Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta

RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon, Průkopnická 24, 70030 Ostrava – Jih IČ: 13 59 45 16

Tel/fax: 596 748 979, 777 674 897

e-mail: [email protected]

Jeseník

hranice kraje hranice ORP

třída komunikace silnice I.třídy dálnice

kategorie železnic celostátní trať mezinárodní koridor ostatní vodtoky

Šumperk

vodníplochy lesy

Zábřeh

obce od 5 000 do 10 000 obyvatel obce nad 10 000 obyvatel Mohelnice

Uničov

Šternberk

Litovel

Lipník n. Bečvou

Olomouc

Hranice

Prostějov Přerov

Kojetín

10

5

0

10

20

kilometry

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012 Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc. Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí vydáno 29.3.1994 pod č.j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. vydána dne 28.11.2003 pod č.j. 3454/740/03

Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk, RNDr. Ivo Machar, ing. Pavel Stonawský Počet výtisků: 3 (včetně 1 autorského výtisku). Výtisk č. ___________

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA

Str. 2 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Ostrava, září 2005 KONCEPCE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY A ROZVOJE VENKOVA V OLOMOUCKÉM KRAJI PRO LÉTA 2006 – 2012 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Obsah: I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím............................................................4 I.1. Obsah a cíle koncepce......................................................................................................4 I.2. Vztah k jiným koncepcím Olomouckého kraje................................................................5 II. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce....................................................................................................7 II.1. Stav životního prostředí v Olomouckém kraji................................................................7 II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce............................................................38 III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy...................................................................................................................39 III.1. Struktura a péče o půdní fond..................................................................................41 III.2. Energetika................................................................................................................44 III.3. Zásobování vodou a její čištění...............................................................................44 III.4. Ochranná pásma vodních zdrojů (CHOPAV).........................................................47 III.5. Vodní eroze..............................................................................................................48 III.6. Větrná eroze.............................................................................................................48 III.7. Ochrana přírody.......................................................................................................49 IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).....................................................50 V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.................................................................66 V.1. Referenční cíle OŽP......................................................................................................66 V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP.....................................67 Referenční cíle OŽP..........................................................................................................70 VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí................................................................71 VI.1. Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu..............................................71 VI.1.1. Část analytická......................................................................................................72 VI.1.2. Část koncepční......................................................................................................73 VI.1.3. Akční plán na léta 2006 – 2007............................................................................75 VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu....................................................................76 VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části................................................................77 VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty ...............................................................................................................................................80


Str. 3 z 143


VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce............................83 VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how)...............................................................................84 VIII.1. Varianty řešení......................................................................................................84 VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta). . .85 VIII.3. Metodika posouzení..............................................................................................86 VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb................................87 IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí... .90 X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce............................................................................................90 XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu..............................................................91 IX.1. Posouzení systému implementace...............................................................................91 IX.2. Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů..............................93 IX.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení...............................94 XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.....................................................................................96 XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů...................................................................100 XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví........................................................................................................102 XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA................................................................................102 XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii).........................................112 XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci..........................................112 XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví....................................................................................................113 XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci..................................................................................115 Závěry posouzení:...................................................................................................................118 XVI. Přílohy............................................................................................................................120 Tabulková část – hodnocení koncepčních směrů a opatření...............................................126


Str. 4 z 143


I.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.

I.1. Obsah a cíle koncepce Jedná se o koncepční dokument pro jeden z nejvýznamnějších směrů rozvoje Olomouckého kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byl přijat předpoklad, že „Venkov tvoří všechny obce pod 4600 obyvatel a přičleněné části lokálních metropolí (Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a další) s venkovským charakterem zástavby“. Olomoucký kraj je svým charakterem jeden z nejvíce venkovských regionů v ČR. Strategický dokument bude oporou pro návrhy konkrétních projektů v souladu se trvalé udržitelným rozvojem venkovských oblastí. Projekty budou zaměřeny na zlepšení ekonomické, sociální i environmentální situace venkovských oblastí především intenzivním využitím potenciálních předpokladů pro další vývoj regionu v souladu se současnými představami o atraktivních životních podmínkách především pro střední a mladou generaci. Mezi kriterii, která budou zohledněna při výběru konkrétních projektů a investičních záměrů pro schválení a finanční podporu, budou i současný stupeň a charakter využívání krajiny, ovlivnění složek životního prostředí, celkový očekávaný společenský přínos projektu v oblasti ekonomické, sociální a vzdělanostní a soulad s principy trvalé udržitelnosti zemědělství. Samostatným pohledem je i potřeba ochrany krajinného rázu, takže záměry uvedeno ve strategickém dokumentu bude nutno posuzovat i podle očekávaného vlivu na krajinného rázu a jako prostředek pozitivního i riziko negativního ovlivnění této složky krajinného potenciálu. Účelem zpracování "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je posílení a efektivní využití krajiny, jejího rekreačního, produkčního potenciálu i prostředí pro rozvoj sídelních celků. Vymezení rozsahu koncepce: -

trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Olomouckého kraje zemědělství a jeho role v oblasti venkova urbanismus venkova, lidská sídla sociálně-kulturní sféra ekologická stabilita

Strategické cíle koncepce a jednotlivá opatření jsou uvedena v tab. 1 v příloze č. 2:


Str. 5 z 143


I.2. Vztah k jiným koncepcím Olomouckého kraje Koncepční část posuzovaného materiálu vychází: 

ze současných strategických dokumentů kraje: Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Koncepce ochrany přírody, Energetické koncepce, Koncepce cestovního ruchu, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis, Koncepce dopravy Jesenicka, Koncepce rozvoje silniční sítě Olomouckého kraje, Koncepce kultury a památkové péče, Programu obnovy venkova a Strategií mikroregionů,



z legislativního rámce vymezujícího kompetence kraje a krajského úřadu



z analytické části zemědělství a venkova této koncepce a SWOT analýzy



z platných pravidel a opatření EU pro venkov a zemědělství (platné pro 2000 -2006)



z připravovaných dokumentů pro nové plánovací období 2007 – 2013, především z EAFRD



z připomínek členů pracovního a expertního týmu

Z tohoto přehledu je zřejmé, že požadavky a limity těchto koncepčních materiálů jsou v materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" zahrnuty a byly zohledněny již při formulaci strategických směrů a cílů koncepce. Do způsobu hodnocení jednotlivých konkrétních projektů a jejich potenciálního vlivu na životní prostředí jsou zahrnuty i požadavky na trvale udržitelný rozvoj venkova, které zahrnují i hlediska ochrany složek ekosystémů, krajiny, požadavky rozvoje infrastruktury obcí a požadavek na rozvoj potenciálně perspektivních činností vhodných pro Olomoucky kraj. Potenciální styčné body koncepcí OLK jsou uvedeny v Tab. 2:

Tab. 2: Potenciální styčné body koncepcí Olomouckého kraje Strategický cíl (opatření)

Potenciální kontakt s koncepcí

Rozvoj infrastruktury a osídlení venkova Rozvoj infrastruktury a vybavenosti sídel

Cestovního

ruchu,

Glacensis,

Dopravy

Rozvoj

Euroregionu

Jesenicka,

Rozvoj

silniční sítě OLK, Rozvoj vodovodů a kanalizací,


Str. 6 z 143


Rozvoj informačních služeb, místních aktivit Strategie mikroregionů, Obnovy venkova, a partnerství

Rozvoje územního obvodu OLK,

Rozvoj alternativních zemědělských činností Strategie mikroregionů, Kultury a památkové na venkově

péče, Obnovy venkova,

Podpora

konkurenceschopného,

multifunkčního

a

diverzifikovaného

zemědělství Zvyšování

konkurenceschopnosti Strategie mikroregionů, Obnovy venkova,

zemědělství a zpracovatelského průmyslu Prohlubování diverzifikace zemědělství

Strategie mikroregionů, Energetiky, Ochrany ovzduší, Ochrany přírody, Rozvoje územního obvodu OLK, Cestovního ruchu,

Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí Rozvoj

zemědělského

hospodaření

tvorbu krajiny a ochranu ŽP

pro Rozvoje územního obvodu OLK, Ochrany přírody, Cestovního ruchu, Obnovy venkova, Strategie mikroregionů

Podpora zvláštních režimů hospodaření v Ochrany přírody, Energetiky, krajině

II. Informace o současném stavu životního prostředí

v dotčeném

pravděpodobný

vývoj

území bez

a

jeho

provedení

koncepce. II.1. Stav životního prostředí v Olomouckém kraji Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických regionů dle Culka, které se vyskytují na území Olomouckého kraje a v jeho bezprostředním dosahu. Měřítko zpracování stavu životního prostředí odpovídá celokrajské koncepci. Podrobná hodnocení


Str. 7 z 143


budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dotčených projekty, které splní kriteria uvedená v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Olomoucký kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregionů a má následující biogeografické podmínky:

1.11 PROSTĚJOVSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion se nachází ve střední části střední Moravy v Hornomoravském úvalu, zabírá geomorfologický celek Vyškovská brána a podcelek Prostějovská pahorkatina. Je výrazně protažen ve směru S –J a má plochu 686 km2. Typickou část bioregionu tvoří sprašová pahorkatina na dně úvalu; převažují dubohabrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Vyskytuje se téměř výhradně

2.bukovo-

dubový vegetační stupeň. Region je specifický přechodným charakterem, vlivem polohy na hranicích hercynské, panonské a karpatské podprovincie. Tento ráz je střežen dlouhodobým prakticky úplným odlesněním (starosídelní oblast), dnešní biota je silně ochuzená a chybí jí většina význačných diferenciálních prvků. Netypickou část tvoří výchozy kulmu a krystalinika, kryté mozaikou dubohabřin, acidofilních a teplomilných doubrav. V současnosti zcela dominuje orná půda, zachovány jsou fragmenty vlhkých luk a travnatých lad; lesy až na drobné akátiny, jehličnaté a topolové lesíky chybějí.

2. Horniny a reliéf Pro region jsou charakteristické rozsáhlé, často mírně ukloněné plošiny kryté spraší, spočívající na vápnitém mořském, z části i nevápnitém limnickém neogénu, který se však na povrchu uplatňuje jen nepatrně. Okrajově v malých ostrovech vystupují výchozy kulmských břidlic a drob, granodioritu brněnského masívu a devonských vápenců. Aluvia toků vyplňují nivní hlíny, v depresích podél Blaty se vyvinuly i slatiny. Reliéf je tvořen sprašovou pahorkatinou, celkově ukloněnou od západu k východu. Pahorkatina je přerušena třemi asi 2 km širokými nivami toků, stékajících z Drahanské vrchoviny. Skalní tvary v bioregionu jsou plošně velmi omezené a nevýrazné, dnes jsou vesměs vázány na lomy v kulmových sedimentech.


Str. 8 z 143


Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 – 70 m, na severu a východě směrem k nivě Moravy přechází až do rovin s výškovou členitostí do 30 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Kojetína s kótou 194 m, nejvyšší body se nacházejí na zvednutém úpatí Drahanské vrchoviny na svahu kopce Vojenská s kótou asi 350 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 220 – 280 m.

3. Podnebí Dle Quitta leží celé území v teplé oblasti T 2, pouze vyšší západní okraj území leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je na severu vlhčí, jižněji sušší, neboť zde se postupně začíná uplatňovat mírný srážkový stín Drahanské vrchoviny : Olomouc 8,4°C, 612 mm; Prostějov 8,5°C, 577 mm; Vyškov 8,4°C, 542 mm. 4. Půdy Zcela dominují černozemě na spraších, výše k okraji Drahanské vrchoviny přecházejí však do hnědozemí. V úvalových polohách podél říček, stékajících z Drahanské vrchoviny, jsou vyvinuty typické černice, podél Valové až černicové černozemě a organozemě typu slatin. 5. Biota Bioregion leží v termofytiku a zabírá západní část fytogeografického

okresu 21. Haná,

západní část fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina (mimo nejzápadnější okraj) a vyšší terasy západně od nivy Moravy, které náležejí fytogeografickému podokresu 21b. Hornomoravský úval. Do jihozápadního cípu bioregionu zasahuje malým územím i fytogeografický podokres 20b. Hustopečská pahorkatina. Vegetační stupně (Skalický): (planární až) kolinní. Potenciální vegetaci bioregionu představují dubohabřiny svazu Carpinion (pravděpodobně převažovalo hercynské Melampyro nemorosi-Carpinetum), které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav (Potentillo albae-Quercetum na spraších, na kulmu Sorbo torminalis-Quercetum). V nivách kolem vodních toků lze předpokládat PrunoFraxinetum, ojediněle na místech s usazeninami homolitů pak bažinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum). Primární bezlesí zřejmě chybělo. Zbytky přirozené náhradní vegetace představují jednotky svazů Cirsio-Brachypodion pinnati, na kulmu Koelerio-Phleion phleoidis, v lemech svazu Geranion sanguinei a křovinách Prunion spinosae. V extrémějších místech ještě vyznívá Prunionfruticosae. Na vlhkých


Str. 9 z 143


loukách (v minulosti) byly přítomny asociace svazů Calthion, Molinion i Caricion davallianae. Flóra je spíše jednotvárná, rozmanitější pouze na západním okraji ve zbytcích přirozené vegetace. Projevují se v ní vlivy teplomilné panonské flóry (se zastoupením řady mezních prvků, některé na absolutním okraji areálu). Mezi teplomilnými druhy jsou zástupci různých geoelementů a migroelementů. Jako příklady mhou sloužit len žlutý(Linum flavum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), lecha černá (Lathyrus niger) a kozinec dánský (Astragalus danicus). Na slatinách (dnes z větší části zničených) se izolovaně vyskytovala řada ekologicky specializvaných druhů, např. potočnice malolistá (Nasturtium microphyllum), matizna bahení (Oristecum palustre), hlízovec Loeselův (Liparis loeselli) a pampeliška bahenní (Taraxacum palustre sp. div.). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy (ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na malých zbytcích xerotermních lokalit vyznívá pozoruhodná fauna panonské podprovincie (ještěrka zelená, kudlanka nábožná, společenstva sarančí, trojzubka stepní). Romže a Valová patřily původně lipanovému až parmovému pásmu, jejich biota je však dnes decimována. Ostatní toky náležely od pstruhového pásma, jsou však znečištěny a jejich biota je zásadně změněna. Stojaté vody jsou ojedinělé a nevýznamné, s typickou faunou nížin. Významné druhy- Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), strnad luční (Miliaria calandra). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia). Hmyz: kudlanka nábožná (Mantis religiosa). 8. Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení v nižších částech je prehistorické a souvislé až do současnosti, díky tomu došlo k totální proměně regionu. Recentně se lesy v bioregionu vyskytují jen ve fragmentech a vesměs jsou tvořeny porosty s druhotnou skladbou (borové a smrkové kultury, akátiny). Naprostá většina bezlesí je tvořena agrokulturami. Přirozená společenstva jsou zde velmi vzácná. Přesto bylo vyhlášeno několik důležitých území. Jsou to významná ornitologická lokalita NPP Hrdibořické rybníky NPP Na skále, NPP Státní lom u Čelechovic, NPP Růžičkův lom a PP Tučapská skalka, kde jsou motivy ochrany jednak paleontologické, jednak botanické.


Str. 10 z 143


Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce. V bioregionu nejsou evidovány žádné charakteristické ekotypy a ekodémy lesních dřevin, ani genové základny.

Plošná struktura využití území bioregionu v % a KES Plocha bioregionu

orná půda

685 km2 vodní plochy

81

travní porosty 1

lesy 1

KES

0.7

0.1

1.70 JESENICKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion leží na pomezí severní Moravy a Slezska, okrajově zasahuje i do Polska. Zabírá geomorfologické celky Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, Rychlebské hory a ČÁST Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha v ČR je 1159 km2. Bioregion zahrnuje členité hornatiny na krystalických břidlicích pestrého složení. Bioregion zasahuje po Krakonoších nejvýše do subalpínského pásma, chybí zde však autochtonní kleč. Zastoupeny jsou vegetační stupně od 4. Bukového po 8. Subalpinský. Potenciální vegetace je tvořena květnatými a acidofilními horskými bučinami, ve vyšších polohách přirozenými smrčinami, alpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je velmi bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení (sub-) arktoalpinských a karpatských prvků. Endemitů proti Krkonoším je méně. Bioregion patří k jádru výskytu autochtonního sudetského modřínu. Nacházejí se zde velká rašeliniště s borovicí blatkou. Netypická část je tvořena nižšími, okrajovými horskými skupinami, které již nemají vegetaci přirozených smrčin a pouze malé ostrovy acidofilních horských bučin. Tyto části tvoří přechod k nižšímu podhůří. Lesy dnes tvoří převážně smrkové kultury, na rozdíl od Krkonoš jsou zde rozsáhlé zbytky horských bučin, suťových lesů i přežívajících klimaxových smrčin.

2. Horniny a reliéf Území budují velmi složité komplexy krystalinika, tvořené úzkými pruhy hornin a protažené od severovýchodu k jihozápadu. Převládají v nich horniny kyselé, většinou chudé živinami (ruly, svory, fylity, méně granitoidy), charakteristické jsou ostrůvkovité výskyty minerálně


Str. 11 z 143


bohatších substrátů (grafitické fylity, krystalické vápence, v Rychlebských horách také amfibolity a serpentiny). Velký masív amfibolitů je i v okolí Jeseníku. Území východně od Vrbna je budováno kulmem. Pokryvy tvoří horské svahoviny, často hrubě balvanité. Rašeliny s výjimkou Rejvízu a Skřítku mají jen malý rozsah a nacházejí se především na oblých hřbetech. Bioregion je tektonicky zdviženou hornatinou, tvořenou víceméně oddělenými horskými skupinami, mezi nimiž se nacházejí hluboká sedla a kotlinové sníženiny; nejvýraznější z nich je Jesenická kotlina. V bioregionu vystupuje plošně největší skupina vysokých pohoří (nad 1200 m) v rámci Sudet, jeho poloha je však více vnitrozemská než u Krkonoš, což podmínilo i daleko menší rozsah zalednění. Horské hřbety jsou charakteristicky masivní a oblé, jsou v nich zaříznuta hluboká mladě erozní údolí, často s menšími vodopády. Horské hřbety jsou tvořeny zbytky zarovnaných povrchů, na holích i na svazích vystupují často izolované skalní útvary z odolných hornin (tors). Nejrozsáhlejší holá suťová pole jsou na Břidličné. Ledovcové kary jsou vyvinuty nedokonale a v malém počtu. Za ledovcové kary bývají považovány Malá a Velká kotlina a sníženina na jihovýchodním svahu Keprníku. Zvláštností je Velká kotlina, která je jediným karem v českých horách, který je modelovaný ve fylitech. Na několika místech bioregionu se vyvinuly podzemní krasové jevy, často se složitými hydrografickými poměry, jako např. Tvarožné díry na Kralickém Sněžníku a Jeskyně Na Pomezí. Na povrchu se však kras projevuje nepatrně. Reliéf má převážně charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 450 – 600 m, pouze při okrajích a v Jesenické kotlině je plošší. Oblast nejvyšších hřbetů vč. Kralického Sněžníku má charakter velehornatiny s členitostí 600 – 880 m, což je druhá nejvyšší hodnota v ČR po Beskydech. Nejnižším bodem je okraj pohoří u Bílé Vody – asi 340 m (v Polsku u Glucholaz až 290 m), nejvyšším Praděd – 1491 m. Typická výška bioregionu je 550 – 1420 m.

3. Podnebí Dle Quitta leží převažující nižší část v klimatické oblasti chladné CH 7, vyšší části nad 900 m v oblasti CH 6 a hřebeny nad 1200 m v CH 4, která je v České republice nejchladnější. Klima na úpatí Jeseníků je mírně teplé a pouze průměrně vlhké, na rozdíl od západních Sudet a především Jizerských hor. Travná – Zálesí tak má 906 mm srážek, Jeseník 7.1°C, 846 mm, Zlaté Hory 7.5°C. 835 mm, Vrbno pod Pradědem leží již v mírném srážkovém stínu Jeseníků a má roční úhrn srážek 822 mm. Srážky rostou směrem do vyšších poloh, teploty tímto směrem naopak klesají - Rejvíz má 5.3°C a 1029 mm, Vrbno – Vidly 1234 mm. Na hřbetech


Str. 12 z 143


panuje drsné, vlhké a větrné klima. Kralický Sněžník tak má průměrnou roční teplotu 1.7°C, Praděd 0.9°C a cca 1400 mm srážek. Na vrcholech a vyšších hřbetech se uplatňuje vrcholový fenomén. Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily zejména při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti (Velká Kotlina).

4. Půdy V nejvyšších polohách (přibližně nad 1050 m) převládají humuso – železité podzoly, místy zamokřené a zrašelinělé, jinak jsou hlavním zástupcem půd kambizemní podzoly. V nižších částech údolních svahů a při okrajích podhoří se vyskytují dystrické kambizemě. Zcela podružně se vyskytují víceméně nasycené typické kambizemě, nepatrné ostrůvky hnědých rendzin na vápencích a půdy nevyvinuté – litozemě na strmých srázech se skalními výchozy (Vel. Kotlina, Břidličná aj.). Na rašeliništích na Rejvízu a na Skřítku (omezeně i jinde) jsou vyvinuty organozemě.

5. Biota Jádro bioregionu leží v oreofytiku fytogeografického okresu 96. Králický Sněžník a fytogeografického okresu 97. Hrubý Jeseník, část se rozkládá v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 73a. Rychlebská vrchovina (s výjimku nevelkých okrajových částí), v severním výběžku fytogeografického podokresu 73b. Hanušovická vrchovina a na jižních okrajích fytogeografického podokresu 74a. Vidnavskoosoblažská pahorkatina. Vegetační stupně (Skalický): submontánní až subalpinský (alpinský). Přirozená vegetace nižších poloh pohoří potenciálně odpovídá květnatým bučinám (Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum) výše i klenovým bučinám (Aceri-Fagetum), na oligotrofních podkladech svazu Luzulo-Fagion (Luzulo-Fagetum a Calamagrostio villosaeFagetum). Na sutích je místy vyvinuta vegetace svazu Tilio-Acerion (Lunario-Aceretum, Arunco-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum). Podél vodních toků jsou nivy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména Piceo-Alnetum a Alnetum incanae, na severním okraji i Carici remotae-Fraxinetum). Ve vyšších polohách se setkáváme s přirozenými smrčinami svazů Piceion (Calamagrostio villosae-Piceetum, Sphagno-Piceetum a Anastrepto-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Athyrio alpestris-Piceetum), které místy vytvářejí horní hranici lesa. Na rozsáhlejších rašeliništích se vyskytují i blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum). Zvláštností Jeseníků je absence přirozených klečových porostů. Horní hranice lesa, tvořená smrčinami, navazuje v nejvyšších polohách přímo na primární bezlesí alpinského charakteru. Nelesní přirozená vegetace je charakteristická i pro lavinové dráhy v karech a karoidech. Zde


Str. 13 z 143


se lokálně vyskytují křovinaté porosty svazu Salicion silesiacae, na něž navazují vysokobylinná společenstva svazů Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion. Na prameništích bylo zjištěno více asociací svazu Cardamino-Montion. Na sušších místech se vyskytují vysokostébelné trávníky svazů Agrostion alpinae a Juncion trifidi, na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou fragmenty vegetace svazu Salicion herbaceae. Na hřebenových holích je charakteristická vegetace

svazů

Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Lenco-

Scheuchzerion palustris, Oxycoco-Empertrion a Sphagnion medii. Přirozená náhradní vegetace má charakter travinobylinných společenstev. V místech sekundárně snížené hranice lesa se místy nacházejí travinobylinné porosty svazu Poo chaixiiDeschampsio caespitosae, na sušších místech Thesio alpini-Nardetum (svaz Nardion), Nardo-Agrostion tenuis, Genistion a Vaccinion. Pro nižší polohy je typická rozmanitá luční vegetace svazu Calthion, Cynosurion a Violion caninae. Květena Jeseníků obsahuje význačné exklávní prvky. Převažují středoevropské horské druhy, zčásti s oceanistickou tendencí, jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní Luzula sylvatica), kostřava lesní Festuca altissima), pérnatec horský Lastrea limbosperma) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a druhy alpinské, k nimž náleží větrnice narcisokvětá (Anemonastrum narcissoflorum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanofolius) a hlaváč lesklý (Scabiosa lucida). Dále sem zasahují některé druhy (sub)arktoalpinského charakteru, např. ostřice skalní (Carex rupestris), o. pochvatá (C. vaginata), o. vláskovitá (C. capillaris), hvězdnice alpská (Aster alpinicus) a lepnice alpská (Bartsia alpina), i druhy boreokontinentální, mezi něž můžeme počítat rajovník bahenní (Ledum palustre) a puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica). Mezi alpinskými druhy je několik druhů, které mají vztah k Alpám a Karpatům, ne však k ostatní Hercynii, např. kozlík trojený (Valeriana tripteris) a psineček alpský (Agrostis alpina). Endemitů je velmi málo, jsou to jitrocel černavý sudetský (Plantago astrata subsp. Sudetica), zvoneček český jesenický (Campanula bohemica subsp. Gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaetea). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní místa v karech, např. černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a sasanka pryskyřníková (Anemonoides rannuculoides). V bioregionu se vyskytuje hercynská fauna montánního a subalpinského stupně a zbytků vrchovišť (myšivka horská, linduška horská, pěvuška podhorní, mnoho druhů hmyzu aj.). Do regionu zasahuje okrajově i karpatský element (čolek karpatský, měkkýši skalnice lepá,, vlahovka karpatská, modranka karpatská aj.). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma.


Str. 14 z 143


Významné druhy – Savci: rejsek horský (Sorex alpinus), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), myšivka horská (Sicista betulina), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) – mimo období rozmnožování, netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), kos horský (Turdus torguatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: čolek karpatský (Triturus montandoni, č. horský (T. alpestris). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: závornatka křížatá (Clausilia cruciata), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), slimáčnice lesní (Eucobresia nivalis), skalnice lepá (Helicigona faustina), vlahovka karpatská (Monachoides vicina), vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), modranka karpatská (Bielzia coerulans). Hmyz: šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), saranče (Miramella alpina), střevlík (Carabus variolosus), okáči (Erebia euryale, E. epiphron, E. sudetica, Coennympha tullia), kovovníčci (Incurvaria vetulella, Lampronia rupella), vzpřímenka (Lyonetia pulverulentella), travaříci (Eudonia sudetica, E. petrophila, Catoptria petrificella), zavíječ (Udea alpinalis), píďalky huňatec alpský (Psodos alpinatus), Perizoma affinitatum, Venusia cambrica, Hydriomena ruberata, Arichanna melanaria, můry Hypena obesalis, Plogophora scita, Dasypolia templi, Apamea rubrirena, Papestra biren, Lasionycta půroxima, Eurois occulta, Xestia speciosa, X. collina, žluťásek borůvkový (Colias palaeno). 8. Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení je pozdní, středověké, vyšší polohy jsou bez travnatých sídel. Přirozená lesní vegetace byla zčásti nahrazena stanovištně nepůvodními lignikulturami, zčásti změněna na louky a pastviny (takto byla snížena i horní hranice lesa), výjmečně i agrocenózy. Na hřbetech bal uměle vysazována kosodřevina. V nedávné době byly lesy (zejména na západních, návětrných svazích) těžce poškozeny imisemi, zčásti se projevuje eutrofizace, podmíněná rozvojem reakce a sportovních aktivit . V Jesenické části bioregionu byla zřízena CHKO Jeseníky, na jejímž území leží maloplošná chráněná území. K nejvýznamnějším patří NPR Šerák a Keprník, NPR Praděd, NPR Rejvíz a NPR Rašeliniště Skřítek. Mnoho dalších menších lokalit je chráněno na úrovni přírodních rezervací nebo přírodních památek. Geologický, ale i biologický motiv ochrany má NPP Jeskyně na Pomezí, která již leží mimo vlastní CHKO. V západní části bioregionu byla vyhlášena rozsáhlá NPR Kralický Sněžník.


Str. 15 z 143


Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce.


orná půda

1159 km2 vodní plochy 0.5

travní porosty

5

lesy

12

77

KES 16.2

1.12 LITOVELSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion se nachází na severu střední Moravy, zabírá severní část Hornomoravského úvalu, Mohelnickou brázdu a okraj Hanušovické vrchoviny. Bioregion je protažen výrazně ve směru SZ – JV a má plochu 606 km2. Typická část bioregionu je tvořena rozšířenou nivou Moravy, kde dochází k větvení řeky, a dalšími kvartérními sedimenty na dně úvalu. Dominuje 3.dubovo- bukový vegetační stupeň. Bioregion se vyznačuje především bohatou azonální biotou rozsáhlého komplexu lužních lesů s neregulovanými toky. V lesích se objevují horské prvky splavené ze sudetských pohoří i zastoupení východních migrantů, zvláště u fauny. Na oglejených sedimentech mimo nivu hygrofilní typy dubohabřin. Nereprezentativní jsou okraje bioregionu a výchozy kulmu s typickými dubohabřinami. V nivách se dnes kromě lesů vyskytují četné fragmenty luk, výše položené části bioregionu jsou zorněny a jejich biota je velmi ochuzená. 2. Horniny a reliéf Povrch téměř celého regionu tvoří sedimenty mladého kvartéru – uloženiny nivy Moravy a některých jejích přítoků,a nízké terasy, zčásti kryté hlínami, spraší, sprašovými hlínami a lokálně i slatinami. Terciérní výplň Hornomoravského úvalu, tvořící podloží zmíněných kvartérních sedimentů, se na povrchu prakticky neuplatňuje. Lokálně vystupují ostrůvky staršího pokladu – kulm u Šternberka a Moravičan, fylity u Úsova. Reliéf je charakteristický pro dna tektonických sníženin, má v hrubých rysech konkávní tvar, při okrajích se vyskytují nízké pahorky nebo stupně. Na úpatí Drahanské a Hanušovické vrchoviny se uplatňují mohutné závěje sprašovitých hlín, místy s vyvinutými stržemi. Pod Nízkým Jeseníkem jsou vyvinuty rozsáhlé ploché náplavové kužely vodních toků stékajících


Str. 16 z 143


z hor, zpravidla jsou pokryty sprašovými hlínami a svahovinami. Zvláštností je rozšířená niva Moravy, v detailu se uplatňuje členění nivy Moravy meandrováním a větvením, zbytky starých ramen a agradačních valů. Skalní tvary v bioregionu prakticky chybějí. Reliéf má ráz roviny s výškovou členitostí do 30 m, při okrajích až ploché pahorkatiny s členitostí 30 – 75 m. Pouze v oblasti kopců u Úsova a Moravičan má reliéf charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 100 m. Nejnižším bodem je koryto Moravy v Olomouci s kótou 210 m, nejvyšším vrchem Jelení u Moravičan s kótou 344 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 210 – 300 m. 3. Podnebí Dle Quitta náleží bioregion převážně do oblasti teplé T 2, severní výběžky a Mohelnická brázda do mírně teplé oblasti MT 10. Bioregion je dostatečně zásoben srážkami: Olomouc 8.4°C, 612 mm; Šumperk – Temenice 7.7°C, asi 720 mm; Mohelnice 619 mm a Zábřeh 696 mm. Pouze Uničov má je 585 mm – zde se projevuje slabý srážkový stín Jeseníků. Bioregion je tvořen nížinami a sníženinami, na úpatí sudet značně ovlivněnými blízkostí hor, v zimním období se vyskytují teplotní inverze regionálního rozsahu. 4. Půdy Převahu mají glejové fluvizemě, často na velkých plochách přecházejí až do typických glejů. Mimo nivu jsou nejhojnějšími půdami hnědozemě na spraších a typické fluvizemě na sprašových hlínách. U Uničova se vyvinul dokonce ostrůvek hnědozemních černicových černozemí. Severně od Olomouce je významná lokalita organozemí (slatin). 5. Biota Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72. ZábřežskoUničovský úval, severovýchodní část fytogeografického

podokresu 71a.Bouzovská

pahorkatina a severní část fytogeografického podokresu21b.Hornomoravský úval, který leží již v termofytiku. Vegetační stupně (Skalický). Planární až suprakolinní. Potenciální vegetaci tvoří na vyvýšených místech dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum, řidčeji i Tilio-Carpinetum). Výjmečně jsou v oblasti zachovány fragmenty teplomilných doubrav (Sorbo torminali- Quercetum). Na vlhčích místech jsou zastoupeny různé typy hygrofilních lesů. Převažuje Ficario-Ulmetum campestris, místy se předpokládá přítomnost bažinatých olšin ( Carici elongatae-Alnetum). Primární bezlesí bylo vyvinuto


Str. 17 z 143


především v podobě vodní vegetace (tůně, mrtvá ramena), v okolí Olomouce je možno předpokládat i primární bezlesí na humolistech. Lesní vegetace byla zčásti přeměněna na lignikultury topolů a smrků. V přirozené vegetaci nelesních ploch byly zastoupeny rozmanité typy vlhkých luk. Vedle běžných luk svazu Caricion davallianae a snad i některých typů rašeliništní vegetace. Na pobřeží vodních nádrží je typická vodní vegetace svazu

Phragmition communis, Caricion gracilis a

Magnocaricion elatae. Skladba květeny je dosti pestrá, objevují se v ní i některé mezní a exklávní typy. Xerotermní druhy jsou velmi řídké. Ve flóře se projevuje vedle typických druhů hercynského lesa středních poloh vliv výše položených pramenitých oblastí řeky Moravy. Byla zde zjištěna např. kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a hadí kořen větší Bistorta major). Na slatinách byly v nedávné minulosti zastoupeny četné boreální prvky, např. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tuřice přioblá (Vignea diandra), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), exklávně zde dříve rostla i bříza nízká (Betula humilis). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy (ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na xerotermních stanovištích je patrný přesah karpatského elementu (kobylka Polysarcus denticauda).V CHKO Litovelké Pomoraví je přítomen významný zbytek luhů, s neregulovatelným tokem Moravy a odpovídající faunou (pisík obecný, břehule říční, moudivláček lužní, dvojzubka lužní, vzácní korýši záplavových tůní). Z ohrožených druhů se zde vyskytuje i šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale). Unikátem byla zaniklá kolonie mokřadního ohniváčka rdesnového a výskyt lužního oráče hnědého. Morava náleží lipanovému až parmovému pásmu a vyznačuje se v tomto území velkým bohatstvím druhů ryb a dalších vodních živočichů. Přítoky náležejí pstruhovému až parmovému pásmu. Počátkem 90. Let sem byl reintrodukován bobr evropský. Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: pisík obecný (Actits hypoleucos), strakapoud jižní (Denrokopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: dvojzubka lužní (Perforatella bidentata). Hmyz: šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale), kobylka (Polysarcus denticauda), ohniváček


Str. 18 z 143


rdesnový (Lycena helle), okáč hnědý (Coenonympha hero).

Korýši : žábronožky

(Siphonophanes, Branchipus), listonozi (Lepidurus), šklebovky (Ostracoda).

8. Současný stav krajiny a ochrana přírody Značnou část povrchu stále pokrývají lesy, v nichž převažuje (zejména v aluviu) přirozená druhová skladba. Nelesní plochy zahrnují agrocenózy i louky (do nedávné minulosti byly jejich plochy velmi rozsáhlé), místy se vyskytují i vodní plochy (rybníky, zatopené pískovny). Nejvýznamnější část bioregionu v nivě Moravy je chráněná jako CHKO Litovelské Pomoraví. Kromě toho zde byly zřízeny četné rezervace. K nejdůležitějším patří především NPR Vrapač a NPR Ramena řeky Moravy. Z dalších rezervací je možno jmenovat např. PR Doubrava, PR Bradlec, PR Kačení louka, PR Templ, PR Hejtmanka, PR Dolní les, P“R Šargoun, PR Velký ostrov, PR Tůně u Střeně a PR Panenský les. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce.

Plošná struktura využití území bioregionu v % a KES Plocha bioregionu orná půda

606 km2 vodní plochy 2.0

69

travní porosty

lesy

6

9

KES 0.4

1.52 DRAHANSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy, zabírá geomorfologický celek Drahanská vrchovina a jižní část celku Zábřežská vrchovina. Bioregion je mírně protažen ve směru S – J a má plochu 1248 km2. Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónních sedimentech kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3.dubovo- bukovému až 5.jedlovo- bukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích ( zejména na jihovýchodě a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je tvořena bikovými bučinami, v členitějším reliéfu květnatými bučinami. Biodiverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s provincií severopanonskou i karpatskou,


Str. 19 z 143


snižuje ji naopak jednotvárný hornitý podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídlových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin a kulturní smrčiny. 2. Horniny a reliéf Naprostou většinu území budují jednotvárná souvrství mořského spodního karbonu – kulmu: břidlice, droby, v jižní části pak slepence. Mezi Konicí a Litovlí se táhne pás fylitů, bazik a především vápenců devonského stáří, tvořících Javořičský a Mladečský kras. Při západním okraji se táhne úzký přerušovaný pás devonských břidlic a vápenců (Němčický a Vratíkovský kras). Z pokryvů mají význam především sprašové hlíny a svahoviny, spraše se vyskytují jen okrajově ve formě ostrůvků na severovýchodě, východě a jihovýchodě. V největší části se ojediněle vyvinuly rašeliny. Centrální část bioregionu je tvořena ploše vyklenutým zdviženým zarovnaným povrchem s charakterem členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 150 m. Z plošiny na všechny strany stékají vodní toky, které se od okrajů zpětnou erozí do plošiny zařezávají. Okraje bioregionu tvoří zpravidla 120 – 140m, u Boskovic až 300 m vysoké zlomové svahy. V oblasti zaříznutých údolí a okrajových zlomových svahů dosahuje členitost 200 – 300 m a reliéf má charakter členité vrchoviny. U Boskovic dosahuje výšková členitost 360 m a reliéf má charakter ploché hornatiny. Skalních útvarů je málo, nacházejí se jednak ve formě malých, několik metrů vysokých mrazových srubů na vrcholech v centrální části (Skály, Paprč), jednak v zaříznutých údolích. Proti 4eskomoravské vrchovině jsou podstatně menší, nevýraznější a vzácnější. V krasové oblasti u Javorčíka je menší propast, poměrně velké jeskyně a kaňon Špraněk, v krasovém ostrůvku u Mladče jsou značné jeskynní porosty. Nejnižším bodem je okraj vrchoviny u Mladče s kótou 240 m, nejvyšším Skalky 735 m. Typická výška bioregionu je 380 – 690 m.

3. Podnebí Dle Quitta leží nižší východní a jižní okraje v relativně teplé mírně teplé oblasti MT 11, zaříznutá údolí v oblastech MT 10, MT 9, MT 5. Vrcholové části leží v MT 2 a chladné oblasti CH 7. Podnebí má tedy výrazný gradient od okrajů ke středu. Při jihovýchodním okraji klesají srážky až na 550 mm (mírný srážkový stín Drahanské vrchoviny) a průměrná teplota


Str. 20 z 143


dosahuje až 8°C. Tuto oblast nepřesvědčivě charakterizují stanice Pumlov 7.9°C, Mohelnice 619 mm a Holubice u Ptení 618 mm. Střední polohy reprezentuje Konice 7.2°C, 629 mm; vrcholové části pak Drahany 6.2°C, 649 mm. Území je tedy středně vlhké. Pro údolní polohy jsou typické teplotní a následně i vegetační inverze.

4. Půdy V nejvyšší (nad 600 – 650 m) ploché části bioregionu se nacházejí souvislé plochy dystrických kambizemí a hojnější ostrovy primárních pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů pokrývají kyselé typické kambizemě, často oglejené. Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty typické kambizemě, na ostrovech sprašových hlín a spraší na východním okraji bioregionu typické hnědozemě. Na vápencích jsou velmi omezené plochy rendzin, většinou kambizemních, s víceméně odvápněnou jemnozemí.

5. Biota Bioregion se rozkládá převážně v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 71. Drahanská vrchovina (s výjimkou severovýchodního cípu fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina), dále zabírá východní okraj fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a západní okraj fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina, který již náleží termofytiku. Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní až submontánní. Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev. Na teplejších úpatích svazích jsou potenciálně dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum, při jihovýchodním okraji i Carici pilose-Carpinetum) a acidofilní doubravy (Luzulo albidaeQuercetum). V drobných ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum). Ve vyšších polohách se velkoplošně střídají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a květnaté bučiny (Melico-Fagetum, snad i další typy, v jižní a jihovýchodní části i Carici pilosae-Fagetum). Na devonských vápencích inklinují bučiny k asociaci Cephalanthero-Fagetum. Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů (Aceri-Carpinetum, ve vyšších polohách snad vzácně i

Lunario-Aceretum). Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární síť

mokřadních biocenóz luhů a olšin (Stelario-Alnetum glutinosae a Carici remotaeFraxinetum). Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary. V přirozené náhradní vegetaci hrají významnou roli vlhké louky svazu Calthion, typická je zejména asociace Trollio-Cirsietum salisburgensis. V nejvyšších polohách se vyskytovala vegetace rašelinných luk svazu Caricion fuscae a snad i dalších jednotek vegetace rašelinišť.


Str. 21 z 143


Na sušších místech přecházejí vlhké louky ve vegetaci svazů Cynosurion a Violion caninae, na teplých východních okrajích jsou přítomny i zbytky vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Lemy náležejí převážně vegetaci svazu Trifolionmedii, v okolí Kosíře se dá předpokládat i přítomnost ochuzených lemů svazu Geranion sanguinei. Křoviny převážně náležejí k vegetaci svazu Prunion spinosae. Recentní flóra je středně bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých lesů. Z Praebohemika, resp. Z Karpat sem přesahuje chrastavec doubravní (Knautia drymeia), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum), které zde mají mezní výskyt. V nejvyšších polohách a inverzích údolních zářezů jsou však zastoupeny i submontánní druhy. V lesních společenstvech je to např. udatna lesní (Aruncus vulgaris), třtina chloupkatá (Calamagrostis villsa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a růže alpská (Rosa pendulina). Na loukách jsou typické úpolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí kořen větší (Bistorta major), stařinec potoční (Tephroseris crispa), kuklík potoční (Geum rivale) aj., dříve i rozchodník pýřitý (Sedum villosum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Exklávní lokalitu zde mají některé rašeliništní druhy, např. borekontinentální suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Podél teplejšího východního úpatí se táhne pruh lokalit xerofilní flóry. Zde najdeme druhy ponticko-panonské až ponticko-jihosibiřské, např. ostřici nízkou (Carex humilis), o. Micheliovu (C. michelli), len žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), růži galskou (Rosa gallica) aj. Pro ostrůvky devonských vápenců je typický dealpinský skalník obecný (Cotoneaster integerrima), a dále strdlivka brvitá Melica ciliata). V bioregionu je relativně zachovaná fauna přirozených bučin, ojediněle se vyskytují rašelinné louky s fragmenty rašeliništní fauny. Na východních okrajích proniká do nižších poloh teplomilný prvek (myšice malooká, ježek východní), v chladné části regionu bylo naproti tomu zjištěno rozmnožování netopýra severního. Výchozy vápenců hostí z měkkýšů např. ovsenku žebernatou, sudovku skalní, z hmyzu hnědáska Melitaea didyma nebo specifická společenstva sarančí. Potoky a říčky patří převážně do pstruhového pásma, na Třebůvce je vyvinuto pásmo lipanové. Významné druhy- Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus),


Str. 22 z 143


netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek malý (Ficedula parva).

Obojživelníci: mlok

skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris). Měkkýši: zuboústka sametová (Causa holosericea), ovsenka žebernatá (Chondrina clienta), sudovka skalní (Orcula dolium), zdobenka tečkovaná (Itala ornata). Hmyz: hnědásek Melitaea didyma, nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis). 8. Současný stav krajiny a ochrana přírody Drahanská vrchovina byla osídlena převážně v období středověké kolonizace, řada vsí zde zanikla, některé nové byly založeny až v průběhu 18. Století. Antropogenně je území mírně ovlivněno a zachovalo si vysokou lesnatost, v některých částech zůstaly rozsáhlejší plochy lesních porostů přirozené dřevinné skladby. Zemědělsky obhospodařované jsou především ploché části vyšších poloh, kde jsou zachovány i zbytky přirozených lučních porostů. Při teplejším úpatí jsou časté ovocné sady. Ojediněle jsou zde založeny rybníky. Nejvýznamnějšími následky antropogenních vlivů, které změnily přírodní ráz společenstev, jsou lignikultury smrku, méně borovice a také velkoplošné pozemkové úpravy zemědělských ploch, spojené s odvodněním a přeměnou luk na ornou půdu. Východní část bioregionu patří do vojenského prostoru. Zbytky přirozených lesních porostů s převahou buků jsou zachovány např. v PR Rakovec, PR Bayerova rezervace, PR Skály a PR Bučina u Suché louky. Luční podhorskou vegetaci chrání např. PR Lipovské upolínové louky, PR Pavlovské mokřady, PR Rudka, PR Průchodnice a PR Skelná Huť. Odlišná biota je hájena v chráněných územích na východním okraji bioregionu, např. PP Andělova zmola, PP Za hrnčířkou, PP Braniska a PP Čubernice, které hostí teplomilnou vegetaci na kulmu. Unikátní lesní i nelesní společenstva na devonských vápencích jsou chráněna v NPP Špraněk, NPR Špraněk a PR Vratíkov. Zvláštní pozornost si zasluhují četné hodnotné přirozené lesní porosty s jedlí ve vojenském újezdu Březina. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce. Plošná struktura využití území bioregionu v % a KES Plocha bioregionu

orná půda

1248 km2

36

vodní plochy 0.6

KES 1.5

travní porosty 7

lesy 46


Str. 23 z 143


1.53 ŠUMPERSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion leží na severní Moravě, zabírá přibližně geomorfologický celek Hanušovická vrchovina a severní část Zábřežské vrchoviny. Jeho plocha je 978 km2. Bioregion je tvořen vrchovinou až hornatinou, rozřezanou údolími horských řek, s pestrou geologickou stavbou i s ostrůvky vápenců a hadců. Bioregion má biolitu 3. Dubovo-bukového až 5. Jedlovo- bukového vegetačního stupně; potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny. Biota je mírně ochuzená, hercynská, ovlivněná kontaktem s východosudetskými pohořími. Ve fauně (méně ve flóře) je typické zastoupení východních, zpravidla karpatských migrantů. Netypická část je tvořena výběžky nížin a nevyhraněnými přechodnými územími s dubohabrovými háji a s ostrovy acidofilních doubrav,tj. územími, které mají ráz blízký sousedním bioregionům. V lesích převažují kulturní smrčiny, v údolích řek jsou četné bučiny a suťové lesy, hojné jsou mezofilní pastviny. 2. Horniny a reliéf Většinu bioregionu budují různé komplexy krystalinika: východně od Králík převládají migmatity a migmatické ruly, přes Staré Město a Hanušovice se táhne pestrá zóna tvořená četnými pásy amfibolitů, fylitů, vápenců, hadců, kvarcitů i amfibolických granodioritů; západně od Zábřehu vystupují svory až svorové ruly, amfibolity a polohy kvarcitů, v oblasti Šumperka a Velkých Losin migmatity až migmatické ruly, amfibolity, na jihozápadu malé masívy amfibolických granodioritů, v jihovýchodním výběžku oblasti fylity, přeměnné diabasy a vápence mírně metamorfovaného devonu. U Králík zasahují z Kladského výběžku i slínovce spodní křídy. Z pokryvů dominují především svahoviny, okrajově se vyskytují sprašové hlíny. Bioregion se celkově zvedá od J k S, má převážně charakter zvednutých zarovnaných povrchů rozčleněných zaříznutými, max. 150 až 440 m hlubokými údolími. Nad tyto povrchy se zvedají jednotlivé tektonicky zdvižené kry (Jeřáb, Bradlo), naopak místy vznikly tektonicky podmíněné kotliny, jako např. Kladská kotliny, kotliny u Šumperka, Velkých Losin. V bioregionu se vyskytují četné skalní útvary, hlavně v zaříznutých údolích (údolí Krupé, Moravy), méně na vrcholech některých výrazných kopců. Kotliny mají výškovou členitost ploché vrchoviny tj. 150 – 200 m, nižší, méně rozčleněné zarovnané povrchy mají ráz členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, vyšší pak mají ráz ploché hornatiny s členitostí 300 – 370 m. Oblast Jeřábu má ráz ploché až členité


Str. 24 z 143


hornatiny s výškovou členitostí 320 – 600 m. Nejnižším bodem je okraj bioregionu u Dubicka s kótou asi 270 m, nejvyšším Jeřáb 1003 m. typická výška bioregionu je 400 – 800 m.

3. Podnebí V území se projevuje výrazný klimatický gradient ve směru S – J. Dle Quitta leží jižní okraje v relativně teplejších mírně teplých oblastech MT 10, MT 9, MT 7, centrální část v MT 2 a v chladné oblasti CH 7. Vrcholová část Jeřábu byla pak zařazena do CH 6. Podnebí je tedy převážně mírně teplé, ve vyšších polohách chladnější (Šumperk, Temenice 7.7°C, Hanušovice, Potůčník 7.1°C, Brabbá 6.0°C, nejvyšší vrcholy až kolem 4°C) a bohatě zásobené srážkami (jižní okraje mají asi 650 mm srážek, Králíky 861 mm, Staré Město 777 mm, Nové Losiny, Josefová 1035 mm). Místní klima je značně usměrňováno utvářením reliéfu (inverze, chráněné polohy). 4. Půdy V bioregionu plošně převažují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách a častěji na strmějších svazích. Na zarovnaných površích a hřbetech zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Na vyšších hřbetech jsou zastoupeny i dystrické kambizemě a ostrůvkovitě kambizemní podzoly. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách fluvizemě, často pseudoglejové, a typické hnědozemě. Na křídlových slínech v Kladské kotlině se vyvinuly primární pseudogleje. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a štěrku. 5. Biota Bioregion leží převážně v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 73b. Hanušovická vrchovina (mimo její severozápadní okraj a severní výběžek), dále zaujímá část oreofytika ve východní části fytogeografického podokresu 95b. Králická hornatina. Vegetační stupně (Skalický); suprakolinní až submontánní (-montánní). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na převážné většině území bučiny, a to jak květnaté (podsvaz Fagenion), tak i acidolfilní (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích je možno očekávat suťové lesy svazu Tilio-Acerion. Podél vodních toků se vyskytuje nivní vegetace (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum). Charakteristickou zvláštností je vegetace na hadcích, představovaná chudými reliktními bory ze svazu DicranoPinion. Přirozené bezlesí je velmi řídké, na hadcích má snad charakter fragmentů svazu


Str. 25 z 143


Asplenion serpentini. Okrajově do bioregionu zasahují i dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum) a acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Přirozenou náhradní vegetací vlhkých luk jsou porosty mezofilního křídla svazu Calthion, která vzácně přechází až do vegetace rašelinných luk Caricion fuscae. Na sušších stanovištích se vyskytuje vegetace pastvin svazů Cynosurion a Violion caninae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii. Květena území je nepříliš bohatá, tvořená především středoevropskými mezofyty a obohacená o demontánní výskyt splavených horských druhů. Mezní prvky prakticky chybějí, exklávní výskyt byl zaznamenán u některých serpentinofytů a kalcifytů. Mezi horskými druhy je možno nalézt pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavici zelenokvětou (Veratrum lobelianum) a vrbu slezskou (Salix silesiaca). Od západu sem zasahují některé subatlansky laděné druhy, např. tuřice blešní (Vignea pulicaris), dříve rozchodník pýřitý (Sedum villosum). Na hadcích se vyskytují druhy, charakteristické pro tento substrát. K nim patří sleziník klamný (Asplenium asulterinum), s. hadcový (A. cuneifolium) a hvozdík kartouzek úzkolistý (Dianthus carthusianorum subsp. Capillifronts). Na vápence jsou vázány kalcikolní druhy, např. vítod chocholatý Polygala comosa), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calckolus), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) a mekčilka jednolistá (Malaxis monphylos). Okrajově sem zasahují i méně náročné termofyty, např. čekánek obecný (Colymbada scabiosa) a šalvěj luční (Salvia pratensis). Do území vzácně zasahuje i boreokontinentální ostřice tlapkatá (Carex pediformis). Význačnými druhy jsou rovněž přeslička luční (Equisetum pratense) a rozrazil horský (Veronica montana). Převažuje podhorská lesní fauna, ovlivněná sousedícím horským Jesenickým bioregionem (1.70). V hercynském základu fauny jsou patrné vlivy dalších oblastí (ježek východní, z polonské provincie myšice temnopásá). Na vápencích je v synuzii měkkýšů zřetelných přesah karpatského prvku. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma, na Moravě a Moravské Sázavě je vyvinuto pásmo lipanové. Aspekt černomořského povodí je patrný ve výskytu mihule ukrajinské. Významné druhy- Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga carycatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý


Str. 26 z 143


(Salamandra salamandra). Kruhoústí: mihule potoční (Lampetra planeri), mihule ukrajinská (Endontomyzon mariae). Měkkýši: zdobenka tečkovaná (Itala ornata). 8. Současný stav krajiny a ochrana přírody Území bioregionu bylo sídleno až v období středověku, a to je především v souvislosti s těžbou rud či jiných nerostů. Krajina byla sice převážně odlesněna, zachovaly se však větší komplexy lesů, místy s přirozenou dřevinnou skladbu (Hoštejn, Raškov, východně od Zábřehu). V zemědělské půdě jsou značně zastoupeny louky a pastviny, většinou však poškozené melioracemi, intenzivním hospodařením a v současnosti navíc bez péče. Bioregion stál doposud mimo hlavní zájem ochrany přírody. Tomu nasvědčuje i malý počet vyhlášených chráněných území, které zdaleka nepokrývají reprezentativně biotu. Dosud byly vyhlášeny pouze PR Na hadci (k ochraně bioty na serpentinech), PR V dole, kde je motivem ochrany přirozený podhorský les, PR Selský les a PP Selský potok s botanickým významem. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce.


orná půda

978 km2 vodní plochy

27

travní porosty

lesy

18

42

KES

0.7

2.1

3.11 KOJETÍNSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion leží na střední Moravě, zabírá geomorfologický podcelek Středomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Plocha bioregionu je 326 km2. Bioregion je otevřen širokou nivou s regulovanými řekami a celý náleží do 2. Vegetačního stupně. Biota má azonální charakter katény středoevropských nivních společenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregionů západokarpatské i hecynské podprovincie, prezentované výskytem několika mezních prvků. Od jihu sem zasahují též teplomilné druhy. V současnosti převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou.


Str. 27 z 143


2. Horniny a reliéf Bioregion budují široké sedimentární roviny Moravy a dolního toku Bečvy, tvořené nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami. Slatiny tvoří často závěrečné stadium zazemňování mrtvých ramen v nivě (Dluhonice). V jižní části (luh Mojena u Tlumačova) se objevují i první hrúdy, tj. pahorky vátých písků nořící se zpod pláště nivních hlín. Reliéf je nivní, tvořený různými stupni nivy, protkanými rameny v různém stupni zazemnění, a přilehlými terasovými plošinami, vystupujícími jen nepatrně nad nivu a zčásti i dnes ovlivněnými vysokými povodněmi. Dle výškové členitosti má reliéf charakter roviny s členitostí kolem 5 m, bioregion tak patří k nejplošším v ČR. Nejnižším bodem je koryto Moravy v Napajedlech – asi 185 m, nejvyšším niva v Olomouci – asi 210 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 190 – 210m.

3. Podnebí Dle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T 2. Podnebí je tedy teplé, dostatečně bohaté na srážky: Olomouc 8.4°C, 612 mm; Kroměříž 599 mm; Přerov 8.6°C, 654 mm; Zlín – Malenovice 650 mm. Projevuje se tak mírný vzrůst srážek směrem k východu, kde je větší vliv návětrné strany Karpat.

4. Půdy V bioregionu dominují glejové fluvizemě. Pouze na břehových valech podél Bečvy, krátkém úseku podél Moravy u Kojetína a na nízké terase u Chropyně se vyskytují typické fluvizemě na písčitějším materiálu. Půdy se vyvinuly na bezkarbonátových sedimentech. Mezi Troubkami, Chropyní a Moštěnicí se vyskytují ostrovy typických černic, u Chropyně dokonce na karbonátových nivních sedimentech. Jižně od Kroměříže a Hulína se při okraji nivy vyvinuly černicové černozemě, glejové až pelické černice. Na nízkých terasách severozápadně od Přerova jsou šedozemě a hnědozemě na spraši. Malé plochy tvoří organozemě – úživné půdy slatinné, nepatrné plochy zabírají chudé arenické kambizemě na vyvýšeninách hrúdů.

5. Biota Bioregion leží v termofyliku a zabírá centrální část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval.


Str. 28 z 143


Vegetační stupně (Skalický): planární. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy podsvazu Ulmenion ( zejména Ficario-Ulmetum campestris), které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin (svaz Carpinion). Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace. Přirozenou náhradní vegetaci na místě lužních lesů představovaly zaplavované luky svazu Alcopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi.kolem vodních ploch je typická vegetace svazů Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve vodách (zejména v minulosti) byla přítomna řada typů vegetace svazu Nymphaeion albae. Flóra je spíše uniformní, s výskytem některých mezních prvků. Zasahují sem ještě některé druhy, splavené z vyšších poloh, např. kerblík lesklý (Anthriscus nitida), knotovka lesní (Melandrium sylvestre). Některé z nich, zejména kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), ladoňka časná

(Scilla praecox) a hvězdnatec čemeřicovitý (Hacquetia epipactis), mají

evidentní vztah ke Karpatům. Od jihu sem zasahují šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia), pryšec bahenní (Tithymalus palustri) a řeřišnice Mattioliho (Cardamine matthiolii). Fauna regionu je rozhodujícím způsobem pozměněna rozvinutým zemědělstvím, jehož vliv na krajinu silně oslabuje pronikání karpatského elementu. Ve fragmentech lužních lesů kolem regulovaného toku Moravy přežívají charakteristická společenstva měkkýšů (srstnatka huňatá, vlahovka karpatská, zuboústka trojzubá aj.). Ve zbytcích lučních a mokřadních

prostředí

přežívají korýši záplavových tůní (žábronožky, listonozi), přírodním prvkem významným zejména pro ptáky jsou obnovené rybníky. Morava patří do pásma parmového až cejnového, Bečva do parmového pásma. Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Ptáci: břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk menší Lanius minor), havran polní (Corvus frugilegus). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Měkkýši: srstnatka huňatá (Trichia villulosa), vlahovka karpatská (monachoides vicina), zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), plamatka lesní (Arianta arbustorum), páskovka keřová (Cepaea hortensis), dvojzubka lužní (Perforatella bidens). Hmyz: šidélko přílbovité (Coenagrion mercuriale). Korýši: žábronožky Chirocephalus sp., listonozi Lepidurus sp.


Str. 29 z 143


8. Současný stav krajiny a ochrany přírody Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické, jádro území zřejmě nebylo nikdy odlesněno. V lesích převažuje přirozená druhová skladba, místy byly lesy přeměněny na lignikultury (zejména topolu). Při okrajích bioregionu byly vybudovány rybníky, na soutoku Moravy a Bečvy jsou dnes rozsáhlé zatopené pískovny. Na odlesněných plochách byly dříve převážně louky, v současnosti jsou většinou přeměněny na pole, nebo je jejich druhová skladby postižena intenzifikací zemědělské výroby. Bioregion doposud nemá propracovanou síť chráněných území. O jeho významu však svědčí tři důležitá území: NPR

Chropyňský rybník s hodnotnou vodní vegetací a hnízdištěm

ptactva, ukázka lužního lesa v NPR Zástudánčí a NPR Žebračka. Dalším chráněným územím je PP Stonáč, rovněž fragment lužní bioty. Zastoupení hlavních typů využití území je uveden v tabulce.


orná půda

326 km2

vodní plochy

60

travní porosty 3

lesy 17

KES

3.0

0.4

2.1 VIDNAVSKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion se nachází v západní části Slezska (na území ČR), převážná část bioregionu pravděpodobně leží v Polsku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina a

západní část Zlatohorské vrchoviny. Plocha bioreginu v České

republice je 224 km2. Bioregion zabírá podhorský okraj nížiny; je tvořen ledovcovými sedimenty s podmáčenými sníženinami a žulovými ostrovními horami. Bioregion má biotu 3. Dubovo – bukového vegetačního stupně. Vegetaci tvoří acidofilní doubravy, háje, luhy a olšiny. Příslušnost k Poloniku je patrná zejména v hájové biotě (převážně lipové dubohabřiny, bory na píscích) a ve fragmentech slatin. Kontaktní plocha k hercynské podprovincii se projevuje splavováním


Str. 30 z 143


podhorských až horských druhů z vyšších poloh. Netypická část je tvořena členitějším reliéfem s vysokými žulovými klenbami s ostrovy květnatých a bikových bučin. V současnosti převažuje orná půda a borové kultury, hodnotné jsou zbytky vlhkých luk.

2. Horniny a reliéf Bioregion leží na rozhraní Východních Sudet a v pleistocénu zaledněných rovin a nížin Slezska. Vyvýšeniny tvoří především žuly až granodiority, zčásti amfibolické, v malé míře i ruly a kvarcity. U Supíkovic jsou ostrůvky vápenců. Sníženiny, které jako zálivy zasahují mezi návrší tvořené skalním podkladem, vyplňují glacifluviální štěrky a štěrkopísky, v menší míře i smíšený materiál morén nebo terasové štěrkopísky. Ve Vidnavské nížině jsou rozsáhlé náplavové kužely vodních toků stékajících z Rychlebských hor. Místy je vyvinut plášť charakteru sprašových hlín a malé ostrovy humolitů. U Vidnavy jsou vyvinuty hluboké tropické zvětraliny – kaoliny. Reliéf má charakter okraje Slezské nížiny, do které ještě zasahují výběžky vrchovin. Žulovská pahorkatina je tvořena žulami žulovského plutonu s velmi specifickým reliéfem nízkých, především ale v ČR unikátních vysokých exfoliačních kleneb. Nejvyšší je klenba Borového vrchu vysoká až 100 m. Na klenbách vystupuje obnažený skalní podklad, který na vysokých klenbách tvoří skalní slupky a izolovaná skaliska s četnými tvary zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy, tafoni, žokovité balvany. Zvláště nižší klenby jsou ledovcem částečně změněny v oblíkovou krajinu. U Supíkovic se nacházejí zbytky pohřbeného tropického krasu s věžovitými vápencovými útvary a jeskyní Na Špičáku. Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché až členité pahorkatiny s výškovou členitostí 60 – 150 m, v oblasti výběžku vyššího reliéfu z okolních pohoří má ráz ploché až členité vrchoviny s členitostí 150 – 240 m. Nejnižším bodem je koryto Vidnavy u stát. hranice – asi 225 m, nejvyšším Boží hora u Žulové – 525 m. Typická výška bioregionu v ČR je 240 – 420 m.

3. Podnebí Dle Quitta leží bioregion v mírně teplé oblasti MT 9, vyšší vrchovinné okraje v MT 7. Podnebí je silně ovlivněné Slezskou nížinou, je mírně teplé až teplé, vzhledem k nadmořské výšce bohaté na srážky (Bernatice – Horní Heřmanice 8.4°C, 660 mm, Zlaté Hory asi 7.5°C, kolem 800 mm). Projevuje se vliv plochy bioregionu na návětrném úpatí hor a celková zvýšená oceanita.

4. Půdy


Str. 31 z 143


Na vyvýšeninách převládají kyselé typické kambizemě, a to jak na výchozech krystalinika, tak na morénách. Při okrajích okolních pohoří jsou na svahovinách i menší plochy typických kambizemí. V plošším reliéfu, tvořeném pouze glaciálními a fluviglaciálními sedimenty, místy s pokryvy sprašových hlín, jsou vyvinuty souvislé rozsáhlé plochy primárních pseudoglejů. Na náplavových kuželech jsou na hrubším materiálu podél toků zastoupeny typické fluvizemě a v nižších částech glejové fluvizemě.

5. Biota Bioregion leží v mezofytiku v západní části fytogeografického podokresu 74a. Vidnavsko – osoblažská pahorkatina (s výjimkou jižních okrajů). Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní. Potenciální vegetaci převážné části území tvoří dubohabrové háje, reprezentované zde asociací Tilio cordatae- Carpinetum, která sem přesahuje ze Slezské nížiny v Polsku. Na sušších místech na konvexních tvarech jsou potenciální vegetací acidfilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), snad s autochtonní borovicí. V nejvyšších polohách jsou ostrůvky květnatých bučin, nejspíše náležející k Dentario enneaphylli-Fagetum, v okolí velmi vzácně se vyskytujících skalek jsou snad přítomny i suťové lesy (Tilio-Acerion). Podél vodních toků jsou luhy, reprezentované nejspíše typem Pruno-Fraxinetum. Na humolitech je možné předpokládat bažinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum), v jádrech ložisek slatin i rozlohou omezené primární bezlesí. Přirozenou náhradní vegetaci vlhkých luk tvoří vegetace svazů Calthion (typické je např. Cirsietum salisburgense), méně Molinion. Na slatinách (dnes velmi vzácných) byly zjištěny fragmenty vegetace svazů Caricion lasiocarpae a Caricion demissae, navazující nejčastěji na porosty vysokých ostřic (Caricion gracilis) a rákosiny svazu Phragmition communis. Na suchých místech jsou nízkostébelné porosty svazu Violion-Airion, na příznivých místech i v subxerotermní vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Flóra je velmi pestrá, tvořená různými fytogeografickými elementy. Exklávní prvky prakticky chybějí, avšak několik druhů zde má mezní výskyt. Zasahují sem především běžné hájové druhy, např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Pozoruhodné elementy najdeme především na suchých stanovištích a na slatinách. Na písčinách byly zaznamenány některé druhy subatlanské, mezi nimi paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), ovsíček časný (Aira caryophylea), těsně za hranicemi i nahoprutka písečná (Teesdalia nidicaulis), i kontinentální, např. ostřice vřesovištní (Carex


Str. 32 z 143


ericetorum) a smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum). Roztroušeně byl pochycen výskyt slabších termofytů, k nimž náleží bojínek tuhý (Phleum phleoides), rozrazil ožankovitý (Veronica teurcrium) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Na slatinách byl zjištěn výskyt boreálních až boreokontinentálních druhů – vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), všivce bahenního (Pedicularis palustris), ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa), o. trsnaté (C. cespitosa), tuřice dvoudomé (Vignea dioica), suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile) i arktoalpidského suchopýru alpského (Baeothyryon alpinetu). Vyskytuje se běžná fauna výrazně zkulturněné krajiny a zbytky lesních porostů předhůří Jeseníků, s východními a severními vlivy (ježek východní, čolek karpatský, myšice temnopásá). Ve starých říčních ramenech a přilehlých mokřinách je z měkkýšů charakteristický kružník Gyraulus rossmaessleri. Tekoucí vody rázu bystřin náležejí do pstruhového pásma, dolní úseky Bělé a Vidnavy do lipanového pásma. Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus montandoni). Měkkýši: kružník (Cyraulus rossmeassleri). 8. Současný vliv krajiny a ochrana přírody Osídlení pochází pravděpodobně z počátku historické doby. Území je dnes převážně odlesněné, v lesích převažují kultury stanoviště nepůvodních dřevin (smrk, borovice). Podstatná část plochy bioregionu byla přeměněna na polem zčásti na louky nebo pastviny. Vlhké louky jsou dnes velmi často poškozeny melioracemi. Velká odlehlost bioregionu pravděpodobně způsobila, že v něm dosud nebylo vyhlášeno mnoho chráněných území. Jsou to pouze NPP Venušiny misky s geomorfologickým motivem ochrany a NPP Borový chránící nejlépe vyvinutou exfoliační klenbu s částečně odpovídajícími společenstvy. NPP Skalka pod Kaní horou byla rovněž vyhlášena k ochraně skalního výhozu. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce. V bioregionu nejsou evidovány žádné charakteristické ekotypy a ekodémy lesních dřevin, ani genové základny.


orná půda

travní porosty

lesy


Str. 33 z 143


224 km2

vodní plochy

59

8

19

KES

1.4

0.6

3.4 HRANICKÝ BIOREGION 1. Poloha a základní údaje Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km2. Bioregion je tvořen pahorkatinou na měkkých sedimentech s vystupujícími kulmovými kopci. Dominuje biota 3. Dubovo- bukového, při západním okraji 2. Bukovo- dubového stupně. Převažují dubohabrové háje, na kulmu jsou zastoupeny ostrůvky květnatých bučin, bikových bučin a acidofilních doubrav. Ve flóře i fauně dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří. Biota je poměrně bohatá, se zastoupením subtermofilních druhů (vápence). Charakteristická je absence většiny horských druhů. Netypická část je tvořena širokými nivami s luhy a olšinami, které tvoří přechod ke Kojetínskému bioregionu (3.11). Netypické je i ploché úpatí Nízkého Jeseníku, kam ještě sestupují některé demontánní druhy. V současnosti převažuje orná půda, v lesích kromě kulturních jehličnanů je velké zastoupení dubohabřin, na kulmu s fragmenty bučin.

2. Horniny a reliéf Většinu území budují různá souvrství karpatského flyše paleogenního až křídového stáří, tvořeného střídáním jílovců (břidlic) a pískovců, popřípadě různých slínitých hornin, které jsou většinou v menší míře karbonátově vápenité. Kromě flyše se zejména na jihovýchod d Přerova uplatňuje marinní neogén – jíly, písky, stěrky i pískovce – rovněž vápnité, dále na jih říční a jezerní pliocén – písky, jíly, stěrky a kvartérní štěrkopískové terasy a glacifuviální sedimenty. Z tohoto složitého souboru většinou podskalních hornin a zemin vystupuje starší podloží skupiny Maleníku, tektonické kry budované kulmskými břidlicemi a drobami, k němuž náleží i menší ostrov devonských vápenců u Hranic. Drobné lokality výchozů kulmu jsou i severně od Přerova, vápence vystupují v malých ostrovech u Grygova a Tlumačova.


Str. 34 z 143


Z terestrických pokryvů se v oblasti v různé míře, zejména na jihu, uplatňují spraše, ve vlhčí oblasti na severu a pod Hostýnskými vrchy nevápnité sprašové hlíny, v okolí Přerova pak i pleistocenní travertiny. Bioregion je tvořen sníženým reliéfem mezi Hostýnskými vrchy a Nízkým Jeseníkem, je většinou pahorkatinný, s širokými nivami. Pouze v oblasti Maleníku je vyvinut jednostranně ukloněný hřbet se strmými, až 230 m vysokými zlomovými svahy bečevské části Moravské brány. Zde jsou i mocné sesuvy. Zvláštností je teplicový kras ve vápencích u Hranic s Hranickou propastí (nejhlubší v ČR) a Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi. Bečva tvoří v tomto okrsku krátký, asi 130 m hluboký úzký průlom. Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny s členitostí 75 – 150 m, při okrajích k nivě Moravy jen roviny (v nivách) s výšk. Členitostí 20 – 30m. V Moravské bráně pak převažuje reliéf ploché pahorkatiny s členitostí 30 – 75 m. V okolí kry Maleníku má reliéf ráz členité vrchoviny s členitostí 200 – 240 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Otrokovic – asi 190 m, nejvyšším je Maleník – 479 m. Typická výška bioregionu je 220 – 400m.

3. Podnebí Dle Quitta leží nižší západní okraj v teplé oblasti T 2, převážná část leží v mírně teplé oblasti MT 10, okrajově se vyskytuje MT 11, MT 7 pak na úpatí okolních hor. Podnebí je mírně teplé až teplé a vlhké: Přerov 8.6°C, 654 mm, Hranice 8.0°C, 678 mm, Holešov 690 mm; Kelč 695 mm; Valašské Meziříčí – Krásno 7.9°C, 780 mm. Srážky tedy stoupají směrem k jihovýchodu k úpatí Karpat, jsou však díky poloze na jejich návětrné straně poměrně vydatné v celém území.

4. Půdy Půdy vykazují následující sled podmíněný vzrůstem srážek a poklesem teplot d západu k východu. V okolí Přerova a Holešova se ještě vyskytují strovy typických černozemí, převažují však hnědozemní černozemě na spraších i slínech a vyskytují se zde i šedozemě. Od této oblasti směrem do vyšších poloh, tj. k jihu, východu i severu, převažují typické hnědozemě na spraši, na které směrem k východu navazují typické fluvizemě na sprašových hlínách, dále pak hojné oglejené fluvizemě, a konečně na úpatí Karpat v širším okolí Valašského Meziříčí jsou rozsáhlé plochy oglejených kambizemí na zvětralinách flyšových břidlic. Na výchozech kulmu jsou vyvinuty bez ohledu na gradient klimatických


Str. 35 z 143


charakteristik typické kambizemě, na vápencích typické rendziny. V nivě Bečvy v oblasti břehových valů převažují typické fluvizemě na bezkarbonátových sedimentech, při níže položených okrajích nivy převažují glejové fluvizemě. V nivách menších toků jsou glejové fluvizemě, na dnech sníženin na teplejším západě jsou zastoupeny i typické a pelické černice. Naprostá většina půd, kromě kambizemí na kulmu, je jílovitá, těžká, často s hydromorfním režimem.

5. Biota Bioregion leží z větší části v mezofytiku, v západní části fytogeografického podokresu 76a. Moravská brána vlastní a jihovýchodní části fytogeografického podokresu 76b. Tršická pahorkatina, malým výběžkem zasahuje do severovýchodní části fytogeografického okresu 79. Zlínské vrchy. Menší část se rozkládá v termofytiku ve východní části fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina a fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval. Vegetační stupně (Skalický: (planární-) kolinní až suprakolinní. Potenciálně se zde vyskytují především dubohabrové háje (Carici pilosae-Fagetum a LuzuloFagetum). Při úpatí nad údolím Bečvy a též lokálně na vyvýšených místech plochých hřbetů (např. na východním okraji lesa Lišky a lesa Ochory) jsou nevelké ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion, zřejmě asociace Luzulo albidae-Quercetum). Na devonských vápencích průmyslového údolí Bečvy a lokálně v okolí hradu Helfštýn jsou vyvinuty suťové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum), v severních erozních rýhách Maleníku jsou iniciální stádia asociace Arunco-Aceretum. Podél Bečvy se táhnou měkké luhy svazu Salicion albae, při menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní části vzácně i Pruno-Fraxinetum, v zaříznutých údolích Maleníku a pahorků na evropském rozvodí jsou vyvinuty olšové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). V podmáčených sníženinách v nivě Bečvy jsou ojediněle přítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní travinobylinná společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náležející svazu Alysso alyssoidisSedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací svazu Arrhenatherion, snad i Cynosurion a na jižních okrajích Maleníku a Vilion caninae. Vlhké louky náležejí svazu Calthion, lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Tryfolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae.


Str. 36 z 143


Flóra je poměrně bohatá, tvořená obecnými druhy a kvantitativním zastoupením taxonů obecně rozšířených ve východní části ČR (včetně karpatských migrantů). K nim náležejí ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), svízel potoční (Galium rivale), vzácně kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Velmi zřetelná je účast

mnohých subtermofytů, pronikajicích z jižně a západně situovaných bioregionů, k nimž patří hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochorleuca), máčka ladní (Eryngium camperstre) hojnější hlavně na JZ, smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), šalvěj luční (Salvia pratensis), voskovka menší (Cerinthe minor), na vlhkých stanovištích ocún jesení (Colchicum autumnale), pryšec huňatý (Tithymalus villosus) a bledule letní (Leucojum aestivum). Teplomilnější druhy najdeme i mezi lesními druhy, jsou to např. břek obecný (Sorbus torminalis), oměj vlčí (Acnitum vulparia), lecha černá (Lathyrus niger), mochna bílá (Potentilla alba) a violka divotvárná (Viola mirabilis), zatímco reofyty téměř chybějí. Ze subatlanských druhů byl zaznamenán pavinec modrý (Jasione montana). Reliktní charakter má výskyt jazyku jeleního (Phyllitis scolopendrium) na dně Hranické propasti. Faunu bioregionu tvoří společenstva vysoce zkulturněných pahorkatin nejzápadnější výspy karpatského oblouku. Jsou v ní částečně zastoupeny teplomilné prvky, a zejména lesní druhy karpatského předhůří. Na vápencích Hranického krasu přežívá extrazonální společenstvo suchomilných měkkýšů s charakteristickými karpatskými druhy (skalnice lepá, vlahovka karpatská, vřetenatka nadmutá). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, hlavní tok – Bečva do lipanového až parmového pásma. Významné druhy – Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), vrápenec malý (Rhinolophus hippsederos). Ptáci: dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), břehule říční (Riparia riparia), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci : mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida), s. lepá (H. faustina), hladovka chlumní (Ena obscura), vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus), vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), vlahovka karpatská (Monachoides vicina).

8. Současný stav krajiny a ochrana přírody


Str. 37 z 143


Od středověkého osídlení v 1. Polovině 12. Století (Kelč je zmiňován jež od roku 1141) je krajina výrazně pozměňovaná zemědělskou činností spojenou s pronikavým odlesněním. V nivě Bečvy u Hustopeč n. B. byla vybudovaná soustava rybníků. Na území bioregionu bylo až doposud vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Je to zejména NPR Hůrka u Hranic, na vápencích u Grygova PP U bílých hlín a PP U Strejčkova lomu. Další lokality jsou PP Lhotka u Přerova, PP Na Popovickém kopci, PP Kamenice, PP Dubina, PR Škrabalka, PR Bukoveček, PR Dvorčák, PR Velká Kobylnatka, PR Malá Kobylnatka, PR Doubek a PP Jasenice. Tato území většinou chrání fragmenty přirozené lesní vegetace, PP Těšice má za motiv ochrany biotu vlhké louky. Zastoupení hlavních typů využití území je uvedeno v tabulce.


orná půda

997 km2

vodní plochy 1.4

62

travní porosty 6

lesy 15

KES 0.4

II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Touto otázkou se podrobně zabývá samotná "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a odvozuje ji na základě dostupných statistických ukazatelů jak v časovém hledisku trendů současného vývoje tak očekávaných efektů vzhledem k využitelnosti podpůrných prostředků ostatních regionů České republiky. Zvlášť je kladen důraz na porovnání ukazatelů s republikovým průměrem a dalšími regiony České republiky v současné době. Jednotlivé ukazatele zahrnují jak výrobní zemědělskou činnost, efektivitu zemědělské výroby, využití půdního fondu a změny jeho struktury v Olomouckém kraji. Uvedené výrob ní ukazatel jsou doplněny jak ukazateli agroenvironmentálními a environmentálními – například ukazateli rozvoje alternativního zemědělství a péče o chráněná území v Olomouckém kraji a o ukazatele sociální – věková struktura obyvatel a očekávané trendy v oblasti lidských zdrojů, potřebné zajištění infrastruktury v obcích a stupeň jejich atraktivity pro bydlení a další.


Str. 38 z 143


Sumární vyhodnocení postavení Olomouckého kraje mezi ostatními regiony v ČR a trendy jejich vývoje během posledních cca 10 let (závisí na dostupných datech pro jednotlivé ukazatele) je podkladem pro analýzu SWOT. Očekávaný vývoj bez koncepčních změna v oblasti zemědělství a venkova je možno charakterizovat následujícím způsobem: 1. Sociální struktura se bude odvíjet dále směrem k vyklidňování venkova a jeho zaostávání i v oblasti dostupnosti služeb. Výjimkou jsou v tomto trendu příměstské oblasti, které jsou dostupné z největších měst Olomouckého kraje a které se bez provedení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" staly satelitními rezidenčními zónami s funkcí především krátkodobého výskytu obyvatel a s jejich ekonomickými aktivitami zaměřenými mimo sídla a mimo oblast hospodaření v krajině. 2. Demografická struktura se bez "Koncepce rozvoje podnikání OLK" bude pravděpodobně odvíjet současným trendem, kdy je patrný úbytek pracovníků v zemědělství a zvyšování jejich věkového průměru. Výsledkem by byl nedostatek mladých lidí na venkově s nadbytkem i dalších zařízení – například venkovských škol. 3. Výrobní oblast v oboru zemědělství bude bez provedení "Koncepce rozvoje podnikání OLK" pravděpodobně zaostávat díky tomu, že nebudou k dispozici dostupné fondy a podpůrné nástroje pro realizaci zemědělské politiky a nebudou k dispozici ani prostředky pro inovaci a modernizaci zemědělských výrobních postupů. 4. Vliv na životní prostředí se neprojeví očekávanými přínosy, které jsou součástí "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Bez realizace investičních činností v oblasti vodního hospodářství, optimalizace pozemkových úprav, diverzifikace zemědělské činnosti a podpory hospodaření v územích se zvláštním režimem z hlediska ochrany přírody a přírodních zdrojů lze očekávat bez realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" nanejvýše konzervaci současného stavu, ale bez konkrétní perspektivy pro zlepšení životního prostředí.


Str. 39 z 143


III. Charakteristiky

životního prostředí v

oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Tato kapitola uvádí přehled současného stavu vybraných parametrů krajiny a výčet pouze nejdůležitějších rysů, které mají význam z celokrajského hlediska. Většina problémů vychází z přípravného jednání Komise zemědělství a z výsledků veřejného projednání "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v připravované verzi v červnu 2005 i ve verzi výsledné v září 2005. podrobnější informace jsou uvedeny v analytické části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Se strukturou krajiny a s oblastí problémů životního prostředí, které jsou obcemi považovány za významné, souvisí i struktura doposud podaných námětů aktivit na místní úrovni, které byly v roce 2004 podány pro zlepšení životního prostředí. Věcné vymezení styčných ploch "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a životního prostředí v oblastech, které by mohly být zasaženy, je následující: -

Struktura a péče o půdní fond OLK

-

Energetika – zásobování obyvatel OLK energií a podpora využití alternativních zdrojů energie

-

Zásobování komunální sféry a zemědělství na venkově vodou a čištění vznikajících odpadních vod

-

Zajištění podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdrojů a Chráněných oblastí přirozené akumulace vody (CHOPAV)

-

Problematika vodní a větrné eroze a opatření pro jejich minimalizaci

-

Ochrana přírody – respektování podmínek pro realizaci Plánů péče o CHKO (CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví) a evropských chráněných území (Natura 2000)

Tab. 3: Projektové náměty obcí s rozšířenou působností Typy projektových námětů

Projektové náměty

%


Str. 40 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Služby technické infrastruktury

386

57

Školství

116

17,1

Životní prostředí

89

13,1

Kultura

46

6,8

Sociální služby

22

3,2

Doprava

12

1,8

Spoje a internet

Celkem

6

0,9

677

100

Počet projektových námětů podle obcí s rozšířenou působností (Tab. 3) je v korelaci s počtem zapojených obcí.Vyniká zájem obcí Prostějovska a Přerovska. Největší zájem obcí je o služby technické infrastruktury, naopak nejnižší zájem o služby IT, překvapivě dopravu a sociální služby.

III.1. Struktura a péče o půdní fond Tato oblast je nejvýraznějším nástrojem, kterým se politika zemědělství a venkova projevuje vůči životnímu prostředí. Potenciál změn se může uplatnit v pozitivním i negativním směru – například zvýšením retenční schopnosti krajiny nebo naopak její zvýšenou zranitelností a snížením její ekologické stability. S rozlohou 276 460 ha zemědělské půdy je Olomoucký kraj na 9 místě mezi kraji. Nejvíce zemědělské půdy je soustředěno v okresech Olomouc a Přerov. Největší

% zastoupení

zemědělské půdy mají okresy Přerov a Prostějov – 71 %, Olomouc –53,9 %. Jde o sníženou část kraje kde byly lesy vykáceny a je zde velký podíl orné půdy. Půdy jsou zde úrodné (hnědozemě i černozemě) a velmi vhodné pro zemědělství Rozlohou lesních pozemků je Olomoucký kraj na 8. místě mezi kraji. Lesy převládají v horských okresech Jeseník a Šumperk. S 59 % zalesněním je okres Jeseník na 1. místě mezi okresy v ČR a Šumperk s 48 % na 8. místě (ze 77 okresů ČR). Vodní plochy kraje tvoří pouze 1,08 % výměry, což je nejméně mezi kraji (2,03 % je podíl za celou ČR. Celý kraj má

velkou diferenciaci mezi jednotlivými okresy v zastoupení zemědělské a

nezemědělské půdy, což je dáno reliéfem kraje. Tab. 4: Půdní fond v jednotlivých okresech kraje v ha (k 31.12.2003) z toho

Nezemě- z toho lesní dělská půda půda


Str. 41 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Kraj, okresy

rozloha

zemědělská

celkem

půda

orná půda

trvalé travní porosty

zahrady

Jeseník

24 176

14 819

8 264

1 080

47 718

42 632

Olomouc

81 217

66 185

10 289

3 440

69 772

44 627

Prostějov

54 582

47 877

4 016

2 137

22 409

14 896

Přerov

59 908

49 588

5 874

2 937

24 568

13 510

Šumperk

56 577

30 040

23 524

2 469

74 978

63 466

276 460

208 509

51 967

12 063

239 444

179 131

4 269 218

3 062 009

970 627

161 186

3 617 462

2 644 168

6,5

6,8

5,4

7,5

6,6

6,8

Olomoucký kraj

515 904

ČR %OLK z ČR

zdroj: ČUZK 2003

Olomoucký kraj je rozlohou orné půdy na 6. místě mezi kraji. Po Žatecku je tu druhá nejvýznamnější chmelařská oblast v ČR (okresy Přerov a Olomouc)

Tab. 5: Výměry ploch na obyvatele

Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj ČR

výměra ZP výměra OP výměra ZP v výměra OP na na ha na v ha na obyvatele obyvatele pracovníka v pracovníka v v ha v ha zemědělství zemědělství 0,57 0,36 16,15 10,04 0,36 0,30 13,86 11,39 0,50 0,44 14,73 12,94 0,44 0,37 16,10 13,33 0,45 0,24 14,92 7,92

% zornění

% zatravnění

% zalesnění

62,18 82,18 87,85 82,77 53,06

33,3 11,98 7,24 9,81 41,52

59,28 29,50 19,31 16,01 48,24

0,43

0,33

14,88

11,27

75,73

18,47

34,70

0,42

0,30

18,54

13,31

71,81

22,66

33,51

Zdroj: ČUZK 2003, demografické údaje z ČSÚ – SLDB 2001

Výměrou 0,43 ha zemědělské půdy na obyvatele se kraj pohybuje přibližně na úrovni ČR. Pro porovnání činil tento podíl v EU v roce 2000 (původních 15 zemí) 0,37 ha zemědělské a 0,20 ha orné půdy na obyvatele.


Str. 42 z 143


V přepočtu zemědělské půdy (orné půdy) na pracovníka v zemědělství vykazuje kraj menší výměru než-li je v celé ČR. Způsobuje to vysoký podíl pracovníků v zemědělství v kraji, který je nad republikovým průměrem.

Graf 1: Podíl ZP z celkové výměry a procento zornění v roce 2002 ČR

71,81

54,2

kraj

75,73

53,7

Šumperk

43,0

53,06

Přerov

82,77

71,0

Prostějiv

87,85

71,3

Olomouc

82,18

53,9

Jeseník

62,18

33,7 0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

% podíl ZP z celkové výměry

60,0

70,0

% zornění

Graf 2: Srovnání půdního fondu krajů ČR

80,0

90,0

100,0


Str. 43 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký Jihomoravský

Vysočina

kraje ČR

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Praha

0

200

400

600

800

1000

1200

tisíce ha

celkem rozloha

ZP

OP

III.2. Energetika Dominantním palivem užívaným na otop je na venkově v Olomouckém kraji stále hnědé uhlí, dřevo a zemní plyn. Snahou nejen ekologů je snížit spotřebu neobnovitelných zdrojů a nahradit je místními obnovitelnými zdroji. Dosud není plynofikováno: 30 000 obyvatel na Šumpersku, 19 000 obyvatel na Olomoucku a 3 500 obyvatel na Jesenicku(viz tab. 6).

Tab. 6: Struktura paliva energií užívaných pro otop

Lokalita Druh paliva energie

městská [%]

venkovská [%]

Černé uhlí

2,1

6,6

Hnědé uhlí

9,7

33,4

Koks

1,8

4,8

Dřevo

4,1

22,6

Propan-butan

0,1

0,7

38,7

19,3

Zemní plyn


Str. 44 z 143


CZT Elektřina Celkem

39,7

2,9

3,8

9,7

100,0

100,0

zdroj: Energetická koncepce Olomouckého kraje, 2004 Jedním z cílů energetické koncepce Olomouckého kraje je náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji a provádět úpravy objektů mající za cíl úsporu energie.

III.3. Zásobování vodou a její čištění Z celkového počtu 35 měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO v Olomouckém kraji má odpovídající kanalizační systém pouze 11 měst a obcí. Zbývajících 24 měst a obcí má kanalizaci ve špatném technickém stavu nebo nemá odpovídající čistírnu odpadních vod. V následujícím přehledu jsou vždy uvedeny města či obce, kterých se implementace Směrnice týká a dále jsou zde uvedeny kroky, které musí udělat, aby požadavky Směrnice splnily. Informace k tomuto přehledu byly získány z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Tab. 7). Kanalizaci spravují velké společnosti, ale i soukromníci, firmy a 75 obcí.

Tab. 7: Přehled měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO a stav jejich kanalizačních systémů Název města, obce

Kanalizační systém splňující požadavky Směrnice Rady 91/271 EHS

Bludov

Ne

Brodek u Přerova

Ne

Bystrovany

Ano

Dolní Libina

Ano

Dřevohostice

Ano

Dub nad Moravou

Ano

Hlubočky

Ne

Horka nad Moravou

Ano

Javorník

Ne

Kobylá nad Vidnávkou

Ne

Konice

Ne

Kostelec na Hané

Ne

Křelov

Ne


Str. 45 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Leština

Ano

Loštice

Ne

Loučany – Náměšť

Ne

Lutín

Ne

Mikulovice

Ne

Náklo

Ano

Němčice nad Hanou

Ano

Nezamyslice

Ne

Osek nad Bečvou

Ne

Plumlov

ne

Postřelmov

ne

Senice na Hané

ne

Sobotín

ano

Staré Město

ne

Štěpánov

ne

Štíty

ne

Tovačov

ano

Troubky

ano

Velká Bystřice

ne

Velké Losiny

ne

Vidnava

ne

Zlaté Hory

ne

Předpokládané náklady na implementaci Směrnice 91/271 EHS v Olomouckém kraji u měst a obcí od 2 000 do 10 000 EO Název města, obce

Bludov Brodek u Přerova

Náklady

140,9 mil. Kč 79,3 mil. Kč

Výpočet nákladů na základě:

stavebního povolení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

Hlubočky

40 mil. Kč

územního rozhodnutí

Javorník

36 mil. Kč

stavebního povolení

Kobylá nad Vidnávkou Konice

3 mil. Kč 141,3 mil. Kč

odhadu stavebního povolení

Kostelec na Hané

101 mil. Kč

územního rozhodnutí

Křelov

170 mil. Kč

odhadu

Loštice

15,1 mil. Kč


67 mil. Kč + 75 mil. Kč


Loučany – Náměšť Lutín

35 mil. Kč

studie

Mikulovice

20 mil. Kč

územní rozhodnutí

7 mil. Kč

stavební povolení

Nezamyslice Osek nad Bečvou

1,5 mil. Kč

odhadu

Plumlov

55 mil. Kč

odhadu

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. Postřelmov

Str. 46 z 143

9 mil. Kč

územní rozhodnutí

Senice na Hané

22,6 mil. Kč

odhadu

Staré Město

173 mil. Kč


100,25 mil. Kč


Štíty

26 mil. Kč


Velká Bystřice

33 mil. Kč


Velké Losiny

44 mil. Kč


Vidnava

7,6 mil. Kč


Zlaté Hory

20 mil. Kč

studie

Štěpánov

Celkové náklady

1 422,55 mil. Kč

Z celkového počtu 642056 obyvatel Olomouckého kraje je na veřejný vodovod napojeno 86,2 % obyvatel. Vodovod spravují velké společnosti, ale i soukromníci, firmy a 75 obcí.

Systém zásobování obyvatel :    Na

Zásobování obyvatel ze skupinových vodovodů – největší podíl Zásobování obyvatel z místních, samostatných vodovodů Zásobování individuální – vlastní studny území

kraje

je

včetně

skupinového

vodovodu

Olomouc

provozováno 38 systémů skupinových vodovodů.

III.4. Ochranná pásma vodních zdrojů (CHOPAV) Jde o chráněné vodohospodářské oblasti, většinou jde o pramenné oblasti, popřípadě jejich části, nebo celá povodí vodárenských či vodohospodářsky významných vodních toků, z nichž se odebírá nebo bude odebírána voda pro hromadné zásobování obyvatelstva. V těchto oblastech jsou zakázány: zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemní vody, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady. MŽP může povolit výjimku z uvedených zákazů. Tab. 8: CHOPAV v Olomouckém kraji


Str. 47 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. název oblasti

plocha v ha v rámci kraje

% z rozlohy kraje

Kvartér řeky Moravy

5 723 200

11

Jeseníky

4 583 000

9

Žamberk-Králíky

2 005 700

4

12 311 900

24

Celkem

zdroj: VÚT T.G.M. 2001 Graf 3: Porovnání vodohospodářských ploch mezi okresy OLK

Vybrané charakteristiky okresů Olomouckého kraje - II % z. p. okresu 100 80 60 40 20 0

JE OL PR

CHOPAV

PHO

ZOD

PŘ ŠU

III.5. Vodní eroze V rámci Olomouckého kraje jsou extrémně ohrožené půdy (potenciální ztráty s více než 3,45 t/ha/rok) ve střední a jižní části okresu Šumperk, v západní části okresu Přerov (při hranicích s okresem Nový Jičín) a v oblastech jižně od Přerova, nejsevernější část okresu Prostějov. Území Olomouckého kraje patří mezi oblasti se zvýšeným rizikem vodní eroze. V rámci projektu Pomoraví je zpracována velká část Olomouckého kraje a z tohoto zpracovaného území vychází jako rizikové oblasti podél řeky Moravy, Těšeticko a Uničovsko.

III.6. Větrná eroze V Olomouckém kraji jde hlavně o jižní část kraje (jihovýchodní část Olomouckého okresu, západ okresu Prostějov a východ okresu Přerov).


Str. 48 z 143


Území Olomouckého kraje patří mezi oblasti se zvýšeným rizikem větrné eroze v Hanácké části kraje. V rámci projektu Pomoraví je zpracována velká část Olomouckého kraje a z tohoto zpracovaného území vychází jako rizikové oblasti Olomoucka, Blatecka, Těšeticka a Litovelska.

III.7. Ochrana přírody V Olomouckém kraji se nachází 2 chráněné krajinné oblasti: CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví, které se rozkládají na 16 % rozlohy kraje. V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je území CHKO rozděleno do 4 zón odstupňované ochrany a dle toho je možné hospodářsky využívat dané území. V I. zóně je zakázáno umísťovat nové stavby, měnit využití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur (nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO), hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady), v I. a II. zóně se nesmí hospodařit na pozemcích způsobem vyžadující intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nezvratně poškozovat půdní povrch, dále je zakázáno zavádět intenzivní chovy zvěře (obory, farmové chovy, bažantnice), používat biocidy, měnit vodní režim půdy či provádět terénní úpravy značného rozsahu.

CHKO Jeseníky Vyhlášeny výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969 na rozloze 740 km2 v nadm. výška: 339-1492 m.n.m, zvláštní ochraně podléhá 22 maloplošných ZCHÚ o rozloze 4 720 ha (4 národní přírodní rezervace, 4 přírodní památky a 14 přírodních rezervací). Oblast zahrnuje pásmo Hrubého Jeseníku (75 % CHKO)a dále Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina a Zlatohorská vrchovina. Většina území CHKO je zalesněna (72%) – jedná se převážně o smrkové porosty. CHKO Jeseníky se rozkládá na území okresů: Jeseník, Šumperk a Bruntál.

CHKO Litovelské Pomoraví


Str. 49 z 143


Vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č. 464/1990 na rozloze 96 km 2 v nadm. výšce 210-345 m.n.m, zvláštní ochraně podléhá 26 maloplošných ZCHÚ (z toho 2 národní přírodní rezervace, 11 přírodních památek a13 přírodních rezervacích ) o rozloze 1110 ha. Území CHKO zasahuje okres Olomouc a jedná se u údolí Moravy mezi Mohelnicí a Olomoucí. Jde převážně o lužní lesy a zachovalý tok Moravy, mokřady, nivní louky a tůně. 15% rozlohy tvoří orná půda, 10% louky a pastviny.

Natura 2000 Hlavní cíle NATURY v ČR:     

ochrana biologické rozmanitosti prostřednictvím nejhodnotnějších přírodních lokalit na území EU ochrana nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť v rámci EU zachování popřípadě zlepšení celkového stavu přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů na území ČR sladění zájmů ochrany přírody šetrným hospodařením v příslušných lokalitách začlenění cenných přírodních lokalit v ČR do celoevropského přírodního dědictví

Tab. 9: Ptačí lokality v Olomouckém kraji název lokality Jeseníky * Kralický Sněžník * Litovelské Pomoraví

rozloha v ha 52 228,12 30 225,33 9 318,57

druhy jež jsou hlavním předmětem ochrany Chřástal polní, Jeřábek lesní Chřástal polní Ledňáček říční, Lejsek bělokrký, Strakapoud prostřední

* oblast Jeseníky a Libavá zasahuje i do Olomouckého kraje, Kralický Sněžník do Pardubického kraje Ochranný režim v ptačích oblastech je méně přísný než v současných chráněných území, jsou zde podporovány takové způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek, možnosti extenzivního hospodaření. Podrobný výčet Evropsky významných lokalit v Olomouckém kraji je uveden v kap. IV. Podrobné aktuální informace o národním seznamu Natura 2000 a jeho systému jsou na internetové adrese: http://www.natura2000.cz


Str. 50 z 143


IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem

pro

životní

prostředí

(např.

oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). Stav životního prostředí Olomouckého kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" dotčeny, byly popsány v předchozích dvou kapitolách. Z hlediska realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" jsou významná především lokální posouzení jednotlivých projektů, které budou koncepcí schváleny a podpořeny. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v příloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s: -

Vymezením území Natura 2000, chráněných částí přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody

-

Erozním rizikem lokality

-

Chráněnými ložisky nerostných surovin

-

Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních předpisů je nejvýznamnější potřeba zajištění podmínek ochrany ptačích oblastí a evropsky významných

lokalit

v Olomouckém

autorizovanou osobou pro tuto oblast.

kraji.

Následující

stanovisko

je

zpracováno


Str. 51 z 143


Hodnocení důsledků Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 201 na území a stav ochrany Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí v území Olomouckého kraje podle § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

Zpracovatel posouzení : Ing.Ivo Machar, Ph.D., autorizace MŽP ČR čj. 630/347/05

V Horce nad Moravou 14.8.2005 Ivo Machar v.r.

OBSAH :


Str. 52 z 143


1.Úvod 1.1. Stručný legislativní rámec (Natura 2000) 1.2. Hodnocení vlivů koncepce na soustavu a lokality Natura 2000 2. Předmět posouzení koncepce 3. Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území 3.1. Rozborová část – lokality významně dotčené rozvojovými záměry 3.2. Vlastní hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 4. Závěrečné stanovisko posouzení: Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

Použité zkratky : ZOPK – zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění EVL – evropsky významná lokalita (§ 3, odst.1, písm.o/ ZOPK) PO – ptačí oblast (§ 45 e/ ZOPK)

1.Úvod 1.1. Stručný legislativní rámec (Natura 2000)


Str. 53 z 143


Vstupem ČR do Evropské unie byla u nás ochrana přírody a krajiny povýšena na „evropskou úroveň“. Pro ČR vznikla povinnost začlenit (transponovat) do svého právního řádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních směrnic, upravujících ochranu přírody v EU : Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků a Směrnici Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Podrobné překlady textů obou směrnic včetně originální anglické verze lze najít v literatuře (Roth P., ed., 2003). Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (Birds directive) je historicky první právní předpis zemí Evropských společenství na ochranu přírody (Roth, 2003). Neplatí na území Grónska. Směrnice má 19 článků a 5 příloh. Podle článku č.4 směrnice mají členské státy za povinnost pro druhy a poddruhy ptáků, uvedených v příloze I a dále pro pravidelně se vyskytující tažné druhy ptáků zřizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA : Special Protection Areas, u nás tzv. Ptačí oblasti). Jednotlivé přílohy směrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupně novelizovány. Podle této směrnice jsou ovšem chráněny v krajině i všechny ostatní struktury, sloužící ochraně těchto ptačích druhů. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Habitats directive) stanovila původně termín vzniku seznamu chráněných lokalit celého Společenství na rok 1998. Díky prodlevám členských států s transpozicí směrnice byly první tzv. národní seznamy předloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na některé státy v roce 2000. Cílem směrnice je „přispívat k zabezpečení biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flóry na evropském území členských států“. Směrnice je tvořena 24 články a 6 přílohami. V roce 1997 byla směrnice novelizována (zejména její přílohy I a II), další doplnění druhových seznamů v přílohách směrnice navrhly nově přistupující členské státy včetně ČR. O plnění povinností, vyplývajících ze směrnice, musí členské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí ze směrnice, je vytvoření a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území : ptačími oblastmi (viz Birds directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats directive). Podrobné definování pojmů


Str. 54 z 143


uvedených v tomto odstavci obsahuje § 3 zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších novelizací (ZOPK). Je třeba podtrhnout, že v ČR výběr jednotlivých lokalit a návrh vymezení soustavy Natura 2000 proběhl v souladu s evropskou legislativou výhradně na vědeckých principech. Ptačí oblasti byly podle kritérií Birds directiv navrženy s využitím soustavy IBA (Important Birds Area) a evropsky významné lokality pro přírodní stanoviště a druhy byly navrženy multikriteriální analýzou v prostředí GIS na základě€ unikátního a velmi detailního několikaletého terénního mapování biotopů v celé ČR. Bohužel následné politické projednávání těchto vědecky podložených návrhů však poměrně významně ovlivnilo dosavadní podobu soustavy Natura 2000 v ČR (např. z původně navržených 41 ptačích oblastí nebyly 3 zatím vládou vymezeny). Tento fakt může být (a pravděpodobně bude) příčinou žaloby na ČR u Evropského soudního dvora. Ptačí oblasti vymezuje vláda ČR příslušným nařízením ve Sbírce zákonů. V nařízení vlády je definován předmět ochrany ptačí oblasti a případně i výčet činností, k nimž je v ptačí oblasti nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Kompetence orgánů ochrany přírody v ptačích oblastech jsou poněkud komplikovaně rozdělené : leží-li uvnitř ptačí oblasti maloplošné území se statutem „národní přírodní rezervace“ (NPR) nebo „národní přírodní památka“ (NPP), pak je příslušným orgánem pro ptačí oblast správa chráněné krajinné oblasti, pokud v ptačí oblasti není NPR ani NPP, pak je příslušný krajský úřad. V ptačí oblasti může orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu o hospodaření v zájmu podpory ochrany ptačích druhů. Evropsky významná lokalita (EVL) je (zjednodušeně) lokalita, vyžadující ze zákona zvláštní územní ochranu. Jde o lokalitu, která byla zařazena do tzv. „národního seznamu“ (popřípadě jde o tzv. „spornou lokalitu“, která v národním seznamu zařazena nebyla zřejmě z politických důvodů, o takovéto lokalitě musí rozhodnout Rada Evropské unie). K datu psaní tohoto příspěvku je známo, že národní seznam byl vládou ČR schválen a probíhá tisk příslušné částky Sbírky zákonů, v němž bude národní seznam stanoven nařízením vlády. Podrobnosti k národnímu seznamu (včetně mapového vymezení jednotlivých EVL) lze nalézt na internetových stránkách MŽP a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Národní seznam předloží česká republika Evropské komisi a ta po jeho prověření z hlediska úplnosti seznamu na základě vědeckých principů rozhodne o zařazení lokalit do tzv. „evropského seznamu“. Všechny EVL požívají vysoký stupeň ochrany podle ZOPK. Národní seznam obsahuje pro každou jmenovitou lokalitu i návrh kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ podle § 14


Str. 55 z 143


ZOPK), v níž je EVL navrhována vyhlásit. Do 30ti dnů od zveřejnění národního seznamu ve Sbírce zákonů musí orgány ochrany přírody, kompetentní k vyhlášení dané kategorie ZCHÚ uvedené u konkrétní EVL, oslovit vlastníky pozemků s nabídkou uzavření smlouvy o tzv. smluvní ochraně lokality. Pokud tato smlouva nebude uzavřena, musí být EVL vyhlášena jako ZCHÚ do šesti let od jejího přijetí Evropskou komisí do evropského seznamu.

1.2. Hodnocení důsledků koncepce na soustavu a lokality Natura 2000 Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (EVL), podléhá hodnocení jejích důsledků na tato území soustavy Natura 2000 a na stav její ochrany. Takováto koncepce musí být předložena orgánu ochrany přírody k vydání stanoviska. Příslušnými orgány ochrany přírody jsou : Správy CHKO (na území CHKO), správy NP (území NP a jeho ochranného pásma), újezdní úřady (území vojenského újezdu), krajské úřady (mimo území CHKO, NP a voj. újezdu). V praxi nastávají případy, kdy je příslušných současně několik orgánů ochrany přírody – pak je třeba si stanovisko od každého z nich (v případě celostátní koncepce dokonce od všech). Posuzování důsledků koncepce na soustavu Natura 2000 má velmi úzkou vazbu na proces SEA/EIA. V případě, kdy příslušný orgán ochrany přírody (či současně více orgánů ochrany přírody) svým stanoviskem k předložené koncepci konstatuje, že „nelze vyloučit“ významný vliv na ptačí oblast nebo EVL, je předkladatel koncepce povinen (hodlá-li ji dále realizovat) podrobit ji procesu SEA, v rámci něhož proběhne i vlastní „naturové“ posouzení podle § 45i ZOPK. V případě, kdy z hlediska zákona o posuzování vlivů na ŽP jde o koncepci podléhající procesu SEA „povinně“, pak je vhodné, aby předkladatel příslušnému orgánu posuzování vlivů na ŽP předložil oznámení spolu s již vydaným stanoviskem orgánu ochrany přírody podle § 45i ZOPK. V opačném případě orgán posuzování vlivů na ŽP vyzve předkladatele, aby k oznámení stanovisko orgánu ochrany přírody doplnil. V rámci zjišťovacího řízení zašle příslušný orgán pro posuzování vlivů na ŽP oznámení těm orgánům ochrany přírody, které ve svém stanovisku dle § 45i významný vliv koncepce nevyloučili. Orgán ochrany přírody vydá v rámci zjišťovacího řízení své vyjádření, ve kterém by měl určit, zda možné významné vlivy jsou negativní či pozitivní. Zejména v případě, kdy již příslušná část oznámení byla zpracována autorizovanou osobou podle §45i, bude toto


Str. 56 z 143


určení jednoznačné. Pokud se ve zjišťovacím řízení potvrdí významné negativní vlivy na ptačí oblast nebo EVL, musí být v závěru zjišťovacího řízení vzneseny požadavky na zpracování dalších variant záměru (pokud již nebyly detailně předloženy v oznámení). Jestliže naopak bude závěrem zjišťovacího řízení konstatováno, že záměr (koncepce) bude mít pozitivní vliv na ptačí oblast či EVL, pak dále již není nutno záměr (koncepci) dále posuzovat z hlediska vlivů na Naturu 2000. Ustanovení § 45i, odst.8 ZOPK totiž stanoví, že záměr lze povolit (koncepci schválit) v případě, kdy negativní vlivy nebudou. Tato skutečnost pak musí být v závěru zjišťovacího řízení řádně okomentována. V dalším pokračování procesu SEA zpracovává dokumentaci (vyhodnocení) osoba autorizovaná podle § 19 zákona o posuzování vlivů na ŽP. Samostatnou, jasně oddělenou částí dokumentace, je posouzení vlivu koncepce na ptačí oblasti a EVL, kterou vypracovává výhradně osoba autorizovaná podle § 45i ZOPK. Následně by měly orgány ochrany přírody ve svém stanovisku k dokumentaci (vyhodnocení) posoudit zejména úplnost části dokumentace (vyhodnocení), týkající se vlivu na Naturu 2000. V případě nedostatečného (neplného) vypracování dokumentace (vyhodnocení) by měl orgán ochrany přírody uvést, které části hodnocení je nutno doplnit. Současně by měl orgán ochrany přírody vznést ve svém stanovisku případně i odůvodněný požadavek na dopracování variant či na zvážení variant chybějících a v případě, kdy koncepci nelze realizovat bez negativních vlivů na lokalitu, pak i požadavky na další postup při procesu schvalování z hlediska vlivů na lokality a na možná kompenzační opatření. U zpracování posudků na dokumentace při posuzování záměrů musí být opět jasně oddělená část posudku, týkající se lokalit Natury 2000, zpracována osobou s autorizací podle § 45i ZOPK. Připomínám, že podle § 9 zákona o posuzování vlivů na ŽP se ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, nemůže ani dílčím způsobem účastnit zpracování posudku. Závěrečné stanovisko příslušného orgánu pro posuzování vlivů na ŽP musí obsahovat jasně odlišitelnou část, tkající se vlivů na lokality v soustavě Natura 2000. V případě, kdy v rámci posouzení nebude nalezeno přijatelné variantní řešení a závěrečné stanovisko s ohledem na vlivy na Naturu 2000 bude nesouhlasné, pak je případné schválení koncepce podmíněno předložením nových, k lokalitám Natury 2000 šetrnějších variant nebo variant bez negativních vlivů. Ty ovšem musí být vždy podrobeny novému hodnocení z hlediska § 45i ZOPK v procesu SEA/EIA. Jednou ze základních odlišností samotného procesu SEA a „naturového“ posouzení vlivů na lokality Natura 2000 je otázka právní síly závěrečného


Str. 57 z 143


stanoviska. V případě, kdy závěrečné stanovisko procesu SEA konstatuje negativní vliv koncepce na ptačí oblast nebo EVL a není splněna některá z podmínek § 45i, odst.9 a 10 ZOPK, pak jednoznačně nesmí být koncepce schválena. Povinnost posouzení vlivů koncepcí na Naturu 2000 se vztahuje i na koncepce, u nichž posuzování SEA již probíhá (ZOPK nemá přechodná ustanovení a povinnosti plynoucí z Habitats directive platí pro ČR již od data vstupu do EU). Stejně tak posouzení důsledků na Naturu 2000 musí být dodatečně provedeno u záměrů i koncepcí, které již byly v rámci SEA/EA posouzeny a nemají vydáno územní rozhodnutí či stavební povolení (u záměrů) nebo dosud nebyly schváleny (u koncepcí). Důležité je uvědomit si, že hodnocení podléhají i koncepce, které mohou „ve spojení s jinými“ ovlivnit lokalitu soustavy Natura 2000. V praxi tak mohou nastat případy, kdy např. záměr nové silniční komunikace se sice přímo územně nedotýká lokality, leží vně jejích hranic, avšak např.hlukem při stavebních činnostech nebo provozem vozidel mohou být ovlivněny ptačí populace, které jsou na vzdálené lokalitě předmětem ochrany. Dále je významné, že v první etapě hodnocení důsledků vlivů na lokalitu soustavy Natura 2000 se nerozlišuje, zda může jít o vlivy negativní či pozitivní – z posuzování tedy nelze vyloučit ani koncepce s předpokládaným pozitivním vlivem na lokalitu. Je třeba také připomenout, že k posuzování důsledků koncepcí a záměrů na soustavu Natura 2000 jsou oprávněny pouze osoby s příslušnou autorizací MŽP podle § 45i ZOPK. Seznam osob s příslušnou autorizací je zveřejněn na internetovém serveru MŽP. Hodnocení je zaměřeno (článek 6.3 Habitats directive) na „cíle ochrany“ a „celistvost (integritu)“ konkrétní lokality v soustavě Natura 2000. Cílem ochrany ptačí oblasti nebo EVL je podle směrnic EU „zachování předmětů ochrany (tj. vybraných druhů ptáků v ptačí oblasti a evropsky významných druhů a stanovišť v EVL) v tzv. příznivém stavu z hlediska ochrany“ (definice stavu lokality příznivého z hlediska ochrany viz § 3 ZOPK). Celistvost (integrita) lokality zahrnuje její ekologické funkce.

2. Předmět hodnocení koncepce Hodnocení je provedeno výhradně podle dikce § 45i ZOPK a ve smyslu objednávky zadavatele. Název koncepce :

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 - 2012


Str. 58 z 143


Charakter koncepce:

Jedná se o střednědobý koncepční materiál pořizovaný na dobu 6-ti let. Hlavním cílem koncepce je vytyčení směrů podpor a jednotlivých aktivit ze strany Olomouckého kraje k zajištění rozvoje obcí a na ně úzce navázaného venkovského prostoru, který je z převážné části zemědělsky využíván.

Umístění:

Olomoucký kraj

Předkladatel:

Olomoucký kraj

Zpracovatel :

Ekotoxa Opava, s.r.o.

Základní charakteristika koncepce : Koncepce je střednědobý dokument, předpokládá se šestiletý časový horizont trvání koncepce (2006 – 20012). Koncepce obsahuje analytickou a návrhovou část. Formuluje opatření na krajské úrovni pro ovlivňování rozhodování orgánů na centrální úrovni z hlediska rozvoje venkova a zemědělství. Vymezení rozsahu koncepce: -

trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Olomouckého kraje zemědělství a jeho role v oblasti venkova urbanismus venkova, lidská sídla sociálně-kulturní sféra ekologická stabilita venkovské krajiny

Členění koncepce : Analytická část Úvod (zaměření koncepce, přístup ke zpracování a metody zpracování, řešitelský tým) a)

Pro oblast zemědělství  přírodně klimatické podmínky, tj. vhodnost pro zemědělskou produkci z hlediska půdních a klimatických podmínek, předpoklady pro výnosovost zemědělských plodin nebo naopak omezující faktory zemědělské produkce jako chráněné oblasti, ochranná pásma vod, vodní a větrná eroze, svažitost pozemků apod.  naturální ukazatele rostlinné a živočišné produkce  ekonomické podmínky hospodaření zemědělských podnikatelských subjektů, jejich situace, předpoklady pro konkurenceschopnost v sektoru zemědělství  formy zemědělských podnikatelských subjektů  pracovní síly v zemědělství (jejich vzdělání) v návaznosti na region a obce  stav a ekonomická situace podniků zpracovávajících zemědělskou produkci  stav odborného zemědělského školství a zajištění celoživotního vzdělávání zemědělců  geografické a hydrologické poměry


Str. 59 z 143


 

ochrana přírody a krajiny struktura zemědělství - subjekty, počet, velikost (včetně zpracovatelského průmyslu)

Vymezení oblastí kraje podle podmínek pro zemědělskou činnost  struktura zemědělského půdního fondu (ZPF)  vymezení oblastí intenzivního produkčního zemědělství  vymezení oblastí extenzivního zemědělství podle LFA (méně příznivé oblasti – H – horská, O – ostatním S – specifická, E – enviromentální)  vymezení krizových oblastí kraje z hlediska hospodaření na ZPF (kontaminace, eroze, pásma hygienické ochrany apod.)  analýza stavu hospodářských zvířat podle druhů a kategorií v porovnání okres, kraj,ČR  hodnocení základny zpracovatelského průmyslu  současný stav ekologického zemědělství na území kraje  současný stav účasti zemědělců na rozvoji agroturistiky v rámci cestovního ruchu na venkově  reprodukce pracovních sil, kvalifikace a zajištění jejich celoživotního vzdělávání  posouzení nákladovosti jednotlivých výrob s ohledem na vymezení oblastí b)

Pro oblast rozvoje venkova  vybavení obcí, tj. jejich infrastruktura  sociálně-demografické údaje obyvatelstva (nezaměstnanost, daně)  sociální údaje jako je příjmová situace obyvatelstva  služby pro obyvatelstvo - školy, zdravotnická zřízení atd.  dopravní obslužnost, komunikace, silniční sítě apod.  stav malého a středního podnikání  řemesla, spolky  kultura, historie  tradice (vazba na cestovní ruch)  historické, technické a přírodní památky a pozoruhodnosti  účast obcí v Programu obnovy venkova  základní hodnocení území na úrovni kraj – ORP – obec včetně srovnání se situací v České republice a dle možností EU

c)

Pro obě oblasti (tj. zemědělství i venkov) 

Vyhodnocení účinnosti stávajících programů, opatření a zásahů veřejného sektoru (ústřední správní úřady, státní fondy, jiné státní právnické osoby, obce):

Výčet politik – legislativní (nehmotné) a programů - opatření (hmotné, dotační, aj.): – porovnání jejich nákladů s důsledky, – zda bylo dosaženo zamýšlených účinků, případně s jakými modifikacemi, – jaké jsou nároky na zdroje a kompetence včetně důsledků plynoucích z nich pro kraj, – popis vztahu kraje vůči ostatním subjektům. Charakteristika programů a opatření obsáhne: – popis programu a opatření – gestor a správce programu a opatření,


Str. 60 z 143


–

použité finanční formy řešení (dle členění rozpočtové skladby), rozpis za jednotlivé roky, – problémy, které se programem a opatřením řeší, resp. cíl, který je sledován, – kritéria použitá při vyhlašování, – kdo provádí hodnocení výsledků a pravidla hodnocení, – okruh příjemců, – míra spolufinancování, – kdo posuzuje a vybírá příjemce, – přehled výdajů podle regionů v dostupném členění, – posouzení souladu se schválenou územně plánovací dokumentací kraje, příp.obcí, – další relevantní charakteristiky – vymezení oblastí, které vykazují dlouhodobě nižší ekonomickou výkonnost a životní úroveň SWOT analýza, stanovení silných a slabých stránek zemědělství a rozvoje venkova Olomouckého kraje včetně příležitostí a rizik. B. Návrhová část B 1. Koncepční část:  návrh a zdůvodnění řešení podporující rozvoj zemědělství a venkova v Olomouckém kraji  v závěrečné kapitole návrhové části KZPaRV budou konkretizovány jednotlivé programy a opatření vedoucí k rozvoji zemědělství a rozvoje venkova a bude provedeno stanovení jejich priorit a uvedeny návrhy dalších studií (projektů), které rozpracovávají a rozvíjejí KZPaRV, s cílovým rozdělením do 3 skupin : 1. programy a opatření spolufinancované se SF EU 2. programy a opatření spolufinancované ČR, krajem, obcemi a soukromými subjekty 3. programy a opatření spolufinancované krajem a obcemi – POV  kvantifikace veškerých finančních nároků pro realizaci cílů koncepce, a to pro celé období platnosti koncepce i pro jednotlivé roky, v členění na zdroje z rozpočtu kraje, ostatních veřejných rozpočtů, soukromé zdroje a zdroje z EU  návrhy legislativních a nelegislativních opatření, které koncepce vyžaduje  stanovení hodnotících a monitorovacích ukazatelů  očekávané důsledky plynoucí z realizace cílů koncepce, a to i v průřezových oblastech, jako je oblast sociální (např. zaměstnanost atd.)  obsahově bude navazovat na strategické programové dokumenty ČR a komise EU (SF EAGGF a iniciativa LEADER+) a rozvojové dokumenty přijaté Olomouckým krajem (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje) a další dokumenty např. Agenda č. 21  závěry z dílčích analýz podle části B. KZPaRV budou přehledně uvedeny a všechny výstupy budou doplněny mapovou vizualizací  mapová část bude koordinována s věcnou, datovou a geografickou částí územního plánu velkého územního celku a připravovanou koncepcí ochrany přírody a krajiny kraje B 2. Akční plán


Str. 61 z 143


Návrhová část koncepce je rozpracovaná do tříletých akčních plánů.

V rámci akčního plánu je na úrovni opatření, příp. navržených jednotlivých projektů, stanoven garant realizace, časová náročnost včetně termínů realizace, odhad potřebných finančních nákladů a organizační propojení jednotlivých projektů.

3. Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území 3.1. Rozborová část – lokality soustavy Natura 2000 v Olomouckém kraji Územní rozsah hodnocené koncepce se týká území celého Olomouckého kraje. Soustavu lokalit Natura 2000 v Olomouckém kraji tvoří dvě kategorie území : ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Bližší informace k jednotlivým lokalitám lze najít v jejich zřizovacích předpisech a dále např. na www.natura2000.cz nebo v Koncepci ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje.

Tab.č.10: Ptačí oblasti v Olomouckém kraji Název ptačí oblasti

Zřizovací předpis

Králický Sněžník

Nařízení vlády ČR č. 685/2004 Sb.

Jeseníky


Litovelské Pomoraví


Tab. č.11: Evropsky významné lokality v Olomouckém kraji Kód lokality

Název evropsky významné lokality

CZ0714082

Bečva – Žebračka

CZ0713720

Bílá Lhota

CZ0713722

Branná – hrad

CZ0713723

Čechy pod Kosířem

CZ0713724

Černá Voda – kostel

CZ0713725

Černá Voda – kulturní dům

CZ0713394

Dolní a Prostřední Svrčov

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. CZ0710006 Dřevohostický les CZ0714084

Hadce a bučiny u Raškova

CZ0713726

Hanušovice – kostel

CZ0713374

Horní Morava

CZ0714771

Hranická propast

CZ0712186

Hrdibořické rybníky

CZ0713375

Hustopeče – Štěrkáč

CZ0710182

Choryňský mokřad

CZ0712187

Chiastický hadec

CZ0713728

Chudobín

CZ0713730

Jeskyně Na Špičáku

CZ0714075

Keprník

CZ0714076

Kosíř – Lomy

CZ0530146

Králický Sněžník

CZ0710161

Království

CZ0710007

Lesy u Bezuchova

CZ0714133

Libavá

CZ0713734

Libina – U Černušků

CZ0713735

Lipová – lázně – mateřská školka

CZ0714073

Litovelské Pomoraví

CZ0714083

Malý Kosíř

CZ0714085

Morava- Chropyňský luh

CZ0713386

Nad kostelíčkem

CZ0713383

Ohrozim – Horka

CZ0713736

Otaslavice – kostel

CZ0713385

Písečná – mokřad

CZ0712189

Pod Rudným vrchem

CZ0712190

Poláchovy stráně

CZ0714077

Praděd

CZ0713388

Protivanov

CZ0710148

Přestavlcký les

CZ0714078

Rabštejn

CZ0714081

Revíz

CZ0713739

Ruda nad Moravou

CZ0710183

Rychlebské hory – Račí údolí

CZ0714086

Rychlebské hory – Sokolský hřbet

CZ0713740

Sobotín – domov důchodců

CZ0713741

Soudkova štola

CZ0710018

Slovinec

Str. 62 z 143


Str. 63 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. CZ0712191

Stráň nad Huťským potokem

CZ0714080

Štraněk

CZ0713742

Štola Marie Pomocná

CZ0713743

Štola Mařka

CZ0715024

Sumárním

CZ0713391

Týn nad Bečvou

CZ0712192

U Bílých hlin

CZ0712193

U Strejčkova lomu

CZ0713825

Údolí Bystřice u Hluboček

CZ0715025

Údolí Malínského potoka

CZ0714074

Vápenice

CZ0713526

Velká Střelná – štoly

CZ0713745

Velké Losiny – lázeňský dům Eliška

CZ0713746

Veselíčko

CZ0713395

Vidnava

CZ0713747

Vlkoš – statek

CZ0712196

Výří skály

CZ0712225

Za hrnčířkou

CZ0713397

Zlaté Hory – Černé jezero

CZ0713398

Zlaté Hory – Zlaté jezero

CZ0712197

Žďár

Evropsky významné lokality byly vymezeny v příloze nařízení vlády CR č.132/2005 Sb. a tvoří tzv. „národní seznam“ lokalit soustavy Natura 2000.

3.2. Vlastní hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 Posuzovaná

koncepce

v analytické

části

zohledňuje

v rámci

rozboru

EAFRD

připravované platby zemědělcům za péči o biotopy v územích začleněných do soustavy Natura 2000. Koncepce ve své návrhové části vychází mimo jiné i ze znění Směrnice Rady 79/409/EHS (Birds directive) a ze Směrnice Rady 92/43/EHS (Habitats directive). Pro posuzování vlivů koncepce na soustavu Natura 2000 je zejména významný Strategický cíl č.3 v návrhové části : Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí. V rámci tohoto strategického cíle je navrženo Opatření č.II.3.3.2.2. : Pozemky v zvláštních režimech. Cílem opatření je kvalitní péčí o krajinu udržet její atraktivitu v souladu s ochrannými režimy


Str. 64 z 143


území. Jako vhodné aktivity (projekty) je v rámci navrhovaného patření přímo doporučena podpora péče o ptačí lokality a evropsky významné lokality v soustavě Natura 2000. Jako monitorovací a hodnotící indikátor je navržen počet ha pozemků podpořených v rámci tohoto opatření v lokalitách Natury 2000, případně i počet zapojených partnerů a počet realizovaných projektů. Tímto posuzovaná koncepce významně pozitivně přispívá k aktivní ochraně a zachování lokalit soustavy Natura 2000 v Olomouckém kraji. Koncepce nenavrhuje žádná opatření, která by mohla negativně ovlivnit předměty ochrany jednotlivých lokalit nebo celistvost soustavy Natura 2000 v Olomouckém kraji. 4. Závěrečné stanovisko posouzení : Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Posuzovaná koncepce nemá negativní vliv na lokality i celistvost soustavy Natura 2000 v Olomouckém kraji a lze ji schválit ve smyslu ustanovení § 45i, odst.8 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

5. Návrh varianty řešení, jejímž cílem je negativní vliv koncepce na soustavu Natura 2000 vyloučit (§ 45i, odst. 2 ZOPK) Vzhledem ke skutečnosti, že hodnocená koncepce nemá negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, není navrhována žádná varianta řešení.


Str. 65 z 143


V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na

mezinárodní,

komunitární

nebo

vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. V.1. Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních (Státní politika ŽP a další, viz dále v textu) a regionálních koncepčních dokumentů Olomouckého kraje (viz související koncepční dokumenty v kap. I.) a na základě analýzy stavu životního prostředí v analytické části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", navazující analýze SWOT a z dostupných informačních pramenů MŽP ČR stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah strategických cílů, formulovaných v posuzovaném koncepčním dokumentu k jednotlivých referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka 1). Pro hodnocení cílů a jednotlivých opatření pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním ze strategických cílů.


Str. 66 z 143


V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji formuluje tři základní strategické cíle:

1. Rozvoj infrastruktury a osídlení venkova 2. Podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství 3. Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí Možné vazby takto stanovených strategických cílů Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji jsou uvedeny v Tab. 12

Tab: 12: Vazby mezi referenčními cíli OŽP a posuzovanými strategickými cíli Referenční cíle OŽP

Ovzduší a klima (Emise OLK 1 až 5, PRK 6 až 8, SPŽP 9., APZ 10 až 12. cíl)

Strategický cíl 1 0

2 0

3 0

0

0

0

0

0

0

X

X

X

přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel snížit znečištění ovzduší z dopravy

X 0

X 0

X 0

X

0

X

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik

X X

X 0

0 X

0

0

0

chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozují zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení

0

0

0

0

0

0

snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny

X 0

X 0

X 0

dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro OLK pro SO2, NOx,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“ ¨, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. Hluk (SPŽP) zajistit, aby osoby používající stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku a vlastníci, případně správci objektů, jejichž provozem vzniká hluk, byli povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit dodržování hygienických limitů hluku, hygienické limity nesmí být překračovány u hluku z provozoven a u hluku veřejnosti přístupné produkce hudby Povrchové a zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu podzemní vody snížit environmentální rizika (PRK 1 až 5, snížit nároky na úpravu vod SPŽP SPŽP 6 až 8, zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních APZ 9 a 10) i povrchových zdrojů a zachování zdrojů léčebných a minerálních vod zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

X

0

0

0

0

0

0

X

X

X

0

0

0

0 X

0 X

0 X

X

X

0

usměrněné využívání surovinových zdrojů a zabránění nežádoucí exploatace horninového prostředí obnova funkčního využití poškozeného území analyzovat aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje a míru uplatnění územního plánování při využívání neobnovitelných zdrojů surovin a při prosazování vyššího využití druhotných surovin v jednotlivých členských zemích EU a navrhnout souměřitelný model pro ČR identifikovat a kvantifikovat vstupy cizorodých látek do půdy, včetně jejich bilancování z pohledu ekologického, ekonomického a zdravotního zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd komplexní řešení managementu chráněných území

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

X

X

0

0

0

0

0

0

modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

0

0

X

0

X

X

X

X

0

X

0

X

zavést nové přístupy k limitům průmyslového znečištění dle BREF vedoucí k omezování znečištění v průmyslu v souladu s uplatňováním směrnice 96/61/EC (IPPC) podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje (PRK 1 až 5, SPŽP 6 až 11)

Fauna, flóra, ekosystémy a krajina (PRK)

Str. 67 z 143

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. Zdraví obyvatel soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů (Akční plán zdravotního stavu populace, zdraví a ŽP ČR) hodnotit vzájemné vztahy hodnotit zdravotní rizika,

Staré zátěže (PRK)

Osvěta a vzdělávání

Str. 68 z 143 0

0

0

0 0

0 0

0 0

určovat priority a aktivity

0

0

0

snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody snížit zdravotní rizika

0

X

0

0

0

0

zvýšit efektivitu využívání přírodních zdrojů (např. zdrojů pitné vody) využit tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí

0

0

0

0

0

0

0

0

0

vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

0

X

0

podpořit systém výchovy a vzdělávání dětí a mládeže zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje působit na dospělou populaci za účelem podpory vhodného životního stylu, návyků a postojů vedoucích k šetření přírodními zdroji, ochraně životního prostředí a akceptování podmínek udržitelného rozvoje zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

X

0

0

X

X

0

vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

Referenční cíle ochrany životního prostředí byly stanoveny na základě cílů ochrany životního prostředí stanovených ve Státní politice životního prostředí ČR, Programu ochrany přírody a krajiny ČR aj., na základě legislativy k ochraně životního prostředí. V následující tabulce uvedené, vybrané referenční cíle respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ovlivněny. Při stanovení referenčních cílů bylo zohledněno i stanovisko MŽP ČR, které je popsáno v závěrech zjišťovacího řízení, kterému bylo podrobeno „Oznámení“ "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.


Str. 69 z 143


Tab. 13: Vybraná sada referenčních cílů

Referenční cíle OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji Přispět k omezování vzniku odpadů Snížit znečištění ovzduší z dopravy Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek zZamezení průmysluvlivu do veřejných kanalizací nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody aSnížit krajiny environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání


Str. 70 z 143


VI.

Závažné

vlivy

(včetně

sekundárních,

synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. VI.1.

Hodnocení

výsledného

znění

strategického

dokumentu Strategický dokument "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 2012" je tvořen dvěma problémovými okruhy zpracovaným v jeden výsledný koncepční dokument:  Zemědělství  Venkov Pro obě tyto oblasti je strategický dokument zpracován ve tří vertikálních blocích  Analytická část  Koncepční část  Akční plán Z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí je potřebné posoudit každý stupeň tvorby strategického dokumentu. Otázkou je, jak hodnotit akční plány, které jsou zpracovávány na období 2 let a budou pravidelně vyhodnocovány a pro další část období platnosti strategického dokumentu budou formulovány tyto plány podle aktuálních podmínek platnosti strategického dokumentu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK".


Str. 71 z 143


VI.1.1. Část analytická Analytická část "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je tvořena dvěma oblasti – Rozvoj zemědělství (I) a rozvoj venkova (II). V této části jsou soustředěny údaje o prostoru, který je prostřednictvím "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" řízen a definuje na základě statistických a oficiálně publikovaných dat výzkumných institucí, národních orgánů, statistického úřadu i evropských institucí současný stav zemědělství a venkova, který je startovací čárou pro platnost "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a stavem, od něhož jsou odvozeny strategické cíle. Směry rozvoje zemědělství a venkova Olomouckého kraje jsou stanoveny v souladu s celoevropsky platnými prioritami a kriterii. Analytická část "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je obsahově velmi rozsáhlá a zahrnuje jak oblast environmentální tak oblast zemědělsko – produkční a sociálně – demografickou včetně lokálně specifických činností, které jsou součástí rekreačního nabídkového potenciálu Olomouckého kraje. Analytická část má 229 stran, obsahuje 150 tabulek, 49 grafů a 26 obrázků. Součástí textu analytické části je i analýza SWOT, která je přehledem nejvýznamnějších závěrů vyplývajících z analýzy současného stavu Olomouckého kraje v oblasti zemědělství a venkova a inventurou zdrojů a potenciálu, který je možno při koncepční části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" využít. Z hlediska posuzování "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a jejích vlivů na životní prostředí jsou důležité body v oblastí Příležitosti:

 tržní potenciál pro bio-produkty  využití zemědělské a i lesní půdy pro mimoprodukční funkce  využití přírodního potenciálu pro rozvoj alternativních forem zemědělství a venkovské      

turistiky zvýšení využívání alternativních zdrojů energie, zejména využití biomasy podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny, celospolečenské vědomí udržitelného rozvoje venkova realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny a zvýšení její ekologické stability zlepšení dopravní dostupnosti Jesenicka realizováním tunelu pod Červenohorským sedlem využití objektů opuštěných zemědělských usedlostí – např. rozvoj agroturistiky zlepšení životního prostředí – budování kanalizací a ČOV


Str. 72 z 143


 stanovení limitů v územních plánech pro rozvoj zemědělských aktivit zaměřených na změnu struktury zemědělské výroby (zalesněním, založením porostů RRD). V oblasti Ohrožení se k životnímu prostředí váží přímo následující body:     

zvýšené výskyty extrémních klimatických jevů (záplavy, vodní eroze) nevhodné obhospodařování půd a tím zvyšující se riziko eroze velké množství místních komunikací a nedostatek financí na jejich rekonstrukce nepříznivý dopad na životní prostředí realizace kanálu Odra-Labe-Dunaj chátrání hospodářských budov a zemědělských objektů z důvodu nedostatku financí

Již z tohoto přehledu je zřejmé, že se jedná o přípravu koncepčního dokumentu, který nemůže předem řešit konkrétní specifika jednotlivých projektů a jednotlivých lokalit. Zvláště velké rozvojové projekty s významných společenským dopadem a očekávaným přínosem s sebou nesou i riziko významného ovlivnění životního prostředí a jako takové budou posuzovány samostatně svým nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí. To se týká zejména navrhovaných dopravních staveb a jejich řazení mezi příležitosti je v této souvislosti otázkou dalších jednání mezi rezorty zemědělství a životního prostředí.

VI.1.2. Část koncepční Koncepční část dokumentu vychází jak z části analytické, která představuje vstupní informaci o podmínkách, ve kterých funguje a rozvíjí se oblast zemědělství a venkova Olomouckého kraje. Tato část vychází z legislativního prostředí, které je dáno evropskými směrnicemi a dokumenty a tím začleňuje Olomoucký kraj a budoucí zaměření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" již definitivně do evropského prostoru. Jako klíčové dokumenty jsou zohledněny požadavky Agenda 2000 a SZP (společná zemědělská politika) a její reforma. Úplná integrace českého zemědělství a přechod na celounijní systém se předpokládá v roce 2013. Tento dokument má základní význam pro venkovský prostor, neboť reforma definuje pravidla pro využívání finančních prostředků cíleně na ochranu životního prostředí a podporu rozvoje venkova, na úkor přímých plateb uživatelům zemědělské půdy. Mezi cíli reformy SZP jsou i oblasti péče o krajinu formou „cross compliance“, která počítá s tím, že zemědělské subjekty budou za určitých podmínek poskytovat veřejně prospěšné služby.


Str. 73 z 143


Zemědělská politika zemí EU bude řízena pomocí fondu EAFRD, projektovaného do období let 2007 – 2013. Politika programu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) má tři základní osy: 1. konkurenceschopnost zemědělského a lesnického sektoru, 2. životní prostředí/obhospodařování území, 3. širší rozvoj venkova ve spolupráci se zemědělstvím i mimo ně. Tyto základní osy byly zohledněny při tvorbě "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Podle požadavků EAFRD jsou povinnou složkou strategie pro Osu 2 (životní prostředí a krajinotvorba) agroenvironmentální problematika. Ve stávajícím opatření týkajícím se znevýhodněných oblastí je nově definováno vymezení tranzitních zón, které původně do jisté míry vycházelo ze společensko-ekonomických dat, jež jsou dnes už v mnoha případech zastaralá. Nové vymezení tranzitních zón je třeba odvíjet od výnosnosti půdy, klimatických podmínek a důležitosti extenzivního zemědělství pro krajinotvorbu, přičemž platí, že nízké hodnoty půdní výnosnosti a nevhodné klimatické podmínky poukazují na obtížné udržování zemědělské činnosti v daných oblastech. V případě opatření v rámci Osy 2 je všeobecnou podmínkou pro příjemce unijní podpory respektování unijních a národních požadavků týkajících se zemědělství a lesního hospodářství. Z toto pohledu představuje "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" koncepční materiál rozvoje Olomouckého kraje, který bude v souladu s tímto evropským dokumentem a do budoucna umožní čerpání prostředků EPAFD. Pro možnost skutečného čerpání z tohoto fondu se počítá především se spoluprácí a podporou centrálních národních institucí – MZe, MMR, MPO, MŽP, pro rozvoj infrastruktury i MŠMT, MD, MPSV a MK. V oblasti ovlivnění životního prostředí se mohou z působnosti "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" uplatnit pouze dva strategické cíle – - podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství - péče o krajinu a zlepšování životního prostředí Přímé ovlivnění složek životního prostředí se projeví především u projektů v rámci strategického cíle zaměřeného na péči o krajinu. "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" sama formuluje požadavek na harmonický rozvoj venkova z pohledu 

Hospodářského



Sociálního


Str. 74 z 143




Environmentálního



Kulturního

Tyto oblasti jsou zohledněny při formulaci jednotlivých priorit a opatření. Priorita „Podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství počítá s nepřímými nástroji, které ovlivní charakter životního prostředí venkova především jako důsledek cíleně motivovaného a nabídkou dostupných finančních zdrojů usměrňovaného hospodářského chování zemědělských subjektů s cílem ekonomické efektivity jejich činnosti a s cílem diverzifikace činností, které jsou vhodné jak pro stabilitu ekonomickou tak pro stabilitu ekologickou. Oblast přímých vstupů do krajiny, se kterými počítá "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", je usměrňována do několika bloků, které jsou obsahem strategického cíle „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“: Priorita : Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí Opatření : Podpora agroenvironmentálních opatření Opatření: Podpora optimalizace venkovské krajiny Priorita : Podpora zvláštních režimů hospodaření Opatření : Podpora ekologického zemědělství Opatření : Pozemky ve zvláštních režimech Požadavky na environmentální prioritní přístup při realizaci projektů v této oblasti jsou formulovány již v cílech pro jednotlivá opatření a jsou zahrnuty i do hodnotících a monitorovacích ukazatelů pro jednotlivé konkrétní projekty, které budou posuzovány v rámci této části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK".

VI.1.3. Akční plán na léta 2006 – 2007 Akční plán přestavuje koncepční dokument pro nejbližší období. Je založen na základě formulovaných tří základních os "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a představuje jejich konkrétní naplnění pro první rok platnosti koncepce. Z hlediska potenciálního ovlivnění životního prostředí jsou významná opatření v oblasti III.3.1.1. Podpora agroenvironmentálních opatření a III.3.1.2. Podpora optimalizace venkovské krajiny, neboť tato část akčního plánu zasahuje do životního prostředí přímými zásahy v krajině. Oblasti III.3.2.1 Podpora ekologického zemědělství a III.3.2.2. Pozemky ve


Str. 75 z 143


zvláštních režimech jsou zaměřeny na organizaci krajiny a také přímo na podporu a údržbu chráněných částí přírody včetně evropsky významných lokalit.

VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu Jak je zdůvodněno v kapitole VIII., "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je zpracována jako jednovariantní. Jednání zpracovatelů koncepce probíhala po dobu více než půl roku a materiál vychází z dřívějších dokumentů Olomouckého kraje v oblasti rozvoje zemědělství a venkova. Proto vychází z dosavadních zkušeností a formulace cílů opatření je zaměřena v souladu s požadavky na trvale udržitelný venkov a zemědělství. Ve venkovské oblasti je životní prostředí, jeho údržba a snaha o udržení a zlepšení jeho kvality jednou z klíčových otázek jak pro další „bezpečnou“ zemědělskou produkci tak pro rozvojové programy, které stav krajiny a životního prostředí využívají jako jeden z potenciálních zdrojů pro rozvojové aktivity Olomouckého kraje.


Str. 76 z 143


VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části K hodnocení návrhové a implementační částí byla použita sada referenčních cílů ochrany životního prostředí. Byl vyhodnocen vztah cílů a opatření hodnoceného koncepčního dokumentu k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí. Specifické cíle Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje (v dokumentu nazvané jako priority) jsou formulovány v koncepční části dokumentu, kapitola II.3. Výčet těchto priorit je uveden v Tab. 14.

Tab. 14 Specifické cíle (priority) "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" Cíl č. 1 2 3 4 5 6 7

Navrhované specifické cíle Rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel Rozvoj informačních služeb, místních aktivit a partnerství pro udržení a rozvoj venkovského dědictví Rozvoj alternativních ekonomických činností na venkově Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu Prohlubování diverzifikace zemědělství Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí Podpora zvláštních režimů hospodaření

Z účelem zjištění, zda navrhované specifické cíle – priority jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tabulce č. 15. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita následující stupnice stupnice hodnocení:

+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

Formulované strategické cíle Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje a k nim příslušející cíle specifické, jsou v dokumentu podrobně rozpracovány do jednotlivých opatření a aktivit, které se rovněž mohou stát tematickými náměty na projekty realizace cílů této koncepce. Podrobný výčet struktury cílů, opatření, aktivit je uveden v Tab. 1 v příloze.


Str. 77 z 143


Tab. 15: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli Vazby specifických a referenčních cílů Referenční cíl č. Specifické cíle (č. 1-7) ochrany životního 1 2 3 4 5 6 7 prostředí 1. +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 2. +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 3. +1 0 +1 0 0 0 0 4. +1 0 +1 +1 0 0 0 5. +1 0 0 0 0 0 0 6. +1 0 0 0 0 0 0 7. 0 0 0 0 +1 +1 +1 8. 0 0 0 +1 +1 +1 +1 9. +1 0 0 +1 +1 +1 +1 10. +1 0 0 0 +1 +1 +1 11. 0 0 0 +1 +1 +1 +1 12. 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 13. 0 +1 0 0 0 +1 0 14. +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 15. +1 +2 0 0 +1 +1 +1 16. 0 +1 0 0 0 0 0 17. +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 18. +1 +2 +1 +1 +1 +1 +1 19. +1 +2 +2 +2 +1 +1 +1 Pozn. – řádky 1 – 19 – vybraná sada referenčních cílů – viz předchozí text - sloupce 1 – 7 - specifické cíle "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK"

Jednotlivá opatření/aktivity byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz Tab. 1 v příloze č. 2). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých opatření na jednotlivé složky životního prostředí, jejichž popis je uveden v Tab. 16.

Tab. 16: Hodnocené složky životního prostředí složka č. 1 2 3 4 5 6 7

Popis obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy Krajina půda, horninové prostředí Voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

K hodnocení byla použita stejná hodnotící stupnice, jak byla uvedena v případě zjištění vazeb mezi specifickými a referenčními cíli OŽP. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulkách Tab. 17. až Tab. 23, tabulky jsou v příloze č. 2 této zprávy.


Str. 78 z 143


Možné negativní vlivy na životní prostředí byly identifikovány u opatření 1.1.2. Výstavba přístupových komunikací k exponovaným plochám, lokalitám pro ekonomické aktivity, k lokalitám s obytnou funkcí, obchvaty obcí 1.1.3. Výstavba a rekonstrukce složek klidové infrastruktury (parkoviště, odstavné plochy, zastávky) 1.1.4. Překonávání stávajících liniových staveb (přechody, přejezdy i odhlučnění 1.3.8. Určení a příprava ploch pro ekonomické aktivity (podnikání) 1.3.9. Podpora zakládání a rozvoje malých podniků (do 10 zaměstnanců) U opatření/aktivit týkajících se dopravní infrastruktury je možný negativní vliv na kvalitu ovzduší a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení dopravního hluku v dané lokalitě. Jedná se v těchto případech ovšem o vlivy lokální, vztažené k dané lokalitě. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je vhodným vedením trasy komunikace, výběrem jejího povrchu a příspěvku těchto prvků dopravní infrastruktury k plynulosti silničního provozu. U opatření/aktivit týkajících se ekonomických aktivit bude nutné dbát na minimalizaci trvalých záborů půdy, která by mohla být využita efektivnějším způsobem. Nové podniky mohou být rovněž i zdrojem hluku a při výběru a schvalování projektů tohoto charakteru je nutno dbát, aby již ve fázi projektové přípravy zde byla zahrnuta i odpovídající protihluková opatření. Totéž se týká i opatření směřujících k ochraně ovzduší, vody a půdy. Podrobný rozbor možných vlivů vyplývajících z realizace těchto opatření a aktivit je uveden v tabulkách č. 17 až 23. Sada navrhovaných opatření/aktivit (66 aktivit) je velmi dobře nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na jejich řešení a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření dobře pokrývá i všechny referenční cíle ochrany životního prostředí. Jak je patrné z hodnocení jednotlivých opatření, vyskytují se opatření, která mohou, při necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního prostředí. Tato skupina pěti byla rozpracována do podrobného hodnocení jejich možných vlivů na životní prostředí. Jejich případné negativní dopady jsou řešeny v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření. Reformulace opatření navrhována není, jsou ovšem navrženy podmínky realizace u těchto opatření


Str. 79 z 143


Tabelární hodnocení vztahu konkrétních cílů a opatření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" k referenčním cílům a složkách životního prostředí je uvedeno v příloze č. 2 tohoto dokumentu.

VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty Další potenciální rizika spočívají v dopravní zátěži související s rozvojem venkovských sídel, jejich ekonomickým i rekreačním využíváním jejich potenciálu. Na základě údajů z "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a „Oznámení“ hodnocení vlivů investičního záměru, vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující potenciální oblasti vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí: 1. Vlivy na obyvatelstvo – pravděpodobně nevýznamné, za daných okolností jsou preventabilní, Vzhledem k rozvojovým projektům zaměřeným na rozvoj infrastruktury obcí, jejich sociální a kulturní rozvoj se očekává převaha pozitivních vlivů. 2. Vlivy na abiotické složky ekosystémů a funkčnost ekosystémů. Při dodržení kriterií pro přijetí projektů buď bez jakýchkoliv vlivů nebo jsou vlivy zanedbatelné a přijatelné z hlediska současného způsobu hospodaření v krajině. Jednotícím kriteriem pro přijetí rozvojových projektů ve strategickém cíli 3 „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“ je jejich přínos některému aspektu krajinotvorby a ekologické stability. 3. Vlivy na biotu – podle současných poznatků bezvýznamné za předpokladu dodržení kriterií pro vstupní posouzení rozvojových projektů. Dodržení kriterií pro ochranu zvláště chráněných území zajistí i soulad s požadavky na ochranu ptačích oblasti a evropsky významných lokalit, ostatní biota, která je předmětem obecné ochrany přírody, nebude na základě současných poznatků významně negativně ovlivněna. Diverzifikací zemědělské výroby, zavedením prvků ekologického zemědělství a krajinotvorbou s cílem zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou očekávány pozitivní vlivy na biotu v důsledku realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK"


Str. 80 z 143


4. Vliv na krajinný ráz – projeví se v důsledku diverzifikace zemědělské výroby, podporovaného převodu agrokultur na trvalé travní porosty, event. lesní pozemky, v důsledku podpory rozvoje sídel a venkovské výstavby obytných i produkčních zón. Na základě současných poznatků lze při dodržení legislativních požadavků na rozvoj území očekávat převažující pozitivní vlivy 5. Vlivy na ekonomické a sociální klima jsou v důsledku realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" očekávány pozitivní, jejich důsledkem bude rozvoj sociálních determinant zdraví, který ovlivní obyvatele jak v oblasti fyzické (zlepšení fyzické kondice a zdravotního stavu) tak psychické.

Celkové zaměření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je postaveno s cílem zlepšení podmínek pro život obyvatel venkova v Olomouckém kraji jak po stránce sociální a ekonomické tak po stránce kvality života a kvality jejich životního prostředí. Tomuto základnímu cíli odpovídá i jeden z pilířů koncepce – strategický cíl „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“. Další strategický cíl – „Podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství“ se projeví na životním prostředí nepřímo jako důsledek využití podpůrných dotačních programů, které usměrňují způsob hospodaření v krajině. Protože zlepšování životního prostředí je jedním z cílů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", jsou požadavky na soulad rozvojových programů s s politikou životního prostředí ČR i environmentální politikou trvale udržitelného rozvoje zemědělství a venkova obsaženy již v kriteriích pro přijetí jednotlivých rozvojových programů. Tato kriteria je možno doplnit o navržené posouzení z pohledu ryze environmentálního na základě návrhu uvedeného v příloze tohoto dokumentu. V průběhu schvalování a řešení rozvojových aktivit v oblasti zemědělství a venkova Olomouckého kraje je možno doporučit další kriteria, specifická pro jednotlivé fáze řešení rozvojových projektů.

Pro fázi schvalování projektů  do posouzení rozvojových projektů při jejich schvalování zahrnou environmentální kriteria  konzultovat s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecního úřadu s rozšířenou působností a CHKO


Str. 81 z 143


Jeseníky a Litovelské Pomoraví přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů  před realizací rozvojových aktivit zajistit příslušná schvální projektů z pohledu ochrany životního prostředí

Pro fázi realizace projektů  zajistit kontrolu průběhu řešení projektů  během realizace projektů dodržovat legislativní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především složek ekosystémů a chráněných částí přírody  informovat o průběhu, účelu a době řešení projektů občany dotčené obce

Pro fázi ukončení projektů  provést vyhodnocení projektu z hlediska věcného i environmentálního  do hodnotících kriterií zahrnout i vyhodnocení, nakolik se projekt projevil na životním prostředí, event. zdali došlo v průběhu realizace k ohrožení složek životního prostředí

Hodnocená strategie "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" nebude mít z hlediska ovlivnění složek životního prostředí ani souvisejících vlivů význam přesahující státní hranice. Olomoucký kraj sousedí sice s Polskou republikou, ale využití krajinného potenciálu venkova a rozvoj zemědělství se neodrazí z hlediska koncepčního na mezistátní úrovni. Drobné vlivy přesahující státní hranice budou řešeny jako součásti projektové EIA v případě jednotlivých konkrétních projektů.


Str. 82 z 143


VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních

vlivů

na

životní

prostředí

vyplývajících z provedení koncepce. Opatření formulovaná v materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" respektují ve své formulaci: -

omezení vyplývající z mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel

-

nutnost ochrany složek ekosystémů

-

potřebu ochrany CHOPAV

-

ochranu vodních zdrojů a limitů rozvoje území

-

vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby

-

požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny

-

zajištění podmínek pro ekologické zemědělství

-

zachování a tvorbu krajinného rázu

-

posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability

Uvedené požadavky na projekty, které budu v rámci "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové části dokumentu. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektu z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (návrh formuláře s uvedením jednotlivých kriterií je uveden v příloze tohoto dokumentu). Zástupci SEA týmu se účastnili jednání v období zpracování a přípravy "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", mnohé připomínky a požadavky na ochranu životního prostředí byly vzneseny i členy přípravné komise pro zpracování "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Další požadavky, formulované Ministerstvem životního prostředí ČR, byly zapracovány dok finálního znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Z uvedených důvodů není nutno další návrhy formulovat.


Str. 83 z 143


VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant

a

popis,

jak

bylo

posuzování

provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické

nedostatky

nebo

nedostatečné

know-how). VIII.1. Varianty řešení Strategický dokument pro regionální rozvoj "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" není v písemné formě řešen ve variantách. Technologické variantní řešení není součástí strategického dokumentu, bude součástí jednotlivých projektů včetně vnějšího projevu, charakteru a funkčnosti například staveb pro doplnění infrastruktury venkovských sídel. Geografické varianty nejsou zpracovány, neboť se jedná o strategii rozvoje Olomouckého kraje. Přesunem záměrů do jiné lokality by dokument ztratil svůj význam. Organizační varianty řešení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" jsou v principu možné. Jejich diskuse však probíhala v průběhu zpracování hlavního pokladového dokumentu – vlastní koncepce. Navržené varianty a možnosti řešení byly projednány přímo členy Komise rozvoje venkova a zemědělství a byla provedena jejich selekce s ohledem na celospolečenský vliv a účelnost. Jedním z kriterií byla i vhodnost navržených programů s ohledem na geografické, klimatické, pedologické a další podmínky subregionů nebo mikroregionů včetně dostupnosti lidských zdrojů, předpokládané dopravní náročnosti umístění záměru do dané části Olomouckého kraje apod. drobných variant a odmítnutých řešení je mnoho, jejich popis není účelný a proto bylo od popisu jednotlivých stadií vzniku a přípravy "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" z pohledu postupné krystalizace


Str. 84 z 143


jednovariantního řešení z hlediska vnitřní organizace a lokalizace preferovaných činností v Olomouckém kraji upuštěno.

VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) Neprovedení strategie nebo její absenci je možno hodnotit ze dvou pohledů:  Postup dosavadního vývoje stejným směrem jako doposud (pasivní nulová varianta)  Odhad pravděpodobných důsledků vývoje s ohledem na předpokládané nové skutečnosti (aktivní nulová varianta) Obě tyto „nulové“ varianty jsou zatíženy určitou mírou nejistoty a statistické chyby, která je dána m.j. i nejistotou ve vstupních datech. Na základě analýzy vstupních dat z materiálu koncepce vyplývá, že pasivní nulová varianta vede k pravděpodobnosti stagnace rozvoje venkovského prostředí a k pravděpodobnosti zvyšování rozdílu mezi způsobem života ve městech a na venkově. Tyto odlišnosti se nebudou týkat pouze ekonomické síly obyvatel, ale povedou i k rozdílům ve vzdělání, v míře zaměstnanosti, ve vztahu ke kulturním a sociálním hodnotám společnosti apod. Uvedené faktory jsou jedním z významných vlivů, který se uplatňuje i ve vztahu k životnímu prostředí a ovlivňuje m.j. i kvalitu života ve smyslu ochrany veřejného zdraví. Sociální vlivy se uplatňují na zdravotním stavu obyvatel, na způsobu života včetně zneužívání návykových látek a rizikového chování. Náplň volného času a osobní zájmová aktivita vedou ve svém důsledku k prodloužení aktivního věku obyvatel a k prodloužení i absolutního vědu dožití. Aktivní nulová varianta se může projevit při snížení ekonomického a sociálního stavu venkovské populace k emigraci mimo vesnické prostředí a k emigraci z Olomouckého kraje. Po určité době dojde k devastaci společnosti díky nedostatku vzdělaných schopných lidí a tato absence lidských zdrojů uvolňuje prostor i ve smyslu geografickém. Opuštěné lokality pak mohou být skoupeny zahraničním investorem pro realizaci jeho záměrů, které však mají většinou ryze exploatační podtext. Obě tyto nulové varianty takto předjímají značně problémový vývoj venkova, pokud nebude jeho rozvoj koncepčně podporován s cílem udržet lidské a ekonomické zdroje v regionu a


Str. 85 z 143


poskytnout atraktivní prostředí pro život při zajištění potřebných podmínek života s ohledem na dostupnost zdrojů ekonomických, environmetálních i sociálních.

VIII.3. Metodika posouzení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" byla posouzena z pohledu potenciálních vlivů na zživotní prostředí v souladu s materiálem „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“, kterou stanovilo MŽP ČR. Podle dosavadních zkušeností je možno využít při posouzení koncepce dva přístupy: -

stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí v souladu se závaznými národními i mezinárodními dokumenty a v souladu s politikou životního prostředí ČR

-

odhad pravděpodobných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí v jednotlivých pravděpodobně dotčených regionech s ohledem na limity rozvoje území a limity ochrany životního prostředí

vzhledem k rozsahu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" pokud jde o plošné vymezení potenciálně zasaženého území byl přijat první přístup. Byly stanoveny referenční cíle, které se staly kriteriem pro posouzení strategických směrů a opatření uvedených v materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". V případě, že některé opatření neposkytne jednoznačný výsledek pozitivního nebo indiferentního vlivu na životní prostředí, je problematické koncepční opatření podrobeno detailní analýze. Do metodických postupů je v případě specifických podmínek "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" nutno uvést, že první environmentální posouzení jednotlivých návrhových částí koncepčního materiálu bylo prováděno současně s jejich formulací jak zpracovatelem hodnoceného materiálu tak pracovní skupinou pro přípravu koncepce. Podrobněji je metodika popsána v kap. VI.

VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb. Dne 24.11.2005 byl vznesen ze strany Odboru regionálního rozvoje Olomouckého kraje požadavek na zpracování vyhodnocení koncepce dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění


Str. 86 z 143


(zákon 93/2004 Sb.) pro posouzení vlivů připravované „Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji“ na životní prostředí. První podklady byly předány na základě výsledku výběrového řízení v prosinci 2004, objednávka byla oficiálně doručena dne 25.2.2005. Na základě uvedených skutečností byly autorizovanou osobou podle zákona č. 100/2001 Sb. zahájeny práce na zpracování SEA (Strategická EIA – hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí ve smyslu platné národní české legislativy a metodických pokynů) a zpracovatel se účastnil jednání jak Komise pro rozvoj venkova a zemědělství a Strategického výboru Olomouckého kraje tak veřejných jednání, která se ve věci zpracování uvedené koncepce odehrávala na úrovni regionální i na úrovni celostátní (jednání se zástupci MŽP ČR). Zpracování tohoto materiálu předcházela přibližně roční historie vzniku a přípravných prací na vlastním koncepčním materiálu. Z této fáze přípravy Koncepce rozvoje zemědělství a venkova pochází i „Oznámení koncepce“, které bylo projednáno strategickým výborem a prošlo zjišťovacím řízením vedeným MŽP ČR. Verdikt závěru zjišťovacího řízení rozhodl, že oznámení koncepce odpovídá požadavkům na materiál tohoto druhu a zároveň formuloval požadavky na oblasti, které mají být v dalším stupni hodnocení vlivů posuzovaného koncepčního materiálu zohledněny. Jednalo se především o následující oblasti (další drobnější požadavky jsou uvedeny v příslušných pasážích tohoto dokumentu, především v kapitole vyhodnocení připomínek a požadavků – kap. XIV): -

Vyhodnocení dopadů na zvláště chráněná území a VKP

-

Posouzení souladu s relevantními krajskými koncepcemi

-

Posouzení souladu s plány péče o CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví

-

Vztah k ochraně podzemních a povrchových vod, odtokových a vodohospodářských poměrů v krajině

-

Otázka řešení biologicky rozložitelného odpadu

-

Podpora alternativního zemědělství

-

Omezování negativních vlivů, které vznikají při produkci a použití kejdy

-

Zpracování stanoviska dle § 45 h,i, zákona č. 114/92 Sb. v platném znění (vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti)

Oznámení SEA, kterou zpracovala firma Ekotoxa Opava, s.r.o., je datováno na únor 2005. Tento dokument prošel zjišťovacím řízením, které bylo ukončeno 3.5.2005. Požadavky na zpracování dokumentu SEA bylo tak možno zohlednit již ve fázi dopracování závěrečných


Str. 87 z 143


fází koncepčního materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji". Finální verze "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" byla zpracována v srpnu 2005, akční plán koncepce byl dopracován k 15.9.2005. Hodnocení vlivů koncepce vychází z písemně zpracovaného „Oznámení“, oficiálně dodaných materiálů a stanovisek k vlastní "Koncepci rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" i k „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, z oficiálních jednání Komise zemědělství, z předběžného veřejného projednání "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" se zainteresovanou veřejností dne 28.6.2005, z přípravných jednání k materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" v květnu 2005 a v srpnu 2005, osobních jednání se zainteresovanými stranami i pracovníky MŽP ČR a reprezentanty zadavatele (Olomoucký kraj), především na odboru regionální ho rozvoje a na odboru životního prostředí a zemědělství. Při těchto akcích byla prodiskutována stanoviska dotčených orgánů, odborné i laické veřejnosti, aby bylo zajištěno, že další závažné připomínky, kromě připomínek v dodaných vyjádřeních a stanoviscích, nejsou. Při konzultacích s kompetentními orgány včetně orgánu ochrany přírody byly získány informace o postoji veřejnosti v těchto velkoplošných chráněných územích. Terénní šetření nebylo vzhledem k charakteru materiálu, měřítku zpracování a poznatkové rozsáhlosti "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" účelné. Zpracovatel hodnocení vlivů na životní prostředí vycházel z odborných publikací a stanovisek MŽP ČR i zahraničních pramenů, jejichž některé pasáže byly využity jako podklady pro posouzení „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, pro zpracování celkového hodnocení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" na životní prostředí a pro přípravu veřejného projednání SEA.

Podklady použité při zpracování hodnocení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" na životní prostředí.


Str. 88 z 143


Při zpracování hodnocení SEA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění byly využity podklady poskytnuté zadavatelem – Krajským úřadem Olomouckého kraje, hodnotitelem – M ministerstvem životního prostředí ČR, materiály z jednání ve věci přípravy "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" i osobní konzultace se zainteresovanými stranami, odbornou veřejností, případně další podklady. Pro zpracování materiálu SEA byla využita Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, publikovaná MŽP ČR.

Podklady pro SEA a vyjádření k „Oznámení“ vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji": 1. "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", zpracovatel: Ekotoxa Opava, 2. Ekotoxa, s.r.o., Opava, 2005: Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 - 2012. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 28 str. 3. Zákon č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění 4. Metodika hodnocení vlivů strategických dokumentů na životní prostředí, MŽP ČR Praha 5. Strategická posouzení vlivů na životní prostředí obdobných koncepcí – dle informačního serveru MŽP 6. Vyjádření dotčených subjektů během zjišťovacího procesu a během zpracování "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" 7. Hodnocení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na systém Natura 2000 (soustavu evropsky chráněných území a ptačí oblasti)

IX.

Stanovení

(indikátorů)

monitorovacích vlivu

koncepce

ukazatelů na

životní

prostředí. Monitorovací ukazatelé pro jednotlivá koncepční opatření jsou stanovena již v materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Tyto ukazatele je možno v průběhu


Str. 89 z 143


realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" doplnit o aktuální kriteria na základě zkušeností s přijímáním a schvalováním projektů pro rozvoj zemědělství a venkova v Olomouckém kraji. Stanovení specifických referenčních cílů pro environmentální posouzení Opatření formulovaných v materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je navrženo v příloze zprávy ve formě formuláře pro environmentální posouzení přihlášených projektů. V současné době je předpoklad, že tento formuláře nebude nutno v průběhu platnosti "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" výrazně měnit, pouze bude v případě potřeby doplněn o kvantitativní kriteria pro jednotlivé ukazatele. Potřeba aktualizace tohoto formuláře a struktury referenčních indikátorů je doporučena posoudit jedenkrát v průběhu realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK".

X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Opatření budou směrována podle -

složek ekosystémů

-

prvků ekologické stability krajiny

-

očekávaného celospolečenského, sociálního a ekonomického přínosu přihlášených konkrétních rozvojových projektů

Podle povahy strategického dokumentu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" by měly schválené projekty v strategickém cíli „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“. Plánovaná opatření pro eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů jsou založena v dokumentu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" již preventivním přístupem. Potenciální negativní vlivy na životní prostředí, které by se mohly realizací některých navržených projektů projevit, budou na úrovni současných znalostí o procesech probíhajících v ekosystémech zjištěny již v průběhu schvalovacího řízení pro schválení a podporu navržených projektů. Ty z nich, které naplní kriteria pro posuzování vlivů činnosti na životní


Str. 90 z 143


prostředí (tzv. projektová EIA), budou posuzovány samostatně podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Kriteria pro výběr projektu budou obdobná jako stanovené referenční cíle. K nim přibudou i posouzení kladů v oblasti sociální – výchova, vzdělání, udržitelnost populace v oblasti, zajištění rozvojových programu, dosažení dotačních kapitol pro jednotlivé projekty a podobně.

Metodika

posuzování

projektů

bude

odpovídat

metodickému

postupu

doporučenému MŽP. Návrh dokumentu pro posouzení projektu je uveden v příloze, doporučená stupnice je pětibodová (vliv je (-2) velmi negativní, (-1) negativní, (0) indiferentní, (1) pozitivní, (2) velmi pozitivní). Tímto způsobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat bodové skóre, které napomůže i při rozhodnutí o pořadí projektů s ohledem na jejich přínos v oblasti životního prostředí. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Přiřazení významnosti jednotlivým kriteriím však je otázka místně specifická a není ji možno provést jednotně pro území celého Olomouckého kraje.

IX.1. Posouzení systému implementace Dalším krokem SEA procesu bylo hodnocení navrhovaných aktivit k jednotlivým opatřením s cílem posoudit, zda pomocí v dokumentu navržených aktivit lze dosáhnout splnění jednotlivých opatření. (výčet všech aktivit, která se vztahují k jednotlivým opatřením je uveden v tabulce. č. 1 – viz příloha č 2).

Opatření 1.1.Rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel - Rozvoj technické a dopravní infrastruktury - Rozvoj sociální infrastruktury a místní kultury 1.2. Rozvoj informačních služeb, místních

Stanovení aktivit

Monitororavací ukazatele

stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny

Finanční zabezpečení

možnosti uvedeny možnosti uvedeny

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. aktivit a partnerství pro udržení a rozvoj venkovského dědictví - Rozvoj lidských zdrojů - Podpora vnitřních vztahů

Str. 91 z 143

stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny


stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny


stanoveny stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny stanoveny

možnosti uvedeny možnosti uvedeny možnosti uvedeny

2.2. Prohlubování diverzifikace zemědělství - Podpora využití zemědělské produkce

stanoveny

stanoveny

možnosti uvedeny

3.1. Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí - Podpora agroenvironmentálních opatření - Podpora optimalizace venkovské krajiny

stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny


3.2. Podpora zvláštních režimů hospodaření - Podpora ekologického zemědělství - Pozemky ve zvláštních režimech

stanoveny stanoveny

stanoveny stanoveny


1.3. Rozvoj alternativních ekonomických činností na venkově - Podpora turistického ruchu - Podpora multifunkční venkovské ekonomiky 2.1. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu - Posílení adaptability lidského potenciálu - Zvyšování kvality výroby v agrárním sektoru - Podpora odbytu zemědělské produkce

Z provedeného hodnocení je zřejmé, že implementace je velmi dobře zajištěna po věcné, ve velké většině případů existuje i legislativní (účinná či méně účinná) podpora, implementaci jednotlivých opatření lze účinně monitorovat a kontrolovat. Zvýšenou pozornost bude ovšem třeba věnovat finančnímu zajištění. K tomuto účelu jsou v hodnoceném dokumentu navrženy následující zdroje financí: -

vlastní zdroje podnikatelů; rozpočet kraje; obecní rozpočty; Státní fond životního prostředí ČR; strukturální fondy ČR.

a dále jsou navrženy možnosti financování realizace jednotlivých opatření. Z provedeného hodnocení vyplývá, že stanovená opatření postihují všechny problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části a velmi dobře pokrývá i všechny v dokumentu stanovené referenční cíle Důslednou aplikací navržené sady opatření lze stanovených cílů dosáhnout. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována.


Str. 92 z 143


Určitým problémem však je finanční zabezpečení realizace jednotlivých opatření. Zpracovatel SEA dokumentace doporučuje, aby tomuto aspektu byla věnována náležitá pozornost a bylo rovněž přihlédnuto k možnostem sdružování finančních prostředků z různých zdrojů (fondy + provozovatel atp.).

IX.2. Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé projektů, které budou předkládány pro financování v rámci tohoto koncepčního dokumentu,

by

měli

mít

možnost

provedení

nepovinného

předprojektového

environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A. Poskytování těchto služeb může zajišťovat příslušný odbor Krajského úřadu Olomouckého kraje, popřípadě externí subjekt, který bude pověřen k této činnosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace.

Předloha č. A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. -

ANO

- NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. -

ANO

-

NE

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. Předběžné hodnocení vlivů projektu na:

Str. 93 z 143 Předběžné hodnocení vlivů (tato hodnocení Doporučení pro úpravy projektu by měla vzít v úvahu (tato doporučení by měla hodnocení možných respektovat doporučení SEA env. rizik jednotlivých týmu k jednotlivým aktivit/opa-tření (viz aktivitám/opatřením (viz předešlé části SEA předešlé části SEA dokumentace) dokumentace)

pozitiv bez negativn ní vlivu í Plnění referenčních cílů koncepční dokument:

OŽP

pro

daný

.... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5) Dílčí složky ŽP -

obyvatelstvo, lidské zdraví,

-

biologická rozmanitost, fauna, flóra,

-

krajina

-

půda,

-

voda,

-

ovzduší, klimatické faktory,

-

hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

IX.3.

Formální

environmentální

hodnocení

v rámci

výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace opatření a jednotlivých aktivit. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o podpoře pro daný projekt. Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů) budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci koncepčního dokumentu. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle


Str. 94 z 143


procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu.

Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno) Shrnutí vlivů projektu na:

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5)

Kvantitativní hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů s případným slovním vysvětlením (informace podává předkladatel projektu)

Hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů (provádí výběrová komise tato hodnocení by měla vzít v úvahu hodnocení možných env.rizik jednotlivých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace)

Závazné podmínky pro přidělení finančních prostředků v rámci jednotlivých koncepcí (provádí výběrová komisetato doporučení by měla respektovat doporučení SEA týmu k jednotlivým aktivitám, opatřením - viz předešlé části SEA dokumentace)


Str. 95 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Dílčí složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - půda, - voda, - ovzduší, klimatické faktory,

- hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ

XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" se potenciálně může projevit na stavu veřejného zdraví dotčených občanů – obyvatel venkova. Ovlivnění je možno očekávat jak v přímém vlivu na dotčené složky ekosystémů a jejich kvalitu tak zprostředkovaně přes potravní řetězec. Další vlivy je možno očekávat v celkovém ovlivnění způsobu života na venkově jako je dostupnost služeb, zdravotní péče i dostupnost informací a zvýšení úrovně vzdělanosti, zvýšením ekonomického statusu občanů a další. Z koncepčního pohledu je nutno definovat celkový rozsah determinant lidského zdraví. Obvykle jsou formulovány ve čtveřici: 1. Vliv genetického základu jedince a populace 2. Vliv zdravotní péče 3. Vliv podmínek prostředí 4. Vliv životního způsobu, podmínek života, práce, trávení volného času a dobrovolného vystavení své osoby rizikovým faktorům z hlediska potenciálního ovlivnění zdraví. Ze zaměření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" vyplývá, že její realizací budou ovlivněny především poslední dva body, vliv zdravotní péče může být ovlivněn nanejvýš stupněm její dostupností.


Str. 96 z 143


Vliv podmínek prostředí bude realizací "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" ovlivněn jak přímo – vlivem na kvalitu povrchové a podzemní vody budováním kanalizací a čistíren odpadních vod, zlepšením kvality ovzduší v důsledku plynofikace obcí a podporou moderních způsobů hospodaření ve venkovských sídlech, omezením potenciálních negativních vlivů odpadů důsledným uplatněním zásad Programu odpadového hospodářství, event. dalšími vlivy. Významný vliv má i kvalita potravy. Potravní řetězec může být realizací "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" ovlivněn jak negativně například vlivem použití agrochemikálií a dalšími metodami intenzivní zemědělské velkovýroby tak pozitivně zaváděním ekologického zemědělství a environmentálně přátelskými technologiemi. Formulace rozvojových cílů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" preferuje omezení negativních vlivů na složky životního prostředí krajinotvorbou založenou na současném způsobu poznání v oblasti řízení kvality složek životního prostředí.

Vliv způsobu života spadá do oblasti sociálních determinant zdraví. Do této oblasti se řadí především vliv sociální příslušnosti, vliv ekonomické situace jedince a rodiny, vliv vzdělání, vliv sociálního zázemí a sociální integrace. Mezi další vlivy patří rodinné prostředí a pocit osobní zodpovědnosti za svou osobu i za příslušníky své rodiny a za péči o své zdraví. Další oblastí společenských vlivů, které se uplatňují na zdravotním stavu jedince, skupiny osob i veřejnosti, je rizikové chování a dobrovolné i nedobrovolné vystavování se rizikovým faktorům jako je kouření a alkohol, nepřiměřené slunění, expozice během domácích prací a prací při údržbě obydlí nebo expozice chemikálií během zájmových aktivit (například modeláři, zahradníci apod.). Poslední skupinou rizikových faktorů společenského charakteru jsou faktory behaviorální – především rizikové chování jako například používání vozidel, která neodpovídají bezpečnostním předpisům, podceňování významu používání ochranných prostředků při volnočasových aktivitách a podobně. Při expozici a jejím vlivu na veřejné zdraví hraje významnou roli také vnímání rizika. Především v této oblasti se významně projevuje vliv vzdělání a informační kampaně, které objasní vážnost některých rizikových faktorů, které mohou být veřejností přeceňovány nebo naopak podceňovány. Více informací také vede nejen k pocitu znalosti míry rizika určitého chování a expozice, ale také k pocitu možnosti ovlivnit rizikové faktory, které mohou ovlivnit zdravotní stav jednotlivce.


Str. 97 z 143


Vlivy na veřejné zdraví jsou širším pojetím než hodnocení a odhad zdravotních rizik. Jejich cílem je hodnocení kladných i záporných vlivů na veřejné zdraví.

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je zaměřena na tři osy strategických cílů: -

rozvoj infrastruktury a osídlení venkova

-

podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství

-

péče o krajinu a zlepšování životního prostředí

Realizace všech těchto strategických cílů v sobě skrývá jak očekávané přínosy tak rizika pro veřejné zdraví. Zlepšení životních podmínek a zvýšení vzdělanosti a atraktivnosti venkovského prostoru pro bydlení a ekonomické aktivity je pozitivním jevem, na druhé straně s sebou nese riziko oslabení sociálních vazeb a dostupnost venkova i např. pro kriminálně jednající osoby. Podpora ekonomických aktivit je pozitivním jevem, pokud jsou zároveň dodržovány doporučené pracovní a technologické postupy. Dostupnost ekonomických prostředků je pozitivním jevem, pokud jsou použity pro zdraví podporující a rozvíjející činnosti. Péče o krajinu je potřebná a pomáhá vytvořit vhodné životní podmínky jak z hlediska zdravých složek životního prostředí tak z hlediska potřebného psychického nástroje relaxace a regenerace, podpora některých biotopů však může vést k rozmnožení živočichů, kteří jsou vnímáni veřejností jako obtěžující. Pro každý projekt realizovaný v rámci "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je proto potřebné zvážit očekávané přínosy a možná rizika, kterými se může projevit v oblasti ovlivnění veřejného zdraví nebo zvýšení pocitu obtěžování. Při tomto posuzování budou zváženy vlivy: -

přímé a nepřímé

-

vlivy přírodní a společenské

-

vlivy na pravděpodobný způsob života a práce ovlivněných obyvatel

-

vlivy na úroveň informací a vzdělávání, které se poté obvykle přenášení i do dalších generací obyvatel

Posouzení vlivů na veřejné zdraví je součástí navrhovaného způsobu environmentálního hodnocení projektů na základě tabulky uvedené v příloze. Základní úvaha o potenciálních vlivech jednotlivých opatření na veřejné zdraví je obsahem Tab. 24. Jak je patrno z této tabulky, očekávané vlivy jsou pozitivní i negativní a jejich konkrétní vyjádření je možno


Str. 98 z 143


provést pro jednotlivé projekty. Z tohoto důvodu jsou celkové vlivy v tabulce referenčních cílů hodnoceny v sumární tabulce jako neutrální (hodnoceny na stupnici -2 až +2 hodnotou 0).

Tab. 24: Potenciální vlivy jednotlivých opatření na veřejné zdraví. Opatření 1.1.Rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel - Rozvoj technické a dopravní infrastruktury - Rozvoj sociální infrastruktury a místní kultury

Očekávané pozitivní vlivy

Očekávané negativní vlivy

Lepší dostupnost Zvýšení informovanosti o rizicích

Zvýšení dopravních vlivů Zvýšení přílivu cizí populace a přísunu nevhodných vzorů jednání vč. zdravotně závadných

Omlazení populace Rozvoj sociální infrastruktury

Zvýšení přílivu cizí populace a přísunu nevhodných vzorů jednání vč. zdravotně závadných

1.3. Rozvoj alternativních ekonomických činností na venkově - Podpora turistického ruchu - Podpora multifunkční venkovské ekonomiky

Zvýšení ekonomické síly obyvatel

Riziko globalizace a ztráty lokálního povědomí oslabení psychické vazby k lokalitě a pocitu „domova“

2.1. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu - Posílení adaptability lidského potenciálu - Zvyšování kvality výroby v agrárním sektoru - Podpora odbytu zemědělské produkce

Zvýšení ekonomické a sociální stability obcí

Riziko globalizace a ztráty lokálního povědomí oslabení psychické vazby k lokalitě a pocitu „domova“

Zajištění zdravé potravinové základny

Riziko jednostranné zátěže potravinami z jednoho zdroje, nutnost obezřetnosti při výrobě a zpracování

Potenciál pro „zdravou“ zemědělskou výrobu a zajištění potravin se sníženou koncentrací kontaminantů

Zvýšené zdravotní riziko při osobním kontaktu se zvířaty a tradičními výrobními postupy

1.2. Rozvoj informačních služeb, místních aktivit a partnerství pro udržení a rozvoj venkovského dědictví - Rozvoj lidských zdrojů - Podpora vnitřních vztahů

2.2. Prohlubování diverzifikace zemědělství - Podpora využití zemědělské produkce

3.1. Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí - Podpora agroenvironmentálních opatření - Podpora optimalizace venkovské krajiny

3.2. Podpora zvláštních režimů hospodaření - Podpora ekologického zemědělství - Pozemky ve zvláštních režimech

Zvýšené zdravotní riziko při osobním kontaktu se zvířaty a tradičními výrobními postupy

Uvedená rizika pro veřejné zdraví jsou pouze očekávané příklady potenciálních vlivů, které mohou zakládat Opatření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Jejich konkrétní


Str. 99 z 143


posouzení je věcí jedno tlivých projektů, které mhou definovat kvalitativní rozsah možných zdravotních přínosů a rizik a v některých případech i kvantitativní vlivy.

XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posouzení hodnotí vliv Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji na životní prostředí. Koncepce je zpracována v souladu s platnou směrnicí Krajského úřadu Olomouckého kraje – Směrnicí č. 3/2004. Zpracovaná koncepce je v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Olomouckého kraje. Koncepce je střednědobý dokument, předpokládá se šestiletý časový horizont trvání koncepce. Podkladem pro zpracování koncepce byly statistické údaje ČSÚ, vymezené místně až na územní obvody obcí. Zadavatel předal přehled

z provedeného dotazníkového šetření o

investičních záměrech obcí do roku 2008 a přehled o stavu venkova v Olomouckém kraji, který je sumarizován z jednotlivých strategií a koncepcí již pro Olomoucký kraj zpracovaných v minulých letech. Z analýzy a hodnocení současného stavu venkovského prostoru metodou SWOT vyplývá, že vizí venkova Olomouckého kraje je:

Venkovský prostor Olomouckého kraje je dostupný, rozvíjející se a lákavý, charakteristický: vstřícností a profesionalitou veřejné správy jedinečným venkovským životem, vycházející z tradic a folklóru Hané a krás Jeseníků souladem zemědělské výroby s péčí o krajinu ekonomickou stabilitou Na základě zvolené strategie byly formulovány 3 strategické cíle: 1. Rozvoj infrastruktury a osídlení venkova 2. Podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství 3. Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí Uvedené cíle odrážejí stávající situaci v Olomouckém kraji a jsou v souladu s připravovaným


Str. 100 z 143


Národním strategickým plánem pro rozvoj venkova. Jejich cílem je zajištění harmonického rozvoje venkova Olomouckého kraje z pohledů: hospodářských sociálních environmentálních kulturních Posouzení vlivu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí bylo provedeno metodou referenčních cílů v souladu s politikou životního prostředí České republiky a v souladu s mezinárodně závaznými dokumenty, které jsou platné i pro ČR. Na základě tohoto posouzení byla strategie "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" posouzena jako přijatelná a byla doporučena kriteria environmentálního hodnocení jednotlivých konkrétních rozvojových projektů. Zároveň byla doporučena opatření pro zajištění rozvojových projektů během jejich přípravy, realizace a po jejich ukončení tak, aby byly zajištěny požadavky na ochranu životního prostředí. Součástí posouzení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí je i hodnocení možných vlivů na soustavu Natura 2000 (soustava evropsky významných chráněných území a ptačí oblasti).

XIV.

Souhrnné

vypořádání

vyjádření

obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. K „Oznámení“ "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" byla podána v zákonném vyjádření obsažená v této kapitole. Do zpracování hodnocení byla zahrnuta dostupná vyjádření a připomínky i z celé doby během zpracování "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Tento materiál byl zveřejněn na Krajském úřadu Olomouckého kraje, probíhala k jeho řešení informační kampaň a dvě veřejná projednání. Dostupné náměty, vyjádření a připomínky, které byly během této doby doručeny zpracovateli hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí nebo na Krajský úřad Olomouckého kraje, jsou v této kapitole zohledněny.


Str. 101 z 143


„Oznámení“ i vlastní strategický dokument "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" byly zveřejněny podle požadavku zákona č. 100/2001 Sb. na stanovených místech a byla k nim získána vyjádření závazných orgánů státní správy. Mimoto se mohla stát účastníkem posuzovacího procesu i veřejnost, popřípadě mohly být na základě studia zveřejněného oznámení podány podněty, námitky, připomínky či stížnosti dalších subjektů. Tato kapitola diskutuje vyjádření, která byla v zákonné lhůtě dodána na Krajský úřad Olomouckého kraje a na Ministerstvo životního prostředí v rámci zjišťovacího řízení. Dalším informačním místem, kde byly dokumenty zveřejněny, jsou internetové stránky krajského úřadu Olomouckého kraje. Na tomto místě byly vystaveny všechny dokumenty týkající se vzniku hodnocené koncepce nepřetržitě již od dubna 2005.

XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA V průběhu zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění a do doby zpracování hodnocení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí byly doručeny zpracovateli následující materiály, stanoviska, vyjádření a požadavky na hodnocení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí v rámci procesu SEA. 

MŽP Praha, 2005a: Závěr zjišťovacího řízení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" č.j.1993a/OPVI/05, ze dne 3.5.2005



Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor ŽPZ, 2005: Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje – stanovisko orgánu ochrany přírody, č.j. KUOK/4668/05/OSR/318 ze dne 14.3.2005



Správa CHKO Jeseníky, 2005: Stanovisko Správy CHKO Jeseníky dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, čj 470/05, zn. 541, ze dne 2.3.2005



Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2005: Vyjádření k žádosti o stanovisko. Č.j. 92/05 ze dne 7.3.2005



Správa CHKO Jeseníky, 2005a: Stanovisko Správy CHKO Jeseníky dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, čj 730/05, zn. 541, ze dne 15.4.2005



Městský úřad Lipník nad Bečvou, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. -. Vyjádření ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje


Str. 102 z 143


venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012", č.j. ŽP/254/458/Ko- 246.7-A/5 ze dne 26.4.2005 

Obvodní báňský úřad v Brně, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb ve znění zákona č. 93/2004 Sb – zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci „Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012“ – stanovisko, č.j. 08-2079/05-630 ze dne 25.4.2005



ČIŽP, OI Olomouc, 2005: posunoví vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb – stanovisko ke zjišťovacímu řízení záměru "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. 08/OH/02900/05/Mt ze dne 18.4.2005



Olomoucký kraj, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb. dokumentu "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", vztah k VÚC, č.j. KUOK/9045/05/OSR/223, zn. 208.0V/5) ze dne 31.3.2005



Městský úřad Šternberk, 2005: Vyjádření k zahájení zjišťovacího řízení ke "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" ze dne 18.4.2005



Městský úřad Hranice, 2005: Vyjádření ke zjišťovacímu řízení zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona 93/2004 Sb. – ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. OŽP/9243/Cyž ze dne 19.4.2005



Městský úřad Šumperk, 2005: Vyjádření dle §10c odst. 3 zákona 100/2001 Sb., v platném znění – zjišťovací řízení, č.j. ŽPR-1004/2005-ing.Sm, ing.Kř ze dne 13.4.2005



Magistrát města Olomouce, 2005: Vyjádření Magistrátu města Olomouce k záměru "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. ŽP/6218/2005/No,Gi,Oš ze dne 19.4.2005



Městský úřad Zábřeh, 2005: Vyjádření oddělení životního prostředí – zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci: "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j.OŽP 1277/2005, ze dne 1.4.2005



KHS Olomouckého kraje, 2005: Zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" – vyjádření, č.j. 2005/540/611, zn. 611.1/S/10 ze dne 12.4.2005


Str. 103 z 143




MŽP, 2005b: Vyjádření k oznámení "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" v rámci zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zn. 570/723/05/Ku ze dne 14.4.2005

K jednotlivým materiálům je možno uvést: 1. MŽP Praha, 2005a: Závěr zjišťovacího řízení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" č.j.1993a/OPVI/05, ze dne 3.5.2005 Připomínky, náměty, požadavky: Ministerstvo požaduje provedení vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Dále jsou vzneseny následující požadavky na řešení: -

vyhodnocení dopadů na zvláště chráněná území a krajinné prvky, které jsou předmětem ochrany podle zákona č. 114/1002 Sb. v platném znění

-

posouzení souladu s relevantními krajskými koncepcemi, zejména koncepcí ochrany přírody, integrovaným programem snižování emisí, programem zlepšení kvality ovzduší a plánem odpadového hospodářství.

-

Posouzení souladu s plány péče o CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví

-

Posouzení, zda a jak koncepce vymezuje oblasti vhodné k zalesňování ZPF

-

Vyhodnocení vlivu koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, zlepšování odtokových poměrů a revitalizaci rybníků a vodotečí a řešení protierozních opatření

-

Posouzení, zda je v koncepci dostatečně řešena podpora alternativního zemědělství

-

Vyhodnocení, do jaké míry koncepce podporuje možnosti likvidace biologicky rozložitelného odpadu

-

Posouzení, zda a jak koncepce přispívá k omezení negativních vlivů, které vznikají při produkci a použití kejdy a chlévské mrvy ve vztahu k citlivým a zranitelným oblastem povrchových v podzemních vod a ve vztahu k lidským obydlím

Vypořádání připomínek: hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona 100P2001 Sb. v platném znění je předmětem tohoto dokumentu. K dalším požadavkům je možno uvést: -

koncepce řeší ochranu zvláště chráněných území jako samostatný bod, kdy jsou v prioritním opatření krajinotvorby přímo uvedeny jako jedno z Opatření. Podpora


Str. 104 z 143


obecné ochrany přírody je součástí Opatření Podpora agroenvironmentálních opatření, které zahrnuje i směr podpory a rozvoje biodiverzity v zemědělské krajině. -

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" vychází z ostatních celokrajských koncepcí Olomouckého kraje a je s nimi v souladu. Využití dalších koncepčních materiálů je uvedeno i v původním posuzovaném dokumentu, který formuluje cíle a směry koncepčního rozvoje zemědělství a venkova.

-

Soulad s Plány péče o obě CHKO, které se v Olomouckém kraji nalézají, je zajištěn jednak formulací příslušného koncepčního opatření (Pozemky ve zvláštních režimech), v tomto opatření jsou navrženy i monitorovací kriteria. Další mechanismus pro zajištění souladu projektů s Plány péče je i způsob schvalování investičních akcí v území CHKO, kdy se ke konkrétním záměrům musí vyjádřit i příslušná Správa CHKO.

-

Vymezení oblastí vhodných pro zalesnění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" neřeší jako specifickou prioritu. Tato otázka je řešena formou pobídky této změny využívání půdního fondu pro vhodné oblasti a je řízena především nepřímými nástroji ekonomického a podpůrného charakteru. Geograficky nejsou tyto oblasti vymezeny a nepreferují tak z tohoto pohledu některé části Olomouckého kraje oproti jiným.

-

Vztah k ochraně podzemních a povrchových vod a odtokových poměrů z území je řešen jako jedno z Opatření (Pozemky ve zvláštních režimech)

-

Alternativní zemědělství je samostatným Opatřením "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK"(Podpora ekologického zemědělství)

-

Podpora možností likvidace biologicky rozložitelného odpadu není předmětem řešení koncepce, je však součástí koncepčních materiálů v oblasti odpadového hospodářství. Místo "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v tomto systému je zajistit, aby se požadavky jednotlivých koncepčních materiálů zásadním směrem nelišily. Tento požadavek je splněn, pobídka šetrného hospodaření v krajině je součástí nepřímých nástrojů obsažených v koncepci. Principy odpadového hospodářství jsou závazné i pro podnikatele v oblasti zemědělství a tím jsou zemědělské subjekty nuceny respektovat i priority pro zneškodňování odpadů.

-

Omezení negativních vlivů použití kejdy a chlévské mrvy je předmětem specifických zákonných opatření pro způsoby nakládání s tímto materiálem. "Koncepce rozvoje


Str. 105 z 143


zemědělství a venkova OLK" však podporuje ochranu citlivých a zranitelných území Opatřením „Podpora zvláštních režimů hospodaření“ preferencí žádoucích způsobů hospodaření a šetrných zacházením s půdním fondem včetně např. odstraňování kontaminace složek životního prostředí. Jako závěr tohoto stanoviska je nutno uvést, že "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je materiálem typu pobídkového a motivačního, který využívá přímých námětů pro projekty krajinotvorby i nepřímých nástrojů ekonomického typu. Nejedná se o nástroj represivní, který by měl za cíl potlačovat nežádoucí způsoby hospodaření a krajině. Proto se jeho vliv "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" může projevit pouze u těch subjektů, které se rozhodnou pro aktivní činnost a pro získání některé z forem podpory rozvoje zemědělství a venkova.

2. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor ŽPZ, 2005: Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje – stanovisko orgánu ochrany přírody, č.j. KUOK/4668/05/OSR/318 ze dne 14.3.2005 Připomínky, náměty, požadavky: Materiál se týká soustavy Natura 2000 a konstatuje, že není možné vyloučit vlivy "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na lokality NATURA 2000. Vypořádání připomínek: Na základě tohoto vyjádření bylo provedeno posouzení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na soustavu Natura 2000 autorizovanou osobou. Autorizovaný posudek je v příloze tohoto dokumentu.

3. Správa CHKO Jeseníky, 2005: Stanovisko Správy CHKO Jeseníky dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, čj 470/05, zn. 541, ze dne 2.3.2005 Připomínky, náměty, požadavky: Materiál se týká možného vlivu na chráněné části přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. a požaduje respektování soustavy Natura 2000, Plánu péče o CHKO, krajinného rázu a prvků ÚSES. Vypořádání připomínek: Pro hodnocení možný vlivů na soustavu Natura 2000 bylo zpracováno autorizované hodnocení. Ostatní požadavky jsou zajištěny formulací cílůa monitorovacích ukazatelů v prioritní oblasti „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“.


Str. 106 z 143


4. Správa CHKO Litovelské Pomoraví, 2005: Vyjádření k žádosti o stanovisko. č.j. 92/05 ze dne 7.3.2005 Připomínky, náměty, požadavky: podává vyjádření k Oznámení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí s odkazem, že definitivní vyjádření je možné podat až po dokončení koncepčního materiálu. Vypořádání připomínek: "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" byla v průběhu jejího zpracování zveřejněna na internetu a probíhala k ní i zvláštní jednání. Koncepce je formulována v souladu s požadavky na ochranu přírody a zvláště chráněných území (viz stanovisko k vyjádření MŽP). Další požadavky nebyly ze strany CHKO do doby zpracování hodnocení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" doručeny.

5. Správa CHKO Jeseníky, 2005a: Stanovisko Správy CHKO Jeseníky dle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, čj 730/05, zn. 541, ze dne 15.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: materiál potvrzuje požadavek Správy CHKO Jeseníky na respektování platných dokumentů ochrany přírody a krajiny. Vypořádání připomínek: stanovisko je uvedeno pod bodem č. 5

6. Městský úřad Lipník nad Bečvou, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. -. Vyjádření ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012", č.j. ŽP/254/458/Ko246.7-A/5 ze dne 26.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: materiál formuluje stanoviska jednotlivých specialistů ke "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". K materiálu nejsou vzneseny žádné připomínky. Vypořádání připomínek: bez stanoviska

7. Obvodní báňský úřad v Brně, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb ve znění zákona č. 93/2004 Sb – zahájení zjišťovacího řízení


Str. 107 z 143


ke koncepci „Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012“ – stanovisko, č.j. 08-2079/05-630 ze dne 25.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: materiál požaduje respektování hranic dobývacích prostorů při realizaci jednotlivých rozvojových projektů. Vypořádání připomínek: požadavek je respektován, seznam dobývacích prostorů označených Obvodním báňským úřadem v Brně je uveden v příloze tohoto materiálu.

8. ČIŽP, OI Olomouc, 2005: posunoví vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb – stanovisko ke zjišťovacímu řízení záměru "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. 08/OH/02900/05/Mt ze dne 18.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje upřesnění provozovatele zařízení pro zpracování a recyklaci odpadů v analytické části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", jiné požadavky nejsou uvedeny. Vypořádání připomínek: požadavek byl zohledněn v finálním znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", jinak bez stanoviska.

9. Olomoucký kraj, 2005: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb. dokumentu "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", vztah k VÚC,

č.j.

KUOK/9045/05/OSR/223, zn. 208.0-V/5) ze dne 31.3.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje zhodnocení vztahu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" k jiným rozvojovým dokumentům a konstatuje, že „záměr není v rozporu

s rozvojovými

dokumenty

Olomouckého

kraje

ani

s územně

plánovací

dokumentací Olomouckého kraje – územními plány velkých územních celků Olomoucké aglomerace a Jeseníky včetně jejich 1. změn. Další posuzování koncepce nepovažuje za potřebné. Vypořádání připomínek: bez stanoviska.


Str. 108 z 143


10. Městský úřad Šternberk, 2005: Vyjádření k zahájení zjišťovacího řízení ke "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" ze dne 18.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavek na hodnocení při realizaci projektů v oblasti potenciálního ovlivnění složek životního prostředí – ochranu ovzduší, revitalizace rybníků a vodotečí, protierozní opatření na zemědělských pozemcích, ochranu paleontologického naleziště u Chabičova a volně rostoucích orchidejí, podporu zakládání remízků a pobřežních porostů a podporu smíšených výsadeb v lesích. Vypořádání připomínek: požadavek je zohledněn pobídkovou a dotační formou v "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", tento materiál však nemá represivní a donucovací povahu státní politiky, která by zavazovala povinné subjekty k určitému typu jednání. Možnosti žádoucího rozvoje krajiny směrem, který je uveden ve vyjádření, "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" zakotvuje, jinak bez stanoviska.

11. Městský úřad Hranice, 2005: Vyjádření ke zjišťovacímu řízení zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona 93/2004 Sb. – ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. OŽP/9243/Cyž ze dne 19.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavek na soulad s dalšími koncepčními materiály, především v oblasti ochrany krajiny a ovzduší. Požaduje kompenzaci nepříznivých vlivů zemědělské činnosti a zvýšení příznivých vlivů koncepce na životní prostředí. Vypořádání připomínek: požadavek byl zohledněn v finálním znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", koncepce zakotvuje podmínky rozvoje venkova jak v oblasti stavu životního prostředí a přírody tak v oblasti sociální a ekonomické, jinak bez stanoviska.

12. Městský úřad Šumperk, 2005: Vyjádření dle §10c odst. 3 zákona 100/2001 Sb., v platném znění – zjišťovací řízení, č.j. ŽPR-1004/2005-ing.Sm, ing.Kř ze dne 13.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavek na upřesnění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v oblastech trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí OL kraje, zemědělství a jeho role v oblasti venkova, urbanismus, sociálně kulturní sféra a ekologická stabilita.


Str. 109 z 143


Vypořádání připomínek: požadavek byl zohledněn v finálním znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a je součástí jednotlivých Opatření včetně monitorovacích ukazatelů, jinak bez stanoviska.

13. Magistrát města Olomouce, 2005: Vyjádření Magistrátu města Olomouce k záměru "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j. ŽP/6218/2005/No,Gi,Oš ze dne 19.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavek "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na směry: vodní hospodářství a nezávadnost vodních zdrojů, podpora odkanalizování a čištění odpadních vod, řešení odtokových poměrů na území kraje a požaduje zpracování variant řešení. V oblasti odpadového hospodářství požaduje soulad s POH Olomouckého kraje, návrh postupů vedoucích ke výšení sběru separovaných složek komunálních a tuhých odpadů, podporovat způsoby využití biologicky rozložitelných odpadů. Požaduje zakomponovat do "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" koncepční materiály pro ochranu ovzduší. Vypořádání připomínek: požadavky byly zohledněny v finálním znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v těch oblastech, které, obsahově přísluší do oboru zemědělství, soulad s požadovanými koncepčními materiály byl zajištěn zpracovatelem "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", jinak bez stanoviska.

14. Městský úřad Zábřeh, 2005: Vyjádření oddělení životního prostředí – zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci: "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012", č.j.OŽP 1277/2005, ze dne 1.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavek na vymezení oblasti vhodných pro revitalizaci krajiny, doporučení oblasti, ve kterých je vhodné podpořit zalesnění zemědělských pozemků a požadavek na podporu stavby kompostáren a jiných zařízení pro likvidaci biologicky rozložitelných odpadů. Vypořádání připomínek: požadavek byl zohledněn v finálním znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", oblasti OL kraje nebyly striktně diferencovány pokud jde o doporučené směry rozvoje, aby byly zajištěny rovné podmínky pro žadatele z jednotlivých oblastí s vhodnými podmínkami pro realizaci projektů. Hlavní hnací silou realizace koncepce


Str. 110 z 143


je pozitivní směr – motivace, dotační možnosti a usměrnění hospodaření zemědělců a rozvoje obcí žádoucím směrem, jinak bez stanoviska.

15. KHS Olomouckého kraje, 2005: Zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" – vyjádření, č.j. 2005/540/611, zn. 611.1/S/10 ze dne 12.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje souhlas KHS s "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" pokud jde o potenciální vlivy její realizace na veřejné zdraví. Vypořádání připomínek: bez stanoviska.

16. MŽP, 2005b: Vyjádření k oznámení "Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova pro léta 2006 - 2012" v rámci zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zn. 570/723/05/Ku ze dne 14.4.2005 Připomínky, náměty, požadavky: vyjádření obsahuje požadavky na zdroje dat, ze kterých by měla "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" vycházet a formuluje požadavky na povahu závěrů a doporučení "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v širokém spektru problematiky – klimatické, pedologické, chovatelské charakteristiky, alternativní zemědělství, agrochemikálie, odkazy na navazující koncepce, zejména koncepce v oblasti ochrany ovzduší, oblast ochrany povrchových vod a ÚSES. Požaduje hodnocení uvažovaných variant koncepce. Vypořádání připomínek: požadované údaje a výstupy byly zohledněny při zpracovávání výsledného znění "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a související data byla použita pro výstupy a doporučení. Oblast péče o krajinu a zlepšování životního prostředí je jedním ze tří pilířů, na kterých je "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK"založena, jinak bez stanoviska.


Str. 111 z 143


XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii) K vlastnímu koncepčnímu materiálu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" nebyla v době zpracování posouzení vlivů tohoto strategického materiálu v období srpen – září 2005 doručena žádná připomínka ani podnět, který by byl směřován k oblastí životního prostředí a veřejnému zdraví a riziku jeho ovlivnění v důsledku realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK".

XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. Strategický dokument "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je postaven jako strategie rozvoje kvality života venkovského obyvatelstva. Součástí životního způsobu obyvatel venkova je podstatně těsnější sepětí s přírodou ve srovnání s obyvateli městských sídelních celků. Také jejich způsob života a práce má k životnímu prostředí velmi blízko. Kvalita životního prostředí je proto významným prvkem, který ovlivňuje kvalitu života obyvatel venkova. Proto si "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" klade za cíl posílit kvalitativně jednotlivé součásti životního prostředí obyvatel venkova jak uvnitř venkovských sídel tak mimo ně (ve volné krajině a v extravilánu). Součástí kvality života je i sociální zázemí, možnost vzdělávání a kulturního vyžití a odpovídající infrastruktura obcí, která zajistí atraktivitu venkovského prostředí pro mladou generaci a zabrání tak procesu stárnutí a vyklidňování venkova a zmírní současnou emigraci především kvalifikovaných mladých lidí z Olomouckého kraje.


Str. 112 z 143


XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Strategický záměr "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je svou povahou zaměřen na podporu prvků trvale udržitelného rozvoje v prostoru venkova a v sektoru zemědělství, který je v Olomouckém kraji významným prvkem produkce. Svou povahou se jedná o jeden z „nejvenkovštějších“ krajů v České republice. Strategický materiál "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je zpracován v souladu s požadavky národní i evropské rozvojové politiky zemědělství a venkova a respektuje současné trendy hospodaření v krajině, rozvoje krajinného potenciálu, zachování zemědělské produkční schopnosti krajiny a rozvoje malých venkovských sídel včetně jejich rozvoje sociálního a kulturního. Významnou součástí "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je formulace cílů environmentálních, podle nichž bude podporováno ekologicky šetrné hospodaření v krajině s podporou ekologicky stabilních krajinotvorných prvků a ochranou zvláště chráněných území. Pro zajištění environmentální přijatelnosti jednotlivých projektů jsou již v základním strategickém dokumentu formulovány cíle hospodaření v krajině v souladu se současným stupněm poznání v oblasti zajištění požadovaných parametrů krajiny jak pro zachování produkčního potenciálu tak pro rozvoj dalších funkcí – bydlení, rekreace, ekonomická a samočistící funkce i funkce pro poskytování neobnovitelných přírodních zdrojů.

Kriteria pro posouzení jednotlivých konkrétních projektů jsou v "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" zaměřena tak, aby byla složka ochrany a tvorby životního prostředí posouzena již v době prvotního posouzení rozvojových projektů. Tato kriteria jsou dle návrhu v příloze tohoto posouzení doplněna o speciální environmentální posouzení projektu. Ty rozvojové projekty, které naplní požadavky přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., budou posuzovány procesem EIA samostatně (jako projektová EIA). Z celkového pohledu očekávaných rizik realizace "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" a jejích přínosů pro rozvoj venkova, podnikatelských subjektů, ekonomického i


Str. 113 z 143


sociálního rozvoje a rozvoje rekreačního a environmentálního potenciálu Olomouckého kraje se jeví "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" jako přínosná a při dodržení navržených opatření pro hodnocení jednotlivých rozvojových projektů jsou rizika jejich realizace pro životní prostředí minimální. Také očekávané vlivy na veřejné zdraví nedefinují Opatření, které by systémově zakládalo negativní vlivy na veřejné zdraví bez mžnosti jejich prevence. Strategický dokument "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" je z hlediska jeho pravděpodobných očekávaných vlivů na životní prostředí akceptovatelný v navržené podobě.


Str. 114 z 143


XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. STANOVISKO

Ministerstva životního prostředí

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce

„Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012 Dále pouze "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK"

verze 15. září 2005

Předkladatel koncepce:

Olomoucký kraj, Krajský úřad Olomouckého kraje

Zpracovatel posouzení:

RNDr. Alexander Skácel, CSc. (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994)

RNDr. Vladimír Suk, Ostrava Ing. Ivo Machar (autorizace č.j. 630/347/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

Ing. Pavel Stonavský, Olomouc Průběh posuzování:


Str. 115 z 143


Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 15.3.2005. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 24.3.2005 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 3.5.2005 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Dne 28.6.2005 proběhlo na Krajském úřadu Olomouckého kraje v Olomouci první veřejné projednání návrhu "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne 30. 9. 2005 a po kontrole náležitostí byl dne 10. 10. 2005 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne 31.10. 2005 od 13 hodin na Krajském úřadu v Olomouci. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne 5. 11. 2005. Stručný popis koncepce: Koncepční dokument "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" představuje jeden z nejvýznamnějších směrů rozvoje Olomouckého kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byl přijat předpoklad, že „Venkov tvoří všechny obce pod 4600 obyvatel a přičleněné části lokálních metropolí (Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a další) s venkovským charakterem zástavby“. Olomoucký kraj je svým charakterem jeden z nejvíce venkovských regionů v ČR. Přímé ovlivnění složek životního prostředí se projeví především u projektů v rámci strategického cíle zaměřeného na péči o krajinu. "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" sama formuluje požadavek na harmonický rozvoj venkova z pohledu  Hospodářského 

Sociálního



Environmentálního



Kulturního

Tyto oblasti jsou zohledněny při formulaci jednotlivých priorit a opatření. Priorita „Podpora konkurenceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství počítá s nepřímými nástroji, které ovlivní charakter životního prostředí venkova především jako důsledek cíleně motivovaného a nabídkou dostupných finančních zdrojů usměrňovaného hospodářského chování zemědělských subjektů s cílem ekonomické efektivity jejich činnosti a s cílem diverzifikace činností, které jsou vhodné jak pro stabilitu ekonomickou tak pro stabilitu ekologickou. Oblast přímých vstupů do krajiny, se kterými počítá "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK", je usměrňována do několika bloků, které jsou obsahem strategického cíle „Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí“: Priorita : Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí


Str. 116 z 143


Opatření : Podpora agroenvironmentálních opatření Opatření: Podpora optimalizace venkovské krajiny Priorita : Podpora zvláštních režimů hospodaření Opatření : Podpora ekologického zemědělství Opatření : Pozemky ve zvláštních režimech Požadavky na environmentální prioritní přístup při realizaci projektů v této oblasti jsou formulovány již v cílech pro jednotlivá opatření a jsou zahrnuty i do hodnotících a monitorovacích ukazatelů pro jednotlivé konkrétní projekty, které budou posuzovány v rámci této části "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK". Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, k posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu specifických cílů Dopravní politiky na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vychází z analýzy SWOT a míry zohlednění cílů ochrany životního prostředí při činnostech, které předpokládá "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" v oblasti vstupů do krajiny, v oblasti ochrany složek životního prostředí a v oblasti očekávaných sociálních důsledků realizace strategického materiálu. Jednotlivé koncepční směry a opatření byly posouzeny pomocí metody referenčních cílů politiky životního prostředí vydané MŽP ČR. Tabelární forma matice předpokládaných vlivů nezjistila významné očekávané negativní nebo limitující působení některého navrženého opatření z pohledu ochrany životního prostředí. "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" byla rovněž vyhodnocena dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.


Str. 117 z 143


Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO

k návrhu koncepce

„Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta 2006 – 2012 verze 15. září 2005

za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).

Realizace koncepce "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).

A. Podmínky souhlasného stanoviska:

1) Při realizaci "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vlivů Opatření "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" na životní prostředí.


Str. 118 z 143


2) Budou konzultovány s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecního úřadu s rozšířenou působností a CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů 3) Navazující strategické dokumenty ""Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" budou plně respektovat platné celostátní koncepční materiály z oblasti životního prostředí, zejména Státní politiku životního prostředí ČR, Integrovaný národní program snižování emisí v ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Strategii biologické rozmanitosti ČR a další. 4) V rámci realizace ""Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" bude přijímání projektů v rámci jednotlivých opatření respektovat aktuální vývoj evropské legislativy 5) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 1) Každé opatření, navržené v Dopravní politice, bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti. ------------------------------

Datum zpracování hodnocení:

30.9.2005

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:



Str. 119 z 143


Podpis zpracovatele hodnocení:

_______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení:

č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994

oprávnění podle zákona 100/2001 Sb.

XVI. Přílohy 1. Seznam lokalit, ve kterých je nutno vyžádat pro jejich vyznačení do ÚPD v souvislosti s realizací "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" požaduje Obvodní Báňský úřad v Brně 2. Hodnocení jednotlivých opatření koncepce a jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – tabulková část 3. Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a pro oblast posouzení vlivů na veřejné zdraví


Str. 120 z 143


Příloha č . 1: Seznam lokalit, ve kterých je nutno vyžádat pro jejich vyznačení do ÚPD v souvislosti s realizací "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Olomouckém kraji" požaduje Obvodní Báňský úřad v Brně

.

Příloha č. 2: Hodnocení jednotlivých opatření koncepce a jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – tabulková část

Tab č. 1 Strategické cíle, navrhovaná opatření a aktivity v rámci "Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" Strategický cíl 1.Rozvoj infrastruktury a osídlení venkova.

Specifický cíl/ opatření 1.1.Rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel - Rozvoj technické a dopravní infrastruktury

- Rozvoj sociální infrastruktury a místní kultury

Aktivity 1.1.1. Zkvalitňování a rekonstrukce místních komunikací včetně chodníků 1.1.2. Výstavba přístupových komunikací k exponovaným plochám, lokalitám pro ekonomické aktivity, k lokalitám s obytnou funkcí, obchvaty obcí 1.1.3. Výstavba a rekonstrukce složek klidové infrastruktury (parkoviště, odstavné plochy, zastávky) 1.1.4. Překonávání stávajících liniových staveb (přechody, přejezdy i odhlučnění 1.1.5. Výstavba veřejných vodovodů a dobudování vodovodních řádů v některých částech obcí 1.1.6. Výstavba kanalizačních řádů a zařízení pro čištění odpadních vod včetně budování malých ČOV nebo napojení na stávající ČOV 1.1.7. Alternativní, obnovitelné a přírodě šetrné vytápění 1.1.8. Výstavba zařízení pro vytápění biomasou 1.1.9. Nakládání s odpady, recyklace odpadů 1.1.10. Udržení rozsahu hromadné dopravy, hledání nových forem zajištění hromadné dopravy 1.1.11. Rekonstrukce stávajících kulturních, sportovních zařízení a souvisejícího vybavení 1.1.12. Výstavba nových kulturních, sportovních zařízení a zařízení pro volný čas a souvisejícího vybavení 1.1.13. Investiční a neinvestiční podpora venkovským školským zařízením 1.1.14. Investiční a neinvestiční podpora venkovským sociálním zařízením 1.1.15. Pořádání tradičních kulturních a společenských akcí 1.1.16. Výsadba veřejné zeleně


Str. 122 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 1.2. Rozvoj informačních služeb, místních aktivit a partnerství pro udržení a rozvoj venkovského dědictví - Rozvoj lidských zdrojů

1.2.1. Poradenství, zřizování poradenských center 1.2.2. Celoživotní vzdělávání dospělých 1.2.3. Podpora zaměstnanosti občanů postižených sociální inkluzí a rovných příležitostí na trhu práce 1.2.4.Podpora kapacit a hmotného vybavení místních aktivit a iniciativ 1.2.5. Vzdělávání místních akčních skupin a mikroregionů 1.2.6. Zřizování veřejně přístupného internetu v obcích a budování datových sítí 1.2.7. Tvorba společných projektů 1.2.8. Společenské kulturní a sportovní akce 1.2.9.Aktivity nevládních neziskových organizací, spolků a skupin

- Podpora vnitřních vztahů

1.3. Rozvoj alternativních ekonomických činností na venkově - Podpora turistického ruchu

- Podpora multifunkční venkovské ekonomiky

1.3.1. Vznik produktů cestovního ruchu 1.3.2.Zkvalitňování služeb a zvyšování standardů služeb 1.3.3. Podpora budování ubytovacích kapacit na venkově 1.3.4. Budování turistických stezek, cyklistických tras běžeckých tratí včetně jejich značení 1.3.5. Vznik a obnova doprovodných služeb pro turisty 1.3.6. Vznik (obnova) hraničních přechodů 1.3.7. Marketingové a propagační produkty cestovního ruchu 1.3.8. Určení a příprava ploch pro ekonomické aktivity (podnikání) 1.3.9. Podpora zakládání a rozvoje malých podniků (do 10 zaměstnanců) 1.3.10. Podpora aktivit PPP (Public-Private-Partnership) 1.3.11. Využití opuštěných a nevyužívaných objektů k podnikání 1.3.12. Propagace místních produktů

2.Podpora konkureceschopného, multifunkčního a diverzifikovaného zemědělství

2.1. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu - Posílení adaptability lidského potenciálu

- Zvyšování kvality výroby v agrárním sektoru

- Podpora odbytu zemědělské produkce

2.2. Prohlubování diverzifikace zemědělství - Podpora využití zemědělské produkce 3. Péče o krajinu a zlepšování životního prostředí

3.1. Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí - Podpora agroenvironmentálních opatření

- Podpora optimalizace venkovské krajiny

2.1.1. Zvyšovat znalosti a dovednosti vedoucích pracovníků 2.1.2. Zajistit přiměřené příjmy a důstojné podmínky pro starší zemědělce 2.1.3. Zlepšit pracovní podmínky zemědělských pracovníků 2.1.4. Podpora modernizace zemědělského majetku 2.1.5. Zavádění nových technologií šetrných k životnímu prostředí 2.1.6. Podpora účasti zemědělců v systémech řízení jakosti potravin 2.1.7. Podpora zemědělců při přizpůsobování se novým normám Společenství 2.1.8. Marketingové a propagační akce a aktivity 2.1.9. Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Přerově 2.1.10. Nepotravinářské využití plodin 2.2.1. Podpora výroby a zpracování a přímého prodeje zemědělských výrobků 2.2.2. Výroba a zpracování nepotravinářských zemědělských výrobků a jejich uvádění na trh 2.2.3. Podpora výroby a zpracování biomasy 2.2.4. Podpora využívání MEŘO (metylester řepky olejné)

3.1.1. Šetrná péče o životní prostředí 3.1.2. Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny 3.1.3. Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch 3.1.4.Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu 3.1.5. Uspořádání majetkových práv k pozemkům, zpřístupnění pozemků 3.1.6. Ochrana půdy, zvyšování její úrodnosti 3.1.7. Snížení zornění 3.1.8. Péče o stávající zeleň


Str. 124 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 3.2. Podpora zvláštních režimů hospodaření - Podpora ekologického zemědělství

- Pozemky ve zvláštních režimech

3.2.1. Podpora rozšiřování ekologického zemědělství 3.2.2. Podpora informačních a poradenských služeb pro ekologické zemědělství 3.2.3. Podpora marketingu výrobků ekologického zemědělství 3.2.4. Podpora modernizace staveb pro ekologické zemědělství 3.2.5. Podpora extenzivních forem hospodaření ve zvláštních režimech (zátopová území) 3.2.6.Podpora péče o ptačí lokality a evropsky významná stanoviště (Natura 2000) 3.2.7. Podpora péče o pozemky v rámci CHKO


Str. 125 z 143


Tabulková část – hodnocení koncepčních směrů a opatření Tab. 17. Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16.

1.1. 1.1. 1.1. 1.1. 1.1. 1. 2. 3. 4. 5. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 +1 Přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 0 Snížit znečištění ovzduší z dopravy +1 +1, +1, +1 0 -1 -1 Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 0 0 Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních +1 +1, +1, +1 0 topenišť -1 -1 Snižovat expozici hluku +1 +1, +1, +1 0 -1 -1 Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana 0 0 0 0 0 biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním 0 0 0 0 0 vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou 0 0 0 0 +1 k degradaci půdního a horninového prostředí Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 0 0 0 +1, 0 -1 Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických 0 0 0 0 0 plodin Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy 0 0 0 0 0 Natura 2000 Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0 0 0 Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 0 0 0 0 0 Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) +1 0 0 0 +1 s požadavky na ochranu přírody a krajiny Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní 0 0 0 0 +1 vody

aktivita 1.1. 6. +1 0 0

1.1. 7. +2 +1 0

1.1. 8. +2 +1 0

1.1. 9. +1 +2 0

1.1. 10. +1 0 +1

1.1. 11. 0 0 0

1.1. 12. 0 0 0

1.1. 13. +1 0 0

1.1. 14. +1 0 0

1.1. 15. 0 0 0

1.1. 16. 0 0 0

0 0

+2 +1

+2 +1

0 0

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

+2

+2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 +1

+1 +1 +1

+1 +1 +1

+1 0 0

0 0 +1

0 0 +2

0 0 +2

0 0 0

0 0 0

0 0 +2

+1 +1 0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví

Str. 126 z 143 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

+1

0

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

+1

+1

+1

0

0

0

0

+2

+2

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

+1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

+1 +1

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

+1

+2

+2

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0 +1

0 +1

+1 0

+1 0

+1 0

+1 0

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

+1 0

+1

21. fauna, flora, ekosystémy 22. krajina

0 +1

23. půda, horninové prostředí

0

24. voda

+1

25. ovzduší, klimatické faktory 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0 0

formulace jednotlivých opatření je uvedena v předchozím textu stupnice hodnocení: +2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv 0 – bez vlivu ? – není možné za daných informací zhodnotit

+1, +1, +1 -1 -1 0 0 0 +1, +1, 0 -1 -1 0 0 +1, -1 +1, +1, 0 -1 -1 0 0 0 0 0 0

Tab. 18: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Rozvoj informačních služeb, místních aktivit a partnerství pro udržení a rozvoj venkovského dědictví referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji Přispět k omezování vzniku odpadů Snížit znečištění ovzduší z dopravy Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy

aktivita 1.2. 1.2. 1.2. 1.2. 1.2. 1.2. 1.2. 1.2. 1.2.9 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. . 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

+1

+1

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

Str. 128 z 143 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

Složky ŽP 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví


Str. 129 z 143


Tab. 19: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Rozvoj alternativních ekonomických činností na venkově referenční cíl OŽP

aktivita 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3. 1.3.1 1. 2 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 2. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

2.

Přispět k omezování vzniku odpadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3.

Snížit znečištění ovzduší z dopravy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4.

Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5.

Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

0

11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6. 7.

plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

+1, +1, -1 -1 +1, +1, -1 -1 0 0

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP

Str. 130 z 143 +1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

+1

+1

0

0

0

+2

+2

0

+2

0

20. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

21. fauna, flora, ekosystémy

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1 0

0

+1

0

22. krajina

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

+1

0


0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

24. voda

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

25. ovzduší, klimatické faktory

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1, +1, -1 -1 0 0

Tab. 20: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, zpracovatelského průmyslu referenční cíl OŽP

aktivita 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1. 2.1.1 1 2 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0. 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1

1.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

2.

Přispět k omezování vzniku odpadů

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

3.

Snížit znečištění ovzduší z dopravy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4.

Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

5.

Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

+1

0

0

+1

0

+1

+1

+1

+1

0

6. 7.

plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP

Str. 132 z 143 0

+1

+1

+1

0

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

20. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

0

0

0

+1

+1

+1

+1

+1

+1

21. fauna, flora, ekosystémy

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

22. krajina

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1


0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

24. voda

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

25. ovzduší, klimatické faktory

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

+1

26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Tab. 21: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Prohlubování diverzifikace zemědělství referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji Přispět k omezování vzniku odpadů Snížit znečištění ovzduší z dopravy Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku 7. Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví 21. fauna, flora, ekosystémy 22. krajina 23. půda, horninové prostředí 24. voda 25. ovzduší, klimatické faktory 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

aktivita 2.2. 2.2. 2.2. 2.2.4 1. 2. 3. . 0 0 +2 +2 0 0 +1 +1 0 0 0 0 0 0 +2 +2 0 0 +1 +1 0 0

0 0

0 +1

0 +1

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0 0

0 0

0 +1

0 +1

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

+1 0 +1

+1 0 +1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

+1 +1 +1 +1 0 +1 0

+1 +1 +1 +1 0 +1 0


Str. 134 z 143


Tab. 22: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Rozvoj zemědělského hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí referenční cíl OŽP

1.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku 7. Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví 21. fauna, flora, ekosystémy 22. krajina 23. půda, horninové prostředí 24. voda 25. ovzduší, klimatické faktory 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

aktivita 3.1. 3.1. 3.1. 3.1. 3.1. 3.1. 3.1. 3.1. 1 2 3. 4. 5. 6. 7. 8. +1 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 +1

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

+1 +1

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 +1

0 +1

0 +1

+1

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

+1

0

+1

0

0

+1 +1

+1 0

0 0

0 0

0 0

+1 0

0 0

0 0

+1

+1

0

0

0

0

+1

+1

+1

+2

0

+2

0

+1

+1

+1

+1

+1

0

+1

0

+1

+1

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

+2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+1

0

0

0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 +1

+1 +1 +1 +1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 +2 +1 +1 +2 0 0

0 0 0 0 0 0 0

+1 +1 +1 +1 0 0 0

+1 +1 +1 +1 0 0 0

+1 +1 +1 +1 0 0 0


Str. 135 z 143


Tab. 23: Hodnocení navrhovaných opatření/aktivit - Podpora zvláštních režimů hospodaření referenční cíl OŽP

1. 2.

Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku 7. Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví 21. fauna, flora, ekosystémy 22. krajina 23. půda, horninové prostředí 24. voda 25. ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

aktivita 3.2. 3.2. 3.2. 3.2. 3.2. 3.2. 1 2 3. 4. 5. 6. +1 0 0 0 +1 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3.2. 7. 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1

0 +2

0 +1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+1

0 +1

0 0

0 0

0 0

+1 0

0 0

0 0

+1

0

0

0

+1

+2

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

0

+1

0

+1

+1

0

0

0

0

0

+1

0

+2

+2

+2

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

+1

+1

0

0

0

0 +1 +1 +1 +1 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 +1 +1 +1 +1 0 0

0 +2 0 0 0 0 0

0 +2 +1 +1 +1 +1 0


Str. 136 z 143


Opatření: 1.1.2. Výstavba přístupových komunikací k exponovaným plochám, lokalitám pro ekonomické aktivity, k lokalitám s obytnou funkcí, obchvaty obcí Referenční cíle 1. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a 0 Bez vlivu přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 0 Bez vlivu 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy +1,-1 Provoz nových komunikací může způsobit lokální zvýšení znečištění ovzduší 4. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných 0 Bez vlivu zdrojů 5. Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku +1,-1 Provoz nových komunikací může způsobit zvýšení hluku v jejich okolí 7. Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů 0 Bez vlivu rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství 0 Bez vlivu zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních 0 Bez vlivu procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 0 Bez vlivu 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování 0 Bez vlivu průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území 0 Bez vlivu prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její 0 Bez vlivu biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím 0 Bez vlivu ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska 0 Bez vlivu cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí 0 Bez vlivu z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém 0 Bez vlivu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného 0 Bez vlivu rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení 0 Bez vlivu konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 21. fauna, flóra, ekosystémy 0 Bez vlivu 22. krajina +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 23. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu 24. voda +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 25. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. 0 Bez vlivu a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: není navrhována Návrh podmínek pro realizaci:


Str. 137 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. U opatření/aktivit týkajících se dopravní infrastruktury je možný negativní vliv na kvalitu ovzduší a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení dopravního hluku v dané lokalitě. Jedná se v těchto případech ovšem o vlivy lokální, vztažené k dané lokalitě. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je vhodným vedením trasy komunikace, výběrem jejího povrchu a příspěvku těchto prvků dopravní infrastruktury k plynulosti silničního provozu.

Opatření: 1.1.3. Výstavba a rekonstrukce složek klidové infrastruktury (parkoviště, odstavné plochy, zastávky) Referenční cíle 1. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody Vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy Vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

Bez vlivu

0 Bez vlivu +1,-1 Provoz složek infrastruktury může způsobit lokální zvýšení znečištění ovzduší 0 Bez vlivu +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 +1,-1 Provoz složek infrastruktury může způsobit zvýšení hluku v jejich okolí 0 Bez vlivu 0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0 0

Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3


Str. 138 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 21. fauna, flóra, ekosystémy 0 Bez vlivu 22. krajina +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 23. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu 24. voda +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 3 25. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. 0 Bez vlivu a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: U opatření/aktivit týkajících se dopravní infrastruktury je možný negativní vliv na kvalitu ovzduší a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení dopravního hluku v dané lokalitě. Jedná se v těchto případech ovšem o vlivy lokální, vztažené k dané lokalitě. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je vhodným vedením trasy komunikace, výběrem jejího povrchu a příspěvku těchto prvků dopravní infrastruktury k plynulosti silničního provozu.

Opatření: 1.1.4. Překonávání stávajících liniových staveb (přechody, přejezdy i odhlučnění Referenční cíle 1. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16.

Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť Snižovat expozici hluku Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 Zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti Zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu Harmonizace využití území (např. Z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny Snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody

0

Bez vlivu

0 +1 0

Bez vlivu Budování nových přejezdů přispěje ke snížení emisí z dopravy (zkrácení objížděk) Bez vlivu

+1

Viz komentář k ref. cíli č. 3

+1 0

Budování nových přejezdů přispěje ke snížení hluku z dopravy Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1,-1 Tyto stavby většinou vyžadují zábor půdy 0 Bez vlivu 0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu


Str. 139 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 17. Vytvořit komplexní regionální systém 0 Bez vlivu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného 0 Bez vlivu rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení 0 Bez vlivu konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 Viz komentář k ref. cíli č. 3,5 a 6 21. fauna, flóra, ekosystémy 0 Bez vlivu 22. krajina 0 Bez vlivu 23. půda, horninové prostředí +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č.10 24. voda 0 Bez vlivu 25. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. 0 Bez vlivu a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: U opatření/aktivit týkajících se dopravní infrastruktury je možný negativní vliv na kvalitu ovzduší a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení dopravního hluku v dané lokalitě. Jedná se v těchto případech ovšem o vlivy lokální, vztažené k dané lokalitě. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je vhodným vedením trasy komunikace, výběrem jejího povrchu a příspěvku těchto prvků dopravní infrastruktury k plynulosti silničního provozu.

Opatření: 1.3.8. Určení a příprava ploch pro ekonomické aktivity (podnikání) Referenční cíle 1. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku 7. Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) 8. Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací 9. Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování

průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její

0

Bez vlivu

0 0 0

Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0 0

Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1,-1 Výběr ploch provádět tak,aby jejich přípravou nedošlo degradaci prostředí +1,-1 Výběr ploch provádět tak,aby byly minimalizovány trvalé zábory půdy 0 Bez vlivu 0

Bez vlivu

0

Bez vlivu


Str. 140 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím 0 Bez vlivu ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska 0 Bez vlivu cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí 0 Bez vlivu z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém 0 Bez vlivu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného +1 Opatření je v plném souladu s principy rozvoje jako standardní součásti rozhodování trvale udržitelného rozvoje veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení +2 Opatření podporuje environmentálně šetrné konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 Bez vlivu 21. fauna, flóra, ekosystémy 0 Bez vlivu 22. krajina 0 Bez vlivu 23. půda, horninové prostředí +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 9 a 10 24. voda 0 Bez vlivu 25. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. 0 Bez vlivu a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: U těchto aktivit bude nutné dbát na minimalizaci trvalých záborů půdy, která by mohla být využita efektivnějším způsobem. Nové podniky mohou být rovněž i zdrojem hluku a při výběru a schvalování projektů tohoto charakteru je nutno dbát, aby již ve fázi projektové přípravy zde byla zahrnuta i odpovídající protihluková opatření. Totéž se týká i opatření směřujících k ochraně ovzduší, vody a půdy.

Opatření: 1.3.9. Podpora zakládání a rozvoje malých podniků (do 10 zaměstnanců) Referenční cíle 1. Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. Přispět k omezování vzniku odpadů 3. Snížit znečištění ovzduší z dopravy 4. Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. Snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. Snižovat expozici hluku 7. 8. 9.

Zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) Podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací Zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

0

Bez vlivu

0 0 0

Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0,-1 0

Nové podniky v blízkosti obytných zón mohou být novými zdroji hluku Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1,-1 Lokality pro nové podniky vybírat tak,aby jejich přípravou nedošlo degradaci prostředí

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc. 10. Omezení záborů, eroze a zhutnění půdy 11. Využít kontaminovaných půd pro pěstování

Str. 141 z 143 +1,-1 Výběr lokalit provádět tak,aby byly minimalizovány trvalé zábory půdy 0 Bez vlivu

průmyslových a energetických plodin 12. Modifikace sítě chráněných území 0 Bez vlivu prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 13. Zvýšení ekologické stability krajiny a její 0 Bez vlivu biologické rozmanitosti 14. Zachování krajinných hodnot prostřednictvím 0 Bez vlivu ochrany krajinného rázu 15. Harmonizace využití území (např. Z hlediska 0 Bez vlivu cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 16. Snížit environmentální rizika plynoucí 0 Bez vlivu z kontaminace půdy a podzemní vody 17. Vytvořit komplexní regionální systém 0 Bez vlivu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 18. Prosazovat respektování principu udržitelného +1 Opatření je v plném souladu s principy rozvoje jako standardní součásti rozhodování trvale udržitelného rozvoje veřejné správy 19. Vytvořit podmínky pro zvýšení +2 Opatření podporuje environmentálně šetrné konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání podnikání Složky ŽP 20. obyvatelstvo, lidské zdraví 0,-1 Bez vlivu 21. fauna, flóra, ekosystémy 0 Viz komentář k ref. cíli č.6 22. krajina 0 Bez vlivu 23. půda, horninové prostředí +1,-1 Viz komentář k ref. cíli č. 9 a 10 24. voda 0 Bez vlivu 25. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu 26. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architekt. 0 Bez vlivu a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: U těchto aktivit bude nutné dbát na minimalizaci trvalých záborů půdy, která by mohla být využita efektivnějším způsobem. Nové podniky mohou být rovněž i zdrojem hluku a při výběru a schvalování projektů tohoto charakteru je nutno dbát, aby již ve fázi projektové přípravy zde byla zahrnuta i odpovídající protihluková opatření. Totéž se týká i opatření směřujících k ochraně ovzduší, vody a půdy.

Příloha č. 3: Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA

"Koncepce rozvoje zemědělství a venkova OLK" – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Doklady o oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví

Str. 143 z 143

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji pro léta

Recommend Documents