1
JAK POSTULOVAT ZASTUPITELSKOU DEMOKRACII V ČR: Navrhuji organizovat politickou strukturu státu tak, aby vliv politických strany byl co nejvíce oslaben a roztříštěn, aby se ke slovu mohly dostat i občanské iniciativy. Realita posledních 20 let života v naší zemi je černou komedií plnou stranických šarvátek, podrazů a následných usmiřování s velice negativním dopadem na životy všech obyvatel. Proto navrhuji následující: Základní organizační jednotkou státu jsou obce a města. Ve volbách do obecních a městských zastupitelstev se volí obecní a městská zastupitelstva. Občan, který v těchto volbách získá největší počet hlasů, se stává automaticky starostou obce nebo primátorem města. V případě rovnosti počtu hlasů dvou nebo i více občanů se koná 2. Kolo voleb, které je chápáno jako volba starosty města nebo primátora obce. Občan s druhým největším počtem hlasů se stává místostarostou nebo zástupcem primátora. Obecní a městská zastupitelstva na základě návrhu starosty volí Obecní vládu nebo Vládu města. Starosta nebo primátor města nese osobní i trestní odpovědnost za plnění svých povinností a správu obce nebo města, protože sám si vybírá své spolupracovníky a doporučuje je ke schválení zastupitelstvům. Obecní a městská zastupitelstva ze svého středu volí svého zástupce v Krajském zastupitelstvu, které ze svého středu volí Krajského hejtmana. Na návrh Hejtmana volí krajské zastupitelstvo Vládu Kraje. Hejtman je osobně i trestně odpovědný za činnost této vlády, protože sám si vybírá své spolupracovníky a doporučuje je ke schválení krajskému zastupitelstvu. Krajské zastupitelstvo ze svého středu volí 2 Senátory. ČR má celkem 28 Senátorů (13 krajů + Praha) x 2 Senátoři. Senát je 4 pilířem státní moci – moc kontrolní. Senátoři rozhodují většinou nejméně 60 % hlasů, (zaokrouhluje se dolů) – 16 hlasů Vůle lidu se uskutečňuje zdola. To znamená, že nejdůležitější organizační jednotkou státu je obec a město. Krajská vláda zastřešuje zájmy obcí a měst v daném kraji. Poslanecká sněmovna – má 2 části, kdy 1 část se volí většinovým systémem jako do stávajícího Senátu, počet poslanců této části je 42, počet volebních obvodů 42 Stejně jako se dnes volí Senátoři, volí se v novém návrhu i Poslanci - 1/3 na 2 roky, 1/3 na 4 roky a 1/3 na 6 let. 2. Do druhé části jsou voleni poslanci
2
Krajskými zastupitelstvy, kdy z každého zastupitelstva je do této části poslanecké sněmovny zvolen 1 zástupce. – celkem 14 zástupců, tito zástupci jsou voleni na 4 roky. Poslanec volený Krajským zastupitelstvem je povinen hlasovat v souladu s většinovým rozhodnutím Krajského zastupitelstva, které má právo vést rozpravu ke všem zákonům, schvalovaným PS a na základě svého hlasování zavazují svého poslance k hlasování v PS. Toto opatření se zavádí z toho důvodu, aby byla zajištěna širší diskuse ve společnosti nad schvalovanými zákony. Tímto opatřením se také otupí vliv stranických sekretariátů na život společnosti. Dnes jsme svědky, kdyby PS snad ani nemusela existovat, stačil by tam jeden poslanec za každou stranu, který by měl k dispozici počet hlasů odpovídajících počtu mandátů té které strany získaných ve volbách. Prakticky stejně o svobodném a nezávislém rozhodnutí každého poslance si dnes můžeme nechat zdát. Celkový počet poslanců poslanecké sněmovny – 42 + 14 = 56, pro schválení usnesení je potřebná většina minimálně 55 % hlasů (zaokrouhluje se dolů) – 30 hlasů. Nižší počet poslanců a jejich volba většinovým systémem ( kromě zástupců Krajských zastupitelstev) by měly pomoci dosáhnout vyšší kvality tohoto zákonodárného sboru. Odborným zázemím tohoto sboru bude Fond legislativních změn, který bude připravovat návrhy zákonů a novel zákonů i návrhy zákonů ke zrušení tak, aby došlo v dohledné době k zjednodušení a zpřehlednění celého právního řádu naší společnosti. Fond legislativních změn bude zaměstnávat odborníky z oblasti jak práva, tak i politology a další odborníky a bude těsně spolupracovat s profesními svazy, bude zpracovávat i podání občanských iniciativ v těchto věcech. Naše společnost nepotřebuje tlupu rozhádaných straníků, kteří na sebe pořvávají dogmatická hesla tu zleva tu zprava, jejichž smysl se utápí v totálním vzájemném nepochopení a politické nevraživosti. Naše společnost potřebuje svobodu, svěží vzduch a odborníky na svých místech, kteří nepodléhají ideologickým předsudkům, ale snaží se najít objektivně správné řešení vznikajících problémů ve společnosti a dovedou najít taková řešení, která otupí ostří ideologické nesnášenlivosti a dokážou společnost sjednocovat, ne rozdělovat. Poslanecká sněmovna zasedá permanentně. Její volební období nikdy nekončí. Poslanecký mandát poslance končí o půlnoci v den, kdy nově zvolený poslanec složí svůj poslanecký slib. V případě, že poslanec složí svůj poslanecký mandát, nastupuje na jeho místo občan, který skončil ve volbách na 2. místě atd. Pokud složí poslanecký mandát i druhý v pořadí zvolený občan, jeho místo zůstává neobsazeno až do dalších řádných voleb, ve kterých mělo dojít ke změně poslance na uvolněném místě. Orgány Poslanecké sněmovny jsou voleny na 4 roky. Kandidovat může za daný volební obvod pouze občan, který v tomto volebním obvodě má trvalé bydliště po dobu nejméně 2 let přede dnem voleb (zamezíme kočování kandidátů). Volený zástupce lidu nemá imunitu.
3
Vyšetřovací komise. Poslanecká sněmovna zřizuje vyšetřovací komise takovým způsobem, že ustavuje do těchto komisí odborníky v dané věci + laiky z řad občanů společnosti, kterým na dobu mandátu komise poskytuje mimořádné pravomoci tak, aby tyto komise mohly vykonávat efektivně svou práci, pro kterou byly zřízeny. Tyto komise předávají výsledky své práce Poslanecké sněmovně, která je bere na vědomí a zveřejňuje je. Odpovědné orgány státní správy výstupy vyšetřovacích komisí realizují. Členové vyšetřovacích komisí jsou osobně a trestně odpovědni za správný a zákonný výkon svých funkcí. Poslanci se žádným způsobem v činnosti těchto komisí neangažují. V každém kraji navrhuji vytvořit funkci Krajského ombudsmana.
V obecních zastupitelstvech se angažuje cca
62 426 občanů
V Krajských zastupitelstvech se angažuje cca 675 občanů – v navrhovaném systému to bude více občanů, protože každé obecní a městské zastupitelstvo v rámci kraje bude delegovat do Krajského zastupitelstva 1 zastupitele: Počet zastupitelů podle krajů Jihočeský kraj
623
Moravskoslezský kraj
324
Středočeský kraj
1 147
Jihomoravský kraj
675
Olomoucký kraj
394
Ústecký kraj
354
Karlovarský kraj
132
Pardubický kraj
453
Kraj Vysočina
729
Královéhradecký kraj
448
Plzeňský kraj
510
Zlínský kraj
304
Liberecký kraj
216
Praha
22
CELKEM
6 331
4
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY – většinový systém, 42 volebních obvodů Moc zákonodárná
56
Poslanci - 42
28
Poslanci - 14
Senátoři - 28
Krajské zastupitelstvo
Moc kontrolní Hejtman
Starosta místostarosta
Obecní nebo městské zastupitelstvo
Občané obce nebo města
Zástupce do krajského zast.
5
