TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu:
Ověření technologických úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00536
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Třeboň a.s. Adresa: Rybářská 801, Třeboň 379 01 60826851 IČ: Registrační číslo pp: CZ.1.25/3.4.00/09.00536 Název pilotního projektu: Ověření technologických úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Josef Malecha, Ing. Jan Hůda, Ph.D.
Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 23. 11. 2010 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 23. 11. 2010 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Petr Hartvich, CSc. Ing. Jan Másílko Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. 1
Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace: Ing. Josef Malecha
Ing. Jan Hůda, Ph.D.
2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
3. Zpracovatele technické zprávy: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
2
Obsah: 1. CÍL ......................................................................................................................................... 4 1.1. Co je cílem pilotního projektu ......................................................................................... 4 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie............................................................... 4 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ...................................................... 4 2. ÚVOD .................................................................................................................................... 5 3. MATERIÁL A METODIKA ................................................................................................. 6 3. 1. Metody vyhodnocování sledovaných parametrů a ukazatelů ........................................ 7 3. 2. Stanovení obsahu tuku ve svalovině kaprů .................................................................... 8 3. 3. Výpočet podílů přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku...................... 8 3. VÝSLEDKY .......................................................................................................................... 9 3. 1. Sádky Třeboň ................................................................................................................. 9 3. 2. Rybníky v Nadějské soustavě ...................................................................................... 14 3. 3. Vědecké hodnocení ...................................................................................................... 20 3. ZÁVĚR................................................................................................................................. 23 4. PŘÍLOHY............................................................................................................................. 26
3
1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Hlavním cílem pilotního projektu je ověřit účinnost mačkaných a šrotovaných úprav obilovin pro chov tržního kapra v poloprovozních podmínkách. Řešením projektu především zjistíme produkční účinnost a vhodnost různých úprav obilných krmiv pro tržního kapra. Výsledky řešení přinesou poznatky jak upravit vybranou obilovinu, technologicky ji zpracovat a zvýšit její stravitelnost pro kapra, aby její použití v rybničním hospodářství bylo efektivní.
1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie Technologické úpravy zrna (šrotování, mačkání a tepelné úpravy) umožní ověřit nové aplikace v přikrmování kapra a ekonomicky zhodnotit přikrmování jako významnou součást výrobních nákladů v chovu kapra. Předpokládá se, že zavedením nových technologických postupů dojde k vyšší účinnosti trávení přijaté potravy tržními kapry, což povede k žádoucím úsporám vzhledem k celkovému množství předkládaných krmiv.
1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Cílem hospodaření rybníkářských subjektů je trvalé zlepšování svých ekonomických výsledků. Proto se hledají možnosti jak snížit náklady při výrobě tržních kaprů, kdy se realizují nejvyšší přírůstky. Jednou z variant je snižování nákladů na krmiva. Spotřeba krmiv tvoří obvykle nejvýznamnější nákladovou položku v chovu tržních kaprů. Dnes se v rybářství nabízejí nové možnosti zvýšení produkční účinnosti obilovin jejich vhodnou úpravou. Principem těchto technologií je zvýšení nutriční hodnoty, chutnosti, přijatelnosti a zejména stravitelnosti krmiv pro kapra. Doplňková krmiva se tak vedle přirozené potravy v rybniční akvakultuře rybami lépe zužitkují. Kapři přikrmovaní upravenými obilovinami dosahují shodných nebo vyšších přírůstků při nižší konverzi krmiva, což se příznivě promítne v ekonomice chovu tržních kaprů.
4
2. Úvod V podmínkách polointenzivních chovů na rybnících Rybářství Třeboň Hld. a.s. se při odchovu tržního kapra využívá přirozené potravy a doplňkové přikrmování různými druhy obilovin (pšenice, triticale, kukuřice, žito a ječmen). Tradičně jsou tyto obiloviny rybám předkládány do rybníků v celých zrnech bez úprav. Přitom z odborných a vědeckých publikací jsou už známé poznatky získané z dalších aplikací technologických úprav obilovin v chovu kapra. Z doporučených možností jsme vybrali mačkání, šrotování a tepelné zušlechtění obilovin. Tyto úpravy také vyhovují provozním podmínkám třeboňského rybníkářství s případnou další návazností na jejich zavedení do výrobního cyklu kapra v celé společnosti. Pro zpřesnění účinnosti testovaných krmiv byly zařazeny různé velikostní stupně šrotování. Kromě soustavy pokusných rybníků s přirozenou potravou byly použity k pokusům sádky, ve kterých je snížená dostupnost zooplanktonu a zanedbatelný výskyt zoobentosu pro ryby. Zde ve srovnání s pokusnými rybníky se více projeví produkční účinnost testovaných krmiv. Obsádky kapra byly vypočteny (při zachování polointenzívní úrovně chovu) tak, aby byly stejné na rybnících i na sádkách při přepočtu na hektar plochy. Očekávaným přínosem technologie je především snížení nákladů odhadem o 3 % na spotřebu tradičně používaných obilovin.
5
3. Materiál a metodika Pro výzkum byly zvoleny 4 rybníky, které se nachází na území CHKO Třeboň a jsou součástí Nadějské soustavy. Jednalo se o rybníky, v nichž se chová tržní kapr – Horák (2,2 ha), Fišmistr (2,8 ha), Baštýř (1,7 ha) a Pěšák (2,7 ha). Všechny rybníky jsou napájeny přítokem z výše položeného rybníka Rod (36,1 ha). Další pokusy probíhaly na sádkách v Třeboni, které jsou napájeny z rybníka Svět (215 ha). Jednotlivé sádky byly napuštěny na stejný objem vody. Výhodou sádek je snadná manipulace s rybí obsádkou a lepší kontrola prostředí. Rybníky Nadějské soustavy i jednotlivé sádky byly nasazeny provozní linií třeboňského kapra šupinatého K3 (používané označení TŠ). Upravené obiloviny pro pokus byly přikrmovány celé, suché, mechanicky upravené (mačkané a šrotované) a tepelně upravené. Mačkání Principem této úpravy je zmačknutí zrna obilovin mezi dvěma hladkými válci protichůdně se otáčejícími stejnou rychlostí. Dochází tím k rozrušení povrchové struktury zrna, díky níž se mohou mikroorganismy snáze dostat do zrna a pomocí svých enzymů jeho obsah natrávit a lépe využít (Zeman, 2002). Pro pokusy byly použité obiloviny upraveny touto metodou. Šrotování Principem šrotování je rozmělnění krmiva do hrubších částic. V krmivářské praxi se uvádějí tři stupně rozmělnění s velikostí částic: hrubé > 2,0 mm, střední 1,0-2,0 mm a jemné < 1mm. V roce 2010 při pokusu na sádkách v Třeboni byly obiloviny rozmělněny ve 4 variantách na velikost částic 1,0 až 1,3 mm. Tepelné zušlechťování krmiv Jedná se o působení tepla (suchý proces) nebo tepla a vlhka (hydrotermický, nebo-li mokrý proces) na krmivo. Podle Mareše (online, 2009) začíná škrob v obilovinách bobtnat při teplotě 50-60 °C, optimální teplota pro vyšší stupeň zmazovatění je ale 120 °C při vlhkosti 20 %. Výsledkem je lepší stravitelnost krmiva. Význam termické úpravy krmiv je ve zlepšení využití živin jednotlivých krmiv a snížení ztrát stravitelných živin.
6
Rybníky Nadějské soustavy i jednotlivé sádky byly nasazeny provozní linií třeboňského kapra šupinatého (K3, používané označení TŠ) o počtu 363 ks.ha-1 a o průměrné hmotnosti 0,84 kg ± 0,44 kg na rybnících a na sádkách 1,25 kg ± 0,15 kg. Početnost obsádky na sádkách i na rybnících byla přepočtena na výměru jednotlivých rybníků a sádek. Přikrmování kaprů probíhalo 3 dny v týdnu (pondělí, středa, pátek) v dávkách 2 % hmotnosti obsádky. Krmná dávka byla upravována podle aktuální hmotnosti kaprů s cílem zachovat jednotnou úroveň stravitelné energie v použitých obilovinách vzhledem k nasazené obsádce (obr. 3 a 4). Od začátku pokusu byly prováděny v měsíčních intervalech kontrolní odlovy. Při těchto odlovech byly zjišťovány základní tělesné a kondiční ukazatele a obsah tuku ve svalovině ryb pomocí přístroje fatmeter. Vybrané ryby byly očipovány mikročipem DataMars Needle Kit, který byl aplikován do hřbetní svaloviny pomocí jednoduchého implanteru. Jako čtecí zařízení byla použita přenosná čtečka kombinovaná s externí tyčovou 80 cm dlouhou anténou s označením ISO MAX IV STICK od firmy DataMars. Na rybnících i sádkách byly sledovány následující fyzikálně-chemické parametry: 2x3x v týdnu v ranních hodinách (8.00 – 11.00 h) byla sledována teplota vody na hladině a koncentrace rozpuštěného kyslíku oxymetrem MKT 44A INSA (INSA s.r.o. Praha) a dále pH (obr. 5 až 9), alkalita, CHSK, vodivost a chlorofyl. Rozbory při použití standardních spektrometrických metod byly provedeny v laboratoři (tab. 9 a 10). Na závěr dojde ke stanovení provozní a ekonomické efektivnosti chovu.
3. 1. Metody vyhodnocování sledovaných parametrů a ukazatelů Pro hodnocení kondice byl použit ukazatel – Index obvodu těla (IO) podle Mareše a kol. (1970), Fultonův koeficient (FC), jenž byl vypočítán podle Arlinghaus a Hallermann (2007). Dále specifická rychlost růstu (SGR) byla vypočítána podle Virk a Saxena (2003). Dále byla spočítána konverze krmiva (FCR). Následně byly spočteny a vyhodnoceny hodnoty - efektivnost využití proteinu (PER) a retence tuku (aLR %) z přijatého krmiva (Urbánek a kol., 2010).
7
3. 2. Stanovení obsahu tuku ve svalovině kaprů Stanovení obsahu tuku ve svalovině kaprů bylo prováděno pomocí ručního přístroje FM 692 Distell (Distel Company, Faldhouse, West Lothian, Scotland). Pro vyšší preciznost stanovení obsahu tuku byl každý kus ryby změřen na osmi místech (na každé polovině těla byla prováděna 4 měření). Výsledkem je průměrná hodnota ze všech osmi měření.
3. 3. Výpočet podílů přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku Pro teoretický výpočet podílu přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku byl denní přírůstek kontroly v gramech vydělen průměrným denním přírůstkem z přikrmovaných nádrží. Tím byl získán podíl přírůstku, který vznikl z přirozené potravy, bez přikrmování. Převedením těchto hodnot na % byl získán podíl přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku. Odečtem podílu přirozeného přírůstku od celkového byl získán podíl přírůstku z testovaných obilovin. Výpočet: (Denní přírůstek kontroly v gramech / průměr denního přírůstků z přikrmovaných nádrží v gramech) x 100 = % podíl přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku
8
3. Výsledky 3. 1. Sádky Třeboň Charakteristiku 9 krmných variant, nasazených a vylovených ryb včetně kontrolní obsádky v jednotlivých sádkách ukazuje tab. 1. Průměrná kusová hmotnost obsádek se pohybovala v rozmezí 1239 – 1324 g, průměrná kusová hmotnost ryb při výlovu byla v krmných variantách od 2093 do 2335 g, u nepřikrmovaných ryb v kontrole jen 1973 g. Ke ztrátám na obsádkách ryb během pokusu nedošlo, pouze v kontrole chyběl při výlovu 1 ks. Podle očekávání byl nejnižší celkový, kusový a denní přírůstek dosažen u kontrolní obsádky. Nejvyšší celkový, kusový i denní přírůstek byl zjištěn v pořadí triticale tepelně upravené při 100 °C a triticale mačkané, následovala skupina variant triticale mačkané a tepelně upravené při 120 °C, triticale 1,3 mm a triticale 1,0 mm s přibližně stejnou úrovni dosažených přírůstků. U některých šrotovaných i mačkaných variant triticale mohl být výsledek ovlivněn také větším rozplavením částic a následně jejich menší dostupností pro rybí obsádku. Jak vyplývá z tab. 3, v průběhu pokusů se podle naměřených hodnot Fultonova koef. (FK) a indexu obvodu (IO) postupně zlepšoval kondiční stav nasazených ryb ve všech variantách. Obsah tuku ve svalovině byl při nasazení mezi 4,0 až 5,2 %. Jak ukazují pozdější kontrolní odlovy obsah tuku dále narůstal. Na konci pokusu u tepelně upraveného triticale při 100 °C, 120 °C, mačkaného a současně tepelně upraveného triticale při 120 °C dosáhl hodnot 7,4, 8,1 a 8,0 %, což bylo výrazně více než u zbývajících variant (6,2 – 6,7 %) a kontroly (4,7 %). U kontroly byly naměřeny nejnižší hodnoty tuku ze všech variant v průběhu celého pokusu. Výsledné produkční účinnosti krmiv popisuje tab. 2. Při stejné spotřebě krmiv ve všech variantách byla konverze krmiv (FCR) nejnižší u variant triticale tepelná úprava při 100 °C a triticale mačkané ve výši 2,05 a 2,19 před skupinou krmiv triticale mačkané a tepelně upraveného při 120 °C, triticale 1,3 mm a triticale 1 mm. Stejné pořadí je také u specifické i relativní rychlosti růstu (SGR, RGR) a relativního denního přírůstku, u nichž byly vypočteny nejvyšší hodnoty. Fyzikálně chemické ukazatele vodního prostředí (obr. 5 a tab. 9) byly na sádkách spíše stabilní a nevykázaly extrémní hodnoty ohrožující přežití rybích obsádek. S přítokem vody z rybníků byly sádky ještě kontinuálně zásobeny zooplanktonem, jehož složení znázorňuje obr. 11. Z hlediska potravního využití rybami byli z planktonního společenstva významní 9
především zástupci řádu Cladocera větší než 0,7 mm. I když jejich podíl kolísal a jejich zastoupení bylo výrazně menší než skupina drobnějších Cladocer, udrželi svou přítomnost v celém průběhu pokusu. Větší zooplankton byl hlavním zdrojem potravy pro očipované ryby v kontrole. Jejich individuální hmotnosti na konci pokusu (tab. 4) byly velmi rozdílné v rozmezí od 1590 do 2225 g, což mohlo být ovlivněno jejich kondičním a zdravotním stavem.
10
Tab. 1. Použitá krmiva, obsádky, výlovy a přírůstky pokusných variant na sádkách v Třeboni (délka pokusu 83 dní). Nasazeno Sloveno Sádka č. 21 20 19 18 17 16 7 8 9 1
Krmivo Triticale Triticale mačkané Triticale šrotované 1,0 mm Triticale šrotované 1,1 mm Triticale šrotované 1,2 mm Triticale šrotované 1,3 mm Triticale tepelná úprava 100 °C Triticale tepelná úprava 120 °C Triticale mačkané tep. úp. 120 °C Kontrola – bez příkrmu
Přírůstek
Počet Celková Kusová Počet Kusová Přírůstek Kusový ryb hmotnost hmotnost ryb Celková hmotnost Ztráty celkem přírůstek Přírůstek (ks) (g) (g.ks-1) (ks) hmotnost (g.ks-1) (%) (g) (g.ks-1) (g.ks-1.den-1) 11 14561 1 324 11 24280 2207 0 9719 884 10,64 11 13790 1 254 11 25075 2280 0 11285 1026 12,36 11 14462 1 315 11 24920 2265 0 10458 951 11,45 11 14302 1 300 11 23025 2093 0 8723 793 9,55 11 14418 1 311 11 23610 2146 0 9192 836 10,07 11 13704 1 246 11 24210 2201 0 10506 955 11,51 11 13624 1 239 11 25685 2335 0 12061 1096 13,21 11 14060 1 278 11 23020 2093 0 8960 815 9,81 11 14006 1 273 11 24725 2248 0 10719 974 11,74 8 10590 1 324 7 15784 1973 12,5 5194 649 7,82
11
Tab. 2. Výsledné ukazatele produkční účinnosti krmiv na sádkách v Třeboni (délka pokusu 83 dní).
Sádka č. 21 20 19 18 17 16 7 8 9 1
Krmivo Triticale Triticale mačkané Triticale šrotované 1,0 mm Triticale šrotované 1,1 mm Triticale šrotované 1,2 mm Triticale šrotované 1,3 mm Triticale tepelná úprava 100 °C Triticale tepelná úprava 120 °C Triticale mačkané tep. úp. 120 °C Kontrola – bez příkrmu
Spotřeba krmiva (kg) FCR 24,75 2,55 24,75 2,19 24,75 2,37 24,75 2,84 24,75 2,69 24,75 2,36 24,75 2,05 24,75 2,76 24,75 2,31 -
12
FCE 0,39 0,46 0,42 0,35 0,37 0,42 0,49 0,36 0,43 -
SGR 0,62 0,72 0,66 0,57 0,59 0,69 0,76 0,59 0,68 0,48
RGR 66,74 81,83 72,31 60,99 63,75 76,66 88,53 63,73 76,53 49,05
Přírůstek relativní denní (%.d-1) 0,80 0,99 0,87 0,73 0,77 0,92 1,07 0,77 0,92 0,59
Ztráty (%) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12,5
Tab. 3. Přehled sledovaných ukazatelů v průběhu krmného pokusu na sádkách v Třeboni (průměr ± směrodatná odchylka). Datum Den 1. nasazení 30.6.2010
1. odlov 14.7.2010
2. odlov 29.7.2010
3. odlov 18.8.2010
4. odlov 2.9.2010
Den 83. výlov 20.9.2010
Parametry n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO n (ks) hmotnost (g) Tuk (%) FK IO
21 11 1324 ± 104 4,2 ± 0,7 3,1 ± 0,2 1,11 ± 0,05 11 1536 ± 136 4,0 ± 0,8 3,1 ± 0,2 1,12 ± 0,04 11 1619 ± 163 4,8 ± 0,8 3,1 ± 0,2 1,15 ± 0,05 11 1966 ± 151 6,0 ± 1,0 3,3 ± 0,2 1,13 ± 0,05 11 2057 ± 203 6,5 ± 1,1 3,5 ± 0,2 1,08 ± 0,04 11 2207 ± 183 6,6 ± 1,4 3,6 ± 0,2 1,05 ± 0,04
20 11 1254 ± 138 4,4 ± 1,3 3,1 ± 0,2 1,12 ± 0,05 11 1640 ± 107 4,6 ± 1,1 3,2 ± 0,2 1,10 ± 0,06 11 175 8± 99 4,9 ± 0,6 3,1 ± 0,2 1,13 ± 0,06 11 1991 ± 134 5,4 ± 0,7 3,2 ± 0,3 1,12 ± 0,06 11 2129 ± 142 6,3 ± 0,9 3,4 ± 0,3 1,09 ± 0,06 11 2280 ± 148 6,4 ± 0,7 3,5 ± 0,3 1,07 ± 0,06
19 11 1315 ± 131 4,7 ± 1,3 2,9 ± 0,2 1,15 ± 0,04 11 1621 ± 149 4,9 ± 1,0 3,2 ± 0,3 1,13 ± 0,05 11 1725 ± 184 5,2 ± 0,5 3,1 ± 0,2 1,16 ± 0,05 11 1964 ± 192 5,9 ± 0,9 3,2 ± 0,2 1,16 ± 0,05 11 2161 ± 231 6,5 ± 1,2 3,3 ± 0,3 1,10 ± 0,06 11 2265 ± 240 6,7 ± 0,9 3,4 ± 0,2 1,10 ± 0,05
18 11 1300 ± 158 4,6 ± 1,9 3,0 ± 0,3 1,14 ± 0,07 11 1585 ± 178 5,0 ± 0,7 3,3 ± 0,3 1,11 ± 0,06 11 1662 ± 223 5,2 ± 0,8 3,1 ± 0,3 1,16 ± 0,07 11 1834 ± 296 5,7 ± 1,3 3,1 ± 0,3 1,17 ± 0,07 11 2014 ± 348 6,5 ± 1,3 3,2 ± 0,4 1,12 ± 0,07 11 2093 ± 378 6,6 ± 1,5 3,4 ± 0,4 1,11 ± 0,07
Číslo sádky 17 16 11 11 1311 ± 162 1246 ± 115 4,0 ± 0,4 4,1 ± 0,7 3,0 ± 0,2 3,0 ± 0,2 1,14 ± 0,04 1,13 ± 0,04 11 11 1570 ± 149 1521 ± 151 5,0 ± 1,2 4,3 ± 0,5 3,1 ± 0,2 3,1 ± 0,2 1,13 ± 0,03 1,14 ± 0,03 11 11 1617 ± 151 1554 ± 154 4,8 ± 0,6 4,7 ± 0,7 3,0 ± 0,3 3,0 ± 0,2 1,18 ± 0,06 1,18 ± 0,04 11 11 1870 ± 199 1771 ± 218 5,5 ± 0,8 5,0 ± 0,5 3,3 ± 0,6 3,1 ± 0,2 1,15 ± 0,05 1,15 ± 0,02 11 11 1981 ± 238 2000 ± 240 5,8 ± 0,7 6,2 ± 1,4 3,2 ± 0,2 3,3± 0,2 1,11 ± 0,04 1,11 ± 0,04 11 11 2146 ± 276 2201 ± 204 6,3 ± 1,2 6,2 ± 1,5 3,4 ± 0,2 3,3 ± 0,2 1,09 ± 0,04 1,11 ± 0,04
13
7 8 11 11 1239 ± 165 1278 ± 143 4,6 ± 0,9 4,5 ± 1,1 3,0 ± 0,2 2,9 ± 0,2 1,16 ± 0,05 1,14 ± 0,12 11 11 1561 ± 244 1529 ± 162 4,5 ± 0,4 4,9 ± 0,5 3,0 ± 0,2 3,1 ± 0,3 1,14 ± 0,03 1,142± 0,07 11 11 1753 ± 251 1691 ± 174 5,4 ± 0,7 5,6 ± 0,9 3,2 ± 0,3 3,0 ± 0,2 1,13 ± 0,05 1,19 ± 0,06 11 11 1979 ± 278 1834 ± 184 6,6 ± 0,9 6,8 ± 1,0 3,2 ± 0,3 3,1 ± 0,2 1,13 ± 0,05 1,16 ± 0,06 11 11 2165 ± 323 1982 ± 217 7,2 ± 1,0 7,8 ± 1,0 3,4 ± 0,3 3,1 ± 0,2 1,09 ± 0,04 1,14 ± 0,07 11 11 2335 ± 320 2093 ± 266 7,4 ± 1,0 8,1 ± 1,1 3,5 ± 0,2 3,3 ± 0,3 1,06 ± 0,04 1,12 ± 0,07
9 11 1273 ± 134 5,2 ± 1,0 2,9 ± 0,2 1,16 ± 0,04 11 1621 ± 195 5,1 ± 1,0 3,2 ± 0,2 1,13 ± 0,04 11 1694 ± 190 6,0 ± 1,0 3,1 ± 0,2 1,17 ± 0,04 11 1961 ± 199 6,9 ± 0,9 3,2 ± 0,11 1,15 ± 0,04 11 2108 ± 230 7,6 ± 0,9 3,2 ± 0,11 1,12 ± 0,03 11 2248 ± 274 8,0 ± 1,0 3,4 ± 0,3 1,11 ± 0,04
1 8 1324 ± 171 4,0 ± 0,8 3,0 ± 0,4 1,14 ± 0,08 8 1540 ± 201 4,3 ± 0,7 3,1 ± 0,3 1,12 ± 0,07 8 1680 ± 218 4,1 ± 0,5 3,1 ± 0,3 1,14 ± 0,06 8 1851 ± 177 4,3 ± 0,3 3,3 ± 0,2 1,12 ± 0,06 8 1926 ± 187 4,6 ± 0,3 3,2 ± 0,2 1,12 ± 0,06 7 1973 ± 208 4,7 ± 0,4 3,1 ± 0,3 1,12 ± 0,05
Tab. 4. Individuální růst (hmotnost v gramech) vybraných a očipovaných kaprů u kontrolní skupiny během pokusu na sádkách v Třeboni. Datum 30.6.2010 14.7.2010 29.7.2010 18.8.2010 2.9.2010 20.9.2010 ryba 1 1070 1220 1555 1880 1960 2105 ryba 2 1532 1740 1905 2045 2095 2085 ryba 3 1588 1860 1950 2135 2205 2225 ryba 4 1410 1680 1715 1740 1805 1845 ryba 5 1348 1580 1715 1895 2035 ryba 6 1274 1340 1415 1550 1575 1590 ryba 7 1128 1420 1645 1875 1950 2130 ryba 8 1240 1480 1540 1690 1780 1830
3. 2. Rybníky v Nadějské soustavě Charakteristiku tří krmných variant a kontroly, pokusných obsádek, výlovů a přírůstky jsou přehledně uvedeny v tab. 5. Kusová hmotnost obsádek při nasazení se pohybovala v rozmezí 0,82 – 0,96 kg, kusová hmotnost při výlovu byla 2,33 – 2,87 kg. Ke ztrátám na obsádkách ryb došlo ve všech sledovaných rybnících. Neobvykle vysoké kusové ztráty rybích obsádek nastaly v rybníce Fišmistr (24,80%) a v rybníce Pěšák (17,24%), což se negativně projevilo na dosaženém celkovém přírůstku tržních kaprů. V rybníce Fišmistr byl také nejhorší kusový (kg), denní (g) a hektarový přírůstek (s výjimkou kontrolní obsádky v rybníce Horák). Po vysazení se s nárůstem hmotnosti ryb (tab. 7) postupně Fultonův koef. (FK) zvyšoval mimo kontrolu v rybníce Horák, kde převažovala hodnota 3,3 v průběhu celého pokusu. U ostatních obsádek se index obvodu (IO) postupně snižoval až k optimální výši 1,0 resp. 1.01 v srpnu na rybníce Pěšák a Baštýř. V těchto dvou rybnících měli tržní kapři vysoké přírůstky v červenci a v srpnu, i když absolutně nejvyšší měsíční přírůstek (průměrných 988 g) vykázala obsádka Fišmistru v červenci. Obsah tuku ve svalovině se z počátečních 3,7 % dále zvyšoval ve všech variantách i kontrole až na konečných 8,2 % a 8,4 % u ryb v Baštýři a Pěšáku, resp. 7,3 % ve Fišmistru a 5,1 % v kontrole. U krmných variant jsou výsledky ovlivněné úhyny ryb v průběhu druhé poloviny vegetačního období na rybnících Fišmistr a Pěšák. Sledování fyzikálně chemických parametrů ukázalo opakující se náhlé výkyvy hodnot ve vodním prostředí. Na rybnících Fišmistr a Baštýř (obr. 7 a 8) byl 19.7. zaznamenán velmi rychlý pokles obsahu kyslíku ve vodě k mezním hodnotám. Na rybníce Fišmistr (tab. 10) bylo 7. září naměřeno pouze 1,47 mg O2/l.
14
Koncem srpna byl pozorován na všech pokusných rybnících (obr. 6 až 9) extrémní pokles teploty vody. Výsledné ukazatele produkční účinnosti krmiv jsou zřejmé z tab. 6. Nejnižší konverze FCR a nejvyšší účinnost krmiv FCE i nejvyšší relativní rychlost růstu RGR či denní přírůstek byly zjištěny na Baštýři, kde bylo přikrmováno celé zrno. Jen poněkud nižší hodnoty těchto ukazatelů vykázal Pěšák s triticale šrotovaným 1,2 mm. Nepřikrmovaná obsádka v kontrole na Horáku měla RGR, relativní denní přírůstek i kusové ztráty (v %) ze všech variant nejnižší. Ke kontrolní obsádce kaprů v rybníce Horák o výměře 2,2 ha (800 ks K3, 767 kg) byla z rozhodnutí vedení společnosti ještě přisazena obsádka násady amura bílého (320 ks, 100 kg) za účelem eliminace biomasy kořenujících ponořených a vzplývavých makrofyt čeledi Potamogetonaceae rostoucích po celé ploše rybníka. Z této společné obsádky bez přikrmování bylo sloveno 287 ks amura o hmotnosti 350 kg a 733 ks tržního kapra o hmotnosti 1 710 kg. Součet přírůstku kapra 428,64 kg.ha-1 a 113,64 kg.ha-1 amura dává 542,28 kg.ha-1 celkového přírůstku bez přikrmování. Navíc bylo dosaženo s pomocí obsádky amurů uvolnění hladiny a vodního sloupce v rybníce. Tím byl splněn i meliorační efekt. Jako pracovní hypotéza může platit, že rozkládající se exkrementy z rostlinné potravy amurů optimálně zvyšovaly obsah živin ve vodě, což umožnilo rozvoj fytoplanktonu a následně sekundární produkci zooplanktonu. Matérie ještě ne zcela rozložených zbytků těchto exkrementů byla zdrojem výživy pro minující druhy zoobentosu. Tyto zdroje potravy využívaly oba druhy ryb. Z obr. 10. je patrné, že přes vysokou početnost společné obsádky a jejího silného vyžíracího tlaku se udržela v rybníce po celou dobu sledování (alespoň v menším podílu) složka větších Cladocer nad 0,7 mm. Mačkané triticale bylo volně uložené do sila u rybníka Fišmistr dne 5. 5. a odtud odebírané podle stanovených dávek k přikrmování. Po opakujících se vydatných srážkách a kolísavých teplotách vzduchu i vysoké relativní vlhkosti došlo v polovině června k zapaření krmiva uvnitř sila a následně k jeho znehodnocení, což bylo potvrzeno senzorickým posouzením vzorků v Zemědělských službách Dynín a.s. Z toho vyplývá, že při použití mačkaných obilovin volně uložených v silech (stejně tak šrotovaných krmiv) bez tepelné isolace a možnosti větrání je třeba počítat s jejich vyskladněním v co nejkratší době.
15
Tab. 5. Použitá krmiva, obsádky, výlovy a přírůstky pokusných variant v Nadějské soustavě rybníků (délka pokusu 154 dní). Nasazeno Sloveno Přírůstek Počet Celková Kusová Počet Celková Kusová ryb hmotnost hmotnost ryb hmotnost hmotnost rybník Krmivo (ks) (kg) (kg.ks-1) (ks) (kg) (kg.ks-1) Horák kontrola - bez příkrmu 800 767 0,96 733 1710 2,33 Fišmistr Triticale mačkané 1016 840 0,83 764 2100 2,75 Baštýř Triticale 617 504 0,82 544 1560 2,87 Pěšák Triticale šrot. 1,2 mm 980 812 0,83 811 2303 2,84
Přírůstek Kusový Ztráty celkem přírůstek Přírůstek Přírůstek -1 -1 -1 (%) (kg) (kg.ks ) (g.ks .den ) (kg.ha-1) 8,38 943 1,37 8,92 428,64 24,80 1260 1,92 12,48 450,00 11,83 1056 2,05 13,32 621,18 17,24 1491 2,01 13,06 552,22
Tab. 6. Výsledné ukazatele produkční účinnosti krmiv v Nadějské soustavě (délka pokusu 154 dní).
rybník Krmivo Horák kontrola - bez příkrmu Fišmistr Triticale mačkané Baštýř Triticale Triticale šrotované 1,2 Pěšák mm
Spotřeba krmiva (kg) 2998 1851
FCR 2,38 1,75
FCE 0,42 0,57
2940
1,97
0,51
16
Přírůstek relativní SGR RGR (%) denní (%.d-1) Ztráty (%) 55,15 0,36 8,38 0,52 60,00 0,39 24,80 0,59 67,69 0,44 11,83 0,73
64,74
0,42
17,24
Tab. 7. Přehled sledovaných ukazatelů v průběhu krmného pokusu na rybnících v Nadějské soustavě (průměr ± směrodatná odchylka). Rybník Datum Parametry Horák Fišmistr Baštýř Pěšák n 50 50 50 50 847 ± 248 847 ± 248 847 ± 248 847 ± 248 Den 1. - hmotnost (g) nasazení Tuk (%) 3,7 ± 0,8 3,7 ± 0,8 3,7 ± 0,8 3,7 ± 0,8 22.4.2010 FK 3,3 ± 0,3 3,3 ± 0,3 3,3 ± 0,3 3,3 ± 0,3 IO 1,17 ± 0,08 1,17 ± 0,08 1,17 ± 0,08 1,17 ± 0,08 n 11 54 18 55 hmotnost (g) 1288 ± 187 1248 ± 260 1201 ± 264 1224 ± 221 1. odlov Tuk (%) 3,9 ± 0,7 4,2 ± 0,51 4,1 ± 0,6 4,4 ± 1,2 27.5.2010 FK 3,3 ± 0,3 3,3 ± 0,4 3,4 ± 0,3 3,4 ± 0,3 IO 1,05 ± 0,09 1,09 ± 0,06 1,07 ± 0,06 1,07 ± 0,06 n 35 55 32 31 hmotnost (g) 1378 ± 260 1416 ± 365 1511± 310 1302 ± 299 2. odlov Tuk (%) 3,9 ± 0,5 4,3 ± 0,8 4,7 ± 0,7 4,5 ± 0,7 24.6.2010 FK 3,3 ± 0,5 3,5 ± 0,3 3,4 ± 0,3 3,3 ± 0,3 IO 1,09 ± 0,07 1,06 ± 0,09 1,05 ± 0,05 1,07 ± 0,05 n 30 34 20 48 hmotnost (g) 1964 ± 414 2404 ± 691 2172 ± 519 1809 ± 356 3. odlov Tuk (%) 4,3 ± 0,5 5,8 ± 1,2 5,0 ± 0,8 5,1 ± 1,0 22.7.2010 FK 3,4 ± 0,3 3,6 ± 0,3 3,4 ± 0,4 3,4 ± 0,3 IO 1,06 ± 0,07 1,03 ± 0,05 1,05 ± 0,06 1,09 ± 0,05 n 21 40 32 18 hmotnost (g) 2114 ± 374 2720 ± 538 2606 ± 517 2566 ± 754 4. odlov Tuk (%) 4,7 ± 0,5 6,6 ± 1,2 6,6 ± 1,1 6,7 ± 1,3 26.8.2010 FK 3,5 ± 0,2 3,7 ± 0,4 3,7 ± 0,2 4,0 ± 1,3 IO 1,06 ± 0,05 1,03 ± 0,05 1,01 ± 0,03 1,00± 0,07 n 50 49 50 50 Den 154. - hmotnost (g) 2256 ± 487 2608 ± 506 2919 ± 580 2992 ± 521 výlov Tuk (%) 5,1 ± 0,6 7,3 ± 1,3 8,2 ± 1,3 8,4 ± 1,3 22.9.2010 FK 3,3 ± 0,3 3,8 ± 1,3 3,5 ± 0,3 3,6 ± 0,3 IO 1,10 ± 0,05 1,06 ± 0,07 1,05 ± 0,04 1,10 ± 0,05 n, počet ryb (ks); FK, Fultonův koeficient; IO, Index obvodu těla
17
29,87%
70,13%
přírůstek z přirozené potravy
přírůstek z přikrmování
Obr. 1. Podíl přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku (sádky Třeboň).
31,11%
68,89%
přírůstek z přirozené potravy
přírůstek z přikrmování
Obr. 2. Podíl přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku (rybníky Naděj). 18
Tab. 8. Efektivnost využití proteinu (PER) a retence tuku (aLR) z přijatého krmiva na rybnících a sádkách. rybník/sádka Ukazatel Horák Fišmistr Baštýř Pěšák s. č. 21 s. č. 20 s. č. 19 s. č. 18 s. č. 17 s. č.16 s. č. 7 s. č. 8 s. č. 9 s. č. 1 PER 4,16 5,65 5,02 3,89 4,51 4,18 3,49 3,68 4,20 4,82 3,58 4,29 aLR (%) 214,56 310,71 292,53 210,72 212,24 210,51 183,26 193,67 199,71 270,92 261,97 265,75 -
19
3. 3. Vědecké hodnocení Pro vědecké využití výsledků pokusů na sádkách i na rybnících a možnosti jejich relevantního srovnání byl snížen počet proměnných v obou skupinách (Urbánek a kol., 2010): - vybrané rybníky a sádky byly zásobeny rybniční vodou ze stejného zdroje, - na rybnících i sádkách byly nasazeny obsádky přepočtené na stejný počet kusů z hektaru plochy, - v každé skupině byla zařazena kontrolní obsádka bez přikrmování, - za pokusné období byly v jednotlivých sádkách celkové dávky krmiv i množství základních živin před technologickou úpravou stejné. Na rybnících dostaly přikrmované obsádky v každé variantě stejné množství stravitelné energie (SE), i když nejvyšší spotřeba krmiv byla v červenci a srpnu. (obr. 3 a 4). Celkový přírůstek na sádkách v Třeboni (obr. 1) podle empirického výpočtu je složen ze 70,13 % podílu přírůstku z přirozené potravy a podílu 29,87 % přírůstku z přikrmování. Podobně vychází i vypočtené podíly na rybnících (obr. 2) ve výši 68,89 % přírůstku z přirozené potravy a 31,11 % přírůstku z přikrmování. Pro další porovnání bude potřeba více údajů z jiných experimentů, které teprve ukáží relevanci používaného výpočtu. Na sádkách neměly ryby k dispozici zoobentos jako na rybnících. Na rybnících (obr. 6, 7, 8 a 9, tab. 10) byly na rozdíl od sádek (obr. 5, tab. 9) zjištěny nestabilní poměry ve vodním prostředí (snížení obsahu kyslíku k minimální hodnotě, náhlé ochlazení vody, kolísání pH apod.), které u plně nakrmených kaprů a za přítomnosti amoniaku ve vodě jsou při souběhu dalších nepříznivých hodnot několika faktorů příčinou úhynů tržních kaprů (Svobodová a kol., 2001). Efektivnost využití proteinu (PER) a retence tuku (aLR) ukazuje tab. 8. Na sádkách je PER nejvyšší v sádce č. 7 (triticale tepelně upravené při 100 °C), v č. 20 (triticale mačkané), následuje skupina triticale mačkané a tepelně upravené při 120 °C, triticale 1,3 mm a 1,0 mm. Třetí skupinu tvoří zbývající varianty. Pořadí vychází stejné jako v tabulce hodnocení přírůstků (tab. 1) a tabulce produkční účinnosti (tab. 2). U rybníků je nejnižší hodnota PER na Fišmistru, což je ovlivněné vyššími úhyny ryb v druhé polovině pokusného období. Retence tuku (aLR) je na sádkách dle tab. 8 rozdílná u tří skupin variant. První skupinu s nejvyšší retencí tvoří sádka č. 7 ( triticale 100 °C), č. 9 (triticale mačkané a tepelně upravené při 120 °C) a č. 8 (triticale tepelně upravené při 120 °C). Nevyšší obsah tuku ve svalovině kaprů byl zjištěn u těchto variant i v posledních třech kontrolních odlovech (18.8., 2.9. a 20.9.) Ve druhé skupině s nižší retencí je to sádka č. 20 (triticale mačkané) č. 21 20
(triticale), č. 19 (triticale 1,0 mm). Třetí skupinu s výrazně nižšími hodnotami tvoří zbývající varianty šrotovaného triticale 1,3 mm, 1,2 mm a 1,1 mm. Na rybnících je pořadí Baštýř, Pěšák a s výrazně nižší retencí Fišmistr. U rybníků i na sádkách byl zjištěn také obsah tuku ve svalovině nejnižší vždy v kontrole. Praktický význam je využití tepelně upraveného triticale při nízkém obsahu tuku v rybách před koncem vegetačního období. Aplikace bude cenově výhodnější než použití např. kukuřice, která navíc ovlivňuje negativně kvalitu rybího masa. Zůstává otázkou při jak vysoké teplotě je nejvíce efektivní obilí upravovat. Úspora pro Rybářství Třeboň a.s. Pro příklad srovnání nákladů na přírůstek kapra byly vybrány hodnoty konverze krmiva FCR (tab. 2) u neupraveného triticale, u mačkaného triticale, triticale šrotovaného 1,0 mm a dále u tepelně upraveného triticale při 100 °C podle výsledků na sádkách.
Cena obilovin a jejich úprava Kč/q (bez DPH) byly pro pokusy následující:
Obilovina
Cena (Kč)
Triticale celé
Triticale
zrno bez úprav
mačkané
288,-
303,-
Triticale
Triticale celé
šrotované
tepelná úprava
(1,0 mm)
100 °C
303,-
323,-
Triticale
Triticale celé
šrotované
tepelná úprava
(1,0 mm)
100 °C
7,18,-
6,62
Náklady na 1kg přírůstku (bez DPH):
Obilovina
Cena (Kč)
Triticale celé
Triticale
zrno bez úprav
mačkané
7,34,-
6,64,-
Rybářství Třeboň a.s. očekává v roce 2010 přírůstek u převážně obilovinami přikrmovaných kaprů 23 200 q. Náklady na očekávaný přírůstek Rybářství Třeboň a.s. (bez DPH) jsou pro dané obiloviny následující:
Obilovina
Cena (Kč)
Triticale celé
Triticale
zrno bez úprav
mačkané
17 028 800,-
15 404 800,-
21
Triticale
Triticale celé
šrotované
tepelná úprava
(1,0 mm)
100 °C
16 657 600,-
15 358 400,-
Předpokládané úspory (bez DPH) při srovnání s triticale bez úprav v celých zrnech: - při zkrmování mačkaného triticale činí 1 624 000,- Kč (9,54 %) - při zkrmování šrotovaného triticale činí 371 200,- Kč (2,41 %) - při zkrmování tepelně upraveného triticale při 100 °C činí 1 670 400,- Kč (10,03 %)
22
3. Závěr Na sádkách v Třeboni byl zjištěn nejvyšší celkový, kusový a denní přírůstek u přikrmovaných obsádek kaprů v pořadí: triticale tepelně upravené 100 °C a triticale mačkané, následovala skupina variant triticale mačkané a tepelně upravené při 120 °C, triticale šrotované 1,3 mm a triticale 1 mm s přibližně stejnou úrovní dosažených přírůstků. Při stejné spotřebě krmiv ve všech variantách byla konverze krmiv (FCR) nejnižší v pořadí triticale tepelně upravené při 100 °C a triticale mačkané ve výši 2,05 a 2,19 před skupinou krmiv triticale mačkané a tepelně upravené 120 °C, triticale 1,3 mm a triticale 1,0 mm. Výhodnější budou tepelné úpravy okolo 100 °C, u šrotovaného krmiva může mít vliv na konverzi také rozplavování krmiva, kdy nejsou dávky plně využity rybí obsádkou. Na rybnících byly krmné varianty ovlivněné vyššími kusovými ztrátami v druhé polovině vegetačního období na rybnících Fišmistr (24,8 %) a Pěšák (17,2 %). Proto byl na Fišmistru nejhorší kusový, denní a hektarový přírůstek, i když jeho obsádka vykázala ještě v červenci absolutně nejvyšší měsíční přírůstek (průměr 988 g.ks-1). Nejnižší konverze krmiva (FCR) a nejvyšší denní přírůstek byly zjištěny na Baštýři, kde bylo přikrmováno triticale v celých zrnech. Při stabilizovaném vodním prostředí, které by nezpůsobilo výrazné úhyny ryb na Fišmistru, lze předpokládat, že mačkané triticale by se umístilo na prvním místě. Obsah tuku ve svalovině kaprů nejvíce zvyšuje v průběhu posledních dvou měsíců vegetačního období tepelně upravené triticale. Jako levnější krmivo než kukuřice je využitelné při nízkém obsahu tuku v těle ryb k jeho výraznému zvýšení na žádoucí hodnoty u obsádek před komorováním. Při použití mačkaných obilovin volně ložených v silech (stejně tak i šrotovaných a tepelně upravených krmiv) bez tepelné izolace a možností větrání je třeba počítat s jejich vyskladněním v co nejkratší době. Společná obsádka tržních kaprů a násady bílých amurů v rybníce Horák bez přikrmování vyprodukovala svými melioračními efekty celkový přírůstek 542 kg.ha-1. Přitom nedošlo k úplnému vyčerpání většího zooplanktonu. Předpokládaná úspora krmiva oproti triticale v celých zrnech vztažená na očekávaný přírůstek 23 200 q kapra v celé společnosti je při zkrmování tepelně upraveného triticale 100 °C ve výši 1 670 400,- Kč, u mačkaného triticale činí 1 624 000,- Kč a u šrotovaného triticale 371 200,- Kč.
23
Doporučení pro praxi: Pro rybníkářskou praxi je nejvíce efektivní přikrmování tepelně upraveným triticale při 100 °C a mačkaným triticale. Takto přikrmovaní tržní kapři v polointenzivním chovu dosahují vyššího přírůstku při nižší konverzi krmiva oproti zkrmování celých zrn. Úspory ve snížení krmných nákladů se pohybují na úrovni 9 až 10 %.
24
Seznam použité literatury: Arlinghaus, R. a Hallermann, J. 2007. Effects of air exposure on mortality and growth of undersized pikeperch (Sander lucioperca) at low water temperatures with implication for catch and release. Fish. Manage. Ecol., 14, 155 – 160. Mareš, J., Suchý, J., Hocham, L. 1970. Rybníkářství, SZN Praha, 387 p. Mareš, J. (online, 2009). Úpravy krmiv [cit. 2009-04-12]. Power-Point přednáška. Dostupný z WWW:
. Moore, L., B. (1985). The role of feeds and feeding in aquatic animals production. GeoJournal, 10, 2454-251. Przybył, A., Mazurkiewicz, J. 2004. Nutritive value of cereals in feeds for common carp (Cyprinus carpio L.). Czech J. Anim. Sci., 49 (7), 307–314. Steffens, W. 1996. Protein sparing effect and nutritive significance of lipid supplementation in carp diets. Archives of Animal Nutrition, 49, 93 – 98. Sukop, I., Hetesa, J., Mares, J. 1991. Analysis of the food spectrum of 3-year old fish in polyculture stocks of carp with herbivorous fish and tench at different intensity of production. Zivocisna vyroba, 36, 921 – 928. Svobodová, Z., Smutná, M., Máchová, J., Groch, L. 2001: Úhyn tržních kaprů na sádkách. Sborník „ Ochrana zdraví ryb“ JU VÚRH Vodňany, s. 113 – 118. Urbánek, M., Hartvich P., Vácha, F., Rost, M. 2010. Investigation of fat content in market common carp (Cyprinus carpio) flesh during the growing season. Aquaculture Nutrition, 16, 511 – 519. Virk, P. a Saxena, P., K. 2003. Potential of amaranthus seeds in supplementary feed and its impact on growth in some carps. Bioresour. Technol., 86, 25 – 27. Zeman, L. (2002). Výživa a krmení hospodářských zvířat. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 63-64.
V Českých Budějovicích dne 23. 11. 2010
doc. Ing. Petr Hartvich, CSc. řešitel projektu
25
4. Přílohy 1400 Fišmistr
Pěšák
Baštýř
1219 1176
1200 1067 1029 1000
Množství (Kg)
800
740 648
600 457
441
400 278 152 200
152 147
147 93
93
0 Červen
Květen
Červenec
Srpen
Září
Obr. 3. Krmné dávky během vegetační sezóny (rybníky Naděj).
14 12
9,90 8,66
Množství (Kg)
10 8 6
3,71 2,48
4 2 0 Červen
Červenec
Srpen
Obr. 4. Krmné dávky během vegetační sezóny (sádky Třeboň).
26
Září
35
t (°C) O2 (mg/l) pH
30
25
20
15
10
5
20.9.
3.9.
1.9.
30.8.
27.8.
25.8.
23.8.
20.8.
16.8.
13.8.
11.8.
9.8.
4.8.
30.7.
28.7.
26.7.
23.7.
21.7.
19.7.
16.7.
14.7.
12.7.
9.7.
7.7.
2.7.
0
Datum
Obr. 5. Průběh teploty, kyslíku a pH na sádkách v Třeboni během pokusu. 35
t (°C) O2 (mg/l) pH
30
25
20
15
10
5
Datum
Obr. 6. Průběh teploty, kyslíku a pH na rybníce Horák během pokusu.
27
1.9.
27.5.
20.8.
13.8.
9.8.
30.7.
23.7.
19.7.
14.7.
9.7.
2.7.
28.6.
21.6.
14.6.
8.6.
31.5.
24.5.
17.5.
10.5.
4.5.
0
35
t (°C) O2 (mg/l) pH
30
25
20
15
10
5
1.9.
27.5.
20.8.
13.8.
9.8.
30.7.
23.7.
19.7.
14.7.
9.7.
2.7.
28.6.
21.6.
14.6.
8.6.
31.5.
24.5.
17.5.
10.5.
4.5.
0
Datum
Obr. 7. Průběh teploty, kyslíku a pH na rybníce Fišmistr během pokusu. 35
t (°C) O2 (mg/l) pH
30
25
20
15
10
5
Datum
Obr. 8. Průběh teploty, kyslíku a pH na rybníce Baštýř během pokusu.
28
1.9.
27.5.
20.8.
13.8.
9.8.
30.7.
23.7.
19.7.
14.7.
9.7.
2.7.
28.6.
21.6.
14.6.
8.6.
31.5.
24.5.
17.5.
10.5.
4.5.
0
35
t (°C) O2 (mg/l) pH
30
25
20
15
10
5
Datum
Obr. 9. Průběh teploty, kyslíku a pH na rybníce Pěšák během pokusu.
Tab. 9. Laboratorní rozbor fyzikálně chemických parametrů (sádky Třeboň). Vodivost Datum (µS/cm) 18.6.2010 180,8 22.6.2010 182 14.7.2010 192 16.7.2010 194 28.7.2010 187 30.7.2010 185 18.8.2010 175 1.9.2010 173
t (°C) 21,7 17,3 24,4 24,3 20,3 20,3 19,5 15,3
O2 KNK 4,5 mg/l (meq/l) 5,7 0,95 5,3 0,97 4,83 1,02 4,4 0,98 4,4 1,05 5,6 0,99 9,08 1,09 7,47 1,02
29
pH 7,42 7,29 7,28 7,23 7,01 7,12 7,19 7,13
CHSK Chlorofyl a (mg/l) (µg/l) 37 51,2 33 47,4 40 53,8 40 51,4 31 16,2 40 69,1 52 50,7 63 14,1
1.9.
27.5.
20.8.
13.8.
9.8.
30.7.
23.7.
19.7.
14.7.
9.7.
2.7.
28.6.
21.6.
14.6.
8.6.
31.5.
24.5.
17.5.
10.5.
4.5.
0
Tab. 10. Laboratorní rozbor fyzikálně chemických parametrů (rybníky Naděj).
Datum 24.5.2010
15.6.2010
7.7.2010
27.7.2010
17.8.2010
7.9.2010
Rybník Horák Fišmistr Baštýř Pěšák Horák Fišmistr Baštýř Pěšák Horák Fišmistr Baštýř Pěšák Horák Fišmistr Baštýř Pěšák Horák Fišmistr Baštýř Pěšák Horák Fišmistr Baštýř Pěšák
Vodivost (µS/cm) t (°C) 204 20,6 190 20 193 20,5 195 18,2 185 21,4 175 21,5 175 21,4 174 21,6 182 23 174 22,6 174 22,3 175 22,7 173 20,2 168 20,7 174 20,3 163 20,5 147 20,3 148 20,7 163 20,7 143 20,5 150 14,2 166 14,4 160 14,1 150 14,5
KNK O2 4,5 (mg/l) (meq/l) 8,76 1,11 7,91 1,02 8,48 1,06 8,31 0,98 5,86 1,12 8,12 1,05 6,15 1,09 6,03 1,04 4,09 1,18 7,69 1,06 7,63 1,08 5,49 1,09 4,5 1,1 4,65 1,04 4,17 1,12 7,31 0,97 6,99 0,83 5,6 0,83 4,72 1,05 8,73 0,83 7,92 0,81 1,47 0,96 8,12 0,96 5,76 0,90
30
pH 7,31 7,2 7,29 7,26 7,08 7,68 7,24 7,23 7,05 8,57 7,64 7,28 7,09 7,08 7,07 7,29 7,19 6,99 7,05 7,39 7,02 6,78 7,09 6,95
CHSK Chlorofyl a (mg/l) (µg/l) 30 10,1 60 9,6 50 11,8 70 6,5 123 69,3 74 37,9 52 23,4 46 18,3 40 66,8 70 86,5 40 87,8 40 34,3 71 115,7 76 91,8 61 50,6 72 138,5 91 143,9 79 113,5 69 40,0 102 346,1 120 172,2 70 13,9 90 88,5 120 195,9
Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva
100%
80%
60%
40%
20%
0% 12.V 24.V 16.VI 21.VII 23.VIII 21.IX
4.V
24.V 18.VI 21.VII 23.VIII 21.IX
Fišmistr
4.V
24.V 18.VI 21.VII 23.VIII 21.IX
Pěšák
rotifera
4.V
Horák
copepoda
cladocera < 0,7 mm
24.V 18.VI 21.VII 23.VIII 21.IX Baštýř
cladocera > 0,7 mm
Obr. 10. Podíl skupin planktonního společenstva (rybníky Naděj). Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva
100%
80%
60%
40%
20%
0% 4.V
24.V
18.VI
21.VII Rožmberk
rotifera
copepoda
cladocera < 0,7 mm
cladocera > 0,7 mm
Obr. 11. Podíl skupin planktonního společenstva (sádky Třeboň).
31
23.VIII
23.IX
Obr. 12. Rybník Horák.
Obr. 13. Rybník Fišmistr.
Obr. 15. Rybník Pěšák.
Obr. 14. Rybník Baštýř.
Obr. 16. Sádky Třeboň (foto Ing. Martin Urbánek, PhD.).
32
Obr. 17. Odchyt ryb zátahovou sítí při kontrolních odlovech.
Obr. 18. Zjišťování základních tělesných ukazatelů.
33
Obr. 19. Aplikace čipu do hřbetní svaloviny (foto Ing. Martin Urbánek, PhD.).
Obr. 20. Měření tuku pomocí přístroje fatmeter.
34