Názory občanů na chudobu v Brně

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Názory občanů na chudobu v Brně Bakalářská práce

Autor: Michal Urbič Vedoucí práce: Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. Brno 2013

TENTO LIST BUDE PŘI VAZBĚ NAHRAZEN ZADÁNÍM

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Názory občanů na subjektivní chudobu ve městě Brně“ vypracoval samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přehledu literatury.

V Brně dne 27.5.2013

………………………………… Michal Urbič

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem respondentům, kteří si našli čas na vyplnění dotazníku, společnosti Survio, s.r.o., na jejíž stránky jsem měl možnost dotazník vložit a své rodině, která mě neustále podporovala.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá subjektivními názory respondentů na chudobu ve městě Brně. V teoretické části je vymezena základní problematika této bakalářské práce. Na tento teoretický přehled navazuje praktická část práce, která z něj vychází a souvisí s danou problematikou. V praktické části práce je řešen průzkum, který byl realizován na obyvatelích města Brna. V závěru práce jsou uvedeny návrhy pro využití výsledků v praxi.

Abstract The bachelor thesis deals with the subjective views of respondents on poverty in Brno. In the theoretical part the basic issue of this thesis is defined. The theoretical overview is followed by practical part of work that comes out of and related to this topic. In the practical part of work is solving a research which was realized on inhabitants of Brno. The conclusion includes suggestions for practical application of results.

Klíčová slova chudoba, problém, koncepty chudoby, příčiny chudoby, chudoba v České republice

Keywords poverty, problem, concepts of poverty, causes of poverty, poverty in Czech republic

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 8

3

PŘEHLED LITERATURY ....................................................................................... 9

4

3.1

Chudoba v současnosti ....................................................................................... 9

3.2

Koncepty chudoby ........................................................................................... 11

3.3

Chudoba v České republice .............................................................................. 14

MATERIÁL A METODY ...................................................................................... 19 4.1

Použité metody ................................................................................................. 19

4.2

Stanovení výzkumné otázky ............................................................................ 20

5

VÝSLEDKY A DISKUSE ...................................................................................... 24

6

NÁVRHY NA VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ V PRAXI................................................. 40

7

ZÁVĚR .................................................................................................................... 42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 44 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 48

1

ÚVOD

V současnosti je chudoba jeden z největších problémů ve světě globalizace. Rok 2010 byl dokonce vyhlášen Evropskou unií jako rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, protože i v Evropské unii si nejsou Evropané schopni zajistit nejzákladnější životní potřeby. V České republice je v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie chudobou ohrožen nejnižší počet obyvatel, ale i přesto bylo v roce 2012 v České republice chudobou ohroženo 1 011 tisíc obyvatel, tj. 9,72 % všech osob. Z toho vyplývá, že v České republice stále žije řada lidí, kteří v souvislosti se špatnou sociální situací potřebují pomoci. Tato bakalářská práce je zaměřena na zjištění názorů občanů, zda vnímají či nevnímají chudobu kolem sebe a zda se sami občané cítí chudými, tedy součástí tohoto problému. Největší pozornost v bakalářské práci je tedy soustředěna na subjektivní chudobu, kde osoby, které jsou klasifikovány podle objektivních kritérií jako osoby chudé, se nemusí chudými cítit a naopak. Subjektivní chudoba tedy souvisí především s vlastním sebezařazením ve společnosti. Cílem této bakalářské práce je posoudit subjektivní názory obyvatel města Brna na chudobu. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje kapitolu literární přehled, která byla zpracována pomocí odborné literatury a obsahuje tři podkapitoly. První podkapitola se věnuje chudobě v současnosti. Druhá podkapitola se zabývá koncepty chudoby, kde bude velká pozornost věnována především subjektivní chudobě. Ve třetí podkapitole se věnuji chudobě v České republice. Praktická část se skládá ze dvou částí, a to z části materiál a metody a z části výsledky a diskuse. V první části materiál a metody byl proveden kvantitativní průzkum mezi obyvateli města Brna. V druhé části výsledky a diskuse jsou prezentovány výsledky kvantitativního průzkumu na základě kterých je vedena diskuse a v další části bakalářské práce jsou stanoveny návrhy a doporučení na využití výsledků v praxi.

7

2

CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce je posoudit subjektivní názory obyvatel města Brna na chudobu a dále: 

posoudit co si obyvatelé města Brna pod pojmem chudoby představují,



stanovit návrhy a doporučení na problém chudoby podle subjektivních názorů obyvatel města Brna.

8

3

PŘEHLED LITERATURY

V této části bakalářské práce bylo využito teoretických poznatků získaných na základě studia odborné literatury. Pro zpracování bylo využito jak knižních, tak internetových zdrojů.

3.1 Chudoba v současnosti V současnosti patří chudoba mezi globální problémy, které lze zařadit do skupiny tzv. antroposociálních problémů, tak i do skupiny tzv. intersociálních problémů. Chudoba je pandemickým jevem spojeným s problematikou budoucnosti člověka ve vztahu k životním a společenským podmínkám, které jsou jím samým vytvářeny na celosvětové úrovni bez rozdílů zemí.1 Chudobu můžeme chápat jako nerovnost neboli jako distanci určité části populace nejen od bohatých, ale i od celého zbytku populace. V současném světě rozdíl mezi bohatstvím a chudobou stále narůstá jak v globálním (chudé a bohaté státy) měřítku, tak i v národním měřítku (chudí a bohatí občané).2 Chudoba představuje především nedostatek základních potřeb nezbytných pro denní život a je tedy jevem, který má celosvětové důsledky. V důsledku nerovnoměrného ekonomického vývoje ve světě se snížení chudoby stalo jedním ze základních cílů Organizace spojených národů.3 Světová banka definuje chudobu jako absolutní zhoršování postavení nejnižších příjmových skupin obyvatelstva a jako životní situaci, která je charakterizována podvýživou, negramotností a nemocemi, vymykající se jakékoli definici lidských podmínek důstojného života. Nyní platí za hranici celosvětové chudoby příjem jednoho amerického dolaru na osobu na den.4 Na Summitu tisíciletí, konaném v září roku 2000 v New Yorku, byla přijata rezoluce Organizace spojených národů označována jako Deklarace tisíciletí. Zde se 191 členských států zavázalo splnit do roku 2015 osm konkrétních rozvojových cílů 1

JENÍČEK, V., FOLTÝN, F.: Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2010. 324 s, strana 52. ISBN 978-80-7400-326-4. 2

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. 248 s., strana 39. ISBN: 80-85850-61-3. 3 MAREŠ, P., RABUŠIC, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, strana 297-315. ISSN 0038-0288. 4 Worldbank: Poverty Overview [online]. Washington, 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupný z www: http://www.worldbank.org/en/topic/poverty/overview.

9

nebo také Rozvojové cíle tisíciletí. Jedním z těchto rozvojových cílů je odstranění extrémní chudoby a hladu. A to snížit počet extrémně chudých lidí na polovinu (žijících z prostředků, které se rovnají, nebo jsou nižší než jeden dolar na den) a snížením na polovinu podílu lidí trpících hladem. Zajistit plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny včetně žen a mladých lidí. V současnosti více než miliarda lidí po celém světě žije z příjmů nižších než jeden dolar na den.5 Chudoba v současné Evropě je většinou méně drastická a méně na očích než chudoba ve zbytku světa. To však nemění nic na tom, že chudoba existuje. Nejde ale o absolutní chudobu, která je spojená se strádáním ohrožujícím samu existenci chudých. Na evropském kontinentu je chudoba především relativní. Hovoří se zde o dvou ohniscích chudoby. Na jedné straně mluvíme o chudobě uvnitř bohaté Evropy, na druhé straně o chudobě v postkomunistických zemích střední a východní Evropy.6 Evropská unie v souladu s principem solidarity společně s členskými státy vyhlásila rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Evropský rok si kladl za cíl změnit kolektivní vnímání chudoby a prolomit stereotypy ve společnosti. Vyzýval k tomu, abychom se otevřeně postavili příčinám chudoby a postarali se o to, že každý může mít plnohodnotnou možnost hrát aktivní roli ve společnosti. Chudoba je v současnosti v Evropě definována jako stav, v němž žijí osoby s příjmem pod hranicí 60 procent mediánu národního příjmu na domácnost.7 Z dostupných mezinárodně srovnatelných údajů vyplývá, že v roce 2010 bylo v Evropské unii 115,5 miliónů osob ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což představovalo 23,4 % populace.8

5

Informační centrum OSN: Rozvojové cíle [online]. Praha, 2005 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: . 6 MAREŠ, P., RABUŠIC, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, strana 297-315. ISSN 0038-0288. 7 Evropská komise: Evropa spojuje síly v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: . 8

PLÍVOVÁ, V.: Hodnocení chudoby v EU a v České republice [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: .

10

3.2 Koncepty chudoby Koncepty chudoby se třídí především na tyto protikladné dvojice kategorií konceptů chudoby: 

absolutní nebo relativní



přímé nebo nepřímé



objektivní nebo subjektivní



preskriptivní nebo konsenzuální9

Absolutní chudoba je spojena s nedostatkem prostředků k uspokojování svých vlastních potřeb.10 Žít delší dobu pod absolutní hranicí chudoby může mít za příčinu přímé ohrožení života. Koncept absolutní chudoby je tedy primárně založen na představě o minimální životní úrovni, která zaručuje osobám jen pouhé fyziologické přežití a nic víc. Hranice absolutní chudoby se nemění se změnou standardu ve společnosti. Absolutní chudoba je definována potřebami lidí, kteří jsou chudí, ale nikoliv jejich výdaji ve vztahu k výdajům těch lidí, kteří chudí nejsou. Jde tedy o stav, ve kterém se člověk vyskytne, pokud není schopen uspokojovat své nejzákladnější potřeby. Relativní chudoba je založena na porovnávání standardu chudých lidí a lidí, kteří chudí nejsou. Relativní chudoba představuje problém chudoby v bohaté, ale nerovností charakterizované společnosti. Základní potřeby v celé populaci jsou zde uspokojovány, ale část této populace je vyloučena z běžného standardu společnosti ve kterém žije, a tím i z dalších aktivit, které tento standard umožňuje. V relativním pojetí je chudoba ve značné míře charakterizována příjmovou nerovností a nemůže být tedy odstraněna bez odstranění této nerovnosti. Chudými nejsou jen ti, kteří se nachází na dně společnosti, ale chudobu lze také nalézt v každé sociální vrstvě.11 Relativní chudobu lze také charakterizovat jako stav, kdy jedinec nebo rodina, jsou schopni uspokojovat své základní potřeby, ale na nižší úrovni než je úroveň domácností v dané společnosti. 9

MAREŠ, Petr, Rabušic, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, strana 297-315. ISSN 0038-0288. 10

LISTER, R.: Poverty. 1. vyd. Cambridge: Polity, 2004. 238 s., strana 21. ISBN 0-7456-2563-0.

11

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství., 1999, 248 s., strana 111. ISBN 80-85850-61-3.

11

Relativní chudobu lze definovat jen ke vztahu k referenčním skupinám. Jednotlivec může mít víc než dostatečný příjem k zachování důstojného života, ale pokud disponuje velmi nízkým příjmem ve srovnání se zbývající častí společnosti, bude zařazen mezi chudé. Čím více společnost bohatne, příjem definující chudobu se zvyšuje.12 Další vymezení míry chudoby lze rozlišovat z formálních a analytických hledisek rozlišovány jako: přímé nebo nepřímé, objektivní nebo subjektivní, preskriptivní nebo konsenzuální.13 Tyto míry slouží k vysvětlení, proč se lidé stávají chudými, k měření hloubky jejich chudoby a také k určení hranice chudoby, neboli minimální úrovni peněžního příjmu, který domácnost potřebuje k tomu, aby se vyhnula deprivaci.14 Deprivaci jak absolutní, tak i relativní, ve vztahu k životnímu standardu, který je v dané společnosti v daném okamžiku považován za přiměřený. Sociální politika v České republice používá především objektivního přístupu pro určení míry chudoby.15 Objektivní vymezení chudoby je založeno na takzvaných objektivních aspektech situace chudých. V tomto smyslu objektivita znamená zejména to, že hranice chudoby je určena zvenčí. Chudoba je vymezena nezávisle na mínění těch, kteří jsou za chudé považováni. Objektivní chudoba je stav, kdy má člověk takovou výši příjmu, pod níž není schopen opatřit věci potřebné k životu. Podle Světové banky žije v objektivní chudobě lidi, kteří žijí za méně jak jeden dolar denně, tedy jedna šestina světové populace.16 Subjektivní vymezení chudoby je založeno na jejím pociťování, na hodnocení vlastní zkušenosti s chudobou. Spočívá na názorech a pocitech osob, kterých se chudoba bezprostředně týká a bez ohledu na mínění ostatních. Chudým se může cítit i člověk, který chudým podle stanovených objektivních kritérií není. Rozlišování mezi objektivní

12

JENÍČEK, V., FOLTÝN, F.: Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2010. 324 s, strana 52. ISBN 978-80-7400-326-4. 13

SIROVÁTKA, T.: Monitorování chudoby v České republice: úvodní studie. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha, 2002, 123 s., strana 33. ISBN 978-80-2389-788-3. 14 MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 118-119. ISBN 80-85850-61-3. 15 MAREŠ, P., RABUŠIC, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, strana 297-315. ISSN 0038-0288. 16

JANDOUREK, J.: Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 208 s., strana 174. ISBN 978-80-247-2397-6.

12

a subjektivní chudobou vrhá na chudobu nové světlo. Na jedné straně se někteří lidé mohou považovat za chudé, i když z hlediska svých příjmů mezi chudé nepatří.17 Subjektivní chudoba je pocit člověka, který vidí, že jiné osoby jsou bohatší a cítí nespokojenost se svojí situací. Tento subjektivní pocit nižšího sociálního postavení je způsoben tím, že jedinec porovnává svou situaci se situací druhých nebo se svou vlastní situací z minulosti a vidí, že má méně peněz, statků nebo služeb.18 Pocit chudoby je nejjednodušší subjektivní mírou. Subjektivní chudoba se měří hned několika variantními postupy. Od prostého dotazu, zda se člověk cítí chudý nebo bohatý až po složitěji stanovenou subjektivní příjmovou hranici chudoby. Jedním ze způsobů stanovení hranice chudoby, je určení minimálního množství peněz potřebných pro chod domácnosti, pro uspokojení jejích základních potřeb. Pro stanovení subjektivní hranice chudoby je tedy třeba zjistit minimální příjem, který považuje jedinec nebo rodina z hlediska své existence za nezbytný.19 Určitý počet osob, jež jsou klasifikovány podle objektivních kritérií jako osoby chudé, se chudými být necítí. Příčin může být více. Tyto osoby se tak například mohou vyhýbat frustraci, nemusí mít vysoké ambice nebo jim mohou (díky sociální izolaci a životě v homogenním chudém prostředí) chybět aspirace a podobně. Nebo mohou být jejich aspirace nízké jako výraz realistické adaptace na malé dostupné příležitosti. Osoby si mohou zvolit chudobu jako způsob života (například dobrovolně skromný), a proto není vnímána jako chudoba. Naopak určitý počet osob, které podle objektivních kritérií chudými nejsou, se chudými cítí. Důvodem je například stav, kdy svoji situaci srovnávají se situací úspěšnějších osob ze své vlastní či referenční třídy, vrstvy, skupiny, komunity a tak dále.20

17

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 118-119. ISBN 80-85850-61-3. 18 JANDOUREK, J.: Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 208 s., strana 174. ISBN 978-80-247-2397-6. 19 MAREŠ, P., RABUŠIC, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, strana 297-315. ISSN 0038-0288. 20

SIROVÁTKA, T.: Monitorování chudoby v České republice: úvodní studie. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha, 2002. strana 35-36. ISBN: 978-80-2389-788-3

13

Existují tři typy ideologií chudoby. Chudoba jako důsledek uspořádání ekonomického a sociálního systému společnosti. Chudoba jako výsledek sociální nespravedlnosti společnosti (nízkých mezd, nedostatku pracovních příležitostí, diskriminace). Chudoba je především vytvářena a udržována politickými a ekonomickými silami. V tomto pojetí je chudoba spojena s třídním statusem ve společnosti. Třetí ideologií chudoby je chudoba jako výsledek lenosti, neprozíravosti a nestřídmosti jedinců. Jde o důsledek individuálních nedostatků, které lze u konkrétních jedinců překonat kultivací (zvýšením lidského kapitálu), disciplínou a novými postoji. Chudoba jako důsledek situačních faktorů, kdy jedinci nenesou přímou zodpovědnost za svoji chudobu, ale zodpovědná za ni není společnost jako spíše rodina nebo komunita. Tento názor přesouvá větší váhu příčin chudoby na sociální podmínky, které formují jedince s určitými sociálními vlastnostmi. Tyto podmínky, nikoliv tyto vlastnosti, jsou chápány jako příčiny chudoby.21

3.3 Chudoba v České republice Česká republika patří v současnosti mezi členské státy Evropské unie s nejnižší hodnotou souhrnného ukazatele míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Ta v roce 2012 dosáhla 9,72 % a jednalo se o 1 011 tisíc obyvatel.22 S nárůstem nezaměstnanosti úzce souvisí riziko chudoby a sociálního vyloučení. Míra nezaměstnanosti se v České republice od roku 1999 stabilizovala na 8,5 % - 9 %. Mezi nezaměstnané byl vtažen počet lidí z etnických menšin, lidí postižených tělesně, mentálně, s poruchami chování, mladých, starých a lidí žijících ve znevýhodněných oblastech, jejichž příležitosti k tomu, aby obstáli v tržní ekonomice, jsou omezené. Průběh nárůstu chudoby a sociálního vyloučení jednotlivců a celých skupin obyvatelstva měl v české společnosti v devadesátých letech příčiny v důsledku prohlubujícího se nerovného přístupu jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva 21

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 61-62. ISBN: 80-85850-61-3. 22

Český statistický úřad: Životní podmínky 2012 - předběžné výsledky [online]. Praha, 2013 [cit. 201304-08]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_2012_predbezne_vysledky>.

14

k základním mechanismům, které vytvářejí příležitosti ve společnosti (přístup k zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, vzdělání a zdravotní péči). Nárůst rizik chudoby

byl ale také vyvolán strukturálními změnami, ke kterým došlo v české

společnosti stejně jako v celé Evropě a mezi které patří: strukturální změny na trhu práce, technologické změny ve společnosti, stárnutí populace, měnící se struktura domácností, oslabení instituce rodiny a podobně.23 Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění základních osobních potřeb. Částka životního minima v České republice je od 1. ledna 2013 za měsíc pro jednotlivce 3 410 korun českých. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Částka existenčního minima od 1. ledna 2013 za měsíc je pro jednotlivce 2 200 korun českých.24 Ve 4. čtvrtletí roku 2012 činila průměrná mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 27 140 korun českých. Minimální mzda se nezměnila již od ledna 2007 a činí 8 000 Kč.25 Jak bylo výše uvedeno, přestože jsou Češi podle statistik chudobou ohroženi nejméně z národů celé Evropské unie, stále je v České republice řada lidí, kteří v souvislosti se špatnou sociální situací potřebují pomoci. Současná ekonomická krize má vliv na růst nezaměstnanosti.26 Vláda České republiky již přijala opatření na udržení zaměstnanosti, především projekty vzdělávání zaměstnanců a slevy na pojistném pro zaměstnavatele, kteří budou zaměstnávat obtížně zaměstnatelné osoby.

23

KOTÝNKOVÁ, M.: Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2002, 103 s., strana 10 ISBN 97880-2389-989-4. 24 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Životní a existenční minimum [online]. Praha, 2013 [cit. 2012-0514]. Dostupné z: . 25

Český statistický úřad: Vývoj průměrné mzdy [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . 26

ČSÚ: Míra zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity. [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-0520]. Dostupné z: ˂http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cnez04021313.doc>.

15

Česká republika si stanovila za národní cíl redukci chudoby a sociálního vyloučení, udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou a materiální deprivací do roku 2020 oproti roku 2008 o 30 000 osob.27 Důležitým nástrojem pro boj s chudobou byl Evropský rok 2010, jehož program přizpůsobený specifikům českého prostředí připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s rámcovou politikou Evropské unie. Program se soustředí na pět prioritních oblastí (prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti, zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu, aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů boje

proti

chudobě

a

sociálnímu

vyloučení,

zvýšení

úrovně

vzdělanosti

a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce, podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a řešení problému bezdomovectví).28 Zkušenosti s chudobou v České republice mají především lidé, kteří se pohybují na sekundárním trhu práce. Ten je charakteristický nízkými mzdami, nejistým zaměstnáním a neuspokojivým charakterem práce. Jde především o osoby s nízkou kvalifikací, kteří jsou považováni za nespolehlivé, a mezi kterými je chudoba nepravděpodobnější. Patří sem především nekvalifikovaní pracovníci, nezaměstnaní, příslušníci etnických menšin a staří lidé. Sídla a obytné zóny měst osídlené obyvatelstvem s nízkými příjmy se nachází obvykle blízko center průmyslové produkce. Nejde však jen o koncentraci chudých v oblastech s horšími životními podmínkami a zvýšeným rizikem. Nejen lidé, ale i oblasti, v kterých tito lidé sídlí, mohou být klasifikovány jako bohaté nebo chudé. Uvnitř jednotlivých měst tak existují deprivované oblasti osídlené deprivovaným obyvatelstvem. 29 V září roku 2011 vláda České republiky schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011 – 2015. Tato strategie obsahuje více než stovku konkrétních opatření, která jsou zaměřena především na podporu zaměstnanosti, zapojení sociálně 27

Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Sociální začleňování a snižování chudoby [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-05-15]. S. 45 Dostupné z: . 28

Againstpoverty: Poverty [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: 29

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 39-44. ISBN: 80-85850-61-3.

16

znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu nebo bezpečnost uvnitř a v okolí sociálně vyloučených lokalit. Opatření řeší jak situaci obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách, tak situaci území, na kterém se sociálně vyloučená lokalita nachází. Česká republika se především zaměřuje na lepší cílení pomoci těm osobám, které ji skutečně potřebují. Dále zpřísňuje podmínky pro osoby, které se vědomě vyhýbají práci, zvýšení motivace osob v hmotné nouzi změnit svoji nepříznivou situaci, rozvíjí jejich sociálních a pracovních návyků pro přechod na trh práce a k hledání zaměstnání. Ale také například se zaměřuje na vyšší pomoc rodinám s dětmi úhradou nákladů na vzdělávání, zájmovou činnost a sociálně právní ochranu prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci. Organizování veřejné služby, napomáhající k začlenění zejména osob dlouhodobě nezaměstnaných a vyloučených z trhu práce. Pokud jde o zaměstnanost mládeže, hlavní problém představují absolventi škol bez pracovní praxe a nesoulad mezi kvalifikacemi mladých osob a potřebami trhu práce. Mladí lidé do 25 let a absolventi bez praxe jsou identifikováni jako znevýhodněná skupina na trhu práce, a je jim v rámci aktivní politiky zaměstnanosti věnována zvýšená pozornost. Pozornost je také věnována opatřením zaměřeným na zvyšování zaměstnanosti starších osob (především nad 55 let). Znevýhodnění této skupiny uchazečů o zaměstnání jsou vyrovnávána také prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a projektů Evropského sociálního fondu ke zvýšení jejich adaptability, kvalifikace, dovedností a takto i zaměstnatelnosti při začleňování na trh práce. Na podporu zaměstnanosti žen, zejména po skončení jejich mateřské a rodičovské dovolené, byla přijata opatření umožňující udržení kontaktu se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný návrat nebo vstup na trh práce s ohledem na jejich strategii při sladění profesního, rodinného a osobního života.30 K účinnému snižování chudoby a sociálního vyloučení je třeba přesně identifikovat nejzranitelnější skupiny obyvatelstva vystavené největšímu riziku chudoby a sociálního vyloučení.. Základním nástrojem snižování chudoby či sociálního vyloučení ve společnosti je funkční, pružný a otevřený trh práce. Zvyšování zaměstnanosti, 30

Národní sociální zpráva 2012 Česká republika: Opatření na rozvoj aktivního začleňování znevýhodněných skupin [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-08-04]. Strana 7-9. Dostupné z: .

17

a to zejména v prostředí skupin ohrožených z různých příčin vysokou strukturální nezaměstnaností, je nejlepším nástrojem k odstraňování chudoby. Především na tento nástroj se Česká republika soustředí ve svém úsilí o snížení chudoby a sociálního vyloučení.31

31

PLÍVOVÁ, V.: Hodnocení chudoby v EU a v České republice [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: .

18

4

MATERIÁL A METODY

Teoretická část bakalářské práce a kapitola Přehled literatury byly zpracovány formou kompilace. V ní byly definovány pojmy pomocí odborné literatury, které se v bakalářské práci dále vyskytují. Praktická část bakalářské práce posuzuje názory obyvatel města Brna, jak vnímají chudobu. Otázky použité v dotazníkovém průzkumu byly inspirovány dotazníkem prof. PhDr. Petra Mareše, CSc., který se problematikou chudoby v České republice zabývá. Za využití metody dedukce jsou teoretické předpoklady aplikované na specifický případ chudoby ve městě Brně.

4.1 Použité metody Průzkum proběhl ověřením poznatků opírajících se o teoretickou část a je zaměřen na subjektivní vnímání chudoby obyvatel města Brna. K průzkumu této bakalářské práce byl zvolen obecný kvantitativní přístup. Průzkum byl realizován na území města Brna a prostřednictvím internetového dotazníku společnosti Survio, s.r.o. Statistické zjišťování bylo realizováno jako výběrové šetření, kdy jsou vybrány pouze některé jednotky základního souboru a z charakteristik v nich pořízených usuzujeme vlastnosti celého základního souboru.32 Zvolená technika, kterou byl výběrový soubor pořízen je účelový výběr, ve kterém se musí přesně definovat populace, kterou vzorek reprezentuje. Závěry nelze příliš zobecnit, proto jsou získaná data vzhledem k výběru a velikosti vzorku nereprezentativní a nedá se tak usuzovat o všech obyvatelích ve městě Brně.33 Pro získání vzorku respondentů byla zvolena kritéria, které respondent musí splňovat. Rozhodujícími kritérii byl respondent s věkem nad 18 let a trvalým bydlištěm ve městě Brně. Postup pro získání jejich názorů byl realizován pomocí vypracovaného dotazníku, který byl zcela anonymní. Dotazník byl využit jak při přímém kontaktu s jednotlivými respondenty ve městě Brně, tak i pomocí internetového portálu Survio.com, kde respondenti měli možnost odpovídat z pohodlí svého domova. 32

HINDLS, R.: Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s., strana 108. ISBN 80-869-4643-6. 33

DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 376 s., strana 112 – 113. ISBN 80-246-0139-7.

19

Dotazníkový průzkum probíhal za účelem zjištění názorů respondentů na chudobu ve městě Brně. Výsledky slouží k získání určitého pohledu obyvatel s trvalým bydlištěm ve městě Brně na problematiku týkající se chudoby. Průzkum se uskutečnil v období od měsíce dubna v roce 2013. Velikost souboru byl 104 respondentů. Účelem průzkumu bylo zjistit názory obyvatel města Brna na to, jak vnímají chudobu kolem sebe. Nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Po sběru dat následovala analýza dat pomocí statistických metod deskriptivní statistiky. Pomocí základní statistické metody zpracováním dat, tříděním, bylo provedeno vyhodnocení průzkumu. Vyhodnocení proběhlo pomocí bodového třídění, ve kterém je potřeba pro každou variantu zjistit počet jejich výskytů a následně vyjádřit jejich absolutní a relativní četnost.34 Zatímco třídění prvního stupně je pouhý výčet absolutních nebo relativních četností v hodnotách jednoho znaku, v případě třídění druhého stupně se jedná o rozdělení četností ve vzájemných kombinacích variant dvou znaků. Výslednou podobou je kontingenční tabulka s jejíž pomocí jsme schopni zjistit a měřit statistické souvislosti mezi dvěma znaky.35 V datové řadě jsou hodnoty, které v ní mají určité postavení - významné hodnoty. Do významných hodnot patří i medián, který rozděluje uspořádanou datovou řadu na dvě části se stejnou četností.36

4.2 Stanovení výzkumné otázky Základní schéma konceptů navrhovaného výzkumu se rozlišují do pěti úrovní konceptů a otázek. Využitím daných konceptů na navrhovaný výzkum bakalářské práce má základní schéma tuto podobu: 1. Výzkumná oblast Výzkumnou oblastí je chudoba ve městě Brně.

34

MINAŘÍK, B.: Statistika. 1.vyd. Brno: Mendelova Univerzita, 2009, s. 15. ISBN 978-80-904261-2-2

35

FORET, M.: Marketingový výzkum. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 121 s., strana 84-86. ISBN 978-80-251-2183-2. 36


20

2. Výzkumné téma Výzkumným tématem je subjektivní názor obyvatel města Brna na chudobu. 3. Obecná výzkumná otázka Dotazníkové šetření odpoví na otázku: Je podle Vašeho názoru problém chudoby řešitelný? 4. specifická výzkumná otázka I. II. III.

Co si obyvatelé města Brna představují pod pojmem chudoba? Jaké jsou podle obyvatel města Brna příčiny chudoby? Jak by se podle obyvatel města Brna dala problematika chudoby řešit?

Horní úroveň, tedy výzkumná oblast, je nejobecnější a nejvíce abstraktní z uvedených konceptů. Zatímco spodní úroveň, tedy specifická výzkumná otázka, je nejvíce konkrétnější. 37 Dotazník se skládá z patnácti otázek. První otázka se zaměřuje na to, co si respondenti pod pojmem chudoba vlastně představují. Podle prof. Mareše lze chudobu chápat jako distanci určité části populace nejen od bohatých, ale i od celého zbytku populace. Druhá otázka se zaměřuje na to, kdo je podle subjektivního názoru respondenta chudý. Podle prof. Mareše zkušenosti s chudobou mají především lidé pohybující se na sekundárním trhu práce, kde jsou nízké mzdy, nejisté zaměstnání a neuspokojivý charakter práce. Třetí otázka se zabývá příčinami chudoby, kdy jsou vymezeny tři typy ideologií příčin chudoby. Podle prof. Mareše je chudoba výsledkem sociální nespravedlnosti společnosti (nízkých mezd, nedostatku pracovních příležitostí, diskriminace); jako výsledek lenosti, neprozíravosti a nestřídmosti jedinců a také jako důsledek situačních faktorů,

37

PUNCH, K.: Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008, 230 s., strana 36-50. ISBN 978-807367-468-7.

21

kdy jedinci nenesou přímou odpovědnost za svoji chudobu, ale odpovědná za ni není společnost jako spíše rodina či komunita.38 Čtvrtá otázka se zabývá názorem obyvatel na chudobu v České republice. V současnosti patří Česká republika mezi členské státy Evropské unie s nejnižší hodnotou souhrnného ukazatele míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením.39 Pátá, šestá a sedmá otázka se zabývají subjektivním názorem respondentů na chudobu ve městě Brně. Subjektivní vymezení chudoby je založeno na jejím pociťování, na hodnocení vlastní zkušenosti. Spočívá na názorech a pocitech osob, kterých se týká bez ohledu na mínění ostatní společnosti.40 Subjektivní chudoba je pocit člověka, který vidí, že jiní lidé jsou bohatší a cítí se nespokojen.41 Osmá a devátá otázka se zabývají problémem chudoby z hlediska jeho řešitelnosti, zda je problematika chudoby řešitelným problémem a pokud ano, tak jak by ho respondenti řešili. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v souladu s rámcovou politikou Evropské unie soustředí na pět prioritních oblastí (prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti, zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu, aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů boje

proti

chudobě

a

sociálnímu

vyloučení,

zvýšení

úrovně

vzdělanosti

a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce a podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a řešení problému bezdomovectví).42 Desátá až patnáctá otázka se zabývají strukturou oslovených respondentů. Jedenáctá otázka je zaměřena na pracovní zařazení respondentů. Dvanáctá otázka se zabývá prací 38

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 39-62. ISBN 80-85850-61-3 39 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Chudoba a sociální vyloučení v EU a v ČR. [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: . 40

MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s., strana 118-119. ISBN 80-85850-61-3. 41 JANDOUREK, J.: Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 208 s., strana 174. ISBN 978-80-247-2397-6. 42

Againstpoverty: Poverty [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z:

22

v souvislosti se zaměstnáním. Třináctá otázka poukazuje na čistý měsíční příjem respondenta a čtrnáctá až šestnáctá otázka zahrnují identifikační údaje jako je nejvyšší dosažené vzdělání, pohlaví a věk respondenta.

23

5

VÝSLEDKY A DISKUSE

Tato část bakalářské práce poukazuje na vlastní průzkum, který ukazuje, jak v současné době vnímají obyvatelé města Brna chudobu. Tato kapitola se zabývá dosaženými výsledky realizované dotazníkovým průzkumem. Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na otázky z dotazníku je 104. Dotazník, který byl použit pro získání názorů obyvatel města Brna na chudobu ve městě, se skládá z 15 otázek. První část dotazníku tvoří otázky týkající se názorů obyvatel města Brna na vnímání chudoby, příčinami chudoby a jak by ji občané řešili. Druhá část dotazníku je zaměřena na identifikační otázky, tedy rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, druhu práce a příjmu.

V této kapitole jsou prezentovány výsledky realizovaného průzkumu. V následujících tabulkách jsou uvedeny otázky z dotazníku a výsledky jsou vyjádřeny v absolutní a relativní četnosti, analýza závislosti a medián, který rozděluje uspřádanou datovou řadu na dvě části se stejnou četností.43

43


24

Tabulka 1 - Co si představujete pod pojmem chudoba? Odpověď/četnost

nedostatek peněz stav, kdy člověk nedokáže uspokojit své potřeby stav, který neumožňuje člověku důstojně žít jiná Celkem

18 28 let 1

ŽENA 29 - 40 - 51 39 50 61 let let let 1 0 0

nad 61 let 1

18 28 let 2

MUŽ 29 - 40 - 51 39 50 61 let let let 1 0 0

nad 61 let 0

Absol. četnost

Rel. četnost

6

5,77 %

26

5

2

1

1

10

2

1

1

0

49

47,12 %

25

4

1

2

0

9

2

1

1

1

46

44,23 %

0

0

1

0

0

2

0

0

0

0

3

2,88 %

52

10

4

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 2- Medián 1. otázky Medián 3

6

46

49

26

Zdroj: vlastní zpracování

Následující tabulka dokumentuje, co si respondenti představují pod pojmem chudoba. Respondenti si pojmem chudoba nejčastěji představili stav, kdy člověk nedokáže uspokojit své potřeby nebo stav, který neumožňuje člověku důstojně žít. Dohromady tyto dvě možnosti k zodpovězení otázky využilo 91 % respondentů. Zajímavostí této otázky je možnost uvedení vlastního názorů respondentů. Vyjádřili se jen tři respondenti, kteří uvedli, že si pod pojmem chudoba představují všechny tři možnosti. Vzhledem k tomu, že dotazník byl sestaven tak, že se měla označit jen jedna z následujících možností, můžeme vidět, že žádný z těchto tří respondentů nepreferoval žádnou z možností více než další. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 2,5. Hodnota s pořadím 2,5 leží mezi 2. a 3. hodnotou a určíme ji jako průměr 26. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,1.

25

Tabulka 3 - Kdo je podle Vás člověk, který je chudý?

Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ Absolutní četnost

Relativní četnost

0

33

31,73 %

0

0

7

6,73 %

1

1

1

47

45,19 %

0

0

0

0

1

0,96 %

0

0

0

0

0

0

0,00 %

0

0

0

0

0

0

4

4,00 %

0

0

4

0

0

0

0

12

11,54 %

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %

29 39 let 2

40 50 let 1

51 61 let 1

nad 61 let

bezdomovec

18 28 let 17

29 39 let 2

40 50 let 1

51 61 let 1

nad 61 let

1

18 28 let 7

člověk bez zaměstnání

3

2

0

0

0

1

1

0

člověk závislý na sociálních dávkách nekvalifikovaný pracovník příslušník etnické menšiny starý člověk

23

3

2

2

1

11

2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

1

0

jiná

6

2

0

Celkem

52

10

4


Tabulka 4 - Medián 2. otázky Medián 0

1

4

7

12

33

47

7

Zdroj: vlastní zpracování Tato tabulka znázorňuje názor občanů na člověka, který je podle nich chudý. Zde nejvíce 45 % respondentů vybralo člověka závislého na sociálních dávkách. Dále uvedli jako odpověď bezdomovce a to 32 % respondentů. Dalších 12 % respondentů si pod pojmem chudý představí jinou osobu a to takovou, která disponuje minimálně jednou vlastností z předešlé tabulky č. 1. Nejzajímavější u této otázky je to, že žádný z respondentů neoznačil příslušníka etnické menšiny. Stejně tak podle většiny respondentů není za chudého považován starý člověk, člověk bez zaměstnání a nekvalifikovaný pracovník. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 4. Hodnota s pořadím 4 leží na 3. hodnotě a určíme ji jako průměr 7. Z kontingenční

26

tabulky znovu vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,11.

Tabulka 5 - Jaká je podle Vás nejčastější příčina chudoby? Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ

18 28 let 2

29 39 let 1

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

lenost, či nedostatek vůle nespravedlnost ve společnosti osud

10

2

1

1

24

6

3

7

0

smůla

7

jiná Celkem

daň pokroku

Absolutní četnost

Relativní četnost

29 39 let 0

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

0

18 28 let 2

0

5

4,81 %

1

6

1

1

0

0

23

22,12 %

2

1

10

4

1

2

1

54

51,92 %

0

0

0

2

0

0

0

0

9

8,65 %

0

0

0

0

1

0

0

0

0

8

7,69 %

2

1

0

0

0

2

0

0

0

0

5

4,81 %

52

10

4

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %



5

8

9

23

54

8,5


Jako nejčastější příčinu chudoby respondenti označili nespravedlnost ve společnosti 52 %. Více jak polovina dotazovaných má tedy za viníka chudoby samotnou společnost a její vývoj. Za druhou nejčastější příčinu chudoby byla označena lenost, či nedostatek vůle (22 %). Za tuto situaci je zodpovědný sám jedinec, který si ji přivodil. Dále pak vyšly podobně dvě příčiny chudoby, a to osud a smůla. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 3,5. Hodnota s pořadím 3,5 leží mezi 3. a 4. hodnotou a určíme ji jako průměr 8,5. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly

27

v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,08.

Tabulka 7 - Vnímáte chudobu v ČR jako společenský problém? Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ

29 39 let 7

40 50 let 3

51 61 let 2

nad 61 let

ano

18 28 let 29

nevím

8

1

0

ne

15

2

Celkem

52

10

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

64

61,54 %

0

0

13

12,50 %

0

0

0

27

25,96 %

2

2

1

104

100 %

29 39 let 3

40 50 let 2

51 61 let 2

nad 61 let

2

18 28 let 13

0

0

4

0

0

1

1

0

6

2

4

3

2

23

5

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 8 - Medián 4. otázky Medián 13

27

64

27


Následující tabulka se zabývá vnímáním chudoby, která ukazuje, že 62 % respondentů vnímá chudobu v ČR jako společenský problém. Zatímco 26 % dotazovaných je přesvědčeno o tom, že chudoba mezi společenské problémy nepatří. Je dobré vidět, že problém chudoby není většině lidí lhostejný a že tento problém vidí jako významný v České republice. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 2. Hodnota s pořadím 2 leží na hodnotě č. 2. a určíme ji jako průměr 27. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou minimální, což potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,04.

28

Tabulka 9 - Lze se podle Vašeho názoru ve městě Brně setkat s chudobou? Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ

29 39 let 8

40 50 let 3

51 61 let 3

nad 61 let

ano

18 28 let 42

nevím

6

1

1

ne

4

1

Celkem

52

10

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

86

82,69 %

0

0

11

10,58 %

0

0

0

7

6,73 %

2

2

1

104

100 %

29 39 let 4

40 50 let 2

51 61 let 2

nad 61 let

2

18 28 let 19

0

0

2

1

0

0

0

0

2

0

4

3

2

23

5



11

86

11


Podíváme-li se na následující tabulku, vidíme, že drtivá většina dotázaných 83 % se ve městě Brně setkalo s chudobou. Chudoba ve městě Brně tedy není ničím výjimečným. Zatímco 7 % dotázaných se s chudobou ve městě Brně nikdy nesetkala. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 2. Hodnota s pořadím 2 leží na hodnotě č. 2. a určíme ji jako průměr 11. Tato kontingenční tabulka pojednává o minimálních rozdílech v odpovědích mužů a žen. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,02.

29

Tabulka 11 - Jak vnímáte chudobu ve svém okolí? (1 – velmi výrazně … 5 – vůbec) Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ 29 39 let 0

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

Absolutní četnost

Relativní četnost

0

18 28 let 0

0

2

2,06 %

1

0

6

1

1

0

0

26

26,80 %

2

1

1

6

2

1

1

1

33

34,02 %

2

1

1

1

7

1

0

1

0

28

28,87 %

3

2

0

0

0

2

1

0

0

0

8

8,25 %

48

9

4

3

2

21

5

2

2

1

97

100 %

29 39 let 1

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

velmi výrazně

18 28 let 1

výrazně

14

2

1

méně výrazně

16

2

téměř vůbec

14

vůbec Celkem



8

26

28

33

26


Z výsledků této tabulky vidíme, že chudoby ve svém okolí respondenti nevnímají ani velmi výrazně, ale ani vůbec. Nejvíce se jich přiklonilo k možnosti méně výrazně. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 3. Hodnota s pořadím 3 leží na třetí hodnotě a určíme ji jako průměr 26. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,07.

30

Tabulka 13 - V naší společnosti jsou lidé, kteří patří spíše k bohatým, a lidé, kteří patří spíše k chudým. Kam byste se Vy osobně zařadil (a) v následujícím žebříčku? (1 – velmi bohatý … 5 – velmi chudý) Odpověď/četnost

51 61 let 0

nad 61 let

velmi bohatý

18 28 let 4

ŽENA 29 40 39 50 let let 0 0

bohatý

11

1

0

0

ani bohatý, ani chudý chudý

28

7

3

2

8

2

1

velmi chudý

1

0

Celkem

52

10

MUŽ 40 51 50 61 let let 0 0

Absolutní četnost

Relativní četnost

0

5

4,81 %

0

0

15

14,42 %

2

1

64

61,54 %

0

0

0

18

17,31 %

0

0

0

0

2

1,92 %

5

2

2

1

104

100 %

18 28 let 1

29 39 let 0

0

3

0

0

2

14

3

2

1

0

4

2

0

0

0

1

4

3

2

23

0

nad 61 let


5

15

18

64

15


Následující tabulka se zabývá otázkou, kam by se sami respondenti zařadili v dnešní společnosti. Zda by se zařadili mezi bohaté nebo mezi chudé obyvatele. Ani mezi bohaté ani mezi chudé by se zařadilo 62 % respondentů. Na 14 % respondentů se cítí bohatých a 17 % se cítí chudých. Jen 5 % respondentů se cítí velmi bohatých a pouze 2 % respondentů se cítí velmi chudých. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 3. Hodnota s pořadím 3 leží mezi na hodnotě č. 3 a určíme ji jako průměr 15. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,06.

31

Tabulka 15 - Je podle Vašeho názoru problém chudoby řešitelný? Odpověď/četnost

ŽENA 40 51 50 61 let let 2 2

51 61 let 1

nad 61 let

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

18 28 let 10

MUŽ 29 40 39 50 let let 3 1

1

45

43,27 %

ano

18 28 let 19

29 39 let 5

nad 61 let

nevím

18

4

1

1

1

8

1

1

1

0

36

34,62 %

ne

15

1

1

0

0

5

1

0

0

0

23

22,12 %

Celkem

52

10

4

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %


Tabulka 16 - Medián 8. otázek Medián 23

36

45

36

Zdroj: vlastní zpracování S otázkou, zda je problém chudoby řešitelný, souhlasilo 43 % dotázaných. Zatímco podle 22 % respondentů je problém chudoby problémem neřešitelným. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 2. Hodnota s pořadím 2 leží na druhé hodnotě a určíme ji jako průměr 36. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,03.

32

Tabulka 17 - Jakým způsobem, podle Vašeho názoru, by se dal problém chudoby řešit? Odpověď/četnost

ŽENA 40 51 50 61 let let 1 1

29 39 let 1

MUŽ 40 50 let 1

51 61 let 0

nad 61 let

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

18 28 let 4

0

21

25,93 %

1

0

1

1

0

1

0

14

17,28 %

0

0

0

2

0

0

0

0

4

4,94 %

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

2,47 %

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

2,47 %

2

1

0

0

0

2

1

1

0

0

7

8,64 %

8

2

1

1

1

3

1

0

0

1

18

22,22 %

Jiné

6

2

1

0

0

3

0

0

1

0

13

16,05 %

Celkem

37

9

4

3

2

17

4

2

2

1

81

100 %

21

10

18 28 let 10

29 39 let 2

8

1

1

zvýšení minimální mzdy identifikace problémů a jejich následné řešení řešení nezaměstnanosti sociální podpora (azylové domy, poradny, charita, aj.) nevím

1

1

1

více pracovních příležitostí změna politiky státu

nad 61 let



2

4

7

13

14

18


U této otevřené otázky jsem nechal respondentům prostor vyjádřit se k problematice chudoby a jeho řešení. Vybral jsem proto několik zajímavých názorů z dotazníkového šetření. Tato otázka vlastně souhlasí s výsledky v otázce č. 3, kde i zde respondenti vidí problém ve stavu společnosti. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 4,5. Hodnota s pořadím 4,5 leží mezi 4. a 5. hodnotou a určíme ji jako průměr 10. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,13.

33

Tabulka 19 - Jaké je Vaše pracovní zařazení? Odpověď/četnost

ŽENA


Relativní četnost

0

30

28,85 %

0

0

54

51,92 %

0

0

0

2

1,92 %

2

0

1

0

9

8,65 %

0

0

0

0

0

0

0,00 %

1

0

0

0

1

1

3

2,88 %

0

0

0

0

2

0

0

6

5,77 %

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %

29 39 let 8

40 50 let 2

51 61 let 1

nad 61 let

pracující

18 28 let 10

29 39 let 3

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

0

18 28 let 6

student/ka

37

0

0

0

0

17

0

0

nezaměstnaný/a

1

1

0

0

0

0

0

živnostník (podnikatel) invalidní důchodce senior

0

1

2

2

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

jiná

4

0

0

Celkem

52

10

4



2

3

6

9

30

54

6

Zdroj: vlastní zpracování Největší počet respondentů tvořili studenti 52 %. Druhou největší skupinou byli pracující 29 %. Průzkumu se účastnilo také 9 % živnostníků, 3 % seniorů a 6 % respondentů, kteří uvedli jiná pracovní zařazení. Mezi tyto zařazení patřily ženy na mateřské dovolené a jeden rentiér. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 4. Hodnota s pořadím 4 leží na čtvrté hodnotě a určíme ji jako průměr 6. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,11.

34

Tabulka 21 - Do jaké skupiny byste zařadil (a) práci, kterou vykonáváte? Odpověď/četnost

ŽENA


Relativní četnost

16

15,38 %

0

4

3,85 %

1

0

14

13,46 %

0

0

0

1

0,96 %

0

0

0

0

2

1,92 %

0

0

0

0

0

2

2,00 %

0

0

0

0

0

0

1

0,96 %

0

0

0

0

0

0

0

2

1,92 %

0

0

0

1

1

0

0

0

5

4,81 %

2

0

0

1

4

0

1

0

1

16

15,38 %

6

1

0

0

0

3

0

1

0

0

11

10,58 %

veřejná správa

4

0

0

0

0

1

0

0

0

0

5

4,81 %

strojírenství

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

3

2,88 %

jiná

10

3

1

1

1

5

1

0

0

0

22

21,15 %

Celkem

52

10

4

3

2

23

5

2

2

1

104

100 %

11

14

16

administrativa

18 28 let 5

29 39 let 2

40 50 let 2

51 61 let 0

nad 61 let 0

18 28 let 4

29 39 let 2

40 50 let 0

51 61 let 1

nad 61 let 0

bankovnictví

2

0

1

0

0

1

0

0

0

ekonomika

7

0

0

2

0

3

1

0

farmacie

1

0

0

0

0

0

0

potravinářství

1

1

0

0

0

0

informační technologie umění

2

0

0

0

0

1

0

0

0

logistika

2

0

0

marketing

3

0

prodej a obchod

7

služby



1

2

2

2

3

4

5

5

16

22

4,5


Nejvíce respondentů v následující tabulce označilo možnost jiná 21 %. Mezi tyto respondenty měli největší podíl ti, kteří vykonávají práci ve vědě a výzkumu, ženy na mateřské a respondenti pracující v zábavním průmyslu. Druhý největší podíl mají respondenti pracující v administrativě a v prodeji a obchodu dohromady 31 %. Třetí největší skupinu tvořili respondenti pracující v ekonomickém sektoru a ve službách.

35

Protože největší zastoupení měli v průzkumu studenti je velice pravděpodobné, že tyto pracovní pozice zabírají studenti přivydělávající brigádou ke studiu. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 7,5. Hodnota s pořadím 7,5 leží mezi 7. a 8. hodnotou a určíme ji jako průměr 4,5. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou malé. To potvrzuje i nižší hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,19.

Tabulka 23 - Do jaké kategorie byste zařadil (a) Váš měsíční čistý příjem? Odpověď/četnost

ŽENA


Relativní četnost

42

40,38 %

1

20

19,23 %

0

0

10

9,62 %

0

1

0

11

10,58 %

0

1

0

0

10

9,62 %

1

1

0

1

0

5

4,81 %

0

0

3

1

0

0

6

5,77 %

2

23

5

2

2

1

104

100 %

18 28 let 30

29 39 let 0

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let 0

18 28 let 12

29 39 let 0

40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let 0

od 5 000 do 9 999 Kč od 10 000 do 14 999 Kč od 15 000 do 19 999 Kč od 20 000 do 24 999 Kč od 25 000 do 29 999 Kč 30 000 Kč a více

13

0

0

1

2

3

0

0

0

3

1

1

2

0

3

0

0

3

4

0

0

0

2

1

1

3

3

0

0

2

1

1

0

0

0

1

1

0

0

Celkem

52

10

4

3

do 4 999 Kč


6

10

10

11

20

42

10


V následující tabulce můžeme vidět, že se dotazníkové průzkumu účastnila nejvíce skupina respondentů s čistým měsíčním příjmem do 4 999 Kč (40 %). S měsíčním čistým příjmem od 5 000 Kč do 9 999 Kč vychází 19 % respondentů. Respondenti s měsíčním čistým příjmem od 10 000 Kč do 24 999 Kč se na průzkumu podíleli

36

stejnou měrou 10 %. Nejméně se na průzkumu podíleli respondenti s čistým měsíčním příjmem od 25 000 Kč do 29 999 Kč (5 %). Respondenti s příjmem nad 30 000 Kč se podíleli 6 %. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 4. Hodnota s pořadím 4 leží na čtvrté hodnotě a určíme ji jako průměr 10. Z kontingenční tabulky vyplývají zřetelné rozdíly v odpovědích mužů a žen, což potvrzuje i vyšší hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,29.

Tabulka 25 - Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? Odpověď/četnost 29 39 let 0

ŽENA 40 50 let 0

51 61 let 0

nad 61 let

základní vzdělání

18 28 let 0

odborné vzdělání

5

2

0

odborné vzdělání s maturitou středoškolské vzdělání vysokoškolské vzdělání Celkem

5

1

21

MUŽ 40 51 50 61 let let 0 0

nad 61 let

Absolutní četnost

Relativní četnost

0

0

0,00 %

0

0

10

9,62 %

0

1

0

13

12,50 %

1

1

1

1

37

35,58 %

11

2

1

0

0

44

42,31 %

23

5

2

2

1

104

100 %

0

18 28 let 0

29 39 let 0

0

0

2

1

0

1

1

1

2

1

2

1

1

0

8

21

5

2

1

1

52

10

4

3

2



10

13

37

44

13


Tabulka nám zobrazuje strukturu respondentů podle dosaženého vzdělání. Největšího zastoupení dosahují respondenti s vysokoškolským vzděláním 42 %. Druhé největší zastoupení mají respondenti se středoškolským vzděláním 36 %. V menší míře byli pak zastoupeni respondenti s odborným vzděláním s maturitou 12 % a respondenti

37

jen s odborným vzděláním 10 %. Dotazníkové šetření se neúčastnili žádní respondenti se základním vzděláním. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 3. Hodnota s pořadím 3 leží na 3. hodnotě a určíme ji jako průměr 13. Z kontingenční tabulky vyplývá, že rozdíly v odpovědích mužů a žen jsou velmi malé. To potvrzuje i nízká hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,14.

Tabulka 27 - Dotazník vyplnil/a? Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ

29 39 let x

40 50 let x

51 61 let x

nad 61 let

muž

18 28 let x

žena

52

10

4

Celkem

52

10

4

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

33

31,73 %

x

x

71

68,27 %

2

1

104

100 %

29 39 let 5

40 50 let 2

51 61 let 2

nad 61 let

x

18 28 let 23

3

2

x

x

x

3

2

23

5

2



71

52


Struktura oslovených respondentů vyzněla výrazně lépe pro ženy, kterých se účastnilo dotazování na 68 %. Zatímco muži byli zastoupeni v menší míře než ženy, a to 32 %. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 1,5. Hodnota s pořadím 1,5 leží mezi 1. a 2. hodnotou a určíme ji jako průměr 52. Kontingenční tabulka naznačuje menší rozdíly v odpovědích mužů a žen. To potvrzuje i nižší hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,25.

38

Tabulka 29 - Kolik je Vám let? Odpověď/četnost

ŽENA

MUŽ

29 39 let x

40 50 let x

51 61 let x

nad 61 let

18 - 28 let

18 28 let 52

29 - 39 let

x

10

x

40 - 50 let

x

x

51 - 61 let

x

nad 61 let Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

x

75

72,12 %

x

x

15

14,42 %

2

x

x

6

5,77 %

x

x

2

x

5

4,81 %

x

x

x

x

1

3

2,88 %

23

5

2

2

1

104

100 %

29 39 let x

40 50 let x

51 61 let x

nad 61 let

x

18 28 let 23

x

x

x

5

x

4

x

x

x

x

x

x

3

x

x

x

x

x

x

2

52

10

4

3

2



5

6

15

75

6


Největší zastoupení z možných věkových kategorií k vyplnění měla největší zastoupení věková kategorie 18-28 let (72 %). Druhé největší zastoupení tvořila věková kategorie 29-39 let (14 %). Ostatní věkové kategorie se podílely nižším zastoupením. Věková kategorie 40-50 let se na vyplnění dotazníku podílela 6 %. Věková kategorie 51-61 let se podílela 5 % a věková kategorie nad 61 let se podílela nejméně 3 % na vyplnění dotazníku. Pořadové číslo mediánu v uspořádaném datovém souboru je 3. Hodnota s pořadím 3 leží na třetí hodnotě a určíme ji jako průměr 6. Kontingenční tabulka vyjadřuje největší rozdíly v odpovědích mužů a žen, což potvrzuje i nejvyšší hodnota Pearsonova koeficientu kontingence 0,4.

39

6

NÁVRHY NA VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ V PRAXI

V této kapitole jsou uvedeny na základě výsledků dotazníkového šetření návrhy na problém chudoby obyvatel města Brna. Získané výsledky průzkumu jsou zajímavé v mnoha ohledech. Z kvantitativního průzkumu vyplynulo, že přibližně polovina respondentů (45 %) považuje problém chudoby za řešitelný. Sami respondenti vidí v řešení problému chudoby vytvoření nových pracovních míst (26 %) a změnu politiky státu (17 %). Otázku ve vytvoření nových pracovní míst lze vyřešit například finanční odměnou a apelem ze strany magistrátu města Brna na podnikatele, kteří by zaměstnali speciálně osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby v pokročilejším věku. Návrhem může být také zavedení bezplatných školení, které by jejich kvalifikaci a tedy možnost získání či zlepšení pracovní pozice zvýšila, čímž by se zvýšil i jejich životní standard. Otázku změny politiky státu můžeme spatřovat například u podnikatelů, kteří by mohli odvádět nižší daně za zaměstnance. Dále také například podpora středních podnikatelů, kteří nabízejí pracovní příležitosti. Většina respondentů (62 %) vnímá chudobu jako závažný problém. S touto otázkou také souvisí 83 % souhlas s názorem, že se lze ve městě Brně setkat s chudobou, kdy 27 % respondentů výrazně vnímá chudobu ve svém okolí. Tato čísla se konkrétně týkají problematiky setkávání se s lidmi bez domova a bez zaměstnání, kteří se nejčastěji zdržují ve středu města (okolí vlakového nádraží a vytížených nákupních středisek). Dále se s nimi můžeme setkat také na místech významných dopravních uzlů (Mendlovo náměstí). Řešení této situace Policií České republiky, která se snaží těmto obyvatelům omezit pohyb na již zmíněných konkrétních místech a kde často zasahuje, se nejeví jako dostatečné. Lidé bez domova a bez zaměstnání se na tyto místa znovu vracejí. Návrhem k řešení této situace těmto obyvatelům se jeví možnost podpory pomocí vybudování sociálních zařízení jako jsou azylové domy se sociálním poradenstvím. Tyto zařízení by měly za úkol poskytnout jak přístřeší, stravu a odbornou pomoc, tak i postupné začlenění do společnosti. Existuje mnoho činitelů kterými původ chudoby vzniká. Pravděpodobně by se musely najít dané příčiny vzniku a poté se je snažit eliminovat, což je teorie. V praxi se setkáváme s problémy (spíše psychologickými), s etnickými normami, zvyklostmi,

40

s různými povahovými rysy, které znemožňují teorii převést do praxe. Mezi další zanedbatelné příčiny úspěšnosti jsou kontakty, známosti, rodina s počátečním kapitálem, ve kterém se jedinec narodí a další dispozice, které nejde nijak ovlivnit. Aby došlo ke skutečně účinnému snížení chudoby je třeba přesně identifikovat takové skupiny obyvatelstva, které jsou vystavené největšímu riziku chudoby. To nám potvrdily výsledky z dotazníkového průzkumu, kdy skoro třetina respondentů vidí možnost řešení chudoby ve vytvoření nových pracovních míst, tedy zvýšení zaměstnanosti.

41

7

ZÁVĚR

Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce bylo využito poznatků získaných na základě studia odborné literatury a

pro

jeho

zpracování

bylo

využito

knižních

a

internetových

zdrojů.

V praktické části byl realizován kvantitativní průzkum mezi respondenty ve městě Brně. Celkově odpovědělo na otázky z dotazníku 104 respondentů. Cílem bakalářské práce bylo posoudit subjektivní názory obyvatel města Brna na chudobu. Bylo zjištěno, že pod pojmem chudoba si respondenti nejčastěji představují stav, kdy člověk nedokáže uspokojit své potřeby (47 %). Člověka, který je závislý na sociálních dávkách, považuje za chudého 45 % respondentů a za nejčastější příčinu chudoby byla respondenty označena nespravedlnost ve společnosti (52 %). Bylo také zjištěno, že 62 % respondentů vnímá chudobu jako společenský problém. S chudobou ve městě Brně se setkalo 83 % dotázaných z nichž 27 % výrazně vnímá chudobu ve svém okolí. Součástí průzkumu bylo i subjektivní zařazení respondenta, kdy 62 % dotázaných se necítí být ani bohatými ani chudými. Podle 43 % respondentů je problém chudoby řešitelný, z nichž 26 % vidí řešení problému chudoby především ve zvýšením počtu pracovních míst. Na vyplnění dotazníkového průzkumu se procentuálně nejvíce podíleli studenti a to 52 % což se projevilo i při vyplnění možnosti vykonávané práce, kdy 21 % respondentů zvolilo možnost jiné. To lze vysvětlit tak, že si studenti během studia přivydělávají jako brigádníci. S touto informací souvisí i čistý měsíční příjem dotazovaných kdy jich 40 % vydělává měsíčně méně jak 4 999 korun českých. Většinu z nich tvoří právě studenti vydělávajících si na brigádách během školního roku. Největší zastoupení v průzkumu měli respondenti s vysokoškolským titulem 42 %. Na vyplnění dotazníku se nejvíce podílely ženy (68 %). Největší zastoupení z možných věkových kategorií k vyplnění měla největší zastoupení věková kategorie 18-28 let (72 %). Dále byla vypracována návrhová řešení, která si, na základě názorů respondentů, kladou za cíl vytvořit nová pracovní místa (finanční odměnou a apelem ze strany magistrátu města Brna na podnikatele, kteří by zaměstnali speciálně osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby v pokročilejším věku). Návrhem může být také zavedení bezplatných školení, které by kvalifikaci nezaměstnaných osob a tedy možnost získání

42

či zlepšení pracovní pozice zvýšila, čímž by se zvýšil i jejich životní standard. Dalším návrhem řešení situace obyvatelů zdržujících se ve středu města (lidi bez domova nebo zaměstnání) se jeví možnost podpory pomocí vybudování sociálních zařízení jako jsou azylové domy se sociálním poradenstvím. Tyto zařízení by měly za úkol poskytnout jak přístřeší, stravu a odbornou pomoc, tak i postupné začlenění do společnosti. Problematika chudoby zaměstnává všechny země na celém světě a sužuje lidstvo po celá staletí. V současnosti se jedná o jeden z největších problémů, kterým lidstvo čelí. Jde o problém, kterým by se měli se zvýšenou intenzitou zabývat vládní představitelé České republiky, a to i přes určitou nižší hladinu chudoby, kterou v České republice ve srovnání s Evropskou unií zaznamenáváme. Návrhy, jakými lze chudobu řešit, byly prezentovány o kapitolu výše. Chudoba tu byla vždy, ale je třeba identifikovat a společenské problémy a klást důraz na jejich řešení či alespoň zmírnění jejich důsledků. V každém případě se nejedná o lehký úkol, jehož řešení nebude jistě krátkodobou záležitostí, ale bude vyžadovat mobilizaci sil a prostředků v delším časovém horizontu.

43

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Againstpoverty: Poverty [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Vývoj průměrné mzdy [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Míra zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity. [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: ˂http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cnez04021313.doc>. Český statistický úřad: Životní podmínky 2012 - předběžné výsledky [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 376 s. ISBN 80-246-0139-7. Evropská komise: Evropa spojuje síly v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení [online].

Praha,

2010

[cit.

2012-04-08].

Dostupné

z:

. FORET, M.: Marketingový výzkum. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. HINDLS, R.: Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 80-869-4643-6. Informační centrum OSN: Rozvojové cíle [online]. Praha, 2005 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: . Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Sociální začleňování a snižování chudoby

[online].

Praha,

2012

[cit.

2013-05-15].

Dostupné

z:

.

44

JANDOUREK, J.: Průvodce sociologií. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6. JENÍČEK, V., FOLTÝN, F.: Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2010. 324 s. ISBN 978-80-7400-326-4. KOTÝNKOVÁ, M., LAŇKA, Š.: Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2002. 126 s. ISBN 978-80-2389-989-4. LISTER, R.: Poverty. 1. vyd. Cambridge: Polity, 2004. 238 s. ISBN 0-7456-2563-0. MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. 248 s. ISBN: 80-85850-61-3. MAREŠ, P.: Faktory sociálního vyloučení. 1. vyd. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006. 41 s. ISBN: 80-87007-15-8. MAREŠ, P., RABUŠIC, L.: K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1996, č. 3, s. 297-315. ISSN 0038-0288. MINAŘÍK, B. Statistika: 1. vyd. Brno: Mendelova Univerzita, 2009. ISBN 978-80904261-2-2 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Chudoba a sociální vyloučení v EU a v ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí: Životní a existenční minimum [online]. Praha, 2013 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . Národní sociální zpráva 2012 Česká republika: Opatření na rozvoj aktivního začleňování znevýhodněných skupin [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-08-04]. Strana 7-9. Dostupné z: . PLÍVOVÁ, V.: Hodnocení chudoby v EU a v České republice [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: .

45

PUNCH, K.: Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-807367-468-7. SIROVÁTKA, T.: Monitorování chudoby v České republice: úvodní studie. 1.vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha, 2002, 125 s. ISBN 978-80-2389788-3. Worldbank: Poverty Overview [online]. Washington, 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupný z: ˂http://www.worldbank.org/en/topic/poverty/overview>4.

46

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Co si představujete pod pojmem chudoba? ................................................. 25 Tabulka 2- Medián 1. otázky .......................................................................................... 25 Tabulka 3 - Kdo je podle Vás člověk, který je chudý? .................................................. 26 Tabulka 4 - Medián 2. otázky ......................................................................................... 26 Tabulka 5 - Jaká je podle Vás nejčastější příčina chudoby? ........................................... 27 Tabulka 6 - Medián 3. otázky ......................................................................................... 27 Tabulka 7 - Vnímáte chudobu v ČR jako společenský problém? ................................... 28 Tabulka 8 - Medián 4. otázky ......................................................................................... 28 Tabulka 9 - Lze se podle Vašeho názoru ve městě Brně setkat s chudobou? ................. 29 Tabulka 10 - Medián 5. otázky ....................................................................................... 29 Tabulka 11 - Jak vnímáte chudobu ve svém okolí? (1 – velmi výrazně … 5 – vůbec) .. 30 Tabulka 12 - Medián 6. otázky ....................................................................................... 30 Tabulka 13 - V naší společnosti jsou lidé, kteří patří spíše k bohatým, a lidé, kteří patří spíše k chudým. Kam byste se Vy osobně zařadil (a) v následujícím žebříčku? (1 – velmi bohatý … 5 – velmi chudý) ................................................................................. 31 Tabulka 14 - Medián 7. otázky ....................................................................................... 31 Tabulka 15 - Je podle Vašeho názoru problém chudoby řešitelný? .............................. 32 Tabulka 16 - Medián 8. otázek ....................................................................................... 32 Tabulka 17 - Jakým způsobem, podle Vašeho názoru, by se dal problém chudoby řešit? ........................................................................................................................................ 33 Tabulka 18 - Medián 9. otázky ....................................................................................... 33 Tabulka 19 - Jaké je Vaše pracovní zařazení? ................................................................ 34 Tabulka 20 - Medián 10. otázky ..................................................................................... 34 Tabulka 21 - Do jaké skupiny byste zařadil (a) práci, kterou vykonáváte? .................... 35 Tabulka 22 - Medián 11. otázky ..................................................................................... 35 Tabulka 23 - Do jaké kategorie byste zařadil (a) Váš měsíční čistý příjem? ................. 36 Tabulka 24 - Medián 12. otázky ..................................................................................... 36 Tabulka 25 - Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? .................................................. 37 Tabulka 26 - Medián 13. otázky ..................................................................................... 37

47

Tabulka 27 - Dotazník vyplnil/a? ................................................................................... 38 Tabulka 28 - Medián 14. otázky ..................................................................................... 38 Tabulka 29 - Kolik je Vám let? ...................................................................................... 39 Tabulka 30 - Medián 15. otázky ..................................................................................... 39

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Dotazník ........................................................................................................ 49

48

Příloha 1 - Dotazník

Názory občanů na chudobu ve městě Brně Před sebou máte dotazník, který je součástí bakalářské práce. Dotazníkové šetření se týká Vašeho názoru na chudobu ve městě Brně. Pokud Vás výsledek práce bude zajímat,

neváhejte

mne

kontaktovat

na

konci

května

2013

na

adrese:

[email protected] Dotazník má celkem 15 otázek. Vyplnění Vám nezabere více než 10 minut. Dotazník je zcela anonymní. U každé otázky zaškrtněte prosím pouze jednu odpověď. Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu při vyplnění dotazníku. Michal Urbič student Mendelova univerzita

1) Co si představujete pod pojmem chudoba? □ □ □ □

nedostatek peněz stav, kdy člověk nedokáže uspokojit své základní potřeby stav, který neumožňuje člověku důstojně žít jiné (prosím vypište):

2) Kdo je podle Vás člověk, který je chudý? □ □ □ □ □ □ □

bezdomovec člověk bez zaměstnání člověk závislý na sociálních dávkách nekvalifikovaný pracovník příslušník etnické menšiny starý člověk jiné (prosím vypište):

3) Jaká je podle Vás příčiny chudoby? □ daň pokroku □ lenost či nedostatek vůle □ nespravedlnost ve společnosti (nízké mzdy, nedostatek pracovních příležitostí, diskriminace) □ osud □ smůla □ jiné (prosím vypište):

4) Vnímáte chudobu v ČR jako společenský problém? □ ano □ nevím □ ne 5) Lze se podle Vašeho názoru ve městě Brně setkat s chudobou? □ ano □ nevím □ ne (prosím přejděte na otázku č. 7)

6) Jak vnímáte chudobu ve svém okolí? (1 – velmi výrazně … 5 – vůbec)

□

1

□

2

□

3

□

4

□

5

7) V naší společnosti jsou lidé, kteří patří spíše k bohatým, a lidé, kteří patří spíše k chudým. Kam byste se Vy osobně zařadil (a) na následujícím žebříčku? (1 – velmi bohatý … 5 – velmi chudý)

□

1

□

2

□

3

□

4

□

5

8) Je podle Vašeho názoru problém chudoby ve městě Brně řešitelný? □ ano □ nevím □ ne (prosím přejděte na otázku č. 10)

9) Jakým způsobem, podle Vašeho názoru, by se dal problém chudoby řešit? (prosím, uveďte stručně Váš vlastní názor):

10) Jaké je Vaše pracovní zařazení? □ □ □ □ □ □

pracující student/studentka nezaměstnaný/á (přeskočte prosím k otázce č. 12) živnostník (podnikatel) invalidní důchodce senior

11) Do jaké skupiny byste zařadil (a) práci, kterou vykonáváte? □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

administrativa bankovnictví ekonomika farmacie potravinářství IT (informačně technologie) umění logistika marketing prodej a obchod služby veřejná správa strojírenství jiné (prosím vypište):

12) Do jaké kategorie byste zařadil (a) Váš měsíční čistý příjem? □ □ □ □ □ □ □

do 4 999 Kč od 5 000 do 9 999 Kč od 10 000 do 14 999 Kč od 15 000 do 19 999 Kč od 20 000 do 24 999 Kč od 25 000 do 29 999 Kč 30 000 Kč a více

13) Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? □ □ □ □ □

Základní vzdělání Odborné vzdělání Odborné vzdělání s maturitou Středoškolské vzdělání Vysokoškolské vzdělání

14) Dotazník vyplnil/a? □ muž □ žena

15) Kolik je Vám let? □ □ □ □ □

18 – 28 let 29 – 39 let 40 – 50 let 51 - 61 let nad 61 let

Děkuji za vyplnění a Váš čas!

Názory občanů na chudobu v Brně

Recommend Documents