Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura
Martina Kloudová
Pomístní jména na katastrálním území Benecko (okres Semily) v 19. a 20. století Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D.
2009
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Martina Kloudová
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala za vedení bakalářské práce, pomoc a neocenitelné rady Mgr. Michaele Čornejové, Ph.D., dále Obecnímu úřadu obce Benecko za ochotu a poskytnutí literatury, v neposlední řadě pak své rodině, která mi byla oporou i pomocníkem.
Obsah Obsah .................................................................................................................................................................. 4 Úvod .................................................................................................................................................................... 6 1.
Obec Benecko........................................................................................................................................... 7
1.1.
Současnost ............................................................................................................................................ 7
1.2.
1.2.1.
Od počátků osídlení............................................................................................................... 7
1.2.2.
Novodobější historie ............................................................................................................. 9
1.3. 2.
Historie ............................................................................................................................................. 7
Nářeční charakteristika......................................................................................................................10 Východiska ..............................................................................................................................................12
2.1.
Materiálové východisko ....................................................................................................................12 2.1.1.
2.2.
Teoretické východisko ......................................................................................................................13 2.2.1.
3.
Charakteristika dostupných zdrojů....................................................................................12
Modelová klasifikace pomístních jmen.............................................................................15
Heslová část.............................................................................................................................................19 3.1.
Výstavba hesel................................................................................................................................19
3.2.
Slovník.............................................................................................................................................21
5. Zhodnocení ..................................................................................................................................................64 5.1.
5.2.
Specifické rysy anoikonym ...............................................................................................................64 5.1.1.
Nářeční stránka a další odchylky od spisovné češtiny ....................................................64
5.1.2.
Německé názvy ....................................................................................................................65
5.1.3.
Paralelní názvy ......................................................................................................................65
Vývoj anoikonymie ............................................................................................................................66 5.2.1.
Výzkum dotazníkem ............................................................................................................70
6.
Závěr ........................................................................................................................................................73
7.
Resumé .....................................................................................................................................................75
8.
Summary ..................................................................................................................................................76
9.
Seznam zkratek .......................................................................................................................................77
4
10. Prameny a literatura ..................................................................................................................................79 11. Přílohy .........................................................................................................................................................82
5
Úvod Tématem této bakalářské práce je anoikonymie katastrálního území obce Benecko, nezahrnuje tudíž okolní obce a osady, začleněné spolu s Beneckem do jednoho správního celku. Práce je vymezena časovou hranicí počátku 19. a konce 20. století. Toto ohraničení bylo zvoleno z důvodu omezeného množství dokladů anoikonymie před rokem 1800 (josefský katastr bude zmíněn ve výkladových pasážích, avšak nebude použit jako zdroj). Nezařazuji názvy ubytovacích zařízení, protože by se jednalo o rozsáhlý a neustále se vyvíjející materiál, který by postačil na samostatnou práci. Vycházet budu z pramenů počínaje Císařskými povinnými otisky stabilního katastru z roku 1842, konče Orientačním plánem obce Benecko z roku 1993.1 V jedné z hodnotících pasáží bude brán v potaz i krátký dotazníkový výzkum. Cílem práce je shromáždit, charakterizovat a analyzovat všechna pomístní jména obce z výše uvedených zdrojů a rovněž nastínit jejich vývoj. Ve slovníku budou pomístní jména převedena do spisovné podoby, v rámci textu je ponechávám s nářečními nebo obecněčeskými rysy, aby tak mohla lépe sloužit potřebám rozboru. První kapitoly se věnují základní charakteristice obce, a to z hlediska její polohy, historie, současnosti a nářečí. Poté následuje pasáž týkající se východisek, se kterými jsem pracovala. V první řadě jde o materiálová východiska, kde jsou ve stručnosti popsány zdroje, odkud byla anoikonyma čerpána, v neposlední řadě pak o teoretická východiska s konkrétními příklady ze shromážděného materiálu obce Benecko. K zařazení těchto kapitol před samotnou slovníkovou část vedly praktické důvody, obsahují totiž vysvětlení metod, z nichž vycházím při následné analýze u jednotlivých hesel. Po uvedení do problematiky pokračuji popisem členění heslové části a poté slovníkem. Závěrečné pasáže se týkají zhodnocení specifik zkoumané anoikonymie a jejich vývoje. Za vlastním textem bakalářské práce jsou umístěny seznamy zkratek, použitých pramenů a literatury. Mezi přílohy byly zařazeny soupisy názvů seřazené podle zdrojů, vztahových modelů, strukturních modelů, grafy znázorňující četnost jednotlivých vztahových modelů, naskenované listy ze Soupisů pomístních jmen, výřez katastrální mapy a fotografie.
1
V textu budou zdroje uváděny zkratkami (viz vysvětlivky na str. 77-78).
6
1. Obec Benecko 1.1.
Současnost
Obec Benecko leží v z. Krkonoších, patří k Libereckému kraji a k okresu Semily. Rozprostírá se na jz. svahu hory Žalý (s vrcholy Přední Žalý s nadmořskou výškou 1019 m n. m. a Zadní Žalý 1036 m n. m.). Větší část obce patří ke třetí zóně Krkonošského národního parku. V současnosti se skládá z katastrálních území Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice, Benecko a Mrklov. Původně se jednalo o čtyři samostatné obce, které byly roku 1960 sloučeny v jedinou obec střediskovou. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2001 zde v této době žilo 1141 obyvatel v 566 domech.2 Historický lexikon obcí České republiky uvádí obec Benecko s částmi Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý, s celkovou výměrou 1652 ha. Nejstarší historická zmínka se váže ke Štěpanicím, nejpozději se v pramenech objevuje osada Rychlov, a to v roce 1721. Horní Štěpanice, historické jádro území, jsou dnes označovány jako památková rezervace vesnického typu. V současnosti dominantnější Benecko má poněkud mladší historii, zaměřuje se spíše na cestovní ruch. Ačkoli obce v současnosti plní funkci jednoho správního celku, jsou nejen místními obyvateli stále chápány jako samostatné. Mimo to ani poštovní směrovací číslo pro ně není stejné, zatímco Benecko má vlastní poštu, Dolní Štěpanice spadají pod poštovní úřad v Jilemnici. Katastrální úřad je stále člení do více oblastí.
1.2.Historie 1.2.1.
Od počátků osídlení
Jádro zdejšího prvního osídlení se patrně nacházelo při Štěpanickém hradu, z něhož již zůstaly pouze zříceniny. První historická zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy král Václav II. potvrdil Zdeňkovi z Valdštejna držbu okolí Štěpanic, a tím zajistil i práva jeho syna Jana na zdejší hrad. Právě Jan z Valdštejna je považován za zakladatele tohoto mohutného kamenného hradu, v jehož okolí vznikaly první osady, hornoštěpanická a poté dolnoštěpanická. Obě se vyvíjely živelně, stejně jako pozdější Štěpanická Lhota a další. Zdejší půda náležela k rustikálu, což znamená, že sice patřila šlechtě, ale ta ji nespravovala přímo, nýbrž skrze pozemky pronajímané sedlákům. Naopak Benecko
2
HISTORICKÝ LEXIKON 2006, s. 449.
7
bylo dominikální, tedy spravované šlechtou ve vlastní režii a nespadající pod půdu, ze které musely být placeny berně. Od roku 1380 patřila ke štěpanickému panství také ves Dolní Branná. Roku 1492 si Hynek z Valdštejna a jeho synovec Heník mezi sebou rozdělili štěpanické panství. Heník si ponechal Štěpanický hrad a dále „dolní polovinu městečka Jilemnice, vsi Jilem, Víchovou, Poniklou, Lhotku, Křížlice, Štěpanice, Štěpanickou Lhotu, Mrklov, Valteřice, Brannou, Javorek, Slemeno, Zadní Ždírnici, Borovici a Rabné“3. Druhou část, nazývanou od té chvíle jilemnickým panstvím, získal Hynek. Po smrti Heníka v roce 1510 se Štěpanický hrad dostal do rukou druhé valdštejnské linie, tzv. skalské, sídlící převážně na Lomnici. Vilém z Valdštejna brzy hrad opustil a sídlem panství se stala Branná. Z této příčiny hrad postupně pustl, až po roce 1524 ztratily Horní Štěpanice statut městečka. Ten původně náležel oblasti s hradem a kostelem Nejsvětější trojice, zbylé území se považovalo za ves s názvem Štěpaničky. Na počátku 18. stol. došlo ke sloučení panství štěpanického a jilemnického Ferdinandem Bonaventurou, hrabětem z Harrachu. Název výše položené obce Benecko se v pramenech objevuje roku 1628 jako „ves Beneczko s hamrem pustým“4. Za jeho zakladatele je podle legendy považován poustevník Benedikt, jehož druhem byl jelen – ten se stal součástí znaku obce. Podle Ivana Lutterera a Rudolfa Šrámka lze místní jméno Benecko „vyložit buď z předpokládané podoby *Benečsko »někdejší sídlo Benkovo« (z OJ Benek, tj. zkrácená forma OJ Benedikt), anebo méně pravděpodobně z podoby *Benetsko »místo po zaniklé vsi Benetice« (přípona –sko označovala osady vzniklé na místě zpustlých a zaniklých osad). Dnešní podoba mohla vzniknout hláskovým zjednodušením souhl. skupiny -čsk- nebo -tsk- na -ck-.“5 Osada Žalý patrně představovala první osídlení na území samotného Benecka. Dnes je jeho součástí. Doložena je již v roce 1606 jako „wes Zialey“ 6, od roku 1720 se objevuje také německý název Heidelberg, a to pro osadu i vrch. Ve středověku byla pro Krkonoše tradiční těžba rud. Její počátky spadají patrně do 11. století, velmi brzy se rozvinula v okolí Štěpanic. Nejvýznamnějším se stalo hutnictví v období 16. století. Jak dokazuje první zmínka o Benecku uvedená výše, ujalo se i zde. Místní lidé převážně chovali dobytek, dlouho se tu pálily milíře. Postupně se rozvinulo tkalcovství, které se stalo druhým těžištěm obživy. Činnost velké části obyvatel se v průběhu roku
3
LUŠTINEC 2007, s. 7. PROFOUS 1947, s. 50. 5 LUTERRER, ŠRÁMEK 2004, s. 44. 6 LUTERRER, ŠRÁMEK 2004, s. 296. 4
8
dělila mezi pastevectví a tkaní plátna. Výsledky práce tkalců se také vyvážely. V 2. polovině 19. století se objevil další druh činnosti, sekání korálků, později se kvůli převaze strojové výroby uplatňovalo v domácnostech jen jejich navlékání.
1.2.2.
Novodobější historie
Pro novodobější historii Benecka, a ostatně celých Krkonoš, jsou důležitá dvě jména: Josef Rőssler-Ořovský a Jan Buchar. Zatímco Rőssler-Ořovský pocházel z Prahy, studoval v cizině a propagoval v Čechách různorodé sporty, Jan Buchar se narodil v Mříčné u Jilemnice, vystudoval učitelský ústav v Jičíně a později nastoupil do jednotřídky v Dolních Štěpanicích. Buchar se stal průkopníkem české turistiky a lyžování a společně s Rőssler-Ořovským, s nímž se spřátelil díky společné zálibě, zakladatelem zimních sportů v Krkonoších. Buchar se zasloužil mimo jiné o vznik Klubu českých turistů, začlenění lyžování do výuky tělocviku a rozšiřování turistiky. Jeho jméno nese turistická cesta, která vede přes Žalý na Horní Mísečky a která byla vybudována v roce 1900 (Bucharova stezka bude zmíněna v rozboru materiálu PJ). „Zásluhou Jana Buchara navždy zůstane, že Krkonoše ožily češtinou a panské boudy dostávaly české nájemce. (M. Kubát, čas. Krkonoše, 1979.)“7 První lyže v této oblasti začal vyrábět v roce 1892 sekerník Vondrák z Dolních Štěpanic. Na Benecko přijížděli zájemci o lyžování z Prahy, kteří se zde spolu s místními obyvateli učili tomuto sportu od norských instruktorů. Díky tomu vznikaly první ubytovny, např. Benecká chalupa ve vlastnictví českého SKI klubu nebo Zlatá vyhlídka, zbudovaná z vůle hraběte Harracha. Ten nechal postavit i rozhlednu a restauraci na Žalém. Postupně přibývalo penzionů a hotelů, zvláště ve 20. a 30. letech 20. století. Rozvoj cestovního ruchu byl na čas přerušen nacistickou okupací a později utlumen potlačením soukromého podnikání. Chaty se staly majetkem podniků nebo družstva Jednota. Tento trend byl ukončen restitucí po roce 1990, kdy se penziony a hotely navracely někdejším majitelům. Benecko bylo původně ryze českou vsí, německé obyvatelstvo se sem začalo stěhovat až kolem druhé poloviny 19. století. Podle údaje v Ottově slovníku naučném8 zde v roce 1880 žilo 520 Čechů a již 101 Němců, kteří si o několik let později vybudovali vlastní školu. Názvu „Sudety“ se do roku 1918 užívalo pouze v geografii a označovalo se jím české a moravské pohraničí zahrnující oblast od labského údolí po Moravskou bránu. Před druhou 7 8
KULHÁNEK 1989, s. 47. OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ 1996, s. 733.
9
světovou válkou tady většinu obyvatel tvořili Němci. Ti se pokusili po rozpadu Rakouska-Uherska o odtržení a připojení k Německu. To se jim nepodařilo a do konce roku 1918 si toto území vojenskou silou plně získali Češi. Změna nastala v roce 1938. Ve dnech 29. a 30. září se konala konference v Mnichově s účastí Německa, Velké Británie, Francie a Itálie. Tyto evropské mocnosti rozhodly o odstoupení pohraničního území ČSR Německu. Česká vláda smlouvu přijala. Zábor se nakonec netýkal pouze obcí s většinovým podílem německého obyvatelstva, jak bylo určeno na konferenci. Jilemnický okres přišel o mnohá ryze česká území. Hranice se několikrát posouvala, až byla stanovena na křižovatce v Hrabačově, tudíž těsně při Jilemnici. Za hranicí, a tedy na německém území, se ocitly Horní i Dolní Štěpanice, Mrklov, Štěpanická Lhota i Benecko. Původní okres s centrem v Jilemnici kvůli značnému zmenšení území zanikl a roku 1942 se stal součástí okresu semilského. Na čas se muselo uzavřít zdejší gymnázium, které navštěvovalo mnoho studentů ze zabraného pohraničí. Jilemnice i okolí zůstávalo pod kontrolou jednotek Volkssturmu a armády, ve městě existoval lazaret SS. Povstání proti nacistické okupaci propuklo 3. května 1945, neozbrojené povstalce podpořila skupinka partyzánů vedená hrabětem Kolovratem. Výsledkem byla dohoda o propuštění rukojmích na obou stranách a stažení jednotek Volkssturmu za hranici protektorátu. 8. května pak kapitulovala v Horní Branné německá posádka sídlící ve zdejším zámku. Po odsunu německého obyvatelstva mnohé oblasti při hranicích zpustly. Pro Krkonoše to však neplatilo. Postupně se sem vracel i turistický ruch, který je pro mnohé hlavním zdrojem příjmů dodnes.
1.3.Nářeční charakteristika Česká nářečí v užším smyslu se člení do čtyř základních podskupin: severovýchodočeská, středočeská, jihozápadočeská a českomoravská. Každá z nich se pak dělí na jednotlivé typy. V případě severovýchodočeských nářečí se jedná o typy: podještědský, podkrkonošský, východolitomyšlský (petácký) a náchodský. Podještědský a podkrkonošský bývají řazeny do jedné kategorie. Nářečí používané na Benecku se charakterizuje jako severovýchodočeské, typ podkrkonošský. Ve zbývající části kapitoly v krátkosti připomenu základní rysy příznačné jak pro tuto konkrétní nářeční skupinu, tak pro daný nářeční typ. Držet se budu Nástinu české dialektologie9 a příslušného hesla v Encyklopedickém slovníku češtiny10.
9
BĚLIČ 1972, s. 230-235. ENCY 2002, s. 395-396.
10
10
Typickými znaky nářečí severovýchodočeských jsou: 1.
výslovnost hlásky v jako u na konci zavřených slabik (prauda), jako obouretné w mezi samohláskami (takowá rána)
2.
výskyt dvojhlásky ej místo í po ostrých sykavkách (cejtit, vozejk)
3.
v dat. a lok. sg. živ. mask. koncovka -oj (dát bratroj)
4.
v dat. a lok. sg. fem. měkkého typu koncovka -ej (růžej, kostěj)
5.
v dat. os. zájm. „já“ tvar mňe (odnesl mňe to)
6.
v instr. sg. živ. mask. u jmen končících na -a koncovka -em (s tátem)
7.
ve 3. os. pl. préz. u sloves 4. a 5. třídy koncovky -aj, -ej (prosej, trpěj, sázej, dělaj)
8.
v gen., dat. a lok. adj. a rodových zájm. koncovka -ej (tej druhej)
Jevy společné se středočeskými nářečími: 1. u dvojslabičných subst. a slovesných tvarů dochází k dloužení kořenné samohlásky (pívo, péři) 2. v koncovkách a slovotvorných příponách se krátí hlásky ú, í (Pavlik, o Vánocich) 3. nom. živ. mask. se objevuje ve funkci akuz. (lovili medvědi) 4. 2. os. sg. slovesa být jako spona ve tvaru seš (seš hodnej), ve složených min. časech jako osobní morfém -s (koupils to) Okrajové úseky jsou specifické dalšími znaky: 1. slabikotvorné likvidy r, l se vyslovují s průvodním vokálem, případně se dlouží (p∂rší, sm∂rk) 2. v příčestí min. se objevují nepřehlasované podoby, a to také ve tvarech odvozených od příčestí (ležal, ležali) 3. změny dn > nn > n (též dň > ňň > ň) a dl > ll > l (zeňik, seňice, sello, mazat sálem) 4. zbytky disimilace nn > dn nebo nn > rn (Adna, soukernej) 5. inf. končí na -ť (jíť, nosiť) 6. v 1. a 2. os. pl. u slovesa být tvary seme, sete 7. výjimečně výskyt tvrdého l (šeł) 8. v příč. min. u slovesa být zbytky tvrdé výslovnosti y Všechny tyto poznatky budou využity při analýze PJ. Specifickým jménům s nářečními nebo jinými příznaky bude věnována samostatná kapitola (viz str. 64).
11
2. Východiska 2.1. Materiálové východisko Sběr materiálu jsem začala u CPO, uložených v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru v Praze.11 Zapsané názvy z větší části odpovídají anoikonymům josefského katastru. Další materiály, se kterými jsem pracovala, jsou KM z let 1928 (uloženo v ÚAZK), 1965 (Státní okresní archiv Semily) a ze současnosti12, dále 3. VM13 (ÚAZK). Velká část materiálu pochází ze SPJ na katastru Benecko z roku 1964 a z OP obce Benecko, který vydal zdejší Obecní úřad. Doplnění materiálu mi poskytl také SPJ na katastru Benecko z roku 1976, a to zvláště v oblasti pojmenování lidských obydlí. Několik základních PJ se objevuje v benecké kronice.
2.1.1.
Charakteristika dostupných zdrojů
Berní rula roku 1654 zaznamenává ves Štěpanice (zahrnuje jak Dolní, tak Horní Štěpanice), Lhotu (Štěpanická Lhota), Markov (Mrklov) a k němu přidruženou osadu Žalý. Neuvádí Benecko, které bylo na rozdíl od ostatních vsí dominikální, jak již bylo uvedeno dříve. Objevuje se ve dvorských deskách v letech 1628 a 1633. Stejné vsi uvádí i tereziánský katastr z 1. poloviny 18. století. Zahrnuje též pouze rustikální půdu, proto se zde Benecko nevyskytuje. Ke změně dochází ve 2. polovině 18. stol. v josefském katastru, který se týkal i dominikální půdy. Kromě Benecka byly zapsány zvlášť Dolní Štěpanice a Horní Štěpanice, dále Mrklov, Lhota, Zákoutí, Rychlov a Žalý. Následný stabilní katastr z roku 1842 zaznamenává stejné složení vesnic a osad. Pro ves Benecko uvádí josefský katastr tyto názvy14: Rychlov, potok Vuklik, panský les Bartiova rokle, Od Skaly, les Vejpalenec, les Levinek, Příhon, Vítkovické meze, Levinek, les Bukovice, louka na Bahně, Bukovice, pole na Poustce, lesík Kejnos, Žaleji.15 S tímto katastrem jsem při analýze pomístních názvů nepracovala, materiál z něj však zařadím do hodnotících pasáží práce. Uvedená osada Rychlov dnes nespadá do katastrálního území Benecka, název bude uváděn spíše v souvislosti se stejnojmenným polem, které do tohoto katastrálního území náleží.
11
Dostupné jsou také v internetové podobě na stránce: http://archivnimapy.cuzk.cz/. Přístupné na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. 13 V internetové podobě na stránkách: http://archivnimapy.cuzk.cz/. 14 Názvy ponechávám ve stejné podobě, v jaké jsou zapsány v publikaci Oldřicha Pavla Hanuše. 15 HANUŠ 1966. 12
12
Pro potřeby stabilního katastru byly vyhotovovány i barevné mapy. Obec Horní Štěpanice zahrnuje osady Rychlov, Zákoutí (Zakauti) a Štěpanická Lhota. Na samostatné mapě Benecka se také vyskytuje PJ Rychlov, zde by však mohlo být myšleno spíše jako agronymum. Jako další samostatné území je vyčleněn Mrklov, zahrnující osadu Žalý, a Dolní Štěpanice. Na stabilní katastr navazuje pozemkový, vyhotovovaný od roku 1928 do roku 1978. Pro obec Benecko byly sestaveny mapy v roce 1928 a 1965. Pro zdejší oblast bylo také v roce 1938 vydáno upravené 3. VM, které se původně uskutečnilo v letech 1869-1885. Kromě map, které se primárně nezaměřují na PJ, byl pro sběr anoikonymie jednotlivých obcí uskutečněn vlastní soupis mezi lety 1962 a 1979, vyhlášený Místopisnou komisí ČSAV. Na Benecku byl proveden dvakrát (1964 a 1976) patrně proto, že první SPJ zahrnoval pouze Benecko, nikoli další, původně samostatné vesnice. V 90. letech vznikl díky snaze beneckého obecního úřadu OP, obsahující množství PJ staršího i novějšího původu.
2.2. Teoretické východisko Při zkoumání anoikonymie katastrálního území Benecko vycházím ze základní definice pomístních názvů uvedené v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku: „Pomístní jména jsou názvy neobydlených objektů, především terénních útvarů, pozemků, vod, komunikací a různých orientačních bodů.“16 Také „k nim bývají tradičně přiřazovány názvy samot, osad a místních částí, které sice patří k obydleným objektům, ale mnohé z nich převzaly pro své označení původní PJ“17. Anoikonyma lze rozdělit podle druhu pojmenovávaného objektu na hydronyma („vlastní jména vod“18), oronyma („vlastní jména tvarů vertikální členitosti zemského povrchu i mořského dna“19), agronyma („vlastní jména pozemková“20) a hodonyma („vlastní jména dopravních cest“21). Na pomezí mezi místními a pomístními názvy stojí pojmenování místních částí, která mohou vycházet například ze jména zaniklé osady, nebo osady později k vesnici přidružené. Příklady jednotlivých typů z anoikonymie Benecka: 1. hydronymum: Benecký potok, Žalský potok, Levínský, Pusta, Pustý potok 2. oronymum: Žalý, Česká skála, Hampelská skála, Jindrova skála, Janský vrch 3. agronymum: Pod Hančovkou, V koutě, Zvoníkova louka, Na vápence 16
PLESKALOVÁ 1992, s. 7. Tamtéž. 18 ENCY 2002, s. 204. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž. 21 Tamtéž. 17
13
4. hodonymum: Janova cesta, Pašeračka, Bucharova stezka, Velbloudka 5. místní část: Levínek, Dolní Benecko, Za Grofovi, Hampel Soubory PJ můžeme roztřídit podle různých kritérií. Detailní třídění Šmilauerovo22 v práci s materiálem používat nebudu, protože není příliš vhodné pro méně obsáhlé anoikonymie jednotlivých obcí. Přesto pro ilustraci uvádím jeho základní kategorie a přidávám příklady z benecké anoikonymie. PJ nejprve Šmilauer rozděluje do šesti základních kategorií podle původu názvu, a to Obecné vztahy a vlastnosti, Země, Rostlinstvo, Zvířectvo, Člověk, Jména nejasná. Všechny pak mají vlastní podskupiny. V jejich výčtu budu vycházet ze zjednodušeného třídění uvedeného v knize Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest.23 I.
Obecné vztahy a vlastnosti: 1) Poloha: V koutě 2) Vzdálenost: Odmrsk 3) Velikost, rychlost apod. 4) Tvar: Na sekyře, Na klínku 5) Barva a podobné vlastnosti: Cikánka 6) Stáří: Nová cesta
II. Země 1) Vyvýšeniny: Šimůnkův kopec 2) Vhloubené tvary: V roklině, Na jamách 3) Půda: Bednářovy úhory 4) Složení půdy: Kamenice-Pískovice 5) Kulturní půda: V pasece 6) Vodstvo: Palouk nad rybníkem 7) Atmosférické jevy: Na sychrově III. Rostlinstvo 1) Porosty a jednotlivé rostliny: Bukový, Plánka 2) Pěstění rostlin 22
K tomu viz Šmilauer, Vladimír. Úvod do toponomastiky (nauky o vlastních jménech zeměpisných). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963. 23 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ 2006, s. 17-20.
14
IV. Zvířectvo 1) Volně žijící 2) Domácí V.
Člověk 1) Poměry majetkové a právní: Na Bohdanově, Na Dontově, Šlohnerka 2) Lidská práce: Zvoníkova louka, Řezníkova 3) Lidská díla: -
sídliště existující a sídliště zaniklá: Na městě
-
stavby církevní: U křížku, U obrázku
-
stavby světské: Nad školou, U hájenky
-
cesty: Příhon
4) Duchovní život, historie: Ve ztraceném VI. Jména nejasná: Kejnos Jak je zřejmé, v anoikonymii obce Benecko se nenachází žádné názvy, které by se týkaly živočichů (doložený název z OP obce Benecko Nad zajíčkem je chybně zapsán, nebere v potaz původ PJ, které je odvozeno od OJ) nebo pěstování rostlin.
2.2.1.
Modelová klasifikace pomístních jmen
Pro třídění anoikonym se také používá původní ryze toponymická klasifikace, kterou zpracoval Rudolf Šrámek podle klasifikace Vincenta Blanára (následně ji aplikovala Jana Pleskalová na PJ). Pro práci s materiálem jednoho katastrálního území se tento způsob ukázal jako mnohem vhodnější než výše uvedené třídění Šmilauerovo, a to díky tomu, že neoperuje s tak velkým množstvím kategorií a svou menší detailností více vyhovuje nepříliš obsáhlé materiálové základně. Tato Šrámkova klasifikace toponym byla při práci s anoikonymickým materiálem aplikována M. Dokulilem a jeho následovníky. Vznikla tak vlastní MKPJ, pro niž jsou důležité tři fáze: určení vztahového modelu, strukturního modelu a strukturního typu.
15
Vztahový model Pro VM je důležitý vztah, který zaujímá pojmenovatel k pojmenovávanému objektu. Pracuje se čtyřmi kategoriemi, vymezenými otázkami „kde, odkud“, „kdo, co“, „jaký“, „čí“. VM A je definován jako „poloha, umístění pojmenovaného objektu v terénu“24. U anoikonym obce Benecko je poměrně častý, mezi jednoslovnými názvy se vyskytuje ve 20 % případů. Větší zastoupení se projevuje u dvouslovných názvů, zvláště ve spojení s VM B a VM D, o něco méně s VM A a VM C. V případě VM B je podstatou „vyjádření pojmenovávaného objektu (nebo jeho části)“25. Mezi pomístními názvy figuruje velké množství objektů: veškeré terénní formy, půda, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, stavby vybudované lidmi. Tento model je typičtější spíše v kombinaci s dalšími, samostatný se v mém materiálu vyskytuje pouze třikrát (PJ Baráček, Plánka, Rovinka). Avšak ve spojení s VM A a VM D tvoří polovinu dvouslovných názvů. VM C podává „charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností“26. Dále jej můžeme rozčlenit na model C1 a C2. První podskupina se týká primárních vlastností objektu (velikost, barva, látkové složení, výskyt rostlinstva, živočišstva, umístění v terénu) a sekundárních (hodnocení), počítá se i s vlivem metafory. Druhá se vztahuje k určitému ději, zahrnuje přírodní procesy, lidskou činnost, další události a činnosti, názvy metonymického původu i názvy vyplývající z místních pověr. Na Benecku je zastoupen ze 44 % mezi jednoslovnými pojmenováními, mnohem méně pak mezi dvouslovnými. Poslední VM D vyjadřuje „posesivitu a jiný vztah k osobě“27. Samostatně se na Benecku objevuje ve 28 % případů. Často je provázaný se jménem vlastníka, proto je více spjat s dobou svého vzniku. Podle průzkumu, k němuž se vrátím později, se v paměti obyvatel více uchovávají názvy, které nemají návaznost na konkrétní osobu z minulosti, případně se jejich spojitost s vlastním jménem v povědomí lidí postupně vytratila. V nasbíraném materiálu se objevuje VM D hojně i mezi dvouslovnými PJ, avšak zde má nezanedbatelný vliv množstevní převaha názvů pocházejících ze SPJ z let 1964 a 1976. Příklady zastoupených VM v anoikonymii obce Benecko: VM A: Hamplovka, Kout, Levínek28, Levínský VM A+A: V koutě, Nad Vyhlídkou, Na Poustce 24
PLESKALOVÁ 1992, s. 23. Tamtéž, s. 62. 26 Tamtéž, s. 77. 27 Tamtéž, s. 103. 28 Zde myšlen les, v případě MČ jsou možné dvě varianty VM, a to kvůli dvojímu výkladu původu PJ. 25
16
VM A+A: Dolní Benecko, Přední Žalý, Zadní Žalý VM A+B: U obrázku, Na horách, Pod zvonkem VM A+C1: Na bukovici, Na klínku, V souších VM A+C2: Na staveništi, U lízu, Ve ztraceném VM A+(C1+A): Na mrtvé straně VM A+(C1+B): Nad starou školou, Nad starou myslivnou VM A+D: Na Bohdanově, Za Grofovi, Nad Jakubovi VM B: Baráček, Plánka, Rovinka VM A+B: Benecký potok, Česká skála, Žalský potok VM B+(A+B): Palouk nad rybníkem VM C1+B: Nová cesta, Pustý potok VM D+B: Antošova bahna, Šalomounova louka, Bucharova stezka VM D+C2: Trýznův příhon VM C1: Bukovice, Cikánka, Pusta VM C2: Čihadlo, Pazderna, Příhon VM C2+C2: Hotel Bída VM C1+C1: Kamenice-Pískovice VM D: Hermanka, Šírovka, Šlohnerka VM A+D: U Čejče, U Čertíka, U Dundrlíků
Strukturní model V další fázi analýzy pokračujeme se SM, který „postihuje konkrétní pojmenovací postup“29. Tím je myšleno, že zjišťujeme, jak dané PJ vzniklo, z čeho bylo utvořeno. Podle Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku30 můžeme postupy formování PJ rozdělit takto (ke každému uvádím příklady z anoikonymie obce Benecko): 1. pouhá toponymizace: Kout, Pazderna 2. metaforické nebo metonymické souvislosti: Tobogan, Václavák, Velbloudka
29 30
ENCY 2002, s. 213. PLESKALOVÁ 1992, s. 16.
17
3. derivace (prefixace, sufixace, konverze, způsoby prefixálně-sufixální
a prefixálně-
konverzní)31: Velbloudka, Bukovice, Pusta 4. kompozice (čistá kompozice, způsoby kompozičně-derivační a kompozičně-konverzní, juxtapozice): pouze u německých názvů Jägerhaus a Heidelberg a hybridního PJ U futerboudy 5. tvoření dvouslovných a víceslovných pojmenování: Bucharova stezka, Dolní Benecko, Nad starou školou, Palouk nad rybníkem 6. tvoření předložkových PJ: V pasece, Na městě, Nad Koutem 7. přejímání z cizích jazyků a adaptace v češtině: U futerboudy (převzato a přizpůsobeno německé slovo „das Futter“)
Strukturní typ Tato fáze je pevně svázána s předcházející, ST dále rozvíjí SM určením formantu, který se na vzniku PJ podílel. Například: Hermanka – ST -ka Haklovka – ST -ovka Bukovice – ST -ice Čihadlo – ST -dlo Kompletní MKPJ bude zahrnuta u jednotlivých hesel ve slovníkové části a také v závěru jako příloha.
31
Mezi anoikonyma derivovaná jsou zařazována i subst. v plurálu.
18
3. Heslová část 3.1. Výstavba hesel Na následujících stranách budou uvedena všechna PJ obce Benecko, přepsaná do spisovné podoby. Původní podoba bude uvedena v závorkách u zdroje, ze kterého byla čerpána. Přepis se konkrétně týkal: 1. odstraňování nářečních a obecně českých prvků (původní podoby: Za Krauzoukou, Nade mlejnem, Ve Mlejnku, K vobrázku, U vobrázku, Pánouka, Bednářovy ouhory, Ve ztraceným, Dontů háj, Šlohnerů háj, Šlohnerů kopec, U čertika, Sklenařka, Ve sklenařce, Pod Sklenařkou, Sklenařova louka, Pod Belvym) 2. odstraňování fonetických změn vzniklých v rámci přizpůsobování hlásek (Turiska) 3. opravování chybně zapsaných velkých a malých písmen (U baráčku, U čertika, U Futerboudy, Ve Mlejnku, Nad pazdernou, V plánce, Na poustce, Na Štětině). Diskutabilní byla otázka anoikonym U hospodáře a Pod hospodářem, kdy se mění podoba zápisu názvu podle výkladu jeho původu. Pokud by PJ pocházela od přezdívky majitele, pak by se jejich grafická stránka musela upravit. Přiklonila jsem se spíše k apelativnímu původu názvu a ponechala obě jména v podobě s malým počátečním písmenem u subst. Podobná situace je i u PJ Na bukovici/Na Bukovici a Na Sychrově/Na sychrově, kde nejde jednoznačně prokázat, zda při pojmenování nehrál roli již existující název vedlejšího lesa (Bukovice), v druhém případě MČ (Sychrov). Nespisovným podobám anoikonym bude věnována pozornost v kapitole „Specifické rysy anoikonym“ (viz str. 64). Názvy řadím abecedně podle základního subst., případně substantivizovaného adj. Některá pojmenování jsou v nadpise hesla doprovázena další variantou (uváděna bude v závorkách), která se však nebude týkat tvarů nespisovných. V těchto případech jsem dávala přednost PJ, která byla zastoupena vícekrát. Pod jednotlivá hesla zařazuji také MKPJ, skládající se ze VM, SM a ST. VM neuvádím u jmen s nejasným, nejednoznačným nebo neznámým původem, ST pouze u jmen jednoslovných. Motivy pojmenování čerpám z velké části ze SPJ (1964, 1976). V případě některých anoikonym obsahujících jméno majitele (např. Nad Zajíčkem) jsem se snažila ověřit si ze soupisů obyvatel ve
19
Státním okresním archivu Semily, jestli zde tyto osoby skutečně žily. U dalších názvů, pokud to bylo možné, jsem výklady původu konfrontovala s informacemi o jednotlivých pozemcích (tvar, poloha, typ půdy, umístění v obci…), pracovala jsem také se SSČ a SSJČ. V tomto směru jsem se nesnažila o vyčerpávající výklad, pravděpodobná vysvětlení názvů mi posloužila při jejich rozboru. Struktura hesla: -
název (případně další spisovná varianta názvu) 1) druh objektu, jeho vlastnosti a umístění v obci (často vzhledem k jinému PJ) 2) zdroj, ze kterého byl název získán, s uvedením nepřepsané podoby 3) struktura PJ a pojmenovací motiv 4) MKPJ (VM, SM, ST)
Bod číslo 4 bude vynechán u jmen: V Hampli (původ názvu není jednoznačně prokázán), Na Kejnose, Maturita. ST neuvádím u jmen: Levínek, Rychlov, Žalý. Do slovníku nezařazuji německá PJ, těm se budu samostatně věnovat později (viz str. 65).
20
3.2. Slovník Antošova bahna 1) Louka v mírném svahu s mokřinatou půdou se nachází v blízkosti louky zvané Nad školou. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. v pl. „bahno“, které je blíže specifikováno poses. adj. utvořeným z OJ Antoš. PJ pojmenovává louku podle kvality půdy (mokřina) a je blíže specifikováno přívlastkem, který vyjadřuje přivlastnění pozemku osobě s tímto OJ. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Baráček 1) Obydlí s č. p. 4 se nachází v MČ zvané V Hampli, na okraji vesnice při hranici s katastrálním územím Vítkovic. V okolí stojí pouze dva další domy, proto byl tento objekt využit jako relační pro vznik jiného PJ (viz následující heslo). 2) SPJ 1964. 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací apelativa „barák“ pomocí formantu -ek, 2. toponymizací apelativa „baráček“ (deminutivní podoby utvořené sufixem -ek z apelativa „barák“). Z důvodu, že se jedná spíše o obydlí menších rozměrů, bych se přiklonila k možnosti 2. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. 4) VM B, jednoslovné, SM Sd, ST -ek/toponymizace
U Baráčku 1) Pole a louka se nachází na jižním svahu v MČ zvané V Hampli, jakost zdejší půdy lze charakterizovat jako sušina. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě U baráčku). 3) Základem předložkového PJ je PJ Baráček (viz heslo Baráček uvedené výše), předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pozemky nacházející se v blízkosti Baráčku. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
21
Nad Bátovkou 1) Les nacházející se na jz. svahu hory Žalý, v blízkosti katastrální hranice s obcí Mrklov. 2) SPJ 1964, současná KM. 3) Základem předložkového PJ je PJ Bátovka, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nad údolím Bátovka (nachází se mimo katastrální území obce Benecko). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
Pod Belvým 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu pod současnými apartmány Bellevue (dříve penzion). SPJ 1964 uvádí paralelně název Šalomounova louka. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Pod Belvym, pro přepis využito zvukové podoby slova). 3) Základem předložkového PJ je název ubytovacího zařízení Bellevue („Belvý“ je fonetickým zápisem tohoto od původu francouzského slova), předložka „pod“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku pod apartmány „Belvý“. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
Dolní Benecko 1) MČ se nachází ve spodní části obce, konkrétně mezi jejím středem a MČ zvanou V Hampli. Leží sz. od MČ Levínek. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Dolení Benecko), KM 1965, současná KM, OP. 3) Základem PJ je MJ Benecko, které je blíže specifikováno adj. „dolní“ (k tvaru „dolení“ viz str. 64), určujícím polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje MČ položenou níže než střed obce. 4) VM A+A, dvouslovné, SM ADd+Sd
Na Bohdanově 1) Pole se nachází v mírném svahu na samém okraji obce při katastrální hranici s Horními Štěpanicemi a v blízkosti MČ zvané V koutě. V okolí je jen velmi málo obytných budov. 2) SPJ 1964.
22
3) Základem předložkového PJ je substantivizovaná podoba poses. adj., odvozená z OJ Bohdan, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu, který je shodný s relačním objektem32. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pole Bohdana.33 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd
Bukovice 1) Dříve bukový, dnes smrkový les se nachází v horní části vesnice, v blízkosti MČ Sychrov. Od lesa Bukový je oddělen MČ zvanou Na lukách. 2) CPO 1842, KM 1928 a 1965, současná KM, OP. 3) PJ je utvořeno z adj. „bukový“ sufixem -ice. Pojmenovává les podle druhu stromů, nejvíce zde zastoupených v době vzniku názvu. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost pojmenovávaného objektu. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ice
Na bukovici (Na Bukovici) 1) Les, dříve bukový, dnes smrkový, se nachází v bezprostřední blízkosti lesa Bukový (viz následující heslo), odděleny jsou Janovou/Novou cestou. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „bukovice“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ má deapelativní původ, vzniklo sufixací adj. „buková“ pomocí formantu -ice, pojmenovacím motivem je druh stromů. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Bukový 1) Les, dříve bukový, dnes smrkový, se nachází na svahu Janova vrchu, v blízkosti MČ Levínek. Od lesa Bukovice jej odděluje MČ zvaná Na lukách. 2) KM 1928 a 1965, současná KM, KOB.
32
ŠRÁMEK 1980. PJ tohoto typu mohla vzniknout také elipsou z víceslovných pojmenování (v tomto případě Na Bohdanově poli), ta však shromažděný materiál neobsahuje, nezmiňuje se o nich ani žádný zdroj. Proto tuto možnost výkladu u jednotlivých hesel neuvádím. 33
23
3) PJ je utvořeno ze subst. „buk“ sufixem -ový. Označuje les podle druhu stromů, které zde byly nejvíce zastoupeny v době vzniku názvu. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost pojmenovávaného objektu.34 4) VM C1, jednoslovné, SM SADd, ST -ový
Janova cesta 1) Cesta vede od č. p. 105 na křižovatku v lese zvanou Rovinka (nenáleží již do katastrálního území obce Benecko) přes úbočí Janského vrchu. Jako další název je v SPJ 1964 uváděna Nová cesta. Původně sloužila pro potřeby lesní správy, dnes je hlavně cestou turistickou. Od křižovatky Rovinka vede stezka na Janovu horu, další na Horní Mísečky nebo do Špindlerova Mlýna. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „cesta“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Janova“ (odvozeno z adj. části PJ Janský vrch, došlo zde k resufixaci). Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu vzhledem k objektu relačnímu, PJ označuje cestu částečně vedoucí přes Janský vrch. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
Levínská cesta 1) Cesta vede od č. p. 28 na s., směrem k MČ zvané Levínek. Zpočátku je vedena mezi obytnými domy, druhá část cesty prochází lesem. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „cesta“, které je blíže specifikováno adj. „levínská“ (odvozeno sufixem -ská ze základu názvu MČ Levínek s odsunutým sufixem -ek). Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu ve směru k relačnímu objektu (MČ Levínek), PJ označuje cestu vedoucí k Levínku. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
34
Tři PJ odvozená z apeltiva „buk“ mají patrně souvislost. Leží v nevelkých vzdálenostech od sebe, ale územně se nepřekrývají. Je možné usuzovat, že pojmenování Na bukovici vzniklo pod vlivem jednoho z již existujících názvů.
24
Nová cesta 1) Cesta vede od č. p. 105 přes úbočí Janského vrchu na křižovatku v lese zvanou Rovinka, jako další název je v SPJ 1964 uváděna Janova cesta (více u hesla Janova cesta). 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „cesta“, které je blíže specifikováno adj. „nová“, určujícím vlastnosti objektu (týkají se jeho vývoje). PJ označuje cestu nově vybudovanou po roce 1930, pojmenovacím motivem je stáří cesty v době vzniku PJ. 4) VM C1+B, dvouslovné, SM AD+S
Cikánka 1) Skála tmavé barvy se nachází ve svahu, v blízkosti hájovny č. p. 93 a při lese Bukový. 2) SPJ 1964. 3) PJ vzniklo sufixací subst. „cikán“ pomocí formantu -ka. Pojmenovacím motivem je barva kamene skály (tmavošedá až černá). Jde o metaforické PJ, k jeho vytvoření bylo užito přenesení subst. „cikán“ na objekt tmavé barvy. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
U Čejče 1) Obydlí s č. p. 38 se nachází v centrální části obce Benecko, v blízkosti mateřské a základní školy. Původně obytný dům na čas sloužil jako rekreační chata, dnes je opět rodinným domem. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je OJ Čejč, což je přezdívka dřívějšího majitele, která v minulosti plnila funkci tzv. jména po chalupě35. Typ názvů předložka „u“+OJ je ve zkoumané oblasti
hojně zastoupen. PJ tohoto
typu
vyjadřují jednak
polohu
pojmenovávaného objektu, výrazný je však také motiv přivlastnění. Zkoumaná oblast představuje typ horské oblasti s nesouvislým, rozptýleným osídlením, proto obydlené objekty pojmenovávané podle dřívějších nebou současných majitelů plní i důležitou funkci orientační. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S
35
V současnosti se již nepoužívá.
25
U Čertíka 1) Obydlí s č. p. 57 se nachází přímo pod lesem na hranici katastrálního území obce Benecko, náleží k MČ zvané Levínek. 2)
SPJ 1976 (zde zapsáno v podobě U čertika).
3) Základem předložkového PJ je OJ (přezdívka) Čertík, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s touto přezdívkou (k tomuto typu viz heslo U Čejče), PJ označuje objekt, v němž bydlel Čertík. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S
Čihadlo 1) Rovinatá pastvina s chudou půdou se nachází v blízkosti lesa Od skály v MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964. 3) PJ vzniklo sufixací verb. „číhat“ pomocí formantu -dlo. Pojmenovacím motivem je druh lidské činnosti vykonávané na tomto pozemku (dříve se zde číhalo na ptáky). 4) VM C2, jednoslovné, SM Sd, ST -dlo
V díře 1) Louka v mírném svahu se nachází pod kopcem, na němž se rozkládá MČ Levínek, a náleží k MČ Dolní Benecko. V okolí se vyskytuje jen menší množství obytných domů, blízko nich prochází katastrální hranice Benecka s Vítkovicemi. 2) OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. „díra“, předložka „v“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ může být vykládáno jako: 1. nevzhledná, neútulná louka, 2. zapadlá, odlehlá louka. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Na Dontově 1) Louky, z nichž jedna byla dříve využívána jako orná půda, se nachází ve svahu na území MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964.
26
Základem předložkového PJ je substantivizované poses. adj. „Dontovo“ (odvozené z příjmení Dont), předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. 3) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd
U Dundrlíků 1) Obydlí s č. p. 107 se nachází v centrální části obce. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar OJ (přezdívky) Dundrlík (původně šlo o označení jednotlivce, které se poté přeneslo na celou rodinu), předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění rodině takto pojmenovávané (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům patřící Dundrlíkům. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
U Fafrlíků 1) Obydlí s č. p. 14 se nachází v MČ zvané Dolní Benecko. 2)
SPJ 1976.
3) Základem předložkového PJ je pl. tvar přezdívky Fafrlík (viz předchozí heslo), předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění rodině takto pojmenovávané (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům Fafrlíků. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
Nad Frigerou 1) Louka ve svahu se nachází v MČ Dolní Benecko. SPJ 1964 uvádí paralelně název Na Kolečkářově, OP pozdější název Na špici. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je název domu Frigera (pojmenovaného podle využití k rekreaci podnikem Frigera), předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
27
U futerboudy 1) Část lesa Bukový se nachází v severně orientovaném svahu, zahrnuje pouze okolí krmelce. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě U Futerboudy). 3) Základem předložkového PJ je subst. „futerbouda“36, kompozitum vytvořené z čes. subst. „bouda“ a něm. subst. „Futter“ (píce, obrok), které v tomto případě slouží pro lidové označení krmelce, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Slovo „futerbouda“ může plnit dvě funkce: 1. apelativní: je možné zaměňovat jej se spisovným slovem krmelec ve všech případech, nejen když se jedná o jeden konkrétní krmelec, 2. propriální: označuje pouze jeden určitý krmelec, je jeho názvem. Klonila bych se spíše k pojetí 1., podle nějž je „futerbouda“ expresivním označením krmelce. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sk
Za Golerkou 1) Louky, dříve sloužící i jako orná půda, se nachází v mírném svahu za č. p. 40, v horní části obce. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „Golerka“, odvozené sufixem -ka z OJ (příjmení) Goler, předložka „za“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky za obydlím U Golerů (viz další heslo). 4) VM A+A37, dvouslovné, SM P+Sd
U Golerů 1) Obydlí s č. p. 40 se nachází v horní části obce. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je OJ Goler (SPJ 1964 jej uvádí jako příjmení, SPJ 1976 jako přezdívku), předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům majitele Golera. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
36 37
Kompozitum bude blíže analyzováno v kapitole týkající se specifik benecké anoikonymie (viz str. 65). U tohoto typu PJ se přikláním k VM A+A, protože se zde výrazněji uplatňuje motiv polohy než posesivity. Primárně se jedná o pozemek ležící v blízkosti domu U Golerů, posesivita („pozemek za domem, který patří Golerovým“) si ponechává pouze méně významný vliv.
28
Za Grofovi (Za Krofovi) 1) MČ se nachází po obou stranách hlavní silnice, v blízkosti lesů Bukový a Bukovice. Za její počátek je považováno č. p. 29, odtud vede dále podél silnice až k č. p. 100 (apartmány Bellevue), těsně tak přiléhá k MČ zvané Na lukách. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Za Krofovi), SPJ 1976, OP, KOB. 3) Základem předložkového PJ je jméno rodiny Grofových (patrně se užívá tvar nom. pl. a jméno se neskloňuje), předložka „za“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje MČ rozkládající se za domem rodiny Grofovy (včetně něj). 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd
Dolní háj 1) Les ve svahu s kamenitou půdou a skálami se nachází v MČ Dolní Benecko, na hranici katastrálního území s Vítkovicemi, kterou částečně překračuje. Ve větším množství zdrojů (CPO, KM 1928, 1965, současná KM) se uvádí pod názvem Od skály. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Dolení háj). 3) Základem PJ je subst. „háj“, které je blíže specifikováno adj. „dolní“, určujícím polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les v nižších částech obce. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
Dontův háj 1) Les se nachází ve svahu v bezprostřední blízkosti jiného lesa, Od skály, v MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Dontů háj). 3) Základem PJ je subst. „háj“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Dontův“ (z příjmení Dont). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ, PJ označuje les ve vlastnictví Donta. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
29
Martinův hájek 1) Les umístěný ve svahu se nachází v MČ V koutě/Na koutě, na okraji obce při hranici s Horními Štěpanicemi. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „hájek“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Martinův“ (z rodného jména Martin). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje les ve vlastnictví Martina. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Šlohnerův hájek 1) Les ve svahu se nachází na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota). Vedle něj ležící louce se říkalo Šlohnerův kopec, na OP je již doložen jen název Šlohnerka. Louka je dnes využívána jako lyžařský vlek, les jej pak odděluje od čtyřsedačkové lanovky zvané Kejnos. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Šlohnerů hájek). 3) Základem PJ je subst. „hájek“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Šlohnerův“ (z přezdívky
dané
českým
obyvatelstvem
zde
žijícímu
Němci
Kirschlägerovi).
Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s touto přezdívkou, PJ označuje les ve vlastnictví Šlohnera. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Před hájenkou 1) Louky obdélníkového tvaru se nachází ve svahu v blízkosti hájenky a mezi lesy Bukový a Bukovice. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „hájenka“, předložka „před“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku rozkládající se před hájenkou. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
30
U hájenky 1) MČ se nachází mezi lesy Bukový a Bukovice, u hájenky s č. p. 105. Na současné KM a OP obce je označována jako MČ Na lukách. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „hájenka“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. PJ označuje MČ nacházející se v okolí hájenky. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Haklovka 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu na s. kraji obce. 2) SPJ 1964. 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací PJ Hakl pomocí formantu -ovka, 2. univerbizací ze spojení Haklova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění k osobě s tímto OJ, PJ označuje louku v majetku Hakla. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
V Hampli (Hampel) 1) MČ se nachází v dolní části obce při hranici katastrálního území s Vítkovicemi. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Hampel), SPJ 1976, OP (v podobě V hampli). 3) Základem předložkového PJ je Hampel (má patrně základ v OJ), předložka „v“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Původ PJ Hampel nebylo možné jednoznačně postihnout.
Hamplovka 1) Cesta prochází MČ zvanou V Hampli, vede ven z obce do Vítkovic. 2) SPJ 1964. 3) PJ je odvozeno od názvu MČ Hampel sufixem -ovka s vypuštěním samohlásky -e. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje cestu procházející MČ Hampel. 4) VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
31
Hamplovka 1) Potok protéká skrze MČ V Hampli ven z obce a vlévá se do Jizerky. Další zdroje (CPO, současná KM) uvádí název Benecký potok. 2) SPJ 1964. 3) PJ je utvořeno od názvu MČ Hampel pomocí sufixu -ovka s vypuštěním samohlásky -e. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje potok protékající MČ Hampel. Při vzniku pojmenování mohla u PJ potoka nebo cesty hrát roli transonymizace. 4) VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
Pod Hančovkou 1) Louky se nachází ve svahu pod penzionem Hančova bouda. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „Hančovka“, které je utvořeno univerbizací z názvu ubytovacího zařízení Hančova bouda, předložka „pod“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky pod Hančovou boudou. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
Hermanka 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu nad hotelem Zlatá Vyhlídka. SPJ 1964 paralelně uvádí název Nad Vyhlídkou. 2) SPJ 1964. 3) PJ je utvořeno z OJ (příjmení) Herman sufixem -ka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje louku v majetku Hermana. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Na horách 1) Pole se nachází v severním svahu v MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. „hory“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky na svahu. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
32
U hospodáře 1) Obydlí s č. p. 23 se nachází v rohu MČ Levínek při katastrální hranici. 2)
SPJ 1964.
3) Základem předložkového PJ je subst. „hospodář“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. „Hospodář“ může být: 1. přezdívka majitele (v tomto případě by se PJ muselo přepsat do podoby U Hospodáře), 2. apelativní označení majitele statku (pak by zůstal uvedený název beze změny). Přikláním se spíše k variantě 2., objekt se nachází v části obce, kde dříve fungovalo několik hospodářství (k jednomu patřil malý mlýn). V každém případě je pojmenovacím motivem přivlastnění osobě (ačkoli je zde apelativum, jedná se o obdobný případ jako v hesle U Čejče), PJ označuje dům hospodáře. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S
Pod hospodářem 1) Louka ve svahu, dříve využívaná jako pole, se nachází v MČ Levínek pod č. p. 23, nazývaným U hospodáře. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „hospodář“ (viz heslo U hospodáře), předložka „pod“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky pod domem U hospodáře. 4) VM A+A (viz heslo Za Golerkou), dvouslovné, SM P+S
Hotel Bída 1) Pramen vyvěrající při cestě se nachází v lese Bukový. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ jsou subst. „hotel“ a „bída“, které je v pozici neshodného přívlastku k prvnímu subst. Jedná se o žertovný název vytvořený rekreanty. V SPJ 1964 je napsáno toto: „Kdo má bídu a nemá na pivo, může se v hotelu Bída napít zdarma – dobré vody.“ Obě části názvu mají metonymický původ. 4) VM C2+C2, dvouslovné, SM S+S
33
Nad Jakubovi 1) Louka obdélníkového tvaru umístěná ve svahu se nachází na s. kraji obce nad č. p. 78. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je rodného jméno Jakub (patrně se užívá tvar nom. pl. a jméno se neskloňuje), které využívá jména jednotlivce pro označení celého jeho rodiny, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nad domem rodiny Jakubovi. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd
Na jamách 1) Obdélníkové louky, jejichž část bývala využívána jako orná půda, se nachází v mírném svahu v dolní části obce, v blízkosti MČ V Hampli. 2) SPJ 1964, OP. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. „jáma“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Podle lidového výkladu se zde dříve těžila železná ruda. Pojmenovací motiv patrně souvisí s minulou lidskou činností spojenou s těmito pozemky. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Kamenice-Pískovice 1) Cesta vede od Mrklova přes úpatí Žalý až na Horní Mísečky. 2) SPJ 1964. 3) PJ se skládá ze subst. „kamenice“ a „pískovice“, která jsou odvozena substantivizací sufixem -ice z adj. „kamenný“ a „pískový“. Pojmenovacím motivem jsou primární vlastnosti cesty, konkrétně kvalita jejího podloží, PJ označuje cestu kamenitou, místy písčitou. Název v této podobě patrně v reálné komunikaci nefungoval, může se jednat o umělou konstrukci nebo zkomolení existujícího PJ, případně sloučení dvou různých PJ do jednoho. 4) VM C1+C1, dvouslovné, SM Sd+Sd
Na Kejnose (Kejnos) 1) Louka je v současnosti využívána jako lyžařská sjezdová dráha se čtyřsedačkovou lanovkou s názvem Kejnos, dříve zde byla orná půda. Horní část louky se nachází ještě v katastrální oblasti Benecka, větší část ve Štěpanické Lhotě.
34
2) SPJ 1964, OP (zde se objevuje v podobě Kejnos), současná KM. 3) Původ názvu není znám.
Na klínku 1) Louka ve tvaru klínu se nachází v rovině v samém centru Benecka. 2) SPJ 1964, SPJ 1976, OP (zde zapsáno v podobě Na klinku). 3) Základem předložkového PJ je subst. „klínek“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem poloha, PJ označuje louku klínového tvaru. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Na Kolečkářově 1) Louka se nachází ve svahu v MČ Dolní Benecko. SPJ 1964 uvádí paralelně název Nad Frigerou, OP pozdější název Na špici. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je substantivizovaná podoba poses. adj., která je odvozena od přezdívky Kolečkář (její nositel vyráběl kolovraty, proto se mu tak říkalo), předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku ve vlastnictví Kolečkáře. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd
Balcarův kopec 1) Louka se nachází na srázném svahu v blízkosti luk V Plánce a MČ V koutě/Na koutě. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „kopec“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Balcarův“, vzniklého ze zjednodušené podoby rodného jména Baltazar. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje louku Baltazarovu. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Jírův kopec 1) Louky na srázném svahu, z nichž část byla dříve využívána jako orná půda, se nachází v MČ Dolní Benecko, v blízkosti luk V Plánce. 2) SPJ 1964, SPJ 1976 (zde zaznamenáno v podobě Jírů kopec). 35
3) Základem PJ je subst. „kopec“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným z OJ Jíra (není jasné, zda se jednalo o domáckou podobu rodného jména nebo o příjmení). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje louky ve vlastnictví Jíry. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Poslův kopec 1) Louky (dříve zde bylo i pole) se nachází na srázném svahu v MČ Dolní Benecko, v blízkosti luk V Plánce. 2) SPJ 1964, KOB. 3) Základem PJ je subst. „kopec“, které je blíže specifikováno poses. adj. „poslův. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto zaměstnáním, PJ označuje louky obecního posla. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Šimůnkův kopec 1) Louky, dříve i pole, s chudou půdou se nachází ve svahu v MČ zvané V Hampli. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „kopec“, které je blíže specifikováno poses. adj., utvořeným z OJ Šimůnek. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje louky v držení Šimůnka. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Šlohnerův kopec 1) Louka umístěná ve svahu se nachází na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota), v současnosti je zde lyžařský vlek HSK ve vlastnictví Hančova sportovního klubu, oddělený od sousedního vleku Kejnos lesem, dříve nazývaným Šlohnerův hájek. 2) SPJ 1964 (zde zaznamenáno v podobě Šlohnerů kopec). 3) Základem PJ je subst. „kopec“, které je blíže specifikováno poses. adj., utvořeným z přezdívky Šlohner (k níž více u hesla Šlohnerův hájek). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s touto přezdívkou, PJ označuje louku ve vlastnictví Šlohnera. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
36
V koutě (Na koutě, Kout) 1) MČ se nachází na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi, v blízkosti Jindrovy skály. Zahrnuje pouze dva domy. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Kout), KM 1965, současná KM, OP (zde v podobě Na Koutě). 3) Základem předložkového PJ je subst. „kout“, které určuje polohu pojmenovávaného objektu stranou obce, na jejím kraji, předložka „v“ (případně „na“) vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. (V případě varianty Kout se jedná o jednoslovné PJ se stejnou motivací jako u předložkových PJ, vzniká toponymizací z apelativa „kout“ ve významu zapadlého, vzdáleného území). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S (v případě PJ Kout: VM A, jednoslovné, SM S)
Nad Koutem 1) Louky, dříve louka a pole, se nachází ve svahu nad MČ zvanou V koutě. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je PJ „Kout“, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky nad MČ V koutě (popř. Kout). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
Pod Koutem 1) Louky ve svahu se nachází v blízkosti MČ zvané V koutě. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je PJ „Kout“, předložka „pod“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky pod MČ V koutě (popř. Kout). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
Krauzovka 1) Obydlí s č. p. 66 se nachází v centru Benecka. 2)
SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Krauzouka), SPJ 1976.
37
3) PJ je tvořeno subst.: 1. odvozeným z OJ Kraus (Krausův) sufixem -ovka, 2. vzniklým univerbizací např. ze spojení Krausova bouda. Zápis se „z“ vychází z fonetické podoby slova. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto příjmením, PJ označuje obydlí patřící Krausovi. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
Za Krauzovkou 1) Les se nachází v blízkosti č. p. 66 a nad současnými budovami základní školy a mateřské školky. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Za Krauzoukou). 3) Základem předložkového PJ je PJ Krauzovka, předložka „za“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les za domem nazývaným Krauzovka. 4) VM A+A (viz heslo Za Golerkou), dvouslovné, SM P+Sd
U křížku (U křížků) 1) Louka se nachází v blízkosti katastrální hranice s Horními Štěpanicemi a nedaleko od Jindrovy skály. 2) SPJ 1976 (zde zapsáno v podobě U křížků), OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. „křížek“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku v těsné blízkosti křížku. Pl. variantu lze vysvětlit tvarem kříže, nejedná se o jednoduchý latinský, je na svých ramenech ještě jednou překřížen, čímž vzniká dojem menšího kříže zakomponovaného do většího (viz obrázek na str. 24 v Příloze). 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
U křížku 1) Louka a pole obdélníkového tvaru s chudou půdou se nachází v rovině na hřbetu kopce, v horní části obce při hranici katastrálního území s Mrklovem. SPJ 1964 uvádí paralelně název Na štětině. 2) SPJ 1964.
38
3) Viz předcházející heslo. Nejedná se o dva stejné objekty, každý se nachází při jiném kraji obce. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Nad Lárovkou 1) Louky se nachází ve svahu v blízkosti obydlí zvaného Krauzovka. V současnosti jsou rozparcelované a zastavěné obytnými domy. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „Lárovka“, odvozené z OJ (rod Lahrův) sufixem -ovka a zapsané ve fonetické podobě, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pozemky nad Lárovými loukami. 4) VM A+D38, dvouslovné, SM P+Sd
Levínek (Levinek) 1) MČ se nachází na straně obce při katastrální hranici s Vítkovicemi. 2) CPO 1842 (zde zapsáno v podobě Levinek), KM 1928 (v podobě Levinek) a 1965, SPJ 1964, SPJ 1976, současná KM, OP, KOB. 3) Původ PJ má dva různé výklady: 1. podle pověsti je MČ pojmenována po Levínovi, jednom ze tří bratrů, kteří založili Benecko, 2. podle polohy na straně obce. Pojmenovacím motivem může být přivlastnění osobě jménem Levín (PJ je pak odvozeno sufixem -ek) nebo poloha (odvozením od adj. „levý“ sufixem -ínek). 4) VM D/VM A, jednoslovné, SM Sd
Nad Levínkem (Levínek) 1) Les se nachází ve svahu nad MČ zvanou Levínek. 2) SPJ 1964, současná KM (zde uvedeno v podobě Levínek).
38
Motivací zde není jméno konkrétního domu, jako je tomu u PJ Za Golerkou. Posesivita je výraznější proto, že se jedná o pozemky nad loukami, které patří Lárovým (nikoli nad domem, který by se nazýval např. U Lárů nebo Lárovka).
39
3) Základem předložkového PJ je PJ Levínek, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nacházející se nad Levínkem. (V případě jednoslovné varianty došlo k transonymizaci PJ Levínek). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd (v případě PJ Levínek: VM A, jednoslovné, SM Sd)
Levínský 1) Potok protéká MČ zvanou Levínek. SPJ 1964 uvádí paralelně název Pusta. 2) SPJ 1964, KOB. 3) PJ je utvořeno z PJ Levínek sufixem -ský (s odsunutím sufixu -ek u odvozovacího základu). Patrně se jedná o univerbizaci ze spojení Levínský potok. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu, PJ označuje potok protékající Levínkem. 4) VM A, jednoslovné, SM SADd, ST -ský
U lízu 1) Les a mýtina se nachází na sv. svahu hory Žalý, na kraji obce nedaleko Janského vrchu. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „liz“, odvozené od verb. „lízat“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha u místa, kam byla lesní zvěři dávána kamenná sůl k lízání. Kvantita do slova pronikla patrně vlivem kvantity ve slovesu „lízat“, nebo jako důsledek nářečního dloužení kořenné samohlásky u dvouslabičných slov (viz str. 11). 4) VM A+C2, dvouslovné, SM P+Sd
Petrova louka 1) Obdélníková louka s chudou mokřinatou půdou se nachází ve svahu na s. kraji obce. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „louka“, které je blíže specifikováno poses. adj. „Petrova“, odvozeným z OJ (příjmení) Petr. Pojmenovacím motivem je přivlastnění pojmenovávaného objektu osobě s tímto jménem, PJ označuje louku ve vlastnictví Petra. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
40
Sklenářova louka 1) Les obdélníkového tvaru se nachází v mírném svahu v bezprostřední blízkosti lesa Bukový. Dříve zde bývala louka, později byla zalesněna. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Sklenařova louka). 3) Základem PJ je subst. „louka“, které je blíže specifikováno poses. adj. „sklenářova“. Pojmenovacím motivem je přivlastnění pojmenovávaného objektu osobě s tímto zaměstnáním, PJ označuje louku v majetku sklenáře. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Šalomounova louka 1) Obdélníková louka se nachází ve svahu pod současnými apartmány Bellevue. SPJ 1964 uvádí paralelně název v podobě Pod Belvym. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „louka“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným od OJ Šalomoun (není jasné, zda šlo o příjmení nebo o přezdívku). Pojmenovacím motivem je přivlastnění pojmenovávaného objektu osobě s tímto jménem, PJ označuje louku Šalomouna. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Zvoníkova louka 1) Louka se nachází ve svahu v blízkosti lesa Bukový. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „louka“, které je blíže specifikováno a poses. adj. „zvoníkova“. Pojmenovacím motivem je přivlastnění pojmenovávaného objektu osobě s tímto zaměstnáním, PJ označuje louku obecního zvoníka. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Na lukách 1) MČ se nachází ve svahu mezi lesy Bukovice a Bukový. 2) SPJ 1976, současná KM, OP. 3) Základem předložkového PJ je pl. subs. „luka“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
41
Nad Máslařem 1) Louka se nachází v mírném svahu v horní části obce, v MČ zvané Na Sychrově. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je OJ (přezdívka) Máslař (vzniklo onymizací apelativa máslař), předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nad domem č. p. 42, nazývaným U Máslařů (viz níže). 4) VM A+A (viz heslo Za Golerkou), dvouslovné, SM P+Sd
U Máslařů 1) Obydlí s č. p. 42 se nachází v MČ Na Sychrově. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subs. OJ (přezdívky) Máslař (původně šlo o označení jednotlivce, které se poté přeneslo na celou rodinu), předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění rodině takto označované (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům Máslařů. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
Maturita 1) Cesta vede od Zadního Žalý prudkým svahem směrem k Rovinkám, křižovatce v lese. 2) SPJ 1976. 3) Pojmenovací motiv tohoto PJ není znám (nejspíše se jedná o přenesené pojmenování), v jediném zdroji, který jej zaznamenává, je uvedena pouze neurčitá lokalizace. PJ se již neužívá, není proto možné spolehlivě stanovit motivaci. 4) VM C, jednoslovné, SM S, toponymizace
Na městě 1) Les se nachází v rovině na hřbetu Janského vrchu. V současnosti tudy vedou zimní běžecké tratě. 2) SPJ 1964, OP.
42
3) Základem předložkového PJ je subst. „město“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je patrně pověst o městě, které zde dříve stálo, ale jednoho dne se propadlo do země. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Nad mlýnem 1) Louka, dříve užívaná jako orná půda, se nachází ve svahu v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Nade mlejnem). 3) Základem předložkového PJ je subst. „mlýn“, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nacházející se nad bývalým mlýnem. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Ve mlýnku 1) Obydlí s č. p. 19 se nachází v MČ Levínek. 2) SPJ 1976 (v podobě Ve Mlejnku). 3) Základem předložkového PJ je subst. mlýnek, předložka „ve“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje dům, kde býval malý mlýn. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Nad myslivnou (Nad starou myslivnou) 1) Les se nachází pod vrcholem Zadní Žalý, na západním svahu hory. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Nad starou myslivnou), současná KM, OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. „myslivna“, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nacházející se nad budovou myslivny. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S (v případě PJ Nad starou myslivnou: VM A+(C1+B), víceslovné, SM P+(AD+S))
K obrázku 1) Cesta směřuje od č. p. 19 k č. p. 20, nachází se v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě K vobrázku).
43
3) Základem předložkového PJ je subst. „obrázek“, předložka „k“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje cestu vedoucí k vitrínce se svatým obrázkem. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
U obrázku 1) Louka se nachází ve svahu v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě U vobrázku). 3) Základem předložkové PJ je subst. „obrázek“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku v blízkosti vitrínky se svatým obrázkem. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Odmrsk 1) MČ se nachází na nejjižnějším cípu obce, v blízkosti Šlohnerova kopce a louky Na stráni. 2) SPJ 1964, KOB (zde zapsáno v podobě Odmersk). 3) PJ je utvořeno konverzí s nulovým sufixem z verb. „odmrsknout“. Pojmenování má metaforický původ, PJ označuje odstrčenou, vzdálenou MČ. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -0
Na Pacholkově 1) Rovinatá louka se nachází v MČ zvané Dolní Benecko. SPJ 1964 uvádí paralelně název Holmanova rovina. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je substantivizované poses. adj., odvozené z OJ (přezdívky) Pacholek,
předložka
„na“
vyjadřuje
polohu
pojmenovávaného
objektu
přímo.
Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje Pacholkovu louku. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd
Palouk nad rybníkem 1) Louka se nachází ve svahu nad potokem v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964.
44
3) Základem PJ je subst. „palouk“, které je rozšířeno předložkovým pádem specifikujícím polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu (palouk) a poloha. 4) VM B+(A+B), víceslovné, SM S+(P+S)
Pánovka 1) Louka se nachází ve svahu v MČ zvané Dolní Benecko. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Pánouka). 3) PJ je utvořeno: 1. sufixací apelativa „pán“ pomocí formantu -ovka, 2. univerbizací ze spojení Pánova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění, PJ označuje louku patřící vrchnosti. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
U Parcalů 1) Obydlí s č. p. 62 se nachází v MČ zvané V koutě. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvaru OJ Parcal (nelze určit, zda šlo o příjmení nebo přezdívku), předložka „u“ vyjadřuje polohu
pojmenovávaného objektu
přímo.
Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům Parcala. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
V pasece 1) Louka, dříve využívaná jako orná půda, se nachází částečně v rovině, částečně v mírném svahu v bezprostřední blízkosti lesa Od skály. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „paseka“, předložka „v“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
45
Pašeračka 1) Cesta vede od č. p. 38, nacházejícího se v blízkosti MČ Na Sychrově, po č. p. 93 na s. kraji obce. 2) SPJ 1964. 3) PJ je vytvořeno: 1. od subst. „pašerák“ sufixem -ka, došlo k alternaci á~a a k~č, 2. univerbizací ze spojení Pašerácká cesta. Pojmenovacím motivem je využití cesty pašeráky. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Pazderna 1) Obydlí č. p. 2 se nachází v MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964. 3) PJ vzniklo toponymizací apelativa „pazderna“, které má dva možné výklady: 1. stavení, kde se dříve zpracovával len n. konopí, 2. zanedbaná chalupa, chatrč39. Pojmenovacím motivem může být činnost vztahující se k tomuto obydlí nebo jeho primární vlastnosti. PJ označuje dům, v němž se zpracovával len nebo konopí, nebo zanedbaný dům. Přiklonila bych se spíše k možnosti 1 v souvislosti s rozšířením tkalcovství v krkonošských oblastech zvláště od 18. století. 4) VM C2, jednoslovné, SM S, toponymizace
Nad Pazdernou 1) Louky se nachází ve svahu v MČ zvané Dolní Benecko, nad obytným domem č. p. 2. 2) SPJ 1964 (zde se nachází v podobě Nad pazdernou). 3) Základem předložkového PJ je PJ „Pazderna“ (viz předchozí heslo), předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky nad domem zvaným Pazderna. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
V Plánce (Na Plánce) 1) Mokřinaté louky se nachází ve svahu v MČ Plánka. 2) SPJ 1964, SPJ 1976 (zde zapsáno v podobě Na plánce), OP, KOB.
39
SSJČ IV 1989, s. 67.
46
3) Základem předložkového PJ je PJ Plánka (viz následující heslo), předložka „v“ („na“) vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky nacházející se v MČ Plánka. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
Plánka 1) MČ se nachází v blízkosti MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964, KOB. 3) PJ je utvořeno od adj. „planý“ sufixem -ka, dochází k alternaci a~á. Pojmenovacím motivem je charakter zde rostoucích stromů, PJ označuje MČ s větším výskytem planých stromů. 4) VM B, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Benecký potok 1) Potok protéká skrze MČ V Hampli ven z obce a vlévá se do Jizerky. V SPJ 1964 se pro něj objevuje název Hamplovka. 2) CPO 1842, současná KM, KOB. 3) Základem PJ je subst. „potok“, které je blíže specifikováno adj. „benecký“, utvořeným resufixací MJ Benecko. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objetu, PJ označuje potok protékající obcí Benecko. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
Žalský potok 1) Potok vytéká z úbočí hory Žalý. 2) Současná KM. 3) Základem PJ je subst. „potok“, které je blíže specifikováno adj. „žalský“, vytvořeným z PJ Žalý sufixem -ský. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje potok vytékající z úbočí hory Žalý. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
47
Na Poustce (Poustka) 1) Louka v rovině se nachází na samém kraji obce, větší část přesahuje do katastrální oblasti Horní Štěpanice. 2) SPJ 1964 (zde zaznamenáno v podobě Na poustce), OP, KOB (v podobě Poustka). 3) Základem předložkového PJ je PJ Poustka, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku v blízkosti lesa zvaného Poustka (nachází se v katastrálním území Horních Štěpanic). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd (v případě PJ Poustka: VM A, jednoslovné, SM Sd, ST transonymizace)
Ambrožův pramen 1) Pramen se nachází v lese zvaném Nad Zajíčkem, na hranici katastrálního území Benecka a Mrklova. 2) OP. 3) Základem PJ je subst. „pramen“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným z OJ Ambrož. Adj. vyjadřuje vztah osoby tohoto jména k pojmenovávanému objektu. (Není jasné, jakého druhu tento vztah byl.) 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Příhon 1) Cesta vede z MČ Dolní Benecko do MČ Levínek. 2) SPJ 1964. 3) PJ je tvořeno konverzí z verb. „přihnat“, dochází ke změnám v kmeni slova. Pojmenovacím motivem je konkrétní činnost vztahující se k tomuto místu, PJ označuje cestu, kudy byl přiháněn dobytek z pastvy. 4) VM C2, jednoslovné, SM Sd, ST -0
Trýznův příhon 1) Cesta vede v blízkosti penzionu Hančova bouda. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „příhon“ (viz předchozí heslo), které je blíže specifikováno poses. adj., utvořeným od OJ (příjmení) Trýzna. Pojmenovacím motivem je vztah
48
pojmenovávaného objektu k majetku osoby tohoto jména, PJ označuje cestu vedoucí mezi pozemky Trýzny. 4) VM D+C2, dvouslovné, SM ADd+Sd
Na příhoně 1) Louka se nachází ve svahu v MČ zvané Levínek. 2) OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. „příhon“ (viz předcházející hesla), předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+C2, dvouslovné, SM P+Sd
Pusta (Pustý potok) 1) Potok protéká MČ zvanou Levínek. SPJ 1964 uvádí paralelně název Levínský. 2) SPJ 1964, současná KM (zde uvedeno v podobě Pustý potok), KOB. 3) Přesný původ názvu nelze jednoznačně prokázat, SSJČ uvádí ke slovu „pusta“
40
tento
výklad: 1. uherská step, 2. poušť, 3. samota, a ke slovu „pustý“41 tento: 1. opuštěný, prázdný, 2. neupravený, zanedbaný, zpustlý, 3. neznající míru, nezřízený. PJ mohlo vzniknout: 1. z adj. „pustý“ konverzí, 2. toponymizací apelativa „pusta“. Dvouslovné PJ Pustý potok může být prodloužením původního jednoslovného názvu vzniklého toponymizací, nebo naopak původní podobou, která byla zkrácena do jednoslovného názvu vzniklého konverzí. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost pojmenovávaného objektu, vyjádřená metaforicky. Přikláním se k tomu, že PJ označuje často vysychající potok, protože motivace tohoto typu je pro hydronyma typická, na rozdíl od druhého nabízejícího se významu opuštěný potok. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, -a/toponymizace (v případě PJ Pustý potok: VM C1+B, dvouslovné, AD+S)
V roklině 1) Mokřinatá louka se nachází na svahu u potoka, v blízkosti louky zvané V díře. 2) SPJ 1964.
40 41
SSJČ IV 1989, s. 707. SSJČ IV 1989, s. 708.
49
3) Základem předložkového PJ je subst. „roklina“, předložka „v“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Roklovka 1) Obdélníková louka se nachází ve svahu na okraji katastrálního území, v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964. 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací OJ Rokl pomocí formantu -ovka, 2. univerbizací ze spojení Roklova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem. 4) SM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
Martinova roveň 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází na okraji katastrální hranice s Horními Štěpanicemi v blízkosti Jindrovy skály. OP zde uvádí PJ Na rovinkách. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „roveň“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným od rodného jména Martin. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Holmanova rovina 1) Rovinaté louky se nachází v MČ zvané Dolní Benecko. SPJ 1964 uvádí paralelně název Na Pacholkově. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „rovina“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným od příjmení Holman. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Rovinka 1) Rovinaté louky se nachází na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota) a Mrklovem. Nejedná se o stejný objekt jako dříve jmenovaná lesní křižovatka Rovinka. 2) OP.
50
3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací od apelativa „rovina“ pomocí formantu -ka, 2. toponymizací apelativa „rovinka“ (deminutivní podoby utvořené sufixem -ka z apelativa „rovina“). Pojmenovacím motivem jsou vlastnosti objektu, PJ označuje louky v rovině. 4) VM B, jednoslovné, SM Sd, ST -ka/toponymizace
Na rovinkách 1) Rovinaté louky obdélníkového tvar se nachází na okraji katastrální hranice s Horními Štěpanicemi v blízkosti Jindrovy skály. SPJ 1964 zde uvádí PJ Martinova roveň. 2) OP. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. „rovinka“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Fajstavrovy roviny 1) Rovinaté louky, dříve využívané i jako orná půda, se nachází v blízkosti Jindrovy skály. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je pl. tvar subst. „rovina“, které je blíže specifikováno poses. adj., utvořeným od příjmení Faistauer a zapsaným foneticky. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Rychlov 1) Pole, ale také samota mimo katastrální území Benecka se stejným názvem, se nachází na hranici katastrálního území, spíše již spadá pod Horní Štěpanice. (Uvádím jej z toho důvodu, že jde o PJ se starým původem, které bylo zapsáno již na prvních katastrálních mapách, a také proto, že je chápáno jako nedílná součást Benecka.) 2) CPO 1842, KM 1928 a 1965, II. VM 1938, současná KM (jen zde uvedeno jako pole, v ostatních případech je myšlena stejnojmenná samota), OP. 3) Přesný původ PJ není znám, pověst jej váže k rodu Rychlovských. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd
51
Řezníkova 1) Louka obdélníkového tvaru se suchou a mokřinatou půdou se nachází ve svahu na s. kraji obce. 2) SPJ 1964. 3) PJ je tvořeno substantivizovaným poses. adj. „řezníkova“, které patrně vzniklo elipsou ze spojení Řezníkova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění pojmenovávaného objektu osobě s tímto zaměstnáním, PJ označuje louku řezníka. 4) VM D, jednoslovné, SM SADd, ST -ova
Na sekyře 1) Pole a louka ve tvaru sekyry se nachází mezi MČ zvanými Dolní Benecko a Levínek. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „sekyra“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ metaforicky pojmenovává louku ve tvaru sekyry. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+S
Česká skála 1) Skála se nachází v mírném svahu v lese zvaném Bukový v blízkosti Janovy cesty. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „skála“, které je blíže specifikováno adj. „česká“. PJ je podle SPJ 1964 ovlivněno umístěním skály v „české“ obci Benecko, v protikladu k Německé skále v „německé“ obci Vítkovice. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. 4) VM C+B, dvouslovné, SM ADd+S
Hampelská skála 1) Skála se nachází na strmém svahu v lese zvaném Od skály, v MČ V Hampli. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „skála“, které je blíže specifikováno adj. utvořeným sufixem -ský z PJ Hampel. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje skálu nacházející se V Hampli. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
52
Jindrova skála 1) Skála se nachází na rovině v blízkosti louky U křížku, v jv. části obce. 2) SPJ 1964, současná KM, OP, KOB. 3) Základem PJ je subst. „skála“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným od domácké podoby rodného jména Jindřich (původ názvu je spojován s Jindřichem Rychnovským a vztahuje se k němu pověst o pokladu). Pojmenovacím motivem je vztah osoby s tímto OJ k pojmenovávanému objektu. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Trýznova skalka 1) Neplodná a kamenitá půda s menší skálou se nachází ve strmém svahu v MČ zvané V Hampli. Dříve zde byl i nepříliš rozlehlý les. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „skalka“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným z příjmení Trýzna. Pojmenovacím motivem je přivlastnění pozemku se skalkou osobě s tímto OJ. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Od skály 1) Les se nachází v dolní části obce na hranici katastrálního území s Vítkovicemi. 2) CPO 1842, KM 1928, 1965, současná KM. 3) Základem předložkové PJ je subst. „skála“, předložka „od“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
U skály 1) Rovinatá louka se nachází v těsné blízkosti Jindrovy skály. 2) SPJ 1964, SPJ 1976. 3) Základem předložkové PJ je subst. „skála“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku u Jindrovy skály. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
53
Sklenářka (Ve sklenářce) 1) Obydlí s č. p. 53 se nachází v těsné blízkosti katastrální hranice s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota). 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Sklenařka), SPJ 1976 (v podobě Ve sklenařce). 3) PJ je odvozeno ze subst. „sklenář“ sufixem -ka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto zaměstnáním, PJ označuje dům sklenáře. (Základem předložkové varianty PJ je subst. „sklenářka“, předložka „ve“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo.) 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka (v případě PJ Ve sklenářce: VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd)
Pod Sklenářkou 1) Bažinatá louka se nachází v mírném svahu u potoka pod č. p. 53, na okraji katastrální hranice s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota) a v blízkosti Šlohnerova kopce. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Pod Sklenařskou). 3) Základem předložkového PJ je PJ Sklenářka (viz předcházející heslo), předložka „pod“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nacházející se pod domem zvaným Sklenářka. 4) VM A+A (viz heslo Za Golerkou), dvouslovné, SM P+Sd
Ve sklepích 1) Louka se nachází v blízkosti vrcholu Zadní Žalý. 2) OP. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. „sklep“, předložka „ve“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenování souvisí se starou pověstí, podle níž vede ze Štěpanického hradu tajná chodba na Žalý. Na místě této louky se měl nacházet východ. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
V souších 1) Les se suchou a kamenitou půdou se nachází pod vrcholem Zadní Žalý, nad č. p. 73. 2) SPJ 1964.
54
3) Základem předložkového PJ je pl. subst. „souše“ (suchá země42), předložka „v“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je kvalita půdy, PJ označuje les nacházející se na suchém podloží. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Na staveništi 1) Louka se nachází v mírném svahu v blízkosti luk zvaných Na jamách. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „staveniště“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku, kde byla dříve začata stavba domu, avšak nebyla dokončena. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Bucharova stezka 1) Cesta vede od rozhledny Žalý na Horní Mísečky. SPJ 1964 uvádí paralelně název Turiska. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „stezka“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným z příjmení Buchar. Pojmenovacím motivem je vztah k osobě s tímto OJ, PJ označuje turistickou cestu pojmenovanou po propagátorovi turistiky v Krkonoších. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Na mrtvé straně 1) Pole a louky s chudou půdou se nachází na stinné straně svahu, mezi MČ zvanými Dolní Benecko a Levínek. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „strana“, které je blíže specifikováno adj. „mrtvá“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ metaforicky pojmenovává pozemky, které se po zimě dlouho nezelenají. 4) VM A+(C1+A), víceslovné, SM P+(AD+S)
42
SSJČ V 1989, s. 453.
55
Na stráni (Ve stráni) 1) Pole a louka se nachází na strmém svahu v blízkosti Jindrovy skály. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Ve stráni), SPJ 1976, OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. „stráň“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pozemky nacházející se na stráni. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Nyserova stráň 1) Louky se nachází ve svahu nad potokem u katastrální hranice s Vítkovicemi, v blízkosti luk zvaných Na jamách. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „stráň“, které je blíže specifikováno poses. adj., odvozeným od příjmení Nyser. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, PJ označuje louky Nysera umístěné na stráni. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Na Sychrově (Sychrov) 1) MČ se nachází v horní části obce, v blízkosti Šlohnerova kopce a lesa Bukovice. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Sychrov), KM 1965, SPJ 1976 (v podobě Sychrov), současná KM, OP, KOB. 3) PJ má dva možné výklady: 1. jedná se o substantivizované poses. adj. (Sychrův) odvozené z osobního jména Sychr (podle pověsti jeden ze tří bratrů, zakladatelů obce), 2. je utvořeno ze základu „sychr-“, který je obsažen např. v adj. „sychravý“, a sice sufixem -ov. Pojmenovacím motivem je tedy buď posesivita (1.), nebo klimatické podmínky místa (2). 4) VM A+D/A+C2, dvouslovné, SM P+Sd/P+SADd (v případě PJ Sychrov: VM C2/D, jednoslovné, SM Sd, ST -ov)
Šírovka 1) Louka ve svahu se nachází v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964.
56
3) PJ je utvořeno: 1. sufixací OJ Šír pomocí formantu -ovka, 2. univerbizací ze spojení Šírova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka
Nad školou 1) Louka, která dříve bývala ornou půdou, se nachází na svahu v blízkosti louky zvané Pod zvonkem. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je subst. „škola“, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nacházející se nad bývalou školou. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Nad starou školou 1) Obdélníková louka se nachází na svahu v MČ zvané Dolní Benecko. 2) SPJ 1964. 3) Základem PJ je subst. „škola“, které je blíže specifikováno adj. „stará“, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nacházející se nad nejstarší školní budovou. 4) VM A+(C1+B), víceslovné, SM P+(AD+S)
Šlohnerka 1) Louka se nachází ve svahu, v místě dříve označovaném PJ Šlohnerův kopec. Dnes je louka využívána jako lyžařský vlek s názvem HSK. 2) OP. 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací OJ (přezdívky) Šlohner (k němu viz hesla Šlohnerův kopec, Šlohnerův hájek) pomocí formantu -ka, 2. univerbizací ze spojení Šlohnerova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Na špici 1) Louka se nachází v MČ zvané Dolní Benecko. 2) OP.
57
3) Základem předložkového PJ je subst. „špice“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku špičatého tvaru. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+S
Na štětině 1) Louka a pole obdélníkového tvaru s chudou půdou se nachází v rovině na hřbetu kopce, v horní části obce při hranici katastrálního území s Mrklovem. SPJ 1964 uvádí paralelně název U křížku. 2) SPJ 1964 (zde zaznamenáno v podobě Na Štětině). 3) Základem předložkového PJ je subst. „štětina“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je kvalita zde rostoucích travin, PJ označuje louku s tvrdou, štětinatou trávou. 4) VM A+C1, dvouslovné, SM P+S
Telefonka 1) Cesta vede od hájenky na s. kraji obce přes les Bukovici. 2) SPJ 1964. 3) PJ je odvozeno z apelativa „telefon“ sufixem -ka. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje cestu vedoucí vedle telefonu lesní správy. 4) VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Tobogan 1) Cesta vede od Horského hotelu Bára na s. kraji obce nad les Na bukovici, kde se napojuje na další cestu, Telefonku. 2) SPJ 1976. 3) PJ je utvořeno toponymizací apelativa „tobogan“. Pojmenovacím motivem je vlastnost pojmenovávaného objektu, vyjádřená metaforicky, PJ označuje strmou cestu. 4) VM C1, jednoslovné, SM S, toponymizace
58
Turistka 1) Cesta vede od rozhledny Žalý na Horní Mísečky. SPJ 1964 uvádí paralelně název Bucharova stezka. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Turiska). 3) PJ je odvozeno: 1. ze subst. „turista“ pomocí formantu -ka, 2. univerbizací ze spojení Turistická cesta. Pojmenovacím motivem je účel pojmenovávaného objektu, PJ označuje cestu, která byla zbudována zvláště pro turistické využití. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Bednářovy úhory 1) Louky, dříve část využívána jako pole, s chudou kamenitou půdou se nachází ve svahu v MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Bednářovy ouhory). 3) Základem PJ je pl. subst. „úhory“43, které je blíže specifikováno poses. adj. „bednářovy“. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, PJ označuje louky ve vlastnictví bednáře. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd
Václavák 1) Les obdélníkového tvaru se nachází nad č. p. 84, pod vrcholem Zadní Žalý. 2) SPJ 1964. 3) PJ vzniklo transonymizací již existujícího názvu, a to jednoslovného hovorového pojmenování Václavského náměstí v Praze (z nějž vzniklo univerbizací). Pojmenovacím motivem podobnost obou objektů, PJ označuje obdélníkovou louku v mírném svahu. 4) VM C2, jednoslovné, SM Sd
Na vápence 1) Louka se nachází ve svahu v MČ zvané Dolní Benecko. 2) SPJ 1964, SPJ 1976, OP.
43
„1. orná půda ponechaná po jednu vegetační dobu bez obdělávání n. bez osetí.“ „2. neobdělávaná půda vůbec.“ SSJČ VI 1989, s. 300.
59
3) Základem předložkového PJ je subst. „vápenka“, předložka „na“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ označuje louku, na níž stávala vápenka. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S
Velbloudka 1) Cesta vede přes Zadní i Přední Žalý, začíná za hotelem Zlatá Vyhlídka. 2) SPJ 1964. 3) PJ vzniklo sufixací subst. „velbloud“ pomocí formantu -ka. Pojmenovacím motivem jsou geomorfologické vlastnosti pojmenovávaného objektu, vyjádřené metaforicky, PJ označuje cestu vedoucí přes terénní nerovnosti, přirovnávané ke hřbetu velblouda. 4) VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Janský vrch 1) Vyvýšenina se nachází na okraji katastrálního území obce Benecko, zhruba sz. směrem. 2) OP. 3) Základem PJ je subst. „vrch“, které je blíže specifikováno adj., odvozeným z OJ Jan. Pojmenovacím motivem je blíže neurčený vztah k této osobě. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
Nad Vyhlídkou 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu nad hotelem Zlatá Vyhlídka. SPJ 1964 uvádí paralelně PJ Hermanka. 2) SPJ 1964. 3) Základem předložkového PJ je část názvu hotelu Zlatá Vyhlídka, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku nacházející se nad Zlatou Vyhlídkou. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
Nad Zajíčkem 1) Les se nachází nad č. p. 46, pod vrcholem Zadní Žalý. 2) SPJ 1964, současná KM, OP (zde uvedeno v podobě Nad zajíčkem).
60
3) Základem předložkového PJ je OJ Zajíček, předložka „nad“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nad domem Zajíčka. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S
U Zeflíků 1) Obydlí s č. p. 5 se nachází v MČ zvané Hampel, v dolní části obce a v blízkosti katastrální hranice s Vítkovicemi. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar OJ (přezdívky) Zeflík (původně šlo o označení jednotlivce, které se poté přeneslo na celou rodinu), vycházející z druhé slabiky rodného jména Josef, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobám takto nazývaným (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům Zeflíka. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD
Ve ztraceném 1) Louka, dříve využívaná jako pole, se nachází ve svahu na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi, v blízkosti MČ Na koutě. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Ve ztraceným), OP (v podobě Ve ztraceným). 3) Základem předložkového PJ je substantivizované adj. „ztracené“, předložka „ve“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ označuje louku, kde se před mnoha lety ztrácelo obilí. 4) VM A+C2, dvouslovné, SM P+SADd
Pod zvonkem (U zvonku) 1) Pole a louka obdélníkového se nachází v mírném svahu v blízkosti louky zvané Nad školou. Obě varianty PJ se svým územním rozsahem nepřekrývají plně (jako to bylo u jiných PJ se dvěma variantami), ale pouze částečně (rozdíl však není až tak velký, aby nemohly být zahrnuty pod jedno heslo). 2) SPJ 1964, OP (zde zapsáno v podobě U zvonku).
61
3) Základem předložkového PJ je subst. „zvonek“, předložka „pod“ („u“) vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pozemky nacházející se v blízkosti obecní zvoničky. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
U zvonků 1) Obydlí s č. p. 31 se nachází pod penzionem Hančova bouda. 2) SPJ 1976. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. „zvonek“, předložka „u“ vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu, PJ označuje obydlí v blízkosti obecní zvoničky. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S
Žalý 1) Zalesněná hora se nachází v nadmořské výšce nad 1000 m n. m., tvoří ji vrcholy Přední (1019 m n. m.) a Zadní Žalý (1036 m n. m.). Stojí zde kamenná rozhledna, původně vystavěná na příkaz hraběte Harracha jako dřevěná. Vedle ní stávala dřevěná restaurace, která však vyhořela. Po první světové válce byla zrekonstruována, ale po několika letech rozebrána. 2) CPO 1842 (Žaleji), KM 1928 (Žalej, Haidelberg), II. VM 1938 (Heidel Berg), SPJ 1964, současná KM, OP. 3) PJ pochází: 1. ze staročeského adjektiva žalý (od slovesa žnu, žal) ve významu „vyžínaný vrch“, 2. z praslovanského *želъ („zalesněný vrch, chlum“), s ním pak souvisí i církevněslovanský výraz žalь („břeh, úbočí, svah“)44. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost (2.) nebo souvislost s lidskou činností (1.). 4) VM C1/VM C2, jednoslovné, SM SADd
Přední Žalý 1) Přední Žalý tvoří jeden z vrcholů hory Žalý, nachází se na něm kamenná rozhledna. 2) OP.
44
OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ 1995.
62
3) Základem PJ je PJ Žalý, které je blíže určno adj. „přední“, specifikujícím jednu z částí většího objektu (hory Žalý). Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+A, dvouslovné, SM ADd+SADd
Zadní Žalý 1) Zadní Žalý tvoří jeden z vrcholů hory Žalý. 2) OP. 3) Základem PJ je PJ Žalý, které je blíže specifikováno adj. „zadní“, specifikujícím jednu z částí většího objektu (hory Žalý). Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+A, dvouslovné, SM ADd+SADd
Pod Žalým 1) Les se nachází pod vrcholem Přední Žalý. 2) Současná KM, OP. 3) Základem
předložkového
PJ
je PJ
Žalý,
předložka
„pod“
vyjadřuje
polohu
pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nacházející se pod Žalým. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+SADd
63
5. Zhodnocení 5.1. Specifické rysy anoikonym 5.1.1.
Nářeční stránka a další odchylky od spisovné češtiny
Ve shromážděné anoikonymii se projevují různé odchylky od spisovné normy, které se dají přičíst buď vlivu nářečí, nebo obecné češtiny. U nářečních podob se vyskytují typické znaky způsobené zachováním povědomí o bilabiální výslovnosti hlásky v a slabikotvornosti r a l. Tyto hláskové změny se uchovávají zvláště v ustálených pomístních názvech, zatímco u apelativ jsou postupně stírány vlivem obecné češtiny. Původní bilabiálnost hlásky v se projevuje v severovýchodočeských nářečích vyslovováním u v zavřených slabikách (Za Krauzoukou, Pánouka). Dále se vynechává v na konci slov u posesivních adjektiv (Dontů háj, Šlohnerů hájek, Šlohnerů kopec). Tato tendence je doložena na v. polovině Čech, s. polovině a jz. části Moravy. Zachování průvodního vokálu u r sonans je rozšířeno v Podkrkonoší, ve shromážděném anoikonymickém materiálu se objevuje u PJ Odmersk. Jako nářeční ekvivalent se charakterizuje adj. dolení, obsažené v PJ Dolení Benecko a Dolení háj. Podle Českého jazykového atlasu je tento jev typický pro oblast s. a části sz. a sv. Čech a vzniká připojením sufixu -ní k základu dole-, nikoli dol-, jak je to u spisovné varianty. Mezi beneckými pomístními názvy nechybí ani obecně české rysy, a to diftongizace ý>ej a ú>ou, která vyčleňuje nářečí česká v užším smyslu a odděluje je tak od ostatních dialektů. Tato změna se objevuje u anoikonym Nade mlejnem a Ve mlejnku. V méně časté pozici na počátku slova se projevuje diftongizace ú v případě PJ Bednářovy ouhory. Česká mluvnice Havránka a Jedličky k tomu říká toto: „Vyskýtají se tyto podoby rovněž v pojmenováních skutečností souvisících s někdejším životem venkovského lidu (např. »ouvrať« vedle »úvrať«, »ouhrabek«, »ouhrabečný« vedle »úhrabek«, »hrabečný«, »oukrop« [druh polévky] vedle »úkrop«, […]).“45 Dále si můžeme v souboru názvů povšimnout tvaru Ve ztraceným, kde může být příčinou hlásková změna, úžení é>í, nebo splynutí lok. sg. s instr. sg., podpořené výskytem koncovek -ím, -ým, -ejm, -ém v obou pádech v 15. a 16. stol. Tento jev je rozšířený po celých Čechách (s kvantitou samohlásky v koncovce nebo bez ní) a v některých oblastech Moravy. V Čechách a na z. Moravě se užívá protetického v před samohláskou na začátku slova i na švu kompozita. Doložit to mohu na beneckých PJ K vobrázku a U vobrázku.
45
HAVRÁNEK, JEDLIČKA 1988, s. 451.
64
Kromě výše zmíněných nářečních a obecně českých prvků ovlivňuje zkoumanou anoikonymii rovněž snaha o zjednodušení výslovnosti, v jejímž rámci dochází k přizpůsobování hlásek. Z fonetických změn jsem zde zjistila krácení samohlásek u jmen Pod Belvym, U Čertika, Na klinku, Sklenařova louka (obecně je toto zkracování v českých nářečích v užším smyslu typičtější pro hlásky í a ú, v různém rozsahu pro á) a také elizi v souhláskové skupině -st a bezprostředně následujícího -k (Turiska místo spisovného Turistka).
5.1.2.
Německé názvy
Mezi PJ Benecka figurují také tři německá, doložená z 19. a 1. poloviny 20. století, Heidelberg (v podobách Haidelberg, Heidel Berg), Jägerhaus a Benezker Bach. První název je patrně zkrácenou podobou kompozita Heidelbeerberg („vrch s borůvčím“), vzniklého spojením subst. „Heidelbeere“ (borůvka46) a „Berg“ (hora, kopec, vrch47). Druhý název je opět kompozitum, a to ze subst. „Jäger“ (myslivec48) a „Haus“ (dům49), společně dávajících význam „myslivna“50. Je tak paralelní k českému názvu Nad myslivnou (Nad starou myslivnou). PJ Benezker Bach se skládá ze subst. „Bach“ (potok 51) a německého adj. tvaru od MJ Benecko. Přesný překlad se shoduje s českou podobou názvu, doloženou v SPJ 1964, Benecký potok52. Kromě těchto starších, plně německých pojmenování je v SPJ 1964 zaznamenáno novější U futerboudy, hybridní slovo složené z českého subst. „bouda“ a zkomoleného německého „Futter“ (píce, obrok53, v podobě „Futtermittel“ krmivo54). Podle SPJ 1964 se expresivním názvem futerbouda označuje krmelec.
5.1.3.
Paralelní názvy
Porovnáním získaných výsledků z různých zdrojů dojdeme k názvům, které jsou zapsány v různých podobách. Často se jedná o předložku a s ní související jiné vymezení rozsahu nebo umístění tohoto objektu v rámci nejbližšího okolí (Pod zvonkem – U zvonku), ale není to vždy
46
KUMPRECHT, OSTMEYER 1997, s. 266. Tamtéž, s. 139. 48 Tamtéž, s. 292. 49 Tamtéž, s. 264. 50 Tamtéž, s. 292. 51 Tamtéž, s. 126. 52 O tomto německém PJ více v kapitole o vývoji anoikonymie (viz str. 68-69). 53 KUMPRECHT, OSTMEYER 1997, s. 231. 54 Tamtéž, s. 231. 47
65
pravidlem. V dalších případech proti sobě stojí předložky v a na (V koutě – Na koutě, Ve stráni – Na stráni), které se od ostatních předložek liší tím, že určují identickou polohu pojmenovávaného a relačního objektu. Vedle sebe se vyskytují i paralelní názvy jednoslovné a dvouslovné, zpravidla obsahující navíc předložku (Hampel – V Hampli, V koutě/Na koutě – Kout, Na Sychrově – Sychrov, Na poustce – Poustka55, Nad Levínkem – Levínek). Předložkou se neodlišují například Pusta a Pustý potok. U variant Odmersk a Odmrsk (podoby s nářeční charakteristikou a bez nářeční charakteristiky) můžeme najít dvě možná vysvětlení: buď se jedná o záměrnou úpravu zapisovatele ve snaze o spisovnost, nebo se projevuje stírání nářečních rysů v podobě mluvené, následně pak přenášené i do písemné. Obdobu anoikonyma Za Krofovi/Za Grofovi způsobila snaha o snadnější vyslovování nebo zkomolení názvu v důsledku toho, že pozdější obyvatelstvo si jej již nespojovalo s určitou rodinou, nevnímalo jej na pozadí pojmenovacího motivu a postupně jej zkomolilo. Podobně u názvu Nad Zajíčkem se mohlo vytratit povědomí o tom, že vychází z propria, a bylo dáno do souvislosti s apelativem „zajíc“. A tak se na orientačním plánu objevuje v podobě Nad zajíčkem. Za zmínku stojí ještě spisovný název Levínek a k němu paralelní Levinek se zkrácenou samohláskou. Druhá podoba se však nachází v nejstarších zdrojích, v CPO a na KM 1928, kde je možné vidět příčinu vynechání kvantity v osobě, která název zapisovala: mohla být německého původu a příliš neovládat český jazyk.
5.2. Vývoj anoikonymie Pro popis vývoje PJ v obci Benecko v 19. a 20. století je k dispozici celkem devět zdrojů v rozmezí 151 let. Při práci s nimi je však nutné počítat s určitými omezeními. Zatímco nejstarší prameny obsahují jen malé množství názvů, SPJ 1964 jich uvádí 93 (ve skutečnosti jich je více, jako samostatná hesla totiž neuvádí názvy obydlí, zařazuje je pouze při vysvětlování původu jiných PJ, která jimi byla motivována). První katastrální mapy přináší většinou jen základní, všeobecně známá PJ, která se dochovala i do dnešních dnů. Jejich původ je starší, sahá nejméně do 18. století, jak dokazuje jejich výskyt v josefském katastru. Oproti tomu PJ pocházející z obou SPJ zahrnují množství jmen, která se nikde jinde neobjevují. Jedná se patrně o anoikonyma užívaná pouze v kratším časovém úseku. Často vychází z OJ majitelů pozemků a mohou tak zaniknout poté, co se vlastník změní, protože přestanou plnit svou funkci (pokud mladší obyvatelé OJ neznají nebo pokud si jej nedokážou spojit s konkrétním místem).
55
Formálně rozdílné předložkové (pouze u předložek v, na) a přímé, bezpředložkové pojmenování vyjadřují totéž, v běžné komunikaci se chápou jako jediné anoikonymum.
66
Následující řádky nelze brát absolutně, vycházím z materiálu, který mám k dispozici a který nemusí být úplný, je třeba je chápat jako zevšeobecňující závěry, nadto omezené lokálně. CPO, nejstarší pramen, s nímž aktivně pracuji, uvádí sedm PJ: Od Skaly, Levinek, Bukovice, Rychlov, Žaleji, Jägerhaus a Benecký potok56. Všechna se uchovala v povědomí dodnes a uvádí je současná KM (název Jägerhaus v podobě Nad myslivnou). Kromě PJ Jägerhaus a Benecký potok (zde v původní podobě Vuklik) se všechna dají dohledat v josefském katastru. Mapy stabilního katastru nezaznamenávají anoikonyma menších celků, v obci Benecko zachycují jen názvy osad, MČ, větších lesů a dominantní hory. Podobná situace je i na KM z roku 1928 (navíc má pouze PJ Bukový). Minimum jmen je zapsáno ve 3. VM, pro jeho účely nebylo velmi detailní členění užitečné. Anoikonyma pocházející z těchto tří nejstarších pramenů se postupem času téměř nemění. Výjimku tvoří pouze hora Žalý, jejíž zápis se vyvíjí z podoby Žaleji (zapsáno graficky takto: Žalegj) přes Žalej až k současnému Žalý. Velmi starý původ těchto jmen ztěžuje snahu o objasnění jejich původu a motivací pojmenování. O některých se tradují i vlastní pověsti. Snazší je situace u jmen, která příliš nezměnila svou podobu a stále se dají spojit se svým apelativním základem (Bukovice, Jägerhaus/Nad myslivnou). Jinak je to u PJ typu Žalý, Rychlov nebo Levínek. Podle pověsti byla obec založena třemi bratry, Benešem, Sychrem a Levínem. Po Benešovi byla pojmenována celá ves, po Sychrovi horní část obce (Sychrov) a po Levínovi boční část (Levínek). K názvu Rychlov se váže vysvětlení, které za důvod pojmenování považuje také OJ, tentokrát ne rodné, ale celého rodu, Rychlovských. Různými mýty jsou opředeny i názvy, jež se v pramenech objevují později. U Jindrovy skály má být skryt poklad, který se před mnoha lety pokoušel najít místní obyvatel Jindřich Rychlovský (v SPJ 1964 je uvedeno, že žil na počátku 19. století). O PJ Na městě se traduje, že zde kdysi stávalo město, které se však jednoho dne propadlo do země. A na louce Ve sklepích údajně ústila tajná chodba z hradu Štěpanice. Kvantitativně rozsáhlejší než první KM jsou zdroje počínaje SPJ 1964. Kromě množství jednovýskytových anoikonym (což se týká zvláště SPJ) se objevují další jména, která se uchovávají po několik generací, ač jejich podoba mnohdy kolísá (zvláště u předložkových vazeb). Jsou to PJ: V Hampli, Dolní Benecko, V koutě, Na Sychrově, Na vápence, Na stráni, Na klínku, V Plánce, Na lukách, Na Kejnose, Nad Zajíčkem, Jindrova skála. Specifické postavení má pojmenování Na Kejnose. Poprvé se vyskytuje v josefském katastru jako označení lesa, tehdy patrně dosti rozlehlého na to, aby byl
56
V celé této kapitole budu uvádět jména s jejich nářečními a dalšími znaky, opravuji pouze chybnou gramatiku (zvláště psaní velkých a malých písmen).
67
zapsán. Opět se s ním můžeme setkat až na SPJ v roce 1964. Důvody mohou být různé, ale podobně jako u významu tohoto názvu není radno spekulovat. Vlastní vývoj mají i názvy Šlohnerův kopec a Šlohnerův háj, odvozené od české přezdívky německého majitele. Ačkoli byl „Šlohner“ zřejmě po roce 1945 součástí odsunu Němců z pohraničního území, jeho přezdívka se uchovala. Na OP obce je zapsáno jen jedno PJ místo původních dvou, a to Šlohnerka. Mimo to zůstalo i v povědomí současných obyvatel (viz níže). Zajímavým jevem u pramenů z 2. poloviny 20. století je značný výskyt anoikonym vyjadřujících posesivitu. Často se týká pojmenování jednotlivých obydlí, což lze doložit zvláště na SPJ z roku 1976. Taková PJ vychází jak z příjmení (Krauzovka) nebo rodného jména majitele, tak z různorodých přezdívek (U Dundrlíků, U Zeflíků), v jednom případě se užívá tzv. jméno po chalupě (U Čejče). Od nich se pak často odvozují pojmenování přilehlých polí, luk a lesů (Za Krauzoukou, Za Golerkou). V menší míře se tato pojmenovací motivace zachovává na OP (Šlohnerka, Jindrova skála, Za Grofovi, Nad Zajíčkem), patrná je i u jmen, která uváděly dotazované osoby (Haklovka, U Davidů, U holičů, Za Krauzoukou, V Golerce). To vše poukazuje na fakt, že v těchto horských oblastech byl dáván důraz na lokalizaci objektů skrze jejich majitele, a to v některých případech i tehdy, když se majitel změnil (příkladem může být název obydlí U Čejče, vytvořený asi z přezdívky někoho, kdo zde v dřívějších dobách žil, tato přezdívka se pak převáděla na všechny další osoby, které dům vlastnily později, nazýváme ji pak jménem po chalupě). Důvod této tendence lze spatřovat v obvyklé roztroušenosti horských vesnic a menšímu množství obyvatel v porovnání s nížinatým územím. Takto tvořená PJ mohla bez problémů plnit své funkce, protože se zde všichni obyvatelé znali a věděli, kde který z nich žije, jejich obydlí byla dostatečně dominantními objekty v krajině. V dnešní době se i tento jev stírá s větším přílivem obyvatel z mnohem širšího okolí než dříve a s častějším využíváním některých domů pouze pro víkendové rekreace. U jmen náležejících k lidským obydlím můžeme pozorovat ještě jeden zajímavý jev. Projevuje se u PJ získaných ze SPJ 1976 a vycházejících z přezdívky. Ačkoli se odvozují z označení jednotlivce, objevují se v anoikonymii v plurálu (U Fafrlíků – Fafrlík, U Dundrlíků – Dundrlík). Přezdívky se tak jakoby přenáší z jedince na celou jeho rodinu. Názvy obydlí jsou rovněž charakteristické využitím předložky „u“. Jak již bylo zmíněno v pasáži o historii obce, Němci se na Benecko začali více stěhovat až v druhé polovině 19. stol. První německý název je doložen v CPO. Jedná se o Jägerhaus, paralelní s později uváděným Nad myslivnou, případně Nad starou myslivnou. Tyto české podoby jsou poprvé uvedeny na SPJ 1964, dále pak na současné KM a OP. Otázkou tedy je, zda německý název
68
předcházel českým podobám, které by pak byly pouze překladem, nebo zda německý překládá v té době zažitý český název Nad myslivnou, který se nám však z různých důvodů nedochoval v žádném pramenu starším, než je SPJ 1964. Druhé anoikonymum Heidelberg, eventuálně Haidelberg nebo Heidel Berg, se objevuje až ve zdrojích z 20. století. Proto se dá předpokládat, že je skutečně vytvořen zdejšími německými obyvateli jako druhá varianta k českému Žalý. Jde o samostatný název, jenž se při svém vzniku nijak neopíral o českou podobu. Patrně byl vytvořen jako zkrácenina z kompozita Heidelbeerberg, „vrch s borůvčím“, jak již bylo uvedeno dříve (viz str. 65). Třetí PJ můžeme považovat za překlad českého, není vyloučené, že vznikl pouze pro potřeby zápisu v rámci CPO. Jedná se o Benezker Bach, později uváděný jako Benecký potok. Na mapě (CPO) Horních Štěpanic je zaznamenán jako Benecko Bach. Soupis v obou těchto oblastech (Benecko a Horní Štěpanice) měly patrně na starost dvě různé osoby německého původu, které si rozdílně poradily s převodem českého PJ do podoby pro ně přístupnější. S ohledem na tento fakt může být i PJ Jägerhaus klasifikováno jako překlad z češtiny do němčiny. Čeho se pak převádění do jiného jazyka týkalo? Benecký potok i „Myslivna“ (Nad myslivnou) jasně ukazují svůj apelativní původ, na rozdíl od jmen jako Levínek nebo Rychlov, která mohla být podrobena překladu jen velmi těžko. Překládána byla patrně jména dovolující to svou strukturou a nezastřeným původem. Otázkou však je, proč zůstává podoba Od Skály, obsahující jednoznačné apelativum. Žádné další německé názvy se mi nepodařilo dohledat. Důvody mohou být různé. Na starších KM jsou zaznamenány pouze hlavní názvy, mnohdy částí obce. Proto na nich nemůžeme najít PJ drobnějších útvarů. SPJ vytvořené v 60. a 70. letech, časově oddělené od odsunu Němců, nám poskytují pouze zažité české názvy. Příčinu můžeme hledat i v tom, že se vedle sebe mohla paralelně používat anoikonymie česká a německá (když vezmeme v potaz, že vedle sebe existovala škola německá a česká a také dvojí varianta pro PJ Žalý, není to vyloučené). V tomto případě by po nuceném odchodu německých obyvatel nezůstalo mnoho lidí, kteří by své vlastní názvy předávali dál (nevylučuji tím ovšem, že čeští usedlíci německé názvy znali, protože však měli vlastní, nebyl důvod používat německé). Před odsunem byli uchráněni ti, kteří měli manžela, nebo manželku českého původu. U smíšených manželství se pak dá předpokládat další vliv na znalost německé anoikonymie a snad i její stírání, což mohlo být podpořeno nastalou situací v republice, ne příliš přátelskou vůči Němcům.
69
5.2.1.
Výzkum dotazníkem
Pro doplnění materiálové základny své práce jsem položila otázky týkající se pomístního názvosloví Benecka třem představitelům různých generací. Ženě ve věku 68 let (dále bude označována jako osoba A), muži ve věku 46 let (osoba B) a slečně ve věku 20 let (osoba C). Všichni žijí na Benecku od dětství. Každého z nich jsem se zeptala na to, jaké zná pomístní názvy, a poté jsem zjišťovala, které z mnou shromážděných názvů jsou mu známy pasivně (zde hrálo roli, zda je schopen je lokalizovat, či nikoli). Nepokoušela jsem se o plnohodnotný průzkum současného stavu anoikonymie, protože bych tím přesáhla vymezení své práce. Přesto jsem se rozhodla použít tento ne příliš reprezentativní vzorek k nastínění dalšího vývoje, popřípadě k nasměrování svého dalšího výzkumu. Zhodnocení výsledků přineslo očekávané, znalostí nejvíce názvů se prokázala osoba A, nejméně osoba C. To odpovídá předpokladu, se kterým jsem průzkum začínala. Starší obyvatelé přišli do styku s větším množstvím názvů a více jich také užívají. Mnohdy strávili celý život v jedné vesnici, zatímco u mladších je typičtější přesun na jiná místa, neomezuje je zažitý rámec jedné vsi, případně blízkého okolí, chybí jim vztah k půdě, tolik typický pro starší generace. Svou roli může hrát i určitý věkový „náskok“, který mají starší vůči mladším. Je pravděpodobné, že se za dobu jejich života více názvů změnilo nebo vznikly nové. Věkový rozdíl mezi dotazovanými však není tak propastný, aby to mělo výraznější dopad. Nepředpokládám, že by se mnoho let zažitá anoikonymie změnila doslova den ze dne. Pomíjím v tomto případě vliv odsunu Němců, o kterém již byla řeč dříve. Sice jej nejstarší z dotazovaných osob zažila, ale ve věku čtyř let, nemohl mít tedy podstatný vliv na přetváření její znalosti anoikonymie, která se teprve začínala rozvíjet. Dalším faktorem, projevujícím se v názvech uvedených jednotlivými osobami, je místo, kde dotyčný vyrůstal. V odpovědích osoby A se nejvíce objevují anoikonyma z dolní části vesnice (Dolního Benecka), zatímco u osoby B to je to více anoikonym z horní části. Překvapivější výsledky se ukázaly při zhodnocování pasivní znalosti. Názvů, které aktivně neužívají, ale mají o nich nějaké povědomí, uvedla největší množství osoba B a po ní C, zatímco u A se projevila spíše aktivní znalost a většina jiných názvů jí byla neznámá. Obraťme se nyní ke konkrétnějším výsledkům. Mezi názvy, které uvedly všechny tři osoby, byla typická a původem starší anoikonyma: Dolení Benecko, Jindrova skála, Levínek, Na městě, Na Sychrově (Sychrov) a Žalý. Podobně tomu bylo i u názvů uváděných dvěma osobami, např. Na klinku, Čihadlo (Na čihadle), Poustka, Šlohnerka (Na Šlohnerce), U křížku, V Hampli, V pazderně (Pazderna).
70
Kromě starších názvů se objevují i úplně nové, v jiných materiálech neuvedené: Za hájem (dvě osoby), U zvoničky (dvě osoby). Poslední uvedené nahrazuje doložené Pod zvonkem a U zvonku, stále se jedná o místo při bývalé obecní zvoničce. Rozdílnost u vícevýskytových PJ se projevuje zvláště v jejich formální podobě. Někdy jsou uváděna jako jednoslovná, jindy jako dvouslovná, s různými předložkami nebo bez nich. Nyní pro příklad uvedu několik takových, doplněných o podoby názvů písemně doložených: Čihadlo (osoba A, SPJ 1964) – Na čihadle (osoba B) Sychrov (osoba A, SPJ 1964, 1976) – Na Sychrově (osoba B a C, KM 1965, současná KM, OP) Šlohnerka (osoba A, OP) – Na Šlohnerce (osoba B) V pazderně (osoba A) – Pazderna (osoba B, SPJ 1964) Diskutabilnější je okruh PJ vyskytujících se pouze jednou. V nich je možné najít názvy spíše jedinečné (než obecné platnosti), používané jen menším okruhem lidí, neznámé obecněji. Pro objasnění, jaké názvy bychom mohli do této kategorie zařadit, by byl třeba podrobnější výzkum nad rámec této práce. Proto pouze uvedu, která jedinečná PJ se u dotazovaných osob vyskytla, a nebudu je nijak hodnotit. Jména s jedním výskytem, rozdělená podle osob, které je uvedly: Osoba A: Bínová stráň57, Honcpitrovka, U bílý skály58 Osoba B: Na cinkáči, Na panskym, U Davidů, U holičů Osoba C: Vyhlídka59 Závěrem této kapitoly je nutno dotknout se možností této metody, tedy přímého ústního dotazování, ve shromažďování PJ. U každé osoby jsou výsledky ovlivňovány schopností rozpomenout se a i přes pomoc mapy není vždy jisté, zda na některé z názvů nezapomene nebo je nevědomky nevynechá. Jako další problém se v mém konkrétním průzkumu ukázalo přesné vymezení katastrálního území. Při zhodnocování jsem byla nucena některá PJ vynechat, protože tuto hranici překračovala. Tento jev může být typičtější pro vesnice, kde docházelo k různým posunům hranic. U Benecka je to způsobeno pospojováním několika vesnic a osad a také způsobem katastrálního členění, které je postaveno na jiných základech. Například původní osada 57
Názvy ponechávám v takové podobě, v jaké jsem je získala. V tomto případě je možná i varianta U Bílý skály, pokud by se přímo jednalo o název skály a ne pouze o její charakteristiku. 59 Analogické s doloženým názvem Nad Vyhlídkou. 58
71
Rychlov může být pojímána spíše jako součást Benecka, ke kterému má blíže než k Horním Štěpanicím, do jejichž katastrálního území patří. Rychlovem také prochází asfaltová cesta, jediná větší spojnice mezi Dolním Beneckem a zbytkem obce. Stejně tak je k Horním Štěpanicím přičleňována Štěpanická Lhota, ačkoli ji dopravní značení začátku a konce obce začleňuje již několik let přímo pod území Benecka bez uvedení jejího vlastního názvu.
72
6. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo podrobit rozboru anoikonymii obce Benecko a zaměřit se na její charakter a vývoj. Ve shromážděném materiálu byla nalezena velmi stará PJ, pocházející nejpozději z 18. století. Jejich skutečné stáří bohužel není možné přesněji určit kvůli neexistenci pramenné základny pro starší období. Tyto názvy bychom mohli rozdělit do tří kategorií: 1. s prokazatelně apelativním základem (Od skály, Bukovice), 2. se zatemněným původem (Kejnos), 3. s lidovým výkladem tradujícím se po generace (Levínek, Rychlov). Pro beneckou anoikonymii je typická častá posesivita v pojmenování pozemků i lidských obydlí (Dontův háj, Haklovka, Krauzovka, U Máslařů). Důkazem může být poměr zastoupení VM D („čí“) a jeho kombinací s jinými VM. Mezi jednoslovnými názvy je podle počtu výskytů VM D na druhé pozici, mezi dvouslovnými na druhé a třetí (VM D+B a VM A+D). Nejedná se o překvapivý jev, tato tendence je pochopitelná v horských oblastech s rozptýleným osídlením. Zastavme se na chvíli u modelové analýzy. Kromě velkého zastoupení VM D je třeba poukázat na hojnost VM C a naopak omezený výskyt VM B u jednoslovných názvů. Situace se mění u dvouslovných PJ, kde převládají kombinace s VM A a VM B, tedy modely související s umístěním a druhem objektu. Při tvoření jednoslovných PJ se používá sufix -ka (Pašeračka, Hermanka) nebo -ovka (Haklovka, Šírovka), méně pak -ský, -ový, -ova, -ek, -ice, -dlo. Častá je alternace samohlásek v kmeni. Uplatňuje se též toponymizace (Kout, Pazderna) a transonymizace (Václavák, Levínek60). Využití již existujících PJ pro pojmenování pozemku v jejich blízkosti je doloženo v množství příkladů, je výhodné pro plnění primární funkce anoikonym - jednoznačné lokalizace objektu. Některá PJ vznikla univerbizací (Pusta – Pustý potok, Šlohnerka – Šlohnerův kopec…). PJ obce Benecko byla zasažena mnoha vlivy, např. nářečními (Odmersk), obecně českými (Nade mlejnem). Nepopiratelně byla ovlivněna i německým osídlením a následným zařazením do území Sudet. Ačkoli se nám německá anoikonymie nezachovala (s výjimkou tří německých názvů blíže popsaných v kapitolách o vývoji anoikonym a o specifikách PJ), nemůžeme popřít, že zde nějaký čas existovala a užívala se. Němci se na Benecko začali stěhovat až později a nikdy zde nevytvořili většinu. Z existence dvou samostatných škol (české a německé) vedle sebe lze usuzovat na určitou oddělenost obou komunit přinejmenším v oblasti pomístního názvosloví. Roli by také mohlo hrát nedostatečné zachycení PJ (neexistuje žádný zdroj v meziobdobí ohraničeném KM 1928 a SPJ 1964). V důsledku odsunu německého obyvatelstva se přerušila kontinuita neměckých PJ. Přestala se používat a zmizela i z povědomí Čechů. 60
Označuje les a je paralelní k PJ Nad Levínkem.
73
Ne všechna PJ se podařilo objasnit. Jména s nejasným původem byla velmi stará, jejich pojmenovací motivace se neuchovala v paměti místních obyvatel a jejich současná podoba se vývojem patrně oddálila od původní (Kejnos, Na Kejnose), nebo se v materiálech vyskytovala pouze jednou (situace typická pro SPJ 1964 a 1976), užívala se jen kratší čas a současníkům již nejsou známá. Druhý případ se týká i jmen s jasně apelativním původem, ale s množstvím možných metonymických i metaforických významů (Maturita). Na závěr můžeme konstatovat, že vytyčené cíle práce (sběr materiálu, jeho rozbor a nastínění vývoje) byly splněny.
74
7. Resumé Za cíl této bakalářské práce byl vytyčen sběr materiálu, jeho charakeristika a analýza. Kromě čistě lingvistických kapitol, které tvoří většinu textu, sem byly zařazeny pasáže týkající se obecné charakteristiky obce Benecko: součastnosti, historie i nářečí. Nejvíce prostoru bylo věnováno slovníku, zahrnujícímu 147 hesel ze zdrojů: Císařské povinné otisky stabilního katastru, Katastrální mapy 1928 a 1965, Soupisy pomístních jmen na katastru Benecko 1964 a 1976, současná katastrální mapa a Orientační plán obce Benecko, několik pomístních jmen bylo zapsáno s lidovým výkladem i v kronice obce. Výzkum se týkal pouze katastru Benecko, bývalé obce, nyní součásti správního sdružení několika osad a vesnic, které si ponechaly vlastní názvy a číslování domů, nadále tvoří samostatná katastrální území. Omezen byl na nejlépe zmapované období 19. a 20. století. U pomístních jmen byla provedena modelová klasifikace, skládající se z určení vztahového modelu, strukturního modelu a typu, podrobena byla rozboru z hlediska struktury a pojmenovacích motivů. Hesla ve slovníku zahrnují čtyři části. V první je uveden druh objektu, jeho vlastnosti (tvar, kvalita půdy, poloha) a přesnější umístění v obci. Druhá obsahuje údaj o zdroji, z nějž byl název získán, případně o původní podobě zápisu. Třetí a čtvrtá část zahrnují práci s materiálem: pojmenovací motivy a modelovou klasifikaci pomístních jmen. Kromě uvedených informací, obsažených ve slovníku, byla pozornost věnována vývoji anoikonymie a její nářeční stránce. Vedle českých názvů byly z pramenů získány tři německé, Jägerhaus, Benezker Bach a Heidelberg, které byly také podrobeny rozboru. Na závěr textu je zařazeno vysvětlení použitých zkratek a také seznam literatury a pramenů. Následující přílohy obsahují výřez z katastrální mapy obce, jednotlivé listy Soupisu pomístních jmen 1964 a 1976, tabulku se všemi pomístními jmény, seřazenými podle zdroje, seznamy podle typů vztahového a strukturního modelu, grafy četnosti vztahových modelů a fotografie.
75
8. Summary The main aim of this bachelor thesis was to collect the local names of cadastral territory called Benecko, to describe and analyze them. I have worked with the names of the 19th and 20th century, for that reason that the names from this period are best documented. The first part of the thesis contains basic information about location of the Benecko village and about its history, present and dialect characterization. Then follow linguistic passages, where I describe material, source (which I drew from) and theoretic base. After interpretation of fundamental conception of the linguistic branch I go on with list of all the names. Every headword includes type of denominate place with its characteristic (form and quality of the ground) and location in the village, source, motive of the name's origin and classification of the local names. In closing part of the work I deal with the dialect signs and development of local names. I give attention to tree German names as well. In the end there is a list of the abbreviation and bibliography. As a part of attachments I append a part of cadastral map, single pages of Listing of local names (Soupis pomístních jmen) and a table which contains all the names sorted by source.
76
9. Seznam zkratek Zkratky názvů pramenů a literatury CPO = císařské povinné otisky
gen. = genitiv
KOB = kronika obce Benecko
dat. = dativ
KM = katastrální mapa
akuz. = akuzativ
VM = vojenské mapování
lok. = lokál
SPJ = soupis pomístních jmen
instr. = instrumentál
OP = orientační plán
sg. = singulár
ENCY = Encyklopedický slovník češtiny
pl. = plurál
SSČ = Slovník spisovné češtiny pro školu
mask. = maskulinum
a veřejnost
fem. = femininum
SSJČ = Slovník spisovného jazyka českého
neutr. = neutrum živ. = životné
Základní zkratky
neživ. = neživotné
S = substantivum
os. = osobní, osoba
Sd = derivované substantivum
subst. = substantivum
Sk = složené substantivum (kompozice)
adj. = adjektivum
AD = adjektivum
zájm. = zájmeno
ADd = derivované adjektivum
préz. = prézens
SAD = substantivizované adjektivum
min. = minulý
SADd
=
substantivizované
adjektivum
derivované
* = rekonstruovaná nebo předpokládaná
P = prepozice
podoba, tj. nedoložená
VM = vztahový model SM = strukturní model
tj. = to jest
ST = strukturní typ
str. = strana
poses. = posesivní
s. = strana (v bibliografických údajích)
PJ = pomístní jméno MJ = místní jméno OJ = osobní jméno MKPJ = modelová klasifikace pomístních jmen nom. = nominativ
Zeměpisné zkratky nář. = nářečí střč. = středočeské s. = sever j. = jih
77
v. = východ z. = západ sz. = severozápad sv. = severovýchod jv. = jihovýchod jz. = jihozápad čmor. = českomoravské
Zkratky z výkladových slovníků zeměd. = zemědělství dř. = dříve n. = nebo
78
10. Prameny a literatura Anoikonymický materiál: Čtení z benecké kroniky. Posel zpod Žalého, zpravodaj obce Benecko, 1994, č. 3, s. 12-14. Soupis pomístních jmen na katastru Benecko 1964. Uloženo: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, Oddělení onomastiky. Soupis pomístních jmen na katastru Benecko 1976. Uloženo: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, Oddělení onomastiky. Mapy: Císařské povinné otisky stabilního katastru. Uloženo: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v Praze. Benecko, 1928. Uloženo: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v Praze. 3. vojenské mapování 1938. Uloženo: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v Praze. Benecko, 1965. Uloženo: Státní okresní archiv Semily. Orientační plán obce Benecko, 1993. Internetové zdroje: Benecko, katastrální mapa. K dispozici na: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ [11. března 2009] Obec Benecko: Současnost a historie: Augustin, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Sokolov: Arbor Sokolov a. s., 2001. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Kulhánek, Otto. Zlatá kniha lyžování. Praha: Olympia, 1989. Lokvenc, Theodor. Toulky krkonošskou minulostí. Hradec Králové: Kruh, 1978. Luštinec, Jan. Jilemnice. Praha - Litomyšl: Paseka, 2007. Luterrer, Ivan, Šrámek, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004. Ottův slovník naučný, třetí díl. Olomouc: Sdružení pro Ottův slovník naučný Paseka/Argo, 1996. Ottův slovník naučný, dvacátý čtvrtý díl. Olomouc: Sdružení pro Ottův slovník naučný Paseka/Argo, 1996. Pečenka, M. – Luňák, P. a kol. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1999.
79
Profous, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947. Sedláček, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl pátý. Praha: Argo, 1995. Tapié, Victor Lucien. Marie Terezie a Evropa: Od baroka k osvícenství. Praha: Mladá fronta, 1997. Zmizelé Sudety. Domažlice: Český les, 2004. Internetové stránky obce Benecko: http://www.benecko.cz/ [11. března 2009] Nářeční charakteristka: Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Východiska: Materiálové východisko: Hanuš, Oldřich Pavel. Benecko, Fara Štěpanice v Podrkonoší, historický průzkum vývoje osídlení. Praha: 1966. Teoretické východisko: Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Olivová-Nezbedová, Libuše. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 2006. Pleskalová, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H&H, 1992. Heslová část: Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Kumprecht, Karel – Ostmeyer, Jürgens. Česko-německý a německo-český slovník; část německo-česká. Praha: Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka/Papyrus Vimperk, 1997. Petr, Jan. Mluvnice češtiny. 1, Fonetika, fonologie, morfonologie a morfemika, tvoření slov. Praha: Academia, 1986. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2003. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989.
80
Šrámek, Rudolf. Pomístní jména typu „Za lesem, Na nivě“. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 1980, roč. 21, s. 638-649. Zhodnocení: Balhar, Jan. Český jazykový atlas, svazek 2. Praha: Academia, 1997. Balhar, Jan. Český jazykový atlas, svazek 4. Praha: Academia, 2002. Balhar, Jan. Český jazykový atlas, svazek 5. Praha: Academia, 2005. Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Havránek, Bohuslav – Jedlička, Alois. Česká mluvnice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Kumprecht, Karel – Ostmeyer, Jürgens. Česko-německý a německo-český slovník; část německo-česká. Praha: Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka/Papyrus Vimperk, 1997. Matúšová, Jana. Ustalování pomístních jmen v oblasti česko-německého jazykového kontaktu po r. 1945. In Aktuálne úlohy onomastiky z hl’adiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav L’udovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 1989, s. 119-126. Olivová-Nezbedová, Libuše. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 2006. Pleskalová, Jana. Vývoj anoikonymie v oblastech nově osídlených po roce 1945. In Aktuálne úlohy onomastiky z hl’adiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav L’udovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 1989, s. 113-118.
81
11. Přílohy Výřez katastrální mapy .................................................................................................................................- 1 PJ obce Benecko ...........................................................................................................................................- 1 Seznam PJ rozdělených podle VM ............................................................................................................- 6 Grafy ...............................................................................................................................................................- 8 Vztahové modely v celé anoikonymii ...................................................................................................- 8 Vztahové modely v SPJ 1964 .................................................................................................................- 9 Vztahové modely v SPJ 1976 .............................................................................................................. - 10 Seznam PJ rozdělených podle SM .......................................................................................................... - 11 Soupisy PJ ................................................................................................................................................... - 14 SPJ 1964.................................................................................................................................................. - 14 SPJ 1976.................................................................................................................................................. - 21 Fotografie.................................................................................................................................................... - 24 -
82
Výřez katastrální mapy
-1-
PJ obce Benecko Spisovná podoba Antošova bahna Baráček U Baráčku Nad Bátovkou Pod Belvým Dolní Benecko Na Bohdanově Bukovice Na bukovici Bukový Janova cesta Levínská cesta Nová cesta Cikánka U Čejče U Čertíka Čihadlo V díře Na Dontově U Dundrlíků U Fafrlíků Nad Frigerou U futerboudy Za Golerkou U Golerů Za Grofovi Dolení háj Dontův háj Martinův hájek Šlohnerův hájek Před hájenkou U hájenky Haklovka Hampel Hamplovka Hamplovka Pod Hančovkou Hermanka Na horách U hospodáře Pod
CPO
KM 1928
SPJ 1964
KM 1965
SPJ 1976
OP
Antošova bahna Baráček U baráčku Nad Bátovkou Pod Belvym Dolní Benecko
Současná KM
Nad Bátovkou Dolní Benecko
Dolní Benecko
Dolní Benecko
Bukovice
Bukovice
Bukovice
Na Bohdanově Bukovice
Bukovice Na bukovici Bukový
Bukový
Bukový
Janova cesta Levínská cesta Nová cesta Cikánka U Čejče U čertika Čihadlo V díře Na Dontově U Dundrlíků U Fafrlíků Nad Frigerou U Futerboudy Za Golerkou
Za Krofovi
U Golerů Za Grofovi
Za Grofovi
V Hampli
V hampli
Dolení háj Dontů háj Martinův hájek Šlohnerů hájek Před hájenkou U hájenky Haklovka Hampel Hamplovka Hamplovka Pod Hančovkou Hermanka Na horách U hospodáře Pod
-2-
hospodářem Hotel Bída Nad Jakubovi Na jamách KamenicePískovice Na Kejnose
hospodářem Hotel Bída Nad Jakubovi
Na klínku Na Kolečkářově Balcarův kopec Jírův kopec Poslův kopec Šimůnkův kopec Šlohnerův kopec V koutě Nad Koutem Pod Koutem Krauzovka Za Krauzovkou U křížku U křížku Nad Lárovkou Levínek Nad Levínkem Levínský U lízu Petrova louka Sklenářova louka Šalomounov a louka Zvoníkova louka Na lukách Nad Máslařem U Máslařů Maturita Na městě Nad mlýnem Ve mlýnku
Na klínku Na Kolečkářově Balcarův kopec Jírův kopec Poslův kopec
Nad myslivnou K obrázku U obrázku Odmrsk
Na jamách KamenicePískovice Na Kejnose
Na jamách
Kejnos Na klínku
Na kejnose
Na klinku
Jírů kopec
Šimůnkův kopec Šlohnerů kopec Kout Nad koutem
V koutě
Na koutě
V koutě
Pod koutem Krauzovka Za Krauzoukou
Krauzovka
U křížků
U křížku
Levínek
Levínek
Levínek
Na lukách
Na lukách
Na lukách
U křížku Nad Lárovkou Levinek
Levinek
Levínek Nad Levínkem
Levínek
Levínský U lízu Petrova louka Sklenařova louka Šalomounova louka Zvoníkova louka Nad Máslařem U Máslařů Maturita Na městě Nade mlejnem
Na městě
Ve Mlejnku Jägerhaus
Nad starou myslivnou K vobrázku U vobrázku Odmrsk
-3-
Nad myslivnou
Nad myslivnou
Na Pacholkově Palouk nad rybníkem Pánovka U Parcalů V pasece Pašeračka Pazderna Nad pazdernou V Plánce Plánka Benecký potok Žalský potok Na poustce Ambrožův pramen Příhon Trýznův příhon
Na Pacholkově Palouk nad rybníkem Pánouka U Parcalů V pasece Pašeračka Pazderna Nad pazdernou V plánce Plánka
Na plánce
V plánce
Benezker Bach
Benecký potok Žalský potok Na poustce
Poustka Ambrožův pramen
Příhon Trýznův příhon
Na příhoně
Na příhoně
Pusta
Pusta
V roklině Roklovka Martinova roveň Holmanova rovina Rovinka Na rovinkách Fajstavrovy roviny Rychlov Řezníkova Na sekyře Česká skála Hampelská skála Jindrova skála Trýznova skalka Od skály U skály Sklenářka
V roklině Roklovka Martinova roveň Holmanova rovina
Pustý potok
Rovinka Na rovinkách Fajstavrovy roviny Rychlov
Rychlov
Rychlov Řezníkova Na sekyře Česká skála Hampelská skála Jindrova skála
Rychlov
Rychlov
Jindrova skála
Jindrova skála
Trýznova skalka Od Skály
Od skály
Od skály U skály Sklenařka
Pod Sklenářkou Ve sklepích
Pod Sklenařkou
V souších Na staveništi Bucharova
V souších Na staveništi
Od skály U skály Ve sklenařce
Ve sklepích
Bucharova
-4-
stezka Na mrtvé straně Na stráni Nyserova stráň Na Sychrově Šírovka Nad školou Nad starou školou Šlohnerka Na špici Na štětině Telefonka Tobogan Turistka Bednářovy úhory Václavák Na vápence
stezka Na mrtvé straně Ve stráni Nyserova stráň
Velbloudka Janský vrch
Velbloudka
Nad Vyhlídkou Nad Zajíčkem U Zeflíků Ve ztraceném Pod zvonkem U zvonků Žalý
Nad Vyhlídkou Nad Zajíčkem
Sychrov
Na Sychrově
Na stráni
Na stráni
Sychrov
Na Sychrově
Na Sychrově
Šírovka Nad školou Nad starou školou Šlohnerka Na špici Na Štětině Telefonka Tobogan Turiska Bednářovy ouhory Václavák Na vápence
Na vápence
Na vápence Janský vrch
Nad zajíčkem
Nad Zajíčkem
U Zeflíků Ve ztraceným
Ve ztraceným U zvonku
Pod zvonkem U zvonků Žaleji
Žalej/ Haidelberg
Žalý
Žalý
Přední Žalý Zadní Žalý Pod Žalým
-5-
Žalý/Heid el Berg Přední Žalý Zadní Žalý Pod Žalým
Žalý
Pod Žalým
Seznam PJ rozdělených podle VM Jednoslovná PJ: A
C
Velbloudka
Hamplovka
Bukovice
Žalý
Hamplovka
Bukový
Kout
Cikánka
D
Levínský
Čihadlo
Haklovka
Levínek
Maturita
Hermanka
Poustka
Odmrsk
Krauzovka
Telefonka
Pašeračka
Pánovka
Pazderna
Roklovka
B
Příhon
Rychlov
Baráček
Pusta
Řezníkova
Plánka
Tobogan
Sklenářka
Rovinka
Turistka
Šírovka
Václavák
Šlohnerka
A+A
Nad Pazdernou
Dolní háj
U Baráčku
V Plánce
Před hájenkou
Nad Bátovkou
Na Poustce
U hájenky
Pod Belvým
Pod Sklenářkou
Na horách
Dolní Benecko
Nad Vyhlídkou
Na jamách
Nad Frigerou
U zvonků
U křížku
Za Golerkou
Přední Žalý
U křížku
Pod Hančovkou
Zadní Žalý
Na lukách
Pod hospodářem
Pod Žalým
Na městě
Dvouslovná PJ:
V koutě
Nad mlýnem
Nad Koutem
A+B
Ve mlýnku
Pod Koutem
Janova cesta
Nad myslivnou
Za Krauzovkou
Levínská cesta
K obrázku
Nad Levínkem
V díře
U obrázku
Nad Máslařem
U futerboudy
V pasece
-6-
Benecký potok
U Čejče
D+B
Žalský potok
U Čertíka
Antošova bahna
V roklině
Na Dontově
Dontův háj
Na rovinkách
U Dundrlíků
Martinův hájek
Hampelská skála
U Fafrlíků
Šlohnerův hájek
Od skály
U Golerů
Balcarův kopec
U skály
Za Grofovi
Jírův kopec
Ve sklepích
U hospodáře
Poslův kopec
Na staveništi
Nad Jakubovi
Šimůnkův kopec
Na stráni
Na Kolečkářově
Šlohnerův kopec
Nad školou
Nad Lárovkou
Petrova louka
Na vápence
U Máslařů
Sklenářova louka
Pod zvonkem
Na Pacholkově
Šalomounova louka
U Parcalů
Zvoníkova louka
A+C
Ve sklenářce
Ambrožův pramen
Na bukovici
Nad Zajíčkem
Martinova roveň
Na klínku
U Zeflíků
Holmanova rovina
U lízu
Fajstavrovy roviny
Na příhoně
C+B
Jindrova skála
Na sekyře
Nová cesta
Trýznova skalka
V souších
Pustý potok
Bucharova stezka
Na špici
Česká skála
Nyserova stráň
Na štětině Ve ztraceném
Bednářovy úhory C+C
Janský vrch
Hotel Bída A+D
Kamenice-Pískovice
Na Bohdanově
D+C Trýznův příhon
Víceslovná PJ: A+(C+A)
A+(C+B)
B+(A+B)
Na mrtvé straně
Nad starou myslivnou
Palouk nad rybníkem
Nad starou školou Vynechaná PJ: Levínek, Sychrov, Na Sychrově
-7-
Grafy Vztahové modely v celé anoikonymii
-8-
Vztahové modely v SPJ 1964
-9-
Vztahové modely v SPJ 1976
Vztahové modely na OP
- 10 -
Seznam PJ rozdělených podle SM Jednoslovná PJ: S
Poustka
Kout
Příhon
Pazderna
Roklovka
Tobogan
Rovinka Rychlov
Sd
Sklenářka
Baráček
Sychrov
Bukovice
Šírovka
Cikánka
Šlohnerka
Čihadlo
Telefonka
Haklovka
Turistka
Hamplovka
Václavák
Hermanka
Velbloudka
Krauzovka Levínek
SADd
Odmrsk
Bukový
Pánovka
Levínský
Pašeračka
Řezníkova
Plánka
Žalý
Dvouslovná PJ: S+S
Nad Frigerou
Nad Pazdernou
Hotel Bída
Před hájenkou
Na sekyře
U hájenky
Od skály
U hospodáře
U skály
Pod hospodářem
Na stráni
V koutě
Nad školou
P+S
Nad koutem
Na špici
Pod Belvým
Pod koutem
Na štětině
U Čejče
Na městě
U Čertíka
Nad mlýnem
V díře
V pasece
Sd+Sd Kamenice-Pískovice
P+Sd U Baráčku
- 11 -
Nad Bátovkou
Pod zvonkem
Šimůnkův kopec
Na bukovici
U zvonků
Šlohnerův kopec
Za Golerkou Za Grofovi Pod Hančovkou
Petrova louka P+Sk
Sklenářova louka
U futerboudy
Na horách Nad Jakubovi
Šalomounova louka Zvoníkova louka
P+SADd
Benecký potok
Na jamách
Na Bohdanově
Žalský potok
Na klínku
Na Dontově
Ambrožův pramen
Za Krauzovkou
U Dundrlíků
Česká skála
U křížku
U Fafrlíků
Hampelská skála
Nad Lárovkou
U Golerů
Jindrova skála
Nad Levínkem
Na Kolečkářově
Bucharova stezka
U lízu
U Máslařů
Nyserova stráň
Na lukách
Na Pacholkově
Janský vrch
Nad Máslařem
U Parcalů
Ve mlýnku
U Zeflíků
Nad myslivnou
Ve ztraceném
Antošova bahna
K obrázku
Pod Žalým
Martinův hájek
ADd+Sd
U obrázku V Plánce
Šlohnerův hájek AD+S
Trýznův příhon
Na Poustce
Nová cesta
Martinova roveň
Na příhoně
Pustý potok
Holmanova rovina
V roklině
Fajstavrovy roviny
Na rovinkách
ADd+S
Trýznova skalka
Ve sklenářce
Dolní Benecko
Bednářovy úhory
Pod Sklenářkou
Janova cesta
Ve sklepích
Levínská cesta
V souších
Dolní háj
Přední Žalý
Na staveništi
Dontův háj
Zadní Žalý
Na vápence
Balcarův kopec
Nad Vyhlídkou
Jírův kopec
Nad Zajíčkem
Poslův kopec
- 12 -
ADd+SADd
Víceslovná PJ: P+(AD+S)
P+(AD+Sd)
Nad starou školou
Nad starou myslivnou
Na mrtvé straně S+(P+Sd) Palouk nad rybníkem Vynechaná PJ: V Hampli, Na Kejnose, Na Sychrově
- 13 -
Soupisy PJ SPJ 1964
- 14 -
- 15 -
- 16 -
- 17 -
- 18 -
- 19 -
- 20 -
SPJ 1976
- 21 -
- 22 -
- 23 -
Fotografie U křížku/U křížků
- 24 -
Na pravé straně místní část Levínek, v pozadí Kotel (s nadmořskou výškou 1435 m), jeden z vrcholů pohoří Krkonoše.
Obec Benecko a vrchol Žalý
- 25 -