Komparace postojů států NATO v kontextu krize na Ukrajině

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy

Komparace postojů států NATO v kontextu krize na Ukrajině magisterská práce

Ondřej Ekl

Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. UČO: 347948 Obor: Mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2013 Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem svoji magisterskou práci vypracoval samostatně pouze s použitím zdrojů uvedených v seznamu použitých zdrojů. 25. května 2015

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu své magisterské práce doc. PhDr. Zdeňku Křížovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................... 7 2. Deskriptivní část ................................................................................................... 11 2.1 Krize na Ukrajině ........................................................................................... 11 2.1.1 Konec asociační dohody.......................................................................... 12 2.1.2 Anexe Krymu .......................................................................................... 14 2.1.3 Ruská aktivita na východní Ukrajině ...................................................... 19 2.1.4 Snahy o mírové řešení konfliktu ............................................................. 21 2.1.5 Sestřelení letadla Malaysia Airlines ........................................................ 22 2.2 Definice parametrů ......................................................................................... 25 2.2.1 Míra protiruské rétoriky .......................................................................... 25 2.2.2 Ochota podílet se na odvetných opatřeních............................................. 26 2.2.3 Obava z přímého ohrožení ...................................................................... 26 2.3 Vymezení kategorií ........................................................................................ 28 2.3.1 Konceptuální rámec................................................................................. 28 2.3.2 Kategorie a jejich kritéria ........................................................................ 28 3. Analytická část ..................................................................................................... 30 3.1 Postoje členských států................................................................................... 30 3.1.1 Albánie .................................................................................................... 30 3.1.2 Belgie ...................................................................................................... 31 3.1.3 Bulharsko ................................................................................................ 32 3.1.4 Česká republika ....................................................................................... 33

3.1.5 Dánsko ..................................................................................................... 34 3.1.6 Estonsko .................................................................................................. 35 3.1.7 Francie ..................................................................................................... 37 3.1.8 Chorvatsko .............................................................................................. 38 3.1.9 Island ....................................................................................................... 39 3.1.10 Itálie ....................................................................................................... 40 3.1.11 Kanada ................................................................................................... 41 3.1.12 Litva ...................................................................................................... 42 3.1.13 Lotyšsko ................................................................................................ 44 3.1.14 Lucembursko ......................................................................................... 45 3.1.15 Maďarsko .............................................................................................. 45 3.1.16 Německo................................................................................................ 47 3.1.17 Nizozemsko ........................................................................................... 48 3.1.18 Norsko ................................................................................................... 48 3.1.19 Polsko .................................................................................................... 49 3.1.20 Portugalsko ............................................................................................ 51 3.1.21 Rumunsko.............................................................................................. 52 3.1.22 Řecko ..................................................................................................... 53 3.1.23 Slovensko .............................................................................................. 54 3.1.24 Slovinsko ............................................................................................... 55 3.1.25 Spojené státy ......................................................................................... 56 3.1.26 Španělsko .............................................................................................. 57

3.1.27 Turecko.................................................................................................. 58 3.1.28 Velká Británie ....................................................................................... 59 3.2 Shrnutí analýzy............................................................................................... 61 3.3 Kategorizace členských států ......................................................................... 63 3.4 Diskuse výsledků............................................................................................ 64 4. Závěr..................................................................................................................... 67 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 69 Primární zdroje ..................................................................................................... 69 Sekundární zdroje ................................................................................................. 76

1. Úvod Probíhající konflikt na Ukrajině je z hlediska evropské bezpečnosti jednou z nejvážnějších hrozeb od konce studené války. Samotná občanská válka není na evropské scéně ničím novým. Současná krize je závažná z jiného důvodu, a tím je zapojení Ruské federace do konfliktu, případně její přímý podíl na jeho rozdmýchání. Severoatlantická aliance hledala v devadesátých letech novou pozici v rámci mezinárodního systému. Přestože se jí podařilo jistým způsobem ukotvit svoje postavení, nynější situace na Ukrajině a ochlazení vztahů s Ruskem mohou důkladně prověřit smysl a jednotu aliance. Současná krize je jedinečnou příležitostí k ilustraci schopnosti NATO adekvátně reagovat na aktuální hrozby. Aliance ale není unitární aktér. Je to organizace složená z osmadvaceti států. Zatímco za studené války ji stmelovala vidina společného nepřítele, současné Rusko už takové představy nebudí. Úkolem této práce je poskytnout přehledný a komplexní obrázek o tom, jak moc se liší postoje členských zemí aliance vůči Rusku. Ukrajinská krize poskytuje ideální kontext pro takovou komparaci. Prvním cílem této práce je charakterizovat postoje všech členských zemí Severoatlantické aliance ve zmíněném kontextu. Po jeho dosažení by mělo být čtenáři jasné, jak se který člen NATO staví k Rusku a k jeho současné agresivní zahraniční politice na Ukrajině. Druhým cílem práce je členské státy kategorizovat. Roztřídění na základě výsledků analýzy umožní snadno porovnávat členské země, z nichž každá bude zařazena do kategorie odpovídající jejímu postoji. V souvislosti s cíli práce je stanovená následující hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou a v čem se liší postoje členských států NATO vůči Rusku v kontextu probíhající krize na Ukrajině? K jejímu zodpovězení práce využije tři dílčí podotázky: 1. Jak silnou rétoriku používají představitelé států NATO vůči Rusku? 2. Jak ochotné jsou členské státy podílet se na odvetných opatřeních mířených proti Rusku? 3. Vzbuzuje ruská politika obavu o vlastní bezpečnost u členských států NATO? 7

Odpovědi na tyto dílčí podotázky zprostředkují výsledné postoje členských států, které budou zároveň odpovědí na hlavní výzkumnou otázku. Diplomová práce má podobu interpretativního kvalitativního výzkumu. Postoje jednotlivých států jsou rozebrány „zevnitř“, na základě výpovědí odpovídajících vládních činitelů (především ministři zahraničí, premiéři nebo hlavy státu). Cílem je interpretovat jejich komentáře a oficiální prohlášení a „vyextrahovat“ z nich celkový postoj státu vůči Ruské federaci a její činnosti. Sběr dat je řešený formou analýzy dokumentů, přičemž hlavní důraz je kladen na oficiální stanoviska a prohlášení zmíněných činitelů zveřejněných na internetových stránkách příslušných institucí (Ministerstvo zahraničních věcí, Úřad vlády atd.). V některých případech jsou využita i prohlášení citované ve zpravodajství vydávaném světovými médii (Reuters, BBC, The Guardian atd.). K tomu dochází v případech, kdy není dostupné oficiální stanovisko, nebo když mají sdělení v médiích větší vypovídací hodnotu o postoji státu. Vyhodnocení dat probíhá částečně formou analýzy rétoriky vládních představitelů, u druhé výzkumné podotázky je však zkoumána i skutečná účast na sankčním režimu mířeném proti Rusku. Postoj každého státu je tak posouzen na základě rétoriky jeho politických představitelů. Toto zjednodušení má své limity zejména ve chvílích, kdy veřejnost s postojem své vlády nesouhlasí. Vzhledem k faktu, že jsou státy Severoatlantické aliance demokraciemi, se však vládní představitelé svým voličům zodpovídají a zároveň je reprezentují. Kromě toho je vláda tou institucí, která rozhoduje o směřování zahraniční politiky a o mezinárodním postavení státu. Kategorizace členských států je založena na komparativní typologii. Její užitečnost pro tento výzkum spočívá v tom, že rozděluje zkoumané objekty na základě rysu, který je pro všechny společný, avšak nabývá různých hodnot. Každá ze tří výzkumných podotázek má definovanou vlastní škálu těchto hodnot. Právě na jejich základě je vymezeno pět kategorií států. Vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací po konci studené války jsou frekventovaným akademickým tématem a článků věnujících se této oblasti je mnoho. Za všechny lze jmenovat příspěvek Stephena Blanka, který v roce

8

2010 rozebíral nastupující ochlazení vzájemných vztahů.1 Po vyvolání ukrajinské krize byl častým tématem debat spor o to, kdo nese za současný konflikt zodpovědnost. V tomto směru je snad nejvíce diskutovaným článek Johna Mearsheimera,

který

svalil

odpovědnost

za

probíhající

konflikt

na

Severoatlantickou alianci a Evropskou unii, protože až příliš zasahovaly do ruské sféry vlivu.2 Příspěvků, které by přímo rozebíraly postoj členských států NATO k současné krizi a k Rusku, už tolik není. Think-tank Congressional Research Service vydal článek, v němž autoři zkoumají reakci NATO na současnou krizi a v průběhu analýzy rozebírají i pozici členů Visegrádské čtyřky a pobaltských států. Na problematiku se ale dívají čistě z vojenského hlediska, politický postoj států nezkoumají.3 Článek od Dmitri Trenina, vydaný think-tankem Carnegie Moscow Center, se zase věnuje vlivu ukrajinské krize na obnovu globální rivality mezi Západem a Ruskem. Rozebírá počátky ukrajinského konfliktu a zmiňuje speciální pozici Turecka. Ostatním státům NATO se ale nevěnuje, protože se článek zaměřuje na globální dopady krize.4 Tato diplomová práce se na problematiku dívá z pohledu všech členů aliance a snaží se o komplexní analýzu jejich postojů, přičemž se věnuje i státům, které neleží „na frontové linii“. Jejím přínosem je ucelený přehled různých názorů uvnitř organizace, která se navenek snaží působit jednotně. Kategorizace států pak poskytuje užitečný nástroj pro rychlou orientaci v široké škále postojů, což může posloužit dalšímu výzkumu. Výzkum je rozdělen na dvě hlavní části. První z nich poskytuje deskriptivní a instrumentální základ pro pozdější analýzu a kategorizaci, kterým je věnována druhá část práce. Kapitola 2.1 Krize na Ukrajině

shrnuje dosavadní průběh

konfliktu, od konce listopadu 2013 až do začátku března 2015. Stanovit přesné hranice je nezbytné vzhledem ke skutečnosti, že ukrajinská krize je stále probíhajícím konfliktem. Smyslem kapitoly je definovat klíčové události, které slouží jako opěrné body pro následnou analýzu. Zároveň poskytuje užitečný přehled 1

Stephen J. Blank, „The NATO-Russia Partnership: A Marriage of Convenience or a Troubled Relationship?“ in NATO and the Issue of Russia, ed. Eduardo B. Gorman (New York: Nova Science Publishers, 2010). 2 John J Mearsheimer, „Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault,“ Foreign Affairs 93, no. 5 (2014): 77-89. 3 Paul Belkin, Derek E. Mix and Steven Woehrel, NATO: Response to the Crisis in Ukraine and Security Concerns in Central and Eastern Europe, (Congressional Research Service, 2014). 4 Dmitri Trenin, The Ukraine Crisis and the Resumption of Great-Power Rivalry, (Carnegie Moscow Center, 2014).

9

o průběhu dosavadního konfliktu. Kapitola 2.2 Definice parametrů vymezuje trojici parametrů, na základě kterých budou členské státy analyzovány. Jsou přímo spjaty se stanovenými výzkumnými podotázkami. Poté následuje kapitola 2.3 Vymezení kategorií, jejímž účelem je seznámit čtenáře se způsobem kategorizace, s odpovídajícími kritérii a s jednotlivými kategoriemi. První kapitola analytické části práce, 3.1 Postoje členských států, je nejrozsáhlejším a nejdůležitějším oddílem výzkumu. Obsahuje kompletní analýzu postojů všech členských států NATO s ohledem na tři parametry definované v první části práce. Kapitola 3.2 Shrnutí analýzy nabízí přehlednou tabulku s výsledky analýzy. Výsledkem kategorizace států, která vyplývá z výsledků analýzy, je tabulka v kapitole 3.3 Kategorizace členských států. Po ní následuje poslední kapitola 3.4 Diskuse výsledků, která rozebírá výsledky práce.

10

2. Deskriptivní část 2.1 Krize na Ukrajině Zbigniew Brzezinski řadí Ukrajinu mezi skupinu států, které označuje pojmem geopolitické ohnisko. Má tím na mysli takové země, „jejichž význam nezávisí na jejich moci a motivaci, ale spíš na citlivé poloze a na důsledcích, které jejich potenciálně ohrozitelné postavení může mít na chování geostrategických hráčů.“5 Státy se do této nezáviděníhodné pozice zpravidla dostanou kvůli svému nerostnému bohatství nebo poloze. To je právě případ nezávislé Ukrajiny, která od svého vzniku plní dvě role, jejichž význam je prakticky totožný: funguje jako prostředník, a zároveň jako nárazníkové pásmo, mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Ukrajinská zahraniční politika v prvních dvaceti letech své nezávislosti tento fakt reflektovala. Snažila se nastolit rovnováhu mezi vztahy s Bruselem a s Moskvou. V obdobích, kdy se postoj Kyjeva začal extremizovat jedním nebo druhým směrem, veřejné mínění nebo opoziční část politického spektra začalo vládní politiku balancovat zpět do neutrálního postavení.6 Tyto časy se v kontextu probíhajících událostí zdají být u konce - místo vyvažování domácí politické scény hrozí, že se země rozpadne podél linie oddělující populaci sympatizující s Evropou a Ruskem. Hrozba zániku geopolitického ohniska ve východní Evropě a ruské angažmá v současné krizi jsou faktory, které vyzývají Severoatlantickou alianci k reakci. První kapitola shrnuje šest klíčových událostí ukrajinské krize, které svojí povahou a významem přinutily členské státy aliance k reakci. Jejich vymezení je proto nezbytné pro průzkum rozdílných reakcí a pro následnou komparaci postojů v analytické části práce. Sekundárním cílem kapitoly je shrnutí celé ukrajinské krize, které poskytuje kontext, v němž členské státy NATO vydávaly stanoviska a přijímaly rozhodnutí.

5

Zbigniew Brzezinski, Velká šachovnice. K čemu zavazuje Ameriku její globální převaha (Praha: Mladá Fronta, 1999), 47. 6 Nicholas Ross Smith, „A fork in the road? Ukraine's difficult position between East and West in the foreseeable future,“ Australian & New Zealand Journal Of European Studies 5, no. 2 (2013): 102.

11

2.1.1 Konec asociační dohody Za prolog současné ukrajinské krize lze považovat obrat Janukovyčovy vlády před summitem Evropské unie ve Vilniusu. Dlouhotrvající zásnuby mezi Ukrajinou a Evropskou unií měly vyvrcholit podpisem asociační dohody v listopadu 2013. Těsně před ním nicméně ukrajinská vláda v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem obrátila směr a podpis dohody odložila na neurčito. Evropská unie se přitom do poslední chvíle snažila dohodu uzavřít. Měsíce před summitem ustoupila i z některých požadavků, které na Kyjev kladla, jako byla úprava volebních zákonů nebo „selektivní spravedlnost“ (zejména problematické věznění Julie Tymošenkové).7 K podpisu dohody ale v litevském hlavním městě nedošlo. Podle Viktora Janukovyče Evropská unie nenabídla dostatečnou finanční podporu.8 Jako zásadní se však ukázala role Ruské federace, kterou mnozí západní představitelé, mezi nimi prezident Evropské komise José Manuel Barroso, obvinili z nátlaku na ukrajinskou vládu.9 Na rozdíl od západních představitelů Vladimír Putin rozhodnutí Kyjeva podpořil. Potenciální obchodní dohoda mezi Ukrajinou a Evropskou unií podle jeho slov značně poškozovala zájmy Ruska. Janukovyč posléze přiznal, že jej ruská vláda požádala o zdržení podpisu a vyjednání nových podmínek.10 Někteří státníci kyjevské rozhodnutí s politováním akceptovali, jiní neváhali za hlavní problém označit ruské vměšování se do záležitostí suverénního státu. 1. klíčová událost: Janukovyčův obrat a odstoupení od asociační dohody. Část ukrajinské populace se s náhlým obratem nehodlala smířit. V závěru listopadu zachvátily Kyjev protesty. Na studenty, kteří požadovali podepsání dohody s Evropskou unií, poslala vláda speciální policejní jednotky z útvaru Berkut. Demonstrace byly rozehnány za použití obušků a hrubé síly. Místo

7

Nadia Diuk, „Euromaidan,“ World Affairs 176, no. 6 (2014): 11. „Putin says Ukraine-EU deal a threat to Russia,“ Al Jazeera, 27. listopadu 2013, http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/11/putin-says-ukraine-eu-deal-threat-russia20131126235224640384.html (accessed January 24, 2015). 9 „EU and Ukraine say ‘door still open’ for future trade pact,“ Euronews, 29. listopadu 2013, http://www.euronews.com/2013/11/29/eu-and-ukraine-say-door-still-open-for-future-trade-pact (accessed January 24, 2015). 10 „Putin says Ukraine-EU deal a threat to Russia,“ Al Jazeera. 8

12

uklidnění situace však přišly další protesty. Obyvatelé ukrajinské metropole, šokováni nevídanou brutalitou policejního zásahu, vyšli do ulic v ještě větším počtu.11 Polarizace mezi vládou a demonstranty se prohloubila v polovině prosince. Viktor Janukovyč potvrdil svůj příklon k Rusku podpisem překvapivé smlouvy s ruským prezidentem. Moskva se zavázala odkoupit ukrajinské dluhopisy ve výši 15 miliard amerických dolarů a snížit ceny zemního plynu o třetinu. Z ekonomického hlediska byla dohoda pro Ukrajinu spásou. Na druhou stranu Kyjev potvrdil svoji závislost na Rusku - jak hospodářskou, tak politickou. Opozice proto nemluvila o dohodě jinak, než jako o „zaprodání se“ Rusku.12 Stupňující se protesty signalizovaly, že Janukovyč společnou řeč s opozičním hnutím nenajde. Asociační dohoda ustoupila do pozadí a mezi hlavní cíle demonstrantů se zařadila Janukovyčova rezignace a organizace předčasných voleb. Na přelomu ledna a února opozice zaznamenává významný úspěch - premiér Mykola Azarov rezignuje na svou funkci a parlament ruší některé kritizované zákony, směřované proti demonstrantům.13 Ve druhé polovině února, po několika dnech násilných střetů, usedl Viktor Janukovyč spolu s opozičními představiteli k jednacímu stolu. Jejich cílem bylo najít cestu z krize, která si mezitím vyžádala desítky lidských životů. V dohodě, kterou podepsali 21. února za pomoci mediátorů z Evropské unie, se prezident Janukovyč zavázal k významným ústupkům. Slibovala cestu k úpravě volebních zákonů a návrat k Ústavě z roku 2004. Janukovyč také svolil s konáním předčasných prezidentských voleb a schválil zákony umožňující propuštění Julie Tymošenkové. Hned po zveřejnění podepsané dohody ale bylo jasné, že neodpovídá požadavkům demonstrantů, kteří nevěřili, že Janukovyč dodrží své slovo.14

11

Diuk, „Euromaidan,“ 12. Shaun Walker, „Vladimir Putin offers Ukraine financial incentives to stick with Russia,“ The Guardian, 18. prosince 2013, http://www.theguardian.com/world/2013/dec/17/ukraine-russialeaders-talks-kremlin-loan-deal (accessed February 1, 2015). 13 Richard Balmforth and Pavel Polityuk, „Ukraine PM resigns amid unrest, parliament revokes antiprotest laws,“ Reuters, 28. ledna 2014, http://www.reuters.com/article/2014/01/28/us-ukraineazarov-idUSBREA0R0BR20140128 (accessed February 1, 2015). 14 „Ukrainian president and opposition sign early poll deal,“ BBC News, 21. února 2014, http://www.bbc.com/news/world-europe-26289318 (accessed February 4, 2015). 12

13

Dohoda neměla dlouhého trvání. Brzy po jednání Viktor Janukovyč opustil hlavní město. Část poslanců z vládní Strany Regionů přeběhla k opozici nebo rezignovala a ukrajinský parlament odhlasoval Janukovyčovo odvolání.15 Kyjevské Náměstí Nezávislosti zachvátily oslavy - hlavní cíle revoluce byly naplněny. V čele země stanula nová, proevropsky orientovaná vláda, v čele s Arsenijem Jaceňukem. Propuštěním Julie Tymošenkové z vězení v Charkově byla symbolicky završena revoluce, která vešla ve známost jako „Euromajdan“. Představitelé Evropské unie a Spojených států Jaceňukovu vládu uznali jako legitimní, přestože se jednalo o zjevné porušení dohody z 21. února. EU navíc nabídla Ukrajině finanční pomoc ve stejné výši, jakou přislíbil v polovině prosince Vladimir Putin.16 Podle něj bylo svržení Janukovyče „protiústavním převratem a ozbrojeným převzetím moci“.17 Ukrajinský prezident přistoupil na dohodu s opozicí a ustoupil většině jejích požadavků. Přesto byl při první možné příležitosti zbaven funkce. Podle ruského prezidenta takový výsledek nemohl vést ke stabilitě země naopak měl přinést nepokoje v jižních a východních oblastech, obývaných početnou ruskou menšinou.18 2.1.2 Anexe Krymu Ruské plány na Ukrajině dostaly po únorové revoluci těžkou ránu. Nová vláda dala jasně najevo, že je v jejím zájmu orientovat zemi směrem na Západ. Přesto se Kreml zdržel ostrých prohlášení a pouze zpochybnil legitimitu kyjevské prozatímní vlády. Premiér Dmitrij Medvěděv se omezil na prohlášení, ve kterém oznámil, že spolupráce s ní bude velmi komplikovaná.19

15

„Ukraine President Yanukovich impeached,“ Al Jazeera, 22. února 2014, http://www.aljazeera.com/news/europe/2014/02/ukraine-parliament-ousts-president-yanukovich2014222152035601620.html (accessed February 1, 2015). 16 „EU summit rolls out red carpet for Ukraine's Yatsenyuk,“ Euractiv.com, 6. března 2014, http://www.euractiv.com/europes-east/eu-summit-lays-red-carpet-yatsen-news-533945 (accessed February 4, 2015). 17 „Transcript: Putin defends Russian intervention in Ukraine,“ The Washington Post, 4. března 2014, http://www.washingtonpost.com/world/transcript-putin-defends-russian-intervention-inukraine/2014/03/04/9cadcd1a-a3a9-11e3-a5fa-55f0c77bf39c_story.html (accessed February 4, 2015). 18 Ibid. 19 „Vladimir Putin faces tough challenge as Ukraine turmoil unravels Russian designs.“ The Financial Express. 25. února 2014. http://archive.financialexpress.com/news/vladimir-putin-facestough-challenge-as-ukraine-turmoil-unravels-russian-designs/1229116/1 (accessed February 2, 2015).

14

Obavy z nového ukrajinského vedení ale netrápili pouze Moskvu. Pocit vítězství, který si vychutnávali protestanti na náměstí Nezávislosti, nesdílela ani zdaleka celá ukrajinská populace. Rusky hovořící menšina v jižních a východních oblastech země začala otevřeně vyjadřovat svoje obavy z prozápadní vlády, která by mohla omezit jejich práva. Proto se její pozornost obrátila na Moskvu, která byla v případě nouze hlavním potenciálním spojencem.20 Z celkové populace Ukrajiny, která čítá zhruba 45 milionů obyvatel, je téměř 80% Ukrajinců. Podíl Rusů je mnohem menší, jejich podíl činí zhruba 17%, tj. skoro osm a půl milionu lidí. Důvodem rozpolcenosti ukrajinské veřejnosti tedy není až tak vysoký celkový počet rusky mluvící populace, jako spíše její soustředění v několika oblastech na jihu a východě země. Pouze na Krymu je Rusů nadpoloviční většina21, v Luhanské a Doněcké oblasti se však poměr Rusů a Ukrajinců téměř rovná. Nezanedbatelná menšina žije i v dalších oblastech, jako je Oděsa nebo Charkov. Vysoký počet rusky hovořící populace na jihu a východě je tak kompenzován její absencí v západních částech Ukrajiny. Tato homogenita ale přispívá k rozdělení země na dvě části, z nichž každá má jiné představy o vedení a orientaci země.22 Obavy z nové vlády nejvíce rezonovaly na krymském poloostrově. Početná rusky hovořící menšina a přítomnost černomořské flotily Ruské federace udělaly z poloostrova první baštu odporu proti kyjevské vládě. Eminentní zájem, který Moskva má na udržení vlivu na Krymu, byl pákou sloužící separatistům k získání podpory z Kremlu. Proto jen pár dnů po kyjevské revoluci propukají na poloostrově proruské demonstrace. Koncem února se sešel regionální krymský parlament na zasedání, jehož vrcholem mělo být hlasování o uvolnění vztahů s ukrajinskou metropolí. Na ulicích před budovou probíhaly ostré střety proruských demonstrantů s davy věrnými kyjevské vládě. Část poslanců se odmítla zapsat na zasedání, čímž zablokovali jednání a hlasování o referendu se nemohlo uskutečnit. Následující ráno obsadili budovu neoznačení ozbrojenci a jednání probíhala v utajení. Večer parlament 20

Ibid. Jejich podíl na poloostrově je 58.3% oproti 24,3% Ukrajinců a 12% krymských Tatarů. 22 State Statistics Committee of Ukraine, „All-Ukrainian population census '2001,“ accessed January 24, 2015, http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality. 21

15

zveřejnil výsledky zasedání, při němž drtivá většina členů parlamentu hlasovala pro uskutečnění referenda o budoucím statutu Krymského poloostrova. Poslanci zbavili funkce dosavadního premiéra Mogiljeva a na jeho místo zvolili Sergeje Aksjonova.23 Pro maskované ozbrojence, kteří obsadili budovy regionální samosprávy, se brzy vžilo označení „zelení mužíci“. Jejich původ byl zpočátku nejasný a média je považovala za proruské ozbrojence.24 S postupem času však začalo vycházet najevo, že se pravděpodobně jedná o příslušníky ruských speciálních sil. Domněnky byly de facto potvrzeny na začátku března, kdy ruský Parlament schválil nasazení armády na

Ukrajině

za

účelem zajištění

bezpečnosti

ruské menšiny.25

V následujících dnech obsadily jednotky Ruské federace všechny klíčové hraniční přechody mezi Ukrajinou a Krymem, stejně jako důležitá vojenská zařízení na poloostrově.26 Referendum, které se mělo konat za probíhající ruské okupace, bylo záhy přesunuto už na 16. března. Účastníci měli možnost výběru ze dvou možností, které se lišily jen minimálně, a jejichž výsledkem by v každém případě bylo pozdější připojení k Ruské federaci.27 Stoupenci Kyjeva tak neměli jinou možnost, než vyjádřit svůj názor neúčastí v referendu. Volební výsledky byly podle komise jednoznačné: referenda se zúčastnilo 83 procent krymské populace, která téměř jednohlasně odsouhlasila připojení k Rusku.28 Přestože se objevily hlasy zpochybňující pravdivost výsledků, dopad byl jednoznačný. Už před konáním referenda Moskva vyslyšela přání krymské vlády a přijala zákony usnadňující 23

Alissa de Carbonnel „How the separatists delivered Crimea to Moscow,“ Reuters, 13. března 2014, http://in.reuters.com/article/2014/03/13/ukraine-crisis-russia-aksyonovidINL6N0M93AH20140313 (accessed January 25, 2015). 24 Marie-Louise Gumuchian, Laura Smith-Spark and Ingrid Formanek, „Gunmen seize government buildings in Ukraine's Crimea, raise Russian flag,“ CNN, 27. února 2014, http://edition.cnn.com/2014/02/27/world/europe/ukraine-politics (accessed May 8, 2015). 25 Vladimir Radyuhin, „Russian Parliament approves use of army in Ukraine,“ The Hindu, 1. března 2014, http://www.thehindu.com/news/international/world/russian-parliament-approves-use-of-forcein-crimea/article5739708.ece (accessed May 9, 2015). 26 Shaun Walker, „Russian takeover of Crimea will not descend into war, says Vladimir Putin,“ The Guardian, 4. března 2014, http://www.theguardian.com/world/2014/mar/04/ukraine-crisis-russiantroops-crimea-john-kerry-kiev (accessed May 9, 2015). 27 Alissa de Carbonnel „How the separatists delivered Crimea to Moscow,“ Reuters, 13. března 2014, http://in.reuters.com/article/2014/03/13/ukraine-crisis-russia-aksyonovidINL6N0M93AH20140313 (accessed January 25, 2015). 28 Mike Collett-White and Ronald Popeski, „Crimeans vote over 90 percent to quit Ukraine for Russia,“ Reuters, 16. března 2014, http://www.reuters.com/article/2014/03/16/us-ukraine-crisisidUSBREA1Q1E820140316 (accessed January 27, 2015).

16

připojení nových teritorií. Dva dny po vyhlášení výsledků podepsal Vladimir Putin s krymskými představiteli smlouvu o připojení poloostrova k Rusku.29 Do konce března obsadili ruští vojáci celý region a Kyjev ztratil nad Krymem poslední zbytky kontroly. Referendem na Krymu a připojením poloostrova k Ruské federaci naplno odstartovala ukrajinská krize. Rusko si za svůj podíl vysloužilo ostrou kritiku od západních představitelů. Anexe Krymu je proto událostí, podle které lze porovnávat postoje členských států NATO. 2. klíčová událost: Referendum na Krymu a jeho připojení k Ruské federaci Ruský akt odsoudilo Valné shromáždění OSN. V nezávazné rezoluci, kterou přijalo na konci března, označilo referendum a jeho výsledky za neplatné a pobídlo všechny zúčastněné strany k mírovému řešení situace. Sto států hlasovalo pro přijetí rezoluce, zatímco pouze jedenáct vyjádřilo svůj nesouhlas.30 Ruské veto zabránilo přijetí podobného rozhodnutí na půdě Rady bezpečnosti.31 Co se týče diplomacie, mezinárodní komunita v čele se Spojenými státy dávala svůj postoj k ruské anexi Krymu poměrně hlasitě najevo, ohledně konkrétní pomoci však byla zdrženlivější. Fórum nejvyspělejších ekonomik světa G8, jehož členem se Rusko stalo teprve v roce 1997, zrušilo plánovaný summit v Soči. Lídři zbývajících zemí32 spolu s představiteli Evropské unie vydali prohlášení, v němž vyzvali Ruskou federaci k ukončení podpory referenda na Krymu, které je v rozporu s ukrajinskou Ústavou. Odsoudili také přítomnost ruských jednotek.33 Prohlášení zmiňuje také několik mezinárodních dohod, které Moskva anexí Krymu porušila. Nejvíce skloňovaným dokumentem je Budapešťské memorandum, 29

„Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty.“ BBC News. 18. března 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-26630062 (accessed February 3, 2015). 30 „Backing Ukraine’s territorial integrity, UN Assembly declares Crimea referendum invalid,“ UN News Centre, 27. března 2014, http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=47443#.VNHSdp2G9F0 (accessed February 4, 2015). 31 „Ukraine crisis: Russia isolated in UN Crimea vote.“ BBC News. 15. března 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-26595776 (accessed January 25, 2015). 32 Neformální mezivládní skupina G7 sdružuje Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Spojené státy, Velkou Británii a Japonsko. Kromě Japonska jsou tedy všichni účastníci zároveň členy NATO. 33 „Statement of G-7 Leaders on Ukraine.“ The White House. 12. března 2014. http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/12/statement-g-7-leaders-ukraine (accessed January 25, 2015).

17

podepsané v roce 1994 zástupci Ruska, Ukrajiny, Spojených států a Velké Británie. Smlouva poskytovala Ukrajině bezpečnostní záruky od jejích signatářů výměnou za to, že se Kyjev vzdá sovětských jaderných zbraní. Mezi tyto garance patřilo i respektování ukrajinské nezávislosti a suverenity a zdržení se použití nebo hrozby použití ozbrojené síly proti Ukrajině.34 Po ruské anexi Krymu se členové G7 rozhodli vyloučit Rusko z budoucích jednání, skupina G8 tudíž prakticky zanikla. Vzhledem k neformálnímu pojetí fóra však Rusko své vyloučení nepovažovalo za velkou katastrofu.35 3. klíčová událost: Zavedení sankcí vůči Ruské federaci První známkou toho, že se mezinárodní komunita neomezí pouze na ostrou rétoriku vůči Moskvě, bylo zavedení sankcí. Evropská unie vydala 17. března první seznam osob, kterým byl zakázán vstup na území společenství a zablokována zahraniční konta. Sankce doplňují další kroky, jako je zákaz investicí na Krymském poloostrově nebo zákaz dovozu tamějších produktů na evropský trh.36 K sankcím se připojily i Spojené státy a Kanada, když zveřejnily vlastní seznamy postižených osob.37 První kolo sankcí bylo mířené na konkrétní osoby, které se podílely na narušování suverenity Ukrajiny. Po propuknutí nepokojů v Donbasu na konci dubna Spojené státy i Evropská unie rozšířily seznam zasažených jednotlivců. K dalšímu navýšení jejich počtu došlo v červenci, kdy už konflikt na východě Ukrajiny dosáhl plné intenzity. Tentokrát byly zasaženy některé Kremlem ovládané společnosti pohybující se v energetickém, finančním a zbrojním sektoru.38 V rozmezí července až září zúčastněné státy dále rozšiřovaly sankce v důsledku eskalace konfliktu a zvyšujícího se podílu Ruska. Po dohodách z Minku však docházelo ke zpřísňování 34

Permanent Mission of the Republic of Poland to the UN Office and International Organizations in Vienna, „Memorandum on Security Assurances in connection with Ukraine's accession to the Treaty on the NPT,“ accessed February 4, 2015, https://www.msz.gov.pl/en/p/wiedenobwe_at_s_en/news/memorandum_on_security_assurances_in_ connection_with_ukraine_s_accession_to_the_treaty_on_the_npt?printMode=true 35 Jim Acosta, „U.S., other powers kick Russia out of G8,“ CNN, 25. března 2014, http://edition.cnn.com/2014/03/24/politics/obama-europe-trip/index.html (accessed January 25, 2015). 36 European Union, „Ukraine EU sanctions against Russia over Ukraine crisis,“ accessed January 28, 2015, http://europa.eu/newsroom/highlights/special-coverage/eu_sanctions/index_en.htm. 37 „FACT SHEET: Ukraine-Related Sanctions.“ The White House. 17. března 2014. http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/17/fact-sheet-ukraine-related-sanctions (accessed January 28, 2015). 38 „Ukraine crisis: U.S., EU, Canada announce new sanctions against Russia,“ CBC News, 29. července 2014, http://www.cbc.ca/news/world/ukraine-crisis-u-s-eu-canada-announce-newsanctions-against-russia-1.2721836 (accessed May 18, 2015).

18

sankcí už jen sporadicky, přestože příměří nebylo dodržováno a ruská podpora separatistům neskončila. 2.1.3 Ruská aktivita na východní Ukrajině Úspěšné vyhlášení nezávislosti Krymu a jeho následné připojení k Ruské federaci motivovalo proruské separatisty i v jiných oblastech Ukrajiny. V Doněcké a Luhanské oblasti, kde je počet Rusů nejvyšší39, přerostly protesty v otevřeně deklarované separatistické tendence. V průběhu dubna ozbrojení demonstranti obsazují v obou oblastech vládní budovy a vyhlašují nejprve Doněckou lidovou republiku a na konci měsíce i Luhanskou lidovou republiku. Ukrajinská vláda na deklaraci obou republik odpovídá zahájením „protiterostické“ operace. Posílá do obou oblastí vojáky s úkolem region zajistit a stabilizovat. Ozbrojené střety mezi vládními silami a proruskými separatisty přerůstají v regulérní občanskou válku. V polovině května organizují separatisté referendum o budoucím statutu Luhanské a Doněcké oblasti. Volební komise vyhlašují, stejně jako na Krymu, jednoznačné výsledky - drtivá většina voličů hlasovala pro nezávislost obou regionů. Představitelé obou „republik“ netajili své plány připojit se po vzoru Krymu k Ruské federaci. Na rozdíl od situace na Krymu se však separatisté nesetkali s tak vřelým přijetím. Kromě ukrajinské vlády a západních představitelů byla, co se týče uznání platnosti obou referend, i Moskva značně zdrženlivá.40 Tváří v tvář eskalujícímu konfliktu se představitelé Evropské unie, Spojených států amerických, Ukrajiny a Ruské federace sešli 17. dubna v Ženevě. Jejich cílem bylo prodiskutovat současnou situaci a navrhnout řešení pro stabilizaci konfliktu. Výsledkem jednání bylo prohlášení zúčastněných stran, ve kterém se zavázaly podniknout kroky vedoucí k nastolení míru na Ukrajině. Především se jednalo o odzbrojení ilegálních skupin a o vyklizení obsazených veřejných prostranství. Separatistům byla přislíbena amnestie v případě, že se vzdají zbraní a nespáchají žádné hrdelní zločiny. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dále rozšířila svoji monitorovací misi - měla dohlédnout na implementaci

39

V Doněcké oblasti žijí téměř dva miliony Rusů. V Luhanské oblasti skoro jeden milion. Viz „AllUkrainian population census '2001.“ 40 Matt Robinson and Alessandra Prentice, „Rebels appeal to join Russia after East Ukraine vote,“ Reuters, 12. května 2014, http://uk.reuters.com/article/2014/05/12/uk-ukraine-crisisidUKKBN0DR04H20140512 (accessed February 5, 2015).

19

dohodnutých bodů. Ujednání naléhalo na ukrajinskou vládu, aby po skončení bojů zahájila inkluzivní dialog, které povede ke snížení napětí v regionech s početnou ruskou menšinu. Na oplátku účastníci jednání přislíbili Ukrajině finanční pomoc.41 Boje na východní Ukrajině ale dále eskalovaly. Začala se objevovat podezření, že se konfliktu účastní i příslušníci ruských ozbrojených sil. Místo, aby se mezinárodní komunita aktivně podílela na řešení konfliktu, zaujala spíše vyčkávací pozici. V červnu ukrajinská vláda obvinila Moskvu ze zásobování separatistů těžkými zbraněmi, včetně tanků. Ruská vláda však jakékoliv dodávky popřela a pouze potvrdila, že východní Ukrajinu zásobí humanitární pomocí ve formě potravinových balíčků a léků.42 Na přelomu července a srpna zaznamenala ukrajinská armáda znatelné úspěchy. Podařilo se jí odříznout spojení mezi Luhanskou a Doněckou lidovou republikou a téměř obklíčit hlavní města obou regionů. Povstalecké jednotky se ocitly na pokraji porážky. Brzy poté jsou však definitivně potvrzena podezření z ruské účasti. 15. srpna překračuje hranice s Ukrajinou konvoj obrněných transportérů s ruským vojenským značením.43 Zatímco Rusové jakoukoliv vlastní vojenskou aktivitu na území Ukrajiny popírají44, generální tajemník NATO počínání Moskvy odsoudil a poznamenal, že se jedná o „očividné porušení ruských mezinárodních závazků, včetně těch garantovaných nedávno v Ženevě, a další narušení ukrajinské suverenity.“45 Podle něj Rusové konflikt dále vyhrocují, místo aby se snažili situaci stabilizovat.46 Na konci srpna Severoatlantická aliance

41

„Geneva Statement on Ukraine,“ U.S. Department of State, 17. dubna 2014, http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2014/04/224957.htm (accessed January 28, 2015). 42 Natalia Zinets and Timothy Heritage, „Ukraine accuses Russia of letting rebels bring in tanks,“ Reuters, 12. června 2014, http://www.reuters.com/article/2014/06/12/us-ukraine-crisis-tanksidUSKBN0EN1KS20140612 (accessed February 5, 2015). 43 Shaun Walker, „Aid convoy stops short of border as Russian military vehicles enter Ukraine,“ The Guardian, 15. srpna 2014, http://www.theguardian.com/world/2014/aug/14/russian-militaryvehicles-enter-ukraine-aid-convoy-stops-short-border (accessed February 5, 2015). 44 „Ukraine crisis: Rebel fighters 'trained in Russia',“ BBC News, 16. srpna 2014, http://www.bbc.com/news/world-europe-28817347 (accessed February 5, 2015). 45 „NATO Secretary General condemns entry of Russian convoy into Ukraine,“ NATO, 22. srpna 2014, http://www.nato.int/cps/en/natohq/news_112112.htm (accessed February 5, 2015). 46 Ibid.

20

potvrdila, že dle jejich informací na Ukrajině působí už více než tisíc ruských vojáků. Moskva se tak snaží odvrátit porážku rebelů.47 4. klíčová událost: Ruské angažmá na východě Ukrajiny Plíživé inkurze na ukrajinské území přerostli v otevřenou invazi 27. srpna, když hranici z ruské strany přejely dvě kolony tanků. Cílem bylo změnit rovnováhu sil tak, aby mohli proruští separatisté zahájit protiofenzivu.48 Při následných útocích vytlačili povstalci s podporou ruských tanků vládní síly z města Novoazovsk, ležícího nedaleko ruských hranic u pobřeží Azovského moře. Přes počáteční nápor se však separatistům nepodařilo obsadit přístav Mariupol, který ukrajinská armáda zajistila v červnu. Ruská pomoc však separatistům pomohla otevřít novou frontu na pobřeží a umožnila zlikvidovat hrozící obklíčení Luhansku a Doněcku. Hlavní města obou oblastí tak zůstala v držení povstalců.49 2.1.4 Snahy o mírové řešení konfliktu Vzhledem k pokračujícím bojům se v září sešli představitelé Ukrajiny, Ruska a obou samozvaných východoukrajinských republik v běloruské metropoli. Pod dohledem OBSE se účastníci snažili najít způsob, jak zastavit prodlužující se konflikt. Hlavním bodem pozdější dohody, nazvané Minský protokol a podepsané 5. září, bylo okamžité zastavení bojů. Vzhledem k pronikání ruských jednotek přes ukrajinské hranice bylo dalším podstatným bodem zajištění kontroly hraničních přechodů pod dohledem pozorovatelů OBSE.50 Příměří uzavřené v Minsku mělo velmi krátké trvání. Na konci září vypukla druhá bitva o doněcké mezinárodní letiště. Obě strany konfliktu se navzájem obviňovali z porušení dohody, boje ale pokračovaly nadále. V přímém rozporu s dohodami z Minsku uspořádali rebelové na obsazených územích předčasné volby. 47

„NATO Military Officer: More Than 1,000 Russian Troops Operating Inside Ukraine,“ The Huffington Post, 28. srpna 2014, http://www.huffingtonpost.com/2014/08/28/ukrainerussia_n_5728738.html (accessed February 5, 2015). 48 Jennifer Griffin, „Border guards retreat as 2 columns of Russian tanks enter Ukraine,“ Fox News, 28. srpna 2014, http://www.foxnews.com/world/2014/08/28/ukraine-rebel-leader-reportedly-admitsthousands-russians-fighting-with (accessed May 9, 2015). 49 Andrew E. Kramer and Michael R. Gordon, „Ukraine Reports Russian Invasion on a New Front,“ The New York Times, 27. srpna 2014, http://www.nytimes.com/2014/08/28/world/europe/ukrainerussia-novoazovsk-crimea.html (accessed May 9, 2015). 50 „OSCE releases the 12-point protocol agreements reached between Ukraine, Russia and separatists in Minsk,“ KyivPost, 8. září 2014, https://www.kyivpost.com/opinion/op-ed/osce-releases-the-12point-protocol-agreements-reached-between-ukraine-russia-and-separatists-in-minsk-363816.html (accessed February 5, 2015).

21

V listopadovém hlasování obsadili důležité pozice stávající lídři. Zásadním problémem byl ale postoj Ruska, které volby označilo za legitimní. Sergej Lavrov potvrdil, že Moskva výsledky hlasování uzná.51 Minský protokol přitom stanovil datum voleb na 7. prosince a Moskva dohodu svým podpisem v září podpořila. Představitelé Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států volby odsoudili jako porušení stávající dohody - jejich výsledky proto nepovažují za platné.52 5. klíčový bod: Mírový proces a ruská participace Snaha o mírové řešení konfliktu je v rámci NATO v podstatě jednotná. Problematický je ale postoj vůči Rusku - zejména k jeho narušování mírového procesu. Členové aliance se rozchází v názoru na odpovídající reakci vůči Moskvě a často i v představě, jak definitivně ukončit konflikt na východě Ukrajiny. Na konci ledna nového roku padlo po těžkých a dlouhých bojích doněcké letiště do rukou separatistů, zatímco zbývající ukrajinské jednotky se stáhly. Vůdce proruských rebelů Alexander Zacharčenko poté oznámil, že neplánuje uzavírat s ukrajinskou vládou žádná další příměří, naopak zahájí ofenzivu, která posune frontovou linii k hranicím Doněcké oblasti.53 Únorová jednání v Minsku nicméně přinesla nadějnější vyhlídky než dohoda z minulého září. Intenzita bojů poklesla, přestože lokální potyčky i nadále pokračují. Obě strany konfliktu také dodržely úmluvu o stažení těžkých zbraní z frontové linie.54 I v případě, že boje s definitivní platností ustanou, čeká Ukrajinu ještě dlouhá cesta k mírovému uspořádání. 2.1.5 Sestřelení letadla Malaysia Airlines 17. července 2014 bylo nad územím ovládaným proruskými separatisty sestřeleno civilní letadlo společnosti Malaysia Airlines, mířící z Amsterdamu do Kuala Lumpur. Na palubě letadla zahynulo téměř tři sta lidí, z nichž drtivou většinu 51

David M. Herszenhorn and Andrew Roth, „Russia Backs Plan by Ukraine Separatists for an Early Election,“ The New York Times, 28. října 2014, http://www.nytimes.com/2014/10/29/world/europe/vote-set-by-ukraine-separatists-wins-russiassupport.html?_r=0 (accessed February 7, 2015). 52 Ibid. 53 „Ukraine rebel Zakharchenko 'rejects truce talks',“ BBC News, 23. ledna 2015, http://www.bbc.com/news/world-europe-30949527 (accessed February 5, 2015). 54 Alexander Shpigunov and Maria Tsvetkova, „Ukraine begins artillery withdrawal, recognising truce is holding,“ Reuters, 26. února 2015, http://uk.reuters.com/article/2015/02/26/uk-ukrainecrisis-idUKKBN0LU1E720150226 (accessed April 3, 2015).

22

tvořili občané Nizozemska. Počáteční vyšetřování nehody naznačovalo zásah raketou země-vzduch, na finální report se ale stále čeká. Vyšetřování incidentu probíhá na dvou úrovních - jedna se věnuje příčinám nehody, druhá případnému trestnímu stíhání. V listopadu vyšetřovací komise oznámila, že konečné výsledky vyšetřování zveřejní v srpnu roku 2015.55 Přestože byl konec vyšetřování v nedohlednu, začaly se strany konfliktu vzájemně obviňovat ze zodpovědnosti za sestřelení letadla. Rebelové se jakéhokoliv podílu zřekli s tím, že nedisponují zbraněmi schopnými zasáhnout letadlo v takové výšce. Podle Vladimira Putina leží hlavní vina na bedrech ukrajinské vlády, která tehdejší eskalací konfliktu nese zodpovědnost za incident. John Kerry však za viníka nepřímo označil Ruskou federaci. Dodávky těžkých zbraní jednotkám rebelů, proudící z ruského území, zahrnovaly i protiletadlové systémy schopné letadlo zasáhnout.56 Ukrajinští představitelé navíc přišli s informací, že se poblíž místa sestřelu pohyboval alespoň jeden samohybný raketový systém Buk SA-11. Jednotkám separatistů bylo navíc vyčítáno nedůstojné zacházení s nalezenými těly a omezování přístupu k troskám letadla. Vyšetřovatelé vyjádřili obavy, zda nedocházelo k manipulaci s důkazy.57 6. klíčová událost: Sestřelení letu MH17 Nizozemská vyšetřovací komise v září víceméně potvrdila, že letadlo bylo zasaženo střelou země-vzduch. Vyšetřovatelé tak usoudili z kusů železa, které našly v troskách letadla.58 Více jak půl roku poté však komise stále nedospěla k závěru pátrání. Oficiálně je sestřelení letadla systémem Buk stále pouze jedna z vyšetřovacích verzí a komise odmítá vydávat předčasné závěry. 59 Incident je vzhledem ke své závažnosti a kontextu, ve kterém se odehrál, ožehavým tématem, 55

„Investigations MH17 crash investigation extended nine months,“ The Australian, 13. listopadu 2014, http://www.theaustralian.com.au/in-depth/mh17/mh17-crash-investigation-extended-ninemonths/story-fno88it0-1227121706104?nk=a72408c14eb76989a3a90ee700b9e690 (accessed February 7, 2015). 56 Ishaan Tharoor, „The evidence that may prove pro-Russian separatists shot down MH17,“ The Washington Post, 20. července 2014, http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2014/07/20/the-evidence-that-may-provepro-russian-separatists-shot-down-mh17/ (accessed February 7, 2015). 57 Ibid. 58 „MH17 crash: Investigation focuses on '25 metal shards',“ BBC News, 12. září 2014, http://www.bbc.com/news/world-europe-29180887 (accessed May 18, 2015). 59 „Dutch dismiss reports alleging MH17 downed by Buk missile,“ RT, 20. března 2015, http://rt.com/news/242449-netherlands-downed-buk-missile (accessed May 19, 2015).

23

což vyšetřování dále komplikuje. Moskva se tak nadále pře s Ukrajinou a západními představiteli o tom, kdo je zodpovědný za sestřelení letadla. Ruská média zveřejnila na podzim 2014 satelitní snímky, které údajně zachycují ukrajinský stíhací letoun, jak vypouští raketu směrem k letu MH17. Přestože snímky byly záhy odmítnuté jako očividný padělek, v prosinci se objevil svědek, který tvrdil, že byl svědkem vzletu a přistání uvedené stíhačky.60 Na začátku května se na veřejnosti objevila ruská vyšetřovací zpráva, která se kloní k názoru, že Boeing byl skutečně zasažen raketou vystřelenou systémem Buk. Report ovšem tvrdí, že osudný výstřel mají na svědomí ukrajinské jednotky.61 Dá se však očekávat, že mediální válka bude pokračovat do doby, než nizozemská komise dospěje k závěru vyšetřování.

60

„Russia again claims Ukraine shot down MH17,“ The Guardian, 25. prosince 2014, http://www.theguardian.com/world/2014/dec/25/mh17-russia-claims-to-have-airfield-witness-whoblames-ukrainian-pilot (accessed May 19, 2015). 61 „Newspaper Says Russian Report Blames Kyiv For Downing Of MH17 Airliner,“ Radio Free Europe, 6. května 2015, http://www.theguardian.com/world/2014/dec/25/mh17-russia-claims-tohave-airfield-witness-who-blames-ukrainian-pilot (accessed May 19, 2015).

24

2.2 Definice parametrů První kapitola shrnula průběh ukrajinské krize a vymezila šest klíčových událostí. Smyslem druhé kapitoly je definovat a vymezit parametry analýzy. Na základě stanovisek vládních činitelů (premiéři, ministři zahraničí, prezidenti atd.) a konkrétních kroků, které státy v souvislosti s konfliktem podnikly, bude u každého z nich provedena analýza, aby se dala u každé země přiřadit ke všem zkoumaným parametrům odpovídající hodnota. Tato práce vymezuje tři parametry, které porovnávají postoje členských států NATO. Je to Míra protiruské rétoriky, Ochota podílet se na odvetných opatřeních a Obava z přímého ohrožení. U každého parametru bude stanovena škála hodnot, které mohou státy při posouzení parametrů nabývat. Přiřazení hodnot k jednotlivým zemím usnadní jejich porovnávání, protože jejich postoj shrne do jedné fráze. Zároveň tím bude zjednodušena kategorizace v závěru práce. 2.2.1 Míra protiruské rétoriky Parametr Míra protiruské rétoriky hodnotí, jak ostrá stanoviska vydávali představitelé zkoumaných států v kontextu klíčových událostí. Jeho zhodnocení vychází především z oficiálních prohlášení, která se váží ke všem klíčovým událostem s výjimkou třetí (sankce). V některých případech, zejména pokud nebylo k dostání oficiální vyjádření, práce čerpá i z komentářů zprostředkovaných médii. Škála hodnot 1. usilovně podporuje ruské kroky - státní představitelé ve svých prohlášeních aktivně obhajují ruské kroky 2. podporuje ruské kroky - představitelé se vyhýbají stanoviskům, ale v několika prohlášeních lze sledovat podporu ruské politiky 3. neangažuje se - státní představitelé se vyhýbají stanoviskům nebo kopírují prohlášení vydaná mezinárodními organizacemi, projevují celkový nezájem o situaci na Ukrajině a snaží se držet stranou 4. odsuzuje ruské kroky - představitelé vydávají stanoviska ke klíčovým událostem a zaujímají aktivnější postoj k ukrajinské krizi, přičemž odsuzují ruskou aktivitu, ale snaží se o smířlivý tón

25

5. ostře odsuzuje ruské kroky - představitelé vydávají stanoviska ke klíčovým událostem a zaujímají aktivnější postoj k ukrajinské krizi, navíc Rusko za jeho činnost ostře a otevřeně kritizují 6. obviňuje Rusko - představitelé vydávají stanoviska ke klíčovým událostem a zaujímají aktivnější postoj k ukrajinské krizi, přičemž Rusko považují za hlavního viníka a příčinu ukrajinského konfliktu 2.2.2 Ochota podílet se na odvetných opatřeních Tento parametr posuzuje ochotu státních představitelů podílet se na sankčním režimu mířeném proti Rusku. Zda se stát účastní ochotně nebo s výhradami, případně zda navrhuje i důraznější kroky, než pouze ty stávající. Hodnoty vychází z postoje státu ke třetí klíčové události, ale bere v potaz dynamiku přístupu k sankcím po celou dobu konfliktu. Škála hodnot 1. odmítá sankce - stát, který se neúčastní sankčního režimu, nebo se ho účastní (např. proto, že je členem EU), ale otevřeně jej kritizuje jako neefektivní nebo kontraproduktivní a není ochotný nést následky protiruských opatření 2. sankce akceptuje s výhradami - představitelé státu mají ambivalentní postoj k sankcím, přičemž je akceptují, ale zdůrazňují jejich dočasný charakter (nejsou příliš ochotní obětovat hospodářské zájmy státu) 3. akceptuje sankce - státní představitelé nekritizují sankční režim, relativně ochotně se ho účastní, ale aktivně ho neprosazují 4. prosazuje sankce - stát je otevřeným proponentem sankcí proti Rusku, vítá je a lobuje za ně v mezinárodním prostředí (např. na půdě EU) 5. zvažuje i důraznější opatření - představitelé státu podporují sankční režim, nevylučují ale ani zavedení důraznějších opatření (např. vyzbrojení ukrajinské armády) 2.2.3 Obava z přímého ohrožení Posuzuje strach z možných dalších kroků Ruské federace, které by vedly k ohrožení suverenity nebo teritoriální integrity státu. Týká se čistě bezpečnostního hlediska (neposuzuje tedy obavu z kulturního nebo ekonomického vlivu Moskvy). 26

Neváže se přímo k žádnému incidentu, i když je patrné, že největší odezvu z tohoto hlediska vyvolala druhá a čtvrtá klíčová událost (anexe Krymu a ruská aktivita na východě Ukrajiny). Škála hodnot 1. má obavy o vlastní bezpečnost - v kontextu ruské činnosti na Ukrajině státní představitelé vyjádřili obavu o bezpečnost vlastního území 2. nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost - nikdo ze státních představitelů nevyjádřil obavy o bezpečnost vlastního území 3. považuje ruské kroky za posílení vlastní bezpečnosti - státní představitelé prohlašují, že ruská politika na Ukrajině posiluje bezpečnostní situaci jejich země

27

2.3 Vymezení kategorií Kategorizace v této práci slouží k uspořádání států s podobným postojem vůči Rusku do stejných skupin tak, aby byla usnadněna orientace v problematice. Hodnoty parametrů analyzovaných států budou porovnány s kritérii jednotlivých kategorií a výsledkem bude přehledné seskupení států s podobnými postoji a snazší komparace států s postoji odlišnými. 2.3.1 Konceptuální rámec Kategorizace nutně zjednodušuje zkoumanou realitu tím způsobem, že se u zkoumaných objektů snaží najít podobné hodnoty, podle kterých je následně roztřídí. Orientace v problematice je poté mnohem jednodušší a rychlejší, přináší to s sebou však nevýhody ve formě opomíjení drobných detailů a rozdílností. Tato práce chápe kategorizaci jako způsob konceptualizace: „V rámci tohoto procesu jsou studované objekty klasifikovány a analyzovány: jsou seskupeny dohromady a jednotlivé případy jsou přiřazeny ke skupinám, do nichž patří… Objekty jsou seskupeny dohromady, protože se podobají.“62 Kategorizace se také dá chápat jako „třídění věcí do různých košů“, přičemž kategorie jsou jejich štítky.63 Zatímco v některých případech může výzkumník použít dříve vytvořenou typologii, vzhledem k aktuálnosti tématu je nezbytné pro účely této práce kategorie vytvořit. 2.3.2 Kategorie a jejich kritéria Pro účely této práce je nejvhodnější použití komparativní typologie. Ta rozděluje objekty podle vybraného sdíleného rysu, který je u nich zastoupen v rozdílné míře.64 Základním rysem (kritériem) je v tomto případě první parametr, tj. Míra protiruské rétoriky. Na jeho základě budou státy rozděleny do několika skupin, kde následně projdou „testem“ druhého parametru (Ochota podílet se na odvetných opatřeních). U první ze skupin poté sehraje roli i poslední parametr, Obava z přímého ohrožení.

62

Abraham Kaplan, 1964, as cited in Patricia M. Shields and Hassan Tajalli, Theory: The Missing Link in Successful Student Scholarship (Texas State university, 2005), 24. 63 Ibid. 64 Petr Drulák, Jak zkoumat politiku (Praha: Portál, 2008), 21.

28

Ve výsledku tato práce rozdělí členské země NATO do pěti kategorií: 1. Jestřábi - zahrnuje státy, které ostře odsuzují ruské kroky nebo obviňují Rusko, a dále prosazují sankce, případně zvažují i důraznější opatření a. z přesvědčení - státy, které nevyjádřily obavu o vlastní bezpečnost b. z donucení - státy, které mají obavu o vlastní bezpečnost 2. Holubice - zahrnuje státy, které odsuzují ruské kroky a sankce buď akceptují, nebo akceptují s výhradami, přičemž nevyjádřily obavu o vlastní bezpečnost 3. Bažanti - zahrnuje státy, které se neangažují v protiruské rétorice a sankce buď akceptují, nebo akceptují s výhradami, přičemž nevyjádřily obavu o vlastní bezpečnost 4. Kukačky - zahrnuje státy, které se neangažují v protiruské rétorice, ruské kroky podporují nebo dokonce usilovně podporují a odmítají sankce, přičemž buď nevyjádřily obavu o vlastní bezpečnost, nebo považují ruské kroky za posílení vlastní bezpečnosti

29

3. Analytická část 3.1 Postoje členských států Analýza postojů členských států je nejdůležitější částí práce. Z toho důvodu je jí věnován největší prostor. Na následujících stranách je postoj každého státu, v abecedním pořadí, individuálně prozkoumán. Nejprve je rozebrána rétorika vládních představitelů. V některých případech se k problematice vyjadřovala celá škála osobností, u jiných států byl problém sehnat jakékoliv oficiální vyjádření. Po rétorice analýza rozebírá postoj k protiruským opatřením, tj. nakolik je stát ochotný účastnit se sankčního režimu nebo i důraznějších opatření. Na závěr je u vybraných států rozebrána obava o vlastní bezpečnost. 3.1.1 Albánie Ve vyjádřeních albánských představitelů není patrná nijak zvlášť ostrá protiruská rétorika. Odstoupení Ukrajiny od asociační dohody se bez oficiálního komentáře zcela obešlo. Až v kontextu referenda o odtržení Krymu vydalo albánské Ministerstvo zahraničních věcí stručný komentář, v němž vyjádřilo svoje znepokojení nad událostmi na poloostrově. Podle ministerstva vytváří podobné situace nebezpečný precedens.65 Ostřeji se na adresu moskevské vlády vyjádřil až prezident Bujar Nishani. V zářijovém vystoupení na půdě Valného shromáždění OSN odsoudil ruskou inkurzi na území Donbasu jako jednoznačné „porušení suverenity a teritoriální integrity jiného státu.“66 Stanovisko k sestřelení letu MH17 v červenci kopírovalo běžný postoj většiny představitelů mezinárodní komunity. Ministr zahraničních věcí Ditmir Bushati vyjádřil svoji kondolenci Nizozemsku a Malajsii a zdůraznil, že je nezbytné provést důkladné vyšetřování okolností incidentu.67 Po krymském referendu se Albánie připojila k sankcím, uvaleným na Rusko Evropskou unií. V souvislosti s tím Ditmir Bushati připomenul, že Tirana plně

65

„MFA statement on referendum in Crimea,“ Ministria e Punëve të Jashtme, 17. března 2014, http://www.punetejashtme.gov.al/en/press-office/press-releases/mfa-statement-on-referendum-incrimea&page=4 (accessed April 24, 2015). 66 „Statement by His Excellency Mr. Bujar Nishani,“ General Assembly of the United Nations, 25. září 2014, http://www.un.org/en/ga/69/meetings/gadebate/25sep/albania.shtml (accessed April 24, 2015). 67 Storify, „Reactions to the downing of MH17,“ accessed April 24, 2015, https://storify.com/Twiplomacy/reactions-to-the-downing-of-mh17.

30

podporuje ostrý postoj vůči Moskvě, a že tak činí jako jediná ze zemí ležících na západním Balkáně.68 Co se však týče možných dalších protiruských opatření, žádné návrhy z Tirany nezazněly. Albánie se obává moskevské aktivity na Balkáně, jejímž cílem je v oblasti získat dominantní vliv. Podle ministryně obrany Mimi Kodheli Rusko považuje Balkán za oblast, která je jeho „přípojkou“ k oblasti Středozemního moře. Lokální snahy o integraci do západních struktur podle ní Moskva nikdy neakceptovala.69 Nicméně v případě Albánie se nejedná o přímé ohrožení bezpečnosti státu. 3.1.2 Belgie Brusel se v případě ukrajinského konfliktu drží politiky Evropské unie nebo ji přímo kopíruje. Ministerstvo zahraničních věcí se vyhýbalo ostré protiruské rétorice. V souvislosti s ukrajinským rozhodnutím odstoupit od asociační dohody vydal belgický ministr zahraničních věcí Didier Reynders stanovisko, v němž vyjádřil politování nad tímto krokem. Rusko a jeho možný vliv na kyjevskou vládu nicméně vůbec nezmínil.70 O něco ostřeji se vyjádřil až v kontextu krymského referenda a následného rozhodnutí ruské vlády poloostrov anektovat. Reynders postup označil za jednoznačné porušení ukrajinské suverenity ze strany Ruské federace.71 Stejným způsobem zareagoval i na ruskou aktivity v Donbasu.72 Belgická rétorika nevybočila ze standardní roviny ani v případě sestřelení letu MH17. Reyndersův komentář se omezil na vyjádření soustrasti a na požadavek

68

„Bilateral meeting between Albanian Foreign Minister Ditmir Bushati and Elmar Brok,“ Elmar Brok, 13. listopadu 2014, http://www.elmarbrok.de/archives/bilateral-meeting-between-albanianforeign-minister-ditmir-bushati-and-elmar-brok-brok-albania-is-on-a-good-course-but-more-needsto-be-done (accessed April 24, 2015). 69 „Mimi Kodheli: Ukrainian Crisis and ISIS Are Direct Threat to the Balkans,“ Independent, 4. listopadu 2014, http://www.independent.mk/articles/11051/Mimi+Kodheli+Ukrainian+Crisis+and+ISIS+Are+Direct +Threat+to+the+Balkans (accessed April 24, 2015). 70 „Didier Reynders hopes for more cooperation between Ukraine and the EU,“ Embassy of Belgium in Egypt, 27. listopadu 2013, http://countries.diplomatie.belgium.be/en/egypt/newsroom/news.jsp?id=237738 (accessed April 25, 2015). 71 „Didier Reynders condemns Russian recognition of Crimea as an independent state,“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs, 18. března 2014, http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/2014/03/ni_190314_ crimea.jsp?referer=tcm:312-244780-64 (accessed April 25, 2015). 72 „Didier Reynders congratulates Ukraine on 23rd anniversary of its independence,“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs, 25. srpna 2014, http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/2014/08/ni_250808_ ukraine.jsp?referer=tcm:312-254376-64 (accessed April 25, 2015).

31

zajištění transparentního vyšetřování incidentu.73 Belgická vláda ve výsledku odsuzovala aktivitu Ruské federace, k tvrdému postoji nebo přímo hrozbám se ale v žádném případě neuchýlila. Belgie akceptuje uvalení sankcí proti Rusku. Přestože tím trpí ekonomiky států EU, ministr zahraničí sankce považuje za účinný nástroj, jak Moskvu odradit od další eskalace konfliktu.74 O žádných dalších opatřeních proti Rusku ale belgická vláda nejednala. Stejně tak nepanuje v Belgii příliš velký strach z ruského expanzionismu. Nikdo ze státních představitelů nevyjádřil obavy z přímého ohrožení bezpečnosti státu. 3.1.3 Bulharsko Bulharské Ministerstvo zahraničních věcí se ukrajinskému konfliktu relativně důkladně věnuje. Co se týče odstoupení od asociační dohody, ministr zahraničí Kristian Vigenin vyjádřil lítost nad ukrajinským rozhodnutím. Připustil ale, že část viny leží na bedrech Evropské unie, která nedokázala adekvátně adresovat problém ukrajinsko-ruských obchodních vztahů.75 Podobně ambivalentní byl i postoj politických špiček k anexi Krymského poloostrova. Prezident Rosen Plevenliev oznámil, že drtivá většina bulharského Parlamentu považuje referendum za ilegální. Zároveň je podle něj třeba řešit sektor energetické bezpečnosti, který může být zásadně ohrožen uvalením sankcí na Ruskou federaci. 76 Sofie se i nadále pokoušela vyhýbat ostrým útokům na Moskvu. Srpnové vjezdy ruských konvojů na ukrajinské území bulharská vláda odsoudila s tím, že rozhodně nenapomáhají k mírovému řešení situace a jsou přímým porušením ukrajinských zákonů.77 Ani 73

„Didier Reynders about the crisis in Ukraine,“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs, 1. srpna 2014, http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/2014/08/ni_010814_ ukraine.jsp?referer=tcm:312-253442-64 (accessed April 25, 2015). 74 „Didier Reynders on Russian sanctions against EU countries,“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs, 8. srpna 2014, http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/2014/08/ni_080814_ sanctionrusses.jsp?referer=tcm:312-253599-64 (accessed April 25, 2015). 75 „Kristian Vigenin: EU door remains open to Ukraine,“ Ministry of Foreign Affairs, 26. listopadu 2013, http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1182/index.html (accessed April 25, 2015). 76 „Bulgarian Parties Do Not Recognize Crimea's Referendum,“ Novinite.com, 24. března 2014, http://www.novinite.com/articles/159206/Bulgarian+Parties+Do+Not+Recognize+Crimea%27s+Ref erendum (accessed April 25, 2015). 77 „Statement of Minister Daniel Mitov on the situation in Ukraine,“ Ministry of Foreign Affairs, 25. srpna 2014, http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1539/index.html (accessed April 25, 2015).

32

stanovisko k sestřelení letu MH17 se v tomto ohledu nelišilo. Ministr zahraničí vyjádřil soustrast pozůstalým a žádal rychlé a průkazné vyšetřování incidentu.78 Bulharská politika vůči Rusku je opatrná, nicméně vládní představitelé se snaží držet linie Evropské unie. I přes některé opoziční hlasy se tak dá říct, že Bulharsko odsuzuje aktivitu Ruské federace. V případě sankcí se však názory bulharských představitelů rozcházejí. Zatímco ministr zahraničí v rámci EU podporoval zavedení sankcí, předseda vlády Plamen Oresharski měl vůči podobným krokům výhrady. Důvodem je bulharské hospodářství, které by přerušením obchodních vztahů s Ruskem patřilo mezi nejvíce postižené země Evropské unie. Bulharsko tak přes určité výhrady se zavedením sankcí proti Rusku souhlasilo.79 Bulharská vláda nevyjádřila obavy z přímého ohrožení bezpečnosti státu. Strach však panoval ohledně dopadů uvalených sankcí na bulharské hospodářství a v otázce energetické bezpečnosti. Zejména zrušení projektu plynovodu South Stream vyvolalo debaty, jak ostré vystupování si může Bulharsko dovolit, chce-li si zachovat přívod zemního plynu. 3.1.4 Česká republika Rétorika české vlády do velké míry odpovídá politice Evropské unie. Tehdejší premiér Jiří Rusnok vyjádřil politování nad ukrajinským odstoupením od asociační dohody, Rusko z tohoto kroku ale nevinil.80 Podobně „neutrální“ postoj zaujal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po sestřelení letu MH17. Jako většina evropských státníků vyjádřil svoji soustrast pozůstalým a žádal co nejrychlejší vyšetřování incidentu.81 Poněkud ostřejší tón zvolilo Ministerstvo zahraničních věcí ve stanovisku k anexi Krymu. Kroky Ruské federace označilo za „bezprecedentní 78

„Bulgaria calls for immediate, objective and independent international investigation into the causes of the Malaysian Airlines crash,“ Ministry of Foreign Affairs, 21. července 2014, http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1509/index.html (accessed April 25, 2015). 79 „Bulgaria will not veto EU sanctions on Russia, PM says,“ The Sofia Globe, 25. března 2014, http://sofiaglobe.com/2014/03/25/bulgaria-will-not-veto-eu-sanctions-on-russia-pm-says (accessed April 25, 2015). 80 „Ukrajinský prezident se na summitu ve Vilniusu do EU nalákat nenechal,“ iDnes.cz, 28. listopadu 2013, http://zpravy.idnes.cz/janukovyc-se-nenechal-presvedcit-do-asicoacni-dohody-s-eu-pz8/zahranicni.aspx?c=A131128_230036_zahranicni_neh (accessed April 25, 2015). 81 „Ministr Zaorálek: Viníci tragédie letu MH17 musí být potrestáni,“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 22. července 2014, http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/ministr_zaoralek_vinici_tragedie_l etu.html (accessed April 25, 2015).

33

porušení mezinárodních norem a závazků Ruské federace a ohrožení pokojného soužití národů v Evropě“. Ministerstvo přirovnalo jednání Moskvy k situaci, ve které se ocitlo Československo ve třicátých letech minulého století.82 Současný premiér Bohuslav Sobotka pak v kontextu ruských inkurzí na východní Ukrajině obvinil Moskvu z podrývání mírového procesu.83 Přestože česká vláda reagovala na některé klíčové události relativně ostře, o hrozbách vůči Moskvě nelze ani v tomto případě mluvit. Česká republika se tak řadí mezi státy, které odsuzují aktivitu Ruské federace. Postoj vůči uvaleným sankcím, na rozdíl od rétoriky, českou politickou scénu polarizuje. Proponentem sankcí je ministr zahraničí Zaorálek. Podle něj „Rusko čelí vážnému zpomalení své ekonomiky, je odříznuto od finančního trhu a chápe, kam povede další pokračování“.84 Premiér Sobotka se řadí mezi zastánce zmírnění ekonomických sankcí a zcela proti nim vystupuje prezident Miloš Zeman. Dle jeho názoru jsou sankce neefektivní a kontraproduktivní, protože vedou k odvetným opatřením ze strany Ruska.85 Přestože prezident nemá možnost přímo ovlivnit podobu zahraniční politiky, zdrženlivost premiéra Sobotky řadí Českou republiku mezi státy, které mají určité výhrady k sankcím proti Rusku. Jedná se o určitý „průměr názorů“, který vychází z toho, že česká vláda sankce ani jednohlasně neodmítá, ani jednohlasně nepodporuje. 3.1.5 Dánsko Podle několika stanovisek, vydávaných členy dánské vlády, by se dalo soudit, že země patří mezi státy zastávající tvrdou linii vůči Moskvě. Na druhou stranu je obtížné u některých klíčových událostí najít vůbec nějaké oficiální vyjádření dánských představitelů. Ukrajinský obrat v listopadu 2013 přešli Dánové bez povšimnutí. Ministr zahraničí Martin Lidegaard se ostře ohradil proti aktivitě 82

„Prohlášení MZV k rozhodnutí Ruské federace o připojení Krymu,“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 19. března 2014, http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/x2014_03_19_prohlaseni_mzv _k_rozhodnuti_ruske.html (accessed April 25, 2015). 83 „Reakce předsedy vlády ČR na aktuální dění na Ukrajině,“ Vláda České republiky, 28. srpna 2014, http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/reakce-predsedy-vlady-cr-na-aktualni-denina-ukrajine-122131 (accessed April 25, 2015). 84 „Zaorálek: Sankce fungují, vedou Rusko do pekla,“ Týden.cz, 30. října 2014, http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/zaoralek-sankce-funguji-vedou-rusko-dopekla_322646.html#.VTvDBCHtmkp (accessed April 25, 2015). 85 Ian Willoughby, „Zeman comes out against sanctions on Russia,“ Český rozhlas, 14. srpna 2014, http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/zeman-comes-out-against-sanctions-on-russia (accessed April 25, 2015).

34

ruských ozbrojených sil na Krymu začátkem března 2014,86 samotné referendum a následnou anexi však nekomentoval. Ostře však zareagoval na ruskou aktivitu v Donbasu, když prohlásil: „Ruští představitelé by měli vědět, že se Evropská Unie i Spojené státy silně zavázaly odpovědět na jakoukoliv novou agresi z Ruska.“87 K sestřelení letu MH17 se vyjádřila premiérka Helle Thorning-Schmidtová, omezila se však na vyjádření soustrasti a požádala o důkladné vyšetřování incidentu.88 Protože kodaňská rétorika nemá daleko k použití hrozeb, lze Dánsko zařadit mezi státy ostře odsuzující aktivitu Ruské federace. Dánsko od začátku podporovalo sankční režim vůči Rusku, v souladu s tím, jaký postoj vůči Moskvě vláda v Kodani nastavila. Během vzrůstající ruské aktivity v srpnu byl ministr Lidegaard jedním z proponentů uvalení dodatečných sankcí. Podle něj Moskva překročila další mez a Evropská unie na to musí adekvátně odpovědět.89 Dánsko se tak řadí mezi státy prosazující uvalení sankcí vůči Rusku. Na tomto faktu nemění nic ani Lidegaardovo stanovisko z podzimu, v němž se vyjádřil, že by bylo vhodné sankční režim trochu uvolnit. Důvodem totiž podle něj měla být až příliš velká efektivita sankcí, které nebezpečně zasáhly civilní obyvatelstvo.90 3.1.6 Estonsko Rétorika estonské vlády patří mezi nejostřejší v Severoatlantické alianci. Za příčinu všech současných ukrajinských problémů považují Estonci Rusko v čele s Vladimirem Putinem. Kroky, které Moskva provedla v souvislosti s anexí Krymského poloostrova, označil prezident Toomas Ilves za „ruskou invazi a de

86

„EU Foreign Ministers condemn Russia's behaviour on Crimea,“ Udenrigsministeriet, 4. března 2014, http://um.dk/en/news/newsdisplaypage/?newsID=9775322C-1C91-4BF6-BE8AA80C3FBA2CF2 (accessed April 25, 2015). 87 „Ukraine says destroys Russian armor as NATO slams 'incursion',“ i24 News, 15. srpna 2014, http://www.i24news.tv/en/news/international/europe/40367-140815-ukraine-says-destroys-russianarmor-as-nato-slams-incursion (accessed April 25, 2015). 88 „PM calls for 'thorough' inquiry into MH17,“ The Local, 18. července 2014, http://www.thelocal.dk/20140718/pm-calls-for-thorough-and-independent-inquiry-into-mh17 (accessed April 25, 2015). 89 „EU to Discuss More Russian Sanctions, Possible Weapons Embargo,“ Sputnik News, 29. srpna 2014, http://sputniknews.com/politics/20140829/192466788.html (accessed April 25, 2015). 90 Peter Levring, „Sanctions Now Risk Being Too Painful for Russia, Denmark Says,“ BloombergBusiness, 18. prosince 2014, http://www.bloomberg.com/news/articles/2014-12-18/riskis-that-sanctions-are-too-painful-for-russia-denmark-says (accessed April 25, 2015).

35

facto okupaci“.91 Srpnovou aktivitu v Donbasu odsoudil premiér Taavi Rõivas. Podle něj Moskva svojí činností vědomě a zcela bez skrupulí eskaluje ukrajinskou krizi. Jde o probíhající invazi na evropském území a Evropská unie by se měla chovat rozhodně.92 Z ukrajinského odstoupení od asociační dohody sice estonská vláda Rusko neobvinila, jinak tomu ale bylo v případě sestřelení letu MH17. Premiér Rõivas nepřímo označil za viníka incidentu Rusko, bez jehož zásahu by žádná válka na území Ukrajiny neprobíhala, a tudíž by ani nedošlo k sestřelení civilního letounu. Tato tragédie měla podle premiéra donutit Moskvu zvážit své kroky a stáhnout se z ukrajinského území.93 Estonsko se od počátku podílí na sankcích zavedených Evropskou unií. S jejich uvalením bez výhrad souhlasí. Jejich účelem je podle ministra zahraničí Urmase Paeta „zastavit násilí a ruské vměšování se do ukrajinských záležitostí“. Sankce jsou nezbytné, protože politické ani diplomatické kroky krizi nevyřešily. 94 Mimo sankcí však Estonsko volá po dalších, důraznějších opatřeních. Minimálně prezident Ilves prohlásil, že existují dvě možnosti. První je poskytnout Ukrajině zbraně, druhá je podřídit se vůli Moskvy.95 Není třeba diskutovat o tom, kterou z nich estonská vláda preferuje. Premiér Rõivas vnímá ruskou aktivitu jako přímé ohrožení bezpečnosti nejen Estonska, ale všech ruských sousedů. Rychlost a rozhodnost, s jakou Moskva jedná, destabilizují euroatlantické bezpečnostní prostředí. „Některým spojencům může současné dění připadat příliš vzdálené na to, aby mu věnovaly dostatečnou pozornost. Ale pro nás, kteří jsme na „frontové linii“, je to vážná a aktuální

91

Mikk Salu, „Estonia says events in Crimea ‘invasion and occupation‘,“ Postimees, 3. března 2014, http://news.postimees.ee/2715792/estonia-says-events-in-crimea-invasion-and-occupation (accessed April 26, 2015). 92 „Rõivas: The European Council should also decisively discuss Russia’s invasion of Ukraine,“ Government, Republic of Estonia, 29. srpna 2014, https://valitsus.ee/en/news/roivas-europeancouncil-should-also-decisively-discuss-russias-invasion-ukraine (accessed April 26, 2015). 93 „Prime Minister Rõivas: Evidence suggests involvement of Russia in the Ukrainian plane disaster,“ Government, Republic of Estonia, 20. července 2014, https://valitsus.ee/en/news/primeminister-roivas-evidence-suggests-involvement-russia-ukrainian-plane-disaster (accessed April 26, 2015). 94 „Foreign Minister Urmas Paet: the European Union strengthened restrictions on Russia,“ Ministry of Foreign Affairs, Republic of Estonia, 29. července 2014, http://vm.ee/en/news/foreign-ministerurmas-paet-european-union-strengthened-restrictions-russia (accessed April 26, 2015). 95 „Estonian President: arm Ukraine or Russia wins,“ The Baltic Times, 4. února 2015, http://www.baltictimes.com/estonian_president__arm_ukraine_or_russia_wins_155094507954d1f5b f0d30e (accessed April 26, 2015).

36

hrozba.“96 Moskva bude ve svém kurzu pokračovat tak dlouho, než ji někdo zastaví.97 3.1.7 Francie Francouzská rétorika se jednoznačně řadí mezi umírněnější mezi státy NATO a EU. Vláda se vyhýbá ostrým prohlášením na adresu Moskvy a ke klíčovým událostem se stavěla velmi obezřetně. Prezident Francois Hollande připustil vliv Moskvy na rozhodnutí ukrajinské vlády odstoupit od asociační dohody s tím, že na Kyjev tlačila prostřednictvím tradičního problému - dodávek zemního plynu.98 Úřad prezidenta zareagoval ostře i v kontextu sestřelení letu MH17, zejména poté, co byl vyšetřovatelům znemožněn přístup na místo havárie. Ze stanoviska francouzského prezidenta vyplývá, že pokud Rusko neuplatní svůj vliv na separatisty a neumožní přístup do oblasti, musí Moskva počítat s následky.99 Francie se nicméně odvolává na opatření, která by byla přijata v rámci Evropské unie, což poněkud zlehčuje zdánlivě ostrý postoj prezidenta Hollanda. U ostatních klíčových událostí je postoj francouzských státníků ještě umírněnější a omezuje se víceméně na nesouhlas s kroky Moskvy. Takové stanovisko vydal prezidentský úřad po ruské anexi Krymu, zatímco srpnová ruská aktivita v Donbasu byla podle ministra zahraničí Laurenta Fabiuse „nepřijatelnou intervencí“.100 Paříž se od počátku účastnila sankčního režimu vůči Rusku. Vláda nicméně požadovala, aby to nebyla pouze Francie, kdo ponese břímě sankcí. Problémem byla především smlouva na dodávku dvou francouzských transportních lodí třídy Mistral pro ruskou flotilu. Ministr Fabius se obával dopadů případného zrušení

96

„Remarks by Prime Minister Taavi Rõivas at the Young Leaders Conference: 'Implications of the Ukrainian Crisis to Broader European Security and the View from a Front Line State',“ Government, Republic of Estonia, 4. září 2014, https://valitsus.ee/en/news/remarks-prime-minister-taavi-roivasyoung-leaders-conference-implications-ukrainian-crisis (accessed April 26, 2015). 97 Ibid. 98 Andrew Marszal, „EU will not accept Russian veto, says Barroso,“ The Telegraph, 29. listopadu 2013, http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/10482680/EU-will-not-acceptRussian-veto-says-Barroso.html (accessed April 26, 2015). 99 „MH17: France warns of 'consequences' if Russia uncooperative on crash site access,“ The Star, 20. července 2014, http://www.thestar.com.my/News/Nation/2014/07/20/MH17-crash-Francewarns-of-consquences (accessed April 26, 2015). 100 Raziye Akkoc, „Ukraine-Russia crisis: August 29 as it happened,“ The Telegraph, 29. srpna 2014, http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/11062950/Ukraine-Russia-crisisAugust-29-as-it-happened.html (accessed April 26, 2015).

37

zakázky, mimo jiné ztráty tisícovky pracovních míst a jedné miliardy eur.101 V současné době je přitom osud zakázky stále nejasný. I co se týče sankcí uvalených Evropskou unií, přestože v počátcích podporovaných francouzskou vládou, vyjádřil se prezident Hollande ve smyslu, že není důvod sankce udržovat, dojde-li k nápravě situace.102 Vzhledem k tomu, že je řešení ukrajinské krize v nedohlednu, vyvolává podobné stanovisko dohady o francouzském odhodlání v krocích proti Moskvě pokračovat. 3.1.8 Chorvatsko Ministryně

zahraničí

Vesna

Pusić

zaujala

vůči

Rusku

poměrně

nekompromisní postoj. O ruském vlivu na eskalující konflikt nepochybovala od začátku. Po summitu ve Vilniusu oznámila, že „hlavním důvodem, proč Ukrajina nepodepíše dohodu, je ruský plyn“.103 Referendum na Krymu označila „pouze“ jako nelegitimní čin. Nicméně poté, co se začalo Rusko aktivně podílet na válce v Donbasu, zaujala opět tvrdší pozici. Z jejího pohledu bylo patrné, že sankce neměly požadovaný efekt, a že je na čase zvážit „novou formu komunikace“ s Moskvou.104 Těžko říct, jaká konkrétní opatření měla ministryně na mysli, nicméně to dokazuje poměrně ostrý postoj chorvatské vlády vůči aktivitám Ruské federace. Z podílu na sestřelení civilního letadla Moskvu přímo neobvinila, na druhou stranu se podle ní stalo něco, s čím Vladimir Putin nepočítal, a co může zásadně ovlivnit jeho pozici.105 Spíše než ukrajinská armáda se tak v jejích očích stali viníky separatisté podporovaní Moskvou. Rétorika ministryně zahraničí tak řadí Chorvatsko mezi státy s tvrdým postojem vůči Rusku.

101

„France condemns Putin's Crimea annexation, mulls sanctions,“ RFI, 18. března 2014, http://www.english.rfi.fr/france/20140318-france-condemns-putins-annexaton-crimea-mullssanctions (accessed April 26, 2015). 102 „Hollande: Russia sanctions should be lifted now 'if progress',“ DW, 5. ledna 2015, http://www.dw.de/hollande-russia-sanctions-should-be-lifted-now-if-progress/a-18170733 (accessed April 26, 2015). 103 „Vilnius Eastern Partnership summit begins,“ Ministry of Foreign and European Affairs, 28. listopadu 2013, http://www.mvep.hr/en/info-servis/press-releases/,18256.html (accessed April 26, 2015). 104 „Pusić: New communication models with Russia over Ukraine necessary,“ Ministry of Foreign and European Affairs, 29. srpna 2014, http://www.mvep.hr/en/info-servis/press-releases/,21801.html (accessed April 26, 2015). 105 „Minister Pusić: EU can and has to find solution for Ukraine,“ Ministry of Foreign and European Affairs, 22. července 2014, http://www.mvep.hr/en/info-servis/press-releases/,21770.html (accessed April 26, 2015).

38

Chorvatsko bylo mezi proponenty sankcí od jejich zavedení v březnu 2014. Podporuje je po celý průběh ukrajinské krize, což odpovídá rétorice, kterou nasadila především ministryně zahraničí. Když už chorvatská vláda zpochybnila sankce, činila tak proto, že zpochybňovala jejich efektivitu. Nešlo tedy o snahu vyhnout se podílu na opatřeních proti Rusku. V kontextu debat o amerických plánech vyzbrojit ukrajinskou armádu chorvatský premiér Zoran Milanovic prohlásil, že je to určitě možnost hodná zamyšlení.106 Zatímco se tedy chorvatská vláda nestaví vyloženě proti vyzbrojení Ukrajiny, nelze říct, že by tuto volbu aktivně podporovala. Zoran Milanovic vyloučil, že by ukrajinská krize přímo ovlivňovala bezpečnost Chorvatska. Na druhou stranu zdůraznil, že je logické, že státy v těsné blízkosti Ruska, jako je Litva, Polsko nebo Rumunsko, takové obavy mají.107 3.1.9 Island Přestože Island patří mezi státy NATO, ze stanovisek vládních činitelů spíše vyplývá, že se Reykjavík snaží za každou cenu udržet mimo současný konflikt mezi aliancí a Ruskou federací. Prohlášení ministra zahraničí Gunnara Sveinssona většinou spočívala ve vyjádření společného stanoviska Severoatlantické aliance. Ministr tak formálně odsoudil jak pohyb ruských jednotek na Krymském poloostrově, tak i na východě Ukrajiny. Prohlásil přitom, že činnost ruské vlády podkopává stabilitu Evropy.108 K sestřelení malajsijského letadla poskytl pouze obecné prohlášení, vyjádřil pozůstalým soustrast a požádal o rychlé vyšetřování, vedoucí k dopadení a potrestání pachatelů.109 Větší obavy než o osud Ukrajiny má islandská vláda o budoucnost spolupráce v rámci Arktické rady, jíž je členem. Organizace, sdružující státy, jejichž území do Arktidy zasahuje (tedy včetně Spojených států a Ruska) by mohla být zablokována konfliktem mezi státy NATO a Ruskou federací. Arktická 106

„Croatian PM hopes Ukraine ceasefire will hold,“ Government of the Republic of Croatia, 13. února 2015, https://vlada.gov.hr/news/croatian-pm-hopes-ukraine-ceasefire-will-hold/16411 (accessed April 26, 2015). 107 „Level of interfering in Ukraine crisis unacceptable, Croatian PM says,“ Government of the Republic of Croatia, 17. října 2014, https://vlada.gov.hr/news/level-of-interfering-in-ukraine-crisisunacceptable-croatian-pm-says/16259 (accessed April 26, 2015). 108 „Security situation in Europe discussed by Nordic-Baltic Foreign Ministers,“ Ministry for Foreign Affairs, 12. září 2014, http://www.mfa.is/news-and-publications/nr/8224 (accessed April 26, 2015). 109 „Statement on events in Ukraine,“ Ministry for Foreign Affairs, 18. července 2014, http://www.mfa.is/news-and-publications/nr/8173 (accessed April 26, 2015).

39

spolupráce je přitom pro Reykjavík jasnou prioritou. Islandský prezident Ólafur Grímsson prohlásil, že v rámci konferencí Arktické rady by bylo „nevhodné odsuzovat ruské chování“.110 Ze stanoviska je patrné, že je v zájmu Islandu zůstat stranou současného konfliktu. Přes nevýraznou rétoriku se Island připojil k sankcím uvaleným na Rusko. Islandská ekonomika je přitom závislá na vývozu do Ruské federace. Ministr Sveinsson k tomu prohlásil, že „stabilita je důležitější“.111 Island se neobává ruského expanzionismu, nicméně ministr zahraničí chápe obavy, které mají státy sousedící s Ruskem.112 3.1.10 Itálie Italský postoj vůči ruské aktivitě na Ukrajině se dá, stejně jako v případě Belgie, ztotožnit s pozicí Evropské unie. Zatímco italská vláda odsuzuje moskevskou politiku, snaží se ale nasazovat smířlivý tón. Patrné je to ve vyjádření tehdejší ministryně zahraničí Emmy Bonino k odstoupení Kyjeva od asociační dohody. Ministryně nepochybovala o zásadním vlivu Ruska na ukrajinský obrat, nicméně Moskvu z ničeho neobvinila. Podle jejího názoru jsou vazby mezi Ukrajinou a Ruskem příliš silné a pravděpodobně ještě (v té době) „nedozrál čas“ na to, aby Kyjev dohodu podepsala.113 Italské ministerstvo zahraničí se ujalo role „smírčího soudce“, ve které prosazovalo diplomatické nástroje pro vyřešení konfliktu.114 Důsledně se vyhýbalo ostré rétorice na adresu Moskvy a snažilo se předcházet „hysterii“ v diplomatických kruzích. Postoj Říma k sankcím mířeným na Moskvu je relativně pozitivní. Ministryně zahraničí Federica Mogherini souhlasila s uvalením sankcí v kontextu 110

Zoe Robert, „President: “Arctic Conference Not Place to Discuss Crimea”,“ Iceland Review, 20. března 2014, http://icelandreview.com/news/2014/03/20/president-arctic-conference-not-placediscuss-crimea (accessed April 26, 2015). 111 „Gunnar Bragi Sveinsson, Minister for Foreign Affairs of Iceland: UN Security Council, USA, EU Reject Crimean Referendum,“ Ukraine Crisis Media Center, 22. března 2014, http://uacrisis.org/gunnar-bragi (accessed April 26, 2015). 112 „Security situation in Europe discussed by Nordic-Baltic Foreign Ministers,“ Ministry for Foreign Affairs, 12. září 2014, http://www.mfa.is/news-and-publications/nr/8224 (accessed April 26, 2015). 113 Mauro Manzin, „The Kiev case needs to be confronted with both Russians and Ukrainians,“ Farnesina, 24. listopadu 2013, http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/interviste/2013/11/20131125_bonino_kiev.h tml (accessed April 26, 2015). 114 Přestože v průběhu krize se na postu ministra vystřídali tři osobnosti.

40

ruské anexe Krymu.115 Otevřeně podpořila i zpřísnění sankčního režimu v létě 2014. Podle jejího názoru Moskva odmítla spolupracovat na uklidnění situace a navíc porušila závazky, které mezinárodnímu společenství dala. V takové situaci bylo uvalení dalších sankcí logickým krokem.116 Po Federice Mogherini nastoupil do úřadu Paolo Gentiloni, jehož postoj k sankcím je kritičtější, zejména kvůli italské ekonomice, která z obchodu s Ruskem těží. Spolu s premiérem Mateo Renzim by tak uvítal alespoň částečné uvolnění sankčního režimu po jeho revizi plánované na konec června.117 Přestože se postoj Itálie v tomto ohledu změnil, v dosavadních klíčových momentech ukrajinské krize Řím zavedení sankcí podporoval. Itálie nevnímá ukrajinskou krizi jako vážnou hrozbu. Naopak považuje za hlavní bezpečnostní problém jižní hranici Evropy. Dění na Ukrajině podle ministra Gentiloniho odvádí pozornost od vážného nebezpečí, kterým je například přetrvávající libyjský konflikt.118 3.1.11 Kanada Kanadská vláda zastává nekompromisní postoj vůči Rusku. Ostrá rétorika dominuje téměř všem prohlášením týkajícím se klíčových událostí. Přestože Kanada litovala ukrajinského rozhodnutí odložit podpis asociační dohody, v té chvíli ještě Moskvu z jejího vlivu na obrat neobvinila.119 Březnové referendum a anexe Krymu vyvolaly u kanadské vlády relativně standardní odezvu, tj. otevřené odsouzení ruské aktivity, ale letní události znamenaly přitvrzení postoje kanadské vlády. Po sestřelení letu MH17 vydal ministr zahraničí John Baird prohlášení, v němž za viníka tragédie nepřímo označil „Putinův režim“. Podle něj by bez ruské materiální

115

„Ucraina: Mogherini, attuare accordi Ginevra. Senza passi avanti nuove sanzioni,“ Farnesina, 25. dubna 2014, http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/comunicati/2014/04/20140425_ucrsenzpass av.html (accessed April 26, 2015). 116 „Ukraine: The new sanctions send a strong signal to Russia, says Mogherini,“ Farnesina, 29. července 2014, http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/comunicati/2014/07/20140729_ucraina_mo gherini_sanzioni_russia.html (accessed April 26, 2015). 117 Conor Gaffey, „Italian Foreign Minister Calls for End to Russian Sanctions,“ Newsweek, 31. března 2015, http://www.newsweek.com/italian-foreign-minister-calls-end-russian-sanctions-318257 (accessed April 26, 2015). 118 Ibid. 119 „Canada Disappointed with Ukraine’s Suspension of Preparations for Ukraine-European Union Agreement,“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada, 22. listopadu 2013, http://www.international.gc.ca/media/aff/news-communiques/2013/11/22a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015).

41

a finanční podpory válka v Donbasu velmi rychle skončila.120 Stejně vyznělo i další stanovisko ke zvýšení ruské aktivity na východě Ukrajiny. Podle Bairda leží veškerá odpovědnost za vyvolání a eskalaci konfliktu na bedrech Moskvy, která v žádném případě neusiluje o jeho ukončení.121 Sankce vůči Rusku uvalila Kanada ihned po březnových událostech na Krymu. V průběhu času, společně s eskalací konfliktu, pak dále přitvrzovala a přidávala na seznam postižených více osob a firem z Ruska i Ukrajiny. K velkému posílení sankcí došlo po sestřelení civilního letadla. Podle Bairda „Kremlin možná nezmáčkl spoušť, ale rozhodně nabil zbraň a vložil ji vrahovi do rukou“.122 Kanada se staví mezi členy NATO, kteří nevylučují možnost poslat Ukrajině zbraně. Přes relativní náklonnost k tomuto kroku ale nehodlá jednat osamoceně. Dá se však očekávat, že v případě většího zájmu o dodávku zbraní na Ukrajinu se Kanada ke spojencům přidá.123 3.1.12 Litva Litva, vzhledem k sousedství s Ruskem, přikládá ukrajinské krizi velký význam. Řadí se mezi státy, které otevřeně viní Kreml z podněcování a eskalace konfliktu na Ukrajině. Kromě obvyklého stanoviska, že anexe Krymu nebude ze strany Litvy nikdy akceptována a uznána, Litevci obvinili Rusko z nátlaku na Ukrajinu před podpisem asociační dohody. Z pohledu prezidentky Dalie Grybauskaite v dnešní době nemůže vláda suverénního státu žádná svá rozhodnutí podmiňovat souhlasem sousedním zemí.124 Další prohlášení litevských činitelů byly ostrými útoky na ruské zapojení do ukrajinské krize. Stálá zástupkyně Litvy u OSN Raimonda Murmokaite v kontextu letecké tragédie prohlásila, že „základními 120

„Baird Calls for Immediate Investigation Into MH17 Disaster, Full Access to Crash Site,“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada, 19. července 2014, http://www.international.gc.ca/media/aff/news-communiques/2014/07/19a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015). 121 „Canada Not Convinced by Russia’s Sudden Humanitarianism,“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada, 10. srpna 2014, http://www.international.gc.ca/media/aff/newscommuniques/2014/08/10a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015). 122 „Malaysia Airlines Flight MH17: Canada to strengthen sanctions on Russia,“ CBC News, 21. července 2014, http://www.cbc.ca/news/world/malaysia-airlines-flight-mh17-canada-to-strengthensanctions-on-russia-1.2713132 (accessed April 27, 2015). 123 Les Whittington, „Stephen Harper won’t rule out sending lethal weapons for Ukraine,“ The Star, 9. února 2015, http://www.thestar.com/news/canada/2015/02/09/stephen-harper-wont-rule-outsending-lethal-weapons-for-ukraine.html (accessed April 27, 2015). 124 „EU and Ukraine say ‘door still open’ for future trade pact,“ Euronews, 29. listopadu 2013, http://www.euronews.com/2013/11/29/eu-and-ukraine-say-door-still-open-for-future-trade-pact (accessed April 27, 2015).

42

příčinami katastrofy byl příval zbraní a bojovníků z Ruska, stejně jako nevyhlášená válka proti Ukrajině“.125 Ministr zahraničí Linas Linkevičius bez okolků označil srpnovou eskalaci za „ruskou vojenskou invazi“ a žádal okamžité stažení jeho jednotek a zastavení podpory separatistům.126 Navíc Litva obvinila Kreml z úmyslného podkopávání příměří dohodnutého v rámci jednání v Minsku. Podle stálé zástupkyně u OSN se Kremlin systematicky snaží destabilizovat Ukrajinu a občanská válka je ve skutečnosti ruským produktem.127 Pobaltské země byly tvrdě zasaženy protiopatřeními, která Ruská federace zavedla po uvalení evropských a amerických sankcí. Přesto Litva od počátku sankční režim plně podporovala. Na začátku roku 2015 se pak jako jedna z mála členských zemí EU vyjádřila pro zpřísnění sankcí proti Rusku jako trest za další eskalaci konfliktu.128 Proti většině evropských zemí šla litevská vláda i v otázce dodávek zbraní pro Ukrajinu. Podle ministra zahraničí je v situaci, kdy Rusově dodávají zbraně separatistům, vyzbrojení ukrajinské armády „logickým krokem“.129 Podle Linkevičiuse se Litva spoléhá na závazky Severoatlantické aliance, a tudíž nemá zásadní obavy o svoji bezpečnost.130 O něčem jiném však vypovídá

125

„At UN Security Council Lithuania urged not to politicise independent investigation into downing of MH17,“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 20. září 2014, http://www.urm.lt/default/en/news/at-un-security-council-lithuania-urged-not-to-politiciseindependent-investigation-into-downing-of-mh17 (accessed April 27, 2015). 126 „Statement on Russia’s military invasion of Ukraine,“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 28. srpna 2014, http://www.urm.lt/default/en/news/statement-on-russias-militaryinvasion-of-ukraine (accessed April 27, 2015). 127 „Lithuania urged Russia not to rewrite the Minsk Agreements on truce in Ukraine,“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 22. ledna 2015, http://www.urm.lt/default/en/news/lithuania-urged-russia-not-to-rewrite-the-minsk-agreements-ontruce-in-ukraine--1 (accessed April 27, 2015). 128 „Lithuanian foreign minister: EU should tighten sanctions on Russia after military raids in Ukraine,“ DELFI, 25. ledna 2015, http://en.delfi.lt/central-eastern-europe/lithuanian-foreignminister-eu-should-tighten-sanctions-on-russia-after-military-raids-in-ukraine.d?id=66996438 (accessed April 27, 2015). 129 Laurence Norma, „Arming Ukraine is a ‘Logical Move,’ Says Lithuania Minister,“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 9. února 2015, http://www.urm.lt/default/en/news/arming-ukraine-is-a-logical-move-says-lithuania-ministerwsjcom-february-9-2015 (accessed April 27, 2015). 130 „EU will never recognise Russia's claim to Crimea - Lithuania's foreign minister,“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 21. března 2014, http://www.urm.lt/default/en/news/euwill-never-recognise-russias-claim-to-crimea-lithuanias-foreign-minister-euronews-march-20-2014 (accessed April 27, 2015).

43

spolupráce s Polskem při jeho rozhodnutí svolat krizové shromáždění NATO s odvoláním na článek 4 Washingtonské smlouvy.131 3.1.13 Lotyšsko Postoj Lotyšska ke krizi na Ukrajině je v mnoha ohledech podobný pozici Litvy. Riga neskrývá své znepokojení situací. Kreml za jeho činnost v mnoha prohlášeních odsuzuje, ale nikdy nejde v rétorice tak daleko, jako zástupci Vilniusu. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics v souvislosti s anexí Krymu zmínil, že událost připomíná situaci, kterou si jeho země prožila v roce 1940. Navíc Kreml obviňuje z vedení „informační války“ - moskevská propaganda zasahuje podle něj i rusky mluvící obyvatelstvo Lotyšska.132 O něco ostřejší postoj zaujalo Ministerstvo zahraničních věcí v srpnu, kdy Rinkevics označil ruskou aktivitu v Donbasu za invazi a situaci na východní Ukrajině za plnohodnotnou válku.133 Prezident Andris Berzins ve svém stanovisku k sestřelení letu MH17 prohlásil, že protiletadlový systém BUK, použitý k zásahu letadla, byl jednoznačně v ruském vlastnictví. Zbývá podle něj zjistit, kdo nařídil palbu.134 Lotyšsko souhlasilo se uvalením sankcí proti Moskvě v kontextu anexe Krymu i následné eskalace v Donbasu. Stejně jako jeho litevský protějšek, ministr Rinkevics zdůraznil, že dokud Rusko nezačne naplňovat protokol z Minsku, není žádný důvod sankční režim uvolňovat.135 Lotyšsko bylo od počátku proponentem uvalení sankcí jako účinného nástroje, jak donutit Kreml změnit svoji agresivní politiku. Ministr obrany Raimonds Vejonis v souvislosti s ukrajinskou krizí požádal spojence o trvalou přítomnost jednotek NATO v pobaltských zemích. Uvedl, že se „lotyšská společnost obává dlouhodobých následků, které bude mít na regionální 131

Andrew Rettman, „Nato reassures Poland, Baltic states on Russia threat,“ EU Observer, 4. března 2014, https://euobserver.com/defence/123350 (accessed May 10, 2015). 132 Jack Moore, „Latvia Foreign Minister 'Concerned' By Russia's Crimea Incursion,“ International Business Times, 30. března 2014, http://www.ibtimes.co.uk/latvia-foreign-minister-concerned-byrussias-crimea-incursion-1442585 (accessed April 27, 2015). 133 „Latvia calls Russian invasion in Ukraine a war,“ Interfax, 28. srpna 2014, http://en.interfax.com.ua/news/general/220437.html (accessed April 27, 2015). 134 „Berzins condemns ‘Atrocity by madmen',“ LSM, 23. července 2014, http://www.lsm.lv/en/article/politics/president-atrocity-by-madmen-a-horrible-precedent.a92298 (accessed April 27, 2015). 135 „Rinkēvičs: It all depends on Minsk Agreement,“ LSM, 20. ledna 2015, http://www.lsm.lv/en/article/politics/rinkevichs-it-all-depends-on-minsk-deal.a114420 (accessed April 27, 2015).

44

bezpečnost ruská anexe Krymu“.136 Lotyšsko se tak řadí mezi státy, které v politice Ruska vidí ohrožení vlastní bezpečnosti. 3.1.14 Lucembursko Jean Asselborn, ministr zahraničí Lucemburska, se ve svých prohlášeních zásadně vyhýbá ostré rétorice vůči Kremlu. Patrné je to například u proslovu, který přednesl u příležitosti přijetí Rezoluce Rady bezpečnosti s číslem 2166. Mimo vyjádření soustrasti požádal ruské představitele o využití vlivu, který mají na separatisty operující v Donbasu, aby umožnili vyšetřovatelům volný pohyb v místě havárie. Nenaznačuje tedy ani v nejmenším, že by Rusko mohlo nést část odpovědnosti za incident.137 Lucembursko preferuje umírněný přístup ke konfliktu, jeho řešení by podle ministra zahraničí mělo spočívat v dialogu mezi všemi stranami.138 Lucembursko není velkým příznivcem protiruských sankcí, nikdo z vládních představitelů však proti jejich uvalení nevystupoval. V rámci Evropské unie se země snaží zapadnout mezi státy, které sankce akceptují, ale mají k nim určité výhrady. Ministr Asselborn vyjádřil naději, že výsledky jednání v Minsku umožní zastavit příval dalších sankcí. Zdůraznil nicméně, že je nutné nejprve přesvědčit se o tom, zda bude příměří dodržováno.139 3.1.15 Maďarsko Maďarská politická elita se rozchází v názoru, jak adekvátně zareagovat na ruskou agresi. Premiér Viktor Orbán se kvůli zachování dobrých bilaterálních vztahů jednoznačným stanoviskům proti Rusku obloukem vyhýbá. Nevydal žádné oficiální prohlášení k odstoupení Ukrajiny od asociační dohody a nevyjádřil se dokonce ani k anexi Krymu nebo k inkurzi ruských jednotek na území východní Ukrajiny v srpnu 2014. Sestřelení letu MH17 označil za „šokující, neobvyklý a 136

Mike Collier, „Defense Minister calls for permanent Nato bases in Baltic,“ LSM, 7. července 2014, http://www.lsm.lv/en/article/politics/defense-minister-calls-for-permanent-nato-bases-inbaltic.a90651 (accessed April 27, 2015). 137 „Security Council Vote on the draft resolution concerning flight MH17,“ Permanent Mission of Luxembourg to the United Nations, 21. července 2014, http://newyork-un.mae.lu/en/News/SecurityCouncil-Vote-on-the-draft-resolution-concerning-flight-MH17 (accessed April 27, 2015). 138 „Luxembourg's Jean Asselborn in Ukraine for crisis talks,“ Luxemburger Wort, 10. března 2014, http://www.wort.lu/en/international/luxembourg-s-jean-asselborn-in-ukraine-for-crisis-talks531dfab0e4b0277007c86ebe (accessed April 27, 2015). 139 „The War Next Door: Can Merkel's Diplomacy Save Europe?“ Spiegel, 14. února 2015, http://www.spiegel.de/international/europe/minsk-deal-represents-and-fragile-opportunity-for-peacein-ukraine-a-1018326.html (accessed April 27, 2015).

45

vzácný“ incident. Podle něj by se lidé měli připravit na fakt, že letadlo bylo sestřeleno v důsledku vojenské akce.140 O tom, kdo podle jeho názoru nese odpovědnost za katastrofu, se však vůbec nezmínil. Premiér Orbán se evidentně snaží stát stranou v zájmu maďarského hospodářství a zachování vztahů s Ruskem. Proto po ruské invazi na Krym, na počátku března, prohlásil, že „Maďarsko není účastníkem konfliktu“.141 Ve své podstatě pravdivé tvrzení, které však dokládá premiérovu snahu vyhnout se sporům s Moskvou. Ministři zahraničí142 se většinou snažili premiérovu vyhýbavost vyvažovat. János Martonyi proto ve svých prohlášeních odsuzoval ruskou politiku a držel standardní linii Evropské unie. Viktor Orbán se v rámci své politiky zaměřuje i na maďarské menšiny žijící na území sousedních států. Na západě Ukrajiny žije přibližně 200 tisíc Maďarů a premiér využil ukrajinské krize k tomu, aby zopakoval žádost o jejich větší autonomii. V kontextu toho se opřel do kyjevské politiky vůči etnickým menšinám, za což sklidil ostrou kritiku od evropských diplomatů. Situaci urovnával opět János Martonyi, který prohlásil, že Maďarsko pro své krajany územní autonomii rozhodně nežádá.143 Budapešť se v kontextu ukrajinského konfliktu zaměřuje především na vlastní ztráty, které v jeho důsledku zaznamenává. Jako členský stát Evropské unie se sankčního režimu vůči Moskvě účastní, Orbán se však řadí mezi hlasité žadatele o kompenzace za způsobené ztráty. Navíc je podle něj uvalení sankcí kontraproduktivní, protože „škodí více nám samotným než Rusku“. Sankce jsou tak v rozporu s národním zájmem Maďarska.144

140

„Prime Minister: Downing of Malaysian airliner requires thorough investigation,“ Website of the Hungarian Government, 18. července 2014, http://www.kormany.hu/en/the-primeminister/news/prime-minister-downing-of-malaysian-airliner-requires-thorough-investigation (accessed May 2, 2015). 141 „Orbán says Hungary “not part of conflict” in Ukraine,“ Politics.hu, 4. března 2014, http://www.politics.hu/20140304/orban-says-hungary-not-part-of-conflict-in-ukraine (accessed May 2, 2015). 142 Za dobu ukrajinské krize se na pozici vystřídali celkem tři ministři. 143 Gergely Szakacs, „Orban renews autonomy call for ethnic Hungarians in Ukraine,“ Reuters, 17. května 2014, http://www.reuters.com/article/2014/05/17/us-ukraine-crisis-hungary-autonomyidUSBREA4G04520140517 (accessed May 2, 2015). 144 „Sanctions are causing more damage for Hungary than Russia,“ Website of the Hungarian Government, 15. srpna 2014, http://www.kormany.hu/en/the-prime-minister/news/sanctions-arecausing-more-damage-for-hungary-than-russia (accessed May 2, 2015).

46

3.1.16 Německo Německá vláda má jednotný postoj vůči krizi na Ukrajině. Řadí se mezi státy, které odsuzují Rusko, za každou cenu však prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Co se týče první klíčové události, kancléřka Angela Merkelová přímo neobvinila Rusko z podílu na ukrajinském obratu, ale zmínila, že si váží představitelů Gruzie a Moldavska, kteří nátlaku z Moskvy nepodlehli.145 Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier poté, v kontextu anexe Krymu, varoval před další eskalací konfliktu. Zabrání poloostrova odsoudila i kancléřka. Oba představitelé svá prohlášení doplnili hrozbou dalších sankcí, bude-li Ruská federace ve svých aktivitách pokračovat. V kontextu inkurzí ruské armády v Donbasu Merkelová prohlásila, že se „od začátku nejednalo o interní ukrajinský konflikt, ale o střet mezi Ruskem a Ukrajinou“.146 Sestřelení letu MH17 se obešlo bez ostrého prohlášení z německé strany. Vedle relativně silné rétoriky se německá vláda snažila slova doprovázet i činy. Berlín zastává tvrdou linii, co se sankčního režimu vůči Rusku týká. Merkelová i Steinmeier doprovázeli téměř všechny svoje výroky i hrozbami ve formě sankcí a mezi státy Evropské unie patří mezi jejich hlavní zastánce. Ministr zahraničí se sice na konci roku 2014 začal přiklánět k možnému zmírnění sankčního režimu, na druhou stranu to zdůvodňoval obavou, že jsou sankce příliš efektivní a mohou Rusko destabilizovat. Což podle jeho názoru není žádoucí. 147 Berlín odmítá jakékoliv agresivnější řešení konfliktu. Zcela vylučuje možnost vojenského zásahu a staví se i proti vyzbrojení ukrajinské armády. Merkelová prohlásila, že si „nedokáže představit situaci, ve které by lepší výbava ukrajinské armády ohromila Putina natolik, aby začal věřit, že prohraje vojensky“.148

145

„Moving closer to the EU,“ The Federal Chancellor, 29. listopadu 2013, http://www.bundeskanzlerin.de/ContentArchiv/EN/Archiv17/Reiseberichte/2013/2013-11-29oestliche-partnerschaft-vilinius.html (accessed May 7, 2015). 146 „We cannot simply accept Russia's actions,“ The Federal Chancellor, 2. září 2014, http://www.bundeskanzlerin.de/Content/EN/Artikel/2014/09_en/2014-09-02-eu-sanktionenrussland.html (accessed May 7, 2015). 147 „German Foreign Minister Steinmeier urges caution over Russia sanctions,“ DW, 19. prosince 2014, http://www.dw.de/german-foreign-minister-steinmeier-urges-caution-over-russia-sanctions/a18143066 (accessed May 7, 2015). 148 Janyce McGregor, „Ukraine crisis: Should Canada push the West to provide weapons?“ CBC News, 25. února 2015, http://www.cbc.ca/news/politics/ukraine-crisis-should-canada-push-the-westto-provide-weapons-1.2969202 (accessed May 7, 2015).

47

3.1.17 Nizozemsko Nizozemsko je státem nejvíce zasaženým tragédií letu MH17. Drtivou většinu pasažérů na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpur tvořili Holanďané. Incident se stal v zemi národní tragédií. Vláda se přesto držela relativně smírné rétoriky a Ruskou federaci z jejího podílu na sestřelení přímo neobvinila. Premiér Mark Rutte nicméně ostře kritizoval Putinovu neochotu použít nátlak na proruské separatisty k tomu, aby umožnili vyšetřovatelům bezpečný přístup na místo nehody.149 Nizozemská vláda zaujímala vůči ruské aktivitě odmítavý postoj. Po leteckém neštěstí však rétorika premiéra Rutteho i ministra zahraničí Franse Timmermanse dále přitvrdila. Oba představitelé ostře odsoudili ruské inkurze v Donbasu. Timmermans prohlásil, že „dokud Rusko nezmění svůj postoj, nemůžeme dělat nic jiného než přitvrdit náš“.150 Mark Rutte se zpočátku zdráhal sankce proti Rusku podpořit. Na začátku března oznámil, že je na jejich uvalení příliš brzy.151 S tím, jak ruská aktivita konflikt dále eskalovala, se ale nizozemská vláda stala aktivním proponentem sankčního režimu. Stejně jako v případě Německa, odsouzení ruské aktivity většinou doplňovalo prohlášení o nutnosti zavést další sankce. V lednu 2015 premiér Rutte nizozemskou podporu potvrdil, když oznámil, že by sankce měly zůstat platné, dokud se Rusko bude vměšovat do konfliktu na východní Ukrajině.152 3.1.18 Norsko Norové ostře kritizují Rusko za jeho podíl na eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. Odstoupení Ukrajiny od asociační dohody Oslo nekomentovalo, po obsazení Krymu ruskými jednotkami však ministr zahraničí Børge Brende prohlásil, že

„použití

vojenské

síly

k překreslení

149

mezinárodních

hranic

je

„Rutte: 'Putin must take responsibility',“ Government of the Netherlands, 19. července 2014, http://www.government.nl/issues/mh17-incident/news/2014/07/19/rutte-putin-must-takeresponsibility.html (accessed May 7, 2015). 150 „EU Foreign Ministers Call For Tougher Sanctions On Russia,“ Radio Free Europe, 29. srpna 2014, http://www.rferl.org/content/eu-calls-for-tougher-russia-sanctions/26557203.html (accessed May 7, 2015). 151 Maxime Zech, „“Too Early” For Russia Sanctions Says Dutch PM Rutte,“ NLTimes.nl, 6. března 2014, http://www.nltimes.nl/2014/03/06/early-russia-sanctions-says-dutch-pm-rutte (accessed May 7, 2015). 152 Catherine Boyle, „Dutch PM: Post-MH17 sanctions against Russia must stay,“ CNBC, 22. ledna 2015, http://www.cnbc.com/id/102357712 (accessed May 8, 2015).

48

neakceptovatelné“.153 Norská vláda kritizovala Moskvu za to, že ani po incidentu s letem MH17 neustoupila ze svého kurzu a konflikt na Ukrajině dále podporuje. Obvinila ji i ze sabotáže mírového procesu. Pro premiérku Ernu Solberg je nepřijatelné, že Rusko nadále podporuje separatisty v Donbasu, přestože se v Minsku zavázalo usilovat o dodržení příměří a o mírové řešení konfliktu.154 V srpnu ministr zahraničí Brende prohlásil, že Rusko neukázalo žádnou vůli dosáhnout příměří. Naopak „přispívá k eskalaci konfliktu aktivní podporou proruských rebelů“. Zdůraznil také, že mezinárodní komunita musí být jednotná ve své odpovědi na současnou situaci.155 Oproti tomu sestřelení letu MH17 se obešlo bez výraznějšího komentáře ze strany norské vlády. V kontextu ruské anexe Krymu Norsko oznámilo pozastavení všech bilaterálních vojenských aktivit s Ruskem. Na konci března norská vláda zavedla stejný seznam restriktivních opatření jako Evropská unie. Později se přidala k sankcím, uvaleným mezinárodní komunitou vůči Moskvě a podílí se na nich doposud. Přestože není členem EU, řadí se Norsko mezi významné proponenty opatření namířených proti Moskvě. Børge Brende odůvodnil uvalení dalších sankcí v říjnu 2014 tím, že „ruská aktivita na Ukrajině je i nadále zdrojem vážných obav“. Zdůraznil, že se Moskva neřídí požadavky mezinárodní komunity a nemění svoji politiku, která je porušením mezinárodního práva.156 Přestože Norsko sdílí část svých hranic s Ruskou federací, nikdo z jeho vládních představitelů nevyjádřil otevřeně obavy o bezpečnost země. 3.1.19 Polsko Rétorika polských představitelů značí velký význam, který současné situaci přikládají. Na začátku března 2014, v důsledku obsazení Krymu ruskými vojáky, svolala Varšava jednání členů NATO s odvoláním se na článek 4 Washingtonské 153

„Norway condemns Russia’s annexation of Crimea,“ Government.no, 18. března 2014, https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/condemns_russia/id753260 (accessed May 8, 2015). 154 „Norway supports Ukraine in face of Russian aggression,“ Ukraine Today, 19. listopadu 2014, http://uatoday.tv/geopolitics/norway-supports-ukraine-in-face-of-russian-aggression-392508.html (accessed May 8, 2015). 155 „Restrictive measures against Russia,“ Government.no, 15. srpna 2014, https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/Restrictive-measures-against-Russia-/id765896 (accessed May 8, 2015). 156 „Norway tightens restrictive measures against Russia,“ Government.no, 10. října 2014, https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/Norway-tightens-restrictive-measures-against-Russia/id2005821 (accessed May 8, 2015).

49

smlouvy. Další eskalaci situace, završenou ruskou anexí poloostrova, označil premiér Donald Tusk za změnu geopolitické situace v celém regionu.157 Cvičení ruské armády na západních hranicích země a inkurze na ukrajinské území vyvolaly v Polsku další obavy. Premiér Tusk oznámil, že riziko přímého ruského zapojení se do konfliktu je vysoké. Přiznal také, že netuší, jak by se v takovém případě zachovala mezinárodní komunita.158 Velmi ostrou odezvu na polské straně vyvolalo sestřelení letu MH17 v červenci. Prezident Bronislaw Komorowski otevřeně odsoudil Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. Poté dodal, že „je jednoduché ukázat na toho, kdo nese odpovědnost za toto nevídané drama“.159 Rovněž Radoslaw Sikorski, ministr zahraničních věcí, označil Rusko za viníka incidentu. „Havárie je důsledkem

faktu,

že

Rusko

pokračuje

v dodávání

zbraní

takzvaným

separatistům.“160 Polsko je vzhledem ke svým obavám zastáncem protiruských sankcí. Donald Tusk prohlásil, že sankce budou mít nepříznivé důsledky pro hospodářství evropských států, ale že ponechání ruské aktivity bez řádné odezvy by mohlo mít katastrofální následky.161 Polsko nicméně patří mezi aktivní proponenty sankcí a často lobovalo za jejich posílení.162 Varšava se nebrání ani zavedení razantnějších opatření. Nestavěla by se proti vyzbrojení ukrajinské armády. I když na polské scéně nepanuje v této oblasti jednoznačná shoda, vedoucí Národní bezpečnostní rady Stanislaw Koziej prohlásil, že „čím lépe vyzbrojená je ukrajinská armáda, tím

157

„Poland says Russia's action in Crimea unacceptable,“ Reuters, 18. března 2014, http://www.reuters.com/article/2014/03/18/ukraine-crisis-poland-tusk-idUSW8N0LT02E20140318 (accessed May 8, 2015). 158 Wiktor Szary, „Polish PM says threat of Russia's intervention in Ukraine has risen,“ Reuters, 6. srpna 2014, http://www.reuters.com/article/2014/08/06/us-ukraine-crisis-russia-waridUSKBN0G60NZ20140806 (accessed May 8, 2015). 159 „Polish President: MH17 crash an ‘unbelievable and shameful act’,“ Radio Poland, 22. července 2014, http://www.thenews.pl/1/10/Artykul/176847,Polish-President-MH17-crash-an%E2%80%98unbelievable-and-shameful-act%E2%80%99 (accessed May 8, 2015). 160 Marcin Wojciechowski, „European Union to impose new sanctions against Russia,“ Ministry of Foreign Affairs - Republic of Poland, 23. července 2014, http://www.msz.gov.pl/en/news/european_union_to_impose_new_sanctions_against_russia (accessed May 8, 2015). 161 „Polish PM says threat of Russia's intervention in Ukraine has risen,“ Reuters, 6. srpna 2014, http://www.reuters.com/article/2014/08/06/us-ukraine-crisis-russia-waridUSKBN0G60NZ20140806 (accessed May 8, 2015). 162 „The Prime Minister on European Union sanctions against Russia: weaker sanctions of the whole EU are better than individual countries’ sanctions,“ Premier.gov.pl, 25. července 2014, https://www.premier.gov.pl/en/news/news/the-prime-minister-on-european-union-sanctions-againstrussia-weaker-sanctions-of-the.html (accessed May 8, 2015).

50

větší jsou šance na zpomalení eskalace konfliktu“. Jedná se podle něj jak o zájem Ukrajiny a Polska, tak o zájem Evropy.163 Odvolávání se na článek 4 Washingtonské smlouvy je relativně ojedinělý jev. Jeho principem je, že každý z členských států má právo svolat ostatní ke konzultaci v případě, že se domnívá, že je narušena územní celistvost, nezávislost nebo bezpečnost kteréhokoliv ze členů aliance.164 Odvolání se na něj tím pádem jednoznačně dokazuje polské obavy z ruské aktivity na Ukrajině. 3.1.20 Portugalsko O portugalském postoji k ukrajinské krizi nejvíce vypovídá absence prohlášení státních představitelů. Až na výjimky se Lisabon ke klíčovým událostem nevyjadřoval ani oficiálními kanály, ani skrze média. Situace na východě Evropy tedy nebudí v zemi velké emoce a Portugalsko se drží stranou zejména z důvodu nezájmu. Ministr zahraničí Rui Machete neangažovanost Lisabonu nepřímo vyjádřil ve svém vzácném komentáři k ruské anexi Krymu. „Evropská unie stojí za Ukrajinou a nemělo by být žádných pochyb o její politické a ekonomické podpoře v kontextu krize na Krymu.“165 Portugalsko se názorově adaptovalo k oficiální politice Evropské unie. Ani prezident Aníbal Cavaco Silva z tohoto směru nevybočil, když se ve svém prohlášení k sestřelení letu MH17 omezil na vyjádření soustrasti rodinám obětí.166 Portugalsko se jako člen Evropské unie účastní jejího sankčního režimu proti Rusku a nijak proti němu nevystupuje. Stejně jako v případě ostatních států, i Lisabon si uvědomuje dopady uvalených sankcí na vlastní ekonomiku.167

163

„Arms supplies to Ukraine in Europe’s interests – Polish security official,“ RT.com, 5. března 2015, http://rt.com/news/238057-poland-ukraine-weapon-supplies (accessed May 8, 2015). 164 North Atlantic Treaty Organization, „The North Atlantic Treaty,“ accessed May 8, 2015, http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm. 165 „EU entirely behind the Ukraine – Foreign Minister,“ The Portugal News, 18. března 2014, http://www.theportugalnews.com/news/eu-entirely-behind-the-ukraine-foreign-minister/30981 (accessed May 9, 2015). 166 „President of the Republic sent condolences for the victims of the Malaysian Airlines aircraft crashed in the Ukraine,“ Presidency of the Portuguese Republic, 18. července 2014, http://www.presidencia.pt/?idc=18&idi=85961&idl=2 (accessed May 9, 2015). 167 „Portugal counts the cost of EU sanctions on Russia,“ The Portugal News, 13. srpna 2014, http://www.theportugalnews.com/news/portugal-counts-the-cost-of-eu-sanctions-on-russia/32430 (accessed May 9, 2015).

51

3.1.21 Rumunsko Rumunská vláda se ke krizi na Ukrajině vyjadřuje otevřeně. Její sympatie prokazatelně patří kyjevské vládě, naopak Rusko je za svoji činnost ostře odsuzováno. Premiér Victor Ponta se snaží o relativně smírnou rétoriku. Anexi Krymu odsoudil a podpořil Ukrajinu, Moldavsko i Gruzii v cestě směrem k Evropské unii. Zdůraznil také, že je Putinův argument, podle nějž je situace na Krymu srovnatelná s Kosovem, neopodstatněný.168 Stejným způsobem se vyjadřoval i ministr zahraničí Titus Corlăţean. V kontextu ruských inkurzí na východě Ukrajiny odsoudil Moskvu za očividný rozpor mezi její mír prosazující rétorikou a zasíláním zbraní proruským separatistům.169 Jednoznačně nejtvrdší postoj z rumunských představitelů zaujímal tehdejší prezident Traian Basescu. Sestřelení letu MH17 označil za teroristický čin a Ruská federace, která povstalce zásobuje moderní výzbrojí, se tak nutně stává „sponzorem teroristů“. Odsoudil i příliš smírný postoj Evropské unie, když prohlásil, že letecké neštěstí je důsledkem Putinovy aktivity, od které se jí ruského prezidenta nepodařilo odradit.170 Rumunsko se řadí mezi největší zastánce protiruských opatření. Po anexi Krymu prezident Basescu potvrdil, že Bukurešť podpoří jakékoliv sankce uvalené na Moskvu.171 Sankce samozřejmě zasáhly rumunské hospodářství, nicméně podle premiéra Ponty je důležitější Rusku ukázat, že žádná země nemá právo měnit mezinárodní normy podle své vůle.172 Prezident Basescu v létě 2014 otevřeně vyzýval NATO a EU k dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. „Pokud chceme

168

„Ponta and Rama on Putin's parallel between Kosovo and Crimea: Fundamental differences exist,“ Actmedia, 19. března 2014, http://actmedia.eu/daily/ponta-and-rama-on-putin-s-parallelbetween-kosovo-and-crimea-fundamental-differences-exist/51172 (accessed May 9, 2015). 169 „Minister of Foreign Affairs Titus Corlăţean attends extraordinary meeting of Foreign Affairs Council – talks on Eastern Neighborhood,“ Ministry of Foreign Affairs, 15. srpna 2014, http://www.mae.ro/en/node/28170 (accessed May 9, 2015). 170 „Basescu: Russia is a partner for terrorists. EU could’ve done more to fight Putin,“ Business Review, 21. července 2014, http://business-review.eu/featured/basescu-russia-is-a-partner-forterrorists-eu-couldve-done-more-to-fight-putin-67709 (accessed May 9, 2015). 171 Marian Chiriac, „Romania Backs EU Sanctions Against Russia,“ Balkan Insight, 18. března 2014, http://www.balkaninsight.com/en/article/tense-situation-in-ukraine-worries-neighboring-romania (accessed May 9, 2015). 172 „PM Ponta: Romania affected by Russia sanctions, but must meet commitments,“ Agerpres, 12. září 2014, http://www.agerpres.ro/english/2014/09/12/pm-ponta-romania-affected-by-russiasanctions-but-must-meet-commitments-13-48-59 (accessed May 9, 2015).

52

dát Ukrajincům šanci, musíme jednat stejně jako Ruská federace, to znamená poskytnout ukrajinské armádě veškeré prostředky, které máme k dispozici.“173 Rumunsko sdílí své severní hranice s Ukrajinou a na východě sousedí s Moldavskem, dalším státem, kde má Rusko dlouhodobý zájem na udržení vlivu. Bukurešť proto situaci na Ukrajině sleduje se značným znepokojením. Hlavní obavy se vztahují k Moldavsku, kde se rumunské zájmy střetávají s ruskými. Teoretická možnost, že by Moskva pokračovala v nasazeném tempu a pokusila se o obsazení Podněstří, je v Bukurešti brána zcela seriózně.174 3.1.22 Řecko Řečtí představitelé se po celou dobu probíhajícího konfliktu vyjadřovali vyhýbavě. Na začátku března, po zahájení ruské okupace Krymu, prohlásil ministr zahraničí Evangelos Venizelos, že akutním problémem pro Ukrajinu je ekonomická krize. Napětí na poloostrově zmínil až poté a zcela obešel podíl Ruské federace. Zdůraznil však, že krize musí být řešena „se zdrženlivostí, s klidem, prostřednictvím dialogu a v rámci mezinárodního práva a existujících smluv mezi Ukrajinou a Ruskem“.175 Stejný způsob prohlášení zvolil ministr zahraničí i po anexi Krymu. Pouze vyjádřil nutnost řešit situaci diplomatickými a politickými prostředky. Aktivitu Moskvy v žádném ze svých prohlášení neodsoudil. Venizelosovo stanovisko k sestřelení letu MH17 bylo obvyklým vyjádřením lítosti a nutnosti řídit se rezolucí Rady bezpečnosti.176 Nikolaos Kotzias, který se ujmul role ministra zahraničí v lednu 2015, pokračoval ve stejném stylu. Jakékoliv obvinění Ruské federace nebo odsouzení její činnosti proto z úst řeckých představitelů nezaznělo.

173

„Romania calls on EU, NATO to arm Ukraine,“ EUbusiness, 29. srpna 2014, http://www.eubusiness.com/news-eu/ukraine-russia-nato.xir (accessed May 9, 2015). 174 Marian Chiriac, „Romania Backs EU Sanctions Against Russia,“ Balkan Insight, 18. března 2014, http://www.balkaninsight.com/en/article/tense-situation-in-ukraine-worries-neighboring-romania (accessed May 9, 2015). 175 „Deputy Prime Minister and Foreign Minister Venizelos’ statement following his meeting with the acting President and the Foreign Minister of Ukraine,“ Ministry of Foreign Affairs, 2. března 2014, http://www.mfa.gr/en/current-affairs/top-story/deputy-prime-minister-and-foreign-ministervenizelos-statement-following-his-meeting-with-the-acting-president-and-the-foreign-minister-ofukraine-kiev-march-2014.html (accessed May 12, 2015). 176 „Deputy Prime Minister and Foreign Minister Venizelos’ statement on the situation in Ukraine, following the EU Foreign Affairs Council,“ Ministry of Foreign Affairs, 22. července 2014, http://www.mfa.gr/en/current-affairs/top-story/deputy-prime-minister-and-foreign-ministervenizelos-statement-on-the-situation-in-ukraine-following-the-eu-foreign-affairs-council-brussels22-july-2014.html (accessed May 12, 2015).

53

Řekové se proti sankcím stavěli víceméně od počátku ukrajinské krize, což vyplývá i z jejich vyhýbavého postoje vůči situaci ve východní Evropě. Nová vláda Alexise Tsiprase ale řecký přístup k sankcím ještě více extremizovala. V závěru ledna, pár dní po inauguraci nové vlády, Athény zablokovaly návrh Evropské unie na prodloužení sankčního režimu proti Rusku ve stávající podobě.177 Po únorovém setkání s ruským ministrem zahraničí, Sergejem Lavrovem, Nikolaos Kotzias prohlásil, že „sankce nikdy nedosáhly cílů, které si ti, jež se shodli na jejich uvalení, stanovili“. Zdůraznil, že je potřeba najít jiné způsoby řešení krize.178 3.1.23 Slovensko Premiér Robert Fico v kontextu ukrajinského odstoupení od asociační dohody připomenul, že každá země má právo na suverénní rozhodování. Pokud si prý Ukrajinci přejí posílit ekonomické vazby s Ruskem, je to jejich právo.179 Na začátku března vydalo Ministerstvo zahraničních věcí stanovisko, ve kterém přímo odsoudilo „narušení suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny akty agrese ze strany ruských ozbrojených složek“.180 Odmítlo také uznat následné referendum a anexi poloostrova. Zatímco ministr zahraničí Miroslav Lajčák postup Ruska odsuzoval, premiér Fico zdůraznil, že největší hrozbou pro Slovensko je případné omezení dodávek plynu a ropy.181 Premiér se obecně prohlášením ke klíčovým událostem vyhýbal a v žádném případě Rusko za jeho aktivitu neodsuzoval. V souvislosti se sestřelením letu vydalo Ministerstvo zahraničí stanovisko, v němž

177

„Greece blocks common position on Russian sanctions,“ Intellinews, 29. ledna 2015, http://www.bne.eu/content/story/greece-blocks-common-position-russian-sanctions (accessed May 12, 2015). 178 „Joint statement of Foreign Minister Kotzias and Russian Foreign Minister Lavrov,“ Ministry of Foreign Affairs, 11. února 2015, http://www.mfa.gr/en/current-affairs/top-story/joint-statement-offoreign-minister-kotzias-and-russian-foreign-minister-lavrov-moscow-11-february-2015.html (accessed May 12, 2015). 179 „Premiér: Pre Ukrajinu nie sú úplne zatvorené dvere,“ Úrad vlády Slovenskej republiky, 22. listopadu 2013, http://www.vlada.gov.sk/premier-pre-ukrajinu-nie-su-uplne-zatvorene-dvere (accessed May 13, 2015). 180 „Vyhlásenie MZVaEZ SR k aktuálnemu vývoju na Ukrajine,“ Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky, 4. března 2014, http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_EA7419BDE7ECAA99 C1257B4A002DA134_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&PAGE_NEWSVIEWMAINJDRK7X8F93=7&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/Aktualit.nsf/(vw_ByID)/ID_E04764A307154153 C1257C91005DC913 (accessed May 13, 2015). 181 „Mimoriadne rokovanie Bezpečnostnej rady SR o Ukrajine,“ Úrad vlády Slovenskej republiky, 3. března 2014, http://www.vlada.gov.sk/mimoriadne-rokovanie-bezpecnostnej-rady-sr-o-ukrajine (accessed May 13, 2015).

54

požádalo Ruskou federaci o využití vlivu, který na separatisty má, k zajištění hladkého průběhu vyšetřování. Moskvu však také z žádného podílu neobvinilo.182 Premiér Fico se s ministrem Lajčákem v postoji k ukrajinské krizi zásadně rozchází. Premiér si na konci srpna, po rosáhlých inkurzích ze strany Ruska, vyhradil právo odmítnout sankce poškozující Slovensko. Označil je za „nesmyslně a kontraproduktivní“.183 Ministr Lajčák oproti němu sankce podporuje a jsou podle něj nezbytné do doby, než Rusko začne naplňovat dohody z Minsku, pod které se podepsalo. Navíc Kreml obvinil (a jedná se o jediné ostřejší prohlášení na adresu Ruska) z přímé podpory separatistů, což napomáhá dalšímu rozdmýchávání konfliktu.184 Pozice Slovenska k sankcím i k adekvátní rétorice je tedy značně roztříštěná. Postoj premiéra Fica je nicméně významnější pro celkové směřování slovenské politiky. 3.1.24 Slovinsko Slovinsko se svým postojem řadí mezi země, které Rusko za jeho kroky odsuzují, nicméně nejdou v kritice příliš daleko. Nejostřejší stanovisko vydalo Ministerstvo zahraničních věcí po referendu na Krymu. Kroky podniknuté Ruskou federací podle něj porušily základní mezinárodní právní principy, které řídí vztahy v moderním mezinárodním prostředí. Zároveň Kreml odrazovalo od dalších akcí, které by mohly vést k eskalaci konfliktu.185 U dalších klíčových událostí však zůstala slovinská vláda relativně tichá. Po sestřelení letu MH17 vyjádřila lítost nad tragickou událostí a vznesla požadavek na rychlé a nezávislé vyšetřování okolností

182

„Vyhlásenie MZVaEZ SR k dôkazom o zostrelení lietadla Malajzijských aerolínií na Ukrajine,“ Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky, 21. července 2014, http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_EA7419BDE7ECAA99 C1257B4A002DA134_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&PAGE_NEWSVIEWMAINJDRK7X8F93=5&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/Aktualit.nsf/(vw_ByID)/ID_3DEAC83FF665E2 FAC1257D1C00201066 (accessed May 13, 2015). 183 „Premiér Fico si vyhradzuje právo odmietnuť sankcie EÚ poškodzujúce Slovensko,“ Úrad vlády Slovenskej republiky, 31. srpna 2014, http://www.vlada.gov.sk/premier-fico-si-vyhradzuje-pravoodmietnut-sankcie-eu-poskodzujuce-slovensko (accessed May 13, 2015). 184 Mirek Tóda, „Lajčák: Rusko musí prestať podporovať separatistov,“ Denník N, 19. ledna 2015, https://dennikn.sk/29412/lajcak-rusko-musi-prestat-podporovat-separatistov (accessed May 13, 2015). 185 „Foreign Ministry calls for respect for the territorial integrity of Ukraine,“ Republic of Slovenia Ministry of Foreign Affairs, 18. března 2014, http://www.mzz.gov.si/nc/en/newsroom/news/article/141/33309 (accessed May 13, 2015).

55

incidentu.186 V lednu 2015 pak premiér Miro Cerar počínání Moskvy poprvé odsoudil, když prohlásil, že „Rusko zašlo v porušování mezinárodního práva příliš daleko“.187 Celkově se však dá říct, že se Slovinci vyhýbají rétorice směřované proti Moskvě. Slovinsko se přidalo k sankčnímu režimu Evropské unie relativně bez námitek. V průběhu času ale Lublaň začala protestovat proti dalšímu přitvrzování v postoji k Ruské federaci. Premiér Miro Cerar zdůrazňoval, že Rusko je sousedem EU, a proto je nutné udržovat otevřené ekonomické vztahy. Zároveň ale podotkl, že by se unie měla snažit zabránit případným dalším ruským pokusům o změnu hranic vojenskou silou.188 Přestože rozšíření sankcí v současné době odmítá, zůstává otevřená této možnosti v případě, že bude situace na Ukrajině dál eskalovat. 3.1.25 Spojené státy Washington se od počátku konfliktu staví ostře proti ruské politice a otevřeně Moskvu obviňuje z rozpoutání ukrajinské krize. V půlce března vydal Bílý dům prohlášení, v němž rezolutně odmítl krymské referendum. Podle stanoviska jsou jeho výsledky neplatné nejen kvůli porušení ukrajinské Ústavy, ale také proto, že hlasování proběhlo za ruské vojenské intervence na poloostrově.189 Prezident Barack Obama se přímo vyjádřil k sestřelení letu MH17. Z incidentu okamžitě obvinil proruské separatisty, z jejichž území k útoku došlo, a kteří díky Rusku disponují zbraněmi schopnými sestřelit letadlo v takové nadmořské výšce. Navíc dodal, že Kreml odmítá podniknout kroky nezbytné pro deeskalaci konfliktu.190 Ještě ostřeji se k ukrajinské krizi vyjadřoval ministr zahraničních věcí John Kerry. V únoru 2015 obvinil představitele Ruské federace z „neustálého lhaní“. Podle něj

186

„MFA regrets plane crash in Ukraine and calls for prompt investigation,“ Republic of Slovenia Ministry of Foreign Affairs, 18. července 2014, http://www.mzz.gov.si/nc/en/newsroom/news/article/141/33834 (accessed May 13, 2015). 187 Juhan Tere, „Estonian and Slovenian PM: the EU must be unified in dealing with Russia,“ The Baltic Course, 4. února 2015, http://www.baltic-course.com/eng/baltic_states/?doc=102008 (accessed May 13, 2015). 188 „Slovenian PM: Serbia should support sanctions,“ B92, 26. listopadu 2014, http://www.b92.net/eng/news/region.php?yyyy=2014&mm=11&dd=26&nav_id=92373 (accessed May 13, 2015). 189 „Statement by the Press Secretary on Ukraine,“ The White House, 16. března 2014, https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/16/statement-press-secretary-ukraine (accessed May 15, 2015). 190 „Statement by the President on Ukraine,“ The White House, 18. července 2014, https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/07/18/statement-president-ukraine (accessed May 15, 2015).

56

není žádných pochyb o ruské účasti v ukrajinském konfliktu.191 Navíc se Kreml angažuje v „neskrývané a rozsáhlé propagandě, kterou (John Kerry) neviděl od vrcholu studené války“.192 Spojené státy jsou proponenty sankčního režimu proti Rusku. Prezident Obama podepsal příkaz uvalující sankce 6. března 2014 v důsledku pohybu ruských jednotek na Krymu.193 Spolu s další eskalací konfliktu se opatření proti Rusku dále zpřísňovala. Cílem je podle stanoviska Ministerstva zahraničních věcí „ujistit ruskou vládu, že akce, které ohrožují suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny, budou mít následky“.194 V únoru 2015 se prezident Obama vyjádřil kladně i k důraznější pomoci ukrajinské vládě ve formě zásilek zbraní. Zdůraznil nicméně, že v dané chvíli preferuje diplomatické řešení konfliktu.195 3.1.26 Španělsko Španělsko se samo potýká se separatistickými tendencemi některých regionů. Krizi na Ukrajině tak vláda v Madridu věnuje relativně velký prostor. Přesto ale nikdo ze státních představitelů nevystoupil ostře proti aktivitě Ruské federace. Stanovisko španělské vlády k okupaci Krymu pouze zdůraznilo její solidaritu se suverenitou Ukrajiny. O roli ruských jednotek na poloostrově nepadla ani zmínka a Španělé se obviňování, ale i odsuzování ruské aktivity vyhýbali.196 Tento smírný postoj byl nejlépe demonstrován v polovině července, po sestřelení letu MH17. Ministr zahraničí José Manuel García-Margallo přímo odmítl odsoudit Rusko za jeho podíl na incidentu.197 Madrid pouze vyjádřil lítost nad tragickou

191

„John Kerry: Russians are lying to my face about Ukraine,“ Ukraine Today, 24. února 2015, http://uatoday.tv/politics/john-kerry-russians-are-lying-to-my-face-about-ukraine-411564.html (accessed May 15, 2015). 192 Ibid. 193 U.S. Department of State, „Ukraine and Russia Sanctions,“ accessed May 15, 2015, http://www.state.gov/e/eb/tfs/spi/ukrainerussia. 194 Ibid. 195 Jessica Winch and Andrew Marszal, „Ukraine crisis: Obama 'may supply weapons to Ukraine',“ The Telegraph, 9. února 2015, http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/11399687/Ukraine-crisis-talkslatest.html (accessed May 15, 2015). 196 „Spain reiterates support for new Government of Ukraine and Ukrainian regional integrity,“ La Moncloa, 1. března 2014, http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140301_Ukraine_Support.asp x (accessed May 17, 2015). 197 „Will EU foreign ministers agree on what to do with Russia?“ Open Europe, 21. července 2014, http://openeuropeblog.blogspot.cz/2014/07/will-eu-foreign-ministers-agree-on-what.html (accessed May 17, 2015).

57

nehodou a žádal o důkladné vyšetřování.198 Po očividných inkurzích ruských jednotek na východě Ukrajiny uvedla vláda v prohlášení, že stažení těchto jednotek je základem pro dosažení příměří a uklidnění konfliktu.199 Madrid se k uvalení protiruských sankcí staví rezervovaně. Ministr GarcíaMargallo prohlásil, že „sankce nejsou prospěšné pro nikoho“ a španělská ekonomika, zejména zemědělství, jimi hodně trpí.200 Nicméně zdůraznil, že další osud sankcí závisí na tom, jak se bude Rusko dál podílet na implementaci dohod z Minsku.201 O pozici Španělska se tedy dá říct, že sankce, i když s výhradami, akceptuje. 3.1.27 Turecko Pozice Turecka je z mnoha důvodů speciální. Především jeho vztah s Evropskou unií není ideální a v kontextu toho se Ankara příliš nedivila ukrajinskému rozhodnutí odstoupit od asociační dohody. Vladimir Putin dokonce přizval tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana ke konzultacím týkajícím se jednání s unií.202 S Krymem má ale Turecko poměrně úzké vazby díky komunitě krymských Tatarů. Okupace Krymu a následné referendum přiměly Ankaru vydat stanovisko, ve kterém vyjádřila svůj nesouhlas s referendem a zdůraznila podporu tatarské komunitě. Rusko ovšem turečtí představitelé přímo neodsoudili.203 Prohlášení k událostem, které se netýkaly Krymu, byla o něco stručnější. Turecko se stále vyhýbalo odsouzení Ruska, když v kontextu jeho inkurzí na ukrajinské půdě pouze vyjádřilo znepokojení nad situací a požádalo strany konfliktu o

198

„Spain regrets Malaysia Airlines aircraft accident in Ukraine,“ La Moncloa, 17. července 2014, http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140717-malaysia.aspx (accessed May 17, 2015). 199 „Spain expresses concern over reports of entry of Russian troops on to Ukrainian soil,“ La Moncloa, 28. srpna 2014, http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140828-russia-ucraine.aspx (accessed May 17, 2015). 200 Andrew Rettman, „Spain: Russia sanctions 'beneficial for no one',“ EU Observer, 10. března 2015, https://euobserver.com/foreign/127940 (accessed May 17, 2015). 201 Ibid. 202 „Putin: EU blackmailing Ukraine over halt in trade deal,“ RT, 22. listopadu 2013, http://rt.com/news/putin-eu-ukraine-blackmail-151 (accessed May 17, 2015). 203 „Press Release Regarding the Referendum held in Crimea,“ Republic of Turkey - Ministry of Foreign Affairs, 17. března 2014, http://www.mfa.gov.tr/no_-86_-17-march-2014_-press-releaseregarding-the-referendum-held-in-crimea.en.mfa (accessed May 17, 2015).

58

zdrženlivost.204 Stejnou linii držela vláda i při sestřelení letu MH17, když se omezila na konstatování lítosti a nutnosti podrobného vyšetřování. Ze střelby ale nepřímo obvinila proruské separatisty, protože letadlo spadlo nad jimi ovládaným územím.205 Na rozdíl od Evropské unie nebo Spojených států se Turecko rozhodlo vlastní

sankce

proti

Rusku

neuvalit.

Tím

podstatně

vybočuje

z linie

Severoatlantické aliance, jejíž ostatní členové se, byť někteří s výhradami, sankčního režimu účastní. Přes určitý nátlak spojenců Turecko podle slov ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlu preferuje diplomatickou cestu k řešení konfliktu.206 3.1.28 Velká Británie Velká Británie je ze všech zemí Evropské unie ve své rétorice proti Rusku nejostřejší. Nejenže Kreml odsuzuje za jeho politiku na Ukrajině, ale v mnoha prohlášeních jej přímo obviňuje z eskalace konfliktu. Ve stanovisku k anexi Krymu premiér David Cameron prohlásil, že je „naprosto neakceptovatelné, aby Rusko používalo sílu ke změně hranic“.207 Navíc prezidentu Vladimiru Putinovi nepřímo pohrozil, když mu dal na výběr: buď se bude Kreml podílet na deeskalaci konfliktu nebo musí čelit mezinárodní izolaci a přísnějším sankcím.208 Stejný postoj premiér zachoval i v kontextu ruských inkurzí na východě Ukrajiny. Opět Rusku pohrozil následky, bude-li pokračovat v aktivní podpoře proruských separatistů, zatímco se na jednáních v Minsku zavazuje přispívat k řešení krize.209 Za viníky sestřelení letu MH17 označil proruské separatisty, i když podle něj neměli v úmyslu civilní letadlo sestřelit. Zdůraznil nicméně, že se incident stal v důsledku „ruského pokusu o

204

„Press Release Regarding the recent Increase of Tensions in Ukraine,“ Republic of Turkey Ministry of Foreign Affairs, 29. srpna 2014, http://www.mfa.gov.tr/no_-279_-29-august-2014_press-release-regarding-the-recent-increase-of--tensions-in-ukraine.en.mfa (accessed May 17, 2015). 205 „Press Release Regarding the Malaysia Airlines Plane Shot Down in Ukrainian Airspace,“ Republic of Turkey - Ministry of Foreign Affairs, 19. července 2014, http://www.mfa.gov.tr/no_244_-19-july-2014_-press-release-regarding-the-malaysia-airlines-plane-shot-down-in-ukrainianairspace_.en.mfa (accessed May 17, 2015). 206 Deniz Arslan, „Turkey pushing diplomacy over sanctions in Crimea crisis,“ Sunday’s Zaman, 18. března 2014, http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-pushing-diplomacy-over-sanctionsin-crimea-crisis_342453.html (accessed May 17, 2015). 207 „David Cameron has made a statement about President Putin’s actions to attempt to annex Crimea,“ Gov.uk, 18. března 2014, https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-onpresident-putins-actions-on-crimea (accessed May 17, 2015). 208 Ibid. 209 „The Prime Minister David Cameron made a statement in response to Russia's actions in Eastern Ukraine,“ Gov.uk, 28. srpna 2014, https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-on-russiasactions-in-ukraine (accessed May 17, 2015).

59

destabilizaci suverénního státu, porušování jeho teritoriální integrity a výcviku a vyzbrojování ozbrojených milicí na jeho území“.210 David Cameron volal po zpřísnění sankcí hned po oficiální anexi Krymu Ruskou federací. Už tehdy se dostal do sporu s umírněněji smýšlejícími státy Evropské unie, kteří nepovažovali anexi za další eskalaci krize. Podle premiéra Camerona však mezinárodní komunita musí dostát svým hrozbám, kdy v případě další ruské aktivity vedoucí k destabilizaci situace slíbila zpřísnění sankcí.211 Po celou dobu krize Británie prosazuje posílení protiruských opatření v případě, že se situace na Ukrajině nezačne zlepšovat. Londýn se tak řadí mezi státy prosazující sankce proti Ruské federaci. Co se týče dalších opatření, ministr zahraničí Philip Hammond prohlásil, že vyzbrojení ukrajinské armády se v dané době neplánuje.212

210

„The Prime Minister updated the House of Commons on the flight MH17 disaster, Ukraine and Gaza,“ Gov.uk, 21. července 2014, https://www.gov.uk/government/speeches/prime-ministersstatement-on-ukraine-and-gaza (accessed May 17, 2015). 211 Bruno Waterfield and Colin Freeman, „EU leaders divided over new sanctions to punish Russia for annexing Crimea,“ The Telegraph, 20. března 2014, http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/10710268/EU-leaders-divided-overnew-sanctions-to-punish-Russia-for-annexing-Crimea.html (accessed May 17, 2015). 212 Kiran Stacey, „Britain keeps policy not to arm Ukraine under review,“ Financial Times, 10. února 2015, http://www.ft.com/intl/cms/s/0/4efdcc2c-b141-11e4-a830-00144feab7de.html (accessed May 17, 2015).

60

3.2 Shrnutí analýzy Následující tabulka shrnuje výsledky analýzy. V levém sloupci jsou seřazeny členské státy Severoatlantické aliance, další tři sloupce obsahují jednotlivé parametry. Každému státu je u každého parametru přiřazena hodnota, vycházející z analýzy v minulé kapitole. Členské státy NATO

Míra protiruské rétoriky

Ochota podílet se na odvetných opatřeních

Obava z přímého ohrožení

Albánie

odsuzuje ruské kroky

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Belgie

odsuzuje ruské kroky

akceptuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Bulharsko

odsuzuje ruské kroky

sankce akceptuje s výhradami

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Česká republika

odsuzuje ruské kroky

sankce akceptuje s výhradami

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Dánsko

ostře odsuzuje ruské kroky

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

obviňuje Rusko

zvažuje i důraznější opatření

má obavy o vlastní bezpečnost

Francie

odsuzuje ruské kroky

sankce akceptuje s výhradami

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Chorvatsko

ostře odsuzuje ruské kroky

zvažuje i důraznější opatření

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Island

neangažuje se

akceptuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Itálie

odsuzuje ruské kroky

akceptuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Kanada

obviňuje Rusko

zvažuje i důraznější opatření

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Litva

obviňuje Rusko

zvažuje i důraznější opatření

má obavy o vlastní bezpečnost

Lotyšsko

obviňuje Rusko

prosazuje sankce

má obavy o vlastní bezpečnost

Lucembursko

neangažuje se

sankce akceptuje s výhradami

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Estonsko

61

Maďarsko

neangažuje se

odmítá sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Německo

ostře odsuzuje ruské kroky

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Nizozemsko

ostře odsuzuje ruské kroky

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Norsko

ostře odsuzuje ruské kroky

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Polsko

obviňuje Rusko

zvažuje i důraznější opatření

má obavy o vlastní bezpečnost

Portugalsko

neangažuje se

akceptuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Rumunsko

ostře odsuzuje ruské kroky

zvažuje i důraznější opatření

má obavy o vlastní bezpečnost

Řecko

neangažuje se

odmítá sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Slovensko

neangažuje se

odmítá sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Slovinsko

odsuzuje ruské kroky

akceptuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Spojené státy

obviňuje Rusko

zvažuje i důraznější opatření

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Španělsko

neangažuje se

sankce akceptuje s výhradami

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Turecko

neangažuje se

odmítá sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Velká Británie

obviňuje Rusko

prosazuje sankce

nevyjádřil obavy o vlastní bezpečnost

Tab.1: Shrnutí analýzy členských států

62

3.3 Kategorizace členských států Analýza a její shrnutí umožňují naplnit druhý cíl práce, kterým je kategorizace členských států NATO. Na základě hodnot parametrů, které byly porovnány s kritérii kategorizace, jsou státy rozřazeny do příslušných kategorií. Výsledky přehledně shrnuje následující tabulka: Jestřábi z přesvědčení

Dánsko, Chorvatsko, Kanada, Německo, Nizozemsko, Norsko, Spojené státy, Velká Británie, (Albánie)

Jestřábi z donucení

Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko

Holubice

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Slovinsko

Bažanti

Island, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko

Kukačky

Maďarsko, Řecko, Slovensko, Turecko

Tab.2: Kategorizace členských států

63

3.4 Diskuse výsledků Z výsledků analytické části práce vyplývá, že přesně polovina členských zemí NATO zastává ostrý postoj vůči Ruské federaci. Mezi Jestřáby z donucení se nepříliš překvapivě zařadily pobaltské státy a Polsko, tedy země, které se dlouhodobě obávají obnovy ruského expanzionismu a otevřeně před ním varují. Svoji roli v tom hraje historická zkušenost. Jak Polsko, tak kompletní trojice států v Pobaltí se staly ve druhé světové válce sovětskou kořistí. Paul Belkin a kol. považují právě přetrvávající strach z Ruska za hlavní důvod ostrého postoje zmíněných států.213 O něco překvapivějším členem této kategorie je však Rumunsko. Na rozdíl od již zmíněných států nemá s Ruskem společnou hranici, což je však také dáno historickými spory o Besarábii. Jejich výsledek, tj. vznik samostatného Moldavska a komplikovaná situace v Podněstří, je konfliktním bodem vztahů mezi Bukureští a Moskvou. Právě budoucnost Podněstří vyvolává mezi rumunskými představiteli obavy z další ruské aktivity. Pravděpodobně z tohoto důvodu se Bukurešť řadí mezi státy s extrémně ostrou rétorikou vůči Rusku, a také mezi nejodhodlanější proponenty vyzbrojení ukrajinské armády. Poněkud překvapivé může být zařazení některých států mezi Jestřáby z přesvědčení. Zatímco Spojené státy, Velká Británie nebo Kanada jsou za jestřáby označovány už tradičně, země jako Německo nebo Dánsko se mezi ně obvykle neřadí. Právě Berlín je často považován za umírněnou sílu ve vztazích mezi Západem a Ruskem, protože otevřeně vystupuje proti úvahám o vojenském řešení konfliktu nebo o dodávkách zbraní ukrajinské armádě. To často zastiňuje skutečnost, že Německo v rámci EU patří ke státům s ostrou rétorikou a zároveň k hlavním zastáncům sankčního režimu. Ostatní státy v této kategorii (Dánsko, Chorvatsko, Nizozemsko, Norsko a Albánie) se běžně za jestřáby neoznačují nejspíš proto, že jejich vliv a participace v mezinárodní politice nedosahuje takových rozměrů, jako v případě Británie nebo Spojených států. Svojí rétorikou a ochotou podílet se na represivním opatřeních proti Rusku se mezi ně jednoznačně řadí. Výjimkou je Albánie, která jako jediný stát na základě svých výsledků nezapadá do jedné kategorie. Zatímco po stránce rétorické se Tirana do konfliktů s Ruskem příliš nepouštěla a ostrým prohlášením se relativně vyhýbala, v otázce 213

Paul Belkin, Derek E. Mix and Steven Woehrel, NATO: Response to the Crisis in Ukraine and Security Concerns in Central and Eastern Europe, (Congressional Research Service, 2014), 8-10.

64

sankcí patřila mezi jejich největší zastánce. Důkazem je ostatně její podíl na sankčním režimu, přestože prozatím není členem Evropské unie. Státy, řadící se mezi Holubice a Bažanty, sdílí stejnou ochotu podílet se na odvetných protiruských opatřeních. Zdánlivě jediný rozdíl, který tak mezi nimi je, spočívá v rétorice. Zatímco země jako Francie nebo Česká republika otevřeně odsuzují ruskou aktivitu, Bažanti se až na výjimečné případy vlastním stanoviskům vyhýbají. Nejde tedy ani tolik o rozdíl v rétorice, jako spíše v samotné ochotě otevřeně a aktivně odsuzovat ruskou politiku. Holubice upřednostňují řešení krize umírněně a diplomatickou cestou. Bažanti krizi buď nepřisuzují velkou váhu, nebo se snaží vyhnout zapojení do konfliktu. Podíl na sankčním režimu je tak v podstatě odvislý od členství států v Evropské unii. Výjimkou je Island, který se připojil k opatřením zavedeným EU, přestože se rétoricky krize téměř neúčastní. Konečně mezi Kukačky se řadí státy, jejichž postoj vůči Rusku v podstatě podkopává politiku Severoatlantické aliance (případně i Evropské unie). Maďarsko, Řecko a Slovensko mají téměř totožný názor na současnou krizi. Jejich vlády neodsuzují ruskou aktivitu, což se projevuje zejména absencí stanovisek ministrů nebo premiérů. Otevřená podpora ruské politiky je zatím i pro tyto země tabu, nicméně za podporu Kremlu lze do jisté míry považovat i kritiku politiky Evropské unie vůči Rusku. Ta je v případě těchto tří států skutečně silná a projevuje se nejsilněji ostrou kritikou sankcí uvalených na Moskvu. V případě Slovenska a Maďarska pak platí, že proruský postoj zastávají především premiéři obou zemí a ministři zahraničí se snaží jejich extrémní postoj aspoň částečně vyvažovat. Postavení Turecka je do velké míry specifické. Přestože je Ankara členem Severoatlantické aliance, má na Rusko silné vazby a snaží se vést poněkud odlišnou politiku, než zbytek Evropy a severní Amerika. Podle Dmitri Trenina je to dáno tureckými ambicemi navázat na dědictví Osmanské říše a stát se regionální mocností. K tomu je třeba připočítat silnou spolupráci v sektoru energetiky.214 Ankara sice vydala několik stanovisek odsuzujících dění na Krymském poloostrově, ale k tomu ji přivedla podpora tamější tatarské komunity. K ostatním událostem

214

Dmitri Trenin, The Ukraine Crisis and the Resumption of Great-Power Rivalry, (Carnegie Moscow Center, 2014), 23-24.

65

vydala víceméně neutrální stanoviska. Její kroky tak řadí Turecko mezi Kukačky, přestože jeho pozice se značně liší od postoje Maďarska, Řecka a Slovenska. Zatímco většina států prokazovala vnitřní jednotu a vládní představitelé na domácí půdě zaujali totožná stanoviska (např. Estonsko nebo Spojené státy), v menším počtu případů ukrajinská krize značně polarizovala politickou scénu. Co se týká České republiky, pozice prezidenta Miloše Zemana, který dlouhodobě kritizuje protiruské sankce, je limitována jeho omezenými pravomocemi. Vzhledem k reprezentativní úloze jeho úřadu tak mají na skutečný postoj republiky vliv názory premiéra a ministra zahraničí. Zatímco Bohuslav Sobotka se drží relativně zpátky, Lubomír Zaorálek se řadí mezi aktivnější proponenty protiruských opatření. Prezidentova stanoviska jsou proto aspoň částečně zastíněna. V případě Slovenska je situace složitější, protože proruský postoj zastává premiér Robert Fico. Ministr zahraničí Miroslav Lajčák i prezident Andrej Kiska se sice snaží působit jako premiérův protipól, Ficův postoj k současné situace má ale vzhledem k jeho postavení větší váhu. Za zamyšlení stojí i rozdílné postoje států, které by zdánlivě měly zaujímat společný postoj. Maďarsko má, stejně jako Polsko, podobně negativní historickou zkušenost se Sovětským svazem. Jako spojenec Třetí říše nebylo ani tak osvobozeno, jako spíše dobyto Rudou armádou a potlačení maďarského povstání v roce 1956 bylo další nezapomenutelnou ránou. Stojí tedy za zvážení, jaký rozdíl je příčinou tak odlišného postoje Polska a Maďarska. Rusko v podstatě sdílí hranice s Polskem prostřednictvím exklávy v okolí Kaliningradu, což může být příčinou větších bezpečnostních obav. Svoji roli ale jistě hraje i současné složení a ideologie vlád obou zemí.

66

4. Závěr Severoatlantická aliance není unitární aktér, ale organizace sdružující osmadvacet států. Jejich zájmy a postoje se v mnoha oblastech prolínají, v některých jiných ale shoda panovat nemusí. Probíhající ukrajinská krize je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy. Postoje členských států aliance vůči Rusku, které nese odpovědnost za eskalaci současného konfliktu, se však v mnoha případech rozcházejí. Některé činnost Kremlu ostře odsuzují, jiné zaujímají téměř proruský postoj. Úkolem této práce bylo poskytnout přehled těchto rozdílných tendencí a státy podle nich kategorizovat. Pro naplnění cílů práce bylo potřeba nejprve vytvořit deskriptivní a instrumentální podklad. První kapitola práce shrnula dosavadní průběh ukrajinské krize a vymezila šest klíčových událostí, na které státy aliance reagovaly. Druhá kapitola definovala tři parametry, na základě kterých byly členské země porovnány. Ke každému z parametrů byla přiřazena škála různých hodnot, kterých mohly státy nabývat. Poslední kapitola první části práce vytvořila pět kategorií, do kterých měly být země na základě výsledků analýzy roztříděny. V analytické části byla na sesbíraných datech prozkoumána reakce členských zemí na každou klíčovou událost. Způsob, jakým státy prostřednictvím svých politických představitelů jednaly, se odrazil v hodnotách, které mu byly u každého parametru přiřazeny. Výsledky práce shrnula do přehledné tabulky, a poté je využila k zařazení států do kategorií vymezených v první části. Diskuse v závěru práce shrnula dosažené výsledky a ty zajímavější nebo překvapivější rozebrala. Diplomová práce tak naplnila stanovené cíle, když charakterizovala odlišné postoje členských států vůči Rusku, a poté je podle nich přehledně kategorizovala. Analýza každého státu odpověděla na všechny tři výzkumné podotázky, což ve výsledku přispělo k dosažení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Postoje členských států NATO vůči Rusku se v kontextu ukrajinské krize liší. Polovina z nich ostře odsuzuje ruskou aktivitu na Ukrajině, případně Moskvu přímo obviňují z rozdmýchání konfliktu. Svoji rétoriku doplňují i prosazováním sankcí mířených proti Rusku, v některých případech pak uvažují i o dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu. Zhruba třetina členských zemí zaujala umírněnější postoj. Sankce proti Rusku víceméně akceptují, ale ve své rétorice se drží zpátky a ostrým 67

prohlášením se vyhýbají. V některých případech (např. Island) se snaží vyhnout zatažení do konfliktu. Do poslední kategorie spadají pouze čtyři státy, které sankční režim otevřeně kritizují. Turecko se ho potom vůbec neúčastní. Všechny se také vyhýbají odsuzování Ruska za jeho aktivitu, případně klíčové události nekomentují. Výsledky analýzy a vytvořené kategorie usnadňují orientaci v problematice a poskytují rychlý a ucelený přehled rozdílných postojů všech států NATO. Byl tak vytvořen základ pro další výzkum, který může z výsledků analýzy čerpat. Především stojí za pozornost rozdílný postoj států s podobnou historickou zkušeností, jako je Maďarsko a Polsko. Najít a prozkoumat příčiny rozdílných postojů obou zemí by mohla odpovídající komparativní případová studie. Pro jedinečnou případovou studii se jeví jako vhodné téma ambivalentní postavení Turecka, které balancuje mezi Západem a Ruskou federací.

68

Seznam použitých zdrojů Primární zdroje „Baird Calls for Immediate Investigation Into MH17 Disaster, Full Access to Crash Site.“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada. 19. července 2014. http://www.international.gc.ca/media/aff/newscommuniques/2014/07/19a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015). „Bulgaria calls for immediate, objective and independent international investigation into the causes of the Malaysian Airlines crash.“ Ministry of Foreign Affairs. 21. července 2014. http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1509/index.html (accessed April 25, 2015). „Canada Disappointed with Ukraine’s Suspension of Preparations for UkraineEuropean Union Agreement.“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada. 22. listopadu 2013. http://www.international.gc.ca/media/aff/newscommuniques/2013/11/22a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015). „Canada Not Convinced by Russia’s Sudden Humanitarianism.“ Foreign Affairs, Trade and Development Canada. 10. srpna 2014. http://www.international.gc.ca/media/aff/newscommuniques/2014/08/10a.aspx?lang=eng (accessed April 27, 2015). „David Cameron has made a statement about President Putin’s actions to attempt to annex Crimea.“ Gov.uk. 18. března 2014. https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-on-president-putins-actionson-crimea (accessed May 17, 2015). „Didier Reynders about the crisis in Ukraine.“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs. 1. srpna 2014. http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/201 4/08/ni_010814_ukraine.jsp?referer=tcm:312-253442-64 (accessed April 25, 2015). „Didier Reynders condemns Russian recognition of Crimea as an independent state.“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs. 18. března 2014.

69

http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/201 4/03/ni_190314_crimea.jsp?referer=tcm:312-244780-64 (accessed April 25, 2015). „Didier Reynders congratulates Ukraine on 23rd anniversary of its independence.“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs. 25. srpna 2014. http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/201 4/08/ni_250808_ukraine.jsp?referer=tcm:312-254376-64 (accessed April 25, 2015). „Didier Reynders hopes for more cooperation between Ukraine and the EU.“ Embassy of Belgium in Egypt. 27. listopadu 2013. http://countries.diplomatie.belgium.be/en/egypt/newsroom/news.jsp?id=237738 (accessed April 25, 2015). „Didier Reynders on Russian sanctions against EU countries.“ Kingdom of Belgium - Foreign Affairs. 8. srpna 2014. http://diplomatie.belgium.be/en/Newsroom/news/press_releases/foreign_affairs/201 4/08/ni_080814_sanctionrusses.jsp?referer=tcm:312-253599-64 (accessed April 25, 2015). „FACT SHEET: Ukraine-Related Sanctions.“ The White House. 17. března 2014. http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/17/fact-sheet-ukraine-relatedsanctions (accessed January 28, 2015). „Foreign Ministry calls for respect for the territorial integrity of Ukraine.“ Republic of Slovenia - Ministry of Foreign Affairs. 18. března 2014. http://www.mzz.gov.si/nc/en/newsroom/news/article/141/33309 (accessed May 13, 2015). „Geneva Statement on Ukraine.“ U.S. Department of State. 17. dubna 2014. http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2014/04/224957.htm (accessed January 28, 2015). „Joint Statement by the United States and Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs of Ukraine. 25. března 2014. http://mfa.gov.ua/en/news-feeds/foreign-officesnews/20572-spilyna-zajava-ukrajini-ta-spoluchenih-shtativ-ameriki (accessed January 27, 2015).

70

„MFA regrets plane crash in Ukraine and calls for prompt investigation.“ Republic of Slovenia - Ministry of Foreign Affairs. 18. července 2014. http://www.mzz.gov.si/nc/en/newsroom/news/article/141/33834 (accessed May 13, 2015). „MFA statement on referendum in Crimea.“ Ministria e Punëve të Jashtme. 17. března 2014. http://www.punetejashtme.gov.al/en/press-office/press-releases/mfastatement-on-referendum-in-crimea&page=4 (accessed April 24, 2015). „NATO Secretary General condemns entry of Russian convoy into Ukraine.“ NATO. 22. srpna 2014. http://www.nato.int/cps/en/natohq/news_112112.htm (accessed February 5, 2015). „Norway condemns Russia’s annexation of Crimea.“ Government.no. 18. března 2014. https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/condemns_russia/id753260 (accessed May 8, 2015). „Norway tightens restrictive measures against Russia.“ Government.no. 10. října 2014. https://www.regjeringen.no/en/aktuelt/Norway-tightens-restrictive-measuresagainst-Russia-/id2005821 (accessed May 8, 2015). „Press Release Regarding the Malaysia Airlines Plane Shot Down in Ukrainian Airspace.“ Republic of Turkey - Ministry of Foreign Affairs. 19. července 2014. http://www.mfa.gov.tr/no_-244_-19-july-2014_-press-release-regarding-themalaysia-airlines-plane-shot-down-in-ukrainian-airspace_.en.mfa (accessed May 17, 2015). „Press Release Regarding the recent Increase of Tensions in Ukraine.“ Republic of Turkey - Ministry of Foreign Affairs. 29. srpna 2014. http://www.mfa.gov.tr/no_279_-29-august-2014_-press-release-regarding-the-recent-increase-of--tensions-inukraine.en.mfa (accessed May 17, 2015). „Press Release Regarding the Referendum held in Crimea.“ Republic of Turkey Ministry of Foreign Affairs. 17. března 2014. http://www.mfa.gov.tr/no_-86_-17march-2014_-press-release-regarding-the-referendum-held-in-crimea.en.mfa (accessed May 17, 2015).

71

„Prohlášení MZV k rozhodnutí Ruské federace o připojení Krymu.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 19. března 2014. http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/x2014_03_19 _prohlaseni_mzv_k_rozhodnuti_ruske.html (accessed April 25, 2015). „Reakce předsedy vlády ČR na aktuální dění na Ukrajině.“ Vláda České republiky. 28. srpna 2014. http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/reakcepredsedy-vlady-cr-na-aktualni-deni-na-ukrajine-122131 (accessed April 25, 2015). „Remarks by Prime Minister Taavi Rõivas at the Young Leaders Conference: 'Implications of the Ukrainian Crisis to Broader European Security and the View from a Front Line State'.“ Government, Republic of Estonia. 4. září 2014. https://valitsus.ee/en/news/remarks-prime-minister-taavi-roivas-young-leadersconference-implications-ukrainian-crisis (accessed April 26, 2015). „Rutte: 'Putin must take responsibility'.“ Government of the Netherlands. 19. července 2014. http://www.government.nl/issues/mh17incident/news/2014/07/19/rutte-putin-must-take-responsibility.html (accessed May 7, 2015). „Security Council Vote on the draft resolution concerning flight MH17.“ Permanent Mission of Luxembourg to the United Nations. 21. července 2014. http://newyork-un.mae.lu/en/News/Security-Council-Vote-on-the-draft-resolutionconcerning-flight-MH17 (accessed April 27, 2015). „Spain expresses concern over reports of entry of Russian troops on to Ukrainian soil.“ La Moncloa. 28. srpna 2014. http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140828russia-ucraine.aspx (accessed May 17, 2015). „Spain regrets Malaysia Airlines aircraft accident in Ukraine.“ La Moncloa. 17. července 2014. http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140717malaysia.aspx (accessed May 17, 2015). „Spain reiterates support for new Government of Ukraine and Ukrainian regional integrity.“ La Moncloa. 1. března 2014. 72

http://www.lamoncloa.gob.es/lang/en/gobierno/news/Paginas/2014/20140301_Ukra ine_Support.aspx (accessed May 17, 2015). „Statement by the President on Ukraine.“ The White House. 18. července 2014. https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/07/18/statement-presidentukraine (accessed May 15, 2015). „Statement by the Press Secretary on Ukraine.“ The White House. 16. března 2014. https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/16/statement-press-secretaryukraine (accessed May 15, 2015). „Statement of G-7 Leaders on Ukraine.“ The White House. 12. března 2014. http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/03/12/statement-g-7-leadersukraine (accessed January 25, 2015). „Statement of Minister Daniel Mitov on the situation in Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs. 25. srpna 2014. http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1539/index.html (accessed April 25, 2015). „Statement on events in Ukraine.“ Ministry for Foreign Affairs. 18. července 2014. http://www.mfa.is/news-and-publications/nr/8173 (accessed April 26, 2015). „Statement on Russia’s military invasion of Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania. 28. srpna 2014. http://www.urm.lt/default/en/news/statement-on-russias-military-invasion-ofukraine (accessed April 27, 2015). „The Prime Minister David Cameron made a statement in response to Russia's actions in Eastern Ukraine.“ Gov.uk. 28. srpna 2014. https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-on-russias-actions-in-ukraine (accessed May 17, 2015). „The Prime Minister updated the House of Commons on the flight MH17 disaster, Ukraine and Gaza.“ Gov.uk. 21. července 2014. https://www.gov.uk/government/speeches/prime-ministers-statement-on-ukraineand-gaza (accessed May 17, 2015).

73

„Vyhlásenie MZVaEZ SR k aktuálnemu vývoju na Ukrajine.“ Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky. 4. března 2014. http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_EA741 9BDE7ECAA99C1257B4A002DA134_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&PA GE_NEWSVIEWMAINJDRK7X8F93=7&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/Aktualit.nsf/(vw_ByID)/ID_E04 764A307154153C1257C91005DC913 (accessed May 13, 2015). „Vyhlásenie MZVaEZ SR k dôkazom o zostrelení lietadla Malajzijských aerolínií na Ukrajine.“ Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky. 21. července 2014. http://www.mzv.sk/servlet/content?MT=/App/WCM/main.nsf/vw_ByID/ID_EA741 9BDE7ECAA99C1257B4A002DA134_SK&OpenDocument=Y&LANG=SK&PA GE_NEWSVIEWMAINJDRK7X8F93=5&TG=BlankMaster&URL=/App/WCM/Aktualit.nsf/(vw_ByID)/ID_3D EAC83FF665E2FAC1257D1C00201066 (accessed May 13, 2015). Belkin Paul, Derek E. Mix and Steven Woehrel. NATO: Response to the Crisis in Ukraine and Security Concerns in Central and Eastern Europe. Congressional Research Service, 2014. Blank, Stephen J. „The NATO-Russia Partnership: A Marriage of Convenience or a Troubled Relationship?“ In NATO and the Issue of Russia, edited by Eduardo B. Gorman. New York: Nova Science Publishers, 2010. Brzezinski, Zbigniew. Velká šachovnice. K čemu zavazuje Ameriku její globální převaha. Praha: Mladá Fronta, 1999. European Union. „Ukraine EU sanctions against Russia over Ukraine crisis.“ Accessed January 28, 2015. http://europa.eu/newsroom/highlights/specialcoverage/eu_sanctions/index_en.htm. Mearsheimer, John J. „Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault.“ Foreign Affairs 93, no. 5 (2014): 77-89. North Atlantic Treaty Organization. „The North Atlantic Treaty.“ Accessed May 8, 2015. http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm. 74

Permanent Mission of the Republic of Poland to the UN Office and International Organizations in Vienna. „Memorandum on Security Assurances in connection with Ukraine's accession to the Treaty on the NPT.“ Accessed February 4, 2015. https://www.msz.gov.pl/en/p/wiedenobwe_at_s_en/news/memorandum_on_securit y_assurances_in_connection_with_ukraine_s_accession_to_the_treaty_on_the_npt? printMode=true Smith, Nicholas Ross. „A fork in the road? Ukraine's difficult position between East and West in the foreseeable future.“ Australian & New Zealand Journal Of European Studies 5, no. 2 (2013). State Statistics Committee of Ukraine. „All-Ukrainian population census '2001.“ Accessed January 24, 2015. http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality. Storify. „Reactions to the downing of MH17.“ Accessed April 24, 2015. https://storify.com/Twiplomacy/reactions-to-the-downing-of-mh17. Trenin, Dmitri. The Ukraine Crisis and the Resumption of Great-Power Rivalry. Carnegie Moscow Center, 2014. U.S. Department of State. „Ukraine and Russia Sanctions.“ Accessed May 15, 2015. http://www.state.gov/e/eb/tfs/spi/ukrainerussia.

75

Sekundární zdroje „At UN Security Council Lithuania urged not to politicise independent investigation into downing of MH17.“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania. 20. září 2014. http://www.urm.lt/default/en/news/at-un-security-council-lithuaniaurged-not-to-politicise-independent-investigation-into-downing-of-mh17 (accessed April 27, 2015). „Backing Ukraine’s territorial integrity, UN Assembly declares Crimea referendum invalid.“ UN News Centre. 27. března 2014. http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=47443#.VNHSdp2G9F0 (accessed February 4, 2015). „Basescu: Russia is a partner for terrorists. EU could’ve done more to fight Putin.“ Business Review. 21. července 2014. http://business-review.eu/featured/basescurussia-is-a-partner-for-terrorists-eu-couldve-done-more-to-fight-putin-67709 (accessed May 9, 2015). „Berzins condemns ‘Atrocity by madmen'.“ LSM. 23. července 2014. http://www.lsm.lv/en/article/politics/president-atrocity-by-madmen-a-horribleprecedent.a92298 (accessed April 27, 2015). „Bilateral meeting between Albanian Foreign Minister Ditmir Bushati and Elmar Brok.“ Elmar Brok. 13. listopadu 2014. http://www.elmarbrok.de/archives/bilateralmeeting-between-albanian-foreign-minister-ditmir-bushati-and-elmar-brok-brokalbania-is-on-a-good-course-but-more-needs-to-be-done (accessed April 24, 2015). „Bulgaria will not veto EU sanctions on Russia, PM says.“ The Sofia Globe. 25. března 2014. http://sofiaglobe.com/2014/03/25/bulgaria-will-not-veto-eu-sanctionson-russia-pm-says (accessed April 25, 2015). „Bulgarian Parties Do Not Recognize Crimea's Referendum.“ Novinite.com. 24. března 2014. http://www.novinite.com/articles/159206/Bulgarian+Parties+Do+Not+Recognize+ Crimea%27s+Referendum (accessed April 25, 2015).

76

„Croatian PM hopes Ukraine ceasefire will hold.“ Government of the Republic of Croatia. 13. února 2015. https://vlada.gov.hr/news/croatian-pm-hopes-ukraineceasefire-will-hold/16411 (accessed April 26, 2015). „Deputy Prime Minister and Foreign Minister Venizelos’ statement following his meeting with the acting President and the Foreign Minister of Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs. 2. března 2014. http://www.mfa.gr/en/current-affairs/topstory/deputy-prime-minister-and-foreign-minister-venizelos-statement-followinghis-meeting-with-the-acting-president-and-the-foreign-minister-of-ukraine-kievmarch-2014.html (accessed May 12, 2015). „Deputy Prime Minister and Foreign Minister Venizelos’ statement on the situation in Ukraine, following the EU Foreign Affairs Council.“ Ministry of Foreign Affairs. 22. července 2014. http://www.mfa.gr/en/current-affairs/top-story/deputy-primeminister-and-foreign-minister-venizelos-statement-on-the-situation-in-ukrainefollowing-the-eu-foreign-affairs-council-brussels-22-july-2014.html (accessed May 12, 2015). „Direct Line with Vladimir Putin.“ President of Russia. 17. dubna 2014. http://eng.kremlin.ru/news/7034 (accessed January 27, 2015). „Dutch dismiss reports alleging MH17 downed by Buk missile.“ RT. 20. března 2015. http://rt.com/news/242449-netherlands-downed-buk-missile (accessed May 19, 2015). „Estonian President: arm Ukraine or Russia wins.“ The Baltic Times. 4. února 2015. http://www.baltictimes.com/estonian_president__arm_ukraine_or_russia_wins_155 094507954d1f5bf0d30e (accessed April 26, 2015). „EU and Ukraine say ‘door still open’ for future trade pact.“ Euronews. 29. listopadu 2013. http://www.euronews.com/2013/11/29/eu-and-ukraine-say-doorstill-open-for-future-trade-pact (accessed April 27, 2015). „EU and Ukraine say ‘door still open’ for future trade pact.“ Euronews. 29. listopadu 2013. http://www.euronews.com/2013/11/29/eu-and-ukraine-say-doorstill-open-for-future-trade-pact (accessed January 24, 2015).

77

„EU entirely behind the Ukraine – Foreign Minister.“ The Portugal News. 18. března 2014. http://www.theportugalnews.com/news/eu-entirely-behind-theukraine-foreign-minister/30981 (accessed May 9, 2015). „EU Foreign Ministers Call For Tougher Sanctions On Russia.“ Radio Free Europe. 29. srpna 2014. http://www.rferl.org/content/eu-calls-for-tougher-russiasanctions/26557203.html (accessed May 7, 2015). „EU Foreign Ministers condemn Russia's behaviour on Crimea.“ Udenrigsministeriet. 4. března 2014. http://um.dk/en/news/newsdisplaypage/?newsID=9775322C-1C91-4BF6-BE8AA80C3FBA2CF2 (accessed April 25, 2015). „EU summit rolls out red carpet for Ukraine's Yatsenyuk.“ Euractiv.com. 6. března 2014. http://www.euractiv.com/europes-east/eu-summit-lays-red-carpet-yatsennews-533945 (accessed February 4, 2015). „EU to Discuss More Russian Sanctions, Possible Weapons Embargo.“ Sputnik News. 29. srpna 2014. http://sputniknews.com/politics/20140829/192466788.html (accessed April 25, 2015). „EU will never recognise Russia's claim to Crimea - Lithuania's foreign minister.“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania. 21. března 2014. http://www.urm.lt/default/en/news/eu-will-never-recognise-russias-claim-to-crimealithuanias-foreign-minister-euronews-march-20-2014 (accessed April 27, 2015). „Foreign Minister Urmas Paet: the European Union strengthened restrictions on Russia.“ Ministry of Foreign Affairs, Republic of Estonia. 29. července 2014. http://vm.ee/en/news/foreign-minister-urmas-paet-european-union-strengthenedrestrictions-russia (accessed April 26, 2015). „France condemns Putin's Crimea annexation, mulls sanctions.“ RFI. 18. března 2014. http://www.english.rfi.fr/france/20140318-france-condemns-putinsannexaton-crimea-mulls-sanctions (accessed April 26, 2015).

78

„German Foreign Minister Steinmeier urges caution over Russia sanctions.“ DW. 19. prosince 2014. http://www.dw.de/german-foreign-minister-steinmeier-urgescaution-over-russia-sanctions/a-18143066 (accessed May 7, 2015). „Gunnar Bragi Sveinsson, Minister for Foreign Affairs of Iceland: UN Security Council, USA, EU Reject Crimean Referendum.“ Ukraine Crisis Media Center. 22. března 2014. http://uacrisis.org/gunnar-bragi (accessed April 26, 2015). „Hollande: Russia sanctions should be lifted now 'if progress'.“ DW. 5. ledna 2015. http://www.dw.de/hollande-russia-sanctions-should-be-lifted-now-if-progress/a18170733 (accessed April 26, 2015). „Investigations MH17 crash investigation extended nine months.“ The Australian. 13. listopadu 2014. http://www.theaustralian.com.au/in-depth/mh17/mh17-crashinvestigation-extended-nine-months/story-fno88it01227121706104?nk=a72408c14eb76989a3a90ee700b9e690 (accessed February 7, 2015). „John Kerry: Russians are lying to my face about Ukraine.“ Ukraine Today. 24. února 2015. http://uatoday.tv/politics/john-kerry-russians-are-lying-to-my-faceabout-ukraine-411564.html (accessed May 15, 2015). „Joint statement of Foreign Minister Kotzias and Russian Foreign Minister Lavrov.“ Ministry of Foreign Affairs. 11. února 2015. http://www.mfa.gr/en/current-affairs/top-story/joint-statement-of-foreign-ministerkotzias-and-russian-foreign-minister-lavrov-moscow-11-february-2015.html (accessed May 12, 2015). „Kristian Vigenin: EU door remains open to Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs. 26. listopadu 2013. http://www.mfa.bg/en/events/6/1/1182/index.html (accessed April 25, 2015). „Latvia calls Russian invasion in Ukraine a war.“ Interfax. 28. srpna 2014. http://en.interfax.com.ua/news/general/220437.html (accessed April 27, 2015). „Lithuania urged Russia not to rewrite the Minsk Agreements on truce in Ukraine.“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania. 22. ledna 2015. 79

http://www.urm.lt/default/en/news/lithuania-urged-russia-not-to-rewrite-the-minskagreements-on-truce-in-ukraine--1 (accessed April 27, 2015). „Lithuanian foreign minister: EU should tighten sanctions on Russia after military raids in Ukraine.“ DELFI. 25. ledna 2015. http://en.delfi.lt/central-easterneurope/lithuanian-foreign-minister-eu-should-tighten-sanctions-on-russia-aftermilitary-raids-in-ukraine.d?id=66996438 (accessed April 27, 2015). „Malaysia Airlines Flight MH17: Canada to strengthen sanctions on Russia.“ CBC News. 21. července 2014. http://www.cbc.ca/news/world/malaysia-airlines-flightmh17-canada-to-strengthen-sanctions-on-russia-1.2713132 (accessed April 27, 2015). „MH17 crash: Investigation focuses on '25 metal shards'.“ BBC News. 12. září 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-29180887 (accessed May 18, 2015). „MH17: France warns of 'consequences' if Russia uncooperative on crash site access.“ The Star. 20. července 2014. http://www.thestar.com.my/News/Nation/2014/07/20/MH17-crash-France-warnsof-consquences (accessed April 26, 2015). „Mimi Kodheli: Ukrainian Crisis and ISIS Are Direct Threat to the Balkans.“ Independent. 4. listopadu 2014. http://www.independent.mk/articles/11051/Mimi+Kodheli+Ukrainian+Crisis+and+ ISIS+Are+Direct+Threat+to+the+Balkans (accessed April 24, 2015). „Mimoriadne rokovanie Bezpečnostnej rady SR o Ukrajine.“ Úrad vlády Slovenskej republiky. 3. března 2014. http://www.vlada.gov.sk/mimoriadne-rokovaniebezpecnostnej-rady-sr-o-ukrajine (accessed May 13, 2015). „Minister of Foreign Affairs Titus Corlăţean attends extraordinary meeting of Foreign Affairs Council – talks on Eastern Neighborhood.“ Ministry of Foreign Affairs. 15. srpna 2014. http://www.mae.ro/en/node/28170 (accessed May 9, 2015). „Minister Pusić: EU can and has to find solution for Ukraine.“ Ministry of Foreign and European Affairs. 22. července 2014. http://www.mvep.hr/en/info-servis/pressreleases/,21770.html (accessed April 26, 2015). 80

„Ministr Zaorálek: Viníci tragédie letu MH17 musí být potrestáni.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 22. července 2014. http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/ministr_zaoralek_ vinici_tragedie_letu.html (accessed April 25, 2015). „Moving closer to the EU.“ The Federal Chancellor. 29. listopadu 2013. http://www.bundeskanzlerin.de/ContentArchiv/EN/Archiv17/Reiseberichte/2013/20 13-11-29-oestliche-partnerschaft-vilinius.html (accessed May 7, 2015). „NATO Military Officer: More Than 1,000 Russian Troops Operating Inside Ukraine.“ The Huffington Post. 28. srpna 2014. http://www.huffingtonpost.com/2014/08/28/ukraine-russia_n_5728738.html (accessed February 5, 2015). „Newspaper Says Russian Report Blames Kyiv For Downing Of MH17 Airliner.“ Radio Free Europe. 6. května 2015. http://www.theguardian.com/world/2014/dec/25/mh17-russia-claims-to-haveairfield-witness-who-blames-ukrainian-pilot (accessed May 19, 2015). „Orbán says Hungary “not part of conflict” in Ukraine.“ Politics.hu. 4. března 2014. http://www.politics.hu/20140304/orban-says-hungary-not-part-of-conflict-inukraine (accessed May 2, 2015). „OSCE releases the 12-point protocol agreements reached between Ukraine, Russia and separatists in Minsk.“ KyivPost. 8. září 2014. https://www.kyivpost.com/opinion/op-ed/osce-releases-the-12-point-protocolagreements-reached-between-ukraine-russia-and-separatists-in-minsk-363816.html (accessed February 5, 2015). „PM calls for 'thorough' inquiry into MH17.“ The Local. 18. července 2014. http://www.thelocal.dk/20140718/pm-calls-for-thorough-and-independent-inquiryinto-mh17 (accessed April 25, 2015). „PM Ponta: Romania affected by Russia sanctions, but must meet commitments.“ Agerpres. 12. září 2014. http://www.agerpres.ro/english/2014/09/12/pm-pontaromania-affected-by-russia-sanctions-but-must-meet-commitments-13-48-59 (accessed May 9, 2015). 81

„Poland says Russia's action in Crimea unacceptable,“ Reuters, 18. března 2014, http://www.reuters.com/article/2014/03/18/ukraine-crisis-poland-tuskidUSW8N0LT02E20140318 (accessed May 8, 2015). „Polish President: MH17 crash an ‘unbelievable and shameful act’.“ Radio Poland. 22. července 2014. http://www.thenews.pl/1/10/Artykul/176847,Polish-PresidentMH17-crash-an-%E2%80%98unbelievable-and-shameful-act%E2%80%99 (accessed May 8, 2015). „Ponta and Rama on Putin's parallel between Kosovo and Crimea: Fundamental differences exist.“ Actmedia. 19. března 2014. http://actmedia.eu/daily/ponta-andrama-on-putin-s-parallel-between-kosovo-and-crimea-fundamental-differencesexist/51172 (accessed May 9, 2015). „Portugal counts the cost of EU sanctions on Russia.“ The Portugal News. 13. srpna 2014. http://www.theportugalnews.com/news/portugal-counts-the-cost-of-eusanctions-on-russia/32430 (accessed May 9, 2015). „Premiér Fico si vyhradzuje právo odmietnuť sankcie EÚ poškodzujúce Slovensko.“ Úrad vlády Slovenskej republiky. 31. srpna 2014. http://www.vlada.gov.sk/premier-fico-si-vyhradzuje-pravo-odmietnut-sankcie-euposkodzujuce-slovensko (accessed May 13, 2015). „Premiér: Pre Ukrajinu nie sú úplne zatvorené dvere.“ Úrad vlády Slovenskej republiky. 22. listopadu 2013. http://www.vlada.gov.sk/premier-pre-ukrajinu-niesu-uplne-zatvorene-dvere (accessed May 13, 2015). „President of the Republic sent condolences for the victims of the Malaysian Airlines aircraft crashed in the Ukraine.“ Presidency of the Portuguese Republic. 18. července 2014. http://www.presidencia.pt/?idc=18&idi=85961&idl=2 (accessed May 9, 2015). „Prime Minister Rõivas: Evidence suggests involvement of Russia in the Ukrainian plane disaster.“ Government, Republic of Estonia. 20. července 2014. https://valitsus.ee/en/news/prime-minister-roivas-evidence-suggests-involvementrussia-ukrainian-plane-disaster (accessed April 26, 2015).

82

„Prime Minister: Downing of Malaysian airliner requires thorough investigation.“ Website of the Hungarian Government. 18. července 2014. http://www.kormany.hu/en/the-prime-minister/news/prime-minister-downing-ofmalaysian-airliner-requires-thorough-investigation (accessed May 2, 2015). „Pusić: New communication models with Russia over Ukraine necessary.“ Ministry of Foreign and European Affairs. 29. srpna 2014. http://www.mvep.hr/en/infoservis/press-releases/,21801.html (accessed April 26, 2015). „Putin says Ukraine-EU deal a threat to Russia.“ Al Jazeera. 27. listopadu 2013. http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/11/putin-says-ukraine-eu-deal-threatrussia-20131126235224640384.html (accessed January 24, 2015). „Putin: EU blackmailing Ukraine over halt in trade deal.“ RT. 22. listopadu 2013. http://rt.com/news/putin-eu-ukraine-blackmail-151 (accessed May 17, 2015). „Rinkēvičs: It all depends on Minsk Agreement.“ LSM. 20. ledna 2015. http://www.lsm.lv/en/article/politics/rinkevichs-it-all-depends-on-minskdeal.a114420 (accessed April 27, 2015). „Rõivas: The European Council should also decisively discuss Russia’s invasion of Ukraine.“ Government, Republic of Estonia. 29. srpna 2014. https://valitsus.ee/en/news/roivas-european-council-should-also-decisively-discussrussias-invasion-ukraine (accessed April 26, 2015). „Romania calls on EU, NATO to arm Ukraine.“ Eubusiness. 29. srpna 2014. http://www.eubusiness.com/news-eu/ukraine-russia-nato.xir (accessed May 9, 2015). „Russia again claims Ukraine shot down MH17.“ The Guardian. 25. prosince 2014. http://www.theguardian.com/world/2014/dec/25/mh17-russia-claims-to-haveairfield-witness-who-blames-ukrainian-pilot (accessed May 19, 2015). „Security situation in Europe discussed by Nordic-Baltic Foreign Ministers.“ Ministry for Foreign Affairs. 12. září 2014. http://www.mfa.is/news-andpublications/nr/8224 (accessed April 26, 2015).

83

„Slovenian PM: Serbia should support sanctions.“ B92. 26. listopadu 2014. http://www.b92.net/eng/news/region.php?yyyy=2014&mm=11&dd=26&nav_id=92 373 (accessed May 13, 2015). „Statement by His Excellency Mr. Bujar Nishani.“ General Assembly of the United Nations. 25. září 2014. http://www.un.org/en/ga/69/meetings/gadebate/25sep/albania.shtml (accessed April 24, 2015). „The Prime Minister on European Union sanctions against Russia: weaker sanctions of the whole EU are better than individual countries’ sanctions.“ Premier.gov.pl. 25. července 2014. https://www.premier.gov.pl/en/news/news/the-prime-minister-oneuropean-union-sanctions-against-russia-weaker-sanctions-of-the.html (accessed May 8, 2015). „Transcript: Putin defends Russian intervention in Ukraine.“ The Washington Post. 4. března 2014. http://www.washingtonpost.com/world/transcript-putin-defendsrussian-intervention-in-ukraine/2014/03/04/9cadcd1a-a3a9-11e3-a5fa55f0c77bf39c_story.html (accessed February 4, 2015). „Ucraina: Mogherini, attuare accordi Ginevra. Senza passi avanti nuove sanzioni.“ Farnesina. 25. dubna 2014. http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/comunicati/2014/04/20140 425_ucrsenzpassav.html (accessed April 26, 2015). „Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty.“ BBC News. 18. března 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-26630062 (accessed February 3, 2015). „Ukraine crisis: Rebel fighters 'trained in Russia'.“ BBC News. 16. srpna 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-28817347 (accessed February 5, 2015). „Ukraine crisis: Russia isolated in UN Crimea vote.“ BBC News. 15. března 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-26595776 (accessed January 25, 2015). „Ukraine crisis: U.S., EU, Canada announce new sanctions against Russia.“ CBC News. 29. července 2014. http://www.cbc.ca/news/world/ukraine-crisis-u-s-eu-

84

canada-announce-new-sanctions-against-russia-1.2721836 (accessed May 18, 2015). „Ukraine President Yanukovich impeached.“ Al Jazeera. 22. února 2014. http://www.aljazeera.com/news/europe/2014/02/ukraine-parliament-oustspresident-yanukovich-2014222152035601620.html (accessed February 1, 2015). „Ukraine rebel Zakharchenko 'rejects truce talks'.“ BBC News. 23. ledna 2015. http://www.bbc.com/news/world-europe-30949527 (accessed February 5, 2015). „Ukraine says destroys Russian armor as NATO slams 'incursion'.“ i24 News. 15. srpna 2014. http://www.i24news.tv/en/news/international/europe/40367-140815ukraine-says-destroys-russian-armor-as-nato-slams-incursion (accessed April 25, 2015). „Ukraine: The new sanctions send a strong signal to Russia, says Mogherini.“ Farnesina. 29. července 2014. http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/comunicati/2014/07/20140 729_ucraina_mogherini_sanzioni_russia.html (accessed April 26, 2015). „Ukrainian president and opposition sign early poll deal.“ BBC News. 21. února 2014. http://www.bbc.com/news/world-europe-26289318 (accessed February 4, 2015). „Ukrajinský prezident se na summitu ve Vilniusu do EU nalákat nenechal.“ iDnes.cz. 28. listopadu 2013. http://zpravy.idnes.cz/janukovyc-se-nenechalpresvedcit-do-asicoacni-dohody-s-eu-pz8/zahranicni.aspx?c=A131128_230036_zahranicni_neh (accessed April 25, 2015). „Vilnius Eastern Partnership summit begins.“ Ministry of Foreign and European Affairs. 28. listopadu 2013. http://www.mvep.hr/en/info-servis/pressreleases/,18256.html (accessed April 26, 2015). „Vladimir Putin faces tough challenge as Ukraine turmoil unravels Russian designs.“ The Financial Express. 25. února 2014. http://archive.financialexpress.com/news/vladimir-putin-faces-tough-challenge-asukraine-turmoil-unravels-russian-designs/1229116/1 (accessed February 2, 2015). 85

„We cannot simply accept Russia's actions.“ The Federal Chancellor. 2. září 2014. http://www.bundeskanzlerin.de/Content/EN/Artikel/2014/09_en/2014-09-02-eusanktionen-russland.html (accessed May 7, 2015). „Will EU foreign ministers agree on what to do with Russia?“ Open Europe. 21. července 2014. http://openeuropeblog.blogspot.cz/2014/07/will-eu-foreignministers-agree-on-what.html (accessed May 17, 2015). „Zaorálek: Sankce fungují, vedou Rusko do pekla.“ Týden.cz. 30. října 2014. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/zaoralek-sankce-funguji-vedou-ruskodo-pekla_322646.html#.VTvDBCHtmkp (accessed April 25, 2015). Acosta, Jim. „U.S., other powers kick Russia out of G8.“ CNN. 25. března 2014. http://edition.cnn.com/2014/03/24/politics/obama-europe-trip/index.html (accessed January 25, 2015). Akkoc, Raziye. „Ukraine-Russia crisis: August 29 as it happened.“ The Telegraph. 29. srpna 2014. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/11062950/UkraineRussia-crisis-August-29-as-it-happened.html (accessed April 26, 2015). Arslan, Deniz. „Turkey pushing diplomacy over sanctions in Crimea crisis.“ Sunday’s Zaman. 18. března 2014. http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-pushing-diplomacy-oversanctions-in-crimea-crisis_342453.html (accessed May 17, 2015). Balmforth, Richard and Pavel Polityuk. „Ukraine PM resigns amid unrest, parliament revokes anti-protest laws.“ Reuters. 28. ledna 2014. http://www.reuters.com/article/2014/01/28/us-ukraine-azarovidUSBREA0R0BR20140128 (accessed February 1, 2015). Boyle, Catherine. „Dutch PM: Post-MH17 sanctions against Russia must stay,“ CNBC, 22. ledna 2015, http://www.cnbc.com/id/102357712 (accessed May 8, 2015).

86

Carbonnel, Alissa de. „How the separatists delivered Crimea to Moscow.“ Reuters. 13. března 2014. http://in.reuters.com/article/2014/03/13/ukraine-crisis-russiaaksyonov-idINL6N0M93AH20140313 (accessed January 25, 2015). Collett-White, Mike and Ronald Popeski. „Crimeans vote over 90 percent to quit Ukraine for Russia.“ Reuters. 16. března 2014. http://www.reuters.com/article/2014/03/16/us-ukraine-crisisidUSBREA1Q1E820140316 (accessed January 27, 2015). Collier, Mike. „Defense Minister calls for permanent Nato bases in Baltic.“ LSM. 7. července 2014. http://www.lsm.lv/en/article/politics/defense-minister-calls-forpermanent-nato-bases-in-baltic.a90651 (accessed April 27, 2015). Diuk, Nadia. „Euromaidan.“ World Affairs 176, no. 6 (2014): 9-16. Drulák Petr. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál, 2008. Gaffey, Conor. „Italian Foreign Minister Calls for End to Russian Sanctions.“ Newsweek. 31. března 2015. http://www.newsweek.com/italian-foreign-ministercalls-end-russian-sanctions-318257 (accessed April 26, 2015). Griffin, Jennifer. „Border guards retreat as 2 columns of Russian tanks enter Ukraine.“ Fox News. 28. srpna 2014. http://www.foxnews.com/world/2014/08/28/ukraine-rebel-leader-reportedly-admitsthousands-russians-fighting-with (accessed May 9, 2015). Gumuchian Marie-Louise, Laura Smith-Spark and Ingrid Formanek. „Gunmen seize government buildings in Ukraine's Crimea, raise Russian flag.“ CNN. 27. února 2014. http://edition.cnn.com/2014/02/27/world/europe/ukraine-politics (accessed May 8, 2015). Herszenhorn, David M. and Andrew Roth. „Russia Backs Plan by Ukraine Separatists for an Early Election.“ The New York Times. 28. října 2014. http://www.nytimes.com/2014/10/29/world/europe/vote-set-by-ukraine-separatistswins-russias-support.html?_r=0 (accessed February 7, 2015).

87

Chiriac, Marian. „Romania Backs EU Sanctions Against Russia.“ Balkan Insight. 18. března 2014. http://www.balkaninsight.com/en/article/tense-situation-inukraine-worries-neighboring-romania (accessed May 9, 2015). Kramer, Andrew E. and Michael R. Gordon. „Ukraine Reports Russian Invasion on a New Front,“ The New York Times, 27. srpna 2014, http://www.nytimes.com/2014/08/28/world/europe/ukraine-russia-novoazovskcrimea.html (accessed May 9, 2015). Levring, Peter. „Sanctions Now Risk Being Too Painful for Russia, Denmark Says.“ BloombergBusiness. 18. prosince 2014. http://www.bloomberg.com/news/articles/2014-12-18/risk-is-that-sanctions-are-toopainful-for-russia-denmark-says (accessed April 25, 2015). Manzin, Mauro. „The Kiev case needs to be confronted with both Russians and Ukrainians.“ Farnesina. 24. listopadu 2013. http://www.esteri.it/mae/en/sala_stampa/archivionotizie/interviste/2013/11/2013112 5_bonino_kiev.html (accessed April 26, 2015). Marszal, Andrew. „EU will not accept Russian veto, says Barroso.“ The Telegraph. 29. listopadu 2013. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/10482680/EU-willnot-accept-Russian-veto-says-Barroso.html (accessed April 26, 2015). McGregor, Janice. „Ukraine crisis: Should Canada push the West to provide weapons?“ CBC News. 25. února 2015. http://www.cbc.ca/news/politics/ukrainecrisis-should-canada-push-the-west-to-provide-weapons-1.2969202 (accessed May 7, 2015). Moore, Jack. „Latvia Foreign Minister 'Concerned' By Russia's Crimea Incursion.“ International Business Times. 30. března 2014. http://www.ibtimes.co.uk/latviaforeign-minister-concerned-by-russias-crimea-incursion-1442585 (accessed April 27, 2015). Norman, Laurence. „Arming Ukraine is a ‘Logical Move,’ Says Lithuania Minister.“ Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania. 9. února 2015.

88

http://www.urm.lt/default/en/news/arming-ukraine-is-a-logical-move-sayslithuania-minister-wsjcom-february-9-2015 (accessed April 27, 2015). Radyuhin, Vladimir. „Russian Parliament approves use of army in Ukraine.“ The Hindu. 1. března 2014. http://www.thehindu.com/news/international/world/russianparliament-approves-use-of-force-in-crimea/article5739708.ece (accessed May 9, 2015). Rettman, Andrew. „Nato reassures Poland, Baltic states on Russia threat.“ EU Observer. 4. března 2014. https://euobserver.com/defence/123350 (accessed May 10, 2015). Rettman, Andrew. „Spain: Russia sanctions 'beneficial for no one'.“ EU Observer. 10. března 2015. https://euobserver.com/foreign/127940 (accessed May 17, 2015). Robert, Zoe. „President: “Arctic Conference Not Place to Discuss Crimea”.“ Iceland Review. 20. března 2014. http://icelandreview.com/news/2014/03/20/president-arctic-conference-not-placediscuss-crimea (accessed April 26, 2015). Robinson, Matt and Alessandra Prentice. „Rebels appeal to join Russia after East Ukraine vote.“ Reuters. 12. května 2014. http://uk.reuters.com/article/2014/05/12/uk-ukraine-crisisidUKKBN0DR04H20140512 (accessed February 5, 2015). Salu, Mikk. „Estonia says events in Crimea ‘invasion and occupation‘.“ Postimees. 3. března 2014. http://news.postimees.ee/2715792/estonia-says-events-in-crimeainvasion-and-occupation (accessed April 26, 2015). Shields, Patricia M. and Hassan Tajalli. Theory: The Missing Link in Successful Student Scholarship. Texas State university, 2005. Shpigunov, Alexander and Maria Tsvetkova. „Ukraine begins artillery withdrawal, recognising truce is holding.“ Reuters. 26. února 2015. http://uk.reuters.com/article/2015/02/26/uk-ukraine-crisisidUKKBN0LU1E720150226 (accessed April 3, 2015).

89

Stacey, Kiran. „Britain keeps policy not to arm Ukraine under review.“ Financial Times. 10. února 2015. http://www.ft.com/intl/cms/s/0/4efdcc2c-b141-11e4-a83000144feab7de.html (accessed May 17, 2015). Szakacs, Gergely. „Orban renews autonomy call for ethnic Hungarians in Ukraine.“ Reuters. 17. května 2014. http://www.reuters.com/article/2014/05/17/us-ukrainecrisis-hungary-autonomy-idUSBREA4G04520140517 (accessed May 2, 2015). Szary, Wiktor. „Polish PM says threat of Russia's intervention in Ukraine has risen.“ Reuters. 6. srpna 2014. http://www.reuters.com/article/2014/08/06/usukraine-crisis-russia-war-idUSKBN0G60NZ20140806 (accessed May 8, 2015). Tere, Juhan. „Estonian and Slovenian PM: the EU must be unified in dealing with Russia.“ The Baltic Course. 4. února 2015. http://www.balticcourse.com/eng/baltic_states/?doc=102008 (accessed May 13, 2015). Tharoor, Ishaan. „The evidence that may prove pro-Russian separatists shot down MH17.“ The Washington Post. 20. července 2014. http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2014/07/20/the-evidencethat-may-prove-pro-russian-separatists-shot-down-mh17/ (accessed February 7, 2015). Tóda, Mirek. „Lajčák: Rusko musí prestať podporovať separatistov.“ Denník N. 19. ledna 2015. https://dennikn.sk/29412/lajcak-rusko-musi-prestat-podporovatseparatistov (accessed May 13, 2015). Walker, Shaun. „Aid convoy stops short of border as Russian military vehicles enter Ukraine.“ The Guardian. 15. srpna 2014. http://www.theguardian.com/world/2014/aug/14/russian-military-vehicles-enterukraine-aid-convoy-stops-short-border (accessed February 5, 2015). Walker, Shaun. „Russian takeover of Crimea will not descend into war, says Vladimir Putin.“ The Guardian. 4. března 2014. http://www.theguardian.com/world/2014/mar/04/ukraine-crisis-russian-troopscrimea-john-kerry-kiev (accessed May 9, 2015).

90

Walker, Shaun. „Vladimir Putin offers Ukraine financial incentives to stick with Russia.“ The Guardian. 18. prosince 2013. http://www.theguardian.com/world/2013/dec/17/ukraine-russia-leaders-talkskremlin-loan-deal (accessed February 1, 2015). Waterfield, Bruno and Colin Freeman. „EU leaders divided over new sanctions to punish Russia for annexing Crimea.“ The Telegraph. 20. března 2014. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/10710268/EU-leadersdivided-over-new-sanctions-to-punish-Russia-for-annexing-Crimea.html (accessed May 17, 2015). Whittington, Les. „Stephen Harper won’t rule out sending lethal weapons for Ukraine.“ The Star. 9. února 2015. http://www.thestar.com/news/canada/2015/02/09/stephen-harper-wont-rule-outsending-lethal-weapons-for-ukraine.html (accessed April 27, 2015). Willoughby, Ian. „Zeman comes out against sanctions on Russia.“ Český rozhlas. 14. srpna 2014. http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/zeman-comes-out-againstsanctions-on-russia (accessed April 25, 2015). Winch, Jessica and Andrew Marszal. „Ukraine crisis: Obama 'may supply weapons to Ukraine'.“ The Telegraph. 9. února 2015. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/ukraine/11399687/Ukrainecrisis-talks-latest.html (accessed May 15, 2015). Wojciechowski, Marcin. „European Union to impose new sanctions against Russia.“ Ministry of Foreign Affairs - Republic of Poland. 23. července 2014. http://www.msz.gov.pl/en/news/european_union_to_impose_new_sanctions_agains t_russia (accessed May 8, 2015). Zech, Maxime. „“Too Early” For Russia Sanctions Says Dutch PM Rutte.“ NLTimes.nl. 6. března 2014. http://www.nltimes.nl/2014/03/06/early-russiasanctions-says-dutch-pm-rutte (accessed May 7, 2015). Zinets, Natalia and Timothy Heritage. „Ukraine accuses Russia of letting rebels bring in tanks.“ Reuters. 12. června 2014.

91

http://www.reuters.com/article/2014/06/12/us-ukraine-crisis-tanksidUSKBN0EN1KS20140612 (accessed February 5, 2015).

92

Anotace Současná ruská aktivita a podíl na ukrajinské krizi ohrožují stabilitu a bezpečnost Evropy. Od Severoatlantické aliance se očekává jednotná a rezolutní odpověď. NATO je ale organizací sdružující osmadvacet suverénních států, které se v postoji k Ruské federaci různí. Cílem této práce je analyzovat postoje členských zemí na základě prohlášení jejich politických představitelů. Poté jsou podle dosažených výsledků státy zařazeny do předem vymezených kategorií sdružujících země se shodným postojem. Přínosem práce je zjednodušení orientace v rozdílných názorech států NATO a jejich vzájemné porovnání.

Annotation Current Russian activity and its participation in the Ukraine crisis threaten the stability and security of Europe. A unified and resolute response is expected from the North Atlantic Alliance. However, NATO is an organization formed of twenty eight sovereign states that may differ in their approach to Russia. The goal of this thesis is to analyse various postures of member states on the basis of the statements made by their leading political representatives. Subsequently the states are arranged into different categories according to the similar positions on this matter. Easier orientation and comparison of the differing attitudes within NATO are the main contributions of this thesis.