Komparace vybraných daňových reforem v České republice

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Komparace vybraných daňových reforem v České republice Bakalářská práce

Autor bakalářské práce:

Lucie Šťastná

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Břetislav Andrlík

Brno 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace vybraných daňových reforem v České republice“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury.

V Brně dne 26. května 2008

Podpis

………..…………………

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a za veškerou pomoc poskytnutou při zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt ŠŤASTNÁ, L. Komparace vybraných daňových reforem v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2008.

Bakalářská práce se zabývá komparací daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacích obdobích 2006 a 2008. Cílem této bakalářské práce je analýza vybraných daňových reforem a identifikace konkrétních dopadů na poplatníky daně. V teoretické části je popsána historie daní, daňové reformy a daň z příjmů fyzických osob. Praktická část je zaměřena na komparaci dopadů změn v dani z příjmů fyzických osob na poplatníka.

Abstract ŠTASTNÁ, L. Comparison of selected fiscal reforms in the Czech Republic. The bachelor thesis. Brno, 2008.

Bachelor thesis deals with comparison of income tax of natural person in the periods of taxation 2006 and 2008. A purpose of this bachelor thesis is an analysis selected fiscal reforms and identification of concrete impacts on taxpayers. In the theoretic part is described history of taxation, fiscal reforms and income tax of natural person. The practical part is intent on comparison of impact of changes in income tax of natural person on taxpayers.

Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 8 2 Cíl práce a metodika.................................................................................................... 9 3 Teoretická část ........................................................................................................... 10 3.1 Historie daní ......................................................................................................... 10 3.1.1 Vývoj daní...................................................................................................... 10 3.1.2 Historie osobní důchodové daně.................................................................... 11 3.1.3 Vývoj daní na území dnešní České republiky ............................................... 11 3.2 Daňové reformy .................................................................................................... 14 3.2.1 Daňové reformy v tržních ekonomikách ....................................................... 14 3.2.2 Reformy v tranzitivních ekonomikách .......................................................... 14 3.2.3 Aktuální daňové reformy ............................................................................... 15 3.3 Daň z příjmů fyzických osob ................................................................................. 16 3.3.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob........................................................ 16 3.3.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob.......................................................... 17 3.3.3 Základ daně.................................................................................................... 20 3.4 Reforma platná od zdaňovacího období 2008 ...................................................... 21 3.4.1 Výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ...... 22 3.4.2 Sazba daně ..................................................................................................... 22 3.4.3 Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ................................................................................ 22 3.4.4 Slevy na dani.................................................................................................. 23 3.4.5 Zrušení společného zdanění manželů ............................................................ 24 3.4.6 Zrušení výpočtu daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období ..... 24 3.4.7 Zrušení minimálního základu daně................................................................ 24 3.4.8 Zvláštní sazba daně........................................................................................ 24 3.5 Reforma platná od zdaňovacího období 2006 ...................................................... 25 3.5.1 Paušální výdaje .............................................................................................. 25 3.5.2 Snížení daňového zatížení ............................................................................. 26 3.5.3 Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ................................................................................ 27 3.5.4 Slevy na dani.................................................................................................. 27

4 Praktická část............................................................................................................. 29 4.1 Postup výpočtu dílčího základu daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků......................................................................................................................... 29 4.2 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků s využitím slev na dani.................................................................................... 31 4.3 Společné zdanění manželů .................................................................................... 39 4.4 Komplexní příklad na OSVČ................................................................................. 41 4.5 Komplexní příklad na výpočet daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ........................................................................................................ 43 5 Diskuze........................................................................................................................ 48 6 Závěr ........................................................................................................................... 55 7 Literatura ................................................................................................................... 56 7.1 Publikace .............................................................................................................. 56 7.2 Internetové zdroje ................................................................................................. 57 8 Seznam zkratek, tabulek, grafů a schémat.............................................................. 58 8.1 Zkratky .................................................................................................................. 58 8.2 Tabulky.................................................................................................................. 59 8.3 Grafy ..................................................................................................................... 60 8.4 Schémata ............................................................................................................... 60

1 Úvod Daně provázejí život člověka už od pradávna. Vznik prvních daní souvisí se vznikem státu jako samostatného celku. Nejprve byly daně nepovinné a pouze doplňkové příjmy rozpočtů. Ale s postupem času se staly povinnými platbami a dnes jsou základem každé ekonomiky. Hlavní definice daně říká, že daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného sektoru. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Každý stát má svou daňovou soustavu, která se tvořila průběžně spolu s historickým a ekonomickým vývojem státu. Smyslem daňové soustavy je zajistit prostředky na financování potřeb celé společnosti, které nelze získat jinak než prostřednictvím státu jako celku, vyššími územními celky a obcemi. Daňové soustavy jednotlivých států se liší, ale v poslední době je v rámci Evropské unie zájem o harmonizaci některých daní. Současná podoba daňové soustavy České republiky nabyla účinnosti 1. 1. 1993. Dělí se na daně přímé, tj. daně z příjmů a majetkové daně (daň darovací, daň dědická, daň z převodu nemovitostí, daň silniční a daň z nemovitostí) a daně nepřímé, tj. daň z přidané hodnoty, spotřební daně a nově také ekologické daně. Bakalářská práce se bude zabývat srovnáním vybraných daňových reforem v ČR. Slovo „reforma“ znamená změnu, nápravu, zlepšení či přetvoření. Pojmem daňová reforma můžeme rozumět změny daňový zákonů. Tyto změny by měly přispívat k růstu ekonomiky a k tomu, aby daně byly spravedlivější než před reformou. Daňová reforma je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Je na ni mnoho různých názorů. Většina lidí se shodne na tom, že daňová reforma byla potřeba. Ale v tom, jak ji provést už se názory rozcházejí. V posledních letech proběhly v České republice v oblasti daně z příjmů fyzických osob 2 významnější reformy. Jedna v roce 2006, při které došlo k snížení sazby daně, dále k transformaci některých nezdanitelných částí do slev na dani a také k rozšíření možnosti využití výdajových paušálů a paušální daně. Se změnou vlády po volbách v červnu 2006 je spojena druhá významnější reforma, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2008. Tato reforma mění postup výpočtu daně, je zaveden pojem „super hrubá mzda“ a je změněna sazba daní z klouzavě progresivní na sazbu jednotnou.

8

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem bakalářské práce na téma „Komparace vybraných daňových reforem v České republice“ je srovnání daňových reforem v letech 2006 a 2008 z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Práce má analyzovat dopad jednotlivých reforem na poplatníka. Dalšími cíli práce je objasnění historického vývoje daní a seznámení se s hlavními body daných daňových reforem.

Zpracování této bakalářské práce probíhalo v průběhu akademického roku 2007/2008 v těchto etapách: •

zadání bakalářské práce:

listopad 2007,

•

seznámení se s tématem, sbírání informací:

listopad – prosinec 2007,

•

zpracování teoretické části:

prosinec 2007 – únor 2008,

•

zpracování praktické části:

únor – duben 2008,

•

odevzdání bakalářské práce:

květen 2008.

Základem pro napsání práce bylo důkladné prostudování literatury s daňovou tématikou. Bakalářská práce vychází ze zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů platných k 1. 1. 2006, 1. 1. 2007 a 1. 1. 2008.

Bakalářské práce je rozdělena na 2 části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je nejprve popsán vývoj daní z historického hlediska a také objasnění pojmu daňová reforma. Dále obsahuje seznámení se základními pojmy daně z příjmů fyzických osob a také s danými daňovými reformami platnými od zdaňovacích období 2006 a 2008. Praktická část je zaměřena na výpočet příkladů z oblasti daně z příjmů fyzických osob podle pravidel daných jednotlivými reformami a následné srovnání dosažených výsledků.

Při psaní práce byly použity různé metody. V teoretické části byla použita metoda deskripce, k popsání již výše uvedených informací. Metoda komparace byla použita především v praktické části ke srovnávání výpočtů daně z příjmů fyzických osob v daných letech. Dále zde byla použita i metoda analýzy (rozboru).

9

3 Teoretická část 3.1 Historie daní Vznik daní je spojen se vznikem organizovaných států, se vznikem peněžního hospodářství. Historie daní je z tohoto důvodu velmi bohatá (ŠIROKÝ, 2003).

3.1.1 Vývoj daní V období starověku měly daně charakter nepravidelných, příležitostných plateb, které byly zpočátku naturální podoby. V období antických států existovaly už i daně peněžní, přímé a nepřímé. Hlavními zdroji státních příjmů v období středověku byly doména (pozemkové vlastnictví), regál (výsostné právo panovníka na věci a činnosti, které jsou zdrojem příjmu), akcíz (daň z prodeje nebo daň z právního převodu zboží) a kontribuce (přímá daň, která se platila z hlavy). Daně se vybíraly prostřednictvím daňového nájmu. Vybírání daní bylo za dopředu určenou sumu pronajaté daňovému nájemci, který měl na starosti buď určitou daň, nebo všechny daně. V období na přelomu starověku a novověku význam daní vzrostl, postupně se staly povinnými a pravidelnými platbami. Daně nabývají charakter pravidelného zdroje státní poklady a začíná se formovat ucelená finanční a daňová politika. V důsledku buržoazních revolucí byla v roce 1848 v celé Evropě zrušená feudální moc. Prosazují se novodobé zásady zdanění: všeobecnost (představuje zrušení feudálních privilegií) a zákonnost. Současně se začínají sestavovat každoroční bilance státních příjmů a výdajů (státní rozpočet). Z kontribucí a akcízů vznikají ucelené daňové soustavy, jejichž součástí jsou daně přímé a nepřímé. Období na konci 19. století a začátku 20. století je charakteristické postupnou koncentrací jednotlivých odvětví průmyslové výroby. V posledních desetiletích 19. století proběhly v evropských zemích daňové reformy, a tak se položily základy moderních daňových soustav. Charakteristikou období mezi válkami je nárůst daňové kvóty a vzrůst celkového daňového břemene. Příčinou jsou náklady na poválečnou rekonstrukci při snížené daňové schopnosti občanů a podniků. Soustavu daní tvoří i nadále přímé a nepřímé daně. Poválečné období je charakteristické odlišným ekonomický vývojem, a teda i odlišným vývojem daní v tržních ekonomikách a v ekonomikách centrálně plánovaných (LENÁRTOVÁ, 2004).

10

3.1.2 Historie osobní důchodové daně Osobní důchodová daň je poměrně mladá. Poprvé byla zavedena roku 1799 ve Velké Británii, z důvodu potřeby peněž na války proti Napoleonovi. Nejprve se jednalo o zdanění zisku (na úrovni osob) a v roce 1803 pak byla daň rozšířena na všechny příjmy. V ostatních vyspělých zemích se tato daň objevila většinou až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. V Rakousku-Uhersku (tedy i na území dnešní ČR) byla osobní důchodová daň zavedena od roku 1849. Osobní důchodová daň měla při svém vzniku pouze několikaprocentní sazby a týkala se jen vysokých důchodů. V období mezi světovými válkami, a zejména pro druhé světové válce, tyto sazby neustále vzrůstaly. Pro osmdesátá léta je naopak charakteristická snaha o snížení daňových sazeb a snížení progrese (KUBÁTOVÁ, 2006).

3.1.3 Vývoj daní na území dnešní České republiky První daň v českých zemích pochází již z období vlády knížete Václava. Od té doby se daně postupně vyvíjely až do podoby jak je známe dnes.

10. stol. – 1918 Také v našich zemích jsou daně dobrovolnými naturálními platbami svobodných občanů. Až Boleslav I. zavádí „daň míru“ jako povinnou daň. Za první ucelený náznak české daňové soustavy je považován berní předpis stavovského sněmu z roku 1517, který stanovil všeobecnou daň z majetku a daň z výnosu kapitálu. V roce 1522 existovaly již tři přímé daně (majetková, z hlavy a z příjmu), dvě nepřímé daně (akcíz z piva, tzv. „posudné“, a akcíz z vína) a cla. V první polovině 18. stol. mají země pod vládou Habsburků odlišné daňové právo i vlastní daňové soustavy. Teprve až za vlády Marie Terezie a Josefa II. v období osvícenského absolutismu dochází k postupnému odstraňování těchto růzností a nerovnoměrností. V roce 1848 bylo zřízeno ministerstvo financí. Poslední úprava daňového

systému

v monarchii

byla

provedena

pod

vedením

významného

národohospodáře Böhm-Bawerka v roce 1896. Zákon o osobních daních přímých spojil přímé daně v ucelenou soustavu daní výnosových, doplněných daní důchodovou. I nadále zůstala výnosově důležitou všeobecná daň potravní. Z ní jsou postupně některé

11

výrobky vyjmuty a podrobeny samostatné dani (líh, pivo, víno a olej). Za první světové války nedošlo v daňovém systému k významnějším změnám (ŠIROKÝ, 2003).

1918-1945 Nový stát zřídil nejprve ústřední finanční úřad Ministerstvo financí ČSR (1918). Od počátku první republiky se usilovalo o sjednocení daňového systému celé země. Československá republika převzala v Čechách a na Moravě daňový systém RakouskoUherska, daňovou soustavu ČSR v roce 1918 tak tvořily dávky přímo vyměřované a dávky nepřímo vyměřované. Mezi dávky přímo vyměřované se řadily majetkové daně a osobní přímé daně. Značný vývoj prodělaly nepřímé daně, kdy v období let 1920-1927 byly zavedeny všeobecná daň nápojová, daň z masa, daň z droždí, daň z přípravků ke kypření těsta, daň z kyseliny octové, daň z uhlí, daň z vodní síly, daň z limonád, minerálních a sodových vod a daň z motorových vozidel. Pod původním názvem všeobecná daň z převodů statků a z pracovních výkonů byla v ČSR vytvořena daň z obratu. Pečlivě a dlouze připravovaná daňová reforma proběhla v roce 1927. Ztížená hospodářská situace a ohrožení Německem vedlo k zavedení branného příspěvku (1934), mimořádné daně z dividend a některých cenných papírů pevně zúročitelných (1936), příspěvku na obranu státu a mimořádné daně ze zisku (1937). Obsazením Československého státu byl přerušen i samostatný vývoj československého berního práva. Výnosem vůdce a říšského kancléře byl zřízen Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní, tj. vykonával svoje práva (včetně daňového) samostatně, ve shodě s potřebami Říše (ŠIROKÝ, 2003).

1945-1992 Jedinou větší úpravou daňového práva po druhé světové válce bylo v roce 1946 vydání zákona o dávce z majetku, tzv. milionářské dávka, k odstranění škod způsobených válkou. K zásadní reformě daňové soustavy došlo až po únoru 1948, kdy byla zavedena zemědělská daň a místo daně z obratu a všech spotřebních daní všeobecná daň. Reakcí na novou hospodářskou a politickou situaci bylo provedení daňové reformy k 1.1. 1954. Daňový systém se rozdělil na dvě větve: daně placené podnikovou sférou a daně placené obyvatelstvem. U zdanění podniků bylo daňové zatížení neúměrně vysoké. V systému přímého zdanění obyvatelstva měla hlavní úlohu daň ze mzdy. Míra zdanění byla diferencována podle druhu příjmu a sociálních hledisek; daň neúměrně zatěžovala soukromé podnikání. Reforma znamenala také zavedení důchodové daně družstev 12

a jiných organizací, opětné zavedení daně z obratu, podniky socialistického sektoru platily daň z výkonů. Rok 1966 představoval zvrat směrem k intenzivnímu rozvoji národního hospodářství, měl přinést podstatné změny v ekonomických podmínkách. Základem hmotné zainteresovanosti podniků se stal hrubý zisk (rozdíl mezi tržbami bez daně z obratu a vynaloženými náklady). Tento způsob zdanění se však neosvědčil, proto s účinností od roku 1970 byla soustava odvodů podniků nahrazena soustavou podnikových daní, které v zásadě vycházely ze zisku a byly v kompetenci republik. Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto stávající soustavu daní nereformovat, ale k 1.1. 1993 vytvořit daňovou soustavu zcela novou. Daňová reforma v roce 1993 se týkala všech stávajících daní a představovala rozsáhlý zásah do ekonomiky (ŠIROKÝ, 2003).

Tab. č. 1: Srovnání daní České republiky před a po reformě k 1. 1. 1993 Před reformou

Po reformě

daň ze mzdy daň z příjmů fyzické osoby

daň z příjmů z literární a umělecké činnosti daň z příjmů obyvatelstva odvody (ze zisku, z objemu mezd)

daň z příjmů právnické osoby

důchodová daň (ze zisku, z objemu mezd) zemědělská daň (ze zisku, z objemu mezd) domovní daň

daň z nemovitostí (z pozemků, ze staveb)

zemědělská daň z pozemku notářský poplatek za dědictví

daň dědická

notářský poplatek za darování

daň darovací

notářský poplatek z převodu nemovitostí

daň z převodu nemovitostí daň z přidané hodnoty

daň z obratu

spotřební daně daň silniční Zdroj: Široký (2003) + vlastní práce

13

3.2 Daňové reformy Daňovou reformou rozumíme změny daňového systému.

Daňovou reformou rozumíme podstatnou změnu daňových zákonů, která má sociálněekonomické cíle (KUBÁTOVÁ, 2005).

3.2.1 Daňové reformy v tržních ekonomikách V období po druhé světové válce se daňové reformy ve vyspělých zemí uskutečňují v tzv. vlnách reforem, které se v poměrně krátkém období několika let přelévají ze země do země. Stát, který reformu uskuteční jako první, ovlivní ekonomicky a intelektuálně zbytek světa. Doposud proběhly tři vlny daňových reforem: •

1. vlna: rozšíření a zavádění systémů sociálního pojištění oddělením příspěvku na sociální pojištění od důchodové daně. Začala po druhé světové válce a byla ukončena v roce 1965.

•

2. vlna: zavádění daně z přidané hodnoty jako všeobecné spotřební daně. Ve vyspělých zemích byla DPH v 60. – 80. letech zaváděna zejména v souvislosti se vstupem do EU.

•

3. vlna: vznikla v USA jako následek uplatňování politiky strany nabídky. Šlo o snahu obnovit ekonomickou aktivitu podlomenou přílišným složitým a nespravedlivým zdaněním (KUBÁTOVÁ, 2006).

3.2.2 Reformy v tranzitivních ekonomikách Během 80. a 90. let minulého století proběhly daňové reformy také v tranzitivních ekonomikách. Jejich hlavním cílem bylo vytvořit v zemích bývalého komunistického bloku daňový systém vhodný pro tržní ekonomiku. Pro daňové systémy zemí s centrálně plánovanou ekonomikou byly charakteristické zejména následující rysy: •

diferencovaný přístup k různým subjektům: státním podniků, družstvům, živnostníkům a zaměstnancům, s cílem potlačit tržní prvky,

•

dominantní daňový výnos plynoucí od státních podniků: kolem 90 % celkových daňových příjmů,

•

uplatňování kriteriálních odvodů (z používání jmění, z pracovních sil, z přírodní zdrojů), které měly vést k úspornému, efektivnímu chování subjektů a nahradit tak chybějící trh při rozdělování zdrojů,

14

•

nízké majetkové daně, odrážející deformované vlastnické vztahy: existenci socialistického vlastnictví a diskriminaci soukromého vlastnictví (LÁCHOVÁ, 2007).

Prvními zeměmi, které pod tlakem politické a ekonomické situaci přikročily k reformám daňového systému již během 80. let, bylo Polsko a Maďarsko. Česká republika a Slovensko začaly s realizací první fáze reforem v roce 1993. Společné cíle reforem tohoto typu lze charakterizovat v těchto bodech: •

vytvoření daňového systému založeného na principu spravedlnosti, efektivnosti a jednoduchosti, odpovídajícího požadavkům tržní ekonomiky, snížení vysoké daňové kvóty a omezení přerozdělování mezi subjekty,

•

vyrovnání daňového zatížení podniků a jednotlivců, posílení nepřímých daní,

•

zavedení nových daní: DPH, spojení jednotlivých osobních důchodových daní ve všeobecnou osobní důchodovou daň, oddělení příspěvků na sociální zabezpečení a jejich směřování do nově vytvořených parafiskálních fondů, moderní daňová správa, zákonnost (LÁCHOVÁ, 2007).

3.2.3 Aktuální daňové reformy Začátkem 21. století se mnoho zemích objevují snahy o další daňové reformy. Mottem reforem je často tzv. rovná daň. Např. Estonsko zavedlo rovnou daň již v roce 1994 (fyzické i právnické osoby platí daň ve stejné výši), dnes se snaží o snižování sazby této daně na 20 %. V sousedním Slovensku proběhla daňová reforma v roce 2004. Základní podstatou reformy bylo zavedení jednotné sazby (19 %) pro daň z příjmů fyzických a právnických osob, ale i pro daň z přidané hodnoty. V ČR byla reformou platnou od 1. 1. 2008 zavedena pouze jednotná sazba daně u fyzických osob. Rovná daň se objevuje především v reformách v postkomunistických zemích. Daňové reformy probíhají nebo probíhaly samozřejmě i v jiných zemích, např. Německo předpokládá změny v daňovém systémy v letošním roce.

15

3.3 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je daní, která je uvalována na finanční příjem fyzické osoby. Existují různé systémy daně z příjmu, které se liší svým dopadem. Daň z příjmu může být progresivní, regresivní nebo proporcionální. V České republice tuto daň upřesňuje zákon číslo 586/92 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.

3.3.1 Poplatník daně z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou podle § 2 ZDP fyzické osoby.

Daňový rezident Daňový rezident určitého státu je poplatník s neomezenou daňovou povinností vůči tomuto státu. Znamená to, že se jeho daňová povinnost vztahuje na příjmy plynoucí z tohoto státu, ale i na příjmy plynoucí ze zahraničí. Za daňového rezidenta je podle ZDP považován nejen poplatník, který má na území České republiky své bydliště, ale také poplatník, který se zde obvykle zdržuje, tj. alespoň 183 dnů v kalendářním roce. Takové pravidlo může vést u příslušníka státu, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění ke klasickému dvojímu zdanění. Pojem „bydliště“ nelze zaměňovat s pojmy trvalý pobyt, přechodný pobyt, trvalé bydliště či přechodné bydliště. Podle ZDP je bydliště definováno jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z kterých lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat (SOJKA, 2006).

Daňový nerezident Daňový nerezident určitého státu je naopak poplatník s omezenou daňovou povinností vůči tomuto státu. Jeho daňová povinnost je omezena pouze na příjmy ze zdrojů na území tohoto státu. ZDP vymezuje daňového nerezidenta negativně, a to tak, že za něj považuje poplatníka, který nejde zařadit pod pojem daňový rezident. Takže je to poplatník, který na území ČR nemá bydliště, nebo se zde obvykle nezdržuje. Mezi daňové nerezidenty patří ale i poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, a to i v případě, že se zde obvykle zdržují (SOJKA, 2006).

16

3.3.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob V následujícím textu se bude jednat o výklad Zákona o daních z příjmů. Schéma č. 1: Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmět daně z příjmů fyzických osob podle § 3

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

Příjmy z pronájmu (§ 9)

Ostatní příjmy (§ 10) Zdroj: vlastní práce

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti jsou v podstatě příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Z těchto příjmů odvádí zaměstnavatel jako plátce daně zálohu na daň nebo přímo daň za svého zaměstnance (poplatníka) správci daně (VYBÍHAL, 2006).

Příjmy ze závislé činnosti jsou podle § 6 ZDP: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce; b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů; c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;

17

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Funkční požitky jsou: a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území ČR a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy; b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání jsou podle § 7 ZDP: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; b) příjmy ze živnosti; c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů; d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem; b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů; c) příjmy

znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sporů,

zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů; d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího

18

správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku jsou podle § 8 ZDP: a) podíly na zisku (dividendy) a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, atd.; b) podíly na zisku tichého společníka, atd.; c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, atd.; d) výnosy z vkladových listů a z vkladů jim naroveň postavených; e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem; f) plnění ze soukromého životního pojištění, atd.; g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech (pokud jsou určeny k podnikání), atd.; h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují: i) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; j) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

Příjmy uvedené v odstavci a) až f) a v odstavci h) a i), plynoucí ze zdrojů na území ČR, jsou samostatných základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP).

Základem daně (dílčím základem daně) je příjem nesnížený o výdaje. Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry je výdajem cena pořízení předkupního práva, maximálně však do výše příjmů z prodeje překupního práva na cenné papíry.

19

Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu jsou podle § 9 ZDP: a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí); b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu.

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Ostatní příjmy Rozhodující pro zařazení příjmů mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP je vždy skutečnost, že je poplatník nemůže zařadit mezi příjmy podle § 6 až 9 ZDP. Pro příjmy zdaňované podle § 10 ZDP platí, že dílčím základem je vždy příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené pouze na jeho dosažení.

3.3.3 Základ daně V následujícím textu se bude jednat o výklad Zákona o daních z příjmů.

Základ daně fyzických osob se stanoví tak, že se nejprve zjistí dílčí základ daně podle jednotlivých druhů příjmů a od souhrnu dílčích základů daně se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky.

Základem daně podle § 5 ZDP je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelné vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 ZDP není stanoveno jinak.

Do základu daně (dílčího základu daně) se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně.

20

3.4 Reforma platná od zdaňovacího období 2008 Poslanecká sněmovna i senát v rámci projednávání zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů schválily novelu zákona o daních z příjmů, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2008. Místo progresivně klouzavé sazby daně (12 – 32 %) se nově zavádí jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15 % pro rok 2008. Také dochází k radikálnímu zvýšení slev na dani, které je zdůvodněno tím, aby i příjmově nižší skupiny poplatníků, které dosud příjmy zdaňovaly sazbou daně 12 %, neměly vyšší daňové zatížení. S tím souvisí i další změna, podle které lze nově uplatnit základní slevu na poplatníka i u starobních důchodců. Podstatnou změnou je i úprava základu daně. U poplatníků s příjmy podle § 6 ZDP se již nesnižuje hrubá mzda o zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnancem, ale naopak se připočítává zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem. U poplatníků s příjmy podle § 7 ZDP se vylučuje možnost uplatnit ve výdajích povinné pojistné. Tím se sice zvýší základ daně, což je ovšem nutné považovat za kompenzaci výhod plynoucích pro středně a vysoce příjmové poplatníky ze sjednocení sazby na 15 %. Zavedení jednotné sazby daně umožnilo zrušit, také následující ustanovení, které se staly nadbytečnými: •

zrušení institutu společného zdanění manželů,

•

zrušení možnosti výpočtu daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. Dále došlo i ke zrušení minimálního základu daně, který způsoboval, že poplatník

byl povinen uhradit určitou výši daně, i když ve skutečnosti dosažený základ tomu neodpovídal. Předmětem daně z příjmů fyzických osob nově nejsou příjmy získané: •

darování nebo převodem tzv. „rodinných farem“ (nemovitostí nebo ostatního majetku mezi osobami blízkými),

•

příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů,

•

částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

21

Byly také sjednoceny sazby srážkových daní z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky na 15 % (s výjimkou přeshraničního finančního leasingu).

3.4.1 Výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Do konce roku 2007 se daň počítala z hrubé mzdy. Od roku 2008 to ovšem už bude ze součtu hrubé mzdy zaměstnance plus pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel (tzv. super hrubé mzdy). Tedy laicky řečeno - daň se bude odvádět ze základu o 35 % vyššího. I přes rovnou daň 15 %, tak reálná sazba DPFO dosáhne 20,25 % (15 x 0,135). Princip super hrubé mzdy zakotvuje § 6 ZDP.

Podle § 6 ZPD jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmu podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

3.4.2 Sazba daně Původní čtyři daňová pásma a čtyři klouzavě progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob (12 %, 19 %, 25 % a 32 %) se ruší a nahrazují se jednotnou sazbou daně a to 15 %.

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odečitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů podle § 16 ZDP činí 15 %.

3.4.3 Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Základem pro výpočet zálohy podle § 38h ZDP je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP a příjmů, které nejsou předmětem daně a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a

22

b) zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.

3.4.4 Slevy na dani Poplatníkům se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období se podle § 35ba ZDP snižuje o částku: •

24 840 Kč na poplatníka,

•

24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč, je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně – průkaz ZTP/P zvyšuje se částka na dvojnásobek,

•

2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění,

•

5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění,

•

16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

•

4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.

Poplatník má nárok podle § 35c ZDP na daňový zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10 680 Kč ročně. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo 35ba ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.

23

3.4.5 Zrušení společného zdanění manželů Podle § 13a ZDP bylo možné použít pro manžele společné zdanění manželů. Manželé, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohli uplatnit výpočet daně ze společného základu daně. Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozuměl součet dílčích základů daně u obou manželů. Společný základ daně se snížil o nezdanitelné části základu daně za oba manžele.

3.4.6 Zrušení výpočtu daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období Podle § 14 ZDP příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv za více let, šlo rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byly činnost provozována. Toto bylo možno použít pouze na některé příjmy, např. příjmy ze zemědělské výroby, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, a další.

3.4.7 Zrušení minimálního základu daně U poplatníka s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, s příjmy ze živností a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů musel základ daně podle § 7c ZDP činit alespoň 50 % částky, která se stanovila jakou součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval uvedené činnosti.

3.4.8 Zvláštní sazba daně Došlo ke sjednocení srážkové daně. Dříve byla srážková daň rozdělena na několik sazeb (25 %, 20 %, 15 %, 10 %, 1 %) a od 1. 1. 2008 bude sazba pouze jediná (výjimkou je sazba 5 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí věci).

Zvláštní sazba daně podle § 36 ZDP z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 %.

24

3.5 Reforma platná od zdaňovacího období 2006 Zákonem č. 545/2005 Sb. byly schváleny významné změny pozitivně ovlivňující daňové povinnosti poplatníků. Mezi hlavní změny patří snížení daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob a transformace některých nezdanitelných částek do slev na dani, což by mělo vést k vyšší spravedlnosti. Dále zjednodušení úpravy zdaňování příjmů formou zvýšení již osvědčených výdajových paušálů. Dalším výrazným opatřením v tomto směru je vytvoření podmínek pro rozšíření možnosti uplatnění paušální daně (§ 7a), a to následujícími formami: •

výraznými zvýšením limitu příjmů pro její uplatnění ze 1 mil. Kč na 5 mil. Kč,

•

umožněním uplatnění výpočtu daně stanovené paušální částkou i v případě spolupráce ve smyslu § 13 zákona s druhým z manželů,

•

zrušení podmínky, že se nesmí jednat o plátce daně z přidané hodnoty,

•

prodloužení lhůty splatnosti daně stanovené paušální částkou. Další výhodou je podpora mobility pracovních sil formou možnosti snížit základ

daně o náklady zaměstnavatele vynaložené za účelem přepravy svých zaměstnanců do místa výkonu práce a za přechodné ubytování zaměstnanců. Dále podpora pořízení registračním pokladen formou slevy na dani. Byla provedena i řada drobnějších úprav např.: •

zrušení povinnosti platit daň z minimálního základu daně také u poplatníků, kteří mají příjem pouze z lesního hospodářství nebo z dotací ze státního rozpočtu,

•

je zpřesněno vypořádání daňových bonusů na děti,

•

a další.

3.5.1 Paušální výdaje Zvýšením výdajových paušálů se výrazně zjednoduší daňová administrativa ve srovnání s uplatňováním výdajů ve skutečné vynaložené výši, protože poplatníci uplatňující tento paušál jsou povinni vést pouze evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s jejich činností. Pro poplatníky s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu došlo k úpravě výše procenta příjmů, kterým jsou vypočítávány výdaje.

25

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může podle § 7 ZDP uplatnit výdaje: a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných; c) 50 % z příjmů ze živností s výjimkou příjmů ze živností řemeslných; d) 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z ostatních příjmů.

Neuplatní-li poplatník u příjmů z pronájmů výdaje prokazatelně vynaložené, může podle § 9 ZDP je uplatnit ve výši 30 % z příjmu.

Ve výdajích stanovených procentem z příjmů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tedy i např. odpisy majetku) kromě pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (VYBÍHAL, 2006).

3.5.2 Snížení daňového zatížení Došlo ke snížení sazeb v prvním a druhém daňovém pásmu. V prvním pásmu z 15 % na 12 % a ve druhém pásmu z 20 % na 19 %. A také k rozšíření prvního daňového pásma (ze 109 200 Kč na 121 200 Kč).

Daň ze základu sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky o základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí podle § 16 ZDP: Tab. č. 2: Sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2006 v Kč Základ daně od 0 121 000 218 400 331 200 Zdroj: vlastní práce

Daň

do 121 200 218 400 331 200 a více

12% 14 544 + 19% 33 012 + 25% 61 212 + 32%

26

Ze základu přesahujícího 121 200 218 400 331 200

3.5.3 Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h ZDP ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Záloha ze základu pro výpočet zálohy činí 1/12 sazeb daně uvedených v tabulce č. 2.

3.5.4 Slevy na dani Nezdanitelné části základu daně, které byly konstruovány na principy solidarity a zohledňovaly rodinnou, sociální a zdravotní situaci poplatníka daně z příjmů, byly převedeny do systému uplatňování slev na dani a snižují tedy daňovou povinnost poplatníka. S účinností od 1. 1. 2006 jsou bývalé nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzické osoby, a to nezdanitelné minimum (základní nezdanitelná částka), nezdanitelná částka na manželku (manžela), na částečný i invalidní důchod, na držitele průkazu ZTP/P a na studenta, uplatňovány jako slevy na dani (VYBÍHAL, 2006).

Poplatníkům se daň podle § 35ba ZDP snižuje o částku: •

7 200 Kč na poplatníka,

•

4 200 Kč na manželku (manžela),

•

1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod,

•

3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod,

•

9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

•

2 400 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.

27

Tab. č. 3: Velikost slev na dani 2006 a původní nezdanitelné částky v Kč Původní nezd. část Položka Sleva na dani základu daně Poplatník 7 200 38 040 Manželka 4 200 21 720 Částečný inv. důchodce 1 500 7 140 Plný inv. důchodce 3 000 14 280 Držitel průkazu ZTP-P 9 600 50 040 Student 2 400 11 400 Zdroj: Marková (2006)

28

4 Praktická část V praktické části budou některé změny ukázány na příkladech, které budou počítány za zdaňovací období 2007 (kdy platila pravidla pro výpočet daně z příjmů fyzických osob, zavedené reformou v roce 2006) a za zdaňovací období 2008.

4.1 Postup výpočtu dílčího základu daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Zdaňovací období 2007 Dílčím základem daně podle § 6 ZDP (a také § 38h) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec.

Schéma č. 2: Postup výpočtu dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007

DZD6

HM

- ZP zaměstnanec

- SP zaměstnanec

Zdroj: vlastní práce

Zdaňovací období 2008 Od zdaňovacího období 2008 se daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků bude počítat, jak již bylo zmíněno v kapitole 3.4.1 ze tzv. super hrubé mzdy.

Schéma č. 3: Postup výpočtu dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008

DZD6

HM

+ ZP zaměstnavatel


29

+ SP zaměstnavatel

Následující tabulka a graf ukazují velikost dílčího základu daně fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků dle § 6 odst. 13 ZDP v jednotlivých letech. Tento dílčí základ je vypočítán z hrubé měsíční mzdy uvedené v tabulce č. 4, podle pravidel zmíněných výše.

Tab. č. 4: Výpočet základu pro výpočet zálohy daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 v Kč Hrubá mzda Základ pro zálohu 2007 Základ pro zálohu 2008 8 750 13 500 10 000 13 125 20 250 15 000 17 500 27 000 20 000 21 875 33 750 25 000 26 250 40 500 30 000 30 625 47 250 35 000 35 000 54 000 40 000 39 375 60 750 45 000 43 750 67 500 50 000 Zdroj: vlastní práce Graf č. 1: Základ daně pro zálohu ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008

Základ daně v Kč

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 Hrubá mzda v Kč Základ daně 2007

Základ daně 2008


Jak jde vidět z předcházející tabulky a grafu, dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období 2008 je vyšší než v období 2007, což je zapříčiněno změnou postupu výpočtu tohoto dílčího základu daně. Rozdíl mezi dílčími základy daně v daných letech na uvedeném vzorku činí od 4 750 Kč až do 23 750 Kč. Výpočet zálohy na daň z příjmů z těchto dílčích základů daně je uveden dále v části 4.2.

30

4.2 Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků s využitím slev na dani V tabulce č. 5 jsou uvedeny výše ročních slev na dani z příjmů fyzických osob v jednotlivých letech dle § 35ba a 35c ZDP. Slevy ve zdaňovacím období 2008 jsou podstatně vyšší nežli v období 2007, to přímo souvisí se změnou výpočtu dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků v tomto období. Tab. č. 5: Výše slev na dani z příjmů FO ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 v Kč Slevy na dani na poplatníka na manželku částečný inv. důchod plný inv. důchod průkaz ZTP/P studium na dítě Zdroj: vlastní práce

2007

2008 7 200 4 200 1 500 3 000 9 600 2 400 6 000

24 840 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020 10 680

Graf č. 2: Slevy na dani z příjmů fyzický osob ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008

Výše slev v Kč

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 na na manželku částečný plný důchod poplatníka důchod

průkaz ZTP/P

studium

na dítě

Slevy na dani Slevy 2007

Slevy 2008


Následující příklad bude obsahovat výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků z hrubé měsíční mzdy uvedené v tabulce č. 4, poplatník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Příklad bude zaměřen na slevy na dani z příjmů fyzických osob dle § 35ba a 35c ZDP.

31

V tabulce č. 6 jsou uvedeny základy pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a zálohy na tuto daň vypočtenou dle § 38h ZDP.

Tab. č. 6: Výpočet zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka v Kč Záloha na Záloha na daň 2007 daň 2008 ZD pro zál. 2007 v Kč ZD pro zál. 2008 v Kč v Kč v Kč bez zaok. zaok. bez zaok. zaok. 8 750 8 800 13 500 13 500 456 0 13 125 13 200 20 250 20 300 1 201 975 17 500 17 500 27 000 27 000 2 018 1 980 21 875 21 900 33 750 33 800 3 076 3 000 26 250 26 300 40 500 40 500 4 176 4 005 30 625 30 700 47 250 47 300 5 493 5 025 35 000 35 000 54 000 54 000 6 869 6 030 39 375 39 400 60 750 60 800 8 277 7 050 43 750 43 800 67 500 67 500 9 685 8 055 Zdroj: vlastní práce

Jako první byl proveden výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků s uplatněním základní slevy na této dani, kterou je dle § 35 ba ZDP sleva na poplatníka, která činila: •

ve zdaňovacím období 2007: 600 Kč měsíčně

•

ve zdaňovacím období 2008: 2 070 Kč měsíčně

Tuto slevu na dani si může uplatnit každý poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (od 1. 1. 2008 nově i starobní důchodci) u toho plátce daně, u kterého podepsal prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 38k ZDP).

Pro lepší názornost odlišné výše zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v daných zdaňovacích obdobích po odečtení slevy na poplatníka jsou tyto vypočtené zálohy na daň znázorněny v grafu č. 3.

32

Graf č. 3: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka Záloha po slevě 2007

Záloha po slevě 2008

50 000

Hrubá mzda vKč

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

Záloha na daň v Kč


Jak již bylo zjištěno v části 4.1 základ pro zálohu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků se v daných letech liší, ve zdaňovacím období 2007 je daleko nižší. Po zavedení slevy na dani na poplatníka již ale vychází zdaňovací období 2008 lépe než období 2007. Při mzdě 10 000 Kč poplatník této daně ve zdaňovacím období 2007 zaplatí zálohu na daň 456 Kč a v období 2008 nemusí zaplatit nic, protože sleva na dani je vyšší než vypočtená záloha na daň. V dalších případech zálohu na daň již sice zaplatit musí, ale je vždy nižší než v období 2007. Dále budou v samostatných tabulkách (počínaje tabulkou č. 7 a konče tabulkou č. 12) provedeny výpočty po odečtení dalších možných slev na dani dle § 35 ba a 35c ZDP v kombinaci se základní slevou na poplatníka.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob dle § 2 ZDP má dle § 35c nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatit, pokud je: •

nezletilým dítětem,

•

zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání

33

pro nemoc či úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Tato sleva na dani z příjmů fyzických osob činí: •


•


Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a slevy na dítě je uvedena v tabulce č. 7 a v grafu č. 4.

Tab. č. 7: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na 1 dítě v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 -44 701 1 518 2 576 3 676 4 993 6 369 7 777 9 185 Zdroj: vlastní práce

-890 85 1 090 2 110 3 115 4 135 5 140 6 160 7 165

Graf č. 4 Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na 1 dítě Záloha na daň po slevách 2007

Záloha na daň po slevách 2008

50 000

Hrubá mzda v Kč

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 -2 000

0

2 000

4 000

6 000



34

8 000

10 000

Rozdíly mezi zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků se po zavedení daňového zvýhodnění na dítě ještě zvětšily. Při mzdě 10 000 Kč vznikl daňový bonus ve zdaňovacím období 2007 44 Kč a v období 2008 dokonce 890 Kč (což je celé daňové zvýhodnění na dítě, protože záloha na tuto daň byla již nulová po odečtení slevy na poplatníka). V dalších případech byla záloha na daň ve zdaňovacím období 2008 vždy menší než v období 2007 a při mzdě 50 000 Kč dokonce o 2 020 Kč.

Jak je uvedeno v částech 3.4.4 a 3.5.4 této práce, poplatník daně z příjmů fyzických osob může mít nárok i na slevu na manželku, která činí: •


•


Tab. č. 8: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na manželku v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 106 851 1 668 2 726 3 826 5 143 6 519 7 927 9 335 Zdroj: vlastní práce

0 0 0 930 1 935 2 955 3 960 4 980 5 985

35

Graf č. 5: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na manželku Záloha na daň po slevách 2007

Záloha na daň po slevách 2008

50 000

Hrubá mzda v Kč

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000



Ve zdaňovacím období 2007 byla sleva na manželku téměř poloviční než sleva na poplatníka, ale v období 2008, kdy došlo k nárůstu slev na dani z příjmů fyzických osob se tyto dvě slevy vyrovnaly. Podle zdaňovacího období 2007 by v každém případě platil zálohu na daň, ale podle období 2008 neplatí zálohu na daň dokonce ve třech případech (při mzdě 10 000, 15 000 a 20 000 Kč).

Mezi slevy na daň z příjmů fyzických osob dle § 35ba ZDP patří i slevy na poplatníka, pobírá-li částečný nebo plný invalidní důchod. Tyto slevy na dani z příjmů fyzických osob činí: •

ve zdaňovacím období 2007: částečný 125 Kč a plný 250 Kč měsíčně

•

ve zdaňovacím období 2008: částečný 210 Kč a plný 420 Kč měsíčně

36

Tab. č. 9: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a částečný invalidní důchod v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 331 1 076 1 893 2 951 4 051 5 368 6 744 8 152 9 560 Zdroj: vlastní práce

0 765 1 770 2 790 3 795 4 815 5 820 6 840 7 845

Tab. č. 10: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a plný invalidní důchod v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 206 951 1 768 2 826 3 926 5 243 6 619 8 027 9 435 Zdroj: vlastní práce

0 555 1 560 2 580 3 585 4 605 5 610 6 630 7 635

I po zavedení těchto dvou slev na dani z příjmů fyzických osob se jeví jako výhodnější zdaňovací období 2008. Slevy na poplatníka, pobírá-li invalidní důchod se sice ve zdaňovacím období 2008 oproti období 2007 zvýšily, ale toto zvýšení v porovnání s ostatními není tak významné.

Další slevou na dani z příjmů fyzických osob, kterou lze podle § 35ba uplatnit je sleva na poplatníka, je-li držitelem průkazu ZTP/P, tato sleva činí: •


•


37

Tab. č. 11: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a průkaz ZTP/P v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 0 401 1 218 2 276 3 376 4 693 6 069 7 477 8 885 Zdroj: vlastní práce

0 0 635 1 655 2 660 3 680 4 685 5 705 6 710

Ve zdaňovacím období 2007 byla tato sleva, z těch které jsou uvedené v § 35 ba, největší. V období 2008 už to tak není, tato sleva byla sice spolu s ostatními navýšena, ale ne o tolik jako např. sleva na poplatníka. I tomto případě se zdaňovací období 2008 jeví jako výhodnější.

Pokud se poplatník daně z příjmů fyzických osob soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, má nárok na slevu: •


•


Tab. č. 12: Zálohy na daň po odečtení slevy na poplatníka a studium v Kč Záloha na daň po Záloha na daň po slevách 2007 slevách 2008 256 1 001 1 818 2 876 3 976 5 293 6 669 8 077 9 485 Zdroj: vlastní práce

0 640 1 645 2 665 3 670 4 690 5 695 6 715 7 720

38

U této slevy na dani z příjmů fyzických osob jako i v případě pobírání invalidního důchodu

nedošlo

k velkému

nárůstu.

Zálohy na daň

jsou

jako

v každém

z předcházejících případů vyšší ve zdaňovacím období 2007.

4.3 Společné zdanění manželů Společné zdanění manželů bylo zavedeno v roce 2005. Jeho základním principem bylo umožnit manželům, kteří v domácnosti vyživují alespoň jedno dítě, aby mohli stanovit základ daně z příjmů fyzických osob tak, že bude dán u každého ve výši 50 % celkového společného základu daně. Toto opatření mělo podpořit zejména rodiny, kde jeden z rodičů nemá zdanitelný příjem, protože je na mateřské dovolené, nebo má malý příjem.

Manželé, žijící ve společné domácnosti mají 1 dítě. Jejích dílčí základy daně z příjmů fyzických osob jsou uvedeny v tabulce č. 13. Manžel má příjmy z podnikání podle § 7 ZDP a zaplatil pojistné 17 000 Kč na penzijní připojištění. Manželka má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a zaplatila pojistné 13 000 Kč na životní pojištění. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manžel.

V tabulce č. 14 je proveden výpočet daně z příjmů fyzických nejprve pro zdaňovací období 2007, kdy každý z manželů zdaňuje svůj příjem sám a také je zde proveden výpočet daně z příjmů ze společného základu daně manželů podle § 13a ZDP v roce 2007. V tabulce č. 15 je jejich daňová povinnost vypočítána podle pravidel období 2008.

Tab. č. 13: Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob v Kč DZD7 manžel 300 000 500 000 1 500 000 2 000 000 Zdroj: vlastní práce

DZD6 manželka 0 100 000 400 000 500 000

39

DZD celkem 300 000 600 000 1 900 000 2 500 000

Tab. č. 14: Výpočet daně z příjmů FO ve zdaňovacím období 2007 v Kč Daň z příjmů FO 2007 manžel manželka celkem 37 462 0 37 462 98 508 3 360 101 868 418 508 72 188 490 696 578 508 104 188 682 696 Zdroj: vlastní práce

Společné zdanění manželů 2007 manžel manželka celkem 4 631 10 631 15 262 37 337 43 337 80 674 242 348 248 348 490 696 338 348 344 348 682 696

Tab. č. 15: Výpočet daně z příjmů FO ve zdaňovacím období 2008 v Kč Daň z příjmů FO 2008 manžel manželka celkem 7 830 0 7 830 37 830 0 37 830 187 830 33 360 221 190 262 830 48 360 311 190 Zdroj: vlastní práce

Graf č. 6: Daň z příjmů fyzických osob za manžele Daň z příjmů FO 2007

Společné zdanění manželů 2007

Daň z příjmů 2008

Daň celkem v Kč

800 000 600 000 400 000 200 000 0 300 000

600 000

1 900 000

2 500 000

DZD celkem v Kč


Jak vypovídá graf č. 6 daňová povinnost obou manželů je nejmenší při výpočtu daně z příjmů fyzických osob podle pravidel zdaňovacího období 2008. Z tohoto výsledku je patrné, že výpočet přes institut společného zdanění manželů je zbytečný, a proto byl zrušen. Při porovnání výsledků výpočtu ve zdaňovacím období 2007 nám vyplývá, že společné zdanění manželů bylo výhodné v prvních dvou případech, kdy byly příjmy obou manželů nižší. V dalších dvou případech jsou výsledky výpočtu (kdy každý daní svůj příjem sám a kdy je použito společné zdanění manželů) stejné.

40

4.4 Komplexní příklad na OSVČ Pan Jan Marek vlastní obchod s domácími potřebami (živnostenský list). Žije ve společné domácnosti s manželkou Ivou, která nemá vlastní příjmy. Mají dvě děti, mladší Petra (17 let) studuje střední školu a starší Jiří (27) studuje na vysoké škole.

Jeho hospodářský výsledek před zdaněním činil 750 000 Kč. •

účetní odpisy 125 000 Kč

•

daňové odpisy 148 000 Kč

•

zaplatil penále 10 000 Kč

•

výdaje na reprezentaci 5 000 Kč

•

výše sociálního pojištění činila 22 300 Kč

•

výše zdravotní pojištění činila 11 630 Kč

Dále ještě pracoval na pracovní smlouvu, získal hrubou mzdu 56 000 Kč.

V průběhu roku daroval 25 000 Kč na humanitární účely. Zaplatil pojistné 10 240 Kč na penzijní připojištění a pojistné 14 000 Kč na životní pojištění.

Úroky na jeho podnikatelském účtu byly 2 600 Kč. Získal také dividendy 8 900 Kč z majetkového podílu na akciové společnosti a 12 000 Kč jako výhru v loterii.

Nejprve musíme zjistit dílčí základy daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP), z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP) a z kapitálového majetku (§ 8 ZDP). Postupem, který již byl zmíněn v kapitole 4. 1 upravíme hrubou mzdu na dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při výpočtu dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti musí být hospodářský výsledek před zdaněním upraven o částky, které jej zvyšují nebo snižují. Hospodářský výsledek zvyšují výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze pro daňové účely uznat (dle § 25 ZDP). V tomto případě, jsou to penále, výdaje na reprezentaci, dary a ve zdaňovacím období 2008 také sociální a zdravotní pojištění. Hospodářský výsledek musíme také upravit o rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy (v tomto případě jsou daňové odpisy vyšší a tak o tento

41

rozdíl hospodářský výsledek snížíme). Z hospodářského výsledku odečteme také příjmy, které jsou jiným dílčím základem daně (v tomto případě úroky na podnikatelském účtu). Dílčím

základem

daně

z kapitálového

majetku

jsou

pouze

úroky

na

podnikatelském účtu (dle § 8 odst. 1g ZDP). Ostatní příjmy jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36 ZPD).

Úprava HV na DZD 2007: 750000 − 23000 − 2600 + 10000 + 5000 + 25000 = 764400 Kč

Úprava HV na DZD 2008: 750000 − 23000 − 2600 + 10000 + 5000 + 25000 + 22300 + 11630 = 798300 Kč Tab. č. 16: Výpočet daně z příjmů fyzických osob OSVČ v Kč Daň 2007 49 000 764 400 2 600

Daň 2008 75 600 798 330 2 600

ZD Nezdanitelné části ZD (§ 15 ZDP) - dar - pojistné na penz. připojištění - pojistné na životní pojištění

816 000

876 530

25 000 4 240 12 000

25 000 4 240 12 000

ZD ZD zaok.

774 760 774 700

835 290 835 200

Daň z příjmů FO Slevy na dani - sleva na poplatníka - sleva na manželku - sleva na dítě Daň z příjmů FO Zdroj: vlastní práce

203 132

125 280

7 200 4 200 6 000 185 732

24 840 24 840 10 680 64 920

DZD6 DZD7 DZD8

42

Zvláštní sazba daně Tab. č. 17: Zvláštní sazba daně z příjmů fyzických osob v Kč

dividendy výhra v loterii

Daň 2007 8 900 12 000

Daň 2008 8 900 12 000

1 335 2 400 3 735

1 335 1 800 3 135

Daň z dividendy Daň z výhry v loterii ∑daně z příjmů FO Zdroj: vlastní práce

Po výpočtu se jeví jako výhodnější zdaňovací období 2008, kde pan Marek zaplatí daň z příjmů fyzických osob ve výši 64 920 Kč (oproti tomu v období 2007 zaplatí 185 732 Kč). To je dáno zejména změnou sazby daně z příjmů fyzických osob (§ 16 ZDP). V období 2007 je základ daně zdaněn klouzavě progresivní sazbou (32 %) a v období 2008 jednotnou sazbou daně (15 %). Na výpočet mají samozřejmě vliv i zvýšené slevy na této dani. Při výpočtu zdanění příjmů z kapitálového majetku, které jsou zdaněné zvláštní sazbou daně, se liší pouze sazba daně u výhry z loterie (ve zdaňovacím období 2007 byla 20 % a v období 2008 jsou již všechny sazby sjednoceny na jednu, a to 15 %).

4.5 Komplexní příklad na výpočet daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Paní Hrubá pracuje jako zástupkyně vedoucí v obchodě. Je vdaná, má 2 dospělé studující děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění.

Měsíčně dostává časovou mzdu doplněnou o prémie, dále se její mzda skládá z osobního ohodnocení a odměny z fondu vedoucího. Za pracovní soboty dostává příplatek. V březnu, červnu a červenci čerpala dovolenou. V říjnu byla nemocná (dávky nemocenského pojištění vyplácí přímo zaměstnavatel). V prosinci dostala mimořádnou odměnu ve formě peněžních poukázek na nákup. Mzda za jednotlivé měsíce je uvedena v tabulkách č. 18 a 19. V tabulkách č. 20 až 23 je proveden výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v daných zdaňovacích obdobích a konečná výše zálohy je pak porovnána v grafech

č. 7 a 8.

43

Tab. č. 18: Mzda v jednotlivých měsících v Kč I

Základní časová mzda Prémie Dovolená Fond vedoucího Osobní ohodnocení Soboty Naturálie Hrubý příjem ZP ZP - zaměstnavatel SP SP - zaměstnavatel Dávky nemoc. poj. Zdroj: vlastní práce

Leden 9 500 4 085 0 840 0 316 0 14 741 664 1 327 1 180 3 833 0

Únor 9 500 4 750 0 0 0 168 0 14 418 649 1 298 1 154 3 749 0

Březen 7 435 3 941 3 994 0 1 600 252 0 17 222 775 1 550 1 378 4 478 0

Duben 9 500 4 845 0 766 800 168 0 16 079 724 1 448 1 287 4 181 0

Květen 8 500 6 630 0 0 750 168 0 16 048 723 1 445 1 284 4 173 0

Červen 6 954 5 841 2 826 0 600 168 0 16 389 738 1 476 1 312 4 262 0

Tab. č. 19: Mzda v jednotlivých měsících v Kč II

Základní časová mzda Prémie Dovolená Fond vedoucího Osobní ohodnocení Soboty Naturálie Hrubý příjem ZP ZP - zaměstnavatel SP SP - zaměstnavatel Dávky nemoc. poj. Zdroj: vlastní práce

Červenec 5 262 3 052 5 992 0 375 84 0 14 765 665 1 329 1 182 3 839 0

Srpen 8 500 6 800 0 0 750 168 0 16 218 730 1 460 1 298 4 217 0

Září 8 500 7 140 0 0 750 252 0 16 642 749 1 498 1 332 4 327 0

Říjen Listopad Prosinec 4 250 8 500 8 500 3 230 8 840 10 965 0 0 0 0 0 0 375 750 750 0 172 272 0 0 6 900 7 855 18 262 27 387 354 822 1 233 707 1 644 2 465 629 1 461 2 191 2 043 4 749 7 121 5 040 0 0

Výpočet zálohy na daň 2007 Tab. č. 20: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 v Kč I

Základ pro zálohu Základ pro zálohu zaok. Záloha na daň - sleva na poplatníka - sleva na děti Záloha na daň Čistý příjem Zdroj: vlastní práce

Leden 12 897 12 900 1 744 600 1 000 144 12 753

Únor 12 615 12 700 1 706 600 1 000 106 12 509

44

Březen 15 069 15 100 2 162 600 100 562 14 507

Duben 14 068 14 100 1 972 600 1 000 372 13 696

Květen 14 041 14 100 1 972 600 1 000 372 13 669

Červen 14 339 14 400 2 029 600 1 000 429 13 910

Tab. č. 21: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 v Kč II Červenec Základ pro zálohu 12 918 Základ pro zálohu zaok. 13 000 Záloha na daň 1 763 - sleva na poplatníka 600 - sleva na děti 1 000 Záloha na daň 163 Čistý příjem 12 755 Zdroj: vlastní práce

Srpen 14 190 14 200 1 991 600 1 000 391 13 799

Září 14 561 14 600 2 067 600 1 000 467 14 094

Říjen Listopad Prosinec 6 872 15 979 23 963 6 900 16 000 24 000 828 2 333 4 201 600 600 600 1000 1 000 1 000 -772 733 2 601 12 684 15 246 21 362

Výpočet zálohy na daň 2008 Tab. č. 22: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008 v Kč I

Základ pro zálohu Základ pro zálohu zaok. Záloha na daň - sleva na poplatníka - sleva na děti Záloha na daň Čistý příjem Zdroj: vlastní práce

Leden 19 901 20 000 3 000 2 070 1 780 -850 13 747

Únor 19 465 19 500 2 925 2 070 1 780 -925 14 540

Březen 23 250 23 300 3 495 2 070 1 780 -355 15 424

Duben 21 708 21 800 3 270 2 070 1 780 -580 14 648

Květen 21 666 21 700 3 255 2 070 1 780 -595 14 636

Červen 22 127 22 200 3 330 2 070 1 780 -520 14 859

Tab. č. 23: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008 v Kč II Červenec Základ pro zálohu 19 933 Základ pro zálohu zaok. 20 000 Záloha na daň 3 000 - sleva na poplatníka 2 070 - sleva na děti 1 780 Záloha na daň -850 Čistý příjem 13 768 Zdroj: vlastní práce

Srpen 21 895 21 900 3 285 2 070 1 780 -565 14 755

45

Září 22 467 22 500 3 375 2 070 1 780 -475 15 036

Říjen Listopad Prosinec 10 605 24 655 36 973 10 700 24 700 37 000 1 605 3 705 5 550 2 070 2 070 2 070 1 780 1 780 1 780 -1 780 -145 1 700 8 652 16 124 22 263

Graf č. 7: Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 I

Zálohy na daň v Kč

1 000 500 0 -500 -1 000 Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen Měsíce

Zálohy na daň 2007



Graf č. 8: Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 II

Zálohy na daň v Kč

3000 2000 1000 0 -1000 -2000 Červenec

Srpen

Říjen

Září


Listopad

Prosinec Měsíce



Ve zdaňovacím období 2007 platí paní Hrubá téměř ve všech měsících zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, největší v prosinci, což je způsobeno získáním mimořádná odměny. Jen v měsíci říjnu, kdy byla nemocná, dostala 772 Kč jako daňový bonus. Naopak v období 2008 dostala téměř ve všech měsících daňový bonus (v měsíci říjnu dokonce 1700 Kč), kromě měsíce prosince. Z celkového pohledu je výpočet záloh na dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle roku zdaňovacího období 2008 jasně výhodnější, což je způsobeno změnou sazby daně a samozřejmě hlavně zvýšením slev na dani. Ve většině

46

měsíců zdaňovacího období 2007, kromě října, byla klouzavě progresivní sazba daně 19 %, zatímco v období 2008 byla jednotná sazba daně 15 %.

Roční zúčtování daně pro zdaňovací období 2007 a 2008 Tab. č. 24: Roční zúčtování daně v Kč

Celkový hrubý příjem Celkem ZP Celkové ZP - zaměstnavatel Celkem SP Celkové SP - zaměstnavatel Základ daně Pojistné na ŽP Základ daně Základ daně zaok. Daň - sleva na poplatníka - sleva na děti Daň

2007 196 026 8 826 17 647 15 688 50 972

2008 196 026 8 826 17 647 15 688 50 972

171 512 3 883 167 629 167 600 23 360 7 200 12 000 4 160

264 645 3 883 260 762 260 700 39 105 24 840 21 360 -7 095

6 340 772 -1 408

1 700 7 640 -1 155

Zaplaceno na zálohách Daňový bonus Rozdíl (+/-) Zdroj: vlastní práce

Podle ročního zúčtování daně ve zdaňovacím období 2007 paní Hrubá zaplatila daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 4 160 Kč. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku zaplatila na zálohách na tuto daň 6 340 Kč a dostala daňový bonus 772 Kč, musí jí být vráceno 1 408 Kč. V období 2008 zaplatila paní Hrubá na zálohách pouze 1 700 Kč a dostala daňový bonus 7 640 Kč. Podle ročního zúčtování by měla dostat daňový bonus 7 095 Kč, a proto jí musí být ještě 1 155 Kč vráceno. I z tohoto výpočtu je jasné, že výpočet podle zdaňovacího období 2008 vychází výhodněji.

47

5 Diskuze Cílem této práce bylo srovnání daňových reforem platných od zdaňovacích období 2006 a 2008 z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Jednotlivé změny, které v těchto reformách proběhly jsou popsány v teoretické části této práce a ty nejvýznamnější jsou zahrnuty i v praktické části (zde jsou výpočty provedeny pro zdaňovací období 2007 a 2008).

Změny ve výpočtu základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou jednou z nejvýraznějších. V teoretické části jsou tyto změny popsány a v praktické části jsou ukázány změny na výpočtu základu pro zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků z hrubé měsíční mzdy poplatníka ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008. Jak vyplývá z tohoto výpočtu, základ pro zálohu na daň z příjmů ze závislé

činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období 2008 je daleko vyšší než v období 2007. Ve zdaňovacím období 2007 byla možnost si hrubou mzdu snížit o pojistné placené zaměstnancem (12,5 % HM), zatímco v období 2008 se hrubá mzda musela pro výpočet základu pro zálohu na daň ještě zvýšit o pojistné placené za zaměstnance zaměstnavatelem (což činí 35 % HM). Podle tohoto ustanovení by mohlo být špatně usuzováno, že se zvýší daňové zatížení poplatníků o velké částky. Tato změna je ale vykompenzována změnou sazby daně z příjmů fyzických osob a také změnou slev na této dani. Další velmi výraznou změnou od zdaňovacího období 2008 je změna sazby daně z příjmů fyzických osob. Zatímco do konce roku 2007 byla sazba této daně progresivně klouzavá, od 1. 1. 2008 se uplatňuje jednotná sazba daně ve výši 15 %. Tato změna se prolíná ve všech příkladech v praktické části této práce. Touto změnou došlo k nárůstu sazby daně z příjmů fyzických osob u skupiny poplatníků, kteří doposud patřili do prvního pásma progresivně klouzavé sazby a platili daň pouze 12 %. U ostatních pásem se sazby snížily. Jak je vidět z tabulky č. 6 záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků byla vždy ve zdaňovacím období 2008 vyšší nežli v období 2007. Ale vzhledem k tomu, že se při výpočtu daně budou vždy odečítat slevy na této dani, konečná výše daně se ještě změní. V obou daňových reformách došlo k nějakým změnám v oblasti slev na dani z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2006 byla většina těchto slev teprve

48

zavedena, když došlo ke transformaci některých nezdanitelných částí základu daně do slev na dani. Od zdaňovacího období 2008 došlo k nárůstu těchto slev. Například sleva na poplatníka se zvýšila více než 3krát oproti roku 2006. K ještě výraznějšímu nárůstu došlo u slevy na manželku, která se vyrovnala slevě na poplatníka (tato sleva se zvýšila téměř 6krát). Nárůst slev na dani měl velký význam při výpočtu daně z příjmů i při výpočtu zálohy na tuto daň. Zatímco se do této doby jevily výpočty daně výhodněji pro zdaňovací období 2007, zvýšením slev na dani se to rapidně změnilo a ve všech případech v příkladě v části 4. 2 této práce vycházelo období 2008 daleko výhodněji. Od zdaňovacího období 2008 došlo také ke zrušení některých ustanovení o výpočtu daně. Zrušen byl institut společného zdanění manželů, který byl v platnosti od zdaňovacího období 2005. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení bylo zavedeno při výpočtu daně z příjmů fyzických osob podle klouzavě progresivní sazby daně k zlepšení daňového zatížení manželů, bylo se zavedením jednotné sazby daně shledáno, že je již zbytečné. Tomu nasvědčuje i výsledek výpočtu příkladu na toto ustanovení, kde vychází výpočet podle zdaňovacího období 2008 daleko výhodněji než výpočet pro období 2007. V praktické části byly nakonec provedeny výpočty komplexních příkladů na OSVČ a na poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při výpočtu příkladu na OSVČ nebyly shledány výraznější rozdíly ve výpočtu. Zde byla zmíněna i další změna od zdaňovacího období 2008, a to sjednocení sazby srážkové daně na 15 %. I zde vycházelo období 2008 lépe. V příkladu na výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou shrnuty nejvýznamnější změny zdaňovacího období 2008 pro tyto příjmy, a to hlavně výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, sazba této daně a slevy na tuto daň. Jak lze vidět i z tohoto příkladu, zdaňovací období 2008 vycházelo výhodněji než období 2007. V daných daňových reformách došlo i k mnoha dalším změnám (jsou popsány v teoretické části), které nebyly již tak výrazné. Například v zdaňovacím období 2006 došlo ke změně procent paušálních výdajů, ale vzhledem k tomu, že v období 2008 jsou tyto výdaje pořád stejné nebylo nutné provádět srovnání.

V době tvorby této bakalářské práce již ministerstvo financí České republiky připravuje další daňovou reformu, která by měla nabýt účinnosti 1. 1. 2010 (pokud však bude

49

projednávání trvat déle, může se jednat až o 1. 1. 2011). Hlavním cílem této reformy by mělo být snížení administrativní zátěže pro poplatníky a pro daňovou správu.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisu, a zákon

č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, by měly být zrušeny a nahrazeny jedním novým zákonem. Toto by mělo hlavně vést k zlepšení orientace v zákoně a ke zvýšení jeho přehlednosti, protože „starý“ zákon byl již mnohokrát novelizován. Nově připravovaný zákon by měl přinést mnoho změn v oblasti daně z příjmů.

Část zákona, která se bude týkat daně z příjmů fyzických osob se bude členit na: •

vymezení pojmů výhradně pro fyzické osoby (daňová evidence, obchodní majetek, hodnota pohledávky),

•

příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob,

•

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,

•

příjmy z ekonomické činnosti,

•

ostatní příjmy,

•

ustanovení pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob,

•

nezdanitelné části základu daně,

•

položky odčitatelné od základu daně pouze pro fyzické osoby,

•

sazba daně z příjmů fyzických osob,

•

slevy na dani pouze pro fyzické osoby.

Příjmy daně z příjmů fyzických osob budou nově rozděleny jen do 3 skupin. První skupina by měla zahrnovat příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, druhá skupina příjmy z ekonomické činnosti a třetí skupina ostatní příjmy. Tato změna by neměla mít velký význam při výpočtu daně z příjmů fyzických osob, pouze místo 5 dílčích základů daně budeme počítat pouze 3. Předmětem daně z příjmů budou v důsledku zrušení daně dědické a darovací i příjmy získané děděním a darováním. V současné době je od daně dědické osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. A od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, taktéž u těchto osob. Takže převedení těchto příjmů do daně z příjmů fyzických osob, pro tyto osoby

50

není podstatné, protože i zde by mělo jít o osvobozené příjmy. U osob zařazených ve III. skupině je to ovšem něco jiného. Zde je v současnosti uplatňována klouzavě progresivní sazba jak u daně dědické, tak i u daně darovací, která začíná na 7 % a postupně se zvyšuje až na 40 %. Zda je toto převedení výhodné bude jasné, až budou známy větší podrobnosti o novém zákoně o daních z příjmů. Bude jistě záležet na sazbě daně z příjmů fyzických osob. Novinkou bude, že i u těchto příjmů bude možno snížit si základ daně o nezdanitelné části a daň o slevy na dani. Příjmy, které budou od daně z příjmu osvobozeny, budou rozděleny na příjmy obecné a zvláštní. Nově budou osvobozeny i příjmy z prodeje uměleckých děl a sbírek. Příjmy z prodeje nemovitého majetku budou osvobozeny pouze v případě, že půjde o prodej majetku k bydlení poplatníka. Kapitálové zisky budou popsány jako rozdíl mezi příjmy z prodeje cenných papírů a podílů ve společnostech a s nimi souvisejícími výdaji a budou u fyzických osob zdaněny, jen když za zdaňovací období přesáhnou

částku 60 000 Kč za rok.

Vymezení příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků bude jako doposud. V této

části budou také uvedeny příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob pro poplatníka, který je zaměstnancem. Příjmy, které budou pro zaměstnance osvobozeny budou redukovány. Zavedením pojmu super hrubá mzda se výpočet základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků zkomplikoval, tento proces by měl být dokončen a základem daně bude pouze mzda (minus odčitatelné položky). Toto by měla hlavně vést ke splnění cíle zjednodušení způsobu zdaňování těchto příjmů a zmenšení administrativní zátěže daňových subjektů i správce daně. Pokud bude dílčím základem daně ze závislé činnosti a funkčních požitků pouze mzda, dojde opět ke snížení tohoto dílčího základu daně oproti dílčímu základu daně počítaného podle zdaňovacího období 2008. Do příjmů z ekonomické činnosti budou patřit příjmy, které jsou nyní zahrnuty do § 7 ZDP a do § 9, tedy příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a příjmy z pronájmu. Základ daně zde bude stanoven u poplatníků, kteří vedou účetnictví, v závislosti na hospodářském výsledku a v ostatních případech bude základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji. Mezi ostatní příjmy se nově zařadí i příjmy, které doposud patří do § 8 ZDP (tedy příjmy z kapitálového majetku), u kterých se ve většině případů uplatní daň vybíraná srážkou. Základem daně zde budou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich 51

dosažení a příjmy u kterých není možno výdaje uplatnit, tak jak stanoví i současná úprava. Tímto se v podstatě mnoho nezmění, jen že dílčím základem z ekonomické

činnosti bude součet dílčího základu z podnikání a jiné samostatné činnosti a dílčího základu z pronájmu. A že do dílčího základu z ostatních příjmu se zařadí i dílčí základ daně z kapitálového majetku.

Základem daně z příjmů fyzických osob bude součet jednotlivých dílčích základů daně. Je cílem, aby základ daně bylo možno použít jak pro výpočet daně z příjmů, tak i pro oblast sociálního a zdravotního pojištění. Není ale jisté zda bude možné vyloučit rozdíly mezi vyměřovacími základy pro zdravotní a sociální pojištění a základem daně z příjmů. Daňový subjekt má daň povinnost zaplatit a „nic“ z toho nemá, zatímco když dojde k zaplacení pojistného na zdravotní a sociální pojištění má občan právní nárok na různá plnění. I tato změna by měla vést ke snížení administrativní zátěže, mělo by být dokonce zavedeno pouze jedno výběrní místo. Jako alternativa k diskuzi je navrženo nahradit sociální pojištění daní z příjmů, přičemž by se samozřejmě musela zvýšit její sazba. Základ daně se bude snižovat o základní nezdanitelnou část na poplatníka a dále o nezdanitelné části základu daně, které se budou vztahovat k dalším skupinám poplatníků. Stejně bude řešena i nezdanitelná část na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. Tímto se způsob výpočtu základu daně z příjmů vrací zpět do zdaňovacích období před období 2006, kdy byly tyto nezdanitelné části transformovány na slevy na dani. Jaký to bude mít přesně dopad zatím nelze vyjádřit, protože není jasné jak budou tyto nezdanitelné části vysoké. Dále si bude možno snížit základ daně jako doposud o odpočet na bytovou výstavbu, příspěvek na penzijní připojištění a pojistné na soukromé životní pojištění.

Daň z příjmů fyzických osob bude stanovena jednou sazbou daně s tím, že určitá míra progresivity bude zachována v základu daně uplatněním nezdanitelných částí základu daně podle nároku poplatníka. Pokud by došlo ke zrušení sociálního pojištění byly by sazby daně dvě, a to sazba základní a sazba snížená, tyto sazby by pak musely být degresivní. Což znamená, že z vyššího základu daně by se platila nižší daň.

Další ustanovení, které se budou týkat fyzických osob budou v části Společná ustanovení. Zde bude vysvětlen i pojem základ daně pro fyzické osoby, které provádějí 52

ekonomickou činnost a pro právnické osoby. Základním údajem, ze kterého bude sestavován základ daně, je jako dosud hospodářský výsledek vykázaný podle českých účetních předpisů. Tento výsledek bude i nadále upravován o částky, které zvyšují nebo snižují hospodářský výsledek. Dojde k rozšíření počtu položek, které nelze daňově uznat. To se promítne do omezení počtu položek dosud uváděných v § 24 odst. 2 ZDP. Při stanovení dílčího základu daně z ekonomické činnosti by se tedy mělo postupovat podobně jako dnes u dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné

činnosti. Zda budou zavedené změny daňově neuznatelných výdajů znamenat zlepšení orientace není zatím jisté. Bylo by ale dobré brát v úvahu také to, že poplatníci daně z příjmů jsou již na zavedený způsob zpracování zákona zvyklí.

Změny se budou týkat i odpisování hmotného majetku, kde by měla být možnost výběru mezi individuálním nebo skupinovým odpisováním. Individuální odpisování je v podstatě to, co platí teď, i dále bude možno zvolit mezi odpisováním rovnoměrným nebo zrychleným. U majetku, který bude pořízen nebo vyřazen v průběhu zdaňovacího období, budou roční odpisy přepočítávány na měsíční tak, aby bylo možné uplatnit odpisy za počet měsíců, po které byl majetek skutečně užíván. Jako skupinové odpisování je zvažováno, že bude možno odpisovat hmotný majetek ve skupině s jednotnou odpisovou sazbou, která se uplatní na celkovou zůstatkovou cenu skupiny. Toto bude vhodné pro ty poplatníky, kteří mají hmotný majetek obdobného charakteru. Majetek vyjmutý ze skupinového odpisování, by byl odpisován individuálně. Druhou variantou je, že vymezený hmotný majetek by se odpisoval pouze ve skupině, bez možnosti zvolit si individuální odpisování. Toto ustanovení zvětšuje volnost výběru poplatníka daně z příjmů. Zavedením skupinového odpisování hmotného majetku se sníží administrativní náročnost hlavně při velkém množství majetku obdobné povahy. Když již nebude potřeba každý majetek odpisovat samostatně. Zaleží také na tom, které varianta skupinového odpisování bude zavedena. Rozdíl mezi variantami je v tom, že v 1. variantě si můžou poplatníci zvolit mezi skupinovým a individuálním odpisováním, zatímco ve 2. variantě je skupinový způsob povinný.

Tato reforma daňového systému je teprve předkládána k diskuzi, která potrvá do června 2008. Podle přijatých návrhů budou poté provedeny náležité změny. Zda tato reforma někdy vstoupí v platnost není zatím jisté. Vše se zatím jen projednává a plánované 53

datum účinnosti 1. 1. 2010 je ještě daleko. V potaz se také musí brát volby do poslanecké sněmovny, které se budou konat v roce 2010. Takže by se také mohlo stát, že tato reforma bude sice účinná od zdaňovacího období 2010, ale v případě, že by současná vláda volby nevyhrála, nemusela by platit dlouhou, protože opozice jistě má na tyto změny úplně jiný názor.

54

6 Závěr Zdaňování příjmů fyzických osob je v poslední době v České republice často zmiňovaným tématem. Téměř každé dva roky dochází k nějakým změnám v této oblasti. Tato práce se zabývá komparací daňových reforem ve zdaňovacích obdobích 2006 a 2008, ale je zde také zmíněna připravovaná reforma, která je plánována na zdaňovací období 2010. V teoretické části této práce byly popsány hlavní změny, které proběhly v již zmíněných daňových reformách. Daňová reforma ve zdaňovacím období 2008 přinesla více podstatných změn nežli reforma v období 2006. V praktické části práce byla provedena komparace některých ustanovení o dani z příjmů fyzických osob. Ze všech výpočtů, které byly provedeny vychází výhodněji pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob postup výpočtu této daně podle pravidel, které byly zavedeny reformou účinnou od 1. 1. 2008.

Změny daně z příjmů fyzických osob od zdaňovacího období 2008 patří mezi nejvýznamnější, nejsou ale jedinými, které se od tohoto období začaly uplatňovat. Reforma proběhla i v oblasti daně z přidané hodnoty, kde došlo k nárůstu snížené sazby daně z 5 na 9 %. To znamenalo zvýšení cen u zboží a služeb, které podléhají této sazbě. A to jsou zejména potraviny, knihy, farmaceutické výrobky, zdravotnické prostředky, doprava cestujících, kulturní činnost a mnoho dalších. Od 1. 1. 2008 byly také nově zavedeny tzv. ekologické daně, což jsou daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Změny se udály i u daně darovací a dědické, kdy bylo nabytí majetku děděním u II. skupiny osvobozeno a osvobozeno bylo také nabytí majetku darováním mezi osobami, které patří do I. a II. skupiny. Velmi diskutovaným tématem se také stalo zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Od 1. 1. 2008 se můžeme setkat se 4 základními typy poplatků, a to 30 Kč za návštěvu lékaře, 30 Kč za výdej léků na předpis, 90 Kč za návštěvu pohotovosti a 60 Kč za jeden den pobytu v nemocnici. I když se zdaňovací období 2008 z pohledu daně z příjmů fyzických osob jeví jako výhodnější než období předcházející, není tomu bohužel tak v ostatních oblastech. S přihlédnutím k již zmíněným změnám, které mají většinou negativní dopad na kapsy občanů České republiky je jasné, že výdaje domácností budou spíše stoupat nežli klesat.

55

7 Literatura 7.1 Publikace 1. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky.1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0.

2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a Politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.

3. LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1.

4. LENÁRTOVÁ, G. Daňové systémy. 1. vyd. Bratislava: EKONÓM, 2004. 264 s. ISBN 80-225-1742-9.

5. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2006, úplná znění platná k 1. 1. 2006. 14. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. 172 s. ISBN 80-247-1581-3.

6. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2007, úplná znění platná k 1. 1. 2007. 15. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2087-6.

7. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2008, úplná znění platná k 1. 1. 2008. 16. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

8. SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

a zákon o daních z příjmů. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 324 s. ISBN 80-7357-160-9.

9. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 248 s. ISBN 80-7179-413-9.

10. VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2006 praktický průvodce. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. 216 s. ISBN 80-247-1577-5.

56

7.2 Internetové zdroje 11. BUSINESS CENTER CZ. Změny v zákoně o daních z příjmů novelou

č. 545/2005 Sb..[on-line]. [cit. 2008-02-06]. Dostupné z: .

12. BUSINESS INFO. CZ. Estonsko: Finanční a daňový sektor. [on-line]. [cit. 2008-0320]. Dostupné z: .

13. BUSINESS INFO. CZ. Německo: Finanční a daňový sektor. [on-line]. [cit. 200803-20].

Dostupné

z:

danovy-sektor/5/1000636/>.

14. BUSINESS INFO. CZ. Slovensko: Finanční a daňový sektor. [on-line]. [cit. 200803-20].

Dostupné

z:

danovy-sektor/5/1000797/>.

15. FINANČNÍ NOVINY. Superhrubá daňová reforma? [on-line]. [cit. 2007-12-23]. Dostupné z: .

16. MINISTERSTVO FINANCÍ. Reforma daňového systému 2010. [on-line]. [cit. 2008-05-01]. Dostupné z: .

17. PODNIKATEL. CZ. Daň z příjmů fyzických osob po reformě: Všichni stejně? [on-line]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné z: .

18. SAGIT.

Daňové

pojmy.

[on-line].

[cit.

2007-12-11].

.

57

Dostupné

z:

8 Seznam zkratek, tabulek, grafů a schémat 8.1 Zkratky ČR

Česká republika

ČSR

Československá republika

DPFO

daň z příjmů fyzických osob

DPH

daň z přidané hodnoty

DZD

dílčí základ daně

DZD6

dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků

DZD7

dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

DZD8

dílčí základ daně z kapitálového majetku

EU

Evropská unie

FO

fyzická osoba

HDP

hrubý domácí produkt

HM

hrubá mzda

HV

hospodářský výsledek

Kč

korun českých

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

SP

sociální pojištění

ZD

základ daně

ZDP

zákon o daních z příjmů

ZP

zdravotní pojištění

58

8.2 Tabulky Tab. č. 1: Srovnání daní České republiky před a po reformě k 1. 1. 1993 Tab. č. 2: Sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2006 v Kč Tab. č. 3: Velikost slev na dani 2006 a původní nezdanitelné částky v Kč Tab. č. 4:Výpočet základu pro výpočet zálohy daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 v Kč Tab. č. 5: Výše slev na dani z příjmů FO ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 v Kč Tab. č. 6 Výpočet zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka v Kč Tab. č. 7: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na 1 dítě v Kč Tab. č 8: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na manželku v Kč Tab. č. 9: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a částečný invalidní důchod v Kč Tab. č. 10: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a plný invalidní důchod v Kč Tab. č. 11: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a průkaz ZTP/P v Kč Tab. č. 12: Zálohy na daň po odečtení slevy na poplatníka a studium v Kč Tab. č. 13: Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob v Kč Tab. č. 14: Výpočet daně z příjmů FO ve zdaňovacím období 2007 v Kč Tab. č. 15: Výpočet daně z příjmů FO ve zdaňovacím období 2008 v Kč Tab. č. 16: Výpočet daně z příjmů fyzických osob OSVČ v Kč Tab. č. 17: Zvláštní sazba daně z příjmů fyzických osob v Kč Tab. č. 18: Mzda v jednotlivých měsících v Kč I Tab. č. 19: Mzda v jednotlivých měsících v Kč II Tab. č. 20: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 v Kč I Tab. č. 21: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 v Kč II Tab. č. 22: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008 v Kč I Tab. č. 23: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008 v Kč II Tab. č. 24: Roční zúčtování daně v Kč

59

8.3 Grafy Graf č. 1: Základ daně pro zálohu ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 Graf č. 2: Slevy na dani z příjmů fyzický osob ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 Graf č. 3: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka Graf č. 4 Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na 1 dítě Graf č. 5: Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků po odečtení slevy na poplatníka a na manželku Graf č. 6: Daň z příjmů fyzických osob za manžele Graf č. 7: Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 I Graf č. 8: Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 a 2008 II

8.4 Schémata Schéma č. 1: Předmět daně z příjmů fyzických osob Schéma č. 2: Postup výpočtu dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 2007 Schéma č. 3: Postup výpočtu dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 2008

60

Komparace vybraných daňových reforem v České republice

Recommend Documents