Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Způsoby rozdělení hospodářského výsledku ve společnosti s ručením omezeným Diplomová práce
Vedoucí práce: Dr. Ing. Jana Gláserová
Autor práce: Jana Pavésková
Brno 2009
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav účetnictví a daní
Provozně ekonomická fakulta 2008/2009
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce:
Bc. Jana Pavésková
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Manažersko-ekonomický obor
Název tématu:
Způsoby rozdělení hospodářského výsledku ve společnosti s ručením omezeným
Rozsah práce:
60 stran
Zásady pro vypracování: 1.
Zpracovat pracovní osnovu a zkonzultovat ji s vedoucí práce
2.
V průběhu zpracování práce informovat vedoucí práce o postupu a výsledcích
3.
Prostudovat literární zdroje vztahující se k tématu práce
4.
Cílem práce bude analyzovat způsoby rozdělení hospodářského výsledku ve s.r.o., zaměřit se na vyplácení podílů na zisku společníkům a stanovit, zda je tato varianta z daňového pohledu výhodnější ve srovnání s pracovním poměrem společníků.
Seznam odborné literatury:
1.
FIŠEROVÁ, E. -- FIŠER, J. Podvojné účetnictví a účetní závěrka pro podnikatele. Praha: REFIS Agr., 1997. 305 s. ISBN 80-901649-7-8.
2.
PILAŘOVÁ, I. Účetní a daňové problémy právnických osob v praxi 2006. Praha: Grada, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1608-9.
3.
RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka : průvodce podvojným účetnictvím k1.1.2008. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 959 s. ISBN 978-80-7263-437-8.
Datum zadání diplomové práce:
květen 2008
Termín odevzdání diplomové práce:
květen 2009
Bc. Jana Pavésková řešitelka
Dr. Ing. Jana Gláserová vedoucí práce
Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. vedoucí ústavu
prof. Ing. Jana Stávková, CSc. děkanka PEF MZLU v Brně
Chtěla bych zde poděkovat Dr. Ing. Janě Gláserové za odborné a metodické vedení při zpracování této diplomové práce a za ochotu, čas, které mé práci věnovala.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Způsoby rozdělení hospodářského výsledku ve společnosti s ručením omezeným zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
V Brně dne 8.4.2009
…………………………… 4
Abstrakt
Práce se zabývá způsoby rozdělení hospodářského výsledku ve společnosti s ručením omezeným. Vymezuje základní pojmy společnosti s ručením omezeným, právní úpravu společnosti s následným zaměřením na způsoby rozdělení hospodářského výsledku, tzn. tvorby případně čerpání zákonných i ostatních fondů, převod hospodářského výsledku na nerozdělený zisk minulých let, úhradu či snížení neuhrazené ztráty minulých let, vyplácení podílu na zisku společníkům a zvyšování či snižování základního kapitálu společnosti. Zaměřuji se na vyplácení podílu na zisku společníkovi, zdaňování společníků, jeho optimální daňové zatížení a na právní, daňovou a účetní optimalizaci společníka ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným. Hlavní část práce je zaměřená na porovnání daňové výhodnosti vyplácení podílu na zisku s vyplácením příjmu společníkovi formou pracovního poměru z pohledu společnosti s.r.o.
Abstract
This thesis deals with the ways of the economical product disposal in a Limited Company. It defines basic terms of a Limited company and legal regulations of it together with subsequently covering the ways of economical product disposal, which means producing eventually drawing form legitimate and other funds, negotiating economical product to past years’ undischarged profit, previous outstanding forfeit footage or reduction, partners’ dividend redemption and increasing or decreasing of the company’s fund. I focus on partner’s dividend redemption, partners’ taxation, its optimal tax burden and legal, tax and accounting optimization of the partner in relation to a Limited Company. The main part of my thesis focuses on comparing tax merit of dividend redemption to incom redemption to a partner due employment from the point of view of Limited Company.
5
OBSAH
1. 2. 3. 4.
ÚVOD.................................................................................................................. 7 CÍL PRÁCE........................................................................................................ 8 METODIKA....................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................... 10 4.1. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM......................................... 10 4.1.1. Základní právní úprava .................................................................... 10 4.1.2. Základní kapitál................................................................................. 10 4.1.3. Obchodní podíl................................................................................... 11 4.1.4. Podíl na zisku ..................................................................................... 11 4.1.5. Rezervní fond ..................................................................................... 11 4.1.6. Orgány společnosti............................................................................. 11 4.1.7. Změna společenské smlouvy ............................................................. 13 4.1.8. Zánik účasti společníka ve společnosti............................................. 14 4.1.9. Zrušení a likvidace společnosti ......................................................... 15 4.2. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ................................................................................ 16 4.3. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK............................................................... 17 4.3.1. Rozdělení hospodářského výsledku.................................................. 17 4.3.2. Zákonný rezervní fond ...................................................................... 18 4.3.3. Statutární fondy ................................................................................. 20 4.3.4. Ostatní fondy ...................................................................................... 21 4.3.5. Nerozdělený zisk minulých let .......................................................... 21 4.3.6. Úhrada ztráty minulých let............................................................... 21 4.3.7. Vyplacení podílu na zisku společníkům........................................... 24 4.3.8. Zvýšení/snížení základního kapitálu ................................................ 26 4.4. JEDNATELÉ A SPOLEČNÍCI ............................................................... 31 4.4.1. Zdaňování jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů...... 31 4.4.2. Optimalizace daňového zatížení společníka s.r.o............................ 35 4.4.3. Právní, daňová a účetní optimalizace ve vztahu jednatelů ke společnosti...................................................................................... 37 5. PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 41 5.1. SPOLEČNÍK V PRACOVNĚ-PRÁVNÍM VZTAHU........................... 41 5.2. HV A PODÍL NA ZISKU SPOLEČNÍKA.............................................. 48 5.3. KOMBINACE PRACOVNĚ-PRÁVNÍHO VZTAHU A VYPLÁCENÍ PODÍLU NA ZISKU ....................................................... 51 5.4. DAŇOVÉ ASPEKTY SPOLEČNOSTI .................................................. 59 5.5. ÚČETNÍ PŘÍPADY .................................................................................. 60 6. ZÁVĚR ............................................................................................................. 61 7. PŘEHLED LITERATURY ............................................................................ 63
6
1. ÚVOD Společnost s ručením omezením byla poprvé uzákoněna jako forma obchodní společnosti v Německu roku 1892. Pod německým vlivem byl v Rakousku přijat 6. března 1906 Zákon č. 58/1906 ř.z., o společnostech s ručením omezeným, který platil i v Československu až do roku 1950, kdy společnost s ručením omezeným přestala v Česku existovat, v Rakousku tento zákon platí dodnes. Společnost s ručením omezeným se do československého právního řádu vrátila až novelou Hospodářského zákoníku roku 1990. Dnes je upravena Obchodním zákoníkem 1.
Společnost s ručením omezeným je v České republice nejrozšířenějším typem obchodní společnosti. Výhodu můžeme spatřit v omezeném ručení za závazky společnosti maximálně do výše základního kapitálu, který odpovídá relativně nízké hodnotě minimální hranice základního kapitálu společnosti vyžadované příslušnými právními předpisy. Taktéž společnost s ručením omezeným subjektivně posunuje úroveň při srovnání podnikání fyzické osoby výše k profesionálnějšímu přístupu. Částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele se může zdát povinnost vedení podvojného účetnictví a profesionálnější jednání s jednotlivými úřady.
Bezproblémové fungování společnosti je mimo samotný předmět podnikání závislé na znalosti právních, účetních a daňových předpisů a povinností k jednotlivým úřadům a institucím, které jsou pro řadu podnikatelů dosti komplikované a není proto pro ně lehké se v této problematice snadno orientovat a pohybovat.
Proto bych chtěla prostřednictvím mé diplomové práce podrobněji nastínit fungování společnosti
s ručením
omezeným
v návaznosti
na
rozdělení
vykázaného
hospodářského výsledku za dané účetní období a následně upozornit na daňové dopady při vyplácení příjmů společníkům s.r.o. formou podílu na zisku a prostřednictvím pracovně-právního vztahu.
1
Společnost s ručením omezeným [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-04-08]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnostsru%C4%Den%C3%ADmomezen%C3%BDm
7
2. CÍL PRÁCE Orientace ve všech předpisech je značně komplikovaná zvláště pro podnikatele samotné, proto bych ráda v této práci nastínila základní informace o společnosti s ručením omezeným se zaměřením, jakým způsobem je možné rozdělit hospodářský výsledek – zisk společnosti a jaké jsou možnosti společnosti se vypořádat s vykázanou ztrátou za dané účetní období.
V této diplomové práci se blíže zaměřím zejména na rozdělení hospodářského výsledku prostřednictvím vyplácení podílu na zisku společníkovi a pokusím se zodpovědět následující otázky: Kdy a za jakých podmínek je možné vyplatit společníkovi podíl na zisku? Jakým způsobem se zdaňuje vyplácený podíl na zisku? Jaké daňové dopady má výplata podílu na zisku pro společnost?
Cíl mé práce budu směřovat k potvrzení či vyvrácení hypotézy: Vyplácení podílu na zisku společníkovi je pro společnost z daňového hlediska výhodnější než vyplácení příjmu společníkovi formou pracovně-právního vztahu.
V praktické části se zaměřím zejména na propočet variant různých výší ročních příjmů společníka na základě pracovně-právního vztahu se společností s ručením omezeným. Dále se budu zabývat vyčíslením hospodářského výsledku a jeho zdaněním daní z příjmů právnických osob v letech 2008 a 2009 v různých výších vykázaného hospodářského výsledku za dané období a následně vyčíslím výši podílů na zisku společníka a jeho zdanění daní z příjmů fyzických osob. V závěrečné fázi praktické části vyčíslím pro jednotlivé varianty různé úrovně kombinací vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílu na zisku. Zde budu analyzovat nejvýhodnější daňově uznatelnou variantu a daňově účinných nákladů pro společnost.
8
3. METODIKA Práci rozdělím do tří částí – úvod, teoretická část a praktická část. V úvodu popíši základní pojmy. V teoretické části vysvětlím základní právní úpravu společnosti s ručením omezeným, vysvětlím podmínky vzniku, fungování a zániku s.r.o., vysvětlím pojem hospodářský výsledek a následně popíši jednotlivé způsoby rozdělení hospodářského výsledku. V posledním hlavním bodu teoretické části vysvětlím zdaňování jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů, optimalizaci daňového zatížení společníka a právní, daňovou a účetní optimalizaci ve vztahu jednatelů ke společnosti. V závěrečné praktické části se budu zabývat výpočty a srovnáním daňových aspektů vyplácení podílu na zisku společníkovi a vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu.
Při zpracování této diplomové práce se budu řídit standardně užívanými metodickými postupy, které vycházejí ze základních druhů myšlenkový operací (indukce, dedukce, komparace). Dále budu využívat odbornou literaturu, zákony a články vztahující se k problematice společnosti s ručením omezeným jako takové a k rozdělování hospodářského výsledku.
9
4. TEORETICKÁ ČÁST 4.1.
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
4.1.1. Základní právní úprava Společnost s ručením omezeným je upravena zákonem č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník. Společnost s ručením omezeným je společností, která je povinna tvořit základní kapitál, který je tvořen vklady jednotlivých společníků, a ti ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů základního kapitálu do obchodního rejstříku. Tato společnost může být založena jednou či více osobami, maximálně však může mít 50 společníků. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků. V momentě, kdy jsou splaceny a zapsány do obchodního rejstříku všechny vklady společnosti, ručení společníků zaniká.
4.1.2. Základní kapitál Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků obchodní společnosti, v našem případě společnosti s ručením omezeným. Základní kapitál musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Neznamená to však, že by nemohl být vklad splacen v cizí měně, ale v takovémto případě musí být ve společenské smlouvě či zakladatelské listině vyjádřen ekvivalent v měně české.
Základní kapitál u společnosti s ručením omezeným musí být dle obchodního zákoníku tvořen povinně a musí činit alespoň 200.000,- Kč. Výše vkladu každého společníka musí činit minimálně 20.000,- Kč. Tato výše může být stanovena pro jednotlivé společníky rozdílně, avšak celková výše musí být rovna výši základního kapitálu společnosti. Celkový základní kapitál musí být splacen do pěti let od vzniku společnosti a v průběhu celého trvání společnosti nesmí jeho výše klesnout pod zákonem stanovenou hranici. Maximální výše stanovena není.
10
4.1.3. Obchodní podíl Každý společník má obchodní podíl, který představuje jeho účast na společnosti, z něj plynou jeho práva a povinnosti. Výše podílu se zpravidla určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Společníci mají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě. Tyto práva jsou vymezeny zpravidla ve společenské smlouvě. Mají právu nahlížet do dokladů společnosti, tyto kontrolovat nebo mohou k těmto činnostem zmocnit auditora či daňového poradce.
4.1.4. Podíl na zisku Společníci se podílejí na zisku společnosti, který je určen valnou hromadou dle obchodních podílů každého společníka. K výplatě zisku nelze použít základní kapitál, rezervní fond ani ostatní kapitálové fondy. Po celou dobu trvání společnosti nemohou společníci požadovat vrácení vkladu.
4.1.5. Rezervní fond Společnost je povinna z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za daný rok vytvořit rezervní fond a to ve výši nejméně 10 % ne však více než 5 % z celkové hodnoty základního kapitálu. Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu je možné použít pouze na úhradu ztráty společnosti.
4.1.6. Orgány společnosti Orgány společnosti jsou dle zákona: valná hromada, která je nejvyšším orgánem společnosti a schvaluje např. jednání před vznikem společnosti, současně schvaluje účetní závěrku, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhoduje o změnách obsahu společenské smlouvy, o zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, členů dozorčí rady, likvidátora, rozhoduje o zrušení společnosti likvidací, dále o vyloučení společníka, schvaluje smlouvy, rozhoduje o fúzích, převodu jmění na společníka, změny právní formy, schvaluje např. i ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku, smlouvy o tichém společenství i jejich změny, schvaluje smlouvy o výkonu funkce, uděluje a odvolává prokuru atd.
11
Jednotliví společníci se zúčastňují jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněnce na základě plné moci. Zmocněncem nesmí však být jednatel nebo člen dozorčí rady. Valná hromada je schopná usnášení v případě, jsou-li přítomni společníci, kteří mají minimálně polovinu všech hlasů. Každý společník má jeden hlas na každých 1.000,- Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouvy jiný počet hlasů [7].
Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků. Při rozhodování o zrušení společnosti likvidací je vždy zapotřebí souhlasu minimálně dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. O tomto rozhodnutí musí být současně vyhotoven notářský zápis. Daný společník nemůže hlasovat např. v případě, kdy valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, nebo o jeho vyloučení či podání návrhu na jeho vyloučení, v případě, zda mu má být poskytnuta výhoda nebo prominuto plnění povinností, zda má být odvolán z funkce při porušení povinností při výkonu funkce, v případě, že je v prodlení se splacením vkladu a v dalších případech, kdy tak stanoví zákon.
Společník, který nebyl přítomen na valné hromadě, může projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím i mimo valnou hromadu. Tento souhlas musí být společnosti doručen do jednoho měsíce, ode dne, kdy se konala valná hromada. V případě, že je usnesení přijato, jednatelé písemně do čtrnácti dnů oznámí jeho přijetí všem společníkům.
Valná hromada se svolává nejméně jednou za rok. V případě, že schvaluje účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Termín a program valné hromady musí být oznámen písemnou pozvánkou společníkům ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. O svolání valné hromady mohou pouze společníci, jejichž vklady jsou ve výši minimálně 10 % základního kapitálu. Valná hromada zpravidla volí svého předsedu a zapisovatele. V případě, že má společnost pouze jednoho společníka, působnost valné hromady vykonává tento společník. Musí mít písemnou formu a musí být společníkem podepsán.
12
jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti a může být buď jeden nebo i více jednatelů. Pokud je jednatelů více, mohou jménem společnosti jednat buď každý samostatně, nebo dle podmínek určených na základě společenské smlouvy. Jednatel je jmenován valnou hromadou. Jednatelé musejí zajistit řádné vedení účetnictví
společnosti,
předepsané
evidence
a
informovat
společníky
o záležitostech společnosti.
Jednateli
náleží
vedení
společnosti.
Má-li
společnost
více
jednatelů,
k rozhodnutím o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jednatelů není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak. dozorčí rada je zřízena pokud tak stanoví společenská smlouva. Dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, dále do ostatních dokladů a kontroluje údaje, které jsou obsažené v těchto dokladech, přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě, podává zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně [7]. Členové jsou voleni valnou hromadou a členem nemůže být jednatel společnosti. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Členové dozorčí rady se mohou účastnit valné hromady.
4.1.7. Změna společenské smlouvy Změna společenské smlouvy je možná na základě souhlasu všech společníků nebo rozhodnutím valné hromady. Pokud jsou prováděny změny práv pouze některých společníků, je nutný i souhlas těchto společníků. V případě, že změny zasahují do práv všech společníků, je nutné, aby se změnou souhlasili všichni společníci.
Za změnu se také považuje např. navýšení základního kapitálu, které může být peněžní i nepeněžní formy. V případě nepeněžní formy je třeba znaleckého posudku pro ocenění tohoto vkladu. Na základě navýšení základního kapitálu jsou jednatelé povinni podat návrh na zápis navýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Navýšený základní kapitál je účinný k datu zápisu do obchodního rejstříku.
13
V případě snížení základního kapitálu je třeba, aby valná hromada ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedla údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zda pouze z části vyplacena společníkům nebo zda bude např. prominuta povinnost splatit vklad popřípadě jiný způsob, jak bude s touto částkou naloženo.
Z důvodu snížení základního kapitálu může zaniknout pouze ten vklad, který připadá na obchodní podíl v majetku společnosti. Vklady lze snížit nerovnoměrně, jen když s tím souhlasí všichni společníci anebo se snižuje základní kapitál o výši nesplaceného vkladu. Přitom se nesmí snížit výše základního kapitálu společnosti a výše vkladu každého společníka pod částku stanovenou obchodním zákoníkem2.
Rozhodnutí o snížení základního kapitálu musí jednatelé zveřejnit do 15-ti dnů po jeho přijetí a to dvakrát po sobě s časovým odstupem 30-ti dnů. Současně se vyzvou jednotliví věřitelé, aby přihlásili své pohledávky do 90 dnů po posledním oznámení v případě, kdy nejde o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty nebo v případě vytvoření rezervního fondu. Společnost musí svým věřitelům poskytnout přiměřené zajištění jednotlivých pohledávek nebo pohledávky uspokojit.
4.1.8. Zánik účasti společníka ve společnosti
Zrušení společníka soudem Společník nemůže ze společnosti vystoupit, ale může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, pokud však nejde o jediného společníka.
Prohlášení konkursu na majetek společníka, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka a další obdobné případy mají dle právní moci stejné účinky jako zrušení jeho účasti soudem.
Prohlášení konkursu na majetek jediného společníka, nemá prohlášení konkursu právní účinky a obchodní podíl se stává součástí majetkové podstaty a právo může
2
Zákon č. 513/1992 Sb. Obchodní zákoník
14
vykonávat pouze insolvenční správce s tím, že tato plnění náleží do konkursní podstaty.
Vyloučení společníka Společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, i když k jejich plnění byl vyzván a současně byl písemně upozorněn na možnost vyloučení, může společnost rozhodnout o jeho vyloučení a tohoto práva se domáhat u soudu. S tímto činem musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují minimálně jednu polovinu základního kapitálu.
Dohoda o ukončení účasti Společníci se mohou dohodnout o ukončení účasti společníka v dané společnosti dohodou. Zde je zapotřebí, aby se dohody účastnili všichni společníci. Dohoda musí být písemná a musí obsahovat úředně ověřené podpisy jednotlivých společníků.
Vypořádání obchodního podílu společníka, kterému účast ve společnosti zaniká, se řeší prostřednictvím vyplacení jeho podílu. Podíl se určuje zejména poměrem obchodních podílů a společnost je povinna tento podíl vyplatit bez zbytečného odkladu.
4.1.9. Zrušení a likvidace společnosti Společnost s ručením omezeným může být zrušena na základě rozhodnutí soudu, případně z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Zrušení společnosti bývá zpravidla svěřena do působnosti valné hromady nebo se zrušuje dohodou všech společníků. I zde je nezbytný notářský zápis.
Každý společník má nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Podíl se určuje poměrem obchodních podílů, případně jiným způsobem stanoveným ve společenské smlouvě.
15
4.2.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Každá společnost má povinnost na konci účetního období sestavit účetní závěrku. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni. Tímto dnem rozumíme den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Konec účetního období bývá buď kalendářní rok, tedy účetní závěrka se sestavuje k 31.12. daného roku nebo v případě hospodářského roku je to jakýkoliv jiný den v kalendářním roce, kterým končí účetní období společnosti.
Účetní závěrku tvoří rozvaha neboli bilance, výkaz zisku a ztráty a příloha. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha obsahuje např. informace o výši splatných závazků a pohledávek, výši daňových nedoplatků apod. Účetní závěrka bývá sestavena v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou účetní závěrku sestavit účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
K účetním jednotkám, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, patří společnosti s ručením omezeným, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za které účetní závěrku sestavují a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo dosáhly alespoň dvou ze tří následujících kritérií: celková aktiva jsou vyšší než 40.000.000,- Kč, roční úhrn čistého obratu neboli výše výnosů snížená o prodejní slevy dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a současně vynásobená dvanácti, je větší než 80.000.000,- Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období je vyšší než 50. Tyto účetní jednotky jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení [6].
16
4.3.
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
V rámci účetní závěrky je vyčíslen výsledek hospodaření společnosti. Řádnou účetní závěrku schvaluje valná hromada. Konání valné hromady musí být nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. V případě společnosti, která má za účetní období kalendářní rok, se koná valná hromada nejpozději do 30. června následujícího roku.
Při otevření účetnictví k prvnímu dni účetního období, vykáže společnost hospodářský výsledek na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Na tomto účtu bude evidován disponibilní hospodářský výsledek, což je čistý zisk (případně zde bude evidována ztráta), tedy hospodářský výsledek po odečtení daně z příjmů.
Stav účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení nemůže vykazovat ke dni uzavření účtů žádný zůstatek. Rozdělení hospodářského výsledku musí proběhnout do konce následujícího účetního období3.
4.3.1. Rozdělení hospodářského výsledku Výsledek hospodaření lze rozdělit několika způsoby. Výsledkem hospodaření může být buď zisk, nebo ztráta.
V případě rozdělení zisku postupujeme dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Zisk můžeme rozdělovat až po schválení hospodářského výsledku valnou hromadou. Z konání valné hromady je nutné vyhotovit zápis, kde musí být popsáno, jakým způsobem bude hospodářský výsledek rozdělen. V tomto okamžiku uveřejníme účetní závěrku včetně rozdělení zisku případně vypořádání ztráty v obchodním rejstříku.
3
Právo společníků podílet se na zisku [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-15]. Dostupné na http://www.podnikatel.cz/clanky/pravo-spolecniku-podilet-se-na-zisku/
17
Vykázaný zisk dle zákona nejprve rozdělujeme na: zákonný rezervní fond, dále na: statutární fondy, ostatní fondy, nerozdělený zisk minulých let, úhradu ztráty minulých let, vyplacení podílů na zisku společníkům, zvýšení základního kapitálu. V případě záporného hospodářského výsledku, tedy ztráty postupujeme opět dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Ztráta může být vypořádaná následujícími způsoby: z nerozděleného zisku minulých let, použití rezervního fondu na úhradu ztráty, použití ostatních fondů na úhradu ztráty, převod ztráty do dalších let, předpis ztráty k úhradě společníkům, snížení základního kapitálu. 4.3.2. Zákonný rezervní fond Zákonný rezervní fond je sledován v účetnictví na syntetickém účtu č. 421. Účet je určen ke sledování stavu zákonného rezervního fondu. Je jedním z fondů tvořených ze zisku, o kterých se účtuje v účtové skupině 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Zřizují ho podle obchodního zákoníku povinně kapitálové obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Je určen ke krytí ztrát společnosti nebo k opatřením, která mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti4.
4
421 – Zákonný rezervní fond [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-16]. Dostupné na http://www.sagit.cz/pages/delfinuctytxt.asp?cd=149&typ=r&refresh=yes&levelid=U_421.HTM
18
Rezervní fond může být tvořen dle společenské smlouvy již při vzniku společnosti. V ostatních případech má společnost s ručením omezeným dle obchodního zákoníku povinnost tvořit rezervní fond ze zisku a to nejpozději od prvního roku, v němž tato společnost zisk vykázala.
Rezervní fond bývá tvořen následujícím způsobem: v prvním roce vytvoření zisku nejméně 10 % z čistého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního kapitálu, rezervní fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu [10].
Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu může být použit pouze k úhradě ztráty společnosti.
Např. Společnost s ručením omezených má základní kapitál 200.000,- Kč a netvořila při svém vzniku rezervní fond. Tato společnost vznikla v r. 2007 a za tento rok vykázala čistý zisk 80.000,- Kč. V roce 2008 vykázala zisk ve výši 350.000,- Kč.
Společnost musí za rok 2007 tvořit rezervní fond a to ve výši: minimálně 10 % z 80.000,- Kč (10 % z čistého zisku) = 8.000,- Kč, maximálně však 5 % z 200.000,- Kč (5 % ze zákl. kapitálu) = 10.000,- Kč tzn., že společnost bude tvořit rezervní fond za rok 2007 ve výši 8.000,- Kč.
Za rok 2008 bude společnost tvořit rezervní fond následujícím způsobem: minimálně 5 % z 350.000,- Kč (5 % z čistého zisku) = 17.500,- Kč maximálně 10 % z 200.000,- Kč (10 % ze zákl. kapitálu) = 20.000,- Kč 20.000,- Kč – 8.000,- Kč (z r. 2007) = 12.000,- Kč tzn., že společnost bude za rok 2008 tvořit rezervní fond ve výši 12.000,- Kč, což odpovídá dle zákona maximální hranici pro tvorbu rezervního fondu.
19
V případě, že již máme dle výše zmíněných podmínek vytvořený rezervní fond, a současně nám zůstává ještě další část vykázaného zisku k rozdělení, můžeme nyní postupovat dle společenské smlouvy. Toto rozdělení opět musí být schváleno valnou hromadou a zahrnuje tvorbu dalších fondů ze zisku, může být použit na úhradu ztráty z minulých let případně je ponechán jako nerozdělený zisk nebo může být vyplacen společníkům formou podílu na zisku.
Rezervní fond v v zákonné výši lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti. Pokud společnost na základě společenské smlouvy stanoví, že bude vytvářet vyšší rezervní fond nad rozsah, může tyto prostředky převyšující zákonnou hranici použít i k jiným účelům.
O finančních prostředcích rezervního fondu v zákonné výši je oprávněna rozhodovat pouze valná hromada a k tomuto rozhodnutí zpravidla dochází při schvalování účetní závěrky. O finančních prostředcích nad tento rámec můžou rozhodovat jednotliví jednatelé společnosti.
Dále se zaměříme na rezervní fond v zákonné výši. Pokud je ztráta v takové výši, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla výše poloviny základního kapitálu společnosti, jsou jednatelé povinni svolat valnou hromadu co nejdříve, potom co zjistí tuto skutečnost.
4.3.3. Statutární fondy Statutární fond lze tvořit u kapitálových společností, mezi něž patří společnost s ručením omezeným. Statutární fondy bývají tvořeny dle uzavřené společenské smlouvy a slouží ke krytí ztrát společnosti, k opatřením pro překonání nepříznivého průběhu hospodaření apod. Účet je veden v účtové osnově pod syntetickým účtem č. 423 – Statutární fondy. Účet je zřízen ke sledování stavu statutárních fondů. Je také jedním z fondů tvořených ze zisku, o kterých se účtuje v účtové skupině 42 - Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření.
20
4.3.4. Ostatní fondy Ostatní fondy lze tvořit a čerpat na základě rozhodnutí valné hromady vždy podle uzavřené
společenské
smlouvy.
Tvoření
ostatních
fondů
není
obchodním
společnostem nařízeno, je pro každou účetní jednotku dobrovolné. Ve společenské smlouvě musí být uvedeno druhové určení fondu, např. zda je fond tvořen ke krytí výdajů na kulturní, sportovní či sociální potřeby, zda je určen jako fond odměn popřípadě zda je možné fond použít na krytí případných ztrát či pro překonání nepříznivého průběhu hospodaření. Dle Českých účetních standardů je doporučeno jednotlivé fondy evidovat na zvláštním analytickém účtu. Pro účely účetnictví se používá číslo syntetického účtu 427 – Ostatní fondy v účtové skupině 42.
4.3.5. Nerozdělený zisk minulých let V každém konkrétním účetním období, za které byl vytvořen zisk, nemusí být celý objem tohoto zisku použit na tvoření fondů a nemusí být v celé výši rozdělen. Je to část zisku, která zbude po odvodu daní, která se nerozděluje mezi jednotlivé společníky a slouží k dalšímu podnikání. Nerozdělený zisk je formou prostředků, která nemá přímo určen konkrétní způsob využití. V případě, že společnost vykáže ztrátu, je možné tuto ztrátu uhradit prostřednictvím nerozděleného zisku z minulých let. Pro účely účetnictví se eviduje na účtu číslo 428 – Nerozdělený zisk minulých let v účtové skupině 42.
4.3.6. Úhrada ztráty minulých let Dalším případem, kdy lze dosažený zisk za předcházející zdaňovací období rozdělit, je převod na neuhrazenou ztrátu minulých let. Vyměřená daňová ztráta minulých let je dle zákona odčitatelnou položkou od základu daně.
Základními pravidly odpočtu daňové ztráty: zákon o daních z příjmů umožňuje odečítat od základu daně daňovou ztrátu z minulých let. Daňová ztráta je vyčíslena nikoliv v účetnictví společnosti, ale v daňovém přiznání k dani z příjmu. Takto vyčíslenou daňovou ztrátu je možné odčítat od daňového základu v roce, kdy společnost vykázala zisk. Je důležité, nezaměnit pojem daňová a účetní ztráta, protože účetní ztráta, která je vykázaná v účetnictví, není odčitatelnou položkou, a proto ji nelze od daňového základu odečíst. O úhradě účetní ztráty rozhoduje valná hromada. 21
Zákon o daních z příjmů definuje daňovou ztrátu v §38n jako rozdíl nižších příjmů a vyšších výdajů upravených o položky uvedené v §23, tj. jako rozdíl příjmů zdaňovaných v daňovém přiznání a výdajů, které zákon o daních z příjmů uznává jako daňově účinné [14]. Základ daně je následně definován v §23 odst. 1 jako rozdíl, o který příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů od daně osvobozených převyšují výdaje a to při respektování jejich časové a věcné souvislosti v daném zdaňovacím období. Bez vazby ke zdaňovacímu období či k období, které není zdaňovací, ale po jeho ukončení se podává daňové přiznání (§38m). To znamená, že ztráta může být odpočtena jak ze základu daně vzniklého za zdaňovací období, tak ze základu daně vzniklého za období, které není zdaňovací, ale po jeho ukončení se podává daňové přiznání [14]. Podmínkami uplatnění odpočtu jsou následující: -
ztráta, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část,
-
nejdéle je možné ztrátu odečíst pět zdaňovacích období bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena,
-
za předpokladu, nedošlo-li v období, za které se ztráta uplatňuje k podstatné změně oproti období, za které byla ztráta vyměřena.
Situace může být zkomplikována v případě, že se mezi řádnými zdaňovacími obdobími dostane období, které není zdaňovací, ale současně po jeho ukončení se podává daňové přiznání. Za období, které není obdobím zdaňovacím, se ztráta uplatnit může, ale toto období se nezapočítává do celkového počtu pěti zdaňovacích období pro uplatnění daňové ztráty.
22
Například pokud za rok 2007 byla vyměřena ztráta. Od 1.4 2009 daná společnost přechází na hospodářský rok. Za období 1.1.2009 – 31.3.2009 bylo podáno daňové přiznání, protože se jedná o účetní období, po jehož ukončení se podává daňové přiznání. Ztráta za rok 2007 může být uplatněna v některém z následujících obdobích: -
od 1.1. do 31.12.2008
-
období od 1.1. do 31.3.2009 se nezapočítává do celkového období 5-ti zdaňovacích období, za které lze uplatnit daňová ztráta
-
od 1.4.2009 do 31.3.2010
-
od 1.4. 2010 do 31.3.2011
-
od 1.4.2011 do 31.3.2012
-
od 1.4.2012 do 31.3.2013
Zákon o daních z příjmů však nenařizuje, že poplatník musí použít nejstarší neuplatněnou ztrátu, nýbrž toto uvážení nechává na samotném poplatníkovi. Současně není stanoveno ani pořadí, v jakém mají být odečteny ani např. odčitatelné položky od základu daně, proto je můžeme odčítat v libovolném pořadí, pouze se musíme řídit věcnými a časovými pravidly jednotlivých položek. Mezi tyto položky řadíme např. daňovou ztrátu, odpočet na výzkum a vývoj, dary atd.5.
Podle zákonných předpisů můžeme evidovat neuhrazenou ztrátu po určitou maximálně stanovenou dobu. Po uplynutí této lhůty musí být neuhrazená ztráta vypořádána např. z prostředků ostatních fondů, ze zisku minulých let, snížením základního kapitálu apod. Pokud zůstatek překročí zůstatky vlastních zdrojů, nastane situace, kdy vlastní kapitál je záporný. Tento jev by se však neměl vyskytovat, v takovémto případě je nezbytné vyhlásit na společnost konkurz.
Nutno je taktéž upozornit na rozdíl mezi daňovou a účetní ztrátou. V praxi v některých případech dochází k záměně pojmů a následně pravidel pro daňovou a účetní ztrátu. Následně se pokusím jednotlivé rozdíly ukázat na několika příkladech. 5 Ztráta jako odčitatelná položka od základu daně – 1. Část [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-22]. Dostupné na http://www.ucetnisvet.cz/ucetnisvet/odborna-sekce/clanky/detailclanku/&link_back=583&clanek=4411
23
Účetní ztrátu zjistíme v účetnictví z hospodářského výsledku, který vychází z porovnání nákladů a výnosů, což je porovnání páté a šesté účtové třídy. Pokud hodnota nákladů je vyšší než hodnota výnosů, společnost vykázala účetní ztrátu.
V případě, že zjišťujeme daňovou ztrátu společnosti, vycházíme sice z údajů z účetnictví, ale tyto údaje musíme upravit dle zákona o daních z příjmu, který rozlišuje mezi daňovými a nedaňovými náklady a výnosy. Jedná se o náklady a výnosy, které buď můžeme zahrnout do daňově uznatelných nákladů a výnosů nebo je musíme vyjmout, aby nezkreslovaly výsledný základ daně z příjmů, z kterého se následně vypočte daň. Jako příklad mohu uvést, že o daňových odpisech dlouhodobého hmotného majetku společnost neúčtuje, společnost účtuje pouze o účetních odpisech a tyto se mohou lišit. V daňovém přiznání následně vyčíslujeme hodnotu, o kterou se daňové odpisy liší od účetních. Toto je jeden z důvodů, kdy může společnost vykázat účetní ztrátu, ale po vyjmutí nedaňových nákladů a odečtení rozdílů daňových a účetních odpisů kladný základ daně a tedy daňový zisk.
4.3.7. Vyplacení podílu na zisku společníkům/předpis ztráty společníkům Společníci s.r.o. mají právo na podíl na zisku, který vykáže společnost. Výši podílů na zisku a jeho výplatu společníkům musí schválit valná hromada. Výplata podílu na zisku je stanovena na základě několika podmínek, které musejí být splněny, aby výplata mohla být provedena: 1. podmínka: zisk nesmí být vyplacen společníkům, pokud vlastní kapitál ke stavu účetní závěrky je nižší než základní kapitál dané společnosti navýšený o povinný rezervní fond. 2. podmínka: podíly na zisku nesmějí být vyšší, než hospodářský výsledek daného účetního období, který snížíme o: příděl do rezervního fondu, neuhrazené ztráty z minulých let, neodepsanou část zřizovacích výdajů a současně navýšen o: nerozdělený zisk minulých let, fondy tvořené ze zisku dle rozhodnutí společnosti.
24
Společníci si nesmějí podíly na zisku vyplácet zálohově a vyplacení v plné výši je možné pouze v případě, že společnost nevykazuje zřizovací výdaje, má vytvořený povinný rezervní fond v zákonné výši a nezvyšuje základní kapitál a současně nesmí mít společnost žádné neuhrazené ztráty z minulých let.
Např. Valná hromada rozhoduje o vyplacení podílu na zisku a společníci požadují maximální možnost vyplacení tohoto podílu. Hodnoty účetní závěrky jsou následující: -
zřizovací výdaje
70.000,- Kč
-
oprávky ke zřizovacím výdajům
30.000,- Kč
-
základní kapitál
-
rezervní fond
-
HV ve schvalovacím řízení
-
Sociální fond
-
neuhrazená ztráta z min. let
200.000,- Kč 20.000,- Kč 400.000,- Kč 25.000,- Kč 100.000,- Kč
První podmínka: vlastní kapitál musí být větší než základní kapitál: vlastní kapitál = základní kapitál + rezervní fond + další fondy + hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení – ztráta minulých let 200.000 + 20.000 + 25.000 + 400.000 – 100.000 = 545.000,- Kč. základní kapitál = 200.000,- Kč První podmínka je splněna, vlastní kapitál je vyšší než základní kapitál.
Druhá podmínka: určení maximální výše podílu na zisku společníků: hospodářský výsledek
400.000,-
snížen o: příděl do rezerv. fondu neuhrazené ztráty z min. let neodepsanou část zřiz. výdajů
- 0,- (již vytvořen v plné výši) -100.000,-40.000,- (rozdíl mezi zřiz. náklady a oprávkami ke zřizovacím nákladům)
navýšen o: nerozdělený zisk minulých let ostatní fondy ze zisku
0,25.000,- (sociální fond)
25
Maximální výše podílu na zisku = 400.000 – 100.000 - 40.000 + 25.000 = 285.000,Společnost měla disponibilní zisk ve výši 400.000,- Kč, podíly společníkům může vyplatit v maximální výši 285.000,- Kč [10].
Stejně tak, jako mají společníci právo podílet se na zisku, stejně tak může nastat situace, kdy společníci budou muset ze svých prostředků pokrýt vykázanou ztrátu. Opět na základě rozhodnutí valné hromady a výše podílů na základním kapitálu.
4.3.8. Zvýšení/snížení základního kapitálu Daná společnost se také může rozhodnout o zvyšování či snižování výše základního kapitálu. O změnách výše základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Aby bylo rozhodnutí přijato, je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech společníků a současně musí být o tomto pořízen notářský zápis. Zvyšování základního kapitálu může být peněžitými i nepeněžitými vklady. Pokud je základní kapitál navyšován prostřednictvím peněžitých vkladů, je nezbytné, aby byly zcela splaceny všechny dosavadní peněžité i nepeněžité vklady. V případě navyšování formou nepeněžitých vkladů je možné kapitál navýšit i před tímto splacením.
Před 1.1.2001 byla stanovena minimální výše základního kapitálu společností s ručením omezeným na výši 100.000,- Kč. Od 1.1.2001 vešla v platnost novela, která stanovuje výši základního kapitálu na novou výši, a to 200.000,- Kč. Společnosti, které vznikly před tímto datem
nejsou povinny navyšovat svůj základní kapitál
do nové výše, tj. do 200.000,- Kč. V případě, že se však rozhodnout dobrovolně svůj základní kapitál navýšit, musejí tímto vkladem dosáhnout alespoň nově požadovanou minimální hranici výše základního kapitálu, tj. 200.000,- Kč. Zvýšení lze provést buď novými vklady společníků, nebo z vlastních zdrojů společnosti. Zvýšení základního kapitálu novými vklady: Jak jsem již dříve zmínila, navýšení základního kapitálu lze provést na základě rozhodnutí valné hromady. Valná hromada musí určit částku, o kterou má být základní kapitál navýšen. Současně musí uvést lhůtu, do níž musí být vklad navýšen. V případě nepeněžitého vkladu je třeba určit předmět nepeněžitého vkladu a částku dle znaleckého posudku, která vyčísluje výši vkladu tohoto společníka. 26
Na zvyšování základního kapitálu mají společníci přednostní právo v případě, že se navyšuje peněžitými vklady formou převzetí závazku ke zvýšení vkladu. Tento závazek přebírají společníci zpravidla v poměru podle výše jejich podílů na obchodním majetku. Převzetí nových vkladů se nejprve nabídne dosavadním společníkům opět dle velikosti jejich obchodních podílů. Následně se může nabídnout převzetí nových vkladů dalším osobám, pokud společníci nevyužili svého přednostního práva dle obchodního zákoníku do lhůty jednoho měsíce ode dne, kdy se společníci dozvěděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo se písemně vzdali svého přednostního práva. Přednostní právo musí být úředně ověřeno nebo musí být učiněno na valné hromadě jinak je neplatné. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu může převzít pouze společník a to písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se základní vklad zvyšuje. Zájemce, který není společníkem, musí navíc prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Dále je zřejmé, že prohlášení musí obsahovat i identifikaci obchodní společnosti i zájemce, výši přebíraného vkladu a samozřejmě také výslovné prohlášení o převzetí vkladu a závazek vklad splatit. Podpis zájemce na tomto prohlášení musí být úředně ověřen6. Pokud např. rejstříkový soud návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zamítne, je zvýšení základního kapitálu neúčinné a současně zanikají práva a povinnosti osob, které se k jednotlivým vkladům zavázaly. V tomto případě je společnost povinna bez zbytečného odkladu vrátit již splacenou částku.
Převzetí závazku na zvýšení základního kapitálu nepeněžními vklady je taktéž možné, pokud je to v zájmu společnosti. V tomto případě musí statutární orgán, tj. jeden nebo více jednatelů, písemně předložit valné hromadě zprávu s důvody zvyšování základního kapitálu a částku, která vyčísluje výši těchto vkladů. Vše musí schválit valná hromada a vklady musejí být splaceny před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
6 Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-23]. Dostupné na http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/zvysenizakladniho-kapitalu-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym.html
27
Nepeněžitým vkladem pro účely navýšení základního kapitálu může být jen majetek, jehož hodnota je pro společnost hospodářsky využitelná k předmětu podnikání a jeho hodnota musí být zjistitelná a stanovená znalcem, jmenovaným soudem. Na jmenování znalce podává návrh společnost u krajského soudu v obvodu jejího sídla. V případě, že je nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel doložit písemné prohlášení s notářsky ověřeným podpisem. Na základě tohoto doloženého prohlášení nabude společnost vlastnické právo k nemovitosti prostřednictvím vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti, ale tato pohledávka může být při navyšování základního kapitálu započtena s pohledávkou
společnosti
na
splacení
vkladu
základního
kapitálu
za podmínek, že s tímto započtením souhlasí valná hromada, tzn., že pokud společnost s ručením omezeným dluží svému společníkovi např. částku ve výši 50.000,- Kč a současně valná hromada rozhodne navýšení základního kapitálu ve výši 300.000,- Kč novými vklady tří společníků, tak se souhlasem valné hromady může být pohledávka společníka ve výši 50.000,- Kč započtena s vkladem na zvýšení základního kapitálu ve výši 100.000,- Kč. Společník tedy uhradí po započtení částku ve výši 50.000,- Kč.
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti: Společnost může navýšit svůj základní kapitál také z vlastních zdrojů tím způsobem, že část vlastních pasiv je převedena do základního kapitálu společnosti. Je to pouze účetní operace. Základní kapitál může být například navýšen z rezervního fondu v případě, že je vytvořen ve vyšším rozsahu, než stanovuje zákon nebo může být převeden z vytvořeného zisku. Po schválení navýšení základního kapitálu touto formou je nezbytné, aby usnesení obsahovalo peněžitou výši, o které se základní kapitál navyšuje, dále výši vkladu každého společníka a označení vlastního zdroje či zdroje společnosti, prostřednictvím kterých se základní kapitál zvyšuje. Dosavadní vklady všech společníků se navýší ve stejném poměru o nově vloženou částku. Jakmile je schválená účetní závěrka, může valná hromada rozhodnout o tom, 28
že použije čistý zisk po provedení přídělu do rezervního fondu nebo jiný vlastní zdroj, který vykázala v účetní závěrce ve vlastním kapitálu a tento převede na zvýšení základního kapitálu. Je nezbytné, aby účetní závěrka byla zpracována auditorem. Rozhodnutí valné hromady o navýšení základního kapitálu je možné do šesti měsíců od sestavení účetní závěrky. Navýšení z vlastních zdrojů není možné, pokud vlastní kapitál na základě účetní závěrky je nebo by důsledkem rozdělení zisku byl nižší, než základní kapitál zvýšený o převzaté vklady, pokud by tyto vklady nebyly zapsány v obchodním rejstříku ke dni sestavení účetní závěrky. Dalším případem, kdy není možné navýšit základní kapitál je ten, kdy by byla použita část rezervního fondu, kterou společnost nesmí použít k plnění ke společníkům nebo pokud je rezervní fond vytvořen k jiným účelům.
Po rozhodnutí o navýšení základního kapitálu a splacení jeho výše musí společnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tento návrh nyní nemusí podepisovat všichni jednatelé, tak jako u návrhu na zápis obchodní společnosti, ale návrh může být podán obvyklým způsobem, kterým jednatelé společnosti jednají v ostatních běžných případech, tzn. pokud má uvedeno v obchodním rejstříku či společenské smlouvě, že za společnost jedná každý z jednatelů samostatně, i v návrhu na zápis do obchodního rejstříku může tedy podat jednatel samostatně. Návrh musí být podán v co nejkratší lhůtě po převzetí jednotlivých vkladů nebo v případě navyšování z vlastních zdrojů na základě usnesení valné hromady a podpisy musejí být úředně ověřeny. Aby mohla společnost podat návrh na zápis nově navýšeného kapitálu do obchodního rejstříku, musí být každý peněžitý vklad splacen minimálně ve výši 30-ti procent, popřípadě musí být uzavřena dohoda o vzájemném započtení. V případě nepeněžitých vkladů je nezbytné, aby tyto byly splaceny v plné výši. Základní kapitál je navýšen ke dni zápisu do obchodního rejstříku.
Pro
srozumitelnější
představu
výše
zmíněného
uvedu
následující
příklad,
kdy společnost s ručením omezeným má dva společníky, Jana Nováka a Aloise Muchu. Každý z těchto společníků má podíl na společnosti ve výši 50 % a každý vložil do základního kapitálu částku ve výši 100.000,- Kč, tzn., že základní kapitál společnosti činí 200.000,- Kč. Oba společníci jsou současně jednatelé a mohou na základě společenské smlouvy jednat každý samostatně. Nyní se společnost 29
rozhodla navýšit základní kapitál na částku 400.000,- Kč prostřednictvím nových vkladů společníků. Prostřednictvím konání valné hromady a na základě pořízeného notářského zápisu bylo rozhodnuto o navýšení základního kapitálu peněžitými vklady a byla určena lhůta v délce dvou měsíců, do které musí být vklady převzaty. Společníci Jan Novák a Alois Mucha mají přednostní právo k navýšení základního kapitálu a to ve shodném poměru. Jan Novák převzal a podepsal písemné prohlášení k navýšení základního kapitálu a toto prohlášení nechal úředně ověřit. Druhý společník, tedy pan Mucha, se práva k účasti na navýšení základního kapitálu na valné hromadě vzdal. O závazek k novému vkladu projevila zájem třetí osoba, sestra pana Muchy, Alena Mokrá. Konáním nové valné hromady bylo rozhodnuto, že paní Mokrá převzala závazek k novému vkladu. Paní Mokrá do dvou následujících dnů převzala písemným prohlášením tento závazek a přistoupila ke společenské smlouvě společnosti. Prohlášení bylo podepsáno a současně úředně ověřeno. Pan Novák i paní Mokrá splatili své závazky a současně podali návrh na zápis navýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Účinnost nabyla platnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku [15].
V případě vykázané ztráty může společnost snížit základní kapitál. Základní kapitál však nesmí klesnout pod úroveň stanovené výše zákonem a může být snížen pouze na základě rozhodnutí valné hromady. Rozhodnutí musí obsahovat částku, o kterou bude základní kapitál snížen, jakým způsobem se mění výše vkladů jednotlivých společníků a jak bude s částkou naloženo, zda bude vyplacena společníkům nebo např. zda bude prominuta povinnost splatit vklad. Vklady mohou být sníženy nerovnoměrně pouze v případě, pokud s tím souhlasí všichni společníci nebo nerovnoměrně o výši nesplaceného vkladu. Základní kapitál však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou výši základního vkladu ani pod stanovenou výši vkladu každého společníka. Jednatelé mají povinnost dvakrát zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu a jeho novou výši a to do 15 dnů po přijetí tohoto rozhodnutí a následně s třicetidenním časovým odstupem. Prostřednictvím tohoto oznámení vyzve společnost své věřitele, aby přihlásili své pohledávky nejpozději do 90 dnů, pokud se nejedná o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty nebo vytvoření rezervního fondu.
30
Soud následně zapíše snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a toto nabývá účinnosti ke dni zápisu nové výše. Společníkům nelze prominout povinnost splatit vklad nebo jeho část ani nelze poskytnout plnění před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
4.4.
JEDNATELÉ A SPOLEČNÍCI
Jak již bylo zmíněno dříve, jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti a jednají samostatně nebo na základě stanovení společenské smlouvy. Jednatel je jmenován valnou hromadou a náleží mu vedení společnosti.
Společník je majitelem či spolumajitelem společnosti a jeho práva a povinnosti se odvíjí dle výše jeho obchodního podílu. Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu. Společník může být zároveň jednatelem společnosti.
4.4.1. Zdaňování jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů Právní úprava: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, o § 6 - Příjmy ze závislé činnosti, o § 7 - Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, o § 8 odst. 1 písm. a) - Příjmy z kapitálového majetku, o § 22 - Příjmy nerezidentů, které v ČR podléhají zdanění, o § 23 odst. 7 - Ceny obvyklé, o § 24 odst. 2 písm. zh) - Daňově účinné náklady - cestovní náhrady, o § 24 odst. 2 písm. k) - Daňově účinné náklady - cestovní náhrady OSVČ, o § 25 - Daňově neúčinné náklady, o § 36 - Zvláštní sazba daně, o § 37 - Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, o § 38d - Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně,
31
o § 38h - Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, o § 38j - Povinnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, o § 38k - Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o § 66 - Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby o § 133 až 135 – Jednatelé, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi společností a jednatelem se řídí dle obchodního zákoníku a společenskou smlouvou, proto tento vztah je obchodněprávním vztahem a proto nemůže být mezi jednatelem a společností uzavřen na výkon funkce klasický pracovní poměr, což vyplývá i z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/1995, zde je uvedena právní věta týkající se rozsudku čj. 6 Cdo 108/92: „Činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) společnosti s ručením omezeným nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Právní povaha společnosti s ručením omezeným nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů, pokud náplň pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) není výkonem činnosti statutárního orgánu" 7.
Výkon funkce jednatele tedy představuje obchodně právní vztah a řídí se obchodním zákoníkem. Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo jeho
7
Zdaňování jednatelů, společníků a členů statutárních orgánů společnosti s ručením omezeným [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009 02-15]. Dostupné na http://www.du.cz/?sekce=5&uroven=8&obsah=0&cid=165589
32
členem se řídí mandátní smlouvou a tato smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí být vykonávaná za úplatu. Tato odměna jednatele je považovaná za příjem ze závislé činnosti, tzn., že činnost jednatele pro společnost není považována za závislou činnost, odměna jednatele je však za příjem ze závislé činnosti považována a tímto způsobem je také zdaňována. Pokud tedy podepíše jednatel u společnosti prohlášení k dani, může si zohlednit nezdanitelné částky, daňové zvýhodnění a po tomto odpočtu je následně sražena záloha na daň z příjmů. Z odměny za výkon funkce tedy nelze odvádět srážkovou daň ve výši 15 %.
V praxi se někdy stává, že jsou zaměňovány termíny odměna statutárního orgánu a odměna člena statutárního orgánu. Statutárním orgánem společnosti je jednatel jako fyzická osoba. Odlišné je to např. u dozorčí rady, pokud je zřízena na základě společenské smlouvy, a je kolektivním orgánem. Odměňování kolektivních orgánů je zdaňováno jako příjmy ze závislé činnosti a pro společnost jsou daňově neuznatelné, naopak odměňování jednatelů, jako statutárních orgánů, je daňově uznatelné.
V praxi vznikají dosti často nejasnosti v případech, kdy mají být společníkům a jednatelům společnosti na základě výkonu funkce přiznány cestovní náhrady, ale není jim v rámci společnosti vyplácen žádný jiný příjem. Takto vyplacené cestovní náhrady se posuzují jako daňově neuznatelné, protože nejsou splněny podmínky daňového zákona. Aby společnost předešla problémům, je dobré alespoň jedenkrát ročně vyplatit jednateli či společníkovi příjem, který podléhá dani ze závislé činnosti. Potom je možné cestovní náhrady zahrnout do daňově uznatelných nákladů.
Aby mohla společnost vyplatit cestovní náhrady členům orgánů, např. členům představenstva
či
dozorčí
rady,
kdy
tito
členové
nejsou
ke
společnosti
v pracovněprávním vztahu, je nezbytné navázat právní vztah např. prostřednictvím mandátní či jiné smlouvy, kde musí být sjednán druh a výše cestovních náhrad.
Další
nejasnosti
a
pochybnosti
mohou
nastat
při
výkladu
pojmu
„zaměstnanec“ v návaznosti na vyplácení odměn za výkon funkce jednatele. Tento termín bývá použit pro účely daně z příjmů u fyzických osob, které za svou činnost
33
je odměňována příjmy ze závislé činnosti a současně je odlišným termínem od tohoto termínu definovaném zákoníkem práce.
Z odměny jednatele i společníka je sražena měsíčně zálohová daň a na konci účetního období, zpravidla kalendářního roku je zúčtována při ročním zúčtování daňových záloh popřípadě je vypořádána v daňovém přiznání dani z příjmů fyzických osob. Odměna jednatele je daňově uznatelným nákladem, ale odměny členům statutárních orgánů není možno za daňově účinný náklad uznat.
Jak jsem již dříve uvedla, pokud je společníkovi či jednateli vyplácen příjem podléhající dani ze závislé činnosti a u jednatele ještě kromě tohoto příjmu uzavřena smlouva na výkon funkce se sjednanou úplatou cestovní náhrady lze uplatnit do daňově uznatelných nákladů. U jednatele či společníka, který má daňové výhody zaměstnance, tento příjem není předmětem daně.
Vyplácené odměny za práci jednatele a společníka podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Pro zaměstnavatele, který vyplácí toto pojištění, je pojištění daňovým nákladem.
Příklad 1 Společnost s ručením omezeným zaměstnává ve funkci finančního manažera pana Nováka, který je rezidentem SRN a poskytuje mu plat ve výši 50.000,- Kč a ve funkci marketingového manažera pana Mokrého, který je rezidentem ČR a je mu vyplácen plat ve výši 45.000,- Kč. Oba jsou členové dozorčí rady. Za to jim přísluší odměna ve výši 20.000,- Kč. V příkladu nebudu kalkulovat s odvodem pojistného na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění.
Do základu daně z příjmů ze závislé činnosti bude zahrnuto: u pana Nováka: 45.000,- Kč + 20.000,- Kč = 65.000,- Kč u pana Mokrého: 50.000,- Kč, odměnu za člena v dozorčí radě (ve statutárním orgánu) zdaní srážkovou daní podle mezinárodní smlouvy.
34
Pozn. Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která je uzavřena mezi ČR a SRN jsou daněny příjmy členů statutárních orgánů českých společností v České republice. Problematice daní ve vazbě na zahraničí se v této diplomové práci však nebudu zabývat [9].
4.4.2. Optimalizace daňového zatížení společníka s.r.o. Společník má v rámci společnosti řadu práv, ale také povinností. Jedním z těchto práv je právo na podíl na zisku. Společníkovi však může plynout i jiný příjem: nejčastěji příjem za práci společníka pro společnost, společník poskytne úročenou půjčku společnosti, společník pronajme svůj majetek společnosti, společník poskytuje pro společnost různé služby jako podnikatel fyzická osoba. Pro společníka jako majitele společnosti bude jistě důležité srovnání při sjednávání jednotlivých smluvních vztahů mezi jím a společností, zda jiný příjem není více či méně daňově zatížen než vyplácení podílu na zisku v návaznosti na výši vyplacené odměny společníkovi.
Pro tuto analýzu budou použity následující právní předpisy: § 8 odst. 3 - podíly na zisku s. r. o. podléhají u společníka-FO jako příjmy z kapitálového majetku zdanění srážkovou daní podle § 36 ZDP, § 21 stanovující sazbu DPPO na 21 % pro rok 2008, na 20 % pro rok 2009 a na 19 % od roku 2010, § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 - úprava pro daňové nerezidenty, § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 - sazba 15 % pro daňové nerezidenty (i od 1. 1. 2009), § 36 odst. 2 - u podílů na zisku s. r. o. se u společníků, kteří jsou fyzickými osobami-českými daňovými rezidenty, uplatní 15% sazba srážkové daně, resp. od 1. 1. 2009 12,5% sazba srážkové daně, § 37 - priorita smluv o zamezení dvojího zdanění u daňových nerezidentů.
35
V případě vyplacení podílu na zisku se vychází ze zisku společnosti a následně zaplacení daně z příjmů právnických osob. Pro rok 2008 byla sazba daně ve výši 21 %, pro rok 2009 20 %. Tímto však odvody nekončí, protože vyplacený podíl na zisku společník dále daní a to v případě, že je společníkem fyzická osoba, tak daní z příjmů fyzických osob. V tomto případě však nemusí jít pouze o vyplacenou částku jako podíl na zisku, ale například i o částku, která je vyplacená jako vypořádací podíl společníkovi při ukončení účasti ve společnosti nebo jako vyplacenou částku podílu při likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti.
Pokud je společníkem fyzická osoba, podíl na zisku je chápán jako příjem z kapitálového majetku dle § 8 zákona o dani z příjmů. Tento příjem je daněn srážkovou daní ve výši 15 %.
Pokud je vyplácen podíl na likvidačním zůstatku, který odpovídá podílu na majetkovém zůstatku, jež vyplynul z likvidace, tak je také zdaňován srážkovou daní ve výši 15 %, ale v tomto případě se nejedná o příjem z kapitálového majetku nýbrž o ostatní příjem dle § 10 zákona o dani z příjmů.
Podíl na zisku či jiná odměna, která je zdaněna srážkovou daní plynoucí společníkovi jako fyzické osobě, se již dále nezdaňuje, a proto jej neuvádí do svého daňového přiznání. Pokud společník nemá povinnost daňové přiznání podat (např. pobírá pouze příjmy ze závislé činnosti od s.r.o., popř. mu plynou příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozené – např. příjmy z prodeje nemovitosti, kterou vlastnil déle než 5 let, nebo příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní – např. úroky z termínovaného vkladu), tato povinnost mu přijetím podílu na zisku nevznikne. Přijatý podíl na zisku u společníka – fyzické osoby nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Koncepčně lze tedy na podíly na zisku u fyzických osob hledět obdobně jako např. na úroky z běžného účtu neurčeného k podnikání, pouze výše podílů na zisku bývá obvykle řádově vyšší než výše zmíněných úroků.
Pokud podíl na zisku, který byl vytvořen za rok 2008, bude vyplacen v následujícím roce, tedy roce 2009, kdy bude tento příjem zdaněn srážkovou daní ve výši 15 %, bude celkově na dani odvedeno 36 % z vytvořeného zisku, tj. 21 % na dani z příjmů právnických osob za r. 2008 a 15 % na srážkové dani dle platné legislativy v roce 36
2009 a to ze zbývajících 79 % zisku, který byl vytvořen před zdaněním. Ke zdaňování srážkovou daní dochází až v momentě rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů na zisku.
Příklad 2: Společnost s ručením omezeným dosáhla za rok 2008 zisku před zdaněním ve výši 100.000,- Kč a výše tohoto zisku je současně základem daně z příjmů právnických osob. Zisk po zdanění tedy činí za rok 2008 79.000,- Kč. Třetího dubna zasedá valná hromada a schválí účetní závěrku za rok 2008 a současně rozhodne, že celý zisk za rok 2008 vyplatí jako podíl na zisku mezi jednotlivé společníky a to v měsíci květnu roku 2009. Při výplatě podílu na zisku musí být tento zdaněn srážkovou daní ve výši 15 %, tj. 11.850,- Kč a společníkům bude vyplacena částka po sražení daně ve výši 67.150,Kč. Daň musí být následně odvedena na číslo účtu příslušného Finančního úřadu vedeného pro daň z příjmů vybíranou srážkou dle skutečnosti, zda je společník fyzická či právnická osoba.
Společnost výše uvedený případ bude ve svém účetnictví evidovat následujícím způsobem: -
rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku – předpis 79.000,-
431/364
-
výplata podílu na zisku společníkům
67.150,-
364/221
-
předpis srážkové daně ve výši 15 %
11.850,-
364/342
-
odvod srážkové daně správci daně
11.850,-
342/221
Z celkového vytvořeného zisku za rok 2008 je prostřednictvím daně z příjmů právnických osob odvedeno na dani 21.000,- Kč (21 % ze zisku) a prostřednictvím daně z příjmů fyzických osob 11.850,- Kč. Celkové daňové zatížení tedy činí 32,85 % což je 32.850,- Kč. V případě, že by došlo k rozdělení zisku např. až za 5 let, bude zdanění srážkovou daní provedeno také až za těchto 5 let.
4.4.3. Právní, daňová a účetní optimalizace ve vztahu jednatelů ke společnosti Nyní se budu zabývat otázkou právní, daňové a účetní optimalizace jednatelů, kteří mohou či nemusejí být současně společníky společnosti s ručením omezených, a pokusím se analyzovat, jaká forma je pro společnost z daňového hlediska
37
nejvýhodnější, zda vyplácet podíl na zisku případně zda vyplácet odměnu prostřednictvím pracovně právního vztahu.
Společnost nemusí mít žádného zaměstnance a stejně tak nemusí být ani jednatel ve společnosti zaměstnán na základě pracovního poměru a proto je na každé společnosti na jakém principu založí fungování společnosti. V případě, že je společník zároveň jednatelem společnosti, je situace mnohem jednodušší, protože vůle společníka je shodná s vůlí jednatele a tak nedochází k žádným rozporům. V opačném případě, záleží na jednatelích, zda toto uspořádání akceptují a zda souhlasí s ustanovením do funkce jednatele.
Nyní vymezím vztah společníka – jednatele společnosti s ručením omezeným k této společnosti a to trojím způsobem: jednatel je v pracovněprávním poměru, na základě kterého mu společnost vyplácí mzdu, odvádí za něj zálohovou daň z příjmů, dále sociální a zdravotní pojištění stejně jako za jakéhokoliv zaměstnance, jednateli je vyplácena odměna za výkon funkce jednatele, na základě kterého společnost za něj odvádí veškeré odvody, tedy odvody na daň, na sociální a zdravotní pojištění. Tato varianta je obdobná té předchozí pouze s tím rozdílem, že zde nevzniká pracovněprávní vztah, společnost jednateli nevyplácí mzdu ani jinou odměnu za výkon funkce. Tato varianta se vyskytuje v případě, že je jednatel shodná osoba se společníkem a příjem získává z titulu společníka, tj. vyplácením podílu na zisku.
Společníci si musejí sami vybrat způsob fungování společnosti a činnosti jednatelů, který jim bude nejvíce vyhovovat dle jejich potřeb a požadavků.
V tomto směru je významným ustanovením § 6 odst. 1 písm. b), zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů dle aktuálního znění, dle kterého jsou za příjmy ze závislé činnosti považovány také příjmy za práci společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným i pokud nejsou povinni při výkonu práce pro společnosti dbát příkazů plátce. Zde není podstatné, dle kterého právního vztahu jsou příjmy pobírány, nýbrž zda jsou pobírány. Pokud příjmy jsou pobírány, jedná se o příjem ze závislé 38
činnosti. Dle předchozího jsou jednatelé i společníci považováni za zaměstnance společnosti, což má z hlediska daně z příjmu následné dopady. Tyto příjmy jsou zdaňovány dle § 38h, tzn., že jsou vybírány a placeny zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a to dle toho, zda jednatel podepsal či nepodepsal pro společnost prohlášení k dani.
Současně je odváděno
sociální a zdravotní pojištění. Pro společnost je však tato odměna daňovým nákladem, ale toto se nevztahuje na náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů v případě odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob včetně pojistného odváděného za člena statutárního případně dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce.
V případě, že je společníkovi vyplácen podíl na zisku, jeho zdanění se řídí § 36 odst. 2 písm. a) bod 2. zákona o daních z příjmů a tudíž podíl na zisku je zdaněn zvláštní sazbou daně ve výši 15 % po té, co je zdaněn daní z příjmů právnických osob dle § 21 zákona o dani z příjmů, kdy pro rok 2008 je výše této sazby daně stanovena na 21 % a pro rok 2009 na výši 20 %.
Na základě výše uvedených skutečností je třeba zvolit vhodný poměr mezi částí, kterou společnost bude vyplácet formou příjmu ze závislé činnosti s tím, že je současně nutné odvést veškeré další odvody na pojistném, a částí, kterou společnost ponechá ve formě vykázaného zisku společnosti s následným vyplacením podílů na zisku společníkům.
Obě dvě tyto části se vzájemně ovlivňují. První část ovlivňuje výši daňového základu a tím následně výši vykázaného zisku. Vhodný poměr však nelze stanovit univerzálně, protože záleží na konkrétní situaci dané společnosti a hlavně na cíle společnosti v oblasti daňové optimalizace, které se také u jednotlivých společností mohou dosti lišit.
39
V praxi se však může také stát, že správce daně, napadne situaci, kdy společník či jednatel nepobírá žádný příjem i v případě, že jednoznačně pro společnost vykonává určitou činnost. Náhled správců daně však na tuto problematiku není jednotný, proto je doporučeno společníkům či jednatelům přiznat určitou odměnu alespoň jednou za rok. Výše odměny není stanovena, záleží to pouze na ujednání jednatele a společnosti.
Z účetního pohledu je zřejmě jednodušší, pokud je společníkům vyplácen podíl na zisku, ale z hlediska daňových aspektů to není příliš optimální 8.
8
Optimalizace – právní, daňová, účetní – vztahu jednatelů ke společnosti [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-15]. Dostupné na http://www.du.cz/?sekce=5&uroven=8&obsah=0&cid=94823
40
5. PRAKTICKÁ ČÁST V této části diplomové práce se následně budu snažit vyčíslit a porovnat jednotlivé vypočtené varianty a to v následující posloupnosti. Nejprve propočtu variantu různých výší ročních příjmů společníka na základě pracovně-právního vztahu se společností s ručením omezeným včetně vyčíslení superhrubé mzdy, odvodů na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, odvodů na zdravotní pojištění, zálohy na daň z příjmu fyzických osob včetně celkových nákladů na společníka jakožto zaměstnance z pohledu daňově uznatelného nákladu společnosti. V těchto výpočtech pro zjednodušení uvedu pouze jedinou slevu na dani a to odpočet na poplatníka. Ostatní slevy na dani nebudou brány v úvahu, vzhledem k přehlednosti následujících výpočtů. Přehled veškerých slev na dani uvedu v přehledné tabulce, abych zachovala úplnost daňové problematiky.
Tuto problematiku uvedu pro srovnání v letech
2008 a 2009.
V další části se budu zabývat vyčíslením hospodářského výsledku a jeho zdaněním daní z příjmů právnických osob opět v letech 2008 a 2009 v různých výších vykázaného hospodářského výsledku za dané období a následně vyčíslím výši podílů na zisku společníka a jeho zdanění daní z příjmů fyzických osob. Zde opět pro zjednodušení budu brát v úvahu pouze jediného společníka, protože v případě více společníků je výpočet z daňového hlediska pro společnost zcela stejný a budeme schopni lépe porovnat dosažené výsledky.
V závěrečné fázi vyčíslím pro jednotlivé varianty různé úrovně kombinací vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílu na zisku. Zde analyzuji nejvýhodnější daňově uznatelnou variantu a daňově účinných nákladů pro společnost.
5.1.
SPOLEČNÍK V PRACOVNĚ-PRÁVNÍM VZTAHU
Jak jsem již dříve uvedla, za příjmy ze závislé činnosti jsou považovány také příjmy za práci společníků ve společnosti s ručením omezeným a současně je důležité, že jsou 41
tyto příjmy pobírány na základě pracovně-právního vztahu. Z těchto příjmů je odváděna zálohová daň z příjmů fyzických osob. Důležitý je v tomto případě aspekt, zda společník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani. Dopady podepsaného či nepodepsaného prohlášení k dani ukazuje následující tabulka.
Tab. 1: Prohlášení k dani Zaměstnanec na zdaňovací období podepsal prohlášení k dani
Zaměstnanec na zdaňovací období nepodepsal prohlášení k dani
Úhrn příjmů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 10 ZDP, tzv. hrubá mzda
Úhrn měsíčních příjmů podle Úhrn měsíčních příjmů podle § § 6 odst. 1 písm. a), d) a odst. 6 odst. 1 a 10 ZDP, které 10 ZDP, nepřesahující před netvoří samostatný základ daně pro daň vybíranou srážkou zvýše- ním podle § 6 odst. 13 ZDP 5 000 Kč hrubého podle § 36 ZDP
Plus částka Plus částka odpovídající povinnému odpovídající povinnému pojistnému (příspěvku) pojistnému (příspěvku) placenému zaměstnavatelem placenému zaměstnavatelem (§ 38h odst. 1 ZDP) (§ 6 odst. 4 a 13 ZDP)
Plus částka odpovídající povinnému pojistnému (příspěvku) placenému zaměstnavatelem (§ 38h odst.1 ZDP)
= základ pro výpočet zálohy, = samostatný základ daně, tzv. tzv. superhrubé mzdy superhrubá mzda
= základ pro výpočet zálohy, tzv. superhrubá mzda
Záloha na daň dle § 38h odst. 2 ZDP, sazba 15 %, snížená o měsíční slevy dle § 35ba ZDP a § 35c ZDP, plus měsíční daňový bonus
Tyto příjmy vstupují do ročního základu daně (při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání)
Srážková daň dle § 36 ZDP, Záloha na daň dle § 38 h odst. sazba 15 % 2 ZDP, sazba 15 %
Tyto příjmy nevstupují do ročního základu daně, výjimka: jen při ročním zúčtování podepíše-li zaměstnanec se žádostí o roční zúčtování dodatečně prohlášení dle § 38k odst. 7 a § 38d odst. 4 ZDP i na tyto měsíce
Tyto příjmy vstupují do ročního základu daně v daňovém přiznání, výjimky: při ročním zúčtování a) podepíše-li zaměstnanec se žádostí o roční zúčtoání záloh dodatečně prohášení dle § 38k odst. 7 ZDP, b) jedná-li se o doplatky mezdy dle § 38ch ZDP
Zdroj: Dobešová, K., Daňové tabulky a změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v roce 2009, nakladatelství Pragoduca, 2009, Praha, ISBN 97880-7310-034-6 42
S odvodem daně souvisí i odvod sociálního a zdravotního pojištění. Pro společnost jsou tyto výše uvedené odvody daňově uznatelným nákladem.
V následujících tabulkách uvedu různé úrovně hrubé mzdy společníka jako zaměstnance a výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro tyto jednotlivé úrovně vyplacených mezd, daň a následně výši vyplacené čisté mzdy pro roky 2008 a 2009. Zavedením v roce 2008 tzv. superhrubé mzdy a snížení pojistného lze porovnat v tabulkách 3 a 4, kdy pojistné zaměstnance pro rok 2008 je 12,5 % a pojistné hrazeného zaměstnavatelem za tohoto zaměstnance v našem případě společníka činilo 35 %. Od roku 2009 byla výše tohoto pojistného za zaměstnance zákonem stanovena na 11 % a pojistné hrazené zaměstnavatelem na 34 %, což můžeme porovnat v tabulce č. 2.
Tab. 2: Sazby pojistného z vyměřovacího základu Pojistné Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnanec - celkem
2008 1,10% 6,50%
2009 0,00% 6,50%
0,40%
0,00%
8,00%
6,50%
Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
3,30% 21,50%
2,3 % 21,50%
1,20%
1,20%
26,00% 25,00% Zdroj: Sociální pojištění [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-03-21]. Dostupné na http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvodyze-mzdy/zamestnanec-socialni-pojisteni/ Zaměstnavatel - celkem
Zaměstnanec již není v roce 2009 poplatníkem pojistného na nemocenském pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, proto bylo pojistné od roku 2009 sníženo o 1,5 procentního bodu. Sazba pojistného na nemocenském pojištění klesla u společnosti jakožto zaměstnavatele na 2,3 %. Pojistné se vypočítává procentní sazbou uvedenou v tabulce z vyměřovacího základu.
43
Pro společnost jako takovou, je důležitá částka, vyčíslená ve sloupci celkové náklady zaměstnavatele z hlediska daňové uznatelnosti a celkového nákladu firmy, viz tabulka č. 3.
Tab. 3: Výpočet mezd společníka v pracovně-právním poměru pro rok 2008 Měsíční HM
Roční HM
Roční SuperHM
160 000,00 150 000,00 140 000,00 130 000,00 120 000,00 110 000,00 100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 8 000,00
1 920 000,00 1 800 000,00 1 680 000,00 1 560 000,00 1 440 000,00 1 320 000,00 1 200 000,00 1 080 000,00 960 000,00 840 000,00 720 000,00 600 000,00 480 000,00 360 000,00 240 000,00 120 000,00 96 000,00
2 282 100,00 2 162 100,00 2 042 100,00 1 922 100,00 1 802 100,00 1 682 100,00 1 562 100,00 1 442 100,00 1 296 000,00 1 134 000,00 972 000,00 810 000,00 648 000,00 486 000,00 324 000,00 162 000,00 129 600,00
Pojištění z-nec 12,5% 129 350,00 129 350,00 129 350,00 129 350,00 129 350,00 129 350,00 129 350,00 129 350,00 120 000,00 105 000,00 90 000,00 75 000,00 60 000,00 45 000,00 30 000,00 15 000,00 12 000,00
Daň
Odvody z-tel 35 %
Čistá mzda
317 475,00 299 475,00 281 475,00 263 475,00 245 475,00 227 475,00 209 475,00 191 475,00 169 560,00 145 260,00 120 960,00 96 660,00 72 360,00 48 060,00 23 760,00 0,00 0,00
362 180,00 362 180,00 362 180,00 362 180,00 362 180,00 362 180,00 362 180,00 362 180,00 336 000,00 294 000,00 252 000,00 210 000,00 168 000,00 126 000,00 84 000,00 42 000,00 33 600,00
1 473 175,00 1 371 175,00 1 269 175,00 1 167 175,00 1 065 175,00 963 175,00 861 175,00 759 175,00 670 440,00 589 740,00 509 040,00 428 340,00 347 640,00 266 940,00 186 240,00 105 000,00 84 000,00
Roční nehanitel. částka 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00
Celkové nákl. z-tele 2 282 180,00 2 162 180,00 2 042 180,00 1 922 180,00 1 802 180,00 1 682 180,00 1 562 180,00 1 442 180,00 1 296 000,00 1 134 000,00 972 000,00 810 000,00 648 000,00 486 000,00 324 000,00 162 000,00 129 600,00
Zdroj: vlastní práce
V tabulce číslo 3 bych chtěla poukázat na vliv čistých mezd pro jednotlivé úrovně v souvislosti s vlivem stanoveného stropu vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění, který pro rok 2008 činil 1.034.880,- Kč. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je stanoven jako čtyřicetiosmi násobek průměrné mzdy za daný kalendářní rok, tedy pro rok 2008 činila průměrná mzda 21.560,- Kč. Po dosažení tohoto maximálního vyměřovacího základu se sociální a zdravotní pojištění nad tento rámec u této společnosti neodvádí. V našem případě tomu odpovídá výše měsíční hrubé mzdy 100.000,- Kč a více. Od této hranice roste poměr čistých mezd ku mzdám hrubým rychleji a podíl celkových mzdových nákladů společnosti roste pomaleji.
44
Tab. 4: Výpočet mezd společníka v pracovně-právním poměru pro rok 2009 Měsíční HM
Roční HM
Roční SuperHM
Pojištění z-nec 11%
Daň
Odvody z-tel 34 %
Čistá mzda
Roční nehanitel. částka
Celkové nákl. z-tele
160 000,00 150 000,00 140 000,00 130 000,00 120 000,00 110 000,00 100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 8 000,00
1 920 000,00 1 800 000,00 1 680 000,00 1 560 000,00 1 440 000,00 1 320 000,00 1 200 000,00 1 080 000,00 960 000,00 840 000,00 720 000,00 600 000,00 480 000,00 360 000,00 240 000,00 120 000,00 96 000,00
2 304 400,00 2 184 400,00 2 064 400,00 1 944 400,00 1 824 400,00 1 704 400,00 1 584 400,00 1 447 200,00 1 286 400,00 1 125 600,00 964 800,00 804 000,00 643 200,00 482 400,00 321 600,00 160 800,00 128 640,00
124 371,00 124 371,00 124 371,00 124 371,00 124 371,00 124 371,00 124 371,00 118 800,00 105 600,00 92 400,00 79 200,00 66 000,00 52 800,00 39 600,00 26 400,00 13 200,00 10 560,00
320 820,00 302 820,00 284 820,00 266 820,00 248 820,00 230 820,00 212 820,00 192 240,00 168 120,00 144 000,00 119 880,00 95 760,00 71 640,00 47 520,00 23 400,00 0,00 0,00
384 418,00 384 418,00 384 418,00 384 418,00 384 418,00 384 418,00 384 418,00 367 200,00 326 400,00 285 600,00 244 800,00 204 000,00 163 200,00 122 400,00 81 600,00 40 800,00 32 640,00
1 474 809,00 1 372 809,00 1 270 809,00 1 168 809,00 1 066 809,00 964 809,00 862 809,00 768 960,00 686 280,00 603 600,00 520 920,00 438 240,00 355 560,00 272 880,00 190 200,00 106 800,00 85 440,00
24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00 24 840,00
2 304 418,00 2 184 418,00 2 064 418,00 1 944 418,00 1 824 418,00 1 704 418,00 1 584 418,00 1 447 200,00 1 286 400,00 1 125 600,00 964 800,00 804 000,00 643 200,00 482 400,00 321 600,00 160 800,00 128 640,00
Zdroj: vlastní práce
V tabulce číslo 4 bych chtěla poukázat na vliv čistých mezd pro jednotlivé úrovně v souvislosti s vlivem stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění, který pro rok 2009 činí 1.130.640,- Kč. Průměrná mzda pro rok 2009 je 23.555,- Kč. Stejně jako pro rok 2008 dosahujeme v roce 2009 maximálního vyměřovacího základu od výše hrubé měsíční mzdy 100.000,- Kč a více.
V následující tabulce č. 5 srovnám výši vlivu změny sazeb pojistného v obou letech odrážející se ve výsledné výši čisté mzdy a celkových mzdových nákladech společnosti.
45
Tab. 5: Srovnání vlivu změny sazeb pojistného v letech 2008 a 2009 na výši čisté mzdy a celkových nákladů společnosti Měsíční HM
Roční HM
Čistá mzda 2008
Čistá mzda 2009
Celkové nákl. z-tele 2008
Celkové nákl. z-tele 2009
Rozdíl ČM
160 000,00 150 000,00 140 000,00 130 000,00 120 000,00 110 000,00 100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 8 000,00
1 920 000,00 1 800 000,00 1 680 000,00 1 560 000,00 1 440 000,00 1 320 000,00 1 200 000,00 1 080 000,00 960 000,00 840 000,00 720 000,00 600 000,00 480 000,00 360 000,00 240 000,00 120 000,00 96 000,00
1 473 175,00 1 371 175,00 1 269 175,00 1 167 175,00 1 065 175,00 963 175,00 861 175,00 759 175,00 670 440,00 589 740,00 509 040,00 428 340,00 347 640,00 266 940,00 186 240,00 105 000,00 84 000,00
1 474 809,00 1 372 809,00 1 270 809,00 1 168 809,00 1 066 809,00 964 809,00 862 809,00 768 960,00 686 280,00 603 600,00 520 920,00 438 240,00 355 560,00 272 880,00 190 200,00 106 800,00 85 440,00
2 282 180,00 2 162 180,00 2 042 180,00 1 922 180,00 1 802 180,00 1 682 180,00 1 562 180,00 1 442 180,00 1 296 000,00 1 134 000,00 972 000,00 810 000,00 648 000,00 486 000,00 324 000,00 162 000,00 129 600,00
2 304 418,00 2 184 418,00 2 064 418,00 1 944 418,00 1 824 418,00 1 704 418,00 1 584 418,00 1 447 200,00 1 286 400,00 1 125 600,00 964 800,00 804 000,00 643 200,00 482 400,00 321 600,00 160 800,00 128 640,00
1 634,00 1 634,00 1 634,00 1 634,00 1 634,00 1 634,00 1 634,00 9 785,00 15 840,00 13 860,00 11 880,00 9 900,00 7 920,00 5 940,00 3 960,00 1 800,00 1 440,00
Rozdíl CN 22 238,00 22 238,00 22 238,00 22 238,00 22 238,00 22 238,00 22 238,00 5 020,00 -9 600,00 -8 400,00 -7 200,00 -6 000,00 -4 800,00 -3 600,00 -2 400,00 -1 200,00 -960,00
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: Rozdíl ČM Rozdíl CN
rozdíl čistých mezd v letech 2009 a 2008 rozdíl celkových nákladů společnosti v roce 2009 a 2008
V tabulce číslo 5 vidíme, k jakému vývoji dochází v jednotlivých úrovních mezd vlivem změny sazby pojistného a změny maximálního vyměřovacího základu v roce 2009 oproti roku 2008. Podíl čistých mezd pro rok 2009 s rostoucím příjmem roste až do úrovně výše měsíční mzdy 80.000,- Kč. Od této úrovně se stabilizuje a působí zde pouze vliv změny sazby pojistného. U podílu celkových nákladů společnosti je situace odlišná. Pro rok 2009 se vlivem výše uvedených změn snížili celkové mzdové náklady společnosti až do úrovně měsíční hrubé mzdy 80.000,- Kč. Zde dochází k nárůstu mzdových nákladů pro společnost oproti předchozímu roku a opět tu vnímáme vliv maximálního vyměřovacího základu.
46
V následujícím grafu vizuálně zobrazím vypočtené rozdíly z tabulky č. 5, tzn. rozdíly čistých mezd a rozdíly celkových nákladů společnosti v jednotlivých obdobích.
Graf 1: Rozdíly ve vývoji čistých mezd a celkových nákladů společnosti v letech 2008 a 2009
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: Rozdíl ČM Rozdíl CN
rozdíl čistých mezd v letech 2009 a 2008 rozdíl celkových nákladů společnosti v roce 2009 a 2008
Následně zobrazím možnost uplatnění jednotlivých slev na dani z příjmů podle § 35ba odst. 1 a § 35c zákona o daních z příjmů, které jsem do výpočtů nezahrnula, ale pro úplnost je zde uvádím, a jejich srovnání v letech 2006 až 2009. Je třeba také upozornit, že vlivem daňové reformy byl změněn způsob výpočtu, na základě kterého je možnost jednotlivé slevy na dani uplatňovat. Pokud poplatník splňuje zákonem stanovené podmínky, může si odečíst následující slevy na dani.
47
Tab. 6: Slevy na dani z příjmů a jejich výše v letech 2006 až 2009 Slevy na dani
Ustanovení zákona o DzP
základní nezdanitelná částka
§ 35ba odst. 1 písm. a)
na vyživované dítě
§ 35c odst. 1
na manželku
§ 35ba odst. 1 písm. b)
měsíční výše
na částečný invalidní důchod
§ 35ba odst. 1 písm. c)
měsíční výše
na plný invalidní důchod
§ 35ba odst. 1 písm. d)
měsíční výše
držitel průkazu ZTP/P
§ 35ba odst. 1 písm. e)
měsíční výše
studenti-žáci
Perioda měsíční výše roční výše měsíční výše roční výše roční výše roční výše roční výše roční výše
§ 35ba odst. 1 měsíční výše písm. f)
2006
2007
2008
2009
600
600
2 070
2 070
7 200
7 200
24 840
24 840
500
500
890
890
6 000
6 000
10 680
10 680
-
-
-
-
4200
4 200
24 840
24 840
125
125
210
210
1 500
1 500
2 520
2 520
250
250
420
420
3 000
3 000
5 040
5 040
800
800
1 345
1 345
9 600
9 600
16 140
16 140
200
200
335
335
Zdroj: Praktické informace – daňové tabulky [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-03-09]. Dostupné na http://www.du.cz/?sekce=14&uroven=8#1
5.2.
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK A PODÍL NA ZISKU SPOLEČNÍKA
V této části vyčíslím výši hospodářského výsledku před zdaněním pro roky 2008 a 2009 v návaznosti na již výše uvedené výpočty. Následně provedu výpočet daně z příjmů právnických osob pro dané roky a jednotlivé úrovně vykázaného zisku společností. Pro rok 2008 byla sazba daně ve výši 21% a pro rok 2009 je ve výši 20 %.
Sazba daně z příjmů právnických osob se pro jednotlivé roky postupně snižuje, jak ukazuje následující tabulka.
Tab. 7: Vývoj sazeb daně z příjmů právnických osob v letech 2000 až 2009 Rok Sazba daně
2000-2003 31%
2004 28%
2005 26%
2006 24%
2007 24%
2008 21%
2009 20%
Zdroj: Praktické informace – daňové tabulky [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-03-09]. Dostupné na http://www.du.cz/?sekce=14&uroven=8#1
48
Po zdanění zisku vypočtu rozdíl mezi těmito částkami, což odpovídá čistému zisku společnosti za hospodářský rok 2008 neboli hospodářskému výsledku po zdanění za rok 2008.
Tab. 8: HV a zdanění daní z příjmů PO v roce 2008 HV před zdaněním 2 282 180,00 2 162 180,00 2 042 180,00 1 922 180,00 1 802 180,00 1 682 180,00 1 562 180,00 1 442 180,00 1 296 000,00 1 134 000,00 972 000,00 810 000,00 648 000,00 486 000,00 324 000,00 162 000,00 129 600,00 Zdroj: vlastní práce
DzP PO 21% 479 257,80 454 057,80 428 857,80 403 657,80 378 457,80 353 257,80 328 057,80 302 857,80 272 160,00 238 140,00 204 120,00 170 100,00 136 080,00 102 060,00 68 040,00 34 020,00 27 216,00
HV po zdanění 1 802 922,20 1 708 122,20 1 613 322,20 1 518 522,20 1 423 722,20 1 328 922,20 1 234 122,20 1 139 322,20 1 023 840,00 895 860,00 767 880,00 639 900,00 511 920,00 383 940,00 255 960,00 127 980,00 102 384,00
Vysvětlivky: HV DzP PO
hospodářský výsledek daň z příjmů právnických osob
V roce 2009 má vývoj způsobu výpočtu hospodářského výsledku po zdanění stejnou tendenci jako v předchozím roce, pouze s rozdílem odlišné sazby daně, což je pro rok 2009 20 %.
49
Tab. 9: HV a zdanění daní z příjmů PO v roce 2009 HV před zdaněním
DzP PO 20%
2 304 418,00 2 184 418,00 2 064 418,00 1 944 418,00 1 824 418,00 1 704 418,00 1 584 418,00 1 447 200,00 1 286 400,00 1 125 600,00 964 800,00 804 000,00 643 200,00 482 400,00 321 600,00 160 800,00 128 640,00
460 883,60 436 883,60 412 883,60 388 883,60 364 883,60 340 883,60 316 883,60 289 440,00 257 280,00 225 120,00 192 960,00 160 800,00 128 640,00 96 480,00 64 320,00 32 160,00 25 728,00
HV po zdanění DzP PO 1 843 534,40 1 747 534,40 1 651 534,40 1 555 534,40 1 459 534,40 1 363 534,40 1 267 534,40 1 157 760,00 1 029 120,00 900 480,00 771 840,00 643 200,00 514 560,00 385 920,00 257 280,00 128 640,00 102 912,00
Zdroj: vlastní práce
Nyní srovnám rozdíly hospodářského výsledku po zdanění daní z příjmů právnických osob v letech 2008 a 2009 pro jednotlivé úrovně, které odpovídají výši hrubých mezd na základě pracovně-právního vztahu.
Tab. 10: Rozdíl HV po zdanění v letech 2008 a 2009 HV před zdaněním 2008 2 282 180,00 2 162 180,00 2 042 180,00 1 922 180,00 1 802 180,00 1 682 180,00 1 562 180,00 1 442 180,00 1 296 000,00 1 134 000,00 972 000,00 810 000,00 648 000,00 486 000,00 324 000,00 162 000,00 129 600,00
HV před zdaněním 2009 2 304 418,00 2 184 418,00 2 064 418,00 1 944 418,00 1 824 418,00 1 704 418,00 1 584 418,00 1 447 200,00 1 286 400,00 1 125 600,00 964 800,00 804 000,00 643 200,00 482 400,00 321 600,00 160 800,00 128 640,00
HV po zdanění DzP PO v r. 2008 1 802 922,20 1 708 122,20 1 613 322,20 1 518 522,20 1 423 722,20 1 328 922,20 1 234 122,20 1 139 322,20 1 023 840,00 895 860,00 767 880,00 639 900,00 511 920,00 383 940,00 255 960,00 127 980,00 102 384,00
Zdroj: vlastní práce 50
HV po zdanění DzP PO v r. 2009 1 843 534,40 1 747 534,40 1 651 534,40 1 555 534,40 1 459 534,40 1 363 534,40 1 267 534,40 1 157 760,00 1 029 120,00 900 480,00 771 840,00 643 200,00 514 560,00 385 920,00 257 280,00 128 640,00 102 912,00
Rozdíl HV po zdanění 40 612,20 39 412,20 38 212,20 37 012,20 35 812,20 34 612,20 33 412,20 18 437,80 5 280,00 4 620,00 3 960,00 3 300,00 2 640,00 1 980,00 1 320,00 660,00 528,00
Výsledná data z tabulky č. 10 znázorním v grafické podobě v následujícím grafu č. 2. Zde vidíme výši rozdílů vykázaného hospodářského výsledku v letech 2008 a 2009.
Graf 2: Rozdíl hospodářského výsledku po zdanění v letech 2008 a 2009
Zdroj: vlastní práce
5.3.
KOMBINACE PRACOVNĚ-PRÁVNÍHO VZTAHU A VYPLÁCENÍ
PODÍLU NA ZISKU
V této části diplomové práce porovnám různé kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů společnosti a to zejména pro varianty celkových nákladů 321.600,- Kč (odpovídá měsíční hrubé mzdě 20.000,- Kč), 643.200,- (odpovídá měsíční hrubé mzdě 40.000,- Kč), 964.800,- Kč (odpovídá měsíční hrubé mzdě 60.000,- Kč), 1.286.400,- Kč (odpovídá měsíční hrubé mzdě 80.000,- Kč), 1.584.418,Kč ( odpovídá měsíční hrubé mzdě 100.000,- Kč), 1.824.418,- Kč (odpovídá měsíční hrubé mzdě 120.000,- Kč) a 2.064.418,- Kč (odpovídá měsíční hrubé mzdě 140.000,- Kč).
51
Tab. 11: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 321.600,- Kč (odpovídá HM 20.000,- Kč/měs.) V
Podíl na CN Roční HM zisku před Roční ČM společnosti zdaněním
1 321 600,00 240 000,00
0,00 190 200,00
HV po zdanění DzP PO 0,00
ČPZ
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00 190 200,00
0,00
2 321 600,00 120 000,00 160 800,00 106 800,00 128 640,00 109 344,00 216 144,00 25 944,00 3 321 600,00
96 000,00 192 960,00
85 440,00 154 368,00 131 212,80 216 652,80 26 452,80
4 321 600,00
0,00 321 600,00
0,00 257 280,00 218 688,00 218 688,00 28 488,00
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: CN společnosti Roční HM Roční ČM ČPZ
Součet ČM a ČPZ Rozdíl
Celkové náklady společnosti v Kč Roční hrubá mzda v Kč Roční čistá mzda v Kč Čistý podíl na zisku po zdanění DzP PO ve výši 20 % a DzP FO ve výši 15 % v Kč Součet roční čisté mzdy a čistého podílu na zisku v Kč Rozdíl součtu ČM a ČPZ dané varianty a varianty s nejnižší hodnotou ČM a ČPZ v Kč
Dle tabulky č. 11 se jeví jako nejvýhodnější varianta, kdy společník pobírá pouze podíl na zisku. Jako nejméně výhodná varianta se jeví vyplácení veškerého příjmu společníka formou měsíční mzdy na základě pracovně-právního vztahu. Je však nezbytné upozornit na skutečnost, že pokud bude společníkovi vyplácen pouze podíl na zisku, aniž by pobíral alespoň minimální příjem na základě pracovně-právního vztahu, nemůže si společnost daňově uplatnit další náklady jako např. cestovné, společník nemůže čerpat další zaměstnanecké výhody atd. Porovnání nejvýhodnější varianty s nejméně výhodnou variantou získá společník o 28.488,- Kč ročně více.
V tabulce č. 12 vyčíslím různé kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů společnosti pro variantu celkových nákladů 643.200,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě 40.000,- Kč.
52
Tab. 12: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 643.200,- Kč (odpovídá HM 40.000,- Kč/měs.) V
Podíl na CN Roční HM zisku před Roční ČM společnosti zdaněním
1 643 200,00 480 000,00
0,00 355 560,00
HV po zdanění DzP PO
ČPZ
0,00
Součet ČM a ČPZ
0,00 355 560,00
Rozdíl 0,00
2 643 200,00 360 000,00 160 800,00 272 880,00 128 640,00 109 344,00 382 224,00 26 664,00 3 643 200,00 240 000,00 321 600,00 190 200,00 257 280,00 218 688,00 408 888,00 53 328,00 4 643 200,00
0,00 643 200,00
0,00 514 560,00 437 376,00 437 376,00 81 816,00
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
I zde je jeví jako nejvýhodnější varianta vyplácení celkového příjmu formou podílu na zisku a jako nejméně výhodná varianta vyplácení veškerého příjmu formou měsíční mzdy. Projevují se zde pouze rozdíly ve zdanění a s vyšší částkou narůstá i rozdíl ve výplatě čistého příjmu. Při variantě uvedené v tabulce 12 se rozdíly pohybují v rozmezí od 26.664,- Kč do 81.816,- Kč. V tomto případě při srovnání nejvýhodnější a nejméně výhodné varianty dle tabulky č. 12 by bylo vyplaceno společníkovi více o 81.816,- Kč za rok více.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 355.560,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem ve formě podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl 437.376,- Kč.
Pokud bude společníkovi vyplácena kombinace dle varianty č. 2, tj. 360.000,- Kč roční hrubé mzdy a 160.800,- Kč formou podílu na zisku, bude jeho celkový příjem činit 382.224,- Kč.
Stejně tak u varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 240.000,- Kč a podíl na zisku 321.600,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 408.888,- Kč, což je více o 53.328,- Kč oproti variantě č. 1 – veškerého příjmu pobíraného jako příjem ze závislé činnosti.
53
V tabulce č. 13 propočítám kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů společnosti pro variantu celkových nákladů 964.800,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 60.000,- Kč.
Tab. 13: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 964.800,- Kč (odpovídá HM 60.000,- Kč/měs.) V
Podíl na CN Roční HM zisku před Roční ČM společnosti zdaněním
1 964 800,00 720 000,00
0,00 520 920,00
HV po zdanění DzP PO
ČPZ
0,00
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00 520 920,00
0,00
2 964 800,00 480 000,00 321 600,00 355 560,00 257 280,00 218 688,00 574 248,00
53 328,00
3 964 800,00 240 000,00 643 200,00 190 200,00 514 560,00 437 376,00 627 576,00 106 656,00 4 964 800,00
0,00 964 800,00
0,00 771 840,00 656 064,00 656 064,00 135 144,00
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
I v tabulce č. 13 stejně jako v předchozích tabulkách se jeví jako nejvýhodnější varianta vyplácení celého příjmu formou podílu na zisku a jako nejméně výhodná varianta vyplácení veškerého příjmu formou měsíční mzdy.
I zde se projevují
pouze rozdíly ve zdanění a s vyšší částkou narůstá i rozdíl ve výplatě čistého příjmu. Rozdíly se pohybují v rozmezí od 53.328,- Kč do 135.144,- Kč. Při srovnání nejvýhodnější a nejméně výhodné varianty dle tabulky č. 13 by bylo vyplaceno společníkovi více o 135.144,- Kč za rok více.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 520.920,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem ve formě podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl 656.064,- Kč.
Pokud bude společníkovi vyplácena kombinace dle varianty č. 2, tj. 480.000,- Kč roční hrubé mzdy a 321.600,- Kč formou podílu na zisku, bude jeho celkový příjem činit 574.248,- Kč.
Stejně tak u varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 240.000,- Kč a podíl na zisku 643.200,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 627.576,- Kč, což je více o 106.656,- Kč oproti variantě č. 1 - veškerého příjmu pobíraného jako příjem ze mzdy. 54
V tabulce č. 14 uvedu kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovněprávního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů společnosti pro variantu celkových nákladů 1.286.400,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 80.000,- Kč.
Tab. 14: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 1.286.400,- Kč (odpovídá HM 80.000,- Kč/měs.) V
CN společnosti
Roční HM
Podíl na zisku před zdaněním
Roční ČM
1 1 286 400,00 960 000,00
0,00 686 280,00
2 1 286 400,00 600 000,00 3 1 286 400,00 240 000,00 4 1 286 400,00
HV po zdanění DzP PO
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00 686 280,00
0,00
482 400,00 438 240,00
385 920,00 328 032,00 766 272,00
79 992,00
964 800,00 190 200,00
771 840,00 656 064,00 846 264,00 159 984,00
0,00 1 286 400,00
0,00
ČPZ
0,00 1 029 120,00 874 752,00 874 752,00 188 472,00
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
Tabulka č. 14 taktéž ukazuje nejvýhodnější variantu vyplácení celého příjmu formou podílu na zisku. Rozdíly se pohybují v rozmezí od 79.992,- Kč do 188.472,- Kč. Při srovnání nejvýhodnější a nejméně výhodné varianty by bylo vyplaceno společníkovi více o 188.472,- Kč za rok více formou podílu na zisku.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 686.280,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem ve formě podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl 874.752,- Kč.
V případě výplaty společníkovi kombinace dle varianty č. 2, tj. 600.000,- Kč roční hrubé mzdy a 482.400,- Kč formou podílu na zisku, bude jeho celkový příjem činit 766.272,- Kč.
Stejně tak u varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 240.000,- Kč a podíl na zisku 964.800,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 846.264,- Kč, což je více o 159.984,- Kč oproti variantě veškerého příjmu pobíraného jako příjem ze mzdy.
V tabulce č. 15 je znázorněna kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů 55
společnosti pro variantu celkových nákladů 1.584.418,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 100.000,- Kč.
Tab. 15: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 1.584.418,- Kč (odpovídá HM 100.000,- Kč/měs.) V
CN společnosti
Roční HM
1 1 584 418,00 1 200 000,00
Podíl na zisku před zdaněním
Roční ČM
HV po zdanění DzP PO
ČPZ
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00 862 809,00
0,00
0,00
862 809,00
0,00
888 932,24
26 123,24
2 1 584 418,00
960 000,00
298 018,00 686 280,00
238 414,40
202 652,24
3 1 584 418,00
480 000,00
941 218,00 643 200,00
752 974,40
640 028,24 1 283 228,24 420 419,24
4 1 584 418,00
0,00 1 584 418,00
0,00 1 267 534,40 1 077 404,24 1 077 404,24 214 595,24
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
V tabulce č. 15 opět vychází nejvýhodněji varianta vyplácení celého příjmu formou podílu na zisku. Rozdíly se pohybují po zaokrouhlení v rozmezí od 26.123,- Kč do 214.595,- Kč. Při srovnání nejvýhodnější a nejméně výhodné varianty by bylo vyplaceno společníkovi více o 214.595,- Kč za rok více formou podílu na zisku.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 862.809,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem prostřednictvím podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl po zaokrouhlení 1.077.404,- Kč.
V případě výplaty společníkovi kombinace dle varianty č. 2, tj. 960.000,- Kč roční hrubé mzdy a 298.018,- Kč formou podílu na zisku, bude jeho celkový příjem činit 888.932,- Kč.
Stejně tak u varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 480.000,- Kč a podíl na zisku 941.218,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 888 932,- Kč, což je více o 420 419,- Kč oproti variantě veškerého příjmu pobíraného jako příjem ze mzdy.
V tabulce č. 16 je znázorněna kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů
56
společnosti pro variantu celkových nákladů 1.824.418,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 120.000,- Kč.
Tab. 16: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 1.824.418,- Kč (odpovídá HM 120.000,- Kč/měs.) V
CN společnosti
Roční HM
1 1 824 418,00 1 440 000,00
Podíl na zisku před zdaněním
Roční ČM
0,00 1 066 809,00
HV po zdanění DzP PO
ČPZ
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00
0,00 1 066 809,00
14 676,76
2 1 824 418,00
960 000,00
538 018,00
686 280,00
430 414,40
365 852,24 1 052 132,24
0,00
3 1 824 418,00
480 000,00 1 181 218,00
355 560,00
944 974,40
803 228,24 1 158 788,24
91 979,24
4 1 820 418,00
0,00 1 820 418,00
0,00 1 456 334,40 1 237 884,24 1 237 884,24 171 075,24
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
I v tabulce č. 16 opět vychází nejvýhodněji varianta vyplácení celého příjmu formou podílu na zisku. Zde však již není nejméně výhodnou variantou varianta č. 1, které odpovídá vyplácení celého příjmu formou příjmu ze závislé činnosti, ale varianta č. 2, kdy část příjmu vyplácená na základě závislé činnosti ve výši 960.000,- a příjmu z podílu na zisku ve výši 538.018,- Kč je nižší o 14.677,- Kč než varianta č. 1.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 1.066.809,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem prostřednictvím podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl po zaokrouhlení 1.237.884,- Kč.
V případě výplaty společníkovi kombinace dle varianty č. 2, tj. 960.000,- Kč roční hrubé mzdy a 538.018,- Kč formou podílu na zisku, bude jeho celkový příjem činit 1.052.132,- Kč.
U varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 480.000,- Kč a podíl na zisku 1.181.218,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 1.158.788,- Kč, což je více o 91.979,- Kč oproti nejméně výhodné variantě , kterou je varianta č. 2.
V tabulce č. 17 je znázorněna kombinace vyplácení mzdy společníkovi na základě pracovně-právního vztahu a vyplácení podílů na zisku dle úrovní celkových nákladů 57
společnosti pro variantu celkových nákladů 2.064.418,- Kč, což odpovídá měsíční hrubé mzdě ve výši 140.000,- Kč.
Tab. 17: Výše čistých příjmů pro variantu celkových nákladů společnosti 2.064.418,- Kč (odpovídá HM 140.000,- Kč/měs.) V
CN společnosti
Roční HM
1 2 064 418,00 1 680 000,00 2 2 064 418,00 1 200 000,00
Podíl na zisku před zdaněním
Roční ČM
HV po zdanění DzP PO
0,00 1 270 809,00
ČPZ
Součet ČM a ČPZ
Rozdíl
0,00
0,00 1 270 809,00
81 600,00
480 000,00
862 809,00
384 000,00
326 400,00 1 189 209,00
0,00
3 2 064 418,00
720 000,00 1 099 618,00
520 920,00
879 694,40
747 740,24 1 268 660,24
79 451,24
4 2 064 418,00
0,00 2 064 418,00
0,00 1 651 534,40 1 403 804,24 1 403 804,24 214 595,24
Zdroj: vlastní práce Vysvětlivky: viz tab. č. 11
I v tabulce č. 17 vychází nejvýhodněji varianta vyplácení celého příjmu formou podílu na zisku. Zde taktéž není nejméně výhodnou variantou varianta č. 1 nýbrž varianta č. 2, kdy část příjmu vyplácená na základě závislé činnosti ve výši 1.200.000,- a příjmu z podílu na zisku ve výši 480.000,- Kč tvoří celkový příjem společníka 1.189.209,- Kč. Současně je zde varianta č. 1 výhodnější než varianta č. 3.
Pokud by společník pobíral příjem pouze formou vyplácení mzdy, obdržel by za rok čistou částku ve výši 1.270.809,- Kč. Pokud by naopak pobíral pouze příjem prostřednictvím podílu na zisku, jeho roční čistý příjem by byl po zaokrouhlení 1.403.804,- Kč.
Zde se jeví jako nejméně výhodná varianta č. 2 a následně varianta č. 3. Zde je již vliv maximálního vyměřovacího základu pro pojistné, stejně jako u tabulky č. 15 a 16 a proto vliv maximálního vyměřovacího základu na pojistném značně ovlivňuje výši čistého příjmu pobíraného formou příjmu ze závislé činnosti. Čím je takovýto příjem větší, tím více roste příjem ve formě čisté mzdy.
Příjem dle varianty č. 3, kdy úhrn roční hrubé mzdy činí 720.000,- Kč a podíl na zisku 1.099.618,- Kč, bude společníkovi celkově vyplaceno 1.268.660,- Kč, což je více o 79.451,- Kč oproti nejméně výhodné variantě č. 2.
58
5.4.
DAŇOVÉ ASPEKTY SPOLEČNOSTI
Nejvýhodnější variantou ve všech případech se jeví varianta pobírání příjmů společníka prostřednictvím vyplácení podílu na zisku. Tato varianta je však nejvýhodnější z krátkodobého hlediska jak z pohledu společníka, tak i z pohledu společnosti.
Z dlouhodobého hlediska je vyhodnocení zejména pro společnost mnohem obtížnější. Jak jsem již dříve uvedla, pokud společník nepobírá od společnosti alespoň minimální příjem v průběhu zdaňovacího období na základě pracovně-právního vztahu, nemůže si společnost z pohledu daňové uznatelnosti nárokovat další daňové výdaje, kterými jsou např. cestovní výdaje, stravné atd. Pokud je společníkovi vyplácena mzda, z pohledu společnosti je to další daňový náklad společnosti, který současně snižuje hospodářský výsledek před zdaněním a tím snižuje daňové zatížení z pohledu daně z příjmů právnických osob, pro rok 2009 je to 20 %.
Za nejvýhodnější variantu pro společnost považuji stanovení kombinace vyplácení alespoň minimálního příjmu formou závislé činnosti a funkčních požitků a vyšší podíl příjmů formou vyplácení podílu na zisku.
Tato varianta je z mého pohledu výhodná i pro společníka samotného, protože může využívat jak různé zaměstnanecké výhody (např. příspěvky na stravování, příspěvky na dovolenou, využívání služebního automobilu i pro soukromé účely a další), tak i různých slev na dani, která v případě pobírání pouze příjmů formou podílu na zisku není možná a navíc společník musí odvádět alespoň pojistné v minimální výši, kterou stanovuje zákon. Toto pojistné je taktéž v případě pracovně-právního vztahu společníka pro společnost daňově uznatelný náklad.
Pokud tedy shrnu výše uvedené teorie a výpočty, je nejvýhodnější variantou vyplácení příjmů ze závislé činnosti v minimální výši, využití veškerých daňových úlev jak ze strany společnosti, tak ze strany společníka a ostatní příjem vyplácet formou podílu na zisku.
59
5.5.
ÚČETNÍ PŘÍPADY
Společník a závislá činnost ID – předpis hrubé mzdy
521/331
ID – sociální a zdravotní pojištění
331/336
ID – záloha na daň z příjmů fyzických osob
331/342
VBÚ – výplata čisté mzdy
331/221
ID – náhrada společníkovi s.r.o.
522/366
ID – odměny členům orgánů společnosti
523/379
ID – cestovní náhrady společníkovi
512/365
Rozdělení hospodářského výsledku-zisku ID – tvorba zákonného rezervního fondu
431/421
ID – tvorba nedělitelného fondu
431/422
ID – tvorba statutárních fondů
431/423
ID – tvorba ostatních fondů
431/427
ID – převod HV na nerozdělený zisk minulých let
431/428
ID – navýšení základního kapitálu ze zisku společnosti
431/419
ID – uhrazení neuhrazené ztráty z minulých let ze zisku
431/429
ID –podíl na zisku společníkovi
431/364
Rozdělení hospodářského výsledku – ztráta ID – použití rezervního fondu na úhradu ztráty
421/431
ID – použití nedělitelného fondu na úhradu ztráty
422/431
ID – použití statutárního fondu na úhradu ztráty
423/431
ID – použití ostatních fondů na úhradu ztráty
427/431
ID – snížení základního kapitálu
411/431
ID – převod ztráty do dalších let
429/431
ID – předpis ztráty k úhradě společníkům
354/431
Vysvětlivky: ID VBÚ
interní doklad výpis z běžného účtu
60
6. ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zaměřila na rozdělení hospodářské výsledku v návaznosti na vyplácení podílu na zisku společníkovi. Cílem práce bylo potvrzení či vyvrácení hypotézy zda vyplácení podílu na zisku společníkovi je pro společnost z daňového hlediska výhodnější než vyplácení příjmu společníkovi formou pracovně-právního vztahu.
Dospěla jsem k závěru, že je z krátkodobého pohledu nejvýhodnější pobírání příjmů společníka prostřednictvím vyplácení podílu na zisku. V této variantě při různých úrovních příjmu vychází vždy čistý příjem v porovnání s celkovými náklady společnosti za nejvyšší.
Pokud však zvážíme situaci z dlouhodobého hlediska, tak zjistíme, že vyhodnocení z pohledu společnosti je mnohem komplikovanější. Mohou zde působit různé aspekty, které rozdílně působí na každou společnost, takže nelze jednoznačně všeobecně říci konečný postoj.
Pokud vezmeme v potaz dříve uvedené aspekty, tak pokud společník nepobírá od společnosti na základě pracovně-právního vztahu alespoň minimální příjem v průběhu zdaňovacího období, nemůže si společnost do daňových nákladů zahrnout další daňové náklady, kterými jsou např. cestovní náhrady, stravné, poskytnutí práv, služeb a věcí zaměstnanci i společníkovi se slevou, bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání jak pro služební, tak i pro soukromé účely, poskytování pitné vody na pracovišti, penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnancům a společníkům. Stejně tak o tyto zaměstnanecké výhody přijde i společník. Současně dalším daňovým nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů je pro společnost vyplacená mzda i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Veškeré tyto daňové náklady snižují výsledný hospodářský výsledek před zdaněním a tím současně snižuje daňové zatížení z pohledu daně z příjmů právnických osob, kdy sazba pro rok 2009 je 20 %.
61
Za nejvýhodnější variantu jak pro společnost, tak i pro společníka považuji stanovení kombinace vyplácení alespoň minimálního příjmu formou mzdy ze závislé činnosti a funkčních požitků a vyššího podílu příjmů formou vyplácení podílu na zisku.
62
7. PŘEHLED LITERATURY [1] Blažková Pavla JUDr., Červinka Tomáš Mgr., Přib Jan JUDr. a kolektiv, Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění-komentáře zákonů 2009, Praha, tisk TYPOS-Digital Print 2009, Plzeň, 1. vydání, ISSN 1803-7585 [2] Dobešová, K., Daňové tabulky a změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v roce 2009, nakladatelství Pragoduca, 2009, Praha, 203 s., ISBN 978-80-7310-034-6 [3] Fišerová, E., Chalupa, R., Kadlec, J., a kol., Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008, nakladatelství ANAG, 2008, ISBN: 978-80-7263-450-7 [4] Pilařová, I., Účetní a daňové problémy právnických osob v praxi 2008, nakladatelství Grada, 2008, ISBN: 978-80-247-2539-0 [5] Ryneš, P., Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2008, nakladatelství Anag, 2008, ISBN: 978-80-7263-437-8 [6] Zákon č. 31/2004 Sb. o účetnictví [7] Zákon č. 513/1992 Sb., Obchodní zákoník [8] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů [9] Obecné informace Daně a účetnictví [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-15]. Dostupné na http://www.du.cz [10] Právo společníků podílet se na zisku [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-15]. Dostupné na http://www.podnikatel.cz/clanky/pravo-spolecniku-podilet-sena-zisku/ [11] Sociální pojištění [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-03-21]. Dostupné na http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnanecsocialni-pojisteni/ [12] Společnost s ručením omezeným [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 200904-08]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Dnostsru%C4%Den%C3%ADmomezen%C3 %BDm [13] Variantní postupy při zdaňování příjmů za rok 2008 [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-03-03]. Dostupné na http://www.pamservis.cz/?sekce=1&uroven=2&obsah=&cit=209817
63
[14] Ztráta jako odčitatelná položka od základu daně – 1. Část [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-22]. Dostupné na http://www.ucetnisvet.cz/ucetnisvet/odborna-sekce/clanky/detailclanku/&link_back=583&clanek=4411 [15] Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-23]. Dostupné na http://www.eadvokacie.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/zvyseni-zakladniho-kapitalu-ve-spolecnostis-rucenim-omezenym.html [16] 421 – Zákonný rezervní fond [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit 2009-02-16]. Dostupné na http://www.sagit.cz/pages/delfinuctytxt.asp?cd=149&typ=r&refresh=yes&levelid= U_421.HTM
64