MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Ústav ekonomie. Adam Kopal. ANALÝZA FINANČNÍHO TRHU Analysis of Financial Market. Bakalářská práce

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie

Adam Kopal

ANALÝZA FINANČNÍHO TRHU Analysis of Financial Market

Bakalářská práce

Ing. Petr Bačík, Ph.D

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil.

V Prostějově dne …………….

…………………… vlastnoruční podpis

Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Petru Bačíkovi, Ph.D, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

1. Obsah:

1.

Obsah: ............................................................................................................................ 4

2.

Úvod .............................................................................................................................. 5

3.

Finanční krize ................................................................................................................. 6

4.

5.

3.1.

Vymezení finanční krize .......................................................................................... 6

3.2.

Příčiny finančních krizí............................................................................................. 7

3.3.

Historie finančních krizí ......................................................................................... 10

3.3.1.

Velká finanční krize 1929 – 1933 ................................................................... 10

3.3.2.

Krize v roce 1987 ........................................................................................... 15

Finanční krize v USA...................................................................................................... 22 4.1.

Příčiny vzniku krize v USA ...................................................................................... 22

4.2.

Vývoj krize v USA .................................................................................................. 26

Finanční krize v Evropě ................................................................................................. 32 5.1.

Příčiny finanční krize v Evropě ............................................................................... 32

5.2.

Průběh finanční krize v Evropě .............................................................................. 33

5.2.1.

Vývoj finanční krize na Islandu....................................................................... 33

5.2.2.

Vývoj finanční krize v Evropské unii ............................................................... 35

6.

Závěr ............................................................................................................................ 46

7.

Anotace ........................................................................................................................ 49

8.

Seznam literatury: ........................................................................................................ 50

9.

Seznam tabulek: ........................................................................................................... 52

10. Seznam grafů:............................................................................................................... 53

4

2. Úvod

Finanční krize, sousloví v současné době skloňované snad všemi médii ve společnosti je fenomén, kterému se v současné době připisují téměř magické schopnosti. Téměř všichni naši politikové ji používají jako magické zaklínadlo. Jako by mohla úplně za všechno a fungovala úplně na všechny. Pojďme si tedy v této práci ujasnit co to vlastně ona finanční krize je, proč vznikla a jaké měla dopady na zemi, kde vznikala (USA) a na vybrané státy Evropské unie včetně České republiky. Na tomto bych chtěl postavit svoji bakalářskou práci, zmapovat vývoj současné finanční krize a popsat důvod jejího vzniku a dopad na USA a vybrané evropské země. Hlavním důvodem, proč jsem si vybral toto téma, byl můj dlouhodobý zájem o obecné dění. Již dlouhou dobu slýchám z televize a rozhlasu co vše krize zavinila. Chtěl jsem si proto na tuto věc udělat vlastní názor podložený vlastním zkoumáním a odbornými vědomostmi. Text mé bakalářské práce je rozdělen do 3 hlavních kapitol. V první kapitole popisuji, co to vlastně finanční krize je, jak vzniká a jaké má zákonitosti, zároveň uvádím i dvě vybrané finanční krize z historie pro možné srovnání se současnou krizí. V Druhé kapitole popisuji Vznik a vývoj finanční krize v USA a její dopad na tento stát. Ve třetí a poslední kapitole popisuji a hodnotím vývoj finanční krize ve vybraných evropských státech včetně České republiky.

5

3. Finanční krize

3.1.

Vymezení finanční krize

S pojmem finanční krize se v dnešní době setkáváme na každém kroku, Tu slyšíme naše přední politiky lamentovat, že je finanční krize a že nám musí zvednout daně, tam zase někdo hořekuje nad tím, že je finanční krize a tudíž ho vyhodili z práce. Jak se na pojem finanční krize tedy dívá současná česká odborná literatura z oboru finančnictví? ,, Autoři Finančního slovníku (1973) vymezují finanční krizi jako ,,… krizi státních financí za kapitalizmu. Spočívá v tom, že stát není schopný hradit své závazky úvěrem. Finanční krize může být rovněž průvodním jevem krize peněžní, resp. krize úvěrové. Někdy se jí též rozumí krize peněžně úvěrová…“ Z uvedené definice je patrné, že finanční krize je zejména spojována s problémy finančního hospodaření státu. Pro naše další zkoumání mají z uvedené definice větší význam kategorie peněžní krize a úvěrová krize. Peněžní krize je charakterizována jako ,,… rozvrat peněžního oběhu v důsledku toho, že banky, průmysloví a obchodní kapitalisté nemají dostatek prostředků k pohotovému placení. Je projevem začínající hospodářské krize, kdy nedostatek kapitálu z období vrcholícího hospodářského vzestupu je vystřídán nedostatkem peněz k vyrovnání běžných hospodářských, resp. spekulačních závazků. Projevuje se prudkým vzestupem úroků z krátkodobých úvěrů, vybíráním vkladů v bankách a spořitelnách a vznikem platební neschopnosti…“ Peněžní krize je tedy v tomto pojetí shodná s krizí likvidity bankovního systému. Naopak úvěrová krize je definována jako ,,… všeobecné zamrznutí úvěrových pohledávek v důsledku platební neschopnosti a jejich řešení násilným způsobem, anebo jednorázovými státně hospodářskými opatřeními…“ 1 Na druhou stranu můžeme říct, že společnost finanční krizi vnímá trochu jiným způsobem. Nevnímá totiž jaksi krizi jako takovou v dopadu na různé ekonomické ukazatele jako odborná veřejnost, ale vnímá spíše její druhotné aspekty jako je zvýšení daní, zvýšení úrokových sazeb či pokles volných pracovních příležitostí.

1

MUSÍLEK, P., Podstata a příčiny finančních krizí, s. 13

6

3.2.

Příčiny finančních krizí

V této kapitole se budu zabývat příčinami finančních krizí. Co je vlastně to záhadné, co spustí nezměrný vír na finančním trhu, který do sebe nasává všechno, co mu přijde do cesty. Považuji totiž spouštěcí mechanizmy krize za klíčové prvky týkající se tohoto tématu. „Moderní bankovnictví je díky složitému názvosloví a neprůhlednosti většiny finančních produktů laikům zcela nesrozumitelné. Pro běžného klienta je proto celá věc zjednodušena na pár prázdných pojmů, dobrých leda tak do reklamy. Banky, pojišťovny a jiné finanční instituce dlouhodobě těží z toho, že jejich klienti financím v podstatě nerozumějí. Aby této pozice příliš nezneužívaly, jsou ze zákona podřízeny přísnému dohledu, a právě v jeho selhání je třeba hledat hlavní příčiny současné krize: 1. Selhání řídících a kontrolních mechanismů – Státní instituce a soukromé agentury, které měly předcházet problémům vyspělých ekonomik, hrubě neodhadly situaci na trhu s nemovitostmi. To vedlo k nadhodnocení celé ekonomiky a následnému splasknutí bubliny. Chyba je také na straně teoretických ekonomů a politiků, kteří volali po stále větší deregulaci a omezování kontroly. 2. Dluhová ekonomika – Občané, podnikatelé, firmy i celé státy dnes žijí na dluh. Zatímco dříve byla hodnota peněz kryta zlatem nebo jinou komoditou, moderní bankovnictví tuto praxi zrušilo. Hodnota peněz je tak vyjádřena pouze relativně a nepřímo jejich kupní silou. Problém nastal v okamžiku, kdy se ukázalo, že četné pohledávky, na kterých je hodnota peněz závislá, mohou být nedobytné. Tyto náhlé ztráty ohrozily platební schopnost bank a vyžádaly si rychlý zásah národních států.“2 Z tohoto pohledu vyplývá, že finanční krize byla způsobena velkým množstvím různých faktorů. Podle mého názoru, je současně nadstavený trend půjčování si téměř na všechny větší výdaje neudržitelný. Můžeme si vzít ponaučení z historie. Kdykoliv se naši králové pokoušeli si na cokoliv půjčit, ať už to bylo vojsko od Pasowského arcibiskupa nebo třeba vpád křížové armády v době husité, vždy to mělo velmi

2

Vlach, R., Finanční krize

7

negativní důsledky. Navíc v tom byly vždy velké peníze, které si naše země půjčili a neměli je jak splatit. Tehdy to řešili mečem, dnes to řeší finanční krize, která nám říká pozor!!! Takto to dál nepůjde. ,,Drobné zmínky o příčinách bankovních krizí jsou uvedeny pouze v některých finančních slovnících. Autoři Bankovního a finančního slovníku (1993) uvádějí že, ,,... příčinou bankovní krize je bývá nejčastěji nadměrné poskytování úvěrů, které nejsou nadměrně zadluženými klienty spláceny ve lhůtě splatnosti. Mezi další možné příčiny bankovní krize může patřit prudký pokles cen cenných papírů anebo hypoték a hromadné výběry vkladů z bank. Nedostatečná likvidita bank může být řešena dodáním chybějících peněžních prostředků centrální bankou, zejm. ve formě diskontních úvěrů. Nepříliš častou příčinou bankovní krize může být i neschopnost včasného, správného a bezpečného zúčtování plateb z důvodu nedostatečně rozvinutého platebního styku v bankovním systému dané země. Velmi nebezpečným zdrojem případné bankovní krize v celosvětovém měřítku byla na začátku 80. let nadměrná zahraniční zadluženost rozvojových zemí…“. Z uvedené charakteristiky vyplývá, že základní příčiny bankovních krizí jsou spatřovány v nadměrné úvěrové expanzi, prasknutí cenové bubliny aktiv, runu depozitorů, operačních nedokonalostech a mezinárodní zadluženosti. Naopak autoři Slovníku bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů (1998) uvádějí že ,,… příčinou (bankovní krize) může být politická krize vedoucí k runu na banky (masové vybírání vkladů obyvatelstvem a velkoproducenty) dramatický pokles kurzů cenných papírů, hypoték, krach velkých dlužníků doma i v zahraničí za předpokladu úvěrové angažovanosti bank atd. …“. Tito autoři spatřují příčinu bankovních krizí nejen v nadměrné úvěrové expanzi, prasknutí cenové bubliny aktiv, útoku (runu) depozitérů, ale také ve zhoršení bonity bankovních dlužníků.“3 Z praktického hlediska se nám nabízí porovnat současnou hypoteční krizi ve Spojených státech s definicemi zmiňovanými výše. Přijdeme na to, že americká hypoteční krize je ukázkovým příkladem finanční krize. Můžeme v ní nalézt prvky obou definic, jak problémy se poskytováním a nesplácením úvěrů, tak dramatický pokles cen cenných papírů, zapříčiněný primárně problémy dlužníků dostát svých závazků vůči věřitelům tedy bankám a následně zapříčinit problémy s likviditou samotným bankám.

3

MUSÍLEK, P., Podstata a příčiny finančních krizí, s. 15

8

V současné odborné literatuře můžeme nalézt několik spouštěcích mechanizmů finančních krizí. Pan docent Musílek ve svém článku o finančních krizích rozdělil finanční krize podle toho co je spustilo takto “… • Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí, • Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou, • Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací, • Finanční krize vyvolaná finanční panikou, • Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny, • Finanční krize vyvolaná selháním trhu, • Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu, • Finanční krize vyvolaná institucionální nedokonalostí ekonomiky, • Finanční krize vyvolaná hospodářskými cykly a strukturálními problémy, • Finanční krize vyvolaná skupinou faktorů…“4 V následující kapitole se budu věnovat historickým spojitostem finančních krizí, vybral jsem si proto dvě finanční krize, které zasáhly celý svět a poskytnou nám tak možnost globálního srovnání. Navíc jak řekl, Jan Amos Komenský dějiny jsou učitelkou národa a tak se třeba z historie poučíme, abychom nedělali zbytečné chyby.

4

MUSÍLEK, P., Podstata a příčiny finančních krizí, s. 15 - 16

9

3.3.

Historie finančních krizí

3.3.1. Velká finanční krize 1929 – 1933 Velká finanční krize v letech 1929 – 1933 byla v tomto století nejvýznamnější krizovou situací jaká se na finančních trzích udála. Nejvýznamnější proto, že to byla první velká finanční krize, která zasáhla postupně celý svět s výjimkou vznikajícího SSSR, kde v té době probíhala revoluce. SSSR navíc v té době na svůj trh uvalila silná protekcionistická opatření, která v podstatě celý trh SSSR uzavřela vnějšímu vstupu. Na druhou stranu USA, kde tato krize vznikla, byla velmi ovlivněna svým přístupem a otevřeností. Její trh byl otevřený a nezasažený první světovou válkou a proto se zde soustředilo množství kapitálu i zdrojů. Což zapříčinilo mohutnou expanzi a rozvoj trhu a velké množství investic do něj plynoucích. Trh narůstal na objemu a polykal stále víc finančních prostředků. Tento růst nemohl trvat do nekonečna. Jednou se musel zastavit. A tak se i stalo. Přišla krize, krize z nadvýroby, která byla tak zničující, že neničila jen podniky ale celé státy, miliony lidí přišli o práci. Vše důležité začalo přibližně v roce 1924, kdy se poprvé na plno projevila volnost amerického trhu a jeho přístupnost pro investory z vnějšku. „Na konci dvacátých let vystřídala optimismus na trzích naprostá euforie, kdy lidé bezhlavě investovali vše, co mohli dočasně postrádat, mnohdy i to, co postrádat nemohli. Mnozí si brali úvěry, aby jim burzovní "perpetuum mobile" i tyto vypůjčené peníze rychle zhodnotilo. V létě 1929 se hodnota akciového indexu Dow Jones proti roku 1924 téměř ztrojnásobila. Dokonce i časopis pro americké hospodyňky vychvaloval akciové investice a jeho titulky, jako například: "každý je povinen zbohatnout" nebo "jaké akcie si dáme pod stromeček", lákaly další motýly ke svůdné záři burzovní lampy. Banky a ekonomičtí experti se navzájem ukolébávali těmi nejoptimističtějšími prognózami a pomáhali hnát trh vzhůru. Téměř každá nová akciová emise byla brzy obchodována s neuvěřitelnými kurzovými zisky. Tak například v roce 1928 vstoupily na burzu akcie investiční společnosti "Goldman, Sachs & Company" se startovní cenou 104 dolarů. Za několik týdnů, konkrétně 27. února 1929, byly akcie k mání za "pouhých" 222,5 dolarů! Téměř 22 let (1906-1927) trvalo americkému akciovému indexu DJIA, než vyšplhal ze 100 bodů na 200. Dalších sto bodů však přidal za pouhý rok a mířil stále vzhůru. Během 10

tohoto býčího trendu, krátce před dosažením hranice 300 bodů, byl index Dow Jones rozšířen z dvaceti na třicet titulů.“5 Během roku 1924 DJIA, nejznámější index popisující vývoj na americkém akciovém trhu, posílil o 63% z 95,5 procentních bodů na 156 bodů.

Prvním impulzem

k odstartování raketového růstu na americkém trhu byly značně příznivé podmínky panující na trhu. Cena většiny akcií byla velmi nízko a slibovala velké zisky při investicích. Volných finančních prostředků měla americká ekonomika k dispozici dostatečné

množství

strukturované

převážně

ve

firemních

zdrojích.

Navíc

z dlouhodobého hlediska tyto zdroje vykazovaly neustálý růst až do roku 1927. Během tohoto období došlo k razantnímu nárůstu zájmu investovat do cenných papírů. Tato tendence pokračuje pak i nadále až do vrcholu v roce 1929. Podklady k tomuto můžete nalézt v tabulce číslo jedna, která zobrazuje objemy zobchodovaných akcií v letech 1890 – 1930. Tabulka číslo 1 Objemy zobchodovaných akcií v letech 1890 – 1930

Rok

Maximální denní objem obchodů

Celkový objem obchodů

obchodů

1890

666 513

59 950 212

191 534,22

1900

1 319 822

106 836 971

340 245,13

1910

1 550 355

167 703 896

535 795,19

1915

1 672 710

177 325 878

568 352,17

1920

2 004 636

238 348 053

759 070,23

1924

2 547 000

292 942 287

932 937,22

1925

3 384 200

457 347 704

1 523 550,33

1926

3 856 300

474 111 139

1 514 732,07

1927

3 183 170

600 145 767

1 917 398,62

1928

6 954 020

1 015 323 377

3 202 912,86

1929

16 410 030

1 124 800 683

3 865 294,44

1930

8 279 260

810 832 626

2 720 914,85

Zdroj: VESELÁ, J., Cenové bubliny a finanční krize, s. 69

5

Průměrný denní objem

Redakce Peníze.cz, Krach na newyorské burze v roce 1929,

11

V roce 1928 se do vlivu na finanční trhy přidávají i psychologické a politické aspekty. Občané i politikové, ukolébaní neustálím pozitivním vývojem trhu. Nechali se uchlácholit a přestali být obezřetní. Navíc očekávali podobný růst i do budoucna, což se ale ukázalo liché. Pozitivním vývojem trhu se nechali zlákat i investoři, kteří tak ještě znásobili svoji poptávku po akciích, což dále navýšilo tempo růstu trhu, který se již nevyvíjel plynule lineárně, ale začal se vyvíjet skokově. Počátkem roku 1929 se objevilo několik varování že akciový trh je přetížen a nemusel by další takový vývoj unést. Tito lidé ale nebyli vyslyšení a tempo růstu trhu nadále pokračovalo stejně jako v roce 1928. Vše vyvrcholilo 28. Října 1929 kdy i přes neustálé ujišťování politiků a finančníků o pokračování kontinuálního zvyšování výkonu trhu, po předchozím mírném propadu zachvátila trh panika. Investoři začali prodávat své akcie za jakoukoliv cenu a tím zapříčinili totální kolaps trhu. Trh se zhroutil! Toto je začátek finanční krize trvající v Americe až do roku 1933. Podařilo se ji zastavit až presidentu Frenklinu D. Rooseweltovi, který se svým plánem nazvaným New Deel. „Z několika desítek zákonů, které schválil Kongres jako součást programu New Deal, patřily k nejvýznamnějším zákony týkající se průmyslu, zemědělství a práv odborových organizací. Zákon o obnově průmyslu (National Industrial Recovery Act - NIRA) měl podnítit výrobu a odstranit nežádoucí konkurenci mezi podnikateli stanovením minimálních cen výrobků. Ze státních prostředků se financovaly veřejné práce, nejvýznamnější akcí byla výstavba vodních děl v údolí řeky Tennesee. V sociální oblasti uznával zákon NIRA právo dělníků na stávku a kolektivní smlouvy, což posílilo pozici odborových organizací. Byla zkrácena pracovní doba, začaly se vyplácet státní podpory v nezaměstnanosti a ve stáří a někteří podnikatelé stanovili na doporučení vlády minimální mzdy. Tato sociální opatření byla v amerických podmínkách pokrokem a narazila na tuhý odpor monopolního kapitálu. V zemědělství mělo být podle Roosevelta programu dosaženo lepších odbytových cen snížením výroby. Vyplácely se prémie těm farmářům, kteří omezili osevní plochy. Zpočátku docházelo i k hromadnému ničení zemědělských produktů, ačkoli miliony Američanů trpěly nedostatkem. Byly např. zničeny 4 miliony balíků bavlny, zorána pětina zaseté plochy pšenice a znehodnoceno maso z 6 milionů prasat. Vznikla také speciální instituce, která poskytovala farmářům zvýhodněné úvěry a mnohé z nich 12

zachránila před dražbou a ztrátou hospodářství.“6 Tato krize se díky propojenosti ekonomik postupně rozšířila téměř do celého světa s výjimkou například výše zmíněného Ruska. Měla například dalekosáhlé důsledky pro Českou republiku, tehdejší Československo. Rád bych přiblížil i několik dalších ekonomik, jak se krize dotkla právě jich. Československo: Československa se krize dotkla až později, ale o to větší dopad měla. V Československu měla krize jeden z nejhorších průběhů vůbec. Na vrcholu krize bylo v Československu více než jeden milion nezaměstnaných a další lidé byli ve skryté nezaměstnanosti. Tento nepříznivý vývoj byl zapříčiněn hlavně kvůli závislosti Československé ekonomiky na exportu. Ten však v období krize silně opadl. Dalším důvodem pak bylo i setrvání u zlatého standardu. Návrat Československé ekonomiky k jejímu původnímu stavu byl velmi pozvolný a krize u nás trvala velmi dlouho. Ještě v roce 1937 nebyla Československá ekonomika na úrovni před krizí. Velká Británie Velká Británie nebyla postižena krizí tak vyzněme jako třeba Československo. Její pokles v průmyslové výrobě byl poměrně malý. Na svou úroveň před krizí se dostal již v roce 1934. „ Po krachu největších z rakouských a německých bank se přesunula vlna paniky i do Británie. Ta byla nucena devalvovat měnu a opustit zlatý standart“7 Francie: Začátek krize ve Francii byl podobný jako v Československu. Sem se krize dostala až v roce 1931. Ze začátku jí také pomáhaly reparace za první světovou válku. Pak se ale zhroutily měnové systémy postavené na libře a dolaru a Francie samotná v čele států zlatého bloku. Německo: „ Německo bylo krizí zasaženo velmi silně. Pokles průmyslové produkce dosáhl až 50%, a i další ekonomické ukazatele naznačovaly téměř nejhorší průběh krize

6 7

DRUDÍK, O., Světová hospodářská krize ŠUJANOVÁ, P., Příčiny a důsledky krize na finančních trzích s. 11

13

v Evropě. Avšak Německo se na předkrizovou úroveň dostalo již za 3 roky, a to díky příchodu fašizmu a velmi výraznému obnovení průmyslové výroby.“8 Tato výroba sice znamenala

obnovení

Německé

ekonomiky

zároveň

také

byla

porušením

Versatileského míru a diktátu ostatních mocností, které vyhrály první světovou válku. Zároveň toto oživení průmyslu položilo základ k potenciálu Německa rozpoutat 2. světovou váku. Příčiny prasknutí spekulativní bubliny a tím zapříčinění světové krize: • ,, Nadměrný a nereálný investiční boom po roce 1926 • Nebezpečná, nadměrná spekulace ze strany investičních trustů (ale nejen trusů), které svou potřebu volných zdrojů k investování do rizikových akcií na finančním trhu nebo do akcií jiných investičních trustů kryly např. emisí vlastních obligací nebo prioritních akcií a využívali tak pákového efektu, terý však mlže působit oběma směry: buďto přinést vysoký zisk nebo katastrofickou ztrátu. • Klamavá, přehnaně optimistická vystoupení politických a ekonomických představitelů zaměřená na zvýšení osobní prestiže často na úkor nebo bez ohledu na veřejnost. • Obrovský nárůst objemu obchodů na úvěr a naprostá nedostatečnost marže skládané u obchodníků s cennými papíry. • Nedostatečná regulace obchodů na finančním trhu a z ní vyplývající nadměrný rozvoj nelegálních obchodů např. insider trading nebo transkace vedoucí k manipulaci s kurzy. • Run na banky neboli řetězová reakce útoků na banky ze strany vkladatelů vyvolaná jejich nedůvěrou v bankovní systém. • Příliš laxní, pomalé, nedostatečné a neúčinné reakce FED na vzniklou situaci • Velmi úzké propojení a vzájemná provázanost

průmyslových firem

s investičními trusty umožňující rychlé šíření krize a nadměrnou spekulaci na finančním trhu

8

ŠUJANOVÁ, P., Příčiny a důsledky krize na finančních trzích s. 11

14

• Příliš velká závislost ekonomiky USA na spotřebě luxusního, zbytného zboží“9 Graf 1 Vývoj DJIA v letech 1920 – 1929

Zdroj: Down Jones Industrial Average leasing center. [online] dne 28. dubna 2010 http://www.djaverages.com/?view=ilc

3.3.2. Krize v roce 1987 V letech 1979 až 1982 měla USA značné problémy s inflací, které se snažila řešit restriktivní, monetární politikou své centrální banky. Inflace se jí povedla zvládnout. Z původních 13% byla snížena na pouhá 3,9%. Vzhledem k tomu, že toto řešení bylo ale silové, problémy se objevili jinde. Jedním z vážných problémů byla stále trvající ekonomická recese, provázená vysokou nezaměstnaností, která na konci roku 1982 dosahovala 10,5%. V důsledku tohoto a ještě mnoha dalších problémů byla americká centrální banka nucena své silové, monetaristické zásahy ukončit. To mělo za následek dočasnou stabilizaci trhu a snížení nezaměstnanosti. Snížení nezaměstnanosti také odstartovalo býčí vývoj trhu. Ten pokračoval nepřetržitě až na malé terciární výkyvy následujících 5 let. Pomalu začíná vznikat další spekulativní bublina. Toto však nemůže trvat do nekonečna. Investoři neustále zvyšují objem investic až do bodu, kdy

9

VESELÁ, J., Cenové bubliny a finanční krize, s. 71

15

to trh není schopen zvládnout a zhroutí se. Toto zhroucení se dá občas předpovědět, protože ho předcházejí jisté signály. Tyto příznaky napovídající, že se blíží krach spekulativní bubliny bylo možné v tom to případě sledovat týden před jejím prasknutím a tedy i jejím krachem. První příznak se objevil ve středu 14. Října 1987 kdy DJIA spadl o 95 procentních bodů a poprvé tak ukázal že, by mohly být investice v ohrožení. Další propady následovaly každým dnem. Zavládla opět panika na trhu. Investoři začali hromadně prodávat své akcie a trh se začal propadat. DJIA za 3 dny poklesl o více než 200 procentních bodů a bylo zobchodováno 338 milionů akcií. ,, Popsané události, k nimž došlo na trhu v týdnu od 12. do 18. října, byly skupinou analytiků interpretované různě. Jedna skupina zastávala názor, že trh překonal svou krizi a pokles byl již vyčerpán, a tudíž je možné v budoucnu očekávat opět nástup býčího trhu. Vedle této první skupiny se však ještě vytvořila druhá skupina s protichůdným názorem. Ta tvrdila, že ,,dav je blízko“, což naznačovalo, že výprodej se bude násobit a pokles kurzů pokračovat.“10 Odpověď na otázku kdo měl pravdu byla velmi rychlá. Hned další obchodní den, v pondělí 19. října problémy pokračovaly. Objem zobchodovaných akcií se proti pátku zdvojnásobil na 604 milionů. Indexy pokračovaly ve svém pádu a ztráty se navyšovaly. Během dne muselo být dokonce přerušeno obchodování s akciemi několika firem, které tvoří DJIA. Následující den se situace nezlepšila, ba naopak. Tragedie na trhu se opakovala stejně jako předchozí den. I v úterý muselo být zastaveno obchodování s akciemi některých firem například IBM. Navíc se na finančním trhu začaly objevovat problémy s nedostatkem hotovosti. Americká centrální banka se však snažila trh zachránit. Začala sama nakupovat obligace a tím tlačit úrokové sazby dolů a kurzy nahoru. Navíc vyvíjela tlak i na ostatní, obchodní banky, aby začaly pro uvedené účely půjčovat peníze i jiným subjektům a ty to skutečně krátce dělaly. Vydržely s tím ale jen krátkou dobu. Navíc zde zafungoval i mediální vliv a sliby některých investičních bank a velkých firem o odkupu svých akcií. Trh se začal pomalu stabilizovat. Zbavoval se paniky a strachu. Finanční systém se udržel kompaktní. Index DJIA přestal klesat. Kolaps již nepokračoval. „Krach na Wall Street šokoval investory po celém světě a vzápětí vyvolal kolaps na ostatních mezinárodních kapitálových trzích. Mohutné akciové propady byly ihned srovnávány s krachem v říjnu 1929, po kterém následovala

10

VESELÁ, J., Cenové bubliny a finanční krize, s. 72

16

dlouholetá světová hospodářská krize. Situace byla kritická a hrozila katastrofou. Ihned po akciovém krachu se Spojené státy snažily omezit vzniklé škody. Ještě 19. října večer se sešli ministři financí USA a Spolkové republiky Německa a potvrdili společnou vůli dodržet „dohodu z Louvru“. Současně se pokusil prezident Reagan uklidnit hospodářství a finanční trhy prohlášením: „Není nic špatného v naší ekonomice.“ To se sice nápadně podobalo bezbřehému optimizmu prezidenta Hoovera z roku 1929, přesto však americkou společnost pomohlo uklidnit. Mnoho podniků začalo v následujících dnech demonstrativně nakupovat na burze vlastní akcie, čímž také vyslaly na trhy pozitivní signály. Nejdůležitější roli však v této době sehrála americká centrální banka (FED) pod svým novým šéfem. V srpnu 1987 převzal Alan Greenspan její vedení a již za dva měsíce musel čelit razantnímu burzovnímu krachu, který hrozil přerůst ve vážnou krizi. Hned ráno 20. října centrální banka veřejně deklarovala, že je připravena okamžitě poskytnout hospodářství a finančnímu trhu nezbytné peněžní prostředky. Aby dodala tomuto prohlášení na vážnosti, začala centrální banka své transakce na trhu denně zveřejňovat. Rovněž byly neprodleně sníženy hlavní úrokové sazby. Rozhodným a rychlým jednáním se tak Greenspanovi podařilo nakonec vrátit na trhy důvěru. Akciové indexy se brzy otřepaly a příští rok se vydaly opět na svou spanilou jízdu vzhůru.“11 V grafu číslo dvě můžete nalézt přesný vývoj DJIA v tomto období.

11

VOLEK, S., Černé pondělí 19. října 1987

17

Graf číslo 2: Vývoj DJIA v letech 1980 – 1989

Zdroj: Down Jones Industrial Average leasing center. [online] dne 28. dubna 2010 http://www.djaverages.com/?view=ilc „Jaké byly příčiny velkého propadu na newyorské burze v říjnu 1987? Někteří se domnívali, že akciový boom osmdesátých let stál na hliněných nohou, živený spíše nadějemi a hrabivostí, než skutečnou hospodářskou situací. Krach byl podle nich jen ozdravným vypuštěním páry z přehřátého trhu. Jiní obviňovali nové počítačové obchodní programy, které deformovaly trh. Newyorská burza se z toho poučila a zavedla do elektronického obchodování záchrannou brzdu. Jestliže akciový index Dow Jones poklesne o více než 350 bodů, přeruší se obchodování na 30 minut, při poklesu větším než 550 bodů zavládne klid zbraní na celou hodinu. Většina ekonomů se však shodla v tom, že hlavním důvodem burzovního kolapsu byla americká zadluženost, její chronické deficity a z toho vyplývající slabost dolaru. Cizí investoři ztratili důvěru a nebyli již ochotni investovat do amerických dluhů. "Business Week" napsal: "Poselství krachu je jasné. Američané příliš mnoho vydávali, příliš mnoho si půjčovali a příliš mnoho dováželi. S tím se musí skoncovat."12

12

VOLEK, S., Černé pondělí 19. října 1987

18

Jiný zdroj o tomto období hovoří takto: „Den kdy všichni prodávali Pondělí 19. října 1987. Obchodní seance na NYSE začíná jako obvykle a na parketu vládne čilý ruch. Bohužel s jednou výjimkou - makléři dostávají od svých klientů jenom příkazy k prodeji. Prodávají velcí institucionální hráči (banky, investiční společnosti, fondy) i drobní investoři. Všichni se chtějí zbavit akcií z obav o osud již "zralého býčího trhu" a budoucího vývoje americké ekonomiky.Z nejhoršího se začínají trhy vzpamatovávat až za deset dní. V té době ztrácí světové burzy už víc než 35 procent své hodnoty. Alan Greenspan v akci FED (Federální rezervní systém) v čele s nově zvoleným Alanem Greenspenem s reakcí dlouho neotálí. Záchranná operace spočívá v přesvědčování bank, aby dál půjčovaly firmám i obchodníkům. Později také dochází ke snižování úrokových sazeb. Likvidita se vrací na trh a Alan Greenspan se tak hned na začátku své kariéry stává "věrným přítelem" Wall Streetu. Krach = čas kupovat? V retrospektivě roku 1987 určitě ano. Všechny významné indexy smazaly své ztráty do dvou let. Co způsobilo tak dramatické zotavení po černém pondělí? Trh reagoval nepřiměřeně. Z předražených akcií se staly akcie podhodnocené. Naproti tomu burzovní krach v roce 1929 se v nákupní příležitost neproměnil. Ten, kdo nakoupil po dvoudenním krachu, ztratil do dvou let víc než 80 procent. Finanční krizi, kterou tehdy burzovní krach přivodil, následně přerostla v kolaps celé ekonomiky.“13 Další pramen potom hovoří takto: „Od začátku roku do konce července vydělaly akcie více než 30 % a začaly být drahé. Ukazatel ocenění P/E indexu S&P vzrostl k dvacítce. Zároveň výnosy dlouhodobých

13

NOVOTNÝ, P., Burzovní krach 1987... 20 let poté

19

dluhopisů začaly být pro investory opět atraktivní, když v létě před krachem prudce stouply z necelých 8 % na téměř 10 %. Během jednoho dne, v pondělí 19. října, ztratil americký Dow Jones Industrial Average téměř 23 procent. Velkou ztrátu utrpěly i další klíčové indexy - S&P500 a Nasdaq. Propad sice trval jen pouhé dva měsíce, ale přesahoval 30 procent. Na svých maximech byly trhy opět po dvou letech.“14 ,, Co však prasknutí spekulativní bubliny způsobilo? Z psychologického hlediska to samozřejmě bylo ochabnutí a ztráta víry investorů v další růst kurzu akcií na trhu. Ovšem pro tuto náhlou změnu svých očekávání museli mít investoři nějaký důvod. Oněch možných důvodů, představujících tedy možné příčiny krachu 19. října 1987, se nabízí hned několik: • Diskuse na úrovni Kongresu o restrikcích týkajících se firemních převzetí (fůzí a akvizicí). • Slabý růst úrokové míry a očekávané inflační tlaky. • Deficit obchodní bilance přinášející depreziační tlak na dolar se všemi důsledky na zdražení importu a zlevnění exportu zboží. • Zvýšená potřeba hotovosti u některých fondů, která je přinutila prodat část svého portfolia. • Pojištění portfolia jako jeden z druhů programového obchodování, které bylo vyvinuto v roce 1980 a v letech následujících jako výhodnější náhrada za mechanická pravidla obchodování typu stop – loss. • Cenové propojení trhů pro akcie, opce a financial futures, které způsobuje že jakékoliv výkyvy v cenách na jednom trhu se velmi rychle přenáší i na trhy zbývající. Bradyho komise zkoumající příčiny krachu 1987 dokonce tvrdí, že tyto 3 uvedené trhy jsou vlastně trhem jediným. Pravděpodobných příčin krachu spekulativná bubliny v roce 1987 je tedy uváděno několik. Ani jedna však sama o sobě není schopna zcela objasnit události krachu v celé jeho šíři. Do dnešních dnů není ještě zkoumání příčin zhroucení trhu u konce.

14

DVOŘÁK, R., Hrozí Americe krize jako v roce 1987?

20

K prasknutí spekulativní bubliny pravděpodobně přispělo paralelní spolupůsobení všech příčin najednou, což znásobilo jejich impulsy v poklesu kurzů.“15 V této kapitole jsem se věnoval historickým krizím, jejich dlouhodobému vlivu na ekonomiku. V následující kapitole bych se chtěl věnovat již finanční krizi současné. Zaměřím se nyní hlavně na popsání vzniku současné finanční krize v USA, její průběh, vývoj a dopady na ekonomiku USA. Zároveň si myslím, že historický srovnávací efekt poslouží jako vhodný způsob srovnání této krize s minulými.

15

VESELÁ, J., Cenové bubliny a finanční krize, s. 73

21

4. Finanční krize v USA

4.1.

Příčiny vzniku krize v USA

Co vlastně bylo příčinou pomalu skomírající krize nejen v USA, ale i téměř v celém světě? To a soustu dalších věcí bych rád osvětlil v této kapitole. Pro pochopení celého mechanizme této krize je potřeba se vrátit několik let zpět, ještě do doby kdy o žádné finanční krizi nikdo neuvažoval. V posledním desetiletí se stále více pomáhá trend žití na dluh. Chcete novou pračku? Pojďte, půjčíme vám, nemusíte na místě zaplatit ani korunu, nebo nezaplatíte ani korunu navíc a spoustu jiných hesel, na která nás banky a úvěrové společnosti lákají ke koupi toho či onoho. U nás pokud si jdete do banky žádat o hypotéku na dům, banka si vás velmi podrobně prolustruje, jak vaše příjmy a výdaje, popřípadě obor ve kterém pracujete a jeho perspektiva a možnost toho, že ztratíte práci a nebudete moci splácet svůj závazek. V neposlední řadě se také zkoumá i záruka za půjčku tedy, nemovitost případně osoba, která bude za půjčku ručit. To se ale nedělo v USA, tam vám hypotéku v poslední době dali snad i „ na dobré slovo“ tedy bez téměř jakékoliv záruky návratnosti nebo přezkoumání bonity klienta. Dalším dost rozšířeným jevem bylo škatulkování hypoték. Banka prostě rozdělila hypotéky podle určitého kritéria na několik hromádek, a když se jí zdálo, že má příliš hypoték tak vzala celou škatulku a prostě ji prodala někomu jinému. Tímto způsobem se velmi rychle stalo, že se na trhu rozšířilo velmi rychle velké procento nezdravých, téměř nedobytných hypoték. Na vině ale nejsou jen banky. Stejně tak občané si zvykli, že když něco chtějí, prostě přijdou do obchodu, zaplatí první splátku a už mají novou televizi nebo nové auto. Navíc je v Americe běžnou praxí prodej domů i s hypotékou. Chcete se odstěhovat a máte dům zatížený hypotékou? Není problém. Prodejte dům i s hypotékou někomu jinému. Když může banka prodávat hypotéky někomu třetímu, proč by to nemohl udělat i dlužník? Předně pro to, že pokud takhle změní nemovitost a tím i hypotéka majitele za 25 let kdy je splácená 5x svého majitele, často se stane takový zmetek, že hypotéku nakonec neplatí nikdo a banka místo, aby to vymáhala se prostě jen tváří jako by nic. Navíc předpoklad neustálého růstu trhu zapříčinil i to, že banky postupně snížili jak cenu hypoték tedy úrokovou sazbu, tak svojí vlastní marži na hypotékách. Což v konečném důsledku vedlo k tomu, že banky půjčovaly peníze 22

tak levně, až na hranici vlastní rentability protože jim o objem půjček, které prodali, umožňoval. Navíc intuitivní očekávání, že investice do domů a bytů musí být vždy zisková, se ukázalo, jako ne příliš přesné. V rozmezí let 1900 až 2000 se totiž reálně zvýšila cena nemovitostí pouze o 24% což činí pouze 0,2% p.a. Nikdo ale nepočítal s tím, že přijde krize a objem půjček klesne a s ním i výnosy, dostaví se problémy s cash flow a bude některým významným investičním společnostem hrozit bankrot případně zbankrotují. Živým příkladem může být například zkrachovalá banka Lehman Brothers, kterou nakonec odmítla zachránit jak americká centrální banka, tak americká vláda. Její nezřízený hon na prodej hypoték mohl být jedním zrnkem do moře, které pak spustilo krizi. Jiným příkladem může být například pojišťovna AIG, kterou ale už americká vláda a centrální banka nenechali padnout. Nebyla totiž viníkem krize, ale její objetí. Americké banky, při honu na hypotéky, jak již bylo zmíněno výše, nebraly žádné ohledy a pojišťovat pak takové hypotéky je předem prohraná válka. Další z možných částí skládačky, která při složení dohromady spustila finanční krizi, mohl být a bezesporu asi i byl přístup americké centrální banky a vlády. Její příliš liberální přístup k monetární politice, příliš nízké úvěrové sazby, za které půjčovala peníze jiným bankám, to vše mělo určitý nemalý vliv na potenciál vzniku krize. Navíc politika vlády, která jasně říkala, že banky by měli při posuzování bonity klienta a schvalování půjček brát zřetel nejen na finance klienta ale i na sociální status. Kdy zákonem z roku 1977 který je platný doposud jasně říká, aby banky provozovaly tzv. subprime půjčky, což jsou v podstatě půjčky nejchudším vrstvám obyvatel, které jsou ale velmi rizikové, protože u nich není vůbec známo, zda vůbec dlužník bude bance svůj závazek schopen splácet. Za toto rozhodnutí nyní nese své důsledky. Zde je znát velký rozdíl mezi Americkým a Evropským hypotenčním trhem. Evropský trh zavedl totiž v tomto ohledu regulační pravidlo, známé jako Basel I případně Basel II. Toto pravidlo se jmenuje podle města Bazileje, kde bylo sepsáno. Jedná se totiž o kritéria klasifikace úvěrů podle stupně jejich rizikovosti. Tyto kritéria sou součástí Evropské bankovní regulace. „Podle kritérií Basel II jsou evropské banky povinny své poskytnuté úvěry soustavně klasifikovat a upravit pak podle toho své rezervy. Na to, aby se to vskutku dělo, opět přísně dohlíží orgány bankovního dohledu. Máš hodně mizerně poskytnutých úvěrů, které se ti sotva vrátí? Hleď příslušně zvýšit svůj vlastní 23

kapitál, nebo přijdeš o licenci.“16 Dalším rizikovým prvkem amerického úvěrového systému jsou tzv. CDS neboli „tzv. CDS (credit default swap), tj. právo vyměnit v dohodnutém poměru úvěr“17, o kterém se banka domnívá, že se může stát nedobytným za náhradu, jež byla dohodnuta při sjednání swapu. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy se banka, která má swap proplatit, dostává do problému s cash flow a nemá dostatek volných peněžních prostředků. Bance Lehman Brothers se stalo právě to. Prodala příliš mnoho CDS, a když měla vyplatit náhrady, dostala se do problémů s financemi a zkrachovala. Stejně tak jako nadměrná prodej CDS zvyšuje riziko finančních problémů, stejný efekt může mít i nevyrovnaný státní rozpočet. Zkusme si přiblížit jen nám všem známé výdaje Amerického rozpočtu. Nemůžou i tyto ohromné sumy peněz vydané na různé věci zapříčinit problémy na finančním trhu? Odkud se všechny tyto ohromné sumy vzaly? Kde USA vzalo zdroje na jejich pokrytí? O tom můžeme jen spekulovat. S velkou pravděpodobností se však dá říct, že si na pokrytí svých horentních výdajů někde půjčila. V úvahu přichází Mezinárodní měnový fond, některá obchodní uskupení států případně bohaté státy samotné. V tabulce číslo 2 nalezneme souhrn nejvýznamnějších výdajů za druhou 4. čtvrtletí roku 2008, kdy docházelo k jedněm z největších propadů na akciových trzích.

16 17

JEŽEK, T., Za americkou finanční krizí je gigantický morální hazard Tamtéž

24

Tabulka 2 Nejvýznamnější výdaje rozpočtu USA za 4. čtvrtletí 2008

Zdroj: www.financnikrize.cz [Online] 13. dubna 2010 http://www.financnikrize.cz/wp-content/uploads/2008/11/krize.jpg Další, neméně důležitou proměnou ve finanční krizi je psychologický faktor a nálada a kolektivní pocit obyvatelstva. V okamžiku vzniku bubliny je nesmírně důležité, aby obyvatelstvo nezačalo panikařit, až bublina začne splaskávat. Pokud se takto nestane a dojde ke ztrátě víry v bankovní systém, věřitelé s velkou pravděpodobností podniknou run na banky a tím v podstatě podtrhnou negativní vývoj na trhu. Banky, aby byly schopny dostát svým závazkům, vrhnou na trh svoje záložní prostředky a tím přispějí ke krachu celého finančního systému. Na druhou stranu pokud se panika neprojeví a

25

věřitelé se budou chovat stále normálně, finanční systém bez problému přečká i velké propady. V následující kapitole bych rád popsal samotný vývoj finanční krize. Jedná se totiž o stěžejní prvek pro pochopení principů vývoje finančních krizí.

4.2.

Vývoj krize v USA

Nyní už alespoň přibližně víme, co finanční krizi v USA způsobilo. V této části bych rád zmapoval podrobný vývoj této krize. První propady DJIA můžeme pozorovat již v říjnu 2007. V té době ještě ale určitě nikdo nepředpokládal, že tento pomalý pokles bude vystřídán mohutnou recesí, možná nejhlubší od velké hospodářské krize. Pokles indexu pokračoval pomalu, až do června kdy se odehrál první větší propad. V tomto okamžiku můžeme mluvit o počínající finanční krizi. V té době již ale Amerika tušila, že předchozí propady nebudou bez následků a začínaly se již projevovat první problémy ve firmách, ikdyž ne ještě veřejně. Následující graf zobrazuje vývoj na americkém akciovém trhu v období duben 2007 až duben 2010.

26

Graf číslo 3. Vývoj nejvýznamnější indexů Amerického trhu v období duben 2007 až duben 2010.

Zdroj: www.finance.yahoo.com [Online] 28. dubna 2010, http://finance.yahoo.com/echarts?s=^DJA+Interactive#chart3:symbol=^dja;range=200 70427,20100427;compare=^dji+^ixic+^gspc;indicator=volume;charttype=line;crossha ir=on;ohlcvalues=0;logscale=on;source=undefined

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že americká krize musela být analytiky očekávána a skutečnost, že došlo k tak významnému propadu, byla až důsledkem nesprávných rozhodnutí finančních analytiků a posléze i vliv sociálně psychologický kdy věřitelé ve své snaze zachránit vklady v bankách nebraly ohled na to, co jejich zběsilý úprk do bank způsobí. Za začátek finanční krize můžeme považovat přibližně první týden měsíce září roku 2008. V tomto období se dostaly do krachu Americké hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Jedná se o polostátní agentury, které měly vykonávat dozor nad hypotenčím trhem. Spekuluje se ale, že jejích dozor nebyl dostatečný. Některé finanční instituce prý dokonce prodávaly hypotéky bez prozkoumání příjmů klienta, což je zásadní porušení ustanovení o prodeji hypoték. Dne 7. září pak americká vláda 27

ohlásila, že nad nimi převezme kontrolu a zaplatí jejich ztráty ve výši téměř 14 mld. USD. Pod kontrolou státu budou, dokud se je nepodaří stabilizovat a s nimi i celý hypoteční trh. O týden později 15. Září se na finančním trhu objevila další pohroma. Jedna z největších amerických investičních banka Lehman Brothers vyhlásila bankrot a požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Učinili tak po třech dnech nepřetržitých jednání s centrální bankou. Ta se rozhodla společně s vládou nechat banku Lehman Brothers jako jednoho z viníků krize padnout. Odmítli totiž z peněž daňových poplatníků platit ztráty, způsobené špatným hospodařením a špatnou obchodní strategií. Její aktiva v Asii, Evropě a na Blízkém východě se po jednání rozhodla odkoupit japonská Nomura Holdings. Ve stejný den oznámila druhá největší americká bankovní skupina Bank of America, že za 50 mld. dolarů koupí největší makléřskou společnost na světě, společnost Merrill Lynch. Její ztráta za poslední rok tvořila více než 40 mld. dolarů. Další velmi nepříjemná zpráva na sebe nenechala dlouho čekat. Již 17. září oznámila jedna z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úpadek a Americká centrální banka spolu s vládou oznámila, že ji zachrání úvěrem ve výši 85 mld. dolarů. Za to dostane v pojišťovně 79,9% akcií a tím i rozhodující vliv na její řízení a chod. Tyto a další krachy dovedly americkou vládu a centrální banku ke kroku, který byl některými finančníky posléze kritizován. Rozhodli se do ekonomiky napumpovat 700 mld. dolarů jako jednorázovou injekci krachujícím firmám. Jedná se ale o z dlouhodobého hlediska nic neřešící investici. Ba naopak některé podniky mohou dojít k názoru, že je všechno v pořádku, a když bude nějaký problém, stát mi pomůže. Což je v tomto případě sice pravda, ale za poměrně vysoké ceny. Například již výše zmiňovanou pojišťovnu AIG to stálo 79,9% akcií. Navíc to může mít neblahý vliv na inflaci a další ukazatele. Na druhou stranu riziková aktiva, na které je tato suma vyčleněna samy o sobě podporují finanční krizi a bez zásahu zvenčí by se mohlo stát, že se krize rozšíří i do jiných oborů případně bude recese hlubší, než nutně musela být. Zde vyvstává otázka, co je lepší zda hlubší krize s očistným účinkem na „nezdravé“ podniky, zvýšení nezaměstnanosti a zhoršení sociální situace ve státě nebo mělčí průběh recese s hrozícím brzkým opakováním krize z důvodu přílišného přehlcení trhu. „26. září - Vláda uzavřela největší domácí

28

spořitelnu Washington Mutual. Bankovní aktiva Washington Mutual koupí za 1,9 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun) banka JPMorgan Chase & Co.“18 Výše popsané problémy finančního trhu patří mezi nejdůležitěji. V době o které je výše řeč se do finančních problémů dostalo daleko více podniků než je zde zmíněno. Já jsem zde zmínil jen ty opravdu nejdůležitější. Jejichž pád nejvíce citelně zasáhl finanční trh. Tímto ale krachy a finanční problémy na americkém finančním trhu nekončí. Do dnešní doby na americkém trhu vlivem špatné investiční nebo obchodní strategie zbankrotovalo na 4 desítky bank a investičních společností. Je pravda, že udržet stoupající trend nebylo možné a proto některé banky začaly hazardovat a takto to dopadlo. Následkem tohoto negativního vývoje se opět začaly propadat hlavní burzovní indexy, což mělo za následek, že se centrální banky USA, Eurozóny a Číny dohodly na bezprecedentním snížení úrokových sazeb. Trh se však stále obává negativních dopadů na hospodářství a tak k jeho stabilizaci zatím nedošlo. Dne 9. října 2008 klesl DJIA pod hranici 9000 bodů. Dostal se tak na pětileté minimum. Na tuto úroveň klesl naposledy v roce 2003. I v říjnu trs držel svůj sestupná trend i přes pokusy centrální banky zvrátit sestup a tím i hloubku krize a recese. Bohužel této negativní vývoj si začíná vybírat svou daň i na obyvatelstvu. Začíná období utahování opasků a šetření. Všechny velké banky, ty jsou tímto postiženy nejvíce, začínají snižovat svoje režijní náklady. „Investiční banka Goldman Sachs Group Inc. plánuje propustit 3 260 zaměstnanců, tedy zhruba deset procent celkové pracovní síly společnosti. Goldman Sachs je největší investiční bankou na Wall Street a zatím je vnímána jako vítěz finanční krize.“19 Stejně tak jsou na tom i ostatní banky. Největší bankovní skupina v USA Banko of America snížila výplatu dividend na polovinu a zvýšila vlastní kapitál o 10 mld. USD, aby byla lépe schopna čelit případným problémům přinášeným vývojem na finančním trhu. Tento propad již ale není doménou jen finančního trhu. K problémům finančního trhu se přidávají další trhy, které jsou na ten finanční přímo napojeny, například trh s nemovitostmi nebo trh s automobily. Automobilový průmysl začíná pociťovat oslabení a automobilky začínají plánovat snižování výroby a propouštění zaměstnanců případně nucenou dovolenou

18 19

ČT 24, Finanční krize v USA začala záchranou hypotéčních agentur Fannie Mae a Freddie Mac ČT 24, Goldman Sachs propustí každého desátého bankéře,

29

nebo jiné formy úspor. „Mezinárodní organizace práce vyčíslila, že finanční krize bude celkem stát 20 milionů pracovních míst. Nezaměstnanost má podle ní nejvíce postihnout právě bankovnictví. Nevyhne se jí ale ani automobilový průmysl, stavebnictví a obchod s nemovitostmi.“

20

Dnes již můžeme říct, že předpověď

Mezinárodního měnového fondu se vyplnila. Navíc se mimo jimi predikované odvětví projevila i v odvětví developerské, oděvním, zpracovatelském a jiných. V důsledku n toho došlo například ke zvýšení cen benzínu. Tento faktor je jedním, z citelných položek například pro rodiny, kdy rozdíl ve vynaložených prostředcích. Podle mého názoru se vývoj na trhu dal aspoň trochu předpokládat i v těchto sekundárních odvětvích a ta se na to měla připravit a vytvořit si potřebné rezervy na přečkání krizového období. Případně jako některé největší finanční instituce například změnit dividendovou politiku nebo jinak umožnit vznik kapitálu použitelného ke zvládnutí obtíží přinášených problémy na trhu. Další velmi nepříjemnou skutečností, která se objevila v důsledku krize někdy začátkem prosince 2008 je ta skutečnost, že v Americe se úroková míra přehoula z kladné na zápornou. Což v důsledku znamená, že obchodníci přestanou důvěřovat bankovnímu systému a rači investují například do státních dluhopisů. Ty by měly být garantované státm, pokud nepadne stát, dluhopisy budou vymahatelné. Což je u USA nepravděpodobné, že by padlo. Jenže je v tom malý háček, pokud například státu půjčíte na dluhopisech 1000 000 dolarů, zpět dostanete jen 999 000. Tedy dostanete míň, než vložíte. I přes tuto skutečnost je to jistější, než dávat peníze do bank, kde nemáte záruku vůbec žádnou. Tato silně negativní situace se zatím projevila pouze v USA a doufejme, do Evropy se nedostane. S odstupem času můžeme říct, že se opravdu v Evropě neprojevila. Ve spojitosti s tímto, ale v USA klesla důvěra spotřebitelů v ekonomiku spojených států. V říjnu roku 2008 se dostala téměř na 40 leté minimum. „Index důvěry organizace Conference Board klesl na 38 bodů ze zářijových 59,8 bodu, analytici přitom očekávali hodnoty okolo 52 bodů.“21 Přibližně stejně pokračoval vývoj i nadále. Stále krachují slabé podniky, žádají stát a centrální banku o poskytnutí půjčky, aby zaplácnuli svůj dluh a mohli pokračovat dál. Vláda pak má moc rozhodnout zda opravdu pokračovat budou nebo ne. Komu

20 21

Tamtéž ČT 24, Spotřebitelská důvěra v USA je na historickém minimu (24, 2008)

30

poskytnou záchranou ruku nebo ne. Tento stát se na krátkou dobu dostal do problémů, které způsobila uměle nastartovaná poptávka po hypotečních úvěrech problémové vrstvě obyvatelstva, nakupování nezdravých aktiv a docela možná i machinace v účetnictví nebo alespoň nepřesné zobrazení některých klíčových informací. Následoval propad burzovních indexů, zhroucení hypotečního trhu a trhu s nemovitostmi. Postupně se krize rozšířila i do některých dalších odvětví a zpomalila tak růst HDP případně dokonce se dostala ekonomika na nějakou dobu i do recese. V této kapitole jsem popsal Americkou finanční krizi. Její vznik, vývoj a dopady. Osobně si myslím, že v USA se ještě o jakousi finanční krizi jednalo, Krach investiční banky Lehman Brothers a pojišťovny AIG nebyl určitě pro trh přínosem, avšak pokud srovnáme tuto krizi s krizí na konci 30. let 20. Století, rozhodně dojdeme k názoru, že naše finanční krize je spíš jen její zárodek, než ona sama krize. V následující kapitole se budu věnovat obdobnému problému, ale ve vybraných evropských zemích z důvodu nejen časově posloupné možnosti porovnat, ale i lineární možnosti porovnání.

31

5. Finanční krize v Evropě

5.1.

Příčiny finanční krize v Evropě

Příčiny finanční krize v Evropě jsou úplně zřejmé. Jedná se totiž hlavně a to v první řadě o globalizaci a propojení jednotlivých ekonomik navzájem. Původně americká krize se tak díky propojenosti ekonomik postupně šíří do celého světa, ne jen do Evropy. V neztenčené míře zasáhla i například Japonsko, Čínu a oslabila i rozvoj tzv. Asijských tygrů. Zasáhla i takové země jako je například Rusko se svou protekcionistickou politikou. Jejím důsledkem byl vyvinut tlak producenty a vývozci ropy na zvýšení ceny ropy stejně jako paliv například zemního plynu. Stejně tak jako byly zasaženy téměř všechny státy, byly zasaženy i všechny významné podniky na určitých trzích. V Evropě se jednalo hlavně o trh finanční, automobilový a dále pak o developerské projekty v důsledku snížení ochoty bank poskytovat větší sumy peněz na delší dobu. Navíc klesly i výnosy bank u investic do akcií a z investic celkově, což znázorňuje tabulka číslo 3. Tabulka číslo 3, Výsledky zahraničních bank za třetí čtvrtletí 2008

Zdroj: www.penize.cz [Online] 28. dubna 2010, http://www.penize.cz/46709-financnikrize-tahne-evropske-banky-do-cervenych-cisel

32

Klesla tak cena nemovitostí. Některé státy byly nuceny požádat o pomoc mezinárodní měnový fond. Pomineme li finanční krizi v USA, můžeme spekulovat o tom, že by se v Evropě žádní krize nekonala a pokud ano tak jen ve velmi omezeném měřítku. Příčiny vzniku krize USA jsem již popsal výše, proto je zde nebudu opakovat. Zde bych se rád zaměřil spíše na samotný průběh krize ve vybraných státech a Evropské unii jako celku a pak také samozřejmě bych rád zmínil průběh krize v naší vlasti, České republice. Příčiny finanční krize v Evropě jsou neméně důležité jako příčiny krize v USA. Poskytují nám srovnání stejného problému relativně ve stejném čase na různých místech proto bych rád pokračoval podobně jako výše u krize v USA popisem vývoje krize v Evropě, Umožní nám zmíněné srovnání.

5.2.

Průběh finanční krize v Evropě

Průběh finanční krize v Evropě se dá v podstatě rozdělit na dvě strany. Na jedné straně jsou státy, které finanční krize nepostihla nebo postihla jen lehce, tak že to byly v rámci možností schopny zvládnout víceméně samy a na státy, které byli finanční krizí postiženy více, a potřebovaly pomoc zvenčí, případně musely dokonce vyhlásit státní bankrot, nebo se k němu velmi přiblížily. Nyní bych se rád zabýval podrobnějším vývojem krize v Evropské unii. Následujících částech, bych rád popsal několik vybraných států v Evropě a dopady finanční krize na jejich ekonomiky. Tento prvek je důležitý pro popis krize v různých částech Evropy.

5.2.1. Vývoj finanční krize na Islandu Tato malá ostrovní republika s přímo demokratickým politickým uspořádáním má poměrně rozvinutou infrastrukturu a na světových finančních trzích se prezentuje jako velmi silná. Podle údajů z roku 2007, byla dokonce 4. nejvýkonnější ekonomikou na světě, co se týče HDP přepočteného na jednoho obyvatele. Přesto byla tato maličká

33

republika zasažena finanční krizí s nebývalou intenzitou. Troufám si dokonce tvrdit, že byla možná i nejhůře zasaženou zemí v Evropě vůbec. Pro pochopení tak fatálních důsledků finanční krize na Island je nutné se vrátit o několik let na zpět. Islandská ekonomika se v poslední době mohutně „rozběhla“ . Inflace se pohybovala okolo 5%, nezaměstnanost klesla pod 1%. Rozpočet překračovali o 10%. Tyto čísla na první pohled vypadají velmi pěkně a lákavě. Nejen jako výsledek hospodaření, ale i pro potenciální investory. Co již ale není tolik zřejmé, je důvod proč se toto stalo. Island expandoval. Islandské firmy, v důsledku levných úvěrů expandovaly za levné peníze na starý kontinent a zkupovaly zde na dluh vše co jim přišlo pod ruce. V této době se Islandský majitel objevil například v českém potravinářském magnátu Hamé. Toto ale mělo i svoji negativní stránku. Dluh islandských bank za období od roku 2004 do 2007 stoupnul téměř pětinásobně na téměř 61 mld. amerických dolarů. Aktiva tří největších islandských bank vzrostla pětinásobně, úměrně pak na zvyšujícím se dluhu. Dluh bank nakonec přerost pětinásobek ročního HDP. (V roce 2007 to bylo přibližně 11 mld. USD) Tento dluh nemohla maličká republika a její daňový poplatníci dlouhodobě zvládnou. Při příchodu americké krize na hypotečních trzích bylo jen otázkou času, kdy se někteří velcí dlužníci dostanou do finančních problémů a nebudou schopni dostát svým závazkům. Následkem toho pak začaly mít finanční problémy i jejich věřitelé tedy velké islandské banky. Toto destabilizovalo islandský finanční trh na tolik, že islandská koruna ztratila téměř polovinu své hodnoty vůči euru, což velmi znesnadnilo splácení úvěrů v zahraničních měnách. 3 největší islandské banky toto nezvládly a stát nad nimi musel převzít kontrolu. Vzhledem k nehorázně vysokým dluhům bank však neměl dostatek disponibilních prostředků k tomu, aby banky sám zachránil. Požádal tedy Mezinárodní měnový fond a okolní státy o pomoc. Tento a jiné důvody přivedly stát téměř ke státnímu bankrotu. Hospodářský růst byl zastaven a podle odhadů se mohl propadnout přibližně o 10%. Inflace se dostala do dvojciferných čísel, zvýšila se zaměstnanost. Island se z této tvrdé rány vzpamatovávat ještě dlouhá léta. Jeho osud ale mohl do jisté míry postihnout jakýkoliv stát s vysokým veřejným dluhem. U Islandu však hrálo roli více faktorů například malý počet

34

obyvatel. V následující tabulce jsou popsány základní makroekonomické ukazatele Islandu v posledních letech. Tabulka 4 Hrubý domácí produkt Islandu - objem a meziroční přírůstky

Zdroj: http://www.businessinfo.cz, [online] dne 28.dubna 2010, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/island-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000956/

5.2.2. Vývoj finanční krize v Evropské unii Předem bych rád podotkl, že vývoj v Evropské unii nebyl vůbec obdobný jak v USA, kde centrální řízení zaručilo silně obdobný vývoj u všech členských států USA. Zde byl vývoj velmi odlišný u některých států. Markantní rozdíly byly mezi východní Evropou a západní Evropu, i když se zde najdou věci, které vývoj v obou polovinách spojují. Těžce postižené státy byly v celé Evropské unii nezávisle na poloze nebo vyspělosti. Německo: I nejvýkonnější Evropská ekonomika Německo byla zasažena finanční krizí. Důvody byly v podstatě stejné jako v celé Evropě. Hlavním důvodem byla provázanost s jinými ekonomikami. Němci, stejně jako všichni ostatní věřitelé také podnikly kroky, vedoucí k výběru hotovostí z bank a snížení důvěry v bankovní systém. Následkem toho se pak přiblížilo několik finančních ústavů krachu a vláda musela zakročit. Uvolnila na boj s krizí 30 mld. eur. Navíc se Německo podílelo na globálním plánu boje s finanční krizí stejně jako například Velká Británie. Německý parlament dokonce schválil opatření, které má v budoucnu přenést výdaje na záchranu krachujících bank

35

z daňových poplatníků

na samotné banky.

Toto

by mělo

být

provedeno

prostřednictvím speciální daně pro banky, která by se ukládala do fondu zřízeného specielně pro tento účel. Z něj by se pak, v podstatě z peněz naspořených bankami vyplácela bankám pomoc v nouzi. Stejně tak zvažují i změnu zákona o platební neschopnosti. Změna se bude týkat jen největších bank, jejichž krach by mohl destabilizovat celý finanční systém v Německu. Německá ekonomika byla zpomalena, tempo růstu HDP sníženo. Vývoj Německého HDP v závislosti na krizi nalezneme v tabulce číslo 5 Tabulka číslo 5. Vývoj Německého HDP

Zdroj: www.bussinesinfo.cz, [online] dne 28. dubna 2010, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/nemecko-ekonomicky-vyvojprognoza/1000636/56979/

Francie Francie prodělala krizi stejně jako jiné Evropské státy. Byly postiženy největší finanční instituce v zemi. Záchranný plán Francie, jak zachránit svůj finanční trh se opíral o 2 pilíře. Prvním z nich je 320 mld. eur poskytnutých jako záruky za mezibankovních vkladů a 40 mld. eur určených na přímou pomoc bankám. Tento krok měl zároveň

36

stabilizovat trh a obnovit důvěru v bankovní systém. Toto však nebylo jediné opatření směřující dále do ekonomiky. „Opatřeními směřující do ekonomiky byly zejména: • podpora částečné zaměstnanosti a vzdělávání • paušální příspěvek pro zaměstnance nedostatečně chráněné v případě ztráty zaměstnání • podpora mladých lidí a nejchudší části střední třídy daňové úlevy • politika inovací (zaměření např. na nanotechnologie) • a další V celkové výši přesahující 26 miliard euro. Vláda hodlá investovat dalších 6 miliard euro na podporu automobilového průmyslu. Ale jen pod podmínkou zachování pracovních míst. Součástí plánu je i zavedení šrotovného ve výši 1000 eur na vozy s nízkými emisemi, při sešrotování víc jak deset let starého auta.“22 Finanční krize ale nepostihla jen banky ale i veřejnou správu. Ve Francii je legislativně převedena velká část výdajů na neziskový sektor na úroveň nižších správních středisek. Ty je mají hradit z výnosů daní, které jim plynou. První problém ale nastává v okamžiku, kdy se projeví krize a příjmy z daní začnou klesat. Dalším problémem se ukazuje způsob, jakým si tyto střediska pořizovala kapitál na další rozvoj jimi spravované infrastruktury, školství, zdravotnictví apod. Jednalo se totiž o tzv. strukturované úvěr. „Představují finanční konstrukci, kde úrok se odvíjí od kurzu zahraniční měny, nejčastěji japonského yenu. Úroková sazba se v počátku pohybuje dokonce blízko nulové hodnoty, ovšem vždy existuje velké riziko související s volatilitou kurzu (kolísání výnosové míry kurzů, čím vyšší volatilita, tím větší je riziko ztráty). Pokles kurzu euro/yen v posledním roce vedl k nárůstu úrokové sazby v některých případech až na 25 %.“23 Tyto úvěry se v době krize mohou stát velmi zrádnými a pro dlužníky i smrtícími.

22 23

ŠUJANOVÁ, P., Příčiny a důsledky krize na finančních trzích s. 46 Gillas, W., Finanční krize a její dopady na francouzské obce

37

V současné době je Francie jednou ze 3 nejvýkonnějších ekonomik v Evropské unii. Současně je však největším dlužníkem. Její dluh dosahuje až 75% ročního HDP. Vývoj HDP můžeme sledovat v tabulce číslo 6. Tabulka číslo 6. Vývoj HDP Francie

Zdroj: www.bussinesinfo.cz [online] dne 28. dubna 2010, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/francie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu/10/1000421/ Další důsledek finanční krize se aktuálně projevuje. Jedná se o hrozbu snížení ratingu. Francii hrozí, že přijde o svůj rating AAA. Tento rating vyjadřuje schopnost státu dostát svým závazkům. V současné době hrozí odebrání nejvyššího ratingu také Španělsku a Velké Británii. Velká Británie Velká Británie, podle srovnání světových ekonomik průběžně 6. Nejvýkonnější ekonomika světa a po Německu a Francii 3. Nejvýkonnější ekonomika v Evropě. Přesto ani jí se finanční krize nevyhnula. Za začátek finanční krize ve Velké Británii lze považovat krach a následné převzetí banky Northern Rock. Toto se stalo již v únoru roku 2008. Tento krok považovala Britská vláda spíše za prevenční, aby se krize nerozšířila do celého bankovního sektoru. Tomu se však vládě nepovedlo zabránit. Banku Northern Rock ještě ten rok následovala banka Bradford & Bingley. Také tato banka se dostala do finančních problémů a musela být znárodněna. Finanční problémy se ale nedotkly jen těchto bank. Do problémů se ale nedostaly jen tyto dvě banky. Problémy nakonec zasáhly celý trh. Do problémů se dostala například i 38

hypoteční banka HBOS, která byla nakonec převzala finanční skupinou Llods TSD. Toto však nemělo požadovaný úspěch. Proto se rozhodla Velká Británie jako jeden z prvních států v Evropě otevřeně intervenovat proti probíhající finanční krizi a sestavila plán na podporu své ekonomiky a co nejrychlejší překonání finanční krize. Průběh finanční krize nakonec zasáhl Velkou Británii drtivým způsobem. Růst její ekonomiky se téměř zastavil. „Velká Británie naplnila předpovědi ekonomů o silném zpomalení tempa ekonomiky. Ve druhém čtvrtleté letošního roku vzrostl britský hrubý domácí produkt jen o 0,2 procenta. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 1,6 procent z 2,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Informuje o tom agentura Reuters. Meziroční růst je nejnižší za poslední tři roky a meziměsíční je dokonce nejslabší od krizového roku 2001. Data oznámil britský statistický úřad. Ačkoliv byla data očekávaná, tamním centrálním bankéřům značně ztížila pozici, neboť i ve Velké Británii se zvyšuje inflace.24 Následkem toho byla Britská centrální banka (Bank of England) donucena snížit úrokové sazby. Toto rozhodnutí bylo spolu s dalšími i součástí balíčku britského ministerského předsedy Gordona Browna na posílení Britské ekonomiky. Gordon Brown se spolu s evropskými zeměmi a USA navrhl strategický plán pro globální boj s finanční krizí. Ten spočíval hlavně ve co nejrychlejší stabilizaci finančních trhů a bankovního systému včetně co nejrychlejší obnovení důvěry věřitelů ve spolehlivost bankovního systému. Dalším krokem by pak mělo být opravení slabých stránek, které finanční krize ukázala. Jedná se hlavně o způsob bankovního dozoru a regulace. V USA se totiž ukázala bankovní regulace jako vysoce nedostačující a nepružná vůči dynamicky se rozvíjejícímu trhu. „V roce 2009 HDP poklesl o 4,9%. Relativně nízká inflace umožnila Bank of England snížit úrokovou sazbu na historickou minimální úroveň (na 0,5% v roce 2009 z 5,5% v roce 2007). Někteří ekonomové upozorňují, že krize nesplnila svou korekční roli a byla utlumena uměle masivními zásahy vlády. Podle tohoto (menšinového) názoru hrozí nejen Británii dvojitá recese tvaru "W", kde za uměle vyprovokovaným oživením může nastat další propad ekonomiky na neupevněných základech. To je jeden z důvodů, proč Británie patří k zastáncům obezřetného odstraňování finančních stimulů

24

Cvrček, M., Velká Británie míří k recesi. HDP vzrostl jen o 0,2 procenta

39

do ekonomiky a tato země prosazovala "slow exit strategy" i na summitu G20 v Pittsburghu v září 2009. Rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu na fiskální rok 2009/2010 ve výši 12,4% HDP je mezi zeměmi G20 nejvyšší a proporčně zastíní i 1,4 bilionů USD, které budou na konci roku chybět v americké státní kase. Celkový veřejný dluh Velké Británie narostl z 29% HDP v roce 2002 na 60% HDP začátkem roku 2010, tj. výrazně přes deklarovaný strop 40%. Vítěz parlamentních voleb v květnu 2010 tak bude muset řešit nelehké dilema, jestli splácet státní dluh výprodejem majetku, utažením opasků veřejné správě, anebo celoplošným zvýšením daní, což by mohla být pro ekonomiku těžká rána.“25 Další informace nám podává tabulka číslo 7 popisující makroekonomický vývoj Velké Británie v letech 2005 až 2009. Tabulka číslo 7: Základní makroekonomické ukazatele Velké Británie v letech 2005 až 2009.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz [online] dne 28. dubna 2010, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000687/ Finanční krize zasáhla Velkou Británii velmi markantním způsobem, snížila výkon její ekonomiky a markantně zvýšila její zadlužení. Tento testament ponesou na svých bedrech následovních jak na poli ekonomickém tak i politickém.

25

Velká Británie: Ekonomická charakteristika země

40

Česká republika Česká republika jako malá, otevřená ekonomika zaměřená hlavně na vývoz. Ekonomické dopady jsou obdobné jako v jiných státech. Zpomalení ekonomiky, propad vývoje HDP, případný eventuální propad. Vývoj HDP můžeme sledovat v grafu číslo 4. Graf číslo 4 Vývoj HDP České republiky v letech 2008 a 2009

Zdroj: Český statistický úřad Samotný bankovní systém nebyl téměř zasažen. Přesto že všechny naše banky mají zahraniční „matky“ problémy ze zahraničí téměř nebyly zaznamenány. Krize se projevila pouze ve zdražení hypotečních úvěrů a jejich významnější a podrobnější zkoumání, což s sebou nese i jejich snížený počet. Navíc v českém bankovním systému je procento financování hypotečních úvěrů klientskými depozity vyšší, než 100% což zvyšuje výrazně stabilitu a důvěryhodnost trhu. Přesný vývoj nalezneme v grafu číslo 5.

41

Graf číslo 5. Poměr bankovních depozit ke klientským úvěrům v ČR, ke konci 1. pol. roku 2008.

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky Finanční krize v České republice sice neměla tak markantní dopad na finanční trh o to větší dopad měla pak na české firmy. Největší problémy byly zaznamenány o borech sklářství a porcelánu, obuvnictví, oděvnictví a automobilovém průmyslu. Náš největší exportér, Škoda Mladá Boleslav, musel dokonce kvůli problému s vývozem a následnými problémy s prodejem, snížit výrobu o dva dny v týdnu. Nejvíce však byly postiženy sklárny a porcelánky. Nejvíc postižené sklárny byly Bohemia Crystalex Trading a Sklárny Jablonex Group, Dohromady tvořili nejvýznamnější sklárny na našem území. Obě byly nakonec nuceny vyhlásit úpadek a propustit značné množství lidí. Propouštění se ale netýkalo pouze skláren. Díky vysokému dluhu muselo OP Prostějov zavřít svůj přidružený závod v Jeseníku a tím propustit tamní zaměstnance. Navíc musela propustit i část svých zaměstnanců přímo v Prostějově. Dostalo se totiž do insolventního řízení stejně jako sklárny. Stejně tak jako OP měly problémy i výrobci dílů pro osobní automobily českého výrobce Škoda. On sám totiž omezil výrobu a tím i odběr a na něj navázané firmy se tak dostaly do problémů. Vláda České republiky schválila na boj proti krizi tzv. protikrizový balíček. Jejím tvůrcem byla Národní ekonomická rada a obsahuje toto:

42

• „ Sleva na sociálním pojištění • Zrychlené odpisy • Odpočet DPH u všech automobilů • Snížení sociálního pojištění • Snížení korporátní daně • Snížení poplatku na železnicích o 20 % • Garance bankovních úvěrů pro firmy • Refundace až 80 % platu • Snižování energetické náročnosti budov • Podpora exportu • Podpora podnikatelů v zemědělství • Investice do výzkumu a vývoje • Investice do dopravy • Program obnovy venkova • Osvobození malých firem od záloh daně z příjmu v roce 2009 • Insolvenční řízení“26 Maďarsko Maďarsko je další malou otevřenou ekonomikou středovýchodního regionu. Stejně jako všechny ostatní země Evropské unie i ho postihla finanční krize započatá krachem hypotečního trhu ve Spojených státech. Má mnoho společného i s jinou evropskou zemí postiženou krizí. Vývoj finanční krize v Maďarsku přímo nabízí srovnání s ostrovní republikou Islandem. Stejně jako Island se i Maďarsko dostalo do finančních problémů záhy poté, co se snížila na Evropském hypotečním trhu půjčovat peníze. Maďarsko totiž stejně jako jiné státy žijí na dluh. Jejich dluh je ale částečně již pozůstatkem z dob dávno minulých, z dob komunizmu. Již před pádem komunizmu mělo Maďarsko neukázněnou fiskální a rozpočtovou politiku což zapříčinilo, že v době pádu komunizmu mělo Maďarsko na krku dluh pohybující se někde kolem 60% HDP. V současné době se již Maďarský dluh rovná téměř dvojnásobku, tedy 120%

26

Vláda schválila protikrizový balíček. Jaká je jeho finální podoba?

43

HDP, což je například proti 48% České republiky opravdu vysoká suma. Navíc se jedná o zemi s největším rozpočtovým schodkem Evropské unie. Toto a ještě spousta dalších faktorů pak přispělo téměř ke krachu Maďarského státu. Od krachu je zachránila až půjčka Mezinárodního měnového fondu ne výši 25 mld. dolarů. Bylo nutné zachránit největší bankovní domy, které se také pohybovaly těsně před krachem hlavně z důvodů nutnosti splácet úvěry v cizích měnách hlavně ve švýcarských francích. Toto však činilo velký problém z důvodu silného oslabení forintu téměř o 25%. Podobně na tom však byly i domácnosti. 80% všech úvěrů v Maďarsku bylo v cizích měnách. Domácnosti tak bojovaly proti příliš vysokým tuzemským úrokovým mírám. Toto se ale ukázalo, jako velká chyba po již zmiňovaném oslabení forintu se úroky z úvěrů lehko dostaly i k 50%. Toto bylo velmi nebezpečné a bylo nutné měnu stabilizovat. Sem směřovali peníze měnového fondu. Maďarsko se tímto negativním vývojem a vysokým postihem finanční krizí zařadilo za Island jako 2. nepostiženější země v Evropě. V tabulce číslo 8 nalezneme vývoj HDP Maďarska. Tabulka číslo 8. Vývoj HDP Maďarska

Zdroj: www.bussinesinfo.cz [online] dne 28. dubna 2010, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/madarsko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000690/ Na tomto místě bych rád podotkl několik věcí. Podle mého názoru, Evropu v podstatě ani krize nepostihla. Někdo může podotknout, co to tedy bylo? Když ne krize? Myslím si, že Evropa se nechala unést strachem šířeným našimi politiky, který se finanční krize velmi hodila do jejich politické agitace, našli totiž levného otloukánka, na kterého mohli všechno bez větších problémů svalit své politické neúspěchy. Dalším 44

možným viníkem sou masmedia, pokud člověk neustále poslouchá, jak se to tam hroutí,jinde krachuje je zákonitě jasné, že bude reagovat podrážděně a v okamžiku kde se projeví sebemenší náznak problémů začne zmatkovat a vytvářet problémy finančním institucím. Nehleděna další věc jako je hospodářský cyklus. Je zcela jasné, že růst ekonomiky nemůže trvat do nekonečna, jenže toto asi některý lidem nedochází. Navíc přeslavná Evropská unie popírá základní makroekonomický prvek, onen výše zmiňovaný hospodářský cyklus když ve svých cílech má jasně napsáno, že přináší svým členům nepřetržitý růst HDP bez ohledu na další vlivy. S čímž absolutně nemůžu souhlasit. Nemůžete někomu něco slíbit, když na to nemáte…

45

6. Závěr Na závěr shrnu splnění cílů, které jsem si na začátku psaní vytyčil. Mým cílem bylo zmapovat finanční krizi a popsat ji jak probíhala ve vybraných částech světa. Věřím, že jsem v průběhu práce tento cíl zcela splnil. Stejně tak jako všechny ostatní cíle. Během psaní své práce jsem narazil na několik velmi zajímavých případů, kdy docházelo k ovlivňování celého trhu jediným člověkem. Nastává tak obava o neovlivnitelnosti trhu. Tyto případy mi proto poslouží jako názorné příklady selhání lidského faktoru. Na tomto místě bych rád shrnul své snažení a dal konečnou podobu myšlenkám, které mi v hlavě leží již poměrně dlouhou dobu. Již když jsem si toto téma vybral, věděl jsem, že budu nucen udělat jisté závěry teď a jiné po zpracování bakalářské práce. Nenapadlo mě proto nic jiného ne se pokusit již tehdy, v polovině zimního semestru 2. ročníku, se znalostmi které jsem tehdy měl o finančních trzích, predikovat vývoj finanční krize. Tehdy jsem tvrdil, že finanční trhy a postižené státy se na své předkrizové stavy dostanou tak za 5 let od začátku krize. Z čeho jsem tak usuzoval? Pouze z volně dostupných dat o vývoji a trendu HDP, o vývoji burzovních indexů a taky trochu z vnitřních pocitů a psychologických pohnutek, což ve fundamentální analýze hraje určitě také velkou roli. Finanční analýza není jen využívání poměrových ukazatelů, oscilátorů a jiných metod sledování. Je to taky o tom vytušit ten pravý okamžik. Dnes již víme, co krizi začalo, obecně se uvádí, že krizi spustila investiční banka Lehman Brothers svým krachem. Toto však byl jen vrchol ledovce, jen akce, vyvolávající posléze očekávatelnou reakci Hlavním důvodem současné finanční krize je lidská chamtivost a potřeba ukojit svoji touhu okamžitě. K tomu pak jsou jako stvořené úvěry ve všech svých formách. Žádné naspořené peníze, žádné rezervy. Na co? Však si můžeme půjčit… Ano můžeme, ale kam to potom vede, když si každý půjčuje. Nemůžeme si půjčovat do nekonečna. Nekonečné totiž nejsou ani zdroje, které si můžeme potenciálně půjčit. Když půjčí nám, kdo zaručí sousedovi, že mu půjčí taky? Ano, banka jako správný, tržně se chovající subjekt sousedovi půjčí, pokud na to soused bude mít. Ale co, když na to již nebude mít banka, aby sousedovi půjčila? Tak

46

nastala finanční krize. Banka nejspíš zkrachuje, pokud ji někdo nezachrání a to je přesně to, proč naše krize začala. Proč se ale tak rozšířila? Rozšířila se hlavně z důvodu závislosti velké spousty ekonomik na dovozu a jiných na vývozu některých výrobků, případně komodit. A nejen toho. Fungují zde i mohutné ekonomické vazby. Pro toto zkoumání nakoukněme do Maďarska, tamní politická situace je v poslední době velmi nestabilní. V podstatě menšinové vlády velmi pomalu a nepružně reagují na jakékoliv trendy. Je to zapříčiněné Opozicí, která principielně se snaží všechno popřít případně zrušit a tak má Maďarsko velký problém. Snaží se přežít, i když to tak na první pohled nevypadalo. HDP rostlo o cca 3,5% ročně. Na úkor čeho ale? Na úkor prodeje státních dluhopisů. Tyto státní dluhopisy kupovali různé další instituce a tím v podstatě půjčovali Maďarsku další peníze. Dávali mu další půjčku. Maďarské dluhopisy kupovali instituce po celém světě, nepřímo se staly na Maďarsku závislí. Co postihne Maďarsko, může se stát i jim. Takto je navzájem provázaný celý svět. Nemusí se jednat jen o státy a jejich dluhopisy, tím nosičem, na kterém to propojení stojí, může být cokoliv. Akcie, dodavatelské závazky a jiné závazkové prostředky. Nyní bych rád poukázal na to, co nás vlastně ta finanční krize stála. Podle OECD nás finanční krize přijde na 360 – 420 mld. USD. Podle jiných zdrojů (Mezinárodní měnový fond) se mohou škody napáchané krizí vyšplhat až na 1bil. USD. Jen pro představu tato číslo představuje přibližně 20 násobek rozpočtu České republiky. Toto číslo představuje finanční školdy. Další škody ale napáchala na sociálních vrstvách, miliony lidí byly propuštěny ze zaměstnání, byly jim zabaveny majetky z důvodu neschopnosti splácet svoje závazky. Byli vyhozeni na ulici případně se dostali na hranici bídy. Nyní nastává nejdůležitější okamžik celé práce. V této části, bych se rád pokusil uvést několik hypotéz, jak by se finanční krize mohla nadále vyvíjet. Ve své podstatě a z logiky věci vyplívají hypotézy dvě. Ta první hovoří přibližně o tom, že trhy, tak jak nabraly v poslední době pozitivní růst, budou ve svém pozitivním růstu pokračovat a do roku až dvou se dostanou na úroveň před krizí. Bude pokračovat nadále období prosperity. Dále ale bude hrozit další finanční krize, která ale bude mít daleko hlubší propad a zasáhne daleko markantněji celý svět. Tato krize zasáhne všechny tvrdě a vyzkouší stabilitu základních pilířů demokracie a je dost pravděpodobné, že 47

kapitalizmus, tak jak ho známe, již nebude. Vyvine se v něco jiného, současně s tím se změní myšlení lidí. Druhá možná hypotéza má obdobný konec, pád kapitalizmu, jen to možná bude rychleji než v prvním případě. Ozývají se hlasy, že to co jsme zatím zažili, nebyla skutečná krize, nyní je jen krátké „ticho před bouří“ po kterém bude následovat další vlna propadů trhu a krize bude mít charakter nepravidelného písmene W, anebo dokonce sestupných schodů pokud se tato stagnující tendence udrží. Opět tak končí doba klasického kapitalizmu, jak je nám znám. Při zpracovávání této práce jsem poznal mnoho přístupů k finanční analýze. Přínosem pro mě bylo skutečné pochopení, jak fungují finanční trhy a jak je toto fungování křehké. Velkým přínosem pro mě byla možnost proniknout do tajů finanční krize a utvořit si díky tomu vlastní názor. Na konec mého snažení bych si dovolil jeden citát…

… „Jestli chcete korunu z veřejných zdrojů, tak se svlékněte do naha…“

Ivan Langer, místopředseda ODS,

48

7. Anotace Příjmení a jméno autora:

Adam Kopal

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s.

Název práce v českém jazyce:

Analýza finančního trhu

Název práce v anglickém jazyce:

Analysis of Financial Market

Vedoucí práce:

Ing. Petr Bačík, Ph.D

Počet stran:

53

Počet příloh:

0

Rok obhajoby:

2010

Klíčová slova:

Ekonomika, Finanční krize, Finanční trh, krach finančního trhu, Zadluženost, hypoteční trh, hypotéka,

Keywords:

Economic, Financial crises financial market, failure of financial market, hipotential market, hipoteke,

Ve své bakalářské práci popisuji finanční krizi. Jejím cílem je přiblížit krizi, popsat důvody jejího vzniku, její vývoj a dopad na vybrané státy. Účelem toho textu je přiblížit krizi více běžným lidem. Často se totiž stává, že je finanční krize zaměňována za politicko – sociální bublinu která poté má sama negativní dopady. Moje bakalářská práce obsahuje jak popis současní finanční krize, tak popis dvou vybraných krizí z minulosti, které ovlivnily světové hospodaření. Můžeme proto provést srovnání mezi jednotlivými krizovými okamžiky.

In my final work describe I financial crisis. It is focused to describe it. Say why it begin, how continuance and what will involved for chosen states. One of function this work is bringing near peoples to crisis. Sometimes if financial crisis confused by political – social bubble, which have also negative falls. In my final work are described present crises and two historical crises. We can make a compare between each of them.

49

8. Seznam literatury: 24, ČT. 2008. Finanční krize v USA začala záchranou hypotéčních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Wbe ČT 24. [Online] Česká televize, 26. září 2008. [Citace: 14. duben 2010.] http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/30094-financni-krize-v-usa-zacalazachranou-hypotecnich-agentur-fannie-mae-a-freddie-mac/. —. 2008. Goldman Sachs propustí každého desátého bankéře. web ČT 24. [Online] Česká

televize,

23.

říjen

2008.

[Citace:

14.

duben

2010.]

http://www.ct24.cz/ekonomika/svetova-financni-krize/33396-goldman-sachs-propustikazdeho-desateho-bankere/. —. 2008. Spotřebitelská důvěra v USA je na historickém minimu. web ČT 24. [Online] Česká

televize,

28.

říjen

2008.

[Citace:

15.

duben

2010.]

http://www.ct24.cz/ekonomika/svetova-financni-krize/33931-spotrebitelska-duvera-vusa-je-na-historickem-minimu/. Cenové bubliny a finanční krize. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. 2003. [editor] CSc. Doc. PeaDr. Antonín Leitner. 1, Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003, Acta Oeconimica Pragensia, stránky 63 - 78. ISSN 0572 - 3043. Cvrček, Miroslav. 2008. Velká Británie míří k recesi. HDP vzrostl jen o 0,2 procenta. Ekonomika.ihned.cz. [Online] 25. červenec 2008. [Citace: 17.. duben 2010.] http://ekonomika.ihned.cz/c1-26080890-velka-britanie-miri-k-recesi-hdp-vzrostl-jeno-0-2-procenta. Drudík, Ondřej. Světová hospodářská krize. Imaturita.cz. [Online] [Citace: 29.. duben 2010.] http://www.imaturita.cz/referaty/dejepis/svetova-hospodarska-krize/36/. Dvořák, Roman. 2007. Hrozí Americe krize jako v roce 1987? . investujeme.cz. [Online]

23..

leden

2007.

[Citace:

29..

duben

2010.]

http://www.investujeme.cz/clanky/hrozi-americe-krize-jako-v-roce1987/?related_article_limit=200. ISSN 1802-5900. Ježek, Tomáš. Za americkou finanční krizí je gigantický morální hazard. Web Televizního kanálu ČT 24. [Online] Česká televize. [Citace: 11.. Duben 2010.]

50

http://www.ct24.cz/blogy/29476-za-americkou-financni-krizi-je-giganticky-moralnihazard/. Novotný, Petr. 2007. Burzovní krach 1987... 20 let poté . investujeme.cz. [Online] 26. říjen 2007. [Citace: 29.. duben 2010.] http://www.investujeme.cz/clanky/burzovnikrach-1987-20-let-pote/. ISSN 1802-5900. Peníze.cz, redakce. 2003. Krach na newyorské burze v roce 1929. peníze.cz. [Online] 29. červenec 2003. [Citace: 15.. duben 2010.] http://www.penize.cz/15898-krach-nanewyorske-burze-v-roce-1929. Podstata a příčiny finančních krizí. Doc. Ing. Petr Musílek, Ph.D. 2003. [editor] CSc doc. PeadDr. Antonín Leitner. 1., Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003, Acta Oeconomica Pragensia, stránky 13-36. ISSN: 0572 - 3043. Šujanová, Pavlína. 2009. Příčiny a důsledky krize na finančních trzích. [Elektroniceké]. Brno, Česká republika : Masarykova univerzita , květen 2009. Velká Británie: Ekonomická charakteristika země. CzechTrade. [Online] [Citace: 17. duben

2010.]

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-ekonomicka-

charakteristika-zeme/4/1000687/. 2009. Vláda schválila protikrizový balíček. Jaká je jeho finální podoba? www.podnikatel.cz.

[Online]

16.

únor

2009.

[Citace:

22.

duben

2010.]

http://www.podnikatel.cz/aktuality/vlada-schvalila-protikrizovy-balicek/. Vlach, Robert. 2008. Finanční krize. Na volné noze. [Online] 3. říjen 2008. [Citace: 15. duben 2010.] http://navolnenoze.cz/blog/financni-krize/. Volek, Stanislav. 2002. Peníze. CZ. Černé pondělí 19. října 1987. [Online] 15. listopad 2002. [Citace: 26. duben 2010.] http://www.penize.cz/15190-cerne-pondeli19-rijna-1987. William, Gilles. 2009. Finanční krize a její dopady na francouzské obce . Veřejná správa

online.

[Online]

27.

listopad

2009.

http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6404330.

51

[Citace:

22.

duben

2010.]

9. Seznam tabulek: Tabulka číslo 1 Objem zobchodovaných akcií v letech 1890 – 1930 (str. 11) Tabulka číslo 2 Nejvýznamnější výdaje rozpočtu USA za 4. čtvrtletí roku 2008 (str. 25) Tabulka číslo 3 Výsledky zahraničních bank za 3. čtvrtletí roku 2008 (str. 32) Tabulka číslo 4 Hrubý domácí produkt Islandu – objem a meziroční přírůstky (str. 35) Tabulka číslo 5 Vývoj Německého HDP (str. 36) Tabulka číslo 6 Vývoj HDP Francie (str. 38) Tabulka číslo 7 Základní makroekonomické ukazatele Velké Británie v letech 2005 – 2009 (str. 40) Tabulka číslo 8 Vývoj HDP Maďarska (str. 44)

52

10. Seznam grafů: Graf číslo 1 Vývoj DJIA v letech 1920 – 1929 (str. 15) Graf číslo 2 Vývoj DJIA v letech 1980 – 1989 (str. 18) Graf číslo 3 Vývoj nejvýznamnějších indexů Amerického trhu v období duben 2007 – duben 2010 (str. 26) Graf číslo 4 Vývoj HDP České republiky v letech 2008 – 2009 (str. 41) Graf číslo 5 Poměr bankovních depozit ke klientským úvěrům v České republice ke konci 1. pol. roku 2008 (str. 42)

53