Výukové materiály
Název: Pozorování a kultivace plísní Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie + chemie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Houby Stručná anotace, časová dotace: Výukový materiál je zaměřen na zkoumání různého materiálu napadeného plísní, na očkování, kultivaci a určování plísní, 2 vyučovací hodiny (1 – očkování + 1 cca po týdnu určování) + 4x5 minut + domácí úkol
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky (seznam potřebného materiálu) Viz pracovní list Teorie Viz pracovní list Postup práce U postupu je třeba žáky vést k systematičnosti, přehlednosti a maximální možné čistotě v pracovním prostoru. Vhodná je spolupráce ve dvojici nebo trojici. Protokoly vypracují samostatně. Ad 1 odběr vzorků – pinzetou, nožíkem, preparační jehlou, seškrab… Ad 3 a 4 – zdůraznit nutnost popisu Ad 5 – kultivační půdy jsou nejvhodnější – půdní agar s bengálskou červení, bramborový agar Ad 7 – maximální obezřetnost při práci s otevřeným ohněm, ale současně je třeba dosáhnout sterility náčiní Pozor při práci se vzorky - alergici. Kultivovat plísně je třeba cca týden až 14 dní v dobře uzavřeném prostoru – zvon, box, kultivační box. Ad 13 žáci mohou fotografovat přímo z binokulární lupy Výsledky Během 1. hodiny by měli žáci mít zaznamenány všechny výsledky týkající se odběrů a zpracování vzorků. Během dalších hodin doplní údaje v tabulce a nákresy. Během tvorby konidií by měla proběhnout určovací fáze práce. Popis odběrů Odebraný materiál byl: Vzorek č. 1 např. vlhká plesnivá zeď skladu ovoce – malba byla narušená, omítka odfouklá Popis očkování Rozočkování materiálu na Petriho misky bylo v případě vzorku č. 1 velmi snadné, malbu jsme rozdrobili v misce, č. 2 velmi obtížné vlákna plesnivé textilie šla velmi špatně oddělit
Po kultivaci pozorujete: VZOREK ČÍSLO
5. DEN
6. DEN
7. DEN
10. DEN
14. DEN
1
Rostou vlákna, tvoří se mechovité kolonie
Mechovité kolonie houstnou
Kolonie modrají
Na koloniích je červený výpotek
Kolonie tmavnou
Diskuze Diskuzi je možné zadat k vypracování jako domácí úkol s možností využití informací z knih a internetu. Je třeba žákům zdůraznit nutnost citace zdrojů. Jak souvisí výskyt Vámi zjištěných plísní se zdravím zvířat a lidí? Zhodnoťte jednotlivé vzorky. Vzorek č. 1 - Plísně rostoucí na zdi skladu se mohou snadno intenzivně pomnožit na skladovaném ovoci, které tak nejen ztrácí na hodnotě, ale může obsahovat i nevhodné metabolity plísní. Zeď byla nevhodně tepelně odizolována – srážela se na ní voda. Ze kterého stanoviště jste izolovali největší množství rodů plísní a PROČ? Uvedou příklady, vlhkost, teplota, mnoho nečistoty na podlaze… Proč jste používali různá dezinfektans před i po očkování? Proti kontaminaci ostaními plísněmi, které nebyly součástí zkoumaného vzorku. Po očkování proti kontaminaci pracovního prostoru plísněmi vzorků. Další aplikace, možnosti, rozšíření, zajímavosti, … Možnost očkování pomocí ředicí suspenze – stačí sterilní voda. Mikroskopování kultur a kreslení preparátů. Možnost kultivace jednoho vzorku na více typech kultivačních půd – srovnání morfologie kolonií atd. Zdroje: FASSATIOVÁ, O. Plísně a vláknité houby v technické mikrobiologii. Praha: SNTL, 1979. 210 s.
Pracovní list pro žáka
Pozorování a kultivace plísní Laboratorní práce číslo:……….
Jméno…………………………… Třída……… Datum………
Pomůcky Vzorky materiálů napadených plísněmi, uzavíratelné lahvičky nebo zkumavky na odebrané vzorky, mikrotenové sáčky, Petriho misky s kultivační půdou (dvě misky na jeden vzorek), pinzeta, preparační jehly, očkovací klička, kahan, zápalky, popisovací tužka nebo fix na sklo, binokulární lupa, černý papír, bílý papír, zvon nebo kultivační box, chladnička, fotoaparát, líh, persteril nebo ajatin. Teorie Plísně jsou významnými destruenty, kteří jsou odpovědni za mineralizaci a tvorbu humusu. Všeobecně je známa mykorrhiza – soužití s vyššími rostlinami, dále lichenismus (houba + řasa, nebo houba+ sinice), saprofytismus (růst na odumřelém organismu), saproparasitismus (přechodný typ mezi saprofytismem a parasitismem), parasitismus (růst na živém organismu). Mnoho plísní znehodnocuje zemědělské a poté potravinářské produkty svými metabolity, a to především aflatoxiny, které poškozují zdraví lidí a zvířat. Plísně způsobují alergie, dále mohou být i patogenní – ohrožují zdraví rostlin, zvířat i lidí. Plísně se využívají v potravinářském průmyslu např. na výrobu sýrů, trvanlivých salámů, fermentaci čajových lístků, tabáku atd., ve farmaceutickém průmyslu na výrobu organických kyselin, vitaminů, hormonů a dalších růstových látek, antibiotik a steroidních organických sloučenin. Plísně jsou běžně využívány na čištění odpadních vod, na výrobu řepné, obilné, kukuřičné siláže atd. Plísně se nejčastěji vyskytují na rýži, obilninách, zelenině a ovoci ve špatných skladovacích podmínkách. Dále napadají potravinářské výrobky i v chladírnách, dokonce některé i po krátké sterilaci vysokou teplotou. Plísně napadají i papír, textil, dřevo, plasty, stavební materiály atd. Rozmnožovací komponenty plísní – spory, úlomky mycelia, konidie - se vyskytují naprosto běžně ve vzduchu, půdě i vodě. Postup práce 1) Vyfotografujte a pečlivě zaznamenejte místo odběru a samotný vzorek (plesnivou zeď, potravinu, tkaninu atd.) – popis – barva, rozsah napadení, zápach… 2) Vzorky - cca 1cm2 materiálu – uložte do pečlivě vyčištěné – lihem vypláchnuté a usušené – uzavíratelné lahvičky nebo zkumavky 3) Nádobu pečlivě popište – číslo vzorku, datum, lokalita nebo název vzorku
4) Vzorky v lahvičkách (zkumavkách) uložte do mikrotenového sáčku, vložte papír s popisem VZOREK PLÍSNĚ č. …. a uložte až do očkování v chladničce 5) Připravte a popište pro každý vzorek dvě Petriho misky s kultivační půdou 6) Pracovní prostor vydezinfikujte persterilem, ajatinem nebo alespoň lihem 7) Vzorky rovnoměrně rozočkujte ožehnutou a zchlazenou pinzetou nebo očkovací kličkou nebo preparačními jehlami (vždy sterilní!) na dvě příslušné P. misky, vždy na jednu P. misku cca 2 kousky materiálu 8) Pracovní prostor opět vydezinfikujte persterilem, ajatinem nebo alespoň lihem 9) Kultivujte při pokojové teplotě cca týden v inkubačním boxu nebo alespoň pod zvonem 10) Kontrolujte – a pozorování zapisujte 5., 6., 7., 10. a 14. den 11) Jakmile kolonie začnou intenzivně měnit barvu, začněte s identifikací 12) Zhodnoťte barevnost kolonie svrchu i spodní pohled – NEPŘEKLÁPĚJTE PETRIHO MISKU! 13) Petriho misku s kulturou neotvírejte – celou ji vložte pod binokulární lupu a pozorujte, pozorované struktury se pokuste nakreslit, vyfotografujte jednou na bílém, podruhé na černém podkladě (foto bude součástí protokolu) Výsledky Popis odběrů Odebraný materiál byl: Vzorek č. 1………………………………………………………………….. Vzorek č. 2………………………………………………………………….. Vzorek č. 3………………………………………………………………….. Vzorek č. 4………………………………………………………………….. Vzorek č. 5………………………………………………………………….. Popis očkování Rozočkování materiálu na Petriho misky bylo v případě vzorku č. …………………………… č…………………………………….…č………………………………………………………. č……………………………………….č……………………………………………………….
Po kultivaci pozorujete: VZOREK ČÍSLO
5. DEN
6. DEN
7. DEN
10. DEN
14. DEN
Vyobrazení se zvětšením:
Ve vzorku č. 1 se zřejmě vyskytovala/y plíseň/ plísně rodu/ů………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. Ve vzorku č. 2 se zřejmě vyskytovala/y plíseň/ plísně rodu/ů………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. Ve vzorku č. 3 se zřejmě vyskytovala/y plíseň/ plísně rodu/ů………………………………… …………………………………………………………………………………………………..
Ve vzorku č. 4 se zřejmě vyskytovala/y plíseň/ plísně rodu/ů………………………………… …………………………………………………………………………………………………..
Ve vzorku č. 5 se zřejmě vyskytovala/y plíseň/ plísně rodu/ů………………………………… …………………………………………………………………………………………………..
Diskuze Na kterých materiálech jste plísně našli?
Na kterém původním substrátu rostly plísně nejochotněji?
Jak souvisí výskyt Vámi zjištěných plísní se zdravím zvířat a lidí? Zhodnoťte jednotlivé vzorky.
Ze kterého stanoviště jste izolovali největší množství rodů plísní a PROČ?
Jak souvisí stanoviště (napadený substrát) s rody přítomných plísní?
Který rod plísní se vyskytoval nejčastěji a PROČ?
Proč jste používali různá dezinfektans před i po očkování?
Váš vlastní dodatek
