Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Systém zdravotního pojištění v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Pavlína Homolová
Autor práce: Jana Pavésková
Brno 2007
Chtěla bych zde poděkovat Ing. Pavlíně Homolové za odborné a metodické vedení při zpracování této bakalářské práce a za ochotu, čas a cenné rady, které mé práci věnovala.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Systém zdravotního pojištění v ČR zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
V Brně dne 25. 5. 2007
………………………………
Abstrakt Práce se zabývá systémem zdravotního pojištění v ČR. Vymezuje základní pojmy zdravotního pojištění, kdy vzniká a zaniká, jeho rozsah a účel, přehled zdravotních pojišťoven, kdo jsou plátci zdravotního pojištění a jaké mají povinnosti. Současně je zde popsaná péče, která je hrazena ze zdravotního pojištění. Zaměřuji se na povinnosti, které vyplývají zaměstnavateli, v případě zaměstnávání zaměstnanců, na oznamovací povinnosti a formuláře, které je zaměstnavatel povinen doložit, způsoby placení pojistného a sankce za nesplnění povinností. Hlavní část práce je zaměřená na srovnání práv a povinností v případě zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců z třetích zemí.
Abstract
This work deals with the system of health insurance in the Czech Republic. It defines basic terms of healt insurance, when it starts and ends, its range and purpose, summary of health insurance companies, who the payers of health insurance are and what their duties are. Simultaneously there is described health care paid from health insurance. I focus on employers’ duties, on reporting duties and forms that the employers are obliged to substantiate, on ways of paying insurance and on sanctions for not fulfilment the duties. The main part of my work is focused on comparison of rights and duties when employing citizens of the Czech Republic, European Union citizens foreigners from the third countries.
and
OBSAH OBSAH.........................................................................................................................5 1 ÚVOD...................................................................................................................6 2 CÍL PRÁCE ..........................................................................................................7 3 METODIKA .........................................................................................................8 4 TEORETICKÁ ČÁST ...........................................................................................9 4.1 Vymezení základních pojmů ..........................................................................9 4.2 Rozsah zdravotního pojištění .......................................................................10 4.3 Účel zdravotního pojištění............................................................................10 4.4 Zdravotní pojišťovny ...................................................................................11 4.5 Vznik a zánik zdravotního pojištění .............................................................12 4.6 Plátci pojistného...........................................................................................12 4.6.1 Individuální plátci ................................................................................12 4.6.2 Zaměstnavatel ......................................................................................12 4.6.3 Stát.......................................................................................................13 4.7 Zaměstnanec pro účely zdravotního pojištění ...............................................13 4.8 Zásady účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění.................................15 4.9 Povinnost platit pojistné ...............................................................................16 4.10 Povinnosti zaměstnavatele ..........................................................................16 4.10.1 Oznamovací povinnost zaměstnavatele.................................................16 4.10.2 Zaměstnanec bez trvalého pobytu na území ČR....................................19 4.10.3 Účast nemocenského pojištění po vstupu do Evropské unie ..................19 4.10.4 Občané EU...........................................................................................19 4.10.5 Cizinec, který má trvalý pobyt v ČR.....................................................20 4.10.6 Cizinec, který má trvalý pobyt mimo ČR..............................................20 4.10.7 Cizinec s přechodným pobytem v ČR...................................................20 4.10.8 Vyměřovací základ...............................................................................20 4.10.9 Přehled o platbách pojistného ...............................................................23 4.10.10 Odvod pojistného ..................................................................................24 4.10.11 Způsoby plateb, pořadí závazků ...........................................................26 4.10.12 Kontrola zaměstnavatele.......................................................................27 4.10.13 Pokuty za nesplnění povinnosti ............................................................27 5 PRAKTICKÁ ČÁST ...........................................................................................31 5.1 Zásady účasti zaměstnanců na zp .................................................................31 5.2 Zaměstnanec pro účely zdravotního pojištění ...............................................32 5.3 Vyměřovací základ ......................................................................................35 5.4 Přehled používaných kódů ...........................................................................36 5.5 Účast na nemocenském pojištění po vstupu do EU.......................................36 5.6 Způsob výpočtu pojistného dle různých druhů pracovně právních vztahů .....37 5.7 Rozdíly v zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců ...........................40 6 DISKUZE............................................................................................................41 7 ZÁVĚR ...............................................................................................................42 8 PŘEHLED LITERATURY..................................................................................43 9 PŘÍLOHY ...........................................................................................................44
1 ÚVOD Úroveň zdravotnictví patří mezi hlavní ukazatele vyspělosti země. V České republice je základní zdravotní péče poskytována všem občanům na základě zdravotního pojištění zdarma. Obecně jsou ceny za zdravotnické výkony považovány za evropsky podprůměrné. Na území ČR existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zařízení. Téměř
všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou a poskytují pacientům pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny zdravotní péči bez přímé úhrady. Systém zdravotní péče je financován ze státního rozpočtu formou veřejného zdravotního pojištění. Tohoto systému se účastní formou pravidelných plateb jak všichni občané České republiky, tak cizinci s trvalým pobytem na území ČR anebo zaměstnanci firem se sídlem v ČR1.
V současné době je systém zdravotního pojištění v České republice postaven na principu solidárního financování zdravých nemocným prostřednictvím veřejného
zdravotního pojištění. K 1. 1. 2007 existuje v ČR 9 zdravotních pojišťoven, které fungují v systému veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní péče není postavena na ziskovém principu, proto ztrácí motivaci k poskytování kvalitních zdravotních služeb a roste zadlužování zdravotnických zařízení. Na základě poskytování bezplatné zdravotní péče jsou běžné léky vydávány pacientům v neomezeném množství a
na nákladnější léky či zdravotnické přístroje není dostatek finančních prostředků. Také je podceňována preventivní péče a zdravý životní styl. Z tohoto důvodu se začíná jednat o reformě zdravotnictví. Systém zdravotního pojištění jak v ČR, tak i v EU je značně komplikovaný, a proto bych chtěla v mé bakalářské práci podrobněji nastínit, jakým způsobem tento systém funguje, jaká jsou práva a povinnosti každého z nás.
1
Systém zdravotní péče [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-10]. Dostupné na http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/zdravi/system-zdravotni-pece/
6
2 CÍL PRÁCE Každý člověk se již od svého narození stává poplatníkem zdravotního pojištění. Plátci pojistného mohou být přímo samotní pojištěnci, zaměstnavatelé nebo stát. Protože se tato problematika týká opravdu každého z nás a je dosti komplikovaná zvláště pro jedince, kteří jí nevěnují dostatek pozornosti, ráda bych se v této práci pokusila
nastínit systém zdravotního pojištění v ČR, kdo podléhá zdravotnímu pojištění, kdo je
plátcem a kdo poplatníkem zdravotního pojištění, k čemu zdravotní pojištění slouží, z čeho se zdravotní pojištění vypočítává, jakým způsobem odvádí atd.
V mé bakalářské práci se zaměřím zejména na skupinu plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé. S touto problematikou se setkávám v praxi, takže se s mými zkušenostmi pokusím podělit i s ostatními, kteří si kladou následující otázky: Co se zahrnuje do vyměřovacího základu, ze kterého se zdravotní pojištění vypočítává? Jaké povinnosti mají zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou zaměstnávat zaměstnance? Cíl mé práce budu směřovat k potvrzení či vyvrácení hypotézy: Povinnosti zaměstnavatele, způsob výpočtu a odvod pojistného na zdravotním pojištění jsou stejné
při zaměstnávání občanů České republiky, občanů Evropské unie a cizinců ze třetích zemí.
7
3 METODIKA Práci rozdělím do tří částí – úvod, teoretická část a praktická část. V úvodu popíši základní pojmy. V teoretické části vysvětlím všeobecné podmínky systému zdravotního
pojištění a následně povinnosti zaměstnavatele z hlediska zdravotního pojištění, co
pro něj vyplývá za povinnosti při zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců, jaké sankce mu hrozí v případě nesplnění těchto povinností, jaké jsou termíny pro placení
pojistného. V závěrečné praktické části se budu zabývat několika praktickými příklady a srovnám zaměstnávání tuzemských zaměstnanců, občanů EU a cizinců ze třetích zemí na území České republiky.
Při zpracování své bakalářské práce se budu řídit standardně užívanými metodickými postupy, které vycházejí ze základních druhů myšlenkových operací (indukce, dedukce, komparace). Dále budu využívat odbornou literaturu, zákony a články vztahující se k problematice systému zdravotního pojištění v České republice.
8
4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pro účely zdravotního pojištění je zaměstnavatel fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Sídlo zaměstnavatele je u fyzické osoby místo trvalého pobytu, u právnické osoby je sídlo právnické osoby nebo sídlo organizační složky zapsané v obchodním rejstříku a u zahraniční osoby je sídlem místo podnikání. Zaměstnáním se rozumí výkon činností v případě, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
Zaměstnanec bude podrobněji rozebrán v kapitole 4.7.
Plátcem pojistného je osoba, která odvádí příslušné zdravotní pojišťovně pojistné. Poplatníkem pojistného je osoba, za kterou se pojistné odvádí.
Za vyměřovací základ se považuje celkový úhrn příjmů zaměstnance zúčtovaný zaměstnavatelem z výkonu zaměstnání.
Zúčtovaný příjem je příjem, který je zaměstnanci zúčtovaný zaměstnavatelem na mzdovém listě.
Příjmem jsou veškerá peněžní i nepeněžní plnění. Za příjem, který souvisí s výkonem zaměstnání se považuje takový příjem, který se vypočítá dle odpracované doby zaměstnance např. odpracovaných hodin, dnů, směn atd. nebo podle výše příjmu zaměstnance nebo na kvalitě odvedené práce např. formou prémie, osobního ohodnocení atd.
9
4.2 ROZSAH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Zdravotně pojištěny jsou osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky a
také osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který na území České republiky sídlo podnikání má.
Osoby,
které
nemají
trvalý
pobyt
na
území
České
republiky
a
pracují
pro zaměstnavatele, který nemá sídlo v České republice, nebo které používají diplomatické výhody a imunity jsou ze zdravotního pojištění vyňaty. Vyňaty jsou i osoby, které dlouhodobě pobývají mimo Českou republiku a pojistné neplatí a osoby, které jsou podle práva Evropské unie pojištěnci v jiném členském státě Evropské unie.
4.3 ÚČEL ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění. Na základě zdravotního pojištění je pojištěnci hrazena zdravotní péče, která mu byla poskytnuta. Podmínky a rozsah zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. (Trnková, 2007).
Zdravotní péče zahrnuje ambulantní a ústavní léčebnou péči, pohotovostní a záchranou službu, preventivní a dispenzární péči, odběr tkání nebo orgánů k transplantaci, poskytování léčebných přípravků a prostředků zdravotnické techniky, poskytování stomatologických výrobků, potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňskou péči, odbornou péči v dětských léčebnách a ozdravovnách, závodní preventivní péči, dopravu nemocných, dopravu dárce do místa odběru a do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem, posudkovou činnost, prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu.
Ze zdravotního pojištění se dále hradí zdravotnická péče související s těhotenstvím a
porodem, zdravotní péče v ČR, nutné a neodkladné výdaje pojištěnce, které vynaložil při pobytu v cizině do výše, která je stanovená dle stejného rozsahu péče v ČR, v plné
výši léčivé přípravky obsahující sérum proti stafylokokovým infekcím, proti záškrtu, proti hadímu jedu, proti botulismu, plynaté sněti, proti vzteklině, imunoglobulin proti tetanu a proti hepatitidě B, tetanový toxoid, vakcína proti stafylokokovým
10
infekcím a vzteklině, antidota (užívaná při léčbě otrav organofosfáty, těžkými kovy a kyanidy).2
4.4 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY Každý pojištěnec si může vybrat svoji zdravotní pojišťovnu a každý zaměstnanec je povinen při vstupu do nového zaměstnání sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn.
Tab. 1 Přehled existujících zdravotních pojišťoven k 1. 1. 2007 Zkratka Název VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VoZP Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Hutnická Hutnická zaměstnanecká pojišťovna Oborová Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven Škoda MB Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZP MV Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra Revírní Revírní bratrská pokladna Metal Metal-Aliance ČNZP Česká národní zdravotní pojišťovna Zdroj: Šubrt, 2007
Číslo 111 201 205 207 209 211 213 217 222
Povinností každé pojišťovny je vydat Evropský průkaz zdravotního pojištění. Evropský průkaz je speciálním průkazem zdravotní pojišťovny, prostřednictvím kterého může
pojištěnec čerpat plnou zdravotní péči v ČR a nezbytnou péči na území EU. Slouží jako
doklad o pojistném vztahu mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna tyto průkazy vydává bezplatně. Průkaz obsahuje následující údaje: jméno,
příjmení, platnost a číslo pojištěnce. Zdravotní průkaz pojištěnců ČR má charakter
Evropského průkazu.
Volně citováno ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů 2
11
4.5 VZNIK A ZÁNIK ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojištění vzniká dnem narození dítěte s trvalým pobytem v České republice,
u osob bez trvalého pobytu v ČR, které se staly zaměstnanci na tomto území a u osob, které zde trvalý pobyt získaly.
Zdravotní pojištění zaniká dnem úmrtí pojištěnce nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu v ČR přestala být zaměstnancem pro tuzemského zaměstnavatele a u osob, kterým byl ukončen trvalý pobyt na tomto území.
4.6 PLÁTCI POJISTNÉHO Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou individuální plátci, zaměstnavatelé a stát. 4.6.1 Individuální plátci Osoba, která pracuje příležitostně a v malém rozsahu a zároveň není osobou samostatně výdělečně činnou ani za něj není plátcem pojistného stát, se stává osobou bez zdanitelných příjmů, která si musí měsíční pojistné na zdravotním pojištění platit sama. OSVČ jsou osoby provozující zemědělskou činnost, živnosti, podnikání nebo také osoby, které vykonávají uměleckou a tvůrčí činnost dle autorských práv či osoby vykonávající
nezávislé povolání, které nemá charakter živnosti ani podnikání. OSVČ jsou společníci veřejných obchodních společností, komplementáři komanditních společností, mandatáři na základě mandátní smlouvy dle obchodního zákoníku. Za tuto osobu není plátcem pojistného stát [9].
4.6.2 Zaměstnavatel Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své nynější nebo bývalé zaměstnance. V případě bývalého zaměstnance jde o případ, kdy byly příjmy zaměstnance zúčtovány až po skončení jeho zaměstnání.
12
4.6.3 Stát Stát je plátcem pojistného za nezaopatřené děti, poživatele důchodů, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství, uchazeče o zaměstnání vedené na Úřadu práce, osoby, které pobírají dávky sociální péče, osoby bezmocné, osoby pečující o bezmocné osoby, o zdravotně postižené osoby, o blízké osoby, osoby konající základní službu v ozbrojených silách a vojenskému cvičení, osoby ve vazbě, osoby plně invalidní, osoby, které mají nárok na starobní důchod, osoby pečující minimálně o 1 dítě do 7 let nebo o minimálně 2 děti do 15 let, cizince,
kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu v ČR pro poskytnutí dočasné ochrany, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
4.7 ZAMĚSTNANEC PRO ÚČELY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Zaměstnanec v pracovním poměru při pravidelném výkonu práce Pracovní poměr vzniká dnem nástupu do práce, který je uveden v pracovní smlouvě. Nemocenské pojištění však vzniká až dnem vstupu do zaměstnání, tzn. dnem počátku výkonu práce. Tímto dnem se stává pojištěnec zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění. Den vzniku pracovního poměru a den vstupu do zaměstnání nemusí být shodný.
- Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc Jedná se o zaměstnance, který vykonává pro zaměstnavatele práci občas, příležitostně a nepravidelně. Může to být osoba, která pracuje dle potřeb zaměstnavatele, např. záskok za nemoc, za dovolenou či jiné překážky v práci. Zaměstnavatel za tohoto zaměstnance
odvádí pojistné na zdravotní pojištění jen za měsíce, v nichž je nemocensky pojištěn. V měsících, ve kterých účast na nemocenském pojištění nevznikne, musí zaměstnavatel oznámit zdravotní pojišťovně ukončení zaměstnání. V případě nového vzniku účasti na nemocenském pojištění zaměstnance, musí zaměstnavatel opět oznámit zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání. Tímto dnem je zpravidla první den v měsíci, ve kterém odměna zaměstnance za provedenou práci přesáhla částku 400,- Kč.
13
Nástup do zaměstnání a ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy zjistí změnu. Pokud tuto skutečnost zaměstnavatel zjistí až v okamžiku zúčtování mezd, provede oznámení do 8 dnů od tohoto data. - Osoba činná v poměru, který představuje pracovní poměr, ale pracovním poměrem není, protože nebyly splněny všechny podmínky, které jsou stanoveny pracovněprávními předpisy
Tento pracovní poměr představuje různé brigády či pracovní poměr sjednaný s osobou, která není způsobilá k právním úkonům. - Zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti Pro odvod pojistného za tohoto zaměstnance jsou podobné podmínky, jako u zaměstnanců s nepravidelnou výpomocí. - Člen družstva, který není k družstvu v pracovněprávním vztahu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou dostává od družstva odměnu
Pokud člen družstva vykonává práci z členství pro družstvo, musí být pojištěn v každém měsíci, kdy jeho příjem za takovouto práci přesáhl částku stanovenou pro příležitostné
zaměstnání. To platí i v případě, že jeho příjem je nižší např. z důvodu pracovní neschopnosti nebo vykonávání veřejné funkce.
Výjimku však má člen družstva, který vykonává práci pro družstvo v orgánech družstva, např. v představenstvu družstva, v domovní komisi. V tomto případě se za započitatelný příjem nebere odměna za výkon práce v orgánu družstva, jejíž výše nebyla předem určena.
- Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti, který není v pracovněprávním vztahu ke společnosti, ale vykonává pro ni práci, za kterou je odměňován Pro společníka, jednatele i komanditistu platí pro odvod pojistného to stejné, jako
pro člena družstva. V případě, že je jednatel současně i společníkem společnosti s ručením omezeným, započítá se celkový úhrn příjmů z obou činností. Z podílu na zisku se zdravotní pojištění neodvádí.
14
- Člen zastupitelstva územních samosprávných celků, který je odměňován jako člen zastupitelstva územních samosprávných celků a vykonává tuto funkci jako uvolnění
Tomuto členu vzniká účast na zdravotním pojištění dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období nebo dnem zániku mandátu. U starosty zaniká uplynutím jeho funkčního období. Za příjem je považována odměna za výkon funkce.
- Osoba vykonávající pravidelnou práci ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě Tyto osoby podléhají zdravotnímu pojištění. Pojistné odvádí věznice.
- Ostatní osoby považované za zaměstnance
Do této skupiny patří např. soudci, poslanci, senátoři, členové vlády, prezident, členové Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, ředitel Bezpečnostní a informační služby, dále
pěstouni vykonávající pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, osoby ve služebním poměru či pracovníci v pracovním vztahu, které byly uzavřeny dle cizích právních předpisů.
4.8 ZÁSADY ÚČASTI ZAMĚSTNANCŮ NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Pokud je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, stává se zaměstnancem i pro účely zdravotního pojištění. Zaměstnanec musí svou činnost vykonávat v České republice, na trvání zdravotního pojištění nemá přechodný výkon práce v zahraničí vliv.
Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v České republice a svou činnost vykonává trvale v cizině pro zaměstnavatele, který má sídlo v České republice
Pracovní činnost nesmí být příležitostná: jedná se o jednorázová příležitostná zaměstnání, které trvají méně než 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů a neopakují
se, patří sem i pracovní činnosti, které nedosahují příjem větší než 400,- Kč
za kalendářní měsíc a zároveň trvají déle než 7 kalendářních dnů. Není podstatné, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Částka 400,- Kč se
poměrně snižuje v případě, vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání nebo jej ukončil či byl v tomto období v pracovní neschopnosti.
15
4.9 POVINNOST PLATIT POJISTNÉ Pojistné se odvádí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání, zahájením samostatné výdělečné činnosti nebo dnem, kdy se osoba stala pojištěncem či po návratu pojištěnce z ciziny do ČR, který se opět přihlásil ke zdravotnímu pojištění.
Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za svého zaměstnance mu vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení tohoto pracovního poměru.
Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a doručil do zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. V tomto období nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče. Zároveň je povinen doložit zdravotní pojišťovně doklad o uzavření zdravotního pojištění v cizině. Pokud doklad nepředloží, musí zpětně zdravotní pojišťovně doplatit částku pojistného.
Pokud plátce nezaplatí pojistné ve stanoveném termínu a výši, zdravotní pojišťovna je povinna úhradu vymáhat včetně vyměřeného penále za nedodržení úhrady.
4.10 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE 4.10.1 Oznamovací povinnost zaměstnavatele Pro přihlášení ke zdravotnímu pojištění slouží formulář Přihláška zaměstnavatele, viz příloha č. 1, kterým se zaměstnavatel přihlásí do registru zaměstnavatelů – plátců
pojištění. Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojišťovně sdělit název obchodní společnosti, v případě právnické osoby právní formu, sídlo, identifikační číslo
organizace a číslo bankovního účtu, z kterého bude hradit pojistné. Zaměstnavatel fyzická osoba také sděluje jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.
Na tomto formuláři také sděluje veškeré změny, a to vždy do osmi dnů od jejich zjištění. Zaměstnavatel taktéž oznamuje ukončení své činnosti v případě zrušení společnosti nebo při vstupu do likvidace.
16
Pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele, viz příloha č. 2, zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost, a to použitím dohodnutých kódů.
Zaměstnavatel je povinen do osmi dnů oznámit veškeré změny u příslušné zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. Jedná se zejména o nástup zaměstnance do zaměstnání, o jeho ukončení, změnu zdravotní pojišťovny zaměstnance, skutečnosti, kdy je povinen stát platit za zaměstnance pojistné.
V oznámeních je zaměstnavatel povinen sdělovat tyto údaje o zaměstnanci: jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Pro přihlášení se používá kód „P“, u cizince
bez trvalého pobytu v ČR kód „C“, pro odhlášení kód „O“. V případě změny zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnance u původní zdravotní pojišťovny odhlásit na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „O“ od placení pojistného a následně přihlásit k placení pojistného u nové zdravotní pojišťovny kódem „P“. Odevzdáním formuláře s kódem „P“ však zaměstnavatel neprovádí registraci zaměstnance, nýbrž se přihlašuje k platbě pojistného. Registraci musí provést pouze u cizinců či občanů České republiky, kteří nemají na tomto území trvalý pobyt. Tuto registraci provádí kódem „C“. Zaměstnanec může změnit jednou za 12 měsíců zdravotní pojišťovnu, vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí.
Zaměstnavatel dále oznamuje za zaměstnance veškeré skutečnosti rozhodné pro vznik
či zánik povinnosti státu platit pojistné, a to například v případě odchodu zaměstnance
do důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené či nástup nebo ukončení vojenského cvičení. V případě, že zaměstnanec zjistí, že jeho zaměstnavatel nesplnil oznamovací povinnost, musí provést oznámení sám. Dnem vstupu zdravotní pojišťovny či dnem zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou, má pojištěnec (zaměstnanec) právo zdravotní pojišťovnu změnit i v kratší lhůtě a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce.
Zaměstnavatel je povinen o oznamovacích skutečnostech zdravotního pojištění vést evidenci a veškerou dokumentaci.
17
Přehled používaných kódů (Trnková, 2007)
P – přihlášení zaměstnance s trvalým pobytem na území ČR ke zdravotnímu pojištění či zaměstnance s dlouhodobým pobytem. Tento zaměstnanec již má přiděleno číslo
pojištěnce. Kód „P“ se používá při vzniku účasti na nemocenském pojištění a při změně zdravotní pojišťovny zaměstnance,
A – přihlášení zaměstnance občana Evropské unie, který je pojištěn v ČR a má přiděleno číslo pojištěnce,
E – první přihlášení zaměstnance občana EU, který je pojištěn v ČR,
C – první přihlášení zaměstnance cizince, tzn. osobu bez trvalého pobytu na území ČR i EU, O – odhlášení zaměstnance ze zdravotního pojištění např. z důvodu zániku účasti nemocenského pojištění, změny zdravotní pojišťovny či ukončení pojištění v ČR. M – počátek mateřské či rodičovské dovolené,
U – ukončení mateřské či rodičovské dovolené, D – vznik nároku na důchod starobního, invalidního, vdovského…, H – odejmutí důchodu, I – vstup uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru, z kterého vyplývá účast na nemocenském pojištění, tento kód se používá společně s kódem „P“, J – zánik evidence uchazeče o zaměstnání,
G – vstup studujícího nezaopatřeného dítěte tj. studenta do pracovního poměru či na brigádu, tento kód se vždy používá součastně s kódem „P“, F – zánik nároku na zařazení do skupiny nezaopatřeného dítěte, L – vznik nároku na zařazení do skupiny osob bez zdanitelných příjmů jak ze zaměstnání, tak i ze samostatné výdělečné činnosti, která pečuje o jedno dítě do 7 let či o dvě a více dětí do 15 let,
T – zánik nároku plynoucí ze skupiny „L“, N – vznik nároku na vyplácení dávek nemocenského pojištění osob v ochranné lhůtě žijících na území ČR,
K – zánik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění v ochranné lhůtě, V – počátek vojenského cvičení, W – zánik vojenského cvičení,
X – oprava čísla pojištěnce, oprava se provádí prostřednictvím kódu „X“ na jednom řádku, kde se uvede chybné číslo pojištěnce a na následujícím řádku se uvede opravené číslo pojištěnce s kódem „P“,
18
Y – oprava data přihlášení k pojištění, Z – oprava data odhlášení z pojištění.
4.10.2 Zaměstnanec bez trvalého pobytu na území ČR Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu bez trvalého pobytu na území České republiky, musí zjistit zdravotní pojišťovnu, kterou si zvolila. Tuto osobu přihlásí k pojištění kódem „C“. Zároveň musí uvést datum získání účasti na nemocenském pojištění a doložit doklad o získání účasti na nemocenském pojištění. Tato osoba má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění pouze po dobu zaměstnání u zaměstnavatele,
který má sídlo na území České republiky a současně musí být z tohoto pracovně právního vztahu účastna nemocenského pojištění. Následně zdravotní pojišťovna vystaví průkaz pojištěnce a předá ho zaměstnavateli. V případě ukončení zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance od platby pojistného kódem „O“ a odevzdá zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce. Pokud zaměstnanec zdravotní průkaz ztratil či se k zaměstnavateli nedostavil, oznámí tuto skutečnost zdravotní pojišťovně.
4.10.3 Účast nemocenského pojištění po vstupu do Evropské unie Evropská unie se řídí pravidly „rovnost nakládání“ a předností práva státu, ve kterém je práce vykonávaná. Zaměstnanec může být nemocensky pojištěn jen v jednom státě. To platí i v případě, že vykonává svou práci na území více států. Zaměstnanec je zpravidla nemocensky pojištěn ve státe, ve kterém má trvalé bydliště.
4.10.4 Občané EU Po vstupu České republiky do Evropské unie je ČR z hlediska zdravotního pojištění
povinna se řídit právními normami EU. Těmito normami jsou nařízení Rady 1408/EHS
a 574/72/EHS, která jsou přímo platná ve všech státech EU a mají platnost před zákonem (Šubrt a kol., 2007). Pojištěnci ze zemí EU mají nárok na poskytnutí nezbytné lékařské péče ve zdravotnických zařízeních, které jsou financovány z veřejných zdrojů. Za toto
19
ošetření mají právo zaplatit stejnou výši jako český občan a zároveň mají povinnost předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění.
4.10.5 Cizinec, který má trvalý pobyt v ČR Cizinec s trvalým pobytem v ČR má stejné práva a povinnosti z hlediska veřejného
zdravotního pojištění jako občan ČR.
4.10.6 Cizinec, který má trvalý pobyt mimo ČR Na cizince, který nemá trvalý pobyt na území ČR, se vztahuje český systém zdravotního pojištění pouze v případě, je-li zaměstnán zaměstnavatelem, který má sídlo svého podnikání v ČR a současně je účasten nemocenského pojištění. Jestliže u takového zaměstnavatele není zaměstnán, je povinen uzavřít smluvní zdravotní pojištění.
4.10.7 Cizinec s přechodným pobytem v ČR Cizinec dle Šubrta (2007), který není v ČR zaměstnán, musí mít uzavřeno smluvní zdravotní pojištění (s respektováním pravidel EU).
4.10.8 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem každého zaměstnance je celkový příjem dle daně z příjmů fyzických osob, který není od daně osvobozen a který mu zaměstnavatel zúčtoval na základě účasti na nemocenském pojištění. Dále se do vyměřovacího základu zahrnuje příjem zaměstnance, který již ukončil zaměstnání u daného zaměstnavatele a tento příjem mu byl zúčtován až po skončení zaměstnání.
Do vyměřovacího základu se však nezahrnují příjmy z náhrady škody podle zákoníku práce, věrnostní přídavek horníkům, jednorázová sociální výpomoc zaměstnanci, která mu byla poskytnuta v důsledků živelných pohrom, ekologických havárií nebo jiné
20
závažné události, příjem z ocenění zásluh, kdy plnění nastalo po skončení zaměstnání apod.
Do vyměřovacího základu se také nezahrnují příjmy související s náhradou výdajů, které nepodléhají dani z příjmů, náhrady škod, které vznikly zaměstnanci v důsledku plnění pracovního úkolu, např. náhrada za ztrátu na výdělku při pracovním úrazu, při pracovní neschopnosti, náhrada za ztížené společenské uplatnění, náhrady věcných škod osobám, které se snažily odvrátit nebezpečí atd. U náhrad škod není podstatné, zda podléhají dani či nikoliv. Rozhoduje, zda byla náhrada poskytnuta v souladu se zákoníkem práce.
Do vyměřovacího základu se také nezahrnuje odstupné a odchodné do výše stanovené zákoníkem práce vyplacené zaměstnanci. Pokud by však tato částka přesahovala hranici stanovenou zákoníkem práce či vnitřním předpisem, podléhal by tento rozdíl platbě pojistného.
Zaměstnává-li zaměstnavatel zaměstnance cizince a vyplácí mu mzdu v cizí měně, je
povinen tuto mzdu přepočítat na tuzemskou měnu dle kurzu ČNB k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který je mzda vyplácena. Z takto přepočtené částky se vypočítá a odvede pojistné na zdravotním pojištění.
Minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění Pro zdravotní pojištění se pod pojmem minimální mzda rozumí částka minimální mzdy.
Nepřihlíží se na délku pracovního úvazku či odpracovanou dobu. Minimální mzda je rovna minimálnímu vyměřovacímu základu zaměstnance, který je v pracovním poměru i pro osoby bez zdanitelných příjmů.
Od 1. ledna 2007 se zvýšila minimální mzda zaměstnanců, kteří jsou odměňováni měsíční mzdou z 7.955,- Kč na 8.000,- Kč. Minimální pojistné tedy činí 1.080,- Kč (8.000,- * 4,5 % za zaměstnance a 9 % za zaměstnavatele).
21
Minimální vyměřovací základ se nevztahuje na zaměstnance, který celý kalendářní měsíc je osobou: za něž platí pojistné i stát, s těžkým tělesným nebo mentálním postižením druhého nebo třetího stupně, ve věku s nárokem na starobní důchod, ale nesplňuje ostatní podmínky pro přiznání starobního důchodu, po celý den pečující minimálně o 1 dítě do sedmi let nebo o 2 děti do patnácti let a je matkou nebo otcem tohoto dítěte nebo osobou, jež převzala dítě do trvalé péče,
která souběžně se zaměstnáním vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní zálohy na pojistném alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Pokud není u zaměstnance použit minimální vyměřovací základ, použije se jeho
skutečný příjem. V případě, že zaměstnanec nepracoval celý měsíc, byl část měsíce
nemocen, ošetřoval člena rodiny a podobně, minimální vyměřovací základ se sníží na poměrnou část. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ,
musí zaměstnanec doplatit rozdíl zdravotní pojišťovně. Jestliže je zaměstnanec zaměstnaný u více zaměstnavatelů, musí provést doplatek pojistného prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si sám zvolí. Pokud tento vyměřovací základ je nižší z důvodů překážky práce ze strany zaměstnavatele, musí rozdíl zdravotní pojišťovně doplatit zaměstnavatel. Zaměstnanci s invalidním nebo částečně invalidním důchodem, kteří jsou zaměstnáni zaměstnavatelem, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením mají nárok na odpočet. Odpočet se může uplatnit i v případě, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc.
Zaměstnavatel provede zaokrouhlení pojistného tím způsobem, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočítá 13,5% a následně zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Potom sečte zaokrouhlené částky pojistného všech zaměstnanců pojištěných u dané zdravotní pojišťovny a tuto částku pojišťovně uhradí.
22
4.10.9 Přehled o platbách pojistného Přehled o platbách pojistného na zdravotní pojištění je formulář, který zaměstnavatel posílá zdravotní pojišťovně vždy s odvodem pojistného, viz příoha č. 3. Obsahuje následující náležitosti: součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců, kteří jsou pojištěni u příslušné zdravotní pojišťovny za daný měsíc včetně vyměřovacích základů bývalých zaměstnanců, kteří byly v měsíci zúčtování u příslušné zdravotní pojišťovny také pojištěni,
celkovou výši pojistného skládající se z jednotlivých částek pojistného vypočteného z vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců, počet zaměstnanců, kteří byli v daném měsíci u příslušné zdravotní pojišťovny pojištěni a měli účast na nemocenském pojištění. Zde se uvádí i ti zaměstnanci, kteří měli vyměřovací základ nulový. Jedná se např. o zaměstnance, kteří byli celý měsíc nemocní nebo na mateřské dovolené atd. Pokud jeden zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele více pracovních poměrů, ze kterých mu plyne účast na nemocenském pojištění, do výkazu se uvádí pouze jedenkrát.
Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost odevzdat přehled ani po písemné výzvě zdravotní pojišťovny,
může
zdravotní pojišťovna
prostřednictvím
rozhodnutí
ve správním řízení vypočítat pravděpodobnou výši pojistného. V písemné výzvě však musí být na tento způsob vyměření zaměstnavatel upozorněn.
Zdravotní pojišťovna při výpočtu vychází z údajů, které má k dispozici, např. dle počtu zaměstnanců, který zdravotní pojišťovna získává prostřednictví zákonné povinnosti zaměstnavatele, nebo od jednotlivých pojištěnců nebo dle výše průměrné mzdy v regionu v podobném odvětví dle Českého statistického úřadu atd. V případě, že má
zdravotní pojišťovna nedostatek podkladů pro výpočet pravděpodobné výše pojistného, použije příjem 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém zdravotní pojišťovna vypočte pravděpodobnou výši pojistného. Všeobecný vyměřovací základ přibližně odpovídá průměrné mzdě zaměstnanců.
23
Pokud není pravděpodobná výše pojistného zaměstnavatelem uhrazena ve stanoveném termínu, běží od následujícího dne penále ve výši stanovené zákonem. Zaměstnavatel je i tak povinen odevzdat přehled. Penále běží až do dne odevzdání tohoto přehledu. Pokud pravděpodobná výše pojistného je stanovená vyšší než částka uvedená
na přehledu, na vypočteném penále se nic nemění, avšak v opačném případě, tzn. pokud pravděpodobná výše pojistného byla stanovena nižší, než je uvedená výše na přehledu, musí zaměstnavatel doplatit jak pojistné tak i penále.
4.10.10 Odvod pojistného Pojistné za zaměstnance hradí z části zaměstnanec (ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu) a z části zaměstnavatel (ve výši
9 % z vyměřovacího základu).
Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel tím způsobem, že srazí zaměstnanci
i bez jeho souhlasu výše uvedenou část pojistného, připočte svou část pojistného, kterou hradí za zaměstnance a celkovou sumu ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu odvede příslušné zdravotní pojišťovně. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
Pojistné se platí za kalendářní měsíc. Je splatné v zaměstnavatelem stanovený den určený pro výplatu mezd. Pokud zaměstnavatel vyplácí mzdy v různých dnech, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za předchozí kalendářní měsíc. V případě, že tento den není určen, pojistné je splatné nejpozději do osmi dnů následujícího měsíce, za něž se pojistné odvádí. Pokud den splatnosti pojistného připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je termín splatnosti posunut na nejbližší následující pracovní den. Zaměstnavatel je povinen o platbách pojistného vést evidenci, kterou je povinen na žádost zdravotní pojišťovny předložit. V této evidenci se sledují údaje rozhodné pro výpočet pojistného za každého zaměstnance.
Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, za který se pojistné zjišťuje dle vyměřovacího základu každého zaměstnance a za který se pojistné odvádí zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel je povinen současně s provedenou platbou pojistného předávat příslušným zdravotním pojišťovnám přehled o platbách pojistného.
24
Pokud bylo v daném měsíci zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy,
je nutné připočíst do vyměřovacího základu za každý takový den poměrnou část minimální mzdy. Netrvalo-li pracovní volno bez náhrady mzdy celý den, poměrná část se do vyměřovacího základu nezapočítává.
Současně se nepřipočítává volno bez náhrady mzdy zaměstnanci, který vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo pracuje pro jiného zaměstnavatele, který je schopen doložit, že odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo patří k pojištěncům, kteří nepodléhají minimálnímu vyměřovacímu základu nebo je dlouhodobě v cizině, kde je také zdravotně pojištěn a v tuzemské zdravotní pojišťovně doložil před odjezdem písemné prohlášení.
Zaměstnanec je povinen zaplatit jednu třetinu pojistného. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou prostřednictvím písemné smlouvy dohodnout, že pokud poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy, zaplatí zaměstnanec za zaměstnavatele zcela nebo zčásti částku pojistného, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit.
Při neomluvené absenci se musí za každý kalendářní den, ve kterém trvala, odvést
poměrná část minimální mzdy. Zaměstnanec je v takovémto případě povinen zaměstnavateli zaplatit částku pojistného, kterou zaměstnavatel musí odvést příslušné zdravotní pojišťovně.
Při poskytnutí pracovního volna při důležité osobní překážce v práci se snižuje
minimální vyměřovací základ na poměrnou část, která odpovídá počtu kalendářních dnů, ve kterých takové volno netrvalo. Tímto volnem může být například pracovní neschopnost z důvodu nemoci, úrazu, lázeňské péči, ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, mateřská či rodičovská dovolená, karanténa, ošetřování člena rodiny, pečování o dítě do 10 let věku, které nemůže být z důležitého důvodu dětského zařízení nebo školy. V zaměstnání musí být takováto nepřítomnost doložena dokladem.
25
4.10.11 Způsoby plateb, pořadí závazků Zaměstnavatel platí pojistné, pokuty, penále, nedoplatky a přirážky k pojistnému v české měně jedním z těchto způsobů:
bankovním převodem na účet příslušné zdravotní pojišťovny, v hotovosti na bankovní účet nebo poštovní poukázkou příslušné zdravotní pojišťovně, úhradou na pokladně příslušné zdravotní pojišťovny. Dnem platby je považován den:
u bankovního převodu den, kdy byla částka pojistného odepsána z účtu plátce,
u bankovního převodu z účtu vedeného v zahraničí den, kdy byla částka pojistného připsána na účet zdravotní pojišťovny,
u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta či přímo zdravotní pojišťovna hotovost přijala.
Zaměstnavatel je povinen platit závazky ke zdravotní pojišťovně v následujícím pořadí: 1.
pokuty,
2.
přirážky k pojistnému,
3.
nejstarší nedoplatky pojistného,
4.
běžné platby pojistného,
5.
penále.
Pokud zaměstnavatel nedodrží pořadí výše uvedených plateb, může zdravotní pojišťovna použít jeho platby ve stanoveném pořadí, ale musí na to zaměstnavatele upozornit. V případě, že zaměstnavatel pojistné zaplatí jiné zdravotní pojišťovně či jinému subjektu nebo zaplatí-li platbu pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné za nezaplacené v dané lhůtě. Pokud však zaměstnavatel prokáže, že uhradil pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, ale příslušné zdravotní pojišťovně, zdravotní pojišťovna penále nepředepíše [9].
26
4.10.12 Kontrola zaměstnavatele Kontrola plnění zákonných povinností zaměstnavatelů – plátců pojistného zdravotního
pojištění je zakotvena v zákoně ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění [7]. Kontrolu zaměstnavatele jsou oprávněni provádět oprávnění pracovníci zdravotní pojišťovny. Tito pracovníci se musí prokázat služebním průkazem a oprávněním,
vydaným ředitelem příslušné zdravotní pojišťovny. Kontroly se provádí pravidelně i nepravidelně. Pravidelné kontroly jsou prováděny dle ročního plánu kontrol a jejich opakování je menší než 5 let z důvodu promlčecí lhůty. Nepravidelné kontroly se provádějí v případě, že výše plateb pojistného zásadním způsobem nebo opakovaně poklesla nebo z důvodu upozornění jiné instituce na porušování povinností. Před zahájením každé kontroly musí zdravotní pojišťovna oznámit plátci pojistného datum průběhu kontroly alespoň dva týdny předem.
Kontroly se provádí
u zaměstnavatele nebo v případě malého počtu zaměstnanců je možné kontrolu provést přímo ve zdravotní pojišťovně doložením potřebných dokladů jako jsou např. účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro výpočet výše pojistného případně na žádost pojišťovny podat ústní nebo písemné vysvětlení. Plátce nesmí zatajovat žádné doklady vztahující se k výši pojistného, musí zajistit vhodné podmínky pro provedení kontroly a doložit všechny potřebné doklady.
Po provedení kontroly je zdravotní pojišťovna povinna vydat písemný dokument o provedené kontrole „Zpráva o výsledku kontroly“ a závěrečný protokol. Tento
dokument je podkladem pro případné vystavení platebního výměru a pro řešení právních následků. Plátce pojistného může do pěti dnů podat písemné námitky s jejich
zdůvodněním. Uplynutím této lhůty může zdravotní pojišťovna zahájit správní řízení a vystavit platební výměr.
4.10.13 Pokuty za nesplnění povinnosti Pokud není splněna oznamovací povinnost, může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10.000,- Kč a zaměstnavateli až do výše 200.000,- Kč. Nesplní-li oznamovací povinnost zaměstnavatel, pokuta je uložena pouze jemu [3].
27
V případě, že zaměstnavatel nezaplatil pojistné či zálohu na pojistné ve stanovené lhůtě
nebo zaplatil pojistné v nižší částce, je povinen za každý kalendářní den zaplatit penále
ve výši 0,05 % dlužné částky. Pokud dlužná částka činí méně než 50,- Kč a penále
nepřevyšuje za jeden rok částku 100,- Kč, nemůže zdravotní pojišťovna nedoplatky ani
penále vymáhat.3 Penále, které bylo vyměřeno před 1. lednem 2007 se řídí předpisy platnými před tímto datem. Penále se počítá z dlužné výše pojistného nebo nezaplacené zálohy na pojistném za každý den prodlení. Sazby penále před 1. lednem 2007 od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1993 sazba penále 0,1 % od 1. 7. 1993 do 30. 4. 1995 sazba penále 0,3 % od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 sazba penále 0,1 % [9]. Zaměstnavatel je povinen doplatit dlužné pojistné, a to na bankovní účet zdravotní pojišťovny, u které byl zaměstnanec pojištěný v období, kdy mu dluh vznikl.
Zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli následnou pokutu v případě nesplnění následujících povinností: za nesplnění oznamovací povinnosti – pokuta až do výše 200.000,- Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti – pokuta až do výše 400.000,- Kč, za
nepředložení
dokladů
ke
kontrole
nebo
zatajení
některých
dokladů
při kontrole – pokuta za jednotlivé nesplnění až do výše 50.000,- Kč, při neodeslání záznamů o pracovních úrazech za předcházející kalendářní měsíc – pokuta až do výše 100.000,- Kč.
Pokutu může zdravotní pojišťovna uložit do jednoho roku ode dne, kdy zjistila nesplnění povinnosti, nejdéle však do pěti let od nesplnění této povinnosti. V případě opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti, může být pokuta vyměřena až do výše dvojnásobku.
3
Dlužné pojistné, penále, pokuty, [on-line] dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http:// www.vzp.cz/cmc/internet/cz/Platci/Zamestnavatele/Dluzne-pojistne-penale-pokuty/
28
Zaměstnavateli může zdravotní pojišťovna stanovit přirážku k pojistnému z důvodu opakovaného výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin, ke kterým došlo v průběhu uplynulého kalendářního roku a následně zvýšit náklady na zdravotní péči. Toto neplatí na úrazy a nemocí z povolání, u kterých nebyla zjištěna příčina nebo k nim došlo prostřednictvím živelných událostí a nebo byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby. Přirážka k pojistnému může sahat až do výše 5% podílu hrazeného pojistného všech zaměstnanců.
Na přirážku k pojistnému může být vystaven platební výměr za kalendářní rok
nejpozději do 30. června následujícího roku. Platí se jednorázově na účet zdravotní pojišťovny, která přirážku k pojistnému vyměřila.
Zaměstnavatel je dále povinen za předchozí kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, zaslat dané zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Při nesplnění povinnosti mu hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč.
Splatnost přirážky k pojistnému, způsobu placení, vymáhání, promlčení a vrácení přeplatku na přirážce k pojistnému se postupuje stejně jako u pojistného. Zdravotní pojišťovny se musí řídit dle obecných předpisů o správním řízení, ve věcech, které se týkají přirážek k pojistnému, pokut, penále, vracení přeplatků a snížení záloh na pojistném. Platební výměry, které vyměří na dlužné pojistné je vykonatelný, jestliže uplynulo 15 dnů od jeho doručení.
Zdravotní pojišťovna může předepsat dlužné pojistné a penále také výkazem nedoplatků. Tyto výkazy musí obsahovat následující náležitosti: označení plátce pojistného, který má na zdravotním pojištění nedoplatky, výši nedoplatků k danému dni a vypočtené penále k totožnému dni, den, ke kterému byl nedoplatek zjištěn,
číslo bankovního účtu, na který má být nedoplatek uhrazen, poučení o vykonatelnosti, poučení o námitkách, datum vydání, označení zdravotní pojišťovny, 29
úřední razítko, podpis, jméno, příjmení a funkci oprávněné osoby. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr a je považován za vykonatelný dnem doručení. Do osmi dnů od doručení lze podat příslušné zdravotní pojišťovně písemné námitky, které musí být zdůvodněny. Po obdržení námitku zdravotní pojišťovnou, vydá pojišťovna do 30 dnů rozhodnutí, ve kterém výkaz nedoplatků potvrdí, pokud byl nedoplatek vyměřen správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna do 30 dnů rozhodnutí nevydá, ztrácí výkaz platnost. Zdravotní pojišťovna však může také výkaz dle vlastního rozhodnutí zrušit. Na tento výkaz se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
O odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Skládá se z 1 zástupce zdravotní pojišťovny, 1 zástupce Ministerstva zdravotnictví, 1 zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, 1 zástupce Ministerstva
financí, 3 zástupců Správní rady zdravotní pojišťovny, které určí ze svých členů a 3 zástupců Dozorčí rady, které určí ze svých členů.
Rozhodčí orgán může usnášet v případě, že je přítomno minimálně dvě třetiny členů. Je
třeba nadpoloviční většina přítomných členů, aby rozhodnutí bylo platné. Ředitel zdravotní pojišťovny svolá členy rozhodčí rady k prvnímu jednání, kteří si zvolí ze svých řad předsedu, který řídí jednání. Rozhodnutí zdravotních pojišťoven je dle zvláštních předpisů přezkoumatelné soudem.
Plátce pojistného může na základě písemné žádosti požádat o prominutí pokuty, penále či přirážky k pojistnému. Žádost může podat do doby nabytí rozhodnutí právní moci.
Pokud zjistí skutečnosti, které nemohl uplatnit do této doby, může žádost podat do 3 let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
30
5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 ZÁSADY ÚČASTI ZAMĚSTNANCŮ NA ZP - Zaměstnanec musí svou činnost vykonávat v České republice Příklad 1
Zaměstnanec je zaměstnán u české firmy mající sídlo v ČR. Je vyslán na 1 rok pracovně do zahraničí.
Zaměstnanec je v pracovním poměru s českou firmou. V tomto případě mu zůstává účast na nemocenském pojištění v České republice bez ohledu na to, kde má trvalé bydliště nebo zda je občanem ČR, a proto musí odvádět pojistné na zdravotní pojištění. - Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v České republice a svou činnost vykonává trvale
v cizině pro zaměstnavatele, který má sídlo v České republice
Příklad 2
Česká firma má v zahraničí pobočku a zaměstná občana České republiky, který trvale žije v zahraničí. Tento zaměstnanec nemá účast na nemocenském pojištění a proto
neplatí zdravotní pojištění dle českých předpisů. Pokud by však měl trvalé bydliště na území ČR, i kdyby nebyl občanem ČR, podléhal by pojištění v ČR. - Pracovní činnost nesmí být příležitostná Příklad 3 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. Po 5 dnech byl tento pracovní poměr zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec je účasten zdravotního pojištění, protože pracovní poměr byl původně uzavřen na dobu delší než 7 kalendářních dnů.
Příklad 4 Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na 7 kalendářních dnů, které také odpracoval a se zaměstnavatelem si sjednal odměnu ve výši 10.000,- Kč. V tomto případě jde o příležitostné zaměstnání a neodvádí se zdravotní pojištění.
31
Příklad 5
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti v období od 1. ledna do 6. ledna 2007 a od 1. února do 6. února 2007. Odměna byla stanovena na 1.500,- Kč za každý měsíc.
Dohoda o pracovní činnosti v lednu nepodléhá účasti na nemocenském pojištění z důvodu příležitostného zaměstnání. Dohoda vykonaná v únoru však již podléhá účasti na nemocenském pojištění. Zde již nejde o nahodilou jednorázovou činnost, a proto se musí odvést zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je povinen do 8. února 2007 přihlásit zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny k pojistnému a do 14. února 2007 ho odhlásit z placení pojistného. V případě uzavření takovéto další dohody po více jak 6 měsících je opět dohoda považována za nahodilou a nezakládá účast na nemocenském pojištění.
Příklad 6 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu neurčitou. Pracovní výkon byl sjednán na dny pondělí a čtvrtek od 8:00 do 9:00 s měsíční mzdou 399,- Kč.
Toto příležitostné zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, pojistné se tedy neodvádí.
Příklad 7 Zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli pracovní poměr na 1 hodinu denně od 1. ledna do 15. ledna. Sjednaná mzda byla ve výši 350,- Kč. V tomto případě se nejedná o příležitostné zaměstnání z toho důvodu, že pokud by pracovní poměr byl sjednán na celý měsíc, odměna by činila 700,- Kč/měsíc a tím by
převýšila hranici 400,- Kč. Z tohoto důvodu, se musí odvést sociální i zdravotní pojištění.
5.2 ZAMĚSTNANEC PRO ÚČELY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Zaměstnanec v pracovním poměru při pravidelném výkonu práce
Příklad 8 Zaměstnanec ukončí pracovní poměr v pátek 2. února r. 2007. V neděli 4. února 2007 uzavře nový pracovní poměr s novým či původním zaměstnavatelem. Pracovat začne 32
v pondělí 5. února 2007. Nemocenské pojištění z předcházejícího zaměstnání mu skončí v pátek 2. února 2007 a nová účast na nemocenském pojištění začíná běžet až od pondělí 5. února 2007. Původní zaměstnavatel oznámí příslušné zdravotní pojišťovně ke dni 2. února 2007 ukončení zaměstnání zaměstnance. Nový zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně ke dni 5. února 2007 nástup zaměstnance do zaměstnání. Za zaměstnance ve dnech 3. – 4. února 2007 nebude placeno zdravotní pojištění.
Příklad 9 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou, který končí 31. ledna 2007. Od 1. února 2007 uzavřel nový pracovní poměr. Od 29. ledna 2007 byl práceneschopný až do 4. února 2007. Do práce nastoupil 5. února 2007. V novém zaměstnání zaměstnanci vzniká účast na nemocenském pojištění až od 5. února 2007. Zaměstnancem z hlediska zdravotního pojištění je do 31. ledna 2007 a následně až od 5. února 2007. Zaměstnanec bude v období od 1. února do 4. února 2007 pobírat dávky nemocenského pojištění a pokud nemá v tomto období žádné jiné příjmy, je za něho plátcem pojistného stát z důvodu příjmu DNP. Starý zaměstnavatel ke dni 1. února 2007 provede oznámení na hromadném oznámení kódem „N“. Pokud tento zaměstnavatel zná termín ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění (nad 25 zaměstnanců), oznámí to zdravotní pojišťovně kódem „K“ (dnem 4. února 2007). Nový zaměstnavatel se přihlašuje za zaměstnance k platbě pojistného kódem „P“ k 5. únoru 2007.
Příklad 10 Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli pracovní poměr na nepravidelnou výpomoc od 1. října 2006 do 31. ledna 2007. V měsíci říjnu pracoval 5. den a jeho odměna činila
200,- Kč, v měsíci listopadu pracoval 10. a 20., odměna 500,- Kč, v měsíci prosinci pracoval 15. a 16. s odměnou 350,- Kč a v měsíci lednu pracoval 1. až 5. ledna, dostal 700,- Kč odměnu.
Zaměstnanec by byl v měsíci říjnu účasten nemocenského pojištění pouze tehdy,
odpovídala by výše odměny odpracovaného dne (v mém případě 5. října) alikvotní částce ze 400,- Kč, která tvoří poměrnou část připadající na období od 5. října
do 31. října, tedy 27 kalendářních dnů. Částku zjistíme pomocí následujícího výpočtu: 400,- Kč vydělíme počtem kalendářních dnů v daném měsíci (v našem případě 31) a dostaneme částku 12,90 Kč/jeden den. Následně vynásobíme 27 kalendářními dny což 33
činí po zaokrouhlení 348,- Kč. Protože zaměstnanec měl příjem pouze 200,- Kč, neodvádí za měsíc říjen žádné zdravotní pojištění.
V měsíci listopadu však již musí odvést pojistné na zdravotním pojištění z důvodu, že je jeho odměna vyšší než 400,- Kč a zároveň je účasten nemocenského pojištění od 1. listopadu, i v případě, že začal pracovat až od 10. listopadu, protože za nástup do zaměstnání se považuje den 5. října 2006.
Za měsíc prosinec zaměstnanec zdravotní pojištění neodvádí, protože jeho odměna činí méně než 400,- Kč. V tomto měsíci není účasten nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění mu končí dne 30. listopadu. V měsíci lednu 2007 je opět účasten nemocenského pojištění a musí odvézt pojistné na zdravotním pojištění, protože je jeho mzda vyšší než 400,- Kč. Současně účast na nemocenském pojištění mu končí až k 31. lednu 2007, kdy mu končí pracovní poměr.
Příklad 11
Zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o pracovní činnosti od 1. ledna do 5. ledna 2007. Jednalo se o výpomoc v kanceláři v době od 8:00 do 12:00 hod. a odměna činila 900,- Kč. Novou dohodu uzavřeli od 3. února do 8. února 2007. Odměna činila 1.150,- Kč.
První ani druhá dohoda nepřesahuje svou délkou 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. V měsíci lednu jde o nahodilou jednorázovou práci, nezakládá účast na nemocenském pojištění, a proto se nebude odvádět pojistné na zdravotním pojištění. V měsíci únoru však již vznikla účast na nemocenském pojištění a povinnost zaplatit pojistné, protože nebyla dodržena lhůta nejméně 6 měsíců od skončení první dohody.
Příklad 12
Ve společnosti s ručením omezeným je společník zároveň jednatelem. Za tuto činnost pobírá odměnu ve výši 4.000,- Kč/měsíc. Mimo tuto činnost vykonává nahodile
i dohled nad vedením účetnictví. V měsíci březnu dostal odměnu ve výši 350,- Kč. Za tento měsíc musí jednatel odvést pojistné z vyměřovacího základu 4.350,- Kč.
Je nutné rozlišovat příjem ze závislé činnosti a příjem z kapitálového majetku. Příjmem
ze závislé činnosti je příjem, který společník či jednatel společnosti s ručením omezeným
získá
za
práci
vykonávanou
pro
společnost
nebo
komanditista
pro komanditní společnost i v případě, že nemusí při vykonávání této práce dbát příkazů 34
jiných osob. Získaný příjem zakládá účast na nemocenském pojištění a současně podléhá odvodu zdravotního pojištění. Příjmem z kapitálového majetku se rozumí podíly na zisku. Z takového příjmu neodvádí společnost daň ani zdravotní pojištění, ale společník přiznává příjem sám v daňovém přiznání.
Plátcem pojistného je také společník s.r.o., který není občanem ČR, nemá zde bydliště a
v ČR se zdržuje zřídka, pokud je společností odměňován za práci pro tuto společnost a pokud je jeho odměna vyšší než 400,- Kč za měsíc.
Příklad 13 Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. lednu 2007, který mu ukládal účast na nemocenském pojištění. Ve mzdě za měsíc únor mu však ještě byla zúčtována náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Tento příjem podléhá odvodu zdravotního pojištění i v případě, že již nepodléhá účasti na nemocenském pojištění.
5.3 VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD Příklad 14 Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz. Dle zákoníku práce mu náleží maximální náhrada ve výši 1.500,- Kč. Zaměstnavatel se však rozhodne, že mu poskytne odškodnění ve výši 2.300,- Kč. Z rozdílu částek, tedy z 800,- Kč se odvede pojistné.
Do vyměřovacího základu se taktéž nezahrnuje příjem z vynálezů a zlepšovací návrhy pokud nemají souvislost s výkonem práce a příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Příklad 15
Zaměstnanec používá firemní vozidlo jak pro služební tak i pro soukromé účely. Částka ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla se zdaňuje dle daně z příjmu, ale nezapočítává se do vyměřovacího základu. Naopak částka vynaložená na nákup pohonných hmot odpovídající spotřebě pro soukromé účely se do vyměřovacího základu zahrnuje.
35
5.4 PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KÓDŮ Příklad 16 Student se rozhodne v období letních prázdnin nastoupit na brigádu. Zaměstnavatel je povinen tohoto zaměstnance přihlásit k pojištění kódem „P“ a zároveň na dalším řádku kódem „G“ tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o nezaopatřené dítě. Pokud by však student nastoupil do zaměstnání po ukončení studia, je ho zaměstnavatel povinen přihlásit ke zdravotnímu pojištění kódem „P“ a zároveň uvést kód „F“, kterým oznamuje ukončení povinnosti státu hradit pojistné.
Příklad 17 Pokud zaměstnankyně odchází na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně kódem „M“. Po ukončení mateřské dovolené zaměstnankyně plynule přechází na rodičovskou dovolenou. V takovémto případě zaměstnavatel nemusí oznámení provádět, ukončení provede až při ukončení rodičovské dovolené kódem „U“. Pokud se žena na rodičovské dovolené rozhodne přivydělávat u jiného zaměstnavatele, tak tento nový zaměstnavatel je povinen zaměstnankyni přihlásit ke zdravotnímu pojištění kódem „P“ současně s kódem „M“.
Příklad 18 Ukončí-li zaměstnanec pracovní poměr v průběhu nemoci, zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně ukončení pracovního
poměru kódem „O“ a současně
na následujícím řádku uvede kód „N“ s datem následujícího dne, kterým oznamuje počátek výplaty dávek nemocenského pojištění. Pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr a onemocněl v ochranné lhůtě, zaměstnavatel uvede do oznámení kód „N“ s datem počátku nemoci, tj. výplaty dávek nemocenského pojištění. Ukončení provede kódem „K“.
5.5 ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ PO VSTUPU DO EU
Příklad 19
Zaměstnanec má bydliště v ČR, kde také vykonává svou práci. Současně vykonává
práci na území jiného členského státu. Zaměstnanec je pojištěn pouze v ČR. Tato
36
situace by platila i v případě, že by byl zaměstnáván dvěma zaměstnavateli, jeden by
měl sídlo v ČR a druhý v jiném členském státě. Zaměstnanec by si musel vyžádat
potvrzení na předepsaném tiskopise Evropské unie, že je účasten nemocenského pojištění v ČR a předložit ho zaměstnavateli v členském státě.
5.6 ZPŮSOB VÝPOČTU POJISTNÉHO DLE RŮZNÝCH DRUHŮ PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ
Příklad 20 Zaměstnanec byl zaměstnán na základě
pracovní smlouvy
v měsíci lednu.
U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Sjednaný příjem byl 15.000,- Kč.
Hrubá mzda
15.000,-
ZP 4,5 %
675,-
SP 8 %
1.200,-
Základ daně
13.125,-
Zaokrouhlený ZD
13.200,-
Záloha na daň
1.801,-
Sleva na poplatníka
600,-
Záloha na daň po slevě
1.201,-
Odvod zaměstnavatele ZP 9 %
1.350,-
Odvod zaměstnavatele SP 26 % 3.900,Na příslušnou zdravotní pojišťovnu zaměstnavatel odvádí 2.025,- Kč (675,- část
pojistného za zaměstnance + 1.350,- část pojistného hrazeného zaměstnavatelem) společně s Přehledem o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.
Příklad 21 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na nepravidelnou výpomoc. Jiný pracovní poměr však nemá. V měsíci lednu dosáhl výše mzdy 1.800,- Kč. Zároveň požádal zaměstnavatele o odvod pojistného do minimální výše. Hrubá mzda
1.800,37
Minimální ZP
360,-
Odvod zaměstnavatele ZP 720,-
Zaměstnavatel odvede na zdravotní pojišťovnu minimální pojistné ve výši 1.080,- Kč (360,- minimální výše pojistného za zaměstnance + 720,- minimální výše pojistného
za zaměstnavatele). Doplatek do minimální mzdy hradí zaměstnanec a činí 837,- Kč (13,5% z (8.000 - 1.800)).
Příklad 22 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na nepravidelnou výpomoc. Jiný pracovní poměr nemá. Hrubá mzda za tento měsíc činila 300,- Kč. Není účasten nemocenského pojištění.
Zaměstnavatel za tohoto zaměstnance neodvádí pojistné, protože pojištěnec není zaměstnancem. Pracovník se za tento měsíc musí sám přihlásit ve zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sám musí uhradit pojistné v minimální výši, tj. 1.080,- Kč.
Příklad 23 Zaměstnanec byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce v měsíci únoru. U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Sjednaný příjem byl stanoven 15.000,Kč.
Hrubá mzda
15.000,-
ZP 4,5 %
0,-
SP 8 %
0,-
Základ daně Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě
15.000,2.143,600,1.543,-
Dohoda o provedení práce nepodléhá odvodu zdravotního pojištění. 38
Příklad 24 Zaměstnanec je zaměstnán na základě pracovní smlouvy a u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Měsíční mzda byla stanovena na 20.000,- Kč. Používá firemní
automobil i pro soukromé účely. Vstupní cena automobilu činí 525.000,- Kč.
Hrubá mzda
20.000,-
1 % ze vstup. ceny auta
5.250,-
SP 8 % (z 20.000,-)
1.600,-
ZP 4,5 % (z 20.000,-)
900,-
Základ daně
22.750,-
Zaokrouhlený základ daně
22.800,-
Záloha na daň
3.901,-
Sleva na poplatníka
600,-
Záloha na daň po slevě
3.301,-
Odvod zaměstnavatele ZP 9 %
1.800,-
Odvod zaměstnavatele SP 26 % 5.200,-
1 % vstupní ceny automobilu nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Na příslušnou zdravotní pojišťovnu zaměstnavatel odvede 2.700,- Kč (900,- část
pojistného za zaměstnance + 1.800,- část pojistného hrazeného zaměstnavatelem) společně s Přehledem o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.
Příklad 25 Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. února do 15. února.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění. Výše odměny činila 310,- Kč. Jiný pracovní poměr zaměstnanec nemá.
Poměrná část minimálního pojistného (15:20)*8.000,- = 6.000,-
Odvod ZP celkem
13,5% z 6.000,-=
810,-
Sraženo zaměstnanci 4,5% z 310,-
14,-
Doplatek zaměstnance do minima
768,-
Odvod zaměstnavatele ZP 9% z 310,-
28,-
39
Na zdravotní pojištění zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 810,- Kč (782,Kč za zaměstnance a 28,- Kč za zaměstnavatele).
5.7 ROZDÍLY V ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ ČR, OBČANŮ EU A CIZINCŮ Tab. 2 Srovnání povinností při zaměsnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců na území ČR Povinnost zaměstnavatele Přihlášení (odhlášení) zaměstnance k ZP Kód přihlášení zaměstnance Kód odhlášení zaměstnance Povinnost provést registraci zaměstnance Sazba pojistného na ZP - zaměstnanec Sazba pojistného na ZP - zaměstnavatel
Průkaz pojištěnce
Vybrat si zdravotní pojišťovnu Sazba pojistného ZP při pracovním poměru Sazba pojistného ZP při dohodě o provedení práce max. 150 hod./kalendář. rok
Sazba pojistného ZP při pracovní činnosti - max. 1/2 úvazek Příležitostné zaměstnání do 400,- Kč Sazba pojistného ZP při nepravidelné výpomoci nad 400,- Kč - pracovník je zaměstnancem
Občan ČR Ano P O Ne 4,5% 9%
Evropský průkaz zdravotního pojištění - platnost v celé EU Ano
Občan EU Ano A, E O Ne 4,5% 9%
Cizinec Ano C O Ano 4,5% 9% Průkaz pojištěnce Evropský průkaz pokud ukončí zdravotního pojištění - zaměstnání v ČR je platnost v celé EU povinen jej vrátit zdravotní pojišťovně Ano Ano
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
0%
0%
0%
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
0% Zaměstnavatel odvede na ZP minimální výši pojistného, tj. 1.080,Kč
0%
0% Zaměstnavatel odvede na ZP minimální výši pojistného, tj. 1.080,- Kč
Zaměstnavatel odvede na ZP minimální výši pojistného, tj. 1.080,Kč
Zaměstnanec je povinen odvést sám na ZP minimální pojistné, tj. 1.080,Kč
Zaměstnanec je povinen odvést sám na ZP minimální pojistné, tj. 1.080,- Kč
Zaměstnanec je povinen odvést sám na ZP minimální pojistné, tj. 1.080,Kč
Dodatečně vyplacená náhrada mzdy po ukončení pracovního poměru
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
4,5 % + 9 %
Odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu do výše stanovené zákoníkem práce
0%
0%
0%
Odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu nad rámec stanoveného zákoníkem práce
4,5% + 9%
4,5% + 9%
4,5% + 9%
Sazba pojistného ZP při nepravidelné výpomoci do částky 400,- Kč - pracovník není zaměstnancem
Zdroj: vlastní práce
40
6 DISKUZE V bakalářské práci jsem se zaměřila na nastavení systému zdravotního pojištění v ČR a
rozdíly při zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců. Cílem práce bylo potvrzení
či vyvrácení hypotézy zda jsou povinnosti zaměstnavatele, způsob výpočtu a odvod pojistného na zdravotním pojištění stejné při zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců ze třetích zemí. Dospěla jsem k závěru, že systém zdravotního pojištění v ČR je nastavený tak, že při zaměstnávání všech těchto skupin, tj. jak občana ČR, občana EU tak i cizince, jsou stejná práva i povinnosti z hlediska vyměření a odvodu zdravotního pojištění. Rozdíly pocítí zaměstnavatel, který musí své zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu pojištění
u příslušné zdravotní pojišťovny odlišným kódem – u občana ČR kódem P, u občana
EU kódem A, E a u cizince kódem C. Současně u cizince musí provést registraci zaměstnance u zdravotní pojišťovny a doložit zdravotní pojišťovně pracovní povolení pracovníka a potvrzení účasti na nemocenském pojištění. Dalším rozdílem je průkaz pojištěnce. Občan ČR a EU se prokazuje Evropským průkazem zdravotního pojištění,
který je platný na celém území EU, cizinec je povinen se přihlásit v ČR ke zdravotnímu
pojištění a na základě přihlášení mu zdravotní pojišťovna vystaví průkaz pojištěnce tzv. zelenou kartu. V případě ukončení zaměstnání na území ČR je povinen průkaz vrátit
zdravotní pojišťovně, která průkaz vystavila. Další odlišností je povinnost registrace cizinců ze třetích zemí na Úřadu práce. Zaměstnavatel, který chce získat cizince pro svoji práci je povinen nahlásit na Úřad práce volné pracovní místo, které následně nelze
obsadit např. občanem ČR. Současně je povinen podat žádost o povolení získání zaměstnance ze zahraničí a zaplatit správní poplatek ve výši 2.000,- Kč formou kolku. Veškeré změny týkající se zaměstnávání cizinců je zaměstnavatel povinen hlásit jak na zdravotní pojišťovnu, tak i na Úřad práce. Občané EU mají stejná práva
na zaměstnávání jako občané ČR, tzn. ucházení se o zaměstnání na území ČR, zařazení
do evidence zaměstnání na Úřadu práce, právo na zprostředkování zaměstnání personálními agenturami, právo na podporu v nezaměstnanosti atd.
41
7 ZÁVĚR Na základě nedostatků v systému zdravotního pojištění v České republice vláda ČR v současné době projednává reformu zdravotnictví. Vláda považuje ekonomickou stabilizaci, modernizaci a další rozvoj systému zdravotního zabezpečení občanů, založeného zejména na veřejném zdravotním pojištění, za jednu ze svých základních programových priorit. Cílem vlády je zajistit dostupnou a kvalitní péči pro občany na principu skutečné solidarity v rámci mantinelů ústavního nároku na bezplatnou zdravotní péči, možností veřejného zdravotního pojištění a ekonomické úrovně země [8]. Bude proto iniciovat veřejnou diskusi o transformaci zdravotnictví a vznik expertní komise řízené nezávislým koordinátorem [6].
Mezi hlavní body, kterými bude reforma zdravotnictví procházet, patří zachování solidárního financování, posílení postavení pacienta ve zdravotním systému, rovného postavení zdravotnických zařízení i lékařů, nahrazení zákona o neziskových nemocnicích novým zákonem o neziskových organizacích, převedení zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, přesně definovanou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění či případnou možnost si hradit nadstandardní péči. Nedílnou
součástí bude podpora prevence a zdravého životního stylu. Vláda se také zaměří na způsob financování zdravotnické záchranné služby a na stanovení maximálních úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Vláda stanoví nezávislého regulátora, který bude dohlížet na hospodaření zdravotních pojišťoven a zajištění dostupnosti zdravotní péče. Budou zavedeny maximální roční limity finanční spoluúčasti občanů s přihlédnutím k sociálně slabým skupinám. Tyto hlavní body plánuje vláda provést do roku 2010.
V současnosti je problematika systému zdravotního pojištění a očekávaná reforma
zdravotnictví v České republice dosti diskutovaným tématem a je na vládě, jakým směrem se reforma bude vyvíjet a která kritéria budou uzákoněna.
42
8 PŘEHLED LITERATURY [1] Šubrt, B., Leiblová, Z., Přihodová, V., Daněk, A., Přikrylová, H., Lukešová, D., Dorčáková, J., Kratochvílová, E., Mikyska, M. Abeceda mzdové účetní 2007, Ostrava: nakladatelství ANAG, 2007. 17. vydání, ISBN 978-80-7263-373-9 [2] Trnková, L., Ženíšková, M., Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, Ostrava: nakladatelství ANAG, 2007. 11. vydání, ISBN 978-80-7263-390-6
[3] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
[4] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [5] Systém zdravotní péče [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2007-04-10]. Dostupné na http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/zdravi/system-zdravotni-pece/
[6] Obecné informace Ministerstva financí ČR [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http://www.mfcr.cz [7] Přijdeme k Vám na kontrolu… [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http://www.pamservis.cz/?cid=162197&fromemail=1 [8] Obecné informace Vlády ČR [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http://www.vlada.cz [9] Obecné informace Všeobecné zdravotní pojišťovny [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http://www.vzp.cz [10] Dlužné pojistné, penále, pokuty [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2007-04-24]. Dostupné na http://www.vzp.cz/cmc/internet/cz/Platci/ Zamestnavatele/Dluzne-pojistne-penale-pokuty/
43
9 PŘÍLOHY 1. Formulář přihlášky zaměstnavatele – plátce pojistného na ZP 2. Hromadné oznámení zaměstnavatele 3. Přehled o platbě pojistného na ZP zaměstnavatele
44
