MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko – správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY VYBRANÉHO REGIONU V JMK (OBEC II STRÁŽNICE) Absorption capacity analysis aimed on selected region within the Southern Moravia (Strážnice)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc.
Autor: Martina Juříková
Brno, červen 2007
Jméno a příjmení autora:
Martina Juříková
Název bakalářské práce:
Analýza absorpční kapacity vybraného regionu v JMK (obec II Strážnice)
Název v angličtině:
Absorption capacity analysis aimed on selected region within Southern Moravia (Strážnice)
Katedra:
Veřejná ekonomie
Vedoucí bakalářské práce:
Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc.
Rok obhajoby:
2007
Anotace Tato práce se zabývá analýzou absorpční kapacity jihomoravského města Strážnice a vzhledem ke zjištěné provázanosti s ostatními obcemi mikroregionu Strážnicko také analýzou absorpční kapacity celého mikroregionu. Zaměřuje se převážně na segment kultury a cestovního ruchu, který je pro toto území nejtypičtější. Analýza zachycuje 2 časová období. Jednak jsou zkoumány projekty, které byly realizovány prostřednictvím strukturálních fondů v letech 2004 – 2006, jednak představuje projekty, které mohou být výhledově realizovány v programovacím období 2007 – 2013.
Annotation This work is based on the absorption capacity analysis aimed on Southern Moravian town Straznice and also the absorption capacity analysis aimed on other small towns and villages in micro region of Straznicko, regarding to the cohesion among Straznice and the other items of the micro region. It is especially aimed on the segments of culture and travel movement which are the most typical for this area. The analysis covers two periods. At first, there are analyzed projects which were realized through structural funds in the period from 2004 to 2006. At second, there are introduced the projects which could be implemented in the period from 2007 to 2013.
Klíčová slova: absorpční kapacita, regionální politika, strukturální fondy, mikroregion, místní akční skupina, kultura, cestovní ruch
Keywords: Absorption capacity, regional policy, structural funds, micro region, local operational group, culture, travel movement 2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Jaroslava Rektoříka, CSc., a že jsem uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
……………………………………..
V Brně dne 26. 6. 2007
3
Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Doc. Ing. Jaroslavu Rektoříkovi, CSc. za příkladné vedení při zpracovávání této práce, panu Mgr. Vítu Hrdouškovi za poskytnuté informace a také bych ráda poděkovala své rodině a svým spolupracovníkům za trpělivost, kterou se mnou v období psaní bakalářské práce měli.
V Brně dne 26. 6. 2007
4
Obsah práce Úvod ...........................................................................................................................................6 1. Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí ....................................................................12 1.1 SWOT analýza území .................................................................................................15 1.2 Celková strategie rozvoje mikroregionu.....................................................................17 2. Analýza území z hlediska segmentu kultury a cestovního ruchu na Strážnicku ..........19 2.1 Hmotné kulturní dědictví ............................................................................................19 2.1.1 Strážnice...............................................................................................................19 2.1.2 Ostatní obce mikroregionu...................................................................................19 2.2 Nehmotné kulturní dědictví ........................................................................................21 2.2.1 Strážnice...............................................................................................................21 2.2.2 Ostatní obce mikroregionu...................................................................................21 2.3 Přírodní dědictví Strážnicka........................................................................................23 2.4 Typy turistiky a jejich četnost.....................................................................................24 2.5 Podmínky pro cykloturistiku ......................................................................................25 2.6 Institucionální zabezpečení.........................................................................................26 3. Analýza zkráceného programovacího období 2004 - 2006..............................................28 4. Analýza programovacího období 2007 – 2013 .................................................................32 4.1 Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví ............................................32 4.1.1 Projekty místního a regionálního významu .........................................................33 4.1.2 Projekty nadregionálního významu .....................................................................33 4.2 Kvalita života ve venkovských oblastech...................................................................34 4.2.1 Projekty místního a regionálního významu .........................................................34 4.2.2 Projekty nadregionálního významu .....................................................................35 4.3 Zlepšování životního prostředí a krajiny ....................................................................36 4.3.1 Projekty místního a regionálního významu .........................................................36 4.3.2 Projekty nadregionálního významu .....................................................................36 Závěr ........................................................................................................................................37 Seznam použité literatury a dalších pramenů......................................................................39 Seznam tabulek .......................................................................................................................41 Seznam příloh..........................................................................................................................42
5
Úvod Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a tím se otevřely nové možnosti jejího rozvoje. Jedním z nejdůležitějších integračních nástrojů, které ČR dostala svým vstupem k dispozici, je využívání finanční pomoci, které poskytují strukturální fondy. Strukturální fondy jsou finančním nástrojem regionální politiky, která se řadí mezi nejvýznamnější politiky v rámci EU - z rozpočtu Evropské unie je do ní směřována zhruba jedna třetina celkových výdajů. Tyto výdaje jsou vynakládány na posílení hospodářské, sociální a územní „soudržnosti“ EU, ke snižování rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů a tím ke snižování nerovností v životní úrovni občanů. Je koncipována jako tzv. komunitární (koordinovaná) politika, což v praxi znamená, že na jednotlivých členských státech spočívá realizace regionální politiky, koordinace a harmonizace je v kompetenci orgánů EU. Motivy existence regionální politiky: -
ekonomické – plné využití všech výrobních faktorů, motiv ekonomického růstu
-
sociální – hlavním důvodem vzniku regionální politiky byl původně požadavek plné zaměstnanosti
-
politické
-
ekologické
Vývoj regionální politiky Evropské unie: „K vytvoření společné regionální politiky (politiky koheze nebo politiky soudržnosti) jako nástroje pro zmírnění nerovností mezi regiony prostřednictvím finanční pomoci docházelo postupně, v závislosti na jednotlivých stádiích budování společného trhu. Za období vzniku regionální politiky jsou považována sedmdesátá léta, pro něž bylo z hlediska Společenství charakteristické odblokování politické krize, a tedy i stanovení nových integračních priorit, např. v podobě plánu hospodářské a měnové unie. V tomto období byl také ze strany Komise proveden základní monitoring potřeb evropských regionů, byly stanoveny výchozí cíle regionální politiky a byl založen nejdůležitější nástroj společné regionální politiky Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF, European Regional and Development Fund).“ 1 -
1951 – 1973 Období „důvěry ve volný trh“ – dochází k posílení národní regionální politiky jednotlivých států bez společné koordinace, pozornost je soustředěna na oblasti postižené útlumem těžkého průmyslu a zaostalé venkovské regiony.
1
Fiala, Pitrová: Evropská unie, str. 440
6
Zmenšování zaostávání méně vyspělých regionů bylo jednou z priorit Římské smlouvy (1957) o založení EHS. -
1974 – 1986 Zrod „evropské“ regionální politiky – společná evropská regionální politika uskutečňovaná orgány ES na nadnárodní úrovni, která se zaměřuje především na restrukturalizaci starých průmyslových regionů. Od poloviny 80. let se v Bruselu začínají objevovat informační kanceláře regionů.
-
1987 – 1999 Směrem k hospodářské a sociální soudržnosti – regionální politika se reorganizovala do strukturální politiky, která komplexněji pokrývá celou oblast hospodářské a sociální soudržnosti a zaměřuje se především na podporu nejméně rozvinutých oblastí. V roce 1992 došlo na Maastrichtské mezivládní konferenci k přijetí zásady subsidiarity, k založení Výboru regionů, zavedení spolupráce v Radě a k zavedení práva regionů předkládat žaloby na poškozování jejich práv, iniciovala zřízení Fondu soudržnosti. V roce 1995 bylo založeno Shromáždění regionů Evropy, což o dva roky později vedlo k vytvoření lobby regionů, sloužících k společnému hájení zájmů regionů v EU.
-
2000 – 2006 Nová výzva – příprava na východní rozšíření - hlavními prioritami se této etapy se staly – větší koncentrace finančních prostředků, snížení počtu cílů a menší plošnost poskytované pomoci, vyšší efektivita využívání pomoci, zdokonalení kontroly a zlepšení fungování a správy fondů, zjednodušení celého procesu
-
2007 – 2013 Nová architektura politiky soudržnosti EU – cílem je: - konvergence - regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - evropská územní spolupráce
Fungování regionální politiky EU je postaveno na několika základních principech: -
princip koncentrace (zásada koncentrace úsilí) – soustředění největších prostředků na předem definované cíle do regionů s nejvážnějšími problémy
-
princip programového plánování – pomoc je namířena do nejméně rozvinutých regionů a je realizována formou víceletých a víceoborových programů
-
princip partnerství (komplementarity) – je vyžadována spolupráce příjemců a všech ostatních subjektů jmenovaných členským státem ve všech fázích a na všech úrovních procesu
-
princip adicionality (doplňkovosti) – kladen důraz na finanční zainteresování příjemce, jehož cílem je vyšší efektivnost vynakládání poskytnutých prostředků 7
-
princip monitorování a vyhodnocování – ve všech fázích procesu dochází k průběžnému sledování a vyhodnocování efektivnosti využívání prostředků a to z hlediska věcného i finančního
Hlavními nástroji regionální politiky EU jsou 2 strukturální fondy, z nichž se financují programy rozvoje regionů: -
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF – European Regional Development Fund) – založen v roce 1975, objemem finančních prostředků je největším fondem
-
Evropský sociální fond (ESF - European Social Fund) – založen v roce 1960, je hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU. Zaměřuje se na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy
V programovacím období 2004 – 2006 bylo v rámci regionální politiky možné čerpat finanční prostředky ještě z dalších 2 strukturálních fondů: -
Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF – Eureopean Agricultural Guidance and Guarantee Fund) – založen v roce 1962 a z jeho zdrojů byl financován rozvoj venkovských oblastí. Byl rozdělen do dvou sekcí – orientační a záruční. Orientační sekce podporovala rozvoj venkova v souladu s Cílem 1, záruční působila v oblastech vývozních kompenzací, stabilizací cen apod.
-
Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG – Financial Instrument for Fisheries Guidance) – založen v roce 1994 za účelem financování rozvoje přímořských regionů i rybářského odvětví
Cíle regionální politiky byly pro zkrácené programovací období 2004 - 2006 definovány následovně:2 -
Cíl 1 – podpora rozvoje zaostávajících regionů – týkal se regionů, ve kterých bylo HDP pod hranicí 75 % průměru členských zemí EU. Byl financován z fondů ERDF, ESF, EAGGF, FIFG.
-
Cíl 2 – podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací – týkal se regionů, které nespadaly pod Cíl 1, ale dlouhodobě vykazovaly vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň životního prostředí či školství. Byl financován ze strukturálních fondů ERDF, ESF, FIFG.
2
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
8
-
Cíl 3 – podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání – účelem bylo snížení nezaměstnanosti formou vzdělávání, školení a rekvalifikace. Mohl být financován pouze ze strukturálního fondu ESF.
Ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006 byly k řešení regionálních problémů také využívány čtyři tzv. Iniciativy společenství:3 -
INTERREG III - pomáhal rozvoji přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce
-
URBAN II - podporoval uskutečňování inovačních strategií ve městech a městských čtvrtích
-
LEADER+ - pomáhal projektům na rozvoj venkova
-
EQUAL - byl zaměřen na boj proti diskriminace na trhu práce
Pro programovací období 2007 – 2013 jsou cíle regionální politiky definovány takto:4 -
cíl Konververgence – podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. Peníze na jeho realizování je možno použít z ERDF a ESF
-
cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – podpora regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF
-
cíl Evropská územní spolupráce – podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Pro financování tohoto cíle je možné využít výhradně ERDF.
Pro programovací období 2007 – 2013 byly zavedeny zcela nové komunitární programy, jejichž cílem je podpora členských států a jejich řídících orgánů ve využívání strukturálních fondů. Jedná se o tyto programy:5 -
JASPES – společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech
-
JEREMIE – společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele
-
JESSICA – společná evropská podpora pro udržitelné investice v městských oblastech
Maximální možné využití příležitosti k čerpání finančních prostředků z výše uvedených zdrojů je přímo závislé na schopnosti jednotlivých subjektů o tyto peníze požádat. Tato 3
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz 5 Zdroj: www.euroskop.cz 4
9
schopnost se nazývá absorpční kapacita. Analýza absorpční kapacity je hlavním předmětem této práce. K analýze jsem si původně vybrala město Strážnice, a to především z toho důvodu, že je to město, které je již 21 let mým domovem. Po předběžném průzkumu, jehož výsledkem bylo zjištění, že strážnické subjekty samostatně projevují v této oblasti minimální aktivitu, jsem považovala za nutné, rozšířit zkoumání na celý mikroregion Strážnicko. Dalším důvodem tohoto rozšíření je fakt, že jsem přesvědčena o tom, že ne město, ve kterém žijeme či pracujeme, ale celý region, zásadním způsobem ovlivňuje náš každodenní život. Smyslem této práce je zároveň upozornit na fakt, že by žádnému jednotlivci nemělo být lhostejné, jak se region, ve kterém žije, vyvíjí a kam směřuje.
Vzhledem k tomu, že podrobný rozbor celého mikroregionu by byl pro potřeby této práce příliš rozsáhlý, vybrala jsem si pro analýzu dva segmenty - kulturu a cestovní ruch. Vím, že spolu tyto oblasti přímo souvisí a že jsou to pro náš region oblasti klíčové. Možnosti kulturního vyžití podmiňují cestovní ruch a bez něj by Strážnice nebyla městem, kterým dnes je. Zároveň s tímto tvrzením si dovoluji vyslovit hypotézu, že projevuje-li se v mikroregionu v souvislosti se strukturálními fondy nějaká viditelná aktivita, je to právě v těchto dvou oblastech.
Hlavním cílem práce je ověřit, zda jsou segmenty kultury a cestovního ruchu z hlediska možnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů skutečně pro město nejdůležitější. Druhým cílem je prokázat, že Městský úřad Strážnice aktivně spolupracuje při realizování možných projektů, třetím cílem je získat informace o tom, zda je v regionu dostatečná informovanost subjektů o možnostech získání peněz z Evropské unie. Příležitost, kterou nabízí Evropská unie českým regionům v programovacím období 2007 – 2013 se již pravděpodobně nebude nikdy opakovat a byla by velká škoda jí nevyužít kvůli nezájmu osob, které by se z titulu svých funkcí měly aktivně podílet na jejím využití ve prospěch všech občanů, kteří jim k tomu dali prostřednictvím voleb své pravomoci. Analýzu absorpční kapacity, která je rozborem situace na daném území v souvislosti s využíváním, či možnostmi využívání finanční pomoci, kterou poskytují strukturální fondy, jsem rozdělila do 4 částí – první se zabývá regionem obecně, druhá analyzuje zázemí obcí pro oblasti rozvoje kultury a cestovního ruchu a ve zbývajících dvou částech již rozebírám konkrétní projekty, na které byly (v letech 2004 – 2006) či mohou být (v období 2007 – 2013) čerpány „evropské peníze“.
10
Při zpracování práce jsem využila znalosti místního prostředí a místních obyvatel a jako hlavní metodu jsem zvolila metodu dotazování. Následoval sběr dalších informací, analýza dokumentů a z výsledků analýzy jsem dedukovala syntézu.
Ještě než jsem začala práci psát, navštívila jsem čelní představitele nejznámějších institucí ve městě a položila jim několik otázek ohledně zkušeností s čerpáním peněz z fondů EU. Tím jsem získala základní informace, se kterými jsem dále pracovala. Následné informace jsem získala vyhledáváním v síti Internet a nakonec jsem přistoupila ke konzultaci svých zjištění s manažerem mikroregionu Strážnicko panem Mgr. Vítem Hrdouškem.
11
1. Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí Největším městem mikroregionu, které mu zároveň dalo své jméno, je Strážnice. Strážnice je městem s dlouhou a bohatou historií ležící na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Bílých Karpat rozkládající se na 3140 hektarech. První dochovaná písemná zmínka o Strážnici spadá do počátku 14. století, ale archeologické průzkumy dokazují, že území bylo osídleno mnohem dříve. Nachází se v nadmořské výšce 177 m, na katastrálním území o rozloze 31,40 m2 žije 5.8156 obyvatel, jejichž průměrný věk je 39,82 let. Je pověřenou obcí (obec II) pro obce Radějov a Tvarožná Lhota, spadá pod obec s rozšířenou působností (obec III) a tou je Veselí nad Moravou. Strážnice byla vždy městem školství - bratrskou školu zde navštěvoval Jan Amos Komenský, na zdejším piaristickém gymnáziu učil např. Jan Evangelista Purkyně, později v něm studoval Tomáš Garrigue Masaryk. Město je také kulturním centrem místní folklórní oblasti – v současnosti na jeho území působí několik cimbálových muzik a 3 soubory lidových tanců – Žerotín (38 let), Danaj (48 let) a Demižón (8 let).
Obrázek 1 Mapa mikroregionu Strážnicko
Zdroj: Integrovaná územní strategie MAS – „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“
6
stav k 5. 3. 2007
12
Oblast Strážnicka se nachází v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji a je tvořena katastry 10 obcí – Hroznová Lhota7, Kněždub, Kozojídky, Petrov, Radějov, Strážnice, Sudoměřice, Tasov, Tvarožná Lhota a Žeraviny. Tyto katastry jsou z geologického hlediska součástí pohoří Bílých Karpat a nivy řeky Moravy, z geopolitického hlediska leží Strážnicko na hranici dřívějšího Rakousko-Uherska, dnes Česka a Slovenska. Rozkládá se na rozloze 13 065 ha, žije zde 13 741 obyvatel, hustota osídlení je 105 obyvatel/km2. Tabulka 1 Kontakty na obce DSO Strážnicko OBEC
INTERNETOVÉ
POŠTOVNÍ ADRESA MěÚ / OÚ
TELEFON
STRÁNKY
Hroznová Lhota www.hroznovalhota.cz
Hroznová Lhota 170, 696 63 Hroznová Lhota
518 327 120
Kněždub
www.knezdub.cz
Kněždub 140, 696 64 Kněždub
518 327 029
Kozojídky
www.kozojidky.cz
Kozojídky 100, 696 63 Hroznová Lhota
518 327 150
Petrov
www.obec-petrov.cz
Petrov 113, 696 65 Petrov
518 335 620
Radějov
www.radejov.cz
Radějov 130, 696 67 Radějov
518 337 828
Strážnice
www.straznice-mesto.cz nám. Svobody 503, 696 62 Strážnice
518 306 011
Sudoměřice
www.obecsudomerice.cz Nádražní 322, 696 66 Sudoměřice
518 335 222
Tasov
www.tasov-ho.cz
Tasov 89, 696 63 Hroznová Lhota
518 327 336
Tvarožná Lhota
www.tvarozna-lhota.cz
Tvarožná Lhota 190, 696 62 Strážnice
518 337 726
Žeraviny
www.zeraviny.cz
Žeraviny 44, 696 63 Hroznová Lhota
518 327 123
Zdroj: www stránky jednotlivých obcí a www.seznam.cz, zpracováno autorkou
Regionální strategie rozvoje mikroregionu je uskutečňována prostřednictvím 2 uskupení – Dobrovolného svazku obcí (DSO) Strážnicko a Místní akční skupiny (MAS) Strážnicko. Z tohoto důvodu je v práci kladen důraz na mikroregion, který má jako jednotný celek mnohem výhodnější a pevnější postavení při realizaci rozvojových plánů.
Spolupráce obcí mikroregionu začala již na počátku 90. let 20. století, především při pořádání kulturních akcí. Od roku 2002 pracovalo sdružení obcí DSO Strážnicko, které se stalo přirozeným celkem obcí, který začal postupně spolupracovat na rozvoji infrastruktury (rozvoj veřejných prostranství, silnic, inženýrských sítí apod.), rozvoji cestovního ruchu (např.
7
Hroznová Lhota získala v roce 2001 první místo v krajském kole soutěže „Vesnice roku“
13
budování cyklotras), rozvoji obcí a ekonomického růstu založeného na využití místních potenciálů ve vztahu k ochraně životního prostředí a kulturních památek.
V roce 2005 bylo podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů založeno sdružení „Strážnicko“ Místní Akční Skupina, které má své sídlo na Městském úřadě ve Strážnici. Jedná se o nevládní neziskovou organizaci, jejímž cílem je „snaha o trvale udržitelný rozvoj mikroregionu Strážnicka, zejména činnostmi ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů zaměřenými na údržbu a ochranu kulturních a historických památek, přírodních zajímavostí a krás regionu, na rozvoj infrastruktury, cestovního ruchu a drobného podnikání, na zvyšování zaměstnanosti, na prosazování šetrného a ekologického zemědělství, na zachování a propagaci tradičních hospodářských postupů a řemesel mikroregionu, na zapojení a participaci občanů na veřejném dění, na zavádění nových a inovativních postupů výroby a řízení, na rozvoj spolupráce jednotlivců a skupin uvnitř i vně mikroregionu, navázání spolupráce a zapojení se do podobných aktivit v zahraničí atp. Sdružení odmítá všechny
formy
sociální,
národnostní,
náboženské,
politické,
rasové
či
jakékoliv
diskriminace.“8 Členy sdružení jsou aktivní lidé, organizace a obce, které mají zájem o všestranný rozvoj území ve smyslu trvale udržitelného rozvoje v rámci programů LEADER+, LEADER ČR a operačních programech ČR. K naplňování cílů MAS slouží tyto prostředky:9 -
vstup sdružení do právních i mimoprávních vztahů s jinými subjekty uvnitř regionu, v rámci ČR a v zahraničí
-
spolupráce s odborníky, občanskými sdruženími, orgány samosprávy a státní správy, sdělovacími prostředky a dalšími subjekty veřejného života
-
vytváření podnětů na orgány veřejné správy ČR a na orgány a instituce EU, účastnící se správních řízení ve svém zájmovém území
Hlavní formou činnosti MAS je:10 -
připravit podmínky pro účast v programu LEADER+, LEADER ČR a v operačních programech ČR
-
v případě financování z opatření typu LEADER, zajišťovat veškeré činnosti a práva skupiny pro místní akce, která byla vytvořena v souladu s Oznámením Evropské
8
stanovy „Strážnicko“ Místní akční skupina stanovy „Strážnicko“ Místní akční skupina 10 stanovy „Strážnicko“ Místní akční skupina 9
14
komise členským státům ze dne 14. dubna 2000, která stanoví zásady pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (LEADER+), a s podmínkami stanovenými Ministerstvem zemědělství ČR -
řídit projekty, které jsou v souladu s cílem občanského sdružení, se zájmy členů a zajišťovat k tomu potřebné finanční, materiální, informační a další zdroje
1.1 SWOT analýza území Tabulka 2 SWOT analýza území v souvislosti s vybranými segmenty SILNÉ STRÁNKY Příroda a krajina
SLABÉ STRÁNKY
- diverzifikovaná krajina
- malá údržba krajiny
- vhodné teplé klima
- možnosti záplav
- významné luční biotopy
- omezení v chráněných územích
- významné lesní biotopy
- neprůchodnost krajiny
- jedinečná mozaika hospodářských struktur
- likvidace místních komunikací
- vinohradnické tratě
- málo aktivních vinařů
- vodní nádrže a rybníky
- nedostatek vodních ploch
- vzácné ovocné odrůdy
- přestárlé velkosady
- vzácné druhy rostlin a živočichů
- zničené biotopy výskytu
Lidé - přírůstek obyvatelstva
- negativní přirozené saldo
- mírné pozitivní migrační saldo
- stěhování ekonomicky neaktivního obyvatelstva
- nositelé tradice
- odchod mladých lidí
Kultura - folklórní tradice a slavnosti
- nezájem mladých lidí
- kulturní domy v obcích
- omezenost aktivit
- lidová architektura
- málo využité hmotné kulturní dědictví
- kulturní památky
- malá organizovanost
Cestovní ruch - turisticky atraktivní území 11
- pohraniční oblast
- znalost tradičních postupů
- úpadek velkých podniků
rekreační oblasti
- slabé služby v rekreačních zařízeních
11
tradiční postupy = tradiční řemeslná výroba (řezbářství, tkalcovství, paličkování, malování kraslic apod.), tradiční zemědělství, vinařství, ovocnářství, gastronomie
15
- prostory pro drobné výroby a podnikání
- nedostatek kapitálu
- potenciál šetrného turismu
- chybějící kvalifikace
- turistické atrakce
- chybějící infrastruktura pro cestovní ruch
- celková čistota životního prostředí
- slabá podnikavost místního obyvatelstva
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Příroda a krajina - různé formy turistiky
- dlouhodobá přírodně-krajinná ohrožení
- dotovaný systém tvorby životního prostředí
- nevhodná péče a nešetrné využívání krajiny
- nutnost pozemkových úprav
- eroze půdy
- obnova a budování cest v krajině
- dlouhodobé sucho
- komerční rozvoj vinařství
- riziko povodní
- obnova a tvorba vodních ploch
- legislativní ohrožení (CHKO Bílé Karpaty a
- rozvoj sadařství
Strážnické Pomoraví)
- odborná turistika a výzkum
Lidé - motivace mladých lidí
- stárnutí obyvatelstva
- atraktivní místa k bydlení
- postupné vylidňování mikroregionu
- vytvoření řemeslných dílen
- odliv mozků - malá kvalita pracovní síly - nízké mzdy
Kultura - dobudování společenských sálů
- zanikání méně rozšířených tradic
- rozvoj turistických služeb
- komercionalizace kulturních akcí
- zapojení mladých lidí
- nedostatek finančních prostředků
Cestovní ruch - zvýhodnění území formou dotací
- nenaplňování kapacit návštěvnické turistiky
- zlepšení služeb vzájemnou spoluprací subjektů
- omezení infrastruktury
- společná propagace a marketing
- dopravní omezení
- venkovské ubytování v domácnostech Zdroj: Integrovaná územní strategie MAS – „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“, zpracováno autorkou
Na základě výše uvedené SWOT analýzy je možné určit tyto dlouhodobé směry rozvoje strážnického území:12
12
-
celkový rozvoj kvalit života na venkově
-
růst kvality života stálých obyvatel regionu
-
rozvoj vzdělanosti a kvalifikační struktury
-
rozvoj malého a středního podnikání
Integrovaná územní strategie MAS – „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“ str. 15
16
-
rozvoj cestovního ruchu a doplňkových služeb
-
rozvoj péče o životní prostředí
-
rozvoj infrastruktury
-
rozvoj propagace a prezentace regionu
-
snížení migrace zejména mladé, kvalifikované a vzdělané populace
-
stabilizace a rozvoj venkovského osídlení
-
rozvoj informačních sítí a technologií
-
rozvoj regionu pro vnější investory
-
zvýšení ekonomické výtěžnosti regionu
1.2 Celková strategie rozvoje mikroregionu Celková strategie rozvoje mikroregionu se dá rozdělit do několika spolu souvisejících částí. Tvoří ji:13 -
celkový rozvoj založený na kulturně historické struktuře, zlepšení hospodaření s vodou v krajině, diverzifikovanosti hospodaření v prvovýrobě, využití folklóru při utváření života obcí včetně typického stavebního slohu, účasti na nových nadregionálních projektech a na udržování a rozvíjení stávajících služeb
-
podpora ekonomického a sociálního rozvoje Strážnicka založená na vytváření podmínek pro šetrný rozvoj zemědělství (především vinařství), podpoře vhodných podnikatelských aktivit, podpoře vzdělávání a zvyšování kvalifikace cílových skupin, vytváření podmínek vedoucích ke zvýšení úrovně sociálních služeb, podpoře stabilizace a rozvoje venkovského osídlení, vzniku odpovídající infrastruktury pro turistiku, jednotné propagaci a prezentaci mikroregionu a na kvalitním marketingu
-
podpora kvality životního prostředí postavená na vytvoření společné koncepce využití krajiny pro turistiku a pro podporu přírodních lokalit, cílenému snižování eroze, které povede ke zvyšování atraktivity území, provádění pozemkových úprav a na sestavení koncepce pro hospodaření s vodou - venkovská turistika spojená s ekologickým vzděláváním zaměřená na mladé rodiny, seniory a tzv. „poznávací turisty“
13
Zdroj: Integrovaná územní strategie - „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“
17
Shrnutí V této kapitole jsem obecně popsala město Strážnice, vymezila jsem oblast mikroregionu Strážnicko a podrobně rozebrala činnost sdružení „Strážnicko“ Místní Akční Skupina. Ve SWOT analýze jsem popsala silné a slabé stránky mikroregionu a zhodnotila příležitosti a hrozby jeho dalšího rozvoje v souvislosti se segmenty kultury a cestovního ruchu. Ve druhé části kapitoly jsem s využitím Integrované územní strategie MAS – „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“ nastínila celkovou strategii rozvoje mikroregionu.
18
2. Analýza území z hlediska segmentu kultury a cestovního ruchu na Strážnicku 2.1 Hmotné kulturní dědictví 2.1.1 Strážnice Ve Strážnici se nachází množství cenných a zajímavých objektů a historických, památkově chráněných objektů, které do města lákají ročně tisíce návštěvníků. Konkrétně jsou to: -
zámek s renesančním jádrem, historickou knihovnou, v České republice ojedinělou expozicí lidových hudebních nástrojů a zámeckou galerií, který je zároveň sídlem příspěvkové organizace Ministerstva kultury Národního ústavu lidové kultury
-
zámecký park s množstvím vzácných stromů (mj. je zde platanová alej, největší ve východní Evropě), který je zapsán na seznamu UNESCO a ve kterém jsou postaveny 2 unikátní amfiteátry, které poskytují v rámci ČR bezkonkurenční zázemí pro nejrůznější kulturní akce
-
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy (skanzen – muzeum v přírodě14)
-
strážnické brány (Veselská a Skalická), které jsou zbytkem původního opevnění a které neodmyslitelně patří ke Strážnici
-
židovská synagoga se židovským hřbitovem
-
bílá Strážní věž s kostelem Sv. Martina
-
rozsáhlý areál piaristických budov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a stavbou středověkého Průžkova mlýna a barokního pivovaru u Skanzenu
-
Památník bratrského školství
-
Městské muzeum
-
nově otevřené Muzeum mlynářství
2.1.2 Ostatní obce mikroregionu Ostatní obce se pyšní těmito historickými pamětihodnostmi: Hroznová Lhota: -
kostel sv. Jana Křtitele ze 17. století (přestavba 1902)
-
dům s ateliérem slováckého malíře Joži Úprky, který byl v roce 1904 přestavěn podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče
14
budováno již od roku 1960
19
Kněždub: -
kostel z roku 1898 postavený v pseudogotickém stylu
-
několik cenných staveb lidové architektury
-
rodný dům slováckého malíře Joži Úprky a jeho bratra sochaře Franty Úprky
-
rodný dům Antoše Frolky
-
hřbitov nazývaný „Slovácký Slavín“, kde jsou výše uvedení umělci pochováni
-
vykopávky sídliště s Věteřovskou keramikou
-
chráněné Vojšické louky se solitéry dubů nad obcí s bohatou faunou a florou, kde je možné najít několik desítek zákonem chráněných rostlin, z toho okolo 30 druhů divokých orchidejí
Kozojídky: -
modernistická kaple sv. Martina
-
architektonicky zajímavá venkovská stavení
Petrov: -
areál vinných sklepů Plže, který je státní památkovou rezervací lidové architektury, čítající okolo 80 sklepů 15
-
sirnaté lázně, známé již od roku 1569, ze kterých je dnes možné navštívit pouze sirnatý pramen
-
kaplička se slováckou ornamentální výzdobou
Radějov: -
kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený v pseudorománském stylu
-
řada krásných domů lidové architektury
-
Radějov s Tvarožnou Lhotou spojuje unikátní Oskerušová16 stezka
Sudoměřice: -
tzv. Podunajské hliněné domky, bíle líčené s modrou obrovnávkou vystavěné převážně v 19. století
-
zvonice z 18. století
-
hospodářský statek z konce 17. století, v němž se momentálně nachází stylová provozovna řeznictví (nejstarší objekt v obci)
-
funkcionalistický farní kostel Krista Krále
-
kaple Panny Marie Bolestné
15
Plže jsou odborníky považovány za nejhodnotnější dochovaný celek vinařských lidových staveb v ČR Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) – památný strom Slovácka s léčivými plody a pevným dřevem rostoucí převážně v jihovýchodní Evropě, nevytváří souvislé porosty a roste roztroušeně ve světlých lesích, je to největší a nejstarší plodící ovocný strom Evropy (i třistaletý strom plodí přes tunu ovoce) 16
20
-
novodobý stylový soubor vinných sklepů „Starý potok“
-
zvonice v Rybářích z konce 18. století
Tasov: -
návesní kaple postavená roku 1928 z darů amerických rodáků
-
jeden z posledních slováckých domů s malovaným žudrem (č.p. 52)
Tvarožná Lhota: -
kostel sv. Anny postavený v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu
-
Muzeum oskeruší
Žeraviny: -
zachovalé skupiny lidových domů s barevným průčelím
-
2 objekty bývalých mlýnů stojící na okrajích obce na tzv. „Mlýnském náhonu“
-
zvonice z roku 1905 s lidovými malbami
-
kaplička z roku 1921 zasvěcená Panně Marii Lurdské
-
novodobá čtyřboká kaple sv. Alžběty
2.2 Nehmotné kulturní dědictví 2.2.1 Strážnice -
košt slivovice a tradiční Josefovská výstava vín
-
velikonoční lidové zvyky
-
Stavění máje ve Skanzenu a Starém městě
-
dětský folklórní festival „Dětská Strážnice“
-
Mezinárodní folklórní festival (v roce 2007 proběhl již 62.ročník)
-
Strážnická pouť k paně Marii
-
slavnost „Zarážání hory“ každoročně pořádaná v areálu Hotařské búdy, představující starobylý zvyk „zavírání“ vinohradů v době zrání hroznů
-
Strážnické vinobraní
-
Martinské hody s volbou stárka a stárky, stavění májek, hodovým právem
2.2.2 Ostatní obce mikroregionu V ostatních obcích mikroregionu stojí za návštěvu: Hroznová Lhota: -
Fašank 21
-
velikonoční košt vína
-
tradiční přehlídka mužských sborů
-
hody s právem
-
živý betlém
Kněždub: -
tradiční košt vín
-
Májová veselice
-
Jánská pouť
-
Zarážání hory
-
krojové hody s právem
Kozojídky: -
Fašank
-
vyhlášená výstava ovoce a zeleniny
-
Martinské hody
Petrov: -
rybářské závody na Baťově kanálu
-
velikonoční výstava vín
-
květnový festival „Senioři“
-
srpnový Den vinařů v Plžích
-
adventní koncert v kostele sv. Václava
-
prosincové svěcení nových vín
Radějov: -
krojovaná Cyrilometodějská pouť
-
Martinské hody
-
košt slivovice, kde je možné vybírat z až 2000 vzorků pálenek
Sudoměřice: -
každoroční košt ovocných pálenek
-
otevírání Baťova kanálu
-
koštování vína
-
hodové slavnosti
Tasov: -
Václavské hody
Tvarožná Lhota: -
Fašank v maskách 22
-
Slavnosti oskeruší
-
stavění májek
-
otevírání rozhledny a Salaše Travičná
-
Anenské krojované hody
-
Oskerušobraní na Salaši Travičná
-
Festival na vodě (festival křesťanské písně v rekreační oblasti Lučina)
-
zpívání u betléma
Žeraviny: -
Alžbětinské hody
2.3 Přírodní dědictví Strážnicka Téměř 30 % plochy mikroregionu pokrývají lesy, v nichž se vyskytuje přes 20 druhů původních stromů a keřů. Původní porosty byly na území Strážnicka tvořeny výhradně listnatými dřevinami, v lesích je možné najít různé druhy orchidejí, motýlů, brouků, žije zde řada vzácných obratlovců a ptáků. Ke krajině Strážnicka také neodmyslitelně patří staré sady, křovité meze a solitéry ovocných stromů. Bílé Karpaty jsou proslulé rozsáhlými květnatými loukami, které patří k nejbohatším v Evropě. Tabulka 3 Chráněné přírodní lokality Strážnicka NÁZEV LOKALITY Přírodní park Strážnické Pomoraví
POPIS LOKALITY unikátní původní koryto řeky Moravy s meandry, se zbytky starých slepých ramen, každoročně zaplavované lužní lesy a podmáčené louky, zbytky nezalesněných písečných přesypů zvané „Moravská Sahara“
Přírodní rezervace Oskovec
na pravém břehu řeky Moravy se na starých stromech nachází desítky hnízd největší smíšené kolonie volavek popelavých a čápa bílého na Moravě
Přírodní památka Osypané Břehy
neregulovaný úsek řeky Moravy se třemi mohutnými meandry zařezávajícími se do přilehlých lesů, unikátní písečná stěna převyšující údolní nivu o 13 m, v níž hnízdí kolonie břehule říční
Národní přírodní památka Váté písky
Jedinečná lokalita vátých písků s bohatým výskytem pískomilných stepních druhů rostlin a živočichů
Žerotín – přírodní památka
vrch Žerotín poskytuje výhled na celé Pomoraví, jeho svahy jsou pokryty množstvím vinohradů a sadů, mezi vinicemi se nacházejí osamoceně stojící stromy oskeruší – Adamcova oskeruše ve viniční
23
trati na Žerotíně stará přes 400 let s obvodem kmene 458 cm je pravděpodobně nejmohutnější strom oskeruše v Evropě Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
biosférická rezervace UNESCO táhnoucí se v délce 70 km začínající u obce Sudoměřice a končící u obce Poteč (u Valašských Klobouků)
Národní přírodní rezervace Čertoryje
nejcennější území celé CHKO Bílé Karpaty, jedná se o nejrozsáhlejší komplex květnatých bělokarpatských luk, bylo zde zjištěno přes 500 druhů vyšších rostlin, z toho 50 druhů zákonem chráněných (rozkvétá zde i 22 převážně lučních orchidejí)
Přírodní rezervace Kútky
ukryta v lesích daňčí obory Pusté u Radějova, tvoří ji druhově bohaté bělokarpatské louky s četnými solitérními stromy, remízky, dvěma menšími rybníky s močály
Zdroj: Strategický dokument MAS – „Strážnicko – analýza území“, zpracováno autorkou
Strážnicko má velmi vysoký potenciál čtyř evropsky chráněných biotopů, kdy je zde zastoupen jak prvek vodní, luční, tak i lesní a horský – písčiny a stepy, lužní lesy a mokřady, květnaté louky a přírodě blízké horské a podhorské lesy. Potenciál je zatím málo využíván v oblasti šetrného turistického ruchu. Ohrožením může být vysazování nových monokultur, kvůli nimž dochází k šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které jsou invazivní a které ohrožují původní druhy.
2.4 Typy turistiky a jejich četnost Na Strážnicku je 42 zařízení věnujících se ubytování a stravování návštěvníků, které zaměstnává cca 220 osob (tj. 5% práceschopného obyvatelstva v regionu). V oblasti turistiky je nevýhodou sezónní charakter téměř třetiny těchto podniků. Strážnická oblast je atraktivní především v letní sezóně a to pro tyto typy turistiky: -
pobytová turistika (14 a více dní) je vázána na chatové oblasti v okolí vodních nádrží Lučina, Mlýnky a Kejda a to jako tradiční rekreační zázemí především pro město Hodonín. Celkem je v mikroregionu okolo 1400 chat, z nichž se 1020 chat nachází v rekreační oblasti Lučina17. Každoročně vzrůstá počet chalupářů v obcích, kteří dnes využívají cca 80 domů (nejvíce jich je v obci Radějov). Na Strážnicku chatařením ročně prožívá svůj odpočinek cca 5000 lidí.
-
návštěvnická střednědobá – dovolenková turistika (2 až 14 dní) má svá centra ve Strážnici (rozsáhlý areál autocampingu, hotely, menší ubytovny) a v několika rekreačních střediscích v rekreační oblasti Lučina a Mlýnky. Kvalita služeb
17
rekreační oblast Lučina leží na katastrálním území obcí Radějov, Tvarožná Lhota a Kněždub
24
v rekreačních oblastech však neodpovídá současným standardům a požadavkům návštěvníků, a to jak v oblasti ubytování, tak v oblasti doprovodných služeb. Například návštěvnost chatkových zařízení v rekreačních oblastech se dostává pod hranici rentability. -
návštěvnická krátkodobá (0,2 – 2 dny) má své tradiční centrum ve Strážnici, a to především díky Mezinárodnímu folklornímu festivalu a dalším folklórním akcím. Mikroregion takto ročně navštíví asi 100.000 návštěvníků.
Tabulka 4 Přehledová tabulka odhadů návštěvnosti Strážnicka v letech 2005, 2006, 2007 TYP NÁVŠTĚVNOSTI
2005
2006
2007
dlouhodobá
5.000
5.000
5.000
střednědobá
24.000
26.000
28.000
krátkodobá
110.000
100.000
115.000
celkem
139.000
131.000
148.000
Zdroj: Strategický dokument MAS „Strážnicko – analýza území“, dopracováno autorkou
2.5 Podmínky pro cykloturistiku Pro rozvoj turistiky jsou v dnešní době velmi důležité alternativní druhy rekreační dopravy, v dnešní době zaujímá první místo cykloturistika. Cyklistickou dopravu můžeme rozdělit do několika typů: -
cyklostezky – společné komunikace s kvalitním povrchem určené pro cykloturistiku i pěší turistiku
-
cyklotrasy – komunikace pro cykloturistiku včetně silnic nižších tříd
-
cykloturistické trasy – komunikace pro cykloturistiku, která většinou vede cestami horší kvality
Obcemi mikroregionu vedou 2 nadnárodní trasy a řada regionálních tras, ke kterým jsou vytvářeny konkrétní tématické akce. V současné době jsou díky aktivitám DSO Strážnicko zprovozněny tyto místní cyklotrasy: -
Bělokarpatská
-
Oskerušová
-
Okolo Radějova
-
Strážnickými vinohrady 25
-
Úprkova
-
Strážnickým Pomoravím
2.6 Institucionální zabezpečení Tabulka 5 Organizace zabývající se kulturou NÁZEV ORGANIZACE Národní ústav lidové kultury
ADRESA Zámek 673, 696 62 Strážnice
TELEFON 518 306 611
www.nulk.cz Kulturní dům Strážničan
Veselská 1321, 696 62 Strážnice
518 334 762
www.kd-straznice.cz Městské muzeum Strážnice
Náměstí Svobody 486, 696 62 Strážnice
518 334 155
[email protected] Dům dětí a mládeže
Radějovská 848, 696 62 Strážnice
518 334 241
www.ddmstraznice.wz.cz Základní umělecká škola
Preláta Horného 509, 696 62 Strážnice
518 334 846
www.zusstraznice.cz Zdroj: www.seznam.cz, zpracováno autorkou
Tabulka 6 Organizace zabývající se cestovním ruchem NÁZEV ORGANIZACE Cestovní agentura Baťův kanál
ADRESA Rybářská 1228, 696 62 Strážnice
TELEFON 603 371 350
www.batacanal.cz CK IRRA
Předměstí 399, 696 62 Strážnice
518 332 184
www.irra.cz CK LUDOR
Újezd 436, 696 62 Strážnice
518 334 983
www.ludor.cz CK TRAVEL 2002
pobočka Veselská 32, 696 62 Strážnice
518 334 466
www.travel2002.cz František Kotek – Flagtours Service
Chaloupky 582, 698 01 Veselí n. Mor. internetové stránky nejsou
Zdroj: www.seznam.cz, zpracováno autorkou
26
518 332 160
Shrnutí Tato část práce podrobně analyzuje mikroregion z hlediska segmentů kultury a cestovního ruchu. Jednotlivé oddíly jsem rozdělila na dvě části – v první jsem se zaměřila na město Strážnice, ve druhé na ostatní obce mikroregionu. Postupně jsem analyzovala hmotné kulturní dědictví, nehmotné kulturní dědictví, přírodní dědictví, typy turistiky a podmínky pro cykloturistiku, která se v posledních letech stala populárním způsobem trávení volného času a tím významným způsobem přispívá ke zvyšování počtu návštěvníků celého mikroregionu. V závěru kapitoly jsem do tabulky seřadila instituce, které oblast kultury a cestovního ruchu na Strážnicku zajišťují.
27
3. Analýza zkráceného programovacího období 2004 - 2006 Cílem regionální politiky mikroregionu Strážnicko bylo a je „přispívat k vyváženému rozvoji jednotlivých částí regionu a ke snižování rozdílů mezi úrovněmi jednotlivých částí a plně využít jejich demografický, přírodněkrajinný a ekonomický potenciál. Takto je chápána i regionální politika ve všech zemích Evropské unie. Předmětem regionální politiky zemí Evropské unie se stala následující hospodářská opatření, která jsou brána na zřetel při zpracování jednotlivých strategických materiálů územních stupňů: -
podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů
-
přeměna regionů nebo jejich částí (mikroregionů), které jsou ohroženy hospodářským úpadkem
-
boj s dlouhodobou nezaměstnaností a podpora integrace mladých lidí a osob vyřazených z trhu práce do pracovního procesu
-
podpora adaptace pracovníků na hospodářské změny a změny ve výrobě
-
podpora rozvoje venkovských regionů
-
rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkým zalidněním
-
podpora rozvoje cestovního ruchu a jeho propagace“18
V letech 2004 – 2006 byly hledány nové atraktivity pro rozvoj turistiky a kultury v mikroregionu, které vycházely ze stávajících možností, které území poskytovalo. Byly vytvořeny nové turistické cíle jako např. Oskerušové muzeum, Oskerušová stezka, Muzeum bratří Úprků, Salaš Travičná, vinařský areál Kříb, areál Starý potok. Tato nová místa ukazující v různých formách typické atraktivní oblasti Strážnicka se začala využívat jako nevyužitý potenciál pro turismus.
Hlavním společným cílem obcí v programovacím období 2004 - 2006 bylo oživit mikroregion Strážnicko jako celek, nabídnout místním občanům i návštěvníkům škálu turistických aktivit založených na společném přístupu v trvale udržitelném využití přírody, kulturní a řemeslné tradice, vinařství a ovocnářství. Celé období bylo rozděleno do 3 let 2004 – 2006 na 3 části:19
18 19
-
1. etapa Strážnicko – turistický cíl
-
2. etapa Strážnicko – centrum vinařství, ovocnářství a řemesel
-
3. etapa Strážnicko – centrum folklóru a lidových tradic
Integrovaná územní strategie - „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“ str. 8 Zdroj: Pilotní projekt rozvoje mikroregionu Strážnicko pro aktivitu LEADER+
28
Dále byly pro rozvoj mikroregionu stanoveny tyto specifické cíle:20 -
decentralizovanou investicí podpořit účast všech složek společnosti včetně veřejnosti na obnově svého regionu
-
šetrně využít a rozvíjet jedinečné hodnoty přírody a krajiny, lidové kultury, řemesla a tradičního zemědělství
-
umožnit zajímavý přístup a oživit zájem o krajinu moravsko-slovenského příhraničí podpořit zaměstnanost vázanou na rozvoj příhraničí službami z venkovské turistiky, ochrany přírody, propagace a šetrné využití přírodního a kulturního dědictví
-
udržet spolupráci příhraničních obcí
-
zapojit mladé lidi z příhraničí do plánování a organizace i provozu nových zařízení, mj. přispět k udržení mladé generace a inteligence v rodné obci a regionu
Obce mikroregionu Strážnicko ve spolupráci s dalšími subjekty pracovaly společně od roku 2003 v těchto programech:21 -
v letech 2003 – 2006 program rozvoje venkova Jihomoravského kraje s objemem 1,6 mil Kč na 5 různých projektů (propagační materiály, propagační stánky apod.)
-
v letech 2004 - 2005 program obnovy venkova LEADER+ s objemem investic 21 mil na 25 různých projektů (např. Hroznolhotské trhy, obnova rodného domu bratří Úprků v Kněždubě, Oskerušobraní, cyklostezky, opravy a provoz ubytovacích a stravovacích zařízení apod.)
Konkrétní projekty, které byly realizovány prostřednictvím programu LEADER +:22 -
tvorba turistických produktů Strážnicka
-
vytvoření 5 tématických stezek Strážnicka
-
úprava povrchu turistických cest Strážnicka
-
turistický okruh Kříb Kozojídky
-
dostavba vinných sklepů Kozojídky
-
přírodní výtvarná expozice při Oskerušové naučné stezce
-
oprava středověkého strážnického mlýna – 1. etapa
-
vybudování sociálního zázemí Petrov-Plže
-
vybudování obecní fonotéky ve vinařském areálu Starý potok – Sudoměřice
-
značení a propagace stezek a příprava propagačních materiálů a turistických služeb
20
Zdroj: Pilotní projet rozvoje mikroregionu Strážnicko pro aktivitu LEADER+ Integrovaná územní strategie - „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“ str. 8 22 Zdroj: Integrovaná územní strategie - „Strážnicko – kraj vína, folklóru a orchidejí“ 21
29
-
propagace a koordinace kulturních aktivit
-
oprava rodného domu bratří Úprkových
-
úprava interiéru bývalé ZŠ v Tasově na ubytovnu
-
Tvarožná Lhota – vybudování ekologického výletního centra pro turisty
-
vybudování zázemí sjezdovky s umělým zasněžíváním
-
dostavba teras rosaria pensionu Roseta
Při realizaci těchto projektů se ukázala velmi dobrá míra spolupráce nejen obcí, ale také zapojených podnikatelů a občanských sdružení, jejímž výsledkem bylo velké nadšení a zaujetí pro věc. Významným přínosem byl kumulační a síťový efekt jednotlivých realizací jednak pro turistickou obslužnost mikroregionu, jednak pro místní obyvatele. Pozitivním přínosem byl jednoznačně počátek jednotné propagace obcí mikroregionu v oblasti cestovního ruchu. Zásadním problémem pro přípravu a realizaci projektů byl nedostatek času, proto bylo třeba volit nejrychlejší možný způsob realizace, čímž došlo k jistému omezení společenského efektu akcí jako celku. Dalším, předem jistě očekávaným problémem, byl nedostatek finančních prostředků.
Výsledkem realizovaných projektů bylo vytvoření 10 stálých pracovních míst na dobu minimálně 3 let, růst klesající návštěvnosti Strážnicka díky novým turistickým cílům, zvýšení ubytovací kapacity o 60 nových míst, zvýšení přitažlivosti veřejných prostranství v obcích i v rekreačních územích, růst informovanosti návštěvníků i místních obyvatel a neposlední v řadě také zlepšení životního prostředí mikroregionu.
Z mého pohledu nejzajímavějším realizovaným projektem s nejširším využitím byla úprava areálu a vybudování sociálního zázemí památkově chráněného areálu sklepů Petrov – Plže. Tento arál s celorepublikově známou vinařskou a sklepní tradicí s vazbami na Slovensko zcela postrádal jakékoliv sociální zařízení (pominu-li sociální zařízení v Motorestu Plže, které však slouží výhradně návštěvníkům restaurace). Celkové náklady byly dle projektové fische stanoveny na 2,1 mil Kč s tím, že 30% financovala obec Petrov a 70% bylo financováno v rámci projektu „Strážnicko - kraj vína, folklóru a orchidejí“. Tento projekt se podařilo zrealizovat také díky tomu, že areál je v přímé souvislosti s jinými aktivitami, ať již se jedná o turistické trasy, sezónní folklórní aktivity, sportovní aktivity (v přímém sousedství se nachází fotbalové hřiště) či akce v ostatních obcích mikroregionu.
30
Shrnutí S využitím strategických dokumentů MAS Strážnicko jsem v této kapitole popsala projekty, které byly realizovány ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006. Dle mého názoru se dá konstatovat, že se v tomto období aktivita spíše začínala rozvíjet, s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů EU nebyly příliš velké zkušenosti, a z toho důvodu se podařilo zrealizovat jen ty nejzajímavější či nejnutnější projekty. Nicméně projekty, které realizovány nebyly a přesto se ukázaly jako životaschopné, se staly základem zásobníku projektů pro následující programovací období 2007 – 2013.
31
4. Analýza programovacího období 2007 – 2013 V letech 2007 – 2013 může Česká republika počítat až s 93 miliardami Kč z evropských strukturálních fondů ročně. Když se k tomu přičte příspěvek českého státu, může se jednat až o 100 miliard Kč ročně. Počínaje rokem 2007 je podíl financování projektů v ČR nastaven na 85%, Česká republika se má tedy ze svého rozpočtu podílet příspěvkem ve výši 15% (do roku 2006 byly příspěvky nastaveny na méně než 80%, o 80% bylo možné žádat pouze ve výjimečných případech).23
V zásobníku MAS Strážnicko bylo k 30. 11. 2006 pro časové období 2007 - 2013 evidováno 211 návrhů projektů. Nejedná se o projekty vyloženě místního významu, většina zařazených projektů má poměrně vysoký společenský efekt jak na místní, tak na regionální úrovni. Většina projektů byla i finančně ohodnocena – celková částka projektů činí 368 milionů Kč. Projekty byly rozděleny do 3 tématických skupin:24 -
Strážnicko na kole, lodi a lyžích – cílem je rozvoj občanské a turistické vybavenosti, technické infrastruktury a služeb
-
Naši lidé v akci – cílem je zkvalitnění kulturního, společenského a občanského života, podpora celoživotního a mimoškolního vzdělávání, informační servis
-
Oživená krajina – zlepšování životního prostředí, diverzifikace zemědělství – vinařství, ovocnářství, rybníkářství, agroturistika, údržba krajiny, ekologické projekty
Rozdělení a hodnocení projektů bylo provedeno ve 3 osách stanovených v Programu rozvoje venkova České republiky25: -
Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
-
Kvalita života ve venkovských oblastech
-
Zlepšování životního prostředí a krajiny
4.1 Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví V této oblasti rozvoje lze na Strážnicku najít projekty v celém spektru významu od místních až po nadregionální. Prioritou je podle strategických dokumentů MAS podpora vinařství, folklóru a tradičních řemesel. 23
Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Zdroj: Strategický dokument MAS – „Studie proveditelnosti rozvojových projektů Strážnicka“ 25 Zdroj: Strategický dokument MAS – „Studie proveditelnosti rozvojových projektů Strážnicka“ 24
32
4.1.1 Projekty místního a regionálního významu Většina zjištěných projektů má důležitý místní význam a může pomoci stávajícím firmám a sdružením rozvíjet jejich činnost a tím budovat konkurenceschopnost.
Regionální význam mají aktivity využívající staré materiály či technologie pro nové užití a současně propagující folklórní ráz Strážnicka. Například: -
výroba malovaného nábytku v Hroznové Lhotě
-
doškařství Pavlova – výroba věnců a došek ze slámy
-
„Byliny z Lučiny“ – komunitní výroba bylinných čajů
Regionální význam má propojení těchto výroben do turistického programu. Regionální přesah může tvořit využití pro poznávací návštěvnickou turistiku např. v projektech: „Výroba uhlí v Kněždubě“ či „Slavnosti ovoce a zeleniny“ v Kozojídkách.
Důležitý místní význam mají také projekty zavádějící agroturistiku (ubytování, bydlení nebo akce přímo na statku). Konkrétně se jedná o: -
vinařství s agroturistikou – farma Důbrava
-
vinařství s rosáriem – Pension Roseta
-
první oficiální vinařství v Hroznové Lhotě – vinařství Hroznová Lhota
-
vinotéka – školení – ubytování – vinotéka Kříb
-
plemenný chov koní – Sedlácký dvůr v Petrově
-
medovina, chov zvířat s agroturistikou – Medovina Jaroš z Tasova
-
salaš Travičná
-
minizoo v Tasově
4.1.2 Projekty nadregionálního významu Jedná se o projekty vysoce inovativní a celorepublikově jedinečné: -
oživení vinařského areálu Plže – cílem je zkvalitnění a propojení stávajících služeb a zavedení nových (např. vytvoření malé historické exkurze, průvodcovská činnost)
-
Oskeruše – strom Slovácka – propagace, výsadba a údržba stromů
-
Žerotín – víno pánů ze Strážnicka – obnova tradiční typické směsi strážnických odrůdových vín spojená s propagací každoročních akcí „Zarážení hory“ a „Strážnické vinobraní“
33
4.2 Kvalita života ve venkovských oblastech V této oblasti rozvoje jsou na Strážnicku také vytvářeny projekty v celém spektru významu od místních až po nadregionální. V rámci tvorby zásobníku projektů Strážnicka byly objeveny nové potenciály rozvoje vycházející z folklóru, tradice a historie.
4.2.1 Projekty místního a regionálního významu Většina projektů má důležitý místní význam a může stávajícím firmám, sdružením a obcím pomoci rozvíjet služby jak pro občany obcí, tak pro jejich návštěvníky. Regionální význam má propojení těchto aktivit v rámci nabídky různorodých turistických programů. Jedná se o projekty: -
Slovácká hospoda na návsi a bar U Pumpy v Kněždubě
-
ubytovna Tasov
-
zvýšení standardu ubytovacích služeb v rekreační oblasti Lučina
-
občerstvení Pod Oskeruší, výletní restaurace Žerotín – podpora cykloturistiky
-
internetová kavárna Helenka ve Strážnici
-
kemp v Hroznové Lhotě
Nutný je také další rozvoj a zkvalitňování služeb stávajících turistických cílů: -
úprava a využití dvoru rodného domu bratří Úprků v Kněždubě
-
úprava Slováckého Slavína v Kněždubě
-
památný dům č.p. 52 v Tasově
-
Muzeum salašnictví Travičná
-
webkamera a inovativní systém www stránek a tiskové propagace
-
vydání publikací propagujících mikroregion
A jde také o vytváření nových atraktivních návštěvnických míst: -
zpřístupnění židovské synagogy ve Strážnici široké veřejnosti
-
Lidové muzeum a krojový fond ve Tvarožné Lhotě a Radějově
-
vinotéka ve Strážnickém muzeu
-
Keltové na Hrůdách a Šumárníku
Dlouhodobě je také nutné stimulovat a podporovat aktivity skupin a spolků, které se podílejí na vytváření pravého kulturního a společenského ducha Strážnicka: -
setkání rodáků a vydání národopisných publikací o obcích 34
-
vydání lidových písní Kněždubska
-
Strážnicko – výuková učebnice pro školy
-
úprava kulturního domu Strážničan
-
zpřístupnění galerie v Žeravinách a Kozojídkách
A nezbytné je také udržování stávajících folklorních slavností a vytváření nových kulturních a společenských akcí: -
Hroznolhotské trhy
-
rozvoj Strážnického vinobraní
-
setkání mužských sborů
-
Radějovské kulturní léto
-
Sraz Lhot
-
Pohádkový les a Slavnost padajícího listí ve Strážnici
-
Etnosalaš
Dále je třeba rozvíjet moderní služby konferenční a vzdělávací turistiky, k čemuž by měly sloužit: -
školící centrum Radějov
-
školící centrum penzionu Roseta
-
turistický vinařský areál Sudoměřice
-
terénní vzdělávací středisko Salaš Travičná
Pro rozvoj turistiky je nepostradatelný rozvoj místní dopravy, která má díky příhraniční poloze Strážnicka i mezistátní význam: -
systém cyklotras se sítí cyklostezek a místních cest
-
cyklopůjčovny Strážnicka (síť v obcích Strážnice, Tasov, Kněždub, Lučina)
-
nákup první obytné lodi pro přístav Strážnice na Baťově kanálu
-
nákup skútru na údržbu běžeckých tras
4.2.2 Projekty nadregionálního významu - nový Úprkův dům v Hroznové Lhotě – cílem je vytvoření nového centra ve stylu venkovské architektury v uměleckém a folklórním odkazu bratří Úprků -
balneoprovoz v Petrově – cílem je obnova areálu věhlasných sirných lázní
-
kryté koupaliště s wellness centrem na Lučině 35
4.3 Zlepšování životního prostředí a krajiny I v této oblasti rozvoje je na Strážnicku velký potenciál, který je však poměrně problematické projektově podchytit. 4.3.1 Projekty místního a regionálního významu -
tvorba prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) v jednotlivých obcích – větrolamy, remízky, zeleň
-
pozemkové úpravy
-
výsadba luk a pastvin
-
výsadba lesů v okolí toků
-
obnova a údržba cestní sítě
4.3.2 Projekty nadregionálního významu -
ekologické hospodaření zemědělských provozů
-
obnova rybníků pánů ze Žerotína
-
ekologické centrum Salaš Travičná – ukázkové tradiční hospodaření
Shrnutí Tato kapitola ukázala, že konkrétních projektů, pro které by bylo dobré získat finanční prostředky ze strukturálních fondů, je nečekaně mnoho. Opět jsem rozdělila projekty do dvou částí – první část tvoří projekty místního a regionálního významu, druhou část projekty meziregionální. Čelní představitelé MAS rozdělily tyto projekty do 3 tématických skupin – „Strážnicko na kole, lodi a lyžích“, „Naši lidé v akci“ a „Oživená krajina“. Rozdělení a hodnocení projektů bylo dále rozčleněno do 3 částí stanovených v Programu rozvoje venkova České republiky – „Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví“, „Kvalita života ve venkovských oblastech“ a „Zlepšování životního prostředí a krajiny“. Prokázalo se, že všechny 3 části s vybranými segmenty souvisejí. Také je jisté, že strategie pro období 2007 2013 je natolik bohatá, že je šance získat významné množství finančních prostředků z fondů EU. Již teď je však velmi pravděpodobné, že na všechny projekty se potřebné finanční prostředky zajistit nepodaří. Kompletní zásobník projektů MAS jsem do této práce vložila jako přílohu 2.
36
Závěr Před zpracováním práce jsem provedla osobní průzkum, ve kterém jsem využila znalosti místního prostředí a místních obyvatel. Hned od začátku jsem se zaměřila na vybrané segmenty. Nejdříve jsem oslovila známé představitele všech kulturních institucí zapsaných ve výše uvedené tabulce č. 5 s otázkou, zda se pokoušeli, a v případě, že ano, tak s jakým výsledkem, o získání prostředků z některého ze strukturálních fondů. Odpovědí mi ve všech případech bylo, že sice o této možnosti vědí, ale nemají lidské zdroje orientující se v dané problematice, a proto, i když jisté pokusy o žádosti o dotace byly, nikdy nebyly dotaženy do konce. Dalším problémem je prý fakt, že organizace nemají jistotu, že jim zřizovatel (MěÚ Strážnice, Ministerstvo kultury) zajistí spolufinancování případných projektů. Také jsem se setkala s jednou, v dnešní době lehce kuriózní odpovědí, kdy nejmenovaný vysokoškolsky vzdělaný ředitel středního věku prohlásil, že má spoustu nápadů na zlepšení činnosti organizace, kterou vede, překážkou v jejich realizování je mu pouze nedostatečná znalost práce s PC a Internetem.
Také Městský úřad ve Strážnici podle slov stávajícího i bývalého starosty v této oblasti neprojevil žádnou zaznamenatelnou aktivitu. Velmi zajímavá byla první odpověď pana starosty Mgr. Risto Ljasovského na mou úvodní otázku, co Městský úřad ve Strážnici dělal, dělá a dělat bude v souvislosti s možností čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Odpověď zněla přibližně takto: „Zatím se nic nedělalo, momentálně se nic nedělá, ale v budoucnosti se dělat bude. Plány na případné budoucí aktivity jsou však v tuto chvíli jen v hlavách zastupitelů.“
Je třeba konstatovat, že počáteční jednání s představiteli strážnických institucí nebyla příliš povzbudivá. Nešlo snad ani tak o pasivitu samotných oslovených subjektů, spíše se jednalo o jejich neinformovanost či o neinformovanost jejich zřizovatelů (v případě zřizovatelů by se možná o pasivitě dalo hovořit, to však již nedokáži objektivně zhodnotit). Z toho důvodu jsem musela rozšířit analýzu na celý mikroregion Strážnicko, protože MAS Strážnicko je naopak v souvislosti s evropskými fondy velmi aktivní.
Zjistila jsem, že město Strážnice nemá žádné strategické dokumenty související s rozvojem města prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie, naproti tomu MAS Strážnicko má dokumentů hned několik. Všechny jsem při zpracovávání této práce využila a po jejich
37
důkladném prostudování mohu prohlásit, že až na některé drobné gramatické nedostatky, jsou všechny zpracovány s maximální precizností a zaujetím pro věc.
Při rozboru mikroregionu Strážnicko jsem zaznamenala velký potenciál pro možnost jeho dalšího rozvoje, mikroregion má všechny předpoklady pro vlastní intenzivní růst, záleží jen na aktivitě subjektů působících na jeho území a na kvalitě lidských zdrojů, které jednotlivé subjekty reprezentují. Z toho vyplývá, že výsledkem analýzy je skutečnost, že absorpční kapacita mikroregionu je velká.
Na závěr mohu konstatovat, že cíl, který byl stanoven v úvodu bakalářské práce, byl naplněn. Segment kultury a cestovního ruchu je skutečně oblastí, která skrývá největší potenciál pro možnost čerpání z finančních prostředků strukturálních fondů. Nicméně jsem se přesvědčila o tom, že aktivita soukromých subjektů je v mnoha případech vyšší, než je tomu u organizací veřejného sektoru. Z toho vyplývá, že druhý cíl – prokázání aktivity Městského úřadu ve Strážnici, naplněn nebyl. Co se týká třetího cíle, zjistila jsem, že informovanost subjektů je jen částečná a zcela jistě by bylo žádoucí ji formou školení či seminářů zvýšit. Ve chvíli, kdy by se zvýšila informovanost subjektů, zvýšila by se i schopnost absorpční kapacity.
Také hypotéza byla naplněna – v průběhu zpracovávání práce se ukázalo, že největší počet námětů více či méně souvisí s oblastí kultury a cestovního ruchu.
38
Seznam použité literatury a dalších pramenů Monografie FIALA, P.; PITROVÁ, M. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN 80–732–5015–2 OMONDI, R. Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. 2. vyd. Praha: Nadace rozvoje občanské společnosti, 2005. 224 s. ISBN 80–9023–025–3 POTLUKA, O. a kol. Příprava a řízení projektů Fondu soudržnosti. Díl I., Projektové řízení Fondu soudržnosti. 1. vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2004. 200 s. ISBN 80–8668–416–4 POTLUKA, O. a kol. Příprava a řízení projektů Fondu soudržnosti. Díl II., Finanční řízení projektů Fondu soudržnosti. 1. vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2004. 216 s. ISBN 80–8668–417–2 HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 204 s. ISBN 80–7357–137–4 Elektronické zdroje http://www.straznice-mesto.cz/ http://www.straznice.cz/ http://www.straznicko.cz/ http://www.hroznovalhota.cz/ http://www.knezdub.cz/ http://www.kozojidky.cz/ http://www.obec-petrov.cz/ http://www.radejov.cz/ http://www.obecsudomerice.cz/ http://www.tasov-ho.cz/ http://www.tvarozna-lhota.cz/ http://www.zeraviny.cz/ http://www.kr-jihomoravsky.cz/ http://www.strukturalni-fondy.cz/ http://www.euroskop.cz/ http://www.seznam.cz/ http://www.euractiv.cz/strukturalni-fondy http://wikipedia.cz/ 39
Další použité informační zdroje a prameny Stanovy MAS Strážnicko dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Strážnicko - Analýza území dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Zásobník aktivit a projektů MAS Strážnicko na roky 2007 – 2013 dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Marketingová studie výrob a služeb pro šetrný cestovní ruch oblasti STRÁŽNICKA dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Studie proveditelnosti rozvojových projektů Strážnicka dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Integrovaná územní strategie rozvoje venkova „STRAŽNICKO - kraj vína, folkloru a orchidejí“ dostupné na http://www.straznicko.cz/mas/mas_dokumenty.htm Pilotní projekt rozvoje mikroregionu Strážnicko pro aktivitu LEADER+ dostupné na http://www.vetrkovice.cz/file.php?nid=647&oid=218650
40
Seznam tabulek Tabulka 1
Kontakty na obce DSO Strážnicka
Tabulka 2
SWOT analýza území v souvislosti s vybranými segmenty
str. 13
str. 15 Tabulka 3
Chráněné přírodní lokality Strážnicka
Tabulka 4
Přehledová tabulka odhadů návštěvnosti Strážnicka v letech 2005, 2006, 2007 str. 25
Tabulka 5
Organizace zabývající se kulturou
str. 26
Tabulka 6
Organizace zabývající se cestovním ruchem
str. 26
41
str. 23
Seznam příloh Příloha 1
Fotografie Strážnice a jejího okolí
Příloha 2
Zásobník aktivit a projektů MAS Strážnicko na období 2007 – 2013
42
