Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin DIPLOMOVÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2006

Nikola Blahůšková

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Letní kultura ledového salátu Diplomová práce

Brno 2006

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Doc. Ing. Ivan Malý, CSc.

Nikola Blahůšková

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ………………………….......................... ……………………………………………………………………………………............ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne……………………………… Podpis diplomanta……………………….

Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Ivanu Malému, CSc. za vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Vladimíru Pacíkovi, Ph.D. za odborné konzultace a ochotu při poskytování potřebných podkladů a Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph.D. za pomoc při statistickém zpracování.

Annotation During my Diploma I was observing the summer culture of ice-lettuce, particularly from the aspect of quality to quantity. The experiment was based in the school agricultural enterprise in Žabčice. The target was to valorise ten sorts of ice-lettuce in two years and one sort of butterhead-lettuce and to suggest three sorts best for growing in the summer .From the point of view of the yield the sort Maximo was the best. From the health point of view the best sorts were Embrace and Court, which were seized by the lettuce mould the least. As for the quality of the lettuce heads the sort Maximo seems to be the best. It is possible to suggest three most suitable sorts for summer growing. These are the sorts Maximo, Mauglí and the universal sort seems to be the Court. The sorts Tarzan nad Pražan cannot be recommended for summer growing. For the future it would be useful to grow a greater part of ice-lettuce in ČR especially for its higher yields and sensorial features.

Obsah 1. Úvod ..............................................................................................................................................1 2. Literární přehled .........................................................................................................................3 2.1 Všeobecná charakteristika .......................................................................................................3 2.2 Botanická charakteristika.........................................................................................................3 2.3 Nutriční hodnota ......................................................................................................................4 2.4 Agrotechnika ...........................................................................................................................5 2.4.1 Nároky na půdu a podnebí.................................................................................................5 2.4.2 Zařazení do osevního postupu a hnojení ...........................................................................6 2.4.3 Pěstování – setí, výsadba, spony........................................................................................7 2.4.4 Krytí netkanou textilií .......................................................................................................7 2.4.5 Závlaha ..............................................................................................................................8 2.4.6 Sklizeň................................................................................................................................9 2.4.7 Skladování .......................................................................................................................10 2.4.8 Jakostní třídění ................................................................................................................11 2.4.8.1 Třídy jakosti..................................................................................................................11 2.4.8.2 Minimální požadavky....................................................................................................11 2.4.8.3 Dovolené odchylky jakosti ............................................................................................12 2.5 Uplatnění na trhu ...................................................................................................................12 2.6 Kulinářské využití..................................................................................................................13 2.7 Choroby a škůdci ledového salátu .........................................................................................13 2.7.1 Fyziologické poruchy.......................................................................................................13 2.7.2 Virové choroby ................................................................................................................15 2.7.3 Bakteriální choroby .........................................................................................................15 2.7.4 Houbové choroby.............................................................................................................16 2.7.5 Škůdci salátu....................................................................................................................18 2.7.6 Plevele .............................................................................................................................21 3. Metodika.....................................................................................................................................22 3.1 Cíl pokusu..............................................................................................................................22 3.2 Charakteristika pokusného pozemku .....................................................................................22 3.3 Charakteristika odrůd v pokusu .............................................................................................23 3.3.1 Odrůdy ledového salátu...................................................................................................23 3.3.2 Odrůda máslového salátu (srovnávací odrůda) ..............................................................25 3.4 Založení pokusu.....................................................................................................................25 3.4.1 Ošetření během vegetace .................................................................................................26 3.4.2 Termíny pěstování............................................................................................................26 3.4.3 Sklizeň..............................................................................................................................26 4. Dosažené výsledky .....................................................................................................................27 4.1 Hodnocení sklizně podle jakosti............................................................................................27 4.2 Hodnocení zdravotního stavu ................................................................................................27 4.3 Hodnocení odrůd podle jedlého podílu..................................................................................28 4.4 Statistické hodnocení hmotnosti hlávek ................................................................................28 4.5 Statistické hodnocení hmotnosti hlávek po tržní úpravě .......................................................29 4.6 Statistické hodnocení celkového výnosu ...............................................................................29 5. Diskuse........................................................................................................................................31 6. Závěr...........................................................................................................................................33 7. Seznam použité literatury .........................................................................................................34 Příloha – tabulky a grafická zobrazení Příloha – fotografická dokumentace

Seznam tabulek v textu: Tab. 1: Látkové složení jednotlivých salátů v g.kg-1 (Pacík, 2002) Tab. 2: Spotřeba zeleniny a salátu v ČR v kg na osobu a rok v letech 1992 – 2004 (Buchtová, 2005) Tab. 3: Obsah minerálních látek u ledového salátu (Pacík, 2002) Tab. 4: Normativy hnojení pro salát (Malý a kol., 1998) Tab. 5: Celková sklizeň salátu v ČR v letech 1997 – 2004 v tunách (Buchtová, 2005) Tab. 6: Klimatické podmínky pokusného místa Tab. 7: Půdní rozbor před výsadbou ledového salátu Tab. 8: Termíny pěstování

1. Úvod Vysoká nutriční hodnota spočívající v obsahu vitaminů, minerálních látek, vlákniny i dalších, pro lidský organismus důležitých složek, předurčuje zeleninu jako základní složku stravy moderního člověka. Její velká druhová pestrost i široké možnosti jejího kuchyňského zpracování splňují požadavky kvalitního jídelníčku všech věkových kategorií obyvatelstva. Listová zelenina, která se konzumuje v čerstvém stavu, se zařazuje do skupiny zelenin salátových. Pěstuje se nejen pro cenné obsahové látky, ale také z chuťových důvodů a snadnou dosažitelností během celého roku. Salát ledový je dnes nejvíce rozšířený v USA, zejména v Kalifornii, kde se pěstuje v mnohem větším rozsahu než typický salát hlávkový. Největším pěstitelem ledového salátu v EU je Španělsko a druhým největším producentem je Francie. Velmi rychle si ledový salát získal oblibu u spotřebitelů ve SRN. Přispěl k tomu bezpochyby také rozmach obchodních řetězců, zařízení rychlého občerstvení a průmyslová výroba předzpracovaných zeleninových salátů. Ledové saláty jsou oblíbeny nejen pro svou vysokou odolnost k letnímu vybíhání a křehkost listů, ale také pro odolnost k vadnutí, která umožňuje dlouhý transport a skladování. Vzhledem ke křehkosti a jemnosti listů lze konzumovat i mladé rostliny ve stavu listové růžice, které nevytvořily hlávky. Výhodou ledových salátů je, že přicházejí do sklizně později než ostatní hlávkové saláty (od června do září), takže dávají výbornou možnost kombinovat hlávkový salát v různých salátových směsích s letní zeleninou jako jsou rajčata a papriky. Je třeba zvyšovat celkovou spotřebu zeleniny. Doporučená spotřeba zeleniny za rok by měla být 110 – 120 kg na osobu a rok a z toho 60 – 70 kg zeleniny v čerstvém stavu. V České republice byla v roce 2004 – 79,8 kg na osobu a rok. Spotřeba hlávkového salátu za rok 2004 je 1,3 kg na osobu a rok. Celková sklizeň hlávkového salátu v České republice v roce 2004 činí 3990 t a průměrný hektarový výnos je 14,78 t.ha-1 . Ledový salát patří v ČR do okruhu méně pěstovaných a zatím i nedoceněných zelenin i přes své nesporně významné vlastnosti, jakými jsou lepší uchovatelnost, snížená náchylnost k vadnutí, vynikající křehkost a výborná chuť. Logicky by měl být na trhu v převaze vůči hlávkovému salátu, ale v podmínkách ČR tomu tak není. Je vhodný pro letní sklizeň, ale hodí se i pro pěstování na podzim a na jaře. Obsahuje více vody a méně vlákniny, z čehož pramení jeho křehkost a jemnost. Z minerálních látek

obsahuje např. Ca, Fe, Na, Mg, P, K, S, Mn a řadu vitaminů např. A, C, D, E, vitaminy skupiny B a další. Jediným úskalím pro pěstitele je udržení dobrého zdravotního stavu kultury pomocí preventivních opatření, neboť dosud není v registru povolených přípravků dovoleno žádné chemické ošetření. Vzhledem ke krátké vegetační době a vysoké schopnosti kumulace nežádoucích látek, musí pěstitel dodržovat metodiku pěstování.

2. Literární přehled 2.1 Všeobecná charakteristika Salát ledový (Lactuca sativa L. var. capitata nidus Jaggeri Helm) je řazen do čeledi hvězdicovitých (Asteraceae). Salát ledový je zvláštním typem hlávkového salátu. Je výsledkem teprve nedávného šlechtění. Z americké odrůdy „Neapolský“ jej vyšlechtil koncem 19. století v USA J. C. Jagger, po němž má své botanické označení. Pojmenování „ledový“ nebo odrůdové názvy „Iceberg“ nebo „Ledňanaja gora“ souvisejí s tím, že listy mají skelně lesklý povrch a vypadají, jako by byly zkřehlé mrazem. Ledový salát je dnes nejvíce rozšířený v USA, zejména v Kalifornii, kde se pěstuje v mnohem větším rozsahu než typický salát hlávkový. Hojně se odedávna pěstuje v jižnějších zemích, v Itálii, Francii a bývalé Jugoslávii (odtud jeden z názvů „lublaňský“ salát). Velmi dobře se mu však daří i v ostatní Evropě, kde rychle získal oblibu až ve druhé polovině 20. století. U nás byla první odrůda „Pražan“ registrována až v roce 1971 (Pekárková, 2002). Ledový salát se dělí na typ světlejší (Lublaňský typ), typ s červeným nádechem (typ Babana) a typ s temně zelenými listy pěstovaný hlavně v USA (Malý a kol., 1998). Světle zelený typ ledového salátu se pěstuje především ve Francii a západním Švýcarsku jako tzv. Batávský salát (Batavia doreé de printemps), který v jiných zemích EU budí jen omezený zájem. Chutí se blíží severoamerickým ledovým salátům, má však jemnější listy, okraje vnějších listů jsou často bublinaté, zubaté a částečně i načervenalé. Srdéčková část je větší než u tmavě zelených typů. Obliba ledového salátu ve světě je dána jeho lepší uchovatelností oproti klasickému hlávkovému salátu. Ledový salát je méně náchylný

k vadnutí a po vychlazení je

schopný jak dlouhého transportu, tak i manipulace v obchodní síti. Je vhodnější pro přípravu chlazených zeleninových salátů. V ČR se však rozšiřuje velmi pozvolna (Pacík, 2002).

2.2 Botanická charakteristika Salát ledový je jednoletá listová zelenina pěstovaná pro listy, které vytvářejí kompaktní uzavřenou hlávku poněkud méně náchylnou k vybíhání do květu než hlávkový salát.

Kořenová soustava – ledový salát koření mělce. Kořenovou soustavu tvoří kulový kořen s velkým množstvím kořenového vlášení. Radikula v hloubce 30 – 50 mm zastavuje růst a větví se. Jemné kořínky dosahují hloubky 150 – 300 mm. Barva kořenů je bílá až nažloutlá. Z řezných ploch roní latex. Lodyha – dřeň lodyhy má být nasládlá až mírně nahořklá. Hořkost může přecházet do konzumní části. Ve spodní části dřevnatí, často dosahuje výšky až 1,2 metru. Listy – děložní listy jsou oválné. První pravé listy jsou krátce řapíkaté s vejčitými čepelemi. Listy, které tvoří hlávku jsou vejčité až okrouhlé. Jsou výrazně žebernaté, bublinovité se zdužnatělým středním žebrem. Okraj čepele může být zubatý i hladký. Jsou přisedlé. Plod – plodem je nažka, která je plochá, vejčitá až klínovitá. Na horním konci tupě zašpičatělá. Po celé délce nažky se táhne 5 až 7 žeber. Na horní straně je padáček zhruba stejně dlouhý jako nažka, na konci rozvětvený, uzpůsobený k roznášení větrem. Semeno – má délku 3 – 4 mm, šířku 0,3 – 0,5 mm, počet semen v 1 g je 850 – 1300, HTS se pohybuje v rozmezí 0,9 – 1,2 g. Klíčivost si uchovává 3 – 4 roky. Semena salátu mohou být dvoubarevná, objevují se semena tmavě hnědá i stříbrošedá. Doba vzcházení je 6 – 12 dní od výsevu (Gregovská, 2005).

2.3 Nutriční hodnota Nutriční hodnota ledového salátu odpovídá hodnotám salátu hlávkovému. Obsahuje více vody a méně vlákniny, z čehož pramení jeho křehkost a jemnost. Jako u každého, tak i u ledového jsou nutričně hodnotnější listy obvodové než oblíbené etiolizované středové hlávky. Oproti máslovému salátu se udává vyšší obsah vit. A až 150 mg.kg-1 (Pacík, 2002). Ledový salát má vysokou biologickou hodnotu. Je ceněn především obsahem vitaminů, které jsou přijímány s potravou v čerstvém stavu, jejich obsah tedy není snížen tepelným zpracováním (Staněk, 1998). Tab. 1: Látkové složení jednotlivých salátů v g.kg-1 (Pacík, 2002) Složka Salát hlávkový Salát ledový

* energie v kJ.kg-1

Energie * 750 * 530

Voda 947 956

Sušina 53 44

Bílkoviny 15 7

Lipidy 3 3

Sacharidy Vláknina 27 9 19 6

Tab. 2: Spotřeba zeleniny a salátu v ČR v kg na osobu a rok v letech 1992 – 2004 (Buchtová, 2005) Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 zelenina 69,7 74,2 75,8 78 79,5 81,1 82,2 85,3 83,9 82,1 78,7 79,4 79,8 salát 1,3 1,2 1,3 1,4 1 1 0,8 1 1,1 0,9 1 1,1 1,3

Tab. 3: Obsah minerálních látek u ledového salátu (Pacík,2002) Prvek -1 mg.kg

Ca 190

Fe 4

Na 20

Mg 50

P 180

K 1600

Mn 3

S 160

Dále pak salát obsahuje určité množství kys. jablečné, kys. citronové, kys. šťavelové, asparagin a lactusin (hořká látka). A také řadu vitaminů: vit. A až 150 mg.kg-1 , B1, B2, B6, B9, B12, B15, PP, kys. pantotenovou, vit. C, D, E, a další. Svou křehkostí, šťavnatostí a dobrou stravitelností je dobrým doplňkem správné výživy člověka (Pacík, 2002).

2.4 Agrotechnika 2.4.1 Nároky na půdu a podnebí Při výběru pozemku je třeba kompletně posoudit půdní, klimatické a technické podmínky. Vyhovují mu spíše půdy střední až těžší, dostatečně vlhké, humózní, nevysychavé, úrodné a písčité, dobře zásobené organickým základem. Stejně jako jiná zahradní zelenina

i

ledový

salát

preferuje

nepatrnou

kyselost,

pH

6

–

6,5

(http://ohioline.osu.edu/hyg-fact/1000/1610.html). Ledový salát snáší lépe nedostatek srážek a suchou půdu než ostatní skupiny salátů (Biggs, 1997). Nevhodné jsou půdy kyselé, těžké, zamokřené. Je méně náročný na teplo, je možné jej vysazovat i vysévat brzy na jaře, snáší dobře výkyvy mezi denní a noční teplotou. Je chladuodolný, snese bez poškození zvláště na jaře teploty - 2oC až - 4oC. Optimální teplota pro tvorbu hlávek je 12 – 15oC, vyšší teploty způsobují špatné uzavírání hlávek. Nárok salátu na půdní reakci je 6,2 – 7,5 pH. Vzhledem k mělké kořenové soustavě je nezbytná doplňková závlaha, a to zvláště po výsadbě, kdy vytváří první listovou růžici a v době tvorby hlávek před zapojením porostu (Malý a kol., 1998). Při nedostatku světla tvoří velké listy a netvoří hlávky. Melichar a kol., (1997) uvádí optimální teplotu pro tvorbu hlávek 15oC.

Salát ledový se pěstuje podobně jako salát hlávkový a má podobné nároky na prostředí s výjimkou teploty (Duffek, 1972).

2.4.2 Zařazení do osevního postupu a hnojení Nejúspěšněji je zařazován do obilnářských osevních sledů po jarním ječmeni, výjimečně po ozimé pšenici. Není z fytosanitárních důvodů vhodné jej zařazovat po sobě nebo po hlávkovém salátu (Bartoš a kol., 2000). Je nutné brát ohled na to, že salát je zelenina citlivá na zasolení půdy a má nízké požadavky na hnojení dusíkem, proto není vhodné zařazovat salát po silně hnojených plodinách (Krug, 1991). Petříková (1996) doporučuje salát zařazovat v osevním postupu jako předplodinu nebo následnou plodinu. Lze ho pěstovat, s výjimkou zimního salátu, i více let po sobě, aniž by došlo k projevům únavy půdy. Tato zelenina není citlivá na chlór, proto je možno používat ke hnojení draselnou sůl. Není rovněž náročná na zařazení v osevním postupu, dává se do druhé nebo třetí tratě (Hlušek, 2004). Salát odebere 1 tunou produkce 2,2 kg N, 0,4 kg P, 4 kg K, 0,8 kg Ca, 0,24 kg Mg a 0,5 kg S. Vzhledem k zařazení v osevním postupu jsou minerální hnojiva základním zdrojem přijatelných živin. Jejich používání pozitivně ovlivňuje vyrovnanost porostu u salátu a tvorbu velkých a kvalitních hlávek (Hlušek, Richter, Ryant, 2002). Úspěšná produkce ledového salátu závisí na vitální půdě. Půdní test je jediným způsobem, jak zjistit množství vápníku a požadavky na hnojení. Nejdříve by se měly vzít půdní vzorky před přípravou půdy (http://www.ces.ncsu.edu/depts/hort/hil/hil11.html). Při hnojení dusíkem je třeba respektovat jejich zařazení do skupiny zelenin nadlimitně kumulujících nitráty. Při přehnojení dochází k bujnému růstu, tvoří se řídká a vodnatá pletiva. Při nedostatku se snižuje tvorba chlorofylu a salát špatně tvoří hlávky. Aplikace se provádí jednorázově před vegetací. Přihnojení během vegetace připadá v úvahu pouze u špatně se vyvíjejících porostů při nevhodných klimatických podmínkách. Dobrý obsah přístupného fosforu je důležitou podmínkou pro úspěšné pěstování. U salátu zaručuje ranost, dobrou barvu a vysoký obsah lecitinu. Při nedostatečném obsahu draslíku v půdě tvoří salát špatně hlávky, má zkadeřené listy a je méně odolný vůči nízkým teplotám. Nedostatek vápníku vyvolává u listových zelenin poruchy růstu a

vývoje (nesnáší kyselou půdní reakci). U salátu se objevují poruchy na listech, proto by se měl pěstovat na vyvápněných půdách (Hlušek, Richter, Ryant, 2002).

Tab. 4: Normativy hnojení pro salát (Malý a kol., 1998) Kategorie -1 P2O5 (kg.ha ) -1 K2O (kg.ha )

velmi malá 121 300

malá 80 120

střední 44 85

dobrá 26 50

vysoká 18 25

2.4.3 Pěstování - setí, výsadba, spony Ledový salát se pěstuje převážně z výsadeb, výjimečně z přímého výsevu. Pro jarní a letní pěstování se postupně vysévá od března do počátku července. Pro podzimní pěstování se výsev provádí od konce července do poloviny srpna. Od dubna lze použít přímého výsevu při výsevní normě 0,9 – 1 kg.ha-1. Vegetační doba ledového salátu je v podstatě stejná jako u hlávkového 70 – 90 dní, dle ročního období a odrůdy (Pacík, 2002). Výsev do hloubky 1 cm na jaře 20 – 25 semen na běžný metr, v létě, kdy jsou zhoršené podmínky pro vzcházení, 25 – 30 semen (Petříková, 1996). Ledový salát vyžaduje mělkou výsadbu předpěstované sadby ve stádiu 4 – 5 pravých listů. Požadavkem je pravidelná závlaha (Malý a kol., 1998). Při pěstování ledového salátu je třeba mít na zřeteli o něco větší spon než u hlávkového salátu. Většinou se používá spon pro menší hlávky 0,3 x 0,3 m, pro střední 0,4 x 0,3 m a pro odrůdy, tvořící větší hlávky (např. odrůda Maximo), spon 0,4 x 0,4 m, tj. 60 – 80 tis. jedinců na 1 ha (Pacík, 2002). Biggs (1997) uvádí optimální spon pro pěstování ledového salátu

38 x 38 cm, popřípadě 30 x 38 cm. Larkcom (2001)

doporučuje pro ledový salát spon 35 x 35 cm. Dobře se osvědčilo na dobu 4 – 5 týdnů po výsadbě nadekrýt porost netkanou textilií. Tím se zvýší ranost sklizně o 10 – 12 dní, snížíme podíl nestandardních hlávek a podpoříme aktivaci půdní mikroflóry (Pacík, 2002). Pěstování z prostokořenné sadby Bartoš a kol., (2000) nedoporučuje.

2.4.4 Krytí netkanou textilií Netkané textilie představují technicky vázaná polypropylenová vlákna (PP) vyráběné z granulátu. Je propustná pro viditelné záření, částečně propustná i vůči dlouhovlnnému. Propouští vodu, omezuje výpar, zkracuje interval nízkých teplot v průběhu noci vlivem pomalejšího vyzařování akumulovaného tepla během dne, což

minimalizuje vliv velkých teplotních výkyvů mezi dnem a nocí. V průběhu dne je pod textilií vyšší teplota o 5 – 12oC. Netkaná textilie může být ochranou před nízkými teplotami až do -5oC. Významná je ochrana před nepříznivými vlivy krupobitím, prudkými dešti, silnými větry a poskytuje spolehlivou ochranu před náletem škůdců – květilek a dřepčíků. U nás se netkaná textilie vyrábí pod označením Pegas Agro 17 UV natur (s hmotností 17 g.m-2), Pegas Agro UV 30 natur a černá Pegas Agro UV 50 (Malý a kol., 1998). PP se vyznačuje nízkou hmotností, lepšími izolačními vlastnostmi, ochranou před škůdci a chorobami a z toho se odvozuje její použití, a to za účelem zkrácení vegetačního období (o 1 – 2 týdny) a zlepšení mikroklimatu (Petříková, 1997). Dobře odplevelený záhon kryjeme textilií ihned po výsevu nebo výsadbě. Příznivý účinek krytí se plně projeví zejména u nejranějších výsevů a výsadeb, kdy je každé zvýšení teploty pro rostliny cenné. Opožděné krytí je málo účinné nebo i neúčinné, při nástupu vysokých teplot může porost dokonce poškodit (Pekárková, 2002). Zefektivnění produkce však může v důsledku použití netkané textilie znamenat také snížení obsahu některých žádoucích látek, např. vitaminu C, na druhé straně však může snížit obsah rizikových prvků, které se mohou dostat do zelenin z atmosféry, např. kadmium (http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1921). Výhody použití průsvitné netkané textilie lze shrnout do těchto následujících bodů: a) vysoká účinnost b) snadná manipulace c) dostupná cena d) vyšší výnos e) vyšší kvalita f) sklizeň a čištění výpěstků je snazší, (Pekárková, 2002). V zemích, jako je Holandsko, Německo, Francie, si pěstitelé nedovedou představit pěstování ve volné půdě bez netkané textilie (http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1550).

2.4.5 Závlaha Listové zeleniny mají relativně vysoké požadavky na vodu. Nedostatek půdní vlhkosti vážně poškozuje jejich růst a kvalitu hlávek. Zavlažování snižuje riziko neúspěchu sklizně (http://www.ces.ncsu.edu/depts/hort/hil/hil-11.html).

U nás je více než 99 % využito závlahy postřikem a lze také využít i kapkovou závlahu. Po výsevu se zavlažuje při postřiku intenzitou do 5 mm.h-1 při dostatečném tlaku na postřikovači. V prvních růstových fázích se doporučuje zavlažovat menšími dávkami 10 až 15 mm, později je vhodná závlaha většími dávkami 20 až 30 mm. U lehkých, vysychavých půd se doporučuje častější závlaha menšími dávkami cca 15 mm. Po závlaze je vhodné povrch půdy prokypřit a snížit tak evaporaci. Teplota vody má být v jarním období 10 – 15oC, v letních měsících 15 – 25oC. Zavlažovat lze podle ČSN 75 7143 vodou vhodnou nebo podmíněně vhodnou. Salát má mělkou kořenovou soustavu, a proto vyžaduje menší a častější závlahové dávky (každé 3 – 4 dny). Nejvíce vody potřebuje první tři týdny po výsadbě, dokud nezakryje půdu. Avšak zvýšené nároky na vodu má i 2 – 3 týdny před sklizní. Po vytvoření hlávek se volí delší časové intervaly. Malý a kol., (1998) uvádí doporučené množství na jednu závlahovou dávku 10 – 20 mm. Petříková (1996) uvádí potřebu závlahové vody 80 – 100 mm v průměrných letech, v suchých letech 100 – 120 mm. Peleška (1992) in Staněk (1998) uvádí, že ledovému salátu v létě prospívá spíše přísušek než přemokření, neboť je nebezpečí, že bude odspodu zahnívat. V zájmu zdravotní nezávadnosti zeleniny je potřebné udělat rozbory závlahové vody. Voda nesmí obsahovat nadměrné množství dusičnanů, těžkých kovů, rezidua pesticidů, nebezpečné mikroorganismy a jiné škodlivé látky (http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1035).

2.4.6 Sklizeň Listové zeleniny je možné sklízet prakticky ve všech vývojových stádiích listů (Pekárková, 2002). Sklízí se většinou probírkově, v menším rozsahu ručně, na větších plochách sklizňovými plošinami, sklizňovými dopravníky nebo speciálními sklízeči salátu, umožňujícími přímou úpravu zboží tříděním, čištěním, balením a ukládáním do PE přepravek nebo kartonů pro následný odvoz do chladírny (Bartoš a kol., 2000). Sklízí se od června do října (Malý a kol.,1998). Dají se sklízet a konzumovat i nedorostlé, neuzavřené hlávky, které sice vypadají na pohled hrubě, ale ve skutečnosti jsou šťavnaté a křehké. V létě se nesmí sklizeň dorostlých hlávek odkládat, protože vnitřek hlávky, aniž by to bylo na povrchu patrné, by zahníval v důsledku fyziologické okrajové nekrózy (Pekárková, 2002).

U ledového salátu se sklízí plně vyvinuté hlávky bez sebemenšího náznaku tvorby květního stonku. Při tvorbě generativních orgánů ztrácí rostliny rychle svou kvalitu, která se projevuje například hořknutím listové hmoty. Nejvhodnější doba pro sklizeň je vždy po ránu nebo s odstupem po dešti, protože rostliny mají nejvyšší obsah vody v pletivech (Petříková, 1997). Výtěžnost je u ledového salátu vyšší, dosahuje až 85 % celkové hmotnosti. Při hektarových výnosech 35 – 45 t.ha-1 se jedná o jednu z nejvýnosnějších salátových zelenin, kterou lze u nás pěstovat (Malý a kol., 1998). Podle ČSN 46 3130 je rozdíl mezi máslovým a ledovým salátem v minimální hmotnosti hlávek, u rychleného 200 g, u polního 300 g pro obě jakostní třídy (Malý a kol., 1998).

Tab. 5: Celková sklizeň salátu v ČR v letech 1997 – 2004 v tunách (Buchtová, 2005) Rok Sklizeň

1997 6 400

1998 5 800

1999 8 400

2000 4 500

2001 4 800

2002 2 200

2003 2 943

2004 3 990

2.4.7 Skladování Salát se rychle kazí, proto je potřebné ihned po sklizni zchlazení (nejlepší vakuové). Pokud se skladuje, je potřebné omezit transpiraci překrytím přepravek PE folií nebo balením do PE sáčků. Teplota při skladování je 1oC, relativní vzdušná vlhkost 95 – 98 % (Petříková, 1996). Skladují se hlávky zdravé, vyzrálé, s typickými znaky odrůd. Balí se po jedné hlávce, protože při větším počtu hlávek se snižuje jejich nutriční hodnota. Malý a kol., (1998) udává pro skladování salátu hodnoty – minimální teplota 0,0oC, maximální teplota 0,5oC, vlhkost 85 – 90 %, slabé větrání (rychlost 0,2 – 1,0 m.s-1). Uchovatelnost je 14 – 21 dní. Pro salát skladovaný ve skladech s řízenou atmosférou Malý a kol., (1998) doporučuje 1 – 5 % CO2 a 1 – 5 % O2. Uchovatelnost salátu ve skladech s řízenou atmosférou je 21 – 28 dní. Balení by mělo probíhat na poli. Všechny hlávky v přepravce by měly být podobné velikosti a váhy. Měl by být balen po jedné hlávce, aby se zabránilo poškození. Celé rostliny jsou dávány do plastických obalů a ihned prodávány (http://www.ces.ncsu.edu/depts/hort/hil/hil-11.html).

2.4.8 Jakostní třídění 2.4.8.1 Třídy jakosti Salát ledový se dle normy ČSN 46 3132 zařazuje do I. a II. třídy jakosti. I. jakost: Výrobky zařazené do I. třídy jakosti musí vykazovat znaky typické pro odrůdu nebo typ. Hlávky musí být typicky vybarvené, dobře tvarované a utvořené, pevné, bez vad a poškození, které by zhoršovaly jejich poživatelnost. Nesmí být poškozené mrazem. II. jakost: Do II. jakostní třídy mohou být zařazeny ty výrobky, které nemohou být zařazeny do I. jakostní třídy, ale zároveň splňují minimální požadavky, které jsou uvedeny výše. V této jakostní třídě mohou hlávky vykazovat lehké vady ve vybarvení a lehké poškození škůdci. Hlávka může být méně utvořená.

2.4.8.2 Minimální požadavky Výrobky všech tříd jakosti musí splňovat základní požadavky, musí být: a) celé b) zdravé, nedovolují se výrobky napadené hnilobou nebo s takovými vadami, které je činí nevhodnými pro lidskou potřebu c) čerstvého vzhledu d) bez škůdců e) nezávadné f) nevyběhlé g) bez cizího pachu a chuti h) bez nadměrné povrchové vlhkosti U salátu jsou povolené načervenalé listy, způsobené nízkými teplotami během vegetace. Kořen musí být odřezán těsně pod spodní částí vnějších listů, přičemž řez musí být rovný. Produkt musí být v takovém stavu, aby zvládl přepravu a manipulaci a dosáhl místa určení ve vyhovujícím stavu. Minimální hmotnost hlávek ledového salátu musí být u polního 300 g a u rychleného salátu musí dosahovat alespoň 200 g.

2.4.8.3 Dovolené odchylky jakosti I. jakost: Nejvýše 10 % počtu hlávek neodpovídajících požadavkům této třídy jakosti, ale odpovídající požadavkům stanoveným pro II. jakost, výjimečně lze tolerovat také odchylky II. jakosti. II. jakost: Nejvýše 10 % počtu hlávek neodpovídajících požadavkům této třídy jakosti ani minimálním požadavkům, s výjimkou výrobků napadených hnilobou nebo s jiným poškozením, které je činí nevhodnými pro lidskou spotřebu. Pro obě jakostní třídy je povoleno nejvýše 10 % počtu hlávek neodpovídajících uvedené skupině velikosti, ale nejvýše o 10 % lehčích nebo těžších (ČSN 46 3132, 2000).

2.5 Uplatnění na trhu Pěstitelská plocha v ČR (1999) se odhadovala na 150 ha, sklizeň na 2700 t, výnos 18 t.ha-1, čistá tržní produkce na 920 tun. Tržní pěstování na větších plochách je spojeno s možným rizikem odbytu. Spotřebitelé doposud nedocenili jeho přednosti – pomalejší vadnutí, lepší schopnost podržet svěží vzhled i po kuchyňské úpravě. Odbytové ceny jsou v porovnání s cenami hlávkového salátu v poměru 1:1,88 při průměrné ceně hlávkového salátu 3,16 Kč.ks-1 a ledového salátu 5,98 Kč.ks-1. Největším pěstitelem ledového salátu v EU je Španělsko, které jej exportuje přes 400 tis. tun. Druhým největším producentem je Francie (Bartoš a kol., 2000). Ledový salát je zeleninou vysoce výnosnou, kterou lze u nás pěstovat „celoročně“. Předpokládané zásobení trhu v ČR ledovým salátem od poloviny května do listopadu činí vlastní produkce a od prosince do dubna se jedná o dovoz. Jelikož v ČR se nenachází jediný pěstitel s vyšší výměrou než 2 ha, nelze tedy o plochách ledového salátu v ČR hovořit. Je jen nepatrné množství malopěstitelů, kteří mají odbyt domluven. Jediným úskalím pro pěstitele je udržení dobrého zdravotního stavu kultury pomocí preventivních opatření, neboť dosud není v registru povolených přípravků dovoleno žádné chemické ošetření (Pacík, 2002).

2.6 Kulinářské využití Listové zeleniny se většinou nevyužívají jako hlavní jídlo. Slouží převážně jako příloha ve formě samostatného salátu, jako složka smíšených salátů a v čerstvém stavu jako obloha nebo součást studených mís (Pekárková, 2002). Kulinářské využití ledového salátu spočívá v konzumaci celé rostliny. Použití je všestranné, a to jak na různé saláty, tak také jako dekorativní doplněk zeleninových mís (hlavně červená odrůda Roxette). U řady konzumentů je v oblibě převážně etiolizovaná část středové hlávky, ale je obecně známo, že okrajové listy mající určitou část zeleného barviva a jsou nutričně hodnotnější (Pacík, 2002). Ráda bych zde uvedla oblíbený recept. Ledový salát s jogurtem a vejci: 2 hlávky salátu, 4 natvrdo uvařená vejce, 1 jogurt, 150 g tvrdého sýra. Do rozšlehaného jogurtu se přidá na kousky rozkrájené vejce a osolí se. Omytý a tence nakrájený salát se zamíchá do jogurtu s vejci. Hotový salát se okoření a posype nahrubo nastrouhaným sýrem (Pacík, 2002).

2.7 Choroby a škůdci ledového salátu 2.7.1 Fyziologické poruchy Nejsou to vlastně choroby, protože jejich příčinou není žádný patogen, nýbrž vznikají např. při nedostatku vláhy, určitých živin, při nedostatku světla, v hustém porostu a podobně. Stejně tak škodí vysoké teploty a přebytek vláhy (Pekárková, 2002). Mezi fyziologické poruchy u listové zeleniny patří okrajová nekróza listu salátu, nedostatek nebo nadbytek manganu, nedostatek molybdenu, poškození chladem, poškození zasolením, vnitřní nekróza hlávek (tipburn) a předčasné vybíhání salátu do květu.

Tipburn (vnitřní nekróza hlávek) – fyziologická choroba způsobená stresovými podmínkami, jež může být doprovázena hnilobou. Tmavě hnědé skvrnky na vnitřních listech. Příčinou je nedostatek Ca a vysoké teploty. Hlávka je hnědá, neprodejná. Nekrotické pletivo bývá nejčastěji napadáno plísněmi (Pacík, 2005). Nejvíce je náchylná odrůda Court, naopak nejvíce odolný je Embrace (Ziková, 2004).

Okrajová nekróza listů – v době před sklizní se objevuje jemná okrajová nekróza všech listů, které vytvářejí hlávku. Postupně se rychle mění na hnědnoucí zbarvení listů a tím dochází ke ztrátě tržní hodnoty. Příčinou je nedostatečný příjem vápníku ve fázi

tvorby hlávek a nevyrovnané hnojení amoniakálními a draselnými hnojivy, které jsou v mírném přebytku (Táborský, Šedivý, 1997).

Nedostatek manganu – listy jsou bledě žluté, mírně deformované, s drobnými hnědými skvrnami na okrajích a středním nervu. Porucha se vyskytuje pouze na půdách s velmi vysokým pH. Při akutním nedostatku lze aplikovat síran manganatý na list (Schwarz, 1996).

Nadbytek manganu – na líci listů se objevuje tmavá, tečková nekróza. Rostliny jsou vzpřímené, tvorba hlávek je potlačena nebo hlávky nejsou pevné (Schwarz, 1996). Při častém propařováním půdy ve sklenících dochází ke zvyšování obsahu Mn v půdě a také čerstvě propařená půda není vhodná pro pěstování salátů (Táborský, Šedivý, 1997).

Nedostatek molybdenu – listy nejprve žloutnou, později uvadají a zbarvují se hnědožlutě (Schwarz, 1996). Nedostatkem molybdenu trpí některé zahradnické substráty s vysokým obsahem rašeliny (Táborský, Šedivý, 1997) a nízkou hodnotou pH (Schwarz, 1996).

Poškození chladem – listy jsou zkadeřené, lžícovité či ohnuté. Rubová strana listu je často odtržena a místy odumírá. Mladé rostliny z těchto poškození vyrostou (Schwarz, 1996).

Poškození vlivem zasolení – vnější listy salátu jsou tvrdé, kožovité, tvorba hlávek je zpomalena, hlávky nejsou pevné, listy s hnědnoucími žilkami od okrajů odumírají. Salát reaguje na zasolení velmi citlivě a při půdní vodivosti vyšší než 1,2 m.sec-1 je nutné počítat s poškozením. Přednostně jsou používána organická hnojiva. Z důvodu ochrany vod se nedoporučuje vymývání soli z půdy (Schwarz, 1996).

Předčasné vybíhání salátu do květu – hlavní příčinou je nízká teplota nad nulou, která působí na mladé rostliny, a dlouhý letní den. Pro pěstitele to znamená, že jednoleté rostliny se musí vysévat buď brzo na jaře, kdy je den ještě krátký (asi do dubna), nebo až koncem léta (od poloviny července), aby se vyvíjely za zkracujícího se podzimního dne. Dalšími nepříznivými podmínkami jsou pozdní jednocení, hustý porost, nedostatek

světla, nedostatek živin a sucho. Rozhodující je výběr odrůd, protože jejich odolnost k dlouhému dni a nízkým teplotám je rozdílná (Pekárková, 2002).

2.7.2 Virové choroby Mezi virové choroby patří mozaika salátu, zhrubnutí žilek salátu a virus mozaiky okurky. Z chorob, způsobených viry, má největší význam mozaika způsobená virem mozaiky salátu, neboť negativně ovlivňuje tvorbu hlávek a snižuje výnos semene (Čača, 1990).

Mozaika salátu (Lettuce mosaik virus, LMV) – na zkadeřených listech se objevuje světle a tmavě zelená mozaika. Rostliny tvoří volné, málo zavinuté hlávky a krní. Virus se přenáší semenem a šíří se mšicemi. K prevenci patří použití viruprostého osiva a výběr tolerantních odrůd (Schwarz, 1996).

Zhrubnutí žilek salátu (Lettuce big vein virus) – hlavními příznaky choroby jsou zesílená viditelnost žilnatiny, prosvětlení okolního pletiva a listy mohou být vyklenuté (Táborský, Šedivý, 1997). Rickettsie, které jsou původci rozšiřování žilek, se přenáší na různé druhy salátu zoosporami půdní houby Olpidium brassicae. K nejsilnějšímu napadení dochází na jaře na chladných, vlhkých a těžkých půdách (Schwarz, 1996). Jako ochranu lze použít fungicid carbendazim, který se zapraví v množství 0,01 g na objem substrátu (zeminy) (Táborský, Šedivý, 1997).

Virus mazaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV) – způsobuje bledě žlutou nebo výraznou žloutenku listů salátu. Zakrnělé rostliny netvoří hlávky. Ve střední části listu mohou vznikat nekrotické skvrny. Hostitelem viru jsou i další plodiny a některé plevele. Virus se přenáší neperzistentně mšicemi. Nutno zabránit styku se zdrojem infekce (Schwarz, 1996).

2.7.3 Bakteriální choroby Mezi bakteriózy patří bakteriální hniloba, mokrá hniloba salátu a bakteriální skvrnitost na salátu.

Bakteriální hniloba (Pseudomonas marginalis) – na okrajích listů vznikají zpočátku ostře ohraničené, nepravidelné, tmavé, černající skvrny. Často jsou napadeny nejstarší

listy a pak napadení přechází na mladší listy a v konečné fázi je hnilobou postižena celá hlávka. Původce onemocnění proniká do rostlin z půdy či rozstřikujícími kapkami deště přes poranění a průduchy. Porosty přehnojené dusíkem jsou napadány více. Napadené posklizňové zbytky či celé rostliny musí být hluboko zaorány nebo odstraněny (Schwarz, 1996). Baktérie se udržuje v půdě, a proto je třeba zeminu pro předpěstování důkladně dezinfikovat (Čača, 1990).

Mokrá hniloba salátu (Erwinia carotovora) – celé rostliny podléhají mokré slizovité hnilobě, přičemž se uvolňuje charakteristický nasládlý pach, připomínající zahnívající banány. Choroba se objevuje po sklizni

na transportovaných či skladovaných

produktech a může způsobit ztráty na výnosech. Měďnaté přípravky mají pouze částečný účinek (Schwarz, 1996). Důležité je zabránit přehřátí rostlin při transportu (Rod, 2005).

Zásadní preventivní ochranou je střídání plodin, vhodná závlaha, vyrovnaná výživa a hluboké zaorávání posklizňových zbytků (Rod, 2005).

2.7.4 Houbové choroby Hospodářsky nejvýznamnějšími chorobami salátu jsou plíseň salátová, botrytida, antraknóza a sklerotiniová hniloba (Čača, 1990).

Plíseň salátová (Bremia lactucae) – houba napadá nejčastěji starší listy, na nichž se od okrajů vytvářejí světle žluté, postupně se rozšiřující skvrny, které později zasychají nebo za vlhka zahnívají. Silně napadené starší rostliny zůstávají zakrnělé, listy jsou světle zeleně zbarvené (Čača, 1990). Houba přezimuje oosporami v půdě a v napadených posklizňových zbytcích. Šíří se sporangiemi, které jsou roznášeny větrem a k jejich vyklíčení je třeba 5 – 7 hodinového ovlhčení listů a teplota v rozmezí 10 – 21oC. Optimální teplota pro infekci je 15oC a pro sporulaci 16 – 22oC (Táborský, Šedivý, 1997). Účinná jsou agrotechnická a pěstitelská opatření, jako větrání, stínění, zalévání rostlin v uzavřených prostorech, aby se předešlo kolísání teploty a vlhkosti a vzniku kapek vody. Velkou pozornost je třeba věnovat zálivce, dbát na správnou volbu půdy a lokality pěstování, rovnoměrnou výživu, zejména draslíkem. K výsevům se používá namořené osivo pocházející ze zdravých porostů (Čača, 1990).

Preventivně je třeba dodržovat vzdálenost mezi rostlinami, která umožňuje jejich rychlé osychání. Napadené posklizňové zbytky je nutné odstranit, po zaschnutí spálit (Táborský, Šedivý, 1997). K moření osiva vůči chorobám houbového původu je povolen Benlate T 20 (5 g.kg-1) nebo směs Rovral 50 WP a Rodomil Z 72 WP (3 a 3 g.kg-1) (Čača, 1990).

Padání klíčních rostlin – způsobují různé houby. Na venkovním záhonu dochází k hynutí vzcházejících rostlin jen výjimečně, nejčastěji vlivem půdního škraloupu. Častěji se lze s padáním klíčních rostlin setkat při předpěstování sazenic raných salátů ve skleníku. Hlavní příčinou bývá infekce v půdě a nadměrná vlhkost (Pekárková, 2002).

Plíseň šedá (Botryotinia fuckeliana teleom. Botrytis cinerea anam.) – jde o významnou chorobu, která je obzvláště nebezpečná za deštivého a chladného počasí (Táborský, Šedivý, 1997). Houba napadá salát ve všech vývojových fázích. U mladých rostlin je jedním z původců padání klíčních rostlin. U starších rostlin napadá nejčastěji kořenový krček, který vodnatí, hnědne a podléhá hnilobě. Napadené části žloutnou a pokrývají se šedými povlaky mycelia. Někdy se vytvářejí i černá plochá sklerocia (Kužma a kol., 1997). Zdravé pletivo houba nenapadá (Schwarz, 1996). Z hlediska ochrany je třeba střídat kultury v osevním postupu, použít propařenou zeminu k balíčkování salátu, pěstovat jej na dezinfikovaných půdách, dále pak využívat širší spon a mělčí výsadbu. Je nutné dbát na dostatečné provzdušňování pěstitelského prostoru a vyloučení nadměrné zálivky. K ošetření rychlého salátu je povoleno využít přípravky Ronilan 50 WP a Rovral 50 WP (Čača, 1990).

Antraknóza salátu (Marssonina panattoniana) – tvoří na listech vodnaté, později žlutohnědé, tmavě lemované skvrny. Pletivo zasychá a vypadává. Nejdříve bývají napadeny vnější listy, postupně choroba proniká dovnitř hlávek. U semenných porostů je časté napadení lodyh, ale napadena mohou být i květenství (Ackermann a kol., 1998). Choroba, jejíž výskyt podporuje vlhké počasí, se zpravidla vyskytuje až na konci léta či na podzim. Houba přezimuje na napadených zbytcích rostlin, přenáší se i osivem. Rostlinné zbytky je nutné pečlivě zaorat. K výsevu se používá jen zdravé osivo (Schwarz, 1996). Ochrana záleží v racionálním střídání plodin, odstraňování a likvidaci

napadených rostlin, použití nezávadné a dezinfikované zeminy a ve vhodném způsobu zavlažování (Čača, 1990). K moření osiva se používá thiram (Táborský, Šedivý, 1997).

Sklerotinová hniloba salátu (Sclerotinia minor, S. sclerotiorum) – nejprve uvadají vnější listy, později celé hlávky. Napadené části jsou pokryty bílým myceliem, v němž vznikají černá sklerocia, která mohou v půdě přežívat několik let (Schwarz, 1996). Výskyt choroby lze omezit správným střídáním plodin a úpravou osevního postupu, použitím neinfikované a dezinfikované zeminy pro balíčkování a včasným a pečlivým odstraněním napadených rostlin. Doporučuje se mělčí výsadba do širších sponů a racionální větrání prostorů (Čača, 1990). Hnilobu podporuje vysoká vlhkost, kolísání teplot a různá mechanická poranění. Nesmí se přehnojovat dusíkem (Kužma a kol., 1997).

Kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani) – vnější listy, které leží na půdě, se mezi žilkami zbarvují hnědočerně, střední nerv zůstává bez poškození. Později se onemocnění šíří na výše ležící listy, avšak rostliny zcela neodumírají. Vysoký obsah humusu, vyšší teplota a vlhkost podporují rychlý vývoj houby. Jako preventivní opatření se uplatňují dostatečně široký osevní postup, výběr odrůd se vzpřímeným růstem, pěstování na propařených půdách a použití mulčovacích folií. Aplikace fungicidů je jen částečně úspěšná (Schwarz, 1996).

Alternáriová skvrnitost (Alternaria porri f. sp. cichorii) – nejprve jsou viditelné světle hnědé skvrny, které se postupně zvětšují a získávají typickou prstencovou podobu. Tato choroba se objevuje u salátu ojediněle. Zdrojem infekce jsou napadené zbytky rostlin či infikované osivo. Ochrana je stejná jako u antraknózy salátu (Schwarz, 1996).

2.7.5 Škůdci salátu Před škůdci ve skleníku a fóliovníku se lze preventivně uchránit čistotou a dezinfekcí všech zařízení, vysazováním nenapadených nebo chemicky ošetřených sazenic a důsledným

odstraňováním

posklizňových

zbytků.

Pro

listové

nejnebezpečnější mšice, květilky, drátovci a slimáci (Pekárková, 2002).

zeleniny

jsou

Mšice – mohou sáním způsobit zastavení růstu a znetvoření salátu (Schwarz, 1996). Boj s mšicemi je důležitý i proto, že jde o nejvýznamnější přenašeče virových chorob (Pekárková, 2002).

Čača (1990) uvádí jako významného škůdce mšici salátovou

(Aulacorthum scarioae), kyjatku zahradní (Macrosiphum euphorbiae), kyjatku barvínkovou (Dysaulacorthum vincae) a dutilku topolovou (Pemphigus bursarius). Nejčastější je zelená mšice broskvoňová (Myzus perzicae), méně častá zelená mšice meruzalková (Nasonovia ribis – nigri) (Pekárková, 2002). Ackermann (1998) dále uvádí mšici řešetlákovou (Aphidula nasturtii) a mšici bavlníkovou (Aphis gossypii). Mšice meruzalková (Nasonovia ribis – nigri) – může způsobit zkadeřené pokroucené listy. Mšice přelétají na salát v květnu a přenášejí virovou mozaiku salátu (Ackermann a kol., 1998).

Dutilka topolová (Pemphigus bursarius) – bezkřídlé mšice jsou žlutobílé s hnědou hlavou. Napadené rostliny žloutnou, vadnou a usychají, nedají se konzumovat. Ochrana proti dutilce je problematická, protože se mšice zdržují pouze na kořenech (Táborský, Šedivý, 1997). Na listových zeleninách ošetření provádět výhradně karbonátovými přípravky jako je Pirimor (Čača, 1990).

Drátovci (Agriotes spp. aj.) – jsou žluté tvrdé larvy brouků kovaříků, které žijí v zemi a ničí kořeny. Způsobují vadnutí, později uhynutí vysazených nebo mladých rostlin. Ekologicky nejvhodnější v boji s nimi jsou návnady z rozkrájených brambor, které se mělce zahrabou do blízkosti vysazených rostlin. Po několika dnech se do nich natáhnou šťavnatou bramborovou hmotou nalákané larvy. V té době lze návnady vyhrabat a společně s drátovci zničit (Pekárková, 2002). Ochranou je pěstování hvězdicovitých plodin po 3 letech, používat osivo namořené insekticidy nebo aplikovat granuláty (Schwarz, 1996).

Osenice (Agrotis spp. aj.) – zelené, později hnědé housenky, poškozující nejdříve nadzemní části mladých rostlin, později poškozují rostliny pod povrchem půdy. Často ožírají stonek dokola těsně nad povrchem půdy, nebo vztahují části rostlin do půdy. Ochranou je noční postřik insekticidy (Schwarz, 1996).

Obaleč locikový (Eucosma conterminana) – motýlci jsou hnědavě nebo okrově žlutí. Vajíčka kladou po skupinách na poupata salátu. Květenství jsou znečištěna trusem, hnědnou a černají (Ackermann a kol., 1998).

Slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) – žije na vlhkých místech a intenzivně ožírá nadzemní části (Pekárková, 2002). Na rostlinách a na půdě v okolí rostlin jsou viditelné stříbřitě lesklé slizové stopy a šedozelený trus v místech žíru. Větší škodlivost je na okrajích porostů, na vlhkých stanovištích a za déletrvajícího vlhkého počasí. Ochranou je aplikace přípravků hubících slimáky (moluskocidy) navečer (Schwarz, 1996).

Molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum) -

ve sklenících patří molice

k nejobávanějším škůdcům. Nepřímou ochranou je volba tolerantní odrůdy, přímou ochranou je nasazení parazitické vosičky, popř. při výskytu prvních dospělců aplikace chemického insekticidu (Schwarz, 1996).

Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis) – třásněnky poškozují hostitelské rostliny vysáváním buněčné šťávy z pletiv, zejména nejmladších částí, zvláště poupat a vrcholů rostlin. Typickým příznakem jsou stříbřitě bělavé skvrny, které postupně hnědnou a odumírají. V posledních letech jsou tito škůdci jedni z nejproblematičtějších, protože přenášejí virózy, např. virus bronzovitosti rajčete (Rotrekl, 2002).

Květilka salátová (Phorbia gnava) – larvy těchto much vyvrtávají na venkovních porostech střední pletivo listů a zcela je znehodnocují (Pekárková, 2002).

2.7.6 Plevele Plevele, tj. rostliny, které rostou v porostech pěstovaných rostlin proti vůli pěstitelů, jsou při svém přemnožení pro kulturní rostliny škodlivé a jejich význam neklesá ani se stále se zvyšující úrovní regulačních opatření, včetně používání herbicidů. Přímá škodlivost plevelů se projevuje v jejich konkurenci kulturním rostlinám v přijímání živin a vody, v zastiňování a v mechanickém omezování jejich rozvoje. Nezbytným předpokladem úspěšné regulace plevelů je schopnost je rozeznávat ve všech vývojových fázích. Základem regulace je pak soubor preventivních metod, který zahrnuje používání čistého osiva, střídání plodin a vytvoření příznivých podmínek pro zvyšování konkurenční schopnosti plodin. Z přímých metod regulace plevelů je třeba upřednostňovat mechanická opatření, počínaje používáním ručního pletí a okopávky, přes využívání tradičních strojů (různé typy pleček) až po kartáčové plečky (Malý a kol., 1998). Mezi nejvýznamnější plevele v kultuře salátu Kužma (1997) uvádí ježatku kuří nohu, béry, různé dvouděložné plevele a jednoleté trávy (oves hluchý, chundelku metlici aj.), na něž doporučuje aplikovat Kerb 50 W v dávce 2,5 – 3 kg.ha-1 před setím či výsadbou se zapravením do půdy a přípravek Select 2 EC – H v dávce 0,4 – 1,2 l.ha-1 v době růstu trav.

3. Metodika 3.1 Cíl pokusu Cílem pokusu bylo vysadit deset odrůd ledového salátu a pro srovnání výtěžnosti jednu odrůdu máslového salátu. Zhodnotit zdravotní stav, výtěžnost, procentický podíl tržní hmotnosti a jakostní třídění. A na závěr navrhnout tři odrůdy nejvhodnější pro letní pěstování.

3.2 Charakteristika pokusného pozemku Pokus byl založen na školním zemědělském podniku v Žabčicích. Žabčice leží v Dyjskosvrateckém úvalu asi 20 km jižně od Brna. Patří do kukuřičné výrobní oblasti, subtypu ječného a žitného. Průměrná nadmořská výška je 182 m. Půdy jsou neutrální až slabě kyselé s nedostatkem humusu. Pokud jde o genetické půdní typy, vyskytují se černozemě, mírně podzolové drnové půdy. Z hlediska vodního režimu se jedná o půdu propustnou, rychle vysychavou s rychlou filtrací atmosférických srážek do spodiny. Půdy jsou různého složení, a to od půd písčitých, kterých je převaha, až po půdy jílovité. Klima v této oblasti není pro zemědělskou výrobu zvlášť příznivé. Pozemek leží v jihomoravské suché oblasti s typickým vnitrozemským klimatem. Suchost klimatu zvyšují větry, které způsobují velký výpar půdní vláhy. Do oblasti pracoviště zasahuje též dešťový stín. Relativní vlhkost vzduchu je podle dlouholetého průměru 75 % (Rožnovský, Svoboda, 1995). Vodní srážky ve vegetačním období jsou rozloženy velmi nerovnoměrně. Většina srážek přitom spadne v jarním období. Roční úhrn atmosférických srážek dosahuje v průměru 483,4 mm, přičemž průměr jednotlivých měsíců podle dlouhodobého 30-ti letého normálu je patrný v následující tabulce. Průměrná roční teplota je 9,3oC. Sluneční svit se pohybuje kolem 1600 hodin ročně.

Tab. 6: Klimatické podmínky pokusného místa Měsíc

2004 2005 1961 - 1990 Ø teplota úhrn Ø teplota úhrn Ø teplota úhrn vzduchu srážek vzduchu srážek vzduchu srážek (ºC) (mm) (ºC) (mm) (ºC) (mm) Leden -2,9 41,90 0,1 19,40 -2 24,4 Únor 2,1 27,60 -2,0 44,40 0,1 25,2 Březen 4,3 59,80 2,6 5,80 4,4 24,2 Duben 11,8 34,00 11,0 49,50 9,6 32,9 Květen 13,9 28,30 15,0 66,80 14,6 61,7 Červen 18,0 65,20 17,9 46,15 17,7 67,9 Červenec 19,6 28,60 19,9 103,10 19,4 58,3 Srpen 20,1 33,20 18,1 80,70 18,6 56,7 Září 14,6 43,80 16,1 33,20 14,9 35,6 Říjen 11,0 66,20 9,9 6,20 9,5 33,2 Listopad 4,5 35,00 2,8 23,40 4 36,8 Prosinec 0,0 18,00 -0,9 30,20 0,2 26,5 Suma 481,60 508,85 483,4 Průměr 9,8 9,2 9,3

3.3 Charakteristika odrůd v pokusu 3.3.1 Odrůdy ledového salátu Court – rychle rostoucí ledový salát typu Saladin s pěkně utvářenými kompaktními hlávkami. Dobře uzavřená báze. Široce adaptabilní k různým sezónním a půdním podmínkám. Lze pěstovat po celou sezónu, avšak zvláště doporučen pro jarní sklizně, neboť v létě se jeho rychle rostoucí hlávky poněkud rozvolňují. Rezistentní rasám 1 – 16 plísně salátové. Vhodný pro čerstvý trh i pro zpracování.

Embrace – populární středně raná odrůda typu Saladin, méně náchylná k hnědnutí žilnatiny a vnitřní hnilobě hlávek na lehkých půdách. Tvoří větší hlávky, zvláště vhodné ke zpracování na saláty, ale i pro čerstvý trh. Dobře snáší různé půdní i klimatické podmínky (nerovnoměrná závlaha, rozdíly teplot). Odolná rasám 1 – 16 plísně salátové.

Miniko – velmi raný ledový salát tvořící menší, ale velmi pevné kompaktní hlávky s malými manžetovými listy. Okrajové listy jsou výrazně zelené, hustě vroubkované. Lze jej proto pěstovat i při sponu 0,25 x 0,25 m a je určen pro zahrádkáře, kteří ocení jeho vynikající chuť a extrémní odolnost proti vybíhání. Jakmile se začnou tvořit

hlávky, doporučuje se jeho méně časté, ale vydatné ranní zalévání, a tím lze předejít vnitřnímu zahnívání.

Pražan – typ ledového lublaňského salátu, hlávka je značně velká (500 – 1000 g), kulovitá až ploše kulovitá, dobře uzavřená, hustá se žlutozelenými krycími listy, na řezu žlutá, velmi křehká a šťavnatá. Je velmi výnosný, odolný proti vybíhání. Vhodný k výsevu od března do května, ke sklizni od července do září. Pro letní, sušší podmínky, za vlhka má sklon k podehnívání.

Talisman – rychle dozrávající středně zelený ledový salát se středně velkou kompaktní hlávkou. Pro jarní, letní i podzimní sklizně na přímý konzum. Odolný rasám 1 + 2 + 6 + 14 plísně salátové.

Traper – je poloraná až pozdní odrůda ledového salátu typu Saladin, vhodná k polnímu pěstování pro jarní a podzimní sklizně. Listy polovzpřímené, středně zelené barvy s šedým odstínem bez antokyanu, tlusté se středním leskem, slabou až středně silnou bublinatostí, malými bublinami, silně zvlněným a středně až hustě členitým okrajem čepele. Hlávka středně velká, okrouhlá, zcela překrytá listy, pevná, hustá, těžká, křehká se středně uzavřenou bází. Odrůda je velmi odolná proti vybíhání do květu za dlouhého dne.

Tarzan – odrůda ledového salátu pro polní pěstování, nejlépe z přímých výsevů nebo z balíčkované sadby. Rostlina je mohutná, listy mírně bublinaté, středně zelené. Hlávka je velká až velmi velká, pevná, dobře uzavřená, dokonale překrytá listy a na řezu kompaktní. Hlávky dosahují hmotnosti i více než 1 kg. Má mimořádnou odolnost proti vybíhání do květu, a proto je možné rozložit sklizeň. Výsev od konce března do poloviny června.

Maximo – středně raný až pozdní ledový salát s velkými manžetovými listy a mohutnými hlávkami volnější skladby, které se po uříznutí snadno rozebírají na jednotlivé listy. Je proto určen zejména pro jídelny, restaurace, výrobny míchaných salátů apod. Listy jsou matně zelené barvy, téměř bez vroubkování. Vyžaduje spon minimálně 30 x 30 cm a dostatek vláhy, zejména v období intenzivní tvorby hlávek. Odolnost proti vybíhání do květu je vysoká.

Mauglí – je polopozdní až pozdní odrůda ledového salátu typu Saladin, vhodná k polnímu pěstování pro jarní, letní a podzimní sklizně. Listy polovzpřímené, středně šedozelené barvy bez antokyanu, tlusté se slabým až středním leskem, slabou až střední bublinatostí, malými bublinami, středně zvlněným a středně členitým okrajem čepele. Hlávka středně velká až velká, okrouhlá, zcela překrytá listy, středně pevná až pevná, středně hustá až hustá, těžká, křehká se slabě až středně uzavřenou bází košťálu. Odrůda velmi odolná proti vybíhání do květu za dlouhého dne (Malý a kol., 2005).

Stallion – poloraná odrůda ledového salátu, určená pro celoroční polní pěstování. Středně velké rostliny se vyznačují jasně zelenou barvou. Střední až velké hlávky jsou okrouhlé s jemnou nervaturou listů. Tvar a hladký povrch hlávek usnadňuje manipulaci, balení do sáčků a ukládání do kartonů. Výsadba realizována od března pod textilií přes léto až po podzimní sklizeň. Ideální spon je 35 – 40 x 35 cm. Tato odrůda je rezistentní vůči 1 – 23 rasám plísně salátové. Vyšlechtěna byla ve firmě Royal Sluis (Pacík, 2005).

3.3.2 Odrůda máslového salátu (srovnávací odrůda) Saturn –

velmi rychle rostoucí letní salát, který vytváří velké a těžké hlávky

s dobrou odolností proti vybíhání. Lze jej vysévat od března do konce června. Vedle vysoké tolerance k plísni salátové, je tolerantní k virové mozaice salátu (Katalog SEMO, 1998).

3.4 Založení pokusu Pokus byl založen v letech 2004 a 2005 na školním zemědělském pozemku v Žabčicích. Semena jednotlivých odrůd ledového salátu byla vyseta ve skleníku na MZLU v Brně při teplotě min. 15oC do výsevních misek s výsevním substrátem. Všechny výsadby byly založeny z předpěstované sadby. Bylo provedeno pikýrování do umělohmotných minisadbovačů T 160, o rozměru jedné buňky 3,5 x 3,5 cm a objemu 25 cm3. K pokusu bylo použito 10 odrůd ledového salátu a jedna odrůda máslového salátu. Od každé odrůdy bylo vysazeno 60 i více rostlin. Každá z variant měla tři opakování. Celý pokus byl založen pro letní sklizeň. Pokus v roce 2004 byl založen vždy ve sponu 0,3 x 0,3 m, 1 okopávka a v roce 2005 byl založen vždy ve sponu 0,3 x 0,4 m, 1 okopávka.

3.4.1 Ošetření během vegetace Netkaná textilie PEGAS AGRO 17 UV byla použita po dobu 14-ti dnů, aby se zamezilo napadení rostlin škůdci. Před první okopávkou byla textilie stažena a dále se již nepoužila. První závlaha byla aplikována hned po výsadbě pomocí postřikovačů. Dále během vegetace dle potřeby, minimálně 1 x týdně v dávce 15 mm. U porostu byla v každém roce provedena jedna okopávka. Během pěstování nebyla použita chemická ochrana vůči chorobám a škůdcům. Pouze mechanická ošetření. Půdní rozbor před výsadbou (0 – 0,3 m) byl proveden 10. 8. 2004. Obsah jednotlivých živin je patrný v následující tabulce.

Tab. 7: Půdní rozbor před výsadbou ledového salátu pH KCl 6,9

P mg/kg 226

K mg/kg 251

Ca mg/kg Mg mg/kg 2097 197

K:Mg 0,78

N-NO3 6,7

N-NH4 4,6

Hodnocení poměru draslíku a hořčíku vychází z hodnoty K:Mg. Hlušek (2004) udává dobrý poměr do 1,6.

3.4.2 Termíny pěstování Tab. 8: Termíny pěstování Rok 2004 2005

výsev 2.6. 4.6.

pikýrování výsadba 7.6. 30.6. 9.6. 25.6.

sklizeň 17.8. 15.8.

3.4.3 Sklizeň Sklizeň byla prováděna ručně , a to u všech odrůd jednorázově. Z každé parcely byly sklizeny a zváženy všechny hlávky ledového salátu a poté provedena tržní úprava hlávky, tzn. odstranění suchých, zahnědlých, popřípadě plísní napadených listů. Zároveň byla také každá hlávka zařazena do příslušné jakostní třídy podle své kvality. Pomocí bodové stupnice byl stanoven zdravotní stav a napadení jednotlivých rostlin.

4. Dosažené výsledky 4.1 Hodnocení sklizně podle jakosti Co se týče hodnocení sklizně podle jakosti, hlávky zařazené do II. třídy jakosti také odpovídají požadovaným normám dle hmotnosti a do této kategorie bylo zařazeno jen minimum hlávek. Počet hlávek hodnocených jako nestandard za rok 2004 se pohyboval od 0 – 29 %. Nejvíce nestandardních hlávek dosáhly odrůdy Stallion (29,2 %) a Tarzan (28,6 %). Odrůdy Maximo (0 %) a Mauglí (8,3 %) se osvědčily jako nejlepší. Co se týče počtu hlávek zařazených do II. jakosti, dosahovaly minimálních hodnot a nejvíce jich bylo zaznamenáno u odrůdy Pražan (8,4 %). V roce 2005 byly klimatické podmínky odlišné od roku 2004 a vyznačovaly se větším množstvím srážek. Nevýhodou ledového salátu při deštivém počasí v době dozrávání hlávek je větší náchylnost k vnitřní hnilobě. V roce 2005 odrůdy Talisman, Maximo a Mauglí dosáhly 90 %. Počet hlávek hodnocených jako nestandard se pohyboval od 0 – 25 %. Nejvíce nestandardních hlávek dosáhly odrůdy Embrace (25 %) a Stallion (16,3 %). Co se týče počtu hlávek zařazených do II. jakosti, dosahovaly o něco málo vyšších hodnot než v roce 2004. Opět jich nejvíce bylo zaznamenáno u odrůdy Pražan (10,1 %) a odrůdy Maximo a Mauglí (0 %) se osvědčily jako nejlepší. Pokud by se měla hodnotit sklizeň podle jakosti, jednoznačně lze doporučit odrůdy Maximo a Mauglí. Naproti tomu odrůda Stallion dosahovala podprůměrných hodnot. Podrobné hodnoty jakostí a nestandardů jsou uvedeny v tabulce č. 7, 8.

4.2 Hodnocení zdravotního stavu Zdravotní stav byl hodnocen u každé sklizené hlávky ledového salátu. Bodová stupnice se pohybovala v rozmezí od 1 do 9, přičemž 1 byla rostlina bez příznaků napadení škůdcem, hodnota 9 připadla rostlině, která podlehla chorobě nebo škůdci. Zjištěné hodnoty byly vloženy do vzorce pro výpočet indexu napadení. Lze konstatovat, že nejméně poškozenými odrůdami byly odrůdy Embrace a Court, které měly průměrné % indexu napadení do 15 % za rok 2004. Odrůdy Tarzan a Talisman dosáhly 14 % v roce 2005. Naproti tomu se v obou letech nejhůře osvědčila odrůda Miniko (22 %). V roce 2004 byl použit spon 0,3 x 0,3 m a v roce 2005 byl spon 0,3 x 0,4 m. Zdravotní stav ovlivňuje především zvolená odrůda a může ho ovlivnit i

spon, který byl v jednotlivých letech odlišný. Zhodnocení zdravotního stavu je uvedeno v tabulce č. 4, graf č. 4.

4.3 Hodnocení odrůd podle jedlého podílu Výsledky jednotlivých odrůd jsou značně vyrovnané, ale i přesto lze mezi nimi najít určité odchylky. Podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 5, 6.

Jedlý podíl

vyjadřuje procentické porovnání hmotnosti tržní a hmotnosti sklizňové. Vyjadřuje tedy, kolik mají jednotlivé odrůdy čistý výnos bez odpadních listů, které jsou odstraněny při sklizni. Nejvyššího jedlého podílu dosáhly v roce 2004 odrůdy Talisman (84,7 %), Embrace (82,7 %) a Court (82,3 %) a naopak odrůda Miniko měla pouze 72,3 % jedlého podílu. V roce 2005 dosáhla opět odrůda Talisman (83,6 %) nejvyššího jedlého podílu a taktéž odrůda Miniko (71,5 %) dosáhla minimálního jedlého podílu, což je rozdíl 12 %. Při porovnání jednotlivých let je zřejmé, že minimální a maximální hodnoty jedlého podílu jsou téměř vyrovnané. Z toho také vyplývá, že jedlý podíl je odrůdovou záležitostí, ale může také záviset na okolních podmínkách pěstování. V obou letech se nejlépe osvědčila odrůda Talisman.

4.4 Statistické hodnocení hmotnosti hlávek Při statistickém zhodnocení faktoru odrůda je statisticky vysoce významný rozdíl tzn., že ve sledovaném souboru odrůd byly zjištěny statisticky vysoce průkazné (při P= 0,99) rozdíly v průměrné hmotnosti hlávek (v g), podrobné hodnoty jsou zobrazeny v tabulce č. 1, 9, 10, graf č. 1. Celkově největší průměrnou hmotnost hlávek za rok 2004 dosáhla odrůda Maximo (821,9 g) a naopak nejnižší průměrná hmotnost byla zjištěna u odrůdy Talisman (488,2 g). Rozdíl činí téměř 334 g. V roce 2005 opět dosáhla odrůda Maximo (854,1 g) nejvyšší průměrné hmotnosti hlávky. Je to ještě o 32 g více než v roce 2004 a naopak odrůda Pražan (388,2 g) dosáhla nejnižší hmotnosti hlávky. Největší rozdíl byl zaznamenán u odrůdy Talisman, kdy v roce 2004 dosahovala průměrná hmotnost hlávky 488,2 g a v roce 2005 dosáhla 773,2 g (rozdíl činí 285 g). Odrůdy Talisman, Court a Mauglí měly průměrnou hmotnost vyšší než 750 g v roce 2005, zatímco v roce 2004 této hodnoty dosáhly pouze odrůdy Maximo a Mauglí. Při statistickém zhodnocení faktoru rok je statisticky významný rozdíl tzn., že ve sledovaných dvou letech byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly (při P= 0,95). V roce

2005 měly hlávky ledového salátu průkazně vyšší hmotnost, kromě odrůd Pražan, Miniko a Stallion, které měly hmotnost hlávek nižší. V roce 2005 byly odlišné klimatické podmínky oproti roku 2004 a vyznačovaly se větším množstvím srážek, které příznivě ovlivnily počáteční vývoj salátu. Proto průměrná hmotnost hlávek je u většiny odrůd vyšší, a to jak u odrůd ledového salátu, tak i u srovnávací odrůdy máslového salátu. Při statistickém zhodnocení faktoru interakce (odrůda x rok) je statisticky vysoce významná interakce. Jednotlivé odrůdy reagovaly na vliv ročníku různě.

4.5 Statistické hodnocení hmotnosti hlávek po tržní úpravě Pro statistické zhodnocení faktoru odrůda je statisticky vysoce významný rozdíl tzn., že ve sledovaném souboru odrůd byly zjištěny statisticky vysoce průkazné (při P= 0,99) rozdíly mezi odrůdami v průměrné hmotnosti (v g) hlávky po tržní úpravě. Největší průměrnou hmotnost hlávky po tržní úpravě dosáhla odrůda Maximo (665,7 g) a naopak nejnižší dosáhla odrůda Tarzan (399,6 g) za rok 2004. V roce 2005 největší průměrnou hmotnost hlávky po tržní úpravě dosáhla opět odrůda Maximo (684,3 g) a nejnižší odrůda Pražan (299,3 g). Podrobné hodnoty jsou zobrazeny v tabulce č. 2, 11, 12, graf č. 2. Pro statistické zhodnocení faktoru rok je statisticky významný rozdíl tzn., že ve sledovaných dvou letech byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly (při P= 0,95). V roce 2005 měly tržně upravené hlávky ledového salátu statisticky průkazně vyšší hmotnost, kromě odrůd Pražan, Miniko, Stallion a máslové odrůdy Saturn než v roce 2004. Nevýhodou ledového salátu při deštivém počasí v době dozrávání hlávek je větší náchylnost k vnitřní hnilobě a tím i nižší výtěžnost. Pro statistické zhodnocení faktoru interakce (odrůda x rok) je statisticky vysoce významná interakce. Odrůdy reagovaly na vliv ročníku různě.

4.6 Statistické hodnocení celkového výnosu Hektarové výnosy v letech 2004 a 2005 u sledovaných odrůd byly velmi rozdílné. Výnos u jednotlivých odrůd se pohyboval od 54 – 91 t.ha-1. Vzhledem k tomu, že pro I. jakostní třídu je dostačující hmotnost hlávky 300 – 400 g, dosáhly všechny odrůdy výborného výnosu. V roce 2004 dosáhla nadprůměrného výnosu odrůda Maximo (91,2 t.ha-1) a naopak nejnižšího výnosu dosáhla odrůda Talisman (54,2 t.ha-1). Při statistickém zhodnocení faktoru odrůda je statisticky vysoce významný rozdíl. Odrůda

Maximo měla (při P= 0,95) statisticky průkazně vyšší výnos než všechny ostatní odrůdy, kromě odrůdy Court. Při P= 0,99 se statisticky průkazně nelišila také od odrůd Mauglí a Traper. Při podrobném porovnání odrůd daly nadprůměrné výnosy odrůdy Mauglí (86,9 t.ha-1) a Miniko (72,9 t.ha-1). V roce 2005 se výnosy pohybovaly od 48 – 71 t.ha-1. Nejvyšší výnosnosti dosáhla opět odrůda Maximo (70,9 t.ha-1) a nejnižší odrůda Pražan (32,2 t.ha-1). Naproti tomu byly zaznamenány podprůměrné výnosy, a to u odrůd Pražan, Tarzan, Traper a Stallion. Ostatní odrůdy jako Talisman a Court dosahují průměrných výsledků. Při statistickém zhodnocení faktoru rok je statisticky vysoce významný rozdíl. V roce 2005 byl u ledového salátu dosažen statisticky vysoce průkazně nižší výnos než v roce 2004. Při hodnocení výnosů máslového salátu odrůdy Saturn (33 – 35 t.ha-1) se všemi odrůdami ledového salátu je vysoce průkazný statistický rozdíl. Ledový salát při zajištění optimálního počtu jedinců tj. 60 – 80 tisíc jedinců na hektar je jednou z nejvýnosnějších zelenin. Co se týče vegetační doby je pro pěstitele ekonomicky velmi zajímavou zeleninou. Jediné riziko je zdravotní stav, zejména náchylnost k plísni salátové a vnitřní hnilobě hlávek. Podrobné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 3, 13,14, graf č. 3.

5. Diskuze Cílem diplomové práce bylo metodami polního pokusnictví zhodnotit letní kulturu ledového salátu, a to z hlediska kvalitativního i kvantitativního. Průměrné hmotnosti ledového salátu dosahované Zikovou (2004) a Pacíkem (2005) jsou v souladu s dosahovanými hmotnostmi této práce. Malý a kol. (1998) uvádí hmotnost hlávky ledového salátu 500 – 1000 g, což výsledky v obou letech potvrzují. Naopak odrůda máslového salátu Saturn dosahovala hmotnosti pouze 400 g. Staněk (1998) uvádí, že odrůda Pražan dosahuje průměrné hmotnosti 595 g, což splňují výsledky dosažené za rok 2004, ale v roce 2005 dosáhla tato odrůda ještě nižší průměrné hmotnosti, avšak stále ucházející. Nadprůměrných hodnot dosáhly odrůdy Maximo a Mauglí, zatímco odrůdy Talisman a Pražan dosáhly hodnot podprůměrných. Malý a kol. (1998) uvádí hektarové výnosy ledového salátu 35 – 45 t.ha-1 .Bartoš a kol. (2000) uvádí hektarové výnosy ještě nižší, a to 18 – 20 t.ha-1 a při dokonalé agrotechnice kolem 25 t.ha-1, což se v tomto případě nepotvrdilo. Dosažené výsledky jsou daleko vyšší a pohybují se od 56 – 91 t.ha-1. Jedná se o jednu z nejvýnosnějších salátových zelenin. Bartoš a kol. (2000) udává letní kulturu jako nejrizikovější z výnosového hlediska. Staněk (1998) uvádí, že ledovému salátu v létě prospívá spíše přísušek než přemokření, neboť je nebezpečí, že bude odspodu zahnívat. Rok 2005 byl doprovázen vyšším množstvím srážek, což mělo negativní dopad v době dozrávání hlávek, a tím sklizeň dosáhla nižšího výnosu než v roce 2004. Co se týče hodnocení zdravotního stavu, Pacík (2005) uvádí u letní kultury ledového salátu hodnoty 14 – 35 % indexu napadení (IN). Dosažené výsledky dosahují hodnot 14 – 23 % indexu napadení, čímž jsou tyto hodnoty srovnatelné. V roce 2005 dosáhly odrůdy lepšího zdravotního stavu (v % IN) než v roce 2004. Pacík (2005) uvádí, že zdravotní stav ovlivňuje zvolená odrůda. Větší poškození chorobami na odrůdách bez deklarace zdravotního stavu se v pokusném období potvrdila. Lze doporučit odrůdy Embrace a Court. Odrůda Miniko dosáhla v obou letech nejvyšší hodnoty v % IN (22 %). Zatímco ČSN 46 3132 požaduje pro I. jakost minimální hmotnost hlávky 300 g, sklizené hlávky všech odrůd dosahovaly průměrné hmotnosti od 388 g až do 855 g. Požadavky na tuto normu byly splněny v obou letech.V jakostním třídění se nejlépe

osvědčily odrůdy Maximo a Mauglí a naopak jako nejhorší se jevily odrůdy Embrace a Stallion, které měly největší % nestandardu. Pacík (2002) doporučuje pro zahrádkáře odrůdu Miniko, ale tato odrůda se neosvědčila, jevila se spíše jako průměrná. Zatímco Peleška (2002) uvádí jako skutečně nejspolehlivější domácí odrůdu Pražan. Toto tvrzení se také nepotvrdilo. Tato odrůda se ve všech dosažených výsledcích jevila jako podprůměrná. Pacík (2004) uvádí jako jednu z nejlepších odrůd Maximo, která je určena zejména pro jídelny a restaurace. Ve shodě s dosaženými výsledky lze tuto odrůdu doporučit jako nejlepší pro letní pěstování.

6. Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnotit deset odrůd ledového salátu a jednu odrůdu máslového salátu (srovnávací odrůda) po stránce kvalitativní i kvantitativní. Pokus byl založen pro letní kulturu v roce 2004 a 2005. U jednotlivých odrůd se sledovaly ukazatele hmotnostní, jakostní, výnosové a zdravotní stav. Hmotnostní a výnosový ukazatel byl zpracován statisticky. U všech odrůd ledového salátu byl zjištěn vyšší výnosový potenciál nad 50 t.ha-1. Naproti tomu srovnávací odrůda máslového salátu Saturn dosáhla výnosu pouze 35 t.ha-1. Odrůdy Maximo, Mauglí, Miniko a Court se osvědčily jako nejvýnosnější. Naopak nelze doporučit odrůdu Tarzan. Z hlediska zdravotního stavu se nejlépe osvědčily odrůdy Embrace a Court, které byly nejméně napadeny plísní salátovou. Co se týče kvality hlávek nejlépe se osvědčily odrůdy Maximo a Mauglí. Na druhou stranu nelze doporučit odrůdy Embrace a Stallion, protože měly největší podíl hlávek zařazených do II. třídy jakosti nebo hodnocených jako nestandard. Z výše uvedeného hodnocení jednotlivých ukazatelů lze navrhnout nejvhodnější odrůdy pro letní pěstování. Jsou to odrůdy Maximo, Mauglí a jako univerzální odrůda se jeví Court, která dává kvalitní sklizeň s vysokým jedlým podílem. Pro letní pěstování nelze doporučit odrůdy Tarzan a Pražan. Ledový salát si stále více získává oblibu nejen u pěstitelů, ale také u spotřebitelů. A to díky větší chutnosti a čerstvosti oproti máslovému salátu.

7. Seznam použité literatury 1. ACKERMANN, P., a kol.: Metodiky ochrany zahradních plodin, Květ, Praha, 1998, 303 s. 2. BARTOŠ, J., a kol.: Pěstování a odbyt zeleniny, Agrospoj, Praha, 2000, 323 s. 3. BIGGS, M.: Complete book of vegetable, London, Kyle Cathrie Limited, 1997, 632 s. 4. BUCHTOVÁ, I.: Situační a výhledová zpráva – zelenina, MZe ČR, Praha, 2005, 54 s. 5. ČAČA, Z.: Ochrana polních a zahradních plodin, SZN, Praha, 1990, 362 s. 6. ČSN 46 3132: Česká technická norma – salát hlávkový, salát římský, endivie kadeřavá letní a eskariol, Český normalizační institut, 2000, 5 s. 7. DUFFEK, J.: Zelinářství, SPN, Praha, 1972, 341 s. 8. GREGOVSKÁ, V.: Kultura ledového salátu v ČR, Bakalářská práce, Lednice na Moravě, 2005, 43 s. 9. HLUŠEK, J.: Základy výživy a hnojení zeleniny a ovocných kultur, UZPI, Praha, 2004, 56 s. 10. HLUŠEK, J., RICHTER, R., RYANT, P.: Výživa a hnojení zahradních plodin, Zemědělec, Praha, 2002, 81 s. 11. KATALOG SEMO s.r.o.: Popisy sortimentu zeleniny a květin, Smržice, 1998, 67 s. 12. KRUG, H.: Gemuseproduktion, Paul Parey, Berlín a Hamburg, 1991, 541 s. 13. KUŽMA, Š., a kol.: Metodická příručka pro ochranu rostlin, MZe ČR, Praha, 1997, 397 s. 14. LARKCOM, J.: The organic salad garden, Frances Lincoln Limited, London, 2001, 168 s. 15. MALÝ, I., a kol.: Polní zelinářství, Agrospoj, Praha, 1998, 196 s. 16. MALÝ, I., a kol.: Databáze sortimentu zeleniny ČR, Grant FRVŠ 4FR124, MZLU Brno, 2005, 17. MELICHAR, M., a kol.: Zelinářství, ČZS, Květ, Praha, 1997, 169 s. 18. PACÍK, V.: Salát ledový – méně známá zelenina, Výživa a potraviny, ročník 57, č. 4, 2002, 106 – 107 s. 19. PACÍK, V.: Ledový salát, Zahrádkář, ročník 34, č. 12, 2002, 19 – 20 s.

20. PACÍK, V.: Zhodnocení vybraných odrůd ledového salátu, Zahradnictví, č. 3, 2004, 24 – 25 s. 21. PACÍK, V.: Možnosti rozšíření pěstování listového a ledového salátu v ČR technologií integrovaného pěstování, Disertační práce, Lednice na Moravě, 2005, 110 s. 22. PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme zdravou zeleninu, SNTL, Praha, 1992, 143 s. 23. PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme salát, špenát a další listové zeleniny, Grada Publishing, Praha, 2002, 90 s. 24. PELEŠKA, S.: Ledové saláty, Zahrádkář, č. 5, 2002, 16 s. 25. PETŘÍKOVÁ, K.: Zelinářství – Pěstitelské technologie, MZLU Brno, 1996, 94 s. 26. PETŘÍKOVÁ, K.: Zelinářství – obecná část, Skripta, MZLU Brno, 1997, 58 s. 27. ROD, J., a kol.: Obrázkový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy, Biocont Laboratory, s.r.o., Brno, 2005, 392 s. 28. ROTREKL, J.: Zemědělská entomologie II, Skripta, MZLU Brno, 2002, 95 s. 29. ROŽNOVSKÝ, J., SVOBODA, J.: Agroklimatologická charakteristika oblasti Žabčice, Folia, Praha, 1995, 67 s. 30. SCHWARZ, A., a kol.: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny, Biocont Laboratory, s.r.o., Brno, 1996, 320 s. 31. STANĚK, R.: Raná kultura ledového salátu, Diplomová práce, MZLU Brno, 1998, 27 s. 32. TÁBORSKÝ, V., ŠEDIVÝ, J.: Rostlinolékařství, Credit, Praha, 1997, 347 s. 33. ZIKOVÁ, A.: Srovnání jarní, letní a podzimní kultury ledového salátu, Bakalářská práce, Lednice na Moravě, 2004, 34 s. 34. http://ohioline.osu.edu/hyg-fact/1000/1610.html, 3.10. 2004 35. http://www.ces.ncsu.edu/depts/hort/hil/hil-11.html, 8.11. 2004 36. http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1550, 15.9.2003 37. http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1035, 9.4.2003 38. http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1921, 20.1.2004

Tab. 1: Průměrná hmotnost hlávky ledového salátu v g (pro rok 2004 a 2005) Odrůda Maximo Talisman rok 2004 821,9 488,2 rok 2005 854,1 773,2

Court 612,5 768,5

Pražan 586,7 388,2

Miniko Embrace Traper 656,9 585,7 552 605,3 642,8 591,1

Maugli Stallion Tarzan Satur 782,5 600,4 507,9 404, 798,8 597,1 583,3 427,

* máslová odrůda Graf 1: Průměrná hmotnost hlávky ledového salátu za rok 2004 a 2005

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

rok 2004 rok 2005

Ta

M

ax im o lis m an Co ur Pr t až an M in Em iko br ac e Tr ap er M au g St li al lio n Ta rz a Sa n tu rn *

hmotnost v g

Průměrná hmotnost hlávky ledového salátu

odrůda

Tab. 2: Hmotnost hlávek po tržní úpravě v g (pro rok 2004 a 2005) Odrůda Maximo Talisman rok 2004 665,7 413,5 rok 2005 684,3 646,9

Court 503,8 632,9

Pražan 451 299,3

Miniko Embrace Traper 475 483,3 454,6 432,5 533,4 480,2

Maugli Stallion Tarzan Satur 599,6 486,3 399,6 305, 610,6 477,6 465,9 299,

* máslová odrůda

Graf 2: Hmotnost hlávek po tržní úpravě v g za rok 2004 a 2005

800 700 600 500 400 300 200 100 0

rok 2004

ax im Ta o lis m an Co ur Pr t až an M in Em iko br ac e Tr ap er M au g St li al lio n Ta rz a Sa n tu rn *

rok 2005

M

hmotnost v g

Hmotnost hlávek po tržní úpravě

odrůda

Tab. 3: Celkový výnos ledového salátu v t.ha-1 (pro rok 2004 a 2005) Odrůda Maximo Talisman rok 2004 91,2 54,2 rok 2005 70,9 64,2

Court 67,9 63,8

Pražan 65,1 32,2

Miniko Embrace Traper 72,9 65 64 50,3 53,3 49,1

Maugli Stallion Tarzan Satur 86,9 66,6 56,4 33,6 66,3 49,6 48,4 35,5

* máslová odrůda Graf 3: Celkový výnos ledového salátu v t.ha-1 za rok 2004 a 2005 Celkový výnos ledového salátu

výnos v t/ha

100 80 60

rok 2004

40

rok 2005

20

Ta

M

ax im o lis m an Co ur Pr t až an M in Em iko br ac e Tr ap er M au g St li al lio n Ta rz a Sa n tu rn *

0

odrůda

Tab. 4: Zdravotní stav v % indexu napadení (pro rok 2004 a 2005) Odrůda Maximo Talisman rok 2004 21 18 rok 2005 18 14

Court 15 16

Pražan 23 19

Miniko Embrace Traper 22 14 20 22 16 19

Maugli Stallion Tarzan 19 18 19 24 15 14

Graf 4: Zdravotní stav v % indexu napadení za rok 2004 a 2005

30 25 20 15 10 5 0

rok 2004

Co

ur t Pr až an M in ik Em o br ac e Tr ap er M au gl i St al lio n Ta rz an

Ta

lis m

o

an

rok 2005

ax im M

%

Zdravotní stav

odrůda

Tab. 5: Procentuální vyjádření tržního podílu za rok 2004 Odrůda HS HT % JP

Maximo Talisman 821,9 488,2 665,7 413,5 80,9 84,7

Court 612,5 503,8 82,3

Pražan 586,7 451 76,8

Miniko Embrace Traper 656,9 585,7 552 475 484,3 454,6 72,3 82,7 82,4

Maugli Stallion Tarzan Satur 782,5 600,4 507,9 404, 599,6 486,3 399,6 305, 76,6 80,9 78,7 75,4

* máslová odrůda HS – hmotnost sklizňová v g HT – hmotnost tržní v g % JP – jedlý podíl v %

Tab. 6: Procentuální vyjádření tržního podílu za rok 2005 Odrůda HS HT % JP

Maximo Talisman 854,1 773,2 684,3 646,9 80,1 83,6

Court 768,5 632,9 82,4

Pražan 388,2 299,3 77,1

Miniko Embrace Traper 605,3 642,8 591,1 432,5 533,4 480,2 71,5 82,9 81,2

Maugli Stallion Tarzan Satur 798,8 597,1 583,3 427, 610,6 477,6 465,9 299, 76,4 79,9 79,8 70

* máslová odrůda

Tab. 7: Podíl I. a II. jakosti a nestandardů za rok 2004 (v %) Odrůda I. jak. II. jak. nest.

Maximo Talisman 96,3 76,5 3,7 0 0 23,5

Court 80,9 6,6 12,5

Pražan 80,5 8,4 11,1

Miniko Embrace Traper 78,6 81 81,1 6 0 1,5 15,4 19 17,4

Maugli Stallion Tarzan Satur 91,7 64,6 63,3 82 0 6,2 8,1 4,8 8,3 29,2 28,6 13,2

* máslová odrůda

Tab. 8: Podíl I. a II. jakosti a nestandardů za rok 2005 (v %) Odrůda I. jak. II. jak. nest.

Maximo Talisman 89,8 90,8 0 9,2 10,2 0

* máslová odrůda

Court 82,5 3,1 14,4

Pražan 84,6 10,1 5,3

Miniko Embrace Traper 77,5 74,2 79,8 7,6 0,8 4,6 14,9 25 15,6

Maugli Stallion Tarzan Satur 89,7 76,9 89,6 81,6 0 6,8 6,9 3,3 10,3 16,3 3,5 15,1

Tab. 9: Analýza rozptylu pro letní kulturu 2004 a 2005

Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: hm. v g

Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Průměrný čtverec

Stat F

Významn.

odrůda

8992986,910

10

899298,691

20,231

0,0000

rok

221139,245

1

221139,245

4,975

0,0261

interakce odrůda × rok

1626055,151

10

162605,515

3,658

0,0001

Vysvětleno

11095514,170

21

528357,818

11,886

0,0000

Chyba

24626664,823

554

44452,464

Celkem

35722178,993

575

62125,529

Tab. 10: Mnohonásobná porovnání pro letní kulturu 2004 a 2005

Mnohonásobná porovnávání Minimální průkazná diference Pro hm. v g, tříděno podle odrůda Odrůda

Příp.

Průměr

Saturn

57

414,2105

Pražan

51

458,2353

Tarzan

58

546,8966

Traper

68

568,0882

Stallion

48

598,7500

Embrace

39

612,0513

Miniko

43

636,5116

Talisman

45

665,5556

Court

57

702,8070

Mauglí

48

790,6250

Maximo

62

843,2258

P=0,95

a a b bc bcd bcd cde de e f f

P=0,99

a ab bc cd cde cde cde de ef fg g

Tab. 11: Analýza rozptylu pro letní kulturu 2004 a 2005

Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: hm. po t.ú.

Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Průměrný čtverec

Stat F

Významn.

odrůda

6340371,504

10

634037,150

22,794

0,0000

rok

139258,543

1

139258,543

5,006

0,0256

interakce odrůda × rok

1063497,762

10

106349,776

3,823

0,0001

Vysvětleno

7744229,549

21

368772,836

13,258

0,0000

Chyba

15409994,004

554

27815,874

Celkem

23154223,553

575

40268,215

Tab. 12: Mnohonásobná porovnání pro letní kulturu 2004 a 2005

Mnohonásobná porovnání Minimální průkazná diference Pro hm po t.ú., tříděno podle odrůda Odrůda

Příp.

Průměr

Saturn

57

311,1584

Pražan

51

352,8690

Tarzan

58

433,8642

Miniko

43

458,4658

Traper

68

465,1516

Stallion

48

481,9422

Embrace

39

506,9637

Talisman

45

558,7036

Court

57

578,5482

Mauglí

48

605,0580

Maximo

62

677,9580

P=0,95

a a b bc bc bc cd de e e f

P=0,99

a ab bc c c cd cde def ef fg g

Tab. 13: Analýza rozptylu pro letní kulturu 2004 a 2005

Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: výnos t/ha Zdroj variability

Součet čtverců

St. vol.

Průměrný čtverec

Stat F

Významn.

odrůda

1481,690

10

148,169

10,426

0,0000

rok

166,516

1

166,516

11,717

0,0013

interakce odrůda × rok

1148,568

10

114,857

8,082

0,0000

Chyba

625,285

44

14,211

Celkem

3422,058

65

52,647

Tab. 14: Mnohonásobná porovnání pro letní kulturu 2004 a 2005

Mnohonásobná porovnávání Minimální průkazná diference (zkratka LSD) Pro výnos t/ha, tříděno podle odrůda Odrůda

Příp.

Průměr

Pražan

6

12,9833

Saturn

6

13,1167

Embrace

6

13,2611

Miniko

6

15,2056

Stallion

6

15,9667

Talisman

6

16,6389

Tarzan

6

17,6222

Mauglí

6

21,0833

Traper

6

21,4611

Court

6

22,2556

Maximo

6

29,0444

P=0,95

a a a ab abc abc abc bc bc cd d

P=0,99

a ab ab ab ab ab ab abc abc bc c