Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Výživářské hodnocení krmných dávek u koní Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
Vypracovala: Monika Mechová
Brno 2010
Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Monika Mechová Zootechnika Zootechnika
Výživářské hodnoceni krmných dávek u koní
Rozsah práce:
20-40 stran
Zásady pro vypracování: 1. Prostudujte literární podklady o výživě koní 2. Prostujte krmné dávky koní krmených tradičním způsobem 3. Prostudujte podklady o moderní (ekologické) výživě koní 4. Ze získaných podkladů sestavte krmné dávky pro koně 5. Vypočtěte obsah živin v jednotlivých krmných dávkách pro danou kategorii 6. Porovnejte obsah živin navzájem 7. Porovnejte obsah živin oproti normě potřeby živin pro koně 8. Vyhodnoťte rozdíly a posuďte sama, kde jsou normy vzdáleny realitě 9. Vyhodnoťte závěry 10. Sepište bakalářskou práci a odevzdejte ji. Seznam odborné literatury: ZEMAN, L. a kol. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro koně. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 33 s. ISBN 80-7157-855-X. ZEMAN, L. -- ŠAJDLER, P. -- HOMOLKA, P. -- KUDRNA, V. Potřeba živin 2. a tabulky výživné hodnoty krmiv pro koně. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 120 s. ISBN 80-7157-855-X. 1.
ZEMAN, L. -- VESELÝ, P. -- RYANT, P. -- SKLÁDANKA, J. -- ZELENKA, J. Živiny. In: ZEMAN, L. -- DOLEŽAL, P. -- KOPŘIVA, A. -- MRKVICOVÁ, E. -3. PROCHÁZKOVÁ, J. -- RYANT, P. -- SKLÁDANKA, J. -- STRAKOVÁ, E. -SUCHÝ, P. -- VESELÝ, P. -- ZELENKA, J. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, s.r.o., 2006. s. 11--32. ISBN 80-86726-17-7. SIEGL, I. Živiny, energie a jejich stravitelnost v krmných dávkách dostihových koní. 4. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2002. JELÍNEK, J. -- TŮMA, M. Překážkoví a dostihoví koně ČR : Výsledky dostihového 5. provozu v roce 1999. Pardubice: Česká asociace steeplechase, 2000. 123 s. TŮMA, M. Překážkoví dostihoví koně : Výsledky a statistiky . 2000. Pardubice: Česká 6. asociace steeplechase, 2000. ISBN 80-902694-2-7.
Datum zadání bakalářské práce: říjen 2008 Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2010
Monika Mechová Autorka práce
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výživářské hodnocení krmných dávek u koní vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.
dne…………………………………………………… podpis studenta……………………………………….
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za metodické vedení při zpracovávání této práce, jakožto i za předání zkušeností a odbornou pomoc a ochotu.
Dále bych chtěla poděkovat za ochotu a pomoc svému manželovi a rodičům, bez kterých by celé mé studium bylo mnohem obtížnější.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce na téma „Výživářské hodnocení krmných dávek u koní“ se zabývá výživou a krmením koní v různých obdobích našich dějin. Popisuje techniku krmení a krmné dávky pro různé kategorie koní v závislosti na dobových znalostech a převažujících trendech v krmení, které ovlivňovalo často také náboženství dané kultury a v neposlední řadě ekonomické podmínky. Druhá část práce je zaměřena na výživu koní v nedávné historii, hlavně ve 20. století. Třetí a závěrečná část se pak věnuje srovnání jednotlivých krmných dávek jak z ohledu použitých krmiv, tak i z ohledu celkového obsahu živin a jejich porovnání s moderními poznatky o výživě koní a současnými krmnými normami.
ABSTRACT This bachelor's thesis on "Evaluation of feeding rations for horses" deals with nutrition and feeding of horses in different periods of our history. It describes the technique of feeding and feed rations for different categories of horses depending on historical knowledge and prevailing trends in food, often influenced by religion, the culture and last but not least economic conditions. The second part is focused on the nutrition of horses in recent history, especially in the 20 century. The third and final part deals with the comparison of rations from both the feed point and the point from the total content of nutrients and their comparison with modern knowledge of nutrition of horses and the current feed standards.
KLÍČOVÁ SLOVA – KEY WORDS Kůň – horse Krmná dávka – feed ration Krmná norma – nutriet requirements Krmná technika - technique of feeding
1 Obsah 2
ÚVOD ..........................................................................................................................8
3 4
CÍL ...............................................................................................................................9 HISTORIE..................................................................................................................10 4.1 Starověk ...............................................................................................................11
4.2 Středověk .............................................................................................................13 4.3 Novověk...............................................................................................................14 4.3.1 20. Století…………………………………………………………………...15 4.4 Shrnutí .................................................................................................................19 5 POROVNÁNÍ KRMNÝCH DÁVEK ........................................................................19 6 ZÁVĚR.......................................................................................................................23 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ...................................................24 8 9
SEZNAM TABULEK..............................................................................................266 PŘÍLOHY.................................................................................................................277
2 ÚVOD Od dob, kdy došlo k domestikaci a hospodářskému využití jakýchkoli zvířat, byla jedním ze zásadních problémů jejich výživa. Zvířata ve špatném výživném stavu nebyla schopna udržet požadovanou užitkovost a stávala se zbytečnými. Krmení koní se ve svém prvopočátku omezovalo na pouhou pastvu v letním a seno v zimním období. Až se zvyšujícími se požadavky na výkon se koním začalo podávat energeticky bohatší krmivo. Vhodnost a nevhodnost krmiv či jejich optimální množství nebyly známy, a tak se většiny znalostí dosahovalo metodou „pokusu a omylu“.
Odborné publikace zabývající se čistě výživou koní se pak objevují až na přelomu 19. a 20. století. Do té doby se krmení koní věnují pouze kratší úseky v knihách věnovaných především výcviku a ošetřování koní. Technika krmení je pak zmiňována skutečně pouze okrajově. V současné době je k dispozici mnoho publikací zabývajících se výživou a krmením, historické dokumenty však prakticky nejsou k dispozici.
V této práci jsou sebrány krmné dávky koní z co nejstarších možných období. Většina použitých pramenů však pochází ze zahraničí, protože v českých archivech mnoho relevantních odkazů nenajdeme. Česky psané literatury o krmení koní je obecně velmi málo, ze zahraničních zdrojů byl přeložen jen zlomek knih, jejichž náklad byl velice rychle rozebrán a dotisky se dle dostupných informací zatím neplánují.
8
3 CÍL Cílem předložené bakalářské práce na téma „Výživářské hodnocení krmných dávek u koní“ je popsat různé krmné dávky a techniku krmení od co nejstaršího období až do cca první poloviny 20. století a vzájemně je porovnat. Cílem práce je také konfrontace těchto krmných dávek se současnými krmnými normami a moderními způsoby krmení koní a zhodnocení jejich vhodnosti pro dané kategorie zvířat.
Bohužel nemáme k dispozici informace o výživném stavu koní krmených uvedenými krmnými dávkami, takže toto zhodnocení bude do značné míry pouze teoretické. Jako problematické se také jeví hodnocení krmných dávek koní ve starověku či raném novověku, kdy může docházet k jistému zkreslení informací díky nepřesnému zápisu historiků, kteří nejsou krmivářskými odborníky.
9
4 HISTORIE Koně byli ze všech velkých domácích zvířat domestikováni jako poslední, již dlouho před tím však byli cennou lovnou zvěří. Přesné datum zdomácnění však není snadné stanovit, protože center domestikace bylo více a většina z nich ležela na málo známých územích. Většina hipologů se však shodne na dataci kolem 4000 let př.n.l. 3000 let př.n.l. se již objevují kočovné národy jako Kassité, Elamité či Chetité, jejichž hlavním dopravním i válečným prostředkem byli koně. To samozřejmě vyžadovalo dostatečné znalosti jak o chovu a ošetřování, tak také krmení a trénování těchto koní. Kikkuliš z Mitanni, příslušník chetitského národa, sepsal první příručku o chovu koní dochovanou do dnešních dnů. Mimo doporučení jednotlivých krmiv je zde velice zajímavá pasáž o sestavování krmných dávek na základě intenzity výcviku a požadované výkonnosti koně. Dalším národem, který proslul silnými, výborně živenými koňmi byli Asyřané. Koně byli oporou také perské armády. Antické Řecko je známé svými válečnými vozy a kvalitními koňmi i přes to, že zde nebyly zrovna ideální podmínky pro jejich chov. Řekové proto většinou spoléhali na importované koně. Římané naopak nebyli příliš dobrými jezdci ani chovateli, jejich válečná síla spočívala především v pěších vojácích.
V 7.-8. stol. n.l. dochází ke značné islámské expanzi, která dala podnět ke zintenzivnění chovu koní. Islámští bojovníci potřebovali silné a kvalitní koně. Způsob jejich ošetřování a krmení byl proto zachycen v haditu, tedy tradičních prorokových příkazech. Je zde psáno, že „Kdo krmí koně pro vítězství náboženství, poskytuje bohu velkolepou půjčku.“ (EDWARDS, 1995)
10
4.1 Starověk Kikkuliš z Mitanni byl příslušníkem chetitského národa a autor první učebnice o výcviku koní, která se zachovala do dnešních dnů (1345 př.n.l). Popisuje zde kompletní tréninkový a krmný plán pro válečné koně Mitannců. Krmení Kikkuliš podával dle stoupající výkonnosti koně, a to minimálně třikrát denně. Bohužel často neudává přesné množství jednotlivých krmiv. Je poměrně zarážející, že koním v určité fázi tréninku úplně zapovídá jakékoli krmení a dokonce i napájení (viz Tab. 1). Je také poměrně těžké si představit, jak koní předložíme dvě hrsti trávy. Zde si můžeme pouze domýšlet, zda šlo o upravenou zelenou píci. Úplně stranou pak ponechme tréninkové metody samotné, kdy Kikkuliš nechává stát koně uvázaného na přímém slunci celý den bez doušku vody. Jeho metodu je dnes možno označit za přinejmenším kontroverzní, i když uvážíme, že trénink koní pro vojenské účely byl jistě tvrdý a musel koně připravit na mnoho situací jako je například nedostatek krmiva a vody. V mírně upravené podobě je však tato metoda některými trenéry i dnes používána.
Kikkulišovu metodu znovuobjevila v roce 1991 Ann Nyland, která ve spolupráci s univerzitou v Sydney podrobila několik arabských koní experimentu, kdy se snažila co nejlépe napodobit Kikkulišův trénink. U těchto koní bylo zaznamenáno výrazné zlepšení celkové tělesné kondice.
Níže uvedený tréninkový a krmný plán je upravený z překladu Anthonyho Denta. Dent jako Američan užíval angloamerickou měrnou soustavu, já jsem pro lepší přehlednost použila evropský metrický systém.
11
Tab. 1 Tréninkový a krmný plán, Kikkuliš z Mitanni (1345 př.n.l.) Den výcviku 2. 3. 4. 5. 6.-11. 12.-22. 23.-33. 34.-37. 38. 48. 49. 50. 60. 61. 62. 63.-72. 73. 74. 75.
Vykonaná práce Krok 4,8 km Cval 0,4 km Krok 16,8 km Cval 1,6 km Krok 9,6 km ve dne Krok 4,8 km v noci Krok 4,8 km Cval 10 km Bez práce, koně umýt Celý den ve stáji Koně umýt teplou vodou Uvázat na celý den před stájí Rychlý cval 0,6 km Ráno plavání Krok 9,6 km Večer krok 1,8 km Bez práce Večer krok 2,4 km Krok 2,4 km, plavání Krok 14,4 km Cval 2,24 km Krok 1,8 km Cval ? Km 9x zopakovat Ráno krok 3,4 km Večer krok 3,4 km, cval 0,4 km Krok 1,8 km Cval 0,4 km Plavení Krok 19,2 km Cval 0,4 km Krok 2,4 km Cval 0,4 km Ráno krok 2,4 km Večer krok 3,4 km Cval 0,6 km Krok 3,4 km Cval 0,6 km
Krmná dávka 2 hrsti trávy,1 hrst jetele,4 hrsti ječmene, noční pastva V poledne zelená píce, napojit, v noci zelená píce a sláma V noci zelená píce, celý den bez vody Po dopocení vědro slané vody a vědro vody, koně vyplavit a další dvě vědra viz. výše, opět vyplavit a dát 7,5 kg vařeného ječmene s plevami Odpolední pastva Krmení obilím a řezanou trávou Krmení zelenou pící Celonoční pastva Bez vody a krmení celý den, v noci zelená píce a sláma V poledne hrst trávy, v noci napojení a zelená píce
V noci zelená píce V noci zelená píce
7,5 kg vařeného ječmene s plevami, v noci zelená píce
2 hrsti ječmene
Koně 5x umýt a vyplavit, po každém druhém plavání předložit zelenou píci, v noci dodat spařené obilí s plevami
V antickém Řecku a Římě se krmné dávky koní skládaly především z ječmene a pšenice. Oves byl předkládán velmi zřídka. (GAEBEL, 2002) Jedním z nejznámějších autorů hipologické literatury antického Řecka byl Xenofón (cca 428 – 354 př.n.l.), rodák z Athén a žák Sokratův. Mimo mnoha filozofických spisů vydal také dva spisy s hipologickou tematikou, a to „O jezdectví“ a „O výcviku jezdců.“ Jak lze odvodit již z názvu, koním a jejich ošetřování se věnuje především první zmiňovaný spis. Najdeme v něm bohužel jen 12
několik zmínek o technice krmení, krmivům a krmným dávkám se Xenofón nevěnuje prakticky vůbec. Zajímavé je doporučení mít pro koně zabezpečený box kvůli krádežím krmení a také, aby koně u krmení nebyli rušení. Důrazně také doporučuje koně při krmení sledovat a hlídat veškeré negativní projevy jako je nervozita či jakékoli změny oproti standardnímu chování, které by mohly poukazovat na prvotní příznaky onemocnění. Doslova píše „Stejně jako u lidí, tak i u koní, se všechna onemocnění léčí lépe na svém počátku, než když přejdou do chronického stádia, kdy se toto léčení stává mnohem obtížnějším.“ (XENOPHON, 350 př.n.l.) Dále si všímá, že koně po práci mají větší chuť k jídlu a je tedy dobré jim zajistit alespoň lehkou práci.
4.2 Středověk Ve středověku byli koně pro mnoho lidí luxusem, který si nemohli dovolit. Krmení jednoho koně za jeden rok stálo zhruba tolik peněz, kolik za tuto dobu vydělal zkušený řemeslník. (CROSS, 200-?) Krmné dávky sestávaly většinou ze sena a obilí, a to nejčastěji v poměru 1:1. Seno mohlo být nahrazeno čerstvou zelenou pící, dávalo se jí však díky nízkému obsahu sušiny cca třikrát více. (BACHRACH, 1988) Mimo to byli koně občas krmeni také fazolemi, otrubami a tzv. „koňským chlebem“, který se pekl z fazolí a hrachu. (CROSS, 200-?) V 17. století se objevují první „doplňky“, které mají koně ochránit například proti parazitům nebo dokonce od „čehokoli zlého“. Jejich složení však bohužel není přesně známo.
Z obilí se koním nejčastěji krmil ječmen, špalda nebo oves. Středověk koně rozděloval nejčastěji nikoliv podle plemen, ale podle způsobu jejich použití. Některé druhy obilí se považovaly za naprosto nevhodné pro krmení jezdeckých (rozuměj nejčastěji válečných) koní a doporučovaly se pouze koním tažným. Byly to například některé druhy již zmíněného ječmene nebo špaldy. Pro krmení pouze dobře stravitelným obilím mluvily také časté válečné zkazky, kdy se podle částečně nestrávených zrn v nalezených čerstvých výkalech u koní dalo usoudit, že nepřítel není daleko. Okolo pobíhající divocí nebo zběhlí koně totiž nemohli být obilím krmeni a výkaly tedy musely patřit koním nepřítele. (BACHRACH, 1988)
13
4.3 Novověk Jak jsem již zmínila v úvodu této práce, publikace se zaměřením čistě na výživu hospodářských zvířat, potažmo koní, se objevují až na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se nám konečně dostává bližších informací o skladbě krmné dávky a hlavně o dávkování jednotlivých krmiv. Častěji je také kladen důraz na bezvadnou kvalitu předkládaných krmiv.
Henry Pembroke ve své publikaci z roku 1762 například hovoří o kvalitě sena následovně: „Velké množství sena, zvláště ze zamokřených nebo bažinatých luk a pozemků, typických pro mlhavou krajinu, je pro koně nevhodné.“ Zkrmování tohoto sena je podle Pembroka možné v nejhorším pouze koním tažným. Dále tvrdí, že jsou koně často zatěžování přílišným zkrmováním sena, naopak přísun jádra (jmenovitě kukuřice) je velice skrovný. Jako vhodné krmivo pro koně udává menší množství slámy společně se senem a dostatečnou dávkou jádra (viz. Tab. 2) Bohužel již nehovoří o tom, jak často koně krmit a uvádí, že tato denní krmná dávka postačí koním téměř jakékoliv běžné zátěže.
Tab. 2 Krmná dávka dle Pembrokea Krmivo
Množství (kg)
Řezaná sláma
1,1
Jádro (oves)
1,1
Řezané seno - pouze pro hubené koně
1,7
Seno dlouhé
5,5
U obilí Pembroke zdůrazňuje, že po něm koně tuční. Otrubám přikládá velice nízký význam. Jejich zkrmování schvaluje pouze v případě uhřátých koní, kteří potřebují osvěžit. Dále klade důraz na čistotu jeslí, do kterých je koním seno zakládáno a tvrdí, že seno a v návaznosti na to i voda by se měly zvířatům předkládat častěji a v menších dávkách.
J. Peters se pak ve své knize z roku 1835 o krmení zmiňuje pouze okrajově. Doporučuje koně krmit spíše častěji (neudává však přesný počet krmení) a důrazně doporučuje koni nejprve předložit objemná krmiva a teprve pak jádro. Opět se setkáváme s doporučením koně napájet vícekrát menším množstvím vody, zejména pak koně uhřáté.
14
Zvláštní kapitolu tvoří krmení koní v období válek. Během americké občanské války (18611865) hráli koně klíčovou roli. Pro představu, severní státy držely v průměru 3,4 milionu koní každý a dohromady navíc asi 100 000 mul. Stavy koní na jihu Spojených států byly asi o polovinu nižší. Krmení válečných koní tedy tvořilo zcela zásadní problém. Průměrná denní dávka sestávala ze sena a obilí, nejčastěji ovsa, ječmene nebo kukuřice (viz Tab.3). Předepsané dávky však armáda nebyla schopna vždy zajistit. Během tažení na jih v roce 1864 museli koně vystačit pouze s 2,25 kg jádra na den. Občasná pastva koním těžko zajistila dostatečnou potřebu energie a živin. (COTNER, 1996)
Tab. 3 Krmná dávka během americké občanské války Krmivo
Množství (kg) 6,4 5,5
Seno Jádro (kukuřice, oves nebo ječmen)
4.3.1 20. století Ústřední sbor zemědělské rady pro markrabství moravské vydal publikaci (ANONYM, 1906), ve které se mimo jiné věnuje držení plemenných hřebců a předkládá alespoň základní doporučení pro jejich krmení.
Doporučuje se zde koně krmit alespoň třikrát denně menším množstvím krmiva, na rozdíl od Peterse však doporučují koním předložit nejprve jadrná a až potom objemná krmiva. Zdůvodnění tohoto postupu se nám však nedostane. Hřebcům jezdeckých plemen máme předkládat pouze luční seno a oves nebo ječnou či ovesnou slámu. Hřebcům norickým je pak možno podat mohár nebo jetelové seno. Množství krmiv však uvedeno není.
Co se týče krmné techniky, je zde zmíněno předkládání ovsa smíchaného s řezankou sena hltavým hřebcům, kteří pak jádro lépe pokoušou a prosliní. Také je doporučeno podávání kamenné soli 2-3x týdně pro podporu trávení. Bližší specifikace ovšem nejsou v práci opět uvedeny.
15
Babor a Šulc ve své publikaci z roku 1925 považují za nejdůležitější krmivo pro koně oves a seno, kdy se poměrně rozsáhle věnují i jejich kvalitě. Předkládají také příkladné krmné dávky (viz Tab. 4-6). Při napájení se pak klade důraz na čistotu vody a napojení koní ještě před podáním jadrného krmiva, čímž se dosáhne lepšího strávení krmné dávky.
Tab. 4 Krmné dávky pro chovné klisny v hřebčínech Množství - zimní dávka* Množství - letní dávka při pastvě* (kg/den) (kg/den) Seno 6,0-10,0 3,0-5,0 Sláma 3,5-4,0 2,0-3,0 Oves 3,0-4,0 2,0-3,0 * nižší hodnota pro klisny lehčích plemen (např. lipicán), vyšší hodnota pro klisny těžších plemen (např. nonius) Krmivo
Tab. 5 Krmné dávky hříbat v hřebčínech Krmivo Sající hříbata Seno Sláma Oves Otruby Odstávčata Seno Sláma Oves Otruby Roční - tříletí Seno Sláma Oves
Množství - zimní dávka (kg/den)
Množství - letní dávka (kg/den)
1 ,0 1,0-2,0 0,5 4,0-6,0 3,0-3,5 4,0-5,5
4,0-6,0 3,0-3,5 4,0-5,0 0,5
5,0-8,0 2,0-3,0 3,0-4,5
3,0-4,0 2,0-3,0 2,5-4,0
Tab. 6 Krmné dávky teplokrevných hřebců zemského chovu - nepracující Krmivo Seno Sláma Oves
Množství – připouštění (kg/den) 7,0 3,5 6,5
16
Množství - pohlavní klid (kg/den) 7,0 3,5 5,0
Veterinář Cyrill Kučera se ve své publikaci (KUČERA, 1936) o krmení pokrutinami věnoval vedle skotu také
koním. Zkrmování pokrutin nebylo a ani v současné době není moc
rozšířené. Jako nejvhodnější pro koně uvádí Kučera pokrutiny lněné, kokosové, podzemnicové, sojové a palmojádrové. U lněných pokrutin uvádí, že „ 0,25 kg až 0,5 kg lněných pokrutin na den zlepšuje vzhled koně, dává srsti lesk a udržuje zvířata zdravými. Koliky a zažívací poruchy se potom vyskytují velmi zřídka. Při tom se snižuje náklad na krmiva, přikrmují-li se vhodné pokrutiny při snížené dávce ovsa a sena.“ Dále uvádí, že 2,5 kg pokrutin nahrazuje cca 3 kg ovsa a 1-2 kg sena. Jako vhodný poměr lněných a kokosových pokrutin v krmné dávce pak uvádí 0,5 ku 2. Koně krmení pokrutinami pak lépe přibírají a jsou téměř vyloučeny případy koliky, pokud se nedopustíme zásadních chyb v krmné technice.
Řechka se věnuje krmení koní v samostatné publikaci. (ŘECHKA, 1944) Probírá jednotlivá krmiva, jejich vhodnost pro krmení koní a věnuje se též jejich kvalitě. Zde uvedeme příklady krmných dávek, které Řechka upravuje podle pracovního zatížení zvířete. Krmné dávky jsou sestaveny pro zvíře o hmotnosti 600 kg. Tab. 7 Příklady krmných dávek pro koně bez zátěže
Krmná dávka 1 Luční seno Krmná sláma Plevy Oves
Množství (kg/den) 5,0-6,0 2,0-3,0 1,0-2,0 1,0-1,5
Krmná dávka 2 Luční seno Krmná sláma Krmná řepa Oves Pšeničné otruby
Množství (kg/den) 4,0-5,0 3,0-4,0 10,0 1,0 0,5
Tab. 8 Příklady krmných dávek pro koně v lehké zátěži Krmná dávka 1 Luční seno Krmná sláma Plevy Melasa Oves
Množství (kg/den) 7,0 3,0-4,0 1,0 0,5 3,0
Krmná dávka 2 Vojtěškové seno Krmná sláma Plevy Krmná řepa Oves
17
Množství (kg/den) 5,0 4,0-5,0 2,0 15,0 2,0
Tab. 9 Příklady krmných dávek pro koně ve střední zátěži Krmná dávka 1 Luční seno Krmná sláma Melasa Oves
Množství (kg/den) 8,0 2,0-4,0 0,75 4,0
Množství (kg/den) 6,0 4,0-5,0 2,0 1,0 15,0 2,5
Krmná dávka 2 Vojtěškové seno Krmná sláma Plevy Melasa Krmná řepa Oves
Tab. 10 Příklady krmných dávek pro koně ve vysoké zátěži Krmná dávka 1 Luční seno Krmná sláma Melasa Oves
Množství (kg/den) 10,0 2,0 1,0 5,0-5,5
Množství (kg/den) 8,0 3,0-4,0 15,0-20,0 4,0 2,0
Krmná dávka 2 Vojtěškové seno Krmná sláma Krmná řepa Oves Plevy
Herzig se věnuje problematice pěstování a zkrmování píce a výrobě sena. Nalezneme zde stať věnovanou zkrmování sena koním. Udává příklady množství sena zkrmovaných koním dle stupně zatížení. Uvedené krmné dávky jsou určeny pro koně o hmotnosti 600 kg. U kojících klisen uvádí jako optimální množství 8-10 kg sena denně. Také hříbata by měla dostávat do jednoho roku věku hlavně seno a oves. Jako optimální množství sena pro jeden rok staré hříbě uvádí 5 kg lučního sena vysoké kvality. (HERZIG, 1948) Tab. 11 Krmné dávky pro koně v období zimního krmení Krmivo Luční seno Jetelové seno Krmná sláma Krmná řepa Oves Melasa
Pracovní klid 5,0
Lehká práce 6,0
6,0
4,0 15,0 2,5
1,5
Střední práce Těžká práce 3,0 4,0 8,0 4,0 4,0 15,0 3,0 4,5 2,0
Tab. 12 Krmné dávky pro koně v období letního krmení Krmivo Luční seno Červený jetel Letní směsky Krmná sláma Oves
Lehká práce 4,0 20,0 6,0 1,5
18
Střední práce 5,0 20,0
Těžká práce 6,0 25,0
6,0 3,0
4,0 4,0
4.4 Shrnutí Všichni autoři výše uvedených krmných dávek používají jako základní krmivo objemnou píci, nejčastěji seno nebo slámu. V letních měsících pak jejich úlohu nahrazuje čerstvá zelená píce, pokud je možnost ji koním zajistit. Pro doplnění energie pak doporučují podávat jadrná krmiva, obvykle oves nebo ječmen, popřípadě kukuřici. Koním ve vyšším stupni zátěže je také podávána melasa pro lepší doplnění energie, u hříbat se zase více využívá lépe stravitelných šrotů obilnin.
Všichni autoři také shodně zdůrazňují, že předkládaná krmiva musí být co nejvyšší kvality a doporučují koním krmivo podávat častěji a v menších dávkách, pokud je to jen trochu možné. Shodují se také v tom, že by zvířata měla mít libovolný a neomezený přístup k čerstvé vodě, vyjma koní uhřátých, kde je nutno s napájením postupovat opatrněji.
5 POROVNÁNÍ KRMNÝCH DÁVEK Abychom mohli zhodnotit vhodnost či nevhodnost výše uvedených krmných dávek, je potřeba je srovnat s krmnou normou. Historické krmné normy prakticky nejsou k dispozici, vše se pohybuje v rovině doporučených krmných dávek a potřebné množství jednotlivých živin uváděno téměř není. Použiji proto některé ze současných krmných norem, jmenovitě českou a polskou.
Zhodnocení krmných dávek doporučovaných při tréninku chetitských koní Kikkulišem z Mitanni je poměrně obtížné, protože koně dostávají téměř každý den jiné množství různých krmiv. Zde se nabízí otázka, zda je pro koně takovéto časté střídání krmiv i jejich množství vhodné. Následná doporučení uvedená v této práci však již srovnat bez problému lze. Všechna krmiva jsou z hlediska živin porovnávána dle následující tabulky a uváděné normy jsou platné pro koně o hmotnosti 500 kg. Pro zachování přehlednosti je srovnána pouze jedna krmná dávka pro dané zatížení koně od každého autora.
19
Tab. 13 Obsah živin u jednotlivých krmiv (ZEMAN et al., 1995) Krmivo (v 1 kg) Zelená píce - pastevní porost Jetel bílý Jetel červený Luční seno Vojtěškové seno Jetelové seno Ovesná sláma Ječmen Kukuřice Oves Pšeničné plevy Pšeničné otruby Melasa Řepa krmná
Sušina (g) 210,0 135,0 190,0 860,0 845,0 845,0 865,0 880,0 873,0 880,0 860,0 890,0 768,0 160,0
SEk (MJ) 1,99 1,48 2,34 7,86 8,16 8,51 5,58 12,73 13,65 11,41 7,19 9,83 10,83 2,2
SNLk (g) 18,0 23,9 24,7 45,8 99,2 74,6 11,5 82,6 70,9 89,6 25,4 76,8 69,9 10,4
Graf. 1 Porovnání krmných dávek pro koně v lehké zátěži
20
Vláknina (g) 57,9 27,2 49,8 287,0 257,0 257,5 367,9 49,1 24,0 111,5 291,0 151,3 1,3 11,0
Ca (g) 7,0 1,9 2,8 6,7 13,0 12,0 2,8 0,6 0,5 1,0 2,3 2,0 1,8 0,4
P (g) 2,6 0,4 0,5 2,5 2,3 1,8 0,9 3,6 3,1 3,6 1,3 9,4 0,2 0,4
Graf 2. Porovnání krmných dávek pro koně ve střední zátěži
Graf 3. Porovnání krmných dávek pro koně v těžké zátěži
21
Graf 4. Porovnání krmných dávek pro hříbata odstavená (8 měsíců)
22
6 ZÁVĚR Cílem této práce bylo v literatuře uvedené krmné dávky koní převést na dnes užívané měrné jednotky a zhodnotit krmné dávky koní v různých historických obdobích a konfrontovat je s moderními poznatky o výživě. Krmné dávky jsem porovnala se dvěma krmnými normami, a to českou a polskou. Tyto normy se v některých údajích poměrně liší, např. v doporučeném množství stravitelných dusíkatých látek, většinou si však uváděné údaje poměrně odpovídají.
Co se týče krmných dávek samotných, málokdy normám odpovídají. Řechka i Herzig koně překrmují, a to nemálo. Bohužel nejsou k dispozici údaje o zdravotním stavu a kondici koní krmených těmito krmnými dávkami. Zajímavý je fakt, že tito současníci doporučují živinově velice podobné krmné dávky, byť tvořené jinými krmivy. Překvapivé je zjištění, že nejvíce současným normám odpovídá krmná dávka koní válečných, kdy krmivo bylo omezeno, co nejvíce to šlo. Zcela zarážející je pak překrmování mladých rostoucích koní dávkami doporučenými Baborem a Šulcem.
Dnes máme málo údajů o složení tehdy používaných krmiv a jsme přesvědčeni, že dnes používané odrůdy jsou výhodnější jak výnosem, tak i vyšším obsahem živin. Podkladem pro toto tvrzení je skutečnost, že dnes se obvykle hnojí více než v minulosti.
Celkově můžeme na základě uvedených dat sledovat vzrůstající zájem o kvalitní výživu koní a jejich zdravotní stav. Informace o krmení zvířat se většinou objevují v úzkém vztahu s jejich pracovním zatížením a technologií ustájení, většina autorů tedy nahlíží na držení koní jako na komplexní problém, nedochází ke striktnímu oddělování například výcviku a výživy. Tento přístup nalezneme i u současných autorů a je určitě správným.
Postupně vzrůstá také pestrost předkládaných krmiv. To je dáno pravděpodobně vzrůstající zkušeností s různými druhy krmiv a také jejich lepší dostupností.
23
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ •
BABOR, Josef, ŠULC, Karel. Rolnický chov koní a prostředky k jeho provozu a zvelebení v Československé republice. [s.l.] : [s.n.], 1925. 336 s.
•
BACHRACH, Bernard. The Study of Chivalry: Resources and Approach : Caballus et Caballarius in
Medieval Warfare. Howell Chickering; Thomas H. Seiler. [s.l.] : [s.n.],
c1988. 700 s, ISBN 0-918720-93-1 •
COTNER, James. Horses and field artillery. America's Civil War [online]. 1996 [cit. 2010-0212]. URL: http://www.historynet.com/americas-civil-war-horses-and-field-artillery.htm
•
CROSS, Matthew. On the Care and Keeping of Horses in Medieval Europe. [s.l.] : [s.n.], [200-?]. 6 s.
•
EDWARDS, Elwyn Hartley. Obrazová encyklopedie koní. [s.l.] : [s.n.], 1995. 400 s, ISBN 80-7181-192-0
•
GAEBEL, Robert . Cavalry Operations in the Ancient Greek World. [s.l.] : [s.n.], 2002. 345 s, ISBN 0-8061-33-65-1
•
HERZIG, Jaroslav. Jakostní seno - základ krmení. [s.l.] : [s.n.], 1948. 88 s.
•
KIKKULI. Chariot Horse Training [online],[cit. 2009-12-21]. Dostupný z WWW: http://www.imh.org/history.php?chapter=16
•
KUČERA, Cyrill. O krmení pokrutinami se stanoviska praktického zvěrolékaře. [s.l.] : [s.n.], 1936. 126 s.
•
PEMBROKE, Henry. A method of breaking horses, and teaching soldiers to ride. 2nd edition. Londýn : [s.n.], 1762. 128 s.
•
PETERS, J. Treatise on equitation, or The art of horsemanship. Londýn : [s.n.], 1835. 377 s.
•
Polska Akademia Nauk. Normy Ŝywienia koni. Varšava : Omnitech Press, 1991. 32 s, ISBN 83-85262-11-3
•
ŘECHKA, J. Krmení hospodářských koní. [s.l.] : [s.n.], 1944. 128 s.
•
Ústřední sbor zemědělské rady pro markrabství moravské. Chov koní na Moravě. [s.l.] : [s.n.], 1906.
•
XENOPHON. On Horsemanship. [s.l.] : [s.n.], 2004. 39 s.
•
ZEMAN, Ladislav, et al. Katalog krmiv. Pohořelice : VÚVZ Pohořelice, 1995. 465 s, ISBN 80-901598-3-4
24
•
ZEMAN, Ladislav, et al. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro koně. Brno : MZLU Brno, 2005. 33 s, ISBN 80-7157-855-X
25
8 SEZNAM TABULEK •
Tab. 1 Tréninkový a krmný plán, Kikkuliš z Mitanni
•
Tab. 2 Krmná dávka dle Pembrokea
•
Tab. 3 Krmná dávka během americké občanské války
•
Tab. 4 Krmné dávky pro chovné klisny v hřebčínech
•
Tab. 5 Krmné dávky hříbat v hřebčínech
•
Tab. 6 Krmné dávky teplokrevných hřebců zemského chovu - nepracující
•
Tab. 7 Příklady krmných dávek pro koně bez zátěže
•
Tab. 8 Příklady krmných dávek pro koně v lehké zátěži
•
Tab. 9 Příklady krmných dávek pro koně ve střední zátěži
•
Tab. 10 Příklady krmných dávek pro koně ve vysoké zátěži
•
Tab. 11 Krmné dávky pro koně v období zimního krmení
•
Tab. 12 Krmné dávky pro koně v období letního krmení
•
Tab. 13 Obsah živin u jednotlivých krmiv
•
Tab. 14 Porovnání krmných dávek pro koně v lehké zátěži
•
Tab. 15 Porovnání krmných dávek pro koně ve střední zátěži
•
Tab. 16 Porovnání krmných dávek pro koně v těžké zátěži
•
Tab. 17 Porovnání krmných dávek pro odstávčata (8 měsíců)
26
9
PŘÍLOHY Obr.1: Krmení válečných koní, USA, 1900
Zdroj: http://www.nzhistory.net.nz/files/images/stories/saw/saw-029.jpg Obr.2: Krmení pracovních koní, Velká Británie, 19. století
Zdroj: http://www.postaprint.co.uk/ilnimages/g831493.jpg 27
Tab. 14 Porovnání krmných dávek pro koně v lehké zátěži Krmná norma/krmná dávka Česká norma Polská norma KD dle Řechky (1944)
KD dle Herziga (1948)
Krmivo
Luční seno Krmná sláma Plevy Melasa Oves Luční seno Krmná sláma Krmná řepa oves
Množství (kg)
Sek (MJ) 66-83
SNLk (g) 372,0
Ca (g) 27,0
P (g) 7,42
63-83 55,02 16,74 7,19 5,415 34,23 118,595 47,16 22,32 33,0 28,525 131,005
378-498 320,6 34,5 25,4 209,7 268,8 859,0 274,8 46,0 156,0 224,0 700,8
20,0 46,9 8,4 2,3 0,9 3,0 61,5 40,2 11,2 6,0 2,5 59,9
12,5 25,2 2,7 1,3 0,1 10,8 40,1 15,0 3,6 6,0 9,0 33,6
Sek (MJ) 83,0-99,0
P (g) 7,42
83-103,0 6,138
SNLk (g) 372,0 498,0618,0 12,65
Ca (g) 27,0
1,1
Sušina (g) 10000,0 7500,011000,0 951,5
22,0 3,08
13,5 0,99
1,1 1,7 5,5 Σ 8 3 0,75 4 Σ 3 4 4 15 3 Σ
960,3 1462 4730 8103,8 6880,0 2595,0 768,0 3520,0 13763 2580,0 3440,0 3460,0 2400,0 2640,0 14520,0
15,015 13,362 43,23 77,745 62,88 16,74 8,1225 45,64 133,3825 23,58 31,44 22,32 33,0 34,23 144,57
77,99 77,86 251,9 420,4 366,4 34,5 52,425 358,4 811,725 137,4 183,2 46,0 156,0 268,8 791,4
0,55 6,7 36,85 47,18 8,0 8,4 1,35 4,0 21,75 20,1 26,8 11,2 6,0 3,0 67,1
3,41 4,25 13,75 22,4 20 2,7 0,15 14,4 37,25 7,5 10,0 3,6 6,0 10,8 37,9
7,0 3,0 1,0 0,5 3,0 Σ 6,0 4,0 15,0 2,5 Σ
Sušina (g) 10000 750011000 6020,0 2595,0 860,0 384,0 2640,0 12499,0 5160,0 3460,0 2400,0 2200,0 13220,0
Tab. 15 Porovnání krmných dávek pro koně ve střední zátěži Krmná norma/krmná dávka Česká norma Polská norma KD dle Pembroka (1762)
Krmivo
Řezaná sláma Jádro (kukuřice) Řezané seno Seno dlouhé
KD dle Řechky (1944)
Luční seno Krmná sláma Melasa Oves
KD dle Herziga (1948)
Luční seno Jetelové seno Krmná sláma Krmná řepa Oves
Množství (kg)
28
Tab. 16 Porovnání krmných dávek pro koně v těžké zátěži Krmná norma/krmná dávka
Krmivo
Množství (kg)
Česká norma Polská norma KD za americké občanské války Seno Jádro - oves KD dle Řechky (1944)
Luční seno Krmná sláma Melasa Oves
KD dle Herziga (1948)
Jetelové seno Krmná sláma Oves Melasa
6,4 5,5 Σ 10,0 2,0 1,0 5,0 Σ 8,0 4,0 4,5 2,0 Σ
Sušina (g)
SNLk (g)
Ca (g)
P (g)
10000,0 7500,010000,0
Sek (MJ) 99,0 a více 103,0123,0
372,0 618,0738,0
27,0
7,42
22,0
14,0
5504,0 4840,0 10344,0 8600,0 1730,0 768,0 4400,0 15498,0 6760,0 3460,0 3960,0 1536,0 15716,0
50,304 62,755 113,059 78,6 11,16 10,83 57,05 157,64 68,08 22,32 51,345 21,66 163,405
293,12 492,8 785,92 458,0 23,0 10,83 448,0 939,83 596,8 46,0 403,2 139,8 1185,8
42,88 5,5 48,38 67,0 5,6 1,8 5,0 79,4 96,0 11,2 4,5 3,6 115,3
16,0 19,8 35,8 25,0 1,8 0,2 18,0 45,0 14,4 3,6 16,2 0,4 34,6
Tab. 17 Porovnání krmných dávek pro hříbata odstavená (8 měsíců) Krmná norma/krmná dávka Krmivo Česká norma Polská norma KD dle Babora a Šulce (1925) Seno Sláma Oves Šrot - oves
Množství (kg)
Sušina (g) 5260,0 5200,0
Sek (MJ) 66,3 59,9
SNLk (g) 328,5 550,0
Ca (g) 21,2 22,0
P (g) 13,9 17,0
5,0 3,0 4,0 0,5 Σ
4300,0 2595,0 3520,0 440,0 10855,0
39,3 16,74 45,64 5,705 107,385
229,0 34,5 358,4 44,8 666,7
33,5 8,4 4,0 0,5 46,4
12,5 2,7 14,4 1,8 31,4
29