JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Pěvecký sbor Vlastimil v Litomyšli historie a současnost

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ HUDEBNÍ FAKULTA Katedra kompozice a dirigování

Pěvecký sbor Vlastimil v Litomyšli – historie a současnost Bakalářská práce

Autor práce: Mgr. Barbora Karlíková Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Brno 2011

Bibliografický záznam KARLÍKOVÁ, Barbora. Pěvecký sbor Vlastimil v Litomyšli – historie a současnost. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice a dirigování, 2011. 39 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce Pěvecký sbor Vlastimil v Litomyšli – historie a současnost pojednává o vzniku spolku Vlastimil, o jeho dalším vývoji a o celé historii s ohledem na nejvýznamnější události v činnosti spolku. Kapitoly jsou rozděleny podle jednotlivých období, ve kterých se střídali mnozí sbormistři s různými

názory na

činnost

sboru. Práce postihuje nejen historii

chronologicky v datech, historické souvislosti, ale také repertoár sboru a jeho obměnu v čase. Práce obsahuje také jména sbormistrů a řadu významných osobností, které spolupracovaly se sborem.

Annotation Bachelor thesis Choir Vlastimil in Litomyšl – history and present deals with beginning of choir, its next progress and whole history with most important events in choirs life. Work is deals to chapter with individual masters of choir. In work we can find whole repertoire of choir and another musicians who collaborated with choir.

Klíčová slova Pěvecký spolek Vlastimil, Litomyšl, Bedřich Smetana, smíšený sbor, spolková činnost, Filharmonie Litomyšl

Keywords Choir Vlastimil, Litomyšl, Bedřich Smetana, mixed choir, association activity, Filharmony of Litomyšl

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a pouţívána ke studijním účelům.

V Brně dne 30. dubna 2011

3

Barbora Karlíková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Janě Michálkové Slimáčkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat kronikáři spolku Vlastimil Petru Jonášovi za poskytnutí dostupných materiálů.

4

Obsah Úvod……………………………………………………………………………...

6

1.

Zpěvácký spolek Vlastimil………………………………………………..

7

2.

Dějiny spolku Vlastimil…………………………………………………..

8

2.1 Rok 1862 – 1887………………………………………………………

8

2.2 Rok 1888 – 1903………………………………………………………

11

2.3 Rok 1904 – 1914………………………………………………………

13

2.4 Rok 1918 – 1933………………………………………………………

14

2.5 Rok 1934 – 1952………………………………………………………

16

2.6 Rok 1953 – 1981………………………………………………………

21

2.7 Rok 1982 – 2011………………………………………………………

27

3.

Závěr………………………………………………………………………..

34

4.

Použité informační zdroje………………………………………………..

38

5

Úvod Tématem mé bakalářské práce je litomyšlský pěvecký spolek Vlastimil. Jedná se o typ spolků, které vznikaly v šedesátých letech 19. století a měly tedy národnostně sdruţovací funkci. Neodmyslitelně patřily ke všem kulturním událostem, které se v jejich okolí konaly jako odhalování pomníků, oslavy vynikajících osobností a národních patronů, vojenské oslavy atd. Chtěla bych ve své práci postihnout vznik spolku a jeho další vývoj aţ do současnosti s ohledem na významné události, které spolek provázely. Mým záměrem je zmapovat činnost spolku, jehoţ funkce se během doby měnila nejen vlivem doby, ale i vlivem sbormistra, který stál v čele. Podle funkce, kterou spolek plnil ve společnosti, se automaticky měnil i repertoár tak, aby vyhovoval tehdejším nárokům na provozovanou hudbu. Ačkoliv se jedná o spolek co do vlivu spíše regionálního rozsahu, spolupracovala s ním řada významných osobností národního i světového věhlasu, například na společném koncertě vystoupili Antonín Dvořák, Ferdinand Lachner a Hanuš Wihan, v osmdesátých letech 20. století si se sborem zazpíval zase Eduard Haken. Nebyly to však jen známé osobnosti, se kterými sbor vystoupil, ale i profesionální hudební tělesa jako Český filharmonický sbor Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava a další. O pěveckém spolku Vlastimil zatím nevyšla ţádná ucelená publikace, proto jsem veškeré informace čerpala téměř výhradně z dobových kronik, zápisů jednání členů, plakátů a koncertních programů. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o sbor zaloţený v 19. století v poměrně malém městě, jsou některé informace neúplné a fakticky nepřesné. Jedná se především o osoby a interprety, kteří byli v té době všeobecně známí, proto autor zápisků v kronice nepovaţoval za nutné vypisovat celá křestní jména. Pokud se mi nepodařilo celé jméno dané osoby zjistit, uvádím jej také pouze v iniciále. Podobně jsou na tom některé názvy skladeb, které jsou pro kronikářovu neznalost zaznamenány buď ve špatném opisu, nebo je název neúplný či úplně chybí.

6

1. Zpěvácký spolek Vlastimil Vlastimil je těleso, které vzniklo v druhé polovině 19. století v době, kdy měli čeští amatérští hudebníci největší potřebu scházet se a společnými silami vytvářet dle svých moţností kvalitní hudbu. U Vlastimila tomu nebylo jinak. S tímto úmyslem proţil sbor celé 20. století a řídí se jím i dnes. Přestoţe náleţí k našim nejstarším sborům, v Československém hudebním slovníku osob a institucí o něm nenajdeme ţádnou zmínku. Nachází se zde pouze heslo Vlastimil jakoţto „sbírka muţských čtverozpěvů světských i kostelních, kterou vydával Roman Nejedlý v Litomyšli od 1879 téměř 20 let. Obsahuje v 37 sešitech celkem 181 sborů, jednak úprav lidových a zlidovělých písní (přes 40), jednak původních sborů českých (přes 130), konečně několik cizích. Výběr se řídí širokou přístupností a technickou nenáročností, čeští autoři a upravovatelé (asi 60) jsou skladatelé konvenční, eklektičtí, ze značné části snaţiví diletanti. Poměrně nejvíce zastoupeni Roman Nejedlý, J. J. Pihert, Josef Paukner, František Vogner, K. Jahoda – Krtinský apod., poměrně nejhodnotněji snad Josef Nešvera, téţ Karel Kovařovic.“1

1

cit. Československý hudební slovník osob a institucí, sv. 2, Státní hudební vydavatelství Praha, s. 884.

7

2. Dějiny spolku Vlastimil Dějiny tohoto pěveckého spolku můţeme rozčlenit na několik etap a to podle jeho sbormistrů, kteří měli zásadní význam pro jeho uměleckou činnost 2.1 Rok 1862 – 1887 První etapa je vymezena jeho zaloţením aţ do slavnosti k 25. výročí svěcení spolkového praporu. Je charakteristická buditelskými tendencemi spolku, který si vzal za úkol pomoci českému jazyku zpěvem děl s vlasteneckým nádechem.2 Zpěvácký spolek Vlastimil patří k nejstarším pěveckým spolkům u nás, byl zaloţen na začátku roku 1862. Jeho zaloţení iniciovali Theodor Tomášek, tehdejší kapelník prvního ostrostřeleckého sboru v Litomyšli, a Josef Valouch, městský úředník. Výzvou ze dne 28. února 1862 oslovili všechny občany Litomyšle a podnítili k účasti na zaloţení nového pěveckého spolku. Zanedlouho se přihlásila stovka občanů všech stavů. 2 Na prvním valném shromáţdění, které se konalo 8. března 1862, byl zvolen prozatímní výbor ve sloţení předseda Vojtěch Svoboda, jednatel Josef Valouch, ředitel Theodor Tomášek, členem byl i děkan Antonín Šanta a další. Tento výbor vypracoval a předloţil ke schválení stanovy, v nichţ byl uveden i hlavní účel setkávání: „a) Vzdělávání i zvelebování zpěvu muţského sborového. b) povznášení společného obcování zpěvem; c) podporování dobročinných ústavů vlasteneckých čistými výnosy zpěvných zábav.“3

2

Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 1.

3

cit. Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 1.

8

Četnost zkoušek byla stanovena na jednu v týdnu. Sbormistrovská funkce byla svěřena řediteli a otci myšlenky spolku Theodoru Tomáškovi, který vedl sbor s takovým nadšením, ţe se jiţ za měsíc konalo první veřejné vystoupení v sále hostince na Karlově. Nezůstal však u sboru dlouho, po svém odchodu z Litomyšle přichází na jeho místo ředitele i sbormistra Václav Svolba. Výbor spolku mu na konstituující valné hromadě uloţil za povinnost zkoušet třikrát do týdne (úterý, čtvrtek, sobota) alespoň jednu hodinu, řídit kaţdou veřejnou produkci atd. Zde byl zvolen první řádný výbor – předseda děkan Antonín Šanta, jednatel Josef Valouch, pokladník Václav Faltis a další. Na této valné hromadě byl podle anonymního písemného návrhu přijat název spolku „Vlastimil“. Bylo vybráno i heslo „Zpěvem, Čechu, kupředu!“4 K datu následující valné hromady (18. července 1863) bylo do spolku přihlášeno 130 činných a přispívajících členů. Koncem roku čítal spolek jiţ 183 členů. 5 Na 16. srpna 1863 byla ustanovena slavnost svěcení praporu spolku, který sboru věnoval litomyšlský Spolek paní a dívek. Za kmotru praporu byla zvolena Augusta Braunerová. K této příleţitosti byl raţen i památeční peníz. Při slavnosti spolek přednesl Sbor obětní, Český zpěv, Píseň sv. Vojtěcha, Ó vlasti má (autoři těchto skladeb nebyli zaznamenáni). Slavnost svěcení praporu měla tak velký úspěch, ţe bylo podle návrhu předsedy Antonína Šanty rozhodnuto slavit ji kaţdoročně v neděli po 16. srpnu. V roce 1864 čítal Vlastimil 195 členů. Na svátek svatého Václava roku 1865 byla poprvé provedena vokální mše. Od té doby byl svátek svatého Václava slaven kaţdoročně podobným způsobem. Iniciátorem byl opět P. Antonín Šanta. Dne 16. května 1868 se zástupci Vlastimila zúčastnili slavnosti při kladení základního kamene Národního divadla v Praze.

4

cit. Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 1. 5


9

Repertoár spolku se rychle rozšiřoval, dokonce natolik, ţe byla 12. února 1872 v hostinci na Karlově s velkým úspěchem provedena komická opereta Soud čili pan správce v bryndě. V hlavních rolích se představili učitel Roman Nejedlý, učitel Matějovský a Venclík. Další komická opereta Rinaldo – Rinaldini od Romana Nejedlého byla nastudována hned v následujícím roce. Volba tohoto titulu se však nezamlouvala mnohým členům spolku a zavdala tak příčinu k jejich absenci ve spolkové činnosti.6 Spolek Vlastimil byl vázán povinností provést jednou ročně requiem za jeho zemřelé členy. Účastnil se i dalších smutečních slavností. V létě roku 1874 zazpíval Vlastimil requiem za Magdalenu Dobromilu Rettigovou a spoluúčinkoval

také

při

svatováclavské

slavnosti

následné

vzpomínkové

následujícího

roku

slavnosti. byl

na

Během památku

M. D. Rettigové odhalen na místním hřbitově její pomník.7 Členové Vlastimila se účastnili většiny větších akcí, které se v Litomyšli konaly. V roce 1876 se uskutečnilo představení Smetanovy Prodané nevěsty za řízení Eduarda Pinze. Jednalo se o spolupráci litomyšlských akademiků, Vlastimila a hostů z Prahy. Byla odehrána dvě představení – jedno v hostinci na Karlově a druhé v zámeckém divadélku. Vlastimil při těchto představeních vydatně akademiky podporoval a účinkoval při sborech. Také na slavnostním odhalení pamětní desky Bedřichu Smetanovi v září 1880 sbor účinkoval, zazpíval při dostaveníčku, slavnosti i koncertu se značným úspěchem. Při koncertě sbor zazpíval Pijáckou z Prodané nevěsty s doprovodem orchestru. Po kladném přijetí Prodané nevěsty se litomyšlští zpěváci rozhodli nastudovat v následujícím roce další operu Bedřicha Smetany – Hubičku. I toto provedení se setkalo s kladným ohlasem. Vzápětí došlo k výměně ve funkci

6


7


10

sbormistra, za dlouhodobě nemocného Romana Nejedlého byl zvolen Josef Šťastný.8 Během let 1884 a 1885 se uskutečnilo mnoho významných akcí, na kterých se Vlastimil prezentoval. Kromě kaţdoroční zpěvácké merendy v hostinci na Karlově mezi nimi bylo například requiem za Bedřicha Smetanu, dvě zahradní zábavy na Karlově pořádané společně s hudebním souborem čtenářské a hudební jednoty, requiem a slavnostní večer na počest památky Miroslava Tyrše, uvítání kníţete Maxmiliána z Thurnů a Taxisů, vystoupení, jehoţ výtěţek byl věnován na opravu pomníku M. D. Rettigové, dále slavnostní hudební večer k oslavení památky hudebního skladatele Pavla Kříţkovského, svěcení sochy sv. Metoděje či koncert na oslavu mistra Bedřicha Smetany.

2.2 Rok 1888 – 1903 V těchto letech sbormistři vybírali repertoár, který by diváky nejen pobavil, ale hlavně hudebně vzdělával. Muţský pěvecký sbor Vlastimil v této etapě spolupracoval se sbormistry Emanuelem Štivským, Josefem Šťastným, Františkem Zőrnigem a Františkem Vognerem. Dne 15. srpna 1888 se konala slavnost k příleţitosti 25. výročí posvěcení praporu zpěváckého spolku Vlastimil. Těchto oslav se zúčastnily všechny litomyšlské spolky. Byly sezvány i partnerské spolky z Nového Města nad Metují, Rychnova nad Kněţnou a poličský spolek Kollár s praporovou deputací poličských paní a dívek. Společně se všechny spolky účastnily produkce na mši svaté, kde za řízení Františka Zőrniga zazněla Missam in honorem Beatae Mariae Virginis od neznámého autora. Slavnost pokračovala koncertem na horním náměstí, kde byl pod vedením Emanuela Štivského proveden Chorál národa českého od Karla Bendla. Během slavnostní valné 8


11

hromady byli za čestné členy spolku přijati spisovatel Alois Jirásek, hudební skladatel Antonín Dvořák, skladatel a organizátor zpěváckých spolků Karel Bendl a Josef Valouch. Celá slavnost byla ukončena na radnici, kde měl závěrečný projev předseda Vlastimila děkan Ota Danielis. Poděkoval účastníkům za přízeň a sboru popřál další dobrá léta.9 Dne 9. září 1888 litomyšlské spolky uspořádaly slavnostní večer na rozloučení se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Slavnost se konala v sále na Karlově a Vlastimil mimo jiné zazpíval Bendlův sbor Svoji k svému a přípitek ze Starého ţenicha s p. Šťastným a s pěveckou částí Spolku paní a dívek. Během večera byl loučícímu se spisovateli předán diplom čestného členství ve spolku Vlastimil. V září roku 1889 navštívil město císař František Josef I. a při té příleţitosti Vlastimil spolu s ostrostřeleckou kapelou provedl v zámeckém nádvoří Slavnostní kantátu pro smíšený sbor (úprava Josefa Šťastného), předehru k Smetanově opeře Libuše, Smetanův muţský sbor Věno a Slavnostní pochod od Františka Vognera. Dne 27. února 1892 se konal koncert Antonína Dvořáka v sále na Karlově. Před cestou do Ameriky pořádal skladatel turné po českých městech s profesory z praţské konzervatoře Ferdinandem Lachnerem a Hanušem Wihanem. Vlastimil při této příleţitosti zazpíval jeho sbor Ţal a společně s pěveckým Spolkem paní a dívek třetí část z jeho Stabat mater. Antonín Dvořák se svými kolegy zahrál Dumky, Romantické kusy, Rondo g moll a Lesní klid. Josef Šťastný zpíval sólově Dvořákovy písně Ţalo děvče a Kéţ duch můj sám. Dvořák se o místních výkonech vyjádřil velmi pochvalně a zvěčnil se podpisem do spolkové pamětní knihy.

9


12

2.3 Rok 1904 – 1914 V období působení sbormistra Břetislava Šťastného sbor začal vystupovat více profesionálně, byl také spojen s pěveckým sborem Spolku paní a dívek a došlo ke vzniku kvalitního amatérského orchestru. Do bohatého hudebního prostředí Litomyšle vstoupil mladý skladatel Břetislav Šťastný, syn výborného pedagoga Josefa Šťastného. Jeho vedení mělo ráz pravé odbornosti, sbor pracoval po všech stránkách pečlivě a důkladně. Vlastimil začal studovat nové skladby. Výsledkem umění nového sbormistra, ale také jeho organizačních schopností bylo pořádání operních představení ve spolupráci s reţisérem Karlem Šťastným. Počátečním dílem, které sbor nastudoval, byl Smetanův Dalibor, jenţ zazněl při otevření Smetanova domu (1905), poté následoval Weberův Čarostřelec (1907) a Smetanovo Tajemství (1909). K velkým podnikům operním i jiným bylo potřeba stálého orchestru. Břetislav Šťastný proto nejprve zorganizoval studentský orchestr (1903), později Orchestr přátel hudebního umění, z něhoţ se vyvinula Filharmonie Litomyšl (zaloţena 1912). Vlastimil si téhoţ roku zaloţil svůj odbor ţenský a od té doby vystupoval jako sbor smíšený. Na konci roku 1912 měla ţenská část sboru jiţ 60 členek.10 K příleţitosti odhalení pamětní desky Bedřicha Smetany na prvním zámeckém nádvoří byl 16. června 1912 svolán ţupní sjezd pěveckých spolků, které při odhalení zazpívaly Smetanovo Věno a Prausův Chorál Čechů. Během těchto slavností se uskutečnil koncert k 50. výročí spolku Vlastimil. Za účasti ţupy zazněla sborová díla A. Dvořáka, B. Smetany, Z. Fibicha, K. Bendla, V. Nováka, J. B. Foerstera, P. Kříţkovského a dalších. Sbory řídil B. Čeněk, sbormistr spolku Kollár z Poličky, a litomyšlský Břetislav Šťastný. Klavírní doprovod zajistil Jaromír Metyš a L. Sommer.11

10

Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 3. 11

tamtéţ

13

V roce 1913 byly provedeny za účasti Filharmonie Litomyšl Dvořákovy Svatební košile, sóla zpívali M. Zajíčková, J. Vandas a O. Šťastný. Orchestr čítal 50 členů a sbor 80 členů. V roce 1914 (24. června) se konal další koncert Vlastimilu s Filharmonií Litomyšl, na programu byly skladby Antonína Dvořáka (Slovanská rapsodie pro orchestr), Zdeňka Fibicha (Kdyţ patřím na kvítečka, O tobě sním, Touţebný jara zavítal čas z Osmi dvojzpěvů), Josefa Suka, Laurenta de Rillé, Břetislava Šťastného, Josefa Bohuslava Foerstera a Bedřicha Smetany.

2.4 Rok 1918 – 1933 V těchto letech ve sboru Vlastimil působili Břetislav Šťastný a Jaromír Metyš. I nadále Vlastimil pokračoval ve své osvětové práci. Tradičními se staly hudební příspěvky ke svátku svobody, svátku Jana Husa a k narozeninám prezidenta republiky. Sbor vedl dlouhodobou spolupráci s výbornými sólisty Ludmilou Viktorovou–Zemanovou, Janem Vandasem a Oldřichem Šťastným. Zvláště činný byl sbormistr Jaromír Metyš, který vystupoval téţ jako korepetitor kontrabasisty Vojtěcha Kuchynky, houslisty Karla Hršela a operního zpěváka praţského Národního divadla Zdeňka Otavy. Po třech letech nucené nečinnosti se Vlastimil v květnu roku 1918 sešel k 50. výročí poloţení základního kamene Národního divadla v Praze. Zazněl zde Prausův Chorál národa českého a Smetanovo Věno. Ze slavnosti se stala manifestace za samostatnost. V tomto roce však Vlastimil ještě nebyl schopen obnovit svoji pravidelnou činnost pro nízký počet členů.12 V roce 1919, kdy se vrátili z války členové Vlastimila, mohl spolek obnovit svoji pravidelnou činnost. Zkoušky se přesunuly ze zrušené restaurace

12


14

U hroznů do sálu restaurace Smetanova domu na Karlově. Z důvodů reorganizace spolku se neuskutečnil v tomto roce ţádný samostatný koncert. První velký koncert po válce se uskutečnil aţ 26. února 1921. Na programu byla díla Bedřicha Smetany (Česká píseň), Josefa Bohuslava Foerstera (muţské sbory), Zdeňka Fibicha, Karla Bendla, Hynka Pally, Antonína Dvořáka, Pavla Kříţkovského, Vítězslava Nováka, Vojtěcha Říhovského a dalších. Ve stejném roce se spolek účastnil vítání Aloise Jiráska přímo na litomyšlském nádraţí i následujícího dne při slavnosti odhalení památníku českým bratřím na Růţovém paloučku a pomníku J. A. Komenského v Litomyšli. Výročí šedesátileté činnosti spolku bylo oslaveno na koncertě 20. května 1922, kde zazněl tradiční repertoár z děl autorů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera a dalších. V srpnu 1922 se Vlastimil koncertem rozloučil se svým dosavadním sbormistrem Břetislavem Šťastným, který odcházel na učitelský ústav do Přerova. V listopadu roku 1923 se uskutečnil koncert sloţený z děl Bedřicha Smetany, zazněly operní sbory, sóla i dueta - úvodní sbor z opery Prodaná nevěsta, árie Katušky z Čertovy stěny v podání L. Viktorové, muţské sbory z Hubičky, úvodní sbor a duo Bonifáce s pannou Rózou z Tajemství, sbor chmelařů

a

píseň

Blaţenčina

z Tajemství

v podání

L.

Viktorové,

O. Šťastného a smíšeného sboru, Modlitba dívek z Braniborů v Čechách a svatební sbor z Libuše (ţenský sbor), píseň zbrojnošů a duo Vítka s Jitkou z Dalibora (L. Viktorová, J. Duchan), píseň Ladislava z opery Dvě vdovy a árie Jeníka z Prodané nevěsty (Jan Vandas) a sbor praţského lidu z opery Braniboři v Čechách.13 Nejintenzivnějším rokem práce byl rok 1924, rok velkolepých oslav k příleţitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany, kdy silami domácími a

13


15

cizími bylo u nás provedeno téměř celé jeho dílo. Vlastimil propagoval Smetanovy skladby mnohými zájezdy po venkově. Nepřízní doby jiţ nebyla obnovena Filharmonie Litomyšl, avšak ke kaţdé větší produkci byl utvořen početný orchestr z ochotníků a členů městské kapely, která přešla po odchodu Františka Hoška do rukou kapelníka Bedřicha Vondry. V roce 1928 se Vlastimil zúčastnil jubilejního festivalu Pěvecké obce československé v Praze. Dne 28. října se uskutečnilo slavnostní matiné na oslavu desetiletého výročí trvání republiky, zazněla zde Česká píseň s průvodem orchestru a Smetanova předehra pro orchestr k poloţení základního kamene Národního divadla. Dne 12. března 1930 zemřel čestný člen Vlastimilu spisovatel Alois Jirásek. Šest dnů poté 18. března byla přes Litomyšl vezena urna se spisovatelovým popelem. Město vzdalo svému oblíbenci poslední poctu. Vlastimil při této příleţitosti před radnicí přednesl Foersterův sbor Z osudu rukou a Smetanův hymnus Sláva tobě, velký slávy synu. V letech 1930 – 1933 uplatnil Vlastimil své síly v operních produkcích a to v první české opeře Františka Škroupa Dráteník, Cherubiniho opeře Vodař a opeře Viléma Blodka V studni.

2.5 Rok 1934-1952 Další velké oslavy ve jménu Bedřicha Smetany se uskutečnily v roce 1934. V Litomyšli byla provedena celá Smetanova vokální tvorba v podání Pěveckého sdruţení českých učitelů s dirigentem Antonínem Bednářem. Dále komorní tvorba v interpretaci Sukova kvarteta, cyklus symfonických básní Má vlast zahrála Hradecká filharmonie. Sbor Vlastimil se účastnil čtyř provedení opery Hubička. V těchto představeních došlo k první spolupráci mezi litomyšlským sborem a orchestrem se zpěváky Národního divadla.

16

Představení se konala za reţie Ferdinanda Pujmana a scénické výpravy Františka Kysely. Na památku dlouholetého sbormistra spolku Břetislava Šťastného, který zemřel v Brně 23. července 1936, se konal koncert z jeho skladeb. O jeho ţivotě a díle promluvili Ferdinand Wolf a Jaromír Metyš. V září 1938 se začalo s nacvičováním slavnostního programu k 20. výročí vzniku republiky, mnichovské události však tento záměr zmařily a činnost spolku byla přerušena. Aţ koncem roku se v kronice nachází zmínka o účasti sboru v Jiráskově Lucerně. 14 Záznamy v kronikách dokládají, ţe během válečného roku 1940 byla sedmkrát provedena opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Všechna představení byla vyprodána, coţ poukazuje na důleţitou jednotící funkci národní hudby. 15 V roce 1942 slavil spolek Vlastimil 80. výročí zaloţení. K jubileu byla nacvičena Smetanova opera Dalibor. Ve chvíli, kdy mělo dojít k premiéře, nastaly dramatické změny v české zemi. Svým ţivotem zaplatili i někteří členové spolku, například zpěvačka Anna Kocmánková a členové orchestru Bedřich Krejčí a Jaroslav Mlejnek, kteří byli zastřeleni v pardubickém zámečku. Dobrovolně skončil se ţivotem zpěvák Alois Knotek a po útrapách ve vězení zemřel hudebník Josef Chuchvalec. Ušetřeni nebyli ani věrní příznivci Litomyšle a Vlastimilu bratři Josef a František Pátů. Nastudovaná opera mohla být odehrána aţ na podzim. Čtyři slavnostní představení vyzněla zásluhou reţie Ferdinanda Pujmana jako manifestace národních nadějí v době takové poroby. Nacisté však chtěli mít vše pod kontrolou, a proto musela být hlavní lóţe rezervovaná pro německého hejtmana a obsah opery byl pro něj přeloţen do němčiny. Při premiéře zpívala Miladu Marie Podvalová, Jitku Štěpánka Štěpánová, Dalibora Josef Masák, Vladislava Zdeněk Otava, Vítka Beno Blachut, Budivoje Jiří Schiller, Beneše Stanislav Ulrich. Scénu vypravili J. Šťastný a V. Vilím. Představením předcházela vlastenecky burcující

14

Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 3. 15 tamtéţ

17

přednáška muzikologa a popularizátora Mirka Očadlíka a provázela je výstava „Smetanův Dalibor“ v malém sále Smetanova domu, v níţ byly umístěny i památky na litomyšlského Dalibora z roku 1905. O pečlivé přípravě svědčí 50 orchestrálních zkoušek a dlouhá řada zkoušek smíšeného i muţského sboru, na nějţ kladl reţisér Pujman poţadavky jako na profesionály. Party, zvláště jeden violový, který zůstal v bytě zastřeleného J. Mlejnka, měly také pohnuté osudy. Opisovač si na jejich konci zapisoval, co hlásil cizí rozhlas. I rok 1944 se nesl ve znamení smetanovských oslav, nejinak tomu bylo v Litomyšli. Oslavy zahájil Mirko Očadlík přednáškou o Bedřichu Smetanovi, Brněnský symfonický orchestr zahrál cyklus symfonických básní Má vlast za účasti Ferdinanda Rutha, který byl pamětníkem Smetanovy návštěvy Litomyšle v roce 1880. Litomyšlský muţský sbor zazpíval v mistrově rodné světnici právě 2. března. Ukázky ze sborové tvorby přednesl Vlastimil a Pěvecké sdruţení českých učitelů.16 Spolek Vlastimil také zajistil produkci při oslavách třísetletého výročí zaloţení litomyšlského gymnázia. Účastnil se provedení jednoaktovek Antonína Dvořáka Tvrdé palice a Viléma Blodka V studni. Ani poslední měsíce války roku 1945 neodradil Vlastimil od vystupování na veřejnosti, podporoval tak místní obyvatelé a šířil naději. Poprvé v osvobozené zemi zpívá Vlastimil na slavnostním shromáţdění obyvatel před radnicí 10. května 1945. Dne 17. května bylo svoláno shromáţdění členů Vlastimila do sboru církve československé husitské. Starosta dr. Bartoš vzpomněl na členy, kteří obětovali ţivot pro vlast, trpěli a zemřeli v koncentračních táborech. Vyzdvihl práci Vlastimila během druhé světové války, jíţ upevňovali národního a vlasteneckého ducha a poděkoval všem, kteří se zaslouţili o osvobození národa. Rok 1945 přinesl značný pokles v počtu členů spolku, jen z muţské části sboru se odstěhovalo do pohraničí 25 zpěváků.17

16

Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 3. 17 Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton

18

V roce 1946 byly učiněny zásadní kroky k vytvoření kaţdoročních hudebních slavností v Litomyšli. Při té příleţitosti zahrála Česká filharmonie Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast a jeho švédské symfonické básně. V Litomyšli došlo k zaloţení hudební školy v čele s ředitelem Oldřichem Doleţalem a byla obnovena Filharmonie Litomyšl, čímţ byla ukončena činnost spolkového orchestru v rámci Vlastimilu. Vlastimil se i nadále účastnil významných událostí města, muţský sbor vystoupil při slavnosti jmenování prezidenta Klementa Gottwalda čestným občanem Litomyšle v roce 1948. Skladatel J. B. Foerster věnoval Vlastimilu smíšený sbor Kovář na slova Josefa Václava Sládka. Hudebním patronem nad litomyšlským okresem se stal ředitel Smetanova muzea Alfons Waisar, který několikrát navštívil Litomyšl i zkoušky sboru. Za přispění ministra kultury Zdeňka Nejedlého se v roce 1949 v Litomyšli uskutečnil hudební festival celostátního významu. Na programu se podíleli umělci z praţského Národního divadla, v jejich podání zazněly Smetanovy opery Dalibor a Dvě vdovy. I Vlastimil sehrál svoji úlohy při koncertu vysílaném Praţským rozhlasem, kde sbor v doprovodu orchestru Národního divadla přednesl nejkrásnější sbory ze Smetanových oper. V témţe roce Vlastimil úspěšně nastudoval Rossiniho operu Lazebník sevillský se sólisty Vlastou Urbanovou, Josefem Celerinem, Zdeňkem Otavou, Hanušem Theinem, Antonínem Votavou a členkou Vlastimilu Jindřiškou Rőhrichovou, v reţii Hanuše Theina v doprovodu Filharmonie Litomyšl. Na listopadovém ţupním koncertě v Ústí nad Orlicí (1949) předal starosta pěvecké ţupy Jaromír Pícl pěti členům Vlastimilu zlatou medaili za čtyřicetiletou činnost, čtyřem členům stříbrnou medaili za třicetiletou činnost, čtyřem členům bronzovou za pětadvacetiletou a čtrnácti členům čestný granátový odznak za dvacetiletou činnost.

19

V roce 1950 si Vlastimil připomněl 100. výročí narození skladatele a svého sbormistra Františka Vognera pietním shromáţděním na hřbitově a koncertem z Vognerových skladeb. Dne 28. prosince se konala poslední valná schůze Vlastimila jako spolku. Zúčastnil se jí osvětový inspektor Antonín Soukup, aby informoval členstvo o převedení spolků do masových organizací Národní fronty ve smyslu budovatelských intencí lidu. Členstvo se pak usneslo, aby se Vlastimil stal pěveckým souborem osvětové besedy, takţe nesl jméno „Vlastimil – pěvecký soubor osvětové besedy v Litomyšli.“18 V roce 1951 uplynulo 100 let od narození Aloise Jiráska, proto se i slavnosti Smetanovy Litomyšle věnovaly jeho dílu. Činohra Národního divadla provedla Jiráskovy hry Jan Ţiţka a Vojnarka, praţský balet pak Vostřákovu Filosofskou historii. Vlastimil zazpíval při poloţení základního kamene k Jiráskovu pomníku a při shromáţdění na Růţovém paloučku. K 110. výročí narození skladatele Antonína Dvořáka byl uspořádán společný koncert Vlastimila a Zvukoboru v Litomyšli a v Chocni za spoluúčasti Litomyšlské filharmonie. Poprvé byl v Litomyšli proveden Dvořákův Ţalm 149. Rok 1952 přinesl výročí devadesáti let činnosti Vlastimila, ale i třiceti let sbormistrovské práce Jaromíra Metyše. Sbor je oslavil společně s vysokomýtským souborem Otakar a choceňským Zvukoborem za doprovodu orchestru ZK Modeta, jak se tehdy nazývala Litomyšlská filharmonie, a s podporou Teodora Šrubaře, zpěváka Národního divadla.

18

cit. Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 3.

20

2.6 Rok 1953 – 1981 Následující léta nebyla pečlivě zanesena do kronik, proto z další činnosti spolku uvádím pouze nejdůleţitější okamţiky. Údaje jsou mnohdy neúplné, jsou zaznamenány tak, jak si je zapamatoval příští kronikář spolku Petr Jonáš. Jaromír Metyš vedl sbor aţ do roku 1958 (celých 35 let). Četné koncerty svědčí o bohaté činnosti a širokém repertoáru sboru. Ještě v roce 1953 sbor s praţskými sólisty znovu uvedl operu V studni V. Blodka a Škroupova Dráteníka (1955). Současně s ním byla provedena kantáta Jaroslava Křičky Jaro v nedalekém Nedošínském háji na motivy Filosofské historie s textem Marie Metyšové. Vlastimil dále uspořádal řadu koncertů věnovaných význačným výročím a osobnostem: Večer k 75. výročí narozenin Zdeňka Nejedlého (1953) Chodský večer (1953) Smetanovské koncerty v Dolní Sloupnici, Cerekvici nad Loučnou, Osíku, Sebranicích a Morašicích (1954) Leninův večer (1954) Večer Romana Nejedlého a Franze Schuberta (1954) Večer bří Pátů s luţickými písněmi (1956) koncert k 40. výročí VŘSR účast při odhalení Smetanova pomníku v Novém Městě nad Metují (1954) účast při odhalení pamětní desky Bohuslava Martinů v Poličce (1957) Největší akcí v Litomyšli byl v roce 1954 koncert 1000 pěvců v zámecké zahradě v rámci Smetanovy Litomyšle. 19 Dne 21. října 1958 se sbor koncertem rozloučil s Jaromírem Metyšem, taktovku od něho převzal Pavel Nádvorník. Novému sbormistrovi byli ve

19


21

vedení sboru nápomocni Jan Nádvorník, Pravoslav Hartman a Bohumil Koníček. MUDr. Pavel Nádvorník vedl sbor dalších deset let. Byl velmi schopný nejen jako dirigent, ale i jako organizátor hudebního ţivota. Od roku 1960 Vlastimil úzce spolupracoval se sborem Paprsek z Cerekvice nad Loučnou. Ve stejném roce (1960) sbor nacvičil k sedmdesátému výročí narození Bohuslava Martinů jeho kantáty Otvírání studánek a Mikeš z hor. V roce 1962 oslavil Vlastimil 100. výročí své činnosti, 25. ledna k tomuto výročí přednesl projev historik Karel Bolomský z Prahy. Slavnostní koncert se uskutečnil 16. května spolu s Litomyšlským symfonickým orchestrem a sborem Bendl z České Třebové. Ve stejném roce byl zaloţen Jednotný klub pracujících, jehoţ součástí se Vlastimil stal. Místo zkoušek se z prostor Smetanova domu přesunulo do budovy Lidové školy umění. Významným vystoupením tohoto roku byl hudební večer v Litomyšli k 138. výročí narozenin Bedřicha Smetany, kde byla s orchestrem provedena Česká píseň a Proč bychom se netěšili, Napadly písně Antonína Dvořáka ad. V roce 1967 měl Vlastimil jedenáct veřejných vystoupení, v červnu se na prvním zámeckém nádvoří v rámci Smetanovy Litomyšle konal koncert 37 pěveckých sborů. Muţské sbory zpívaly Věno B. Smetany (dirigoval dr. Plavec), od J. Jindřicha Já nemám v tom Klenčí (dir. Ţidek), J. B. Foerstera Velké širé rodné lány (dir. Snětina). Ţenské sbory přednesly Smetanovy skladby Přiletěly vlaštovičky a Západ (dir. Ptáček, Zelinka) a Prsten A. Dvořáka (dir. Klimeš). Společně zazněly kusy od B. Smetany Jitro krásné, Udeřila naše hodina a Česká píseň pod taktovkou pana Drahoše. Ve stejném roce sbor poprvé zorganizoval třídenní soustředění, které směřovalo k účasti na krajské pěvecké soutěţi v Holicích. Tamní porota ocenila jako nejlepší provedení Smetanova Sanctus, dále sbor přednesl skladbu Orlanda di Lassa, píseň Pofukuj, povievaj Boleslava Vomáčky, Tichý večer Jonase Švedase a Podzimní ráno Vladimíra Sommera. 20 V listopadu toho roku se sbor zúčastnil v rámci 50. výročí VŘSR koncertu operních sborů v České Třebové spolu s místním Bendlem: 20


22

Ch. Gounod Valčík z opery Faust a Markétka, A. Borodin Polovecké tance a G. Verdi Nabucco. V roce 1968 v Litomyšli vystoupil Akademický pěvecký sbor ze švédského Göteborgu. Také byla znovu obnovena činnost Litomyšlského symfonického orchestru, do jehoţ vedení přechází právě sbormistr Vlastimilu. Od září 1968 se sbormistrem stává nový ředitel LŠU v Litomyšli Jan Doleţal, sbormistr s vysokými nároky i ambicemi. Zkoušky se stávají náročnějšími, zkouší se i dvakrát týdně a to v nedaleké Cerekvici nad Loučnou. Nastává však také doba, kdy se ve vedení sboru začínají střídat sbormistři v krátkých časových intervalech, s různými představami, metodami i nároky. V následujících letech se sbor zúčastnil okresních festivalů v Moravské Třebové, ve Svitavách, Vysokém Mýtě. Nejčastěji uváděnými skladbami byly Kačena divoká (L. Janáček), Legenda o dobrém kníţeti Václavovi (J. Křička) a Jarní romance (Z. Fibich). S koncem školního roku 1969/1970 odchází Jan Doleţal k profesionálnímu hudebnímu tělesu a sbor přebírá jeho nástupce v LŠU Adolf Mráček, ten však po dvou měsících tuto funkci předává dalšímu učiteli LŠU Františku Jiříčkovi. Za jeho vedení dochází k omlazení sboru, více se zde projevuje společenský duch a klade se důraz nejen na společné hudební záţitky. Nejvýznamnější koncerty se uskutečnily v roce 1972 – celookresní festival v Jevíčku, slavnostní pěvecký koncert ve Vysokém Mýtě a festival v Chrudimi. Dne 30. listopadu Vlastimil oslavil 110. výročí spojené s padesáti lety sbormistrovské činnosti čestného sbormistra Jaromíra Metyše za účasti jubilanta. Nejčastěji uváděnými skladbami byly Adoramus Orlanda di Lassa, Ţitné pole Antonína Dvořáka, Čarování a pomluvy Bohuslava Martinů, Rodný kraj Jindřicha Pravečka st., Madrigal Iši Krejčího a Ukvalské písně Leoše Janáčka. V letech 1973 – 1974 se stal sbormistrem dlouholetý funkcionář Unie českých pěveckých sborů Norbert Muzikant z Vysokého Mýta. Měl bohaté zkušenosti i dostatečnou autoritu, jeho zkoušky však podle pamětníků nebyly příliš přínosné. Vyvrcholením jeho práce se sborem byla pocta Smetanovi (k 150. výročí) při festivalu Smetanova Litomyšl při koncertě na druhém zámeckém nádvoří za účasti sborů Východočeského kraje. Zazněly především

23

Smetanovy skladby pro muţský sbor Hesla, Modlitba, Slavnostní sbor, Věno, dále Tři ţenské sbory a smíšený sbor Česká píseň a sbory z oper. Stanislav Kašpar, učitel pedagogické školy, se stává novým sbormistrem pro léta 1975 – 1976. Pro sbor to znamenalo nastudování zcela nového repertoáru. Na okresním festivalu v Jevíčku (1975) sbor zazpíval Sám nikdy nepůjdeš R. Rogerse, Kačenu divokou L. Janáčka, Českou píseň J. B. Foerstera, Čarování a pomluvy B. Martinů, Tajgu od Jurije Sergejeviče Miljutina, Madrigal č. 2 Iši Krejčího, Já toho toulání od Sauera a Bodaj by vás, vy mládenci Eugena Suchoně. Dne 11. června bylo zpěvem oslaveno 70. výročí otevření Smetanova domu. Sbor Vlastimil měl dvakrát moţnost zazpívat si ve společnosti národního umělce Eduarda Hakena, jednou na jubilejním koncertě k 20. výročí souboru Smetana v Moravské Třebové, podruhé na abonentním večeru ve Smetanově domě. Zazněl zde svatební pochod z Rusalky A. Dvořáka, sbor z Evţena Oněgina P. I. Čajkovského, Svatá válka A. V. Alexandrova, jihočeská lidová Uţ je malá chvilka a další. Jako sólisté kromě Eduarda Hakena vystoupili Otokar Karlík, Jana Malátová – Faltysová (klavír) a Naďa Mimrová (flétna). Nově uvedenými skladbami roku 1976 byly Ukvalské písně L. Janáčka Ty ukvalský kostelíčku, Ondráš a Na tych fojtovych lukách. Po odchodu Stanislava Kašpara z Litomyšle se novým sbormistrem stal Vítězslav Veselý, učitel LŠU ve Svitavách a dirigent tamního sboru Dalibor. Volil většinou sboru známý repertoár, novinky byly méně náročné. V čele sboru stál v letech 1977 – 1979. V roce 1978 se sbor zúčastnil festivalu v Jevíčku a spolu se spřátelenými sbory Otakarem a Ţerotínem provedly jarní koncerty v Litomyšli a Vysokém Mýtě. Nově byly uvedeny úpravy lidových písní Andulko, mé dítě Zdeňka Kaňáka a Dolina, dolina Jana Šoupala, Ukolébavka J. Brahmse, ruská lidová Ja pasjeji li mlada, Ráno V. Felixe a Jarní romanci Z. Fibicha. Společně s muţskými sekcemi ostatních sborů

24

Vlastimil zazpíval Janáčkovy muţské sbory Orání, Láska opravdivá, Coţ ta naše bříza a Smetanovo Věno.21 Ještě v témţe roce (1978) se znovu uskutečnil pěvecký festival v rámci slavností Smetanovy Litomyšle. Tentokrát zde účinkovalo dvacet šest sborů a Litomyšlský symfonický orchestr. Zpěváci východočeského kraje sloţili hold Zdeňku Nejedlému na počest stého výročí jeho narození. Sbor v roce 1979 vystoupil také na abonentním koncertě v rámci Litomyšlských hudebních večerů, coţ je i dnes řada koncertů, na kterých pravidelně vystupují litomyšlští hudebníci, ale i profesionální muzikanti z celé České republiky a zahraničí. Na zmíněném 203. Litomyšlském hudebním večeru se sborem zazpívali sólisté Anna Kratochvílová a Pavel Horáček. Zazněly zde operní sbory ze Smetanova Tajemství, Prodané nevěsty, Dvou vdov, svatební sbor z Dvořákovy Rusalky i sbor ţidovských otroků z Verdiho Nabucca. Na programu se objevily i novinky z repertoáru sboru Primula veris Vítězslava Nováka, Coţpak můj holoubku a V poli zrají višně z Ruských písní Antonína Dvořáka a Moje země Zbyňka Mrkose. V tomto roce se sbor podílel na hudebním večeru Náš Janáček a na uspořádání sborového koncertu pro mládeţ. V letech 1980 – 1981 se s velkým elánem ujal vedení sboru Karel Rotschein, který působil také jako varhaník v kostele Povýšení sv. Kříţe v Litomyšli. Podařilo se mu získat nové mladé členy, se kterými se rozhodl nacvičit i některá velmi obtíţná díla, která přesahovala moţnosti sboru. Při zkouškách těchto skladeb však zpěváky dokázal motivovat svým neutuchajícím optimismem. V roce 1980 sbor vystoupil na XV. celookresním festivalu v Poličce, kde se jako korepetitorka sboru uvedla učitelka Lidové školy umění v Litomyšli Zdena Bulvová, která sbor doprovázela i v dalších letech. Na tomto festivalu zazněly ještě skladby z původního repertoáru jako

21


25

například

výběr

z Janáčkových

Ukvalských

písní,

z Ruských

písní

A. Dvořáka. 22 Nový

repertoár

byl

poprvé

proveden

3.

března

1981

na

230. Litomyšlském hudebním večeru, který se konal za účasti Eduarda Hakena. Samostatně Vlastimil uvedl: Hans Leo Hassler Cantate Domino, Jacob Handl Gallus Ecce quomodo moritur, A. Dvořák Napadly písně, Orlando di Lasso Mattona mia cara, Echo, Jan Campanus-Vodňanský Rorando coeli, L. Janáček Kačena divoká, Vladimír Sommer Podzimní ráno, B. Martinů Čarování a pomluvy, J. B. Foerster Česká píseň, dále muţské sbory L. Janáček Ach, vojna, vojna, P. Kříţkovský Utonulá. Společně s Eduardem Hakenem zazněly sbory z oper Bedřicha Smetany Braniboři v Čechách, Verdiho Nabucca a Dvořákovy Rusalky. V květnu téhoţ roku se uskutečnil slavnostní koncert k šedesátému výročí zaloţení Komunistické strany Československa ve Vysokém Mýtě, kde Vlastimil účinkoval spolu se sbory Otakar a Zvukobor ve skladbách Jana Seidla Miluji ţivot a Dezidera Kardoše Mírová kantáta. Samostatně předvedl Vlastimil svůj pestrý program, v němţ byla novinkou Zlukovská náves V. Votruby.

22


26

2.7 Rok 1982 – 2011 V tomto období se nejvíce na sboru odrazila osobnost sbormistra, od téměř profesionálního vedení Oldřicha Heyla s vysokými nároky na sbor i repertoár, přes klidnější období pod vedením Renaty Krajčírové, ambiciózní, ale umírněné vedení Dany Ludvíčkové, k dnešní podobě sboru, který se pod vedením Martina Profouse vrátil k podstatě amatérského sborového zpěvu přinášející radost zpěvákům i posluchačům. V roce 1982 přejal vedení sboru Oldřich Heyl, učitel Lidové školy umění v Litomyšli, který byl vybaven zkušenostmi získanými v orchestru v západočeských lázních. Začal budovat nový náročný repertoár, náročnější byl i ke sboru a k docházce členů na zkoušky. Jeho manţelka Marie ve sboru vypomáhala vedením dělených zkoušek, tím sbor dokázal v tomto období rychleji a lépe zvládnout zvolený repertoár. Poprvé sbor vystoupil pod vedením Oldřicha Heyla na okresním festivalu pěveckých sborů v Jevíčku 14. května se skladbami Mattona mia cara Orlanda di Lassa, Na horách Zdeňka Lukáše, Prší, prší M. Hroňka. Společně s členy ostatních sborů byly provedeny skladby Georga Friedricha Händela Hle, náš vítěz, Bohuslava Martinů Bolavá hlavěnka ad. Mezi další vystoupení roku 1982 stojí za zmínku koncert ze dne 21. října 1982, kdy sbor vystoupil v pořadu „Bavíme se po práci“ ke dvacátému výročí Jednotného klubu pracujících. V prosinci 1982 vystoupil člen Vlastimila Jan Kapusta v malém sále Smetanova domu s přednáškou o skladateli Bohuslavu Martinů, kterou sbor doplnil mistrovými skladbami Čarování a pomluvy a Bolavá hlavěnka. V roce 1983 se sbor poprvé zúčastnil soutěţe Písně přátelství a v Lidovém divadle ve Svitavách získal zlaté pásmo se skladbami P. I. Čajkovského Po tom kalinovym mostku, Zdeňka Lukáše Na horách a M. Hroňka Prší, prší. Dne 2. února Vlastimil oslavil ve Smetanově domě sto dvacet let svého trvání jubilejním koncertem, jehoţ hostem byl sbor Otakar z Vysokého Mýta pod vedením J. Šumské. Bylo provedeno Cantate Domino od H. L. Hasslera a

27

dvojsbor Rorando coeli J. C. Vodňanského, kde Otakar zpíval druhý sbor na balkóně. Spojené ţenské sbory zazpívaly Smetanovu Ukolébavku a z Dvořákových Moravských dvojzpěvů Slavíkovský polečko, Zajatá, Zelenaj se, zelenaj, od Josefa Suka Pastýř a pastýřečka a Chodila po roli Otmara Máchy. Muţské sbory zazpívaly U dţbánku Josefa Pauknera, z Českých tanců Hynka Pally Hulán, Menuet, Bavorák, Obkročák a Smetanův Slavnostní sbor. Společně

s Litomyšlským

symfonickým

orchestrem

pod

vedením

Pavla Nádvorníka se sólistkou V. Polednovou zazněly operní sbory Bedřicha Smetany To pivečko, sbor zbrojnošů z Dalibora, úvodní sbor z opery Dvě vdovy a z opery V studni Viléma Blodka. Na klavír doprovázely J. Hlochová a Zdena Bulvová.23 V dubnu roku 1983 byly uspořádány výchovné koncerty pro páté a šesté třídy litomyšlských škol, kde ţenský sbor provedl Oj, děvice, krasavice P. I. Čajkovského a celý sbor kromě obvyklého repertoáru i svatební pochod z Dvořákovy Rusalky. V květnu téhoţ roku se konal okresní festival sborů v Litomyšli, jehoţ hostem byl i druţební sbor Střední pedagogické školy v Litomyšli z Gymnázia v Hasseltu

v Belgii.

Nově zde Vlastimil uvedl

Ave

verum

corpus

Wolfganga Amadea Mozarta, Sicilskou tarantelu M. Ročka a Bodaj by vás čerti vzali Eugena Suchoně. Dne 18. června 1983 se konal první ročník Putování za studánkami v nedalekém Vlčkově, kde sbor vystoupil se svým repertoárem v hlavním programu na návsi, lidové písně potom zazpíval v lese u studánek. Rok 1984 byl vyhlášen Rokem české hudby, coţ vedlo k podnícení dalších aktivit jako například zahajovací koncert Roku české hudby, výchovné koncerty pro ţáky, okresní festival v Jevíčku, galakoncert v Poličce, slavnostní koncert východočeského pěvectva jubilantům roku v zámecké zahradě. Bylo navázáno partnerství s Koncertním sborem (Konzertchor) z Nordhausenu z Německé demokratické republiky, s nímţ Vlastimil vystupoval v rámci

23


28

slavností Otvírání studánek ve Vlčkově. Společně také vystoupili v rámci oslav třicátého pátého výročí vzniku NDR. V roce 1985 prokázal Vlastimil své prvenství mezi sbory v okrese a postoupil do krajského kola v Hradci Králové. V témţe roce bylo koncertem oslaveno osmdesáté výročí Smetanova domu, kde Vlastimil také vystoupil. I v následujících letech (1987) sbor pokračoval v partnerských stycích dalším zájezdem do Německé demokratické republiky. Sbor navazoval spolupráci nejen se zahraničními, ale i s domácími sbory jako byl například Karlovarský pěvecký sbor. V roce 1988 došlo k vnitřním neshodám ve sboru a část muţských členů z Vlastimila odešla, coţ následně vedlo k zaloţení samostatného Muţského sboru v Litomyšli. Počet muţů se sice sníţil, ale všichni přistupovali k nácviku skladeb zodpovědněji, takţe kvalita sboru neutrpěla a byli schopni vystoupit devětkrát v tomto roce. Vyvrcholením sezóny bylo koncertní provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby ve Vysokém Mýtě i v místním Smetanově domě spolu s Otakarem z Vysokého Mýta. Muţské části sboru vypomáhali i zpěváci ze sboru Campanula v Dolní Dobrouči a z chrámového sboru z Ústí nad Orlicí. Úspěšný koncert před přeplněným sálem přispěl k oblíbenosti sboru a přilákal další nové mladé zpěváky. Společenské změny na sklonku roku 1989 se promítly i v činnosti sboru. Otevřely se moţnosti zahraničních zájezdů, nabízela se vystoupení v chrámových prostorách, rozšířily se i moţnosti repertoáru. Vyskytly se však problémy finančního rázu, rozpadl se dosavadní provozovatel a dočasně se sníţil počet vystoupení. V roce 1990 Vlastimil prakticky nevystupoval, protoţe byly veškeré zkoušky věnovány nácviku skladby Stabat mater Antonína Dvořáka. Na četných koncertech byl sbor doprovázen Komorním orchestrem Jaroslava Kociána z Ústí nad Orlicí, sólových partů se ujali pedagogové z pardubické konzervatoře Jana Prskavcová – Stehr, Edita Adlerová, Petr Pálka a Lukáš Hynek – Krämer. S velkým úspěchem bylo dílo provedeno v Litomyšli, Ústí nad Orlicí, Vysokém Mýtě, Ţelivi, Bludově, Králíkách, České Třebové, Svitavách, ale i v holandských městech Rodenu a Dwingeloo a v německém

29

Werlu. S Dvořákovým Stabat mater sbor vystoupil i v Praze, kde zároveň uvedl premiéru díla Requiem cis moll od soudobého skladatele Václava Hálka. V roce 1993 se sbor pustil do nácviku další velké skladby – Slavnostní mše Jaroslava Kociana, který je znám hlavně jako houslový virtuos a pedagog praţské konzervatoře, ale málo jako skladatel. Skladba byla provedena při 35. ročníku Kocianovy houslové soutěţe v Ústí nad Orlicí. V tomto roce díky náročnosti repertoáru se zvyšuje počet zkoušek, častější jsou i zkoušky s orchestrem. Náročnější je i zajištění finančních prostředků. I přesto se sbor snaţí udrţovat korespondenci se zahraničními sbory.24 Rok 1994 byl mimořádně naplněn významný událostmi, při kterých sbor mohl vystupovat. Dne 16. března v rámci koncertu Hold Bedřichu Smetanovi bylo uděleno čestné občanství Litomyšle Eduardu Hakenovi. Dne 10. dubna sbor účinkoval při slavnostech 650 let biskupství v Litomyšli a následně 15. dubna při příleţitosti setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli. Ve dnech 7. – 9. října hostil litomyšlský sbor své kolegy z nizozemského sboru Woudklank z partnerského města Roden. V témţe roce se v Litomyšli uskutečnil sborový festival Bedřicha Smetany, kde se Vlastimil umístil ve stříbrném pásmu, kdyţ získal desáté místo z třiadvaceti sborů z jedenácti zemí. Na sklonku roku 1994 ve dnech 15. – 21. listopadu sbor uskutečnil zájezd do Francie, kde vystoupil v Claye-Souilly a Senlis nedaleko Paříţe. V roce 1995 měl Vlastimil tu čest vystupovat na dvou významných hudebních festivalech a podílet se na společných koncertech s profesionálními tělesy a sólisty. Dne 1. července sbor uvedl v rámci festivalu Janáčkovy Hukvaldy 9. symfonii s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava pod vedením Petra Vronského. Následující den (2. července) při příleţitosti festivalu Smetanova Litomyšl sbor provedl společně s Českým filharmonickým sborem, Janáčkovou filharmonií Ostrava a

24


30

sólisty Evou Dřízgovou a Pavlem Kamasem pod vedením Petra Vronského Te Deum Antonína Dvořáka.25 V roce 1996 se uskutečnily tři provedení Dvořákova Stabat mater za přispění českotřebovského sboru Bendl. Mezi další významné vystoupení tohoto roku se zařadil jubilejní koncert Filharmonie Hradec Králové, kde zazněla

Óda

na

radost

Ludwiga

van

Beethovena

pod

vedením

Františka Vajnara. Společně s Českým filharmonickým sborem byla provedena Mše D dur Antonína Dvořáka v Brně i v polském Těšíně, kde koncert doprovodil Krakovský rozhlasový orchestr. Ke konci prázdnin roku 1996 litomyšlský sbor uvítal hosty z Francie, kterým pomohl zorganizovat společné koncerty v Praze, Litomyšli a Králíkách. Jubilejní 400. Litomyšlský hudební večer 3. června 1997 byl pro Vlastimil posledním koncertem, který se uskutečnil pod vedením manţelů Heylových. Za patnáct let jejich práce sbor dosáhl význačných úspěchů doma i v zahraničí, spolupracoval s profesionálními hudebníky a nacvičil mnohé náročné skladby. Kvůli snaze o dosaţení co nejprofesionálnějších kvalit tělesa došlo k narušení spolupráce s Litomyšlským symfonickým orchestrem i se sbory v nejbliţším okolí a náročnost skladeb odradila řadu zpěváků. V roce 1997 tedy Vlastimil opět hledal nové vedení a poprvé v jeho historii stanula v jeho čele ţena - Renata Krajčírová, ředitelka Základní umělecké školy v Poličce a učitelka na Střední pedagogické škole v Litomyšli. Stál před ní nelehký úkol, vybrat nový repertoár, ale hlavně doplnit stávající nevyhovující sbor na dostatečně velké těleso. Novinkou se stala soustředění sboru před vystoupeními. Většina z nich se konala před Vánocemi. S kompletně novým repertoárem se v roce 1998 sbor zúčastnil festivalu pěveckých sborů ve Svitavách. Nejvýznamnějším vystoupením pod vedením této sbormistryně byl mezinárodní festival v Olomouci v červnu roku 2000. Novinkou v repertoáru sboru byly úvodní části mše Marca-Antoina Charpentiera. Renata Krajčírová se snaţila o sblíţení litomyšlských pěveckých

25


31

sborů, coţ vedlo i ke spolupráci v rámci tradičních vánočních koncertů. Právě díky těmto vánočním koncertům Vlastimil znovu získal posluchače v okolí Litomyšle (Cerekvice nad Loučnou, Sloupnice, Makov, Mladočov, Sebranice, Polička, Bystré ad.), kde za předchozích sbormistrů vystupoval málo, nebo vůbec.26 Od roku 2001 vedla Vlastimil Dana Ludvíčková, která jako studentka místní pedagogické školy ve sboru zpívala, později byla dirigentkou Litomyšlského symfonického orchestru a současně vyučovala na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Díky ní se zlepšila hlasová průprava zpěváků, zvýšila se opět i náročnost skladeb. Sbor nastudoval kompletní Charpentierovu mši, spolupracoval se sborem Smetana z Hradce Králové, sborem Dalibor ze Svitav, s členy Litomyšlského symfonického orchestru i s litomyšlským Sborem paní a dívek a Muţským pěveckým sborem. V roce 2002 se Vlastimil opět zúčastnil festivalu ve Svitavách. Ve stejném roce vystoupil při slavnostním odhalení pamětní desky svého čestného sbormistra Jaromíra Metyše. Na tento rok připadly i oslavy 140. výročí zaloţení sboru, které byly završeny zdařilým koncertem v litomyšlském kostele Povýšení svatého Kříţe. V roce 2003 se sboru na necelé dva roky ujal Zdeněk Kudrnka. Jeho působení ve sboru bylo poznamenáno nedostatkem času ze strany sbormistra, coţ některé zpěváky odradilo. V roce 2004 sbor spolupracoval s vysokoškolským sborem ze Spojených států amerických. V roce 2005 do čela sboru nastupuje Martin Profous. Pod jeho vedením sbor v témţe roce vystoupil při oslavách stého výročí otevření Smetanova domu v Litomyšli, kde spojené litomyšlské sbory zazpívaly Českou píseň Bedřicha Smetany.27 V roce 2006 začal Vlastimil spolupracovat s Komorním sborem ze zdejší pedagogické školy KOS. Ve stejném roce se podařilo uskutečnit zájezd do holandského Vroliku a poté pozvat zahraniční hosty do Litomyšle. 26

Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 4. 27 Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 4.

32

Sbor Vlastimil se pravidelně účastní všech kulturních akcí Litomyšle, také vyjíţdí se svým programem do okolních obcí, spolupracuje se zahraničními partnerskými sbory a v nemalé míře stále podporuje společenský sborový ţivot.

33

3. Závěr Ve své bakalářské práci jsme se zabývala tématem zpěváckého spolku Vlastimil z Litomyšle. Původně muţský sbor Vlastimil na počátku plnil funkci národnostně sjednocující, coţ bylo znát i na jeho činnosti. Na rozdíl od dnešního zvyku vídat pěvecké sbory převáţně na koncertních podiích, plnil spolek funkci nejen uměleckou, ale i společenskou. Uměleckou povinnost měl Vlastimil nařízenou pouze na provedení requiem za zemřelého člena. Jinak se věnoval společenským povinnostem podporujícím vlastenectví. Koncertní činnost byla tedy doplňkem, nikoliv primárním cílem. Koncem roku 1863, tedy rok po zaloţení, čítal spolek 183 členů. Za sbormistrovského působení Romana Nejedlého sbor za podpory praţských zpěváků nastudoval operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, po ní následovala Hubička. Znamenalo to větší cílevědomost v provozování hudby. Sbor se chtěl ve větší míře podílet na provedení sloţitějších skladeb. Umělecké ambice souboru vzrostly. I nadále se ale sbor účastnil společenský akcí jako vystoupení na počest památky Miroslava Tyrše, uvítání kníţete Maxmiliána z Thurnů a Taxisů, večer k oslavení památky hudebního skladatele Pavla Kříţkovského, svěcení sochy sv. Metoděje či koncert na oslavu mistra Bedřicha Smetany. Na přelomu 19. a 20. století sbor upřednostňoval repertoár, který by posluchače nejen pobavil, ale hlavně hudebně vzdělával. Šíření hudebního vzdělání si vzal litomyšlský spolek za svůj úkol. Podporou tohoto snaţení byl na začátku 20. století nástup sbormistra Břetislava Šťastného, který sbor vedl k větší profesionalitě. Sám vzdělaný hudebník vyţadoval od svých zpěváků orientaci v hudbě. Díky němu mohl Vlastimil provést několik Smetanových oper (Dalibor, Tajemství) a Weberova Čarostřelce. Nejprve pro tyto účely byl zaloţen nejprve studentský orchestr, který se jiţ v roce 1912 prezentoval jako Filharmonie

Litomyšl.

Ještě

za

působení

skladatele

a

sbormistra

Břetislava Šťastného došlo k vzniku ţenského odboru v rámci Vlastimila, od té

34

doby vystupuje jako smíšený sbor. Na konci roku 1912 měla ţenská část sboru jiţ 60 členek. V době mezi válkami si Vlastimil našel svoje stálé místo v kulturním ţivotě města. Tradičními se staly hudební příspěvky ke svátku svobody, svátku Jana Husa a k narozeninám prezidenta republiky. Zvýšenou činnost sboru přinesl rok 1924. Při příleţitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany Vlastimil propagoval jeho skladby četnými zájezdy po venkově. Vlivem doby se nepodařilo obnovit Filharmonii Litomyšl, proto byl ke kaţdé potřebné produkci utvářen orchestr z ochotníků. I nadále v této době dochází k uvádění Smetanových oper. Dokonce i v době druhé světové války byla Smetanova Prodaná nevěsta Vlastimilem provedena hned sedmkrát. Po vyrovnání se s poválečnou situací, kdy do pohraničí odešla podstatná část muţského sboru, snaţí se Vlastimil v druhé polovině 20. století vystupovat v co největší moţné míře, ať uţ to je spoluúčast na operních představeních, či hudební večery s rozličnými názvy (Leninův večer, osvětové koncerty apod.). Od šedesátých let se u sboru vystřídalo velké mnoţství sbormistrů s různými názory. Zde je nutné vyzdvihnout osobnost sbormistra Oldřicha Heyla, který působil u sboru výrazně delší dobu neţ jeho předchůdci i následovníci. Svojí touhou po co nejprofesionálnějším přístupu a vystupování, přivedl sbor k vysoce hodnotným a náročným dílům. Není tedy nadsazené označit toto období jako období vrcholné v historii sboru Vlastimil. Poţadavky sbormistra i náročnost zkoušených děl odradil nejednoho zpěváka, o to zodpovědnější měli přístup ti, co zůstali. Ani po neshodách, které v roce 1988 vyústily v odchod části muţského sboru, nedošlo k zastavení činnosti sboru. Po roce 1989 se sice rozšířila moţnost vystupování v chrámech, výjezdů do zahraničí, rozšíření repertoáru, nastaly však problémy finančního rázu. S těmi se sbor potýká i dnes. K dokreslení sboru je nutné si povšimnout také repertoáru, jenţ sbor přesněji charakterizuje. Od počátku činnosti sboru bylo zvykem zpívat výhradně skladby českých autorů, coţ logicky koresponduje s dobovou podporou národního ducha. Repertoár měl však velkou setrvačnost, přibliţně od sedmdesátých let 19. století, kdy byl k dispozici široký výběr původní české

35

sborové literatury, se jména nejčastěji uváděných autorů prakticky neměnila. Vţdy se k nim pouze přidala další z nové generace. Od šedesátých let to tedy byli zejména Pavel Kříţkovský, František Škroup, Karel Bendl, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, později se přidávají Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Jaroslav Křička, snadnější sbory Leoše Janáčka, v neposlední řadě byl ve velké oblibě Bohuslav Martinů a Petr Eben. V druhé polovině 20. století se přidávají i cizí autoři jako Orlando di Lasso, Hans Leo Hassler, Jacob Handl Gallus, Ludwig van Beethoven, Marc-Antoine Charpentier a mnozí další. Ačkoliv Vlastimil byl a je amatérský sbor, spolupracovala s ním mnoho významných osobností z řad profesionálních hudebníků i souborů. Za zmínku stojí koncert Antonína Dvořáka, Ferdinanda Lachnera a Hanuše Wihana, který se konal v roce 1892, na němţ za účasti umělců vystoupil i sbor. Čestné členství spolku přijali v roce 1888 spisovatel Alois Jirásek, Antonín Dvořák, skladatel a organizátor zpěváckých spolků Karel Bendl. V roce 1934 došlo k první spolupráci mezi členy praţského Národního divadla a litomyšlským sborem při představení opery Hubička Bedřicha Smetany. Na tento počin navázala dlouhá tradice spolupráce, během níţ se sborem vystoupili takoví sólisté jako Marie Podvalová, Beno Blachut, později Theodor Šrubař či několikrát Eduard Haken. Vlastimil nespolupracoval jen s orchestrem Národního divadla, doprovázel ho kromě Filharmonie Litomyšl (později Litomyšlského symfonického orchestru) i Komorní orchestr Jaroslav Kociána z Ústí nad Orlicí nebo Janáčkova filharmonie Ostrava. Vlastimil se snaţil udrţovat dobré vztahy i se sbory z okolí jako byl českotřebovský Bendl, vysokomýtský Otakar, choceňský Zvukobor, ţitavský Dalibor, Smetana z Hradce Králové. Podařilo se jim však vystoupit i s profesionály z Českého filharmonického sboru Brno. Členové sboru se snaţili i o mezinárodní spolupráci, a tak vystupovali společně se sborem z německého Nordhausenu, Akademickým pěveckým sborem z Göteborgu a spolupráce s holandským sborem z Vroliku trvá dodnes. V dnešní době sbor čítá zhruba třicet zpěváků. Podle mého názoru se činnost vrací k původním cílům, jako byla v první řadě láska ke sborovému

36

zpěvu, ale také potřeba vytvářet společenství lidí navzájem si blízkých. I přesto, ţe na koncertech tohoto sboru nenajdeme početné publikum, všichni zpěváci zpívají s nadšením a s radostí ze zpěvu samotného.

37

4. Použité informační zdroje Prameny: 1. Archiv regionálního muzea v Litomyšli, Fond Zpěvácký spolek Vlastimil Litomyšl, karton č. 1 – 12. 2. Festivalový deník, noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, vydala Smetanova Litomyšl, o.p.s.: ročník 1999 – 2005. 3. Katalog Smetanovy Litomyšle, vydal výbor Smetanovy Litomyšle, 1994 – 2006. 4. Kulturní zpravodaj města Litomyšle, vydal Městský úřad v Litomyšli: ročník 1990, číslo 1 – 12. 5. Lilie, Zpravodaj města Litomyšle, vydalo Město Litomyšl: ročník IV., č. 13, ročník V., č. 5, ročník VI., č. 11, ročník VII., č. 20, ročník XI., č. 7, ročník XII. č. 7, ročník XIV., č. 3. 6. Zpravodaj Mladé Smetanovy Litomyšle. Litomyšl 1982 – 1995.

Literatura: 1. ČERNÝ, Jaromír a kolektiv. Hudba v českých dějinách : od středověku do nové doby. kol. autorů. Supraphon, Praha, 1983. 1. vyd. 460 s. 2. Český hudební slovník osob a institucí, sv. 2 (M-Ţ) heslo Vlastimil, kol. autorů. Státní hudební nakladatelství Praha, 1965. 1. vyd. 1080 s. 3. ELIÁŠOVÁ, Stanislava. Litomyšlský symfonický orchestr: historie a současnost. 1. vyd. Litomyšl: Nadace Litomyšlského symfonického orchestru, 1997. 109 stran.

38

4. KARLÍKOVÁ, Barbora. Hudební Litomyšl. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Michal Vajda. 5. Litomyšl průvodce městem. Paseka, 2002, 1. vyd., Praha a Litomyšl. 76 s. 6. Od Trstenické stezky, Vlastivědný sborník okresu, vydal Bohumil Paďour: ročník XXIV. č. 4-5, 8, ročník XXV, č. 3. 7. Pardubický kraj, 700 let Litomyšle, Vlastivědný sborník, KDO Pardubice, 1959, 1. vyd., s. 108. 8. SKŘIVÁNEK, M., Vopálka, P.: Litomyšl starobylé město. Paseka, 1994, 1. vyd., s. 117. 9. ŠAUEROVÁ, Alena. Hudební činnost v Litomyšli: diplomová práce. Praha: Karlova univerzita, Pedagogická fakulta, 1998, 136 s. 10. ŠEBKOVÁ, Danuše. Mladá Smetanova Litomyšl 1974 – 1983: diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 1984. 94 s

39

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Pěvecký sbor Vlastimil v Litomyšli historie a současnost

Recommend Documents