Mendelova univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav základního zpracování dřeva
Možnost využití bunkrů pohraničního opevnění jako základů pro dřevěné konstrukce
Bakalářská práce
2013
Bc. Jan Balák -1-
Čestné prohlášení autora Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Možnost využití bunkrů pohraničního opevnění jako základů pro dřevěné konstrukce zpracoval/a sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendlovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:............................................................. podpis studenta
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat panu doc. Dr. Ing. Pavlu Královi za cenné rady, připomínky a přínosné konzultace v průběhu přípravy celé bakalářské práce.
-2-
Bc. Jan Balák Možnost využití bunkrů pohraničního opevnění jako základů pro dřevěné konstrukce
The possibility of use of the border fortification objects as fundament of wooden structures Abstrakt Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s problematikou chátrajícího pohraničního opevnění z dob druhé světové války a možností jeho alternativního využití jako základu pro dřevěné konstrukce. Bakalářská práce se zabývá současným legislativním a technickým stavem, právní procedurou převodu bunkrů do soukromého vlastnictví, problematikou založení základů na střeše objektů pohraničního opevnění a následné výstavby dřevěné konstrukce. Jsou zde prezentovány 2 možnosti konstrukce, realizovatelné na střeše bunkru pohraničního opevnění, jejich finanční a technická náročnost a přínosy.
Klíčová slova dřevěná konstrukce, pohraniční opevnění, alternativní využití, bunkr, nástavba, legislativa
-3-
Abstract This bachelor thesis informs reader about problematic of decaying border fortification objects from time of Second World War and it provides information about its alternative use as fundaments of wooden structures. Bachelor thesis deals with present technical and legislative state of fortification objects as well as legal procedure of transfer to private ownership, problematic of foundation of fundaments on the roof of fortification objects and building of wooden structure on it. Two possible structures based on the roof of fortification object are presented in this bachelor thesis. Both structures are compared from financial, technical and benefit point of view.
Keywords wooden structure, border fortification object, alternative use, extension, legislation
-4-
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 5 1
Úvod.......................................................................................................................... 7
2
Literární přehled ....................................................................................................... 9
3
2.1
Definice objektů pohraničního opevnění .......................................................... 9
2.2
Historie.............................................................................................................. 9
2.3
Typy objektů lehkého pohraničního opevnění................................................ 14
2.3.1
Typové řady vzoru 36 ............................................................................. 15
2.3.2
Typové řady vzoru 37 ............................................................................. 15
Cíl a zaměření práce ............................................................................................... 16 3.1
Bunkry skýtající potenciál jako základ pro dřevostavby ................................ 17
3.2
Modely úpravy ................................................................................................ 18
3.3
Legislativa ....................................................................................................... 19
3.3.1
Vlastnický vztah k bunkrům ................................................................... 19
3.3.2
Pohraniční opevnění v katastru nemovitostí ........................................... 19
3.3.3
Převod objektů pohraničního opevnění .................................................. 20
3.3.3.1
Klasifikace bunkrů katastrálním úřadem ............................................ 21
3.3.3.2
Úspěšné převody objektů LPO do soukromého vlastnictví ................ 21
3.3.3.3
Způsob řešení převodu ........................................................................ 22
3.3.4
4
Nástavba bunkrů z hlediska stavebního řízení ........................................ 23
3.3.4.1
Parametry nástavby ............................................................................. 23
3.3.4.2
Ohlášení stavby ................................................................................... 23
3.3.4.3
Dokumenty nutné pro ohlášení stavby................................................ 24
3.3.4.4
Vyjádření Odboru památkové péče .................................................... 25
Materiál a metodika ................................................................................................ 26 4.1
Konkrétní objekt ............................................................................................. 26
4.1.1 4.2
Záložní objekt ......................................................................................... 29
Verze konstrukčních provedení ...................................................................... 30
4.2.1
Verze s maximální podlahovou plochou-PP ........................................... 30
4.2.2
Verze lichoběžníková-LI ........................................................................ 31
4.3
Nástavba s maximální podlahovou plochou ................................................... 32
4.3.1 4.3.1.1
Struktura nosné konstrukce ..................................................................... 32 Celkové parametry konstrukce ........................................................... 33 -5-
4.3.1.2
Uchycení do podkladu ........................................................................ 35
4.3.1.3
Konstrukce podlahy ............................................................................ 36
4.3.1.4
Konstrukce skeletu .............................................................................. 37
4.3.1.5
Střešní a věncová konstrukce .............................................................. 38
4.3.1.6
Záklopy ............................................................................................... 39
4.3.1.7
Schody ................................................................................................ 40
4.3.2
Konstrukční materiál............................................................................... 41
4.3.3
Impregnace.............................................................................................. 42
4.3.4
Kusovník ................................................................................................. 43
4.3.5
Cena v provedení PP ............................................................................... 46
4.4
Nástavba ve tvaru lichoběžníku ...................................................................... 47
4.4.1
5
Struktura nosné konstrukce ..................................................................... 47
4.4.1.1
Celkové parametry konstrukce ........................................................... 48
4.4.1.2
Ukotvení do podkladu ......................................................................... 50
4.4.1.3
Konstrukce podlahy ............................................................................ 51
4.4.1.4
Konstrukce skeletu .............................................................................. 52
4.4.1.5
Střešní konstrukce ............................................................................... 53
4.4.1.6
Záklopy ............................................................................................... 54
4.4.1.7
Konstrukce schodiště .......................................................................... 55
4.4.2
Konstrukční materiál............................................................................... 56
4.4.3
Impregnace.............................................................................................. 56
4.4.4
Kusovník ................................................................................................. 57
4.4.5
Cena v provedení LI ............................................................................... 59
Výsledky a diskuze ................................................................................................. 60 5.1
Porovnání výsledků......................................................................................... 60
5.2
Diskuze ........................................................................................................... 60
6
Závěr ....................................................................................................................... 62
7
Summary ................................................................................................................. 64
8
Použité zdroje ......................................................................................................... 65
-6-
1 Úvod V českém, slovenském, polském a ukrajinském pohraničí se v současné době nachází několik tisíc objektů pohraničního opevnění, které byly budovány v několika vlnách především ve třicátých letech 20.století jako obrana proti zbrojícímu Německu. Po Mnichovské dohodě však nebyly tyto objekty z vojenského ani jiného hlediska prakticky využity. Pozemky pro stavbu pohraničního opevnění byly v době stavby buďto vykupovány nebo vyvlastňovány1 a v rámci utajení, nebyly objekty pohraničního opevnění dodnes zcela zaneseny do územních katastrů. Jejich konstrukční materiály jsou vysoce kvalitní a jejich demolice je značně komplikovaná z několika důvodů. Jednak nejsou všechny dodnes zaneseny do katastru nemovitostí a jsou stále majetkem Armády České republiky, tedy soukromým vlastnictvím, navzdory tomu, že stojí často na soukromých pozemcích jako zahrady, pole a lesy. Bunkry jsou zbudovány z velmi kvalitních materiálů, takže jejich sanace konveční stavební technikou je téměř nemožná.
Nabízí se tedy několik možných řešení, co dělat s pohraničním opevněním. Nejpravděpodobnější je ve většině případů zachování současného stavu, kdy objekty pohraničního opevnění postupně chátrají bez užitku. Jinou možností je jejich postupná likvidace, která se však s ohledem na jejich množství a jiné armádní priority jeví jako nepravděpodobná a konečně třetí možnost převod objektů pohraničního opevnění do soukromého vlastnictví. Vojenská a ubytovací správa, pod kterou spadá i správa objektů pohraničního opevnění, začala s převody svého nepoužívaného majetku do soukromých rukou po rozhodnutí ministerstva obrany České republiky z roku 2006.2 Toto rozhodnutí se vztahuje i na diskutované objekty pohraničního opevnění na soukromých pozemcích. I když cesta od pohraničního bunkru k vinnému sklípku, rozhledně, přístřešku nebo vyvýšenému altánu není jednoduchá, v některých lokalitách to může být způsob, jak zatraktivnit okolí nebo konečně využít objekt, který po dlouhá léta být využíván nemohl. V českém pohraničí jsou turisticky vysoce zajímavé lokality, kde se 1
EBEROVÁ,
Šárka. Intabulační
zásada
v
katastru
nemovitostí.
Brno,
2006.
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/127692/pravf_b/Text_prace.txt. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 2
ZEITHAML, Michal. Expozice v československém stálém opevnění z let 1935-1938. Praha, 2008. Dostupné
z:
http://hasl.slamow.com/index2.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=79&Itemid=94. Ročníková práce. Istitute of Technology, Sligo. Vedoucí práce kpt. Mgr. Jan Haas.
-7-
nachází množství bunkrů, které by se k výše popsanému účelu využít daly. Typickým příkladem je Lednicko-valtický areál, Krkonošský národní park, Národní park Podyjí nebo Národní Park Šumava.
Účelem této bakalářské práce bude zabývat se konkrétními možnostmi využití konkrétních objektů pohraničního opevnění na území jižní Moravy, složitostí procesu převodu a celkovými benefity pro koncového uživatele, turistu a vlastníka.
-8-
2 Literární přehled Tato kapitola se snaží zprostředkovat čtenáři této bakalářské práce základní historickopolitický přehled o vzniku a současném stavu pohraničního opevnění.
2.1 Definice objektů pohraničního opevnění Československé opevnění (v zahraničí někdy též nazývána jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací (tzv. ŘOP) a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití. 3
2.2 Historie V roce 1933 se v Německu dostal k moci Adolf Hitler a spustil mohutné zbrojení. Myšlenka fašismu se rychle šířila Evropou a nacházela si velké množství sympatizantů. Německo, tehdy
nejvýznamnější stát Evropy, před nikým netajilo své ambice na
územní expanzi. Předválečné Československo bylo nejbližší zemí a invaze do jeho prostoru by byla s ohledem na početnou německou minoritu snadno zdůvodnitelná a tedy se dala očekávat.
Československo mělo před válkou uzavřeno několikero spojeneckých smluv. Hlavního spojence představovala Francie, která byla sérií smluv napojena na tehdejší Velkou Británii. Dále mělo předválečné Československo ještě několik spojeneckých smluv proti válečnému útoku ze strany Maďarska, které uzavřelo s Rumunskem a Jugoslávií. Vztahy s Polskem byly před začátkem války značně vyhrocené kvůli sporům o oblast Těšínska. Rakousko projevovalo trvale proněmecké sympatie a zároveň nárokovalo
3
Českosloveském opevnění. In: Wikipedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20012012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Českosloveské_opevnění
-9-
některá sporná území v Československu, takže ani jižní hranice státu nebyla bezpečná. Nejbližším spojencem Československa zůstalo tedy poměrně vzdálené Rumunsko.
Strategickou nevýhodou Československa byl především protáhlý tvar země, a tudíž více možností pro nepřítele, kde zaútočit. Etnická necelistvost národů žijících na jeho území byla logickým důsledkem toho, že Československo bylo uměle vytvořeným státem. Většina obyvatelstva měla sice národnost československou, tato však de facto neexistovala a byla uměle vytvořena pouze z důvodu, aby nemusela země přiznat nepříjemnou statistiku, která by vykázala, že Němců bylo více než Slováků. Obyvatelstvo čítalo 13,6 mil. obyvatel. Kromě Němců, kterých bylo přes 3 mil. tu žila početná maďarská menšina čítající asi 750 tis. lidí, dále asi 460 tis. Rusínů, 75 tis. Poláků, 410 tis. židů a další směsice národností. 4Navíc už před válkou se začali projevovat separatistické tendence Slovenska.
Generalita se musela rozhodnout, jakou koncepci obrany státu vybere. V úvahu přicházely dvě varianty obrany republiky. První variantou bylo vybudování motorizované a modernizované armády, která by se přesouvala dle potřeby. Druhou možností bylo zbudovat stálé pevnostní úseky, které by se táhly po celé ohrožené hranici. Tuto variantu podporovalo dostatek stavebních firem, dobrá surovinová základna ale i reliéf západní části republiky, který krom pohraničního pohoří netvořil žádné přírodní překážky. Systém stálého opevnění doporučil i západní spojenec – Francie. Obranná strategie Československa tedy spočívala v tom, že by poutala svými jednotkami útočící jednotky na linii opevnění, do doby zásahu spojenecké Francie. V případě útoku Německa, které bylo považováno za nejnebezpečnějšího protivníka, by nebyla československá armáda ani za pomoci tzv. vnitrozemských příček schopná organizovaného ústupu na moravsko-slovenské pomezí, kde měla zaujmout pozice a opřít se o Bílé Karpaty a Javorníky. 5
4
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ. Politika československých vlád vůči národnostním menšinám
1918–1938.
RM04/01/10.
Praha,
2010.
http://www.mzv.cz/file/637455/NAR_MENS_MONOGR_20_stran.pdf 5
TESAŘ, Jan. Mnichovský komplex. Praha: Prostor, 2000. ISBN 8072600354..
- 10 -
Dostupné
z:
Na podzim roku 1934 rozhodl náčelník hlavního štábu arm. gen. Ludvík Krejčí provést základní terénní průzkum úseků, kde měla dle předběžně vypracovaných plánů stát budoucí opevnění. Přípravu programu obhlídek měl na starosti pplk. gšt. Josef Fetka. Dále se jich účastnil přednosta 3. oddělení (operačního) hlavního štábu plk. gšt. Bohuslav Fiala a podle potřeby se k nim připojovali další vysocí důstojníci.
20. března 1935 byla zřízena Rada pro opevňování (RO) jako řídící a Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) jako výkonný orgán opevňování Československa. V čele ŘOP stanul I. zástupce náčelníka hlavního štábu tehdejší brig. gen. Karel Husárek. Úkolem RO bylo získávat finanční prostředky, personál a materiál nezbytný k zajištění výstavby opevnění a současně Nejvyšší radě obrany státu (NROS) navrhovat pořadí naléhavosti a způsob opevňování jednotlivých úseků, ŘOP mělo za úkol realizovat vlastní provádění prací přímo v terénu.
12. prosince 1935 byl schválen první program výstavby opevnění, který počítal s výstavbou dvousledového těžkého opevnění od řeky Odry po Labe na severní hranici republiky. Opevnění mělo ze severu krýt taktický ústup armády, která by postupovala od západu na východ po tzv. ústupových příčkách. Na pomezí Čech a Moravy by přešla do protiútoku. Tento plán počítal s tím, že Rakousko zůstane neutrální a Polsko přátelské. 5. června 1936 byl schválen druhý program, který počítal s těžkým opevněním po celém obvodu hranic. Nevýhodou bylo, že veškeré síly by se vložily do opevnění a prostředky na mobilní vojsko by nezbyly.
Třetí program byl schválen 9. listopadu 1937. Ředitel ŘOPu Karel Husárek prosadil plán, který počítal s výstavbou dvousledových lehkých objektů vz. 37 po celé délce hranic a na ústupových příčkách a na nejohroženějších úsecích posílenou linií těžkého opevnění. Celkově tedy mělo být postaveno 1 276 těžkých a 15 463 lehkých objektů. Z důvodu nákladné investice, kterou si předválečné Československo nemohlo dovolit, byl projekt rozpracován na více jak 10 let, t.j. poslední etapa výstavby opevnění měla být dokončena až po roce 1946. Náklady by dosáhly částky 10 miliard 900 milionů korun. Do odstoupení pohraničí se stihlo proinvestovat asi jednu pětinu částky.
- 11 -
Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic, tj. severní Morava (od Odry po Labe), na předmostí Bratislavy a u Komárna. Po obsazení Rakouska se kvapně projektovaly i na jižní hranici. Celkově bylo projektováno 1 276 těžkých objektů, postaveno jich bylo 226. 6Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor. Systém opevnění umožnil účinnou obranu severních hranic republiky s relativně nízkým počtem vojáků, takže ostatní jednotky mohly být využity v místě předpokládaného hlavního úderu nepřítele. U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby patřící do sestavy tvrze jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty těžkého opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV (odtud označení „říman“, nebo objekt velkého typu).
Dělostřelecké tvrze jsou těžké objekty, které tvořily uzavřenou soustavu tvrze. Její součástí byly tvrzové pěchotní sruby (základní součást těžkého opevnění), které navazovaly na linii izolovaných pěchotních srubů, vchodový objekt, který umožňoval vstup do podzemí spojující všechny objekty tvrze. Dalšími objekty mohl být dělostřelecký srub, minometný srub, dělostřelecká otočná věž a dělostřelecká pozorovatelna, které měly již samostatné úkoly v rámci tvrze. V průběhu stavby opevnění se počítalo celkově se 17 tvrzemi. Tvrze jsou uvedeny postupně od nejvýchodnější po nejzápadnější; všechny tvrze se nacházely na severní hranici státu.
6
STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. ISBN 8072770969.
- 12 -
Prvním vzorem lehkého opevnění byl vz. 36, který byl okopírovaným vzorem bunkru z francouzské Maginotovy linie. Tento typ měl uzavírat některé silnice a celkově netvořil žádnou nepřestupnou linii. Značné nevýhody (např. absence filtračního zařízení, nestřežený týl apod.) tohoto bunkru přinutily české projektanty k vytvoření nového vzoru, ryze českého, který dostal označení vz. 37.
Tento typ již měl tvořit linii opevnění podobně jako těžké opevnění. Postupem času vzniklo několik specifických variant, které se přizpůsobovaly terénu, a následně i typů, které se musely vložit do netypického prostředí (např. pod most, zakomponované do budov apod.), tyto typy jsou nazvané atypické. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000.
Opevnění se nepodařilo dokončit včas ani na celých česko-německých hranicích, Anschluss pak tuto hranici rozšířil o další dlouhý úsek, který byl opevněním chráněn jen málo[10] (do bezprostředního ohrožení republiky a zahájení mnichovských jednání zde vznikl pouze nedokončený pás lehkého opevnění a šest pěchotních srubů). Po podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí připadla většina území s opevněním Německu, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.
Nacisté se po obsazení Sudet a poté i zbytku republiky okamžitě zaměřili na opuštěné opevnění, které se pro ně stalo místem pro získávání zkušeností a také kvalitního materiálu pro zbrojní průmysl Třetí říše. Německo zabíralo vše od map a plánů přes zbraně, střílny, ostatní pancéřové prvky (zvony a kopule), osvětlovací zařízení, překážky až po výtahy. Některé komponenty, jako například pancéřové prvky, šly odstranit až v rámci plánovité likvidace opevnění, kterou měl na starosti nejprve štáb pro demolici pevností, následně štáb Geib. Němci zabraný pevnostní materiál do konce roku 1940 byl odhadnut na více než 50 milionů říšských marek. Po válce byla většina opevnění v žalostném stavu. Armáda rozhodla o využití některých vybraných objektů na severní hranici státu, šlo především o tvrze. Na jižní hranici byla situace opačná. Zde se stalo sousedem Rakousko. Proto byla vzata v úvahu myšlenka
- 13 -
využít současné opevnění a následně započala jeho revitalizace.7 Po dokončení úprav a vyzbrojení byly objekty zakonzervovány. V roce 1999 byly zrušeny roty osádek těžkého opevnění a opevnění vyklizeno a opuštěno.
Dodnes se stavby zachovaly v různém stavu: většina chátrá, některé však byly restaurovány a proměnily se v muzea (např. dělostřelecké tvrze Bouda, Hanička, Stachelberg či pěchotní srub N-S 82 Březinka), jiné jsou užívány armádou ČR a vstup do nich je zakázaný (např. Adam). 8
Obr. 01: plánované linie opevnění v rámci ČR9
2.3 Typy objektů lehkého pohraničního opevnění Na území dnešní České republiky rozlišujeme 2 základní typy lehkého pohraničního opevnění. Prvním je typová řada vzor. 36 a dalším vzorová řada vzor 37. Pojmenování se odvíjí od roku, kdy došlo ke schválení.
7
KOLEKTIV AUTORŮ. Utajené pevnosti. 1. vyd. Brno : Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. 164 s. ISBN 80-86463-12-5. s. 115.
8
Československém opevnění. In: Wikipedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20012012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Českosloveské_opevnění
9
MACOUN,
Jiří.
Nacistický
řopíků. Technet.cz [online].
blesk
měla
2013
zastavit [cit.
zabetonovaná 2013-03-18].
http://technet.idnes.cz/mobilizace-1938-ceskoslovenske-opevneni-dyq/vojenstvi.aspx?c=A130226_122717_vojenstvi_kuz
- 14 -
Praha
a
deset
Dostupné
tisíc z:
2.3.1 Typové řady vzoru 36 Vznik tohoto jednoduchého železobetonového kulometného hnízda spadá do poloviny roku 1936, kdy padlo rozhodnutí o započetí opevňování hranic i na vedlejších směrech a to pomocí lehkých objektů. Tyto objekty byly budovány v několika variantách, značených jako A, B, C, E, které se navzájem lišily počtem kulometných střílen a odolností. Typy A a B byly dvoustřílnové, C třístřílnový a ojedinělé exempláře typu E mají pouze jedinou čelní střílnu. Jak postupovala výstavba uváděly se do praxe drobná vylepšení, takže například na jižní Moravě se můžeme setkat s modifikacemi objektů i pro boční palby a samostatnou kapitolou byly objekty na Slovensku, které již stojí na pomezí mezi tímto typem a zcela novou koncepcí, reprezentovanou objektem vz. 37. 10
2.3.2 Typové řady vzoru 37 Typ A je určen pro boční palby dvou kulometů ve střílnách, krytých z pohledu nepřítele charakteristickými uchy. Osádku mělo tvořit 7 mužů a jedná se o nejrozšířenější typ. Kromě šikmé a lomené varianty bylo používáno šest dalších podvariant, lišících se rozevřením os střílen a označovaných jako A-120, 140, 160, 180, 200 a 220 (číslo za pomlčkou vždy udává úhel os střílen ve stupních).
Typ B je obdobný, pouze jedna kasemata je opatřena střílnou v čelní stěně a příslušná strana objektu tedy postrádá krycí ucho. Základní varianty jsou B1 (při pohledu čelem k nepříteli je boční střílna vlevo) a B2 (zrcadlově obrácený). Podle úhlu sevření os střílen se dále rozlišovaly varianty B1(2)-80, 90 a 100. Lomené či šikmé varianty se používaly, avšak jsou velice vzácné.
Typ D je zjednodušeně řečeno polovinou typu A, pouze s jednou kasematou (střeleckou místností). Podle orientace rozlišujeme typy D1 (střílna vpravo) a zrcadlově otočený D2. Objekty se často používaly ve dvojicích místo pevnůstky typu A, která nemohla být kvůli konfiguraci terénu použita, například po stranách náspu procházejících napříč linií.
10
Lehké
opevnění. Čs.
opevnění
1936-1938 [online].
http://opevneni.7x.cz/rubriky/lehke-opevneni
- 15 -
[cit.
2013-03-18].
Dostupné
z:
Typ C je jednoduché kulometné hnízdo pro jeden kulomet a jeho dvoučlennou obsluhu. Původní varianta měla střechu provedenou pouze z vlnitého plechu, velká část těchto objektů však byla již při výstavbě opatřena železobetonovou střechou. Uvnitř mělo být pouze nejnutnější vybavení a objekt byl budován pouze v nižší odolnosti.
Typ E je plnohodnotným odolným objektem určeným rovněž pro čelní palby. Vyskytuje se v obou odolnostech (normální i zesílené) a ve dvou zrcadlově obrácených variantách E a E1.
Typy F, G, H měly být určeny pro běžný 3,7 cm protitankový kanón (KPÚV - kanón proti útočné vozbě). První dva typy měly být obdobné typům D a E, v případě posledního se mělo jednat pouze o úkryt pro kanón a jeho obsluhu, která měla bojovat v polním postavení vybudovaném poblíž. Vybudovány byly jen dva takové objekty.
Obr. 02: půdorysy dvou nejpoužívanějších typů LPO vz. 37 A-160 (vlevo) a vz. 37 A180 (vpravo)11
3 Cíl a zaměření práce Tato kapitola popisuje legislativní popis převodu bunkrů do osobního vlastnictví, klasifikaci zamýšlené nástavby stavebními úřady a legislativní náležitosti tohoto procesu. Dále jsou v této kapitole vybrány 2 konkrétní objekty pohraničního opevnění, které jsou zamýšleny pro alternativní využití a je zde rozpracována základní myšlenka nástavby.
11
ARON, Lubomír. Československé opevnění 1935-1938. Náchod: Okresní muzeum Náchod, 1990. Dostupné z: http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clopevc
- 16 -
3.1 Bunkry skýtající potenciál jako základ pro dřevostavby Na jižní Moravě je velkém množství bunkrů rozmístěno v Lednicko-valtickém areálu, Národním parku Podyjí a podél cyklostezky č. 4 z Brna do Vídně. Neexistuje příliš mnoho možností jak objekty LPO v dnešní době využít, neboť jejich architektura byla podřízena především maximální nedobytnosti, a tudíž zde najdeme dveře o výšce pouhých 130 cm, které se navíc ihned za vchodem zalamují o 90 °, což znemožňuje využít bunkr jako skladovací prostor. Nejsofistikovanějším nápadem jejich využití se tedy zdá být využití faktu, že jejich základy jsou velmi pevné a celá stavba již nemá tendenci si sedat, a tudíž je využít jako základ pro další stavbu.
Pro lepší popis problematiky připojuji fotografie bunkrů v LVA. Jedná se o typické adepty na využití jako základ pro dřevostavbu.
Obr. 03: bunkr LPO 6/61/A-140 na břehu Prostředního rybníka je umístěný v parku u Rybničního zámečku v Lednicko-valtickém areálu12
Obr. 04: bunkr LPO 6/61/A-140 na břehu Prostředního rybníka je umístěný v parku u Rybničního zámečku v Lednicko-valtickém areálu13 12
foto Pavel Jonáš, 2006, dostupné z www.ropiky.net
- 17 -
Obr. 05: objekt LPO B/5/157/2 na ostrůvku rybníka v Poštorné14
3.2 Modely úpravy V níže přiloženém obrázku je demonstrováno jakým způsobem by byl bunkr využit jako základ pro turistický přístřešek.
Obr.06: zbudování rovného podkladu na bunkru a zbudování schodiště15
Obr. 07: zbudování účelové nástavby16 13
foto Pavel Jonáš, 2006, dostupné z www.ropiky.net
14
foto Luděk Tondr, 2006, dostupné z www.ropiky.net
15
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2012
16
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 18 -
3.3 Legislativa Využití pohraničních bunkrů jako základu pro stavbu jiného užitného objektu je v rámci České republiky něčím novým, nevyzkoušeným a nekonvenčním. Tento postup je vhodné , žádoucí a často nutné konzultovat s příslušným stavebním úřadem a případně i s dalšími úřady jako památkový úřad. Navzdory legislativnímu zjednodušení, které přinesl nový stavební zákon lze předpokládat, že s ohledem na neobvyklost tohoto řešení mohou mít dva stavební úřady nebo i dva úředníci pracující v rámci jedné instituce rozdílný názor na tutéž problematiku. 17
3.3.1 Vlastnický vztah k bunkrům Většina objektů pohraničního opevnění patří i v současnosti státu, který příslušnost hospodařit s tímto majetkem přenechává Ministerstvu obrany a to pak přenáší tuto pravomoc na příslušnou organizační složku Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) v Brně, Pardubicích nebo Praze.18 Úkolem těchto organizací je centrálním způsobem realizovat veřejné zakázky v oblasti investiční výstavby, rekonstrukcí a modernizací nemovité infrastruktury v rámci programového financování a veřejné zakázky v oblasti běžných výdajů, jejichž předmětem je nabytí materiálu pro údržbu nemovité infrastruktury a pořízení služeb ve prospěch nemovité infrastruktury nebo stavebních prací, které se zadávají za účelem oprav a údržby nemovité infrastruktury. 19
3.3.2 Pohraniční opevnění v katastru nemovitostí Podle zákona č. 63/1935 Sb. o vyvlastnění k účelům obrany státu, stát vykoupil a zaplatil potřebné pozemky, čímž se staly vlastnictvím státu. Z důvodů utajení polohy pohraničního opevnění však u těchto pozemků nebyl knihovní pořádek záměrně prováděn. Důsledkem je, že až do dnešní doby mnohé z těchto pozemků vlastněných státem nejsou jako vlastnictví státu zapsány v katastru nemovitostí, byť jako pohraniční opevnění ztratily jakýkoliv vojenský význam.20 Od roku 2005 Ministerstvo obrany 17
Ing. arch. Helena Jakubcová, býv. pracovnice Stavebního úřadu Sokolnice, ústně
18
http://nahlizenidokn.cuzk.cz; parcela 2393/8, Lednice-okres Břeclav
19
MINISTERSTVO OBRANY. VUSS. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=3303
20
BAUDYŠ, Petr. Katastr a nemovitosti. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010., 305 s., 16.s.
- 19 -
postupně objekty zaměřuje a nechává vložit do katastru. Nejdál jsou v tomto ohledu na jižní Moravě, práce rychle postupují i na severní Moravě a na Pardubicku.21 Ačkoliv mnohé objekty v zalidněných a atraktivních lokalitách již byly zaměřeny, stále zůstávají spousty objektů, které stále v katastru nejsou a je potřeba je dodatečně zaměřit a do katastru zanést. Dokud není objekt zanesen v katastru nemovitostí, nelze o jeho převodu do soukromého vlastnictví nebo pronájmu vůbec jednat, protože oficiálně neexistuje.
3.3.3 Převod objektů pohraničního opevnění Majitelé pozemků, obce, chalupáři a nadšenci si mohou od roku 2005 požádat o převod nepotřebných objektů pohraničního opevnění do soukromého vlastnictví. Armáda si plánuje ponechat jen některé větší komplexy jako seismickou stanici v Polomi, dělostřeleckou tvrz Adam nebo těžké opevnění v okolí Háje ve Slezku. S lehkými pohraničními bunkry armáda do budoucna již nepočítá. Armáda upřednostní bezúplatný převod na majitele pozemku, kde bunkr stojí, ale nebude ani bránit odprodeji do soukromých rukou. Přednost budou mít registrované spolky a sdružení vojenských historiků a nadšenců, kteří hlavně ve východních Čechách mnoho srubů a pevností udržují a dokonce zpřístupňují veřejnosti.22
V případě odkupu budou ceny opevnění záviset na objektu a lokalitě. Budou stanoveny ve výši znaleckého posudku, který zohlední parametry stavby, její umístění, zachovalost, dostupnost, prodejnost, možnosti napojení na inženýrské sítě apod.22 Bez ohledu na to, zda-li zájemci za bunkr zaplatí nebo bude převeden bezplatně opevnění lidem na pozemcích zřejmě nakonec zůstane. Vybourat a odvézt totiž prakticky nejde. 23
21
DANDA, Oldřich. Armáda rozprodává majetek - tanky, bunkry i letadla. In: Právo [online]. [cit. 201303-27]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/62710-armada-rozprodava-majetek-tankybunkry-i-letadla.html
22
DANDA, Oldřich. Armáda rozprodává majetek - tanky, bunkry i letadla. In: Právo [online]. [cit. 201303-27]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/62710-armada-rozprodava-majetek-tankybunkry-i-letadla.html
23
FROUZOVÁ, Kateřina a Jan VESELÝ. Kupte si bunkr, vybídla armáda chalupáře. MF DNES [online]. 2005 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kupte-si-bunkr-vybidla-armadachalupare-fce-/domaci.aspx?c=A050802_070711_domaci_miz
- 20 -
3.3.3.1 Klasifikace bunkrů katastrálním úřadem Protože katastr nemovitostí nedisponuje ve svých klasifikačních seznamech pozemních staveb kategorií pohraniční opevnění, bunkry lehkého pohraničního opevnění jsou v katastru nemovitostí zaneseny jako „budova bez čísla popisného nebo evidenčního“ se způsobem užití tzv. „jiná stavba.“ Parcela pod bunkrem se eviduje jako běžná stavební parcela, druh pozemku je evidován jako zastavěná plocha a nádvoří.
3.3.3.2 Úspěšné převody objektů LPO do soukromého vlastnictví Lesy České republiky a.s. jsou jedním z největších vlastníků půdy v České republice a na jejich pozemcích se nachází značná část pozůstatků československého pohraničního opevnění. Objekty pohraničního opevnění byly státnímu podniku Lesy České republiky nabídnuty a následně předány Vojenskou a ubytovací správou, protože se nacházely v lesních porostech v majetku České republiky, na kterých mají Lesy České republiky právo hospodařit. Rovněž pozemky, na kterých se bunkry nacházejí, byly a jsou ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit LČR. Podnik Lesy České republiky tedy převzal stavby, které se nacházejí na pozemcích a uvnitř lesních komplexů, které má ve své správě. 24
I soukromí občané byly úspěšní při žádosti o převod do soukromého vlastnictví. Příkladem může být pan Jaroslav Vaňouček z Polubného (katastrální území Kořenov, okres Jablonec nad Nisou), který získal do soukromého vlastnictví objekt CH2/53/A140
25
na parcele 1407, která se nachází na jeho zahradě, stejně jako další občané
v okolí. Původně k němu připojil pařeniště na pěstování okurek v budoucnu zde plánuje vybudovat sklípek pro hosty z jeho bufetu. Zabýval se již i myšlenkou postavit na něm roubenku. 23
24
KOBLIHOVÁ, Stanislava. Lehká opevnění také spravují Lesy ČR. [online]. 2010 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/jh-lehka-opevneni.html
25
zdroj: http://dbase.ropiky.net/dbase.php?objekt=1075724501
- 21 -
Obr. 08.: bunkr 53/A-140 na zahradě Jaroslava Vaňoučka v Polubném u Kořenova přímo vybízí k alternativnímu využití 26
3.3.3.3 Způsob řešení převodu Převod objektů se řeší darovací smlouvou popřípadě kupní smlouvou, přičemž kompetentním orgánem pro jednání je příslušná Vojenská ubytovací a stavební správa v Brně, Praze nebo Pardubicích. Ministerstvo obrany, které je nadřízeným orgánem Vojenské ubytovací a stavební správy již kontaktovalo majitele dotčených pozemků a nabídlo jim převodové programy. V případě externích zájemců jako jsou vojenské kluby a různá občanská sdružení je třeba řešit záležitost s VUSS nebo s novým vlastníkem, kterým bývají většinou Lesy ČR a.s. Pokud se vyskytlo více zájemců o převod, kteří byli vzájemně v konfliktu zájmů, byla dávána přednost vlastníkovi pozemků před kluby vojenské historie jako v případě tvrzí v lokalitě Stalchenberg u Žacléře, jejichž majitelem se nakonec staly Lesy ČR, navzdory žádostem o převod ze strany Občanského sdružení Stachelberg.
S objekty, které byly jednou převedeny do soukromého vlastnictví lze zacházet jako s jakoukoliv jinou nemovitostí bez dalších omezení.
26
foto Tomáš Svoboda, dostupné z: www.ropiky.net
- 22 -
3.3.4 Nástavba bunkrů z hlediska stavebního řízení Bunkry lehkého pohraničního opevnění, které již byly do katastru nemovitostí zaneseny jsou klasifikovány jako budova bez čísla popisného nebo evidenčního, přičemž druhem pozemku je zastavěná plocha nebo nádvoří. To je stejná kategorie, která se používá například pro garáže. Nový stavební zákon umožňuje bez stavebního povolení nebo ohlášení postavit stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení. 27 3.3.4.1 Parametry nástavby Nástavba na bunkru bude mít 1 nadzemní podlaží (nástavba) a jedno podzemní podlaží (vlastní bunkr). Tento fakt je dán výkladem normy ČSN 73 430128, která definuje nadzemní podlaží jako podlaží, které má úroveň podlahy alespoň 800 mm pod úrovní nejvyššího bodu terénu v okolí 5 m. Podlahová plocha nástavby bude kolem 35 m2, nástavba pravděpodobné přesáhne výšku 5 m. Z toho plyne, že pro realizaci nástavby na bunkru bude potřeba stavbu ohlásit.
3.3.4.2 Ohlášení stavby Stavební zákon
29
jasně definuje, že ohlášení vyžadují změny dokončených staveb
uvedených v odstavci 1, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry, přičemž v odstavci 1 se nenachází kategorie objekty pohraničního opevnění ani nic podobného. Nejlépe to vystihuje asi písm. d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m. Tato kategorie asi nejblíže vystihuje, charakter záměru nástavby na bunkru. Mělo by tedy stačit ohlášení stavby a nemělo by být potřeba stavební povolení. Jak tomu ovšem bude ve skutečnosti je hlavně v kompetenci úředníka na příslušném stavebním úřadě, který má právo vyslovit nesouhlas. Toto stanovisko se ovšem může lišit v rámci úřadu i jednoho oddělení téhož úřadu především kvůli neobvyklosti stavebního záměru.
27
zák. 183/2006 Sb., §103 odst. (1) písm. e) odstavec 1.
28
ČSN 73 4301, str. 3, odst. 10
29
zák. 183/2006 Sb., §104 odst. (2)
- 23 -
3.3.4.3 Dokumenty nutné pro ohlášení stavby Dokumentaci nezbytnou pro zahájení stavby na základě ohlášení definuje §105, odst. (1), písm. a-f stavebního zákona 183/2006 Sb. a to takto:
a) doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby, c) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem, popřípadě povolení podle § 169 odst. 4, d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení. Není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení, f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
Z toho plyne, že je-li stavebník i majitelem, což se předpokládá požadavky ve smyslu písm. a si dohledá stavební úřad. S ohledem na fakt, že bunkr již stojí a jeho zanesením do katastru nemovitostí došlo k legalizaci nebude potřeba územní souhlas s umístěním stavby, která je ve stejné kategorii a na tomtéž půdorysu. Písmeno c pamatuje na souhlas památkového úřadu, je-li objekt v památkové zóně nebo je-li kulturní památkou. Dopad takovéto stavby na infrastrukturu bude v případě zahradní besídky nebo rozhledny minimální, stejně tak nároky na připojení k sítím tu nebudou. - 24 -
Náležitosti výkresové dokumentace definuje zák. 183/2006 Sb., §105, odst. (2), písm. a)-f) takto: „K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje a) průvodní zprávu, b) souhrnnou technickou zprávu, c) situaci stavby, d) dokladovou část, e) zásady organizace výstavby a f) dokumentaci objektů“ 30
3.3.4.4 Vyjádření Odboru památkové péče Odbor památkové péče plní funkci orgánu státní správy na úseku památkové péče podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů v příslušném správním obvodu. Zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu. Spolupracuje se stavebními úřady v rozsahu daném stavebním zákonem. Provádí památkovou kontrolu a dohled, ukládá opatření k zajištění péče o kulturní památky či k odstranění závad. Vede sankční a přestupková řízení při porušování zákona o státní památkové péči a ukládá pokuty. 31 Z výše popsaných informací plyne, že nachází-li se bunkr určený k přestavbě v památkově chráněné zóně (např. Lednicko-valtický areál) nebo je-li sám kulturní památkou, tak je třeba konzultovat jeho úpravu ještě odborem památkové péče, který si může klást vlastní požadavky na vzhled a zařízení, popřípadě stavební úpravu nepovolit nebo sankcionovat její provedení jinak než shodně s předloženým plánem.
30
zák. 183/2006 Sb., §105, odst. (2), písm. a)-f)
31
Odbor památkové péče. Brno.cz [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.brno.cz/spravamesta/magistrat-mesta-brna/usek-socialne-kulturni/odbor-pamatkove-pece/
- 25 -
4 Materiál a metodika V následující kapitole jsou prezentovány návrhy konstrukce, montážní postupy, kusovníky, spotřeba materiálu a náčrtky konstrukce, kterou lze postavit jako nástavbu na objekt některý ze dvou konkrétních objektů vybraných jako vhodné pro takovouto nástavbu.
4.1 Konkrétní objekt Jako objekt na který bude dimenzována mnou navrhovaná dřevostavba jsem zvolil 6/61/A-140 na břehu Prostředního rybníka v katastru obce Lednice, v Lednickovaltickém areálu. Jedná se o objekt s úhlem střílen 140 °, místo náspu je u jeho jižní stěny kamenná zeď, což způsobuje jeho poněkud komplikovanější tvar, existence památkově chráněného Lednicko-valtického areálu značně komplikuje celkovou byrokracii spojenou s výstavbou a je možné, že obstrukce ze strany odboru památkové péče mohou celý proces snadno zastavit, nicméně všechny jeho nedostatky jsou vykoupeny velmi atraktivní polohou na žluté turistické značce mezi Hlohovcem a Lednicí. V případě, že by se zvolený bunkr ukázal z nějakého důvodu jako nevhodný, v dané lokalitě se na té samé turistické značce na břehu Lednických rybníků nachází nejméně 3 srovnatelné.
- 26 -
Obr. 09.: Mapa okolí bunkru 6/61/A-140 32 32
zdroj: http://www.mapy.cz/#x=16.798062&y=48.785406&z=13&l=16
- 27 -
Obr. 10: zjednodušený plánek objektu 6/61/A-140 33
Obr. 11.: pohledy na zvolený řopík 6/61/A-140 v Lednici u Rybničního zámečku 33
34
ARON, Lubomír. Československé opevnění 1935-1938. Náchod: Okresní muzeum Náchod, 1990. Dostupné z: http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clopevc
34
foto Pavel Jonáš a Luděk Tondr, dostupné na: http://dbase.ropiky.net/dbase.php?objekt=1105625199
- 28 -
4.1.1 Záložní objekt Jako záložní objekt, jsem zvolil 53/A-140 na zahradě Jaroslava Vaňoučka v Polubném u Kořenova. Pan Vaňouček již několikrát zmiňoval možnost zbudovat na bunkru nějakou formu vyhlídky, besídky nebo posezení, aby ho účelně využil, neboť ve vedlejším domu se nachází jeho penzion. Více informací o objektu je zmiňováno v kapitole 2.3.2. Jedná se o objekty se stejnými půdorysy, tudíž obě nástavby jsou použitelné na obou objektech bez dalších úprav.
Obr. 12.: bunkr 53/A-140 na zahradě Jaroslava Vaňoučka v Polubném u Kořenova přímo vybízí k alternativnímu využití 35
35
foto Tomáš Svoboda, dostupné z: www.ropiky.net
- 29 -
4.2 Verze konstrukčních provedení V zadání této bakalářské práce je uveden návrh 2 typů nástaveb, které budou použitelné pro objekty pohraničního opevnění. Rozhodl jsem se vytvořit nástavbu, jejímž účelem bude turistické odpočívadlo s výhledem na Lednické rybníky ve dvou verzích.
4.2.1 Verze s maximální podlahovou plochou-PP Tato verze se snaží maximálně využít místo poskytnuté na střeše bunkru. Pro tuto verzi dále budu používat zkratku „PP.“ Hlavními výhodami jsou: •
větší podlahová plocha
•
pravé úhly ve většině konstrukčních spojů
Nevýhody jsou pak následující: •
vyšší cena oproti lioběžníkové verzi
•
nutnost hlubšího a preciznějšího zakotvení do podkladu
•
nevzhledné převisy
Obr. 12: verze nástavby s maximálním využitím prostoru-PP36
36
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 30 -
4.2.2 Verze lichoběžníková-LI Účelem této verze nástavby je primárně lepší estetický dojem a vyšší originalita. Pro Lichoběžníkovou verzi budu dále využívat zkratky „LI.“ Jejími hlavními výhodami jsou: •
nižší spotřeba materiálu
•
originální konstrukce
•
lépe zapadá na bunkr
•
lepší estetický dojem
•
nižší cena oproti PP
•
nižší hmotnost konstrukce
Hlavními nevýhodami oproti verzi PP jsou: •
velké množství nepravých úhlů
•
menší podlahová plocha
•
komplikovanost konstrukce
Obr. 13: lichoběžníková verze nástavby-LI37
37
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 31 -
4.3 Nástavba s maximální podlahovou plochou Výhody a nevýhody výše uvedeného konstrukčního řešení již byly popsány výše, nyní se budu zabývat konkrétními charakteristikami, materiálovým a konstrukčním řešením této verze nástavby.
4.3.1 Struktura nosné konstrukce Nosná konstrukce nástavby je skeletová, má celkem 8 hlavních nosných sloupků a je doplněna větším množstvím menších sloupků které drží zábradlí (světle modré). Konstrukce je ukotvená do betonové střechy bunkru pomocí 9 masivních kovových kotev (světle zelené). Na kotvách jsou umístěny 3 hlavní nosné trámy (fialové). Na nosných trámech je 8 kontratrámů, které nesou podlahu, sloupky a veškerou váhu další konstrukce (žlutě). 2 kontratrámy jsou delší a nesou horní schodišťovou podestu a jeden z nich je masivnější a nese schodiště. Konstrukce střechy je se sestává ze 2 pozednic a 2 vaznic, přičemž pozednice tvoří zároveň i věnec konstrukce (červeně). Dále tvoří konstrukci střechy ještě 16 krokví, 6 párových kleštin a 2 nepárové kleštiny (růžově). 2 krokve jsou prodloužené kvůli zastřešení horní podesty schodiště. Schodiště má 13 stupňů, přičemž poslední stupeň je na úrovni podlahy nástavby. Schodiště je přímé, masivní, žebříkové se sklonem 57 ° (hnědě).
Obr. 13: nosná konstrukce nástavby PP38
38
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 32 -
4.3.1.1 Celkové parametry konstrukce Podkladový bunkr
má
velmi
nepravidelný
tvar
o
maximálních
rozměrech
6950x4000 mm. Zastavěná plocha bunkru je přibližně 20 m2. Délka konstrukce je 5350 mm při započtení přesahu střechy pak 5770 mm. Šířka konstrukce je 4350 mm, při započítání přesahů střech pak 5240 mm. Výška od podlahy k hřebeni střechy je 3300 mm. Celková výška od nuly, která je umístěna na prahu vstupu do bunkru a zároveň na pochozné ploše prvního schodišťového stupně je 5730 mm. Rozměry užitné části bez podesty jsou 3460x5130 mm, tj. podlahová plocha 17,75 m2. Výška od podlahy k nejnižšímu bodu věnce je 2120 mm, hrana zábradlí, které prochází po obvodu celé horní části nástavby, se nachází ve výšce 1100 mm nad podlahou. Schodiště má základní konstrukční výšku 2600 mm, pokud je výška vyšší, bude první stupeň vyšší, než ostatní stupně. Délka schodiště je 1540 mm, aby byla zajištěna průchodnost vstupu do bunkru. Schodiště je ukotveno v kovových kotvách, které jsou zapuštěny do terénu podle potřeby. Schodiště má sklon 57 °. Šířka schodiště je 600 mm. Před vstupem do horní části nástavby je podesta o užitných rozměrech 600x740 mm o ploše 0,44 m2. Schodiště je opatřeno zábradlím o výšce shodné s výškou zábradlí v celém objektu a to 1100 mm. Schodiště má odstup od betonové stěny bunkru 50 mm. Konstrukce je upevněna šroubovatelnými kotvami, které jsou šroubvatelné v rozsahu 0 150 mm. Ve výkresech je použita hodnota 120 mm.
- 33 -
Obr. 14: rozměry nástavby PP boční pohled bez pohledových materiálů39
Obr. 15: rozměry nástavby PP pohled zepředu-bez pohledových materiálů38 39
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 34 -
4.3.1.2 Uchycení do podkladu 3 nosné trámy jsou ukotveny do betonové střechy objektu pomocí 9 hlavních kotev. Schodiště je do podkladu ukotveno pomocí 2 vedlejších kotev. Hlavní kotva se sestává ze svorníku, kotvící závitové nerezové tyče M24, 2 matek M24, 2 podložek M24, 2 šroubů M10, 2 matek M10 a 4 podložek M10. Svorník je vyroben z pozinkovaného plechu o tloušťce 5 mm, který byl 2x ohnut do tvaru svorníku. V horní části jsou 2 průchozí díry pro šrouby M10 o průměru 13 mm a dole se nachází díra pro průchod závitové tyče o průměru 26 mm. Svorník má vnitřní šířku 105 mm, kvůli toleranci. Závitová tyč má délku 700 mm, je nerezová a osazená závitem M24. Jedná se o největší běžně vyráběnou závitovou tyč. Alespoň 300 mm bude zapuštěno v betonu, 0-150 mm je regulovatelná část, 200 mm je část v nosném trámu, 20 mm je tloušťka svorníku, podložky a matky a zbylých 30 mm je rezerva, která může být později uříznuta. Nosný trám se upevňuje do svorníku. V trámu musí být předvrtaná díra o průměru minimálně 28 mm. Do betonové střechy musí být vyvrtány kotevní otvory o průměru alespoň 28 mm vymazané lepidlem na beton podle plánu kotevních děr.
Obr. 16.:schématický nákres kotvy bez spodní části40 40
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 35 -
9 kotev je rozmístěných do 9 kotevních děr o průměru alespoň 28 mm podle plnu kotev(viz níže), vyplněných zátěžovým lepidlem na kotvy a hmoždinky, na betonové střeše podle. Použitým lepidlem může být například Kotvix PS.
41
U kotev je důležité
pouze jejich rozmístění proti sobě, proti bunkru tolerance vyjde téměř vždy.
Obr. 17.: plánek rozmístění kotev 42 Kotvy, které drží schodiště jsou samostatné kupované, vyrobené z pozinkované oceli o délce cca 500 mm, svařované. Jsou k dostání v široké paletě velikostí. 43
4.3.1.3 Konstrukce podlahy Systém kotev a jejich rozmístění byl již popsán výše. Do kotev (zeleně) budou umístěny celkem 3 hlavní nosné trámy (fialově) o dimenzi 200x100 mm a délce 5350 mm, přičemž středová kotva vždy prochází středem každého trámu. . Na nosné trámy bude přimontováno kontratrámů (žlutě) o dimenzi 100x100 mm a délce 3700 mm, 1 boční 41
Kotvix PS: lepidlo. METRUM. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.lepidlatesneni.cz/detail/kotvix-ps-380-ml-chemicka-kotva-1/
42
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
43
Kotevní patka s roxorem, úzká, žárově pozinkovaná. OBCHOD PRO DÍLNU. [online]. [cit. 2013-0413].
Dostupné
z:
http://www.obchodprodilnu.cz/kotevni-patka-s-roxorem-uzka-zarove-
pozinkovana-0809.html
- 36 -
kontratrám (žlutě) 100x100x4400 mm a 1 kontratrám (žlutě), který zároveň nese schodiště a podestu o dimenzi 200x100x4400 mm položený na plocho. Kontratrámy jsou k nosným trámům přišroubovány ve styčných bodech pomocí 27 tesařských vrutů se zápustnou hlavou 8x240 TH torx 40.44 Nejsvrchnější vrstva podlahy je tvořena březovou voděodolnou překližkou o tloušťce 21 mm s protiskluzovou povrchovou úpravou.45 Tento materiál je schopen zajistit dokonalé rovnoměrné roznesení hmotnosti.
Obr. 18.: konstrukce podlahy 46 4.3.1.4 Konstrukce skeletu Jak již bylo napsáno výše, konstrukce nástavby je skeletová. Jejím základem jsou sloupky 120x120 mm, kterých je 7 a mají výšku 2080 mm. Jeden sloupek je tenčí a má rozměry pouze 120x120 mm a výšku 2080 mm. Po obvodu podlahy jsou patkové pásy o profilu 120x60 mm, kromě vstupu z podesty. Ve výšce 1100 mm nad podlahou se nachází zábradlí vytvořené taktéž z hranolu 120x60 mm, podepřené 19 hranoly 120x60 mm. Patní pásy jsou přišroubované 70 vruty 8x120 TH torx 40,
43
stejně jako
zábradlí, kde postačí 60 vrutů. Sloupky jsou přišroubovány pomocí 8 spojovacích 44
Tesařské vruty se zápustnou hlavou. VRUTY FISCHER. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.vruty-fischer.cz/produkt/tesarske-vruty-se-zapustnou-hlavou/
45
Ceník
a
sortiment.
MAPH
S.R.O.
[online].
[cit.
http://www.maph.cz/media/files/cenik_maph_01012013.pdf 46
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 37 -
2013-04-13].
Dostupné
z:
úhelníků bez prolisu 80x80x200 mm, tloušťky 2 mm a 6 ks vrutů na každý.
Obr. 19.: spodní část skeletové konstrukce 47 4.3.1.5 Střešní a věncová konstrukce Střecha nástavby je vaznicová. Její hmotnost a případná hmotnost sněhu a deště a síla větru se přenáší do sloupků tvořících skelet pomocí dvou vaznic a pozednic, přičemž pozednice zároveň tvoří věnec. Věnec a pozednice jsou vytvořeny z hranolů 120x120 a mají délku 5770 mm. Vaznici podporují 4 sloupky 120x100x420 mm. Střechu podporuje 14 krokví z profilu 120x60 mm o délce 2540 mm a 2 prodloužené krokve téhož profilu o délce 3330 mm. Krokve jsou pojištěny 14 kleštinami z profilu 120x60, přičemž na první a poslední krokvi je jenom jedna kleština. Vše je spojeno v každém spoji alespoň jedním vrutem 8x160 TH torx 4048, v případě věnce rohovým tesařským spojem doplněným úhelníkem. Záklop tvoří OSB 4 deska o tloušťce 12,5 mm
47 48
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013 Tesařské vruty se zápustnou hlavou. VRUTY FISCHER. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.vruty-fischer.cz/produkt/tesarske-vruty-se-zapustnou-hlavou/
- 38 -
v kombinaci s asfaltovými šindelem, který se připevňuje pomocí korozivzdorných hřebíků. 49 Celková plocha záklopu je cca 30,1 m2. Okapy nejsou přítomny.
Obr. 20.: složení střechy 49
Obr. 21.: složení střechy 50 4.3.1.6 Záklopy Na nástavbě je větší množství prostrou, které je potřeba zakrýt. Jako univerzální materiál pro záklopy byla zvolena obkladová palubka 96/121 tloušťky 14 mm v délce 5 m spojované způsobem pero drážka. Na záklop štítů bude instalována horizontálně, na záklop pod zábradlím pak vertikálně. Po instalaci budou palubky natřeny bezbarvým 49
Asfaltový šindel PRIMAGLASS DELTA. DEHTOCHEMA BITUMAT. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.dehtochema.cz/produkty/zobrazit/asfaltovy-sindel-primaglass-delta
50
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 39 -
lakem pro zvýšení trvanlivosti (povrchová úprava a impregnace). Záklopy mají dohromady plochu 31,4 m2.
Obr. 22.: umístění záklopů a jejich rozměry a plochy51
Obr. 23.: umístění záklopů a jejich rozměry a plochy50 4.3.1.7 Schody Schody bývají většinou poměrně háklivé na přesnost a jejich výroba bývá často zadávána jako subzakázka. V případě této nástavby jsou jisté nepřesnosti, v důsledku
51
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 40 -
sesychání a podobně, přijatelné, ale ani tak není možné vyrábět schodiště přímo na místě pod širým nebem pomocí hrubého tesařského náčiní. Schodiště bych proto nechal vyrobit u firmy Levné schody.52 Schodiště je vyrobeno ze 2 schodnic 250x50 mm o délce 3060 mm. Schodišťových stupňů je 12, přičemž posledním schodišťovým stupněm je podesta na úrovni podlahy nástavby. Výška jednoho stupně je 200 mm, délka stupně pak 250 mm. Jedná se o schodiště žebříkové, tudíž není potřeba dodržet schodišťový vzorec 2b+h=630 mm. Sklon schodiště činní 57 °. Konstrukční výška, kterou je potřeba překonat je cca 2600 mm. Výška od nástupní hrany na úroveň podlahy je 2430 mm.
Obr. 24.: schodiště a jeho usazení
4.3.2 Konstrukční materiál S ohledem na charakter stavby se jako nejvhodnější materiál pro konstrukci většiny prvků jeví jako nejlepší stavební smrkové řezivo, kategorie C20 nebo lepší s impregnací. Výhodou tohoto materiálu je jeho snadná dostupnost a odzkoušené vlatsnoti. Na konstrukci je kromě toho použita i celá řada jiných materiálů, které ovšem 52
Mlynářské schody. LEVNÉ SCHODY. Levné schody [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.levneschody.cz/levneschody/eshop/6-1-Mlynarsk-schody
- 41 -
narozdíl od řeziva nevyžadují téměř žádnou impregnaci nebo povrchovou úpravu (viz kusovník).
4.3.3 Impregnace Stavební řezivo bude po jeho nařezání ošetřeno přípravkem Bochemit Optimal. Jedná se o širokospektrální koncentrovaný fungicidní a insekticidní vodou ředitelný přípravek určený pro dlouhodobou preventivní ochranu, se zvýšenou odolností proti vymývání ze dřeva. Přípravek je účinný proti termitům, dřevokaznému hmyzu, dřevokazným houbám, dřevozbarvujícím houbám a plísním.53 Jeho používání je v rámci ČR velmi rozšířené a většina pil nabízí jeho aplikaci na dřevo jako jednu ze služeb. Aplikace na místě by byla zdlouhavá a zdržovala by celý proces stavby nástavby, bylo by třeba čekat na zaschnutí a komplikovala by se organizace stavby. Cenou za aplikaci je zvýšení ceny řeziva o zhruba 15 %. V našem případě zamýšlím použití přípravku Bochemit OPTIMAL v bezbarvém provedení. Aplikaci nějaké formy impregnace je třeba opakovat jedenkrát za 5 let.
53
Bochemit OPTIMAL. BOCHEMIT-OCHRANA DŘEVA. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.bochemitshop.cz/bochemit-106-bochemit-optimal
- 42 -
4.3.4 Kusovník Tab. 01.: kusovník nástavby ve verzi PP KUSOVNÍK NÁSTAVBY VE VERZI PP
prvek
materi ál
rozměry(mm)
kus ů
množst ví
jednotk a
cena za m.j.
cena
plocha k PÚ
pov.úpra va
cena PÚ
9,75
bochemit
289 Kč
9,00
bochemit
200 Kč
ŘEZIVO nosné trámy kontratrámy
řezivo řezivo
200 100
100 100
5350 3700
3 6
0,321 0,222
m
3
6 000 Kč
m
3
6 000 Kč
1 926 Kč 1 332 Kč
3
kontratrámy
řezivo
100
200
4400
1
0,088
m
6 000 Kč
528 Kč
2,68
bochemit
79 Kč
kontratrámy
řezivo
100
100
4400 1750 0
1
0,044
m3
6 000 Kč
264 Kč
1,78
bochemit
40 Kč
0,126
m
3
6 000 Kč
bochemit
113 Kč
m
6 000 Kč
756 Kč 1 258 Kč
6,31
3
7,19
bochemit
189 Kč
3
pásy sloupky
řezivo řezivo
120 120
60 120
2080
1 7
0,210
sloupky
řezivo
120
60
2080
1
0,015
m
6 000 Kč
90 Kč
0,76
bochemit
13 Kč
sloupky zábr.
řezivo
120
60
980
19
0,134
m3
6 000 Kč
804 Kč
6,98
bochemit
121 Kč
sloupek stř.
řezivo
120
60
1980
1
0,014
m
3
6 000 Kč
86 Kč
0,73
bochemit
13 Kč
věnec
řezivo
120
120
3460
2
0,100
m3
6 000 Kč
598 Kč
3,38
bochemit
90 Kč
pozednice sloupek vaznice
řezivo
120
120
5770
2
0,166
m3
6 000 Kč
997 Kč
5,60
bochemit
150 Kč
0,024
m
3
6 000 Kč
bochemit
22 Kč
m
6 000 Kč
7,00
bochemit
208 Kč
m
3
6 000 Kč
145 Kč 1 385 Kč 1 536 Kč
0,92
3
13,00
bochemit
230 Kč
3
6 000 Kč
288 Kč
2,43
bochemit
43 Kč
6 000 Kč
847 Kč 12 839 Kč
7,26
bochemit Celkem PÚ
127 Kč
vaznice krokve
řezivo řezivo řezivo
120 100 120
120 200 60
420 5770 2540
4 2 14
0,231 0,256
krokve
řezivo
120
60
3330
2
0,048
m
kleštiny
řezivo
120
60
1400
14
0,141
m3
Celkem
Celkové náklady na ŘEZIVO a PÚ řeziva
1 926 Kč 14 765 Kč
PLOŠNÝ MATERIÁL podlaha OSB záklop záklopy asfalt.šindel
překližk a OSB palubk y bitume n
125 0
500 0
300 0
96
21
6
27,000
m2 2
12,5
22
30,100
m
14
75
31,400
m2
30,100
m2
5
20 790 Kč 27,00 3 913 130 Kč Kč 30,10 5 652 180 Kč Kč 60,20 lak 5 418 180 Kč Kč 30,10 35 773 Celkem Celkem Kč PÚ Celkové náklady na PLOŠNÝ MATERIÁL a PÚ 770 Kč
KOTVÍCÍ MATERIÁL závitové tyče M24 svorníky kotvy schodů patka pro schody
ner.oce l oc.plec h oc.plec h beton
Kotvix PS
tmel
vrták do betonu
ocel
100 0
24
9
9,000
ks
490 Kč
4 410 Kč
510
100
5
9
17,901
kg
33 Kč
591 Kč
50
100
500
2
2,000
ks
230 Kč
460 Kč
300
300
300
2
2,000
ks
310 Kč
7
7,000
ks
170 Kč
1
1,000
ks
1 700 Kč
620 Kč 1 190 Kč 1 700 Kč
28
500
matka M24
ocel
24
18
18,000
ks
11 Kč
198 Kč
podložka M24
ocel
24
18
18,000
ks
3 Kč
54 Kč
šroub M10
ocel
10
18
18,000
ks
14 Kč
252 Kč
125
- 43 -
0 Kč 0 Kč 3 000 Kč 0 Kč 3 000 Kč 38 773 Kč
podložka M10
ocel
10
36
36,000
ks
1 Kč
25 Kč
matka M10
ocel
10
18
18,000
ks
3 Kč
54 Kč
Celkové náklady na KOTVÍCÍ MATERIÁL
- 44 -
9 554 Kč
Tab. 02.: kusovník nástavby ve verzi PP-pokračování SPOJOVACÍ MATERIÁL vrut 8x240 TH
ocel
27
27
ks
19 Kč
513 Kč
vrut 5x100
ocel
80
80
ks
3 Kč
200 Kč
vrut 8x120 TH
ocel
330
330
ks
6 Kč
2 112 Kč
vrut 8x160 TH
ocel
54
54
ks
9 Kč
486 Kč
vrut 4x80
ocel
500
500
ks
2 Kč
750 Kč
sponky do šindelí
ocel
1000
1000
ks
0,07 Kč
70 Kč
úhelníky 200x80x80
pozink
9
9
ks
93 Kč
837 Kč
úhelníky 50x50x50
pozink
24
24
ks
32 Kč
768 Kč
Celkové náklady na SPOJOVACÍ MATERIÁL
5 736 Kč
SUBZAKÁZKY schody
různé
2430
2370
1570
1
1,000
ks
9 800 Kč
9 800 Kč
Celkové náklady na SUBZAKÁZKY
9 800 Kč
CELKOVÁ CENA ZA MATERIÁL ŘEZIVO A PÚ
14 765 Kč
PLOŠNÝ MATERIÁL A PÚ
38 773 Kč
KOTVÍCÍ MATERIÁL
9 554 Kč
SPOJOVACÍ MATERIÁL
5 736 Kč
SUBZAKÁZKY
9 800 Kč
CELKEM
78 628 Kč
U řeziva je zohledněn odpad ve zvýšené ceně za měrnou jednotku 6000 Kč/m3, přičemž běžná cena je v dnešní době zhruba 5500 Kč pro sortimenty běžných velikostí, profilů a délek. Cena za povrchovou úpravu je vypočtena jako 15 % z ceny řeziva, přesně tak, jak to počítá dodavatel řeziva Dřevoonline.54 U plošného materiálu se s žádným dodatečným ošetřením nepočítá, kromě palubek, které budou po přibití natřeny bezbarvým lakem na dřevo Balakryl venkovní lak.55
54
Impregnované
řezivo.
DŘEVOONLINE.
[online].
[cit.
2013-04-22].
Dostupné
z:
http://www.drevoonline.cz/drevoonline/eshop/1-1-Hranoly-krokve-a-fosny/7-2-HranolyIMPREGNOVANE 55
Venkovní lak - exteriérový lak na dřevo: Balakryl venkovní lak. DŮM BAREV. [online]. [cit. 2013-0422].
Dostupné
z:
http://www.dumbarev.cz/products/137-venkovni_lak_-
_exterierovy_lak_na_drevo
- 45 -
4.3.5 Cena v provedení PP Ve výše uvedeném kusovníku je detailně uvedena cena za materiál a jeho spotřeba. Jenom materiál bude ve verzi PP stát necelých 79000 Kč. K ceně je třeba připočíst ještě dopravu, která však bývá u většiny hobymarketů do 20 km zdarma. Nejbližším hobymarketem je Bauhaus Břeclav, který se nachází zhruba 12 km daleko a nabízí rozvoz zboží zdarma. Cenová hladina se u něj pohybuje na běžných úrovních. Co se týká nářadí, předpokládá se, že stavebníku bude vybaven základním náčiním nutným pro stavbu. Jediným nástrojem, který bude nezbytný a nebývá v běžné výbavě, je pravděpodobně vrták do betonu o průměru 28 mm, který jsem přidal do kusovníku. Náklady na energie lze těžko kvantifikovat, ale předpokládám jejich řešení pomocí prodlužovacího kabelu z nejbližšího objektu se zásuvkou. Cena za energie nebude potom nikterak vysoká. Při průměrném odběru 300 W, což je trvalý výkon, který jsou schopni odebírat 2 dělníci s ručním náčiním se dostaneme při osmihodinové pracovní směně a 5,5 Kč/kWh na pouhých 93 Kč za týden. Do ceny je potřeba zahrnout spotřebu obráběcích nástrojů jako řezné kotouče, vrtáky, bity torx apod. Tuto spotřebu by měla i se značnou rezervou pokrýt částka 5000 Kč. Co se týká mzdy pracovníků, předpokládám, že se bude jednat o stavbu svépomocí, a tudíž tento údaj nebudu uvažovat. Kdyby tuto stavbu prováděla externí firma, předpokládám, že by zručným tesařům trvala 3-4 dny. Při běžných mzdách tesařů lze předpokládat, že mzda dvou tesařů by dosáhla za období stavby zhruba 10000 Kč. Je třeba počítat i s nepředpokládanými výdaji, a proto vymezuji rezervu ve výši 6000 Kč.
Po sečtení všech výdajů se dostáváme k výsledné ceně zhruba 100 000 Kč za celkovou realizaci tesaři nebo 90000 Kč svépomocí. Cena za 1 m2 podlahové plochy tedy dosahuje v našem případě zhruba 3910-4340 Kč/m2 podle provedení. Tato cena je srovnatelná s již hotovými sériově vyráběnými přístřešky a zahradními domky, které nepotřebují kotvení a jejich není komplikovaná výškou a nedostatkem zkušeností s podobnými nástavbami. S ohledem na cenu tedy nelze řešení nástavby na bunkru doporučit.
- 46 -
4.4 Nástavba ve tvaru lichoběžníku Tento typ nástavby má za účel trochu vybočit svým tvarem a lépe zapadnout ke tvaru bunkru. Názory na jeho design jsou individuální. Jejími výhodami a nevýhodami se zabývá blíže kapitola 4.2.
4.4.1 Struktura nosné konstrukce Stejně jako v předchozím případě se jedná o skeletovou konstrukci nesenou 7 hlavními sloupky (modře) menší sloupky se starají o držení zábradlí a parapetu (modře). Konstrukce je ukotvená do střechy bunkru pomocí 8 kotev. Na kotvách jsou přišroubovány nosné trámy, které jsou v rozích jednak prošroubovány a jednak do sebe zapuštěny tesařskými spoji. Na nosných trámech je vrstva kontratrámů, které nesou překližkovou podlahu . Na podlaze jsou pásy, do kterých jsou pomocí úhelníků uchyceny jak nosné sloupy, tak sloupky pro nesení parapetů a zábradlí (fialově). Sloupy jsou na vrcholech spojeny věncem(světle zeleně), který zároveň plní funkci pozednice pro krov. Střecha je s vrcholovou vaznicí a má 10 párů krokví, přičemž 4 krokve jsou z jedné strany zakráceny kvůli Lichoběžníkovému tvaru střechy (šedě).
Obr. 25.: složení konstrukce typu LI - 47 -
4.4.1.1 Celkové parametry konstrukce Půdorys podkladového bunkru má nepravidelný tvar o největších rozměrech 6950x4000 mm. Zastavěná plocha bunkru je zhruba 20 m2. Vlastní nástavba má rozměry 4100x4100 mm. Největší rozměry se zohledněním přesahů střech, podesta a schodiště jsou pak 5770x4700 mm. Vnitřní základní vnitřní rozměr má 3900x3900 mm, přičemž v přední části se zužuje. Podlahová plocha včetně podesty je 15,5 m2. Podlaha se nachází v úrovni 480 mm nad betonovým povrchem. Tato výška je díky šroubovatelnými kotvám variabilní v rozmezí zhruba ± 50 mm. Výška zábradlí je v celé nástavbě shodně 1020 mm. Šířka schodiště je 600 mm a jedná se o přímé žebříkové schodiště se 18 stupni, přičemž poslední stupeň je v úrovni podlahy nástavby. Schodiště překonává výšku 2800 mm mezi prvním stupněm a podlahou na konstrukční délce 2900 mm, jeho stoupání je tedy 44 °. Schodiště je ukotveno v zemi kolíkem nebo v betonové patce. Výška od parapetu k nejnižšímu bodu věnce je 1120 mm.
Obr. 26.: pohled shora56
56
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 48 -
Obr. 27.: celkové parametry konstrukce při pohledu z boku57
Obr. 28.: celkové parametry konstrukce při pohledu zepředu54
57
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 49 -
4.4.1.2 Ukotvení do podkladu Celá konstrukce je ukotvena do betonové střechy bunkru pomocí 8 kotev, které jsou po 2 metrech pravidelně rozestavěny po střeše bunkru a zapuštěny do střechy v děrách. Způsob ukotvení je stejný jako u předchozí nástavby typu PP a je řešen v kapitole 5.1.2, avšak kotvy nemají svorníky,
protože ve všech rozích nejsou pravé úhly jako
v předchozím případě.
Obr. 29.: rozvržení kotev ve verzi LI58 Kotvy se od předchozího případu liší. Jak již bylo uvedeno, nemají svorníky. Jedná se tedy pouze o závitovou tyč délky 800 mm, nerezovou se závitem M24 po celé délce. Na tyči se nachází 2 matky a 2 podložky M24, které umožňují štelování pro dosažení roviny. Závitová tyč narozdíl od předchozího případu prochází všemi vrstvami, t.j. nosnými trámy, kotratámy, podlahou, pásy a úhelníky pro ukotvení sloupků. Tyč bude zakotvena v otvoru o hloubce zhruba 300 mm a je vymazán lepidlem na beton Kotvix PS. Ostatní parametry jsou shodné s předchozí verzí PP.
58
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 50 -
Obr. 30.: kotva pro ukotvení nástavby typu LI59 4.4.1.3 Konstrukce podlahy Konstrukce podlahy se sestává z kotev, nosných trámů, kontratrámů, překližkové podlahy a pásů. Konstrukce je velmi podobná konstrukci podlahy v provedení PP. Základem je mříž vytvořená ze 3 hlavních nosných trámů(modře) z profilu 200x100 mm a délkách 2x4100 mm a 1x2100 mm a 4 vedlejších nosných trámů z téhož profilu a o rozměrech 2x2100 mm a 2x2270 mm. Vše je v rozích spojeno rohovými spoji a prošroubováno závitovými tyčemi. Na nosných trámech se nachází kontratrámy (žlutě) o profilu 100x100 mm s jedinou výjimkou, kde je profil 200x100 mm. Tyto kontratrámy mají různou délku od 5100 mm do 2100 mm a do přesné délky budou dokráceny až na místě. Kontratrámů je celkem 9. Na kontrámech leží podlaha, která je tvořena stavební voděodolnou překližkou s protiskluzovou vrstvou o tloušťce 21 mm (průhledně zeleně), která zajistí dokonalé roznesení váhy na ploše. Na okrajích podlahy jsou po celém obvodu umístěny pásy (hnědě) z profilu 50x120 mm a na nich jsou kovové úhelníky (červeně), do kterých budou upnuty sloupky. Celková plocha podlahy je 15,8 m2.
59
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 51 -
Obr. 31.: konstrukce podlahy ve verzi LI60
4.4.1.4 Konstrukce skeletu Skelet se sestává z 8 nosných sloupů (modře) o profilu 120x120 mm a délce 2700 mm v případě 2 hlavních nosných sloupků a 2200 mm u zbývajících 6 sloupků. V dále konstrukci najdeme 19 malých sloupků (modře), které podpírají parapet z profilu 120x60 mm o délce shodně 920 mm. Po celé délce vede parapet (fialově) z profilu 120x60, kterého je po obvodu 17,2 m. Dále vede po celém obvodu věnec (zeleně), který místy plní úlohu pozednice o profilu 120x120 mm o souhrnné délce 18,4 m. Na hlavních nosných sloupcích se nachází vaznice (zeleně) z profilu 200x100 mm o délce 4700 mm.
60
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 52 -
Obr. 32.: skeletová konstrukce61 4.4.1.5 Střešní konstrukce Konstrukce střechy je vytvořena z krokví z 14 párových krokví (šedě) o délce 2850 mm a profilu 120x60 mm, které jsou uloženy na pozednicích a vaznici(zeleně-viz 6.1.4). Osová vzdálenost krokví je 532 mm. Krokve spínají kleštiny o stejném profilu. Jsou přítomny další 4 krokve o délkách 1300 mm a 2450 mm, 2 po každé straně, vytvořené ze stejného profilu. Záklop střechy je tvořen z OSB 4 o tloušťce 12,5 mm a asfaltového šindele o tloušťce 5 mm jako ve verzi PP. Plocha střechy je zhruba 24 m2. Záklop má na obou stranách přesah asi 50 mm, jako ochrana proti kapající vodě. Sklon střechy je 18 °.
61
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 53 -
Obr. 33.: konstrukce střechy62 4.4.1.6 Záklopy Na nástavbě je větší množství prostrou, které je potřeba zakrýt. Jako univerzální materiál pro záklopy (červeně) byla zvolena obkladová palubka 96/121 tloušťky 14 mm v délce 5 m spojované způsobem pero drážka. Palubky budou instalovány vertikálně a budou připevňovány k pásům nebo k nosným trámům dole a k parapetům nahoře. Po instalaci budou palubky natřeny bezbarvým lakem pro zvýšení trvanlivosti (povrchová úprava a impregnace). Všechny záklopy mají výšku 1350 mm a celkovou plochu 21,3 m2.
62
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 54 -
Obr. 34.: záklopy63
4.4.1.7 Konstrukce schodiště Schody jsou většinou poměrně háklivé na přesnost a jejich výroba bývá často zadávána jako subzakázka. V případě této nástavby jsou jisté nepřesnosti, v důsledku sesychání a podobně, přijatelné, ale ani tak není možné vyrábět schodiště přímo na místě pod širým nebem pomocí hrubého tesařského náčiní. Schodiště bych nechal proto vyrobit u externí firmy stejně jako v případě PP. Níže uvádím požadované parametry. Schodiště je vyrobeno ze 2 schodnic 250x60 mm o délce 4150 mm a zabírá téměř celý prostor před opěrnou zdí bunkru. Schodišťových stupňů je 18, přičemž posledním schodišťovým stupněm je podesta na úrovni podlahy nástavby. Výška jednoho stupně je 165 mm, délka stupně pak 250 mm. Jedná se o schodiště žebříkové, tudíž není potřeba dodržet schodišťový vzorec 2b+h=630 mm. Sklon schodiště činní 44 °. Konstrukční výška, kterou je potřeba překonat je cca 3000 mm. Výška od první nástupní hrany na úroveň podlahy je 2800 mm. Schodiště je ukotveno v kotvách, které jsou buďto zaraženy hluboko do povrchu nebo usazeny do betonových patek. Ve výšce 1020 mm
63
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013
- 55 -
nad schodnicí se nachází zábradlí z profilu 120x60, podpírané 6 sloupky o stejném profilu a délce 920 mm. Schodiště má odstup od zdi 50 mm.
Obr. 35.: schodiště64
4.4.2 Konstrukční materiál Hlavním konstrukčním materiálem na většinu komponent bude smrkové řezivo kategorie C20. Viz kapitola 5.2 u verze PP.
4.4.3 Impregnace Většina řeziva je ošetřena přípravkem Bochemit OPTIMAL65, některé části jako palubky budou navíc lakovány bezbarvým lakem. Této problematice se věnuje blíže kapitola 5.3 ve verzi PP.
64 65
v programu SketchUp 3D vytvořil Jan Balák, 2013 Bochemit OPTIMAL. BOCHEMIT-OCHRANA DŘEVA. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.bochemitshop.cz/bochemit-106-bochemit-optimal
- 56 -
4.4.4 Kusovník Tab. 03.: kusovník nástavby ve verzi LI KUSOVNÍK NÁSTAVBY VE VERZI LI
prvek
materiál
nosné trámy I
řezivo
rozměry(mm)
kusů množství jednotka cena za m.j. cena
plocha k PÚ pov.úprava cena PÚ
ŘEZIVO 200 100 4100 2
0,164
m
3
6 000 Kč
984 Kč
5,00
bochemit
148 Kč
3
nosné trámy II
řezivo
200 100 2200 1
0,044
m
6 000 Kč
264 Kč
1,36
bochemit
40 Kč
nosné trámy III
řezivo
200 100 2200 2
0,088
m3
6 000 Kč
528 Kč
2,72
bochemit
79 Kč
3
nosné trámy IV
řezivo
200 100 2300 2
0,092
m
6 000 Kč
552 Kč
2,84
bochemit
83 Kč
kontratrámy I
řezivo
100 100 4100 4
0,164
m3
6 000 Kč
984 Kč
6,64
bochemit
148 Kč
0,035
m
3
6 000 Kč
210 Kč
1,42
bochemit
32 Kč
kontratrám II
řezivo
100 100 3500 1
kontratrám III
řezivo
100 100 2300 1
0,023
m
3
6 000 Kč
138 Kč
0,94
bochemit
21 Kč
kontratrám IV
řezivo
200 100 5100 1
0,102
m
3
6 000 Kč
612 Kč
3,10
bochemit
92 Kč
kontratrám V
řezivo
100 100 4500 1
0,045
m
3
6 000 Kč
270 Kč
1,82
bochemit
41 Kč
kontratrám VI
řezivo
100 100 3300 1
0,033
m
3
6 000 Kč
198 Kč
1,34
bochemit
30 Kč
3
pásy
řezivo
120 60
18400 1
0,132
m
6 000 Kč
795 Kč
6,64
bochemit
119 Kč
sloupky I
řezivo
120 120 2200 5
0,158
m3
6 000 Kč
950 Kč
5,42
bochemit
143 Kč
3
sloupky II
řezivo
120 120 2700 2
0,078
m
6 000 Kč
467 Kč
2,65
bochemit
70 Kč
sloupky parapetu
řezivo
120 60
0,126
m3
6 000 Kč
755 Kč
6,57
bochemit
113 Kč
3
920
19
věnec
řezivo
120 120 4440 2
0,128
m
6 000 Kč
767 Kč
4,32
bochemit
115 Kč
pozednice
řezivo
120 120 4700 2
0,135
m3
6 000 Kč
812 Kč
4,57
bochemit
122 Kč
vaznice
řezivo
100 200 4700 2
0,188
m3
6 000 Kč
1 128 Kč
5,72
bochemit
169 Kč
krokve I
řezivo
120 60
2850 16
0,328
m3
6 000 Kč
1 970 Kč
16,65
bochemit
295 Kč
krokve II
řezivo
120 60
2450 2
0,035
m3
6 000 Kč
212 Kč
1,79
bochemit
32 Kč
3
6 000 Kč
112 Kč
0,96
bochemit
17 Kč
6 000 Kč
518 Kč
4,49
bochemit
78 Kč
Celkem
13 227 Kč
krokve III
řezivo
120 60
1300 2
0,019
m
kleštiny
řezivo
120 60
1000 12
0,086
m3
Celkem PÚ
Celkové náklady na ŘEZIVO a PÚ řeziva
1 984 Kč 15 211 Kč
PLOŠNÝ MATERIÁL podlaha
překližka 1250 3000 21
5
18,750
m2
770 Kč
14 438 Kč 27,00
-
0 Kč
OSB záklop
OSB
22
28,700
m2
130 Kč
3 731 Kč
30,10
-
0 Kč
26,400
m
2
180 Kč
4 752 Kč
60,20
lak
3 000 Kč
m
2
180 Kč
4 680 Kč
30,10
-
0 Kč
Celkem
27 601 Kč
záklopy asfalt.šindel
1250 2550 12,5
palubky 5000 96 bitumen
14
55
5
26,000
Celkem PÚ 3 000 Kč
Celkové náklady na PLOŠNÝ MATERIÁL a PÚ
30 601 Kč
KOTVÍCÍ MATERIÁL závitové tyče M24 ner.ocel 1000 24
8
8,000
ks
490 Kč
3 920 Kč
kotvy schodů
oc.plech 50
patka pro schody
beton
100 500
2
2,000
ks
230 Kč
460 Kč
300 300 300
2
2,000
ks
310 Kč
620 Kč
6
7,000
ks
170 Kč
1 190 Kč
28
500
1
1,000
ks
1 700 Kč
1 700 Kč
Kotvix PS
tmel
vrták do betonu
ocel
matka M24
ocel
24
16
16,000
ks
11 Kč
176 Kč
podložka M24
ocel
24
16
16,000
ks
3 Kč
48 Kč
Celkové náklady na KOTVÍCÍ MATERIÁL
- 57 -
8 114 Kč
Tab. 04.: kusovník nástavby ve verzi LI-pokračování SPOJOVACÍ MATERIÁL vrut 8x240 TH
ocel
24
24
ks 19 Kč
456 Kč
vrut 5x100
ocel
70
70
ks 3 Kč
175 Kč
vrut 8x120 TH
ocel
290 290
ks 6 Kč
1 856 Kč
vrut 8x160 TH
ocel
70
ks 9 Kč
630 Kč
vrut 4x80
ocel
400 400
ks 2 Kč
600 Kč
sponky do šindelí
ocel
800 800
ks 0,07 Kč
56 Kč
úhelníky 200x80x80
pozink
7
7
ks 93 Kč
651 Kč
úhelníky 50x50x50
pozink
19
19
ks 32 Kč
608 Kč
70
Celkové náklady na SPOJOVACÍ MATERIÁL 5 032 Kč
SUBZAKÁZKY schody
různé
2800 2900
1
1,000
ks 10 200 Kč
10 200 Kč
Celkové náklady na SUBZAKÁZKY
CELKOVÁ CENA ZA MATERIÁL ŘEZIVO A PÚ
15 211 Kč
PLOŠNÝ MATERIÁL A PÚ
30 601 Kč
KOTVÍCÍ MATERIÁL
8 114 Kč
SPOJOVACÍ MATERIÁL
5 032 Kč
SUBZAKÁZKY
10 200 Kč
CELKEM
69 157 Kč
- 58 -
10 200 Kč
4.4.5 Cena v provedení LI Cena za materiál vyplývá z kusovníku a jedná se o částku kolem 70000 Kč. Stejně jako v předchozím případě počítám s dopravou zdarma v rámci zákaznických služeb hobymarketu Bauhaus Břeclav a jeho zásobování, které nabízí veškerý potřebný materiál skladem. Předpokládám dále, že stavebník bude vybaven veškerým potřebným náčiním, kromě vrtáku do betonové střechy bunkru, který je započítán v kusovníku. Co se týká cen energií řešení předpokládám stejné jako je popsáno v bodě 5.5. Dále připočítávám 5000 Kč na nástroje jako vrtáky, či brusné kotouče, které jsou na stavbách tohoto typu spotřebním zbožím. Stejně jako v předchozím případě primárně předpokládám stavbu svépomocí, nicméně v případě provedení práce dvěma tesaři v horizontu 3-4 dnů by mzdové náklady dosáhly zhruba na 10000 Kč. Po připočtení rezervy 5000 Kč se dostávám ke konečné částce 90000 Kč při provedení tesaři, 80000 Kč při provedení svépomocí. Ve výsledku se dostáváme na cenu podlahové plochy 5160-5800 Kč/m2 podle provedení. Tato cena je výše, než-li ceny srovnatelných přístřešků v běžném komerčním prodeji o srovnatelných parametrech. Při zohlednění komplikací, které toto řešení přináší nelze ani verzi LI doporučit k realizaci.
- 59 -
5 Výsledky a diskuze Tato kapitola se snaží o názorné srovnání dvou navrhovaných řešení a nastiňuje výhody té které varianty i celkového řešení. Celkovým řešením se blíže zabývá závěr.
5.1 Porovnání výsledků O názorné srovnání jsem se pokusil v níže uvedené tabulce.
Tab. 05.: porovnání obou konstrukčních řešení
VERZE
PP
PODLAHOVÁ PLOCHA CENA PŘI STAVBĚ SVÉPOMOCÍ CENA PŘI STAVBĚ TESAŘI 2
CENA ZA 1 m MAX. VÝŠKA MAX. DÉLKA MAX.ŠÍŘKA VZHLED PRAKTIČNOST ROBUSTNOST PRACNOST VÝROBY
LI 2
2
23,3 m cca 90 000 Kč cca 100 000 Kč
15,4 m cca 80 000 Kč cca 90 000 Kč
3910-4340 Kč 3630 mm 5770 mm 5240 mm horší vyšší nižší srovnatelná
5160-5800 Kč 3080 mm 4700 mm 5770 mm lepší nižší vyšší srovnatelná
5.2 Diskuze Po zběžném srovnání je jasné, že více výhod má spíše provedení ve verzi LI. Je lepší ve všech porovnávaných kategoriích kromě podlahové plochy, avšak od nástavby, která má za účel sloužit primárně jako rozhledna, místo odpočinku a vyhlídka nikdo neočekává, příliš velkou podlahovou plochu. Lepším technickým řešením je tedy verze
- 60 -
ve tvaru lichoběžníka, a to ve většině ohledů. Celá investice do podobného projektu ovšem nepřináší tolik benefitů, kolik bylo očekáváno. Konstrukce je těžko konkurence schopná a nevyzkoušená. Navíc na trhu již existuje spousta funkčních modelů teras a besídek a altnů, které jsou levnější a ihned skladem. Pro srovnání uvádím altán Bergen 2 (Obr. 36) v ceně 43 499 Kč včetně DPH s půdorysem 517×265 cm a podobnou stavbou, jako mají moje konstrukce. I s montáží vyjde celá sestava na přibližně 57 000 Kč, což představuje úsporu více jak 35% z ceny mnou projektovaných konstrukcí. Celý proces nástavby je navíc legislativně komplikovanější než stavba na zelené louce a hlavně je již odzkoušený a stavební úřady si s ním vědí rady. Detailněji se problematikou výhod a nevýhod zabývá závěr.
Obr. 36.: altán Bergen 2 66
66
Altán
Bergen
2.
ZAHRADNI-DOMKY.CZ.
[online].
http://www.zahradni-domky.cz/altan-bergen-2/f9185/
- 61 -
[cit.
2013-05-04].
Dostupné
z:
6 Závěr Na počátku této bakalářské práce jsem se domníval, že se mi podaří nalézt alternativní možnost využití pro objekty lehkého pohraničního opevnění. Uvažoval jsem nad několika možnostmi od chaty po trafiku, avšak bunkry toho příliš nenabízí. Jejich využití jako skladovacího prostoru je velmi limitováno především velikostí jejich vstupního otvoru, který je 1200x600 mm, ale jejich hlavními slabinami jsou špatná dopravní dostupnost (většina je uprostřed lesů nebo polí bez jakékoliv přístupové cesty) a v některých případech dosud absence zanesení do katastru nemovitostí. Jednou z mála výhod je poměrně vysoká stabilita, bunkry si po 70 letech existence již téměř nesedají a ve většině případů, dobrý stav betonáže. Na těchto faktech jsem se snažil stavět a maximálně je využít a navrhl 2 druhy nástaveb na pomezí altánku, zahradní besídky a turistického přístřešku. Najít bunkr ve vhodné lokalitě a ve vhodném stavu je však poměrně komplikované a využití s jakým počítá tato bakalářská práce je možné maximálně u několika desítek bunkrů v rámci celé České republiky. Podařilo se mi najít 2 vhodné objekty v turisticky zajímavých lokalitách.
Stavět nástavbu na bunkru nepřináší výraznější zjednodušení. Jednou z mála výhod je, že se jedná pouze o rozšíření již existující stavby, takže to přináší jisté byrokratické zjednodušení, ale to nemusí platit vždy, neboť názor stavebních úřadů v této záležitosti nemusí být nutně jednotný a záleží pouze na individuálním pochopení vyhlášek pracovníkem stavebního úřadu popřípadě památkového úřadu.
Využití objektů pohraničního opevnění jako základu pro dřevostavby proto nelze doporučit. Stavba „na zelené louce“ přináší výraznější zjednodušení, není zde potřeba speciálního kotvení, dělníci se vyhnou práci ve výšce a lze použít typovou konstrukci, která již byla odzkoušena a byla vyrobena přesně na CNC. Vytvářet CAM software na díly pro podobnou stavbu nebo její hromadná výroba by se rozhodně nevyplatila, neboť objektů s potenciálem pro takovéto nástavby je jak v rámci ČR tak světa minimum a navíc existuje velké množství typových řad bunkrů různých půdorysů, což zamezuje využití univerzální konstrukce.
Převod bunkru do osobního vlastnictví majitele pozemku je jednoznačnou výhodou pouze pro Armádu České republiky, která se zbaví majetku, který je pro ni jinak - 62 -
nepotřebný a nepoužitelný. Výhody pro majitele pozemku jsou velmi sporadické. Jedinou výhodou je fakt, že všechny nemovitosti na pozemku jsou v osobním vlastnictví majitele pozemku. Majitel však musí platit údržbu objektu, jehož alternativní využití je velmi omezené a sanace bez těžké techniky téměř nemožná.
Stavbu nástaveb na objektech pohraničního opevnění nelze tedy rozhodně doporučit. Podobnou stavbu se stejným účelem lze téměř vždy provést na zemi jako typovou stavbu nebo zahradní domek s výrazně nižšími náklady.
- 63 -
7 Summary There are thousands of border fortification object in Czech and Slovak borderlines. These objects were built before Second World War and they has never been used for any military of civil purpose. There are several complications which cause limited possibilities of alternative use of those objects. Main disadvantages of these buildings are very bad traffic accessibility, complicated legislative situation and high quality concrete. This thesis presents legislation process of transfer border fortification objects into ownership launched by Department of defense as well as requirements of application for extension by wooden structure. For demonstration there were two objects of border fortification chosen for alternative use. Special fixing system was designed in this bachelor thesis and two wooden structures based on roof of them were designed as well. Both structures were compared by floor area, complexity, design and price. In conclusion I cannot recommend building of structures as present above. Building of wooden structures on roofs of border fortification objects has more disadvantages than advantages and it is more expensive at all. After writing of this thesis I declare that there is not objective reason to build any structure based on border fortification object.
- 64 -
8 Použité zdroje Knihy BAUDYŠ, Petr. Katastr a nemovitosti. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010., 305 s., 16.s. EBEROVÁ, Šárka. Intabulační zásada v katastru nemovitostí. Brno, 2006. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/127692/pravf_b/Text_prace.txt. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. ISBN 8072770969. TESAŘ, Jan. Mnichovský komplex. Praha: Prostor, 2000. ISBN 8072600354.. ZEITHAML, Michal. Expozice v československém stálém opevnění z let 1935-1938. Praha, 2008. Dostupné z: http://hasl.slamow.com/index2.php?option=com_docman& task=doc_view&gid=79&Itemid=94. Ročníková práce. Istitute of Technology, Sligo. Vedoucí práce kpt. Mgr. Jan Haas.
Zákony a vyhlášky 183/2006 Sb., §103 odst. (1) písm. e) odstavec 1. 183/2006 Sb., §104 odst. (2) 183/2006 Sb., §105, odst. (2), písm. a)-f)
Normy ČSN 73 4301
Články DANDA, Oldřich. Armáda rozprodává majetek - tanky, bunkry i letadla. In: Právo [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/62710-armadarozprodava-majetek-tanky-bunkry-i-letadla.html FROUZOVÁ, Kateřina a Jan VESELÝ. Kupte si bunkr, vybídla armáda chalupáře. MF DNES [online]. 2005 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kupte-sibunkr-vybidla-armada-chalupare-fce-/domaci.aspx?c=A050802_070711_domaci_miz KOBLIHOVÁ, Stanislava. Lehká opevnění také spravují Lesy ČR. [online]. 2010 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/jh-lehkaopevneni.html MACOUN, Jiří. Nacistický blesk měla zastavit zabetonovaná Praha a deset tisíc řopíků. Technet.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ - 65 -
mobilizace-1938-ceskoslovenske-opevneni-dyq-/vojenstvi.aspx?c=A130226_122717_ vojenstvi_kuz
Webové stránky ARON, Lubomír. Československé opevnění 1935-1938. Náchod: Okresní muzeum Náchod, 1990. Dostupné z: http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clopevc Československé opevnění. In: Wikipedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Českosloveské_opevnění Lehké opevnění. Čs. opevnění 1936-1938 [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://opevneni.7x.cz/rubriky/lehke-opevneni Mapy.cz. Dostupné z: http://www.mapy.cz MINISTERSTVO OBRANY. VUSS. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=3303 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ. Politika československých vlád vůči národnostním menšinám 1918–1938. RM04/01/10. Praha, 2010. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/637455/NAR_MENS_MONOGR_20_stran.pdf Nahlížení do katastru nemovitostí. Dostupné z: http://www.nahlizenidokn.cuzk.cz Odbor památkové péče. Brno.cz [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-socialne-kulturni/odborpamatkove-pece/ Řopíky.net. Dostupné z: http://www.ropiky.net
Katalogy výrobků Altán Bergen 2. ZAHRADNI-DOMKY.CZ. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.zahradni-domky.cz/altan-bergen-2/f9185/ Asfaltový šindel PRIMAGLASS DELTA. DEHTOCHEMA BITUMAT. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.dehtochema.cz/produkty/zobrazit/asfaltovysindel-primaglass-delta Bochemit OPTIMAL. BOCHEMIT-OCHRANA DŘEVA. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.bochemitshop.cz/bochemit-106-bochemit-optimal Impregnované řezivo. DŘEVOONLINE. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.drevoonline.cz/drevoonline/eshop/1-1-Hranoly-krokve-a-fosny/7-2Hranoly-IMPREGNOVANE
- 66 -
Kotevní patka s roxorem, úzká, žárově pozinkovaná. OBCHOD PRO DÍLNU. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.obchodprodilnu.cz/kotevni-patka-s-roxoremuzka-zarove-pozinkovana-0809.html Kotvix PS: lepidlo. METRUM. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.lepidla-tesneni.cz/detail/kotvix-ps-380-ml-chemicka-kotva-1/ Mlynářské schody. LEVNÉ SCHODY. Levné schody [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.levneschody.cz/levneschody/eshop/6-1-Mlynarsk-schody Tesařské vruty se zápustnou hlavou. VRUTY FISCHER. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.vruty-fischer.cz/produkt/tesarske-vruty-se-zapustnou-hlavou/ Ceník a sortiment. MAPH S.R.O. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.maph.cz/media/files/cenik_maph_01012013.pdf Venkovní lak - exteriérový lak na dřevo: Balakryl venkovní lak. DŮM BAREV. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.dumbarev.cz/products/137venkovni_lak_-_exterierovy_lak_na_drevo
Fotografie Pavel Jonáš, 2006, dostupné z www.ropiky.net Luděk Tondr, 2006, dostupné z www.ropiky.net Tomáš Svoboda 2007, dostupné z: www.ropiky.net Jan Balák
Konzultace Ing. arch. Helena Jakubcová doc. Dr. Ing. Pavel Král
3D modely v softwaru Sketch Up 3D vytvořil Jan Balák
- 67 -