Místní agenda v Třeboni

Místní agenda v Třeboni

Obsah 1. Projekt “Zavádění MA 21 v Třeboni” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2. Co je MA 21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2.1. Jak poznat dobrou Místní Agendu 21? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3. Kritérium č. 1 – Vytvoření organizační struktury MA 21 . . . . . . . . . . . . . . . . 6 4. Kritérium č. 2 – Aktivní zapojování veřejnosti do oblasti plánování a rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4.1. Plán zdraví a kvality života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4.2. Územní plán. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 4.3. Komunitní plán sociálních služeb města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 4.4. Hospodářské oživení vnitřní Třeboně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 4.4.1. Hospodářský úpadek vnitřních měst - celoevropský jev . . . . . . . . 8 4.4.2. Místní obyvatelstvo nebo turista?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 4.4.3. Třeboňský hospodářský spolek a jeho možné aktivity . . . . . . . . . 10 4.4.4. Krátkodobá hospodářská opatření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 4.4.5. Dlouhodobá hospodářská opatření - Pracovní plán pro Třeboň a vývoj města podle metody BID. . 16 5. Kriterium č. 3 – Prezentace činností a výstupů MA 21 . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 6. Kritérium č. 4 – Spolupráce sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1



1. Projekt “Zavádění MA 21 v Třeboni” Agentura Třeboňsko o.p.s. realizovala za finanční pomoci města Třeboň a Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí v období srpen 2008 – červenec 2009 projekt “Zavádění MA 21 v Třeboni”. Projekt proběhl rovněž díky činnosti mnoha třeboňských i přespolních organizací, kterým bychom touto cestou rádi poděkovali. Tato publikaci přehledně shrnuje nejdůležitější výstupy celého projektu.

2

3


2. Co je MA 21 MA 21 je zkratka pro název “Místní Agenda 21": místní = naše vlastní místo působení, bydliště, obec, případně region agenda = program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle 21 = jedná se o to, co musíme udělat pro (v) 21. století Cílem MA 21 je zvyšovat kvalitu veřejné správy. MA 21 umožňuje, aby se město rozvíjelo v rovnováze a předpokládá aktivní spolupráci různých představitelů veřejnosti při spolurozhodování o věcech veřejných. Zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Více informací o MA 21 je možné získat na www.mzp.cz/cz/mistni_agenda_21. Pojící ideou celého projektu “Zavádění MA 21 v Třeboni” bylo zkoordinovat a zkvalitnit spolupráci státní správy, neziskových organizací, podnikatelů, firem, kulturních a sportovních iniciativ a občanů v Třeboni. Hlavním cílem bylo především zapojit veřejnost do plánování rozvoje města Třeboň. Tohoto cíle bylo dosaženo prostřednictvím politické reprezentace města, neziskových organizací ve městě a obyvatel a návštěvníků města. Projekt navázal na dosud vytvořené materiály (Plán zdraví a kvality života, Komunitní plán sociální služeb města, Územní plán) a do aktualizace těchto materiálů zapojil zájmové skupiny tak, že byly zavedeny čtyři základní kritéria agendy MA 21 do života města a město Třeboň postoupilo během jednoho roku do kategorie D.

4


2.1. Jak poznat dobrou Místní Agendu 21? Pro MA 21 existují kritéria, která jsou dle kvality členěna do čtyř hlavních kategorií A - D a zahrnují také “startovací” skupinu Zájemci. Každá z těchto kategorií má svá vlastní kritéria a měřitelné ukazatele, kterými lze ohodnotit úroveň procesu MA 21 v daném městě. K postupu do vyšší kategorie je vždy nutné splnit všechna kritéria kategorie předcházející. Kategorie Zájemci, ve které se nacházelo město Třeboň na začátku projektu, měla především postihnout zájem obce o proces MA 21 jako takový, aniž by zatím docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur či procesů. Šlo o jakýsi startovací bod, kde bylo možné se s MA 21 seznámit a následně rozhodnout, zda bude MA 21 pro Třeboň to pravé, co nám pomůže zvyšovat kvalitu života v našem městě. Město Třeboň se projektem zavázalo k postupu do kategorie D. Kategorie D vyžaduje realizaci aktivit založených na principu partnerství a také vytvoření organizačního zázemí na straně obce (určení někoho, kdo bude oficiálním koordinátorem MA 21 - může to být úředník, politik či pověřené sdružení občanů). MA 21 musí být na této úrovni naplňována konkrétním obsahem, což s sebou přináší komunikační a manažerské postupy, jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jež se dotýkají života občanů nebo spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě. Jak město Třeboň splnilo potřebná 4 kritéria pro postup do kategorie D se dočtete v následujících kapitolách této brožury.

5


3. Kritérium č.1 Vytvoření organizační struktury MA 21 V rámci projektu došlo nejprve k vytvoření nezbytné organizační struktury. Odpovědným politikem je místostarostka města p. Anna Kahounová, koordinátorkou MA 21 byla ustanovena p. Martina Kamišová z kanceláře MÚ a jako manažerka projektu byla vybrána p. Jana Formánková z Agentury Třeboňsko o.p.s. Dále byla ustanovena neformální Řídící skupina pro MA 21 (místostarostka A. Kahounová, koordinátorka MA 21 M. Kamišová, projektová manažerka J. Formánková a zástupce Agentury Třeboňsko o.p.s. L. Kotilová) jako monitorovací výbor projektu.

6


4. Kritérium č. 2 Aktivní zapojování veřejnosti do oblasti plánování a rozhodování Pro město Třeboň existují strategické rozvojové dokumenty, které byly v rámci projektu postupně ve spolupráci s veřejností aktualizovány.

4.1. Plán zdraví a kvality života Komise lázeňská a zdravého města se podrobně zabývala aktualizací Plánu zdraví a kvality života. Členové komise jsou osoby z různých cílových zájmových skupin (neziskové organizace: Jiří Kubička - TOM, ZÁLESÁCI, L. Kotilová - Agentura Třeboňsko o.p.s., MUDr. Velemínský - Lékařská služba první pomoci Třeboň o.p.s.; podnikatelské subjekty: Ing. Zdeněk Chaloupka - Lázně Aurora s.r.o., M. Blažek - Bertiny lázně s.r.o.; skupina obyvatel: I. Kocandová, Z. Vrublová; za veřejný sektor: E. Hartová, R. Kaiseršatová, M. Kamišová). Původní Plán zdraví a kvality života byl touto komisí analyzován a doplněn o aktivity, které probíhaly v r. 2008. Výsledný materiál byl projednán zastupitelstvem města v únoru 2009 (č. 23/23.02.2009). Plán zdraví a kvality života je vystaven na http://www.mesto-trebon.cz/meu/zmplany.asp a v průběhu roku 2009 je komisí opět připomínkován a jeho vyhodnocení se předpokládá počátkem roku 2010.

7


4.2. Územní plán V roce 2007 schválilo zastupitelstvo města zadání nového územního plánu města, který navazuje na stávající územní plán města z roku 1994. Je dokončen návrh zadání, přičemž jeho projednávání s veřejností proběhlo na jaře v r. 2009. Aktuální verzi je možné stáhnout z http://www.mesto-trebon.cz/meu/meu.asp?aktuality. Připomínky veřejnosti byly diskutovány především na Komisi investiční rozvoj města, Komisi pro ekologii a životní prostředí a Komisi lázeňské a zdravého města. Nyní bude následovat fáze konceptu a zpracování, vydání konečného návrhu se předpokládá během roku 2010.

4.3. Komunitní plán sociálních služeb města


Hospodářský úpadek vnitřních měst je typickým celoevropským jevem posledních desetiletí. Ruku v ruce se vznikem nákupních center na periferiích ztrácejí stará vnitřní města svou atraktivitu a citelně klesá jejich návštěvnost. V historických jádrech chybí možnost pohodlného zaparkování, prodloužená a jednotná otevírací doba, dostupné WC, věrnostní a slevové akce. Tato smutná situace je dobře známá i v Třeboni. 4.4.2. Místní obyvatelstvo nebo turista? Dlouhodobé zkušenosti z Rakouska ukazují, že jednostranná orientace pouze na turistu vede ke specifické nabídce obchodů a služeb, která ale nevyhovuje každodenním potřebám místních občanů. Příjmy z domácností však několikanásobně převyšují příjmy z turistického ruchu. V Rakousku se tedy jasně ukázalo, že pouze domácnosti tj. obyvatelé lokality jsou schopni fungovat jako dlouhodobý zdroj příjmů pro místní obchody, firmy a instituce.

V rámci Komunitního plánu sociálních služeb města si Třeboň stanovila jako hlavní úkol aktivní přístup v oblasti úrazů jejích obyvatel a turistů. Plán má na starosti p. Michaela Lavičková. Třeboň požádala o zařazení do mezinárodní sítě Bezpečných komunit a mohla by se tak na podzim r. 2009 stát teprve druhou Bezpečnou komunitou v České republice.

4.4. Hospodářské oživení vnitřní Třeboně Program na hospodářské oživení historického centra města je zcela novou aktivitou v oblasti plánování města. Další rozvoj vnitřního města pomocí metody BID s úspěchem praktikují města v sousedním Rakousku. 4.4.1. Hospodářský úpadek vnitřních měst – celoevropský jev Při několika setkáních podnikatelů, vlastníků nemovitostí a ideových přestavitelů z centra města Třeboně představili rakouští specialisté - Skupina Schörghuber - osvědčené postupy, které již 20 let s úspěchem aplikují v sousedním Rakousku, Německu, v Itálii a dokonce i ve Slovinsku. Díky jejich metodám se daří hospodářsky znovu povznést stagnující městská centra a učinit je konkurenceschopnými s moderními nákupními centry. Zaměřují se i na historická městečka velikostně srovnatelná s Třeboní.

8

9



4.4.3. Třeboňský hospodářský spolek a jeho možné aktivity Pro živnostníky a firmy z třeboňského městského centra se pro další rozvoj ukázalo nezbytné sdružení v právní formě hospodářského spolku. Pouze spolek je schopen zastupovat jednotlivé podnikatele a vyjednat pro ně výhodné podmínky s úřady a institucemi. Tento spolek by měl rovněž zajistit sestavení ročního ekonomického a marketingového plánu společných akcí vnitřní Třeboně. Nezbytnou podmínkou je ovšem zapojení většiny obchodů z centra a včasná a dostatečná propagace. Následná realizace podobných ročních hospodářských plánů pod vedením specializované firmy trvá podle rakouských zkušeností 2-3 roky. To je nutná doba k tomu, aby se vůbec projevily výsledky krátkodobých i dlouhodobých opatření. Také sami podnikatelé a další zájmové skupiny se musí jednotlivé kroky nejprve postupně naučit.

10

11



4.4.4. Krátkodobá hospodářská opatření První krok k vytvoření plnohodnotného “nákupního centra” z vnitřní Třeboně představuje vytvoření CI. CI je označení firemní identity, která by měla být společná pro celé historické centrum a měla by obsáhnout celou jeho nabídku. Z této společné firemní identity se pak odvodí tzv. USP neboli “jedinečná prodejní nabídka”. Aneb nabídka vnitřní Třeboně musí získat nějaký jedinečný znak, kterým se výrazně odliší od zbývající prodejní nabídky v okolí. Rakouští specialisté doporučili využít jako jedinečný znak Třeboňského centra vodní nymfu ze Zlaté stoky. Tento jedinečný znak pak vytvoří základ všech reklamních kampaní. Nosným výsledkem uvedeného opatření je, že teprve na základě CI, USP a společného marketingu začne zákazník vnímat centrum Třeboně jako nákupní celek = nákupní centrum.

12

13



s houbami, Pivní trhy a například každou první sobotu v měsíci Trhy se starožitnostmi, kde budou k dostání předměty staré minimálně 20 let. Dále bylo doporučeno uspořádat na třeboňském náměstí alespoň po dobu 1 týdne Adventní trhy. Skladba trhů by měla vhodně doplnit a rozšířit nabídku kamenných obchodů. Výhodné pro stávající obchůdky je nejen v době konání trhů vylepšit výlohy, nazdobit domy, vystavit poutavé cedule a připravit si kvalitní prezentaci zboží. To vše přiláká zákazníky, kteří navštíví nejen město a trhy, ale i všechny zajímavé obchody! Trhy okamžitě zvýší průměrnou návštěvnost centra. Po cca 2-3 letech pravidelného pořádání trhů ruku v ruce s ostatními krátkodobými opatřeními návštěvnost dlouhodobě vzroste v průměru o 1500 lidí v týdnu oproti počátečnímu stavu.

Dalším z řady krátkodobých opatření jsou poutavé výlohy, které představují prvotní navštívenku a pozvánku do obchodu. . I samotný design a prezentace zboží uvnitř obchůdku musí splňovat náročné požadavky zákazníka, který je v dnešní době „rozmazlen“ profesionální nabídkou velkých nákupních center. Není lehké obstát v konkurenci značkových řetězců, kde má výzdobu a prezentaci zboží na starost tým školených designérů. Ovšem je možné se tomu naučit a navíc to ani nemusí být drahé. Neposledním krátkodobým opatřením, které zvýší návštěvnost vnitřní Třeboně, je pořádání pravidelných potravinových trhů. Náměstí plnila po staletí funkci tržnic. Tuto spojitost mají všichni lidé “zakódovanou” v mozku a není těžké ji znovu oživit. K doplnění stávající nabídky kamenných obchodů postačí 15 - 20 stánků. Rakouští specialisté pro začátek doporučili pravidelné Páteční trhy s čerstvými potravinami, 52 x v roce, díky nimž se lidé velmi rychle naučí realizovat předvíkendové nákupy opět ve městě. Dále sezónní Rybí trhy, Trhy

14

15


4.4.5. Dlouhodobá hospodářská opatření – Pracovní plán pro Třeboň a vývoj města podle metody BID Veškerá krátkodobá i dlouhodobá opatření spolu navzájem souvisí a zpravidla probíhají paralelně i se statistickým sběrem dat a přípravou architektonických a dalších plánů, které teprve umožní dlouhodobou udržitelnost hospodářské prosperity městských center pomocí metody BID (Business Improvement District). Nemá smysl provádět je nahodile a polovičatě. Bez statistických hospodářských údajů (např. optimální počet parkovacích míst, kupní síla, návštěvnost atd.) neexistuje šance, jak přilákat do centra Třeboně značkové řetězce. Teprve v okamžiku, kdy budou shromážděna a vyhodnocena tato data, je možné přizvat „osidlovací“ experty, kteří pomohou vhodně pronajmout nemovitosti v centru. Ožehavou problematiku parkování v městských centrech řeší v Rakousku rovněž pomocí statistických metod, které přesně vyčíslí skutečnou potřebu krátkodobého parkování pro návštěvníky a dlouhodobého pro jeho obyvatele.

16


Zákazník je kvůli běžnému nákupu ochoten ujít maximálně 200 m od zaparkovaného auta. Rakouští experti dále uvedli, že při zřizování moderního parkoviště se vyplatí respektovat nejen potřeby tělesně postižených, ale třeba i prostorové schopnosti žen. Moderní parkovací domy proto běžně rezervují snadno dostupná a často i rozměrnější parkovací místa pro své ženské zákaznice. V souvislosti s dlouhodobým vyřešením parkování musí přizvaní architekti rovněž upravit navazující řízení dopravy. Podrobné výsledky a doporučení z workshopů s rakouskými specialisty lze ve formě přehledných prezentací stáhnout ze stránek města www.mesto-trebon.cz/meu/zmtzpravy.asp.

5. Kriterium č. 3 Prezentace činností a výstupů MA 21 Průběžné zprávy o zavádění Místní agendy 21 v Třeboni v jednotlivých oblastech projektu byly pravidelně zveřejňovány v místním měsíčníku Třeboňský svět. Veškeré podrobnosti, jejichž souhrn je obsahem této publikace, jsou ke stažení z webu města www.mestotrebon.cz/meu/zmtzpravy.asp.

17



6. Kritérium č. 4 Spolupráce sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru Konkrétní výstupy projektu, kde spolupracovala veřejná zpráva, občanský a podnikatelský sektor, představují 2 kampaně, které se pravidelně uskutečňují na celostátní úrovni. V říjnu 2008 proběhla v Třeboni první z obou veřejných kampaní s názvem Dny zdraví.

V sobotu 11.10.2008 si mohli všichni zájemci o sport pod vedením profesionálních lektorů zdarma vyzkoušet jak se cvičí aerobic, kick box aerobic, břišní tance a street dance.

V pátek 10.10. 2008 si studenti třeboňského gymnázia vyslechli zajímavé přednášky o ekologickém chování. Pomocí krátkých filmů se seznámili se zpracováním tříděného odpadu. Mohli si prohlédnout jak meziprodukty, tak i hotové recyklované výrobky. Studenti se také dozvěděli, jak si udržet optimální tělesnou hmotnost a mohli si nechat individuálně vypočítat BMI a změřit podíl tělesného tuku pomocí speciálního přístroje.

18

19


Kromě fyzických cvičení proběhly v učebnách gymnázia zajímavé přednášky související opět s tématem zdraví a zdravého způsobu života. Přednášelo se o bylinkách a Ajurvédské medicíně. Imagecentrum poradilo jak si zvednout sebevědomí vhodnou péči o svůj zevnějšek, Třeboňské očkovací centrum rozdávalo tištěné materiály o infekčních chorobách a jejich prevenci. Zájemcům byly promítány krátké filmy např. o klíšťové encefalitidě a zdarma probíhalo i odborné poradenství o vhodnosti očkování.


Návštěvníci využili rovněž možnosti dozvědět se více o Bachových esencích a jejich určení pomocí Osho Zen Tarotu. Specialistky z třeboňských lázní přednášely o zdravé výživě, rozumné redukci nadváhy a zdraví prospěšném pohybu. Svůj reprezentační ostrůvek vytvořilo i Výcvikové canisterapeutické sdružení Hafík a dětem byly určeny dovednostní a znalostní soutěže na kolech na hřišti u kluboven.

Neděle 12.10.2008 patřila relaxačním a zdravotním cvičebním programům v třeboňských lázních Aurora.

20

21


V červnu 2009 následovala druhá veřejná kampaň s názvem Červen bez úrazu, která sestávala z několika dílčích akcí. Celou kampaň zahájila oblíbená akce “Třeboňský Voříšek” s vysokou návštěvností. Páníčkové a paničky obdivovali šikovnost pejsků a jejich člověčích trenérů při ukázkách agility a flyballu. Profesionálové ze sdružení Hafík a Zoorehabilitací na ZSF JU seznámili zájemce s prevencí úrazů způsobených psem. Velmi poučná byla doporučení kynologů pro bezpečné soužití dětí a pejsků v rodinách.

22


Při následující akci “Je libo drogy” v Roháči se mohli rodiče dozvědět, jak uchránit své děti před experimenty s drogami a možnou závislostí. Odborníci se shodli na důležitosti stabilního rodinného zázemí s jasnými pravidly a také dostatečných mimoškolních aktivitách. Třeboňské očkovací centrum si připravilo zajímavou přednášku o prevenci a ochraně před infekčními nemocemi a jejich následky. Žáci třeboňské ZUŠ zpříjemnili program koncertem a výstavou výtvarných prací.

23


Původně připravenou závěrečnou akci pro školáky “Hurá prázdniny” o bezpečnosti silničního provozu doslova překazil vytrvalý déšť, silně rozmočený terén a celorepublikové záplavy. Praktické nácviky bezpečnosti silničního provozu se však pro děti pořádaly v průběhu celého měsíce června na dětském dopravním hřišti.

24

Místní agenda v Třeboni

Recommend Documents