Mendelova univerzita v Brně. Srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav lesnické a dřevařské techniky

Srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení DIPLOMOVÁ PRÁCE

2013

Bc. Pavel Novotný

1

Mendelova univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské techniky

Lesnická a dřevařská fakulta 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Bc. Pavel Novotný Lesní inženýrství Lesní inženýrství

Srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení

Rozsah práce:

doporučeno 50 stran včetně příloh

Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4. 5.

Zpracujte literární přehled Navrhněte vhodnou metodiku Na základě časových snímků proveďte vyhodnocení Porovnejte s výsledky jiných strojů prezentovaných v literatuře Vlastní diplomovou práci čleňte podle závazného předpisu vydaného děkanátem fakulty 6. Postup prací pravidelně konzultujte s vedoucím práce, popřípadě s dalšími vybranými odborníky na danou problematiku

2

Seznam odborné literatury: 1.

2. 3. 4.

5.

6. 7. 8. 9.

NERUDA, J. -- VALENTA, J. Faktory výkonnosti harvestorových technologií lesní těžby. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 54 s. Folia Universitas agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis. ISBN 80-7157821-5. NERUDA, J. a kol. Harvestorové technologie lesní těžby. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 150 s. ISBN 978-80-7375-146-3. VÁLEK, P. Komplexní zhodnocení soustřeďování dříví vyvážecí soupravou TERRI. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2000. ULRICH, R. -- SCHLAGHAMERSKÝ, A. Použití harvestorové technologie v probírkách. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002. 97 s. ISBN 80-7157-631-X. NERUDA, J. -- ULRICH, R. -- VALENTA, J. -- ČERMÁK, J. -- NADYEZHDINA, N. -- GAŠPÁREK, J. -- ADAMČÍK, L. -- KNOTT, R. -- NADĚŽDIN, V. -MARTINKOVÁ, M. -- GEBAUER, R. -- PRAX, A. -- POKORNÝ, E. -- CULEK, I. -AUBRECHT, L. -- STANĚK, Z. -- KOLLER, J. -- HRUŠKA, J. Vliv pojezdu vyvážecích traktorů na kořenový systém stromů a metody pro jeho hodnocení. In Mobilné energetické prostriedky - Hydraulika - Životné prostredie - Ergonómia mobilných strojov, Zborník z medzinárodnej konferencie. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2005, s. 221--233. ISBN 80-228-1488-1. VOJÁČEK, A. Zhodnocení provozního využití vyvážecí minisoupravy HUSQVARNA. Diplomová práce. MZLU v Brně, 1999. BARTOŠ, F. Návrh využití harvestorové technologie v podmínkách ŠP Valšovice. Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 70 s. BRANDEJS, J. Posouzení vhodnosti použití harvestorové technologie lesní těžby na vybrané části LHC Colloredo Opočno. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2006. LAŠTŮVKA, J. Posouzení vhodnosti použití harvestorové technologie lesní těžby v lesích města Lůže. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 58 s.

Datum zadání diplomové práce:

listopad 2010

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2012

Bc. Pavel Novotný Autor práce

Ing. Radomír Klvač, Ph.D. Vedoucí práce

prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc. Vedoucí ústavu

doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 16. 4. 2013

............................................. podpis

4

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat své rodině především manželce Lucii a dceři Šárce za podporu při studiu. V neposlední řadě bych rád vyjádřil poděkování vedoucímu mé diplomové práce, panu Ing. Radomíru Klvačovi, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a čas, který mi věnoval.

5

Jméno:

Bc. Pavel Novotný

Název práce:

Srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení.

Abstrakt: V dnešní době je používání těžkých těžebně dopravních strojů v lesním hospodářství nezastupitelné. Nešetrným používání lesní techniky zejména v přibližování dřeva mohou vznikat výrazné a i nevratné škody na lesním ekosystému. Proto je velmi důležité volit správnou techniku. Důležitá otázka v přibližování dřeva je v použití vhodné techniky, zda zvolit vyvážecí traktor či vyvážecí soupravu. Hlavním cílem této práce je zpracování literárního přehledu, navrhnout vhodnou metodiku, na základě časových snímků provést vyhodnocení a porovnat s výsledky jiných strojů prezentovaných v literatuře. Dle mého názoru se prokáže rozdílná použitelnost těchto strojů. Navzdory tomu, že se v dnešní lesnické praxi nerozlišují rozdílné vlastnosti. A volba stroje je dána spíše jen na možnostech podniku, který práci provádí.

Klíčová slova:

Vyvážecí traktor, vyvážecí souprava, vyvážečka, forwarder, těžba dříví, přibližování dříví.

6

Překlad abstraktu

7

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 8 1

Úvod .................................................................................................................................. 10

2

Cíl práce ............................................................................................................................ 11

3

Literární přehled ................................................................................................................ 12 3.1

Systematika soustřeďování dříví ............................................................................... 12

3.2

Terminologie používaná v soustřeďování dříví ......................................................... 12

3.3

Mechanizační prostředky pro vyvážení dříví a jejich využití.................................... 13

3.4

Přínosy technologie soustřeďování dříví vyvážením ................................................ 13

3.5

Objektivními nevýhodami vyvážecích souprav a vyvážecí traktor však jsou: .......... 14

3.6

Vysvětlení pojmů vyvážecích prostředků .................................................................. 15

3.6.1

Vyvážecí traktor ................................................................................................. 15

3.6.2

Vyvážecí souprava ............................................................................................. 15

3.7

Vyvážecí stroje - použití ............................................................................................ 16

3.8

Konstrukční charakteristika ....................................................................................... 17

3.8.1

Vyvážecí soupravy ............................................................................................. 17

3.8.2

Vyvážecí traktor ................................................................................................. 18

3.9

Oblast použití vyvážecích traktorů ............................................................................ 19

3.10

Technika práce s vyvážecími stroji ........................................................................... 19

3.11

Shrnutí základních požadavků na síť linek pro vyvážecí stroje ................................ 20

3.12

Přehled modelových technologií vyvážení dříví ....................................................... 21

3.12.1

Motorová pila + ruční snášení dříví + vyvážecí stroj ......................................... 21

3.12.2

Motorová pila + kůň + procesor + vyvážecí stroj .............................................. 21

3.12.3

Motorová pila + mobilní navíjedlo + procesor + vyvážecí stroj ........................ 21

3.12.4

Harvestor + sortimentní vyvážecí traktor ........................................................... 22

3.13

BOZP při vyvážení .................................................................................................... 22

3.14

Počty vyvážecích strojů ............................................................................................. 23

3.15

Počet vyvážecích traktorů a vyvážecích souprav. ..................................................... 24

3.16

Terénní typy lesních porostů ..................................................................................... 24

3.16.1

Klasifikace Lesprojekt ........................................................................................ 24

3.16.2

Klasifikace Simanov, Macků, Popelka 1997 ..................................................... 25

3.16.3

Klasifikace The ECOWOOD Project ................................................................. 27

3.17

Popis techniky............................................................................................................ 28 8

3.17.1

Vyvážecí traktor ................................................................................................. 28

3.17.2

Vyvážecí souprava ............................................................................................. 31

3.18

Výkonové normy ....................................................................................................... 35

4

Metodika práce.................................................................................................................. 36

5

Výsledky a diskuze ........................................................................................................... 40

6

Porovnání výsledků jiných strojů uvedené v literatuře. .................................................... 60

7

Závěr ................................................................................................................................. 62

8

Doporučení pro další měření. ............................................................................................ 62

9

Sumary .............................................................................................................................. 63

10

Seznam použité literatury: ............................................................................................. 64

11

Přílohy ........................................................................................................................... 65

9

1 Úvod Již od pravěku bylo dřevo využíváno lidskou společností. Jako surovinu ho používali naši předci k udržení ohně, výrobě jednoduchých nástrojů, obydlí, nábytku a i v dnešní technické době najde hojné využití. Na rozdíl od fosilních surovin má dřevo vlastnosti obnovitelného zdroje, od kterého lze v budoucnu očekávat jeho maximální využití, a proto je zapotřebí rozvíjet lesní hospodářství a zachovat nenarušený lesní ekosystém. Z důvodu nízké animální síly došlo k vývoji lesní techniky. Trvalá modernizace techniky umožňuje výrazné zvýšení produktivity i bezpečnosti práce, snížení zdravotních rizik, usnadnění evidence dříví apod. V těžebních zásazích, přibližovacích pracích a obnově lesních porostů vzrůstá rozsah aplikace progresivních těžebních technologií, využívajících mobilní mechanizační prostředky (zejména samojízdné stroje, tahače, traktory a dopravní stroje.). (Novotný, 2009) Lesní hospodářství je jedním ze základních odvětví národního hospodářství. V souladu s pronikáním vědeckotechnické revoluce do výrobních odvětví přibývá i v lesním hospodářství množství neustále dokonalejších a složitějších strojů, které vyžadují vysoce kvalifikovanou obsluhu. (Koutník, Olejár 1979)

10

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je zpracování literárního přehledu, navrhnout vhodnou metodiku, na základě časových snímků provést vyhodnocení a porovnat s výsledky jiných strojů prezentovaných v literatuře.

11

3 Literární přehled 3.1

Systematika soustřeďování dříví Každý způsob soustřeďování je charakterizován určitou úrovní produktivity práce a

kultury, hygieny a bezpečnosti práce. Hlavním rozlišovacím znakem je proto podíl ruční a animální práce. Podle něj rozlišujeme základní skupiny soustřeďování dříví: a) manuální soustřeďování dříví b) gravitační soustřeďování dříví c) animální soustřeďování dříví d) mechanizované soustřeďování dříví - komplexně mechanizované bez dotyku lidské ruky, bez úvazkové, tj. vyvážecí stroje a traktory s klešťovými závěsy - částečně mechanizované, úvazkové 3.2

Terminologie používaná v soustřeďování dříví

Soustřeďování dříví je veškerý transport dříví od pařezu až na odvozní místo. (někdy je používán termín primární doprava dříví). Vyklizování dříví je transport dříví z místa těžby k přibližovací lince. Zpravidla se provádí tažením (vlečením) po zemi bez nakládání na prostředek, a obvykle se při tom každý vyklizovaný kus dříví pohybuje po samostatné dráze. Vynášení (snášení) dříví je věcně totožné s vyklizováním. Používá se však jen v případech manuálního vynášení krátkých výřezů a kmenů malých dimenzí a při vynášení pokácených stromů výložníkem kácecího stroje či harvestoru. Přibližování dříví je transport dříví po přibližovací lince, při kterém je náklad jako celek vlečen po půdním povrchu. Vyvážení dříví je věcně totožné s přibližováním. Náklad je buď celý nebo z části naložen na prostředku. Dráha, po které se prostředek pohybuje, se pak někdy označuje jako vývozní linka. P – pařez je označení místa, kde je strom skácen.

12

VM – vývozní místo je takový bod na přibližovací lince, kde se mění vyklizování na přibližování (resp. vynášením), případné postupné nakládání dříví na vyvážecí soupravu při jejím pojezdu po lince nebo sestavení nákladu sběrným lanem. OM – odvozní místo někdy v praxi označováno jako skládka dřeva. Je místo, kde končí soustřeďování a začíná odvoz dřeva. Sestavení nákladu je vytvoření odpovídající velikosti nákladu vyklizováním (resp. vynášením), případně postupné nakládání dříví na vyvážecí soupravu při jejím pojezdu po lince nebo sestavení nákladu sběrným lanem. (Simanov 2007) 3.3

Mechanizační prostředky pro vyvážení dříví a jejich využití Vyvážení dříví je technologická fáze, která může sestávat ze dvou nebo jedné operace,

při čemž obě jsou zajištěny jediným mechanizačním prostředkem, to je vyvážecí soupravou nebo vyvážecím traktorem (vyvážečem, forwarderem). Protože jsou jak vyvážecí soupravy, tak i vyvážecí traktory vybaveny hydraulickým jeřábem (výložníkem, hydromanipulátorem, hydraulickou rukou, drapákem), může skutečně být zvolen technologický postup takový, že dříví je z porostu vyklizováno pomocí tohoto jeřábu a to na vzdálenost danou jeho max. dosahem cca 6 – 8 m a zátěžovým diagramem a následně průběžně nakládáno na ložnou plochu a vyváženo. Je to technologická alternativa možná ve výchovných i mýtních těžbách, avšak ve výchovných těžbách je ekonomicky málo výhodná vzhledem k nízké výkonnosti stroje při vyklizování jednotlivých kusů dříví i vzhledem k malému dosahu jeřábu do porostu. Proto naprosto převažující alternativou ve výchovných těžbách je pojetí vyvážení jako technologická fáze tvořena jedinou operací, kdy je dříví z porostu předem vyklizeno a připraveno k vývozní lince a teprve pak je vyvážecím prostředkem naloženo a vyvezeno. (Neruda a Simanov 2006) 3.4

Přínosy technologie soustřeďování dříví vyvážením Hlavní výhodou je výrazné snížení fyzické námahy pracovníků ve srovnání

s úvazkovým soustřeďováním dříví (především z důvodu vytahování lana do porostu a vázáním úvazků), menší závislost na počasí, odstranění některých nepříjemných a nebezpečných prací (poutání a odvazování úvazků v bahně či sněhu, prodírání buření, podrostem a klestem) a snížení rizika úrazů (Pozn. autora: Nejvíce úrazů vzniká při úvazkovém soustřeďování dříví od poškozeného – roztřepeného lana a od samotného dříví). 13

Výhodou je i možné podstatné zvýšení denní výkonnosti pracovníka až na 60 a více m3 soustředěného dříví (v příznivých podmínkách i přes 200 m3), což je při manuálním vázání úvazků a zatahování lana navijáku nedosažitelné. Velmi významným faktorem vyvážení je, že dopravované dříví není poškozováno a znečišťováno vlečením po zemi (což má značný komerční význam z pohledu dodavatelsko-odběratelských vztahů – za dodávku znečištěného dříví mnozí odběratelé udělují citelné srážky z kupní ceny) a rytím čel výřezů nedochází k narušování půdního povrchu, případně i poškození stromů stykem s vlečeným dřívím. Specifický je rozdíl vlivu transportovaného nákladu na velikost trakční síly u vyvážecích traktorů a souprav s pohonem všech kol oproti vlivu vlečeného nákladu přibližovacími traktory a tahači. Lze konstatovat, že adhezní síla vyvážecího prostředku vlivem zátěže vyváženého břemene se významně zvyšuje a jízdní odpor způsobený nárůstem valivého tření kol se zvýší jen mírně. V případě vlečení břemene za traktorem se však jeho adhezní síla zvýší jen málo (nebo se dokonce může snížit vlivem odlehčení přední hnané nápravy) a výrazně narůstá odporová síla smykového tření břemene (vlečeného dříví). Zjednodušeně situaci zatížení vyvážecího prostředků charakterizuje výraz: ∆G ⋅ µ = ∆G ⋅ f

(1)

∆G …přírůst celkové tíhy traktoru po zatížení břemenem (kN), µ …součinitel adheze, ƒ …koeficient valivého odporu U vyvážecích prostředků tedy není tak akutní riziko prokluzu kol, jako je tomu u traktorů a tahačů při vlečení dříví a tento významný druh poškození půdy („frézování“ rýh prokluzujícími koly) je nižší. Vzniká však riziko hutnění půdy jejím větším zatížením při pojezdu vyvážecího stroje. Tento problém je však konstrukčně řešený zvyšováním počtu kol, zdvojováním kol na nápravě (buggie nápravy), kolopásy, snížením tlaku huštění a zvětšováním šířky pneumatik. Zhutněním půdy jsem se zabýval ve své bakalářské práci (Novotný, 2009). 3.5

Objektivními nevýhodami vyvážecích souprav a vyvážecí traktor však jsou: Hlavní nevýhodou je omezená použitelnost, pokud se týká terénních podmínek. Členitost

terénu může být jen taková, aby neznemožnila průchodnost stroje.

14

Sklon terénu vyhovuje bez větších problémů jen do cca 40 – 45 % při soustřeďování dříví po spádnici. Ve vyšších sklonech už je ohrožena stabilita stroje a podstatně se snižuje jeho manévrovatelnou. Vysoké umístění těžiště vozidla (dno ložné plochy se u větších typů strojů nachází až ve výši 145 cm nad terénem), příčná stabilita naloženého stroje se tak snižuje a proto je nutno na větších sklonech volit směr pojezdu naložených vyvážecích prostředků kolmo na vrstevnice. V dnešní době se však již začíná u některých typů strojů uplatňovat konstrukční princip výkyvného ložného prostoru, který je hydraulickým systémem nakloněn směrem ke svahu, čímž dochází k příznivé změně příčné polohy těžiště a zvýšení příčné stability. Dalším opatřením pro zvýšení podélné stability je poutání strojů na lana speciálních navijáků. (Neruda a Simanov 2006)

3.6

Vysvětlení pojmů vyvážecích prostředků Je třeba rozlišovat zásadní významový rozdíl mezi vyvážecí soupravou a vyvážecím

traktorem, neboť přímo souvisí s technologickým uplatněním obou skupin strojů. 3.6.1

Vyvážecí traktor Je speciální kompaktní stroj určený pro nakládání, převoz a skládání dříví; sestává

z motorové části a ložné části, které jsou vystaveny na dvou polorámech spojených kloubem (axiálním nebo středovým), řízení stroje je zlamovací pomocí hydraulického systému, všechna kola stroje jsou vždy poháněna. Nosnost vyvážecích traktorů bývá výrazně vyšší než u vyvážecích souprav. 3.6.2

Vyvážecí souprava Je tvořena dočasným spojením dvou jinak samostatných prostředků (traktoru nebo

tahače a přívěsu), z nich každý může být použit individuálně pro jiné účely, v jednu soupravu; jednoduché soupravy jsou tvořeny traktorem a přívěsem s pevnou ojí, pohon kol na přívěsu není k dispozici nebo jen pomocí hydraulicky poháněného pastorku doléhajícího mezi kola zdvojené (buggie) nápravy. Dokonalejší konstrukční řešení přívěsu obsahují hydraulicky zlamovaná oje, které usnadňují a zlepšují nadvádění přívěsu traktorem při jízdě (zejména při couvání). V příznivých podmínkách mohou být účelnou (z hlediska pořizovacích nákladů až o ½ levnější) alternativou vyvážecích traktorů mohou dosáhnout až 90 % výkonnosti vyvážecích traktorů (není to však pravidlem). Doporučený roční objem přibližovaného dříví vyvážecími soupravami je 2000 – 8000 m3. (Neruda a Simanov 2006) 15

Rozdíly mezi vyvážecí soupravou a vyvážecím traktorem z pohledu použití U vyvážecích traktorů směr jízdy výrazně neovlivňuje náročnost jeho řízení (zejména je-li nenaložený a není-li tak ovlivněná viditelnost z kabiny) U jednoduchých vyvážecích souprav (bez hydraulicky zlamované oje) je couvání po linkách prakticky vyloučeno, směr jízdy výrazně ovlivňuje náročnost jejich řízení (i když jsou nenaložené a není tak ovlivněna z kabiny) U vyvážecích souprav vyšší technické úrovně (s hydraulicky zlamovanou ojí) je couvání usnadněno, směr jízdy ovlivňuje náročnost na jejich řízení poněkud méně než u jednoduchých souprav (zejména jsou-li nenaložené a není tak ovlivněna viditelnost z kabiny) Trakční schopnost jednoduchých vyvážecích souprav s nepoháněnými koly přívěsu jsou výrazně nižší, než u vyvážecích traktorů nebo souprav vyšší technické úrovně s pohonem všech kol, z toho plyne omezená stoupavost jednoduchých vyvážecích souprav i možnost zvýšeného prokluzu kol traktoru. (Neruda a Simanov 2006) 3.7

Vyvážecí stroje - použití Vyvážecí soupravy a vyvážecí traktory označujeme jako sortimentní (též klanicové),

neboť slouží pro transport rovnaných sortimentů nebo krátkých výřezů zpravidla do délky 6 m a jsou k tomu účelu vybavené klanicovou nástavbou, do které se dříví ukládá celou svoji délkou. Pro provoz na veřejných komunikacích musí být použito poutací zařízení, zabraňující náhodnému vypadnutí některého výřezu – při provozu v lese se náklad nepoutá, samozřejmostí pro pohyb na veřejných komunikacích je kompletní osvětlení vozidla (včetně brzdových a koncových světel), které je však pro práci v lese zakryto, aby nebylo poškozováno. Za kabinou stroje je ochranná mříž (štít), zabraňující při brždění sesunutí nákladu na kabinu řidiče. U některých typů strojů bývá tento štít posuvný, aby usnadňoval rovnoměrné uložení nákladu při nakládání výřezů různých délek. Klanice vyvážecích strojů jsou vyhnuty dovnitř ložného prostoru o úhel adekvátní max. příčnému sklonu stroje, aby nezpůsobovaly poškození krajních stromů linky při jízdě stroje v příčném náklonu. Nakládání a skládání nákladu se u vyvážecích souprav a vyvážecích traktorů provádí hydraulickým jeřábem s drapákem. Proto je posádka vždy jednočlenná a soustřeďování dříví vyvážecími soupravami patří do skupiny bezúvazkového soustřeďování dříví. (Neruda a Simanov 2006) 16

3.8 3.8.1

Konstrukční charakteristika Vyvážecí soupravy Energetickým prostředkem sortimentních vyvážecích souprav je zpravidla univerzální

kolový traktor 4 x 4 o výkonu nad 70 kW, výjimečně bývá použit i speciální kolový tahač. Nosná část soupravy je tvořena jednonápravovým přívěsem opatřeným klanicemi a hydraulickým jeřábem s drapákem. Konstrukce vyvážecího přívěsu je tvořena nosným rámem, jenž musí odolávat velkým zatížením. U lehčích přívěsů je tvořen páteřovým trubkovým nosníkem, těžší přívěsy jsou však opatřeny tuhým obdélníkovým rámem z ocelových profilů. Podvozek je jednonápravový, většinou je však opatřen čtyřmi koly, neboť bývají použity tzv. zdvojené boggie nápravy, které jsou umístěny v zadní třetině rámu (u některých typů přívěsů však mohou být podélně přestavitelné – v zájmu lepšího rozložení zátěže mezi přívěs a traktor, čímž je zlepšována stabilita a trakční síla traktoru. Přívěsy jsou vybaveny provozními brzdami, jednodušší typy přívěsů jsou vyráběny bez pohonu kol (tím je však výrazně omezena trakční síla soupravy a její svahová dostupnost a tedy i nosnost). Poměrně často je používán princip krátkodobého pomocného pohonu kol pomocí hydraulicky poháněných pastorků, který je v případě potřeby hydraulicky vložen mezi kola na boggie nápravě (nutný vhodný dezén pneumatik), toto řešení umožňuje zvýšit trakční schopnosti soupravy a překonat obtížnější úsek dráhy. Některé propracovanější typy přívěsů jsou vybaveny trvalým pohonem kol podvozku, při čemž potřebná hnací energie je zpravidla odebírána z vývodové hřídele traktoru. Připojení přívěsu k traktoru je pomocí oje v závěsu traktoru. Nejjednodušší přívěsy jsou opatřeny jen pevnou ojí. Hydraulicky vychylovatelná (zlamovací) oj a propojení zádi traktoru a oje přívěsu dvojčinným hydraulickým válcem usnadňují směrové řízení soupravy včetně couvání. Takové připojení přívěsu je analogií se zlamovacím řízením LKT; úhel vychýlení až 60° (z toho plyne stranová výchylka přívěsu až 70 cm). Některé přívěsy jsou vybaveny i řiditelnou nápravou. Jeřáb s drapákem jsou hydraulicky poháněny, nejčastěji jsou upevněny v přední části přívěsu za ojí. Stranový dosah výložníků je zpravidla 6 – 7 m. Ovládání výložníku je z kabiny traktoru. Dosah a nosnost výložníků jsou jejich nejdůležitějšími parametry, bývají 17

vyjadřovány v zátěžových diagramech. Schopnost zdvihu v závislosti na vyložení lze vypočítat z tzv. zdvihového momentu výložníku. Přívěs je opatřen hydraulicky stavitelnými opěrami pro zvýšení stability soupravy při nakládání a vykládání nákladu, tzn., že před každým nakládáním i skládáním je nutno spustit podpěry, což je další charakteristický rozdíl oproti vyvážecímu traktoru, který podpěrami vybaven není. Zdrojem tlakového hydraulického oleje pro mechanizmy přívěsů může být vnější okruh traktoru, častěji jsou však přívěsy vybaveny vlastním hydraulickým čerpadlem poháněným vývodovou hřídelí traktoru. Ložný prostor sortimentního přívěsu je tvořen 4 – 8 klanicemi zabudovaných do základního rámu. Na přídi přívěsu je ochranná mříž, zabraňující při brždění sesunutí nákladu na kabinu řidiče. Vlastní hmotnost přívěsu bývá 1 – 3 t, průměrná celková délka přívěsu 5 – 6,5 m, ložná délka přívěsu 4 m a velikost nákladu 5 – 12 t dříví (nejčastěji 8 – 10 t). Oblast využití vyvážecích souprav je především v jednoduchých terénních podmínkách. Orientační hodnota výkonnosti činí cca 6 – 9 m3.h-1, přičemž nejlépe je soustřeďovat předem vytříděné sortimenty. K výhodám vyvážecích souprav patří velká flexibilita i při menším množství přibližovaného dříví, možnost pohybu po veřejných komunikacích vyšší rychlostí, vlastník stroje je poměrně mobilní, traktor může být použit i pro jiné práce, cca ½ úroveň pořizovací ceny ve srovnání s vyvážečem. 3.8.2

Vyvážecí traktor Sortimentní vyvážecí traktor je samojízdný stroj pro vyvážení krátkých sortimentů

dříví. Základní částí je rámový podvozek, sestávající z předního a zadního polorámu, spojených axiálním nebo středovým kloubem a vzájemně vychylovatelných pomocí hydraulického systému (zlamovací konstrukce obdobná jako u LKT). Traktor proto může jet a manévrovat oběma směry, což usnadňuje i otočná sedačka operátora v kabině. Pro zlepšení viditelnosti při couvání jsou nové typy vyvážečů vybavovány kamerou, snímající prostor za zádí stroje. Přední polorám nese motor, převodové systémy a kabinu, zadní polorám nese ložný prostor (klanice). Jeřáb s drapákem je nejčastěji umístěn na zadním polorámu v blízkosti středového kloubu. Dosah výložníku bývá běžně 6 – 8 m, stroje mohou být opatřeny i výložníky s prodlouženým dosahem cca 10 m. Vyvážecí traktory jsou nejčastěji opatřeny kolovým nebo pásovým podvozkem. Kolový podvozek má osazeno 6, 8 nebo 10 kol (2 velká kola vepředu a 4 menší kola vzadu na boggie nápravách nebo dvakrát dvě boggie nápravy). Kola jsou opatřena širokými 18

pneumatikami min. šířky 600 mm. Na boggie nápravách mohou být nasazeny kolopásy pro případ pohybu v méně únosných terénech. Vyvážecí traktory jsou vybaveny aretací axiálního kloubu, případně výkyvných náprav pro zvýšení tuhosti podvozku a tím ke zvýšení příčné stability stroje při nakládání a skládání nákladu. Vyvážecí traktory tedy nejsou opatřeny stavitelnými podpěrami, jako je tomu u vyvážecích souprav – to usnadňuje a zrychluje jejich práci. Ložný prostor je tvořen 2 x 4 kusy klanic (mnohdy posuvných) a ochranou mříží a je 4 m dlouhý. Z toho plyne max. délka uložených sortimentů 6 m. Ložný objem při 2 – 3 m výřezech činí 10 - 20 m3. Dle nosnosti se vyvážecí traktory rozlišují na třídy: malé - do nosnosti 6 t, střední - do nosnosti 10 t a velké do nosnosti 18 t. Výkon motoru je dle nosnosti v rozmezí od 70 do 140 kW. Venkovní šířka vyvážečů činí cca 2,5 m, na trhu jsou však i stroje menších tříd s výkonem motoru jen 40 – 50 kW a šířkou cca 2 m. 3.9

Oblast použití vyvážecích traktorů Oblast použití vyvážecích traktorů je zejména při soustřeďování krátkých sortimentů

do 6 m délky zpravidla uložených podél vyvážecí linky a to i v náročnějších terénech. Předpokladem jejich efektivního využití je vyšší koncentrace vytěžených sortimentů dříví, zpravidla jsou v součinnosti s harvestory. K přednostem vyvážecích traktorů náleží vysoká technická produktivita (velká ložná kapacita, dobrá průchodnost terénem), dobré ergonomické a bezpečností podmínky pro operátora, flexibilní možnosti třídění a ukládání sortimentů výložníkem, možnosti šetrného nasazení díky nízkému specifickému tlaku na půdu, velká světlá výška a průchodnost, minimalizace znečištění dříví při soustřeďování i při nízké hmotnatosti a velkých dopravních vzdálenostech mají vyvážecí traktory převahu nad prostředky pro dlouhé dříví, rozpětí výkonnosti při vzdálenosti 200 – 400 m: 5 m3/h – 12 m3/h (průměr 8 m3/h). (Neruda a Simanov 2006) 3.10 Technika práce s vyvážecími stroji Při soustřeďování krátkých výřezů dříví vyvážecími soupravami a vyvážecími traktory se vyklizování a sestavování nákladu liší podle toho, zda se jedná o těžby mýtní úmyslné, nahodilé nebo předmýtní, kde je rozdílná koncentrace dřeva. U výchovných těžeb je pohyb vyvážecí soupravy i vyvážecího traktoru omezen jen na linky, a proto musí být vyklizování dříví k nim realizováno jiným prostředkem (např. 19

harvestorem, koněm, navijákem, manuálním snášením apod.). Hromádky přitom musí být ukládány do mezer mezi stromy mimo průjezdný profil linky. Vyvážecí stroj pak nakládáním předem připravených hromádek výřezů sestavuje náklad. Pro pohyb všech vyvážecích strojů terénem i po linkách platí, že jsou vzhledem k vysoko položenému těžišti citlivější na příčný sklon, než traktory soustřeďují dříví vlečením. Po linkách, u kterých se kombinuje podélný a příčný sklon se proto pojíždí pouze bez nákladu, ale pojezd s nákladem se omezuje jen na linky bez příčného sklonu! Jestliže se nelze vyhnout jízdě vyvážecího stroje po vrstevnici, stroj se „vyvažuje“ vyložením hydraulického jeřábu proti svahu (případně se ještě do drapáku v zájmu zvýšení protizátěže uchopí břemeno – např. výřez). Při jízdě vyvážecího stroje po vrstevnici by se dříví mělo na ložnou plochu nakládat jen z prostoru nad linkou, aby se vyloučilo nebezpečí převrácení stroje klopným momentem jeřábu a břemene. Pro vyvážecí soupravu (zejména jednodušších a levnějších provedení) je typické, že spojení tažného prostředku s přívěsem je volné a neumožňuje jeho aktivní směrové řízení při couvání. Vzhledem k tomu, že schopnost takových vyvážecích souprav zacouvat do slepé linky je velice omezená až nemožná, je vhodné až nezbytné trasovat vývozní linky jako průběžné. Couvání s vyvážecím traktorem, jakož i s dokonalejšími typy vyvážecích souprav je snazší, neboť princip jejich řízení je shodný nebo obdobný popsanému tzv. zlamovacímu řízení. Proto vyvážecí traktory mohou používat i zpřístupňovací síť tvořenou z části slepými linkami. Z hlediska optimalizace provozu, jakož i zvýšení šetrnosti vůči půdě, by i v tomto případě měly být linky projektovány jako průjezdné, aby se vyloučil zbytečný nárůst přejezdů strojů po stejné dráze. Pokud vyvážecí stroj při jízdě s nákladem uvázne (např. na neúnosném místě linky), mnohdy nezbývá než část nákladu složit vedle linky a vyvézt ji až při další jízdě s nákladem (pokud není vyvážecí stroj vybaven vlastním vyprošťovacím navijákem). (Neruda a Simanov 2006) 3.11 Shrnutí základních požadavků na síť linek pro vyvážecí stroje vyznačení linek v porostu = základní úkol pro lesního technologa, neponechávat na libovůli obsluh strojů při vyšších sklonech svahu (skupina terénních typů B, C) linky vkládat zásadně kolmo na vrstevnice

20

dbát na minimalizaci výšky pařezů již při kácení stromů na lince, příp. pařezy dodatečně snížit (hrozí poškození stromů i stroje, riziko převrhnutí) šířka linek min. 3,5 m (v zatáčkách a na nájezdech na odvozní cesty rozšířit úměrně poloměru zatáčky a šířce strojů) upřednostňovat paralelní uspořádání linek minimalizovat vytváření slepých ramen linek (optimum je tzv. schéma „rukavice“ se vzájemným propojením linek). Ukládání dříví na skládku se u sortimentních vyvážecích souprav děje opět pomocí hydraulického jeřábu s drapákem, přitom se jednotlivé výřezy třídí a ukládají do hrání. V některých případech může být účelné použít sortimentní vyvážecí soupravu i pro odvoz dříví. Je tomu např. tehdy, jestliže je odvozní vzdálenost tak krátká, že se vyloučením jednoho nakládání a skládání nákladu ušetří delší čas, než je rozdíl spotřeby času na odvoz automobilem ve srovnání se spotřebou času na odvoz pomalejší vyvážecí soupravou. V některých evropských regionech je pak odvážení krátkých výřezů sortimentní vyvážecí soupravou naprosto běžnou technologií. V horských oblastech, ve kterých je odvozní síť dimenzována právě jen pro vyvážecí soupravy, provoz rozměrnějších automobilních odvozních souprav vůbec neumožňuje. 3.12 Přehled modelových technologií vyvážení dříví 3.12.1 Motorová pila + ruční snášení dříví + vyvážecí stroj Používají se ve výchovných těžbách v motomanuální sortimentní metodě, variantě standardních délek, kdy dřevorubec snáší (vyklizuje) vyrobené krátké výřezy k lince po které pak následné vyvážení realizuje sortimentní vyvážecí souprava nebo sortimentní vyvážecí traktor. Technologie je limitována malou hmotnatostí. Umístění je především v probírkách do 40 let. 3.12.2 Motorová pila + kůň + procesor + vyvážecí stroj Používají se ve výchovných těžbách, kdy jsou celé stromy vyklizeny koněm k lince a po zpracování procesorem a uložení vyrobených výřezů k lince, jsou výřezy vyváženy sortimentní vyvážecí soupravou nebo sortimentním vyvážecím traktorem. 3.12.3 Motorová pila + mobilní navíjedlo + procesor + vyvážecí stroj Používají se ve výchovných těžbách nad 40 let, kdy jsou celé stromy vyklizeny k lince mobilním navíjedlem a po zpracování procesorem jsou výřezy vyváženy sortimentní vyvážecí

21

soupravou nebo sortimentním vyvážecím traktorem. Namísto mobilního navíjedla lze použít naviják traktoru, pak se může jednat i o využití integrované těžby se současným vyklizováním vytěžených stromů. 3.12.4 Harvestor + sortimentní vyvážecí traktor V současnosti je nejtypičtější příklad technologie vyvážení dříví. Používají se ve výchovných i obnovních těžbách. Harvestor kácí stromy a vynáší je na linku, kde je odvětvuje a vyrábí z nich sortimenty, které ve výchovných těžbách ukládá mimo průjezdný profil linky, a v obnovních těžbách je ukládá do hromádek na těžební ploše. Vyvážení realizuje sortimentní vyvážecí traktor (zpravidla nikoliv vyvážecí souprava, jejíž výkonnost bývá oproti výkonnosti harvestoru výrazně nižší). (Neruda a Simanov 2006) 3.13 BOZP při vyvážení Všeobecně •

Zdržet se požívání alkoholu či užívání drog.

•

Stroj smí řídit a opravovat jen osoba, která prošla vyškolením uznávané výrobcem.

•

Před startem zkontrolovat, nenachází-li se někdo v blízkosti stroje.

•

Nikdy nenechat stroj bez dozoru, běží-li motor.

•

Je-li hydraulický jeřáb v pohybu, musí osoby mimo operátora, dodržovat bezpečnou zónu, zpravidla je 25 m.

•

Opouští-li operátor kabinu, musí být stroj zajištěn proti pohybu, zapnout parkovací brzdu.

•

Udržovat čistá skla a podlahu kabiny, zbavit se volně se pohybujících předmětů.

•

Uvědomit si nebezpečí požáru. Stroj udržovat v čistotě.

•

Přeprava osob bez předepsaných míst k sezení je zakázána.

22

3.14 Počty vyvážecích strojů Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství české republiky v roce 2011 uvádí počet 624 vyvážecích traktorů a 88 vyvážecích souprav. Dle hmotnosti Výrobce

Celkem do 3t.

do 6t.

do 9t.

do 12t.

do 14t.

do 17t

John Deere

222

115

88

15

4

Komatsu

78

27

34

16

1

Rottne

67

34

20

11

2

Ponsse

36

23

13

Gremo

10

Logset

13

10

3

Norcar

6

6

Cater/Eco L

3

3

FarmiTrac

1

1

Nokka

1

1

Dasser

2

2

HSM

3

2

1

442

201

176

58

7

7

velké vyv. traktory

10

Logbear

2

2

Terri

42

39

3

Vimek

79

70

9

Novotný

59

malé vyv. traktory

182

109

73

Vyvážecí traktory

624

109

73

201

176

58

Vyvážecí soupravy

88

40

31

13

4

Celkem strojů

712

113

232

189

62

59

109

Tab. č. 1

23

7

3.15 Počet vyvážecích traktorů a vyvážecích souprav Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2011 uvádí: rozdělení dle roků výroby. Rok výroby 1995 1996-2000

2001-2009

2010-2011

velké vyv.

60

76

289

17

malé vyv.

8

23

119

32

74

14

soupravy Tab. č. 2

3.16 Terénní typy lesních porostů 3.16.1 Klasifikace Lesprojekt Pro klasifikaci terénních podmínek je sestavena tabulka tzv. terénních typů, která je užívaná od roku 1980.

únosné terény

neúnosné terény

terény s překážkami

Sklon terénu (%) typ

skupina

typ

skupina

typ

1

do 8 %

11

2

9 – 15 %

12

3

16 – 25 %

13

4

26 – 40 %

14

B

24

34

5

nad 40 %

15

C

25

35

A

21

31

22

32

23

D

33

skupina

E

Tab. č. 3: Klasifikace Lesprojektu. Zde považovaná hranice mezi únosným a neúnosným terénem 50 kPa. Za terénní překážky se považují různé nerovnosti terénu, balvany, prohlubně atd. Výška překážek nebo hloubka je více než 0,5 m a jejich vzdálenost je do 5 m. Terénní skupina A je pro kolové prostředky nejlépe zvládnutelná. V ostatních skupinách je nasazení strojů obtížnější, a proto

24

vyžadují dobrou technologickou přípravu stanoviště. Jedná se zejména o časové nasazení v ročním období, příprava stanoviště a případná úprava stroje. 3.16.2 Klasifikace Simanov, Macků, Popelka 1997 Novější klasifikace navrhl Simanov, Macků a Popelka 1997. Vychází z klasifikace Lesprojektu. Byly změněny stupně sklonu do 10 %, 11 % - 33 %, 34 % - 50 %, 51 % - 70 % a nad 70 % V tabulce je ke každému sklonu, únosnosti a nerovnosti terénu přiřazený technologický typ, který určuje vhodnost použití přibližovacího prostředku nebo jejich kombinací (Dvořák a Malík 2007)

Podloží únosné 1) Sklon svahu (%)

podmíněně2)

Trvale

Překážky3) neúnosné

nerovnosti terénu 4)

5)

4)

do 10

11

12

13

15

23

25

11 – 20

21

22

31

32

16 26

33

35

36

45

46

21 – 33 39 41

42

43

34 – 50 49 51 – 70

59

Nad 71

69

Tab. č. 4: Terénní klasifikace. (Macků – Popelka – Simanov)

1)

únosné podloží je charakterizováno odoláváním statickému měrnému tlaku ≥ 200 kPa ve

stopě (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu LKT 80) 2)

podmíněná únosnost je charakterizována hodnotami 50 – 200 kPa v závislosti na změně

podmínek (vlhkosti) 25

3)

překážkami jsou nerovnosti ≥ 0,5 m a užší než trojnásobek hloubky při jejich vzájemnému

rozestupu 4)

překážky ≤ 0,3 m nebo ≥ 0,3 m s rozestupem ≥ 5m

5)

překážky ≤ 0,5 m nebo ≥ 0,5 m s rozestupem ≥ 5 m

Zastoupení porostů v klasifikaci Neruda a Simanov 2006 uvádí plošné zastoupení porostů a podíl těžeb ve skupinách terénních typů.

Plošné Skupina

Příslušné terénní Charakteristika skupiny zastoupení

Podíl těžeb v

terénních typů typy

terénních typů

skupiny v %

terénní skupině

A

11,12,13

sklon do 25 %, únosné

67,4

71,7

B

14

26-40 %, únosné

15,9

15,7

C

15

nad 41 %, únosné

7,3

6

D

21,22,23,24,25

neúnosné

5,9

4,4

E

31,32,33,34,35

s překážkami

3,5

2,9

Tab. č. 5 Ze zastoupení terénních typů vyplývá, že na 71,7 % výměry lesní půdy ČR obstojí jako prostředek pro vyvážení dříví vyvážecí traktor i vyvážecí souprava a na 15 % výměry vyvážecí traktor. Pozemní transport dříví kolovou technikou je tedy realizovatelný na více než 85% lesní půdy. Na Druhé straně to však znamená, že na 15 % výměry lesní půdy v ČR je použití kolové techniky pro soustřeďování nemožné nebo nevhodné.

26

3.16.3 Klasifikace The ECOWOOD Project K určení terénní klasifikaci dle příručky The ECOWOOD Project musíme provést 4 kroky 1. krok – klasifikovat půdu na velmi únosnou, středně únosnou, neúnosnou a velmi neúnosnou únosnost půdy 1 velmi únosná 2 středně únosná 3 neúnosná 4 velmi neúnosná Tab. č.6

Penetrační odpor (kPa) > 500 300 – 500 < 300 << 300

Modul elasticiti (E) > 60 20 - 60 < 20 << 20

Smykový odpor (kPa) > 60 20 - 60 < 20 << 20

Klasifikace únosnosti půdy na základě tří hodnot. Klasifikace je založena na nejnižší hodnotě parametru, který nám určuje zařazení. Pokud žádný z těchto tří měření není k dispozici, zařazení únosnosti je odhadováno na základě vizuálního pozorování a znalost místního prostředí. 2. krok – dosazení měrné kapacity (kPa) únosnost půdy 1 velmi únosná 2 středně únosná

obecný popis typů půd suché písky a drtě, půdy minerálně pevné jílovité půdy

3 neúnosná

gleje a rašeliny

4 velmi neúnosná

mokré rašeliny

měrná kapacita vysoká >80 kPa střední 60 – 80 kPa nízká 40 – 60 kPa velmi nízká <40 kPa

Tab. č.7 3. krok – klasifikace trénu únosnost půdy 1 velmi únosná 2 středně únosná 3 neúnosná 4 velmi neúnosná Tab. č.8

terénní překážky 1 rovný 2 nerovný 3 zvlněný

sklon terénu 1 mírný (< 8° nebo 14 %) 2 střední (8°-14° nebo 14 % - 25 % ) 3 prudký (> 14° nebo > 25 %)

Kombinací únosnosti půdy s terénními překážkami a sklonem terénu zařadíme do následující tabulky. Například neúnosná půda s nerovným povrchem na prudkém svahu má terénní klasifikaci 3, 2, 3

27

4. krok – přiřazení technologie k terénní klasifikaci 1.1.1 vyvážecí traktor, SLKT, kůň

2.1.1

1.1.2 2.1.2 vyvážecí traktor, SLKT, kůň 1.1.3 2.1.3 vyvážecí traktor, SLKT, kůň 1.2.1 2.2.1 vyvážecí traktor, SLKT, kůň 1.2.2 vyvážecí traktor, kůň

2.2.2 vyvážecí traktor, pásový traktor 1.2.3 2.2.3 připoutaný vyvážecí traktor, lanovka 1.3.1 2.3.1 vyvážecí traktor, lanovka 1.3.2 2.3.2 vyvážecí traktor, vyvážecí traktor, lanovka pásový traktor, lanovka 1.3.3 2.3.3 lanovka Tab. č. 9

3.1.1

4.1.1 pásový prostředek, lanovka 3.1.2 4.1.2 vyvážecí traktor, pásový traktor, lanovka 3.1.3 4.1.3 lanovka 3.2.1 4.2.1 pásový traktor, lanovka 3.2.2 4.2.2 pásový traktor, lanovka 3.2.3 lanovka 3.3.1 pásový traktor, lanovka 3.3.2 lanovka

3.3.3

3.17 Popis techniky 3.17.1 Vyvážecí traktor Brunet mini FMG 678 Technické parametry Hmotnost prázdného stroje 8800 kg Maximální náklad

7500 kg

Celková váha stroje: S maximálním nákladem

16300 kg

Z toho na přední nápravě

7760 kg

28

4.2.3 4.3.1 4.3.2

4.3.3

Z toho na zadní nápravě

8540 kg

Rozměry: Šířka

2400 mm (při pneu 500x22,5)

Délka

8200 mm

Výška

405 mm

Délka ložné plochy

375 mm

Řez ložné plochy

2,7 m2

Světlá výška

650 mm

Přenos síly: Přenos síly mezi motorem a koly se děje hydraulicky a mechanicky. Hydraulická část přenáší sílu od diesel-motoru k řadícím převodům. Touto částí se provádí řazení směru jízdy (vpřed a vzad). Mechanická část obstarává rozdělení náhonové síly mezi předním a zadním diferenciálem, jakož i náhon všech 8 kol. Síla náhonu působí stále na všechna kola. Převod je hydrostaticko-mechanický, kdy diesel-motor pohání hydraulické čerpadlo. Olej z čerpadla pohání hydraulický motor, který opět přímo pohání převody se dvěma rychlostními rozsahy. Uzávěrky diferenciálu jsou na obou hnacích nápravách Rozsah rychlostí je v terénu 0-9,2 km/h při transportním převodu 0-20 km/h. Hydraulický jeřáb Název

ÖSA 363

Dosah

6,65 m

Zdvihový moment

55 kNm

29

Praktická drapáková plocha max.

0,35 m2

Pracovní tlak

160 barů

Celková hmotnost jeřábu

1164 kg

Obr. č. 1 Všeobecný popis OSA 363 je hydraulický pracující drapákový jeřáb, který se skládá z následujících hlavních dílů: 1. Točné uspořádání 2. Sloup jeřábu 3. Zvedací válec 4. Hlavní rameno 5. Klopné rameno 6. Otočná hlava (rotátor) 7. Drapák (kleště) Točné uspořádání má dvojité otáčecí válce s plovoucími písty. Hydraulické tlumení v koncových polohách zajišťuje, že se otáčecí rychlost jeřábu před koncovou polohou přibrzdí. Zvedací válec je svým typem dvoučinný, ale provozuje se jednostranně.

30

Při jízdách s plným nákladem má být drapák usazen ve svém předním uchycení. Umístění drapáku je důležité pro celkové rozložení zátěže (hmotnosti) stroje. Hydraulické čerpadlo je namontováno na prodloužení hřídele převodového čerpadla. Je to seřiditelné pístové čerpadlo s kapacitou 45 dm3 při 1000 ot/min. a udržuje se konstantní pracovní tlak max.165 barů. Ovládání je pomocí joysticku plně elektronické s proporcionálním účinkem ventilů. V hydraulickém systému je 85 litrů ekologického hydraulického oleje Pohyblivé části (čepy, teleskop) se promazávají pomocí maznice vhodnou vazelínou. Motor: Typ motoru

Harvesterinternacional, 62 kW

Druh motoru

vznětový,

čtyřdobý

s přímým

vstřikem

paliva,

přeplňovaný turbodmychadlem Kroutící moment při 1600 ot/min.

285 Nm

3.17.2 Vyvážecí souprava Vyvážecí souprava se skládá z traktoru Zetor 9641 Forterra turbo s lesní nástavbou a vyvážecím vlekem Palms 101. Technické parametry: Forterra: Hmotnost

4617 kg bez nástavby 7000 kg s nástavbou

Rozměry: Šířka

2200 mm

Délka

4670 mm bez nástavby 5200 mm s nástavbou

Rozchod

2390 mm 31

Výška

2800 mm

Světlá výška 450 mm Pneu

přední 14,9 – 24, zadní 18,4 – 38

Svahová dostupnost 12° Motor: Druh motoru vznětový, čtyřdobý s přímým vstřikem paliva, přeplňovaný turbodmychadlem Výkon

66 kw

Spojka: Typ

suchá, jednolamelová, hydraulicky ovládaná

Převodovka: Typ

mechanická s 3°násobičem, reverzační

Řazení

plně synchronizovaná

Počet převodových stupňů

vpřed 24/18 vzad

Rychlost (km/hod)

40 km

Hydraulický systém: Vyvážecí vlek je připojen na vnější hydraulický okruh traktoru. Náplň je převodový olej, který je odebírán ze společné rezervy v převodovce a rozvodovce. Čerpadlo hydrauliky je zubové s dodávaným množstvím 69 l/min a pojišťovací ventil je nastaven na 20 MPa Vybavení: Traktor je vybaven lesní nástavbou od výrobce PTR Třeboň z řady Zetor systém. Nástavba obsahuje vysoký rampovač, dvoububnový naviják (DTN – 4x4V s poziční brzdou, vysílačka), zadní štít, celkové svázání traktoru, ochrana podvozku včetně plechové nádrže, ochrana kabiny, ochrana světel.

32

33

Vyvážecí vlek: Jedná se o vyvážecí vlek typu PALMS 101, který má hlavní nosný rám páteřové konstrukce se 4 páry otočných klanic. Náprava je zdvojená s konstrukcí boggie bez pohonu. Oj je zlamovací do stran o úhel +- 40

Hmotnost

1200 kg

Max. nosnost

11000 kg

Celková délka

5960 mm

Řez ložné plochy

2,3 m2

Délka ložné plochy

4200 mm

Šířka

2180 mm

Pneu

400/60 – 15,5

Hydraulický jeřáb: Jedná se o hydraulický jeřáb typu PALMS 610, který je poháněn vnějším hydraulickým okruhem traktoru. Podstavec pod hydraulický jeřáb tvoří výsuvné podpěrné nohy, které musí být při práci s jeřábem spuštěné na zem. Ovládání je elektromechanický rozvaděč, kde jsou 2 velké joysticky s 12 funkcemi na ovládání jeřábu a 2 malé na výsuv podpěr. Max. dosah

6,1 m

Zdvihový moment

31 kNm

Nosnost ve 4 m

560 kg

Celková hmotnost

820 kg

Praktická drapáková plocha max. 0,19 m2

34

3.18 Výkonové normy Neruda a Simanov (2006) uvádí, že pro stanovení vhodné metodiky bylo nutno vycházet z obecného členění výkonových norem 1. čas jednotkové (efektivní) práce - konkrétní časy jednotlivých operací, případně jejich částí (přeprava výřezů ke štípačce a manipulace na polena, navalování na pracovní plošinu štípačky a vlastní štípání, odebírání a ukládání štípaných částí do kontejneru apod.) 2. čas práce dávkové - vyskytuje se na daném pracovišti jen jedenkrát (seznámení se s pracovištěm a jeho převzetí, seznámení se s postupem práce a požadovaným druhem štípaného sortimentu, úprava pracoviště) 3. čas periodicky se opakující – čerpá se na práce, které se opakují denně (převezení a usazení štípačky, uložení manipulačních prostředků, čerpání PHM, příprava nářadí, denní údržba strojů) 4. čas nevyhnutelných přestávek – je to doba potřebná pro zabezpečení přirozených potřeb pracovníků (vykonání hygienických potřeb, čas na jídlo, oddych po fyzicky namáhavých úkonech)

35

4 Metodika práce Pro srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení bylo určeno několik hodnoticích kritérii. Byly využity údaje ekonomické, provozní, časoměrné a vlastní zkušenosti. Způsob vyjádření hodnocení jsem zvolil možnost použití symbolů emotikonů (smajlíků) s rozdělením na tři stupně a to: usměvavý ☺: lepší hodnocení, neutrální zamračený

:

střední hodnocení : horší hodnocení

1. Náklady – hlavní kritérium zahrnuje veškeré náklady spojené s realizací. 1.1 Pořizovací náklady – kritérium zahrnující náklady na pořízení stroje, lze je vyjádřit jako odpisy 1.2 Provozní náklady – kritérium zahrnující variabilní náklady na provoz techniky, pohonné hmoty 1.3 Náklady na opravu a údržbu – kritérium vyjadřující náklady vycházející z potřeby udržet stroj či technologii v provozu schopném stavu, které jsou v přímém vztahu se spolehlivostí, jsou zde přiřazeny ztráty vzniklé technickými prostoji 1.4 Mzdové náklady – kritérium zahrnující mzdové náklady 1.5 Dostupnost servisu – kritérium, které zohledňuje úroveň systému péče o techniku, jsou v něm zahrnuta taková hlediska jako potřeba velkých oprav v dílnách nebo příjezdu mobilní dílny 2. Výkonnost v obecném smyslu – hlavní kritérium vyjadřující produktivitu stroje, využití časových snímků. 2.1 Výkonnost – kritérium vyjadřuje množství vykonané práce za určité srovnatelné období 2.2 Spolehlivost stroje – kritérium, které vyjadřuje míru snížení výkonnosti stroje 2.3 Časová využitelnost – kritérium vyjadřující využitelnost stroje pro odpovídající práci, lze ji vyjádřit např. v délce odpracované pracovní doby v rámci roku

36

2.4 Zkušenosti obsluhy – kritérium vyjadřující úroveň výkonnosti a jakosti operátora stroje, které ovlivňují výkonnost stroje 2.5 Kvalifikace obsluhy – kritérium vyjadřující úroveň profesních dovedností a znalostí získaných v rámci formální či neformální vzdělávací činnosti (dosažené vzdělání, zaškolení) 3. Provozní spolehlivost – zahrnující celou řadu ukazatelů, z nichž je z hlediska provozního nejčastěji chápána jako hlavní „pravděpodobnost bezporuchového provozu“ za určitou provozní dobu 3.1 Životnost – kritérium vyjadřující schopnost stroje plnit požadované funkce do mezního stavu daného ekonomickou únosností nákladu na údržbu a opravy 3.2 Poruchovost – kritérium vyjadřující pravděpodobnost výskytu poruchy mezi dvěma údržbami 3.3 Opravitelnost – kritérium vyjadřující náklady na opravy, má vliv obtížnost či snadnost odhalení poruchy, složitost či jednoduchost její realizace 3.4 Pohotovost – kritérium vyjadřující schopnost stroje vykonávat práci, vyjádřené podílem provozu schopného stavu a technických prostojů z důvodu oprav nebo údržby na celkové době provozu, pro některé práce je možné použít jiné hledisko a to schopnost stroje plnit svoji funkci v daném okamžiku 4. Technologická vhodnost - kriterium zahrnující technické a technologické vlastnosti 4.1 Měrný tlak ve stopě – kriterium vycházející z hmotnosti naloženého stroje a celkové styčné plochy pojezdových částí stroje. Pro výpočet měrného tlaku (kPa) použijeme jednoduchý výpočet. Hmotnost (kg) naloženého stroje vydělíme dotykovou plochou (dm2) pneumatik s půdou. Hmotnost nákladu uvažujeme maximální naložený objem ve 4 m výřezech a objemovou hmotnatost nejvíce zastoupené těžené dřeviny. V našem případě smrk 740 kg/m3. Dotykovou plochu měříme tak, že sprejem obkreslíme dotyk pneumatiky s půdou, strojem popojedeme a změříme obkreslenou plochu. Měříme ve vodorovném terénu v lesním porostu a při plném naložení. 4.2 Terénní dostupnost – kritérium zahrnující celou řadu vlastností stroje, jako je příčná stabilita, podélná stabilita, schopnost překonání překážky, světlost 4.3 Hydraulický jeřáb – kritérium sleduje vlastnosti hydraulického jeřábu 37

4.4 Ložný prostor – kritérium sleduje rozměry ložného prostoru především kapacitu, těžiště 4.5 Rozměry stroje – kriterium vyjadřující schopnost stroje projíždět porostem, sleduje se zde především šířka, výška 4.6 Manévrovatelnost - kritérium vyjadřující schopnost stroje manévrovat v porostu a v terénu, lze ji vyjádřit poloměrem otáčení vnitřním a vnějším, rychlostí pojezdu a změny směru, konstrukčním řešením řízení vozidla 4.7 Ovladatelnost – kritérium vyjadřující ergonomickou vhodnost, schopnost plnit funkci bez mimořádných nároků na fyzickou či duševní námahu operátora, jinými slovy jde o jednoduchost obsluhy 4.8 Funkčnost – kritérium vyjadřující schopnost plnit funkci, pro kterou byl stroj vyroben 5. Vliv na životní prostředí – hlavní kritérium kvantifikující nebo kvalifikující vlivy stroje na prostředí obecně a les zvláště 5.1 Mechanické poškození stromů – kritérium vyjadřující množství a rozsah poškození stromů, které mají zůstat v porostu zejména v jejich oddenkové části na kořenových nábězích a na kořenech 5.2 Mechanické poškození půdního krytu – kritérium vyjadřující míru poškození půdního krytu 5.3 Riziko kontaminace životního prostředí provozními kapalinami – kritérium vyjadřující míru rizika úniku provozních kapalin a maziv ze stroje 5.4 Emise plynů – kritérium vyjadřující množství výfukových plynů. Porovnání údajů v Technickém průkazu. 6. Hygiena práce – hlavní kritérium hodnotící hygieničnost a ergonomičnost práce 6.1 Ergonomičnost pracoviště – kritérium vyjadřující komplexní vlastnost pracovního systému, přičemž jeho parametry jsou odvozovány od funkcí člověka, v tomto systému se zřetelem na jeho senzorickou, mentální, pohybovou a energetickou kapacitu 6.2 Výskyt škodlivin v pracovním prostředí – kritérium vyjadřující kvantitu a kvalitu látek vyskytujících se v pracovním prostředí, které způsobují nebo mohou způsobovat poškození zdraví operátora 38

6.3 Hlučnost – kritérium vyjadřující hladinu hluku v pracovním prostředí zpravidla v kabině stroje 6.4 Vibrace – kritérium vyjadřující míru chvění působící na různé části těla operátora 7. Estetika stroje – hlavní kritérium hodnotící estetičnost stroje jak z hlediska jeho uživatele či provozovatele, tak i z hlediska laické veřejnosti

39

5 Výsledky a diskuze Kritéria 1 Náklady 1.1 Pořizovací náklady 1.2 Provozní náklady 1.3 Opravy a údržby 1.4 Mzdové náklady 1.5 Dostupnost servisu 2 Výkonnost v obecném smyslu 2.1 Výkonnost 2.2 Spolehlivost 2.3 Časová využitelnost 2.4 Zkušenost obsluhy 2.5 Kvalifikace obsluhy

Vyvážecí traktor ☺

☺ ☺ ☺ ☺

☺

☺ ☺ ☺ ☺

☺

3Provozní spolehlivost 3.1 Živostnost 3.2 Poruchovost 3.3 Opravitelnost 3.4 Pohotovost 4 Technologická vhodnost 4.1 Měrný tlak ve stopě 4.2 Terénní dostupnost 4.3 Hydraulický jeřáb 4.4 Ložný prostor 4.5 Rozměry stroje 4.6 Manévrovatelnost 4.7 Ovladatelnost 4.8 Funkčnost 5 Vliv na životní prostředí 5.1 Mechanické poškození stromů 5.2 Mechanické poškození půdy 5.3 Riziko kontaminace 5.4 Emise plynů 6 Hygiena práce 6.1 Ergonomičnost pracoviště 6.2 Výskyt škodlivin 6.3 Hlučnost

Vyvážecí souprava

☺ ☺ ☺ ☺

☺ ☺ ☺ ☺

☺

☺ ☺ ☺

☺ ☺ ☺

☺ ☺

☺

40

☺

6.4 Vibrace 7 Estetika stroje

☺

Celkem Tab. č. 10

17☺, 1 ,13☺

15☺,9 ,7

Ekonomika: Pro zjišťování ekonomické stránky jsou použity údaje z účetnictví: příjmové a výdajové faktury, provozní kniha, kde se eviduje provoz stroje (Mth, denní spotřeba nafty, množství vyvezené hmoty, lokality, opravy a údržby). Ceny jsou uváděny bez DPH. Daně nejsou uvažovány. Mzdové náklady nejsou uvedené, protože stroje mají ve vlastnictví živnostníci, pro které to není jediný zdroj příjmů, kteří hospodaří s čistým ziskem dle svého zvážení. Podrobné zpracování ekonomiky je uvedeno v příloze. Pro názornost jsou uvedeny tabulky a grafy s vysvětlením. Cena dodavatelské práce je řešena individuálně. V oblasti, ve které bylo měření prováděno, platí obecné pravidlo. Uvedená cena je v mýtní úmyslné těžbě při hmotnatosti nad kubík a přibližovací vzdálenost do 400 m. Pokud je práce harvestorově zpracovatelná (dostatečné množství, sjízdnost, zpracovatelnost dřevin) je placená 250 Kč a z toho je 60 % (150 Kč za 1 m3) pro harvestor a 40 % (100 Kč) pro vyvážení. Pokud je nutná motomanuální těžba je cena při hmotnatosti +1 m3 280 Kč a z toho je 40 % (110 Kč) pro dřevorubce a 60 % (170 Kč) pro vyvážení. Vyvážení nepřipraveného klestu z plochy je 50 Kč za 1 m3 (počítáno 1m3 dřeva rovná se 1m3 klestu) a vyvážení připraveného klestu (z hromad) je 30 Kč za 1 m3.

41

Vyvážecí traktor % podíl na ceně 1 Mth Kč / Mth příjem 868 opravy 97 údržba 33 nafta 156 autodoprava převozy 14 nářadí 8 telefon 13 pracovní auto 91 odpisy na 5000 Mth 150 čistý zisk 306

% 100 11 4 18 2 1 2 10 17 35

Tab. č. 11

Vyvážecí traktor opravy 11%

údržba 4%

čistý zisk 35% nafta 18%

odpisy na 5000Mth 17%

pracovní auto 10%

autodoprava převozy 2% telefon 2%

Graf č. 1

42

nářadí 1%

Vyvážecí souprava % podíl na ceně 1 Mth Kč / Mth příjem 643 opravy vleku 17 údržba vleku 6 nářadí 12 telefon 14 odpisy vlek na 5000 Mth 69 opravy traktor 6 údržba traktor 5 nafta 143 odpisy traktor na 5000 Mth 290 čistý zisk 81

% 100 3 1 2 2 11 1 1 22 45 12

Tab. č. 12 opravy vleku 3%

Vyvážecí souprava údržba vleku 1%

nářadí 2% telefon 2%

čistý zisk 12% odpisy vlek na 5000Mth 11%

nafta 22%

odpisy traktor na 5000Mth 45%

Graf č. 2 43

opravy traktor 1% údržba traktor 1%

1.1 Pořizovací náklady jsou zde vyjádřeny odpisy a to na moji zvolenou hodnotu 5000 Mth, které představují při plném jednosměnném vytížení pětileté období. V grafech se odráží ta skutečnost, že vyvážecí traktor byl zakoupen již jako starší typ v roce 2005 (s rokem výroby 1987), kde byla pořizovací cena příznivější 750 000 Kč (nové stroje typově stejné se pohybují v cenách od 3 mil. do 5,5 mil.) a s tím související opravy, které jsou značné. Vyvážecí souprava je výrazně mladší. Vyvážecí vlek byl zakoupen nový v roce 2008 s pořizovací cenou 450 000 Kč. Traktor byl koupen v roce 2008 již jeden rok starý s cenou 650 000 Kč a později byla zakoupena nová lesní nástavba PTR Třeboň v hodnotě 800 000Kč. Traktor je z 60% využíván jako samostatné UKT pro úvazkové přibližování. Ve zbylých 40% je v soupravě. 1.2 Provozní náklady jsem zhodnotil kladně pro vyvážecí soupravu. Když porovnáme spotřebu nafty, je u obou strojů téměř totožná. Ale na provoz vyvážecího traktoru jsou nezbytné další výdaje, jako je autopřeprava (zpravidla na delší úseky přejezdu více jak 20 km). Nezbytný je provoz pracovního auta, kdy vyvážecí traktor zůstává přes noc na pracovišti, na rozdíl od soupravy, se kterou se zpravidla dojíždí z bydliště řidiče. 1.3 Opravy a údržby jednoznačně více zatěžují vyvážecí traktor 1.4 Mzdové náklady, jak již bylo psáno, nejsou uváděny, poněvadž stroje mají ve vlastnictví živnostníci, kteří hospodaří s čistým ziskem dle svého zvážení. 1.5 Dostupnost servisu. Na tento vyvážecí traktor v české republice prakticky neexistuje žádný specializovaný servis a nejsou dostupné ani originální náhradní díly. Má však nesmírnou výhodu v jednoduchosti mechaniky a proto si s opravou poradí každý zkušenější mechanik. Náhradní díly se musejí nechat vyrobit nebo zrepasovat. U vyvážecí soupravy s dostupností odborného servisu a objednáním originálního dílu není žádný problém. 2. Výkonnost v obecném smyslu. V této části jsem využil časoměrných studií, kde jsem měřil na úrovni cyklů (1 cykl = vyvezení 1 nákladu) po celou dobu směny. Cyklus jsem rozdělil a definoval na: Jízda prázdné - začátek v momentě, kdy hydraulický jeřáb je uložen do transportní polohy a nastává rozjezd a končí s prvním pohybem hyd. jeřábu. 44

Nakládání - čas mezi jízdou prázdné a jízdou plné Jízda plné - moment, kdy je hydraulický jeřáb uložen do transportní polohy. U vyvážecí soupravy je hyd. jeřáb uložen na vezeném nákladu. U vyvážecího traktoru je transportní poloha při naložení vpředu před kabinou a při jízdě prázdné je v ložné části uchycením držáku drapákem. Skládání začíná na odvozním místě s prvním pohybem hyd. jeřábu a končí s posledním pohybem před jízdou do porostu. Za čas skládání se počítají i nutné přejezdy po skládkách při třídění více přivezených sortimentů najednou. Přibližovací vzdálenost byla měřena ze středu těžené holiny na střed odvozního místa. Měřeno pomocí optického dálkoměru. Čas byl měřen při provozu běžnou časomírou - stopkami. Byl měřen jen čistý pracovní čas bez prostojů a přestávek. Objem byl posuzován opticky. Využilo se zkušeností řidiče a pro kontrolu byl změřen plně naložený náklad pomocí středových průměrů. Na klanice byly udělány značky sprejem ukazující objem při průměrné výšce nákladu. Pracovní postup při vyvážení dříví Soustřeďování dříví na sledovaných lokalitách se uskutečnilo sortimentní metodou. Dříví bylo káceno motorovou pilou, sortimentní druhování proběhlo v porostu. Sled pracovních fází při soustřeďování dříví začíná vyklizováním, pokračuje vytvořením nákladu na ložnou plochu, vyvážením a složením na odvozním místě. Vyklizování: Vyklizováním je rozuměno hromádkování u nejslabších sortimentů pomocí dřevaře, kdy překlápí poslední sortiment (2 m) směrem k patě stromu, tak aby ležely dva kusy u sebe. Dále vyklizováním můžeme rozumět práci s hydraulickým jeřábem. Při více sortimentu nakládáme jen jeden sortiment. Začínáme nejvíce zastoupeným sortimentem, který nakládáme na ložnou klec. Zbytek dříví hromádkujeme dle zatřídění. Na odvozním místě už jen probíhá složení nákladu bez třídění. Nakládání: Na uvedeném časovém snímku probíhalo částečné roztřídění v porostu, operátor tak vezl 3-4 sortimenty najednou. Zpravidla: 2 m na dně vozíku, slabá 4 m kulatina na jedné straně a silná na straně druhé. Na vrchu 4 m oddenky. 45

Vyvážení: Po sestavení nákladu vyráží vyvážecí prostředek k OM. Hydraulický jeřáb musí být uveden do stabilní polohy. Jízdní možnosti jsou dané typem stroje. Práce na OM Na OM probíhalo finální roztřídění dle požadavků majitele lesa čí hajného vykonávající odbyt dřeva. V našem případě byla sortimentace: SM 2 m zdravé 2 m hniloba měkká a tvrdá, křivé kusy 4 m kulatina bez hnilob 13-18 cm čep 4 m kulatina bez hnilob 19 cm čep, 45 cm čelo 4 m kulatina jen tvrdá hniloba a to do 60 % plochy příčného řezu, sukaté a křivé kusy 4 m oddenek bez hnilob 30 cm + 4 m kulatina silná 45 cm +

Časový snímek č. 1 (Jíva – Čapek) Stroj:

Vyvážecí traktor

Datum měření:

11. 8. 2012

Porost:

202Aa11

Lesní typ:

4S6

Věk porostu:

108

Těžená dřevina:

SM, MD

Hmotnatost:

SM - 0,91, MD - 1,47

Celkem přiblíženo:

308 m3

Charakteristika povrchu: Sklon povrchu: Kvalita povrchu: Stav povrchu: Únosnost: Tab. č.13

V porostu 15% vyvážení po svahu pařezy a kameny suchý dobrá

46

Přibližování po lince max. 15% proti svahu 25% po svahu bez překážek suchý dobrá

Časový snímek č. 1 (11. 8. 2012) číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 14A číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 14B

1

2

3

4

5

m

450

450

450

450

450

min.

11

11

12

11

12

min. min. min. min. m3

15 13 7 46 7,8

17 15 8 51 8

18 15 8 53 8,2

25 16 15 67 8,2

14 16 6 48 8

6

7

8

9

m

450

450

450

450

min.

11

11

12

12

min. min. min. min. m3

16 16 6 49 8

19 16 8 54 7,6

16 17 8 53 7,6

10 17 7 46 8

Průměrné a procentuální vyjádření času, potřebného k jednotlivým fázím vyvážení průměrný % čas čas jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba Tab. č. 15

11,4

22,1%

min. min. min. min.

16,7 15,7 8,1 51,9

32,1% 30,2% 15,6% 100%

m3 m3 hod. m3/hod.

průměrný náklad celkem vyvezeno celkem čas hodinový výkon spotřeba nafty za směnu spotřeba nafty na m Tab. č. 16

min.

3

7,9 71,4 7:47 9,18

litr

58

3

0,81

m /litr

47

Časový snímek č. 2 (U Václavika) Stroj:

Vyvážecí traktor

Datum měření:

20. 8. 2012

Porost:

48Ak9

Lesní typ:

4Ak9

Věk porostu:

89

Těžená dřevina:

SM

Hmotnatost:

SM - 1,18

Celkem přiblíženo:

150 m3

Charakteristika povrchu: V porostu rovina pařezy mokro dobrá

Sklon povrchu: Kvalita povrchu: Stav povrchu: Únosnost: Tab. č. 17

číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 18A číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba

Přibližování po lince rovina bez překážek mokro dobrá

m

1 50

2 50

3 50

4 50

5 50

min.

1

1

1

1

1

min. min. min. min. m3

10 2 6 19 7.1

14 2 8 25 8

22 2 10 35 8,4

20 2 12 35 8,4

23 2 12 38 8

m

6 50

7 50

8 50

9 50

10 50

min.

1

1

1

1

1

min. min. min. min.

18 2 7 28

35 2 12 50

23 2 9 35

20 2 8 31

25 2 9 37

48

m3

velikost nákladu: Tab. č. 18B

7,8

7,6

7,6

8

7

Průměrné a procentuální vyjádření času, potřebného k jednotlivým fázím vyvážení průměrný % čas čas jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení čas obrátky Tab. č. 19

min.

1,0

3,0 %

min. min. min. min.

21,0 2,0 9,3 33,3

63,1 % 6,0 % 27,9 % 100 %

m3 m3 hod. m3/hod.

průměrný náklad celkem vyvezeno celkem čas hodinový výkon spotřeba nafty za směnu

7,8 78,4 5:33 14,13

litr

spotřeba nafty na m3 Tab. č. 20

52

m3/litr

0.66

Časový snímek č. 3 (U Václavika za polem) Stroj:

Vyvážecí vlek

Datum měření:

28. 8. 2012

Porost:

48Ag9

Lesní typ:

4K1

Věk porostu:

88

Těžená dřevina:

SM

Hmotnatost:

SM - 1,08

Celkem přiblíženo:

240 m3

Charakteristika povrchu: Sklon povrchu:

Přibližování po lince rovina

V porostu rovina 49

Kvalita povrchu: Stav povrchu: Únosnost: Tab. č. 21 číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 22A číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č 23B

pařezy mokro dobrá

bez překážek mokro dobrá

m

1 120

2 120

3 120

4 120

5 120

min.

2

2

2

2

2

min. min. min. min. m3

34 2 10 48 6,60

41 2 12 57 6,8

43 2 10 57 7

52 2 15 71 7,4

42 2 12 58 7,4

m

6 120

7 120

min.

2

2

min. min. min. min. m3

33 2 7 44 7,4

42 2 12 58 7

Průměrné a procentuální vyjádření času potřebného k jednotlivým fázím vyvážení průměrný % čas čas jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení čas obrátky Tab. č. 24

min.

2,0

3,6 %

min. min. min. min.

41,0 2,0 11,1 56,1

73,0 % 3,6 % 19,8 % 100 %

50

m3 m3 hod. m3/hod.

průměrný náklad celkem vyvezeno celkem čas hodinový výkon spotřeba nafty za směnu spotřeba nafty na m Tab. č. 25

3

7,0 27,8 6:33 4,24

litr

32

3

1,15

m /litr

Časový snímek č. 4 (Libštát nad Šimkovou roklí) Stroj:

Vyvážecí vlek

Datum měření:

25. 9. 2012

Porost:

47Cc11

Lesní typ:

4S1

Věk porostu:

111

Těžená dřevina:

SM

Hmotnatost:

SM - 1,49

Celkem přiblíženo:

92 m3

Charakteristika povrchu: V porostu 10% vyvážení proti svahu pařezy suchý dobrá

Sklon povrchu: Kvalita povrchu: Stav povrchu: Únosnost: Tab. č. 26

číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 27A

Přibližování po lince max. 15% proti svahu bez překážek suchý dobrá

m

1 840

2 840

3 840

4 840

5 840

min.

8

8

8

8

8

min. min. min. min. m3

51 12 12 83 7,00

40 11 8 67 7,2

43 11 10 72 7,4

56 11 14 89 7,4

39 11 10 68 7,2

51

číslo měření přibližovací vzdálenost jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení celková doba velikost nákladu: Tab. č. 27B

m

6 840

7 840

min.

8

8

min. min. min. min. m3

37 11 16 72 7,4

38 11 14 71 7

Průměrné a procentuální vyjádření času potřebného k jednotlivým fázím vyvážení průměrný čas % čas jízda prázdné vyvážečky naložení nákladu jízda plné vyvážečky složení čas obrátky Tab. č. 28

m3 m3 hod. m3/hod.

průměrný náklad celkem vyvezeno celkem čas hodinový výkon spotřeba nafty za směnu spotřeba nafty na m Tab. č. 29

min. min. min. min. min.

3

8,0 43,4 11,1 12,0 74,6

7,2 28,6 8:42 3,29

litr

35

3

1,22

m /litr

10,7 % 58,2 % 14,9 % 16,1 % 100 %

Vyvážecí vlek průměrný čas nakládání průměrný náklad průměrné naložení 1m3 průměrný čas skládání průměrný náklad průměrné složení 1m3 průměrná spotřeba nafty na m3 Tab. č. 30

42,21 7,16 5,90 11,57 7,16 1,62

Vyvážecí traktor min. m3 min. min. m3 min.

1.19 m3/litr

52

18,95 7,88 2,40 8,74 7,88 1,11

min. m3 min. min. m3 min.

0,74 m3/litr

Statistika časových snímků: Statistické výpočty byly provedený pomocí programu GraphPad Prism5. Pro názornost byly vytvořené krabicové (bankovní) grafy. Pro zpracování byly použity porovnatelné výkony. Časy jízd byly neporovnatelné z důvodu velkého vlivu terénu a male rozmanitostí vzdáleností.

Vyvážecí traktor naložení Number of values 19 Počet cyklů Minimum 10,00 Minimální hodnota 25% Percentile 15,00 25% Percentil Median Medián 18,00 75% Percentile 75%Percentil 23,00 Maximum Maximální hodnota 35,00 Mean Průměr 18,95 Std. Deviation Rozptyl 5,883 Std. Error Směrodatná odchylka 1,350 Lower 95% CI of mean Nejnižší hodnota 95% spolehlivosti 16,11

složení 19 6,000 7,000 8,000 10,00 15,00 8,737 2,446 0,5611 7,558

Upper 95% CI of mean Nejvyšší hodnota 95% spolehlivosti

21,78

Tab. č. 31

53

9,916

Vyvážecí souprava

čas (min.)

60

40

20

slo že ní

na lo

že ní

0

Graf č. 3

naložení Number of values Počet cyklů 14 Minimum Minimální hodnota 33,00 25% Percentile 25% Percentil 37,75 Median Medián 41,50 75% Percentile 75% percentil 45,00 Maximum Maximální hodnota 56,00 Mean Průměr 42,21 Std. Deviation Rozptyl 6,670 Std. Error 1,783 Směrodatná odchylka Lower 95% CI of mean nejnižšý hodota 95% spolehlivosti 38,36 Upper 95% CI of mean Nejvyšší hodnota 95% spolehlivosti 46,07 Tab. č. 32 54

složení 14 7,000 10,00 12,00 14,00 16,00 11,57 2,593 0,6931 10,07 13,07

2.1 Výkonnost v přímém smyslu. Z časových snímků jednoznačně vyplývá vyšší denní výkonnost u vyvážecího traktoru 9,18 m3/hod a 14,13 m3/hod. U vyvážecí soupravy 4,24m3/hod a 3,29 m3/hod. 2.2 Spolehlivost je částečně zobrazena v ekonomické části vysokými náklady na opravy. 2.3 Časová využitelnost. Vyvážecí souprava byla během roku méně využita 1690 Mth za 5let vyvážecí traktor 6370 Mth za 8 let. Malé využití vyvážecího vleku bylo dáno tím, že je během roku více využíván traktor jako samostatné UKT. 2.4 Zkušenost obsluhy jsou na vysoké úrovní. Při měření pracoval stejný pracovník na obou strojích 2.5 Kvalifikace obsluhy. Pracovník má dlouholetou praxi s přibližováním a vyvážením dřevní hmoty. 3 Provozní spolehlivost 3.1 Na životnost strojů působí celá řada skutečností. Především jsou to najeté Mth, stáří stroje, pracovní morálka při správné údržbě a citlivém provozu. Za obecné pravidlo životnosti u lesních strojů můžeme považovat hranici 12000 Mth u UKT 20000 Mth u vyvážecích traktorů. V našem případě je stav Mth na vyvážecím traktoru 23 800 Mth, UKT 4 800 Mth a vyvážecí vlek 1700Mth. Provoz vyvážecího traktoru za hranicí životnost nám ukazují vysoké náklady na opravy ve zpracované ekonomice. 3.2 Spolehlivost stroje navazuje na životnost. 3.3 Opravitelnost u vyvážecího traktoru je náročnější především na prostoje způsobené nedostupností náhradních dílů a nutnou výrobou porouchané části. 3.4 Pohotovost z důvodu častých oprav nemůže být vyvážecí traktor vždy v pohotovosti. 4 Technická vhodnost 4.1 Měrný tlak ve stopě. ℎ



á

éℎ

+(

á í á

ž í× ℎ

á ℎ

ř

)

=

ě

ý (2)

55

U vyvážecího traktoru: změřená dotyková plocha jedné pneumatiky je 23,10 dm2 (8x) 8800 + (8,4 × 740) = 81,26 % 184,8

(3)

U vyvážecí soupravy: změřená dotyková plocha jedné pneumatiky u vleku je 14 dm2 (4x), UKT přední 20,35 dm2 (2x) a UKT zadní 38,70 dm2 (2x). 7000 + 1200 + (7,4 × 740) = 74,28 % 184,1

(4) Z výsledků je patrné, že vyvážecí souprava má menší měrný tlak ve stopě, ale je třeba podotknout, že vyveze méně dříví na jednu jízdu.

4.2 Terénní dostupnost je v praxi limitním faktorem pro jednotlivé technologie. Rozdělíme na: Podélnou svahovou dostupnost, která je lepší u vyvážecího traktoru. S naloženou vyvážecí soupravou je v praxi velmi omezeno couvání do svažitého terénu. Příčnou svahovou dostupnost, kde je lepší vyvážecí souprava a to z důvodu výrazně nižšího těžiště a při manipulaci s hyd. jeřábem stabilací pomocí výsuvných noh. Schopnost překonat překážky je výrazně lepší u vyvážecího traktoru z důvodu kompaktnosti stroje. Světlost u vyvážecího traktoru je v nejnižším bodě 650 mm a u vyvážecí soupravy je 450 mm. V celkové terénní dostupnosti vyvážecí traktor výrazně překonává vyvážecí soupravu. 4.3 Hydraulický jeřáb má lepší sledované parametry u vyvážecí soupravy proti vyvážecímu traktoru a to dosah 6,65 m proti 6,1 m, zdvihový moment 55 kNm proti 31 kNm, drapáková plocha 0,35 m2 proti 0,19 m2 4.4 Ložný prostor vyvážecí traktor má 2,7 m2, vyvážecí souprava 2,3 m2.

56

4.5 Rozměry stroje jsou u vyvážecího traktoru o 20 cm širší, o 296 cm kratší a o 125 cm je vyšší. 4.6 Manévrovatelnost je lepší u vyvážecího traktoru a to především pro svůj hydrostatický pohon, kde pomocí řídicí páky rovnoměrně měníme směr a rychlost od extra plazivé po svižnou rychlost zajíce. Dále zde sehrává velkou roli kompaktnost stroje. 4.7 Ovladatelnost - výrazný rozdíl je v ergonomii ovládání hyd. jeřábu.

U vyvážecího

traktoru ovládáme pomocí malých elektronických joysticků upevněných na otáčecím sedadle. U vyvážecích souprav bývá ovládání různě montováno. V našem případě se ovládá z otevřeného střešního okna ve stoje. Další nevýhodou soupravy je chybějící otočné řízení, couvání na delší vzdálenost je dosti nepohodlné. 4.8 Funkčnost – vyvážecí traktor je speciální stroj vyrobený za jediným účelem a to vyvážení dřevní hmoty. Vyvážecí souprava je, v převážné většině, vybavením univerzálního zemědělského traktoru, se stálou možností odpojení vleku, kdy je možné jeho dalšího využití. Avšak v otázce funkčnosti pří vyvážení dřevní hmoty není 100% 5 Vliv na životní prostředí 5.1 Mechanické poškození stromů. Při rozboru možného poškození spatřuji nevýhodu ve větší šířce vyvážecího traktoru a to především v horní části klanic, které jsou širší a zasahují o 60 cm výše.

Při příčném náklonu více zasahují mimo průjezdný profil. Dále možné

poškození hyd. jeřábem, který je výrazně výše posazen a při manipulaci v podélném náklonu ve výchovných těžbách je riziko poškození stojících stromů. 5.2 Mechanické poškození půdního krytu. Zhutnění je u obou strojů téměř stejný. U vyvážecí soupravy vzniká ve svažitém terénu poškození půdního krytu „frézováním“ pneumatik traktoru. Tažený vlek není vybaven pojezdem. 5.3 Riziko kontaminace životního prostředí provozními kapalinami. Velkou nevýhodou je biologicky neodbouratelná náplň hydraulického systému u vyvážecí soupravy. Hydraulický systém vyvážecího vleku je napojen na hyd. okruh traktoru, který má společnou náplň s převodovkou a rozvodovkou. Standardně není zemědělský traktor vybaven biologicky odbouratelným olejem. Vyvážecí traktor má biologicky odbouratelnou náplň hydraulického systému.

57

5.4 Emise plynů. Zetor Forterra má v technickém průkazu uvedeno plnění směrnice EHS/ES č 2000/25B a korigovaní součinitel absorpce 2,54. Během technické kontroly v STK je prováděno kontrolní měření emisí. U vyvážecího traktoru Brunet 678 není v technickém průkazu uveden potřebný údaj (je staršího data výroby 1987) a vzhledem k tomu, že není schválen pro provoz po pozemních komunikacích netřeba technické kontroly v STK. 6. Hygiena práce 6.1 Ergonomičnost pracoviště. Dle časových snímků je patrné, že řidič stráví nejvíce času při ovládání hyd. jeřábu (popsáno výše - 4.7 ovladatelnost) 6.2 Výskyt škodlivin v pracovním prostředí. Přívod čerstvého vzduchu ventilací do prostoru v kabině je opatřen filtrací pevných částí a řidič je chráněn před pylem a jiných alergenů čí toxických látek. 6.3 Hlučnost. Obě kabiny jsou odhlučněny na stejné úrovni. 6.4 Vibrace zatěžující řidiče jsou dány především pohyby hyd. jeřábu a jeho přenosem. U vyvážecí soupravy jsou pohyby téměř utlumeny. Naopak u vyvážecího traktoru Brunet 678 je hyd. jeřáb montován na stejném polorámu, kde je kabina a na operátora působí pohyby ve směru příčném i podélném. Vibrace způsobené jízdou jsou u vyvážecího traktoru pro své konstrukční řešení boggii náprav sice výškově poloviční, ale na počet zdvojnásobené.

7 Estetika Je velice subjektivní hodnocení. Každého člověka zaujme trochu jiná část stroje. Pro někoho je důležitý první dojem, kde ho zaujmou barvy, tvary nebo vzhled interiéru. U dalšího si stroj najde zalíbení až po vyzkoušení funkčnosti nebo promyšlenosti konstrukčních prvků.

58

Obr. č. 2

59

Obr. č. 3

6 Porovnání výsledků jiných strojů uvedené v literatuře. Produktivitu sledovaných strojů ovlivňuje mnoho faktorů. Jedná se o průměrnou hmotnatost, přibližovací vzdálenost, terénní podmínky, kvalifikace operátora, organizace práce. Klvač a Skoupý (2008) uvádí průměrnou spotřebu traktoru Zetor Forterra 8641 0,85 l/m3. Strbáček (2009) u staršího traktoru Zetoru 7245 1,24 l/m3. V našem případě je tomu u vyvážecí soupravy (Zetor Forterra 9641 + Palms) 1,19 l/m3 a u vyvážecího traktoru je 0,74 l/m3. Rozdíl je dán větší pracností při třídění krátkých výřezů. Vyšší spotřeba u vyvážecí soupravy je dána především menším hodinovým výkonem a s jinou organizací práce. Vyvážecí traktor má menší spotřebu nafty při dopravě na pracoviště, kde přes noc zůstával a přejíždí se jen nejnutnější přejezdy. Vyvážecí souprava dojížděla na pracoviště vždy do 10 km. Rajsnerová (2009) u vyvážecího traktoru uvádí, že čas nakládání vyjadřuje 63,70 % a uvádí měřené časy od 31 min. po 51 min. V našem případě je u vyvážecího traktoru čas nakládá s nejnižší hodnotou s 95% spolehlivostí 16.11 min. a nejvyšší hodnotou s 95% pravděpodobností 21,78min. Rozdíl je dán jinou technologií. V našem případě jde o motomanuální mýtní těžbu a u Rajsnerové o předmětní harvestorovou těžbu.

60

Skoupý (2011) uvádí měrný tlak měřený u vyvážecího traktoru Brunnet 678 100 kPa a 110 kPa v našem měření dosahuje pouze 81 kPa. Skoupý uvádí vyšší hmotnost naloženého stroje. V mých měřeních jsem uvažoval plné naložení 4 m výřezů v oblasti s nejvíce zastoupenou dřevinou – smrkem. Neruda a Simanov 2006 uvádějí hodinovou výkonnost vyvážecích souprav 6 – 9 m3 /hod. a u vyvážecího traktoru 5 – 12 m3/hod. V našem případě byla výkonnost dle časových snímků u vyvážecí soupravy 4,24 m3/hod a 3,29 m3/hod rozdíl je pomalejší motomanuální technologii a poměrné dlouhou přibližovací vzdáleností. U vyvážecího traktoru 9,18 m3/hod a 14,13 m3/hod dobrá výkonnost je dána velmi krátkou vzdáleností u druhého případu 50 m.

61

7 Závěr Snahou této diplomové práce bylo srovnání vyvážecí soupravy a vyvážecího traktoru z hlediska potenciálu využití a provozního nasazení Důležitými vstupními údaji pro zpracování práce byly ekonomické údaje za roky vlastnictví u jednoho majitele, zápisy v provozní knize stroje, časoměrná studie, měření měrných tlaků ve stopě, technické parametry strojů. A v neposlední řadě vlastní zkušenost z provozu. Jak z výsledků shrnutých v tabulce s emotikondy vyplývá, vyvážecí traktor v oblastech technické vhodnosti vyniká a v oblastech nákladů a provozní spolehlivostí zaostává za vyvážecí soupravou. V ostatních oblastech není výrazný rozdíl. Výsledek některých oblastí ovlivňuje stáří strojů. Horší technická vhodnost vyvážecí soupravy je často limitním faktorem. Z ekonomického zpracování vyplývá, že vyvážecí traktor má větší hrubý zisk 868 Kč/Mth (vyvážecí souprava 643 Kč/Mth) a také má výrazně větší provozní náklady. Nafta 156 Kč/Mth, opravy a údržby 130 Kč/Mth, autodoprava převozy a provoz pracovního auta 91 Kč/ Mth. (U vyvážecí soupravy nafta 143 Kč/l oprava a údržby 24 Kč/Mth). Vysoké provozní náklady jsou limitním faktorem pro vzdálenější lokality s malým množstvím objemu přibližovaného dřeva nebo v lokalitách s předpokládaným malým výkonem. Z časových snímků vyplývá, že největší časovou spotřebu má výkon nakládání a skládání. Jde tedy o přímou vazbu na výkonnost hydraulického jeřábu. Závěrem práce můžeme vyslovit, že vyvážecí souprava je v dobrou alternativou speciálního vyvážecího traktoru, je však limitována terénní dostupností. Vyvážecí souprava je více flexibilní s možností využití i mimo vyvážení dříví. Do budoucna lze předpokládat zvýšení profesionality (kvality) vyvážecích traktorů v harvestorových uzlech a zvýšení počtů (kvantity) vyvážecích souprav.

8 Doporučení pro další měření. V mé práci nebylo dostatečné množství časových snímků, tak aby šel vytvořit vztah vyvážecího traktoru a vyvážecí soupravy na přibližované vzdálenosti. Předpokládá se, že při delší vyvážecí vzdálenosti ve stejných podmínkách bude souprava rychlejší.

62

9 Sumary

63

10 Seznam použité literatury: 1. DVOŘÁK T., HomeLes, č. 12, 2007, str. 3 2. KLVAČ R., KLEIBL M., Doporučená Pravidla pro hodnocení provozu technologií zpracování lesní biomasy. Lesní práce s.r.o. 2012, 103s 3. KLVAČ R., SKOUPÝ A, Energy use and emissions – Analysis of Forest Harvesting and Transportation Systems. In Abstracts of Presentation – IUFRO ALL – D3 Conference Sapporo: University of Tokyo, 2008, 92s 4. KOUTNÍK J., OLEJÁR. P., Technologie pro lesnická odborná učiliště. Státní zemědělské nakladatelství Praha 1979, 351 s. 5. NERUDA J., Harvestorové technologie lesní těžby. MZLU v Brně. 2008, 149 s. 6. NERUDA J., SIMANOV V., Technika a technologie v lesnictví.MZLU v Brně. 2006, 324 s. 7. NOVOTNÝ P., Těžebně dopravní stroje a jejich vliv na půdu – srovnání penetrometru a deflektometru pro měření únosnosti půdy. Bakalářská práce. Brno. MZLU LDF 2009. 8. RAJSNEROVÁ P., Analýza faktorů ovlivňující produktivitu práce vybraného harvestorového uzlu. Bakalářská práce. Brno. MZLU LDF 2009 9. SIMANOV V., Lesní těžba. Křtiny: školní podnik Masarykův les Křtiny, 2007. 10. SKOUPÝ A., Multikriteriální hodnocení technologií pro soustřeďování dříví, monografie Lesnická práce s.r.o. 2011, 211s. 11. STRBÁČEK P.,Produktivita UKT v závislost na průměrné objemnosti zpracovaného dříví a hodnocení z hlediska spotřeb paliv, maziv a materiálů. Diplomová práce. Brno. MZLU LDF. 2009 12. ULRICH R.,SCHLAGHAMERSKÝ A., ŠTOREK V., Použití Harvestorové technologie v probírkách. MZLU v Brně. 2003, 97s 13. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství české republiky v roce 2011 14. Návod k obsluze Brunnet 678 15. Návod k obsluze Palms 16. Návod k obsluze Zetor Forterra 9641 17. www.uhul.cz 18. The ECOWOOD project, Operations protocol for eco-efficient wood harvesting on sensitive sites. Ecowood Partnership,2002, www.ucd.ie/-foresteng, http://ethesis.helsinki.fi/julkaisut/maa/mvaro/publications/31/ 19. http://www.dokamen.cz/hmotnost.htm -Technická příručka lesnická (1934)

64

11 Přílohy Ekonomika:

rok Mth příjmové faktury Kč na Mth

Provozní náklady vyvážecího traktoru Brunet 678 2005 2006 2007 2008 2009 520 830 1150 1020 870 362 110 672 280 1 020 190 1 091 530 730 300 696 810 887 1070 839

2010 650 550 250 847

2011 590 429 610 728

2012 2005-2012 740 6370 674 350 5 530 620 911 868

123000 0 0 0 0 17100 0 0 0 0 0 1500 0 0 2200 1600 800 6000 152200

0 0 11300 21500 0 0 0 0 0 0 16300 0 0 6000 2800 900 2000

0 0 0 0 0 0 0 6900 0 15500 0 0 0 0 1600 1300 1800

60800

27100

13000 3000 2500 900 550 500

12000 3000 2500 900 550 500

600 1400 22450

600 900 20950

118000 24000 20000 6760 4400 4000 5600 4800 22900 210460

repase dieslovýho motoru repase hyd.čerpadel ložiska v bugginách repase čepu na ruce repase čepu na středovém kloubu výměna chladiče vody v motoru výměna chladiče hyd.oleje repase pístnic repase hyd. brzd repase diferenciálu výměna hřebenu na jeřábu repase alternátoru repase převodů zubová kola repase startéru výměny hyd. hadic opravy pneu drobné opravy služby servisu opravy celkem opravy na Mth

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8300 800 1900 16500 27500

opravy a repase 0 0 0 248000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5600 12100 7300 0 0 0 0 0 17900 0 0 3500 0 0 0 4400 5900 1100 1600 2800 900 22000 45900 287200

0 0 0 0 2500 0 0 0 2100 0 0 0 0 0 2100 3300 1400

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1200 500 3500

11400

5200

hyd.olej na 1000Mth filtr hyd. sada na 1000Mth motor. olej na 1000Mth filtr motor. oleje na 1000Mth vzduchový filter na 1000Mth tuk mazací na rok baterie fridex a dest.voda údržba ostatní údržba celkem

15000 3000 2500 460 550 500

údržba 15000 18000 3000 3000 2500 2500 900 900 550 550 500 500

15000 3000 2500 900 550 500

15000 3000 2500 900 550 500

600 8000 30610

600 7300 30350

600 900 26950

600 2600 25650

600 900 23950

15000 3000 2500 900 550 500 5600 600 900 29550

nafta

75700

119200

180100

157600

138700

105800

95800

120300

993200

autodoprava převozy nářadí nutné k opravám telefon provoz pracovního auta

32000 26000 9000 50000

12300 2000 12000 50000

27900 2000 12000 50000

16000 13000 12000 50000

3100 2000 9500 230000

0 2000 8300 50000

0 2000 10200 50000

0 2000 11800 50000

91300 51000 84800 580000

pořizovací cena odpisová doba 5let

150000

150000

150000

150000

150000

0

0

0

750000

náklady celkem náklady na Mth

400810 771

421750 508

736150 640

435650 427

562450 646

347850 535

241250 409

232150 3378060 314 530

bilance (příjem -náklady celkem) bilance na Mth

-38 700 -74

250 530 302

284 040 247

655 880 643

167 850 193

202 400 311

188 360 319

442 200 2 152 560 598 338

bilance přepočtena na 1000Mth/rok bilance přepočtena na 1000Mth/rok na1Mth

270171 270

378825 379

188433 188

634701 635

276198 276

416735 417

444652 445

669612 3279326 670 410

Příloha č. 1 65

123000 248000 11300 21500 2500 17100 5600 26300 2100 15500 34200 1500 3500 6000 28500 11100 15100 44500 617300

rok Mth příjmové faktury Kč na Mth

Provozní náklady vyvážecího soupravy (jen vlek) 2008 2009 2010 2011 150 320 370 550 83 400 205 300 232 900 372 300 556 642 629 677

oprava světel oprava pneu oprava nápravy výměna hyd. hadic opravy celkem

opravy a repase - vlek 0 1600 5500 400 0 0 2500 2000 8000 4000

2012 2008-2012 300 1690 192 600 1 086 500 642 643

0 800 0 3200 4000

600 400 6500 1500 9000

0 1600 0 2800 4400

2200 8700 6500 12000 29400

filtr na převodový olej převodový olej tuk mazací na rok údržba celkem

údržba 0 1100 500 1600

800 500 500 1800

0 1600 500 2100

800 500 500 1800

0 1500 500 2000

1600 5200 2500 9300

nářadí nutné k opravám telefon

13000 3000

2000 5500

2000 4500

2000 5000

2000 11800

21000 29800

pořizovací cena odpisová doba 5let

90000

90000

90000

90000

90000

450000

náklady celkem náklady na Mth

115600 771

103300 323

102600 277

107800 196

110200 367

539500 319

bilance příjem -náklady celkem bilance na Mth

-32 200 -215

102 000 319

130 300 352

264 500 481

82 400 275

547 000 324

bilance přepočtena na 1000Mth/rok bilance přepočtena na 1000Mth/rok na1Mth

460667 461

549688 550

538635 539

583182 583

544867 2677038 545 535

náklady přepočtené na 1000Mth/rok náklady přepočtené na 1000Mth/rok na1Mth

428791 429

417341 417

439989 440

426395 426

429402 2141918 429 428

Příloha č. 2

66

rok Mth

Provozní náklady traktoru zetor 2008 2009 2010 930 890 1030

repase hyd.čerpadla repase brzd oprava okna opravy pneu drobné opravy opravy celkem údržba motor. olej na 1000Mth filtr motor. oleje na 1000Mth vzduchový filter na 1000Mth tuk mazací na rok fridex a dest.voda údržba celkem

opravy a repase 0 0 0 0 0 0 0 400 4600 2600 4600 3000

2011 980

2012 2008-2012 950 4780

7200 0 1600 1600 800 11200

0 0 0 400 2800 3200

0 5200 0 0 1300 6500

7200 5200 1600 2400 12100 28500

2500 400 900 500 600 4900

2500 400 900 500 600 4900

2500 400 900 500 600 4900

2500 400 900 500 600 4900

2500 400 900 500 600 4900

12500 2000 4500 2500 3000 24500

135700

132800

155600

148100

147400

719600

12000 9500

4500 9500

1500 9500

1500 9500

1500 9500

21000 47500

pořizovací cena odpisová doba 5let

290000

290000

290000

290000

290000 1450000

náklady celkem náklady na Mth

321000 345

311900 350

317100 308

309100 315

312400 1571500 329 329

náklady přepočtené na 1000Mth/rok 321346 náklady přepočtené na 1000Mth/rok na1Mth321

312271 312

316774 317

309165 309

312742 1572298 313 314

nafta

nářadí nutné k opravám telefon

Příloha č. 3

67