Stati PØÍMÉ ZAHRANIÈNÍ INVESTICE A VNÌJŠÍ ROVNOVÁHA V TRANZITIVNÍ EKONOMICE: APLIKACE TEORIE ŽIVOTNÍHO CYKLU1 Martin Mandel, Vysoká škola ekonomická v Praze, Vladimír Tomšík, NEWTON College, Praha
1. Úvod
World Investment Report 2005 (UNCTAD 2005) uvádí, že rozvinuté zemì se na celosvìtovém toku zahranièního kapitálu podílejí více než 70 procenty, když jejich podíl na celosvìtovém pøílivu kapitálu dosahuje až 60 procent a podíl na odlivu dokonce pøevyšuje 80 procent. Podíl tranzitivních a rozvíjejících se zemí na celosvìtovém toku zahranièního kapitálu tak ani nedosahuje 30 procent. Za nejvýznamnìjší položku toku zahranièního kapitálu lze považovat pøímé zahranièní investice, jenž ekonomická teorie (Dunning, 1993, 2000 a 2001; Hill, 2005; Krugman, Obstfeld, 2005; Appleyard, Field, Cobb, 2006) z pohledu cílù dìlí na investice vyhledávající trh (market-seeking), investice vyhledávající vyšší efektivitu (efficiency-seeking) a investice vyhledávající pøírodní zdroje (resource-seeking). Investice vyhledávající trh se soustøeïují na vstup a získání urèitého podílu na trhu. Investice vyhledávající vyšší efektivitu se snaží o zvýšení své dosavadní celkové konkurenceschopnosti a koneènì investice vyhledávající pøírodní zdroje jsou realizovány s cílem zajistit si pøístup k urèitému pøírodnímu zdroji. Zahranièní investice smìøující do tranzitivních ekonomik zemí støední a východní Evropy se nejprve vyznaèovaly cíli vyhledat a získat podíl na trhu. S poklesem rizika zvratu zapoèatých politických a ekonomických zmìn zaèaly do tìchto zemí proudit i investice vyhledávající vyšší efektivitu.2 Pøijímající zemì zpravidla nerozlišovaly, jaký druh investic k nim proudí. Podstatné pro nì bylo, že se jedná o zdroj, jenž jim pomùže pøeklenout problém relativního èi absolutního nedostatku vlastních úspor a financovat potøeby transformace ekonomiky s vidinou konvergence k rozvinutým zemím (nastartování tzv. catching up procesu). Tranzitivní ekonomika je charakteristická tím, že se snaží vytváøet institucionální podmínky pro dovoz zahranièního kapitálu. Sekvence krokù tvorby tìchto institucionálních podmínek je zpravidla následující:
1 2
Sta• byla zpracována za podpory GA ÈR 402/06/0209. Investice vyhledávající pøírodní zdroje do tranzitivních zemí støední a východní Evropy pøíliš neplynuly, ponìvadž tyto zemì nedisponují velkými zdroji pøírodního bohatství. POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
723
a) zavedení institutu tržního kursu respektující zákon poptávky a nabídky na devizovém trhu, b) liberalizace devizového zákona (tj. zajištìní smìnitelnosti pro devizové cizozemce v oblasti bìžných i kapitálových operací), c) podpis mezinárodních dohod o ochranì investic a zamezení dvojímu zdanìní, d) systém finanèní podpory pro pøíliv zahranièních investic. I když tranzitivní zemì pøi tvorbì institucionálních podmínek nerozlišovaly mezi jednotlivými druhy investic, tak pøesto by mìly rozlišovat investice z pohledu délky jejich „životnosti“ a z toho plynoucích tlakù na vyplácení dividend èi reinvestování ziskù. U investice vyhledávající trh lze pøedpokládat, že období vyrovnání poèáteèních nákladù investice se ziskem plynoucím z této investice bude výraznì delší než u investice vyhledávající vyšší efektivitu. V prvním pøípadì budou tlaky na odliv kapitálu v podobì vyplacení dividend zatìžovat hostující ekonomiku výraznì pozdìji než v pøípadì druhém. Jinak øeèeno pøedpokládáme, že životní cyklus investice vyhledávající trh bude delší a bude se vyznaèovat menšími zvraty mezi fázemi poèáteèní ztráty, reinvestování, odlivu dividend a ukonèení investice než v pøípadì investice vyhledávající vyšší efektivitu. Pøedmìtem této stati je analýza vnìjší rovnováhy zemí støední a východní Evropy. Naší snahou bude aplikovat, rozvinout a empiricky verifikovat myšlenky teorie životního cyklu pro oblast analýzy zahranièních pøímých investic a rovnováhy platební bilance zemì s tranzitivní ekonomikou. V èásti 2 vymezíme základní vývojové fáze tranzitivní ekonomiky, které jsou volnì inspirovány chováním spotøebitele v teorii životního cyklu. V èásti 3 jsou prezentovány hlavní myšlenky a funkèní vztahy modelu. V èásti 4 jsou vymezeny hodnotící kritéria, které mají za úkol charakterizovat jednotlivé fáze transformaèního procesu a postihnout (ne)úspìšnost konvergenèního procesu. 2. „Životní cyklus“ tranzitivní ekonomiky a rovnováha platební bilance
Cílem této èásti bude definovat „sekvenèní“ støednìdobé rovnováhy platební bilance v tranzitivní ekonomice, které v daném období vývoje zajiš•ují stabilitu národohospodáøských velièin (tj. mìnového kursu, cenové hladiny a úrokové míry). Náš pøístup vychází z myšlenky, že rovnováhu platební bilance nelze chápat ve statickém pojetí jako jedinou možnou „ideální“ strukturu tokù v platební bilance, která je platná pro všechna vývojová období ekonomiky. Inspirativním zdrojem našeho pøístupu je hypotéza životního cyklu autorù Modiglianiho a Brumberga (1955) a Anda a Modiglianiho (1963). „Mladá tranzitivní ekonomika“ je v podobné situaci jako mladý èlovìk v pøedproduktivním vìku, jehož dùchod je menší než spotøeba (úspory jsou záporné). Zároveò dostane úvìr a stojí pøed rozhodnutím, zda tento úvìr použije na další zvýšení své neproduktivní spotøeby a nebo zda úvìr využije na investice do svého vzdìlání a na založení vlastní rodiny. Indikátorem správného chování je tedy stabilita pomìru úspor (spotøeby) k dùchodu a zvýšení pomìru investic k dùchodu (tj. stabilita míry úspor a zvýšení míry investic). Podobné paralely lze najít i mezi chováním èlovìka v produktivním vìku a fázemi „zralé tranzitivní ekonomiky“, „posttranzitivní ekonomiky“ a „expandující vyspìlé ekonomiky“. První období produktivního vìku èlovìka se vyznaèuje tím, že jeho dù724
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
chod roste výraznì rychleji než jeho spotøeba, protože dochází k postupnému splácení døíve pøijatých úvìrù. Úspory tedy rostou a míra úspor (tj. pomìr úspor k dùchodu) by mìla být nadále relativnì stabilní (resp. mùže docházet pouze k mírnému poklesu). Tento trend se v zásadì nemìní ani v dalším období produktivní fáze, kdy po splacení pùjèek racionálnì uvažující èlovìk pøistupuje k investicím, které budou zajiš•ovat dosaženou úroveò jeho spotøeby i ve stáøí. V závìru produktivního vìku èlovìka pak nelze vylouèit urèitý tlak na zvýšení spotøeby a pokles míry úspor. Pøíèinou mùže být kombinace naakumulovaného bohatství ve spojení s pesimismem ohlednì délky postproduktivní fáze života èi neochotou maximalizovat dìdictví pro své potomky. Podobnì tomu mùže být i ve fázi „rovnovážné vyspìlé ekonomiky“. Mladá tranzitivní ekonomika
Rozvoj tranzitivní ekonomiky je zpravidla nastartován zvýšením míry investic pøi stabilní míøe úspor.3 Pro všechny fáze tranzitivní ekonomiky (viz tabulku 1) je charakteristické, že cyklus vývoje výkonové bilance je vyvolán cyklem míry investic pøi souèasné stabilitì míry úspor. Problém tranzitivní ekonomiky pøitom není pouze v nedostatku domácího finanèního kapitálu, ale jedná se i o problém nedostatku reálného kapitálu – a to a• v podobì investièního zboží nebo znalostního kapitálu. Pokud by se jednalo pouze o nedostatek domácího finanèního kapitálu (napø. v dùsledku nefungujícího domácího kapitálového trhu a malé ochoty domácích bank poskytovat investièní úvìry), výkonová bilance by mohla být po celou dobu vyrovnaná a existovala by pouze strukturální nerovnováha v oblasti kapitálových položek (napø. dovoz dlouhodobých investic a pùjèek by byl kompenzován vývozem krátkodobého kapitálu obchodních bank nebo rùstem devizových rezerv centrální banky).4 Pokud zemì dováží jak finanèní kapitál, tak i reálné investice, je nutné poèítat s deficitem výkonové bilance. Z tohoto pohledu jsou pro zachování rovnovážného vývoje zemì rizikem následující selhání: a) pøi vysoké úrovni domácích úrokových sazeb a politice pevného mìnového kursu zpravidla dochází k vysokému pøílivu zahranièního zápùjèního kapitálu, pøièemž zahranièní úvìrové zdroje mohou být domácími subjekty chybnì alokovány, b) pøehnaný optimismus o budoucím rùstu dùchodu vede k souèasné nadspotøebì, která má za následek pokles míry úspor a nárùst deficitu výkonové bilance (resp. zahranièního dluhu) nad mezinárodnì pøijatelné kritické hodnoty.
3
4
Rozvoj tranzitivní ekonomiky mùže být teoreticky nastartován i snížením domácí spotøeby, rùstem exportu spotøebního zboží a služeb a zvýšením dovozu investièního zboží. Tato cesta, která pøedstavuje „pøepnutí“ mezi spotøebou a investicemi a zachovává rovnováhu výkonové bilance a rovnost mezi mírou úspor a mírou investic, je však vzhledem k neochotì lidí snížit spotøebu a k „hladu“ po zahranièním spotøebním zboží velmi málo pravdìpodobná. Jestliže domácí firma získá investièní úvìr v zahranièí a získané prostøedky pøevede v rámci bezhotovostního mezibankovního platebního styku k domácí bance, bilanènì proti dovozu kapitálu vystupuje vývoz krátkodobého kapitálu v podobì vzniku pohledávky domácí banky za zahranièní bankou (systém loro-nostro úètù). POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
725
V pøípadì mladé tranzitivní ekonomiky sice není možné trvat na požadavku rovnováhy výkonové bilance a bìžného úètu. Z øady dùvodù je však vhodné preferovat formu dovozu pøímých investic pøed dovozem dluhového kapitálu. Pøi dovozu pøímých investic se nezhoršuje pomìr hrubého zahranièního dluhu zemì k HDP, který je sledován ze strany zahranièních investorù. Navíc ve srovnání se zahranièní pùjèkou se riziko z neúspìchu podnikatelského zámìru pøenáší na zahranièního investora. Repatriace kapitálu je ménì pravdìpodobná než jistota povinnosti splatit zahranièní pùjèku. Vnìjší rovnováha mladé tranzitivní ekonomiky je z výše uvedených dùvodu pak definována jako nedluhové financování deficitu bìžného úètu. Zralá tranzitivní ekonomika
Fáze zralé tranzitivní ekonomiky se vyznaèuje vyrovnáním výkonové bilance prostøednictvím rùstu exportu zboží a služeb a postupného poklesu dovozní nároènosti exportu a mezního sklonu k importu. Problémem se naopak stává nárùst deficitu bilance výnosù (dùchodù) – viz tabulku 1. Tento deficit je doèasnì vyrovnáván vysokou úrovní reinvestovaného zisku (viz Brada, Tomšík, 2003 a 2004), což je signálem, že pùvodní investièní zámìry zahranièních investorù jsou úspìšnì naplòovány. Vnìjší rovnováha ve zralé tranzitivní ekonomice je nadále sledována na úrovni nedluhového financování deficitu bìžného úètu. Mìní se však struktura tohoto salda. Deficit bìžného úètu je zpùsoben pouze schodkem bilance výnosù pøi dosažení rovnováhy výkonové bilance. Z tohoto pohledu jsou pro zachování rovnovážného vývoje zemì rizikem následující selhání: a) nárùst výroby je spotøebován v domácí ekonomice a nedochází k rùstu exportu, b) je udržována vysoká importní nároènost exportu a vysoký dùchodový mezní sklon k importu, c) je nízká úroveò reinvestovaného zisku. Výsledkem tohoto negativního vývoje je pak tlak na depreciaci kursu s inflaèními dopady. Posttranzitivní ekonomika
Posttranzitivní ekonomika se vyznaèuje poklesem podílu reinvestovaného zisku a to na míru obvyklou ve vyspìlých ekonomikách. Zároveò se vyrovnává saldo bilance pøímých investic a zemì pøestává být èistým dovozcem kapitálu (viz tabulka 1). V této fázi se plnì obnažuje problém s deficitem bilance výnosù. Pokud si chce zemì udržet stabilní mìnový kurs a neinflaèní vývoj, musí výkonová bilance pøejít do aktiva a zajistit tak rovnováhu bìžného úètu. Rovnováha bìžného úètu se v této fázi rozvoje ekonomiky stává již nutnou podmínkou vnìjší rovnováhy. Hlavní rizika tohoto období pro zachování rovnovážného vývoje zemì jsou následující: a) exportní výkonnost zemì již dále neporoste a ustrne na úrovni rovnováhy výkonové bilance, která již v tuto chvíli není postaèující z pohledu udržení vnìjší rovnováhy,
726
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
b) zemì s aktivní výkonovou bilancí sice pokrývá deficit bilance výnosù, avšak domácí spotøeba stagnuje na úrovni, která pøedcházela období mladé tranzitivní ekonomiky. Druhý problém mùže být ponìkud skrytý pod souèasným rùstem hrubého domácího produktu, který je nejèastìjší formou mìøení národohospodáøské výkonnosti pøi konvergenèním procesu. V této fázi vývoje ekonomiky je pøi mìøení blahobytu spoleènosti nutné rozlišovat mezi vývojem hrubého domácího produktu a vývojem reálného disponibilního dùchodu (viz Mandel, 1999; Kubíèek, Tomšík, 2005; Spìváèek, 2006). Domácí spotøeba pøi rùstu HDP a souèasné rovnováze bìžného úètu platební bilance mùže stagnovat (èi dokonce klesat), pokud dùchodový efekt deficitu bilance výnosù není pøevýšen pozitivním dùchodovým efektem zahranièních smìnných relací. Oba tyto efekty velmi dobøe v sobì postihuje vývoj reálného disponibilního dùchodu (Spìváèek, 2006). Expandující vyspìlá ekonomika a dlouhodobì rovnovážná ekonomika
Tyto dvì závìreèné fáze již postihují pøípad vyspìlé rozvinuté ekonomiky. Ze zemì dovážející pøímé investice se stává zemì vyvážející pøímé investice. Pøedpokladem udržení stability národohospodáøských velièin (mìnového kursu, cenové hladiny a úrokové míry) u expandující ekonomiky je pøevis domácích úspor nad domácími investicemi (tj. aktivum výkonové bilance) a vytvoøení dostatku devizových zdrojù prostøednictvím aktiva bìžného úètu. V dùsledku èistého vývozu pøímých investic bilance výnosù postupnì pøechází ze schodku do pøebytku. Expandující ekonomika v našem modelu po èase pøechází do fáze rovnovážné ekonomiky, kdy pod dojmem akumulace aktiv (rùst bohatství) vzroste domácí spotøeba až na úroveò rovnováhy všech sledovaných tokových velièin (I = S, NX = 0, NI = 0 a NDI = 0, kde I znaèí investice, S úspory, NX èistý export, resp. výkonovou bilanci, NI bilanci výnosù a NDI je èistý pøíliv pøímých zahranièních investic).
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
727
Tabulka 1 Fáze hospodáøského vývoje a rovnováha platební bilance Vztah Bilance Vztah úspor Výkonová reinvestovavýnosù Bìžný úèet Stupeò vývoje bilance ných ziskù a investic (dùchodù) ekonomiky a dividend (NCA) (NX) (S a I) (NI) (RE a D) S
D stabilní míøe úspor)
Zmìna Pøímé investice devizových rezerv (NDI) (DFR) NDI > 0 (privatizace DFR = 0 a realizace nových investic) NDI > 0 (rùst podílu DFR = 0 reinvestovaného zisku)
NI < 0
RE > 0 RE > D
NCA < 0
Posttranzitivní ekonomika
S>I (investice NX > 0 zaèínají smìøovat do zahranièí)
NI < 0
RE ³ 0 RE < D (nárùst repatriace zisku)
NCA = 0
Expandující vyspìlá ekonomika
S>I
NX > 0
NI < 0 NI > 0
RE £ 0 RE < D
NCA > 0
NDI < 0 (pøevaha vývozu DFR = 0 investic)
Rovnovážná vyspìlá ekonomika
S=I (pokles míry úspor pod NX = 0 vlivem nárùstu „bohatství“)
NI = 0
RE = 0
NCA = 0
NDI = 0
Zralá tranzitivní S=I ekonomika
NX = 0
NDI = 0
DFR = 0
DFR = 0
3. Modelový výklad dynamiky vývoje platební bilance
Model pracuje s exogenním pøílivem pøímých zahranièních investic. Modelová endogenizace této promìnné by byla znaèným problémem, nebo• pøíliv pøímých investic je motivován zejména institucionální podporou (viz úvod této statì). Empirická verifikace našeho modelu by tedy mìla pøedevším diagnostikovat hodnoty klíèových parametrù jak v mezinárodním srovnání, tak i jejich vývoj v èase. Bude se jednat zejména o parametry (konkrétnì mezní sklony) charakterizující vliv pøílivu pøímých investic na reálný import, reálný export a ceny exportu, vliv domácí absorpce na import a vliv exportu na import. Na grafu 1 mùžeme sledovat jednotlivé fáze životního cyklu sald platební bilance zemì. V první fázi pøíliv pøímých investic (resp. dovoz reálných investic) zhoršuje výkonovou bilanci (NX) i bilanci výnosù (NI)5. Ve druhé fázi proti sobì pùsobí pozitivní a negativní efekty pøílivu pøímých investic na stranì exportu a importu zboží (viz exportní a importní funkce). Pokud pozitivní efekty pøeváží, umožòuje zlepšení výkonové bilance postupný pokles kladného salda bilance pøímých investic (NDI). Pøi pokraèují-
5
Bilance výnosù mùže reagovat i s urèitým zpoždìním. V grafu 1 z dùvodu zjednodušení toto zpoždìní neuvažujeme. Vmatematickém modelu je však uplatnìno.
728
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
cím pùsobení pozitivních faktorù by v urèité fázi mìl pøebytek výkonové bilance kompenzovat deficit bilance výnosù. Bìžný úèet (NCA) je tedy vyrovnán a po èase pøechází do pøebytku. Pokraèující rùst exportu pøímých investic a vznik záporného salda bilance pøímých investic zpùsobuje obrat v bilanci výnosù (tj. pøechod na aktivum). V závìreèné fázi pak v dùsledku zvýšení domácí spotøeby (efekt akumulovaného bohatství, tj. zahranièních aktiv) kryté zvýšeným importem zboží a služeb dochází k vyrovnání všech bilancí. Graf 1 Dynamika jednotlivých sald platební bilance
NDI NCA NX NI
Mladá tranzitivní ekonomika
Zralá tranzitivní ekonomika
Posttranz. ekon.
Expandující ekonomika
Matematická formulace modelu je následující: 1. NCAt = -( NDI t ) podmínka rovnováhy nedluhového financování deficitu bìžného úètu, 2. NDI t = MDI t - XDI t identita bilance pøímých investic, 3. NCAt = NX t + NI t identita bìžného úètu,6 4. NX t = EX t - IM t identita výkonové bilance, 5. EX t = PEX ,t . EX R ,t rozklad nominálního exportu zboží a služeb, 6. IM t = PIM,t . IM R ,t rozklad nominálního importu zboží a služeb,
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
729
7. YDR ,t = GDPR ,t + TTt + NI R ,t identita reálného disponibilního dùchodu6, 8. GDPR ,t = AR ,t + EX R ,t - IM R ,t identita reálného hrubého domácího produktu, 9. TTt =
æ EX t IM t NX t -ç PEX ,t . PIM,t çè PEX ,t PIM,t
ö ÷ ÷ ø
identita dùchodového efektu smìnných relací, 10. NI R ,t =
NI t PD ,t
vyjádøení reálné bilance výnosù (dùchodù), 11. NI t = f 1 ( NDI t - e ) bilance výnosù (dùchodù) je funkcí minulého salda pøímých investic, 12. AR ,t = f 2 (YDR ,t - f , E t (YDR )) absorpce je funkcí minulého (souèasného) a oèekávaného reálného disponibilního dùchodu, 13. EX R ,t = f 3 ( MDI t - g , YFt - h , ER R ,t - i ) reálný export je funkcí minulého pøílivu zahranièních pøímých investic, minulého zahranièního dùchodu a minulého reálného mìnového kursu, 14. PEX ,t = f 4 ( MDI t - j , PIM,t - k , ER t - l ) zahranièní ceny exportu jsou funkcí minulých zahranièních pøímých investic, minulých zahranièních importních cen a minulého mìnového kursu, 15. IM R ,t = f 5 ( MDI t - m , EX R ,t + n , AR ,t - o ) reálný import je funkcí minulého pøílivu pøímých investic, budoucího (souèasného) reálného exportu, minulé (souèasné) reálné absorpce a reálného mìnového kursu. Seznam promìnných je následující: NCA saldo bìžného úètu, NDI saldo bilance pøímých investic, XDI export pøímých investic, MDI import pøímých investic, NX saldo bilance výkonù, NI saldo bilance výnosù (dùchodù), EX export zboží a služeb, IM import zboží a služeb, PEX index exportních cen, PIM index importních cen, EXR reálný export zboží a služeb, IMR reálný import zboží a služeb, GDPR reálný hrubý domácí produkt, YDR reálný disponibilní dùchod, E(YDR) oèekávaný reálný disponibilní dùchod, TT dùchodový efekt zmìny zahranièních smìnných relací, NIR saldo bilance reálných výnosù (dùchodù), AR reálná absorpce, PD deflátor, YF zahranièní hrubý domácí produkt, ER mìnový kurs a ERR reálný mìnový kurs.
6
Abstrahujeme od vlivu salda druhotných dùchodù (tj. bìžných transferù).
730
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
Model obsahuje celkem 15 rovnic. První rovnice je podmínka rovnováhy. Druhá až desátá rovnice jsou identity. Jedenáctá až patnáctá rovnice jsou behaviorální funkèní vztahy. Exogenních promìnných je sedm: MDI, PIM, PD, YF, E(YDR ), ER a ERR. Endogenních promìnných je patnáct: XDI, NDI, NCA, NX, NI, EX, IM, PEX, EXR, IMR, GDPR, YDR, TT, NIR a AR. Model je tedy plnì determinován. 4. Indikátory úspìšné transformace a konvergenèního procesu k vyspìlým ekonomikám
Jednotlivé fáze vývoje tranzitivní ekonomiky a úspìšnost konvergenèního procesu k vyspìlým ekonomikám lze hodnotit na základì øady kritérií. Tyto kritéria postihují jednotlivé rizikové oblasti vnìjší rovnováhy a vývoje životní úrovnì domácího obyvatelstva. Jedná se o následující kritéria: • úroveò, stabilita a trend míry úspor, • saldo bilance výnosù a míra reinvestovaného zisku, • vliv pøílivu pøímých zahranièních investic na reálný export, reálný import a ceny exportu, • vliv exportu na import (tzv. importní nároènost exportu), • vliv domácí absorpce na import, • saldo výkonové bilance a nedluhové financování deficitu bìžného úètu, • rùst domácího HDP vyjádøený v eurech a jeho srovnání s eurozónou. Jedná se tedy jednak o parametry z rovnic 13, 14 a 15 výše prezentovaného modelu a dále o indikátory z národohospodáøské statistiky, které bezprostøednì charakterizují vývoj vnìjší rovnováhy ekonomiky a rychlost reálného konvergenèní procesu. Testování rovnic 13, 14 a 15 modelu bylo provedeno ve dvou krocích a to pomocí modelu vektorové autoregrese (VAR model) a kointegraèního modelu (vè. modelu korekce chyb). Rovnice byly empiricky verifikovány na pøíkladì 5 zemí (Èeská republika, Maïarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko). Empirická analýza byla provedena na ètvrtletních èasových øadách za období od 1. ètvrtletí 1993 až do 4. ètvrtletí 2005. Na základì rozšíøeného Dickeyova-Fullerova testu (ADF test) bylo prokázáno na 5% hladinì významnosti, že všechny uvažované èasové øady jsou integrovány stupnì jedna. Na základì neomezeného (unrestricted) VAR modelu jsem hledali možnou selekci vzájemných vazeb mezi promìnnými a optimální poèet zpoždìní v modelu (využito bylo zejména Schwarzovo informaèní kritérium, standardních chyb odhadù a upravených koeficientù determinace). Zároveò výše a statistická významnost parametru u zpoždìné vysvìtlované promìnné (jako jedné z vysvìtlujících promìnných) nám poskytovala prvotní informaci o tom, zda vztahy v modelu nejsou spíše krátkodobé povahy. Ve druhém kroku byly provedeny odhady modelu kointegrace a korekce chyb. Odhady byly provedeny v programu EViews. Z dùvodu úspornosti a vìtší pøehlednosti jsou ve formì tabulek prezentovány pouze parametry charakterizující sledovaná kritéria a jejich pøíslušné t - statistiky. V pøípadì kointegraèní analýzy jsou publikovány parametry pouze v pøípadech, kdy byl nalezen alespoò jeden kointegraèní vektor na 5% hladinì významnosti.
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
731
Saldo výkonové bilance a schopnost nedluhového financování deficitu bìžného úètu
Všechny sledované zemì vykazují dlouhodobì pøíliv pøímých investic (viz tabulku 2). Stabilní vývoj lze pozorovat v pøípadì Maïarska a Slovinska7. V Polsku „pøílivová vlna“ vrcholí v roce 2000, v Èesku a na Slovensku shodnì v roce 2002. Z hlediska trendového vývoje salda výkonové bilance Èeská republika dosáhla pøebytku v roce 2005. Nadále však zùstává deficit bìžného úètu a lze tedy hovoøit o fázi „zralé tranzitivní ekonomiky“. Podobný vývoj lze sledovat i u Polska, které prokazuje postupné snižování schodku výkonové bilance od roku 2000. V pøípadì Maïarska a Slovenska lze zatím hovoøit pouze o fázi „mladé tranzitivní ekonomiky“. Obì zemì se vyznaèují rostoucím deficitem výkonové bilance i bìžného úètu. Slovinsko má z dlouhodobého pohledu spíše oscilaèní vývoj obou sald. Saldo nedluhového financování deficitu bìžného úètu u žádné sledované zemì chronické deficity nevykazuje. Mezi položky zajiš•ující nedluhové financování byly vedle pøímých investic zaøazeny i nedluhové portfoliové investice (equities). Nepravidelná oscilace salda nedluhového financování deficitu bìžného úètu souvisí zejména s privatizaèními vlnami v jednotlivých zemích. Úroveò, stabilita a trend míry úspor
V pøípadì Èeska, Slovenska a Slovinska statistické charakteristiky vývoje míry úspor (viz tabulku 3) potvrzují naší hypotézu životního cyklu tranzitivní ekonomiky, který by mìl být charakteristický vyšší volatilitou investic pøi relativní stabilitì míry úspor. Mírnì klesající trend u Èeska a Slovenska je v souladu s poèáteèními vysokými hodnotami míry úspor a nemìl by ohrožovat rovnováhu výkonové bilance v dlouhodobém horizontu.8 Z pohledu hypotézy životního cyklu je možno mírnì klesající trend míry úspor vysvìtlit zvýšením hodnoty oèekávaného dùchodu nebo akumulací bohatství u urèitých sociálních skupin. Nejménì pøíznivé hodnoty jsou pozorovány v pøípadì Polska, které má nejnižší støední hodnotu míry úspor a nejvýraznìjší klesající trend. Maïarsko se naopak vyznaèuje vysokou nestabilitou míry úspor pøi výraznì rostoucím trendu. Tento vývoj by si zasloužil podrobnìjší makroekonomickou analýzu.
7
8
Vysoká hodnota pøílivu pøímých investic na Slovinsko v roce 2002 souvisí s privatizací Nova Ljubljanska Banka a s prodejem významné slovinské farmaceutické firmy Lek švýcarské spoleènosti Novartis Group. Dubská (2006) podrobnì analyzuje skuteènost, že hrubá míra úspor èeských domácností mezi lety 1995 a 2004 výraznì poklesla pøibližnì ze 14 % na 8 %. Národohospodáøská míra úspor je však mnohem stabilnìjší díky rostoucí míøe úspor na úrovni podnikové sféry.
732
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
733
Tabulka 3 Statistické charakteristiky vývoje míry úspor
Zemì
Støední hodnota míry úspor (1993-2004) 26,58 23,18 17,96 23,74 23,39
Èeská republika Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko
Smìrodatná odchylka míry úspor (1993-2004) 1,06 5,11 2,38 1,85 1,38
Koeficient trendu míry úspor (1993-2004) -0,25 1,12 -0,49 -0,16 0,36
Zdroj: World Development Indicators Database (World Bank, 2006)
Saldo bilance výnosù a míra reinvestovaného zisku
Deficity bìžných úètù v Èeské republice mezi roky 1996 (tj. tìsnì pøed mìnovou krizí) a 2004 byly v absolutní výši srovnatelné (viz tabulku 2). Podstatné rozdíly však byly ve struktuøe tìchto deficitù. Deficit výkonové bilance byl postupnì nahrazen deficitem v bilanci výnosù (viz tabulku 4). Podobný vývoj lze pozorovat i u Maïarska a Polska. V øádovì menším rozsahu u Slovinska a Slovenska9. Pro udržení vnìjší rovnováhy „zralé tranzitivní ekonomiky“ je tedy dùležitá i vysoká míra reinvestovaného zisku. Z dostupných údajù (viz tabulku 5) je patrné, že míra reinvestovaného zisku se u vìtšiny sledovaných zemí pohybovala mezi 50 až 80 %. V pøípadì Èeské republiky tento ukazatel od roku 2002 zaznamenává postupný pokles a to smìrem k 50 %. Opaèný vývoj lze pozorovat u Slovinska. Tabulka 4 Saldo bilance výnosù (v mil. USD)
1996 1997 Èeská republika -722 -791 Maïarsko -1977 -2699 Polsko -1075 -1129 Slovensko -47 -123 Slovinsko 153 75
1998 -1094 -2953 -1178 -158 56
1999 -1350 -2891 -1010 -299 64
2000 -1371 -2575 -1459 -355 26
2001 -2189 -2850 -1390 -313 19
2002 -3580 -3634 -1889 -449 -135
2003 2004 2005 -4285 -5433 -5943 -4170 -6086 -6921 -3637 -11399 -10543 -119 -408 -1976 -180 -300 -273
Zdroj: International Financial Statistics (IMF, 2006)
Tabulka 5 Vývoj míry reinvestovaného zisku
Èeská republika Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko
1996 n.a. 0,57 n.a. 0,14 n.a.
1997 n.a. 0,70 n.a. 0,24 0,58
1998 0,51 0,55 n.a. 0,01 0,63
1999 0,74 0,52 n.a. 0,00 0,31
2000 0,77 0,52 n.a. 0,01 0,54
2001 0,78 0,58 n.a. n.a. 0,36
2002 0,65 0,61 n.a. n.a. 0,66
2003 0,54 0,59 n.a. 0,01 0,74
2004 0,51 0,55 0,71 n.a. 0,72
Poznámka: Údaje za rok 2005 o míøe reinvestovaného zisku nebyly k dispozici. Zdroj: International Financial Statistics (IMF, 2006)
9
V pøípadì Slovenska jsou však nízké hodnoty deficitu bilance výnosù zpùsobeny odlišnostmi v metodice vykazování, nebo• až do roku 2005 nebyl reinvestovaný zisk souèástí bilance výnosù.
734
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
Vliv pøílivu pøímých zahranièních investic na reálný import a export
Z hlediska celkového vlivu pøímých zahranièních investic na export a import nejlepších výsledkù ve sledovaném souboru zemí dosáhlo Polsko (viz tabulku 6). Pouze v pøípadì Polska je pozitivní vliv pøímých investic na export doprovázen i pøíznivým vlivem pøímých investic na import (tj. pøímé investice v Polsku snižují import). Jako paradoxní pøípad se jeví výsledek kointegraèní analýzy exportní funkce u Maïarska, který indikuje negativní vztah mezi pøílivem investic a reálným exportem (srovnej s výsledky vlivu pøímých investic na ceny exportu v tabulce 7). V pøípadì Èeské republiky nebyl nalezen dlouhodobý vztah (tj. kointegraèní vztah za období 1993-2005) mezi pøílivem pøímých investic a reálným exportem. Pracovní test u exportní funkce pro období 2002 až 2005 pomocí VAR modelu však naznaèil výraznou strukturální zmìnu, nebo• sledovaný parametr vlivu pøímých investic na export dosáhl relativnì vysoké hodnoty 0,40. Tato skuteènost hovoøí o proexportním charakteru investic realizovaných v ÈR v posledním období. Tabulka 6 Parametry (mezní sklony) charakterizující vliv pøílivu pøímých investic na reálný import a export
Importní a exportní funkce (zemì a vysvìtlující promìnná)
VAR analýza 1993-1999
Èeská republika
Maïarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
Importní fce (MDIt-4) Exportní fce* (MDIt-8) Importní fce (MDIt-4) Exportní fce* (MDIt-8) Importní fce (MDIt-4) Exportní fce* (MDIt-8) Importní fce (MDIt-4) Exportní fce* (MDIt-8) Importní fce (MDIt-4) Exportní fce (MDIt-8)
Kointegraèní analýza 1993-2005 0,02 (1,50)
2000-2005 0,12 (2,28)
1993-2005 0,11 (3,93)
-
-
-
-
-
-
-0,16 (-3,54)
-
-
-
0,20 (2,42)
-
0,10 (1,91)
-0,04 (-2,37) -0,22 (-2,37) -0,08 (-2,41) 0,24 (7,80)
-
-
-
-
0,92 (2,57)
-
-
-
-
1,25 (1,67)
0,60 (6,37)
0,61 (2,96) 0,24 (2,29)
0,46 (6,17) 0,47 (4,65)
-
0,14 (3,42) 0,52 (2,64) 1,14 (5,86)
*
Poznámka: V pøípadì testu exportní funkce u ÈR, Maïarska, Polska a Slovenska nebyly nalezeny statisticky významné vztahy pro celé období 1993-2005. Proto uvádíme pouze výsledky za kratší období (1993-2002). Dùvodem tìchto problémù je „rozpad“ tradièního poptávkového vztahu mezi rùstem HDP v EU -12 a rùstem exportu v posledních tøech sledovaných letech. Vysvìtlením tohoto jevu mùže být skuteènost, že i pøes hospodáøskou stagnaci v EU dochází k výraznému rùstu exportù u sledovaných zemí.
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
735
Vliv pøílivu pøímých zahranièních investic na ceny exportu
Naše ekonometrické odhady rovnice 14 naznaèují, že ve všech sledovaných zemích s výjimkou Maïarska vede pøíliv pøímých investic k rùstu cen exportu (viz tabulku 7). Tento pozitivní efekt pøílivu pøímých investic na vývoj zahranièních smìnných relací byl statisticky významný jak v pøípadì analýzy pomocí VAR modelu, tak i kointegraèní analýzy. Rovnìž tak pøekvapivì nepøíznivý vliv pøílivu pøímých investic na ceny exportu Maïarska se prokázal pøi použití obou metod ekonometrické analýzy.
Tabulka 7 Parametry (mezní sklony) charakterizující vliv pøílivu pøímých investic na ceny exportu
Funkce pro ceny exportu (zemì a vysvìtlující promìnná) Èeská republika
MDIt-1
Maïarsko
MDIt-1
Polsko
MDIt-1
Slovensko
MDIt-1
Slovinsko
MDIt-1
VAR analýza 1993-1999 0,08 (2,17) 0,11 (1,64) -0,06 (-3,07) -
2000-2005 -0,26 (-5,32) 0,17 (3,77) 0,01 (6,83) 0,01 (2,24)
1993-2005 0,02 (1,91) -0,08 (-1,95) 0,06 (2,62) 0,01 (4,17) 0,02 (6,42)
Kointegraèní analýza 1993-2005 0,09 (4,04) -0,10 (-3,59) 0,07 (3,69) 0,05 (3,87) 0,09 (3,93)
Vliv exportu na import (tzv. importní nároènost exportu)
Výraznì nejlepší výsledky vykazuje ve sledovaném souboru zemí Slovinsko, které má dle kointegraèní analýzy nejnižší importní nároènost domácího exportu v dlouhém období 1993 až 2005 (viz tabulku 8). Ostatní sledované zemì vykazují pomìrnì vysokou importní nároènost domácích exportù dle obou ekonometrických modelù. Zároveò VAR analýza signalizuje nárùst tohoto parametru ve druhém období (tj. 2000 až 2005) oproti poèáteènímu období transformace (tj. 1993 až 1999). U vìtšiny zemí tedy analýza nepotvrdila hypotézu, že v posledním období výraznì narostl podíl domácích subdodávek u hlavních exportérù a tak poklesla importní nároènost exportu.
736
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
Tabulka 8 Parametry (mezní sklony) charakterizující vliv reálného exportu na reálný import
Importní funkce (zemì a vysvìtlující promìnná) Èeská republika
EXt
Maïarsko
EXt
Polsko
EXt
Slovensko
EXt
Slovinsko
EXt
VAR analýza 1993-1999 0,68 (5,33) 0,58 (5,85) 0,45 (2,62) 0,34 (1,92) 0,32 (5,78)
2000-2005 0,99 (9,23) 1,04 (4,46) 0,53 (4,80) 0,68 (5,07)
1993-2005 0,93 (10,81) 0,77 (5,36) 0,38 (4,54) 0,54 (6,13)
-
-
Kointegraèní analýza 1993-2005 0,80 (28,20) 0,67 (34,95) 0,84 (15,22) 0,59 (13,79) 0,48 (4,17)
Vliv domácí absorpce na import
Mezní sklony k importu (v našem pøípadì poèítané na bázi absorpce) jsou formálnì souèinem míry otevøenosti ekonomiky a elasticity importu. Absolutní výše mezních sklonù k importu tedy odrážejí i skuteènost, že sledované tranzitivní ekonomiky jsou (snad s výjimkou Polska) malé otevøené ekonomiky (viz tabulku 9). Ve sledovaném souboru zemí Èeská republika vykazuje relativnì nízké hodnoty odhadnutých parametrù (zejména v modelu kointegrace), což signalizuje pozitivní skuteènost, že absorpce (tj. domácí poptávka) je významnì kryta domácí výrobou. Ze souboru sledovaných zemí nejménì výhodné výsledky z pohledu rovnováhy výkonové bilance vykazuje Maïarsko, které zejména u kointegraèní analýzy zaznamenává vysokou citlivost importu na domácí absorpci.
Tabulka 9 Parametry (mezní sklony) charakterizující vliv domácí absorpce na import
Importní funkce (zemì a vysvìtlující promìnná) Èeská republika
At-1
Maïarsko
At-1
Polsko
At-1
Slovensko
At-1
Slovinsko
At-1
VAR analýza 1993-1999 0,27 (3,66) 0,26 (4,68) 0,18 (1,65) 0,44 (3,84) -
2000-2005 0,69 (3,27) 0,62 (2,45) 0,20 (3,90) 0,07 (2,04) 0,38 (5,04)
1993-2005 0,48 (6,06) 0,53 (3,50) 0,27 (3,86) 0,27 (4,10) -
Kointegraèní analýza 1993-2005 0,34 (6,65) 0,79 (26,88) 0,40 (8,93) 0,41 (9,75) 0,40 (10,63)
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
737
Rùst domácího HDP vyjádøený v eurech a jeho srovnání s eurozónou
Pùvodním zámìrem naší analýzy bylo mezinárodní srovnání prùmìrných temp rùstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) a reálného disponibilního dùchodu (RDD), který oproti HDP zohledòuje i dùchodové efekty zmìny zahranièních smìnných relací a bilance výnosù (dùchodù). Údaje o druhém ukazateli (tj. RDD) nejsou však u vìtšiny sledovaných zemí k dispozici. Domníváme se, že z ekonomického pohledu ukazatel RDD mùže být nahrazen ukazatelem HDP mìøený v eurech. Pozitivní vývoj zahranièních smìnných relací a bilance výnosù se totiž v dlouhém období musí projevit v reálném zhodnocování domácí mìny, èímž dojde k pøedstihu tempa rùstu HDP v eurech10 nad HDP v domácí mìnì. Dlouhodobì všechny sledované zemì vykazují výraznì vyšší rùst HDP mìøený v eurech než v domácí mìnì (srovnej tabulky 10 a 11). Zároveò prùmìrné tempo rùstu HDP mìøené v eurech je u všech sledovaných tranzitivních ekonomik výraznì vyšší než tempo rùstu HDP v eurozónì. Vysvìtlením tohoto pozitivního jevu je dlouhodobá reálná apreciace domácích mìn vùèi euru. Tomuto jevu již byla vìnována øada analytických studií (Frait, Komárek, 2001, Singer, 2005), které pøevážnì konstatují, že vývoj HDP mìøený v domácích mìnách podhodnocuje rychlost konvergenèního procesu tranzitivních ekonomik. Reálná apreciace kursu pøi zachování rovnovážného vývoje platební bilance není pøitom vysvìtlitelná pouze známým Balassovým a Samuelsonovým efektem. Ve skuteènosti je výsledkem pozitivních strukturálních ekonomických zmìn, jejichž výsledkem je rùst exportní výkonnosti jak z pohledu kvantity, tak z hlediska dosahovaných exportních cen. Tabulka 10 Rùst HDP vyjádøený v národních mìnách (1993-2005) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Prùmìr Èeská republika Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko EU-12
0,1
2,2
5,9
4,2 -0,7
-0,6 3,8 -3,7 2,8 -0,8
2,9 5,2 6,2 5,3 2,4
1,5 7,0 5,8 4,1 2,5
1,3 6,2 6,1 3,7 1,5
4,6 7,1 4,6 4,8 2,6
-1,1
1,2
3,9
2,6
1,5
3,2
4,7
6,0
2,6
4,9 5,0 4,2 3,9 2,9
4,2 4,5 1,5 5,4 3,0
5,2 4,2 2,0 4,1 3,9
4,3 1,1 3,8 2,7 1,9
3,8 1,4 4,6 3,5 1,0
3,4 3,8 4,5 2,7 0,8
4,6 5,3 5,5 4,2 2,1
4,1 3,2 6,0 3,9 1,3
3,4 4,5 3,9 3,9 1,9
Zdroj: International Financial Statistics (IMF, 2006) a UNECE Database (UNECE, 2006)
10 Využití prùmìrného tempa rùstu HDP v eurech jako ukazatele konvergenèního procesu mùže mít
i následující filosofii. Z hlediska konvergence je pro subjekty v tranzitivních ekonomikách dùležitá reálná výše nominálních národohospodáøských agregátù (napø. nominálního HDP) v cizí mìnì. Prakticky tedy subjekty v konvergující otevøené ekonomice sledují výši nominálního HDP pøepoèítanou hodnotu mìnového kursu a upravenou o zahranièní inflaci. Pokud budeme na poèátku pracovat nikoliv s nominálním HDP, ale s reálným HDP, pro pøípad relativních zmìn dostáváme souèet tempa rùstu reálného HDP v domácí mìnì a reálné apreciace mìnového kursu domácí mìny vùèi euru (tj. relativní zmìny reálného kursu poèítaného na bázi domácího a zahranièního indexu spotøebitelských cen). Konvergenèní proces je tedy založen na reálném rùstu ekonomiky v domácí mìnì a apreciaci reálného kursu.
738
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
Tabulka 11 Rùst HDP vyjádøený v eurech (1993-2005) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Èeská republika Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko EU-12
16,7
8,7
6,3 12,4
6,7
15,3 6,2 -6,7 8,1 15,5 30,5 7,0 11,1 19,9 16,2 17,0 12,6 9,7 13,8 14,0 26,4 9,0 12,7 4,6 10,3 -0,8 2,4 2,5 1,5 2,6
5,3
1,6
7,0
9,5
7,2 6,4 11,3 3,2 10,8 -3,6 9,2 7,1 2,9 3,0
12,6 17,7 17,9 7,4 3,9
14,1 16,2 10,0 4,9 1,9
11,9
2005 Prùmìr
-2,5
4,0
12,5
7,7
14,3 5,6 -0,4 -10,1 9,8 15,8 6,7 4,8 1,0 0,8
10,7 3,9 15,6 5,4 2,1
9,6 17,5 12,8 5,9 1,3
9,2 11,1 12,0 8,8 1,9
Zdroj: International Financial Statistics (IMF, 2006) a UNECE Database (UNECE, 2006); vlastní výpoèty
Závìr
Analýza platební bilance Èeské republiky naznaèuje, že v posledních tøech letech dochází k pozitivnímu obratu ve výkonové bilanci, která postupnì pøechází do aktiva (+2496 mil. USD v roce 2005). Souèasnì však zùstává zachován deficit bìžného úètu (-2575 mil. USD), který je zpùsoben schodkem bilance výnosù (-5943 mil. USD). Saldo nedluhového financování deficitu bìžného úètu má stabilní oscilaèní vývoj (zejména v závislosti na privatizaèních vlnách). Tyto charakteristiky rovnováhy platební bilance jsou z pohledu naší klasifikace vlastní pøechodu z fáze „mladé tranzitivní ekonomiky“ do fáze „zralé tranzitivní ekonomiky“. Z hlediska úspìšného naplnìní fáze „posttranzitivní ekonomiky“ bude dùležité, zda pozitivní trend v bilanci výkonù postupnì vyrovná schodek v bilanci výnosù, a tak zajistí rovnováhu bìžného úètu. Úspìšnost tohoto procesu bude rozhodující pro udržení makroekonomické rovnováhy v Èeské republice. Dosavadní pozitivní vývoj v Èeské republice je založen zejména na relativnì vysoké míøe úspor, která má však sestupný trend. Mezi dlouhodobá pozitiva patøí pøíznivý vliv pøímých investic na ceny exportu a v posledním období i pøíznivý efekt pøílivu pøímých investic na tempo rùstu reálného exportu (výraznìjší vliv až od roku 2002). Pozitivním jevem jsou i relativnì nízké hodnoty odhadnutých parametrù vlivu domácí absorpce na import. Zároveò však platí, že pøiliv pøímých investic je spojen s rùstem reálného importu a nepodaøilo se výraznìji snížit importní nároènost exportu, která je mezi sledovanými zemìmi jedna z nejvyšších. Novì vznikajícím problémem je i trend poklesu míry reinvestovaného zisku, který v pøípadì ÈR lze pozorovat již od roku 2001. Rychlost konvergenèního procesu Èeské republiky k eurozónì mìøená tempem rùstu HDP v eurech je pomìrnì rychlá (prùmìrné tempo rùstu 7,7 % od r. 1993) a nenaplòuje pesimismus o pomalé konvergenci èeské ekonomiky z pohledu tempa rùstu HDP v korunách (2,6 %). Ve srovnání s ostatními sledovanými zemìmi je sice toto tempo nejpomalejší, nicménì je poèítáno s výjimkou Slovinska z nejvyššího poèáteèního základu. Z pohledu ostatních sledovaných zemí naše analýza odhalila nìkteré zajímavá specifika odlišná od charakteristik vývoje v Èeské republice. Polská ekonomika se vyznaèuje nejnižší mírou úspor s výraznì klesajícím trendem. Zároveò však jako jediná ze sledovaného souboru zemí se mùže vykazovat pøíznivým vlivem pøímých investic jak na reálný export zboží, tak i na reálný import zboží (tj. pøímé investice v Polsku snižují import). Mezi pozitiva patøí i dobrý trendový vývoj POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
739
salda výkonové bilance (od roku 2000), které se postupnì pøibližuje k rovnovážné hodnotì (-764 mil. USD v roce 2005). Maïarská ekonomika v posledních letech vykazuje výrazné schodky všech sledovaných sald platební bilance. Jako jediná zemì se mùže pøekvapivì „pochlubit“ negativním vlivem pøímých investic jak na reálný export zboží, tak i na ceny exportu v dlouhém období. Tato skuteènost je èásteènì kompenzována tím, že pøímé investice mají tendenci snižovat reálný import zboží. Mezi negativa rovnìž patøí nejvyšší hodnota parametru charakterizující vliv domácí absorpce na reálný import zboží. Slovenská ekonomika se vyznaèuje nejrychlejším konvergenèním procesem k eurozónì mìøený prùmìrným tempem rùstu HDP v eurech. Salda platební bilance (tj. výkonové bilance i bìžného úètu) však v posledních dvou letech vykazují negativní vývoj. Vysvìtlení mùžeme hledat v kombinaci metodických zmìn ve výkazu platební bilance (v roce 2005 se poprvé zaèal vykazovat reinvestovaný zisk jako souèást bilance výnosù) a makroekonomického vývoje (v roce 2005 zaznamenala slovenská ekonomika rekordní rùst HDP 6 %). Slovinská ekonomika vykazuje stabilní a relativnì (tj. ve vztahu k velikosti zemì) vysoký pøíliv pøímých investic po celé sledované období. Míra úspor i výše reinvestovaného zisku jsou dlouhodobì rostoucí. Salda výkonové bilance a bìžného úètu vykazují spíše oscilaèní vývoj. Kointegraèní analýza prokázala pozitivní vliv pøímých investic na export. Mezi pozitiva patøí i výraznì nejnižší hodnota parametru charakterizující importní nároènost exportu. Negativem (podobnì jako u Èeska) je skuteènost, že pøímé investice podporují import. Literatura Ando, A., Modigliani, F.: The Life-Cycle Hypothesis of Saving: Aggregate Implications and Tests. American Economic Review. March 1963, vol. 53, no. 1, s. 55-84. Appleyard, D.R., Field, A.J., Cobb, S. : International Economics. 5th edition. Irwin McGraw-Hill 2006. Brada, J.C., Tomšík, V.: Reinvested Earnings Bias, The „Five Percent“ Rule and the Interpretation of the Balance of Payments – With an Application to Transition Economies. Michigan, University of Michigan Business School 2003 (William Davidson Institute Working Paper No. 543). Brada, J.C., Tomšík, V.: Zahranièní investice a náchylnost k mìnovým krizím: zkušenosti tranzitivních ekonomik. Politická ekonomie. 2004, roè. 52, è. 3, s. 313-329. Dubská, D.: Czech Households: Escalating Consumption and Strong Changes in the Structure of Saving during 1995-2004. Statistika. 2006, è. 2, s. 112-135. Dunning, J.H.: Multinationals Enterprises and the Global Economy. Wokingham, Berkshire, Addison Wesley 1993. Dunning, J.H.: Regions, Globalisation and the Knowledge Based Economy. Oxford and New York, Oxford University Press 2000. Dunning, J.H.: Governments, Globalization, and International Business. Oxford, Oxford University Press 2001. Frait, J., Komárek, L.: Na cestì do EU: nominální a reálná konvergence v tranzitivních ekonomikách. Finance a úvìr. 2001, roè. 51, è. 6, s. 314-330. Hill, Ch.W.L.: International Business: Competing in the Marketplace. 5th edition. Irwin McGraw-Hill 2005. Krugman, P., Obstfeld, M.: International Economics: Theory and Policy. 7th edition. Addison-Wesley-Longman 2005. Kubíèek, J., Tomšík, V.: Alternativní pohled na odhad vývoje ekonomiky. In Loužek, M. (ed.): Mìøíme správnì HDP? Sborník pøíspìvkù z ekonomického semináøe „Mìøíme správnì HDP?“. Praha, CEP 2005, è. 39, s. 57-67.
740
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
Mandel, M.: Mìnová politika po roce 1990 z hlediska makroekonomické identity soukromé spotøeby. Finance a úvìr. 1999, roè. 49, è. 12, s. 725-736. Mandel, M., Tomšík, V.: Monetární ekonomie v malé otevøené ekonomice. Praha, Management Press 2003. Modigliani, F., Brumberg, R.: Utility Analysis and the Consuption Function: An Interpretation of Cross-Section Data. In Kurihara, K. (ed.): Post-Keynesian Economics. London, George Allen and Unwin 1955, s. 388-436. Modigliani, F.: Life Cycle, Individual Thrift, and the Wealth of Nations. American Economic Review. June 1986, vol. 76, no. 3, s. 297-313. Singer, M.: Srovnání temp hospodáøského rùstu. In Loužek, M. (ed.): Mìøíme správnì HDP? Sborník pøíspìvkù z ekonomického semináøe „Mìøíme správnì HDP?“. Praha, CEP 2005, è. 39, s. 29-53. Spìváèek, V.: Makroekonomická rovnováha èeské ekonomiky v letech 1995-2005. Politická ekonomie. 2006, roè. 54, è. 6, s. 742-761. Šmídková, K.: Mùžeme mít obojí? Reálná a nominální konvergence v období pøílivu zahranièních pøímých investic. Finance a úvìr. 2001, roè. 51, è. 6, s. 364-388. UNCTAD: World Investment Report 2005: Transnational Corporations and the Internalisation of R&D. New York and Geneva, United Nations 2005.
FOREIGN DIRECT INVESTMENT AND THE EXTERNAL BALANCE IN A TRANSITION ECONOMY: THE APPLICATION OF LIFE CYCLE THEORY Martin Mandel, University of Economics, nám. W. Churchilla 4, CZ – 130 67 Praha 3 ([email protected]), Vladimír Tomšík, NEWTON College, Politických vìzòù 10, CZ – 110 00 Praha 1 ([email protected])
Abstract The article analyses a development of the external balance in five Central and Eastern European countries: the Czech Republic, Hungary, Poland, the Slovak Republic, and Slovenia. The main idea of the article is to apply, expand, and empirically verify the ideas of life cycle theory in the area of the impacts of foreign direct investment on the balance of payments in the transition countries. The article defines and explores the basic general stages in the external balance of a transition country. The definition of the stages draws from a model consumer behaviour within the life cycle theory once the external balance stages have been defined as follows: young transition economy, mature transition economy, post-transition economy, and expanding economy. The authors have developed a model that provides criteria which not only classify the current stage of each transition country, but also evaluate the success in the catching-up process of the country examined.
Keywords balance of payments, current account, financial account, balance of income, investments, savings, foreign direct investment, life cycle JEL Classification E20, F30, F41
POLITICKÁ EKONOMIE, 6, 2006
741