NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY. èíslo 1 roèník 9 únor 2009 POSTNÍ ZAMYŠLENÍ

FARNÍ ZPRAVODAJ

NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY èíslo 1 Drazí naši farníci, urèitì to také znáte: ráno si øeknete, že dnes nìco vykonáte, a veèer se s uspokojením díváte na to, jak se vám den vydaøil. Tento pocit plánování a radosti z dobøe vykonané práce dobøe zná každá žena, která stihne vše, co si naplánovala doma udìlat, nebo muž, který se rozhodne (a také se mu to povede), že dnes napøíklad naštípá døevo, uklidí dílnu èi garáž. Jenže kdyby si tato žena, èi muž ráno smutnì øekli: „To zas bude den, zase nebudu mít èas ani si sednout. Celý den budu muset pracovat, už aby byl veèer“ - urèitì by nám naše práce šla od ruky mnohem hùøe, a kdoví, jestli by se nám po tomto prokletí vydaøila. A urèitì bychom neprožívali takovou radost z toho, co se nám ten den všechno povedlo udìlat. My za nìkolik dnù vstoupíme do období ètyøicetidenního pùstu. To je èas, ve kterém nás Bùh zve k usebranosti, abychom více vstoupili do ticha… a my si dáváme rùzná pøedsevzetí. A tak si možná nìkteøí z nás plni smutku øeknou: „Zase si budu muset dát nìjaké pøedsevzetí, zase se budu muset pokoušet stát lepším a nakonec po tomto trápení mne èeká velikonoèní zpovìï“. Možná mají pravdu, protože doba pùstu je opravdu dobou, kterou by mìl èlovìk prožít jinak. Není to ale èas trápení. Není to doba plná smutku z toho, že nìco nemohu. Je to doba, ve které se uèíme mít radost z toho, že se nám nìco podaøilo zmìnit, v nìèem nad sebou alespoò trochu zvítìzit, ale pøedevším je to doba, kdy pøicházíme blíž ke Kristu.

roèník 9

únor 2009

POSTNÍ ZAMYŠLENÍ Možná namítnete, že právì žijeme v dobì, kdy mnozí z nás si musí z dùvodu nedostatku financí nìco odøíct. Ale doba pùstu je dobou, ve které nezapíráme jen naše tìlo tím, že si odepøeme oblíbené jídlo, kávu èi sladkost. Tako-

výto pùst je sice dobrý, ale mùže nás svést k pýše nad sebou samým. Bìhem pùstu jsme pozváni k tomu, aby se umrtvil i nᚠduch. A tak vás chci pozvat, abychom si jako postní pøedsevzetí nedávali jen to, co se týká našeho žaludku, ale dejme si pøedsevzetí, které se bude týkat našeho srdce. Pùst v tom, že nebudeme jen tak s pøehledem kritizovat a soudit konání druhého èlovìka, pùst v tom, že se vzdáme své sebelásky a budeme se více snažit usmívat na druhé, i když mi ublížili, pùst v tom, že nebudeme zbyteènì mluvit o chybách jiných, pùst od špatného smýšlení o druhých a pùst v tom, že nebudeme druhým stále nutit svùj názor jako jediný a ten správný...není toto nároènìjší? Myslím, že je snadnìjší si odepøít èokoládu, kterou si schováme na pozdìji. Je mnohem jednodušší odepøít si nìco jídla - ale ovládnout své srdce, to je mnohem nároènìjší. Jestliže se vzdáme zbyteèného posuzování a hodnocení druhých, tak na konci pùstu nás èeká radost z toho, že zjistíme, že lidé okolo nás nejsou takoví špatní, jak jsme si o -1-

nich mysleli. Jestliže se vzdáme toho, že nebude vždy vše podle té naší pravdy, tak možná zjistíme, že nápady toho druhého byly lepší než ty moje. Jestlliže se vzdáme kritizování chyb druhých, tak zjistíme, že ani ostatní nás nekritizují, protože ví, že to nedìláme ani my. Toto je smyslem našeho postního obrácení. Ne smutek z toho, co nemohu, ale radost z toho, že jsme znovu našli Krista v tom druhém, anebo v sobì samých. K takovému pùstu vás zvu, k pùstu radosti, ne zamraèených tváøí. Vìøím, že kdybychom do postního období vstoupili s pøedsevzetím zmìnit svùj pohled, svoje slova, svá srdce, každý den bychom mohli usínat s pocitem radosti èlovìka, kterému se pøes den podaøil udìlat kus dobré práce. Drazí naši farníci, pøeji a vyprošuji vám, aby doba pùstu, do které vstupujeme, nebyla pro nás dobou trápení, ale dobou výzvy k lepšímu životu. P. Marek Poláèik, SVD Josef Veselý Tolik se bojíme všechno ztratit co èasem jsme na sebe navìšeli Tolik se bojíme stát pøed Bohem a pøed lidmi takoví jací opravdu jsme Ani nejponíženìjší vnìjší nahota nemùže nás okrást o vnitøní velikost a krásu naší duše

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ÚNOR 2009

…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…BIBLICKÝ KOUTEK…ROZHOVOR…

KNIHY KRÁLOVSKÉ

Knihy Královské navazují bezprostøednì na Samuelovy, s nimiž napø. v latinské Vulgátì tvoøí jeden celek (jako ètyøi Knihy královské). Ètenáøe Bible však nemusí pøíliš zajímat složitý vznik textu knih o královské epoše izraelských dìjin. V Knihách Královských se uvádìjí jako prameny nìkteré spisy, o jejichž existenci mnoho nevíme: anály izraelských a judských králù a dìjiny Šalomounovy. Nepochybnì byla pùvodnì samostatnì zpracována i historie prorokù Eliáše a Elizea. Èteme dnes tyto „knihy“ nejen jako pouèení o dìjinách a tím ménì jako kratochvilné dobrodružné pøíbìhy, ale jako Písmo svaté. Mùže nás pak pøekvapit množství nesvatých pøíbìhù, zrad, úskoèností a zejména postupující náboženský rozklad, který vede k nápravným Božím trestùm, posléze až k úplnému rozvratu politickému a sociálnímu. Po Sennacheribovì vpádu (701) dobývá Jeruzalém babylónské vojsko Nabuchodonozorovo. Jeruzalém je vyplenìn, Šalomounùv chrám znièen, obyvatelstvo ve dvou

etapách (597 a 587) deportováno „k øekám babylónským“. Historický zábìr Knih Královských je urèen právì tìmito dvìma historickými mezníky: vybudováním a znièením Šalomounova chrámu. Pøíbìhy jednotlivých králù po Šalomounovi se odvíjejí paralelnì v dìjinách rozdìleného království, nebo 931 se odštìpilo deset severních kmenù; došlo k rozkolu politickém i náboženském a obì bratrská království Judska a Izraele spolu hojnì bojují. Všichni králové po Šalomounovi jsou svatopiscem v náboženském ohledu odsuzováni. Mezi judskými panovníky je jich sice osm pochváleno, ale pouze Ezechiᚠa Joziᚠdospìli k bezvýhradnému uznání své vìrnosti Božím zákonùm. Za bezmála ètyøi sta let dramatické historie Božího lidu to není mnoho. Z této historie si asi nejvýraznìji zapamatujeme to, co i školní dìjepravy vypravovaly velmi sugestivnì: Život moudrého Šalomouna (bible si však všímá zárodkù rozkladu za konce jeho vlády), jemuž je vìnována

asi polovina 1 Král., a pøíbìhy prorokù Eliáše a Elizea (které pøecházejí z 1 Král do 2 Král). Eliáš, považovaný za nejvìtší prorockou postavu Starého Zákona, je i osobou novozákonní: pøi Promìnìní Pánì je s Mojžíšem svìdkem Kristovy slávy v pøítomnosti tøí apoštolù. A jistìže nezapomeneme na mocného a tyranského vládce Babylónu Nabuchodonozora. Komentáø k pøekladu Jeruzalémské bible uzavírá: „Knihy Králù mají být èteny v témže duchu, v nìmž byly napsány, totiž jako dìjiny spásy. Nevdìk vyvoleného lidu … pøivodil podle veškerého zdání nezdar Božího plánu, ale pro záchranu budoucnosti je tu stále skupina vìrných, kteøí nepoklekají pøed Baalem. … Stálost toho, o èem Bùh jednou rozhodl, se projevuje v podivuhodném trvání Davidova rodu, v nìmž se uchovávají záruky splnìní mesiášských slibù, a kniha se ve své koneèné podobì uzavírá omilostnìním Jojakima, které je jakoby jitøenkou pøíštího vykoupení.“ Pøipravil Mojmír Trávníèek

Bìhem vánoèních svátkù navštívil poprvé Èeskou republiku a v ní Nový Hrozenkov Johny George Ambattu. Nižší, pìknì opálený mladík s širokým úsmìvem, s tmavými rovnými vlasy místy probarvenými støíbøenkou, a èernoèernýma oèima, v nichž nelze rozeznat místo, kde konèí duhovka a zaèíná zornièka. Domluvila jsem si s ním setkání a vnutila mu na veèeøi místní specialitu kyselicu. Trochu jsme si popovídali a hlavnì se strašnì nasmáli. Jelikož Johny slyšel poprvé èeštinu a vùbec jí nerozumìl, tak jsme si vykládali ve slovenštinì. Zde vám nabízím pøeklad našeho rozhovoru:

žádat, abychom šli studovat jazyk a kulturu do jiné provincie. Poté se mùžeme rozhodnout, jestli chceme pokraèovat ve studii filozofie v zahranièní provincii, nebo se vrátíme do své zemì a ve studiu pokraèovat doma. Já jsem pøišel do Bratislavy v listopadu 2005. Asi deset mìsícù jsem se uèil slovenský jazyk. Samozøejmì jsem pøišel s jedním spolubratrem, deset mìsícù jsme studovali, pak jsem mìli pastoraèní praxi. Já jsem pracoval mezi mladými ze Slovenska v pastoraèním centru v Bratislavì v Mlýnské dolinì. Mùj spolubratr mìl svoji praxi v Nitøe v provinciálním domì. Když jsem skonèili program, tak jsem se dohodli, že budeme v teologickém studiu pokraèovat v Slovenské republice. Snažili jsem se uèit slovenský jazyk, který je dost tìžký, a kdybychom se vrátili zpìt do naší provincie Indie, tak bychom slovenštinu urèitì rychle zapomnìli. Uvìdomili jsme si, že když delší dobu na Slovensku zùstaneme, tak lépe poznáme slovenskou kulturu. Momentálnì bydlím v Misijním domì svatého Arnolda Janessena v Bratislavì. Studuji 4. roèník teologie. Máte již složené vìèné sliby? Vìèné sliby skládáme na konci studia pátého roèníku teologie.

Jak dlouho jste studoval v Indii? Dva roky filozofii. Mùžete si vybrat, kde budete vysvìcen na knìze? V naší spoleènosti je jedna z možností být vysvìcen na knìze tam, kde se pøipravujeme na vìèné sliby. Pøed vìènými sliby píšeme do žádosti 3 provincie, kde bychom chtìli pracovat. Vy už máte tušení, kam chcete jít na misie? Ještì se nepøipravuji na složení vìèných slibù, a tak o tom jen pøemýšlím. Jak se vám líbí na Slovensku? Zatím jsem nemìl žádnou velkou negativní zkušenost. Kultura je jiná. Víte, já pocházím z Indie, to je Asie, a ve støední Evropì je naprosto odlišná kultura, jiná mentalita, jiný zpùsob života, jiné zvyklosti… Trvalo vám to dlouho, než jste si zvykl? Nevím, jestli to trvalo, ale já si stále zvykám. (smích) Kde všude jste na Slovensku byl? Už v prosinci 2005 jsem cestoval na Oravu, navštívil jsem Levoèu, Poprad, Sninu, Banskou Bystrici…..Procestoval jsem témìø celé Slovensko, ale ještì jsem nebyl v mìstì Prešovì a Košicích. Navštívil jste v Evropì i jiné státy?

MISIONÁØ Z INDIE POPRVÉ NA MORAVÌ

Odkud jste k nám pøicestoval a odkud pocházíte? Pøicestoval jsem z Bratislavy a pocházím z jižní èásti Indie A jak jste se dostal do Bratislavy? Letadlem. (smích) Co v Bratislavì dìláte? Já jsem verbista. V naší misijní spoleènosti, když studujeme na misionáøe, máme takový program, který se jmenuje „Pøíprava na misii v zahranièní provincii“. Když skonèíme filozofické studium ve své provincii, mùžeme

Uvìøit v lásku není naivita, je to vstupenka do Božího království. -2-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ÚNOR 2009

…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…

Když jsem pøicestovali, tak Slovensko ještì nebylo v Shengenské smlouvì, ale od roku 2008 jsme mìli možnost jet do Holandska, Nìmecka a teï jsem v Èeské republice. Když porovnáte vaši rodinu s typickou slovenskou rodinou… Pocházím z rodiny, kde jsou rodièe a tøi dìti. V naší oblasti jsou rodiny, kde je i více èi ménì dìtí, ale to vidíme i na Slovensku. Indie je ale velká zemì. Kdybychom se podívali do jiné oblasti Indie, tak tam to vypadá jinak. Z které oblasti pocházíte? Indie je agrární republika, rozdìlená na 29 èástí - státù. Každý stát má své vedení a ještì je centrální vedení. Nyní prožíváme Vánoce. Jaké jsou rozdíly v prožívání Vánoc v Indii a na Slovensku? V Indii také oslavujeme Vánoce 25. prosince (smích). Nìkdo se ptá i na to. Na Slovensku je zvyk, že 24. prosince veèer je štìdroveèerní veèeøe. Toto je zvyk, který u nás nemáme. Pøipravujete u vás v Indii betlémy, vánoèní stromeèky...? Betlémy jsou, dìti je rádi pøipravují i ve svých domovech a v kostelech máme nádherné betlémy. Stromeèky, jaké jsou tu v Èechách na Moravì, ale u nás nejsou. Nevidím tu ale jednu vìc. My pøed každým domem máme svítící betlémskou hvìzdu, kterou pøipravujeme z barevných papírkù a žárovek. Chystáme je už okolo 15. prosince, když v noci cestujeme mìstem, je to krásný pohled. Nedostáváme dárky. Dìti postaví tìsnì pøed Vánoci symbolický stromeèek pøed kostelem. Pod nìj dají zabalené dárky, ale nikdo neví co je v nich. Po vánoèních obøadech lidé pøijdou pøed kostel a koupí si nìjaký dárek, ale neví co je uvnitø ukryto. Peníze jsou potom použity pro nìjaké dobroèinné úèely. Betlémy jsou døevìné, nebo ... papírové? U nás je zvykem, aby postavy byly keramické. Prožíváte advent? Ano, advent prožíváme. Pocházím z obøadu syrskomalankarského východní církve. Naše liturgické obøady jsou jiné než øímskokatolické. U nás je takový zvyk, že od 1. do 25. prosince je pùst. Ti, kdo se chtìjí postit, tak se postí 25 dní a pak oslavují Vánoce. Postí se od masa a tøeba i od ryb. A co rorátní mše?

V našem obøadì nejsou, není to nᚠzvyk. U nás je mše vždy ráno, ale knìží bìhem adventu povzbuzují dìti, aby pøišli. A ty dìti, které pøijdou 25 dní na ranní mši, dostanou potom odmìnu. Postní období pøed Velikonocemi…? Tento pùst nazýváme velkým postem. Pøed Vánocemi je malý pùst. Ti, kteøí se chtìjí postit, tak se postí. V prùbìhu pùstu nejsou svatby a velké oslavy. Velikonoèní pondìlí jste již na Slovensku prožil? Ano, už nìkolik. A tak tedy víte co je u nás zvykem… Ano, to je velice dobrý zvyk, který my v Indii nemáme. Já ho mám velmi rád (smích).

Ještì jsem se nezeptala, který jste roèník narození? Jako kolik mám rokù. To je tìžká otázka… Mám 29 let, narodil jsem se roku 1979. Jak jsou percentuálnì v Indii zastoupená naboženství? Okolo 80% hinduistù, sikhismus, džinismus, islám, katolíci 2,3 %, buddhismus a velice málo židù. Vy jste tedy syrskomalankarského obøadu, jaké další rity jsou v Indii? Katolická církev má v Indii 3 obøady. Dva ve východní církvi, syrskomalankarsky obøad, o to se dá øíct, že je to pùvodní obøad a syrskomalabarsky obøad, toto je též stará

pùvodní církev v Indii. Vìøíme, že oni dostali víru od sv. apoštola Tomáše, který pøišel do Indie v 1. století po Kristu. To byla první fáze evangelizace Indie. Pak pøišli misionáøi z Evropy, napøíklad ze Španìlska, Portugalska a Francie. Oni pøinesli ve 14.-16. století západní øímskokatolický obøad. Potom okolo 16.-17. století zaèala kolonizace Anglièanù a s nimi pøišli i misionáøi. Tak zaèala tøetí fáze evangelizace Indie. Jak je to rozdìleno percentuálnì? Nejvíce je zastoupen syrskomalankarsky obøad, potom øímskokatolický. V oblasti, odkud pocházím, je øímskokatolický obøad zastoupen jen z 20%, ale v severní oblasti je zastoupen ve velké vìtšinì. Dá se øíci, jaký je zásadní rozdíl mezi tìmito obøady? Hlavní rozdíl je v liturgii, ale mše je stejná. Zpùsob slavení mše a obleèení je jiné. Mše je jiná zpívaná. Možná byste mohli øíct, že se trochu podobá øecko-katolickému obøadu. Jak je to v tìchto obøadech s celibátem? V syrskomalabarském obøadu se knìží mùžou ženit, ale v našem obøadu to není možno. Vaøe jméno by se do èeštiny pøeložilo jako Jan Jiøí, to jsou jména svìtcù. V Indii nejsou místní jména? V našem státì jsou obvyklá jména jako Jan, Martin, Tomáš, Petr (v pøekladu)... Používají se jména svatých. Lidé, kteøí jsou hinduisté, ale mají jiné jméno. Podle jména víme, jakého je dotyèný vyznání. Nìkdy je rozdíl i mezi státy a podle jména poznáme, ze kterého státu kdo pochází. Jak se vám tu líbí krajina? Je to celkem krásná malá krajina, Slovensko je o nìco vìtší nìž nᚠstát v Indii, která je obrovská zemì. Už jste nìkdy lyžoval? (s širokým úsmìvem) S radostí a vdìèností vám oznamuji, že vᚠpan faráø P. Marek Poláèik, SVD mì uèil lyžovat. Ale hlavnì mne házel do snìhu. Nevím, jestli se zlobil, že mi to nejde. Byl jste bìhem pobytu na Slovensku doma? Je zvykem, že po 3 letech, pokud jsme v zahranièí, jedeme domù. V Indii jsem byl v létì. Øíkal jsem si, jestli mì ještì poznají. A poznali? Ano, poznali.

Dobrá cesta je ta, která nìkam smìøuje; nemusí být posetá kvìty. -3-

Pøipravila Ingrid Petøeková

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ÚNOR 2009

…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…

Orli jako Tøi králové

Celkem 12 orelských dìtí v letošním roce vypomáhalo pøi Tøíkrálové sbírce a z koledování mají urèitì spoustu úsmìvných, vtipných, ale i nebezpeèných zážitkù. Nìkteré z menších dìtí by si nejradìji hrály s koèièkami a v okamžiku zapomnìly na koledování. To pak nastane od vedoucího skupinky velké pøemlouvání a pøipomínání, že musí jít dále, aby do tmy stihli dojít na urèené místo. Cíl cesty se mùže taky zdát v nedohlednu, když narazíte na volnì puštìného, zdánlivì neškodného pejska, který vás sice pustí do domu, ale když chcete jít ven, tak vám zastoupí cestu a pustí vás až po napomenutí majitelem. Ale pøi koledování zažijete i humorné chvíle. To když po zazpívání koledy „My Tøi králové jdeme k vám …“ vyjde z domu dítì a øekne: „Ahoj, vy jste ti Mikuláši?“, to pak s úsmìvem musíte vysvìtlit, že nejste Mikuláši, ale Tøi králové. Dìti napadne cokoliv. Tøeba, že mùžou cestou sbírat nìjaké trofeje v podobì kamínkù, snìhových koulí, šišek nebo rampouchù. Letošní „úlovek“ byl až z daleké „Èíny“. Byl to právì rampouch, který mìøil skoro 50 cm a dìti jej dostaly od jednoho pána jako dárek. A protože nádhernì mrzlo, vydržel jim až domù.

ZPRÁVY Z ORLA

Hry v pyžamu IV. roèník

Je to už taková tradice, že na zaèátku roku pøipravujeme pro dìti v rámci orelského cvièení sportovnì–zábavnou akci „HRY V PYŽAMU“. V letošním roce se tato akce konala ve ètvrtek 22.ledna 2009 v základní škole. Soutìžilo celkem 14 dìtí a 4 vedoucí v roli rozhodèích bedlivì dohlíželi na dodržování pravidel pøi plnìní úkolù na šesti stanovištích. Dìti byly rozdìleny do dvou kategorií a pøi jednotlivých disciplínách mìly možnost ukázat svoji zruènost, pøesnost i rychlost. Dìti napøíklad shazovaly kuželky, házely míèky do košíku, házely šipkami do elektronického terèe, støílely florbalkou a míèkem na bránu, ale také stavìly z kostek komín. V první kategorii – dìti do 3. tøídy - získala nejvìtší poèet bodù Radka Duníková, ve druhé kategorii – dìti od 4. tøídy výše - získala nejvíce bodù Jitka Ježová. Všichni sou-

ZPRÁVY Z CHARITY

Potøebujete k sobì nìkoho, kdo by Vám Velké díky všem, kteøí pomáhali jakýmkonahradil Vaše ruce a nohy a udìlali jste si liv zpùsobem s pøípravami. Výtìžek byl tak vše, co jste døíve dìlávali? Nebo hle- díky Vám vyšší než v loòském roce. dáte jen spoleènost, abyste nebyli doma sami? Volejte si Charitní službu Osobní asistence 733 685 408 Chcete strávit den nebo jen èást dne ve spoleènosti druhých lidí, kteøí stejnì jako Vy nechtìjí být sami doma? Chcete se nìco nového dovìdìt, nìco zajímavého tvoøit nebo si spoleènými silami upéct nìco sladkého? Volejte Denní stacionáø 571 420 135

tìžící obdrželi fidorkové medaile a tužky, tøi nejlepší z každé kategorie ještì balíèek bonbónù. Také letos si dìti vychutnaly støíhání povìšených sladkostí se zaváza-

nýma oèima. Nejlepším „støihaèem“ byl LukᚠZapalaè, kterému se podaøilo získat hlavní cenu – balíèek žvýkaèek. Po slavnostním vyhlášení vítìzù nastal okamžik losování pyžamového krále. Symbolickou zlatou korunku, èervené jablíèko a královské žezlo pøevzal pøi korunovaci tøíletý Vojtíšek Tomášek, který se stal králem IV. roèníku HER V PYŽAMU. Srdeènì blahopøejeme. sepsal Pavel Ohryzek Hovìzí Huslenky Zdìchov Halenkov N. Hrozenkov Karolinka V. Karlovice

A protože to byla již desátá sbírka v našem regionu, tak Vám níže vypisuji výtìžky za všechny uplynulé roky. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -

Letošní Tøíkrálová sbírka Velké podìkování patøí všem Tøíkrálovým koledníkùm i všem tìm, kteøí pøispìli do pokladnièek bìhem Tøíkrálové sbírky.

115 406,162 942,60 221 790,313 123,80 322 947,50 418 729,50 377 198,50 431 277,20 440 200,480 782,Za Charitu Nový Hrozenkov Judita Orságová

Je prozíravé svìøit svou budoucnost do rukou Toho, který vidí i za zatáèku -4-

69 448,49 223,22 945,73 393,100 842,61 637,103 294,-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ÚNOR 2009

…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…

Charita N. Hrozenkov na poèátku roku 2009

Charita Nový Hrozenkov zaznamenala v uplynulém roce øadu zmìn a proto bychom vás rádi o tìchto zmìnách informovali, pøípadnì touto cestou nabídli naše služby tìm, kteøí o nich doposud nevìdí. V krátkosti o jednotlivých sociálních službách, tak jak jsou registrovány dle zákona è. 108/2006 o sociálních službách, na Krajském úøadì Zlínského kraje. V první øadì se jedná o Charitní peèovatelskou službu, která zajišuje péèi seniorùm v jejich domácím prostøedí. Nìkteøí využívají službu ojedinìle, jiní pravidelnì a èasto je také péèe rozložena i na nìkolik návštìv v prùbìhu dne. Jde pøedevším o to, jak si to konkrétní uživatel pøeje. Tímto zpùsobem pomoci mùže zùstat senior ve svém domácím prostøedí co nejdéle. V prùbìhu jednoho mìsíce najedou peèovatelky, pøi poskytování služby na území 26 000 ha (území sedmi obcí od Hovìzí po Velké Karlovice), více jak 10 000 km. Služba je poskytována od 6.00 do 21.00 hodin., v pracovní den, o sobotách , nedìlích a také ve svátek. Dalšími sociálními službami, které navazují na peèovatelskou službu je osobní asistence a denní stacionáø pro seniory. V obou pøípadech je stále umožnìno zùstat uživateli této služby více-ménì v domácím prostøedí. Pøi osobní asistenci pøichází osobní asistent pøímo do domácnosti na delší èasové období a pomáhá vlastnì se vším, co klient potøebuje a co by rád dìlal, kdyby napø. mohl sám chodit. Osobní asistence mùže být poskytována 24 hodin dennì. Do denního stacionáøe mohou zájemci pøicházet na celodenní pobyt, ze kterého se odpoledne èi naveèer vrací zpìt domù. Dovoz i odvoz podle potøeby zajišují i pracovnice stacionáøe. K dispozici je stálý týdenní program, z nìj si mohou senioøi vybrat podle zájmu. Mimo to jsou zvl᚝ zajišovány ještì zajímavé akce v prùbìhu celého mìsíce, na které se mohou pøihlásit i senioøi, kteøí denní stacionáø nenavštìvují (nejsou zde zapsáni). Jedná se o zajímavé pøednášky, promítání, výlety apod. Program bývá vždy uveden v Charitních listech, které vychází na poèátku každého mìsíce, zvl᚝ jsou distribuovány malé letáèky pøímo klientùm peèova-

Svátost køtu pøijali a novými farníky se stali

telské služby a samozøejmì je program vyvìšen na webových stránkách Charity v Karolince NH. Zájemci se na tyto akce mohou pøi8. února – Julie Kopcová hlásit telefonicky, pøípadnì pøes peèovatelky Charitní peèovatelské služby. A co je nového okolo stacionáøe od loòv Novém Hrozenkovì ského roku: tak pøedevším se denní staci14. února – Ondøej Kotrla onáø pøemístil do nových prostor Víceú15. února – Nikol Michálková èelového charitního domu na Halenkovì, kde má k dispozici tøi místnosti (pro aktiviDo vìènosti nás pøedešli ty i odpoèinek), kuchyòku a kanceláø. A provozní doba je od ledna rozšíøená až do koncem mìsíce prosince 18 hodin. Je to výhodné pøedevším pro Antonín Hoøelica (1949) z N. Hrozenkova seniory, kteøí žijí sami a mají rádi spoleèKvìtoslava Plánková (1938) z Karolinky nost a pak také pro ty, kteøí jsou v péèi Jaroslav Pekaø (1943) z N. Hrozenkova svých pøíbuzných a ti èasto musí zùstat v Josef Tkadleèek (1922) z N. Hrozenkova zamìstnání i do veèerních hodin. Dennì mùže stacionáø navštívit 18 klientù, prov mìsíci lednu zatím jsou ještì volná místa. Ludmila Urbanová (1925) z Karolinky Posledními sociálními službami, které Marie Jochcová (1928) z N. Hrozenkova charita poskytuje, jsou služby pobytové, Josef Orság (1922) z Karolinky a opìt to není jen stálý pobyt, ale i pøeVáclav Orság (1940) z N. Hrozenkova chodný (správnì dle zákona – odlehèovací). v mìsíci únoru Pøechodný je urèen pro seniory, kteøí jsou v péèi svých pøíbuzných. Pro nì je Ludmila Vráželová (1913) z Karolinky èasto tato služba vyèerpávající a potøeŽofie Jochcová (1926) z N. Hrozenkova bují si také odpoèinout. Proto si domlouMarie Píšková (1926) z N. Hrozenkova vají již dlouho dopøedu pobyt pro své ne- František Kopecký (1945) z N. Hrozenkova mocné v rozmezí od jednoho týdne až do Oldøich Toman (1932) z N. Hrozenkova jednoho mìsíce. Pøechodný pobyt pak Libuše Juøicová (1925) z Karolinky také využívají na zimní období staøí lidé z dalekých údolí a kopcù, aby nemuseli být Liturgické údobí postní doby, jež v zimním období na samotách, kde je èasto v tuto dobu špatná dostupnost. Tento pøipomíná ètyøicet dní, které Ježíš pobyt je v souèasné dobì pøevážnì zajišstrávil na poušti, je pro každého ován v novém Víceúèelovém charitním pokøtìného mocnou výzvou k domì na Halenkovì, který byl po rekonobrácení, aby vnitønì obnoven dospìl strukci otevøen 26. záøí 2008. V souèasné k slavení Velikonoc, dobì je ubytovací kapacita obou domù 22 slavné památce spásy. lùžek. Na Domì pokojného stáøí v Novém Byl to Duch, který vedl Krista do Hrozenkovì 16 a na Halenkovì 6 (jedno pouštì (srv. Lk 4,1), aby tam byl patro). Dùm pokojného stáøí získal v kvìtnu loòského roku významné ocenìní v cepokoušen ïáblem. I køesan, jehož lostátní soutìži „Cena kvality v sociálních vnitøní život øídí týž Duch, kterého službách“, jednalo se o 1. místo. pøijal ve køtu a pøi biømování, je Všechny naše služby jsou urèeny pro povolán, aby dennì, podporován seniory naší oblasti, od Hovìzí po Velké Kristovou milostí, èelil boji o víru. Karlovice. Více informací najdete na stránPostní doba je "pøíhodný èas" pro kách charity: www.nhrozenkov.charita.cz hlubokou provìrku vlastního života Služby zajišuje v souèasné dobì 57 ve svìtle Božího slova. zamìstnancù. øeditelka Charity Svaté rodiny (Jan Pavel II.) Danuše Martinková

Èím rychleji se èlovìk snaží žít, tím ménì toho skuteènì prožije. -5-

FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY

∗ ÚNOR 2009

...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...Z NAŠÍ FARNOSTI...KALENDÁRIUM...

ZNÁME SVÙJ KOSTEL? - 3. èást

Pøedsíò, v níž se nacházíme, mìla kdysi své zvláštní poslání. Byla to síò katechumenù a kajícníkù, kteøí dále do chrámu nemìli pøístup. A Matka Boží zde setrvává s nimi – a s chudými, se žebráky. Této síòce se ještì za mého mládí øíkalo „žebraèka“. Na mši sv. se zde shromáždili obecní žebráci, kteøí jinak postávali venku. „Chudé budete mít vždycky s sebou.“ Mìli bychom na tato Kristova slova pamatovat, i když dnes se již nemusíme do kostela protlaèit množstvím odraných nebožákù v pøedsíni. V kostele mé rodné farnosti zùstávala na památku této situaci bytelná kovová pokladnièka se starožitným zlatým nápisem: „Pokladnica pro Chudé.“ Ta pocta chudých

Popeleèní støeda

letos vychází na 25. února 2009, zaèínáme v tento den 40 denní dobu postní. V tento den je naøízen pøísný pùst - zdrženlivost od masa i újma v jídle. Popelec se bude udìlovat jen v tento den pøi mších svatých. V Karolince bude mše svatá od 16.00 hod a v Novém Hrozenkovì od 18.00 hod.

Farní pou do Ostravy

Jak jsme již informovali, naše farnost dostala pozvání na 8. bøezna 2009 na nafilmování záznamu mše svaté do køesanské televize NOE. Zaèátek pøímého pøenosu je v 10.30 hod. Po mši svaté jsme pozváni na prohlídku filmového studia. Na cestì zpìt do Nového Hrozenkova navštívíme kouzelné mìsteèko Štramberk. Zde máme možnost navštívit místní pivovar a mini ZOO -

velkou iniciálou ve zlatì se mi vryla provždy už do dìtské pamìti. A také bývala v této pøedsíni lištì s náboženským tiskem. Je smutným svìdectvím doby, že musela být – trochu neliturgicky – pøesunuta do chrámové lodi, aby byl tisk chránìn pøed zlodìjíèky a vandaly. (Aèkoliv by možná pøispìlo k jejich nápravì, kdyby si pøeèetli Boží slovo, tøeba v ukradeném exempláøi.) Oznámení a rùzné užiteèné texty informaèní a povzbuzující, dávají najevo, že jsme teprve v pøípravném prostoru, který má i bìžnou funkci pøedsínì lidských pøíbytkù: je možné upravit šatstvo, setøepat sníh, odložit deštník, vydechnout, mìli-li jsme naspìch… Jako Aqua Terra. Tyto prohlídky je nutno pøedem objednat. Prohlídka pivovaru s výkladem a ochutnávkou trvá asi 20 minut a cena je 30,- Kè na osobu. Aqua Terra je stálá výstava akvarijních a terarijních zvíøat ve Štramberku. Jsou zde stovky tropických ryb v nádržích o objemu nìkolika tisíc litrù, dál rùzné druhy hadù, ještìrù a novì drápkaté opièky. Cena této prohlídky s výkladem by mìla být pro výpravy 15,- Kè na osobu. Pøi zapisování na pou do Ostravy prosím zaznaète o které prohlídky máte zájem. Dále je ve Štramberku možno individuelnì navštívit Hrad Štramberk (Štramberská Trùba), Muzeum starých tiskù a lidové keramiky a Výstavní síò Jaroòkova pekárna. Prosíme - nenechávejte zapisování na pou na poslední chvíli. Cena na osobu vycházela asi 120,- Kè, ale dostali jsme dar na tuto pou, tak bude o nìco nižší. Stravování bude vlastní.

doma. Vždy vstupujeme do domu našeho nebeského Otce, který má pro nás pøipravených mnoho pøíbytkù, jak slíbil; a prozatím nám nabízí místo v lavici nebo v zátiší za lavicemi. Loï nevyjadøuje vzezøení chrámového prostoru, je to název symbolický. (Snad jen u nìkterých gotických chrámù mùžeme spatøovat v jejich žebroví podobu obráceného korábu.) Loï je dopravní prostøedek, umožòuje pøemístìní a záchranu. Pùvod této symboliky vidíme už v arše Noemovì, která rodinu svého stavitele zachraòuje pøed potopou jako loï spásy. Ještì hlubší význam má Petrova rybáøská bárka, která vytváøí symbol církve: Kristus z ní uèil na Genezaretském jezeøe zástupy, zachránil v ní apoštoly za nebezpeèné bouøe, pøetvoøil je na „rybáøe lidí“. Už nejstarší církevní Otcové hovoøí o „lodi Církve“, která pøepraví vìøící moøem svìta do vìènosti. (V souvislosti s tím se i kotva stala znamením víry a nadìje.) V nìkterých evropských jazycích jsou názvy pro církev a kostel shodné (latina, polština, nìmèina…) Pøipravil Mojmír Trávníèek

Pozvání k úklidu

Milé ženy, muži a mládeži! Možná jste si nìkteøí na rozpisu úklidových skupin našeho farního kostela v Novém Hrozenkovì všimli, že poèet tìchto skupin klesl ze ètyø na tøi. Prosíme ty, kteøí zatím nejsou do úklidu zapojeni, aby se mezi sebou domluvili a zvážili možnost založit úplnì novou úklidovou skupinu a tím rozdìlili úklidové práce mezi co nejvíce farníkù. Uklízet kostel je možno v pátek po mši, nebo v sobotu ráno. Samotný bìžný úklid kostela zabere nìco pøes hodinu èasu, a to není mnoho. Dìkujeme za pochopení. Další èíslo Farního zpravodaje vyjde v nedìli 5. dubna 2009, své textové pøíspìvky odevzdávejte prosím do støedy 25. bøezna 2009. P. Marek Poláèik, SVD

Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme. Náklad 250 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk).

-6-