Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, o. s.
SMĚRNICE PRO EDIČNÍ ČINNOST Článek I Úvodní ustanovení 1. Tato směrnice pro ediční činnost se zřizuje v souladu s ustanovením stanov Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, o. s., (dále jen „společnost“) za účelem vymezení ediční činnosti společnosti. 2. Legislativně je ediční činnost vymezena zákonem č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), zákonem č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích a zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, u všech ve znění pozdějších změn a doplňků. 3. Tato směrnice vymezuje základní pojmy, kompetentní osoby v ediční činnosti společnosti, způsob jejich jmenování a odvolání, činnost kompetentních osob a jejich pravomoci a povinnosti. 4. Jestliže dojde k rozporům mezi stanovami a touto směrnicí či některé vzniklé situace nebudou jednoznačně směrnicí vymezeny, použije se vždy ustanovení stanov společnosti a přiměřeně principů této směrnice. Tato směrnice se nepoužije k pozměnění významu ustanovení stanov. Článek II Vymezení pojmů 1. Za ediční činnost společnosti se považuje vydávání: a) periodického tisku (např. časopis Moderní včelař), b) neperiodických jednorázových tištěných publikací (např. Průvodce barvami pylových rousek, sborníky, metodiky, kalendáře apod.), c) elektronických publikací včetně neperiodické, např. E-věstník), 2. 3. 4. 5.
webových
publikací
(periodické
i
d) audiovizuální a multimediální programy. Šéfredaktor je osoba odpovědná společnosti za edici titulu, který mu byl svěřen. Redakce je tým osob v čele se šéfredaktorem zajišťujících výrobu svěřeného titulu. Redakční rada je skupina osob dohlížející na odbornou úroveň vydávaného titulu a konzultační orgán pro šéfredaktora. Autor je osoba, která zaslala do redakce materiál k uveřejnění.
6. Pokyny pro autory jsou instrukce pro autory popisující náležitosti řádně připravených materiálů určených pro zaslání k uveřejnění. 7. Oponentní řízení je posuzování materiálů přijatých k uveřejnění redakční radou. 8. Čtenář je osoba odebírající periodický tisk vydávaný společností (předplatitel) či osoba, která si vydaný titul společnosti zakoupila za účelem své vlastní potřeby. 9. Webová prezentace titulu je forma reklamy. 1
Článek III Šéfredaktor 1. Pro edici každého titulu zvlášť je jmenován jeho šéfredaktor. Je přípustné, aby jedna osoba byla šéfredaktorem více titulů najednou, pokud to neodporuje stanovám společnosti. 2. Šéfredaktor je osoba navrhovaná, jmenovaná a odvolávaná v souladu se stanovami společnosti. 3. Šéfredaktor je přímo odpovědný za svou činnost tomu, kdo jej z titulu svého oprávnění dle stanov jmenuje. 4. Na činnost šéfredaktora dohlíží redakční rada způsobem specifikovaným touto směrnicí. 5. Připomínky k činnosti šéfredaktora se podávají přímo šéfredaktorovi. 6. Odvolání proti rozhodnutím šéfredaktora se podávají k celostátní dozorčí radě společnosti nejpozději do 30 dnů od jeho učinění. 7. Šéfredaktor vykonává činnosti spojené s vydáváním svěřeného titulu: a. Řídí edici svěřeného titulu. b. Řídí činnost redakce. c. Připravuje celkovou koncepci titulu a jeho obsahovou náplň. d. Přijímá články k uveřejnění. e. Zajišťuje dostatečný počet dopisovatelů – autorů a kontakt s nimi. f. Dohlíží a je odpovědný za náležitou odbornou úroveň svěřeného titulu, jeho objektivnost a aktuálnost. g. Zajišťuje a je odpovědný za řádnou a včasnou webovou prezentaci svěřeného titulu. 8. Šéfredaktor je taxativně oprávněný k níže specifikovanému rozhodování: a. Určuje počet členů redakce, jmenuje a odvolává členy redakce a určuje a řídí jejich činnost. b. Rozhoduje o obsahové náplni a celkové koncepci titulu. c. Rozhoduje o zveřejnění materiálů zaslaných do redakce k jejich uveřejnění. d. Řídí činnost redakční rady a minimálně jednou ročně svolává její zasedání. e. Rozhoduje o zahájení, zastavení a ukončení oponentního řízení. f. Rozhoduje o obsahové formě webové prezentace svěřeného titulu a přitom dbá jednotné webové prezentace společnosti. Rozhoduje o zveřejnění svěřeného titulu na webu dle této směrnice. 9. Šéfredaktor musí vykonávat činnost v souladu s posláním časopisu a stanovami společnosti. Šéfredaktor nesmí dopustit cenzuru a rozhodovat o věcech časopisu svévolně bez zdůvodnění. Šéfredaktor je úkolován předsedou a ostatními členy rady společnosti. V ekonomických otázkách edice titulu je podřízený řediteli společnosti. 10. Šéfredaktor může rezignovat na svoji činnost okamžitě pouze s udáním důvodu. Bez udání důvodu může rezignovat s účinností až od následujícího čísla titulu
2
po dni, kdy rezignaci podal. Rezignaci podává písemně k rukám toho, kdo šéfredaktory dle stanov společnosti navrhuje. Článek IV Oponentní řízení 1. Materiály zaslané do redakce k uveřejnění podléhají oponentnímu řízení v redakční radě, jen pokud tak s odůvodněním rozhodne šéfredaktor. 2. Oponentní řízení řídí šéfredaktor. a) Zahajuje oponentní řízení v případech, kdy se potřebuje poradit o postupu a nemá zcela jasno v tom, jak rozhodnout. Přitom určuje, zda použije oponentní řízení či zjednodušené oponentní řízení, a to s přihlédnutím k povaze posuzovaného materiálu. Články odborné mohou být posuzovány pouze v oponentním řízení. b) Oponentní řízení zastavuje, pokud z něj nevyplývá jednoznačný závěr, který by mu pomohl v rozhodnutí. c) Ukončení oponentního řízení provádí šéfredaktor, pokud z něj vyplývá jednoznačný závěr a o výsledku vyrozumí všechny členy redakční rady i autora s vyznačením opravného prostředku. d) Opakované oponentní řízení je možné jen tehdy, pokud na odvolání tak rozhodne celostátní dozorčí rada z důvodu jeho nesprávnosti. 3. Šéfredaktor vyzývá všechny členy redakční rady či jen některé z nich k tomu, aby článek posoudili v oponentním či zjednodušeném oponentním řízení. 4. Verdikty oponentního řízení: a. 5 bodů – článek je vhodný k uveřejnění b. 4 body – článek je vhodný k uveřejnění po drobných úpravách, drobné úpravy provede redakce a předá je k autorizaci c. 3 body – článek je vhodný k uveřejnění po větších úpravách, požádat autora, aby článek upravil ve smyslu připomínek d. 2 body – článek je vhodný k uveřejnění po přepracování, vrátit autorovi s odůvodněním a doporučením šéfredaktora dle závěrů redakční rady e. 1 bod – článek není vhodný k uveřejnění, vrátit autorovi s odůvodněním odmítnutí Při hodnocení článku 4 body stačí provést drobné zásahy do textu a článek lze uveřejnit po autorizaci těchto změn. Při hodnocení 4 nebo 3 body je třeba specifikovat, čeho by se úpravy či přepracování mělo týkat. Buď konkrétně a nebo obecně. Při hodnocení článku 2 body je třeba zároveň uvést, čeho by měl autor přepracováním článku dosáhnout. Při hodnocení článku 1 bodem uvede člen redakční rady, co je překážkou k uveřejnění materiálu a proč se jeho přijetí k uveřejnění zamítá. Členové redakce mohou uvést i další hodnotící komentář dle svého uvážení. 5. Verdikty zjednodušeného oponentního řízení: a. Ano, článek je vhodný k uveřejnění;
3
b. Ano, článek lze uveřejnit po konkrétní úpravě (uvede se v čem by úprava měla spočívat); c. Ne, článek není vhodný k uveřejnění v stávající podobě, vrátit autorovi k přepracování s doporučením k přepracování a/nebo doplnění; d. Ne, článek není vhodný k uveřejnění, vrátit autorovi s uvedením odůvodnění. 6. Šéfredaktor v oponentním řízení rozhoduje s přihlédnutím k většinovému názoru členů redakční rady (například aritmetický průměr bodového hodnocení). Svým rozhodnutím řízení ukončuje. Pokud je názor šéfredaktora v přímém rozporu s většinovým názorem redakční rady, pak požádá o rozhodnutí předsedu společnosti, jehož rozhodnutí je konečné. Stejně se postupuje, pokud v redakční radě nepřevažuje většinový názor. Článek V Redakce 1. Redakce je odpovědná za koncepci titulu. 2. Koncepci titulu schvaluje šéfredaktor. 3. Členové redakce jsou redaktoři a jejich pracovní náplň určuje šéfredaktor. 4. Členové redakce jsou oprávnění si stěžovat na činnost šéfredaktora u předsedy společnosti. 5. Obdržení materiálu k uveřejnění potvrzuje redakce autorovi do čtrnácti dnů od jeho převzetí. V tomto potvrzení uvede převzetí materiálu, případně požádá o jejich doplnění a sdělí mu, jak hodlá dále s materiálem nakládat (např. zahájí či nezahájí oponentní řízení, odloží až na číslo s podobnou tématikou apod.). 6. Jakmile je o materiálu k uveřejnění rozhodnuto, zasílá šéfredaktor autorovi rozhodnutí šéfredaktora o uveřejnění (příklad viz příloha). Toto rozhodnutí obsahuje: a. úvodní sdělení (datum obdržení materiálu, způsob projednání); b. rozhodnutí šéfredaktora; c. komentář šéfredaktora s případným odkazem na posudky členů redakční rady (například konkrétní námitky či poznámky k navrženým úpravám); d. zdůvodnění rozhodnutí; e. doporučení (např. oznámení o zaslání autorských výtisků nebo jak naložit s materiálem a v jaké lhůtě, aby mohl být uveřejněn, když šéfredaktor rozhodl o jeho uveřejnění až po určitých úpravách) a f. poučení o opravném prostředku. 7. Redakce sestavuje redakční plán termínů edice titulu dle rozhodnutí šéfredaktora. 8. Koncepční uzávěrka je nejzazší termín, do kterého se provede zpracování všech základních příspěvků a článků a rozešle se k připomínkám členům redakce a redakční rady. Jsou k dispozici články k tématickému zaměření čísla. Zásadní změny náplně čísla jsou v důležitých případech možné. Oponentní řízení na odborné články jsou již hotová. Tento den je dnem posledním, do kdy mohou autoři zasílat materiály k jejich uveřejnění.
4
9. Redakční uzávěrka je termín, do kterého se provede redakční a grafické zpracování všech dosud připravených příspěvků a článků. Jsou provedeny opravy článků na základě připomínek oponentů a redakce a je provedena autorizace úprav článků. Nejpozději v tomto termínu se rozesílá dosavadní zpracování ve formátu PDF ke korektuře všem členům redakce. Po tomto termínu je možné přijímat pouze krátké aktuální příspěvky, pokud v čísle zbývá prostor. Změny ve skladbě článků jsou možné pouze z důvodu aktuálnosti a nesmí významně narušit termín vydání časopisu. 10. Korekční uzávěrka – do tohoto termínu je třeba shromáždit všechny připomínky k připravovanému číslu, provést jazykovou korekturu a vše zpracovat do termínu předání do tisku. Větší změny a zásahy do koncepce časopisu jsou vyloučeny. Po tomto termínu se co nejdříve vyvěsí webová prezentace aktuálního čísla daného titulu. 11. Zahájení distribuce je dnem, kdy distribuční firma zahajuje rozesílání časopisu předplatitelům. 12. Redakce je oprávněna si vyhradit právo na posunutí termínu (max. 3 týdny) předání materiálu do tisku v souvislosti se zařazením aktuálních materiálů. Pokud takový stav nastane, redakce informuje čtenáře o této skutečnosti na webových stránkách společnosti. Článek VI Redakční rada 1. Je jmenována dle stanov společnosti pro periodické tituly. 2. Členem redakční rady nesmí být jmenován člen redakce s výjimkou šéfredaktora. Pokud některý s členů redakční rady se stanem členem redakce, jeho členství v redakční radě automaticky zaniká. 3. Členství jedné osoby ve více redakčních radách je přípustné. 4. Minimální počet členů redakční rady jsou tři osoby. 5. Redakční rada se neustanovuje pro neperiodický titul, například metodické návody, a šéfredaktor takového titulu může konzultovat jeho přípravu s redakční radou ustanovenou pro jiný periodický titul (nejlépe redakční rada Moderního včelaře). 6. Redakční rada je konzultační orgán šéfredaktora jmenovaný dle stanov společnosti a této směrnice. Členové na žádost šéfredaktora vypracovávají posudek (u konzultací názor) k materiálům, které jim šéfredaktor zaslal k posouzení. Člen redakční rady může odmítnout posudek vypracovat tím, že jej nevypracuje ve lhůtě, kterou stanovil šéfredaktor. Za názor redakční rady se považují posudky vypracované a zaslané k rukám šéfredaktora jako odpověď na jeho žádost, a to i tehdy, pokud odpověděli jen někteří členové (minimálně dva). 7. Redakční rada neřídí vydávání titulu, ale dohlíží na jeho odbornou úroveň. V její kompetenci je rovněž dohled nad tím, zda vydávaný titul plní cíle a záměry společnosti dle stanov. V případě, že nadpoloviční většina členů redakční rady má výhrady ke způsobu vydávaní titulu, žádají písemně šéfredaktora o nápravu s uvedením lhůty pro nápravu. Pokud šéfredaktor ve lhůtě nápravu neprovede, nadpoloviční většina členů redakční rady podává stížnost na činnost šéfredaktora k celostátní dozorčí radě. Celostátní dozorčí rada se stížností zabývá a do jednoho
5
měsíce vypracuje doporučení na řešení stížnosti, které předkládá předsedovi společnosti a ten je odpovědný za konečné vyřízení stížnosti. 8. Redakční rada nebo její jednotliví členové jsou oprávněni podávat návrhy šéfredaktorovi na tématické zaměření jednotlivých čísel. Odmítnuté návrhy vrací šéfredaktor redakční radě či navrhovateli s odůvodněním. Článek VII Autor a pokyny pro autory 1. Autor nebo autoři (dále jen „autor“) má právo na vyjádření svého názoru, pokud je schopen jej odborně i morálně obhájit v oponentním řízení. 2. Autor se přitom řídí „pokyny pro autory“, za jejichž vypracování, obsah a uplatňování je odpovědná redakce v čele se šéfredaktorem. 3. Autor podává stížnost na postup redakce či šéfredaktora (například nečinnost či nedodržení této směrnice) k celostátní dozorčí radě společnosti. 4. Autor podává proti rozhodnutí šéfredaktora, respektive předsedy společnosti, opravný prostředek odvoláním k celostátní dozorčí radě společnosti nejpozději do 30 dnů po učinění rozhodnutí šéfredaktora. 5. Pokyny pro autory obsahují: a) zaměření titulu a typ uveřejňovaných materiálů včetně přípustných jazyků; b) kritéria formální i odborná, která musí zaslaný materiál splňovat, aby mohl být uveřejněn; c) sdělení, kdo a jak rozhoduje o uveřejnění zaslaných materiálů; d) způsob, jakým probíhá řízení o přijetí materiálu k uveřejnění; e) termíny koncepčních uzávěrek pro zasílání materiálů do redakce a f) způsob zasílání materiálů. Článek VIII Webová prezentace titulu 1. Každý titul vydávaný společností musí být prezentován na webu společnosti, za což odpovídá šéfredaktor titulu dle této směrnice. 2. Webová prezentace titulu je trojího typu: a. obecného rázu, b. částečná a c. úplná. 3. O typu prezentace rozhoduje šéfredaktor, pokud touto směrnicí není stanoveno jinak. Zvolený typ prezentace musí být zvolen tak, aby nesnižoval a zároveň podporoval zvyšování počtu předplatitelů. 4. Webová prezentace obecného rázu zahrnuje informace o: vydavateli, členech redakce, redakční rady, kontaktech na tyto orgány, evidenční číslo ISSN či ISBN, obecný charakter titulu a jeho poslání, stručný popis jeho obsahu, případně 6
každého čísla. Pokud jde o periodikum, rovněž se zveřejňují pokyny pro autory. Prezentace obecného rázu je vhodná pro neperiodické tituly, které společnost vydala a zajišťuje jejich prodej. Rovněž se užívá pro tituly, které se zasílají pouze členům společnosti jako členská výhoda a není proto zájem na tom, aby se takový titul šířil nekontrolovaně a zdarma prostřednictvím internetové sítě. 5. Webová prezentace částečná je určena zejména pro periodické tituly, jejichž prezentace tímto způsobem má zahrnovat všechny informace, které propagují prodej titulu. Obsahuje všechny informace jako webová prezentace obecného rázu a součástí takové prezentace je rovněž soupis archivních čísel, rejstřík autorský a tematický. Každé číslo je popsáno formou výpisu obsahu a anotacemi k jednotlivým článkům. Zveřejňuje se zmenšenina titulní strany a úplné znění jen některých článků v PDF formátu, proto tzv. částečná prezentace. Rozhodně se nezveřejňují: články odborné, články s obsahem know-how, rozsáhlejší rozhovory či reportáže nebo recepty a jiné návody. Naopak ke zveřejnění úplnému jsou vhodné články informující o dění v oboru, společnosti či o jiných událostech či postojích společnosti a to včetně úvodníků. O úplném zveřejnění článku rozhoduje šéfredaktor titulu. 6. Webová prezentace úplná zveřejňuje vše, co bylo specifikováno v čl. VIII, odstavci 4 a 5. V takovém případě jde o neperiodický nebo periodický titul, který společnost distribuuje zdarma a komukoliv. Šéfredaktor může rozhodnout o úplné webové prezentaci vybraných čísel či jejich částí starších 5 let od data jejich vydání. Rada PSNV může rozhodnout na základě návrhu ředitele společnosti, který je odpovědný za hospodaření společnosti a ekonomiku vydávaných titulů, o úplné webové prezentaci vybraných titulů a/a nebo jejich čísel. 7. O obsahové formě webové prezentace rozhoduje v rámci pravidel této směrnice a je za ni odpovědný šéfredaktor. 8. Za grafické provedení je odpovědný ten, kdo zajišťuje jednotný grafický styl webu společnosti. Článek IX Závěrečná ustanovení 1. Výklad této směrnice provádí celostátní dozorčí rada společnosti. 2. Směrnici pro ediční činnost společnosti navrhuje kancelář společnosti a schvaluje rada společnosti. 3. Platnost směrnice pro ediční činnost trvá ode dne jejího přijetí radou PSNV-CZ, o. s., až do přijetí její následující novelizace. 4. Tuto směrnici přijala schválením Rada PSNV-CZ, o.s. na svém zasedání v Brně dne 15. 1. 2010.
7
Příloha směrnice o ediční činnosti společnosti – příkladné znění Vážený/á pan/paní Včelařská 123 082 41 Rojovany Věc: Rozhodnutí šéfredaktora o uveřejnění článku (zaslaného materiálu) V Budějovicích dne XXX Vážený pane XXX, v redakci jsme se zabývali Vaším návrhem na zveřejnění Vámi zaslaného materiálu ze dne XXX. Rozhodnutí šéfredaktora: Zaslaný materiál neuveřejníme do doby, než se podobná věc bude moci vidět v praxi a funkci. Komentář šéfredaktora: Redakční rada doporučila podobný typ článku uveřejnit až po té, co se vyřeší, zda jde či nejde o reklamu a to s ohledem právě na to, že předmět uveřejnění má uvedený platný patent. Navíc, z přiloženého materiálu nevyplývá jednoznačně, co je přesně podstatou uvedeného patentu. Nelze pak jednoznačně publikovat, co je jeho výhodou. Uvádím pro Vaši informaci některé z nálezů členů redakční rady v oponentním řízení: ad 1) Osobně si vážím každé originální technické myšlenky přinášející něco nové bez ohledu na motivaci autora a už vůbec ne, pokud má na její realizaci osobní zájem, třebaže ekonomický. Každý se nějak živíme. Pokud se jejímu autorovi podaří ji zhodnotit, jenom dobře. Doporučil bych mu však, obrátit se přímo na výrobce a teprve pak na včelařskou veřejnost. Té však bude muset jasněji objasnit výhody jeho řešení s ukázkou na plně obsazeném a zatíženém nástavku a ne jen na prázdných. Mechanizmus, který je zřejmě skrytý v bočních stěnách nástavků, nemusí otevřeně předvádět, ale je třeba předvést jeho levitační schopnost zabraňující převrácení celého úlu. Bez podpory na odvrácené straně to bude možné jen u nízkých nástavků, ale tam je zase nedostatečné jeho použití jen na jeden nástavek. Nemyslím si, že by se mohlo jednat o hromadně rozšiřitelnou věc, protože na nejpoužívanějších úlech je předností právě jejich jednoduchost konstrukce potažmo výroby. ad 2) Z poslaných materiálu není jasně vidět, zda jde o jednoduchou pomůcku. Přijde mi to nějaké nepraktické. ad 3) Z dodaného materiálu není vůbec zřejmé, v čem je přínos, novost vynálezu. Zdůvodnění rozhodnutí: S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že redakce se snaží vyhnout uveřejnění takových materiálů, jejichž podstatu nemůže ověřit či mohou nedostatečným způsobem čtenáře informovat o zveřejněném předmětu.
8
Doporučení: Doporučujeme proto, abyste ponejprve oslovil výrobce úlů, kteří by se podobnou věcí zabývali například v licenci s Vámi. Velmi vhodné je podobný vynález prezentovat na výstavách, kde naši redaktoři jezdí a pokud uvidí Váš vynález v praxi, jistě rádi o něm napíší článek a připojí i fotografie s technickým popisem. Poučení opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k celostátní dozorčí radě Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, o.s. do 30 dnů od Rozhodnutí šéfredaktora (dle čl. VII, odst. 5 Směrnice pro ediční činnost). Rozhodnutí dozorčí rady je konečné a nelze proti němu u vydavatele časopisu podávat další opravné prostředky.
S pozdravem šéfredaktor
[email protected], Tel: XXXXXXXX ***
MVDr. Zdeněk Klíma – předseda
RNDr. Leopold Matela – 1. místopředseda
Ing. Ivan Černý – 2 . místopředseda
Josef Blinka
Mgr. Bronislav Gruna
Ing. Petr Novák
9
