Bankovní systémy Visegrádské čtyřky v kontextu finanční krize

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Bankovní systémy Visegrádské čtyřky v kontextu finanční krize Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Kašparovská Ph.D.

Brno 2015

Jakub Dalecký

Rad bych poděkoval doc. Ing. Kašparovské Ph.D., která vedla moji práci, za její ochotu, trpělivost a cenné rady, které mi poskytovala.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Bankovní systémy Visegrádské čtyřky v kontextu finanční krize vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 2. ledna 2016

_______________________________

Abstract This bachelor thesis is about the development in banking systems of the Visegrad group during the financial crisis in 2008. The main aim is to analyse and compare the impact of the financial crisis on each of Visegrad's banking systems. One system will then be chosen which was most affected by the crisis. The first part of this bachelor thesis is the methodology of banking indicators. The second part starts with analysis of macroeconomic indicators in countries of Visegrad group after the banking crisis. The next chapters are aimed at analysing and comparing banking indicators. The thesis ends with discussion of results and conclusions. Keywords Visegrad group, financial crisis, bank systems, bank stability

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem bankovního sektoru v zemích Visegrádské čtyřky v průběhu finanční krize v roce 2008. Cílem práce je na základě analýz bankovních ukazatelů provést komparační studii, na základě které je určeno, který bankovní sektor byl krizí nejvíce zasažený. V první části práce jsou vysvětleny postupy, které byly v práci uplatněny, a konstrukce jednotlivých bankovních ukazatelů. V druhé části práce již začínají samotné analýzy. Nejprve je analyzován makroekonomický vývoj v zemích Visegrádské čtyřky a poté se již práce věnuje analýzám bankovních indikátorů. Další kapitoly se věnují vyhodnocení analýz a jejich komparaci. Na závěr se diskutuje o výsledcích. Klíčová slova Visegrádská čtyřka, finanční krize, bankovní systémy, bankovní stabilita

8

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

2

3

Metodika .............................................................................................................................. 13

Konstrukce ukazatelů bankovní stability, korelační analýza a metoda komparace

15

2.1

Aktiva bankovního sektoru .......................................................................................... 15

2.2

Úvěry a úvěry v selhání .................................................................................................. 15

2.3

Rentabilita ........................................................................................................................... 16

2.4

Pákový poměr .................................................................................................................... 16

2.5

Koncentrace trhu .............................................................................................................. 17

2.6

Korelační koeficient ......................................................................................................... 17

2.7

Metodika komparace....................................................................................................... 18

Visegrádská skupina 3.1

4

13

20

Finanční krize a země V4 ............................................................................................... 20

3.1.1

Česká republika ....................................................................................................... 21

3.1.2

Maďarská republika .............................................................................................. 22

3.1.3

Polská republika ..................................................................................................... 24

3.1.4

Slovenská republika .............................................................................................. 25

Analýza vývoje bankovních ukazatelů v letech 2007 až 2012 4.1

Analýza bankovních aktiv ............................................................................................. 27

4.1.1 4.2

Vývoj úvěrů v selhání v zemích V4 .................................................................. 34

Analýza pákového poměru ........................................................................................... 36

4.4.1 4.5

Vývoj hrubých úvěrů v zemích V4 ................................................................... 32

Analýza úvěrů v selhání ................................................................................................. 33

4.3.1 4.4

Vývoj bankovních aktiv v zemích V4 .............................................................. 28

Analýza hrubých úvěrů .................................................................................................. 31

4.2.1 4.3

27

Vývoj pákového poměru v zemích V4 ............................................................ 37

Analýza rentability aktiv................................................................................................ 38

4.5.1

Vývoj rentability zemích V4 ............................................................................... 39

Obsah

9

4.6

Vývoj koncentrace trhu .................................................................................................. 40

4.6.1 5

Vývoj bankovní koncentrace v zemích V4 .................................................... 41

Vyhodnocení analýz

43

5.1

Identifikace krizových faktorů maďarského bankovního sektoru ............... 44

5.2

Doporučení pro maďarský bankovní sektor ......................................................... 44

6

Diskuse

47

7

Závěr

49

8

Literatura

50

10

Obsah

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj HDP v České republice zdroj: OECD

21

Obr. 2

Vývoj kurzu EUR/CZK zdroj: ECB

22

Obr. 3

Vývoj HDP v Maďarské republice zdroj: OECD

23

Obr. 4

Vývoj kurzu EUR/HUF zdroj: ECB

23

Obr. 5

Vývoj HDP v Polské republice zdroj: OECD

24

Obr. 6

Vývoj kurzu EUR/PLN zdroj: ECB

25

Obr. 7

Vývoj HDP v Slovenské republice zdroj: OECD

25

Obr. 8

Vývoj kurzu EUR/USD zdroj: ECB

26

Obr. 9

Vývoj bankovních aktiv v České republice zdroj: ČNB, OECD

28

Obr. 10

Vývoj aktiv v Maďarské republice zdroj: MNB, OECD

29

Obr. 11

Vývoj aktiv v Polské republice zdroj: NBP, OECD

29

Obr. 12

Vývoj aktiv v Slovenské republice zdroj: NBS, OECD

30

Obr. 13 Celkové hrubé úvěry v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS 1Q 2007=100

32

Obr. 14 Vývoj úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech v zemích V4 zdroj: IMF

34

Obr. 15

36

Pákový poměr bank v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS

Obr. 16 Rentabilita bankovních aktiv v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS Obr. 17 ECB

Koncentrace aktiv bankovních sektorů v zemích V4 zdroj: 41

39

12

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek CSoP ČNB ČSÚ ECB EU FED HCSO HHI MMF MNB MV ČR NBP NBS ŠÚSR V4

Polský statistický úřad Česká národní banka Český statistický úřad Evropská centrální banka Evropská unie Federální rezervní systém Maďarský statistický úřad Herfindahl-Hirschmanův index Mezinárodní měnový fond Maďarská národní banka Ministerstvi vnitra České republiky Polská národní banka Slovenská národní banka Slovenský statistický úřad Visegrádská čtyřka

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce Krize jsou v posledních letech velmi oblíbeným tématem médii po celém světě. Dočteme se o nich v novinách i na internetu, věnují se jim v různých televizních zpravodajstvích. V dnešní době se nejčastěji mluví o krizi uprchlické nebo politické. O jakou krizi se jedná, vždy rozhoduje aktuální dění ve světě. V roce 2007 se mluvilo zpravidla o krizi finanční nebo hypoteční. Záleželo na tom, ze které země média pocházela. Autoři z USA především mluvili o krizi hypoteční a naopak autoři pocházející z Evropy se častěji zmiňovali o krizi finanční. Tato krize a Světová hospodářská krize z roku 1929 jsou považovány za největší ekonomické krize, které kdy lidstvo postihly. Obě tyto krize připravily o pracovní místa miliony lidí, vedly k hospodářské kolapsu a měly i své politické důsledky. Důležitou roli v krizi sehrály finanční trhy, kvůli jejich propojenosti se finanční krize přelila z USA i do Evropy a postihla většinu zemí. Mezi hlavní účastníky finančních trhů patří zejména banky, které se na krizi výrazně podílejí. I když finanční krize již skončila, její následky postihly spoustu zemí a miliony obyvatel a jsou patrné ještě dodnes. Některé země se vzpamatovávaly pomaleji a jiné zase rychleji. Protože naše země je součástí Visegrádské skupiny, práce se bude věnovat právě tomuto teritoriu. Hlavním cílem bakalářské práce je komparace dopadů finanční krize na bankovní systémy zemí Visegrádské čtyřky. Tato komparace bude provedena na základě analýz zvolených ukazatelů bankovní stability. Poté budou porovnány výsledky těchto analýz a bude vybrán nejpostiženější bankovní sektor. Dále se v práci vyskytují dva dílčí cíle. Prvním z nich je identifikace krizových faktorů nejvíce zasaženého bankovního systému a druhým dílčím cílem je doporučit nejvíce zasaženému bankovnímu systému, jak tyto krizové faktory odstranit.

1.1

Metodika

Bakalářská práce je založena na analyzování dopadů finanční krize na bankovní systémy zemí Visegrádské čtyřky. Analyzování těchto dopadů bude provedeno na vybraných indikátorech jednotlivých bankovních sektorů. Jako indikátory byly zvoleny celková aktiva bankovního sektoru, celkové hrubé úvěry bankovního sektoru, podíl úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech, pákový poměr bankovního sektoru, rentabilita aktiv bankovního sektoru a jako poslední koncentrace aktiv bankovního sektoru měřena pomocí HHI. Metodice výpočtů těchto ukazatelů je věnována samostatná kapitola. Hodnoty jednotlivých indikátorů byly získány především z rozvah bankovních systémů zveřejňovaných jednotlivými centrálními bankami. Data budou použita s kvartální periodicitou za období od roku 2007 po konec roku 2012. Výjimku tvoří ukazatel koncentrace a úvěrů v selhání, u kterých byly využity roční data pro zpracování jednotlivých analýz. Období je zvoleno na základě toho, že v roce 2007 vypukla finanční krize v USA, a proto jsou uvedeny hodnoty, jakých indikátory do-

14

Úvod a cíl práce

sahovaly ještě před vypuknutím krize v Evropě. A rok 2012 již znamená dostatečný odstup od vypuknutí krize, aby již byla známa většina jejích důsledků. V úvodu bude v rámci analýz provedena korelační analýza výše zmíněných ukazatelů bankovní stability s makroekonomickými ukazateli. Za makroekonomické ukazatele byly zvoleny hrubý domácí produkt jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky a kurz jejich lokální měny vůči euru, v případě Slovenska bude brán v potaz kurz eura vůči dolaru. HDP bylo zvoleno z důvodu, že se jedná o nejpoužívanější a nejzákladnější makroekonomický ukazatel, který demonstruje vývoj ekonomiky jako celku a na kterém jsou dopady krize velmi dobře rozpoznatelné. Ve všech analýzách bude použito HDP v tržních cenách bez sezonního očištění. Druhý makroekonomický ukazatel, kterým je kurz, byl zvolen z důvodu vývoje v Maďarsku, kde vývoj kurzu forintu vůči euru velmi ovlivnil vývoj tamního bankovního sektoru. Na základě korelace mezi bankovními indikátory a makroekonomických ukazateli bude posuzováno, zda vývoj bankovních indikátorů v průběhu finanční krize byl ovlivněn vývojem těchto ukazatelů, nebo nikoli. Pokud se podaří najít pomocí korelace příčiny vývoje těchto ukazatelů, tak bude prokázána přímá souvislost mezi vývojem daného ukazatele a vývojem makroekonomickým. V opačném případě budou příčiny vývoje bankovních ukazatelů vyhledávány pomocí dalšího rozboru rozvah bankovních sektorů. Poté na základě komparace dopadů bude označen jeden bankovní systém, který byl na základě provedených analýz zasažen finanční krizí nejvíce. Pro tento systém budou identifikovány hlavní krizové faktory, které zapříčinily, že bankovní systém byl zasažen krizí nejvíce ze všech ostatních. Po identifikace krizových faktorů bude navrhnuto doporučení, které má za úkol tyto krizové faktory odstranit, pokud to bude možné. Práce je zakončena diskusí o dosažených výsledcích a závěrem.


15

2 Konstrukce ukazatelů bankovní stability, korelační analýza a metoda komparace Tato kapitola se věnuje konstrukci výpočtu jednotlivých ukazatelů bankovní stability. Jako ukazatele bankovní stability byly vybrány aktiva bankovního sektoru, hrubé úvěry, podíl úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech, rentabilita aktiv, pákový poměr a ukazatel koncentrace trhu. Na konci této kapitoly bude ještě vysvětlena korelace a metoda komparace dopadů.

2.1

Aktiva bankovního sektoru

Aby mohly být porovnány jednotlivé bankovní systémy mezi sebou, tak je nutné zohlednit jejich velikost vzhledem k velikosti celé ekonomiky daného státu, a proto bude využit ukazatel celkových bankovních aktiv vůči HDP daného státu. Ukazatel bude tedy sestaven dle následujícího vzorce. ě

ůč

=

í

(1) Hlavní výhodou tohoto ukazatele je jednoduchá konstrukce a nenáročnost na získávání dat, která jsou zpravidla dostupná u centrálních bank. Skupiny ekonomů vedou názorové boje o to, jaké hodnoty by měl ideálně tento ukazatel dosahovat. Například Arcand a kol. (2012) poukazuje na to, že relativní hodnoty aktiv na HDP by v růstových fází neměly klesnout pod 80%. Obecně lze říci, že vyšší hodnoty svědčí o větším bankovním systému a naopak. Velikost poměrového ukazatele též udává, do jaké míry je schopen bankovní sektor ovlivnit vývoj celé ekonomiky, protože čím je podíl aktiv na HDP větší, tak tím více může celou ekonomiku ovlivnit. Což se například stalo i v USA, kdy díky krizi na finančních trzích došlo k recesi celé ekonomiky USA a na konec i zbytku světa.

2.2

Úvěry a úvěry v selhání

Úvěrová činnost spadá mezí základní funkce bank. Hlavní cílem úvěrů je jejich distribuční funkce. Prostřednictvím bank se dostávají finanční prostředky od těch, kteří jich mají přebytek, k těm, kteří je potřebují. Toto přerozdělení zrychluje hospodářský koloběh a obrat (Koštěková, Nový 2011). Úvěr vzniká na základě smlouvy o úvěru. V této smlouvě se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí. Navíc ještě věřiteli zaplatí úrok. (ČNB, 2015). Z úvěrů tedy plynou bankám úroky, které se významně podílejí na celkové tvorbě zisku bank. Pokud tedy bankám rostou hrubé

16


úvěry, tak jim za konstantnosti ostatních ukazatelů rostou i zisky. U úvěrů je nutné, aby banka nejprve prověřila, zda klient je vhodný pro získání úvěru, Banka se tedy snaží maximalizovat pravděpodobnost, že daný úvěr bude v budoucnosti splacen, pomocí co nejpřesnějšího analyzování klienta. Pokud se bankám nedaří tyto analýzy provádět úspěšně, tak dochází k růstu úvěrů v selhání. Úvěry v selhání jsou velmi podstatným ukazatelem bankovní stability. Poměr úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech demonstruje, jak jsou banky schopny předpovídat schopnosti dlužníků splácet jejich úvěry a zároveň jak banky mají kvalitní úvěrová portfolia. S růstem úvěrů v selhání dochází k poklesu zisků, a tedy i rentability banky, což může z dlouhodobého hlediska vést k narušení stability bank. Je tedy patrné, že každá banka se snaží minimalizovat objem úvěrů v selhání ve svých portfoliích. Tato práce vychází z mezinárodně uznávané definice Mezinárodního měnového fondu (2005), který za pohledávky v selhání označuje takové pohledávky, u kterých došlo k zpoždění splácení jistiny nebo příslušenství o více jak 90 dní nebo pokud věřitel má pochybnosti, že pohledávka bude plně uspokojena, např. z důvodu krachu dlužníka. Výše pohledávky je vždy uváděna ve své hrubé hodnotě.

2.3

Rentabilita

Bakalářská práce se též zabývá ukazatelem rentability, konkrétně se jedná o ukazatele rentability celkových aktiv bank. Pro lepší vypovídací hodnotu je konstrukce tohoto ukazatele lehce odlišná, než bývá zvykem. Obvykle se do čitatele používá zisk před zdaněním, odečtením úroků, odpisů a amortizace, ale vzhledem k tomu, že většina bankovních příjmů je financována pomocí úroků, tak by vypovídací hodnota takto získaného ukazatele byla téměř nulová. Proto v čitateli bude použit čistý zisk, a tak bude rentabilita aktiv vypočtena dle následujícího vzorce. =

č

ý (2)

2.4

Pákový poměr

Pákový poměr udává, jaký je poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem společnosti. Vypočteme jej tedy z následujícího vztahu. =

í

á

(3) Pákový poměr roste, když podniky navyšují svůj kapitál například pomocí úvěrů nebo emisí dluhopisů. V rámci bankovních institucí dochází k nárůstu pákového poměru například přijímáním vkladů. Získáním dodatečného kapitálu se banky


17

snaží navýšit rentabilitu vlastního kapitálu, což se jim daří za podmínky, že rentabilita aktiv podniku je vyšší než úroková míra cizího kapitálu.

2.5

Koncentrace trhu

Pro výpočet koncentrace trhu se používá Herfindahl-Hirschmanův index (dále jen HHI), který je mezinárodně uznávaným ukazatelem koncentrace a též je velmi často využíván v teorie antimonopolní politiky (U.S. Department of Justice and the Federal Trade Commission, 1992). Hodnota HHI se vypočítá na základě následujícího vzorce. =

"

!

#$

(4) • Si je podíl aktiv i-té firmy na trhu (v %). • n je celkový počet firem v odvětví. Ze vzorce vyplývá, že HHI je definován jako součet druhých mocnin jednotlivých tržních podílů každé firmy v daném odvětví. Hodnota HHI se pohybuje v intervalu (0; 10 000>. Při hodnotě blízké nule dochází k téměř nulové koncentraci trhu, jedná se o dokonale konkurenční trh a naopak při hodnotě 10 000 dochází k maximální koncentraci trhu, kdy jeden podnik má 100% tržní podíl. V tomto případě mluvíme o monopolu. U HHI nelze jednoznačně určit, jaká vypočtená hodnota je správná a jaká nikoli, proto lze vypočtené hodnoty těžko interpretovat. Tato práce se řídí doporučenými hodnotami dle U.S. Department of Justice and the Federal Trade Commission (1992), kde je trh rozčleněn do následujících tří skupin. • HHI < 1 000 – nekoncentrovaný trh. • 1 000 < HHI < 1 800 – mírně koncentrovaný trh. • 1800 < HHI – vysoce koncentrovaný trh.

2.6

Korelační koeficient

Koeficient korelace měří těsnost závislosti popsané přímkou. Korelační koeficient nabývá hodnot v intervalu <-1; 1>. Jestliže je koeficient korelace roven 1, existuje tedy mezi proměnnými funkční přímá lineární závislost. Obdobně koeficient korelace -1 znamená, že mezi proměnnými je nepřímá funkční lineární závislost. Pokud hodnota korelačního koeficientu je rovna 0, tak mezi proměnnými není lineární závislost. Čím více se tedy korelační koeficient v absolutní hodnotě blíží jedné, tím je závislost považována za silnější, čím více se blíží nule, tím je považována za volnější (Hindls, Hronová, Seger 2006).

18


Korelace je určena na základě následujícího vzorce. %&

=

&%

=

'

%&

! %

×

! &

• sxy je kovariance náhodných veličin X a Y. • sx a sy jsou směrodatné odchylky náhodných veličin X a Y.

(5)

Korelační koeficient má několik vlastností. Z těchto vlastností byly vybrány ty nejpodstatnější. • Korelační koeficient se vždy nachází v intervalu <-1; 1>. • Určuje pouze lineární závislost mezi proměnnými. • Hodnota koeficientu není ovlivněna lineárními transformacemi původních hodnot. • Na základě korelačního koeficientu nelze posuzovat kauzalita mezi proměnnými. • Vysoký stupeň korelace též může být způsoben třetím činitelem, který stejné působí na obě proměnné. Korelační koeficient bude považován za průkazný, pokud jeho hodnota splní následující vztah. |

2.7

%& |

≥ 0,75

(6)

Metodika komparace

Komparace se provádí pomocí bodovacího systému a indexace. Indexace je využita u celkových hrubých úvěrů a koncentrace trhu. Konstrukce bazických indexů bude provedena v následujícím tvaru. /! /0 /1 /3 , , ,…, /$ /$ /$ /$ (7) Za počáteční období je vždy považován první kvartál roku 2007 a za konečné období je považován čtvrtý kvartál roku 2012. Bankovní aktiva budou posuzovány vzhledem k HDP. Za nejvíce zasažený sektor bude zvolen ten sektor, kterému tento poměrový ukazatel ve sledovaném období poklesl o nejvíce procentních bodů. Z hlediska hrubých úvěrů bude za nejvíce zasažený sektor považován ten, kde došlo k největšímu propadu. U poměru úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech bude porovnáno, o kolik procentních bodů došlo k nárůstu na konci roku 2012 oproti počátečnímu


19

roku 2007. Stát, ve kterém došlo k největšímu nárůstu, bude považován za nejvíce zasažený. Obdobným způsobem bude probíhat i komparace rentability aktiv s tou výjimkou, že za nejvíce zasažený stát bude považován ten, kde došlo k největšímu propadu rentability na konci sledovaného období oproti roku 2007. Dalším porovnávaným ukazatelem bude pákový poměr bank. Ten bude opět hodnocen na základě toho, o kolik poklesl ve sledovaném období. Čím více pákový poměr poklesne, tak tím byl dopad na daný sektor nižší. Posledním ukazatelem je HHI. U tohoto ukazatele bude považován za nejzasaženější právě ten sektor, kde jeho hodnota nejvýrazněji stoupne. HHI bude sice v analytické části práce zobrazován v absolutních hodnotách, ale pro toto porovnání bude opět vycházeno z bazických indexů. Použité metody k vyhodnocení dopadu na bankovní sektor jsou úmyslně konstruovány tak, aby byly pokud možná co nejméně ovlivněny absolutními hodnotami ukazatelů. Pokud by totiž byly porovnávány například mezi sebou právě jen absolutní hodnoty ukazatelů, tak by docházelo k velkému ovlivnění velikostí celého sektoru, protože je velmi pravděpodobné, že přírůstek aktiv polského bankovního sektoru bude větší než přírůstek aktiv maďarského bankovní sektoru, a proto jsou v práci využity relativní změny pomocí indexace. Konečné vyhodnocení bude provedeno na základě bodovacího systému. Body budou vždy uděleny v rámci každého ukazatele. Bankovní sektor, který byl v rámci daného ukazatele vyhodnocen jako nejvíce zasažený, obdrží 4 body. Další sektory budou ohodnoceny vždy závisle na tom, jak se umístily v rámci komparace. Tedy druhý nejvíce zasažený sektor bude ohodnocen 2 body atd. Poté budou sečteny body za všechny bankovní ukazatele a sektor, který získal nejvíce bodů, bude označen jako sektor nejvíce zasažený finanční krizí a naopak sektor, který obdržel bodů nejméně, bude označen jako málo zasažený finanční krizí. V tomto postupu je tedy všem indikátorům přiřazena stejná váha v celkovém hodnocení.

20

Visegrádská skupina

3 Visegrádská skupina Založení Visegrádské čtyřky (dále jen V4) předcházelo v roce 1335 setkání českého krále Jana Lucemburského, uherského krále Karla I. a polského krále Kazimíra III. v maďarském městě Visegrád, kde se společně zavázali ke spolupráci v oblasti obchodu a politiky. (V4, 2000-2015). V jejich myšlenkách poté pokračovali 15. února 1991 zástupci zemí střední Evropy. Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku zde byl přítomen prezident Václav Havel, za Polskou republiku prezident Lech Walesa a za Maďarskou republiku premiér József Antall. Tyto tři země založily tzv. Visegrádskou trojku. K 31. 12. 1992 došlo k rozdělení ČSFR na Českou republiku a Slovenskou republiku, kde oba nově vzniklé státy vstoupily do Visegrádské skupiny (V4, 2000-2015). Hlavními motivy založení V4 byla snaha o eliminaci zbytků komunistických myšlenek ve střední Evropě, překonání historických rozepří mezi zeměmi tohoto regionu, snaha dosáhnout sociální transformace a zapojit se do procesů evropské integrace a jako poslední cíl můžeme uvést sdílení myšlenek s vládnoucí politickou elitou tehdejší Evropy. (V4, 2000-2015). Hlavní cíl, kterým byla evropská integrace, se podařilo splnit všem členům V4 1. května 2004, kdy se členské země úspěšně připojily k EU. Slovenská republika šla ve své integraci ještě o krok dále, když k 1. lednu 2009 přijala euro za svoji měnu. Po vstupu zemí V4 do EU došlo k nárůstu zahraniční politické aktivity a skupina se zaměřila na spolupráci v širším regionu střední Evropy než doposud. Byla zahájena spolupráce například s Rakouskem a Slovinskem v rámci tzv. Regionálního partnerství a s dalšími zeměmi střední Evropy a východní Evropy spolupráce probíhá v rámci programu V4+. Aby spolupráce mezi jednotlivými státy byla ještě více prohloubena, tak byl v roce 2000 založen Mezinárodní visegrádský fond, do kterého každoročně přispívají všechny členské země. Tyto finanční prostředky jsou poté využity především na podporu společných regionálních projektů v oblasti kultury, vědy, výzkumu, vzdělání atd. (MV ČR, 2015) Rozpočet tohoto fondu se pohyboval v roce 2014 okolo 8 milionů euro (Visegradfund 2000-2015).

3.1

Finanční krize a země V4

Jen velmi obtížně se dá určit, kdy a jak přesně finanční krize vypukla. Za počátek finanční krize můžeme považovat například dle George Sorose (2009) první zásah centrálních bank do bankovních systémů. Tyto zásahy spočívaly především v dodání potřebné likvidity. Naopak Foster a Magdoff (2009) považují za počátek finanční krize krach dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns. Autoři se sice přesně neshodují, jak finanční krize začala, ale shodují se na tom, že finanční krize v USA vypukla v roce 2007. Za hlavní příčiny vzniku finanční krize jsou považovány především tři věci. A to expanzivní politika FEDu, bublina na hypotečním trhu, kterou tato politika vyvolala, a jako poslední důvod bývá považována sekuritizace hypotečních úvěrů. Na základě těchto tří jevů vypukla finanční krize nejprve v USA a poté se za pomoci


21

finančních trhů přelila do celého světa. V roce 2008 se finanční krize dostala již i do Evropy, a tedy i do zemí V4. Těm se bude věnovat následující podkapitola, kde bude popsán vývoj makroekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. 3.1.1

Česká republika

Nejdříve budou popsány makroekonomické dopady na Českou republiku. Těsně před vypuknutím finanční krize docházelo k velkému růstu HDP, v roce 2007 došlo k meziročnímu růstu o 9,3%. Během finanční krize v České republice nastalo výrazné zpomalení růstu HDP. V roce 2009 došlo dokonce k meziročnímu propadu HDP o 2,3%. Tento propad byl srovnatelný s propadem většiny ekonomik EU, avšak česká ekonomika předtím rostla dynamičtěji než zbylé ekonomiky, takže to způsobilo větší šok než v ostatních zemích. Celkový ekonomický růst v letech 2007 až 2012 dosáhl pouze hodnoty 5,5%, což je nejméně ze zemí V4. Vývoj českého nominálního HDP je znázorněn v Obrázku 1.

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00% -4,00% -6,00% 1Q 2007

změna nominálního HDP r/r

Vývoj HDP v České republice

období Obr. 1 Vývoj HDP v České republice zdroj: OECD

Nezaměstnanost v České republice dosahovala svých minim právě v roce 2008, kdy míra nezaměstnanosti byla dle ČSÚ jen 4,4%. Míra nezaměstnanosti v důsledku finanční krize rostla a dostala se až k úrovni 7,3% v roce 2010. Od té doby již docházelo opět k poklesu nezaměstnanosti a v roce 2012 se stabilizovala na úrovni 7%. Dalším makroekonomickým ukazatelem je inflace. ČNB se snažila v době finanční krize cílovat inflaci na úroveň 3% s povolenou odchylkou jednoho procentního bodu na obě strany. Toto cílování bylo úspěšné až do roku 2008, kdy inflace dosáhla hodnoty 6,3%. Inflační cíl se nepodařilo ČNB naplnit ani v roce 2009, kdy hodnota míry inflace byla rovna 1%. V roce 2009 pak došlo ke změně inflační politiky ČNB. Nový inflační cíl byl stanoven na 2% s možnou odchylkou opět jeden

22


procentní bod na obě strany. Tento nový cíl se vymkl kontrole až v roce 2012, kdy inflace dosáhla hodnoty 3,3%, čímž překročila inflační cíl o 0,3 procentního bodu. Posledním makroekonomickým ukazatelem je kurz EUR/CZK. Od počátku finanční krize docházelo k posilování české koruny vůči euru. Na počátku finanční krize se kurz pohyboval nad hranicí 28Kč za euro. Během let 2010 až 2011 se podařilo české koruně posílit a tím se dostat až k hranici EUR/CZK 24,35. Tento vývoj kurzu měl za následek hlavně posílení dovozu českých firem ze zemí EU. Česká koruna byla jednou z mála měn v Evropě, která vůči euru posilovala. Vývoj kurzu EUR/CZK zobrazuje Obrázek 2.

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

30,00 29,00 28,00 27,00 26,00 25,00 24,00 23,00 1Q 2007

kurz EUR/CZK

Vývoj kurzu EUR/CZK

období Obr. 2 Vývoj kurzu EUR/CZK zdroj: ECB

3.1.2

Maďarská republika

Maďarská ekonomika byla finanční krizí zasažena poměrně citelně. Co se týče HDP, tak v Maďarsku došlo v roce 2009 k propadu HDP o 2,9%. Tento propad byl kompenzován výrazným růstem v roce 2011, kdy došlo k meziročnímu růstu HDP o 4%. Celkový růst maďarské ekonomiky v období od roku 2007 do roku 2012 byl 12,2%. Obrázek 3 demonstruje vývoj HDP v Maďarské republice. Míra nezaměstnanosti se v Maďarsku na počátku finanční krize pohybovala dle HCSO okolo úrovně 7,5%. Nezaměstnanost se mírným tempem začala zvyšovat již v roce 2008, kdy se poprvé dostala přes úroveň 8%. Po roce 2008 přišel výrazný růst nezaměstnanosti, která dosáhla svých maxim v roce 2010 a 2012, kdy atakovala úroveň 12%. MNB cílovala inflaci na 3% bez fluktuačního pásma. Tento cíl se MNB vůbec nedařilo plnit. Během finanční krize byla inflace v Maďarsku velmi volatilní. V roce 2006 míra inflace dosahovala hodnoty 3,9%, přičemž o rok později již hodnota míry inflace dosáhla 8%. Poté již míra inflace poklidně klesala k hodnotě 5,7% v roce 2012. Tyto vysoké inflační hodnoty byly způsobeny zejména nepříznivým vývojem na měnovém trhu.


23

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00% -4,00% -6,00% -8,00% 1Q 2007


Vývoj HDP v Maďarské republice

období Obr. 3 Vývoj HDP v Maďarské republice zdroj: OECD

V Maďarsku s finanční krizí začala i krize měnová, která se projevila prudkým propadem forintu vůči euru. Na počátku roku 2007 se kurz pohyboval okolo hodnoty 248 forintů za euro. Tento kurz nevydržel moc dlouho. Kurz postupně rostl, až v roce 2009 pokořil hranici 300 forintů za euro. Po roce 2009 následovala mírná korekce, která neměla dlouhého trvání, a forint se ke konci roku 2011 opět dostává nad hranici 300 forintů za euro. Nepatrně v nižším pásmu se pohyboval i v roce 2012. Kurz EUR/HUF je znázorněn Obrázkem 4.

Vývoj kurzu EUR/HUF kurz EUR/HUF

320,00 300,00 280,00 260,00 240,00

období Obr. 4 Vývoj kurzu EUR/HUF zdroj: ECB

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

1Q 2007

220,00

24


Vývoj kurzu forintu vůči zahraničním měnám výrazně ovlivnil průběh a dopad finanční krize na bankovní sektor. Touto problematikou se budou zabývat i další kapitoly této práce. 3.1.3

Polská republika

Polská ekonomika byla finanční krizí zasažena zdaleka nejméně. Polské HDP jako jediné z celé EU rostlo po dobu celé finanční krize, a to velmi výrazně. Za sledované období 2007 až 2012 vzrostlo o 36%. To odpovídá mimo jiné i největšímu růstu ze zemí V4 v tomto období. Vývoj HDP je zaznamenán v následujícím grafu.

14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

0,00% 1Q 2007


Vývoj HDP v Polské republice

období Obr. 5 Vývoj HDP v Polské republice zdroj: OECD

Míra nezaměstnanosti v Polsku nebyla krizí příliš zasažena. Dle CSOoP se dokonce nezaměstnanost na počátku finanční krize zmenšovala. Nezaměstnanost dosáhla hodnoty 6,7% v roce 2008, což byla nejnižší hodnota od roku 2000. Během finanční krize nezaměstnanost mírně rostla až k 10,1% na konci roku 2012. Tyto hodnoty se mohou zdát ve srovnání s ostatními zeměmi V4 vysoké, ale v rámci Polska jsou jedny z nejnižších. Průměrná nezaměstnanost v letech 2000 až 2006 přesahovala hodnotu 17%, což potvrzuje, že nezaměstnanost v Polsku byla finanční krizí zasažena minimálně. Polská míra inflace na počátku finanční krize začala na hodnotě 1,4%, ale postupně s prohlubováním krize ve světě míra inflace rostla až k hodnotě 4,8% koncem roku 2009. Poté inflace začala pomalu klesat, ale tento pokles byl ukončen po pár měsících. Rok 2012 míra inflace zakončila na úrovni 3,4%. Míra inflace byla obdobně jako v Maďarsku ovlivněna především vývojem na měnových trzích. Kurz EUR/PLN postupně posiloval z úrovně 3,87 na počátku roku 2007 směrem k 4,69 zlotého za euro v prvním kvartálu roku 2009, kdy kurz dosahoval ve sledovaném období maxima. Dále docházelo k drobným výkyvům kurzu. Kurz koncem roku 2012 byl 4,07 zlotého za euro. Vývoj kurzu je zobrazen v Obrázku 6.


25

Vývoj kurzu EUR/PLN kurz EUR/PLN

5,00 4,50 4,00 3,50 4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

1Q 2007

3,00

období Obr. 6 Vývoj kurzu EUR/PLN zdroj: ECB

3.1.4

Slovenská republika

Slovenské HDP v prvním roce finanční krize rostlo o 8,6%, což je v roce 2008 největší růst HDP ze států V4, ale tento růst trval pouze jeden rok. V dalším roce již došlo, jako u většiny zemí v EU, k poklesu HDP, a to o 6,6%. Poté slovenská ekonomika už jen rostla. Za celé sledované období slovenské HDP vzrostlo o 15,2%. Vývoj slovenského HDP zobrazen v Obrázku 7.

20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% 4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

-10,00% 1Q 2007


Vývoj HDP v Slovenské republice

období Obr. 7 Vývoj HDP v Slovenské republice zdroj: OECD

Slovenská nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje vysoko nad průměrem EU a ostatních zemí V4. V roce 2007, když nezaměstnanost na Slovensku klesala, tak se míra nezaměstnanosti dle ŠÚSR pohybovala okolo 11%. Nezaměstnanost ještě na-

26


dále klesala do polovinu roku 2008, kdy míra nezaměstnanosti dosahovala 9%. Od této doby začala nezaměstnanost na Slovensku strmě růst. Míra nezaměstnanosti se vyšplhala až k 14,4% v roce 2010. Na obdobných hodnotách se pohybovala i v roce 2012. Vývoj nezaměstnanosti dozajista ovlivnil i vývoj v bankovním sektoru, kterému se budě věnováno v dalších kapitolách. Slovenská míra inflace se dle NBS pohybovala během finanční krize v rozmezí 4,1% až 0,7%. Na počátku se inflace pohybovala u hranice 2%, ale s postupující krizí došlo k poklesu inflace na 0,9% v roce 2009. Dále pak inflace začala opět růst. A v roce 2012 byla na úrovni 3,7%. Poslední makroekonomický ukazatel je měnový kurz. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 se slovenskou měnou stalo euro, tak by nemělo smysl zkoumat kurz EUR/SKK, a proto bylo využito kurzu EUR/USD. Tento kurz se pohyboval v pásmu od 1,33 dolaru za euro do 1,58 dolaru za euro. Maximální hodnoty dosahoval právě v roce 2008 a naopak minimálních hodnot v letech 2007 a 2012.

Vývoj kurzu EUR/USD kurz EUR/USD

2,00 1,80 1,60 1,40 1,20

období Obr. 8 Vývoj kurzu EUR/USD zdroj: ECB

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

1Q 2007

1,00

Analýza vývoje bankovních ukazatelů v letech 2007 až 2012

27

4 Analýza vývoje bankovních ukazatelů v letech 2007 až 2012 Tato kapitola se zaobírá analýzou vývoje jednotlivých ukazatelů bankovní stability. Nejprve bude provedena korelační analýza, která má za úkol prokázat, zda vývoj ukazatelů bankovní stability byl ovlivněn makroekonomickými ukazateli, nebo jinými faktory.

4.1

Analýza bankovních aktiv

Jako první byla analyzována celková bankovní aktiva jednotlivých sektorů pomocí korelační analýzy. Výsledky jsou následující. Tab. 1

Korelační analýza bankovních aktiv

korelace s HDP korelace s kurzem

CZE 0,48 -0,64

HUN 0,26 0,62

POL 0,88 0,60

SVK 0,70 -0,18

zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS

Největší a zároveň jediný průkazný korelační koeficient vyšel mezi polskými aktivy a polským HDP, což svědčí o přímé lineární závislosti mezi zmíněnými proměnnými. O polském bankovní systému tedy můžeme říct, že v době, kdy docházelo k růstu HDP, zároveň docházelo i k růstu bankovních aktiv a pozitivní vývoj celé ekonomiky se podepsal pozitivně i na vývoji bankovních aktiv. V ostatních zemích nebyla zjištěna žádná závislost mezi vývojem bankovních aktiv a vývojem vybraných makroekonomických ukazatelů. Příčiny vývoje bankovních aktiv tedy byly primárně ovlivněny jinými proměnnými. To, že mezi bankovními aktivy a HDP ostatních zemí nevyšly prokazatelné korelační koeficienty, ještě neznamená, že vývoj bankovních aktiv není z dlouhodobého hlediska ovlivněn vývojem HDP. Patrně jen aktiva nebyla tímto vývojem až tak ovlivněna v době trvání finanční krize, nebo závislost mezi těmito proměnnými nebyla v době finanční krize lineární.

28


4.1.1

Vývoj bankovních aktiv v zemích V4

Česká republika Aktiva českého bankovního sektoru rostla po dobu finanční krize poměrně vyrovnaným tempem s výjimkou roku 2009, kdy došlo ke stagnaci bankovních aktiv. Důvodem této stagnace byl téměř nulový růst hrubých úvěrů v tomto období. Celkově aktiva vzrostla ve sledovaném období o 43%, což je druhý největší nárůst v rámci bankovních sektorů V4. Vývoj aktiv je zaznamenán v následujícím grafu.

Vývoj aktiv v České republice 130,0% 120,0%

4 500

110,0% 4 000 100,0% 3 500

aktiva/hdp

aktiva (mld. Kč)

5 000

90,0%

3 000

80,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok aktiva

aktiva/HDP

Obr. 9 Vývoj bankovních aktiv v České republice zdroj: ČNB, OECD

Bankovní aktiva dosahovala 97% HDP v roce 2007 a na konci finanční krize již téměř 120% HDP, což svědčí o největším bankovní sektoru ze zemí V4. Poměrový ukazatel rostl každý rok a to dokazuje, že bankovní aktiva rostla vyššími tempy než HDP. Do jisté míry tento fakt byl potvrzen i výsledkem korelační analýzy, která nepotvrdila lineární vztah mezi českým HDP a bankovními aktivy. Maďarská republika Maďarská bankovní aktiva rostla až do začátku roku 2009, kdy došlo k výraznému zlomu ve vývoji a k mezikvartálnímu propadu o 7%. Za tímto negativním vývojem stojí pokles vkladů uložených v bankovním systému, což vedlo k poklesu nově poskytnutých úvěrů. Propad úvěrů bude podrobněji rozebrán v následující podkapitole věnované tomuto tématu. Bankovní aktiva poté ještě nadále klesala až do konce sledovaného období. Celkově tedy bankovní aktiva za období od roku 2007 do roku 2012 vzrostla o pouhých 24%, tedy nejméně ze států V4. Poměrový ukazatel bankovních aktiv k HDP začal klesat v roce 2009 z hodnoty 110%. Na konci krize se poměrový ukazatel dobral k hodnotě 92% HDP. Tento vývoj je způsobený růstem HDP od roku 2009 a zároveň propadem bankovních aktiv. Poměrový ukazatel za celé období dokonce poklesl z 96% na zmíněných


29

92%. I přes tento negativní vývoj poměrový ukazatel dosahoval druhé nejvyšší hodnoty v rámci zemí V4. Vývoj aktiv je znázorněn v následujícím grafu.

33 000

130,0%

28 000

120,0%

23 000

110,0%

18 000 100,0%

13 000

aktiva/hdp

aktiva (mld. HUF)

Vývoj aktiv v Maďarské republice

90,0%

8 000 3 000

80,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok aktiva

aktiva/HDP

Obr. 10 Vývoj aktiv v Maďarské republice zdroj: MNB, OECD

Polská republika Vývoj bankovních aktiv v Polsku byl finanční krizí zasažen téměř minimálně, což demonstruje následující graf.

100,0%

1 500

95,0%

1 300

90,0%

1 100

85,0%

900

80,0%

700

75,0%

500

aktiva/hdp

aktiva (mld. PLN)

Vývoj aktiv v Polské republice

70,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok aktiva

aktiva/HDP

Obr. 11 Vývoj aktiv v Polské republice zdroj: NBP, OECD

Polská aktiva během sledovaného období dosáhla nejvyššího růstu ze zemí V4. Celkově vzrostla o 89%. Tento růst byl způsoben růstem úvěrů a pozitivním vývojem celé ekonomiky, což potvrdila korelační analýza.

30


Poměrový polský ukazatel pozvolně rostl s výjimkou roku 2009, kdy došlo k mírnému zpomalení tempa růstu aktiv. Toto zpomalení bylo stejně jako u České republiky a Maďarska způsobeno především lehkým zpomalením růstu úvěrů. Celkově lze říci, že polský bankovní sektor rostl rychleji než polské HDP. Slovenská republika Slovenská bankovní aktiva rostla do konce roku 2008, kdy došlo k výraznému zlomu. Meziročně poklesla bankovní aktiva o 15% své hodnoty. Tento zlom je do jisté míry způsoben přechodem Slovenska ke společné evropské měně a propadem poskytnutých úvěrů domácnostem i podnikům. Této problematice se bude věnovat následující podkapitola. Bankovní aktiva se za celé sledované období zvýšila o 33%. Slovenský bankovní sektor je nejmenší ze sektorů zemí V4 a jeho velikost se během krize téměř nezměnila. Po propadu aktiv v roce 2008 se již poměrový ukazatel držel okolo 82% HDP. HDP tedy rostlo přibližně stejným tempem jako aktiva.

73 000 63 000 53 000 43 000 33 000 23 000 13 000 3 000

110,0% 105,0% 100,0% 95,0% 90,0% 85,0% 80,0% 75,0% 70,0% 2007

2008

2009

2010

rok aktiva

Obr. 12 Vývoj aktiv v Slovenské republice zdroj: NBS, OECD

aktiva/HDP

2011

2012

aktiva/hdp

aktiva (mil. EUR)

Vývoj aktiv v Slovenské republice


4.2

31

Analýza hrubých úvěrů

Druhým ukazatelem, který byl analyzován, jsou celkové hrubé úvěry. Výsledky korelační analýzy jsou prezentovány v následující tabulce. Tab. 2

Korelační analýza hrubých úvěrů

ztrátové úvěry korelace s HDP korelace s kurzem

CZE 0,48 -0,71

HUN 0,14 0,50

POL 0,89 0,60

SVK 0,55 0,09


Prokazatelná korelace byla opět naměřena pouze v jednom případě. Na základě výpočtů se korelace vyskytuje jenom mezi polským HDP a hrubými úvěry polských bank. Je tedy patrné, že polské hrubé úvěry poskytnuté bankami byly, stejně jako bankovní aktiva, způsobena ekonomickým růstem. Tento vývoj není překvapivý. Pokud celá ekonomika roste, tak poptávka po úvěrech stoupá a banky mají dostatek kapitálu na to, aby mohly úvěry poskytovat. V ostatních zemích nebyla zjištěna závislost mezi makroekonomickým vývojem a celkovými hrubými úvěry. Další část práce se bude věnovat hrubým úvěrům, jejich rozboru a příčinám jejich vývoje. Obdobně jak u aktiv na základě výsledku korelace nejde jednoznačně říci, že by vývoj hrubých úvěrů nebyl ovlivněn vývojem HDP, protože v době, kdy se daří ekonomice, tak by se za běžných podmínek mělo dařit i bankám, protože poskytují úvěry podnikům, které se podílejí právě na pozitivním vývoji HDP. Proto lze spíše předpokládat, že tato závislost mezi proměnnými není lineární. Tento vývoj je znázorněn následujícím grafem.

32


4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

230 210 190 170 150 130 110 90 1Q 2007

hrubé úvěry

Celkové hrubé úvěry v zemích V4

období CZE

HUN

POL

SVK

Obr. 13 Celkové hrubé úvěry v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS 1Q 2007=100

4.2.1

Vývoj hrubých úvěrů v zemích V4

Česká republika Hrubé úvěry v České republice vzrostly za sledovaných pět let o 40%. Jednalo se o druhý největší růst ze zemí V4. Tempo růstu úvěrů se sice po roce 2008 mírně zpomalilo, v roce 2009 dokonce stagnovalo, ale v roce 2010 se opět úvěry daly do pohybu směrem vzhůru. Stagnace úvěrů byla způsoben ekonomickou recesí. Došlo k poklesu úvěrů jak u domácností, tak i u podniků. Tento vývoj je též ovlivněn monetární politikou ČNB, která byla úzce spjata s celkovým ekonomickým vývojem. ČNB snižovala úrokové míry po vypuknutí finanční krize z 3,5% v roce 2007 na 1,75% v roce 2009, ale i přes tento pokles úrokových měr tedy došlo ke stagnaci úvěrů. Úvěry začaly opět růst v roce 2010, kdy úrokové míry byly již jen na úrovni 0,75% a celkově se ekonomika začala oživovat. Po roce 2010 již úvěry rostly vyrovnaným tempem. Maďarská republika Maďarský bankovní systém byl z hlediska hrubých úvěrů zasažen nejvíce. Celkově úvěry vzrostly za období od roku 2007 do roku 2012 o pouhých 18%, což je nejméně ze zemí V4. Tímto faktorem bude určitě zasažena i rentabilita maďarských bank v dalších letech. Úvěry v Maďarsku tedy v průběhu finanční krize rostly pouze do roku 2009. Poté došlo k prudkému meziročnímu propadu, který byl zapříčiněn především zvýšenou ostražitostí maďarských bank. Tato ostražitost spočívala v zvednutí úrokových měr MNB na 11%. Banky dále zpřísnily úvěrové podmínky a na konec z trhu téměř vymizely bankovní produkty poskytované v jiné měně, než je forint. Úvěry v cizí měně byly do této doby v Maďarsku velmi populární především z důvodu výrazně nižších úrokových měr než u úvěrů v domácí měně.


33

Polská republika V Polsku docházelo k největšímu růstu hrubých úvěrů ze zemí V4. Ve zkoumaném období došlo téměř k 120% růstu úvěrů. To svědčí o tom, že ekonomika Polska fungovala nadmíru dobře. Růst polských úvěrů byl způsoben vývojem celé ekonomiky, s rostoucí ekonomikou zároveň rostly i úvěry, což potvrdila korelační analýza. K mírnému zpomalení růstu došlo v roce 2009, kdy finanční krize v Evropě vrcholila. Touto dobou byla i NBP donucena ke snížení úrokových měr na 3,5% na konci roku 2010. I přes tento pokles úrokových měr došlo ke zpomalení růstu hrubých úvěrů kvůli obavám z dalšího vývoje ekonomiky. Slovenská republika Celkové hrubé úvěry se na Slovensku pohybovaly obdobně jako v Maďarsku. Do konce roku 2008 docházelo k růstu jako u ostatních zemí V4, ale pak došlo k prudkému zlomu a poklesu. Tento pokles, jak již bylo zmíněno v podkapitole věnované bankovnímu aktivům, byl způsoben poklesem nově poskytnutých úvěrů domácnostem i podnikům. Domácnosti se úvěry předzásobily již v roce 2008 z důvodu změny měny a tím i celého bankovní systému. Na podnicích se podepisovala finanční krize, která vedla ke změně přístupu u úvěrů jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Na obou stranách se výrazně zvýšila obezřetnost. Banky si lépe prověřovaly investiční záměry zájemců o úvěr a naopak podniky se nepouštěly do riskantních projektů z důvodu nejistoty budoucího ekonomického vývoje, a proto tedy hrubé úvěry zaznamenaly pokles. Dle NBS (2009) banky věnovaly speciální pozornost investičním záměrům, které se týkaly exportu do zahraničí. U těchto záměrů byly banky extrémně opatrné, protože s prohlubující se krizí v Evropě klesala v zahraničí poptávka po slovenském exportu. Svoji roli zde sehrál i přechod Slovenska k euru, který nastal právě v roce 2009 (NBS 2009). Celkově hrubé úvěry od roku 2007 do roku 2012 vzrostly o 23%.

4.3

Analýza úvěrů v selhání

Tato podkapitola se zaobírá problematikou vývoje úvěrů v selhání v zemích V4. Jako první byla provedena korelační analýza s makroekonomickými ukazateli. Výsledky jsou zobrazeny v Tabulce 3. Tab. 3

Korelační analýza úvěrů v selhání


CZE 0,53 -0,85

HUN 0,88 0,86

POL 0,35 -0,36

SVK 0,39 -0,65

zdroj: IMF

Z výsledku je evidentní, že ztrátové úvěry jsou výrazně více ovlivněny vývojem makroekonomických ukazatelů než doposud analyzované bankovní indikátory. Jako první byla nalezena závislost mezi vývojem úvěrů v selhání v Česku a kurzem

34


EUR/CZK. Jednalo se o nepřímou lineární závislost a to znamená, že ztrátové úvěry rostly zároveň s posilováním české koruny vůči euru. Vzhledem k tomu, že celá Evropa se touto dobou pohybovala v recesi, tak výrazně klesala poptávka po našem zboží v Evropě. Tento pokles poptávky byl ještě umocněn právě posílením kurzu koruny vůči euru. Pokles poptávky po našich produktech vedl k finančním problémům ve společnostech zaměřujících se na export. Tyto společnosti poté přestaly být schopny plnit své závazky, což vedlo k nárůstu objemu úvěru v selhání (ČNB, 2010). Další korelace byla zjištěna mezi úvěry v selhání a vývojem maďarského HDP a kurzu forintu vůči euru. Závislost mezi vývojem HDP a úvěrů v selhání není moc překvapivá. S ekonomickou recesí, která postihla Maďarsko poměrně silně, docházelo ke krachům maďarských podniků a tím i k nárůstu úvěrů v selhání. Ovšem vývoj maďarských úvěrů v selhání byl především ovlivněn negativním vývojem kurzu forintu vůči euru. Forint vůči euru oslaboval a to vedlo k neschopnosti splácet závazky firmám a domácnostem, které byly úvěrovány v jiné měně, než je forint. Především se jednalo o úvěry poskytnuté ve švýcarských francích a v eurech. Vývoj poměru úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech pro země V4 je znázorněn v následujícím grafu.

podíl úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech (%)

Úvěry v selhání na celkových hrubých úvěrech v zemích V4 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok CZE

HUN

POL

SVK

Obr. 14 Vývoj úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech v zemích V4 zdroj: IMF

4.3.1

Vývoj úvěrů v selhání v zemích V4

Česká republika Před vypuknutím finanční krize se v České republice úvěry v selhání pohybovaly na velmi nízké úrovni. V roce 2007 poměrový ukazatel nabýval hodnoty 2,4%. Poté docházelo k pozvolnému růstu problematických úvěrů. V roce 2010 tyto úvěry představovaly již 5,4% z celkových hrubých úvěrů, což bylo maximum za dané období. Dále už docházelo jen k poklesu směrem k 5,2%. Poměr českých úvěrů


35

v selhání na celkových úvěrech se pohyboval na téměř shodné úrovni s vývojem v celé EU. Tento nárůst tedy nebyl nijak nadmíru veliký a byl způsoben především ekonomickou recesí a kurzem EUR/CZK, jak již bylo zmíněno. Celkově ve sledovaném období úvěry v selhání na hrubých úvěrech vzrostly o 2,82 procentního bodu. Maďarská republika Maďarské banky byly zasaženy úvěry v selhání nejvíce ze zemí V4. Na počátku krize se hodnota těchto úvěrů pohybovala dokonce 0,05 procentního bodu pod průměrem EU1. Byla tedy nejnižší ze zemí V4. Poté začalo docházet k razantnímu nárůstu, jak je demonstrováno v Obr. 14. V roce 2011 hodnota těchto úvěrů překročila úroveň 10%. Na konci roku 2012 se objem těchto úvěrů pohyboval již na úrovni 15,78%. Většina příčin tohoto nárůstu byla vysvětlena v kapitole 4.3, ale za připomenutí stojí, že nárůst poměrového ukazatele je do jisté míry ještě umocněn faktem, že celkové hrubé úvěry v Maďarsku klesaly, a proto reálně objem úvěrů v selhání rostl pomaleji než poměrový ukazatel. Vývoj úvěrů v selhání bude mít v Maďarsku výrazný dopad na ziskovost celého sektoru. Pokud by tento negativní vývoj pokračoval i v dalších letech, tak by mohla být ohrožena i stabilita celého maďarského bankovního sektoru. Polská republika Polské banky měly nejvíce úvěrů v selhání ve svých portfoliích na počátku finanční krize, a to dvojnásobek než ostatní země V4. NBP (2003) ve svém reportu o finanční stabilitě uvádí, že hlavní příčinou byla úvěrová expanze v letech 1998 až 1999, kdy se počítalo s vysokým ekonomickým růstem do budoucna, který však nenastal. Tento předpoklad ekonomického růstu byl přehnaný a bylo zřejmé, že je v dlouhodobém hledisku neudržitelný. V Polsku, jako v jednom z mála bankovních sektorů EU, došlo v roce 2008 k poklesu úvěrů v selhání. Pokud se porovnává hodnota úvěrů v selhání na počátku sledovaného období 2007 s hodnotou na konci období v roce 2012, tak jsou obě hodnoty shodné. Tudíž i v tomhle ohledu byl polský bankovní sektor zasažen finanční krizí minimálně. Slovenská republika Slovenským bankám se též podařilo poměrně dobře vyhnout zamoření jejich portfolií úvěry v selhání. Vývoj zde byl téměř shodný s vývojem v České republice. Na počátku roku 2007 se úvěry v selhání pohybovaly lehce nad průměrem EU a v průběhu krize vzrostly na necelý dvojnásobek, tedy na 5,29% v roce 2009. Na této úrovni se již ukazatel držel až do roku 2012. Mírný nárůst úvěrů v selhání byl dle NBS způsoben nárůstem nezaměstnanosti v době ekonomické recese (2010). S ekonomicky negativním vývojem docházelo na Slovensku k nárůstu nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že nově propuštění lidé

1

Podíl úvěrů v selhání na hrubých úvěrech EU v roce 2007 byl dle IMF 2,35%.

36


nebyli schopni plnit své závazky a docházelo k nárůstu poměrů úvěrů v selhání na celkových hrubých úvěrech.

4.4

Analýza pákového poměru

Dalším analyzovaným ukazatelem je pákový poměr bank. Nejprve byla opět provedena korelační analýza. Výsledné korelační koeficienty jsou znázorněny v následující tabulce. Tab. 4

Korelační analýza pákového poměru

CZE -0,29 0,42


HUN -0,04 0,12

POL -0,70 -0,31

SVK -0,47 0,51


Z korelační analýzy vyplynulo, že mezi vybranými makroukazately a pákovým poměrem bankovních sektorů zemí V4 není lineární závislost. Tedy vývoj pákového poměru nebyl ovlivněn vývojem HDP a kurzem lokální měny, a proto bude nutné podrobněji analyzovat vývoj tohoto ukazatele v jednotlivých státech. Následující graf demonstruje vývoj pákového poměru v zemích V4.

4Q 2012

3Q 2012

2Q 2012

1Q 2012

4Q 2011

3Q 2011

2Q 2011

1Q 2011

4Q 2010

3Q 2010

2Q 2010

1Q 2010

4Q 2009

3Q 2009

2Q 2009

1Q 2009

4Q 2008

3Q 2008

2Q 2008

1Q 2008

4Q 2007

3Q 2007

2Q 2007

16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 1Q 2007

finanční páka

Pákový poměr bank v zemích V4

období CZE

HUN

POL

SVK

Obr. 15 Pákový poměr bank v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS

Celkově je z grafu patrné, že ve všech systémech, s výjimkou maďarského, docházelo k poklesu tohoto ukazatele, což svědčí o tom, že banky si byly vědomy rizik, která jsou spjata s ekonomickou recesí, a nepodcenily tato rizika. Banky tvořily


37

dostatečně velké fondy ze zisku místo toho, aby tento zisk vyplácely formou dividendy. Vlastní kapitál bank rostl tedy rychleji, než rostla jejich aktiva. V následující podkapitole bude podrobněji rozebrán vývoj pákového poměru, a to především v Maďarsku a na Slovensku vzhledem ke zvýšené volatilitě. 4.4.1

Vývoj pákového poměru v zemích V4

Česká republika Na počátku sledovaného období se pákový poměr českého bankovního sektoru pohyboval okolo hodnoty 15. Postupně však docházelo k jeho poklesu. V průběhu finanční krize došlo k poklesu finanční páky až k hodnotě 11,19. Za tímto poklesem stojí nárůst vlastního kapitálu, který rostl rychleji než celková aktiva. Z vlastního kapitálu nejvíce rostly zisky. Tyto zisky nebyly rozdělovány mezi vlastníky, ale akumulovány v rezervních fondech tvořených ze zisku, což se tedy pozitivně podepsalo na vývoji pákového poměru. Při vypuknutí finanční krize se pákový poměr českého bankovní sektoru pohyboval o 2 body nad sektorem Polska a o 4 body nad sektorem Maďarska a Slovenska, ale v průběhu krize se hodnoty pákového poměru čím dál více přibližovaly. Na konci sledovaného období se hodnota pákového poměru českého bankovního sektoru přiblížila k hodnotě Maďarska a Polska. Maďarská republika V Maďarsku pákový poměr na počátku krize rostl. Vlastní kapitál byl chvílemi až třináctkrát menší než celková aktiva, ale poté došlo k poklesu pod úroveň 11 násobku. Finanční páka v maďarském bankovním sektoru zaznamenala zvýšenou volatilitu. První výkyv přišel koncem roku 2009, kdy pákový poměr stoupl o více jak dva body na hodnotu 13,35. Tento růst ještě pokračoval v následujícím čtvrtletí, kdy pákový poměr dosahoval svých maxim, a to 13,73. Na základě tohoto výkyvu lze předpokládat, že maďarské banky takto prudký nástup recese nečekaly a nebyly zcela připraveny. Výkyv byl způsoben poklesem vlastního kapitálu, který byl doplněn růstem aktiv. Vlastní kapitál klesal kvůli poklesu ziskovosti. Druhý výrazný pohyb pákového poměru nastal na přelomu let 2011 a 2012. Tento nárůst pákového poměru byl způsoben ztrátou bankovního sektoru za rok 2011, který negativně ovlivnil vývoj vlastního kapitálu. Aktiva sice v tomto období klesala též, ale menším tempem. Za celou finanční krizi došlo v Maďarsku k poklesu finanční páky o necelý jeden bod. Polská republika V polském bankovním systému se pákový poměr pohyboval okolo hodnoty 13. Polská bankovní aktiva byla tedy třináctkrát větší než vlastní kapitál bank. Zajímavé je, že pákový poměr klesal i přes to, že bankovní aktiva polského sektoru rostla velmi rychle. Z toho plyne, že vlastní kapitál v relativním vyjádření rostl ještě rychleji, než rostla celková aktiva. Tento růst vlastního kapitálu byl, obdobně jako

38


v českém bankovním sektoru, způsoben akumulováním zisků v rezervních fondech tvořených ze zisků. Slovenská republika Na Slovensku došlo k největšímu poklesu pákového poměru v rozmezí let 2007 až 2012 ze zemí V4. Pákový poměr na Slovensku vlastně klesal již od samých začátků finanční krize až do konce roku 2014. Největší pokles byl na přelomu let 2008 a 2009, kdy došlo ke skokovému snížení bankovních aktiv o 15% a jen k mírnému poklesu vlastního kapitálu bank. Vlastní kapitál bank na Slovensku rostl velmi rychle a nadále docházelo k poklesu pákového poměru. Za pět sledovaných let vzrostl vlastní kapitál bank téměř o 80%, což je po Polsku druhé největší zvýšení ze zemí V4. Je tedy patrné, že slovenské banky si uvědomovaly rizika finanční krize a přizpůsobily se jim velmi dobře.

4.5

Analýza rentability aktiv

Předposledním analyzovaným ukazatelem bankovní stability je rentabilita celkových aktiv. Výsledky korelační analýzy jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 5

Korelační analýza rentability aktiv


CZE -0,13 0,00

HUN -0,81 -0,68

POL -0,58 -0,70

SVK -0,03 0,15


Korelační koeficienty pro rentabilitu aktiv vyšly všechny velmi malé. Rentabilita je totiž přímo závislá na vývoji ostatních bankovních ukazatelů. Jediný vyšší korelační koeficient vyšel u HDP Maďarska, ale i ten bude pravděpodobně ovlivněn třetí proměnnou, která nebyla do výpočtu zapojena, a proto byla ještě provedena korelační analýza mezi úvěry v selhání a rentabilitou bankovnictví jako celku. Opět byla nalezena korelace pouze v rámci maďarského bankovního sektoru. Korelační koeficient byl roven -0,96, což svědčí o nepřímé závislosti, tedy s rostoucími úvěry v selhání dochází k poklesu rentability. Tato korelace byla očekávána vzhledem k tomu, že poskytování úvěrů je hlavním zdrojem zisků pro banky a maďarský bankovní sektor v době finanční krize vykazoval rychlý nárůst úvěrů v selhání. To, že nebyla nalezena korelace mezi úvěry v selhání a rentabilitou i v ostatních zemích, svědčí o tom, že tento nárůst, který v ostatních zemích nastal, je natolik malý, aby podstatně ovlivnil ziskovost sektorů. Vývoj rentability bankovních systémů je znázorněn v Obrázku 16.


39

Rentabilita bankovních aktiv v zemích V4 2,00%

rentabilita aktiv

1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

-0,50% -1,00%

rok CZE

HUN

POL

SVK

Obr. 16 Rentabilita bankovních aktiv v zemích V4 zdroj: ČNB, MNB, NBP, NBS

4.5.1

Vývoj rentability zemích V4

Česká republika České banky finanční krizi snášely velmi dobře. Dokazuje to i vývoj rentability bankovního systému. Na počátku sledovaného období rentabilita aktiv dosahovala hodnoty 1,24%. Rentabilita českých bank v průběhu krize dokonce rostla. V roce 2009 již dosahovala hodnot 1,42%. Nárůst zisku byl ovlivněn převážně jednorázovými operacemi, které ovlivnily jak výsledky roku 2008, tak roku 2009. Pokud by došlo k odečtení těchto operací, tak rentabilita v roce 2009 by se nacházela lehce pod úrovní z roku 2008 (ČNB, 2010). Za zmínku též stojí fakt, že ziskovost sektoru byla konstantní až rostoucí i přes klesající pákový poměr. Rentabilita aktiv na konci roku 2012 dosahovalo hodnoty o 0,11 procentního bodu vyšší než v roce 2012. Rentabilita českého bankovního sektoru od roku 2009 dosahovala nejvyšších hodnot ze zemí V4. Tento fakt je považován za velmi pozitivní, protože ziskovost sektoru je velmi podstatná pro jeho stabilitu. Maďarská republika Maďarský bankovní systém dosahoval na počátku krize obdobných hodnot rentability jako ostatní bankovní systému. V roce 2007 rentabilita byla 1,33%. Poté již začala klesat. V roce 2010 se pohybovala na hodnotě pouhých 0,04% a pak se propadla do záporných hodnot neboli celý bankovní sektor se jako jediný ze zemí V4 propadl do ztráty. Příčinou těchto ztrát je nárůst úvěrů v selhání a pokles celkových hrubých úvěrů.

40


Stabilita maďarského bankovního sektoru byla vývojem rentability ohrožena. Pokud bankovní sektor jako celek dosahuje ztráty, tak to není dlouhodobě udržitelný vývoj. Následkem ztrát a nedostatečné kapitálové vybavenosti došlo v Maďarsku k ukončení činnosti několika bank v průběhu finanční krize a tento vývoj v Maďarsku pokračoval i po sledovaném období. Polská republika V Polsku byla rentabilita aktiv na počátku krize nejvyšší ze zemí V4. Dosahovala hodnoty 1,62%, což je i nejvyšší rentabilita naměřená během sledovaného období u všech vybraných zemí. Poté sice došlo k propadu rentability na hodnotu 0,75%, ale i s tím se dokázaly polské banky stále dobře vypořádat, a rentabilita tak začala v dalších letech opět růst. Tento růst byl zakončen v roce 2012 na hodnotě 1,04%. Slovenská republika Na počátku krize se rentabilita nacházela na úrovni 1,03%. Sice v průběhu sledovaného období došlo k poklesu na 0,46% (v roce 2009), ale rentabilita již dále neklesala. Na konci roku 2012 se rentabilita slovenského bankovního sektoru pohybovala lehce nad hranicí 0,8%. Rentabilita slovenského bankovního systému byla zasažena finanční krizí a přechodem Slovenska k euru. Oba tyto faktory zapříčinily propad rentability sektoru. Dle NBS zavedení eura způsobilo mimo jiné pokles zisku z obchodu s devizami a pokles úrokových příjmů z operací provozovaných s NBS (NBS 2009).

4.6

Vývoj koncentrace trhu

Posledním ukazatelem, který byl analyzován, je koncentrace trhu měřena pomocí HHI bankovních aktiv sektorů. Byla provedena korelační analýza bankovního sektoru Slovenska, který jako jediný vykázal v době finanční krize výrazný růst koncentrace. U ostatních zemí totiž vývoj koncentrace trhu byl téměř neměnný, jak ukazuje Obrázek 17. Korelační koeficient pro HHI a kurz EUR/USD vyšel -0,60 a pro HHI a slovenské HDP 0,44. Oba korelační koeficienty nejsou průkazné, a proto se předpokládá, že pokles HHI nebyl způsoben ani jedním z vybraných makroukazatelů. Důvody, proč tedy HHI slovenského bankovního trhu rostl během finanční krize, budou rozebrány v následující podkapitole.


41

Koncentrace bankovního trhu v zemích V4 1300 1200 1100

HHI

1000 900 800 700 600 500 2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok CZE

HUN

POL

SVK

Obr. 17 Koncentrace aktiv bankovních sektorů v zemích V4 zdroj: ECB

Na první pohled je patrné, že bankovní systémy zemí V4 dle dělení U. S. Department of Justice and the Federal Trade Commission (1992) spadají mezi nekoncentrované až mírně koncentrované trhy. Nejvyšší míru koncentrace vykazoval slovenský bankovní systém, naopak trvale nejnižší hodnoty byly vypočteny pro polský bankovní systém. V další části práce bude podrobněji rozebrán vývoj HHI v jednotlivých zemích. 4.6.1

Vývoj bankovní koncentrace v zemích V4

Česká republika HHI českých bankovních aktiv vykazuje od roku 2000 klesající trend, což se považuje z hlediska bankovní konkurence za pozitivní jev. Po vypuknutí finanční krize v roce 2007 dochází k mírnému poklesu HHI. Tento pokles je způsoben především vstupem nových bankovních institucí na území České republiky, díky tomu došlo k navýšení celkových bankovních aktiv a tím i ke snížení podílu aktiv velkých bank na celkových aktivech sektoru. Pokud bychom český bankovní sektor chtěli klasifikovat dle klasifikačních parametrů uvedených v metodologii práce, tak se nalézáme úplně přesně na hranici mezi trhem nekoncentrovaným a trhem mírně koncentrovaným. Maďarská republika Maďarský bankovní sektor má ze států Visegrádské čtyřky dlouhodobě nejvyrovnanější koncentraci bankovních aktiv. Po vypuknutí krize sice hodnota HHI mírně

42


vzrostla, ale i přesto se pořád pohybovala na velmi příznivé úrovní 850 bodů. Na základě této hodnoty je maďarský bankovní trh považován za nekoncentrovaný. Dále z vývoje HHI vyplývá, že všechny banky se podílejí jak na nárůstech celkových aktiv, tak i na poklesech těchto aktiv, protože ať aktiva bankovního sektoru rostla nebo klesala, tak HHI bylo stále prakticky neměnné při téměř konstantním počtu bankovních institucí operujících na tamním trhu. Polská republika Koncentrace aktiv polského bankovního sektoru je od roku 2000 nejmenší ze zemí Visegrádské čtyřky, a i proto je polský bankovní systém považován za nekoncentrovaný. Koncentrace má z dlouhodobého hlediska sestupný trend. Tento trend byl narušen v roce 2007, kdy došlo k mírnému nárůstu HHI. Tato situace byla naprosto výjimečná, protože nadále již docházelo pouze k sestupu. Od roku 2008 do roku 2013 se koncentrace aktiv pohybuje v rozmezí pouhých 24bodů, což je z hlediska vybraných zemí nejnižší volatilita. To, že koncentrace bankovních aktiv v Polské republice je nejnižší, není zcela náhodné. Je to především způsobeno velikostí dané země i velikostí celého bankovního sektoru. Polský bankovní sektor má několikanásobně větší aktiva než ostatní země V4 a také více jak dvojnásobný počet bankovních institucí než například Slovenská republika. Na základě těchto faktů a metodiky výpočtu HHI je zřejmé, že HHI by za normálních podmínek měl být nižší než u ostatních zemí. Slovenská republika Podle grafu je patrné, že finanční krize nejvíce dopadla na koncentraci slovenského bankovního trhu. Od roku 2007 do roku 2009 došlo k růstu HHI o 191 bodů. K tomuto markantnímu nárůstu koncentrace trhu došlo především z důvodu, že stouply klientské vklady u pěti největších bank na Slovensku. Tyto banky poté ukládaly získané peníze od obyvatel u centrální banky (NBS, 2008). Po roce 2009 sice docházelo k mírnému poklesu koncentrace, ale i tak se pořád pohybovala na nejvyšších úrovních ze všech zkoumaných zemí. Dle dosažených hodnot koncentrace aktiv měřené pomocí HHI je slovenský bankovní systém považován za mírně koncentrovaný.


43

5 Vyhodnocení analýz Nyní budou na základě provedených analýz a postupu uvedeného v metodologii práce zpracovány výsledky. Výsledky komparační metody jsou uvedeny v Tabulce 6. Tab. 6

Bodová komparace zemí V4

bankovní aktiva hrubé úvěry úvěry v selhání pákový poměr rentabilita aktiv HHI celkem

CZE 1 2 3 2 1 2 11

HUN 4 4 4 4 4 3 23

POL 2 1 1 3 3 1 11

SVK 3 3 2 1 2 4 15


Na základě výsledků byly nejmenším počtem bodů ohodnoceny dva bankovní sektory, sektor český a sektor polský. Polský bankovní sektor měl pro svůj vývoj lepší makroekonomické podmínky, protože polská ekonomika rostla nepřetržitě po celou dobu finanční krize na rozdíl od české ekonomiky. Polské banky dosáhly lepších výsledků v růstu úvěrových portfolií a ve vývoji úvěrů v selhání. Naopak české banky excelovaly z hlediska dosažené rentability a ve vývoji bankovních aktiv vůči HDP. Jako krizí nejméně zasažený bankovní sektor byl vybrán sektor České republiky. Prokázal svoji stabilitu tím, že dopady na něj byly obdobné jako na polský sektor, ale ekonomická situace v České republice byla výrazně tíživější než v Polsku. Jako třetí nejvíce postižený bankovní sektor na základě zvolené komparační metody skončil sektor slovenský, který vykázal během finanční krize velmi dobrou práci s kapitálem, díky tomu jeho pákový poměr ani během ekonomické recese nerostl. Na Slovensku byl velký dopad hlavně na vývoj koncentrace bankovních aktiv oproti ostatním zemím V4. Poslední skončil maďarský bankovní sektor. Pokud se tedy ještě porovnají vývoje jednotlivých ukazatelů pro Maďarsko za celé sledované období je vidět, že bankovní aktiva vzrostla v Maďarsku nejméně ze srovnávaných sektorů. Též hrubé úvěry stouply nejméně, přičemž poměr úvěrů v selhání vzrostl nejvíce. Rentabilita se jako jediná propadla do záporných hodnot a pákový poměr zaznamenal v době finanční krize zvýšenou volatilitu a i nejmenší pokles. Jedině koncentrace bankovních aktiv se v Maďarsku vyvíjela v souladu s vývojem v ostatních zemích V4. Jako nejvíce postižený bankovní sektor na základě bodovacího sytému byl stanoven sektor maďarský, a proto pro tento sektor budou následně identifikovány hlavní krizové faktory, které tuto situaci způsobily. Poté bude ještě navrženo doporučení, které má za cíl tyto krizové faktory odstranit.

44

5.1


Identifikace krizových faktorů maďarského bankovního sektoru

Maďarská centrální banka se již ve své zprávě o finanční stabilitě z roku 2007 zmiňuje o potenciálním problému s růstem objemů úvěrů uzavíraných v eurech a švýcarských francích z důvodu nižších úrokových měr než u úvěrů v domácí měně. Tento fakt byl způsoben rozdílnými úrokovými měrami jednotlivých centrálních bank v Evropě. Tyto úvěry byly poskytovány z velké části subjektům, které nemají žádné příjmy v měně, ve které daný úvěr obdržely. Aby mohly tedy tyto úvěry splácet, tak musely vždy směnit forinty za jednu ze dvou zmíněných měn. Z toho vyplývá, že jejich schopnost splácet úvěry byla přímo závislá na vývoji kurzu forintu vůči euru a švýcarskému franku (MNB 2008). Problémy tedy v maďarské ekonomice i v bankovním systému byly způsobeny především vývojem kurzu EUR/HUF a CHF/HUF. Maďarská centrální banka se snažila o udržení stabilního kurzu s fluktuačním pásmem až do roku 2008, kdy tlak na maďarský forint začal být velmi silný. MNB tehdy od svého kurzového cíle odstoupila a pokusila se podpořit forint pomocí zvednutí úrokových sazeb na 11,5%. Trh na to ale reagoval velmi chladně, nedošlo k žádnému posílení forintu a snahy MNB byly tedy neúspěšné. Vypuknutí finanční krize v Evropě mělo za následek ještě vypuknutí měnové krize v Maďarsku. Důležité je odpovědět na otázku, proč vlastně k měnové krizi došlo. Podle Dapontase (2011) s přicházející finanční krizí se začaly na finančních trzích přehodnocovat rizika. Začala stoupat averze k riziku a investoři důkladněji posuzovali, komu své finanční prostředky svěří a komu ne. V tuto chvíli se již zraky analytiků začaly upírat na vývoj v Maďarsku. Maďarsko totiž hospodařilo s vysokým zahraničním dluhem a se záporným saldem obchodní bilance. Struktura bankovních portfolií též dané situaci nepomohla. Hlavní krizový faktor, který nejvíce ovlivnil vývoj v maďarském bankovním systému, byl shledán v poskytování úvěrů v cizí měně jak podnikatelským subjektům, tak domácnostem. Tyto úvěry se staly osudné pro banky právě ve chvíli, kdy došlo k vypuknutí měnové krize v Maďarsku, kvůli tomu forint začal výrazně oslabovat oproti zahraničním měnám, což vedlo k nárůstu úvěrů v selhání, propadu celého sektoru do ztráty a mimo jiné i k nedůvěře bank na mezibankovním trhu, a tak zde začala klesat i likvidita.

5.2

Doporučení pro maďarský bankovní sektor

Cílem doporučení je snaha o odstranění krizových faktorů uvedených v předcházející kapitole. Nejprve byla věnována pozornost vývoji úrokových měr u úvěrů v domácí a cizí měně. Nabízí se možnost, že by MNB přistoupila ke snížení úrokových měr, což by vedlo k tomu, že maďarské domácnosti a firmy by již dále nechtěly úvěry v eurech nebo švýcarských francích. V Maďarsku v době před finanční krizí byla úroková míra rovna 8,5%, přičemž úroková míra ECB byla stanovena ve stejné době na pouhá 4% a úroková míra Švýcarské centrální banky byla


45

na úrovni 2,75% . Pokud by tedy MNB přistoupila k poklesu úrokových měr takovým způsobem, že by cena úvěrů v domácí měně mohla konkurovat ceně úvěru v cizí měně, tak by musela úrokovou míru výrazně snížit. V tom případě by rychle došlo k oslabení kurzu forintu vůči euru a již poskytnuté úvěry v eurech by se staly velmi obtížně splatitelné pro subjekty vydělávající pouze ve forintech. Dalším velkým problémem ve snížení úrokových měr by byl nárůst inflace, který je úzce spjatý s tímto krokem monetární politiky. Protože v Maďarsku se již touto dobou pohybovala míra inflace na úrovní 8,7%, tak tato varianta musela být zamítnuta. Další, reálnější možnost se bude zabývat poskytováním úvěrů v cizí měně domácnostem a podnikům. Zakázat bankám poskytovat úvěry v cizí měně je nesmyslné. Minimálně část podniků je na těchto úvěrech závislá, a pokud by maďarské banky tyto úvěry přestaly úplně poskytovat, vedlo by to pouze k přesměrování poptávky k bankám v zahraničí. U domácností by se zákaz poskytování úvěrů v cizí měně jevilo reálnější. Domácnosti, často i podniky, nejsou schopny správně rozpoznat rizika, která při obdržení úvěrů v cizí měně vznikají, o čemž svědčí i fakt, že ani samotné banky v Maďarsku nedokázaly rozpoznat rizika z poskytování těchto úvěrů. Navrhované řešení by spočívalo v tom, že banky by zároveň s úvěry v cizí měně nabízely zabezpečení se vůči kurzovému riziku. Toto zabezpečení je standardní produkt poskytovaný většinou bank. Proti kurzovému riziku se přitom dá jednoduše zajistit pomocí instrumentů finančních trhů. Nejčastěji jsou pro tento účel využity finanční deriváty, jako jsou například měnové opce a měnové forwardy. Pokud by poté banky začaly vyžadovat nebo alespoň nabízet tento druh zajištění u nově poskytnutých úvěrů, tak by sice došlo k prodražení úvěrů pro žadatele, ale výměnou za značné snížení podstupovaného rizika. Toto zdražení úvěrů v cizí měně by též mělo za následek, že úvěry v měně domácí by se zase začaly z hlediska srovnání nákladů stávat lákavějšími a klienti by možná začali opět více žádat o úvěry v měně domácí. Třetí možnost, která se nabízí, byla zavedena maďarskou vládou premiéra Orbána v roce 2010. Vláda přišla s návrhem, že dlužníci budou moci svoje závazky převést z cizích měn do měny domácí za aktuálních tržních kurzů. Toto opatření působilo pozitivně, ale přišlo již pozdě. S touto možností měla vláda Maďarska přijít v době, kdy MNB identifikovala úvěry v cizí měně jako potenciální riziko, tedy nejpozději v roce 2006 (MNB 2007). Pokud by takto vláda jednala okamžitě, úvěry mohly být převedeny za výrazně lepších tržních podmínek, než tomu bylo v průběhu finanční krize. Vláda tento krok patrně neučinila dříve, protože nepočítala s tím, že opravdu k měnové krizi dojde. Jako poslední možnost zbývá, aby MNB intervenovala ve prospěch domácí měny na devizových trzích. O udržení stabilního měnového kurzu se ovšem MNB snažila až do roku 2008, kdy došlo ke změně kurzového režimu. Kurzový režim byl změněn na čistý floating z důvodu přílišného tlaku na kurz EUR/HUF, který MNB již nadále nebyla schopna udržet (Dapontas 2011). MNB musela od intervencí ve prospěch vývoje kurzu upustit ve chvíli, kdy již neměla na tyto intervence dostatek prostředků, takže pokračování v hájení kurzu forintu dále nebylo možné. Otázkou

46


zůstává, zda bylo nutné se od původního kurzového závazku odpoutat takto prudce a zda by nebylo pro celou ekonomiku lepší, kdyby MNB nechala kurz forintu postupně růst již od doby, kdy jí začalo docházet, že jí stanovená hranice je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Celá ekonomika by pak nemusela být vystavena tak prudkému šoku, jako se tomu stalo v roce 2008, kdy po uvolnění kurzového závazku forint oslabil během několika týdnů o více jak 15%. Ze zjištěných informací vyplývá do budoucna doporučení, že od kurzového závazku má být upouštěno postupně od doby, kdy si centrální banka začne uvědomovat rizika depreciace měny. Domácnosti i podniky by určitě tomuto řešení daly přednost, protože na základě postupného upouštění od kurzového závazku by se na to mohly patřičně připravit a své úvěry například dodatečně zajistit proti kurzovému riziku nebo je převést, jak již bylo zmíněno, do domácí měny.

Diskuse

47

6 Diskuse Pokud tedy projdeme znovu všechny analyzované ukazatele, tak je patrné, že stabilita nebyla narušena u žádného sektoru výrazným propadem aktiv ani propadem hrubých úvěrů. Sice úvěry se podílejí nejvyšší měrou na tvorbě zisku bank, ale ve sledovaném období ve všech sektorech hrubé úvěry celkově rostly, a tak by neměla být přímo ohrožena bankovní stabilita žádného ze sektorů. S rostoucím objemem úvěrů není totiž důvod k propadu zisků. K propadu zisku začne docházet, pokud začne růst objem úvěrů v selhání. Tedy nárůst poměru úvěrů v selhání na hrubých úvěrech již stabilitu bankovního systému ovlivňuje, především z hlediska ziskovosti. Vývoj ziskovosti a úvěrů v selhání ohrožoval stabilitu v maďarském bankovním sektoru, kde došlo k propadu rentability do záporných hodnot. Dobře dopadly vývoje pákového poměru pro jednotlivé sektory, kde banky potvrdily svoji dostatečnou kapitálovou vybavenost. Bankovní stabilita též nebyla ovlivněna ani vývojem koncentrace bankovního trhu. Jediné pochybení tedy bylo zjištěno u vývoje rentability a úvěrů v selhání v Maďarsku a toto pochybení by mohlo ovlivnit stabilitu sektoru. To, že maďarský bankovní sektor byl zasažen finanční krizí nejvíce ze zemí V4, potvrdila i bodová komparační metoda. Ukazuje se, že existuje výrazné propojení mezi bankovním sektorem a makroekonomickým vývojem v rámci jedné země. Práce demonstruje, jak se v důsledku ekonomické recese pohybují jednotlivé bankovní indikátory a jak jsou ovlivněny vývojem makroekonomických ukazatelů. A z toho důvodu budou ještě výsledky práce porovnány s hodnocením ratingových agentur ekonomiky jako celku. Následující tabulka znázorňuje platné ratingy ke konci roku 2012 od jednotlivých renomovaných ratingových agentur. Tab. 7

Ratingy zemí V4

CZE HUN POL SVK

Fitch A1 Ba1 A2 A1

Moody's A+ BB+ AA+

S&P AABB AA+

zdroj: ratingové agentury Fitch, Moody’s, Standard & Poor’s

V tabulce jsou zobrazeny tzv. sovereign rating, které udávají kvalitu státu jako dlužníka. Tedy udávají schopnost státu dostát svým závazkům vůči věřitelům v plném rozsahu a v daném termínu (Davidová, Opravilová 2008). Nejvyššího ratingu dosahovala v roce 2012 Česká republika, následována Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Toto pořadí je vlastně velmi obdobné tomu pořadí, které bylo sestaveno na základě komparační studie dopadu finanční krize na bankovní systémy jednotlivých zemích. Jediný rozdíl je v tom, že ratingové agentury ohodnotily lépe Slovensko než Polsko. Tento fakt je způsoben především tím, že na slovenském bankovním sektoru se v době finanční krize neblaze podepsal vývoj

48

Diskuse

koncentrace bankovních aktiv, a proto v komparační studii, která tento parametr na rozdíl od ratingových agentur zohledňuje, dopadl slovenský bankovní sektor hůře nežli ten polský. Ratingové agentury hodnotí nejhůře Maďarsko. Tato země jako jediná se dle ratingů nacházela po skončení finanční krize ve spekulačním pásmu, což koresponduje s i výsledky dosaženými v této práci. Je tedy patrné, že krize se velmi silně podepsala jak na vývoji v maďarském bankovním sektoru, tak i na vývoji celé tamější ekonomiky. O tom, že bankovní sektor Maďarska byl zasažen krizí velmi citelně, mimo jiné vypovídá i to, že Maďarsko zažádalo o finanční výpomoc ECB, následně požádalo i o asistenci MMF a Světové banky. Žádosti o pomoc bylo vyhověno, a tedy Maďarsko celkem získalo 14,2 miliard euro, které byly využity i na podporu finančního sektoru a dohledu nad tímto sektorem. (European Commission 2006-2015) Výsledky mé bakalářské práce jsou v soulady s mými odhady.

Závěr

49

7 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce byla komparace dopadů finanční krize na bankovní systémy zemí Visegrádské čtyřky a následné zvolení nejpostiženějšího bankovního sektoru. Pro splnění tohoto cíle byla využita především analýza rozvah jednotlivých bankovních systémů poskytovaných centrálními bankami. Dílčím cílem byla také identifikace krizových faktorů nejpostiženějšího bankovního sektoru a navržení doporučení, jak tyto krizové faktory odstranit. V první části práce jsou z teoretického hlediska popsány použité statistické metody a použité indikátory finančního zdraví bank. V druhé části se práce dostává k analyzování makroekonomického vývoje v zemích Visegrádské čtyřky. Na základě makroekonomického vývoje byla nalezena pochybení především ve vývoji kurzu EUR/HUF. Toto pochybení se dále podepsalo i na vývoji bankovního systému v dané zemi. Poté se práce věnovala rozboru vývoje bankovních indikátorů. Za tyto indikátory byla vybrána celková bankovní aktiva, hrubé úvěry, poměr úvěrů v selhání na hrubých úvěrech, pákový poměr, rentabilita aktiv a koncentrace trhu. Po důkladném rozboru jednotlivých indikátorů byl na základě komparační metody vyvozen závěr, že nejvíce byl zasažen sektor maďarského bankovního systému, a to především díky zmíněnému vývoji kurzu EUR/HUF v kombinaci s velkým množstvím úvěrů v cizí měně, které se hojně nacházely v portfoliích maďarských bank. Nejlépe se naopak vedlo v době finanční krize českému bankovním sektoru, který dosahoval v rámci bankovních indikátorů nejmenších výkyvů a v době finanční krize vykazoval nejlepší zisky. Na konci práce byla ještě navržena doporučení, která mají zá úkol minimalizovat dopady vývoje kurzu na maďarské bankovní úvěry. První doporučení spočívá především ve využití finančních derivátů k zajištění klientů bank proti neočekávaným kurzovým pohybům. Vedlejším efektem tohoto zajištění je zvýšení nákladů na poskytnutí i obdržení úvěrů, což by mimo jiné mohlo odradit velkou část žadatelů o úvěr v cizí měně. Druhé doporučení spočívá v tom, že centrální banky by měly odstupovat od měnového závazku včas, ale plynuleji, než tomu bylo v Maďarsku. Bakalářská práce by se dala ještě dále rozšířit a prohloubit zapojením více ukazatelů bankovního zdraví a více makroekonomických ukazatelů. Na hledání příčin pohybů jednotlivých ukazatelů by se dalo na místo korelační analýzy využít sofistikovanějších metod, jako je například regresní analýza. Pomocí regresní analýzy by se dal vytvořit složitější model, na základě kterého by se podrobněji identifikovalo, co zapříčiňuje pohyby jednotlivých ukazatelů a jak jsou tyto ukazatele závislé na makroekonomickém vývoji země.

50

Literatura

8 Literatura ARCAND, J.L., BERKER E., PANIZZA U. Too much Finance? IMF Working Paper, 2012. Číslo WP/12/161. ČNB, Bankovní dohled 1999. [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_finan cni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/download/bd_1999_c.pd f ČNB, Zpráva o finanční stabilitě 2009-2010. [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita /zpravy_fs/FS_2009-2010/FS_2009-2010.pdf ČNB, Zpráva o finanční stabilitě 2009-2010. [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita /zpravy_fs/FS_2009-2010/FS_2009-2010.pdf ČNB. Slovník pojmů (2003-2016). [online]. [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ DAPONTAS, D., Currency crises: the case of Hungary (2011). [online]. [cit. 2015-0719]. Dostupné z: http://www.bankofgreece.gr/BogEkdoseis/SCP201113.pdf DAVIDOVÁ, P., OPRAVILOVÁ, R., Rating a stabilita finančního systému (2008). [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008 /cl_08_080620.html EUROPEAN COMMISSION, Balance of payments assistance to Hungary (2015). [online]. [cit. 2015-3-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/hungary/index_en.h tm FARIS, S., How Poland Became Erope’s Most Dynamic Economy (2013). [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/bw/articles/2013-1127/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F., Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. české vyd. Všeň: Grimmus, 2009. ISBN 978-80-902831-1-4. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER J., Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-16-9. IMF. The Treatment of Nonperforming Loans (2005). [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2005/05-29.pdf KOŠTĚKOVÁ, V., NOVÝ, M., Banky a finanční trhy. 1. vyd. Brno: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87411-27-8. MNB, Report on financial stability april 2007 [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné z: http://www.mnb.hu/letoltes/stab-jel-20070410-en.pdf

Literatura

51

MNB, Report on financial stability november 2012. [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: http://www.mnb.hu/letoltes/jelentes-penzugyi-stabilitas-201211en.pdf MNB, Report on financial stability october 2008. [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: http://www.mnb.hu/letoltes/overall-assessment-20081008.pdf MV ČR, Mezinárodní organizace a veřejná správa (2015). [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-spoluprace92.aspx?q=Y2hudW09Nw%3D%3D NBP, Financial Stability Report (June 2001 – December 2002). [online]. [cit. 201512-12]. Dostupné z: http://www.nbp.pl/en/systemfinansowy/financial_stability_en.pdf NBS, Analýza slovenského finančného sektora za rok 2010, [online]. [cit. 2015-1224]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Dohlad/ORM/Analyzy/AnalyzaSFS20 10.pdf NBS, Analýza slovenského finančního sektora za rok 2009. [online]. [cit. 2015-1121]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Dohlad/ORM/Analyzy/2009-2.pdf NBS, Analýza slovenského finančního sektoru za rok 2008. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Dohlad/ORM/Analyzy/analyza_2008_ 4.pdf SOROS, G,. Nové paradigma pro finanční trhy: úvěrová krize 2008 a co dál. 1. vyd. Praha: Evropský literární klub, 2009. ISBN 978-80-86316-82-6. U.S. Department of Justice and the Federal Trade Commission. Horizontal Merger Guidelines (1992). [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: https://www.ftc.gov/sites/default/files/attachments/mergerreview/hmg.pdf VISEGRADFUND, About the Fund (2000-2015). [online]. [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://visegradfund.org/about/ VISEGRADGROUP, History of the Visegrad Group (2000-2015), [online]. [cit. 2015-1123]. Dostupné z: http://www.visegradgroup.eu/about/history Vitamvásová, L., Na Maďarsko doléhá krize na finanční trzích (2008). [online]. [cit. 2015-12-31]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/na-madarsko-doleha-krizena-financnich-trzich-fn5-/uver.aspx?c=A081025_115950_inv_hla

Bankovní systémy Visegrádské čtyřky v kontextu finanční krize

Recommend Documents