Jak jednat v případech

Jak jednat v případech domácího násilí? Praktická doporučení pro příslušníky / příslušnice Policie ČR.

Vydala Liga lidských práv, v Brně 2OO4 ISBN 80-239-2207-6

H domácí násilí

Pro mnoho lidí není domov místem pohody a lásky. Naopak, je to pro ně místo strachu a bolesti, místo, kde jsou vystaveni útokům ze strany svých nejbližších. Co je domácí násilí? Je to násilí za zdmi domovů, odehrává se skrytě a v soukromí. Proto je také často řadu let utajeno. Domácí násilí může mít různé podoby: ✦ fyzické násilí: od fackování, kopání, škrcení, popálení… až po vraždu ✦ psychické násilí: vyvolávání strachu, ponižování, soustavná kontrola, izolace od přátel a známých, apod. ✦ sexuální násilí: znásilnění, vynucování sexuálních praktik, apod. ✦ ekonomické násilí: omezení přístupu k penězům, neposkytování prostředků na chod domácnosti, apod.

úkolem policie řešící domácí násilí je ochránit oběť a zaU Hlavním bránit tomu, aby pachatel v násilí pokračoval. Chtěla jsem utéct, ale dostihl mě v malé chodbičce a skopl mě k zemi. Vím, že jsem se schoulila a kryla si hlavu. Surově mě zbil. Ležela jsem na zemi ochromená hrůzou a myslela na to, kdo se postará o naše dcery. Měla jsem otřes mozku a přeraženou nosní přepážku. Hrozně jsem se ale styděla někam jít. Od té doby se násilí začalo stupňovat. Věčné nadávky, urážky i napadání. Důvodem bylo cokoliv. Něco se mu nelíbilo, zfackoval mě. Byla jsem v koncích s nervy… (Marika, 45 let)

Je to hádka, nebo domácí násilí? Může se zdát, že lidé, kteří volají policii k sobě domů, od ní čekají řešení svých osobních neshod a manželských krizí. Ale násilí přece není přijatelné nikde – do konfliktů se dostáváme třeba i v práci. A bijeme snad kvůli tomu své spolupracovníky?

V praxi jde vždy o kombinaci několika forem. Násilí souvisí s mocí Oběťmi domácího násilí se stávají nejčastěji lidé v produktivním věku, ale také staří lidé, zdravotně postižení a děti. Z výzkumu provedeného agenturou STEM v roce 2001 vyplývá, že: ✦ V České republice se každý šestý člověk setkal s násilím v rodině. ✦ Oběťmi domácího násilí jsou v 92–98 % ženy, ve 2–5 % muži. ✦ V 69 % případů tomuto násilí přihlížejí nezletilé děti. Pro domácí násilí je typické, že: ✦ je dlouhodobé a opakuje se ✦ má tendenci narůstat ✦ samo od sebe neustane Domácí násilí se odehrává v soukromí. Znamená to tedy, že jde o soukromý problém, do kterého bychom neměli zasahovat? Naopak, dochází při něm k porušování základních lidských práv, a proto je věcí veřejnou!!!

3

✦ když si někdo myslí, že může druhého trestat a kontrolovat, ✦ když začne zneužívat svou fyzickou nebo ekonomickou převahu, ...pak jde o násilí! Pokud násilník zjistí, že ho za násilí nečeká žádný trest, je velmi pravděpodobné, že je bude páchat znovu a s větší silou. Týrané ženy se většinou dlouho snaží situaci zvládat samy. Taková žena zavolá policii až tehdy, když je násilí neúnosné a ona má strach o sebe a své děti. Napadení manželem jsem poprvé oznámila na místní oddělení policie po čtyřech letech bití, a to proto, že jeho brutalita přesáhla to, na co jsem už byla „zvyklá“. První, co mi policisté řekli, bylo: „Neprovokovala jste manžela? Přes noc se zase usmíříte. Chcete opravdu podat trestní oznámení?“ Poté, co se muž dozvěděl, že jsem byla na policii, mě už nebil, ale začal mi vyhrožovat. Říkal třeba: „mám chuť do tebe vrazit kudlu, uříznu ti hlavu…“ (Ivana, 38 let)

4

Koho se domácí násilí týká? Může se dotknout kohokoli. Statistiky potvrzují jeho výskyt ve všech sociálních skupinách – od nejchudších, nevzdělaných až po ty nejbohatší a vysokoškolsky vzdělané. Netýká se jen tzv. problémových rodin, může být pečlivě skryto i v navenek „spořádané“ rodině. násilí se může dotknout kohokoli, ale nikdo si je nezaslouU Domácí ží. Konflikty se dají řešit nenásilnou cestou.

Jaká je role policie při řešení domácího násilí? Domácí násilí je v České republice snad jedinou kategorií trestných činů, kdy pachatel dobrovolně a bez obav zůstává na místě činu – doma. Je to naopak oběť, kdo prchá bez peněz a potřebného vybavení, často s dítětem, a hledá útočiště u příbuzných, přátel či v azylu. Násilník totiž za svůj čin neočekává žádné následky! Policie má při řešení problému násilí v rodině mimořádně důležitou úlohu. Často je první institucí, na kterou se oběť obrací. Policisté/policistky jsou osoby s vysokou společenskou prestiží. Svým profesionálním jednáním mohou dát násilníkům jasně najevo, že jejich pocit beztrestnosti je klamný a že za své jednání budou potrestáni. Policistky a policisté tak mohou přerušit bludný kruh násilí. Výzkum Bílého kruhu bezpečí provedený mezi oběťmi domácího násilí prokázal, že oznámení násilí na policii snižuje riziko opakovaného napadení oběti pachatelem až o 62 %.

Kdo je pachatel a kdo oběť? Při řešení případů domácího násilí vstupujete jako profesionálové do stresového a obvykle nepřehledného prostředí. Zde jsou typické charakteristiky obětí a pachatelů domácího násilí, které vám mohou pomoci lépe se v něm zorientovat.

5

Často proti sobě stojí: Pachatel ✦ sebejistě a klidně popírá veškerá obvinění ✦ může se vám zdát i sympatičtější než oběť ✦ nemusí to být jen alkoholik nebo rváč Oběť ✦ může být vystrašená, působit nejistě, „hystericky“ ✦ její výpověď se může zdát nesrozumitelná a popletená ✦ odporuje si

PACHATEL Podle statistických údajů byli v 98 % řešených případů domácího násilí agresory muži.

Pachatel často vystupuje navenek jako spořádaný člověk, který odmítá násilí. Své vlastní chování vysvětluje jako „normální“ reakci na chyby ženy, nebo jako něco, co „prostě neměl pod kontrolou“. I když páchá násilí, mluví spíše o hádce, neshodě, konfliktu… Umí výborně zapírat a zlehčovat situaci. Často se ke své partnerce chová dvěma zcela rozdílnými způsoby: ✦ laskavě a přátelsky na veřejnosti ✦ násilnicky a hrubě v soukromí

Jak mluvit s pachatelem domácího násilí? Nepřistupujte na jeho zlehčující pojmenování: hádka, neshoda, konflikt. Zdůrazněte vážnost situace a mluvte o násilí. Násilníci se často snaží své chování vysvětlovat a ospravedlňovat, například žárlivostí, alkoholem či nepořádností ženy. Snaží se u vás najít porozumění. Pokud ale vidíte, že spáchal násilí, dejte mu najevo, že jeho chování se nedá ničím takovým omluvit.

6

OBĚŤ Ze statistických údajů vyplývá, že 92 %–98 % obětí domácího násilí jsou ženy. Oběti domácího násilí se při kontaktu s policií chovají obvykle jinak než oběti poškozené cizím pachatelem. Jejich ochota spolupracovat s policií kolísá. Může se stát, že žena, která zavolala policii, bude po vašem příjezdu tvrdit, že se nic nestalo a že si vyšetřování nepřeje, nebo podá trestní oznámení a zanedlouho je zase stáhne. Tato žena: ✦ je pod obrovských psychickým tlakem, zdeptaná a postrádá jakoukoli sebedůvěru (v naprosté většině případů totiž trpěla násilím už dlouho před tím, než se rozhodla vyhledat pomoc policie) ✦ násilník jí možná vyhrožuje ještě větším ubližováním nebo útokem na děti I když se to zdá nepochopitelné, oběť může násilníkovi dokonce pomáhat. Někdy to vypadá, že s ním ve všem souhlasí a brání ho. Může spolu s pachatelem najednou stát proti jednajícímu policistovi/policistce.

Žena, která se stala obětí domácího násilí, je většinou ekonomicky závislá na svém muži a nemá kam odejít do bezpečí. Oběť často žije v izolaci. Pachatel systematicky ničí její vztahy s okolím – nedovoluje jí setkávat se s přáteli a s rodinou. Oběť je pak osamělá a může se na násilníkovi stát závislou. I v rodinách, kde dochází k násilí, může násilník vzít ženu na výlet nebo jí koupit dárek. To ji mate a vyvolává touhu zažít to častěji, odpustit mu a na všechno zlé zapomenout. I když se nám její chování může zdát divné, nezapomínejme, že oběť nikdy s násilím nesouhlasí. Hledá jen nejrůznější – pro nás třeba nepochopitelné – způsoby, jak se násilí vyhnout. Oběť se ke svému trápení stydí přiznat. Bojí se, že by ji okolí obvinilo, že neuměla vytvořit domácí pohodu, že provokovala, nedokázala před násilím ochránit děti… Proto se často i mnoho let nechá trápit, bít a ponižovat.

PROČ? Představte si, že vás začne týrat člověk, který vám byl kdysi nejbližší. Také tomu nebudete chtít uvěřit.

Měla jsem děsně pochroumané sebevědomí. Vlastně ho mám stále. Udělal ze mě hadr na podlahu, bez vlastní vůle. Přitom jsem bývala energická, měla jsem hodně koníčků, měla jsem spoustu přátel, ale o všechny jsem přišla… Já jsem se vlastně chovala, jako by se nic nestalo, viděla jsem svět jeho očima. (Dagmar, 29 let)

Oběť je velmi často zastrašována („pokud řekneš něco policii...“) a pociťuje obrovský strach o sebe a své děti.

Oběťmi domácího násilí mohou být také:

V situaci týrání blízkou osobou se velmi často stává, že oběť pociťuje závislost na svém trýzniteli a myslí si, že bez něho nebude schopná žít. Tuto nepřiměřenou vazbu mezi trýznitelem a jeho obětí nazýváme stockholmský syndrom.

✦ Ženy s psychickým nebo tělesným postižením

Dlouhodobé setrvávání v násilném vztahu mění chování a prožívání všech obětí, u těchto lidí lze pozorovat takové způsoby chování a myšlení, které psychologové pojmenovali jako naučená bezmocnost a beznaděj. Je to situace, kdy oběť již rezignovala na svou situaci a nehledá únikovou cestu. K této situaci často přispívají i negativní zkušenosti s předchozími neúspěšnými intervencemi policie a ostatních institucí.

✦ Ženy se závislostí

7

Ten, kdo jim způsobuje násilí, je často také opatruje, takže jsou na něm takřka životně závislé. Bojí se, že když řeknou pravdu o násilí, které se jim děje, nebude se o ně mít kdo postarat.

Některé týrané ženy požívají alkohol nebo léky, aby dokázaly život s násilím snést, aby z něj alespoň na chvíli unikly. To, že jsou závislé, tedy neznamená, že si vymýšlejí a zkreslují situaci. Naopak, potřebují pomoc tím spíše, protože nevědí, kudy kam.

8

✦ Cizinky I cizinky mají podle zákonů České republiky právo na to, aby jim policie poskytla ochranu. Zde je důležité zapojit do případu tlumočníka; jde-li o násilí na ženách, měla by tlumočit žena. Život v cizím prostředí činí cizinky bezradnějšími a bezbrannějšími vůči násilí. Neznají jazyk a nevědí, kam se obrátit s žádostí o pomoc. Policie sehrává při pomoci těmto ženám klíčovou roli.

✦ Staré ženy Některé ženy jsou oběťmi domácího násilí po mnoho let až do stáří. Mohou být týrány svými partnery, ale často se k nim chovají násilnicky také jejich děti. Tyto ženy mají často pocit, že v jejich věku je na nějaké změny už pozdě a setrvávají tak ve své zoufalé situaci. Potřebují vaši důvěru a trpělivost.

Jak mluvit s obětí domácího násilí? Když se oběť rozhodne oznámit domácí násilí na policii, doufá, že: ✦ jí policisté/policistky uvěří ✦ budou brát násilí, o kterém hovoří, vážně ✦ projeví pochopení pro její situaci a budou s ní zacházet s porozuměním ✦ dají muži jasně najevo protiprávnost jeho chování ✦ jí poskytnou informace o jejích právech a o zařízeních, která jí mohou pomoci (jejich seznam najdete na konci této brožury) ✦ ji ochrání, když se rozhodne násilníka opustit ✦ bude moci policii v případě potřeby zavolat znovu

postižené ženě najevo, že jí chcete pomoci, aniž byste jí nabíU Dejte zeli unáhlená řešení, jako je okamžitý odchod od muže, rozvod, atd.

9

Policie zasahuje Zásahy proti násilí v rodině pro vás mohou být velmi těžké a frustrující. Často je potřeba zásahy i vícekrát opakovat. Pokud se domácí násilí vyhrotí natolik, že je přivolána policie, je situace zcela jistě velmi vážná a nikdo by ji neměl podceňovat. Vyústěním domácího násilí může být i vražda.

§

§ 43 zákona o Policii ČR ukládá policii poskytnout v rozsahu své působnosti pomoc každému, kdo se na ni obrátí. Výjezdy k případům násilí v rodině by měly mít vždy přednost (například před krádežemi), protože se jedná o útok proti životu a zdraví osob. I když se stanete svědkem domácího násilí v době, kdy jste mimo službu, máte podle § 7 zákona o Policii ČR povinnost zasáhnout.

cílem každé policejní intervence je zajistit ochranu majetU Hlavním ku, zdraví a život oběti. Na druhé straně byste neměli zapomínat na své bezpečí. Násilník se ve svém bytě cítí jistý a může být nebezpečný.

Jakákoliv žena – třeba i ve vašem blízkém okolí – se může stát obětí domácího násilí. Zkuste proto jednat tak, jak byste to v takovém případě sami/y očekávali/ ly od Vašeho kolegy či kolegyně.

10

Pro dispečery tísňového volání Od oznamovatele/oznamovatelky zjistěte tyto informace:

p výjezd k domácímu násilí

1) bude nutná lékařská pomoc? 2) je násilník stále přítomen? 3) je násilník ozbrojen?

NE

ANO

!

JE NUTNÉ OKAMŽITĚ ZASÁHNOUT!

zeptejte se: ✦ jak se násilník jmenuje? ✦ vyhrožoval dalšími útoky? ✦ kde se může teď nacházet? ✦ jaký je jeho vztah k oběti? ✦ ví, že byla přivolána policie? ✦ je na místě činu něco, co by mohlo ohrozit bezpečí policistů/policistek? ✦ je násilník pod vlivem alkoholu nebo drog? ✦ kdo další je na místě? Jsou tam děti? Zdůrazněte, ať před příjezdem policie v bytě nikdo nic neuklízí – jde o důkazní materiál! Pokud trestný čin trvá, ✦ snažte se oznamovatele/oznamovatelku udržet na telefonu, aby bylo jasné, jestli je oběť v bezprostředním ohrožení ✦ když to není možné, zkuste volat zpět, ale nejdříve se zeptejte, jestli to oběť ještě více neohrozí. Voláním zpět oběť psychicky podpoříte a pro zasahující policisty/policistky můžete zjistit další důležité informace. Jednou započatý zásah nerušte, ani kdyby bylo oznámení dodatečně odvoláno. Oběť mohla být ke zrušení žádosti donucena a možná je teď ještě ve větším nebezpečí.

12

Podle možností by měla být při výjezdech k domácímu násilí přítomna vždy jedna policistka, která by pak vedla výslech oběti. Podceňovat nelze také situaci, kdy na policii volají nezletilé děti. Důvodem může být to, že oběť je v tu chvíli bezprostředně napadána a nemůže k telefonu.

Pro zasahující policisty / policistky Před odjezdem Zjistěte od dispečera, který nouzové volání přijímal, co nejvíce informací o případu. Po cestě Ještě před příjezdem na místo činu si rozdělte role: ✦ kdo bude jednat s obětí a kdo s násilníkem? ✦ kdo bude spíše v roli „záložníka“ a bude celou situaci jistit? Na místě činu Abyste mohli ochránit týranou ženu a případně i její děti, je většinou nutné vstoupit do bytu. Pokud nebudete do bytu vpuštěni dobrovolně, dává vám zákon tyto možnosti: ✦ Do bytu můžete vstoupit, jestliže věc nesnese odkladu a vstup je nutný pro ochranu života, zdraví a jiných práv a svobod (§ 83c trestního řádu, zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním). ✦ Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby, jsou policisté/policistky oprávněni byt nebo jiný uzavřený prostor otevřít, vstoupit tam a provést vše potřebné k odvrácení nebezpečí (§ 21 zákona č.283/1991 o Policii ČR). ✦ Po předchozí marné výzvě je možné překonat odpor osoby, která by vstupu do bytu bránila (§ 85a odst. 2 trestního řádu, zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním). V případě domácího násilí jsou tyto podmínky skoro vždy splněny! I kdyby se vám nakonec nepodařilo vstoupit do bytu, trvejte na tom, že chcete vidět oběť a mluvit s ní. Nespoléhejte na to, co vám řekne někdo jiný.

13

Po vstupu do bytu První kroky: ✦ je přítomný pachatel? oddělte ho od oběti, nejlépe jej odveďte do jiné místnosti ✦ je ozbrojený? zajistěte všechny zbraně, i takové, které nebyly použity, ale mohly by být nebezpečné – násilník je nevypočitatelný ✦ byl někdo zraněn? zjistěte, kdo všechno je v bytě, zraněným poskytněte první pomoc a zavolejte lékaře Další kroky: Oddělený výslech Nedovolte pachateli ovlivňovat výpověď oběti, a to slovy ani pohledy! Oběti většinou v přítomnosti násilníka nevypovídají pravdu. Nevyslýchejte oběť na chodbě nebo jiném veřejném místě, bude to pro ni nepříjemné kvůli sousedům. I když budete oběť vyslýchat odděleně od násilníka, může se stát, že se ho najednou bude zastávat a bude popírat, že jí ubližoval. Pokud vidíte, že na sobě nese stopy násilí, nenechte se odradit od dalších otázek. Psychologové tento jev popsali jako tzv. stockholmský syndrom. Jde o to, že oběť hledá – pro nás třeba nepochopitelné – cesty, jak se vyhnout násilí. ✦ možná jí násilník vyhrožuje dalším ubližováním ✦ možná se k ní také občas chová dobře a ona se snaží uvěřit tomu, že násilí už nebude pokračovat ✦ možná jí tak dlouho zakazoval setkávat se s jinými lidmi, že se na něm stala závislou. Nyní se bojí, že jí ho policie odvede a ona zůstane sama. Snažte se dát oběti čas na uklidnění. Zkuste se jí ještě jednou zeptat, co se stalo. Je důležité, aby oběť uvěřila, že jí chcete pomoci. Domácí násilí je jednou z mála situací, při jejímž řešení je oběť prakticky pořád pod přímým vlivem pachatele a je tím samozřejmě ovlivněna. Pro další vyšetřování domácího násilí bude velmi důležitý váš záznam ze zásahu nebo protokol.

14

Co by mělo být v protokolu? Výpověď oběti Je důležité zeptat se: ✦ Co se dělo před příjezdem policie? ✦ Zažila oběť podobnou situaci už dříve, byla už někdy dříve napadena? POKUD ANO ➠ Kolikrát? ➠ Kdy se to asi stalo? ➠ Roste intenzita útoků násilníka? POKUD JSOU PŘÍTOMNY DĚTI ➠ Byly také ohroženy? ➠ Útočil na ně násilník? ➠ Byly přítomny násilí? ✦ Způsobil násilník oběti ještě nějaké další škody – zničil jí například věci?

Důkazy Do protokolu popište: ✦ jestli byl někdo zraněn a jak ✦ jak vypadal byt? Byly tam stopy po násilném činu? ✦ jaké jsou hmotné škody? ✦ jak se chovali všichni zúčastnění? Se souhlasem oběti pořiďte fotodokumentaci jejích zranění a bytu. Informujte oběť – nikoliv však v přítomnosti násilníka: ✦ že může na pachatele podat trestní oznámení Ale pozor: Nenuťte ji do toho ani ji neodrazujte. Musí se rozhodnout sama. Třeba na to potřebuje ještě nějaký čas. ✦ že může kontaktovat poradny nebo azylový dům, kde najde další pomoc. Dejte jí kontakty na tato zařízení. ✦ že je důležité, aby si nechala vyhotovit lékařskou zprávu s popisem zranění, pokud si je nechá ošetřit lékařem.

Je možné, že oběť nebude schopna souvisle a srozumitelně mluvit. Může být v šoku, buďte k ní proto trpěliví. Vaše pomoc je pro ni nesmírně důležitá.

Trestní oznámení Výpověď násilníka ✦ Vyslechněte jej odděleně od oběti. ✦ Pamatujte, že takovíto násilníci bývají mistry v zapírání a překrucování. ✦ Násilník se vás může snažit získat na svou stranu – zachovejte si odstup. ✦ Dejte mu jasně najevo, že násilné činy jsou nepřípustné a mají právní následky. Nezapomeňte na děti! Pokud byly svědky útoku, vyslechněte také děti. I jejich popis situace je pro další vyšetřování velmi důležitý. Buďte trpěliví. Zeptejte se dítěte, jak se jmenuje, a oslovujte ho jeho jménem. Děti mohou být v šoku, i když se jich násilník ani nedotkl. Stačí, že se na násilí dívaly. Další svědectví Snažte se získat i svědectví dalších osob – například sousedů. Zeptejte se jich, jestli se násilí v rodině odehrávalo i dříve.

15

Často se stává, že oběť domácího násilí sice podá trestní oznámení, ale potom vezme zpět souhlas k trestnímu stíhání (který je zde většinou nutný). Proč k tomu dochází? Vysvětlením je právě fakt, že oběť se většinou nemůže hned vymanit z vlivu pachatele – nemá například prostě kam jít. Pachatel ji může přemlouvat nebo jí vyhrožovat dalším násilím. Když pachatel zůstane na svobodě a oběti se nepodaří odejít ze společné domácnosti, je pro ni velmi těžké nepodlehnout jeho nátlaku. Nezapomeňte, že zákon umožňuje v trestním stíhání pokračovat, jestliže je zřejmé, že nevydání souhlasu se stíháním nebo jeho pozdější stažení bylo učiněno v tísni, pod nátlakem, výhrůžkami, v závislosti nebo podřízenosti (§ 163 a odst. 1 písm. d) trestního řádu).

16

Co ještě můžete pro oběť udělat? Promluvte s obětí o tom, zda je pro ni bezpečné zůstat v bytě. Jestliže má strach z dalšího násilí a chce byt opustit, měli byste ji podpořit a počkat na místě, než si sbalí nejdůležitější věci (např. kartičky zdravotní pojišťovny, smlouvy k bytu, pasy, čísla účtů, rodné listy, oddací list a jiné důležité dokumenty, náhradní klíče k bytu, náhradní oblečení, léky a předpisy, telefonní čísla a adresy rodiny, přátel, lékařů atd. – viz seznam na konci brožury.) Nabídněte jí, že ji vezmete na policejní stanici a pomůžete jí zkontaktovat se s příbuznými, poradnou nebo azylovým domem. Můžete tak zabránit dalšímu násilí, které by se po odchodu policie mohlo ještě vystupňovat.

Co vám při zásahu umožňuje zákon? ✦ ✦ ✦ ✦ ✦

odebrat násilníkovi zbraň (§ 17 zákona o Policii ČR) omezit pohyb agresivního násilníka (§ 16 zákona o Policii ČR) použít donucovací prostředky (§ 38 zákona o Policii ČR) použít zbraň (§ 39 zákona o Policii ČR) zajistit násilníka (§ 14 zákona o Policii ČR) – po odjezdu policie by mohl dále ohrožovat život oběti ✦ zadržet podezřelou osobu (§ 76 trestního řádu) ✦ požadovat vysvětlení (§ 12 zákona o Policii ČR) – důležité je pravidlo odděleného výslechu oběti a násilníka – nezapomeňte vyslechnout i sousedy a další přítomné osoby Policie má při provádění služebních zákroků a úkonů povinnost dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám vznikla bezdůvodná újma. Při zákroku je třeba vyvarovat se veškerých slovních a jiných projevů, které by mohly oběť zraňovat nebo ponižovat (§ 6 zákona o Policii ČR). Řešení domácího násilí není pro policistu/policistku jednoduchým úkolem. Pokud nechcete oběť zranit, pokuste se vcítit do její situace. Představte si, že nejde o neznámou osobu, ale o někoho z vašich blízkých. Myslete na to, že pravděpodobně trpí násilím již delší dobu.

Od 1. června 2004 má být zavedena do trestního zákona tato skutková podstata: „§ 215a Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.“ Tato skutková podstata by v sobě měla zahrnovat výše uvedené jednání, ke kterému v rámci domácího násilí dochází. Ve většině případů už tedy nebude třeba stíhat jednotlivé útoky jako ublížení na zdraví a podobně. Tato skutková podstata v sobě nezahrnuje zejména situace, kdy pachatel a oběť spolu nežijí, oběť je však ze strany pachatele neustále pronásledována a napadána. V době vzniku této brožury však ještě zbývá, aby tuto novelu schválil Senát a podepsal prezident. Do doby účinnosti této novely a zřejmě i potom budou některé činy spáchané v rámci domácího násilí spadat pod následující skutkové podstaty: § 197a násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (vzbuzení důvodné obavy) §221 ublížení na zdraví (úmyslné) §222 ublížení na zdraví (úmyslné – těžká újma) §231 omezování osobní svobody §232 zbavení osobní svobody §235 vydírání §237 útisk §238 porušování domovní svobody §241 znásilnění Vůči dětem se pachatelé domácího násilí mohou dopustit zejména těchto trestných činů: §215 týrání svěřené osoby §217 ohrožování mravní výchovy mládeže

17

18

e

V případech domácího násilí dochází zejména k těmto přestupkům (zákon č. 200/1990 Sb.): § 49 přestupky proti občanskému soužití § 28 odst. 1 písm. e) přestupky na úseku sociálních věcí (ve vztahu k dětem)

Na závěr Podpořte v rámci svého pracoviště další odborné vzdělávání týkající se problematiky domácího násilí. Pracovnice a pracovníci poraden pro oběti domácího násilí mají zájem o spolupráci a výměnu zkušeností.

U

Násilí v rodinách bude možné zabránit jen tehdy, když se jednotlivé instituce budou v jeho řešení doplňovat a budou navzájem spolupracovat.

bezpečnostní balíček Co všechno může obsahovat ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦ ✦

19

rodné listy (vlastní, dětí) doklady o očkování kartičky zdravotní pojišťovny vkladní knížky oddací list popř. doklad o rozvodu, rozhodnutí soudu povolení pobytu v zemi (u cizinek) čísla účtů pasy nějaké peníze doklady k bytu, domu (smlouvy...) náhradní klíče důkazní materiál o násilí léky a předpisy kreditní karty doklady o pojištění oblečení, hračky pro děti řidičský průkaz školní a zdravotní záznamy telefonní čísla a adresy rodiny, přátel, lékařů

20

( kontakty

Bílý kruh bezpečí Duškova 20 150 00 Praha 5 tel.: 257 317 100 fax: 251 512 299 http://www.bkb.cz Linka pro oběti domácího násilí DONA: +420 251 511 313 RIAPS Chelčického 39 130 00 Praha 3 tel.: +420 222 580 697 Centrum krizové intervence tel.: 284 066 110

BRNO Organizace pomáhající obětem domácího násilí PRAHA ROSA – Informační a poradenské centrum pro ženy-oběti domácího násilí Podolská 25 147 00 Praha 4 tel./fax: +420 241 432 466, e-mail: [email protected] http://www.rosa-os.cz Krizová linka: +420 602 246 102 (pouze adresa centra, azylové ubytování je utajené) Psychosociální centrum Acorus tel.: + 420 283 892 772 ProFem o.p.s. tel./fax: +420 224 917 224 e-mail: [email protected], http://www.profem.cz Linka právní pomoci pro ženy-oběti násilí: +420 224 910 744, každou středu 18:30-20:30.

21

Poradna pro ženy v tísni (Liga lidských práv) tel.: +420 545 245 996 SOS linka: +420 737 834 345 (7:00-22:00). e-mail: [email protected] http://www.llp.cz/zenavtisni/index.html Bílý kruh bezpečí Slovinská 41 612 00 Brno tel.: 541 218 122 http://www.bkb.cz

HAVÍŘOV Slezská diakonie – Poradna ELPIS tel.: 596 812 764 E-mail: [email protected], [email protected] http://www.slezskadiakonie.cz

22

OLOMOUC Bílý kruh bezpečí Na Vozovce 26 779 00 Olomouc tel.: 585 423 857, 732 700 533 http://www.bkb.cz

OSTRAVA DONA – Centrum Bílého kruhu bezpečí Ul. 28. října 124 702 00 Ostrava tel./fax: 597 489 207 email: [email protected]

&

použitá literatura

PARDUBICE Bílý kruh bezpečí Pospíšilovo nám. 1693 530 03 Pardubice 3 tel: 466 265 264 http://www.bkb.cz

PLZEŇ Bílý kruh bezpečí Americká ul. 42 301 35 Plzeň tel: 377 637 695 http://www.bkb.cz

Konať proti násiliu na ženách. Pro Familia, Humenné a Aspekt, Bratislava 2000. Policejní intervence v případech domácího násilí. Policejní presidium v Berlíně, překlad na webových stránkách ProFem o.p.s. JUDr. Jiřina Voňková, CSc., Mgr. Markéta Huňková, Mgr. Iva Čacká-Pavlíková: Domácí násilí v České republice v roce 2002 z pohledu práva. Na webových stránkách ProFem o.p.s. Pomoc obětem domácího násilí. Bílý kruh bezpečí, Praha 1999. Marie Vavroňová, Zdeňka Prokopová: Přežila jsem… Výpovědi týraných žen. Rosa, Praha 2002.

TRUTNOV Most k životu tel./fax: 499 841 998 e-mail: [email protected] http://www.mostkzivotu.cz

23

24

Poznámky:

Vydala:

tel.: +420 545 210 446 fax: +420 545 240 012 e-mail: [email protected] www.llp.cz Autorky: Alice Szczepaniková, Martina Žáková, Hana Langhansová Editorka: Martina Žáková Grafická úprava a sazba: Dušan Rosenbaum, NESEHNUTÍ Brno Jazykové korektury: Míla Palánová

© 2004 Liga lidských práv

Vydáno díky podpoře:

Brožura vyšla ve spolupráci s Partners Czech Praha za přispění Levi Strauss Foundation USA.