ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD LÁVÁNÍ ŠKOLA S ÚSM VEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Ě6. verzeě

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY

6

1

Identifikační údaje.................................................................................................................... 4

1.1

Název ŠVP ............................................................................................................................... 4

1.2

Údaje o škole ............................................................................................................................ 4

1.3

Z izovatel ................................................................................................................................. 4

1.4

Platnost dokumentu .................................................................................................................. 4

2

Charakteristika školy ................................................................................................................ 5

2.1

Úplnost a velikost školy ........................................................................................................... 5

2.2

Umíst ní školy ......................................................................................................................... 5

2.3

Charakteristika žáků ................................................................................................................. 5

2.4

Podmínky školy........................................................................................................................ 5

2.5

Spolupráce s dalšími institucemi .............................................................................................. 5

2.6

Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery ................................ 6

2.7

Charakteristika pedagogického sboru ...................................................................................... 6

2.8

Dlouhodobé projekty................................................................................................................ 6

3

Charakteristika ŠVP ................................................................................................................. 7

3.1

Zam ení školy ......................................................................................................................... 7

3.2

Výchovné a vzd lávací strategie .............................................................................................. 7

3.3

Zabezpečení žáků se speciálními vzd lávacími pot ebami ...................................................... 9

3.4

Zabezpečení výuky žáků mimo ádn nadaných..................................................................... 10

3.5

Začlen ní prů ezových témat ................................................................................................. 11

4

Učební plán ............................................................................................................................ 14

4.1

Celkové dotace - p ehled ........................................................................................................ 14

4.1.1

Poznámky k učebnímu plánu ................................................................................................. 15

5

Učební osnovy........................................................................................................................ 16

5.1

Český jazyk ............................................................................................................................ 16

5.2

Anglický jazyk ....................................................................................................................... 20

5.3

N mecký jazyk ....................................................................................................................... 24

5.4

Matematika............................................................................................................................. 27

5.5

Informatika ............................................................................................................................. 29

5.6

Prvouka .................................................................................................................................. 32

5.7

P írodov da ............................................................................................................................ 35

5.8

Vlastiv da............................................................................................................................... 38

5.9

D jepis ................................................................................................................................... 40

5.10

Výchova k občanství .............................................................................................................. 43

5.11

Seminá e................................................................................................................................. 46

5.11.1

P írodov dný seminá ............................................................................................................ 46

5.11.2

Humanitní seminá ................................................................................................................. 49

5.12

Fyzika ..................................................................................................................................... 51

5.13

Chemie ................................................................................................................................... 53

5.14

P írodopis ............................................................................................................................... 55

2


6

5.15

Zem pis .................................................................................................................................. 58

5.16

Hudební výchova ................................................................................................................... 61

5.17

Výtvarná výchova .................................................................................................................. 64

5.18

T lesná výchova ..................................................................................................................... 67

5.19

Výchova ke zdraví.................................................................................................................. 70

5.20

Pracovní činnosti .................................................................................................................... 73

5.21

Osobnostní a sociální výchova ............................................................................................... 77

6

Hodnocení výsledků vzd lávání žáků .................................................................................... 81

6.1

Způsoby hodnocení ................................................................................................................ 81

6.2

Kritéria hodnocení.................................................................................................................. 81

3


6

1 Identifikační údaje 1.1 Název ŠVP NÁZEV ŠVP: ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD LÁVÁNÍ ŠKOLA S ÚSM VEM ŠKOLA PRO VŠECHNY (6. verze) MOTIVAČNÍ NÁZEV: Škola s úsm vem - škola pro všechny

1.2 Údaje o škole NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Brno, eho ova 3 ADRESA ŠKOLY: eho ova 3, Brno, 61800 JMÉNO EDITELE ŠKOLY: Mgr. Josef Binek KONTAKT: e-mail: [email protected], web: www.zsrehorova.cz IČ: 49466135 IZO: 049466135 RED-IZO: 600108091 KOORDINÁTO I TVORBY ŠVP: Mgr. Helena Marholdová

1.3 Z izovatel NÁZEV Z IZOVATELE: Statutární m sto Brno, m stská část Brno-Černovice ADRESA Z IZOVATELE: Bolzanova 1, 618 00 Brno KONTAKTY: Telefon: 548 129 811 Fax: 548 129 853 E-mail [email protected]

1.4 Platnost dokumentu PLATNOST OD: 1. 9. 2016 VERZE ŠVP: 6 DATUM PROJEDNÁNÍ VE ŠKOLSKÉ RAD : 15. 6. 2016 DATUM PROJEDNÁNÍ V PEDAGOGICKÉ RAD : 23. 6. 2016

................................................ editel školy Mgr. Josef Binek

................................................. Razítko školy

4


6

2 Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola, Brno, eho ova 3 je škola pln organizovaná, poskytuje vzd lání od 1. do 9. ročníku. Škola se adí svým počtem žáků mezi velké školy. Součástí školy je školní družina a školní jídelna – výdejna stravy. Kapacita školy je 450 žáků.

2.2 Umíst ní školy Budova školy se nachází nedaleko zastávky MHD, v sousedství parku, je ukryta v bohaté zeleni. Školu navšt vují i d ti z jiných spádových obvodů, díky dobré dopravní dostupnosti a zajímavé nabídce moderního vyučování si ji vybírají i mimobrn nští.

2.3 Charakteristika žáků Žáci obvykle docházejí z blízkého i vzdálen jšího okolí. Do školy nejčast ji chodí p šky, autem s rodiči nebo MHD. Školu navšt vuje 0 – 5 % žáků cizích státních p íslušníků. Škola má bezbariérový p ístup. Dle pot eby jsou místnosti vybaveny p íslušným školním nábytkem. Žáci s podpůrnými opat eními vyššího stupn jsou integrováni v b žných t ídách s individuálním vzd lávacím plánem.

2.4 Podmínky školy Uspo ádání školy je úplná škola. Škola má k dispozici školní družinu. Žáci mají k dispozici za ízení školního stravování. Stravovací za ízení se nachází v budov školy. Vyučování probíhá v českém jazyce. Ve venkovním areálu školní budovy se nachází sportovní h išt a zahrada. Bezbariérový p ístup je zajišt n částečn , jen v n kterých částech budovy. Pro trávení volného času je k dispozici zahrada, školní dvůr, h išt , či knihovna. Žákům jsou k dispozici šatny. Škola disponuje následujícími odbornými učebnami: cizí jazyky, fyzika, hudební výchova, chemie, ICT, praktické vyučování, t locvična, výtvarná výchova. Dále škola poskytuje žákům možnost pro p ipojení k internetu využít pracovních stanic, specializované učebny, pracovní stanice jsou také v n kterých t ídách. Učitelé mají k dispozici následující odborné kabinety: biologie, cizí jazyky, ICT, t lesná výchova. Škola v následujících oblastech úzce spolupracuje s externími specialisty. Profesní specialisté: logoped, PPP, SPC.

2.5 Spolupráce s dalšími institucemi Škola spolupracuje s institucemi: obec/m sto, školská rada.

5


6

2.6 Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Společné akce žáků a rodičů: konzultace d tí a rodičů s učiteli u daného p edm tu, t ídní schůzky, vánoční slavnost. Pravidelné školní akce: den otev ených dve í, jarmark, sezónní besídky.

2.7 Charakteristika pedagogického sboru Na škole působí okolo 30 pedagogů, včetn editele školy a jeho zástupce. Kvalifikovanost učitelského sboru se pohybuje v oblasti 71 – 100 %. Jsou v n m jak mladí učitelé, tak zkušení pedagogové. Počet pedagogů na škole, po p epočtu na plný pracovní úvazek, je 25. Všichni se navzájem respektují. Od 1. 9. 2016 je součástí školy školní poradenské pracovišt ĚŠPPě, v rámci kterého pracuje výchovný poradce školy, metodik prevence, speciální pedagog a nov nastupující školní psycholog. Toto pracovišt poskytuje poradenské a konzultační služby žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům.

2.8 Dlouhodobé projekty Jeden sv t na školách - p íb hy bezpráví - projekt společnosti Člov k v tísni Židé ve 20. století

6


6

3 Charakteristika ŠVP 3.1 Zam ení školy Zam ení školy: jazykové, sportovní

3.2 Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k učení

Kompetence k ešení problémů

Kompetence komunikativní

Výchovné a vzd lávací strategie - b hem výuky klademe důraz na čtení s porozum ním, práci s textem, vyhledávání informací - žákům umožňujeme ve vhodných p ípadech realizovat vlastní nápady, je podn cována jejich tvo ivost - vedeme žáky k sebehodnocení - učíme žáky obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor, argumentovat a zároveň naslouchat názorům jiných - žáky vedeme k vyhledávání informací v encyklopediích na internetu - vedeme žáky k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti plánování, realizace, hodnocení - p i výuce motivujeme žáky v co nejv tší mí e problémovými úlohami ze skutečného života - žáci jsou vedeni úm rn k v ku k využívání internetu - vedeme žáky k samostatnosti (plánování a organizace práce, p íprava pomůcek, dokončení práce, ocen ní práce, úklid) - žákům umožňujeme ve vhodných p ípadech realizovat vlastní nápady, je podn cována jejich tvo ivost - vedeme žáky k sebehodnocení - výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá ešení problému a své ešení si dokázali obhájit - vedeme žáky k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti plánování, realizace, hodnocení - vedeme žáky ke kritickému hodnocení zdroje informací i informace samé - umožňujeme žákům pozorovat, experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat záv ry - do metody výuky za azujeme takové metody a formy práce, kdy n které poznatky nejsou žákům p edávány v hotové podob - b hem výuky klademe důraz na čtení s porozum ním, práci s textem, vyhledávání informací - učíme žáky obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor, argumentovat a zároveň naslouchat názorům jiných - podporujeme u žáků, aby se vhodným způsobem zeptali, když jim není n co jasné - vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dosp lými ve škole i mimo školu - žáci jsou vedeni úm rn k v ku k využívání internetu - žáky vedeme k vyhledávání informací v encyklopediích na internetu - žáky vedeme k respektování společn dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí - žáci a učitelé se aktivn účastní t ídnických komunikačních hodin - vedeme žáky ke kritickému hodnocení zdroje informací i informace samé 7


6

Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence sociální a - vedeme žáky k sebehodnocení - podporujeme p átelské vztahy ve t ídách i mezi nimi personální - učíme žáky obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor, argumentovat a zároveň naslouchat názorům jiných - vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dosp lými ve škole i mimo školu - individuálním p ístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úsp ch - usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost st ídat role ve skupin - vyučování je často organizováno formou skupinové práce - výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá ešení problému a své ešení si dokázali obhájit - učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky podporujeme u žáků, aby se vhodným způsobem zeptali, když jim není n co jasné Kompetence občanské - podporujeme p átelské vztahy ve t ídách i mezi nimi - žáci se zúčastní různých sout ží a olympiád - v naší škole respektujeme individuální rozdíly (integrovaní žáci, národnostní, kulturní, náboženskéě - učíme žáky obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor, argumentovat a zároveň naslouchat názorům jiných - učíme žáky k zodpov dnosti za vlastní zdraví - vedeme žáky k aktivnímu zájmu o d ní v obci - žáky vedeme k respektování společn dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí - učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni úm rn k v ku k využívání internetu - pestrou nabídkou volitelných p edm tům pomáháme žákům v profesní orientaci - žáky vedeme k vyhledávání informací v encyklopediích na internetu - do metody výuky za azujeme takové metody a formy práce, kdy n které poznatky nejsou žákům p edávány v hotové podob - učíme žáky k zodpov dnosti za vlastní zdraví - vedeme žáky k samostatnosti (plánování a organizace práce, p íprava pomůcek, dokončení práce, ocen ní práce, úklid) - žáky vedeme k t íd ní odpadu - žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení i ve vztahu s reálnými možnostmi p i profesní orientaci- pestrou nabídkou zájmových útvarů umožňujeme žákům rozvíjet jejich talent

8


6

3.3 Zabezpečení žáků se speciálními vzd lávacími pot ebami Žákem se speciálními vzd lávacími pot ebami je žák, který k napln ní svých vzd lávacích možností nebo k uplatn ní a užívání svých práv na rovnoprávném základ s ostatními pot ebuje poskytnutí podpůrných opat ení. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opat ení podle § 16 školského zákona a vyhlášky č. 27/ 2016 Sb. Podpůrná opat ení realizuje škola a školské za ízení. Podpůrná opat ení se člení do p ti stupňů. Podpůrná opat ení 1. stupn Podpůrná opat ení prvního stupn uplatňuje škola nebo školní poradenské pracovišt bez doporučení školského poradenského za ízení na základ plánu pedagogické podpory (PLPP). Plán pedagogické podpory je vypracován t ídním učitelem ve spolupráci s ostatními vyučujícími a je zkonzultován se školním poradenským pracovišt m, které tvo í výchovný poradce školy, metodik prevence, školní psycholog a speciální pedagog. Škola tímto způsobem identifikuje speciální vzd lávací pot eby žáka, navrhuje podpůrná opat ení v 1. stupni podpory, realizuje tato podpůrná opat ení a rovn ž je vyhodnocuje. PLPP je vyhodnocován t ídním učitelem ve spolupráci se školním poradenským pracovišt m jednou za 3 m síce. Pokud tato opat ení stačí k napln ní speciálních vzd lávacích pot eb žáka a jsou účinná, škola je i nadále používá. Jestliže nejpozd ji po šesti m sících škola zjistí, že podpůrná opat ení nestačí a nedošlo k očekávanému zlepšení u žáka, škola kontaktuje prost ednictvím zákonného zástupce žáka školské poradenské za ízení. Škola poskytne poradenskému za ízení zprávu o poskytnuté pedagogické podpo e. Školské poradenské za ízení provede diagnostiku žáka a stanoví, zda má škola pokračovat v uplatňování podpůrných opat ení 1. stupn anebo navrhne podpůrná opat ení z vyšších stupňů podpory. Žák se potom stává klientem školského poradenského za ízení. Podpůrná opat ení v 1. stupni podpory realizuje škola s podporou svého základního rozpočtu. Podpůrná opat ení 2. – 5. stupn Podpůrná opat ení druhého až pátého stupn lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského za ízení. Začlen ní podpůrných opat ení do jednotlivých stupňů stanoví P íloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Školské poradenské za ízení identifikuje speciální vzd lávací pot eby žáka, navrhuje podpůrná opat ení, spolupracuje se školou p i jejich realizaci (metodické vedení) a vyhodnocuje, jak jsou opat ení efektivní. T ídní učitel vypracuje na základ doporučení školského poradenského za ízení IVP žáka s podpůrnými opat eními. IVP žáka s podpůrnými opat eními je zkonzultován se školním poradenským pracovišt m, které tvo í výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog a speciální pedagog. Dále je zkonzultován se zákonnými zástupci žáka a pracovníkem školského poradenského za ízení. Na realizaci IVP se podílejí všichni vyučující, t ídní učitel, pop . asistent pedagoga. Školní poradenské pracovišt v průb hu realizace IVP dle pot eby konzultuje pot ebné záležitosti se školským poradenským za ízením. Škole náleží finanční zvýhodn ní, pokud vzd lává žáka s podpůrnými opat eními 2. – 5. stupn .

9


6

Zabezpečení výuky žáků - cizinců Škola integruje žáky z odlišného kulturního prost edí. V p ípad pot eby pro n vypracuje vyrovnávací plán. Nabízí jim materiální i nemateriální pomoc v podob zvýšené péče: individuální p ístup, zájem o žáka a jeho rodinné prost edí, odlišné metody a formy práce, pravidelnou komunikaci a zp tnou vazbu, čast jší kontakt se zákonnými zástupci, spolupráci se školním poradenským pracovišt m či pedagogicko-psychologickou poradnou, pracovníkem OSPOD. Problematika nedostatečné znalosti jazyka se týká zejména žáků z menšin nebo azylantů. Prvo adou pozornost u t chto žáků je nutné v novat osvojení českého jazyka za účelem získávání informací, ale zároveň jim umožnit budovat svou identitu. Je pot eba doplnit vzd lávací obsah specifickými materiály o historii, kultu e a tradicích jejich národnosti. Cílem školy je ochrana minoritní kultury t chto žáků a podpora jejich úsp šnosti v majoritní společnosti.

3.4 Zabezpečení výuky žáků mimo ádn nadaných P i vzd lávání nadaných a mimo ádn nadaných žáků vychází způsob jejich vzd lávání z principu nejlepšího zájmu žáka. T ídní učitel ve spolupráci se školním poradenským pracovišt m vytvo í PLPP nadaného nebo mimo ádn nadaného žáka. Dbá na dodržování pravidel, realizaci tohoto plánu a vyhodnocování PLPP nadaného a mimo ádn nadaného žáka. V p ípad mimo ádn nadaného žáka se ídí škola doporučením školského poradenského za ízení, které vystavuje doporučení k vytvo ení IVP mimo ádn nadaného žáka. T ídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími a školním poradenským pracovišt m IVP mimo ádn nadaného žáka vytvá í, dbá na jeho realizaci a rovn ž i vyhodnocování. Individuální vzd lávací plán mimo ádn nadaného žáka je konzultován se školním poradenským pracovišt m, školským poradenským za ízením a zákonnými zástupci žáka. T mto žákům vytvá íme prostor k rozši ování základního učiva v oblastech jejich nadání. Nad rámec p edepsaného učiva zpracovávají složit jší úkoly a zapojují se do časov i tematicky náročn jších prací a projektů. B hem výuky mohou samostatn pracovat s literaturou, dostávají problémové úlohy, v n kterých t ídách mohou individuáln pracovat na počítači.

10


6

3.5 Začlen ní prů ezových témat Prů ezové 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník téma/Tematický okruh OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Rozvoj schopností Čj , Aj Čj , Aj Čj , Aj M Vv , Čj poznávání Sebepoznání a Čj , Aj Čj , Aj Hv , sebepojetí OSV , Vzd Seberegulace a Tv Tv OSV , sebeorganizace Vzd Psychohygiena Prv Prv P1 OSV

7. ročník

8. 9. ročník ročník

Vv

Vv

Vv

Hv , OSV , Vzd , Čj

Hv , Vob

Hv , Pč

OSV , Vzd

Vob

Pč

OSV , Vzd

Aj

Hv , Pč , Hv , Pč , Hv , Pč , Hv , Tv , Hv , Pč , Hv , M , Vv Vv Vv Vv Tv , Vv Tv , Vv Poznávání lidí Čj , Aj Prv , Čj , Prv , Čj , OSV , OSV , Vob Vv , Čj Aj Aj Vob , , Vzd Vzd Mezilidské vztahy Čj , Aj Čj , Aj OSV , OSV , Tv , Tv , Z Tv Vob , Vob , Vzd , Vzd Z Komunikace Čj , Aj Čj , Aj F , OSV , OSV , P 2 , Tv , Z , P 2 , Tv Vzd , Z , Tv , Vzd , Nj , Vv Čj Z , Čj Kooperace a kompetice Čj Čj F , M , OSV , P 2 , M , Pč , M , Tv , OSV , Pč Tv Tv Vv , Vzd ešení problémů a Čj Čj Čj OSV , Pč D , M , M , Tv , M , P 2 , rozhodovací dovednosti , Vzd , OSV , Tv , Vv , Z Tv , Vv , Vv , Z Vob , Vzd , Z Vv Hodnoty, postoje, Prv Prv Čj Čj Vzd , Vv D , Vob , Tv , Vv Tv , Vv praktická etika Vzd , Vv VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a Vl , Čj Vl Vzd Vzd škola Občan, občanská Vl Vl D , Vob Vob společnost a stát Formy participace Vl Vl Vob občanů v politickém život Principy demokracie Vl Vl Vob D , Vob jako formy vlády a způsobu rozhodování VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a sv t nás zajímá Vv Hv, Vv Hv, Vl, Hv , Inf , Hv , Vv Vv Vv , Z , Hv , Vob Vv, Čj, Vl , Vv , Aj , Vv Aj Čj , Aj Objevujeme Evropu a Vl , Čj , Hv , Aj D , Hv , D , Vob , sv t Aj Vob Čj Jsme Evropané Vl Čj D , Vob D , Vob Kreativita

Vv

Vv

Vv

11


6

Prů ezové 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník téma/Tematický okruh MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference Prv Prv Prv Hv Lidské vztahy

Čj , Aj

Etnický původ

Hv , Prv Hv , Prv Hv , Prv Hv , Vl , Hv , Vl , , Vv , Vv , Vv Vv Vv Prv Prv Prv

Multikulturalita

Čj , Aj

Princip sociálního smíru Prv Prv a solidarity ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy

Prv

Prv

P1

Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prost edí Vztah člov ka k prost edí

Prv

P1

Prv

P1

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sd lení Interpretace vztahu mediálních sd lení a reality Stavba mediálních sd lení Vnímání autora mediálních sd lení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sd lení Práce v realizačním týmu

Prv

Prv

Čj , Aj

P1

P1

M , Čj

OSV , Tv , Vzd

Aj

Z

D

D

P 2,Z

P2

P2

P2

P2

P2

Z

Z

Inf , Čj

Čj Čj

Čj

Čj

Čj

Čj

Čj

P2

Inf

Tv

D , Hv , Tv , Vob Hv , P 2 Hv , Vob D , Hv , D , Čj Z , Čj , Aj D , Vob D , Vob

P2

F , Ch , F , Ch , Z P 2,Z, Čj Pč , P 2 P 2 , Čj

Inf

Vzd Čj Čj Čj

Čj Čj

Hv

OSV , Vzd

Hv , M , Hv , M , Hv , M , Hv , M , Hv , Inf , Pč , P 2 Prv , Tv , Prv , Tv , Prv , Tv , P 1 , Tv , M , P 1 , Vv Vv Vv Vv Tv , Vv Čj

8. 9. ročník ročník

Pč , Čj

Čj Vv

Vv

Vv

Čj

F,M, Čj

12


6

Zkratky použité v tabulce začlen ní prů ezových témat:

3.5.1.1 Zkratka

Aj Ch Čj D F Hv Inf M Nj OSV Pč P 1 P Ň Prv Tv Vl Vob Vv Vzd Z

Název p edm tu Anglický jazyk Chemie Český jazyk D jepis Fyzika Hudební výchova Informatika Matematika N mecký jazyk Osobnostní a sociální výchova Pracovní činnosti P írodov da P írodopis Prvouka T lesná výchova Vlastiv da Výchova k občanství Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Zem pis

13


6

4 Učební plán 4.1

Celkové dotace - p ehled Vzd lávací oblast

P edm t

1. stupe Dotace 2. stupe Dotace 1. stupe 2. 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník stupe 8+1 6+2 7+1 6+1 6+1 4+1 3+1 4+1 4+1 33+6 15+4 0+1 0+1 3 3 3 3 3 3 3 9+2 12 3 3 6

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk Anglický jazyk N mecký jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

Matematika Informatika

4

4+1

4+1

Člov k a jeho sv t

Prvouka

2

2

2+1

3+1 1

4+1 0+1

4+1 0+1

4+1

15+4 1+2

D jepis

2

2

1+1

2

7+1

Výchova k občanství

1

1

1

1

4

P írodov da Vlastiv da Člov k a společnost

4+1

4+1 1

20+4 1 6+1

1+1

1+1

2+2

2

2

4

Seminá e

-

Člov k a p íroda

Fyzika

1+1

2

Chemie

Um ní a kultura

2

6+1

2

2

4

2

2

1

1+1

6+1

Zem pis

1

1

2

1+1

5+1

1 2 2 1

1 1 2

1 1 2

4 6 8 2

1

1

3

1 1 2

1 1 2+1

1 1 2

1 2 2

1 2 2

5 7 10+1

1 2 2 1

Člov k a sv t práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

1

Ostatní p edm ty

Osobnostní a sociální výchova

Celkem hodin

1

P írodopis Hudební výchova Výtvarná výchova T lesná výchova Výchova ke zdraví

Člov k a zdraví

0+2

0+2 P írodov dný seminá Humanitní seminá

21

22

24

25

26

102+16

0+1

0+1

29

30

0+2 31

32

104+18

14


6

4.1.1 Poznámky k učebnímu plánu Vzd lávací oblast: DOPL UJÍCÍ VZD LÁVACÍ OBORY Povinn volitelné p edm ty PV p edm t: Humanitní seminá (7. ročníkě Humanitní seminá se vyučuje 2 hodiny týdn Ěob se čerpají z disponibilní dotace) a nabízí žákům prohloubení znalostí o historii a kultu e našeho m sta, kraje, národa…. Vydáme se za hranice všedních dní, a to p edevším díky návšt v památek, výstav, kulturních akcí apod. Výuka bude probíhat nejen v rovin praktické, ale i teoretické (vyhledávání a sbírání informací, práce s materiály, prezentace,…ě. Zájemci musí počítat s prací ve t íd , u PC, s četbou nashromážd ných materiálů, ale také s výlety do okolí, návšt vou památek (a tedy i placením vstupného), fotografováním,.... a v konečné fázi s prezentací všeho, co se dozv d li. PV p edm t: P írodov dný seminá (7. ročníkě P írodov dný seminá se vyučuje 2 hodiny týdn Ěob se čerpají z disponibilní dotace) a je zam en na komplexní rozši ování a prohlubování vzd lávacího oboru Člov k a p íroda. Klade důraz na prožitkové poznávání p írody Ěsimulační hry, p írodov dné vycházky, práce s p írodninami, vlastní badatelská práce). Výuka se zam uje na ochranu životního prost edí a zdravý životní styl, na budování a rozvíjení pozitivního vztahu k p írod a vytvá ení postojů, které jsou v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Bude uskutečňována občasná spolupráce s Lipkou, Rezekvítkem, ZOO Brno a Společností pro Fair Trade.

15


6

5 Učební osnovy 5.1 Český jazyk 1. ročník 9 Povinný

2. ročník 8 Povinný


Název p edm tu Oblast Charakteristika p edm tu Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho realizaci)

Počet vyučovacích hodin za týden 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7 7 5 Povinný Povinný Povinný

Celkem 7. ročník 4 Povinný



58

Český jazyk Jazyk a jazyková komunikace Žák poznává a správn používá svůj rodný jazyk. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správn vnímat různá jazyková sd lení, rozum t jim, vhodn se vyjad ovat a účinn uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Vyučovací p edm t český jazyk a literatura se na I. stupni v 1. ročníku vyučuje jako samostatný p edm t 9 hodin týdn (z toho je využita 1 disponibilní hodina), ve 2. a 3. ročníku 8 hodin týdn (z toho jsou ve 2. ročníku využity 2 disponibilní a ve 3. ročníku 1 disponibilní hodina) a ve 4. a 5. ročníku 7 hodin týdn (z toho je využita 1 disponibilní hodina). Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány komunikační a slohovou výchovou, čtením a literární výchovou, psaním a jazykovou výchovou. V komunikační výchov se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sd lení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základ vnímaných pokynů a p ečteného textu. Žáci se učí výstižn formulovat a sd lovat své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozum t různým typům textů, jež se vztahují k nejrůzn jším situacím ve škole i mimo ni. Komunikační a slohové dovednosti realizují p i čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu žáků. P i výuce čtení se snažíme naučit všechny žáky, i prům rn nadané, číst p im en náročné, um lecké i naučné texty jasn , z eteln a s porozum ním. P i čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a rozvíjí se i jejich ústní vyjad ování. P i práci s texty se spojuje výcvik čtení s rozvojem vyjad ování, se vzd láváním v různých oborech i s výchovou žáků. P i prožívání literárních ukázek a čtení knížek poznávají žáci život d tí i dosp lých, učí se chápat a hodnotit jejich životní p íb hy, činy, charaktery a lidské vztahy. V literární výchov seznamujeme žáky s literární tvorbou včetn ilustrací. P i výuce psaní získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, p im en hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům p im eného obsahu, který vyjad uje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných

16

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho realizaci)

Integrace p edm tů Mezip edm tové vztahy

6 Český jazyk

vyučovacích p edm tech. V jazykové výchov se žáci učí prost a jasn vyjad ovat spisovným jazykem s využitím slovní zásoby a zároveň poznávají základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj jejich slovní zásoby a postupn se vytvá í návyky správné spisovné výslovnosti. Chceme-li p i výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je t eba stále dbát o to, aby všichni žáci porozum li významu slov. Máme-li rozvíjet slovní zásobu žáků, chceme-li je dob e naučit pravopis a ostatní učivo jazykové výchovy, za azujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Žáky vedeme k praktickému používání mluvnických jevů. Vyučovací p edm t český jazyk a literatura se na II. stupni vyučuje jako samostatný p edm t v 7. ročníku 4 hodiny týdn a v 6., 8. a 9. ročníku 5 hodin týdn . Výuka probíhá v kmenových t ídách, počítačových učebnách nebo mimo školu (knihovna, návšt vy kulturních po adů, divadlo a pod). Vzd lávání ve vyučovacím p edm tu český jazyk a literatura je zam eno na:  rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu vyjád ení reakcí a pocitů žáků  pochopení role v různých komunikačních situacích  orientaci p i vnímání okolního sv ta i sebe sama  porozum ní různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, poznání zám ru autora, hlavní myšlenky  vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků  využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) pro rozši ování znalostí a dovedností pot ebných k dalšímu vzd lávání a sebevzd lávání Vyučovací p edm t český jazyk a literatura je úzce spjat s dramatickou výchovou (literatura, sloh), d jepisem Ěnap . období Velké Moravy – misijní činnost Konstantina a Metod je, husitství, veleslavínské období, období národního obrození), informačními a komunikačními technologiemi (komunikace prost ednictvím elektronické pošty, dodržování vžitých konvencí a pravidel – forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.), hudební výchovou (lidová slovesnost, melodrama, písničká i, …ě.

   

Český jazyk a literatura Anglický jazyk N mecký jazyk Hudební výchova

17


6

Název p edm tu Český jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku  za azuje práci s jazykovými p íručkami a slovníky  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnic, pracovních textů  klade důraz na porozum ní učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky  snaží se podporovat čtení s porozum ním  podporuje tvo ivou činnost žáků  vede k sebehodnocení a pochopení  vytvá í návyky k samostatnému učení  vede žáky k vyhledávání a t íd ní informací  vede žáky k užívání správné terminologie  zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků  sleduje p i hodin pokrok všech žáků  vede žáky k využívání výpočetní techniky  vede žáky k pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzd lávání Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáka k samostatnému ešení daného problému  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku  p edkládá modelové situace a vede žáka k jejich optimálnímu ešení s využitím kreativity  podporuje účast žáků v různých sout žích  umožňuje žákům vyhledávání nových informací  vede žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování  vede žáky k plánování postupů Kompetence komunikativní: Učitel  za azuje ečnická cvičení a slohové práce na dané téma  dává žákům prostor k vyjád ení vlastního názoru a výstižné argumentaci  učí žáky naslouchat názorům spolužáků, diskutovat a respektovat se navzájem 18


6

Název p edm tu Český jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy  zadává úkoly, p i kterých žáci mohou spolupracovat, vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům, ale i k žákům s poruchami učení  posiluje sebedův ru žáka a jeho samostatný rozvoj  vnáší p átelskou atmosféru do procesu výuky  vede žáky k dodržování pravidel  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování  vede žáky k rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti  vede žáky k získávání sebedův ry p i vystupování na ve ejnosti a ke kultivovanému projevu jako prost edku prosazení sebe sama Kompetence občanské: Učitel  respektuje v kové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka  vede ke snaze k pln ní svých povinností i uv domování si svých práv  zadává skupin úkoly způsobem, který vylučuje, aby jeden žák pracoval za ostatní  motivuje žáky k prozkoumávání názorů a pohledů lišících se od jejich vlastních  motivuje žáky k zájmu o kulturní d dictví  vede žáka k pochopení jazyka jako prost edku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství Kompetence pracovní: Učitel  kontroluje samostatné práce žáka  rozvíjí u žáka smysl pro povinnost  vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví  učitel vede žáky k využívání znalostí v b žné praxi  vede k dodržování bezpečnostních pravidel pro práci s výpočetní technikou

19


6

5.2 Anglický jazyk 1. ročník 1 Povinný








23

Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace Znalost cizího jazyka je důležitou kompetencí moderního člov ka, která mu usnadňuje život v současném globalizujícím se sv t . Jazyk chápeme jako klíč k cest k druhým kulturám a názorům. Anglický jazyk je důležitým komunikačním prost edkem v Evrop i ve sv t , a proto naše žáky vedeme k jeho osvojení a aktivnímu používání. Pro výuku angličtiny na I. stupni je v učebním plánu pro 1. a 2. ročník vymezena 1 disponibilní hodina týdn a pro 3. – 5. ročník 3 hodiny týdn . Anglický jazyk se na II. stupni vyučuje v 6. – 9. ročníku 3 hodiny týdn . Cílem výuky anglického jazyka na prvním stupni ZŠ je dosáhnout úrovn A1 podle Společného evropského referenčního rámce (SERR). Na této úrovni žák rozumí známým každodenním výrazům a základním frázím, jejichž cílem je vyhov t konkrétním pot ebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí p edstavit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky, týkající se informací osobního rázu a umí na podobné otázky odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a je mu ochoten pomoci. Zvláštnosti výuky Aj v 1. a 2. ročníku. Priority: naučit se rozeznat cizí eč od eči mate ské reagovat na cizí eč, byť nejd íve jen pasivn Cíl: hravou formou podnítit zájem porozum t cizí eči odbourat barieru studu a nejistoty položit základ správné výslovnosti učených slovíček nové poznatky osvojovat nejprve formou audioorální výuky utvá ení vztahů – k sob , kolektivu, také k p írod , zví atům a v cem. od 2. ročníku postupn rozlišovat psanou a fonetickou podobu slova od 2. ročníku postupn nacvičovat čtení a psaní jednotlivých slovíček Ězavád ní slovníčkuě Cílem výuky anglického jazyka na druhém stupni je dosáhnout úrovn A2 podle Společného evropského referenčního rámce (SERR). Na této úrovni žák rozumí v tám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho

20



6

Anglický jazyk bezprost edn týkají Ěnap . velmi základní osobní a rodinné informace, nakupování, místopis, zam stnáníě. Může komunikovat p i jednoduchých a rutinních úkolech, které vyžadují jednoduchou a p ímou vým nu informací o známých a b žných záležitostech. Umí s pomocí jednoduchých výrazů popsat aspekty svého vzd lání, bezprost ední okolí a bezprost ední pot eby. Výuka probíhá v jazykových učebnách vybavených pomůckami pro výuku angličtiny, pop ípad v počítačové učebn vybavené jazykovým softwarem. Naši žáci se pravideln účastní olympiád a sout ží z anglického jazyka. Škola se podle možností zapojuje do mezinárodních jazykových projektů: nap . eTwinning, Cambridge penfriends, atd. Využíváme aktuálních nabídek na různé programy rozvíjející jazykové znalosti a dovednosti našich žáků, nap . anglické divadlo, apod. Podle zájmu žáků škola organizuje zájezdy do zahraničí a umožňuje tak žákům, aby se p ímo seznámili s životem v dané zemi, poznali její památky a vyzkoušeli si, zda dovedou své jazykové znalosti použít v p ímé komunikaci s cizinci.

 

Cizí jazyk

Český jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vytvá í návyky k samostatnému učení  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnic, pracovních textů  podporuje tvo ivou činnost žáků  umožňuje v hodinách aktivn používat slovníky a anglické texty z časopisů  za azuje práci s jazykovými p íručkami  používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku  vede žáky k samostatnosti a kritickému sebehodnocení  vede žáky ke sledování vlastního pokroku p i zdolávání problémů Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáka k optimálnímu ešení modelových situací  zadáváním tematických úkolů vede žáka k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů  vede žáky ke zvládnutí práce i s texty různého zam ení (odpovídající jejich jazykové úrovni)

21

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu

6 Anglický jazyk

 podporuje účast v sout žích Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy  p edkládá modelové situace a vede žáka k jejich optimálnímu ešení s využitím kreativity uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Kompetence komunikativní: cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků Učitel  dává pokyny v angličtin a motivuje na to, aby i žáci odpovídali, pokud je to možné, také anglicky  dbá na to, aby žáci co nejvíce mluvili anglicky  vede žáky k tomu, aby byli schopni se dorozum t s cizincem v b žných situacích a hovo it o jednoduchých tématech  výukou pomáhá snižovat jazykové bariéry, což p ispívá ke zvýšení mobility jednotlivců jak v osobním život , tak v dalším studiu a v budoucím uplatn ní  vede žáka k získávání sebedův ry p i vystupování na ve ejnosti a ke kultivovanému projevu  zadává konverzační cvičení a dává žákům prostor k vyjád ení vlastního názoru  učí žáky naslouchat názorům spolužáků, diskutovat a respektovat se navzájem Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům, ale i k žákům s poruchami učení  posiluje sebedův ru žáka a jeho samostatný rozvoj  vnáší p átelskou atmosféru do procesu výuky  p stuje v žácích národní identitu a p íslušnost k EU tím, že seznamuje žáky s reáliemi a kulturou zemí EU a anglicky mluvících zemí Kompetence občanské: Učitel  vede žáka k uv domování si významu ČR v rámci EU  umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí, jejich odlišné kulturní tradice  respektuje v kové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka  vede ke snaze k pln ní svých povinností i uv domování si svých práv  poskytuje žákům dostatek modelových situací k prokázání hrdosti na svoji zem tím, že vede žáky k zpracovávání autentických materiálů o své obci a vlasti

22


6

Název p edm tu

Anglický jazyk

Kompetence pracovní: Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé  kontroluje samostatné práce žáka cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  rozvíjí u žáka smysl pro povinnost

23


6

5.3 N mecký jazyk 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0

Název p edm tu Oblast Charakteristika p edm tu

Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho realizaci)

Počet vyučovacích hodin za týden 4. ročník 5. ročník 6. ročník 0 0 0

Celkem 7. ročník 0



6

N mecký jazyk Jazyk a jazyková komunikace Znalost cizích jazyků se stala v dnešním období, období sbližování národů a globalizace nezbytnou nutností. Jazykové znalosti jsou základem pro další úsp šnou komunikaci lidí nejen v Evrop , ale i ve sv t . Vedle anglického jazyka se naši učí také n meckému jazyku, jazyku našich sousedů, s nimiž nás váže nejen historie, ale také současnost. N mecký jazyk může spousta mladých lidí uplatnit v budoucím pracovním prost edí. Naše m sto má výhodnou polohu vzhledem k Rakousku a velké množství n meckých a rakouských firem je s námi v obchodním styku. N mecký jazyk jako další cizí jazyk se vyučuje jako povinný p edm t v 8. - 9. ročníku po 3 hodinách týdn . Cílem výuky v n meckém jazyce je dosažení úrovn A1 podle Společného Evropského referenčního rámce pro jazyky. Na této úrovni žák rozumí známým výrazům a základním frázím a umí je používat. Umí se p edstavit, mluvit o své rodin , míst , kde žije, škole. Umí vést jednoduché rozhovory na b žná témata z každodenního života. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu. Dokáže klást jednoduché otázky a na jednoduché otázky reagovat. Výuka probíhá na naší škole v jazykových učebnách, jazykové laborato i nebo počítačové učebn . P i výuce využíváme interaktivní tabuli, internet, jazykové programy na počítačích, kde procvičujeme různé tematické okruhy, testujeme gramatické struktury a procvičujeme výslovnost a poslech. V jazykové laborato i procvičujeme p edevším poslech, výslovnost, čtení atd. Škola se dle možností zapojuje do mezinárodních jazykových projektů: jako nap . e-Twinning, Pokračujeme rovn ž ve spolupráci s rakouskou partnerskou školou Sir Karl Popper Schule ve Vídni. Tato spolupráce s vídeňskou školou trvá již od roku 2006. Pro žáky po ádáme pravidelné zájezdy do Rakouska, kde mají možnost si jazyk procvičit v p ímé konverzaci s rodilými mluvčími.

24

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Integrace p edm tů Mezip edm tové vztahy

6 N mecký jazyk

 

Další cizí jazyk

Český jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel: cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  pozitivn motivuje žáky  používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku  za azuje práci s jazykovými p íručkami a slovníky, časopisy  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnic, pracovních textů  podporuje tvo ivou činnost žáků, vede je k samostatnosti a sebehodnocení Kompetence k ešení problémů: Učitel:  navozuje problémové situace a vede žáky k jejich ešení  vede žáky k samostatnosti p i ešení problémů  snaží se vést žáky k obhájení jejich rozhodnutí  podporuje účast žáků v sout žích Kompetence komunikativní: Učitel:  vede komunikaci se žáky v n meckém jazyce, zadává pokyny n mecky a vede žáky, aby reagovali co nejvíce n mecky  za azuje často poslechová cvičení, za azuje popisy obrázků rovn ž v n meckém jazyce  dává žákům prostor k vyjád ení vlastního názoru  učí žáky naslouchat názorům spolužáků, diskutovat a respektovat se Kompetence sociální a personální: Učitel:  za azuje práci ve skupin , klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování  vede žáky k vytvá ení p íjemné atmosféry v týmu, k ohleduplnosti, k poskytnutí pomoci  uplatňuje individuální p ístup k žákům s poruchami učení, ale i talentovaným  posiluje sebedův ru žáků

25


6

Název p edm tu N mecký jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence občanské: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel: cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky k pln ní svých povinností i uv domování si svých práv  vede žáky k zodpov dnosti p i rozhodování, respektuje v kové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáka Kompetence pracovní: Učitel:  vede žáky ke kontrole a sebehodnocení  rozvíjí u žáků smysl pro povinnost

26


6

5.4 Matematika 1. ročník 4 Povinný









43

Matematika Matematika a její aplikace Matematika je základem všech p írodních v d, napomáhá v žácích rozvíjet analytické a abstraktní myšlení. Vyučovací p edm t matematika se v 1. a 6. ročníku vyučuje 4 hodiny týdn (z toho je v 6. ročníku využita 1 disponibilní hodina), ve 2. – 5. a 7. – 9. ročníku 5 hodin týdn (z toho je využita v každém ročníku 1 disponibilní hodina). Matematické vzd lávání pomáhá žákům vnímat význam matematiky v život . Žáci se učí vyjad ovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvá et různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, slovn i písemn vyjad ují výsledky svého pozorování. S vyjad ovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat. Mnoho pojmů se i utvá í ve v domí žáků postupn , na základ soustavn provád ných činností, neustálým obohacováním dosavadních p edstav. Ve vzájemné souvislosti se p itom rozvíjí celá ada pojmů současn : pojem čísla, pojem desítkové soustavy, pojem početních výkonů. Žáci jsou ve výuce matematiky podn cováni k sebedův e, učí se různými způsoby kontrolovat výpočty, uvažovat o možnostech výsledků, odhadovat. Jsou tak soustavn vedeni k sebekontrole a sebehodnocení, a to jak v aritmetice, tak v geometrii. Metody práce jsou zam ené p edevším na samostatnou práci žáků, na ešení problémů, na práci ve skupinách, sebekontrolu, matematické sout že a práci na projektech. Žáci se učí využívat prost edky výpočetní techniky (kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programůě a různé další pomůcky, což také umožňuje pozitivní p ístup k matematice žákům, kte í mají nedostatky v numerickém počítání nebo rýsovacích technikách.

   

Matematika a její aplikace

Informatika Fyzika Chemie Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  podporuje u žáka rozvoj schopností abstraktního, kombinatorického a logického myšlení, zejména za azováním vhodných problémových úkolů a logických úloh

27

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků

6 Matematika



vytvá í u žáků zásoby matematických nástrojů Ěpočetní operace, algoritmy, metody ešení úloh), které žák efektivn využívá p i ešení úkolů vycházejících z reálného života  vede žáky k aplikaci matematických znalostí v ostatních vyučovacích p edm tech, hledání mezip edm tových vztahů a jejich využívání v praktických činnostech Ěm ení, odhad, porovnávání, orientace)  rozvíjí pam ť žáků prost ednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických algoritmů a vzorců Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáky k rozboru problému a vytvo ení plánu ešení, odhadování výsledků a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy či problému  nabízí žákům dostatek úloh a p íkladů, vycházejících z reálného života k samostatnému uvažování  podporuje u žáků nalézání různých variant ešení zadaných úloh  nabízí nové úkoly, u kterých žáci mohou aplikovat známé postupy ešení Kompetence komunikativní: Učitel  nabízí žákům p íležitost využívat informační a komunikační prost edky pro ešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními  užívá matematického jazyka včetn matematické symboliky  umožňuje a podporuje vyjad ování matematických postupů a myšlenek v logickém sledu  vede žáky ke kritickému usuzování a k v cné argumentaci prost ednictvím ešení matematických problémů Kompetence sociální a personální: Učitel  zadává úkoly, p i kterých mohou žáci pracovat ve skupin  podporuje v cnou argumentaci  usm rňuje vytvá ení p íjemné a tvůrčí atmosféry v pracovní skupin  podporuje sout živost a zdravou touhu po úsp chu Kompetence pracovní: Učitel  rozvíjí u žáků efektivní organizování a plánování vlastní práce, stejn jako práce v kolektivu  vyžaduje od žáků zodpov dný p ístup k zadaným úkolům a projektům a jejich včasné a kvalitní spln ní

28


6

5.5 Informatika 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0




Počet vyučovacích hodin za týden 4. ročník 5. ročník 6. ročník 0 1 1 Povinný Povinný



9. ročník 0

4

Informatika Informační a komunikační technologie Vzd lávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje žákům dosáhnout určité úrovn informační gramotnosti – získat základní dovedností v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve sv t informací, tvo iv s nimi pracovat a využívat je v praktickém život . Získané dovednosti by m ly žákům pomoci v uplatn ní na trhu práce. P edm t informatika se učí v 5. – 8. ročníku 1 hodinu týdn (z toho jsou v 7. a 8. ročníku čerpány disponibilní hodiny). Výuka probíhá v počítačových učebnách vybavených různými programy pot ebnými k práci s textem, tabulkami, grafikou. Žáci mají k dispozici dataprojektor, scanner a jiná p ídavná za ízení. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci dovednosti a znalosti získávali výhradn na základ individuální nebo maximáln dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi a používaným softwarem. Žáci provád jí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností z oblasti práce s ICT technologiemi výhradn uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohli dále rozvíjet na st edním stupni vzd lávání. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi, které mu umožní ICT technologie v budoucnosti cílev dom využívat p i učení a pozd ji též p i organizaci svého života. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným p edpokladem pro uplatn ní na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

 

Informační a komunikační technologie

Matematika Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  vybírá vhodné způsoby a metody  za azuje práci s jazykovými p íručkami a slovníky

29


6 Informatika

  

v nuje se dovednosti autokorekce chyb vede žáky k práci s informacemi p i zpracovávání získaných informací učí žáky t ídit a rozlišovat podstatné od nepodstatného, navrhovat různé způsoby ešení, vyvozovat konečné záv ry, o vzniklých problémech hovo it  umožňuje žákům p i vyhodnocování informace porovnávat s poznatky z v tšího množství alternativních informačních zdrojů a dosahovat tak v tší v rohodnosti vyhledávaných informací  postupn vede žáky k p esnému vyjad ování, ovládnutí a užívání jazyka informatiky  využíváním výpočetní techniky, aplikačního i výukového software vede žáky ke zvýšení efektivnosti učení a racionáln jší organizaci práce  nechává žáky vysv tlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na n a p emýšlet o praktickém využití  upozorňuje žáky na využití informací v různých oblastech lidské činnosti  vede žáky k sebehodnocení, aby si každý uv domoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vy ešit, co si dokáže samostatn ov it  učí žáky tvo iv využívat softwarové a hardwarové prost edky p i prezentaci výsledků své práce Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáka k samostatnému ešení daného problému  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku  p edkládá modelové situace a vede žáka k jejich optimálnímu ešení s využitím kreativity  umožňuje žákům vyhledávání nových informací  vede k uv dom ní si zodpov dnosti za svá rozhodnutí  p edkládá modelové situace a vede žáky k jejich optimálnímu ešení  učí žáky rozebrat daný problém, hovo it o n m, navrhnout a vyzkoušet různé možnosti ešení  učí žáky nevzdávat se p i prvním nezdaru, hledat pomoc v manuálech a uživatelských p íručkách, ve spolupráci se spolužákem, učitelem, rodiči  umožňuje žákům obhajovat své ešení a prezentace výsledků své práce Kompetence komunikativní: Učitel  nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro komunikaci s okolním sv tem  vede žáky k užívání správných termínů, poznávání správného jazyka informatiky 30


6 Informatika



umožňuje žákům porovnávat výsledky své práce s výsledky práce svých spolužáků, poučit se od druhých, naslouchat up esn ní učitele  učí žáky obhajovat výsledky své práce, v cn argumentovat, naslouchat up esn ní učitele Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům, ale i k žákům s poruchami učení  vnáší p átelskou atmosféru do procesu výuky  vede žáky ke spoluvytvá ení a dodržování daných pravidel  posiluje sebedův ru žáka  umožňuje žákům diskutovat p i ešení úkolů  vede žáky k ohleduplnosti a uznání práce druhých, k poskytování rady a pomoci druhým Kompetence občanské: Učitel  klade důraz na respektování práv k duševnímu vlastnictví p i používání SW  rozvíjí dův ru žáků ve vlastní schopnosti a možnosti p i ovládnuti informačních technologií  vede žáky k sebekontrole, soustavnosti, systematičnosti a p esnosti  podporuje tvo ivou činnost žáků Kompetence pracovní: Učitel  rozvíjí u žáka smysl pro povinnost  vede k dodržování zásad bezpečnosti a znalosti zdravotních rizik s dlouhodobým užíváním výpočetní techniky  vede k udržování po ádku na pracovišti  vede žáky k bezpečnému a účinnému užívání výpočetní techniky včetn p ídavných periferií  vede žáky k dodržování stanovených pravidel pro práce s výpočetní technikou, návodů pro práci s p ídavnými za ízeními a instalačních postupů pro instalaci SW dodaných výrobci  užíváním různých verzí programů a prací na různých počítačích rozvíjí u žáků schopnost se bez problémů adaptovat na zm n né nebo nové pracovní podmínky

31


6

5.6 Prvouka 1. ročník 2 Povinný






8. ročník 0

9. ročník 0

7

Prvouka Člov k a jeho sv t Prvouka je p edm t, ve kterém žák poznává p írodu, lidi a v ci ve svém okolí. Je vyučován v 1. – 2. ročníku 2 hodiny týdn , ve 3. ročníku 3 hodiny týdn (z toho je čerpána 1 hodina disponibilní). Cíle jsou naplňovány prost ednictvím využívání vlastních zkušeností žáků. Učitel ídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základ vlastních činností a p ímého pozorování. Žáci mohou různé v ci a jevy pozorovat nap . p i ízených činnostech, na vycházkách, p i pokusech, p i zacházení s různými nástroji a p edm ty. Průb žn a v souvislosti s různými vyučovacími p edm ty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjišt ní a objevování zaznamenávali různými způsoby, tj. výtvarn i písemn . P i výuce využíváme co nejvíce regionálních p írodních i společenských jevů. Žák se učí: - o rozmanitých podmínkách života na Zemi, - zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich a vyvozovat záv ry, - hledat možnosti k zlepšení životního prost edí a k ochran p írody; - upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učí se vzájemné toleranci, snášenlivosti a úct k lidem, - základní pravidla bezpečného chování v silničním provozu a p i hrách a trávení volného času - pojmenovat části lidského t la a dodržuje základní hygienické návyky, - poznávat podstatu zdraví a p íčiny jeho ohrožení, vzniku nemocí, úrazů a jejich p edcházení - poznávat zásady zdravého životního stylu, znát p íčiny ohrožení zdraví, vzniku nemocí a úrazů, - účinn p edcházet všem rizikovým faktorům ohrožujícím zdraví, - uplatňovat účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimo ádné události, - osvojovat jednoduché způsoby odmítání návykových látek; - získávat postupn základní p ehled o České republice. Charakteristické pro výuku prvouky je její prolínání s učivem ostatních p edm tů. Práv toto prolínání témat dává

32

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho realizaci) Integrace p edm tů Mezip edm tové vztahy

6

Prvouka možnost vytvá ení mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem d tí. Výuku prvouky vhodn doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy, vycházky, exkurze atp.

  

Člov k a jeho sv t

P írodov da Vlastiv da Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  využívá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku,  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice, pracovních listů,  vede k využívání vlastních zkušeností. Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáka k samostatnému ešení daného problému, napomáhá mu hledat další ešení,  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku,  vede žáky k ešení problémových situací ve škole i mimo ni,  vede žáky k zodpov dnosti za svá rozhodnutí. Kompetence komunikativní: Učitel  nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro získávání znalostí a v domostí,  za azuje diskuse o poznatcích. Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky. Kompetence občanské: Učitel  vede k toleranci k jednotlivci, jiným národům, národnostním menšinám,  podporuje u žáků projevování pozitivních postojů k našim tradicím, k ochran kulturního a historického d dictví.

33


6

Název p edm tu Prvouka Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence pracovní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  kontroluje samostatné práce d tí,  seznamuje žáky s pracovními postupy naších p edků,  vede žáky k dodržování zásad bezpečnosti a k ochran svého zdraví a zdraví druhých.

34


6

5.7 P írodov da 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0




8. ročník 0

9. ročník 0

4

P írodov da Člov k a jeho sv t Žáci poznávají p írodu, prohlubují si znalosti, které získali v prvouce a dalších p edm tech. Setkávají se jak s obecnými pojmy, tak s činnostním učením, které si prakticky zkouší v různých pokusech a pozorování. P edm t p írodov da je vyučován ve4. – 5. ročníku 2 hodiny týdn (z toho je v každém ročníku čerpána jedna hodina z hodin disponibilních). Cíle jsou naplňovány prost ednictvím využívání vlastních zkušeností žáků. Učitel ídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základ vlastních činností a p ímého pozorování. Žáci mohou různé v ci a jevy pozorovat nap . p i ízených činnostech, na vycházkách, p i pokusech, p i zacházení s různými nástroji a p edm ty. Také vyhledávají a zpracovávají informace. Průb žn a v souvislosti s různými vyučovacími p edm ty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjišt ní a objevování zaznamenávali různými způsoby, tj. výtvarn i písemn . P i výuce využíváme co nejvíce regionálních p írodních i společenských jevů. Žák se učí: - o rozmanitých podmínkách života na Zemi, - zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich a vyvozovat záv ry, - hledat možnosti k zlepšení životního prost edí a k ochran p írody; - upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učí se vzájemné toleranci, snášenlivosti a úct k lidem, - základní pravidla bezpečného chování v provozu; - pojmenovat části lidského t la a seznámí se se základy sexuální výchovy, - poznávat podstaty zdraví a p íčiny jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů jejich p edcházení - uplatňovat účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimo ádné události, - osvojovat způsoby odmítání návykových látek; - chápat Zemi jako součást vesmíru. - utvá et pozitivní občanské postoje a rozvíjet v domí k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu

35



6

P írodov da - p ijímat hodnoty, na nichž je současná Evropa budována, včetn kolektivní obrany - poznat úkoly činnosti armády a možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života - poznat základní lidská práva, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupci - poznávat veličiny (délka, hmotnost, teplota, časě - o lidských výtvorech a jejich uplatn ní v b žném život Charakteristické pro výuku p írodov dy je její prolínání s učivem ostatních p edm tů. Práv toto prolínání témat dává možnost vytvá ení mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem d tí. Výuku p írodov dy vhodn doplňují obrazy, filmy, vycházky, exkurze atp.

 

Člov k a jeho sv t

Prvouka Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  využívá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku,  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice, pracovních listů,  vede k využívání vlastních zkušeností. Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáka k samostatnému ešení daného problému, napomáhá mu hledat další ešení,  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku,  vede žáky k ešení problémových situací ve škole i mimo ni,  vede žáky k zodpov dnosti za svá rozhodnutí. Kompetence komunikativní: Učitel  nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro získávání znalostí a v domostí,  za azuje diskuse o poznatcích. Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky. Kompetence občanské:

36


6

Název p edm tu P írodov da Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé  vede k toleranci k jednotlivci, jiným národům, národnostním menšinám, cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  podporuje u žáků projevování pozitivních postojů k našim tradicím, k ochran kulturního a historického d dictví. Kompetence pracovní: Učitel  kontroluje samostatné práce d tí,  seznamuje žáky s pracovními postupy naších p edků,  vede žáky k dodržování zásad bezpečnosti a k ochran svého zdraví a zdraví druhých.

37


6

5.8 Vlastiv da 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0




8. ročník 0

9. ročník 0

4

Vlastiv da

Člov k a jeho sv t Vlastiv da se realizuje ve vzd lávacím oboru Člov k a jeho sv t, ve vyučovacím p edm tu Vlastiv da. Vzd lávací obsah je rozd len na 5 tematických okruhů, ve vlastiv d se realizují 3: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas. Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu P edm t vlastiv da je vyučován ve 4. – 5. ročníku 2 hodiny týdn . (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho Cíle jsou naplňovány prost ednictvím využívání vlastních zkušeností žáků, získáváním a t íd ním informací. Učitel ídí realizaci) vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základ vlastních činností a p ímého pozorování Ěnap . práce s mapou, časovou osou). Žáci pracují s informacemi různých zdrojů. P i výuce využíváme co nejvíce poznatků z regionu. Žák se učí: - získávat postupn základní p ehled o České republice a Evrop , - poznávat charakteristiky regionů České republiky, - o významných etapách našich národních d jin; - utvá et pozitivní občanské postoje a rozvíjet v domí k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu - poznávat hodnoty, na nichž je současná Evropa budována (EU), včetn kolektivní obrany - poznat úkoly činnosti armády a možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života - poznat základní lidská práva, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupci - hledat možnosti k zlepšení životního prost edí a k ochran p írody, rozeznávat chrán ná území - o základních principech demokratického státu a občanské společnosti Charakteristické pro výuku vlastiv dy je její prolínání s učivem ostatních p edm tů. Práv toto prolínání témat dává možnost vytvá ení mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem d tí. Výuku vlastiv dy vhodn doplňují obrazy, prezentace, filmy, vycházky, exkurze atp. Integrace p edm tů  Člov k a jeho sv t Mezip edm tové vztahy

 

Prvouka Hudební výchova

38


6

Název p edm tu Vlastiv da Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  využívá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku,  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnice, pracovních listů,  vede k využívání vlastních zkušeností. Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáka k samostatnému ešení daného problému, napomáhá mu hledat další ešení,  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností a z vlastního úsudku,  vede žáky k ešení problémových situací ve škole i mimo ni,  vede žáky k zodpov dnosti za svá rozhodnutí. Kompetence komunikativní: Učitel  nabízí žákům využívání informační a komunikační technologie pro získávání znalostí a v domostí,  za azuje diskuse o poznatcích. Kompetence sociální a personální: Učitel  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky. Kompetence občanské: Učitel  vede k toleranci k jednotlivci, jiným národům, národnostním menšinám,  podporuje u žáků projevování pozitivních postojů k našim tradicím, k ochran kulturního a historického d dictví. Kompetence pracovní: Učitel  kontroluje samostatné práce d tí,  seznamuje žáky s pracovními postupy naších p edků,  vede žáky k dodržování zásad bezpečnosti a k ochran svého zdraví a zdraví druhých.

39


6

5.9 D jepis 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0


Integrace p edm tů

Počet vyučovacích hodin za týden 4. ročník 5. ročník 6. ročník 0 0 2 Povinný




8

D jepis Člov k a společnost D jepis jako společenskov dní obor p ispívá k rozumovému, citovému, etickému a estetickému vzd lávání žáků. D jepis se vyučuje v 6. – 9. ročníku 2 hodiny týdn (z toho je v 8. ročníku čerpána jedna disponibilní hodina). P ináší základní poznatky o konání člov ka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického v domí jedince a uchování kontinuity historické pam ti a p edevším historické zkušenosti. Důraz je kladen na d jiny 19. a 20. století, kde leží ko eny v tšiny současných společenských jevů. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prost ednictvím za azování d jin regionu. P edm t d jepis rozvíjí klíčové kompetence tím, že vede žáka k: rozvíjení zájmů o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství vytvá ení schopností využívat jako zdroj informací různorodé verbální a neverbální texty společenského charakteru úct k vlastnímu národu i jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem uplatňování vhodných prost edků komunikace pro vyjád ení vlastních myšlenek, citů, názorů i postojů k obhajob vlastních práv Základní nám ty pro vycházky a exkurze: 6. ročník: Anthropos 7. ročník: Moravské muzeum (stálá expozice Slované) vycházka do historického jádra m sta - (gotika + renesance) 8. ročník: vycházka do historického jádra m sta - (barokní památky, významné osobnosti) 9. ročník: Technické muzeum Špilberk – kasematy



D jepis

40

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Mezip edm tové vztahy

6 D jepis

  

Výtvarná výchova Výchova k občanství Humanitní seminá Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vytvá í návyky k samostatnému učení  problémovými otázkami vede žáky k zájmu o učivo a podn cuje jeho ochotu v novat se dalšímu Ěpodrobn jšímuě studiu  vede žáky k samostatnosti a kritickému sebehodnocení  klade důraz na pozitivní motivaci Kompetence k ešení problémů: Učitel  vhodnými otázkami vede žáka k pochopení problémů, k p emýšlení o nesrovnalostech a jejich p íčinách  vede žáka k aplikaci osv dčených postupů p i ešení podobných nebo nových problémových situací  zadáváním tematických úkolů vede žáka k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů  vede žáka k samostatnému zvládnutí práce s texty různého zam ení  podporuje účast v sout žích Kompetence komunikativní: Učitel  sleduje, aby žák vyjad oval své myšlenky a názory v logickém sledu a výstižn  podn cuje zapojování žáků do diskuse, kde obhajují svůj názor a vhodn argumentují  klade důraz na využívání informačních a komunikativních prost edků pro získání dalších v domostí  vede žáka k získávání sebedův ry p i vystupování p ed t ídou a ke kultivovanému projevu Kompetence sociální a personální: Učitel  klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům, ale i k žákům s poruchami učení  klade důraz na p íjemnou atmosféru ve t íd , která - na základ ohleduplnosti p i jednání s druhými lidmi - p ispívá k upevňování dobrých vztahů ve t íd mezi žáky  pozitivní motivací zvyšuje sebedův ru žáků

41


6

Název p edm tu D jepis Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence občanské: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky k uv dom ní si významu České republiky v rámci EU  podporuje poznávání odlišností ve způsobu života lidí jiných zemí a jejich odlišných kulturních tradic  na základ historických souvislostí vede žáka k pochopení základních principů, na nichž spočívají zákony a společenské normy  klade důraz na respekt a ochranu našich tradic, kulturního a historického d dictví  podporuje pozitivní postoj žáků k um leckým dílům, jejich smysl pro kulturu a tvo ivost  na základ historického vývoje klade důraz na základní ekologické souvislosti a současné environmentální problémy

42


6

5.10 Výchova k občanství 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0







4

Výchova k občanství Člov k a společnost Výchova k občanství seznamuje žáky se vztahy v rodin a sociálních skupinách, s hospodá ským životem, činností důležitých politických institucí a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat morální principy, pravidla společenského soužití, chování a jednání s jejich možnými důsledky. Rozvíjí občanské a právní v domí žáků. P edm t výchova k občanství se na II. stupni učí v 6. – 9. ročníku 1 hodinu týdn . Poskytuje žákům znalosti a dovednosti pot ebné pro jejich aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Dále se zam uje na utvá ení pozitivních občanských postojů, rozvíjí v domí náležitosti k evropské civilizaci a kultu e, podporuje hodnoty, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Součástí tohoto p edm tu je také prevence negativních postojů a jevů ve společnosti, problematice korupčního jednání spojené s politickým a společenským d ním, výchova k toleranci a respektování lidských práv. Také p ispívá k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování p i b žných rizikových situacích i p i mimo ádných událostech. Rozvíjí orientaci žáků ve sv t financí a p ibližuje jim úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetn činností armády, zajišt ní obrany státu, účasti ČR v zahraničních misích a v jednotlivých mezinárodních organizacích, ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Cílem výchovy k občanství je formovat dovednosti a postoje důležité pro aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy, nacházet vhodná ešení a vyvozovat záv ry, aplikovat je v reálných životních situacích. Učí se sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí, seznamují se vztahy v lidských společenstvích, s činností důležitých politických institucí a orgánů, s hospodá ským životem. Žáci jsou vedeni k respektování a uplatňování pravidel společenského soužití, k odpov dnosti za své jednání, názory a chování. Dále se také učí orientaci problematice pen z a cen, k odpov dnému spravování osobního či rodinného rozpočtu s ohledem na m nící se životní situaci.

43



6

Výchova k občanství Výuka probíhá v kmenových t ídách, počítačové učebn anebo p i n kterých výchovných či vzd lávacích akcích mimo školu. Škola pravideln po ádá pro žáky zájezdy do zahraničí, kde mají možnost si nejen procvičit své jazykové znalosti, ale také se seznamovat s jinými kulturami, tradicemi, zvyky a poznávat tak blíže život v Evrop . Škola je zapojena do projektů mezinárodní spolupráce, jako nap ., eTwinning. V rámci projektu Sokrates žáci zpracovávají různé práce, nap . seznamují evropské partnery s našimi kulturními tradicemi anebo poznávají kulturu našich partnerů.

    

Výchova k občanství

Výtvarná výchova D jepis Osobnostní a sociální výchova Výchova ke zdraví Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  rozvíjí zájem žáků o současné d tí a s ním související problémy  vede žáky k diskusi na daná témata a utvá ení správných názorů  používá vhodné učební pomůcky a audiovizuální techniku  p edkládá dostatek informačních zdrojů z učebnic, časopisů, využívá možností internetu  vede žáky k samostatnému učení a sebehodnocení Kompetence k ešení problémů: Učitel:  pozitivn motivuje žáky  vede žáky k ešení navozených problémových situací, usm rňuje žáky p i hledání vhodných ešení  dbá na formulaci názorů a postojů u žáků  umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů Kompetence komunikativní: Učitel:  dbá na kultivovaný ústní i písemný projev žáků  vede žáky k naslouchání druhým, porozum ní, k určitým pravidlům p i diskusi  dává žákům prostor pro využití informačních a komunikačních prost edků a technologií pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním sv tem

44


6

Název p edm tu Výchova k občanství Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy  vede žáky k vzájemnému respektu a ohleduplnosti uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků Kompetence sociální a personální: Učitel:  umožňuje žákům pracovat v týmu  klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky  posiluje sebedův ru žáků a jejich rozvoj  uplatňuje individuální p ístup k žákům s poruchami učení a žákům talentovaným Kompetence občanské: Učitel:  vede žáky k pln ní jejich povinností a uv domování si jejich práv  vede k zodpov dnému rozhodování, k poskytnutí pomoci v p ípad pot eby  vede žáky k uplatňování aktivního p ístupu k ochran zdraví, života, majetku p i b žných, rizikových i mimo ádných událostech i poznávání otázek obrany státu  vede žáky k orientaci v problematice pen z a cen a k odpov dnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na m nící se životní situaci Kompetence pracovní: Učitel:  rozvíjí smysl pro povinnost  vede k zodpov dnému rozhodování o budoucí profesi

45


6

5.11 Seminá e 5.11.1 P írodov dný seminá 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0



Celkem 7. ročník 2 Volitelný

8. ročník 0

9. ročník 0

2

P írodov dný seminá P írodov dný seminá je p edm tem poskytujícím žákům p íležitosti k dalšímu rozvoji p irozeného zájmu o p írodu jako celek zábavnými a netradičními způsoby nad rámec b žné výuky p írodov dných p edm tů. P írodov dný seminá se vyučuje v 7. ročníku jako povinn volitelný p edm t a má dotaci 2 hodiny týdn . P edm t je zam en na komplexní rozši ování a prohlubování vzd lávacího oboru Člov k a p íroda. Klade důraz na prožitkové poznávání p írody Ěsimulační hry, p írodov dné vycházky, práce s p írodninami, vlastní badatelská práce). Výuka se zam uje na ochranu životního prost edí a zdravý životní styl, na budování a rozvíjení pozitivního vztahu k p írod a vytvá ení postojů, které jsou v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Výuka probíhá ve kmenové učebn , v počítačové učebn , p i simulačních hrách na chodb školy, ale hlavn v p írodním prost edí. Žáci se v nují p írodov dným aktivitám na lokální i globální úrovni. Zabývají se i problematikou sociální (rozvojové x rozvinuté zem , problémy chudoby, hladu, nedostatek pitné vody, chyb jící vzd lání, vliv globalizace…ě. Učitel rozvíjí pozitivní postoje žáků k různým formám rozvojové pomoci a aktivnímu zapojení do různých rozvojových aktivit programů. V zimním období jsou za azeny laboratorní práce v nované pozorování a pokusům, jejich provád ní, m ení a vyhodnocování výsledků. Výuka probíhá p edevším projektovou formou. Žáci spolupracují na různých environmentálních či rozvojových projektech a úkolech, účastní se programů a výstav, které jsou zrovna v nabídce. Bude uskutečňována občasná spolupráce s Lipkou, Rezekvítkem, p írodov dnou stanicí Kamenačky a ZOO Brno, Společností pro Fair Trade. Formy výuky: p írodov dné vycházky badatelská činnost krátkodobé projekty skupinová práce prožitkové hry

46

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Mezip edm tové vztahy

6 P írodov dný seminá

 

P írodopis Zem pis Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky ke zkoumání p írody a p írodních souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, experiment), i různých metod racionálního uvažování  pomáhá žákovi porozum t souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem p írodního a životního prost edí  vede žáky k aktivnímu vyhledávání informací, práci s učebním textem, odbornými články, s odbornou literaturou, encyklopediemi, internetem  vytvá í žákovi podmínky pro samostatné pozorování a experimenty, učí žáka získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich záv ry pro využití v budoucnosti  umožňuje každému žákovi zažít úsp ch  hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok  používá často kladné hodnocení, které podporuje motivaci žáka pro další spolupráci s ostatními Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáky k samostatnosti a k dovednosti si zorganizovat vlastní činnost  učí žáky nevzdávat se p i prvním nezdaru, hledat pomoc ve spolupráci se spolužákem, učitelem  umožňuje žákovi samostatn či v týmech pozorovat, experimentovat, samostatn ešit problémy  motivuje žáka k vyhledávání informací vhodných k ešení problémů, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívat získané v domosti a dovednosti k objevování různých variant ešení problémů  vede žáka k samostatnému ešení problémů, volb vhodných způsobů ešení, sledování vlastního pokroku p i zdolávání problémů, k aplikaci osv dčených postupů p i ešení obdobných nebo nových problémových situací Kompetence komunikativní: Učitel  vytvá í vhodné podmínky pro komunikační dovednosti, spolupráci, práci v týmu, vlastní úsudek, iniciativu a zodpov dnost  dohlíží na dodržování etiky komunikace Ěv cnost, naslouchání, prostor a pro různé názory, respektování originálních, nezda ených aj. názorůě

47


6 P írodov dný seminá

 

učí žáky dodržovat vžité konvence a pravidla komunikace vede žáky k formulaci myšlenek a názorů, rozvíjí diskuzi, obhajobu názorů a vhodnou argumentaci Kompetence sociální a personální: Učitel  uplatňuje skupinovou práci – zapojují se všichni členové skupiny  dodává žákům sebedův ru  organizuje výuku takovým způsobem, aby probíhala bez situací nerovností a ponížení  navozuje p íjemnou atmosféru v týmu na základ ohleduplnosti a úcty p i jednání s druhými lidmi, p ispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, podn cuje žáka v p ípad pot eby poskytnout pomoc nebo o ni požádat  učí žáky hodnotit svou práci i práci ostatních  vede žáky k dodržování pravidel bezpečného a ohleduplného chování v p írod Kompetence občanské: Učitel  vede žáky k zapojování do aktivit sm ujících k šetrnému chování k p írodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí  vytvá í atmosféru demokracie a p átelství  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování Kompetence pracovní: Učitel  vede žáky k prezentaci výsledků vlastní práce a práce skupiny  za azuje do výuky praktická cvičení v ešení navozených situací  umožňuje žákům používat bezpečné a účinné materiály a vybavení  vyžaduje pln ní povinností a závazků, schopnost adaptace žáka na zm n né nebo nové pracovní podmínky

48


6

5.11.2 Humanitní seminá 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0



Mezip edm tové vztahy

Celkem 7. ročník 2 Volitelný

8. ročník 0

9. ročník 0

2

Humanitní seminá Cílem p edm tu je rozší it poznatky o konání člov ka v minulosti, získané v hodinách d jepisu, a zvýšit zájem žáků o historii svého národa a p edevším m sta, ve kterém žijí. Humanitní seminá se vyučuje v 7. ročníku jako povinn volitelný p edm t, má dotaci 2 hodiny týdn . Do rozvrhu může být začlen n také formou dvouhodinového bloku. Výuka probíhá v učebnách Ěnap . PC učebn , kde si žáci mají možnost vyhledávat informace a fotografie k p íprav prezentací, v učebn s interaktivní tabulí, kde žáci prezentují …ě. Součástí jsou rovn ž exkurze a návšt vy výstav. Cílem p edm tu je prohloubit znalosti o historii a kultu e našeho m sta, kraje, národa i celého sv ta, naučit žáky samostatn pracovat s dostupnými prameny a získané informace ut ídit, verifikovat a interpretovat. Žáci si rozší í znalosti, a díky tomu jsou schopni lépe zhodnotit významné události v našich d jinách a uv domit si širší souvislosti. P edm t vede žáka k:  rozvíjení zájmu o současnost a minulost svého regionu, vlastního národa i jiných kulturních společenství  vytvá ení schopností využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského charakteru, t ídit je a interpretovat  k uplatňování vhodných prost edků komunikace pro vyjád ení vlastních myšlenek, citů, názorů i postojů  používání dostupné audio a video techniky  úct k vlastnímu národu i jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem

 

D jepis Výtvarná výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáka k t íd ní informací a volb různých postupů a ešení  klade důraz na propojování získaných poznatků do širších celků 49


6

Název p edm tu Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy  vede žáka k samostatnému pozorování uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Kompetence k ešení problémů: cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků Učitel

Humanitní seminá

  

vhodnými otázkami vede žáka k nalézání souvislostí, vyhledávání pot ebných informací a práci s nimi klade důraz na kritické myšlení a schopnost obhájit svá rozhodnutí podporuje žáka v promyšlení a naplánování způsobů ešení problému a um ní samostatn nalézt ešení motivuje žáky k samostatnému ešení daného problému Kompetence komunikativní: Učitel  podn cuje žáka k formulaci a souvislému a kultivovanému vyjád ení svých myšlenek a názorů  vede žáka k naslouchání promluv druhých lidí a vhodných reakcí na n  klade důraz na využívání vhodné technologie ke komunikaci  sleduje, aby žák pracoval s různými typy textů, obrazovými materiály a záznamy Kompetence sociální a personální: Učitel  podporuje spolupráci v týmu, vzájemné naslouchání si a pomoc  vede žáky k respektování odlišných hledisek  klade důraz na upevn ní dobrých mezilidských vztahů  vede žáka k hodnocení své práce i práce ostatních Kompetence občanské: Učitel  podporuje žáka v empatickém jednání a uv dom ní si povinnosti postavit se násilí a bezpráví  klade důraz na chápání a respektování tradic, zákonů a společenských norem  vede žáka k zodpov dnému rozhodování podle dané situace  motivuje žáka k ochran našeho kulturního a historického d dictví Kompetence pracovní: Učitel  sleduje efektivitu žáka p i organizování vlastní práce a práce druhých  vede žáka ke správnému způsobu používání techniky a vybavení  klade důraz na dodržování vymezených pravidel

50


6

5.12 Fyzika 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0






7

Fyzika Člov k a p íroda P edm t fyzika vede žáky ke zkoumání p írody a jejich zákonitostí, učí je pozorovat, experimentovat a m it. Vyučovací p edm t fyzika se na II. stupni učí v 8. ročníku 1 hodinu týdn , v 6., 7. a 9. ročníku 2 hodiny týdn (z toho je v 6. ročníku čerpána 1 hodina z disponibilní dotace). Fyzika pat í do komplexu vyučovacích p edm tů ze vzd lávací oblasti Člov k a p íroda, který vede žáky k poznání p írody jako systému, sm uje k poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí. Vede žáky k získávání a využívání osvojených poznatků a dovedností p i ešení fyzikálních problémů a úloh, p i objasňování podstaty fyzikálních jevů jak v p írod , denním život , tak i v technické oblasti. Rozvíjí experimentální stránku dovedností, sm uje k vytvá ení otev eného myšlení a logického uvažování. Učí žáky osvojovat si základní fyzikální pojmy a odbornou terminologii. Ve výuce se užívají formy a metody práce podle charakteru učiva a vzd lávacího cíle. výkladová hodina – kmenová učebna frontální výuka s demonstračními pomůckami – odborná učebna výukové programy – Interaktivní tabule skupinové práce samostatné pozorování exkurze Laboratorní ád fyziky je součástí vybavení odborné učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné.

Integrace p edm tů



Fyzika

Mezip edm tové vztahy

  

Matematika Chemie P írodopis

51


6

Název p edm tu Fyzika Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  učí žáka vyhledávat, t ídit a zpracovávat pot ebné informace  vede žáka k hledání souvislostí mezi získanými daty  vede žáka k experimentování a pozorování, porovnávání získaných výsledků a k vyvození záv rů  sm uje žáka k používání odborné terminologie Kompetence k ešení problémů: Učitel  zadává žákům úkoly s v tším počtem možných ešení  učí rozvíjet schopnosti, objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty ešení  podporuje samostatnost a tvo ivost p i experimentování a m ení Kompetence komunikativní: Učitel  vede k p esnému a logicky uspo ádanému vyjad ování svých myšlenek v písemné i mluvené podob  učí žáky komunikovat mezi sebou navzájem a respektovat názory druhých  vede žáky k otev enému vyjad ování svých názorů založených na logické argumentaci Kompetence sociální a personální: Učitel  využívá skupinového vyučování ke spolupráci žáků p i ešení problémů, podporuje vzájemnou pomoc mezi žáky  učí žáky kriticky hodnotit práci vlastní i ostatních  dodává žákům sebedův ru a podle pot eby žákům v práci pomáhá Kompetence občanské: Učitel  vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou a zachováním životního prost edí  dbá na dodržování pravidel v odborné učebn  vede žáky k možnosti poznání rozvoje a zneužití fyziky Kompetence pracovní: Učitel  vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci  učí žáky základním pracovním návykům – zorganizování práce, navržení postupu, časové rozvržení  vede žáky k zodpov dnosti za sv ené pracovní pomůcky

52


6

5.13 Chemie 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0







4

Chemie Člov k a p íroda Chemie p ináší základní poznatky o struktu e a vlastnostech látek. Umožňuje žákům s využitím různých metod, experimentů a m ení porozum t procesům probíhajících v p írod . Odhaluje podstatné souvislosti mezi stavem p írody a lidskou činností a vlivy lidské činnosti na stav životního prost edí a na lidské zdraví. P edm t je vyučován jako samostatný p edm t v 8. a 9. ročníku, v časové dotaci 2 hodiny týdn , a to v odborné učebn nebo v kmenových učebnách. Výuka má experimentální charakter a je zam ena: - na rozvoj zájmu žáků o zkoumání p írodních jevů a zákonitostí - na získávání základních chemických znalostí a dovedností a jejich uplatňování a využívání v b žném život - na hledání souvislostí a ešení problémů spojených s poznáváním p írody - na pochopení a využívání současných technologií K tomu využíváme p edevším demonstrační pokusy, nácvik jednoduchých laboratorních technik a postupů Ěprost ednictvím laboratorních prací), videoprogramy, práci ve skupinách, projekty dle aktuálních možností, exkurze apod. V p edm tu je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce s chemikáliemi a nebezpečnými látkami v souladu s platnou legislativou. Toto téma Ěvčetn poskytování 1. pomoci) prolíná výukou chemie po celé dva roky. P edm t chemie je úzce spjat s ostatními p edm ty vzd lávací oblasti Člov k a p íroda, nap .: F – Vlastnosti látek, Atom; Z – Zdroje nerostných surovin; P – Fotosyntéza; M – Chemické výpočty.

  

Chemie Fyzika Matematika

53


6

Název p edm tu Chemie Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen Učitel utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  podporuje u žáků sam. pozorování a experimentování za účelem zjišťování vlastností látek a podstaty jejich p em n  vede žáky k porovnávání výsledků a vyvozování záv rů, k hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysv tlení  vede žáky k používání chemické terminologie, značek a vzorců  vede žáky k vyhledávání a p edávání zajímavých informací s chemickou tematikou p edevším v souvislosti s b žným životem Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáky k samostatnému a logickému ešení problémů  dává žákům možnost volby různých způsobů ešení  klade důraz na aplikaci poznatků v praxi Kompetence komunikativní: Učitel  dbá na správnou formulaci a vyjad ování žáků  podn cuje žáky k argumentaci  vede žáky k využívání všech dostupných informačních médií Kompetence sociální a personální: Učitel  zadává úkoly, p i kterých žáci spolupracují  podporuje u žáků diskuzi Kompetence občanské: Učitel  vede žáky k šetrnému chování k p írod a životnímu prost edí  vede žáky k rozhodování se v zájmu ochrany zdraví  vede žáky k zodpov dnému chování v krizových situacích a ke schopnosti poskytnout účinnou pomoc Kompetence pracovní: Učitel  vede žáky bezpečnému používání materiálů, nástrojů a vybavení  vyžaduje dodržování vymezených pravidel a povinností (z hlediska ochrany svého zdraví, zdraví druhých i ochrany životního prost edíě

54


6

5.14 P írodopis 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0






7

P írodopis Člov k a p íroda P írodopis je p edm tem, jehož hlavním posláním je vzbudit v žácích lásku k p írod jako celku, úctu k její jedinečnosti a odpov dnost za její zachování pro další generace. P írodopis navazuje na p edm t prvouka z I. stupn . V 8. ročníku je vyučován 1 hodinu týdn , v 6., 7. a 9. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdn (z toho je v 9. ročníku čerpána 1 hodina z disponibilní dotace). Zahrnuje vzd lávací obsah vzd lávacího oboru P írodopis a část vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví. Výuka probíhá ve kmenových t ídách žáků. Hodiny se ned lí, pouze v p ípad laboratorních prací se pracuje obvykle s polovinou t ídy. Pro vyučování se rovn ž využívá učebna informatiky, zejména pro procvičení učiva s pomocí výukových programů. V učebn je také využíván dataprojektor pro demonstraci vzhledu, způsobu života a životního prost edí organismů; nejrůzn jší počítačové simulace a modely usnadňují pochopení procesů a souvislostí v p írod . Podle možností se n kolikrát v roce realizuje výuka v p írod , organizují se různé typy exkurzí a terénních cvičení, n kdy samostatn p ipravených vyučujícím, jindy je využíváno nabídky blízkých St edisek ekologické výchovy. Cílem p edm tu je poznávání p írodních zákonů pomocí vlastních prožitků a rozumového poznání, poznání p írody jako systému, jehož součásti jsou vzájemn propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Důraz je kladen na udržování rovnováhy pro existenci živých soustav i člov ka, včetn možných ohrožení plynoucích z p írodních procesů, lidské činnosti a zásahů člov ka do p írody. Ve svém vzd lávacím obsahu navazuje p ímo na oblast Člov k a jeho sv t. Dále je zapracován do oblastí Člov k a společnost, Člov k a p íroda a Člov k a zdraví. P evládajícími životními kompetencemi jsou kompetence k ešení problému, k učení, komunikativní a chápání zásadních ekologických problémů. Nejčast ji používané formy a metody výuky jsou: - pozorování - pokus - frontální výuka s modely a vzorky organismů, obrazovým materiálem, vzorky hornin a nerostů - skupinová práce s využitím pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu

55


6 P írodopis

- zábavné úkoly a referáty - terénní cvičení - poznávací exkurze - práce s informacemi

  

P írodopis

P írodov dný seminá Fyzika Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: Učitel uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky k práci s textem, s učebnicemi, encyklopediemi a jinými informačními zdroji, k vyhledávání informací, jejich pochopení a využití ve výuce  vede žáky k porozum ní textu různého charakteru (grafy, schémata, mapy) a k práci s nimi  umožňuje žákům zpracování témat podle vlastního výb ru s následnou prezentací, nap . formou referátů  zajišťuje žákům dostatek informací a doporučuje vhodnou literaturu k probíranému učivu  vede žáky k sebehodnocení  ve vhodných p ípadech umožňuje žákům realizovat vlastní nápady  zdůrazňuje využití učiva dané oblasti v praktickém život  umožňuje žákům zúčastnit se biologických olympiád Kompetence k ešení problémů: Učitel  umožňuje žákům samostatné pozorování jevů, experimentování a vyvozování záv rů  postupn zdokonaluje schopnost pracovat s informacemi ze všech možných zdrojů Ětišt ných, mluvených, mediálních, počítačovýchě  vede žáky k využívání svých individuálních schopností  aktivn eší s žáky probírané učivo a pomáhá jim p i práci s mikroskopem a lupou  vede žáky k porovnávání odborných názorů a vlastních praktických zkušeností  učí žáky samostatn a kriticky myslet, rozhodovat se a nést odpov dnost za důsledky svého rozhodnutí  pomáhá analyzovat problém a hledat vlastní možnosti ešení

56


6

Název p edm tu P írodopis Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence komunikativní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky k souvislému kultivovanému projevu  umožňuje žákům obhajovat svůj vlastní názor a vhodn argumentovat  vede žáky k tvo ivé komunikaci ve dvojici, v menší skupin  učí žáky naslouchat názoru jiných, um t p ijmout kritiku a poučit se z ní  zajišťuje besedu pro žáky a vede je k p esnému formulování otázek p i diskuzi  nabízí žákům dostatek možností k porozum ní textů a obrazových materiálů a jejich tvo ivému užívání  poskytuje žákům prostor k hodnocení vlastní práce Kompetence sociální a personální: Učitel  p i výuce používá mimo jiné i samostatnou nebo skupinovou práci (ve dvojici a v malé skupin ě  vede žáky k vzájemné pomoci p i učení  vede žáky k respektování pravidel práce v týmu  buduje u žáků pocit sebedův ry a zdravého sebev domí Kompetence občanské: Učitel  vede žáky ke správnému chování v p írod a dodržování zásad ochrany životního prost edí  umožňuje žákům uv domit si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni  všt puje žákům zásady domácí ekologie  nabízí žákům p íležitosti k prokázání praktických dovedností ochrany zdraví (první pomoc)  orientuje žáky k pochopení ekologických souvislostí a environmentálních problémů Kompetence pracovní: Učitel  vede žáky k pln ní povinností  zajišťuje p írodov dné exkurze  umožňuje žákům provád t jednoduchá pozorování a experimenty, a získané výsledky zpracovávat a vyhodnocovat  dbá na dodržování bezpečnostních zásad p i p íprav mikroskopických preparátů (práce s preparační jehlou a dalšími ostrými p edm tyě

57


6

5.15 Zem pis 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0






6

Zem pis Člov k a p íroda Zem pis je p edm tem, jež by m l žákům ukázat jedinečnost a krásu naší planety Zem , krajin blízkých i vzdálených, vzbudit v nich touhu poznávat je i její obyvatele a jednat s nimi vhodnými způsoby, v souladu s tamními zvyklostmi. P edm t zem pis navazuje z I. stupn na p edm t prvouka. Je vyučován v 8. a 9. ročníku 2 hodiny týdn (z toho v 9. ročníku je čerpána 1 disponibilní hodina), v 6. a 7. ročníku 1 hodinu týdn . Zahrnuje vzd lávací obsah vzd lávacího oboru zem pis, je zahrnut do vzd lávací oblasti Člov k a p íroda a navazuje na vzd lávací oblast Člov k a jeho sv t. Výuka celé t ídy probíhá ve kmenových t ídách žáků. Pro vyučování se rovn ž využívá učebna informatiky, zejména pro procvičení učiva s pomocí výukových programů. V učebn je také využíván dataprojektor pro demonstraci p írodních a sociálních podmínek života lidí na Zemi; nejrůzn jší počítačové simulace a modely usnadňují pochopení zejména fyzicko-geografických procesů na Zemi. Tento p edm t umožňuje žákům poznávat p írodní a socioekonomické podmínky nejen v nejbližším okolí a na území ČR, ale i v Evrop a ve sv t . P evládajícími životními kompetencemi jsou kompetence k ešení problémů, k učení a nemén podstatné místo zaujímá tvo ivost (podpora tvůrčí činnosti žáků p i učení a ešení problémůě. Vzd lávání v p edm tu sm uje k: - osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů - rozvíjení orientace v geografickém prost edí - získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací - podpo e trvalého zájmu o planetu Zemi Ěsv tadíly i oceány, jednotlivé regiony, samostatné objekty a jevy) - uv dom ní si lidské společnosti, jejího vlivu na krajinu Ěať už záporného nebo kladného) - uplatn ní zásad bezpečného chování a jednání p i mimo ádných událostech - uv dom ní si života lidí ve sv t i společnosti jako nedílné součásti životního způsobu moderního člov ka - rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování - aplikaci geografických poznatků v praktickém život

58



6

Zem pis - uv dom ní si vzájemného propojení s ostatními vyučovacími p edm ty Ěnap . matematika, p írodopis, fyzika, chemie, d jepis, český jazyk, cizí jazyk, rodinná a občanská výchova apod.) Nejčast ji využívané formy a metody výuky jsou: - frontální výuka s mapami, demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem, vzorky hornin a nerostů - skupinová práce s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu - zábavné úkoly a referáty - zem pisné vycházky s pozorováním - poznávací exkurze

 

Zem pis (Geografie)

P írodov dný seminá Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé ¨ cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků Učitel  vede žáky k práci s textem, s učebnicemi, encyklopediemi a jinými informačními zdroji, k vyhledávání informací, jejich pochopení a využití ve výuce  vede žáky k porozum ní textu různého charakteru (grafy, schémata, mapy) a k práci s nimi  umožňuje žákům zpracování témat podle vlastního výb ru s následnou prezentací, nap . formou referátů  vede žáky k sebehodnocení  zajistí žákům dostatek informací, doporučí vhodnou literaturu, umožní jim osvojení základní geografické terminologie  ve vhodných p ípadech umožňuje žákům realizovat vlastní nápady  zdůrazňuje využití učiva dané oblasti v praktickém život  vybírá vhodné cestopisné po ady, hodnotí jejich obsah a kvalitu s žáky  informuje žáky o zem pisných po adech, sout žích, umožňuje jim zúčastnit se zem pisných olympiád Kompetence k ešení problémů: Učitel  umožňuje žákům samostatné pozorování jevů, experimentování a vyvozování záv rů  postupn zdokonaluje schopnost pracovat s informacemi ze všech možných zdrojů Ětišt ných, mluvených, mediálních, počítačovýchě  vede žáky k využívání svých individuálních schopností  aktivn eší s žáky probírané učivo a pomáhá jim p i práci s atlasem, grafy…

59


6 Zem pis

  

vede žáky k porovnávání odborných názorů a vlastních praktických zkušeností učí žáky samostatn a kriticky myslet, rozhodovat se a nést odpov dnost za důsledky svého rozhodnutí pomáhá analyzovat problém a hledat vlastní možnosti ešení Kompetence komunikativní: Učitel  vede žáky k souvislému kultivovanému projevu  umožňuje žákům obhajovat svůj vlastní názor a vhodn argumentovat  vede žáky k tvo ivé komunikaci ve dvojici, v menší skupin  učí žáky naslouchat názoru jiných, um t p ijmout kritiku a poučit se z ní  zajišťuje besedu pro žáky a vede je k p esnému formulování otázek p i diskuzi  nabízí žákům dostatek možností k porozum ní textů a obrazových materiálů a jejich tvo ivému užívání  poskytuje žákům prostor k hodnocení vlastní práce Kompetence sociální a personální: Učitel  p i výuce používá mimo jiné i samostatnou nebo skupinovou práci (ve dvojici a v malé skupin ě  vede žáky k vzájemné pomoci p i učení  vede žáky k respektování pravidel práce v týmu  buduje u žáků pocit sebedův ry a zdravého sebev domí Kompetence občanské: Učitel  vede žáky ke správnému chování v p írod a dodržování zásad ochrany životního prost edí  orientuje žáky k pochopení ekologických souvislostí a environmentálních problémů  umožňuje žákům uv domit si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni  učí žáky respektovat p esv dčení a odlišnosti jiných lidí Kompetence pracovní: Učitel  zajišťuje zem pisné exkurze  umožňuje žákům provád t jednoduchá pozorování a experimenty, a získané výsledky zpracovávat a vyhodnocovat  vede žáky k pln ní povinností

60


6

5.16 Hudební výchova 1. ročník 1 Povinný









9

Hudební výchova Um ní a kultura Vzd lávací obor Hudební výchova je za azen do vzd lávací oblasti Um ní a kultura a umožňuje žákům jiné než racionální poznávání sv ta, p ináší um lecké osvojování sv ta s estetickým účinkem. Hudební výchova vytvá í u žáků kladný vztah k hudb , rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionáln prožít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební výchova rozvíjí p vecké i rytmické dovednosti žáků, celkovou hudebnost a vnímání krásy um ní v hudb . V 1. – 9. ročníku se vyučuje 1 hodinu týdn . Výuka probíhá v odborné učebn hudební výchovy, nebo v kmenových t ídách. Vzd lávání v tomto oboru sm uje k vnímání hudby jako důležité součásti života jedince a celé společnosti prost ednictvím vokálních, instrumentálních, hudebn pohybových, poslechových i jiných aktivit. Učí se chápat, že hudební jazyk je vlastn specifická forma komunikace. Žáci se učí orientaci v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti a minulosti i pochopení různorodé hudební kultury rozličných národů a národností. Hlavními složkami hudební výchovy jsou zp v a poslech hudby. T žišt m hudebn -výchovné práce je zp v. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí p vecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Učitel dbá individuálních zvláštností d tského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čist , lehce a bez k iku. Dále je t eba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze d tského hlasu. V hudební výchov je t eba st ídat činnosti tak, aby d ti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. Výb r písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. Současn s výcvikem p veckých dovedností rozvíjí zp v hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Smysl pro rytmus snadno a dob e rozvíjíme častým za azováním jednoduchých doprovodných nástrojů ke zp vu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebn -výchovné práci, nejvýrazn ji p i poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citov prožívat a soust edit se. P itom jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjad ovali a srovnávali své dojmy z poslechu hudebních skladeb. P i výuce hudební výchovy je t eba v novat pozornost hudebn nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zp vem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na d tské hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají d ti aktivními provozovateli hudby. Vztah žáků k hudb je podporován návšt vami

61


6

Hudební výchova koncertů, operních p edstavení, p ehlídek absolventů hudebních škol, účastí v hudebních a p veckých sout žích. P i všech t chto p íležitostech se zdokonalují poslechové dovednosti žáků, učí se kulturnímu chování i vystupování. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzd lávání - skupinové vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty.

   

Hudební výchova

Vlastiv da Výtvarná výchova Český jazyk Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  používá vhodné pomůcky  vede žáky k vyhledávání, shromažďování, t íd ní, porovnávání informací  k používání odborné terminologie  k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi  k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných p edm tů  stanovuje dílčí vzd lávací cíle v souladu s cíli vzd lávacího programu Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáky ke správným způsobům ešení problémů  s chybou žáka pracuje jako s p íležitostí, jak ukázat cestu ke správnému ešení Kompetence komunikativní: Učitel  klade důraz na vhodnou intonaci a tempo eči  vede k naslouchání druhému  nezdůrazňuje intonační nedostatky d tí  zadává úkoly, p i kterých žáci mohou spolupracovat  zajímá se o nám ty a názory žáků

62


6

Název p edm tu Hudební výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence sociální a personální: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidle práce v týmu  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům  vnáší p átelskou atmosféru do procesu výuky  posiluje sebedův ru žáka  podporuje žáka k návšt vám koncertů, hudebních p edstavení, p veckých sout ží  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování  umožňuje každému žákovi zažít úsp ch Kompetence občanské: Učitel  vytvá í prostor pro žáky, aby reflektovali společenské d ní  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence pracovní: Učitel  vede k využívání hudebních nástrojů  rozvíjí u žáka smysl pro povinnost  vyžaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů a termínů

63


6

5.17 Výtvarná výchova 1. ročník 1 Povinný








13

Výtvarná výchova Um ní a kultura Výtvarná výchova je součástí procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti a k um ní. Její výuka vychází p edevším z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvo ivost, fantazii, estetické cít ní, smyslovou citlivost, podn cují a uspokojují pot eby žáků vyjad ovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Úlohou učitele je posilovat sebev domí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjad ování, podn covat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. Výtvarná výchova dává žákům možnost se individuáln svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými výtvarnými prost edky ztvárnit své vid ní sv ta. Užívá různých um leckých vyjad ovacích prost edků včetn nejnov jších informačních a komunikačních technologií. Rozvíjí p edevším prů ezové téma Osobnostní a sociální výchovy (týká se společného zam ení na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utvá ení mimoum leckého estetičnaě a Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech (prohlubuje vztah k evropské a sv tové kultu eě. Žáci se učí citliv ji vnímat tvary, barvy, struktury, vzájemné vztahy částí a celku, smyslu pro prostorovou dispozici. Žáci jsou v rámci výtvarné výchovy také seznamováni s díly p edních domácích i evropských um lců a s um leckými slohy. Výtvarná výchova se vyučuje na I. stupni v 1. – 3. ročníku 1 hodinu týdn a ve 4. a 5. ročníku 2 hodiny týdn , na II. stupni v 6. a 7. ročníku 2 hodiny týdn , v 8. a 9. ročníku 1 hodinu týdn . Výuka probíhá v kmenových učebnách, v odborné učebn výtvarné výchovy a v ostatních prostorách školy nebo mimo budovu školy. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzd lávání - skupinové vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé i dlouhodobé projekty. Žák se učí: - rozvíjet schopnosti výtvarného vyjad ování, - rozvíjet své tvo ivé schopnosti, - vytvá et základní pracovní návyky, - seznamovat s výtvarnými nástroji, materiály a technikami a postupn je rozši ovat,

64



6 Výtvarná výchova

- pozorovat a vnímat krásu p írody, - p stovat estetické cít ní a vkus, - výtvarn experimentovat, objevovat tvary v cí kolem nás, - vážit si kulturních hodnot a dovedností lidí, - prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sd lení druhých, podílí se na výzdob t ídy, školy, - poznávat nejznám jší malí e – ilustrátory, um lce.

     

Výtvarná výchova

D jepis Výchova k občanství Hudební výchova Pracovní činnosti Humanitní seminá Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  vede žáky k používání vhodných pracovních pomůcek  vybírá vhodné způsoby a metody  zadává jednotlivé úkoly tak, aby si každý žák mohl sám zorganizovat vlastní činnost  využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost Kompetence k ešení problémů: Učitel  motivuje žáky k samostatnému ešení problému  zadává úkoly k posílení schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností  p edkládá modelové situace a vede žáka k jejich optimálnímu ešení s využitím kreativity  učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů Kompetence komunikativní: Učitel:  klade dostatek prostoru pro st etávání a komunikaci různými formami Ěpísemn , pomocí technických prost edků, výtvarnými prost edky…ě  dohlíží na dodržování etiky komunikace (naslouchání, respektování odlišných názorů…ě

65


6

Název p edm tu Výtvarná výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence sociální a personální: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  za azuje práci ve skupin a klade důraz na vytvo ení pravidel práce v týmu  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům  vnáší p átelskou atmosféru do procesu výuky  podporuje žáka k návšt vám výstav  dodává žákům sebedův ru a podle pot eby žákům v činnostech pomáhá  umožňuje každému žákovi zažít úsp ch  zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků Kompetence občanské: Učitel:  podporuje občanské cít ní žáků p i vytvá ení propagačních materiálů školy, t ídy Kompetence pracovní: Učitel  seznamuje žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami a vede je ke správným způsobům jejich užití  vede žáky k vytvá ení základních pracovních návyků a po ádku na pracovišti

66


6

5.18 T lesná výchova 1. ročník 2 Povinný








19

T lesná výchova Člov k a zdraví T lesná výchova p stuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu. Vede žáky ke zdravému životnímu stylu. T lesná výchova se v 1., 3. – 9. ročníku 2 hodiny týdn , ve 2. ročníku 3 hodiny týdn (z toho je 1 hodina čerpána z disponibilní dotace). Výuka probíhá integrovan pro chlapce a d včata. T lesná výchova je součástí komplexn jšího vzd lávání žáků v problematice zdraví sm ující na jedné stran k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé stran k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na t lesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzd lávání postupuje od spontánní pohybové činnosti k činnosti ízené a výb rové. Zde je smyslem schopnost samostatn ohodnotit úroveň své zdatnosti, adit do svého denního režimu pohybové činnosti dle svých pot eb a zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci a kompenzaci různého zatížení, tedy celkov pro podporu svého zdraví. Ve výuce uplatňujeme diferencovaný p ístup k žákům zohledňující jejich t lesnou zdatnost, jejich individuální možnosti a p edpoklady pro zvládnutí různých pohybových činností. Prost ednictvím pohybových a sportovních aktivit usilujeme o zvýšení celkové t lesné zdatnosti, rozvoji motorických schopností (rychlostní, silové, vytrvalostní, koordinačníě a správného držení t la žáků. Základní a důležitou metodou výuky je hra, což s sebou p ináší podporu zdravé sout živosti a dodržování daných pravidel, stejn jako soužití ve skupin . Osvojování základních herních technik a taktických postupů podporuje prostorovou orientaci žáků, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotov reagovat. Naším cílem je také seznámit žáky s různými druhy a formami her tak, aby je byli schopni za adit do svého pohybového režimu i mimo vyučování. P edm t má úzké vazby na jiné p edm ty. Žák tu využívá a prakticky aplikuje poznatky a dovednosti získané zejména v p edm tech (výchova ke zdraví – hygienické, režimové a zdravotn preventivní návyky, odpov dnost za své zdraví i zdraví jiných, zdravý životní styl, první pomoc; hudební výchova – rytmizace pohybu). Žák se učí: - rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti

67



6 T lesná výchova

- získat návyk správného držení t la - upevňovat charakterové vlastnosti, rozvíjet sociální vztahy - v dom ovládat pohyby, taneční prvky, um t hudbu vyjád it pohybem - správnému životnímu stylu - dodržovat pravidla her a dodržovat bezpečnostní zásady - posilovat t lesnou kondici a t lesnou pohodu zvolenými aktivitami a pravidelným cvičením - využívat kondiční cvičení k rozvoji svých pohybových schopností - využívat různé t lovýchovné aktivity mimo t locvičnu (plavání, cvičení v p írod , škola v p írod ě - zodpovídat za své chování a svoji bezpečnost.

  

T lesná výchova

Pracovní činnosti Výchova ke zdraví Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  Seznamuje žáky s pojmy t lesné výchovy, užívá správn pat ičnou terminologii  Seznamuje žáky s jednoduchými povely, signály, pokyny pro organizaci činnosti  Vede žáky k získávání základní orientace v názorech na význam pohybu pro zdraví  Podporuje u žáka rozvoj zdatnosti a dovedností souvisejících s pohybovou činností  Vytvá í u žáků zásoby poznatků o pohybových aktivitách, pravidlech různých her, taktice, relaxačních a kompenzačních cvičeních  Posiluje sebedův ru žáků a pomáhá jim p ekonávat p ípadné nezdary p i osvojování nových pohybových dovedností  Seznamuje žáky s možnými riziky, které mohou vyvstat p i specifických pohybových činnostech.  Seznamuje žáky se základními postupy a technikami dopomoci p i cvičení na ná adí, zásadami poskytnutí první pomoci a pravidly bezpečnosti. Kompetence k ešení problémů: Učitel  Za azuje pohybové aktivity vyžadující individuální či skupinovou volbu vhodné taktiky  Podporuje žáky ve vnímání problémové situace, pomáhá jim nacházet vhodné ešení  S chybou žáka pracuje jako s možností, jak ukázat cestu ke správnému ešení

68


6

Název p edm tu T lesná výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence komunikativní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  používá verbální i neverbální prost edky  Dává žákům prostor ke komunikaci p i diskuzi o taktice jednotlivce i celého družstva  Zadává úkoly, p i kterých mohou žáci spolupracovat a organizovat malé sout že, závody…  Podn cuje účinnou komunikaci mezi žáky, v družstvu (naslouchání, společná volba taktiky)  Vede žáky ke spolupráci p i týmových pohybových činnostech a Kompetence sociální a personální: Učitel  Usm rňuje žáky, aby jednali v duchu fair – play, vybízí k jeho aplikaci do b žného života  Podporuje u žáků rozvoj týmové spolupráce, vzájemnou pomoc, rozd lování a p ijímání úkolů v kolektivu družstva  Rozvíjí sociální vztahy a role v pohybových činnostech  Umožňuje každému žákovi zažít úsp ch, vnímat vlastní pokrok, posiluje jeho sebedův ru. Podle pot eby žákům v činnosti pomáhá.  Uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům Kompetence občanské: Učitel  Vyžaduje dodržování pravidel slušného chování, ohleduplnost a ochotu vzájemné pomoci  Umožňuje žákům, aby na základ jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo výsledky  Všt puje žákům pocit zodpov dnosti za své chování, svoji bezpečnost a své zdraví Kompetence pracovní: Učitel  Vede žáky k zodpov dnosti, bezpečnosti p i pohybových činnostech  Vede žáky k bezpečnému a správnému užívání sportovního náčiní a ná adí  Umožňuje žákům podílení se na organizaci sout ží a her, vede je k zodpov dnému p ístupu k zadaným úkolům  Vede žáky ke zpracování nam ených výkonů  Podn cuje žáky ke slušnému chování  Rozvíjí u žáků efektivní organizování a zvládnutí základních postupů první pomoci

69


6

5.19 Výchova ke zdraví 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0





8. ročník 0

9. ročník 0

2

Výchova ke zdraví Člov k a zdraví Vzd lávací obor Výchova ke zdraví je za azen do vzd lávací oblasti Člov k a zdraví. P edm t je zam en na utvá ení pozitivních postojů ke svému zdraví, rozvíjí v domí o kvalitách lidského života a podporuje p ijetí zásad zdravé výživy. Dále se zam uje na prevenci patologických jevů, užívání psychotropních a návykových látek a gamblerství. Žáci se také seznamují se zásadami t lesného i duševního zdraví a upevňují si návyky poskytovat základní první pomoc. P edm t výchova ke zdraví je vyučován v 6. a 7. ročníku s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdn . Jedná se o nový p edm t pro žáky II. stupn , který p ináší základní poznání o člov ku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivn rozvíjet a chránit jejich zdraví v propojení všech jeho složek – sociální, psychické i fyzické – a být za n j zodpov dný. Svým vzd lávacím obsahem rozši uje a nápadit doplňuje p edm t t lesná výchova a také současn navazuje na vzd lávací oblast člov k a jeho sv t. Výuka probíhá v různých prostorách budovy školy i mimo ni, vždy podle aktuální pot eby jednotlivých probíraných témat. Cílem p edm tu výchova ke zdraví je osvojit si zásady zdravého životního stylu. Žáci jsou vedeni k jejich uplatňování ve svém život i k osvojování účelného chování p i ohrožení v každodenních i rizikových situacích i p i mimo ádných událostech. Žáci si rozši ují poznatky o p írod , člov ku a vztazích mezi lidmi a učí se posuzovat vlastní činnosti z hlediska prosp šnosti pro své zdraví a rozhodovat se v jeho prosp ch. Učíme žáky chápat zdraví jako nejdůležit jší životní hodnotu, jako stav t lesné, duševní a sociální pohody. Získávají tak orientaci v základních názorech na zdraví a v činnostech podporujících zdraví a snaží se je postupn zapojit do svého každodenního života. Učí se rozpoznat základní situace ohrožující zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky) a osvojují si dovednosti jak jim p edcházet a jak je ešit. Osvojují si způsoby, jak získat informace o problematice zdraví a sportu, učí se je hodnotit a využívat. Nedílnou součástí p edm tu výchova ke zdraví je rozši ovat a prohlubovat žákům poznatky o rodin , škole, mezilidských vztazích a problematice dospívání. Tedy i získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpov dného sexuálního chování v souvislosti s ochranou zdraví, etikou, morálkou a vírou.

70



6

Výchova ke zdraví Dále je zde důležitá problematika návykových látek, tedy poznávání jejich zdravotních a psychosociálních rizik a osvojování způsobů jejich odmítání. Posledním velmi důležitým odv tvím je problematika bezpečnosti. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v b žných i mimo ádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají pot ebnou míru odpov dnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Dále je důležité osvojení postupů spojených s ešením jednotlivých mimo ádných událostí a upevn ní dovedností a návyků p i poskytnutí první pomoci. Metody práce jsou zam ené p edevším na aktivizační metody, brainstorming, skupinovou práci, diskusi a stimulační hry. Dále je do výuky zapojeno mnoho výukových programů a po adů. Důležité je zde také sebehodnocení žáka, které se provádí pomocí rozličných dotazníků a testů. Žáci si rozši ují a prohlubují poznatky o sob i vztazích mezi lidmi, partnerských vztazích, manželství a rodin , škole a společenství vrstevníků. Učivo p edm tu výchova ke zdraví obsahuje výchovu k mezilidským vztahům a je úzce propojen s prů ezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Úzce souvisí s učivem v p edm tech p írodopis, český jazyk, výchova k občanství, sv t práce i t lesná výchova, které vhodn doplňuje a rozvíjí.

  

Výchova ke zdraví

Výchova k občanství T lesná výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  nabízí žákům dostatek motivačních podn tů a tím probouzí jejich zájem o znalosti fungování vlastního t la  vede žáky k chápání nenahraditelnosti zdraví  p edkládá žákům spolehlivé zdroje informací a vede je k jejich používání  podporuje samostatné vyhledávání a t íd ní informací Kompetence k ešení problémů: Učitel  zadává problémová témata, vede žáky k rozboru problému a vytvo ení plánu ešení  vytvá í různé modelové situace z b žného života vedoucí k nutnosti vhodn reagovat  vede žáky k porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních praktických zkušeností o člov ku a jeho zdraví

71


6

Název p edm tu Výchova ke zdraví Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence komunikativní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  vede žáky k formulování vlastních názorů na problematiku zdraví, ke vhodné a klidné argumentaci  dává žákům dostatek prostoru k obhajob vlastních názorů a postojů  vyžaduje u žáků aktivní naslouchání názorů druhých, um ní vhodn reagovat na oprávn nou kritiku a sebereflexi Kompetence sociální a personální: Učitel  dává žákům prostor k práci ve skupinách, m ní jejich složení  usm rňuje vytvá ení p íjemné a tvůrčí atmosféry v pracovní skupin .  nabízí a ukazuje problematiku různých „rolí“ ve skupin Ěkomunit ě  navozuje dostatek situací, které vedou k v domí odlišností i jedinečností každého člov ka  rozvíjí pozitivní sebedův ru a v domí vlastních možností ovlivňovat své zdraví Kompetence občanské: Učitel  nabízí žákům dostatek p íležitostí k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy  ukazuje nutnost nést vlastní zodpov dnost za učin ná správná i špatná rozhodnutí  vyžaduje dodržování stanovených pravidel  vede žáky k poznávání zdraví jako důležité životní hodnoty v kontextu dalších životních hodnot  vede žáky k ochran zdraví a životů p i každodenních rizikových situacích i mimo ádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s ešením jednotlivých mimo ádných událostí Kompetence pracovní: Učitel  volí takové metody práce, aby si pln ní zadaných úkolů mohl žák samostatn organizovat  důsledn dbá na zp tné hodnocení výsledků práce a vyhodnocuje žákem zvolené strategie a pln ní zadaných úkolů  požaduje dodržování všech p edem daných pravidel, včetn bezpečnostních a hygienických

72


6

5.20 Pracovní činnosti 1. ročník 1 Povinný








8

Pracovní činnosti Člov k a sv t práce P edm t Pracovní činnosti je zam en na získání základních a praktických pracovních dovedností a návyků z různých oblastí pot ebných v b žném život . Pracovní činnosti jsou vyučovacím p edm tem s úzkými vazbami na ostatní p edm ty. Na I. stupni se tento p edm t vyučuje v 1. – 5. ročníku 1 hodinu týdn . Na II. stupni plynule navazuje na vzd lávací obsah vzd lávacího oboru Člov k a sv t práce na I. stupni. Na druhém stupni se učí v 6., 8. a 9. ročníku 1 hodinu týdn a je rozd len do p ti tematických okruhů: 6. ročník: - Práce s technickými materiály - P stitelské práce, chovatelství 8. ročník: - P íprava pokrmů - Provoz a údržba domácnosti 9. ročník: - Sv t práce Výuka komplexním způsobem p ispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky. Žáci se učí spolupracovat, organizovat svou práci i práci spolužáků, pracovat v týmu. Úkolem vyučovacího p edm tu je vytvá et u žáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování pracovním činnostem mají žáci možnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyráb t určené p edm ty a p ipravovat pomůcky pro individuální činnosti pot ebné p i výuce jiných p edm tů. Je zohledňována účelnost i prosp šnost provád ných činností a to s ohledem na aktuální pot eby žáků, podmínky školy i na jejich další vzd lávání. Žáci postupn získávají dobré p edpoklady ke správné volb povolání a také k pozd jšímu společenskému uplatn ní. Učí se také vytrvalosti, tvo ivosti, je jim dána možnost realizovat vlastní nápady. Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, p edlohami, návody, jednoduchými náčrty a učí se podle nich pracovat. Osvojují si rovn ž základní zásady hygieny a bezpečnosti p i práci se zvoleným materiálem a nástroji, jsou vedeni k jejich respektování. Dále se žáci učí dodržovat pracovní postup, organizovat svou práci a udržovat po ádek na pracovním míst , po skončení práce si své místo uklidit. Vzd lávání v této oblasti také sm uje k postupnému poznání žáků, že technika je součástí lidské kultury a je spojena

73


6

Pracovní činnosti s pracovní činností lidí. Učí je chápat pracovní činnost jako p íležitost k sebeuplatn ní. Na II. stupni probíhá výuka v kmenové t íd , univerzální díln , na pozemku školy nebo mimo školu Ěnávšt vy výstav, ú adů, st edních školě.

  

Člov k a sv t práce

T lesná výchova Výtvarná výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  klade důraz na pozitivní motivaci žáka  vybírá vhodné způsoby a metody  podporuje u žáka utvá ení pracovního (logického) myšlení a zručnosti za azováním jednoduchých výrobků  nabízí žákům dostatek informací a informačních zdrojů, které vedou k praktickému využívání v oblasti sv ta práce v současnosti i budoucnosti  využívá zkušeností žáků k jejich plánování učení s ohledem na celoživotní pot ebu vzd lávání Kompetence k ešení problémů: Učitel  nabízí žákům dostatek problémových úkolů, vycházejících z reálného života a vedoucích žáky k samostatnému uvažování, ešení problémů a vyvozování záv rů  vytvá í u žáků dovednosti samostatn optimáln ešit situace p i p íprav k volb povolání, výb ru povolání, situace na trhu práce, v b žném život  získá základní technické dovednosti a v domosti pro orientaci v technice jako součásti lidské kultury, tj. takové znalosti a dovednosti, které mu umožní správn se orientovat v situacích, kdy dochází k jeho kontaktu s technikou, s technickým objektem – za ízením, výrobkem – stává-li se jeho uživatelem  učí se p esnosti v myšlení i v provád ní technických činností, odpov dnosti za dílčí i finální výsledky každé technické operace a činnosti, je veden k šetrnosti p i užívání technických prost edků a za ízení, ve spot eb technických materiálů a energií  rozši uje si znalosti z technologie p ípravy pokrmů a dovednosti spojené s vedením domácnosti a účeln jším hospoda ením s finančními prost edky  získává nové poznatky prost ednictvím pozorováním a vlastní prací  prohlubuje vztah k p írod

74


6

Název p edm tu Pracovní činnosti Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence komunikativní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  nabízí žákům p íležitost využívat komunikační prost edky a spolupráci s ostatními p i plánování a organizaci pracovního úkolu  vytvá í u žáků dovednost využívat různé informační a komunikační prost edky v praxi p i jejich postupném zapojování do společenského d ní, spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální: Učitel  uplatňuje individuální p ístup k talentovaným žákům  využívá dramatizace profesí ke snadn jšímu chápání pracovní reality  podporuje diskusi u žáků ve t íd i v pracovním kolektivu  pozitivn ovlivňuje kvalitu společné práce žáků stanovením pevných pravidel týmové práce, hodnocení, na vytvá ení se spolupodílejí žáci  za azuje práce ve skupinách, společné ešení problémů, podporujeme tak žádoucí vlastnosti – pomoc druhému, tolerance k názoru druhých, ohleduplnost..  za azuje do hodin průb žné hodnocení i sebehodnocení pracovní činnosti žáků, oceňuje žáky pochvalou za spln né úkoly a vytvá í tak pozitivní pracovní klima k rozvíjení sebedův ry, pocitu úsp chu, sebeúcty u žáků Kompetence občanské: Učitel  vede žáky p i práci se základními materiály k pochopení ekologických souvislostí a respektování požadavků na kvalitní životní prost edí  objasňuje žákům na konkrétních p íkladech jednotu občanských práv a povinností  podporuje u žáků zapojování do společenského života - organizuje besedy s odborníky, exkurze...  využívá modelové situace k prohlubování znalostí, respektování a dodržování obecných morálních zákonů a pravidel  na konkrétních p íkladech vytvá í a posiluje u žáků pozitivní postoje k výsledkům lidské práce, k tradicím, um leckým a jiným dílům, k ochran a tvorb životního prost edí Kompetence pracovní: Učitel  seznamuje žáky s nástroji, materiály a technikami zpracování materiálů  vede žáky k vytvá ení základních pracovních návyků a po ádku na pracovišti  nabízí žákům zhotovení výrobků z různých materiálů a zvládání základních pracovních činností

75


6 Pracovní činnosti

    

vyžaduje od žáků zodpov dný p ístup k zadaným úkolům (úplné dokončení práce) poskytuje žákům prostor pro využívání všech svých znalostí, dovedností a návyků k rozvoji své osobnosti, k vlastnímu kvalifikovanému rozhodnutí o dalším vzd lávání a profesním zam ení na základ p im eného sebehodnocení seznamuje žáky s různými oblastmi podnikání, rozvíjíme jejich podnikatelské myšlení propojováním teorie s praxí, činností v terénu, organizováním besed, využíváním masmédií a různých technologií k rozší ení informovanosti vytvá í si základy technické gramotnosti získává informace o možnostech budoucího uplatn ní

76


6

5.21 Osobnostní a sociální výchova 1. ročník 0

2. ročník 0

3. ročník 0




8. ročník 0

9. ročník 0

2

Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova je založena na komunikační podstat jazyka s tím, že se zam uje na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Vyučovací p edm t Osobnostní a sociální výchova (OSV) je vyučován t ídními učiteli jako samostatný p edm t v 6. 7. ročníku jednu hodinu týdn Ěob hodiny jsou čerpány z disponibilní dotace). P edm t Osobnostní a sociální výchova vychází z prů ezového tématu stejného názvu. Toto prů ezové téma je tedy samostatným p edm tem realizováno. P edm t se zam uje na reflexi osobnosti žáka, na jeho individuální pot eby i zvláštnosti, napomáhá každému žákovi utvá et si životní dovednosti. Osobnostní a sociální výchova vychází z více či mén b žných situací každodenního života, žák a konkrétní žákovská skupina stojí v centru výuky. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sob samému i k dalším lidem a sv tu. V oblasti v domostí, dovedností a schopností OSV:  vede žáky k porozum ní sob samému  napomáhá zvládání vlastního chování  p ispívá k utvá ení dobrých mezilidských vztahů ve t íd i mimo ni  rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu p íslušné v domosti  utvá í a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci  umožňuje získat základní sociální dovednosti pro ešení složitých situací Ěnap . konfliktůě  formuje studijní dovednosti  podporuje dovednosti a p ináší v domosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot OSV:  pomáhá k utvá ení pozitivního Ěnezraňujícíhoě postoje k sob samému

77

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM – ŠVP ZV ŠKOLA S ÚSMĚVEM - ŠKOLA PRO VŠECHNY Název p edm tu Obsahové, časové a organizační vymezení p edm tu (specifické informace o p edm tu důležité pro jeho realizaci) Mezip edm tové vztahy

6 Osobnostní a sociální výchova

    

vede k uv domování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uv domování si hodnoty různosti lidí, názorů, p ístupů k ešení problémů p ispívá k utvá ení mravních rozm rů komunikačních situací a různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociáln patologických jevů a škodlivých způsobů chování

Výchova k občanství Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence k učení: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  učí žáky, jak vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, jak plánovat, organizovat a ídit vlastní učení  sám projevuje ochotu v novat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  vede žáky k účelnému vyhledávání a t íd ní informací a na základ jejich pochopení, propojení a systematizace k efektivnímu využití v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém život  operuje s obecn užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí v ci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzd lávacích oblastí  vede žáky k samostatnému pozorování a experimentování, k tomu, jak získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich záv ry pro využití v budoucnosti  vyzdvihuje pot ebu pozitivního vztahu k učení, schopnosti posoudit vlastní pokrok Kompetence k ešení problémů: Učitel  vede žáky k vnímání nejrůzn jších problémových situací ve škole i mimo ni, k rozpoznání a pochopení problému  učí žáky promýšlet a plánovat způsoby ešení problémů s využitím vlastního úsudku a zkušeností  vede žáky k vyhledávání informací a následnému využití získaných v domostí a dovedností k objevování různých variant ešení problémů  vysv tluje žákům nutnost nenechat se odradit p ípadným nezdarem, vede je k vytrvalosti p i hledání konečného ešení problému  vede k samostatnému ešení problémů, volb vhodných způsobů ešení, sledování vlastního pokroku p i zdolávání problémů, p ezkoumání ešení a osv dčených postupů a jejich aplikaci p i ešení obdobných nebo nových problémových situací

78


6

Název p edm tu Osobnostní a sociální výchova Výchovné a vzd lávací strategie: společné postupy Kompetence komunikativní: uplatňované na úrovni p edm tu, jimiž učitelé Učitel cílen utvá ejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků  formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjad uje se výstižn , souvisle a kultivovan v písemném i ústním projevu a ke stejným schopnostem vede žáky  vhodným p íkladem učí naslouchat promluvám druhých lidí, učí žáky porozum t jim, vhodn na n reagovat, účinn se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodn argumentovat  učí žáky rozum t různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, b žn užívaných gest, zvukům a jiným informačním a komunikačním prost edkům, vede je k jejich využívání  využívá informační a komunikační prost edky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním sv tem a k tomu vede i své žáky  učí žáky využívat získané komunikativní dovednosti k vytvá ení vztahů pot ebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální: Učitel  vede žáky k účinné spolupráci ve skupin  podílí se na utvá ení p íjemné atmosféry ve škole a t íd a k tomu vede i své žáky  učí žáky ohleduplnosti a úct p i jednání s druhými lidmi  p ispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v p ípad pot eby poskytne pomoc  vede žáky k diskusi v malé skupin i k debat celé t ídy, učí je chápat pot ebu efektivní spolupráce s druhými p i ešení daného úkolu  oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a vede k tomu i své žáky  napomáhá žákům vytvá et si pozitivní p edstavu o nich samých, která podporuje jejich sebedův ru a samostatný rozvoj; učí je ovládat a ídit jejich jednání a chování tak, aby dosáhli pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské: Učitel  učí žáky respektovat p esv dčení druhých lidí, vážit si jejich vnit ních hodnot, být schopni vcítit se do situací ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení, uv domovat si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí  učí žáky chápat základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy tak, aby si byli v domi svých práv a povinností ve škole i mimo školu

79


6 Osobnostní a sociální výchova



napomáhá žákům rozhodovat se zodpov dn podle dané situace, poskytnout ostatním dle svých možností účinnou pomoc a chovat se zodpov dn v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člov ka  vede žáky k respektování, ochran a ocen ní našich tradic a kulturního i historického d dictví, k pozitivnímu postoji k um leckým dílům, smyslu pro kulturu a tvo ivost  vede žáky k chápání základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů, k respektování požadavků na kvalitní životní prost edí a k rozhodování se v zájmu podpory a ochrany zdraví Kompetence pracovní: Učitel  učí adaptaci na zm n né nebo nové pracovní podmínky  učí p istupovat k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prost edí i ochrany kulturních a společenských hodnot  vede k využívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzd lávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své p ípravy na budoucnost  napomáhá žákům činit podložená rozhodnutí o dalším vzd lávání a profesním zam ení

80


6

6 Hodnocení výsledků vzd lávání žáků 6.1 Způsoby hodnocení Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č. 48/2005 Sb. v platném zn ní. Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zp tnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Hodnocení by m lo vést k pozitivnímu vyjád ení a m lo by být pro žáky motivující. Je důležité si uv domovat, že p i hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ov ovaný problém. Soust edíme se na individuální pokrok každého žáka. Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, na žádost rodičů se u žáků s podpůrnými opat eními prvního až pátého stupn používá hodnocení slovní. U průb žného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, p es bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení žáků. Žáci jsou cílen vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje. Detailní rozpracování t chto pravidel je uvedeno v klasifikačním ádu.

6.2 Kritéria hodnocení - zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích p edm tů v rámci individuálních možností dít te - schopnost ešit problémové situace - úroveň komunikačních dovedností Formy ov ování v domostí a dovedností žáků - písemné práce, slohové práce, testy, sondy, diktáty, cvičení… - ústní zkoušení a mluvený projev - zpracování referátů a prací k danému tématu - vedení sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly - modelové a problémové úkoly, kvízy, k ížovky, rébusy… - výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce… - projektové a skupinové práce - v domostní a dovednostní testy Ěnap .: Scio, Cermat) Základní pravidla hodnocení prosp chu klasifikací Prosp ch žáka v jednotlivých vyučovacích p edm tech je klasifikován stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 - nedostatečný Známka z hodnocení v domostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. Do klasifikace se promítá hodnocení úrovn dosažených v domostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvo ivost žáka, domácí p íprava na vyučování, zvládnutí klíčových kompetencí. Hodnocení musí probíhat průb žn v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základ dostatečného množství různých podkladů (to určuje p edm tová komise) a 65% aktivní účasti. V p ípad zhoršení prosp chu je nutno ihned písemn informovat rodiče.

81


6

Kontrolní písemné práce jsou vždy včas p edem oznámeny žákům, aby žáci m li dostatek času se na n p ipravit. Zda a kolik kontrolních písemných prací určuje p edm tová komise (kontrolní písemné práce se archivují dva roky). Žák má právo si své p ípadné neúsp šné hodnocení pln opravit (po dohod s vyučujícímě. „Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. V 1. a 2. ročníku provádí žáci sebehodnocení na konci m síce formou značek ke každému p edm tu. Ve 3. – 5. ročníku se místo značek učí již písemnému vyjád ení ke klíčovým kompetencím, a to vždy na konci čtvrtletí. Od první do páté t ídy si žáci vytvá ejí své portfolio. Na II. stupni ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci žákovského portfolia, ve kterém na konci m síce zhodnotí své úsp chy a rezervy v jednotlivých naukových p edm tech. Čtvrtletn se pak zamyslí nad rozvojem svých klíčových kompetencí. Žákovská portfolia jsou uložena u t ídního učitele.“ Žákovské portfolio 1. stupeň 1. Samostatné práce, pracovní listy, úsp chy, diplomy, skupinové práce a jiné. 

Portfolio je dokument, který se žák vytvá í p edevším ve spolupráci s t ídním učitelem.



Je uloženo ve t íd , žák si průb žn doplňuje jeho obsah.



Slouží k reflexi žákovy práce, poskytuje zp tnou vazbu.



Žák své portfolio p edkládá svým rodičům k podpisu vždy na konci čtvrtletí.

Žákovské portfolio 2. stupeň 1. Sebehodnocení (závazná částě

-

M síční sebehodnocení (v povinných naukových p edm tech zhodnotí na konci m síce své úsp chy a rezervy). Čtvrtletní sebehodnocení klíčových kompetencí (žák se zamyslí nad jejich rozvojem).

2. 3. 4. 5.

Moje úsp chy – diplomy, pam tní listy a jiná ocen ní školní i mimoškolní aktivity. Samostatné práce – seminární práce, vybrané domácí práce, jejich hodnocení. Skupinové práce – výstupy z projektů, hodnocení skupinové práce. Kulturníček – četba, návšt va divadel, filmů, koncertů, exkurze.



Portfolio je dokument, který si žák vytvá í ve spolupráci s vyučujícími jednotlivých p edm tů a s t ídním učitelem.



Je uloženo u t ídního učitele a žák si může průb žn doplňovat jeho jednotlivé složky.



Dává žákům p íležitost reflektovat svoji práci, a tím umožnit jejich další rozvoj.



Žák se naučí sledovat, jak se rozvíjí jeho myšlení, v domosti a dovednosti.



Je to jeden z nástrojů poskytování a získávání zp tné vazby.



Vede žáky k tomu, aby p ijali odpov dnost za své učení a snažili se vylepšovat své výsledky.



Žák své portfolio p edkládá svým rodičům k podpisu vždy na konci čtvrtletí.

-

82


6

Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování Školního ádu. Hodnotí se chování ve škole, p i školních akcích, reprezentaci školy a provádí je t ídní učitel po dohod s ostatními vyučujícími, p ípadn pedagogická rada. Využívá se t í stupňů hodnocení: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. Hodnocení žáků s podpůrnými opat eními prvního až pátého stupn Hodnocení se ídí Vyhláškou č.27/2016 Sb. Ve škole mohou být integrováni žáci s podpůrnými opat eními prvního až pátého stupn . P i hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a záv rů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základ Doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzd láváni i hodnoceni na základ pln ní individuálního vzd lávacího plánu. Na žádost rodičů a p i doporučení poradenského za ízení mohou být hodnoceni slovn . P i slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečn - ovládá - podstatn ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dob e chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatn - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávn i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, pom rn p esné - celkem výstižné - nedostatečn p esné - vyjad uje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehliv , uv dom le užívá v domostí a dovedností - dovede používat v domosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele eší úkoly, p ekonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - d lá podstatné chyby, nesnadno je p ekonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se sv domit a se zájmem - učí se sv domit - k učení a práci nepot ebuje mnoho podn tů - malý zájem o učení, pot ebuje stálé podn ty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

83


6

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické p evád ní číselného klasifikačního stupn do složit jší slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivn posoudit jednotlivé složky školního výkonu dít te.

84

ŠKOLNÍ VZD LÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents