MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
Bakalářská práce Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
Vedoucí práce:
Autorka:
Ing. Kateřina Rochlová
Andrea Žalmánková
Brno 2010
Ráda bych poděkovala Ing. Kateřině Rochlové za odborné konzultace, připomínky a rady při psaní práce a dále Ing, Jindřichovi Špičkovi za zpřístupněné materiály ÚZEI a obrovskou ochotu, kterou mi poskytl v průběhu celé praxe na ÚZEI.
Prohlášení: Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci jsem vypracovala zcela samostatně. Všechny zdroje, ze kterých jsem při vypracování čerpala, v práci řádně cituji a uvádím je v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 19. května 2010
__________________
Abstract The impact of the economic crisis on agriculture EU is the main subject under investigation of this bachelor thesis. Within impacts, the thesis attends to methods of solution by EU and makes a brief comment on impacts on agriculture of the Czech Republic or possible effects of arrangements proposed by National economic council of government in the Czech Republic. Keywords Crisis, agricultural sector, impacts.
Abstrakt Hlavním předmětem zkoumání této bakalářské práce je dopad hospodářské krize na zemědělství EU. Kromě dopadů se práce věnuje způsobům jejich řešení ze strany EU. Stručně jsou rozebrány i dopady krize na zemědělství ČR a možné efekty navrhovaných protikrizových opatření NERV na zemědělský sektor ČR. Klíčová slova Krize, zemědělský sektor, dopady.
Obsah
6
Obsah 1
Úvod
8
2
Metodika a cíl práce
10
2.1 Metodika...............................................................................................10 2.2 Cíl..........................................................................................................10 3
Společná zemědělská politika EU
11
3.1 Vznik a vývoj SZP EU ........................................................................... 11 3.2 Nástroje SZP EU...................................................................................15 4
Hospodářská krize
19
4.1 Počátky vzniku hospodářské krize .......................................................19 4.2 Hypoteční krize ................................................................................... 20 4.3 Globální hospodářská krize................................................................. 23 4.4 Globální hospodářská krize 2008 vs. Velká hospodářská krize 1929 24 4.5 Společná řešení krize........................................................................... 24 5
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU 5.1
26
Dopad krize na ceny zemědělských komodit ...................................... 27 5.1.1
Živočišná výroba...................................................................... 28
5.1.2 Rostlinná výroba ..................................................................... 30 5.1.3 Biopaliva...................................................................................32 5.2 Dopad krize na vstupy zemědělské výroby ......................................... 32 5.3 Dopad krize na zemědělce a zemědělské podniky .............................. 34 5.3.1 Dostupnost úvěrů.....................................................................34 5.3.2 Příjmy zemědělců .....................................................................36 5.3.3 Nezaměstnanost .......................................................................37 5.4 Dopad krize na agrární obchod EU..................................................... 38 5.4.1 Export EU................................................................................ 38 5.4.2 Import EU ............................................................................... 40 5.4.3 Agrární obchodní bilance......................................................... 41
Obsah
7
5.5 Řešení dopadů krize na zemědělství v EU .......................................... 42 5.5.1 Státní podpory..........................................................................42 5.5.2 Podpora trhu s mlékem............................................................42 6
Dopad krize na zemědělství ČR
44
6.1 Dopady krize na majetek a ekonomiku podniků ................................ 44 6.2 Dopady krize na trh vstupů................................................................. 44 6.3 Dopady krize na trh výstupů ............................................................... 45 6.4 Dopady krize na životní prostředí....................................................... 46 6.5 Dopady krize na podpory agrárního sektoru ...................................... 47 6.6 Řešení dopadů krize na zemědělství v ČR .......................................... 47 6.6.1 Možné dopady navrhovaných opatření NERV na zemědělský sektor ČR ................................................................................. 48 6.6.2 Opatření na podporu podnikání a soukromých investic ........ 48 6.6.3 Opatření na podporu zaměstnanosti a dopravní obslužnosti 48 6.6.4 Opatření na podporu restrukturalizace a insolvenčních procesů .....................................................................................49 7
Dílčí závěr a doporučení
50
8
Závěr
53
9
Literatura
55
Seznam obrázků, tabulek a zkratek
59
Úvod
8
1 Úvod „Finance a ekonomika po krizi již nikdy nebudou stejné jako předtím. Staré učebnice budou dobré dílem k smíchu, dílem jako odstrašující příklad, jak se ekonomie nemá dělat.“ Pavel Kohout Uvedený citát českého předního ekonoma Pavla Kohouta vystihuje jeden z hlavních důvodů, proč se tato bakalářská práce věnuje současné hospodářské krizi. Jedná se totiž o fenomén, který v posledních letech, větší či menší měrou, hýbe celým světem. Tato krize je považována za první skutečně globální krizi, která ale pro lidstvo není bohužel poslední. V následujících letech by nás, ještě ve větší míře, měla zasáhnout další globální krize, jejíž původ bude spočívat v rostoucím zadlužování většiny států světa. Proto je důležité podrobně znát problematiku současné hospodářské krize, abychom získané zkušenosti využili při řešení krizí budoucích. Hlavním předmětem zkoumání této bakalářské práce je dopad hospodářské krize na zemědělství EU. Jedná se o ekonomický sektor, ve kterém je zkoumání vlivů krize značně problematické. Zemědělství je totiž ovlivňováno mnoha faktory, i přírodními, proto je velmi obtížné odhalit, zda za změnami tohoto sektoru stojí skutečně krize, anebo se jedná o vývoj, ke kterému by došlo i bez ní. Zemědělský sektor navíc díky své vyšší odolnosti vůči vývoji hospodářského cyklu podlehl vlivům krize opožděně v porovnání s ostatními ekonomickými sektory, kterými jsou průmysl a služby. Proto nejsou stále dostupná konkrétní data, která by skutečný dopad krize na zemědělství odhalila. Celá bakalářská práce je rozdělena na tři části, a to na teoretickou část, praktickou část a závěr. Teoretická část stručně definuje Společnou zemědělskou politiku EU. Zabývá se jejími cíly, nástroji a také reformami, kterými v průběhu vývoje prošla a které změnily nejenom fungování, ale i její celkové zaměření. V teoretické části je dále popsaný vznik a vývoj současné hospodářské krize, stručné srovnání této krize s Velkou hospodářskou krizí z roku 1929 a také nástin společných způsobů řešení krize ve světě. Praktická část se již zabývá konkrétními dopady krize na zemědělství EU, přičemž podrobněji jsou rozebrány tři oblasti dopadů, a to ceny zemědělských komodit, úvěrová dostupnost a agrární obchod. Kromě dopadů se tato část věnuje i způsobům jejich řešení ze strany EU. Stručně jsou rozebrány i dopady krize na zemědělství ČR. Poslední oblastí, která je zahrnutá v praktické části, je zkoumání možných efektů navrhovaných protikrizových opatření NERV na zemědělský sektor ČR. V závěru je pak stručné shrnutí teoretické i praktické části bakalářské práce a především zodpovězení stanoveného cíle práce. Odpověď na cíl práce se skládá z určení oblastí zemědělství EU, na které má hospodářská krize největší dopad a stručná analýza těchto dopadů. Dále je v této odpovědi odhad možného vývoje
Úvod
9
celé problematiky v následujících letech a určení možných efektů protikrizových opatření NERV na zemědělský sektor v ČR. Protože se situace v této oblasti neustále vyvíjí, nejsou ještě dostupná všechna konečná data, která by pomohla určit, jaký skutečný dopad na zemědělství krize má. Převážná část této bakalářské práce je z tohoto důvodu postavena na dokumentech, ke kterým jsem získala přístup díky uskutečněné praxi na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, a které nejsou veřejně dostupné, protože jsou teprve ve fázi tvorby, anebo slouží jako podkladový a informační materiál Ministerstva zemědělství.
Metodika a cíl práce
10
2 Metodika a cíl práce 2.1 Metodika Dopad hospodářské krize na zemědělství EU je problematika, o které se teprve začíná psát v cizojazyčných pracích a v ČR dosud nebyla vydaná tištěná publikace, která by analyzovala tyto dopady i s konkrétními čísly, které navíc stále nejsou konečné, protože se situace neustále vyvíjí. Základem pro sepsání teoretické části bakalářské práce bylo tedy studium odborné literatury a článků zabývajících se Společnou zemědělskou politikou EU a hospodářskou krizí. Následoval výběr nejdůležitějších informací z těchto zdrojů a jejich zpracování do textu práce. Praktická část bakalářské práce je postavena na zdrojích, ke kterým jsem získala přístup díky uskutečněné praxi na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v Brně a v Praze. Mezi tyto zdroje patří například zprávy, které ÚZEI zpracovává pro Ministerstvo zemědělství, prezentace z mezinárodních konferencí zabývajících se danou problematikou a také nejnovější pravidelně vydávané mezinárodní publikace. Díky této uskutečněné praxi jsem měla možnost blíže se seznámit s danou problematikou, získala jsem materiály, které nejsou běžně dostupné pro veřejnost a také jsem měla možnost hovořit o daném tématu s odborníky v oboru. Praktická část je dále založena na studiu cizojazyčných publikací, výročních zpráv a novinových článků, které se zabývají danou problematikou.
2.2 Cíl Cílem této bakalářské práce je určit oblasti Společné zemědělské politiky EU, na které dopadá hospodářská krize, analyzovat tyto dopady a nastínit další možný vývoj v následujících letech s podrobnějším zaměřením na ČR, který je navíc doplněn o určení možných efektů navrhovaných protikrizových opatření NERV na zemědělský sektor ČR.
Společná zemědělská politika EU
11
3 Společná zemědělská politika EU Společná zemědělská politika EU (SZP EU) je finančně nejnáročnější politikou Evropské unie (EU), u které se poprvé objevuje spolupráce s nadnárodním charakterem. SZP EU je nástroj, který reguluje produkci zpracování a prodej potravinářských výrobků v EU [1]. Tato politika má ekonomický a politický dopad na podnikatele v zemědělském sektoru, na malé i velké farmáře. Důsledky dopadů SZP jsou jak pozitivní, tak i negativní. K pozitivním důsledkům SZP patří [2]: • zvýšení objemu produkce potravin, • rozvoj zemědělského sektoru, • stabilizování ekonomické situace venkova, • zajištění životní úrovně obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství. K negativním důsledkům SZP patří: • nejvyšší zátěž na rozpočet EU, • mezinárodní spory mezi Společenstvím, GATT1 a předními exportéry potravin, • rozvoj chovatelských a pěstitelských postupů, které nerespektují moderní nároky na produkci potravin.
3.1 Vznik a vývoj SZP EU Prvotními důvody vzniku SZP EU byly poválečná zkušenost s nedostatkem potravin a snaha využít zemědělství jako protiváhu průmyslového sektoru. Mezi další motivy vzniku je možno zařadit i snahu Společenství ochránit zemědělce před cenovými výkyvy, udržet potravinovou soběstačnost, zachovat tradiční venkovskou strukturu, udržet a zvýšit kvalitu venkovského prostředí [1]. Na základě těchto motivů byly v Římské smlouvě z roku 1957 poprvé definovány cíle SZP EU. Konkrétně se jednalo o článek 33 (bývalý článek 39), který jako základní cíle SZP definuje [3]: • zvýšení produktivity práce v zemědělství,
GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) byla dohoda, která obsahovala pravidla pro mezinárodní obchod a obchodní politiku. V roce 1995 na GATT navázala Světová obchodní organizace (WTO).
1
Společná zemědělská politika EU
12
• odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, • stabilizace trhů se zemědělskou produkcí, • plynulé zásobování, • rozumné ceny za zboží dodávaného spotřebitelům. Pro dosažení stanovených cílů bylo nutné zavést společnou regulaci zemědělského trhu tehdejšího Evropského společenství. Tato regulace se opírá o tři základní principy, které byly stanoveny na konferenci ve Strese roku 1958. Těmito principy jsou [4]: • princip jednoty trhu − společný trh, • princip preference Společenství − ochrana před dovozem ze třetích zemí, • princip finanční solidarity − náklady hrazené z fondu, který je součástí rozpočtu Společenství. Na konferenci ve Strese byl, kromě principů společné regulace, také stanoven hlavní regulační nástroj společného trhu, kterým se staly ceny. Bylo dohodnuto, že ceny zemědělských produktů budou navrhovány Komisí2 a ve formě směrnice budou podléhat schválení Radou ministrů3. Ke skutečnému založení SZP EU došlo 14. ledna 1962, kdy byl založen Evropský zemědělský orientační a záruční fond, který se stal hlavním finančním nástrojem SZP [2]. Časový vývoj SZP [5]: • 1962 – začíná fungovat Společná zemědělská politika • 1968 – Mansholtův plán • 1972 – tzv. „miniplán“ • 1984 – dohoda z Fontainebleau • 1988 – Delorsův balík • 1992 – MacSharryho reforma • 1997 – Agenda 2000 • 2003 – Mid Term Review
Evropská komise – instituce EU, která se zabývá SZP EU prostřednictvím Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Mezi hlavní oblasti činností patří tržní regulace, politika venkovského rozvoje, finanční záležitosti či mezinárodní vztahy s vazbou na zemědělství. 3 Rada EU – instituce EU, která se zabývá SZP EU prostřednictvím Rady pro zemědělství a rybolov. Zabývá se regulací trhů, organizací produkce, zjišťováním dostupných zdrojů a rozvojem venkova. 2
Společná zemědělská politika EU
13
• SZP v programovacím období 2007-2013 Mansholtův plán Jednalo se o první pokus o reformu v roce 1968, kdy Komise vypracovala reformní program nazvaný jako Mansholtův plán. Cílem bylo zastavit růst společných cen a částečně je nahradit přímými dotacemi. Dále měly být zavedeny programy asistence, upraveny podmínky odchodů zemědělců do důchodu a mělo se zaměřit na individuální podporu zemědělců. Tento plán nakonec neuspěl, díky silnému odporu zájmových skupin [2]. Tzv. „miniplán“ V roce 1972 Rada přijala tři směrnice označované jako „miniplán“. Směrnice se týkaly modernizace, odchodu do důchodu a poradenství. Důsledkem potom bylo posílení výdajů na přímé podpory a restrukturalizaci [2]. Dohoda z Fontainebleau Dohoda je z roku 1984, kdy Rada ministrů přijala nižší garantované ceny a stanovila první pravidla spoluodpovědnosti za nadprodukci [2]. Delorsův balík Jednalo se o komlexní balíček revizí, který byl přijat v roce 1988. Tento balíček obsahoval snížení garantovaných cen, přijetí kvót, stanovil limit pro růst výdajů na zemědělství, které neměly překročit 74% hodnoty meziročního nárůstu HDP Společenství. Dále tu byly návrhy na zvýšení efektivity a kvality výroby a kroky proti rozšiřování výroby. Důsledkem Delorsova balíku byl pokles nákladů na SZP EU o 5 % [2]. MacSharryho reforma Byl to první pokus o systémovou změnu SZP EU v roce 1992. Tato reforma obsahovala snížení cen obilovin, hovězího masa a mléčných výrobků. Bylo zavedeno povinné uvádění půdy do klidu a nástroje podporující ekologicky šetrné metody produkce [1]. Podpora farmářů není poprvé nutně vázaná na produkci [5]. Agenda 2000 Bývá také označována jako „Berlínská dohoda“, protože k jejímu schválení došlo v roce 1999 na summitu v Berlíně. Cílem reformy bylo připravit SZP na rozšíření EU o nové členy a další snížení cen u obilí, mléka a hovězího masa. Dále reforma zahrnovala podporu venkovského rozvoje, ochrany životního prostředí a zlepšení kvality potravin [6].
Společná zemědělská politika EU
14
Mid Term Review Návrh Komise z roku 2003, který se snaží prosadit především neschválené body z Agendy 2000. Tato reforma ruší vazbu mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce (decoupling) s cílem omezit nadprodukci a zvýšit konkurenceschopnost a životní úroveň farmářů. Dále se zavádí režim jednotné (integrované) platby, kdy zemědělec dostává jednu platbu na celou farmu. Cílem tohoto opatření je především administrativní zjednodušení celého systému. Mezi další opatření patří i zavedení stropu maximální platby na farmu, snižování přímých plateb větším farmám (modulace), vyjmutí půdy z produkce (set aside), zavedení zemědělského poradenského systému, respektování standardů na úrovni farmy (cross compliance) [7] a opatření zaměřená na rozvoj venkova, jako jsou platby pro zemědělce se zaměřením na zvyšování kvality a podpora zemědělcům při plnění přísnějších standardů. Mid Term Review také zavádí zásadu progresivních odvodů podle celkové výše pobíraných přímých plateb. Cílem je, aby snižování přímých plateb bylo vyvážené [1]. SZP v programovacím období 2007-2013 V programovacím období 2007-2013 je SZP finančně zajišťována Evropským zemědělským garančním fondem a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Další vývoj SZP EU určují opatření, která byla přijata na zasedání Rady ministrů v listopadu roku 2008, a která vyplývají ze zdravotní kontroly (Health Check) SZP EU. Mezi přijatá opatření patří [8]: • Etapizace přípravy na zrušení mléčných kvót – mléčné kvóty skončí v roce 2015. Přijatá opatření vytvoří pro zemědělce podmínky pro plynulý přechod do období, kdy již mléčné kvóty nebudou existovat. To bude zajištěno postupným zvyšováním kvót. • Oddělení plateb od produkce – platby nebyly spojeny s produkcí určitých zemědělských komodit již od reformy v roce 2003. Některé členské státy se ale rozhodly určité platby vázané na produkci zachovat. Tyto zbývající vázané platby budou odděleny od produkce a přesunuty do systému jednotné platby. • Pomoc sektorům se specifickými problémy – členské státy si mohou ponechat až 10 % národních rozpočtových stropů na přímé platby pro podporu environmentálních opatření nebo na zlepšování kvality a marketing produktů ve vybraném sektoru. • Prodloužení zjednodušeného režimu jednotné platby na plochu – členské státy EU, které aplikují zjednodušený režim jednotné platby na plochu budou moci tento režim používat až do roku 2013, takže nebudou nuceni přejít na režim jednotné platby do roku 2010.
Společná zemědělská politika EU
15
• Doplňkové platby zemím, které vstoupily do EU v roce 2004 + Bulharsko a Rumunsko – bude zvýšena celková výše podpor o 90 milionů EUR do doby, než přejdou na systém přímých plateb. • Použití nečerpaných finančních prostředků – členské státy, které užívají systém jednotných plateb, budou moci finanční prostředky nevyčerpané v daném období využít buď na pomoc sektorům se specifickými problémy, nebo je budou moci převést do fondu pro rozvoj venkova. • Přesun finančních prostředků z přímých plateb (pilíř I) do oblasti rozvoje venkova (pilíř II) – v současné době se roční přímé platby vyšší než 5 000 EUR poskytované všem zemědělcům, snižují o 5 % a takto získané prostředky se přesouvají do rozvoje venkova. Přijaté opatření zvyšuje podíl do roku 2012 na 10 %. Zemědělcům, kteří ročně získají platby vyšší než 300 000 EUR bude toto krácení zvýšeno o další 4 %, to znamená na 14 %. • Investiční pomoc mladým zemědělcům – pomoc bude zvýšena z 55 000 EUR na 70 000 EUR. • Zrušení vynětí půdy z produkce (set-aside) – ruší se povinnost nechávat 10 % orné půdy ležet ladem. • Křížová shoda (Cross Compliance) – křížová shoda bude zjednodušena odstraněním standardů, které nejsou spojené s odpovědností zemědělců. • Intervenční mechanizmy – intervence bude zcela zrušena u vepřového masa, ječmene a čiroku. Změny v intervenčním mechanizmu proběhnou u pšenice, másla a odstředěného mléka. • Omezení plateb – členské státy budou uplatňovat minimální platbu ve výši 250 EUR na farmu, nebo minimální rozlohu 1 hektaru na farmu, nebo uplatňovat obě kritéria zároveň. • Ostatní opatření –v malých režimech podpory proběhne do roku 2012 oddělení plateb od produkce a přesun do režimu jednotné platby. Bude zrušena prémie za pěstování energetických plodin. Tato opatření modernizují, zjednodušují a usměrňují SZP, odstraňují omezování zemědělců a pomáhají jim lépe reagovat na tržní signály a čelit novým výzvám. Změny budou uplatňovány až do roku 2013 [8].
3.2 Nástroje SZP EU Pro dosahování stanovených cílů a pro regulaci společného trhu byly zavedeny následující nástroje SZP EU. Tyto nástroje se v průběhu vývoje SZP podstatně měnily a některé byly úplně zrušeny. Používanými současnými nástroji SZP EU tak nyní jsou přímé platby, ceny, cla, kvóty a vývozní subvence.
Společná zemědělská politika EU
16
Variabilní přirážky Byly zavedeny již v roce 1962. Zajišťovaly ochranu vnějších hranic Společenství před levným dovozem a současně vývoz případné nadprodukce. Variabilní přirážky měly podobu cel nebo dovozních přirážek, které srovnaly nízkou cenu na světovém trhu s vysokou cenou Společenství. Při nadprodukci variabilní přirážky získávaly naopak podobu dotace ve formě vývozní náhrady (refundace) [2]. V současné době jsou používanými nástroji pouze cla a vývozní subvence, které představují hmotnou podporu s cílem zajistit vývoz přebytků Společenství do zahraničí. Zvláštní refundace a nepřímé dotace Jsou to zvláštní finanční náhrady pro odběratele, které slouží jako odškodnění za vyšší náklady při nákupu surovin v důsledku zemědělské politiky [2]. Tyto nástroje se v současnosti již nepoužívají. Přímé platby Zavedeny po reformě z roku 1992 jako kompenzace poklesu cenové podpory. Přímé platby je možno rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou platby vázané na produkci (coupled payments). Jedná se o přímé platby, které jsou vypláceny s ohledem na výměru plodin, na počty zvířat, popřípadě tuny vyprodukovaných surovin. Od těchto plateb se ale v roce 2007 upustilo. Druhou skupinou jsou platby oddělené od produkce. Jsou to přímé platby, které nemají žádnou vazbu na aktuální produkci zemědělských komodit. Do této skupiny přímých plateb se ve starých členských státech řadí schéma jednotné platby (Single Payment Scheme – SPS), v některých nových členských státech včetně České republiky se jedná o jednotnou platbu na plochu (Single Area Payment Scheme – SAPS). Systém SAPS je charakteristický úplným oddělením od produkce a poskytuje se na hektar zemědělské půdy [9]. Výplata této skupiny přímých plateb je spojena s dodržováním limitů ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin a zdraví zvířat atd. (tzv. cross-compliance). Kvóty Tato regulace stanovuje maximální produkci na úrovni členských států, uvnitř členských států a pro jednotlivé farmáře. Jejich smyslem je omezení nadprodukce [1]. Kvóty jsou fungujícím nástrojem SZP EU i v současnosti. Tržní řády Je to označení pro regulační systém, jehož hlavním cílem je vytvořit pro zemědělce takové podmínky výroby, které by je podněcovaly k produkci silněji než tlak poptávky [2]. V současnosti se tržní řády již nepoužívají.
Společná zemědělská politika EU
17
Cílová (orientační) cena Určuje ji Rada na počátku každého roku, kdy odhaduje optimální ceny na trhu [3]. Orientační cena vyjadřuje částku, kterou musí producent při výkupu dostat. Při jejím stanovení se vychází z nejnižších výrobních nákladů [10]. Minimální (intervenční, garantovaná) cena Je to cena, za kterou zemědělskou produkci vykupují intervenční agentury, pokud ji nelze uplatnit na trhu nebo pokud tržní ceny EU klesnou pod garantované ceny [3]. Prahová (mezní) cena Slouží k ochraně domácí produkce před dovozem ze zahraničí. Stanovuje nejnižší možnou hodnotu, za kterou lze dovézt výrobek ze zahraničí. V případě dovozu za nízkou cenu je na výrobek uvalena dávka, která ho zdraží až do výše mezní ceny [10]. Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) byl založen 14. ledna 1962 a stal se hlavním organizátorem zemědělských plateb tvořených garantovanými cenami, vývozními refundacemi, nepřímými podporami a po reformě i přímými podporami. EAGGF měl dvě části [2]: • záruční část – obsahovala finance na vyplácení garantovaných cen, variabilních přirážek atd. • podpůrná část – obsahovala finance na restrukturalizaci zemědělství a podporu nových trendů. V programovacím období 2007-2013 se EAGGF rozdělil na dva fondy [11]: • Evropský zemědělský garanční fond (EAGF, European Agricultural Guarantee Fund), který financuje tržní opatření a přímé platby. • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD, European Agricultural Fund for Rural Development), který financuje rozvoj venkova. Společné tržní organizace (STO, CMOs) Základními institucemi regulace SZP se staly Společné tržní organizace (STO), mezi které je podle jednotlivých komodit rozděleno organizační ukotvení SZP. Každá STO je tedy odpovědná za svěřenou komoditu.
Společná zemědělská politika EU
18
STO se rozdělují do čtyř základních kategorií [3]: • STO pro jednoleté plodiny (obiloviny, olejniny), pro hovězí a skopové maso. Poskytuje přímou pomoc producentům, kteří užívají půdu a hospodářská zvířata. Přímá pomoc je spojena s referenčními obdobími a programy omezujícími produkci. • STO pro olivový oleje, tabák, bavlnu, některé druhy ovoce a zeleniny (citrusy, rajčata, švestky, stolní víno). Poskytuje přímou pomoc, která je přímo úměrná produkčním úrovním, ale podléhá stropům odvozeným z historických úrovní produkce. • STO pro mléčné výrobky a cukr. Poskytuje podpory v rámci produkčních kvót. Náklady na tyto podpory nese spotřebitel. • STO pro ovoce a zeleninu, kvalitní vína, vepřové maso, drůbeží maso, vejce a med. Umožňuje trhu se volně pohybovat a intervence jsou minimální. Hlavním smyslem existence STO je odstranit překážky ve výměně zboží mezi členskými státy EU, regulovat trh pro danou komoditu a udržovat společný celní systém – překážky pro import ze třetích zemí [1]. Především systém administrativního stanovení cen je považován za hlavní důvod pozdější nutnosti na reformu celé SZP. Při administrativním stanovení cen je totiž zcela vyloučen tržní vliv, který by omezoval úroveň produkce. Garantované ceny byly navíc stále navyšovány, což vedlo ke vzniku trvalé nadprodukce uvnitř Společenství [5].
Hospodářská krize
19
4 Hospodářská krize Roky 2007, 2008 a 2009 se zapíší do dějin světové ekonomiky, jako časy globální hospodářské krize, která ve světě vytvořila patrně nejhorší situaci od roku 1929 a tehdy začínající tzv. Velké hospodářské krize třicátých let [12].
4.1 Počátky vzniku hospodářské krize Úplný počátek dnešní hospodářské krize spadá již do roku 1998, kdy ve Spojených státech amerických (USA) docházelo k obrovskému rozvoji internetových technologií a ziskuchtivé domácnosti investovaly desítky až stovky miliard dolarů do emitovaných akcií amerických firem, které se právě internetovými technologiemi zabývaly. Nakoupené akcie se začaly postupně předávat mezi akcionáři, což způsobilo navýšení hodnoty akcií4, ale skutečná cena dané firmy zůstávala stále stejná. Mnoho domácností si akcie začalo pořizovat na dluh. Důvodem byla vidina návratnosti investice do pěti, maximálně deseti let s vysokými zisky. V roce 2000 dochází ale k náhlému zvratu, protože cena akcií spadla na hodnotu z roku 1998, tedy tam, kam skutečně patřila. Pro spoustu firem to znamenalo bankrot, jiné začaly propouštět zaměstnance, omezily investice a domácnosti omezily své výdaje. Ekonomika USA tak zamířila do recese [13].
První kupující, který ještě neměl dostatek informací, koupil akcii za 10 dolarů, zatímco poslední kupující byl za stejnou akcii ochoten zaplatit třeba i 200 dolarů.
4
Hospodářská krize Obr. 1
20
Index NASDAQ5
Zdroj: ZEMÁNEK, J. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. díl). [online]. 29.2.2008.
[1.2.2010].
Dostupné
na
www:
http://www.euroekonom.cz/analyzy-
clanky.php?type=jz-usa-hypoteky
Na danou situaci zareagoval FED6, který pro oživení ekonomiky během roku 2001 snížil základní úrokovou sazbu7 z 6,50 % na 1,75 %, což představovalo jednu z nejnižších hodnot v historii USA. K recesi americké ekonomiky tak vůbec nedošlo. Nízké úrokové sazby ale měly i skrytá negativa v podobě nekontrolovatelného utrácení amerických domácností díky levným úvěrům a hypotékám. Právě hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou se staly hlavním důvodem vzniku pozdější hypoteční krize [13].
4.2 Hypoteční krize Hypoteční krize se stala realitou v březnu 2007 [14], ale její počáteční důvody spadají již do roku 2000, kdy se prosadil model snadného bydlení pro každého. Proto FED držel základní úrokovou sazbu dlouhodobě nízko, aby zlevnily hypoteční úvěry a tím se staly hypotéky na nové bydlení dostupnější [15]. Pořizovat nemovitosti si tak začaly i domácnosti, které by si to za normální situace nemohly dovolit [16]. Na vzniku pozdější hypoteční krize se i velkou měrou podílely
Index NASDAQ je souhrnný index, který byl zaveden roku 1971. Měří vývoj technologických akcií obchodovaných jak na amerických, tak i neamerických trzích. 6 FED (The Federal Reserve System) – americká centrální banka 7 Základní úroková sazba je sazba, kterou stanovuje centrální banka a odvíjí se od ní komerční úvěry. Na výši základní úrokové sazby jsou velmi citlivé hypotéky. 5
Hospodářská krize
21
samotné hypoteční firmy, které začaly půjčovat bez jakéhokoli dokladu o příjmech klientů [14]. Poptávka po nemovitostech v USA se tak rapidně zvýšila. Spolu s poptávkou následně začala růst i cena nemovitostí. FED držel nízkou základní úrokovou sazbu až do roku 2004. Teprve po čtyřech letech začal sazbu zvyšovat a spolu s ní se zvyšovaly i hypoteční úrokové sazby. Řada domácností se začala dostávat do problémů se splácením hypoték. Obr. 2
Základní úroková sazba FED v %
8,00 6,60 6,00
5,25
5,50
5,50
5,25
4,75 4,25
4,25
4,00 2,25 1,75
2,00
1,25
1,00 0,25
0,00 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj:
Euroekonom
–
Ekonomické
grafy.
[online].
[1.2.2010].
Dostupné
na
www:
http://www.euroekonom.cz/grafy-svet-data.php?type=usa-fedurok-rok (Vlastní úprava.)
Situaci amerických domácností ještě ztížil rekordní růst cen ropy v roce 2007. Tím se výdaje domácnostem ještě více zvýšily. Proto řada z nich přestala platit hypotéky a domy jim byly následně zabaveny. Dům zatížený hypotékou byl ale stále majetkem banky, tudíž náklady spojené s nesplacenou hypotékou nesly právě banky [16]. Banky vyřešily tento problém sekuritizací, což znamená, že hypoteční cenné papíry zahrnuly mezi akcie a ty následně začaly prodávat na kapitálových trzích do celého světa [15]. Snažily se tak snížit riziko jeho rozptýlením do celého světa. Důsledek byl ale zcela opačný, protože když v červenci roku 2007 vypukla panika z krize naplno, nikdo nevěděl, kde všude mohou být špatné úvěry z amerických „subprime hypoték“8 rozmístěny. To rapidně zvýšilo míru vníma-
„Subprime hypotéka“ je již jednou uzavřený úvěr, který byl znovu prodán za nízkou cenu nebankovním společnostem. 8
Hospodářská krize
22
ného rizika na mezibankovních trzích a počínající krizi to jen posílilo a současně rozšířilo do ekonomik celého světa. Především míra vnímaného rizika způsobila bankám velké problémy s likviditou9. Banky si přestaly navzájem půjčovat a domácnosti si z bank začaly rychle vybírat všechny své úspory [14]. FED na vzniklou situaci dlouho nereagoval a vysokou základní úrokovou sazbu držel až do podzimu roku 2007. Důvodem byla snaha udržet nízkou míru inflace, která měla díky vysoké ceně ropy tendenci růst. Obr. 3
Vývoj cen ropy v USD/barel
Zdroj: ŠVIHLÍKOVÁ, I. Rok 2008: rok prudkých zvratů. Britské listy. ISSN 1213-1792 [online]. 14.12.2009. [2.2.2010]. Dostupné na www: http://www.blisty.cz/art/50290.html
18. září 2007 i na úkor inflace FED snížil úrokové sazby. Nižší úroková sazba pomohla bankám zvyšovat likviditu a současně mírně snížila hypoteční úrokové sazby. Krizi to již ale neodvrátilo, protože počet neplatících domácností již byl příliš vysoký a dosahoval výše 6 %, což odstartovalo vlnu prvních bankovních bankrotů [17]. 18. března 2008 bankrotuje první americká investiční banka Bear Stearns [14]. Celá situace vyvrcholila v červenci 2008, kdy zbankrotovala třetí největší hypoteční banka USA Indy Mac Corp., následována bankou Lehman Brothers [15]. Pojišťovnu AIG od bankrotu zachránil FED, který pojišťovně poskytl úvěr ve výši 85 miliard amerických dolarů (USD) [18].
9
Likvidita banky je schopnost banky dostát svým závazkům.
Hospodářská krize Obr. 4
23
Dopad bankovních bankrotů na akcie v Evropě
Zdroj: Profit – Ekonomická http://www.profit.cz/krize.aspx
krize.
[online].
[2.2.2010].
Dostupné
na
www:
V roce 2008 se krize začíná projevovat i v dalších ekonomikách. V Evropě se do značných potíží dostávají britská banka Northern Rock, belgická KBC, německá Erste, nizozemsko-belgicko-lucemburská Fortis Bank a další. Krize dostala do problémů i celé státní hospodářství, např. na Islandu, který zbankrotoval a dostal tak do potíží i státy, které měly nakoupeny islandské státní dluhopisy, které se staly bezcennými [15]. Z původně hypoteční či finanční krize se tak v roce 2008 stává globální hospodářská krize.
4.3 Globální hospodářská krize Důvodem vzniku globální hospodářské krize, projevující se od roku 2008, je americká hypoteční krize z roku 2007, která se rozšířila i do dalších sektorů, protože s problémy finančního sektoru se zhoršuje také dostupnost zdrojů pro podniky a domácnosti [18]. Výše zdrojů, které mají podniky k dispozici, ovlivňují nejenom podnikové investice, ale i počet zaměstnanců v podniku. Ten má pak významný dopad na příjmy domácností. Následně je ovlivněna poptávka v ekonomice, ceny, hrubý domácí produkt (HDP) a další. Můžeme tedy říct, že současná hospodářská krize má dopad téměř ve všech oblastech a je skutečně globální.
Hospodářská krize
24
4.4 Globální hospodářská krize 2008 vs. Velká hospodářská krize 1929 Ekonomové se shodují, že se v současnosti jedná o největší krizi od roku 1929, kdy krach burzy v New Yorku způsobil největší hospodářskou krizi v dějinách. Současná krize se od té předešlé v mnoha věcech liší, ale také shoduje. Odlišnost krizí je v oblasti vzniku. Současné problémy vyvolala krize na trhu hypoték a nemovitostí, zatímco ve 30. letech to bylo extrémní nadhodnocení akciových trhů, což způsobilo jejich kolaps. Mezi společné znaky krizí pak patří vysoké zadlužení, celosvětový charakter krizí, horší přístup ke kapitálu, růst nezaměstnanosti a zhoršení pozice spotřebitelů. I přes všechny společné znaky současná krize podle odborníků nebude tak vážná jako krize v 30. letech. Důvody jsou větší propojenost jednotlivých ekonomik, získané zkušenosti z předešlých krizí a stabilní politická situace na rozdíl od poválečné Evropy [18].
4.5 Společná řešení krize První stát, který krizi začal řešit bylo USA. Pro nastartování ekonomiky měl pomoci balíček o objemu 700 mld. USD. Po vzoru USA pak tzv. záchranné balíčky peněz tvořily i další státy. Tab. 1
Záchranné balíčky vlád v roce 2008
Stát: USA Německo Francie Itálie Velká Británie Rakousko Dánsko Řecko Irsko Maďarsko Nizozemsko Portugalsko Švédsko Švýcarsko Španělsko
Částka v národní měně: 700 mld. (USD) 480 mld. (EUR) 360 mld. (EUR) 40 mld. (EUR) 400 mld. (GBP) 100 mld. (EUR) 35 mld. (DKK) 28 mld. (EUR) 450 mld. (EUR) 3 mld. (HUF) 200 mld. (EUR) 20 mld. (EUR) 1515 mld. (SEK) 60 mld. (CHF) 150 mld. (EUR)
% HDP: 5,1 19,8 19 2,6 28,6 36,9 2,1 11 235,7
6,1 50,5 14,3
Zdroj: BIKÁR, M. Finančná politika vlád vo finančných krizách. In Evropské finanční systémy 2009. 1. vyd. Brno: MU, 2009. (103-107) str. ISBN 978-80-210-4882-9. (Vlastní úprava.)
Hospodářská krize
25
Kromě záchranných balíčků peněz dochází nejen v USA, ale i Evropě ke zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Sice se díky tomu zhoršuje přístup podniků ke kapitálu, ale snahou je zajistit, aby úvěr dostali jen ti, kteří ho budou moci splácet. Také dochází k zestátnění některých finančních institucí, čímž vláda začíná více zasahovat do ekonomiky. Pro úspěšné řešení krize by měla být kombinace zásahů vlád, centrálních bank a soukromých finančních subjektů vyvážená [18]. Další způsoby řešení vzniklé krize se v jednotlivých státech odlišují a liší se také v sektorech, ve kterých jsou uplatňovány.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
26
5 Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Současná světová hospodářská krize, která má svůj původ v americké hypoteční krizi, dopadá ve větší či menší míře do všech oblastí a sektorů ekonomiky. Krize se nevyhnula ani zemědělství, i když ho zasáhla se značným zpožděním oproti jiným sektorům. Toto zpoždění bylo způsobeno vyšší odolností zemědělského sektoru vůči hospodářské krizi, protože potraviny se řadí mezi základní lidské potřeby a lidé je tudíž budou nakupovat neustále, aby přežili. To ale neznamená, že zemědělství je proti krizi zcela imunní. Musí také čelit mnoha rizikům spojených s krizí a intenzita těchto rizik roste společně s hloubkou a délkou trvání krize. V současné době je velmi složité určit výsledný dopad krize na zemědělský sektor, protože tento dopad závisí jak na druhu zemědělského produktu, tak i na situaci v zemi, ve které se dopad zkoumá. Například dlouhodobé snížení příjmů domácností může snížit poptávku po zemědělských produktech, jako jsou maso nebo mléčné výrobky, které mají vyšší elasticitu poptávky10, než jiné produkty. Snížená poptávka následně vyvolá pokles cen těchto produktů. Tyto dopady krize na poptávku a cenu zemědělských komodit by byly mnohem mírnější v rozvinutých a vysoce příjmových státech. Důvodem je velmi nízká elasticita poptávky u většiny zemědělských produktů v těchto zemích oproti rozvojovým zemím11. Nižší ceny zemědělských produktů by pak na druhou stranu mohly spotřebitelům, kteří působí na straně poptávky, nahradit jejich snížené příjmy, zatímco zemědělcům, kteří působí na straně nabídky, by se snížily výrobní náklady [19]. Zkoumání dopadů krize na zemědělství je tedy velmi obtížné. Je důležité při něm brát v úvahu více skutečností najednou. Zemědělství je totiž sektor, na který působí řada faktorů, a to jak faktory ovlivnitelné, jako jsou poptávka, ceny, příjmy zemědělců a další, tak i neovlivnitelné, jako jsou například počasí, choroby plodin či velikost úrody. Také je těžké rozpoznat, zda za současnými problémy v zemědělství skutečně stojí hospodářská krize, anebo se jedná o problémy vzniklé vývojem samotného zemědělství. Faktem je, že o dopadu hospodářské krize na zemědělství se nyní mluví pořád a všude. Jsou to ale pouhé spekulace a domněnky, protože stále nejsou dostupná všechna konečná data, která jsou potřebná pro určení dopadu krize na sektor zemědělství. Pro stanovení skutečného dopadu je tedy potřeba větší časový odstup, protože situace v zemědělství se neustále vyvíjí a mění se téměř každým dnem.
Elasticita poptávky měří citlivost poptávky daného statku na jeho cenu. Rozvojové země jsou obecně státy s nízkou úrovní materiálního blahobytu a životní úrovní obyvatel, s nerozvinutým průmyslem a nízkým indexem lidského rozvoje (HDI). 10 11
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
5.1
27
Dopad krize na ceny zemědělských komodit
Jednou z oblastí zemědělství, na kterou má probíhající hospodářská krize významný dopad, jsou ceny zemědělských komodit. Výši cen zemědělských komodit ovlivňuje řada faktorů, které můžeme rozdělit do 4 základních skupin [20]: • Politiky – obchodní, zemědělská, biopaliv/energií, potravinové bezpečnosti a udržitelného rozvoje. • Faktory poptávky – zásoby, potraviny, biopaliva a průmysl. • Faktory nabídky – zemědělská půda, výnosy, řízení zemědělských podniků, cena vstupů do výroby, počasí a úroda. • Ostatní faktory – investice, měnový kurz, přepravní sazby, cena ropy a technické podmínky. V roce 2006 ceny základních potravinových komodit začaly růst a roku 2008 se dostaly na rekordní úrovně. To vyvolalo v některých státech EU nepokoje a vysoký růst počtu hladovějících po celém světě. Důvody tohoto prudkého nárůstu cen potravin byly, zvýšená poptávka po potravinách v rychle rostoucích rozvojových zemích, omezování exportu ze strany velkých vývozců, nepříznivé počasí, používání kukuřice a pšenice pro výrobu biopaliv a vysoká cena ropy. Od roku 2008 se ceny snižují, ale i nadále zůstávají na vysoké úrovni a předpokládá se, že se v nejbližší době nedostanou pod úroveň z roku 2006. I v blízké budoucnosti se očekává, že trh s těmito komoditami bude velmi nestabilní a pravděpodobně se zopakuje prudký růst cen z období 2007 až 2008. Důvodem tohoto předpokládaného vývoje je těsná rovnováha nabídky a poptávky, kvůli které je trh velmi náchylný na mimořádné výpadky ve sklizni nebo prudký růst cen ropy [21].
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 5
28
Vývoj cen v zemědělství ČR za období 2007 až 2009 v % 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 7/07
10
1/08
4
7
10
1/09
4
7
Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců
Zdroj: Česká národní banka – Zpráva o inflaci. [online]. [11.2.2010]. Dostupné na www: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2009/2009_IV/zoi_2009_IV_grafy.html
5.1.1
Živočišná výroba
Maso a mléčné výrobky jsou příkladem zemědělských produktů, které mají vyšší elasticitu poptávky v porovnání s rostlinnými. Vyšší elasticitu poptávky mají především hovězí, vepřové maso a sýry, zatímco například elasticita levnějšího drůbežího masa nebo másla je nižší. Snížené příjmy domácností mají tedy významnější dopad na poptávku po živočišných produktech, než po rostlinných. Poptávka po těchto produktech roste v době ekonomického růstu, zatímco v době krize se poptávka snižuje, čímž dochází ke snížení i jejich cen. Dopad nižších příjmů na poptávku po mase a mléčných výrobcích je ještě významnější v rozvojových zemích, kde je v porovnání s vyspělými zeměmi vyšší elasticita poptávky u většiny produktů a kde výdaje na jídlo zabírají značnou část domácího rozpočtu [19]. Rok 2009 byl charakteristický prudkým propadem cen masa a především mléka. Jejich opětovný růst se očekává v letech 2010 až 2018. Tento růst bude ale pomalejší, než růst cen rostlinné produkce, protože má krize na maso a mléko větší krátkodobý vliv prostřednictvím cen, které jsou více citlivé na úroveň příjmů [22]. Hodnota živočišné produkce v roce 2009 klesla o 9,7 %. Tento propad hodnoty zavinil pokles cen a také snížení množství produkce. Poklesly ceny tří hlavních živočišných produktů, a to mléka o 20,3 %, prasat o 4,2 % a skotu o 1,8 %. Množství produkce se u mléka naopak téměř nezměnilo a u prasat kleslo o 0,3 %. Více se živočišná produkce snížila u skotu o 2,9 % [23]. Na následujícím grafu je znázorněna cena a nákup mléka v České republice za rok 2009. Na grafu je patrné, že ve 4. čtvrtletí roku 2009 se cena mléka začala mírně zvyšovat.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 6
29
Nákup a cena mléka v ČR
11,0
600
9,0
570
7,0
milionů litrů million litres
630
540
Kč/litr CZK per litre
Mléko - nákup a průměrné ceny zemědělských výrobců Milk - collection and average agricultural producer prices
5,0 IV
I 2008
II
nákup collection
III
IV
I 2009
II
III
IV
cena (kravské mléko, tř. j. Q) price (cow milk, Q quality class)
Zdroj: Český statistický úřad – Rychlá informace. [online]. [6.2.2010]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gzem012910_410.xls
Následující graf znázorňuje pokles cen masa a mléka EU v roce 2009 oproti roku 2008.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 7
30
Meziroční pokles cen 3 hlavních produktů živočišné výroby EU v roce 2009 v %
Mléko
Prasata
Skot
0 -1,8 -5
-4,2
-10 2009 -15 -20 -20,3 -25
Zdroj: ALTEROVÁ, L. Zemědělský příjem loni klesl. [online]. 5.1.2010. [25.1.2010]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Zemedelsky-prijem-loni-klesl__s43x35450.html (Vlastní úprava.)
5.1.2
Rostlinná výroba
Spotřeba rostlinných výrobků je mnohem méně citlivá na změny příjmů domácností než spotřeba živočišných výrobků. Cena rostlinných komodit v roce 2008 také dosahovala rekordních hodnot, jako tomu bylo u živočišné produkce a předpokládá se, že by cena pšenice, rýže, olejnatých semen či surového a rafinovaného (bílého) cukru do roku 2018 neměla dosáhnout své původní úrovně, i když bude klesat [21]. Například pšenice a rýže, z maxima v roce 2009 klesly asi nejprudčeji, ale pořád zůstávají vysoko nad úrovní před krizí. Za poklesem cen je vedle celosvětové hospodářské krize i to, že zemědělci zvýšili osevní plochy, v naději, že vyšší ceny jim přinesou i vyšší zisky [24]. Cena rostlinné produkce v roce 2009 klesla o 13,2 %. Důvodem bylo především snížení cen o 12,4 % a také nižší produkce o 0,8 %. Ceny se snížily téměř u všech rostlinných komodit. U obilí činil pokles 27,5 %, u technických plodin 15,6 %, u olivového oleje 14,7 % a u ovoce 12,3 %. Množství produkce technických plodin vzrostlo o 8,6 %. Objem vyrobeného olivového oleje se snížil o 8,9 %. Snížilo se i množství obilovin o 4,9 % [23]. Na následujícím grafu je znázorněn vývoj ceny pšenice ve světě od roku 2002 s náznakem předpokládaného vývoje v roce 2010.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 8
Vývoj ceny pšenice ve světě
Zdroj:
Abare.gov.au
–
Wheat.
31
[online].
[5.2.2010].
Dostupné
na
www:
http://www.abare.gov.au/interactive/09ac_june/htm/wheat.htm
Následující graf znázorňuje pokles cen vybraných komodit rostlinné produkce v roce 2009 oproti roku 2008. Obr. 9
Meziroční pokles cen některých komodit rostlinné produkce v %
Obilí
Technické plodiny
Olivový olej
Ovoce
0 -5 -10 -12,3
-15 -15,6
-14,7
2009
-20 -25 -30
-27,5
Zdroj: ALTEROVÁ, L. Zemědělský příjem loni klesl. [online]. 5.1.2010. [25.1.2010]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Zemedelsky-prijem-loni-klesl__s43x35450.html (Vlastní úprava.)
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
5.1.3
32
Biopaliva
V EU je spotřeba biopaliv ovlivněná směrnicemi na podporu využití biopaliv a dalších obnovitelných zdrojů energie. Tyto směrnice stanovují minimální podíl biopaliv na všech palivech. Proto jsou biopaliva vůči nižším příjmům domácností odolná a spíše reagují na změny HDP12. V EU jsou biopaliva vyráběna především z rostlinného oleje a proto jejich cena je silně ovlivněna cenou rostlinných olejů, která v důsledku krize v roce 2009 zaznamenala pokles. Proto můžeme říci, že krize nezpůsobila žádné změny v množství biopaliv v EU, ale prostřednictvím rostlinného oleje způsobila pokles jejich ceny. Předpovědi dalšího vývoje cen biopaliv jsou značně nejisté díky mnoha faktorům, které na ně působí. Těmito faktory jsou především budoucí cena ropy, politické zásahy a vývoj technologie [19]. Podle nejnovějších předpovědí by se prudký růst cen zemědělských komodit z let 2006 až 2008 mohl brzy opakovat. Důvodem je obnovený růst poptávky po zemědělských plodinách v rozvojových zemích a také pokračující, a v některých zemích EU i rostoucí, vládní podpora biopaliv, která bude zvyšovat ceny nejčastějších surovin pro výrobu bionafty a bioetanolu, jako jsou kukuřice a rostlinné oleje. Tato podpora tak následně bude zvyšovat ceny dalších zemědělských komodit. Na růst cen bude mít také dopad zvýšená cena ropy, která zvedne zemědělcům náklady na výrobu [25]. Následující část bakalářské práce se bude podrobněji zabývat širšími problémy v zemědělství, které vznikly díky hospodářské krizi. Jsou jimi například úvěrová omezení či agrární obchod. V posledním desetiletí se zemědělství EU stalo více globální prostřednictvím mezinárodního obchodu a také více integrované do moderního finančního systému. Díky tomu je více závislé na makroekonomických situacích států, které nejsou členy EU. Dopady krize na jednotlivé oblasti zemědělství EU tedy závisí na síle a hloubce vazby, kterou tyto oblasti mají k finančnímu systému a globální ekonomice [19].
5.2 Dopad krize na vstupy zemědělské výroby Jednou z oblastí zemědělství, na kterou má hospodářská krize významný dopad, je zemědělská výroba. Krize totiž ovlivnila jak poptávku zemědělců po vstupech do zemědělské výroby, tak i následně jejich cenu. Mezi vstupy zemědělské výroby řadíme krmiva, osiva, služby spojené s výrobou, hnojiva a další chemické prostředky. Poptávka po vstupech do zemědělské výroby za rok 2009 zůstávala vlivem krize na velmi nízké úrovni, ale již v roce 2010 se očekává její mírný růst. Důvodem nízké poptávky zemědělských výrobců po vstupech do výroby byla nedůvěra v budoucí zpětné výdělky. Množství vstupů do zemědělství má ten-
Hrubý domácí produkt (HDP) je celková hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území v peněžním vyjádření.
12
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
33
denci se měnit podle očekávané výše výdělků, které z nich v budoucnu plynou. Tato nedůvěra u zemědělců vznikla díky poklesu prodejů vlivem krize. Snížená poptávka po vstupech zemědělské výroby následně vyvolala pokles hodnoty vstupů v roce 2009, a to o 9,2 %. Příčinou bylo snížení cen vstupů o 6,3 % a také pokles poptávky zemědělců o 3,1 %. Poptávka klesla především po hnojivech, a to o 14 %. Největší poklesy cen byly zaznamenány u krmiv o 14,1 % a u energie o 12,5 %. Díky poklesu cen rostlinné a živočišné produkce se v roce 2009 snížila i hodnota zemědělské produkce v EU, a to o 10,9 % [23]. Na následujícím grafu je zachyceno, jak se vyvíjel index cen vstupů13 do zemědělství ČR za období 2008 až 2009. Obr. 10
Index cen vstupů do zemědělství ČR za období 2008 až 2009
Graf 1: Indexy cen vstupů do zemědělství - celkem (průměr 2005 = 100) Input agricultural price indices - total (average 2005 = 100) 125
120
115
110
105
100
95
90
85 1Q/03
3Q
1Q/04
3Q
1Q/05
3Q
1Q/06
3Q
1Q/07
3Q
1Q/08
3Q
1Q/09
3Q/09
VSTUPY CELKEM (INPUT TOTAL)
Zdroj: Český statistický úřad – Indexy cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství za 3. čtvrtletí 2009. [online]. [8.2.2010]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/tab/6B001F0173
13
Pro výpočet čtvrtletního indexu cen vstupů do zemědělství se používá Laspeyresův vzorec:
p1 p0 q0 p0 *100 I 1/0 = ∑ p0 q0 ∑
kde p1 = cena vykazovaného období, p0 = cena základního období (rok 2005) a p0q0 = stálá váha v základním období (objem nákupu do zemědělství podle národních účtů za rok 2005).
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
34
5.3 Dopad krize na zemědělce a zemědělské podniky Zemědělské podniky EU začaly krizi pociťovat na konci roku 2008, kdy se jim poprvé snížily výdělky z prodejů. V roce 2009 na ně krize dopadla již v plné síle, a to v podobě nižší poptávky po zemědělských produktech a ve ztížené dostupnosti úvěrů. Hospodářská krize má silný dopad nejenom na zemědělské podniky, ale i na samotné zemědělce. Krize velmi negativně dopadá především na spokojenost zemědělců v zemědělském sektoru. Spokojenost zemědělců v sektoru se rapidně snižuje, a to díky mnoha problémům, kterým zemědělci musí v současnosti čelit. Těmito problémy jsou například snížené příjmy, nezaměstnanost a stejně jako zemědělské podniky i zemědělci bojují s nižší dostupností úvěrů. Právě dostupnost zemědělských podniků a zemědělců EU k bankovním úvěrům se stala jedním z nejzávažnějších problémů celého zemědělského sektoru. 5.3.1
Dostupnost úvěrů
Nejvíce úvěrů v zemědělství je poskytováno na krytí provozních nákladů zemědělců a zemědělských podniků mezi obdobím pěstování, sklizně a konečným prodejem, tedy v období mimo hlavní sezónu. Dostupnost úvěrů se ale v roce 2009 důsledkem krize rapidně zhoršila. Hlavním důvodem bylo především zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů v rámci opatření vlády proti opakování hypoteční krize. Jako další důvody je možno uvést vyšší poptávku zemědělců a zemědělských podniků po bankovních úvěrech nebo více limitované termíny splátek. Obecně platí, že významnější pokles dostupnosti úvěrů zaznamenaly malé a střední zemědělské podniky. Na konci roku 2008 bylo těmito problémy dotčeno 40 % všech zemědělských podniků v EU, přičemž 70 % z nich to byly podniky menší a střední velikosti [26]. Tyto podniky mají nyní velké problémy se získáním bankovního úvěru kvůli své nižší likviditě a menší hodnotě majetku v porovnání s velkými zemědělskými podniky. Právě kvůli nižší likviditě a menší hodnotě majetku nejsou malé podniky pro banky tolik věrohodné jako velkovýrobci a v důsledku této nedůvěry ve zpětné splácení úvěrů, banky menším podnikům úvěry neposkytují. Úvěry poskytují především velkým a finančně zdravým podnikům, u kterých nemusí mít obavu z nesplacení úvěru. Většina bank se totiž po hypoteční krizi řídí heslem: „Zcela se vyhnout riziku, anebo ho alespoň minimalizovat [19].“ Je možno proto říci, že banky začaly poskytovat úvěry na základě podrobného zhodnocení finanční situace žádajícího podniku o úvěr a následného pocitu jistoty či nejistoty z návratnosti půjčky. Kromě malých a středních zemědělských podniků může mít toto chování bank negativní dopad i na dostupnost úvěrů velkých zejména vysoce spekulativních podniků či zcela nových zemědělských podniků, se kterými banky nemají ještě žádné zkušenosti. Problém s dostupností úvěrů tedy není problémem pou-
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
35
ze malých a středních zemědělských podniků, ale všech podniků, u kterých banky budou mít jakýkoliv pocit nejistoty z budoucího splácení poskytnutého úvěru. První náznaky úvěrového omezení evropští zemědělci zaznamenali již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. Pokles byl ale malý a pro farmáře tedy nevýznamný. Silnější pokles byl zaznamenán v roce 2009 a podle evropské asociace COPA/COGECA14 byly úvěry zemědělského sektoru zasaženy krizí nejvíce v porovnání s jinými ekonomickými sektory. Intenzita dopadu se ale v jednotlivých zemích liší, protože závisí na stavu zemědělství v dané zemi. Zeměmi EU, ve kterých je dopad krize na zemědělské podniky nejvážnější, jsou Velká Británie, Belgie, Itálie a Španělsko. V těchto zemích je ve vážném ohrožení celá zemědělská výroba, protože zemědělské podniky kvůli nedostupným úvěrům nemají dostatek finančních prostředků na vstupy potřebné pro výrobu. Západní členské státy EU, jako jsou Francie a Německo, zaznamenávají velmi nízký nebo téměř žádný dopad krize na dostupnost úvěrů v zemědělství. Je to dáno celkově nižším množstvím dluhů zemědělců v těchto zemích. Většina států EU však bojuje s významným poklesem dostupnosti úvěrů. Toto finanční omezení má na malé zemědělské podniky i zemědělce významný dopad, a pokud bude trvat i nadále, může být dokonce ohrožena jejich životaschopnost. Situace je již natolik vážná, že mnoho především finančně nestálých zemědělských podniků bylo nuceno svou výrobu ukončit, což může mít vážné ekonomické důsledky, jako jsou například zvýšená nezaměstnanost, nižší poptávka či pokles HDP. Do řešení tohoto problému zemědělského sektoru se již v roce 2009 zapojila Evropská komise, která schválila režim podpory odpovídající pravidlům pro udělování státní podpory. Podle tohoto režimu může Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ČR (PGRLF)15 poskytovat finanční prostředky na provozní úvěry zemědělcům postiženým ekonomickou krizí. Na základě toho byl zahájen příjem žádostí o poskytnutí podpor na programy Provoz a Zpracovatel-Provoz od 7. května 2009. Tyto programy mají snížit úrokové zatížení u provozních úvěrů a poskytnout podporu ve formě zajištění úvěrů zemědělcům [26].
14
Sdružení nevládních zemědělských organizací COPA/COGEPA je zájmová organizace, která byla založena 6. září 1958. Hlavním zájmem COPA je ovlivnit výši garantovaných cen, které tvoří příjmy zemědělců. 15 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ČR (PGRLF) je základním pilířem dotační politiky Ministerstva zemědělství, který byl založen 23. června 1993. Je to nástroj, který působí v rámci tzv. národní pomoci.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 11
36
Stav úvěrů v zemědělství ČR
Zdroj: ŠPIČKA, J. Dopady krize na české zemědělství a možná východiska. (Přednáška). Praha: ÚZEI. 9.6.2009.
5.3.2
Příjmy zemědělců
Probíhající hospodářská krize posiluje nespokojenost zemědělských farmářů. Tato nespokojenost plyne především z poklesu příjmů farmářů v roce 2009 ve 22 z 27 zemí EU. Podle odhadů příjem na pracovníka v zemědělství EU klesl více než o 12 % [23]. Změny příjmů farmářů v roce 2009 v jednotlivých zemích jsou pro větší přehlednost znázorněny v následujícím grafu.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 12
37
Změny příjmů farmářů v roce 2009 oproti roku 2008 v %
Česká republika
Francie
Irsko
Itálie
Lucembursko Maďarsko
Malta
Německo
Rakousko
20
Velká Británie
14,3 9,1
10 0 -10
2009
-20 -30
-19,8 -24,1
-22,3
-21 -25,3
-20,4
-25,1 -35,6
-40
Zdroj: ALTEROVÁ, L. Zemědělský příjem loni klesl. [online]. 5.1.2010. [25.1.2010]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Zemedelsky-prijem-loni-klesl__s43x35450.html (Vlastní úprava.)
V důsledku nižších příjmů v roce 2009 farmáři také snižovali své investice a náklady na vstupy do zemědělské výroby, jak je již uvedeno v předchozí části bakalářské práce: Dopad krize na vstupy zemědělské výroby. Nižší příjmy zemědělců ale nebyly hlavním důvodem snižování investic na vstupy. Hlavním důvodem byl totiž pocit nejistoty zemědělců z budoucí návratnosti investic. 5.3.3
Nezaměstnanost
Snižování zaměstnanosti v oblasti zemědělství je již dlouhodobě trvajícím problémem v celé EU, který hospodářská krize ještě prohlubuje. Počet lidí zaměstnaných v zemědělství se tak v roce 2009 výrazně snížil. Jedním z důvodů je propouštění pracovníků ze zemědělských podniků, které musí již od roku 2008 čelit propadu výkupních cen svých komodit. Díky tomu podniky za produkty utržily méně a neměly dostatek peněžních prostředků nejenom na investice, ale i na mzdy svých pracovníků. Řada zemědělských podniků proto propouštěla své pracovníky, anebo tento problém vyřešila snížením mezd, které jsou v zemědělství i bez krize velmi nízké. Dalším důvodem snižování počtu lidí zaměstnaných v zemědělství je úplný krach zemědělských podniků, které nebyly schopné nadále čelit nižším tržbám a ztížené dostupnosti úvěrů. Hospodářská krize tedy nejenom snížila počet lidí zaměstnaných v zemědělství, ale i počet zemědělských podniků. Snížení počtu lidí zaměstnaných v zemědělském sektoru se následně projevilo do míry nezaměstnanosti EU, která se vlivem krize na začátku roku 2010
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
38
dostala na hodnotu 10 % a její růst se očekává i v roce 2010. Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých členských státech EU liší, přičemž platí, že nejvyšší nezaměstnanost je právě v zemích silně orientovaných na zemědělství. Zaměstnanost v zemědělském sektoru EU v roce 2009 meziročně klesla o 1,2 %. Ve státech eurozóny16 pokles činil 2,8 % [27].
5.4 Dopad krize na agrární obchod EU Evropská unie zůstává hlavním aktérem agrárního obchodu i navzdory probíhající hospodářské krizi. V importu, který tvoří pětinu světového importu, EU dokonce předstihla USA. V dovozu EU dominují sójové šroty, káva, sójové boby či banány. Tyto plodiny EU dováží především z USA, Brazílie a Argentiny. Od roku 2003 je EU i hlavním exportérem zpracovaných zemědělských výrobků, jako jsou například víno, pivo, vepřové maso a další. EU ale postupně toto své prvotní postavení v agrárním obchodě ztrácí, protože další země zaměřené na export, jako jsou například Brazílie a Argentina, svůj vývoz rychle zvyšují. Za tento rychlý růst vývozu Brazílie a Argentiny mohly rekordně vysoké hodnoty zemědělských komodit v roce 2008, které tvoří převážnou část jejich exportu. EU takový nárůst nezaznamenala, protože dvě třetiny jejího exportu tvoří již zpracované (finální) výrobky, na jejichž ceny zdražení komodit nemělo velký vliv. 5.4.1
Export EU
Hospodářská krize dopadla zejména na export EU, který byl směřován do roku 2007 převážně do USA. V roce 2008, kdy na USA dopadla krize v plné síle, se export EU do USA snížil z 19 % z roku 2007 na pouhých 17 %. EU začala svůj vývoz směřovat především do Ruska, kam jde nyní přes 9 % celkové vyvážené hodnoty.
Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. 16
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 13
39
Podíl vybraných zemědělských komodit na exportu EU v roce 2009 v mld. EUR
Pšenice
2,3 1,2 1,3 1,5 1,6 1,75 1,8 2
Mléko a smetana Šumivá vína Cigarety a doutníky Alkohol Sýry Vepřové maso Pivo
2,65 2,7
Whisky Potraviny do lodí a letadel Potravinové přípravky
3,1 3,2
Vonné a chuťové látky
4,3
Víno
0
1
2
3
4
5
Zdroj: ALTEROVÁ, L. V agrárním obchodě vede Evropská unie. [online]. 14.8.2009. [30.10.2009]. Dostupné
na
www:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/V-agrarnim-obchode-vede-Evropska-
unie__s43x34266.html (Vlastní úprava.)
Vlivem hospodářské krize celkový export v roce 2009 meziročně klesl o 12 %. Hlavním důvodem tohoto snížení je skutečnost, že probíhající krize omezuje poptávku po výrobcích s vyšší přidanou hodnotou17. Ovlivňuje tedy především finální produkty, na jejichž export je EU zaměřená. Mezi další důvody snížení můžeme zahrnout pokles cen zemědělských komodit a vývoj měnových kurzů. Hospodářská krize nejvíce omezila poptávku po vínech, alkoholických nápojích a mléčných výrobcích. O 13 % se vlivem krize snížila také hodnota exportu polotovarů, jako jsou například vonné a chuťové látky, mléčné polotovary, produkty ze zeleniny a polotovary z olejnin.
17
Výrobky s vyšší přidanou hodnotou jsou výrobky zpracované již do finální podoby.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 14
40
Meziroční pokles objemu exportu u vybraných komodit v roce 2009 v %
Víno
Vonné a chuťové látky
Mléčné polotovary
Produkty ze zeleniny
Polotovary z olejnin
Alkohol
0 -10 -20 -30 -40 -50 -60
Zdroj: ALTEROVÁ, L. V agrárním obchodě vede Evropská unie. [online]. 14.8.2009. [30.10.2009]. Dostupné
na
www:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/V-agrarnim-obchode-vede-Evropska-
unie__s43x34266.html (Vlastní úprava.)
5.4.2
Import EU
Dovoz EU byl v roce 2009 zasažen méně než vývoz . Hodnota importů do EU meziročně klesla jen o 9 %. Důvodem tohoto poklesu bylo omezení dovozu cereálií a také jejich nižší cena. Dalším důvodem byly snížené ceny šrotů z olejnin, rostlinných olejů a živočišných tuků, což jsou produkty, které tvoří více než polovinu všeho agrárního dovozu do EU [28].
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU Obr. 15
41
Podíl vybraných zemědělských komodit na importu EU v roce 2009 v mld. EUR
0,78 0,92 0,94 1 1,1 1,35 1,4 1,5
Řezané květiny Vinné hrozny Pšenice Hovězí maso Nerafinovaný cukr Tabák Kukuřice Palmový olej Víno
2,05 2,05
Kakaové boby Banány
2,75 3,95
Sojové boby
4,65
Káva
5,2
Sojové šroty
0
1
2
3
4
5
6
Zdroj: ALTEROVÁ, L. V agrárním obchodě vede Evropská unie. [online]. 14.8.2009. [30.10.2009]. Dostupné
na
www:
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/V-agrarnim-obchode-vede-Evropska-
unie__s43x34266.html (Vlastní úprava.)
5.4.3
Agrární obchodní bilance
Další oblastí agrárního obchodu EU, na kterou má hospodářská krize silný negativní dopad, je obchodní bilance. Agrární obchodní bilance EU byla do roku 2005 vyrovnaná s malým schodkem. V období 2005 až 2006 dokonce hodnota exportu převyšovala hodnotu importu. V roce 2007 se EU ale opět stala především importérem, a to kvůli růstu cen dovážených komodit. Záporné saldo18 v roce 2007 činilo 2,5 miliardy eur. Nepříznivý vývoj pokračoval i v roce 2008, kdy se záporné saldo agrárního obchodu EU zvýšilo na 4,7 miliardy eur. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje byly rostoucí ceny zemědělských komodit, protože zatímco ceny zemědělských komodit prudce rostly, ceny zpracovaných (finálních) výrobků, které tvoří většinu vývozu EU, se nezvyšovaly, ale spíše stagnovaly. Za růst deficitu agrárního obchodu EU může zejména dovoz sóji, řepky a rostlinných olejů [28].
18
Záporné saldo vyjadřuje převýšení dovozu nad vývozem.
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
42
5.5 Řešení dopadů krize na zemědělství v EU Pro řešení dopadů krize na zemědělství bylo z protikrizového balíčku EU, jehož celková hodnota činí 5 miliard eur, vyčleněno 1,02 miliard eur [29]. V rámci řešení dopadů krize na zemědělství došlo i k důležitým změnám celé SZP EU. Byla dokončena kontrola „zdravotního stavu“ (Health check) SZP, což přispělo k pokroku dalších reforem politiky. Dále EU zavedla možnost společného financování dotací na pojištění a vzájemné fondy a některé členské státy zavedly vládou financované dotované programy pojištění. Jednotlivé státy EU se snaží řešit dopady hospodářské krize na zemědělský sektor různými způsoby. Ve většině z nich ale převládají jednorázová politická opatření, jako jsou například přímě dotace dílčím zemědělským sektorům, přednostní poskytování úvěrů či daňové úlevy. Jaký skutečný dopad tato opatření budou mít a zda povedou k uzdravení zemědělského sektoru, anebo spíše přispějí k nestabilitě na globálním trhu, není stále jasné [30]. 5.5.1
Státní podpory
Na základě rozhodnutí Evropské komise mohou členské státy EU vyplatit svým zemědělcům jednorázovou státní podporu až do výše 15 000 eur. Tato podpora je určena zemědělcům ve všech odvětvích zemědělství. Rozhodnutím komise je změněn dočasný krizový rámec19, který komise přijala v lednu 2009. Do již existujícího rámce tak je zařazena i částka podpory pro zemědělce ve výši 15 000 eur. Tato částka může být udělena podniku pouze jednou, a to do konce roku 2010. Z částky musí být odečteny všechny podpory, které podniky již obdržely od začátku roku 2008. Režimy podpory musí být otevřeny všem prvovýrobcům, kteří se do obtíží dostali po 1. červenci roku 2008, tedy před začátkem krize, a musí doplňovat jiná obecná krizová opatření, která již členský stát zavedl [31]. Podpora pak bude vyplacená ve formě přímé platby, dotace úroků z úvěrů, výhodné půjčky či podpory plateb sociálního pojištění. Evropská komise chce do zemědělského sektoru tímto způsobem rozdělit celkem 700 milionů eur [28]. 5.5.2
Podpora trhu s mlékem
Asi nejvážnější situace v současnosti panuje na trhu s mlékem. Právě proto je celá řada dotací a opatření zaměřená na podporu tohoto dílčího sektoru zemědělství. Zatím poslední balíček podpory pro producenty mléka ve výši 280 milionů eur byl schválen 19. října 2009. Situace je ale již natolik vážná, že pouhé dotace peněz nestačí. Evropská komise proto také posílila program dodávek mléka do škol tím, že rozšířila nabídku výrobků a věkovou skupinu dětí, na které
Na základě dočasného krizového rámce se již v EU poskytují různé druhy podpor, které usnadňující přístup podniků k financování. 19
Dopad hospodářské krize na zemědělství EU
43
se tento program vztahuje. Zahájila také nové kolo podpůrných opatření na podporu odbytu mléčných výrobků a již od března roku 2009 dochází k intervenčním nákupům mléka a másla. Trhu s mlékem mají pomoci i zvýšené dotace na vývozy mléka a mléčných výrobků do třetích zemí [31].
Dopad krize na zemědělství ČR
44
6 Dopad krize na zemědělství ČR Dopady hospodářské krize na české zemědělství se velmi podrobně zabývá Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). V rámci zkoumání dopadů krize ÚZEI vytvořilo dokument s názvem Vliv globální finanční krize na agrární sektor ČR. Tento dokument je určený pro Ministerstvo zemědělství (Mze) a ÚZEI v něm uvádí všechny reálné, ale i jen teoretické, dopady krize na zemědělství ČR. Tyto dopady pak pro vedení Mze ÚZEI průběžně aktualizuje a generuje z nich závěry. K tomuto dokumentu jsem získala přístup díky praxi, kterou jsem si na ÚZEI zajistila. Pro veřejnost jinak není dostupný. Dopady krize jsou v dokumentu zkoumány v pěti hlavních oblastech. Těmito oblastmi jsou: majetek a ekonomika podniků, trh vstupů, trh výstupů, životní prostředí a podpory agrárního sektoru.
6.1 Dopady krize na majetek a ekonomiku podniků V této oblasti dopadů krize na české zemědělství se ÚZEI zaměřuje na zemědělské podniky a na podniky navazujících sektorů. Mezi dopady na majetek a ekonomiku zemědělských podniků ÚZEI řadí [32]: •
• •
•
ohrožení hodnoty majetku především velkých podniků, jejichž akcie jsou obchodovány na burze – důvodem je propad cen obchodovatelných akcií na burze, snížení hodnoty zásob u podniků s většími skladovacími kapacitami a zásobami – důvodem je pokles cen obchodovaných zemědělských komodit, zvýšený zájem podniků o řízení rizik, jako jsou příjmy – důvodem je nestálá situace na trhu, která nutí podniky k řešení rizik s využitím opatření zemědělské politiky a vnitřních opatření, snižování ziskovosti výroby v podnicích – důvodem je tlak maloobchodníků na ceny.
Jako jediný dopad krize do majetku a ekonomiky podniků navazujících sektorů ÚZEI pak definuje: • ohrožení majetku velkých dodavatelských a odběratelských podniků – důvodem je propad cen obchodovatelných akcií.
6.2 Dopady krize na trh vstupů V oblasti trhu vstupů se ÚZEI zaměřuje na trhy půdy a práce, úvěrový trh a trh ostatních vstupů.
Dopad krize na zemědělství ČR
45
Dopady na trh půdy • růst daňové zátěže ze zemědělské půdy – důvodem je snižování rozpočtů obcí v důsledku krize, • růst poptávky po zemědělské půdě – důvodem je možnost investorů investovat ve větší míře do půdy, • růst celkového objemu nabídky půdy na trhu – důvodem je ztráta zaměstnání vlastníků půdy. Dopady na trh práce • lokální zlepšení situace na trhu práce v zemědělství – důvodem je pokles zaměstnanosti v nezemědělských podnicích v regionech, • snižování zaměstnanosti v zemědělství – důvodem je především ztížený přístup k úvěrům. Hlavním dopadem na úvěrový trh je • zhoršená dostupnost zejména provozních úvěrů pro zemědělské podniky a zvýšení úrokových sazeb – důvodem je nedostatek volných finančních zdrojů v bankovním sektoru a vyšší opatrnost bank. Dopady na trh ostatních vstupů • pokles cen motorových paliv – důvodem je snížená poptávka po výrobcích automobilového průmyslu a pokles ceny ropy, • růst cen minerálních hnojiv, který vede ke snížení poptávky v zemědělských podnicích – důvodem je prudký růst cen v letech 2007 až 2008.
6.3 Dopady krize na trh výstupů Trh výstupů je oblast, kterou ÚZEI v dokumentu rozebírá nejpodrobněji. Je rozdělena na dalších šest podoblastí, v rámci kterých jsou pak dopady krize zkoumány. Dopady na trh rostlinných komodit • prudký pokles cen na konci roku 2008 – důvodem je pokles zahraniční poptávky, • nestálost cen v dalším období – důvodem je očekávání návratu spekulativního kapitálu na agrární trhy. Dopady na trh živočišných komodit • prudký pokles cen na konci roku 2008 – důvodem je pokles zahraniční poptávky,
Dopad krize na zemědělství ČR
46
• nestálost cen v dalším období – důvodem je očekávání návratu spekulativního kapitálu na agrární trhy, • pokles živočišné výroby – důvodem je vyšší nákladovost výroby a snížená poptávka po potravinách živočišného původu. Dopady na trh potravinářských výrobků • tlak maloobchodníků na snižování cen potravinářských výrobců – důvodem je negativní dopad krize do maloobchodu, řešený tlakem na dodavatele, • omezení obchodu se zeměmi EU – důvodem je pokles zahraniční poptávky, • omezení obchodu se třetími zeměmi – důvodem je dopad krize ve třetích zemích. Dopady na trh biopaliv • pokles cen motorových paliv, vedoucí ke zvýšeným výdajům na biopaliva – důvodem je snížená poptávka po výrobcích automobilového průmyslu a pokles ceny ropy, • zvyšování tlaku na cenu biopaliv a zvyšování podpory ze strany spotřebitelů paliv – důvodem je pokles ceny ropy při daných podmínkách podpory biopaliv, jako je povinné přimíchávání. Dopady na maloobchodní trh potravin • pokles spotřebitelských cen – důvodem je pokles cen zemědělských surovin a tlak na dodavatele, • stagnace spotřeby základních potravin a snižování poptávky po dražších potravinářských výrobcích – důvodem je stagnace či dokonce snižování poptávky obyvatel. Dopady na trh dřeva • pokles cen dřeva – důvodem je pokles výstupů ve stavebním sektoru.
6.4 Dopady krize na životní prostředí V této oblasti ÚZEI zkoumá pouze dva možné dopady: • přechod podniků na agro-environmentální programy – důvodem je vynucené snižování intenzity výroby prostřednictvím příjmů za účast v agroenvironmentálních programech,
Dopad krize na zemědělství ČR
47
• snížení investic do technologií bránících degradaci20 - důvodem je opatrnější investování podniků kvůli zhoršení jejich ekonomické situace a menší dostupnosti úvěrů.
6.5 Dopady krize na podpory agrárního sektoru Také jsou zkoumány pouze dva dopady, a to: • snižování výdajů na domácí podpory zemědělství – důvodem je zpomalení české ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu, • nacionalizace zemědělských politik v EU – důvodem jsou rozdíly v dopadech krize v jednotlivých zemích EU a zvětšování rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů EU.
6.6 Řešení dopadů krize na zemědělství v ČR Za účelem řešení dopadů krize na ekonomiku a hospodářství v ČR zřídila vláda dne 8. ledna 2009 Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Rada fungovala jako odborný poradní, konzultační a pouze dočasný orgán vlády ČR. Byla tvořena deseti členy a řízena předsedou vlády. Hlavním úkolem Rady bylo analyzovat rizika a dopady hospodářské krize na ČR, a navrhnout opatření a nástroje, které budou dopady krize v ČR zmírňovat. Za tímto účelem NERV vytvořila tzv. Národní protikrizový plán [33]. Jedná se o balíček opatření, jejichž hlavní cíle jsou [34]: • obnovit důvěru ve finanční sektor, • předejít a eliminovat rizika ze světové finanční krize, • nalézt impulzy k růstu ekonomiky, • nalézt nástroje ke stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí. Svoji činnost pak Rada ukončila dne 14. září 2009, kdy předložila vládě tzv. Závěrečnou zprávu NERV. Tato zpráva je tvořena krátkou analýzou vnějšího prostředí a současného stavu české ekonomiky, dále podrobnějším zkoumáním problémů ve vybraných oblastech, jako jsou trh práce, fiskální udržitelnost či podnikatelské prostředí. V závěrečné části zprávy jsou pak doporučení Rady [35].
20
Degradace je proces, při kterém se snižuje úrodnost a využitelnost půdy.
Dopad krize na zemědělství ČR
6.6.1
48
Možné dopady navrhovaných opatření NERV na zemědělský sektor ČR
Velmi podrobně se Národním protikrizovým plánem NERV a především dopady jeho opatření na zemědělský sektor ČR zabýval odbor Ekonomiky agrárního sektoru ÚZEI, v jehož čele stojí Ing. Tomáš Medonos Ph.D. Výsledkem tohoto zkoumání ÚZEI je dokument s názvem: Možné dopady navrhovaných opatření NERV na zemědělský sektor ČR, ke kterému jsem získala přístup díky praxi na ÚZEI v Brně a Praze. Navrhovaná opatření jsou v Národním protikrizovém plánu rozdělena do sedmi skupin: podpora podnikání a soukromých investic, podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti, podpora ekologických a infrastrukturních výdajů, podpora restrukturalizace a insolventních procesů, podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek, podpora školství a vzdělávání, podpora vědy, výzkumu a inovací. Pan Medonos pak v dokumentu uvádí, že zemědělský sektor budou nejvíce ovlivňovat opatření pouze ze tří oblastí, a to: podpora podnikání a soukromých investic, podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti, podpora restrukturalizace a insolventních procesů. Opatření ostatních skupin budou mít na zemědělství podle pana Medonose pouze nepřímý vliv. 6.6.2
Opatření na podporu podnikání a soukromých investic
Tato skupina obsahuje čtyři hlavní opatření, které mohou mít podstatný vliv na zemědělský sektor ČR. Jsou jimi [36]: • nabídka záruk bankám, aby půjčovaly podnikům – opatření, které nebude mít významný přímý efekt na zemědělský sektor, ale zprostředkovaný přes podporu vzájemné důvěry mezi dlužníky a věřiteli, • snížení zálohy na daně z příjmu firem i živnostníků – opatření s pozitivním vlivem na platební schopnost podniků, • zrychlení vracení DPH – v případě zemědělství má pozitivní vliv na platební schopnost podniků, • zrychlení odpisů a uvolnění pravidel pro tvorbu daňově uznatelných rezerv, s cílem uspořit vlastní prostředky podniků, které nejsou zdaněny v důsledku zvýšení nákladů – opatření budou mít dopad především na podniky, které vytvářejí zisk, a měly by vést k posílení důvěry investorů. Míra vlivu těchto opatření bude závislá na dostupnosti vlastních zdrojů podniků a bankovních úvěrů. 6.6.3
Opatření na podporu zaměstnanosti a dopravní obslužnosti
V této oblasti budou mít podle pana Medonose vliv na zemědělství čtyři opatření, kterými jsou:
Dopad krize na zemědělství ČR
49
• zavedení slevy na sociální pojištění – opatření, které působí přímo a okamžitě. V sektoru zemědělství bude mít větší vliv než ve většině jiných sektorů. Důvodem je nižší úrovni mezd v zemědělství. I když tato podpora není pro jednotlivé podniky finančně příliš vysoká, působí pozitivně proti možným ztrátám pracovních míst, a to jak přímo v zemědělském sektoru, tak v odvětvích navazujících na vstupu a výstup, • podpora dopravy v regionech – opatření má pro zemědělství velmi nízký dopad. Zlepšení dopravní obslužnosti může pomoci s řešením problému dojíždění na pracoviště v zemědělských podnicích a také toto opatření působí pozitivně na kvalitu života na venkově, kde žije a pracuje většina zemědělců, • získání co nejvíce peněz z EU na podporu regionů – kvůli nutnosti spolufinancovat výdaje na projekt bude úspěšnost tohoto opatření záviset na dostupnosti úvěrů zemědělských podniků, • zavedení „švarcsystému21“ – při jeho případném zavádění se v zemědělství objevují významné bariéry. Stávající pracovníci v zemědělských podnicích jsou převážně vyšších věkových kategorií a s nižší vzdělanostní úrovní, bylo by tedy obtížné je motivovat k přechodu na tuto formu vztahu k podniku. Navíc mnozí jsou k podnikům, v nichž pracují, vázáni i majetko-právními vztahy, což by mohlo přinést další překážky. 6.6.4
Opatření na podporu restrukturalizace a insolvenčních procesů
Tato skupina zahrnuje pouze dvě opatření s významným dopadem na zemědělský sektor: • garantovat půjčky podnikům v reorganizaci22 – reorganizace se týká jen největších zemědělských podniků a bude připadat v úvahu především pro větší potravinářské podniky. Toto opatření by mohlo mít pozitivní dopad z důvodu, že reorganizace probíhá při zachování provozu podniku a není tedy likvidačním způsobem řešení insolvence podniku, • sjednotit ochranu poskytovatele financování v reorganizaci, moratoriu23 a konkurzu24 – moratorium a konkurz přicházejí v úvahu pro všechny zemědělské podniky a opatření by mohlo mít pozitivní dopad pro dlužníky i věřitele.
„Švarcsystém“ je systém, ve kterém osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. 22 Reorganizace je způsob řešení úpadku podniku, který má sanační charakter. Cílem je tedy náprava. 23 Moratorium znamená odložení splatnosti závazku z mimořádného důvodu, jako je například úpadek podniku. 24 Konkurz je způsob řešení úpadku podniku, který má likvidační charakter. Cílem je tedy zánik. 21
Dílčí závěr a doporučení
50
7 Dílčí závěr a doporučení Podíl zemědělského sektoru na celkovém HDP EU25 se v roce 2009 pohyboval pod hranicí 2 %. Zemědělství EU je tedy ekonomický sektor s nejnižším procentním podílem na HDP EU v porovnání s ostatními sektory, kterými jsou průmysl a služby. I přes tuto skutečnost se ale jedná o sektor, který je pro rozpočet EU finančně nejnáročnější. Společná zemědělská politika EU, která řeší problematiku zemědělského sektoru, svým historickým vývojem spadá již do roku 1957, kdy byly poprvé definovány její cíle. Hlavním motivem vzniku SZP EU byla snaha zabránit opakování zkušenosti s nedostatkem potravin, se kterou se společnost potýkala v průběhu světových válek. V nadcházejících letech SZP EU prošla řadou změn za účelem přizpůsobení se aktuální situaci a potřebám společnosti. Tento vývojem změnil nejenom podobu, ale i preferenční cíle celé politiky, mezi které v současnosti nově patří například i ochrana životního prostředí. Posledním mezníkem, který měl podstatný vliv na další vývoj zemědělství EU, byla hospodářská krize. Současná globální hospodářská krize je fenomén, který se zapíše do dějin lidstva a naši potomci se o ní budou ve školách učit, jako o jednom z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji globalizované společnosti. Jedná se o krizi, která nás nezasáhla náhle, ale která se vyvíjela již od roku 1998 díky neuváženým investicím amerických domácností do nových informačních technologií. První negativní dopady krize se projevují v roce 2007. V té době se jednalo o tzv. hypoteční krizi, která způsobila bankrot řady významných finančních institucí po celém světě, a která v následujícím roce odstartovala celosvětově probíhající hospodářskou krizi. Tato krize dříve či později zasáhla všechny ekonomické sektory, včetně zemědělství, po celém světě. Intenzita jejích dopadů se v jednotlivých zemích značně lišila. Zatímco v některých zemích, jako například Kanada, způsobila pouze mírné otřesy, pro jiné země, jako Island, znamenala téměř bankrot. Dopad hospodářské krize na zemědělství EU je v současnosti jedno z nejaktuálnějších témat, o kterém se ale teprve začíná psát především v cizojazyčných pracích. Dosud nebyla vydána žádná tištěná publikace, která by analyzovala tyto dopady i s konkrétními čísly, které navíc stále nejsou konečné, protože daná problematika se neustále vyvíjí. Ve svojí praktické části bakalářské práce jsem tedy vycházela především z dokumentů ÚZEI, které nejsou veřejně dostupné, protože jsou buď ve fázi tvorby, anebo slouží pouze jako podkladový a informační materiál pro Mze. Také mi hodně pomohly osobní konzultace se zaměstnanci ÚZEI, konkrétně na odboru Ekonomiky agrárního sektoru. Jedná se o vysoce kvalifikované pracovníky, kteří se dopadem hospodářské krize zabývají již delší dobu, a kteří mi
25
HDP EU ke 4. čtvrtletí 2009 činilo 2 965 mld. EUR.
Dílčí závěr a doporučení
51
poskytli nejen spoustu praktických rad, ale i své vlastní názory na daný problém. Druhým hlavním informačním zdrojem, ze kterého jsem vycházela při psaní praktické části byl internet. Z internetu jsem čerpala především aktuální data vývoje dané problematiky, která jsou zatím dostupná pouze zde. Na základě již hotové praktické části bakalářské práce mohu nyní formulovat následující dílčí závěr. Hospodářská krize dopadla větší či menší měrou na všechny ekonomické sektory. Významně zasáhla i zemědělství, které ale patří mezi sektory s „vyšší imunitou“ proti krizi, jelikož uspokojuje jednu ze základních životních potřeb lidí, a to potřebu jídla. Z prozatím dostupných dat a zdrojů vyplývají tři hlavní oblasti zemědělského sektoru EU, na které má hospodářská krize největší vliv. Těmito oblastmi jsou ceny zemědělských komodit, úvěrová dostupnost a agrární obchod. Ceny zemědělských komodit zaznamenaly v roce 2009 vlivem krize citelný propad z rekordních hodnot, kterých dosahovaly v roce 2008. Důvodem tohoto prudkého snížení cen byl především pokles příjmů domácností v důsledku hospodářské krize. Nižší příjmy měly negativní vliv na poptávku zemědělských komodit s vyšší elasticitou poptávky. Takovými komoditami jsou především vybrané živočišné produkty. Rostlinné produkty se vyznačují nižší elasticitou, ale ani jim se pokles poptávky a cen nevyhnul. Komoditou, na kterou hospodářská krize dopadla zdaleka nejvíce, je jednoznačně mléko. V současné době se hovoří dokonce o tzv. mléčné krizi, která způsobuje existenční problémy zemědělcům ve všech zemích EU, včetně ČR. Tato mléčná krize je řešena jak na nadnárodní, tak národní úrovni a směřuje do ní největší objem peněžních prostředků. V současné době ceny zemědělských komodit, včetně mléka, zaznamenaly mírný vzestup způsobený růstem poptávky. Tento růst bude pokračovat i nadále a očekává se dosažení rekordní úrovně z roku 2008. Hlavním důvodem takto vysoké úrovně cen je neustálý růst hodnoty ropy. Ropa je totiž surovina, která má vliv téměř na vše. Bohužel se ale jedná o neobnovitelný přírodní zdroj s již naprosto reálnou hrozbou úplného vyčerpání. Důsledkem toho se zásoby ropy globálně snižují, což následně způsobuje vyšší vzácnost a tudíž i cenu pro všechny. Za zdaleka největší současný problém v sektoru zemědělství, který podle mého názoru předčí i tzv. mléčnou krizi, považuji dostupnost zemědělců k úvěrům. Zkušenosti bank z hypoteční krize způsobily, že banky přehodnotily svůj přístup ke klientům a významně zpřísnily podmínky, za kterých zemědělcům poskytnou potřebné peněžní prostředky. Jedná se o problém, který zasahuje všechny malé a střední farmáře bez ohledu na to, na jaký typ zemědělské výroby se soustředí. Zdrojem celého problému je až přehnaně zvýšená opatrnost bank při poskytování úvěrů zemědělcům. Především pak malé a střední zemědělské podniky se bankám jeví jako nedostatečně věrohodné pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků, proto jim úvěry neposkytnou vůbec. Nedostatek peněz pak pro tyto podniky znamená významné existenční problémy. Tento pasivní a dovolím si říci až dětsky vystrašený přístup bank dle mého názoru brzdí nejen oživení zemědělského sektoru, ale i oživení celého ekonomického systému. Kdyby zemědělské podniky měly dostatek peněžních prostředků na rozšíře-
Dílčí závěr a doporučení
52
ní výroby, zvýšila by se zaměstnanost v sektoru, což by mělo pozitivní vliv na příjem domácností a následné další zvýšení poptávky na trhu. Důsledkem krize se změnila nejen hodnota, ale i směřování exportu EU. Hlavní cílovou zemí exportu EU se v roce 2009 stalo nově Rusko. Navíc došlo k významnému poklesu hodnoty, který je způsobený skutečností, že v produktech určených pro export převládají již zpracované produkty, jejichž poptávka byla důsledkem krize významně omezena. Snížení exportu se následně negativně promítlo do zvyšujícího se záporného salda agrární obchodní bilance. Celá problematika dopadu hospodářské krize na zemědělský sektor by dle mého názoru nebyla nikdy vyřešena, pokud by řešení těchto dopadů bylo pouze v rukách EU. Naopak si myslím, že státní intervence jsou v tomto případě mnohem účinnější než intervence nadnárodní. Krize totiž na zemědělský sektor v jednotlivých členských státech EU dopadá různou měrou v různých oblastech a měla by to být právě národní vláda, která ví nejlépe, jaké oblasti zemědělství jsou zasaženy nejvíce a jaká opatření jsou pro ně nejvhodnější. Dále souhlasím s těmi, kteří zastávají názor, že finančních záchranných balíčků do zemědělství již bylo dost. Mým doporučením pro řešení krize zemědělského sektoru je přehodnotit postoje především spotřebitelů. Jednotlivé členské země by dle mého názoru měly v současné době částečně zapomenout na soudržnost a solidaritu, a egoisticky se zaměřit na nastartování ekonomického růstu ve vlastní zemi. V oblasti zemědělství by to konkrétně měla být preference výrobků domácích zemědělců ze strany spotřebitelů před levnějšími zahraničními produkty. Vyšší odbyt zemědělské produkce by zajistil životaschopnost domácím zemědělcům. V ideálním případě by jim pomohl výrobu dále rozšiřovat, což by mělo následný pozitivní vliv na zaměstnanost, příjmy, poptávku a ekonomický růst. Co nejvíce peněžních prostředků by tedy alespoň na čas mělo zůstat v domácí ekonomice a ze spotřebitelů by se měli stát „národní vlastenci“ s jedním cílem, a to nakupovat domácí produkt a tím podpořit nejen zemědělství, ale celou ekonomiku vlastního státu.
Závěr
53
8 Závěr Dopad hospodářské krize na zemědělství EU je hlavním předmětem zkoumání nejenom této bakalářské práce, ale i všech ekonomů, kteří se specializují na zemědělský sektor. Rok 2009 byl rokem, ve kterém se dopady krize v zemědělství začaly teprve projevovat naplno, zatímco v jiných sektorech byly zcela známé a díky včasným zásahům začaly na konci roku již doznívat. Důvodem tohoto opoždění je vyšší odolnost zemědělství vůči hospodářskému cyklu. Tato odolnost je vyvolána skutečností, že hlavním výstupem zemědělské výroby jsou potraviny, které uspokojují základní životní potřebu lidí, a to potřebu jíst. V průběhu roku 2009 se ale ukázalo, že ani zemědělství není vůči krizi zcela imunní a i tuto oblast zasáhla ve své plné síle. V současné době ještě stále nejsou známé konkrétní důsledky krize podložené přesnými čísly. Situace v zemědělství se totiž vyvíjí každým dnem. Je to oblast, na kterou působí řada faktorů, proto je velmi obtížné odhalit, zda za změnami stojí skutečně krize, anebo se jedná o vývoj, ke kterému by dříve či později i tak došlo. Cílem této bakalářské práce je určit oblasti Společné zemědělské politiky EU, na které dopadá hospodářská krize, analyzovat tyto dopady a nastínit další možný vývoj v následujících letech s podrobnějším zaměřením na ČR, který je navíc doplněn o určení možných efektů navrhovaných protikrizových opatření NERV na zemědělský sektor ČR. Na základě obsahu této bakalářské práce, která byla sepsána především z podkladů nedostupných pro veřejnost a zpřístupněných pracovníky ÚZEI pouze pro tuto práci, lze na daný cíl poskytnout následující odpověď. Hospodářská krize zasáhla zemědělský sektor jako celek, přičemž nejintenzivněji se její důsledky projevily ve třech oblastech, a to v cenách zemědělských komodit, dostupnosti úvěrů pro zemědělce a agrárním obchodu. Pokles příjmů domácností v důsledku krize zapříčinil propad cen zemědělských komodit v roce 2009, přičemž komoditou, která čelí nejzávažnějším problémům, je mléko. Druhou oblastí zemědělství, na kterou má krize jeden z nejvýznamnějších dopadů je úvěrová dostupnost. Tento problém zasáhl především malé a střední zemědělské podniky, které se bankám nejeví jako dostatečně solventní a úvěr jim tedy neposkytnou. Pro takové podniky to znamená významné existenční problémy, protože nedostatek peněžních prostředků jim brání ve výrobě. Situace je v současnosti natolik vážná, že z důvodu jejího řešení Evropská komise schválila dočasné poskytování státních podpor. Agrární obchod je třetí oblastí nejvýznamnějšího dopadu hospodářské krize, přičemž negativním vlivům čelí především export EU, a to v podobě poklesu hodnoty a změněné cílové zemi exportu. Specifikovat budoucí vývoj zemědělství EU je velmi složité. V současné době totiž nejsou známy ani skutečné efekty uskutečněných protikrizových opatření. Na základě aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů je možno říct, že se ekonomika po krizi zvolna zotavuje. Nasvědčuje tomu ekonomický růst
Závěr
54
v zemích EU, který byl zaznamenán na konci 4. čtvrtletí roku 2009. Oživení ekonomiky by následně mělo mít i pozitivní dopad na zemědělství EU. V budoucnosti by se díky tomuto růstu měla zvýšit především poptávka po zemědělských komoditách, přičemž intenzivnější růst by měla vykazovat rostlinná produkce v porovnání s živočišnou. Důvodem je skutečnost, že spotřebitel má tendenci prvotně uspokojovat své základní životní potřeby v situaci, kdy má nízkou úroveň příjmů a tyto příjmy se vlivem ekonomického růstu začnou zvyšovat. Teprve po uspokojení základních životních potřeb se zaměří na potřeby ostatní. Proto by cena rostlinných komodit měla stoupat rychleji, než cena živočišných, i když je jejich elasticita poptávky, v porovnání s živočišnými, obecně nižší. Dalším důvodem, díky kterému by cena rostlinné produkce měla stoupat rychleji je podpora spotřeby biopaliv ze strany EU. Poptávka po plodinách, ze kterých se biopaliva vyrábí by tak měla růst mnohem rychleji, což se následně promítne i v rostoucích cenách. V České republice by měl být budoucí vývoj zemědělského sektoru ovlivněn zejména protikrizovými opatřeními, které v roce 2009 zavedla NERV. Reagovala tak na dopady krize nejenom v sektoru zemědělství, ale i ve všech oblastech ekonomiky. Na zemědělství ČR by měla největší měrou působit opatření NERV, která se týkají tří oblastí, a to: podnikání a investice, zaměstnanost a dopravní obslužnost, restrukturalizace a insolvenční procesy. Hlavním efektem opatření v oblasti podnikání a investic by mělo být zvýšení platební schopnosti zemědělských podniků. V oblasti zaměstnanosti a dopravní obslužnosti se jedná především o snížení nezaměstnanosti v zemědělském sektoru a naopak zvýšení zaměstnanosti. Oblast restrukturalizace a insolvenčních procesů pak usiluje o usnadnění procesů řešení úpadku. Zemědělství ČR bylo krizí zasaženo téměř ve všech oblastech. V oblastech, jako je například životní prostředí, jsou dopady teprve očekávány. S největšími problémy se vlivem krize potýkají zemědělci specializovaní na živočišnou výrobu. Tzv. mléčná krize totiž ČR zasáhla plnou silou stejně jako většinu zemí EU. Významné problémy zemědělcům způsobuje také snížená dostupnost úvěrů, ale tento problém je již efektivně řešen státními dotacemi, které na území ČR poskytuje PGRLF. Hlubší dopady krize na zemědělství nejenom ČR, ale i EU, se již neočekávají. Naopak, diskuze o hospodářské krizi začínají v posledních dnech zvolna utichat a nahrazuje ji diskuze nová. Jedná se o diskuzi týkající se tzv. globální krize, která by svět měla zasáhnout v několika následujících letech a jejíž dopady by pro společnost měly být mnohem katastrofálnější. Za vznikem této krize budou stát faktory, jako jsou neustálý růst a stárnutí populace, vyčerpání zdrojů ropy, zvyšující se náklady na fungování sociálního státu a rostoucí zadluženost států. V současnosti se globální krize jeví jako nevyhnutelná a jejím výsledným efektem by měl být úplný bankrot mnoha států bez ohledu na to, na jaké úrovni jsou nyní rozvinuty.
Literatura
55
9 Literatura [1] – KÖNIG, P., LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0. [2] – FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2. [3] – KÖNIG, P., LACINA, L., PŘENOSIL J. Učebnice evropské integrace. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2006. 416 s. ISBN 80-7364-022-8. [4] – PAJAS, P., ROSSITER, T. O Evropské unii. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000. 179 s. ISBN 80-86345-04-1. [5] – Euractiv – Reformy SZP. [online]. [27.1.2010]. Dostupné na www: http://www.euractiv.cz/zemedelstvi0/link-dossier/reformy-spolen-zemdlskpolitiky. (Vlastní úprava). [6] – ŽIŽKOVÁ, B. Nové směry Společné zemědělské politiky Evropské unie. [online]. [28.1.2008]. Dostupné na www: http://www.law.muni.cz/edicni/sborniky/cofola2008/files/pdf/ekonom/zizkov a_bohumila.pdf [7] – Úvod do evropských studií – SZP. [online]. [29.1.2010]. Dostupné na www: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PFkatedry/politologie/Spolecna_z emedelska_politika_a_spolecna_politika_zivotniho_prostredi.ppt [8] – JAKOBE, P., MACHÁLEK, E. SZP, její poslední významná reforma z roku 2003, „kontrola zdravotního stavu v roce 2008“, a budoucnost po roce 2013. In JAKOBE, P., MACHÁLEK, E., PAZDERA, J. Kontrola zdravotního stavu SZP, reforma českého zemědělství a podpora z EAFRD v období 2007-2013. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 80 s. [online]. [29.1.2010]. Dostupné na www: http://www.kisuk.cz/UserFiles/File/Pruka%20SZP%202007-2013.pdf [9] – SZP – Přímé platby. [online]. [22.3.2010]. Dostupné na www: http://www.eu2009.cz/cz/eu-policies/agriculture-and-fisheries/commonagricultural-policy/spolecna-zemedelska-politika-718/ [10] – JAKŠ, J. Evropská unie. 1. vyd. Praha: ETC Publishing s.r.o., 1998. 236 s. ISBN 80-86006-57-3. [11] – Ministerstvo financí – Fiskální dopady přílivu prostředků z fondů EU. [online]. [30.1.2010]. Dostupné na www:
Literatura
56
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_42983.html? year=2008 [12] – KISLINGEROVÁ, E. Podnik v časech krize. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3136-0 [13] – ZEMÁNEK, J. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. díl). [online]. 29.2.2008 [1.2.2010]. Dostupné na www: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky [14] – KOHOUT, P. Finance po krizi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5 [15] – KUDLÁČEK, L. Vznik hospodářské krize: Reálný propad ekonomiky, nebo jen mediální bublina? [online]. 26.8.2009. [1.2.2010]. Dostupné na www: http://www.velkaepocha.sk/cs/2009082610819/Vznik-hospodarske-krizeRealny-propad-ekonomiky-nebo-jen-tzv.-medialni-bublina.html [16] – ZEMÁNEK, J. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (2. díl). [online]. 10.3.2008. [1.2.2010]. Dostupné na www: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky2 [17] – ZEMÁNEK, J. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (3. díl). [online]. 20.3.2008. [2.2.2010]. Dostupné na www: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky3 [18] – MORÁVEK, D. Hrozí světu největší hospodářská krize posledních sta let? [online]. 18.9.2008. [2.2.2010]. Dostupné na www: http://www.podnikatel.cz/clanky/hrozi-svetu-nejvetsi-hospodarska-krize/ [19] – OECD-FAO AGRICULTURAL OUTLOOK 2009-2018. © OECD/FAO 2009. 275(40) s. ISBN: 978-92-64-01144-1. (Vlastní překlad z anglického originálu.) [20] – MARTIELLI, V. Global financial crisis and cash crop farming. (Přednáška) Cambridge: Agri benchmark Cash Crop Conference 2009. Rabobank. 8.6.2009. [21] – PŘIBÍK, O. Podle FAO ceny potravin neklesnou. [online]. 12.10.2009. [30.10.2009]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/PodleFAO-ceny-potravin-neklesnou__s43x34747.html [22] – FIALOVÁ, Z. Očekává se větší poptávka po potravinách. [online]. 17.6.2009. [8.11.2009]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Ocekava-se-vetsi-poptavka-popotravinach__s43x33809.html
Literatura
57
[23] – ALTEROVÁ, L. Zemědělský příjem loni klesl. [online]. 5.1.2010. [25.1.2010]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Zemedelsky-prijem-loniklesl__s43x35450.html [24] – FIALOVÁ, Z. Oživení může vést k vysokým cenám. [online]. 16.11.2009. [25.1.2010]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Ozivenimuze-vest-k-vysokym-cenam__s43x35083.html [25] – Finanční noviny – Světu hrozí nová vlna zdražování potravin. [online]. 18.2.2010. [18.2.2010]. Dostupné na www: http://www.financninoviny.cz/zpravy/svetu-hrozi-nova-vlna-zdrazovanipotravin/437272 [26] – SEIFERTOVÁ, E. Přijímají se žádosti na provozní úvěry. [online]. 13.5.2009. [8.11.2009]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Prijimaji-se-zadosti-na-provozniuvery__s43x33500.html [27] – Eurostat – Euro area and EU 27 employment down by 0,5 %. [online]. [11.2.2010]. Dostupné na www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-14122009-BP/EN/214122009-BP-EN.PDF [28] – ALTEROVÁ, L. V agrárním obchodě vede Evropská unie. [online]. 14.8.2009. [30.10.2009]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/V-agrarnim-obchode-vede-Evropskaunie__s43x34266.html [29] – EU 2009 – Více než miliarda eur má pomoci evropskému zemědělství z krize,flexibilita zajistí její efektivní využití. [online]. [25.10.2009]. Dostupné na www: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/press-releases/vicenez-miliarda-eur-ma-pomoci-evropskemu-zemedelstvi-z-krize--flexibilitazaruci-jeji-smysluplne-vyuziti--13291/ [30] – OECD – Zemědělská politika v zemích OECD v roce 2009: monitorování a zhodnocení. [online]. [25.10.2009]. Dostupné na www: http://www.oecd.org/dataoecd/45/56/43248470.pdf [31] – SEIFERTOVÁ, E. Lze vyplatit podporu až 15 000 eur. [online]. 29.10.2009. [8.11.2009]. Dostupné na www: http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Lze-vyplatit-podporu-az-15-000eur__s43x34919.html
Literatura
58
[32] – ÚZEI – Vliv globální finanční krize na agrární sektor ČR. Výchozí dokument ÚZEI k 10. 11. 2008, určený jako podklad k průběžné aktualizaci a ke generování závěrů pro vedení Mze. [33] – Vláda ČR – Národní ekonomická rada vlády. [online]. [1.3.2010]. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/narodniekonomicka-rada-vlady-51371/ [34] – Vláda ČR – Národní protikrizový plán. [online]. [1.3.2010]. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/predstavujeme/NPP.pdf [35] – Vláda ČR – Závěrečná zpráva. [online]. [1.3.2010]. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecnazprava-NERV.pdf [36] – MEDONOS, T. Možné dopady navrhovaných opatření NERV na zemědělský sektor ČR. Zpracováno jako podklad pro p. Ministra do pořadu ČT: Otázky Václava Moravce na základě podkladů pracovníků odboru 1230 a oddělení 1213 ÚZEI dne 12. 2. 2009.
Seznam obrázků, tabulek a zkratek
59
Seznam obrázků, tabulek a zkratek Seznam obrázků Obr. 1
Index NASDAQ ..................................................................................... 20
Obr. 2 Základní úroková sazba FED v % .......................................................... 21 Obr. 3 Vývoj cen ropy v USD/barel...................................................................22 Obr. 4 Dopad bankovních bankrotů na akcie v Evropě....................................23 Obr. 5
Vývoj cen v zemědělství ČR za období 2007 až 2009 v %.................... 28
Obr. 6 Nákup a cena mléka v ČR ......................................................................29 Obr. 7
Meziroční pokles cen 3 hlavních produktů živočišné výroby EU v roce 2009 v %................................................................................................ 30
Obr. 8 Vývoj ceny pšenice ve světě.................................................................... 31 Obr. 9 Meziroční pokles cen některých komodit rostlinné produkce v % ....... 31 Obr. 10 Index cen vstupů do zemědělství ČR za období 2008 až 2009.............33 Obr. 11 Stav úvěrů v zemědělství ČR..................................................................36 Obr. 12 Změny příjmů farmářů v roce 2009 oproti roku 2008 v % ..................37 Obr. 13 Podíl vybraných zemědělských komodit na exportu EU v roce 2009 v mld. EUR .............................................................................................39 Obr. 14 Meziroční pokles objemu exportu u vybraných komodit v roce 2009 v % ......................................................................................................... 40 Obr. 15 Podíl vybraných zemědělských komodit na importu EU v roce 2009 v mld. EUR ............................................................................................. 41 Seznam tabulek Tab. 1
Záchranné balíčky vlád v roce 2008 ......................................................24
Seznam zkratek COPA/COGECA
Sdružení nevládních zemědělských organizací
ČR
Česká republika
EAFRD
European Agricultural Fund for Rural Development
EAGF
European Agricultural Guarantee Fund
EAGGF
European Agricultural Guidance and Guarantee Fund
EU
Evropská unie
Seznam obrázků, tabulek a zkratek
FED
The Federal Reserve System
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade
HDI
Index lidského rozvoje
HDP
Hrubý domácí produkt
Mze
Ministerstvo zemědělství
NERV
Národní ekonomická rada vlády
PGRLF
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ČR
SAPS
Single Area Payment Scheme
SPS
Single Payment Scheme
STO
Společné tržní organizace
SZP
Společná zemědělská politika
USA
United states of America
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
60