MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko - správní fakulta
„Pojišťovnictví“ Životní pojištění, jeho daňové motivace a postavení v systému důchodového zabezpečení v ČR a ve vybrané zemi EU
Vypracovali: Jakub Procházka Antonín Spálovský Seminární skupina: úterý 12:50
OBSAH
OBSAH..................................................................................................................................2 Úvod ......................................................................................................................................4 I. Životní pojištění a životní pojištění v ČR..............................................................................5 Úvod...................................................................................................................................5 Životní pojištění...................................................................................................................5 Význam pojišťovnictví v ekonomice - obecně ......................................................................6 Role životního pojištění v ekonomice................................................................................7 Výhody životního pojištění ..................................................................................................7 Perspektivy životního pojištění ............................................................................................8 Důležité pojmy při sjednávání ..............................................................................................8 Druhy životního pojištění.....................................................................................................9 Životní pojištění pro případ smrti......................................................................................9 Životní pojištění pro případ dožití.....................................................................................9 Životní pojištění pro případ smrti nebo dožití....................................................................9 Svatební pojištění ...........................................................................................................10 Důchodové pojištění.......................................................................................................10 Pojištění podle odvětví 1-3 spojené s investičním fondem................................................10 Kapitalizace (pojištění spojené s kapitalizačními smlouvami)...........................................10 Rady pro uzavření životní pojistky.....................................................................................11 Příklad: ..........................................................................................................................11 Daňová motivace pro soukromé životní pojištění ...............................................................12 Vymezení, rozsah a uplatnění daňových úlev u životního pojištění ..................................13 Poplatník – fyzická osoba............................................................................................13 Daňové úpravy pro zaměstnavatele .............................................................................13 Příklad: ......................................................................................................................14 Zdanění pojistného plnění ...............................................................................................15 Výplata plnění při splnění podmínek daňového zvýhodnění..........................................15 Výplata odbytného ......................................................................................................15 Životní pojištění – postavení v důchodovém systému .........................................................15 Členění důchodového systému v EU...............................................................................16 Pojistný trh v číslech..........................................................................................................16 Pojišťovny a životní pojištění v ČR ....................................................................................19 Závěr.................................................................................................................................19 II. Životní pojištění na Slovensku a srovnání s ČR.................................................................21 Úvod.................................................................................................................................21 Daňová zvýhodnění ...........................................................................................................21 Příklad: ..........................................................................................................................21 Pojišťovny a životní pojištění na Slovensku........................................................................22 III. Životní pojištění v Rakousku a srovnání s ČR .................................................................23 Úvod.................................................................................................................................23 Daňová zvýhodnění ...........................................................................................................23 Pojišťovny a životní pojištění v Rakousku..........................................................................25 Závěr....................................................................................................................................26 Seznam použité literatury......................................................................................................27 Elektronické zdroje ...........................................................................................................27 Internetové zdroje .............................................................................................................27
2
Příloha – daň z příjmu a důchodové zabezpečení v Rakousku (www.vvo.at).........................27
3
Úvod Životní pojištění patří mezi často diskutované produkty nabízené různými pojišťovnami po celém světě. Díky možnosti dlouhou dobu disponovat s velkým množstvím finančních
prostředků a díky velké provizi, která provází jeho sjednání se s jeho inzerováním či
doporučováním můžeme setkat prakticky každý den. K čemu je ale takové pojištění běžnému člověku? Jakou výhodu pro něj může být mít sjednanou životní pojistku? Jak a proč podporuje
stát tento komerční produkt? A jak jsou na tom v zahraničí? Využívají životní pojištění stejně jako my? Také při tom můžou získat nějakou výhodu od státu?
Všechny tyto otázky jsme si položili, když jsme se rozhodli napsat tuto seminární práci. Na
několika následujících stranách jsme se na ně pokusili najít odpovědi a ve stručnosti objasnit
základní problematiku životního pojištění a ukázat jeho postavení v rámci důchodového systému České republiky, Slovenska a Rakouska.
4
I. Životní pojištění a životní pojištění v ČR Úvod
Pojišťovnictví patří mezi významné s dynamicky se rozvíjející odvětví každé tržní ekonomiky.
Svými činnostmi, tedy pojistnou ochranou klientů, akumulací finančních prostředků spojenou s možností investování přispívá a podporuje ekonomickou stabilitu tržních ekonomik.
Životní pojištění je finanční produkt, který původně vznikl z důvodu krytí rizika smrti. Během
let vývoje z něj vznikl produkt s velikou variabilitou a v poslední době je využíván zejména ve spojitosti se spořením. Cílem uzavření životního pojištění je obvykle finanční zajištění blízkých
osob (manželky, děti) v případě smrti pojištěného, cílem uzavření kapitálové životní pojistky
bývá také finanční zajištění v důchodovém věku a daňová optimalizace (v případě České republiky). Životní pojištění je určeno tedy hlavně pro osoby, které potřebují pokrýt riziko
vlastní smrti ať již proto, že živí rodinu, nebo že splácí úvěr nebo pro osoby, které chtějí zmírnit pokles měsíčních příjmů po odchodu do důchodu. V českých podmínkách je životní
pojištění stále oblíbenější zejména pro své nesporné přednosti spočívající zejména v zajímavém zhodnocení úspor a v úsporách na dani z příjmů fyzických osob.
Uzavření vhodného životního pojištění je velmi důležitým rozhodnutím, které není radno činit bez předchozího dobrého uvážení. Má-li totiž životní pojištění krýt vybraná životní rizika v
dostatečné výši, nebývá mnohdy levnou záležitostí. Špatně zvolené životní pojištění pak nejenže neplní funkci, kterou plnit má, ale stane se také neefektivním vyhazováním peněz.
Životní pojištění Životní pojištění bylo nazýváno pojištěním na život, což znamená, že v počátcích pojištění se jednalo o pojištění pro případ smrti. Nikdo z nás neví, jakého věku se dožije, s jakými nepředvídatelnými situacemi se bude muset vyrovnat. Pro životní pojištění platí následující zásady:
1.
2.
Pojistná událost musí být náhodná
Nelze se pojistit pro případ události, která nastane, respektive o níž se ví, že nastane.
(Víme, že smrt nastane určitě, ale náhodné je její načasování, a proto existuje životní pojištění.) 5
V praxi jde tedy o to, že pojišťovna nevyplatí žádnou částku, pokud se na smrti pojištěného nějakým způsobem podíleli pojištěný či obmyšlený (sebevražda, vražda), nebo jim v okamžiku
uzavírání pojistné smlouvy byly známy skutečnosti, které pojišťovně zatajili a podle kterých bylo možno očekávat brzkou smrt pojištěného.
Pojišťovna také nepojistí člověka do neomezeného věku. Každý člověk jednou zemře, životní pojištění je jakási „sázka“ s pojišťovnou, že to bude dříve, než je sjednáno ve smlouvě.
Počátky životního pojištění na území České republiky sahají až do počátku 19. století, kdy zde
začaly působit „ rakouské pojišťovny“. Od druhé poloviny uvedeného století nastal tzv. „boom“ zakládání českých pojišťoven. Životní pojištění se po celou tuto dobu průběžně
vyvíjelo. Dnes lze říct, že je to již produkt klasický, jehož základní přednost obvykle spočívá v kombinaci spoření a pojištění. Jedná se o smluvní dobrovolné pojištění.
Význam pojišťovnictví v ekonomice - obecně •
V podmínkách tržního prostředí pojišťovnictví prostřednictvím své pojišťovací činnosti
•
Pro ekonomiku je důležitá vzájemná vazba státu a pojišťovnictví. Stát podporuje rozvoj
stabilizuje ekonomickou úroveň podniků a životní úroveň obyvatelstva při nahodilé události.
pojišťovnictví nejrůznějšími formami, tato politika na druhou stranu umožňuje přesouvat odpovědnost za sociální situaci a ekonomickou stabilitu na firmy, podniky, společnost a obyvatelstvo •
Pojištění umožňuje fyzickým a právnickým osobám rozložit jejich náklady v podnikání,
udržovat jejich pravidelnost, stabilní úroveň míry zisku a zisk sám.
• Pojišťovnictví svou stabilitou a prosperitou ovlivňuje počet vytvářených pracovních příležitostí. Pojišťovnictví přímo či nepřímo zasahuje do všech oblastí společenského života. Týká se tedy
každého občana, spolku, fyzických nebo právnických osob. Resp. Celé naší společnosti. Optimální fungování pojišťovnictví je jednou z podmínek rozvoje tržního hospodářství.
6
Role životního pojištění v ekonomice
Životní pojištění má význam nejen pro jednotlivce, rodinu a příbuzné, ale svým charakterem má význam společenský a národohospodářský. Vezmeme-li v úvahu nejčastěji sjednávané pojištění
pro případ smrti nebo dožití, které má složku úspornou, spořící a rizikovou, lze tvrdit, že přináší tyto efekty:
Tlumení inflace
•
Životní pojištění je obvykle sjednáváno na 10 a více let. Ten, kdo se rozhodne pravidelně platit
pojistné, vlastně odkládá svoji spotřebu, což má v zásadě protiinflační charakter. Výhodné financování investic
•
Rozhodující část pojistného je kumulována jako úspory v technických rezervách. Pojišťovny
musí zabezpečit jejich zhodnocení. Pojišťovny investují do finančních instrumentů, např. státních dluhopisů, atd. tím podporují likviditu bank a umožňují realizovat rozvojové záměry podniků. •
Doplněk státního důchodového pojištění
Základem zabezpečení ve stáří je státní důchodový systém. Některé produkty životního pojištění umožňují vhodně doplnit zabezpečení ze strany státu soukromou pojistnou ochranou. Přínosy pro státní rozpočet
•
Rozvoj životního pojištění přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Zjednodušeně lze hovořit o: - zdanění zisku pojišťoven
- zdanění některých druhů pojistného plnění
Výhody životního pojištění
Jednou z hlavních výhod samotného životního pojištění je zabezpečení samotného pojištěného
a jeho rodinu pro období, kdy vlastní příjmy budou nižší a zabezpečení rodiny pro případ smrti pojištěného.
Další výhodou životního pojištění je možnost sjednání různých připojištění, která rozšiřují pojistnou ochranu. Připojištění sjednané spolu se životním pojištěním je poskytováno za nižší pojistné.
Jedná se o: •
Pojištění úrazu pro případ smrti
7
• • • •
Pojištění úrazu případ trvalých následků či invalidity Vkladové úrazové pojištění
Denní odškodné při pobytu v nemocnici Pojištění vážných chorob
Významnou výhodou je skutečnost, že pojišťovna, jakmile pojištění akceptuje a nevypoví je
v počáteční dvouměsíční výpovědní lhůtě, nemůže je již později vypovědět. Což má obrovskou výhodu u dlouhodobých smluv.
Výhodou životního pojištění je také možnost snížení základu daně z příjmu o částku až 12 000 Kč. Zmíněné téma je uvedeno níže.
Perspektivy životního pojištění
•
Česká ekonomika je ve fázi zvyšování výkonu, očekává se růst příjmů obyvatel. A
•
Finanční sektor je již stabilizovaný a jeho důvěra v něj se zvyšuje.
vyspělé země mají zájem na rozvoji životního pojištění.
• •
Stát podporuje daňovými úlevami životní pojištění
Zvyšuje se zájem občanů o zabezpečení své rodiny eventuelně o bezpečné investování
•
Roste počet pojišťoven na trhu s životním pojištění, rozšiřuje se nabídka a tím i kvalita
•
Státní dozor se výrazně přiblížil praxi v EU, posílila kontrola „zdraví“ pojišťoven
jejich produktů.
• •
Zvýšila se kvalita pojišťovacích zprostředkovatelů
Zlepšili se podmínky pro zapojení zaměstnavatelských příspěvků do životního pojištění
Důležité pojmy při sjednávání
Zde je pár důležitých pojmů, které by jste měli znát při sjednávání životního pojištění. •
Doba placení běžného pojistného
•
Odbytné
Doba, po kterou trvá pojistníkovi povinnost platit pojistné.
8
Částka, která náleží pojistníkovi při předčasném zániku rezervotvorného pojištění. •
Výše
Pojistná částka
pojistného plnění v případě pojistné události, tj. v případě smrti pojištěného nebo
v případě dožití. •
Vinkulace
Životní pojištění může sloužit také jako záruka zaplacení úvěru v případě smrti příjemce úvěru. V takových případech je pojištění vinkulováno ve prospěch poskytovatele úvěru (banky, stavební spořitelny apod.) •
Dynamizace
Na základě sjednané dynamizace zvýší pojistitel ke každému výročnímu dni počátku pojištění pojistné o oficiálně publikovanou míru inflace v předchozím kalendářním roce, je-li alespoň 5%.
Druhy životního pojištění Životní pojištění pro případ smrti
Pojistnou událostí je smrt pojištěného. Pojistitel vyplatí pojistné plnění obmyšlenému na
základě prokázání pojistné události (úmrtní list). Cena na pojištění pro případ smrti patří k nejnižším mezi životními pojištěními. Životní pojištění pro případ dožití
Pojistnou událostí je dožití se konce pojistné doby, tj. sjednaného věku. Pojistné plnění je
vyplaceno pojištěnému. Jedná se spíše o tvorbu úspor na stáří. Nevýhodou je, že pokud
pojistná událost nenastane, zaniká pojištění bez náhrady. Proto je toto pojištění prodáváno s doplněním výhrady vrácení zaplaceného pojištění v případě smrti pojištěného. Životní pojištění pro případ smrti nebo dožití
Je kombinací pojištění pro případ dožití a pojištění pro případ smrti. Pojistné plnění je
vypláceno obmyšlenému v případě, že pojištěný zemře, nejpozději však při dožití sjednané pojistné doby pojištěnému. Pojistné částky mohou být pro obě rizika shodné, ale i různé.
9
Svatební pojištění
Stavební pojištění je součástí věnového pojištění. Pojištěnou osobou je dítě a k plnění dochází
při dožití dítěte sjednaného věku nebo je plnění odloženo až dojde k sňatku nebo až je požádáno o výplatu. Pojištění v případě smrti pojistníka nezaniká bez náhrady, ale pokračuje dále jako by pojistitel převzal na sebe povinnost platit pojistné. Takovéto pojištění je vlastně spíše spořením.
Důchodové pojištění
Důchodové pojištění je nabízeno jako nadstavba nad státem poskytovanými důchody (starobní,
invalidní, vdovský, vdovecký, sirotčí). Zle ho označit jako pojištění pro případ opakovaného dožití. Pak by byl pojistným plněním každý důchod s pojistnou událostí dožití se dalšího
termínu výplaty důchodu. Důchodové pojištění lze rozšířit o výhradu vrácení zaplaceného pojistného v případě smrti pojištěného. Pro pojistitele nabízející důchodová pojištění je jedním z velkých rizik riziko dlouhověkosti.
Pojištění podle odvětví 1-3 spojené s investičním fondem
Jedná se o pojištění pro případ smrti a dožití, a je to tedy rezervotvorné pojištění s výplatou pojistní částky v případě smrti nebo při dožití konce pojištění. Výhodou je, že si klient může
vybrat do kterých investičních podílových fondů majících rozdílnou investiční strategii budou
jeho prostředky investovány. Může tak dosáhnout vyššího zhodnocení prostředků , ale s tím rizikem, že tento výnos může být nižší než ten, který má zaručen u normálních pojištění. I
v tomto pojištění je zaručena výplata pojistné částky pro případ smrti. Toto pojištění u nás není v současné chvíli rozšířeno tak jako v zahraničí.
Kapitalizace (pojištění spojené s kapitalizačními smlouvami)
Pojistné plnění je vázáno na životní rizika více pojištěných. Může se jednat např. o pojištění
dvojice osob do první smrti nebo do druhé smrti. Platí, že jednou smlouvou je pojištěna skupina osob. Výhodou je nižší cena než při individuálním pojištění.
10
Rady pro uzavření životní pojistky •
Pojistné uzavřete v mladém věku. V případě, že budete pojištění potřebovat na
•
Pojištění si uzavřete do věku minimálně 60 let. Pokud si životní pojištění uzavřete
vrcholu vaší aktivní dráhy, bude pro vás již velmi drahé.
do nižšího věku (např. 40 let), riskujete tím odepření nové životní pojistky z důvodu
významného zhoršení vašeho zdravotního stavu. Věk 60-ti let je také podmínkou pro získání daňového zvýhodnění. •
Nevyužívejte krátkodobých "účelových pojištění". Krátkodobá pojištění na malou
pojistnou částku velmi dobře poslouží svému konkrétnímu účelu, ale neposkytnou vám celoživotní zabezpečení. •
Pojistěte se na dostatečně vysokou částku. Pojistná částka by měla činit 2 až 5
•
S pojištěním si sjednejte pojištění invalidity. V případě plné invalidity nastává situace,
násobek ročního příjmu pojištěného.
kdy pojištěný nejen, že není schopen rodině přinést svůj pravidelný příjem, ale bude také potřebovat prostředky na svoje zabezpečení v této situaci. Příklad:
Muž a žena ve věku 35 let mají dvě děti (11 a 9 let). Mužův měsíční příjem činí 40 000 Kč čistého, žena má okolo 10 000 čistého. Čistý roční příjem rodiny činí 600000 Kč. Rodina je
navyklá na určitou životní úroveň, kterou zajišťuje zejména muž svým výrazně nadprůměrným
příjmem. V případě smrti muže by tato životní úroveň byla výrazně ovlivněna, protože rodina by přišla o 4/5 svých příjmů zatímco své potřeby by přestala saturovat pouze ¼ jejich členů.
Aby bylo riziko takto významného snížení životní úrovně pokryto, měl by muž uzavřít životní pojistku. Žena se sama ze svého příjmu uživí, je ale potřeba zaopatřit děti až do okamžiku, kdy
budou samy vydělávat. Pojistná částka by proto měla být tak vysoká, aby zabezpečila rodinu alespoň na deset let. Řekněme, že by rodina po smrti muže vystačila s 25 000 Kč měsíčně,
aniž by výrazně omezila současný způsob života. V takovém případě by pojistná částka měla činit 15 000 (což je25 000 – 10 000) * 12(měsíců) * 10 (let) = 1 800 000 Kč.
Existuje také riziko, že muže postihne úraz a nebude schopen vykonávat svou předchozí práci
a příjem rodiny výrazně poklesne, navíc se výrazně nesníží její životní náklady. Invalidní důchod by znamenal citelný pokles příjmu, proto je vhodné připojistit muže pro případ invalidity.
11
Příjem ženy je v porovnáním s příjmem muže nízký a smrt ženy by pravděpodobně nepřinesla pokles životní úrovně rodiny. Nemá proto smysl, aby byla žena pojištěna na jakkoliv vysokou
pojistnou částku. Svůj smysl by mohlo mít pojištění invalidity, která může přinést vedle poklesu příjmů i zvýšené náklady.
Při uzavření kapitálové životní pojistky by v případě ženy šla výrazná většina měsíčního
pojistného na spořící část (dožití) u muže by byla část kryjící riziko smrti výraznější nežli u ženy. Pro oba má smysl spořit pro případ dožití, protože odchod ze zaměstnání do důchodu bude znamenat citelný pokles příjmů.
Oba dva se pojistí alespoň do 60-ti let, aby měli nárok na daňové zvýhodnění.
Daňová motivace pro soukromé životní pojištění Dne 1.1.2001 nabyl účinnosti zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Tímto zákonem byla taky upravena problematika zdanění a daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění.
V součastné době na české trhu se životním pojištěním existuje celá řada modifikací pojistných
produktů a jednotlivé pojišťovny je uvádějí pod různými názvy. Vzhledem k tomu, že stát měl
zájem daňově zvýhodnit pouze ty pojistné produkty životního pojištění, které mají charakter tzv. „spoření na stáří“ a mohou tím pádem doplnit státní důchodový systém, tak se daňové výhody mohou týkat jen soukromého životního pojištění.
Daňová úleva se vztahuje na ty pojistné smlouvy, ve kterých je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v němž poplatník dosáhne věku 60 let. Déle osoba pojištěného musí být shodná s osobou plátce pojištění a plátce daně z příjmu.
12
Vymezení, rozsah a uplatnění daňových úlev u životního pojištění
Poplatník – fyzická osoba Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné. Maximální
částka, kterou lze odečíst na zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Úlevu je možné získat i na některá připojištění. V žádném případě se tato úleva nemůže týkat
pojištění pro případ úrazu a to i když je uzavíráno spolu s životní pojistkou. V takovém případě se část pojistného od daně neodečítá.
Následující tabulka ukazuje, jakých daňových úlev lze docílit v závislosti na výši ročního příjmu:
Tab.1: Daňové úlevy v závislosti na měsíčním pojistném a výši ročního příjmu1 Měsíční pojistné
Roční úspora na dani pro příjem v Kč od 0 od 109 200 od 218 400 nad 331 200 do 109 200 do 218 400 do 331 200 1 200 Kč 180 Kč 240 Kč 300 Kč 384 Kč 2 400 Kč 360 Kč 480 Kč 600 Kč 768 Kč 3 600 Kč 540 Kč 720 Kč 900 Kč 1 152 Kč 4 800 Kč 720 Kč 960 Kč 1 200 Kč 1 536 Kč 6 000 Kč 900 Kč 1 200 Kč 1 500 Kč 1 920 Kč 7 200 Kč 1 080 Kč 1 440 Kč 1 800 Kč 2 304 Kč 8 400 Kč 1 260 Kč 1 680 Kč 2 100 Kč 2 688 Kč 9 600 Kč 1 440 Kč 1 920 Kč 2 400 Kč 3 072 Kč 10 800 Kč 1 620 Kč 2 160 Kč 2 700 Kč 3 456 Kč 12 000 Kč 1 800 Kč 2 400 Kč 3 000 Kč 3 840 Kč Roční daňová úleva
100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 900 Kč 1 000 Kč nad 1 000 12 000 Kč 1 800 Kč Kč
2 400 Kč
3 000 Kč
3 840 Kč
Daňové úpravy pro zaměstnavatele Pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění se
považuje za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
maximálně však do výše 8 000 Kč za jednoho zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část.
1
www.finance.cz 13
Pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění se nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení.
Pro zaměstnavatele i zaměstnance je tedy výhodné platit zaměstnanci místo části jeho mzdy
část životního pojištění. Zaměstnanec se takto zajišťuje na stáří a neplatí z tohoto plnění sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavatel si může dát celou částku (pokud je to 8000 Kč a méně) do nákladů a také neodvádí žádné sociální a zdravotní pojištění.
Příklad: Karel vydělává 50 000 Kč měsíčně a platí si každý měsíc 1000 Kč (12000Kč/rok) na kapitálové životní pojištění. Jeho zaměstnavatel mu každý měsíc přispívá 667 Kč (zhruba
8000 Kč/rok). Za rok si může Karel snížit daňový základ o 12 000 Kč, čímž ušetří 3840 Kč na
dani z příjmu fyzických osob. Kdyby 8000 Kč, které mu za rok zaplatí zaměstnavatel dostal Karel jako součást mzdy, musel by z nich odvést 1000 Kč pojistného (zdravotní a sociální), zaměstnavatel by na zdravotním a sociálním pojištění odvedl dalších 2800 Kč, které takto odvádět nemusí. Zaměstnavatel si celých 8000 Kč může uvést do nákladů, neplatí z nich tedy
daň, podobně jako kdyby tyto peníze byly součástí mzdy. Pro Karla není těchto 8000 také
zdanitelným příjmem, ušetří tedy dalších 2560 Kč oproti tomu, kdyby mu zaměstnavatel zvýšil mzdu o 8000 za rok.
Roční pojistné pro Karlovo životní pojištění činí 20 000 Kč, z části těchto peněz je kryto riziko Karlovy smrti před 60. rokem života, zbytek se mu v průběhu let zhodnocuje a dostane jej v 60. letech a bude zajištěn ve stáří. O tyto peníze tedy nepřichází. Co z toho ale má teď
oproti tomu, kdyby z celou částkou naložil jinak? Co z toho má zaměstnavatel oproti tomu, kdyby Karlovi místo placení životní pojistky zvýšil mzdu o 8000? Co z toho má zaměstnavatel: 2800 Kč
Co z toho má zaměstnanec: 3840 + 1000 + 2560 = 7400 Kč
Kdyby chtěl Karel využít 20 000 (z části ze své mzdy a z části z peněz, které je ochoten uvolnit zaměstnavatel) jinak, měl by k dispozici pouze 9800 Kč, což je méně než 50% z původní částky!
14
Zdanění pojistného plnění
Zdanění plnění z pojištění, na něž byl uplatněno daňové zvýhodnění, odpovídá v zásadě dosavadní praxi. Je však stanoven postup v případě, že podmínky zvýhodnění nebyly dodrženy.
Výplata plnění při splnění podmínek daňového zvýhodnění Základem daně je plnění ze soukromého životního pojištění po snížení o zaplacené pojistné. Rozdíl, který je podle zákona o daních z příjmů považován za příjem z kapitálového majetku, je zdaněn sazbou 15%. Rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu.
Výplata odbytného Jestliže dojde k výpovědi pojistníka v kratší době než bylo sjednáno, pak se vyplácí tak zvané odbytné. K 1.1.2001 došlo ke zvýšení sazby srážkové daně z 15% na 25% při zániku smlouvy
a to i v případě, že nebyly uplatněny daňové úlevy. To platí i pro fyzické osoby i pro zaměstnance, za které platí pojistné zaměstnavatel. Při dřívějším ukončení pojištění zaniká
nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části zakladu daně a poplatník je povinen za zdaňovací období podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech základ daně snížen.
Životní pojištění – postavení v důchodovém systému Důchodový systém v České republice se opírá především o státní důchodové pojištění, které je
založeno na povinném průběžném financování. Jde o mezigenerační solidaritu, kdy generace obyvatel v aktivním věku přispívá na důchody generaci důchodců.
Nejen v České republice, ale i v jiných ekonomicky vyspělých zemích, se státní důchodový systém dostává pod tlak, který je způsoben především: • •
Růstem počtu lidí v důchodovém věku
Poklesem počtu osob v produktivním věku.
Podstata problém spočívá v tom, že méně osob musí přispívat na více osob v důchodovém věku. Proto se hledají taková řešení, která by státnímu systému odlehčila. V České republice
patří mezi doplňkové systémy zatím penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní 15
pojištění. V budoucnosti by mělo tvořit třetí významnou složku zaměstnanecké penzijní připojištění.
Členění důchodového systému v EU
Tab.2: Pilíře důchodového systému EU2 1.pilíř
2.pilíř 3.pilíř
Státní důchodové pojištění („pay as you go“)
Zaměstnanecké penze
Individuální pojištění (připojištění, zabezpečení)
1.pilíř – Právním předpisem je stanovena povinnost zaměstnanců hradit příspěvky na důchodové pojištění
2.pilíř – Zaměstnavatel dobrovolně nebo povinně (na základě zákona) hradí příspěvky za své
zaměstnance na některou z forem zaměstnaneckých důchodů.
3.pilíř – Jde o individuální dobrovolné zabezpečení jednotlivce na základě smlouvy s pojišťovnou nebo penzijním fondem.
Význam 2. a 3 pilíře by měl v České republice narůstat. V materiálu "Hlavní teze
koncepce dalšího pokračování důchodové reformy“ z roku 2001 se přepokládá, že po roce 2010 by měly doplňkové systémy poskytovat již 14-25 % čistého předdůchodového příjmu.
Vývoj v této oblasti bude záležet zejména na vývoji politické situace. Občanská demokratická strana přišla s tezí tak zvaného „rovného důchodu“, který by zajistil člověku v neproduktivním
věku příjem pouze na úrovni životního minima. Individuální pojištění a zaměstnanecké penze by tak tvořili klíčovou část důchodového zabezpečení. Individuální pojištění hraje významnou
roli i u zastánců průběžného systému, což je způsobeno především prodlužující se střední délkou života a růstem výdajů na důchody oproti příjmům z pojištění.
Pojistný trh v číslech Tab.3: Vývoj předepsaného pojistného členů ČAP v letech 2000 - 20053 2
Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven: Životní pojištění. GRADA Publishing, spol.s.r.o., 2002. ISBN
80- 247-0146-4.
16
Předepsané pojistné členů ČAP (Česká asociace pojišťoven) 1-6/2005 (v mil. Kč) 2004 (v mil. Kč) 2000 (v mil. Kč) Celkem 60 278 111 538 69 229 Neživotní 30 838 67 335 46 468 Životní 22 240 44 203 22 761 Tab.4: Vývoj nákladů na pojistné plnění v letech 2003 - 2004 Náklady na pojistné plnění 2004 (v mil. Kč) 2003 (v mil. Kč) Celkem 58 150 59 653 Neživotní 34 795 44 310 Životní 23 355 15 343
4
Tab.5: Vývoj počtu vyřízených pojistných událostí v letech 2003 - 2004 Počet vyřízených pojistných událostí 2004 (ks) 2003 (ks) Celkem 2 429 122 2 186 980
5
Tab.6: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění v letech 2003 – 2004 v ČR6 Podíl na celkovém předepsaném pojistném 2004 (%) 2003 (%) Neživotní 60,4 60,7 Životní 39,6 39,3 Graf1: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění v letech 1995 – 2004 v ČR7
Tab.7: Počet pojišťoven podle provozované činnosti v letech 1998 - 20048 3 4 5 6 7 8
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004
17
2004/2000 (%) 61,1 44,5 94,2
Počet pojišťoven podle druhu provozované činnosti 1998 2000 Celkem 41 41 Neživotní 19 20 Životní 5 3 Se smíšenou činností 17 18
18
2002 42 22 3 17
2004 40 21 3 16
Graf2: Podíl pojištění podle druhu v roce 20049
Pojišťovny a životní pojištění v ČR
Jedničkou na českém trhu v životním pojištění je Česká pojišťovna (zhruba 36% předepsaného pojistného) následována Kooperativou, a.s. (12,4%) a Nationale-Nederlanden, životní pojišťovnou (12%). Jedna další pojišťovna drží na trhu podíl větší než 5%. Závěr
Životní pojištění je v součastné době nejvíce udává tempo součastnému pojistnému trhu
a jeho výrazný růst překročil ji růst majetkového pojištění. Předepsané pojistné se ročně zvýšilo o 24,2% v roce 2001, o 15,6% v roce 2002, o 14,6% v roce 2003, o 7,1% v roce 2004 a o 9
Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2004
19
3,7% v roce 2005. A toto tempo dále pokračuje. Avšak když se podíváme na výše uvedené tabulky zjistíme, že předepsané pojistné na majetkovém pojištění je podstatně větší, než na životním pojištění.
Rozvoji životního pojištění napomáhá nutnost důchodové reformy a využití životního pojištění jako
prostředku
pro
dobrovolnou
akumulaci
finančních
prostředků
k zabezpečení
v důchodovém věku. Proto se dá předpokládat další rozvoj a nárůst životního pojištění.
Podstatnou roli bude hrát zejména politika státu, která může důchodovou reformou nebo daňovou politikou situaci i vývoj v této oblasti významně pozměnit.
20
II. Životní pojištění na Slovensku a srovnání s ČR Úvod
Rozvoj pojišťovnictví a životního pojištění na Slovensku byl po většinu svého vývoje svázán s vývojem pojišťovnictví na našem území. Po rozdělení federace došlo k rozdělení a osamostatnění pojišťoven působících na území Československa. Obdobné podmínky, základní legislativa společný vstup do EU vedly k podobnému postavení životního pojištění mezi produkty pojišťoven a také v daňovém systému Slovenské republiky.
Také na Slovensku roste a v budoucnosti by i měl růst podíl druhého a třetího pilíře
důchodového systému. Lidi v aktivním věku by měla ke spoření motivovat zejména snaha
zajistit se proti poklesu životní úrovně po odchodu do důchodu a potřeba krytí rizika smrti (stejně jako v ČR) - snaha zajistit rodinu nebo blízké pro případ předčasného úmrtí. Daňová zvýhodnění
Podle § 11 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov může fyzická osoba uplatnit příspěvky na doplňkové důchodové spoření nebo pojistné na životní pojištění jako nezdanitelnou část základu daně a to až do výše 12 000 Sk ročně.
Podmínkou pro tuto daňovou úlevu je smlouva uzavřena minimálně do roka, kdy pojištěný (a
pojistník v jedné osobě) dovrší pětapadesátý rok věku a délka smlouvy minimálně 10 let. Kapitálové výnosy z životního pojištění podléhají dani.
Od 1.1.2006 platí na Slovensku novinka, uznávající zaměstnavateli jako výdaj (z hlediska daně)
příspěvek na důchodové spoření nebo pojištění zaměstnanci a to až do výše 6% ze zúčtované mzdy nebo z náhrady mzdy. Příklad:
Zaměstnanec na Slovensku vydělává 30 000 Sk. Každý měsíc platí pojistné na kapitálové
životní pojištění ve výší 1 000 Sk. O tuto částku si může snížit daňový základ a zaplatit tak na dani z příjmu fyzických osob o 2 280 Sk méně.
Pokud mu bude zaměstnavatel přispívat na jeho životní pojistku, může tak činit až do výše 21 600 (=30000 * 12 * 0,06) Sk ročně s tím, že tuto částku nedaní.
21
Pojišťovny a životní pojištění na Slovensku
Největší pojišťovnou na slovenském trhu je Allianz - Slovenská poisťovňa, a.s s podílem
celkového předepsaného pojistného na přesahujícím 35%. Allianz vévodí trhu také v oblasti životního pojištění, kde drží zhruba 26% podíl. Druhá největší pojišťovna v SR, Kooperativa poišťovňa, a.s., která má na trhu více než 21% podíl je v oblasti životního pojištění až trojkou
na trhu s necelými 15%. Před ní je pojišťovna specializovaná na životní pojištění AMSLICO AIG Life, a.s., jejíž podíl v životním pojištění přesahuje 15%. Poslední pojišťovnou, která drží
na trhu životního pojištění podíl větší než 10% je ING životná poisťovňa, která se také specializuje na životní pojištění a má podíl necelých 11%.10 Více než 65% trhu tak drží pouhé čtyři pojišťovny.
Nabídka životního pojištění se příliš neliší od nabídky v České republice. Můžeme nalézt obdobné produkty kryjící riziko smrti a dožití spojené s možnostmi různých doplňkových pojištění.
Slovenská asociácia sprostredkovatelov v poišťovňictve, údaje za rok 2005; http://www.samp.sk/?lg=1&s=80&art=115 10
22
III. Životní pojištění v Rakousku a srovnání s ČR Úvod
Vývoj životního pojištění v Rakousku se v zásadě podobal vývoji životního pojištění v našich
zemích. Lze zaznamenat dva významné rozdíly. Jednak byl vývoj v Rakousku započat o něco dříve a pak také u našich sousedů nedošlo k přerušení přirozeného vývoje čtyřicetiletou absencí tržní ekonomiky.
V roce 1823 byla ve Vídni založena Vídeňská všeobecná vdovská pojišťovna a Institut pro sirotčí důchody, což lze považovat za počátek institucionálního životního pojištění v Rakousku. Od té doby se produkty životního pojištění vyvíjely. Jisté přerušení kontinuálního
vývoje znamenala anexe Rakouska a veliké snížení reálné ceny veškerých úspor během druhé světové války. Po válce se situace opět normalizovala zejména vyloučením Německých pojišťoven z obchodních jednání a převedením jejich portfolia do Wiener Allianz.11
Na rozdíl od Čechů využívají obyvatelé Rakouska služeb soukromých pojišťoven už desítky let
a existuje tak větší důvěra v jejich produkty. Individuální pojištění je nedílnou součástí penzijního zabezpečení.
Vedle historického kontextu má na současný stav životního pojištění asi největší vliv legislativa
v podobě, jakou získala po daňové reformě v roce 1996. Na jejím základě došlo k daňovému zvýhodnění dlouhodobých pojistných smluv. Daňová zvýhodnění
V oblasti daňových zvýhodnění je pojištění a v životním pojištění asi největší rozdíl mezi Českou a Rakouskou praxí.
Obecně platí, že je plnění z pojištění v Rakousku osvobozeno od daně z příjmu, což je dáno
mimo jiné tím, že platby pojistného podléhají speciální dani z pojištění. Mohou nastat tři výjimky, kdy toto obecné ustanovení neplatí.
1. Pojistné plnění má podobu pravidelné, neustále opakovaně vyplácené renty. Tato renta pak podléhá dani z příjmu (v případě důchodu vypláceného z důchodového pojištění je tento příjem od daně z příjmu osvobozen).
2. Pokud si pojištěný vybere během doby trvání smlouvy nějaké neplánované zvláštní plnění (zpětný odkup, částečný zpětný odkup), může po něm být požadován nějaký daňový doplatek. 11
Kylbergeová, V.: Pojistný trh životního pojištění v ČR a ve vybraných ekonomikách Evropské unie 23
3. V případě využívání možnosti daňových odpisů a porušení podmínek pro jejich získání (následuje zpětné zdanění)
Daň z pojištění je Rakouskou specialitou. Obdobná daň se vyskytuje ještě od roku 2000 v Itálii. U životního pojištění existují dvě sazby daně z pojištění. Sazba 4% platí pro pojištění
s průběžným placením pojistného a pro pojištění s jednorázovou platbou, které trvá déle než 10 let. Pro pojištění s jednorázovou platbou, které trvá kratší dobu než 10 let platí daň z pojištění
ve výši 11%. V případě uzavření smlouvy s jednorázovou platbou na dobu delší než 10 let a předčasném ukončení této smlouvy dochází k sedmiprocentnímu dodanění.
Platbu na životní pojištění je možné také odečíst od základu daně. Od daňové reformy z roku 1996 je to možné učinit pouze tehdy, pokud je pojištění sjednané jako „důchodové pojištění“ v případě dožití se určeného věku má plnění podobu doživotní renty - nebo jako pojištění rizika smrti.
V Rakousku existuje speciální daňové zvýhodnění, které umožňuje snižovat v omezené míře
základ daně. Jedná se o tak zvaná „zvláštní vydání“ (Sonderausgaben), ze kterých se neplatí (částečně) daň z příjmu. Za zvláštní vydání je možné považovat i platbu životního pojištění
uzavřeného za stanovených podmínek. Pojistník musí platit pojistné buďto sám sobě, nebo
svému manželovi (pokud nežijí dlouhodobě odloučeně) či dítěti a nesmí peníze z pojištění vybrat prvních deset let trvání smlouvy. Zákonem je stanovená částka, do které je možné zvláštní výdaje od daně odečítat (více hranic, např. podle počtu dětí) a existuje poměrně složitý systém, podle kterého se tyto daňové úlevy projeví na celkové výši daně.
Od roku 2003 existuje v Rakousku další možnost státem podporovaného spoření na stáří. Jedná se o zvýhodněné „spoření-pojištění“, které poskytují různé banky a pojišťovny formou
životního pojištění, fondové investice nebo důchodového spoření. Platby pojistného v rámci tohoto zvýhodnění jsou osvobozeny od daně z pojištění (stejně tak jsou osvobozeny od daně i
kapitálové výnosy a v konečné fázi je osvobozeno i plnění od daně z příjmu). Navíc stát připíše pojištěnému (a povinně i pojistníkovi v jedné osobě) jako prémii určené procento z jeho platby.
Procento se může rok od roku lišit, stejně jako maximální částka, ze kterého se počítá. V roce
2006 může každý pojištěný získat ročně až 176 Euro, což je 8,5% z částky 2 066 Euro. Platbu, za kterou se získává tato prémie, není možné odečíst od základu daně z příjmu formou
24
„zvláštního vydání“. Pro získání příspěvku a daňových zvýhodnění je potřeba splnit několik podmínek. Zejména se jedná o nutnost existence smlouvy na alespoň 10 let. Důležité je také to,
aby nebylo vypláceno plnění před 40. rokem věku. Využívat možnosti získat prémii může každý rakouský občan mladší 62 let.
Pojišťovny a životní pojištění v Rakousku
Z hlediska sumy předepsaného pojistného drží v Rakousku větší než 10% podíl na trhu tři pojišťovny – Sparkassen-Versicherung (13,32%), Wiener Staedtische (12,07%) a Raiffeisen (10,24). Větší než pětiprocentní podíl má dalších pět pojišťoven.12
Produkty nabízené na rakouském trhu se příliš neliší od produktů nabízených v České republice. Výjimku tvoří někdy speciálně prezentované nabídky splňující podmínky pro získání prémie od státu.
12
Podle www.vvo.at, stav v roce 2004 25
Závěr
Při srovnávání pozice životního pojištění v České republice, Slovensku a Rakousku lze konstatovat, že se tento produkt a jeho vnímání ve třech středoevropských zemích příliš neliší.
Hlavní cíle uzavírání životní pojistky jsou ve všech státech stejné – zajistit blízké pro případ
smrti a zajistit se před poklesem životní úrovně po odchodu do penze. Ve všech případech je životní pojištění podporováno státem, který si uvědomuje jeho pozici ve třetím pilíři důchodového systému – individuálním spoření. Podpora má formu daňových úlev. V České
republice a na Slovensku mají občané možnost odečítat placené pojistné od daňového základu,
v Rakousku mají obdobnou možnost díky zařazení životního pojištění do systému „zvláštních
vydání“, které umožňují daňovou úlevu. Výraznějším motivem pro uzavření životní pojistky v Rakousku je systém prémií, při kterém může pojistník získat jako bonus od státu až 176 Euro při pojistném 2066 Euro. Z absolutního hlediska tak může Rakušan získat díky smlouvě na životní pojištění více než Čech či Slovák. Na získání maximální prémie ale musí na pojistné vynaložit mnohem více volných prostředků. Příklad:
Čech může při ročním pojistném 12 000 Kč ušetřit na dani z příjmu maximálně 3 840 Kč.
Slovák ušetří ročním pojistném 12 000 Sk 2 280 Sk. Aby Rakušan získal svých 5280 Kč,13 musí
utratit za pojistné celých 61980 Kč. Aby získal 3840 Kč jako Čech, musel by zaplatit 45 176 Kč, což je více asi 3,76 krát více.
Jako výhoda českého a nově i slovenského systému oproti systému rakouskému se zdá být
zvýhodnění zaměstnavatele při přispívání na zaměstnancovo životní pojištění. Tato výhoda je daná zejména tím, že v Čechách ani na Slovensku není prozatím přikládán význam druhému
pilíři důchodového systému, který je tímto příspěvkem částečně nahrazován. V Rakousku v tomto ohledu pokročili dále a spojení zaměstnavatele a příspěvku na penzi řeší jinak.
V Rakousku nemá žádná pojišťovna dominantní postavení, zatímco v České a Slovenské republice jsou pojišťovny s podílem přesahujícím 35%. Důvod bychom možná mohli nalézt ve větší trhu a delší tradici pojišťoven v Rakousku.
13
Přepočet při kurzu 30Kč/Euro 26
Seznam použité literatury Kylbergeová, V.: Pojistný trh životního pojištění v ČR a ve vybraných ekonomikách Evropské
unie, Bakalářská práce ESF MU 2005.
Životní pojištění. GRADA Publishing, Praha 2002. Elektronické zdroje
Jahresbericht Versicherungsverband Oesterreich, 2004. (www.vvo.at) Výroční zpráva České asociace pojišťoven, 2004. (www.cap.cz)
Gahler, K.: FK Steuern Oesterreich Personenversicherung, MSG Systems, Munich 2003. Versicherungsleitfaden; AGENS & KETTERL, Wien 2004. (www.vvo.at) Internetové zdroje
https://www.bmf.gv.at/Steuern http://www.cap.cz
http://www.finance.cz
http://www.finance.gov.sk http://www.generali.at
http://www.generali.cz
http://jaspi.justice.gov.sk http://www.koop.cz
http://www.koop.sk
http://www.samp.sk
http://www.sparkasse.at
http://www.staedtische.co.at http://www.vvo.at
http://www.wu-wien.ac.at/versicherung
27
