ŠKOLA PRO DEMOKRACII JAK ZAPOJUJEME ŽÁKY DO ŽIVOTA ŠKOLY. Příručka pro učitele

ŠKOLA PRO DEMOKRACII JAK ZAPOJUJEME ŽÁKY DO ŽIVOTA ŠKOLY Příručka pro učitele

Žákovské parlamenty S. O. S. | Centrum pro demokratické učení při GEMINI, o. s. | 2013

Škola pro demokracii. Jak zapojujeme žáky do života školy

1. verze 2013

Obsah

Co je „Škola pro demokracii“...................................................................................................... 3 Z čeho vycházíme ....................................................................................................................... 5 Jak se stát školou pro demokracii .............................................................................................. 6 Jak žáky provést mapováním.................................................................................................... 10 Standard pro osm oblastí ....................................................... Chyba! Záložka není definována. Oblast 1: DOKUMENTY ŠKOLY ................................................................................................ 155 Oblast 2: NÁSTROJE KOMUNIKACE .......................................................................................... 17 Oblast 3: PRÁCE S PRAVIDLY .................................................................................................... 19 Oblast 4: PRÁCE SE TŘÍDOU ..................................................................................................... 21 Oblast 5: UČENÍ A HODNOCENÍ ................................................................................................ 24 Oblast 6: ŽÁKOVSKÁ SAMOSPRÁVA ......................................................................................... 26 Oblast 7: NAŠE ŠKOLA .............................................................................................................. 31 Oblast 8: ŠKOLA V OBCI ............................................................................................................ 33

Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.

2


1. verze 2013

CO JE „ŠKOLA PRO DEMOKRACII“ CELONÁRODNĚ PLATNÝ TITUL 3

•

Titul náleží školám, které napomáhají aktivnímu zapojování žáků do života školy a jejího nejbližšího okolí a splňují všechna požadovaná kritéria v osmi stanovených oblastech alespoň v základní úrovni (viz dale).

•

Titul je udělován s dobou platnosti 2 roky, je signován zastupitelem z kraje a ředitelem CEDU, o.p.s.

•

Po uplynutí doby platnosti by měla opět skupina žáků prověřit, že jsou všechna kritéria ve škole naplňována a požádat o nový certifikát. Pokud konzultační centrum v kraji či CEDU zjistí, že škola s titulem již některá kritéria nenaplňuje, může být tento titul škole odebrán.

•

Spoleháme se však na to, že práce na vlastním rozvoji a průběžné sebehodnocení vycházejí především z vnitřní motivace školy samotné. Proto take vedení školy čestně ručí za to, že všechny ukazatele pro získání titulu naplňuje a dokáže jejich naplnění kdykoliv doložit.

SPOLEČNÁ PRÁCE ŽÁKŮ I UČITELŮ Škola pro demokracii je postavena na aktivní práci žáků, kteří sami mapují, zda škola naplňuje stannovené ukazatele. Spolu s vedením a učiteli hledají odpovědi na tyto otázky a navrhují řešení, jak dané oblasti naplnit: •

Říkají školní dokumenty, že se máme zapojovat do života školy?

•

Můžeme využívat různorodé nástroje komunikace?



•

Funguje u nás třídní a školní samospráva?

•

Podílíme se na tvorbě pravidel pro fungování školy?

•

Jsme jako třída s třídním učitelem dobrý tým?

•

Zapojujeme se do hodnocení svých studijních výsledků?

•

Můžeme vylepšovat prostředí školy a vztahy ve škole?

•

Můžeme nějak spolupracovat s obcí?

1. verze 2013

PARTNERSKÁ SÍŤ ŠKOL •

Školy pro demokracii o sobě navzájem vědí a sdílejí své zkušenosti prostřednictvím webu www.skolaprodemokracii.cz a facebooku. Učení se navzájem a sdílení zkušeností z praxe považujeme za nejlepší formu seberozvoje školy I jedince.

•

Školy se jednou za rok setkávají na krajské prezentaci příkladů z praxe (na půdě krajské konzultačního centra) a na celorepublikové prezentaci v Praze (na půdě Poslanecké sněmovny parlamentu ČR).

Na následujících stránkách představujeme, z čeho jsme při tvorbě programu vycházeli. Především ale nabízíme postup, jak se školou pro demokracii stát. Je to cesta dobrodružná. Už samotné vykročení na ni představuje intenzivnější zapojení žáků, učitelů i rodičů do života školy. „Na naší škole ubylo výchovných problémů, které dříve museli řešit pedagogové ve spolupráci s vedením školy. Společné aktivity, které plynou z práce žákovského parlamentu, zlepšují klima školy a tedy i jednotlivých tříd.“ Mgr. Marie Šampalíková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka, Blatná


4


1. verze 2013

Z ČEHO VYCHÁZÍME Zapojení žáků, učitelů i rodičů do života školy a do rozhodování o záležitostech, které se jich týkají, vede k formování školního společenství, což je provázeno posílením dobrých vztahů a zlepšením vzdělávacích výsledků. Zážitek přináležitosti ke společenství posiluje pocit odpovědnosti, upevňuje vzájemný respekt a důvěru, podněcuje aktivitu a usnadňuje možnost identifikace se školou. Veškeré tyto aspekty „podílení se“ na životě školy a jejího okolí jsou nezbytnou součástí moderní výchovy k občanství, která utváří z žáků nejen osobnosti poučené o základních demokratických principech, nýbrž i budoucí občany schopné aktivně vstupovat do veřejného prostoru a bránit základní hodnoty demokracie. Materiál využijete i jako jeden z nástrojů vlastního hodnocení školy, přičemž je zde zdůrazněn zejména pohled žáků. Při tvorbě programu jsme vycházeli z: -

iniciativy Rady Evropy Education for Democratic Citizenship, zejména pak z Příručky pro zajištění kvality výchovy k demokratickému občanství ve školách (Tool for Quality Assurance of Education for Democratic Citizenship in Schools), UNESCO, Council of Europe, CEPS, 2005, přeložilo Centrum pro demokratické učení při GEMINI, o. s., 2011;

-

výsledků mezinárodního výzkumu občanské výchovy International Civic and Citizenship Education Study 2009, které ukazují, že čeští žáci výrazně pokulhávají za mezinárodním průměrem v oblasti vlastní aktivity a připravenosti se občansky angažovat;

-

celostátního projektu NÚOV Cesta ke kvalitě (v rámci tohoto projektu vzniknul Rámec pro vlastní hodnocení školy, který odpovídá oblastem pro hodnocení školy dle Vyhlášky 15/2005 Sb., a 30 auto-evaluačních nástrojů pro školy; program „Škola pro demokracii“ se soustředí na oblast, kterou nástroje vyvinuté v rámci projektu Cesta ke kvalitě pokrývají jen okrajově, a sice na oblast participace žáků);

-

každodenní praxe v našich spolupracujících školách.

Program „Škola pro demokracii“ vznikl na základě spolupráce se 14 základními školami zapojenými

do

projektu

Žákovské

parlamenty

S.

O.

S.

v letech

2011-2013.


5


1. verze 2013

JAK SE STÁT ŠKOLOU PRO DEMOKRACII 13 KROKŮ KE ŠKOLE PRO DEMOKRACII 1. Registrujte se na webu a zapojte se tak do sítě škol, které o titul “Škola pro demokracii” usilují či jsou již jeho nositeli. Vaše škola bude ihned vidět mezi ostatními a získá přístup ke všem příkladům z praxe.

2. Stáhněte si sešity s ukazateli k jednotlivým osmi oblastem. Sešity jsou určeny pro práci žáků na mapování toho, zda škola v dané oblasti naplňuje požadovaný standard. Oblasti jsou tyto: • dokumenty školy, • nástroje komunikace, • práce s pravidly, • práce se třídou, • učení a hodnocení, • žákovská samospráva, • naše škola (identifikace žáků se školou), • škola v obci (zapojování žáků do života obce).

Jestli daný standard v dané oblasti vaše škola naplňuje, poznáte pomocí stanovených ukazatelů. Tyto ukazatele odpovídají tvrzením, která mapují žáci v žákovské příručce (najdete je i v tomto dokumentu). Standard škola naplňuje tehdy, když zde platí všechny ukazatele v dané oblasti. Škola může standard naplnit v základní nebo excelentní úrovni (pro každou úroveň jsou stanoveny příslušné ukazatele). 3. Od konzultačního centra ve Vašem kraji převezměte informační tabuli a nálepky pro vyznačování splněných oblastí. Tabuli umístěte na viditelné místo u vchodu do školy.


6


1. verze 2013

4. Ustanovte skupinku dětí (práce na získání titulu je ideální náplní pro žákovský parlament) a rozmyslete, jak začnete jednotlivé oblasti mapovat (postupně po oblastech, všechny oblasti najednou po skupinách či jinak). Mapování školy má na starosti tým žáků z různých tříd napříč prvním i druhým stupněm (ideálně žákovský parlament, ale není podmínkou; není vhodné, aby školu mapovala jedna třída). Krok za krokem mapováním je provází žákovská příručka. Učitel jim v tomto procesu pomáhá, je rádcem, avšak mapování samotné nechává na dětech.

5. Pusťte se do mapování jednotlivých oblastí a zjistěte, co jako škola splňujete a co ne.

6. Pokud nějakou oblast splňujete všemi kritérii minimálně na základní úrovni, vyznačte to na tabuli u vchodu do školy. Všechny důkazy o naplňování jednotlivých ukazatelů (dokumenty, fotografie apod.) spolu s žáky zakládejte do složky. Tato složka po splnění všech ukazatelů slouží jako důkaz při předávání certifikátů. Měla by být také uložena ve škole a vždy přístupna pro případ kontroly a obhajobu certifikátu pro další období.

7. Ke každé splněné oblasti popište jeden příklad z praxe pomocí formuláře na webu. Vyberte opravdu pěkný příklad toho, čím některé kritérium pro tuto oblast naplňujete a jste na to hrdí. Formulář nahrajte do profilu vaší školy k dané oblasti (musíte být přihlášeni pod svým jmonem a heslem).

8. Přiznejte si otevřeně, které ukazatele nesplňujete a spolu s žáky, učiteli a vedením navrhněte plán, jak je posílit a danou oblast naplnit v minimálně základní úrovni.

9. Pracujte na tom, abyste naplnili všechny ukazatele, hnacím motorem změny mají být opět zejména žáci, samozřejmě však s aktivní podporou vedení a učitelů.


7


1. verze 2013

10. Jakmile splníte všechna kritéria alespoň v základní úrovni, vylepte zbývající nálepky na tabuli u vchodu a zkompletujte příklady na webu ke každé oblasti.

11. Obratem informujte konzultační centrum v kraji, že jste splnili všechny oblasti. Pokud bude jejich splnění ověřeno, budete brzy informováni někým z konzultačního centra nebo z CEDU o termínu předání certifikátu.

12. Zúčastněte se krajského předání titulu “Škola pro demokracii”, které se koná jednou ročně v každém kraji na jaře. Certifikát si můžete umístit k tabuli s nálepkami u vchodu školy.

13. Jako Škola pro demokracii získáte také možnost zúčastnit se celonárodní prezentace “Škol pro demokracii” na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Praze. Celonárodní prezentace se koná každý rok na podzim.

BEZ ČEHO SE V TĚCHTO KROCÍCH NEOBEJDEME Vedení školy vytváří vhodné podmínky •

Vedení udělá maximum pro to, aby žáci mohli školu mapovat (informuje všechny učitele o zapojení do programu a toto rozhodnutí vysvětluje, mezi učiteli deklaruje podporu žákovskému týmu, prezentuje přínosy participace žáků pro rozvoj školy, zajistí žákům prostor a čas, které pro mapování potřebují, aktivity spojené s mapováním zapíše do kalendáře akcí apod.; důležité je, aby všichni ve škole věděli, že vedení tuto aktivitu podporuje – žáci by se jinak mohli potýkat s problémy, na jejichž řešení nemohou být připraveni, jako je odmítání ze strany některých učitelů, nedostatek času na zjištění názorů spolužáků na vybrané otázky a podobně)

•

podporuje ve škole zavádění takových opatření, která podpoří zapojování všech žáků do života školy

•

aktivně podporuje učitele, který se skupinou dětí mapování řídí


8


1. verze 2013

Učitel je žákům oporou a rádcem •

Učitel (koordinátor parlamentu, není-li ve škole parlament, tak koordinátor mapovacího týmu) je v procesu mapování důležitou postavou v pozadí.

•

Motivuje žáky a představí jim, proč se do celého podniku pustit. Pomůže jim rozdělit si práci a je tu vždy, když si s něčím nevědí rady.

•

Vytváří ve škole podmínky pro činnost žáků (komunikuje s dalšími kantory, pomáhá při zajištění prostor a času pro schůzky, pro zjišťování názorů dalších žáků a další). O roli učitele podrobněji pojednává následující kapitola.


9


1. verze 2013

JAK ŽÁKY PROVÉST MAPOVÁNÍM Mapování školy s ohledem na demokracii je pro žáky zpočátku poměrně těžko představitelné (i my dospělí se musíme zamyslet, jak to vlastně udělat). Proto je důležité žákům materiál představit tak, aby dobře pochopili: • •

proč se do takového podniku pouštíme jak to provedeme.

Následující řádky představují jistá doporučení, jak postupovat, aby práce s materiálem ve vaší škole dobře probíhala a bavila vás i žáky.

1) PŘÍPRAVA PEDAGOGA Je důležité, abyste znali jak tento komentář pro pedagogy, tak i žákovské sešity. Bez znalosti toho, jak jsou obě příručky (žákovská i učitelská) propojené, není možné s materiálem pracovat (propojení obou materiálů je popsané níže). Stejně tak by vám měl být jasný postup toho, jak škola získá titul „Škola pro demokracii“ (popsáno výše). Tipy: • •

Věnujte 1 hodinu čtení tohoto materiálu a pročtení žákovských sešitů. Pokud si s čímkoliv nejste jisti, zvolte tu nejjednodušší variantu: zavolejte do CEDU (tel. 257 218 376) a k telefonu vyžádejte kteréhokoli z autorů této publikace.

2) EVOKACE Stejně jako do učení i do mapování školy je třeba žáky dobře motivovat. Práce na mapování může být pro žáky velmi zajímavá, pokud vědí, proč to dělají. Tipy: •

Vysvětlete jim proč školu mapovat. Mají jedinečnou šanci svou školu poznat z jiné stránky a také zde něco skutečně změnit.

•

Systém certifikace žákům představte v širším kontextu (ukažte jim, proč je důležité, aby se do dění ve škole zapojovali – škola není jen místem, kde se učí psát, ale také společenstvím, ve kterém žijí a o které se mohou starat).


10


1. verze 2013

Zeptejte se dětí, zda si myslí, že žáci mohli mít odjakživa ve škole takový vliv, jako mají dnes oni, zda vždy ve školách byly žákovské parlamenty, apod. Zamyslete se s žáky, jaký je smysl existence žákovského parlamentu a proč je důležité, aby se žáci zapojovali do života školy. •

Vtáhněte je do průzkumu školy, vzbuďte v nich zvědavost a chuť získat titul „Škola pro demokracii“ a mít tak možnost představit školu veřejnosti, médiím a politikům při listopadovém vyhlášení úspěšných škol v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Řekněte jim, že v rámci průzkumu školy se budou moci podívat do ředitelny a různě v ní bádat. Navnaďte je, že v příštích týdnech budete školu pozorovat v několika pracovních týmech jinýma očima než doteď. Sdělte žákům, že se tímto zapojujete do celorepublikové sítě škol pro demokracii – budou moci nahlédnout, jak to vypadá v jiných školách a stejně tak ukázat světu, jak funguje jejich škola. Zástupce z řad žáků těch nejúspěšnějších škol každoročně zveme do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby představili, jak to v jejich škole vypadá. Používejte různé ukázky, fotografie, plakáty, pomůcky, rekvizity, pokládejte zajímavé otevřené otázky. Popřemýšlejte, čím zrovna vaše děti můžete nejlépe navnadit.

•

Motivujte žáky do práce tak kreativně a rafinovaně, jak to umějí jen učitelé!

C) INSTRUKCE PRO ŽÁKY Příručka pro žáky není testovou úlohou, kterou si ve třídě žáci vezmou do ruky a odhadují, zda v ní napsané výroky jsou pravda nebo ne. Je to jen textový průvodce pro opravdový průzkum prostor školy, ve kterých buď přímo hledáme konkrétní věc (a rovnou si nalezený důkaz vyfotíme či opíšeme, dotazujeme se kompetentních osob (vedení školy, učitelé) anebo děláme anketu mezi co nejvíce žáky celé školy. Cílem není si všude odškrtnout „splněno“, nýbrž udělat poctivý průzkum a být nezávislou porotou sám své škole. Tipy: •

Pro seznámení mapovacího týmu s materiálem doporučujeme rozdat žákovské sešity do pěti věkově namísených skupin (každá dostane jeden) a nechat žáky se s materiálem seznámit. Následně každá svůj sešit představí spolužákům a pak o obsahu můžete společně diskutovat. Sešity je možné libovolně namnožit tak, aby měl každý příležitost jej pořádně prostudovat.


11


•

1. verze 2013

Než začneme mapovat, je dobré o tom informovat všechny žáky školy – členové mapovacího týmu jim mohou vysvětlit, proč taková činnost probíhá, proč je důležitá, a co to bude mapování vyžadovat od nich.

D) MAPOVÁNÍ 12

Důležité je, aby se na mapování podíleli žáci z více tříd (často musí zjistit, jak něco probíhá ve všech třídách, nebo jaký názor na něco mají ostatní žáci). Vhodné je, když pracují ve věkově smísených skupinách (nejmladším žákům mohou starší žáci vysvětlit vše, čemu nerozumí, a není pak třeba, aby tak činil učitel). Dbejte na to, aby si žáci práci ve skupině rozdělili (aby každý věděl, co má dělat). Způsobů, jak mapování zorganizovat je více: a) Každý sešit může mít na starosti určitá skupina žáků. Všechny sešity pak můžeme používat zároveň. Žáci v průběhu mapování sdílejí, jak jim práce jde, popř. řeší problémy, na které narazili. Výsledky si sdělíme, když mají všechny skupiny práci hotovou. b) Můžete ale také jednotlivé sešity mapovat postupně (například každých 14 dní jeden sešit). Žáci si pak do skupin rozdělí jednotlivé výroky, u nichž budou zjišťovat platnost. c) Je možné začít tím, že žáci nejprve ve všech sešitech vytipují výroky, které chtějí zmapovat pomocí ankety. Jedna skupina žáků tak vytvoří anketu, která bude mapovat výroky z různých sešitů. Ostatní žáci v mapovacím týmu pak provedou dotazování ve svých třídách, sebraná data odevzdají ke zpracování skupince, která má anketu na starosti, a jinak se zaměří na další výroky, které je třeba mapovat jiným způsobem. Tipy: •

Pomozte žákům si práci rozdělit a naplánovat, nevymýšejte však vše za ně.

•

Mapování je práce, dbejte i na to, aby v mapovacím týmu převládaly dobré vztahy, aby žáky práce bavila. Občas ji odlehčete hrou nebo týmovou aktivitou, která dobré vztahy upevní a pracovní atmosféru odlehčí.

•

Pokud nějaké otázce či nějakému slovu žáci nerozumí, nevadí, můžete to být cílený impuls k tomu, aby si o tom něco zjistili („školní vzdělávací program“, „školská rada“…).



1. verze 2013

STANDARD PRO OSM OBLASTÍ Oblast 1: DOKUMENTY ŠKOLY Standard: Podpora participace žáků je zanesena do všech příslušných školních dokumentů a 13

prezentována všem členům školního společenství. Škola tak ukazuje, že usiluje o to být modelem demokratického společenství, že podporuje pro-aktivní přístup žáků k životu a šíří étos aktivního odpovědného občanství.

Oblast 2: NÁSTROJE KOMUNIKACE Standard: Žáci se mohou vyjadřovat k dění ve škole, je jim s respektem nasloucháno a jejich názory jsou v rámci všech možností zohledňovány při plánování rozvoje školy. Je tak posilováno demokratické klima školy a otevřená atmosféra, kde se žáci nebojí aktivně komunikovat a vyjadřovat s respektem k druhým své názory. Škola proto nabízí žákům co nejvíce nástrojů komunikace a vede je k jejich pravidelnému užívání.

Oblast 3: PRÁCE S PRAVIDLY Standard: Na formování pravidel pro fungování školního společenství se podílí všichni jeho členové (vedení, učitelé, pracovníci školy, žáci, rodiče a další). Všichni zúčastnění rozumí školním i třídním pravidlům, mohou se k nim vyjadřovat a navrhovat změny. Toto podílení se na formulaci pravidel přispívá k tomu, že je všichni aktéři budou uznávat a přijmou je za své.

Oblast 4: PRÁCE SE TŘÍDOU Standard: Třídní učitelé mají prostor a čas pro práci se svou třídou. Tento čas efektivně využívají k osobnostnímu rozvoji žáků i posílení vzájemných vztahů: plánují společné akce třídy i školy, v rámci třídního kolektivu si rozdělují určité role, diskutují se zástupci žákovského parlamentu, učitelé nabízí žákům osobní konzultace.

Oblast 5: UČENÍ A HODNOCENÍ Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.


1. verze 2013

Standard: Žáci jsou zapojováni do procesu vlastního hodnocení a plánování učení. Učitelé využívají rozličné metody pro sebehodnocení žáků, tyto metody vzájemně sdílí, také umožňují žákům formulovat individuální učební cíle. U žáků je tak posilována schopnost sebereflexe a převzetí odpovědnosti za vlastní práci.

Oblast 6: ŽÁKOVSKÁ SAMOSPRÁVA Standard: Žákovská samospráva (třídní samospráva i školní parlament) má podporu vedení i učitelů. Práci žákovské samosprávy je ve škole věnován dostatečný prostor. Žáci cítí, že jejich hlas i činnost jsou pro školu důležité, že společně mohou dokázat něco, co má reálný dopad na život. Zástupci žáků ve školním parlamentu dbají na to, aby zohledňovali názory a zájmy druhých.

Oblast 7: NAŠE ŠKOLA Standard: Škola podniká řadu kroků, které umožňují žákům identifikovat se se školním společenstvím. Žáci ve škole tráví čas i mimo vyučování, neboť je zde dostupná nabídka volnočasových aktivit. I o přestávkách je možnost opustit třídu a relaxovat sportem či jinou činností. Žáci mají řadu možností, jak mohou školu reprezentovat.

Oblast 8: ŠKOLA V OBCI Standard: Škola napomáhá formování místního společenství, navazuje kontakty s dalšími organizacemi, zapojuje žáky do občansky prospěšných aktivit a učí je používat nástroje občanské angažovanosti. Žáci chápou smysl a význam této činnosti a přímo v praxi rozvíjí občanské kompetence a občansky odpovědné postoje.


14


1. verze 2013

OBLAST 1: DOKUMENTY ŠKOLY

STANDARD Podpora participace žáků je zanesena do všech příslušných školních dokumentů a prezentována všem členům školního společenství. Škola tak ukazuje, že usiluje o to být modelem demokratického společenství, že podporuje pro-aktivní přístup žáků k životu a šíří étos aktivního odpovědného občanství.

UKAZATELE Základní úroveň 1/1 Školní vzdělávací program Ve Školním vzdělávacím programu naší školy v kapitolách „Charakteristika školy“, „Vzdělávací strategie“ nebo „Realizace průřezových témat“ najdeme věty, které říkají, že žáci mají možnost hovořit s učiteli o tom, co se ve škole děje, aktivně se zapojovat do školního života a podílet se na jejím chodu a rozvoji. 1/2 Co říká náš školní řád Ve školním řádu je nějakým způsobem uvedeno, že všichni žáci mají možnost hovořit s učiteli a vedením o dění ve škole a mají právo spolupodílet se na chodu školy.

Excelentní úroveň 1/3 Víme, jak můžeme vyjádřit svůj názor To, že se můžeme vyjadřovat k dění ve škole a podílet se na jejím chodu, je prezentováno i jinou a zajímavější formou, než jen v oficiálních dokumentech. Najdete alespoň dva z níže uvedených?: o v naší školní žákovské knížce nebo žákovském diáři; o na webových stránkách školy u profilu školy; o na webových stránkách školy na pod-stránce o žákovském parlamentu; o na nástěnce školy věnované žákovskému parlamentu; o ve školním časopise; o ve školním řádu zpracovaném na chodbách školy v obrázcích (piktogramech).


15


1. verze 2013

KOMENTÁŘ Pro všeobecnou podporu participace žáků je ve škole podstatná podpora vedení školy. Pedagogové mívají někdy obavy z přílišného zapojování žáků, a proto jakoukoli jejich aktivitu spíše brzdí. Současně mají pocit, že podpora participace pro ně představuje jaksi „práci navíc“. V momentě, kdy vedení školy veřejně deklaruje, že participaci chce podporovat a současně pedagogům vysvětlí důvody (co podpora participace škole přinese), mění se atmosféra mezi učiteli i rodiči směrem k otevřenosti. Pokud takové podmínky ve škole nezajistíme, je jakákoli aktivita žáků značně komplikovaná. Proto v této oblasti sledujeme, jeli participace zanesena alespoň do stěžejních dokumentů školy.

TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Podporu demokratických procesů ve škole můžeme posílit ještě v dalších dokumentech, a to například následujícími způsoby: •

V ŠVP, v části Hodnocení, jsou jasně stanovena kritéria hodnocení, je podporováno sebehodnocení žáků ve všech předmětech, např. pomocí předmětových portfolií, týdenních plánů, apod. – možná do hodnocení

•

V dokumentu Minimální preventivní program je například zapracováno, že třídní samospráva a školní parlament mají významnou roli v programu prevence, podílí se na řešení případných problémů, plánují aktivity a projekty pro podporu vzájemného soužití a trávení volného času žáků.

•

Dlouhodobá strategie rozvoje školy zahrnuje vymezení toho, jak pracujeme na podpoře zapojování žáků do rozhodování o životě školy – jak formálně i personálně vytváříme prostor pro práci třídního učitele se třídou, pro práci žákovského parlamentu, pro zapojování rodičů a veřejnosti do rozhodovacích procesů apod.

Dokumenty školy jsou klíčové, avšak pro podporu žákovské aktivity můžeme udělat mnohem více a pouhé zanesení principů žákovské participace do školních dokumentů nestačí. •

Můžeme uspořádat školení pedagogického sboru na téma žákovský parlament, participace žáků, demokracie ve škole, respektující komunikace a podobně (například nabídka seminářů Centra pro demokratické učení).

•

Současně je důležitá i péče o atmosféru v rámci kolektivu pedagogických i nepedagogických pracovníků školy. Převládají-li ve škole otevřenost a dobré mezilidské vztahy mezi dospělými, je aktivní zapojení žáků podstatně snazší.


16


1. verze 2013

OBLAST 2: NÁSTROJE KOMUNIKACE STANDARD Žáci se mohou vyjadřovat k dění ve škole, je jim s respektem nasloucháno a jejich názory jsou zohledňovány při plánování rozvoje školy. Je tak posilováno demokratické klima školy a otevřená atmosféra, kde se žáci nebojí přijít s „kůží na trh“. Škola proto nabízí žákům co nejvíce nástrojů komunikace a vede je k jejich pravidelnému užívání. UKAZATELE Základní úroveň 2/1 Jak vyjadřujeme své názory V naší škole žáci pravidelně (minimálně 1x měsíčně) aktivně využívají ke sdělování informací nebo názorů alespoň čtyři z těchto nástrojů komunikace: o školní rozhlas; o nástěnka; o školní časopis; o žákovský parlament (přenos informací prostřednictvím zástupce); o webové stránky školy; o diskuse v třídnických hodinách

Excelentní úroveň 2/2 Jak naše škola zjišťuje naše názory Naše škola použila ke zjištění našich názorů v posledním roce alespoň tři z těchto nástrojů: o dotazníky; o ankety; o obrázky (například kreslíme, co se nám ve škole líbí a nelíbí); o diskuse během třídnické hodiny; o ptají se nás zástupci žákovského parlamentu; o jiný způsob……………………………………………………. 2/3 Když se nám něco nelíbí Pokud se nám nelíbí chování některého z pracovníků školy nebo spolužáků, škola nám umožňuje využít alespoň čtyři z těchto nástrojů: o napíšu o tom do schránky důvěry; o přijdu na konzultační hodiny některého učitele; o řeknu to svému zástupci ve školním parlamentu; o mám prostor o tom mluvit v rámci třídnické hodiny; o řeším to na setkání s ředitelem (kulaté stoly apod.); o zajdu za školním psychologem.


17


1. verze 2013

2/4 Propagujeme svoje úspěchy Změny ve škole, na kterých se podíleli žáci, jsou propagovány alespoň třemi z těchto způsobů: o v kronice školy nebo žákovského parlamentu; o na nástěnce přístupné i pro veřejnost; o viditelným označením upravených míst; o na webových stránkách školy; o ve školním časopise o v tisku vydávaném obcí

KOMENTÁŘ Aby škola fungovala jako demokratické společenství, je třeba nastavit takové podmínky pro komunikaci, které budou podporovat její otevřenost: každý musí vědět, že může vyjádřit svůj názor, každý musí znát postupy, jak to udělat. Pokud je možné nástroje komunikace využívat, ale nikdo o nich neví, používány ve výsledku nebudou). Škola tedy organizuje různé aktivity, prostřednictvím kterých shromažďuje názory žáků, pracovníků, rodičů. Také usiluje o nastavení partnerského přístupu mezi vedením a pracovníky školy, stejně jako mezi pracovníky a žáky. Každý je vnímán jako plnohodnotný člen tohoto společenství, který má k jeho fungování co říci. TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Komunikaci můžeme podpořit i nad rámec prezentovaných ukazatelů, například takto: •

Ke každému nástroji komunikace má škola vyhotoven návod, jak jej používat. Tento návod je všem dostupný (například je popsáno, kdo a jak často se zabývá podněty ze schránky nápadů a jakým způsobem s nimi nakládá, nebo je popsáno, za jakých okolností mohou žáci využívat školního rozhlasu, apod.).

•

Škola využívá různé nástroje, s jejichž pomocí žáci identifikují potřebné změny a tyto jsou zohledňovány v plánu rozvoje školy. Doporučujeme například: komunitní kroužky, dotazníky a ankety, pravidelná setkávání zástupců žáků s vedením školy nebo Mapa školy a Tondova budka (popsané v: Hazlbauer a kol. 2013. Žákovské projekty. Jak dělat projekty, aby je žáci realizovali samostatně. Praha: Gemini).

•

Škola důsledně informuje o všech pozitivních aktivitách žáků, čímž jednak motivuje k aktivitě další žáky (uvědomí si, že opravdu mohou prostředí ve škole kultivovat), jednak utváří prostředí nakloněné intenzivnějšímu zapojování žáků do života školy (pedagogové, rodiče i zřizovatel se dozvídají, co konkrétně žákovská participace škole přináší).


18


1. verze 2013

OBLAST 3: PRÁCE S PRAVIDLY STANDARD Na formování pravidel pro fungování školního společenství se podílí všichni jeho členové (vedení, učitelé, pracovníci školy, žáci, rodiče a další). Všichni zúčastnění rozumí školním i třídním pravidlům, mohou se k nim vyjadřovat a navrhovat změny. Toto podílení se na formulaci pravidel přispívá k tomu, že je všichni aktéři budou uznávat a přijmou je za své. UKAZATELE Základní úroveň 3/1 Pravidla ve většině tříd Ve většině tříd naší školy máme třídní pravidla, u nichž platí: o nejsou v rozporu se školním řádem; o vytvořili jsme je my sami, třídní učitel nám s tím pomáhal, když bylo třeba; o alespoň jednou za rok se k nim vracíme a upravujeme je; o pravidla máme ve třídě vyvěšena, takže na ně všichni vidíme; o ve třídách je u vyvěšených pravidel jasně popsáno, co se stane v případě jejich nedodržování. 3/2 Rozumíme školnímu řádu Školní řád je napsán tak, že mu rozumíme i my žáci. 3/3 Práva a povinnosti ve školním řádu Ve školním řádu jsou jasně stanovena práva a povinnosti žáků, učitelů i rodičů

Excelentní úroveň 3/4 Pravidla ve všech třídách U třídních pravidel v naší škole platí: o mají je všechny třídy ve škole; o upravujeme je průběžně na základě potřeb třídy bez vyzvání učitele; o bez zásahu učitele si hlídáme jejich dodržování. 3/5 Nebojíme se Školního řádu Školní řád je nám žákům představen atraktivním způsobem. To znamená, že u nás platí alespoň dvě z následujících tvrzení: o některé jeho části jsou zpracovány do žákovského školního řádu, který je napsaný tak, že mu všichni žáci rozumí; o je ztvárněný formou komiksu, piktogramů, písničky a podobně; o je součástí žákovské knížky nebo diáře, abychom ho měli my i rodiče na očích. 3/6 Jak měníme školní řád Školní řád je možné měnit na základě návrhů žáků.


19


1. verze 2013

KOMENTÁŘ Možnost ovlivnit pravidla fungování společenství silně zvyšuje ochotu jeho členů se s nimi identifikovat, a tedy se jimi řídit a jejich dodržování vyžadovat. Z toho důvodu sledujeme, jestli se žáci na formulaci pravidel podíleli a mohou je také revidovat. Stejně tak je to se stanovením sankcí za jejich nedodržení: každý by měl znát sankce, které jsou výsledkem společného konsenzu. Nemusíme se obávat toho, že si žáci nastaví příliš volná pravidla, nebo příliš nízké sankce. Zkušenosti ukazují pravý opak: žáci jsou k sobě velmi tvrdí, pokud jim je dána tato svobodná volba. TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Zásady formulace pravidel najdete v příručce Žákovský parlament II. Jak vybrat zástupce a udělat z nich dobrý tým na straně 15 (Hazlbauer, T. a kol. 2012. Gemini: Praha). Pokud žáci nastaví pravidla příliš volně, můžeme je zkusit ve třídě zavést a důsledně se jimi řídit. Žáci obvykle sami brzy poznají, že pravidla nefungují a při jejich revizi již budou obezřetnější. Kdyby se stalo, že by žáci chtěli zvolit sankce, které jsou nějakým způsobem ponižující, měli bychom s nimi otevřít diskusi o smyslu sankcí i o vzájemném respektu a snažit se následně dojít k sankcím, které neohrožují důstojnost toho, kdo je musí plnit. Můžeme klást následující otázky: Proč nastavujeme sankce za nedodržení pravidel, co je jejich cílem? Chtěli byste takovou činnost sami dělat, když pravidlo nedodržíte? Souhlasíte s touto sankcí všichni (sankce má být výsledkem konsensu, stejně jako pravidlo)? Co je to lidská důstojnost? Existují v různých společnostech situace, kdy je lidská důstojnost pošlapávána, v jakých? Jakou jinou sankci bychom mohli za nedodržení tohoto pravidla stanovit, abychom nepošlapávali důstojnost spolužáků? Vhodné je, když mají třídní učitelé stanoven plán práce na formulaci pravidel, který zohledňuje stupeň vývoje žáků od nižších do vyšších ročníků. Třídní učitelé informují všechny učitele o pravidlech, která si se svými třídami vytvořili (např. jejich vložením do třídní knihy, každopádně vyvěšením pravidel na viditelném místě ve třídě). Takto se na pravidla mohou odvolávat i další učitelé a vyžadovat jejich dodržování.


20


1. verze 2013

OBLAST 4: PRÁCE SE TŘÍDOU STANDARD Třídní učitelé mají prostor a čas pro práci se svou třídou. Tento čas efektivně využívají k osobnostnímu rozvoji žáků i posílení vzájemných vztahů: plánují společné akce třídy i školy, v rámci třídního kolektivu si rozdělují určité role, diskutují se zástupci žákovského parlamentu, učitelé nabízí žákům osobní konzultace.

UKAZATELE Základní úroveň 4/1Co děláme ve třídách Každá třída se se svým třídním učitelem někdy věnuje alespoň čtyřem z těchto činností: o mluvíme o vztazích ve třídě a ve škole; o řešíme naše problémy; o hrajeme různé hry; o plánujeme třídní akce; o plánujeme účast na celoškolních aktivitách; o komunikujeme s naším zástupcem v žákovském parlamentu za naši třídu. 4/2 Konzultační hodiny našich učitelů Každý třídní učitel má vymezen určitý čas (konzultační hodiny), kdy za ním můžeme s čímkoli přijít. 4/3 Role a služby ve třídě Ve všech třídách funguje třídní samospráva tak, že: o žáci ve třídě mají rozděleny některé role (například předseda třídy, zástupce třídy v žákovském parlamentu, kronikář, pokladník), které zastávají dlouhodobě, tedy minimálně na jedno pololetí; o žáci ve třídě se pravidelně střídají ve službách (například starost o třídnici, zalévání květin, mazání tabule

Excelentní úroveň 4/4 Co děláme ve třídách pravidelně Každá třída se věnuje se svým třídním minimálně jedenkrát za měsíc některé z těchto aktivit: o mluvíme o vztazích ve třídě a ve škole; o řešíme naše problémy; o hrajeme různé hry; o plánujeme třídní akce; o plánujeme účast na celoškolních aktivitách; o komunikujeme s naším zástupcem v žákovském parlamentu.


21


1. verze 2013

4/5 Jak si rozdělujeme role a služby U rolí a služeb ve všech třídách je popsáno, jak si je ve třídě rozdělujeme, i co dělá žák, který je zastává. 4/6 Kde najdeme popis rolí a služeb Popis rolí a služeb můžeme najít alespoň na dvou z těchto míst: o webové stránky školy/třídy; o nástěnka třídy; o školní dokumenty (např. školní řád, žákovský řád); o žákovská knížka; o žákovský diář. 4/7 Přehled rolí a služeb je vidět Přehled rolí a služeb je viditelně umístěn v každé třídě. 4/8 Sami rozhodujeme o rozdělení rolí Rozdělení rolí (kdo bude jakou roli zastávat) si ve všech třídách na druhém stupni rozhodujeme sami (neurčuje to třídní učitel). 4/9 Se třídou jedeme na výlet Alespoň polovina tříd v naší škole podnikne se svým třídním učitelem minimálně jednou za rok akci, kde je čas i na jiné věci, než ty, které běžně děláme při vyučování. 4/10 Naše třídy se prezentují navenek Alespoň polovina tříd má například třídní webové stránky, blog, profil na sociálních sítích, kroniku či třídní fotoalbum.

KOMENTÁŘ Chceme-li v prostředí školy vytvářet společenství, nemůžeme vynechat formování vztahů na úrovni třídy. Jedná se o nejmenší jednotku, kde jsou žáci navzájem (i žáci s učitelem) v úzkém kontaktu. Třídní učitel má mezi všemi učiteli speciální postavení: své žáky zná, může snáze odhalit jejich motivace i příčiny jejich problémů. Těžko může mít učitel takové výsadní postavení, pokud nemá prostor a čas na opravdový kontakt se svými žáky. Proto v této oblasti sledujeme, jakým způsobem třídní učitelé se svými třídami pracují, a především, jaké k tomu mají podmínky. Třída je také místo, kde se žáci učí diskutovat, pojmenovávat a řešit problémy, se kterými se ve škole potýkají, přebírat odpovědnost za to, jak třída funguje. Participace žáků začíná právě ve třídě. Ani sebelepší žákovský parlament nemůže dobře fungovat, nefunguje-li efektivní komunikace na úrovni třídy. Parlament není od ostatních žáků oddělené těleso, které řeší jejich problémy za ně. Naopak, je spojkou mezi třídou, učiteli, vedením a dále. Pokud má fungovat žákovský parlament dobře, musí do své činnosti všemožně zapojovat třídu. K tomu


22


1. verze 2013

musí mít adekvátní prostor (aby proudily informace mezi parlamentem a třídou, je třeba věnovat činnosti parlamentu např. část třídnických hodin). TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Základem pro práci se třídou je poskytnout třídním učitelům čas a prostor pro setkávání s žáky (tedy zavést třídnické hodiny). Bez nich učitel nemá příležitost se dostat s žáky do kontaktu. V příkladech z praxe škola najdete hned několik způsobů, jak to udělat. Práci se třídou podpoříme i písemnou koncepcí třídnických hodin pro jednotlivé ročníky. Pro pedagogy je pak snazší hodiny plánovat. Je výrazně znát, když si třídní učitel vytváří plán práce se třídou s jasně stanovenými cíli pro zvolené části školního roku s ohledem na osobnostně sociální rozvoj žáků a rozvoj fungování kolektivu (na základě školní koncepce třídnických hodin). Náplň třídnických hodin tak není nahodilá, má logickou návaznost a na dosahování cílů se pracuje koncepčně. Důležité je poskytnout učitelům adekvátní metodickou a vzdělávací podporu. Každý třídní učitel by měl občas absolvovat vybraný vzdělávací kurz pro práci se třídou. V oblasti práce se třídou je nanejvýše vhodné vyřešit návaznost při přechodu z 5. do 6. ročníku, kdy učitelé sdílejí informace při předávání třídy na druhý stupeň a společně formulují cíle pro rozvoj třídního kolektivu.


23


1. verze 2013

OBLAST 5: UČENÍ A HODNOCENÍ STANDARD Žáci jsou zapojováni do procesu vlastního hodnocení a plánování učení. Učitelé využívají rozličné metody pro sebehodnocení žáků, tyto metody vzájemně sdílí, také umožňují žákům formulovat individuální učební cíle. U žáků je tak posilována schopnost sebereflexe a převzetí odpovědnosti za vlastní práci.

UKAZATELE Základní úroveň 5/1 Naše plány učiva V některých třídách na prvním stupni někdy dostáváme od učitelů plán toho, co se budeme učit (například plán na týden, měsíc nebo čtvrtletí). Podle nich pak také hodnotíme, co se nám podařilo a co ne. 5/2 Sami hodnotíme své výkony Nejméně u třetiny učitelů, kteří nás učí na druhém stupni, používáme alespoň jeden z těchto způsobů hodnocení: o vyplňujeme sebehodnotící listy, kde sami doplňujeme, co nám v daném předmětu jde a co nám nejde; o vedeme si předmětové portfolio, kde máme uschované své práce i sebehodnotící poznámky; o navzájem si se spolužáky hodnotíme svoje práce a toto hodnocení pak srovnáváme s hodnocením učitele

Excelentní úroveň 5/3 Sami hodnotíme své výkony U všech učitelů, kteří nás učí na druhém stupni, používáme alespoň dva z těchto způsobů hodnocení: o vyplňujeme sebehodnotící listy, kde sami doplňujeme, co nám v daném předmětu jde a co nám nejde; o vedeme si předmětové portfolio, kde máme uschované své práce i sebehodnotící poznámky; o navzájem si se spolužáky hodnotíme svoje práce a toto hodnocení pak srovnáváme s hodnocením učitele. 5/4 Naše učební cíle V některých předmětech si za pomoci učitele stanovujeme učební cíle pro nejbližší období.


24


1. verze 2013

KOMENTÁŘ Sebehodnocení žáka představuje důležitou součást žákovské participace. Podílení se na vlastním hodnocení a plánování práce posiluje odpovědnost žáka za celý proces učení (žák není jen pasivním příjemcem informací, který je jednou za čas testován, naopak v procesu plánování učebních cílů je aktivním tvůrcem a hodnocení představuje nejen zpětnou vazbu od učitele, ale i sebereflexi vlastního úsilí). V oblasti hodnocení je důležité používat takové metody, které žákovi dají zpětnou vazbu nejen s ohledem na to, jestli daný úkol splnil dostatečně či nedostatečně (tedy známkováním), ale zejména na to, co konkrétně se mu povedlo, co nepovedlo a jaký postup by mohl zvolit pro vlastní zlepšení. Hodnocení nemá sloužit jako strašák, trest nebo možnost srovnat se se spolužáky ve třídě. V první řadě má motivovat ke zlepšování schopností hodnoceného a tedy i motivaci pro další učení. K tomu přispívá konstruktivní zpětná vazba od učitele, ale také zpětná vazba od spolužáků a koneckonců od sebe samého (tedy sebereflexe, což je pro budoucí život jedna z nejdůležitějších schopností potřebných pro další učení).

TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Metody sebehodnocení žáka a vlastního plánování učebních cílů jsou u nás stále využívány spíše marginálně. Zavádění sebehodnocení nepředstavuje úplný odklon od klasického hodnocení žáka učitelem. Představuje však možnost, jak učit žáka reflektovat vlastní výkon a vložené úsilí, jak zvyšovat jeho motivaci k učení. Učitel má v tomto procesu stále nezastupitelnou funkci, neboť právě on může být žákovi průvodcem – v oblasti plánování učebních cílů, v oblasti vlastního hodnocení úspěchů a neúspěchů, a to tím, že mu bude dávat konstruktivní zpětnou vazbu a používat rozličné nástroje sebehodnocení. Pokud tak má činit většina pedagogů, je třeba zajistit podporu ze strany školy. Škola pedagogům pomůže, pokud: •

zajistí učitelům metodickou a vzdělávací podporu v oblasti hodnocení žáků a plánování učebních cílů (vzdělávací kurzy; metodické návody; v interním dokumentu školy, např. Pravidla pro hodnocení, bude popsáno, jak napříč předměty pracovat s vybranou metodou sebehodnocení, např. s portfolii),

•

pracuje na tom, aby na úrovni školy byly metody sebehodnocení žáků mezi učiteli sdíleny a jednotně užívány napříč předměty,

•

pracuje s mapami učebního pokroku, např. v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti.


25


1. verze 2013

OBLAST 6: ŽÁKOVSKÁ SAMOSPRÁVA STANDARD Žákovská samospráva (třídní samospráva i školní parlament) má podporu vedení i učitelů. Práci žákovské samosprávy je ve škole věnován dostatečný prostor. Žáci cítí, že jejich hlas i činnost jsou pro školu důležité, že společně mohou dokázat něco, co má reálný dopad na život. Zástupci žáků ve školním parlamentu dbají na to, aby zohledňovali názory a zájmy druhých. UKAZATELE Základní úroveň 6/1 Žákovská samospráva ve školních dokumentech Existence žákovské samosprávy (třídní samosprávy a žákovského parlamentu) je definována v nějakém školním dokumentu, kde je popsáno, jak se můžeme stát jejími členy i jaká práva a povinnosti v této práci máme. 6/2 Jak funguje náš parlament V činnosti našeho žákovského parlamentu platí: o scházíme se alespoň 1 x za 14 dní; o délka zasedání je alespoň 30 minut; o máme k dispozici místnost, kde je prostor i pro naši nástěnku. 6/3 Role v našem parlamentu V rámci žákovského parlamentu máme rozděleny potřebné role. 6/4 Co v parlamentu děláme V našem žákovském parlamentu se věnujeme všem těmto činnostem: o nápadům a připomínkám spolužáků ze tříd; o řešení problémů, které ve škole vnímáme (například podněty ze schránky důvěry/nápadů); o podnětům ze strany učitelů a dalších pracovníků školy; o plánování akcí, které parlament pro školu organizuje; o budování dobrých vztahů mezi námi parlamenťáky; o komunikaci s ostatními lidmi ve škole – vedením školy, dalšími učiteli, pracovníky školy, žáky, rodiči. 6/5 Jak propagujeme činnost našeho parlamentu Činnost žákovského parlamentu propagujeme (informujeme ostatní lidi ve škole o tom, co parlament je a jaké dobré věci dělá) alespoň třemi z nabízených způsobů: o na nástěnce na chodbě; o v rozhlasu; o na školním webu; o ve školním časopise; o při pravidelných prezentacích pro celou školu


26


1. verze 2013

Excelentní úroveň 6/6 Jak funguje náš parlament V činnosti našeho žákovského parlamentu platí: o scházíme se alespoň 1x týdně; o zasedání trvá alespoň 45 min; o náš parlament má vlastní místnost, kde máme uloženy všechny potřebné věci a která slouží i jako naše klubovna mimo vyučování 6/7 Jak probíhá zasedání parlamentu Zasedání žákovského parlamentu si moderujeme my sami, učitel mluví výrazně méně než žáci, to je maximálně 10 minut ze 45 minutového setkání. 6/8 S parlamentem občas někam vyrazíme Alespoň 1x za školní rok absolvují členové žákovského parlamentu dvou a více denní akci mimo školu. 6/9 Jak náš parlament komunikuje Žákovský parlament komunikuje s ostatními lidmi ve škole (sbírá podněty a informuje o své činnosti) alespoň třemi z uvedených způsobů: o na setkání se třídou (minimálně 1x měsíčně); o na setkání s ředitelem a vedením školy (minimálně 2x ročně); o na setkání s učiteli (minimálně 1x za pololetí, např. na pedagogické radě); o na setkání s rodiči (minimálně 1x za pololetí, např. setkání rady školy); o na setkání se zřizovatelem školy (minimálně 1x ročně). 6/10 Setkáváme se s jinými parlamenty Náš žákovský parlament se alespoň 1x ročně setkává (sdílí své zkušenosti a inspiruje se) s parlamenty z jiných škol. 6/11 Parlament propagujeme my sami Reklamu činnosti našeho žákovského parlamentu děláme především my žáci.

KOMENTÁŘ Žákovské parlamenty formálně existují na řadě škol v ČR. Jen v některých školách se však setkáváme se skutečně efektivně fungujícími parlamenty – takovými, které jsou vedené žáky (nikoli učitelem či ředitelem) a které skutečně reprezentují hlas žáků ve škole (využívají různé způsoby, jak zjišťovat názory spolužáků, kteří nejsou členy parlamentu). Skutečně fungující parlament představuje pro pedagogický sbor spíše oporu, než zátěž a „práci navíc“. Vyspělé parlamenty se starají nejen o organizaci vybraných akcí školy, jsou opravdovou spojkou mezi žáky a pracovníky školy, umí ve škole kultivovat prostředí tak, aby tam bylo lépe všem (například komunikují se školní jídelnou o kvalitě jídla) a řeší i složitější problémy (například otázky vztahů a šikany). Důležité je, že parlament není izolovaná Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.

27


1. verze 2013

skupinka aktivních dětí. Do svých aktivit zapojují i žáky, kteří nejsou členy parlamentu, ale také rodiče a další občany. Fungující parlament učí žáky občanské odpovědnosti, neboť jim reálně ukazuje, že jejich aktivita může ovlivnit prostředí, ve kterém žijí. Současně je učí používat účinné nástroje, s jejichž pomocí mohou něco změnit (formulovat problém, sbírat názory od ostatních, diskutovat a hledat konsensus, komunikovat s osobami, které mohou jejich problém ovlivnit atd.). Efektivní fungování parlamentu vyžaduje podporu vedení školy, učitelského sboru a konečně i rodičů a zřizovatele!

TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Jak parlament podpořit ze strany vedení školy: Celkově je třeba vystavět ve škole tzv. formální podmínky, tedy zajistit pro schůzky vhodný čas a prostor, umožnit spolupráci s parlamentem i třídním učitelům, otevřít parlament dětem z 1. stupně a to i těm nejmenším. Na základě zkušeností ze škol doporučujeme: •

Je-li parlament nedílnou součástí školy, měl by být i nedílnou součástí důležitých školních dokumentů, jako je Školní vzdělávací program a další (viz oblast 1: Dokumenty školy).

•

Řada učitelů je vůči žákovské samosprávě ještě stále velmi nedůvěřivá, často mají pocit, že tato činnost škole nic dobrého nepřinese. Pomáhá, pokud si škola zanalyzuje, co může přinést. O totmo je pak třeba komunikovat s učiteli a rodiči, aby všichni rozuměli tomu, proč máme ve škole věnovat prostor právě fungování takového tělesa. Dětem pomůže, když je dospělí berou vážně a fandí jim, v tom má ústřední úlohu vedení školy, které může v tomtéž podporovat další pracovníky školy.

•

Žákovská samospráva má vyhrazenu místnost, kde má svou nástěnku, ideálně má ale vlastní místnost, kde ukládá vše, co při své činnosti používá (je vhodné, mají-li žáci k dispozici vlastní papírenské vybavení, popřípadě si mohou půjčovat počítač, fotoaparát apod.), kromě židlí je tu i koberec nebo pohovka.

•

Zasedání probíhá 1x týdně v atraktivním čase (například po obědě), v den, kdy mohou všechny ročníky (zasedání nejlépe zanést do rozvrhu). Pokud se s žáky scházíme méně často, zapomínají, co se dělo na předchozích schůzkách. Nejsou také tak schopni samostatně vést zasedání, neboť nemáme čas na trénink této dovendosti.


28


•

1. verze 2013

Délka zasedání je 60 – 90 minut. Pokud se scházíme na kratší dobu než je 45 minut, obvykle nesíháme vůbec věnovat čas tréninku dovedností člena parlamentu (vést zasedání, společně rozhodovat, odpovědně přenášet informace do tříd a ze tříd a další). Nezbývá také čas na upevňování týmu. Často se pak s žáky dostaneme do stavu, kdy nestíháme. Z toho důvodu pak často vedeme zasedání sami (kdyby měl vést zasedání učitel, jistě by stačil polovičí čas). Pokud ale chceme předávat odpovědnost žákům, je třeba jim k tomu dát prostor, zatnnout zuby a trplivě čekat, až k řešení situace sami dojdou.

•

Třídní učitelé znají systém voleb, jsou dostatečně poučeni o jejich smyslu a ve třídě mají prostor s dětmi volby připravit, např. dělají s žáky aktivity, které je vedou k výběru vhodného zástupce do žákovské samosprávy (dostanou-li se sem aktivní žáci se smyslem pro povinnost, bude samospráva fungovat lépe, než když budou zvoleni ti „nejvýraznější ze třídy“). Vhodné je k tomu vytvořit průvodce pro třídní učitele (je zde popsáno, kolik dětí z každé třídy volíme, jaký je termín voleb, jak máme žáky na volby připravit, i jak máme následně se vzvoleným žákem spolupracovat, aby se jeho prostřednictvím zapojila do parlamentu celá třída).

•

Důležitá je komunikace mezi samosprávou a žáky ve třídách, ideální je propojit parlament s třídnickými hodinami (na každé třídnické hodině žáci mají prostor informovat spolužáky o tom, co se dělo v parlamentu a zároveň zjistit jejich názory).

•

Samospráva ale musí komunikovat i s dalšími účastníky školního života – učiteli, rodiči, zřizovatelem (čím víc lidí bude vědět o její existenci a o úspěšných aktivitách, tím více ji budou podporovat při další činnosti). K tomu je možné dát žákům do ruky řadu nástrojů: zasedání jsou otevřená veřejnosti, zástupci prezentují svou činnost na pedagogické radě a radě školy, své úspěšné akce veřejně prezentují na nástěnkách, ve školním rozhlase, v místním tisku apod.

•

Činnost žáků podpoří smlouva mezi školou a zástupci samosprávy (a také mezi školou a koordinátorem), na jejímž základě je možné si stanovit pravidla a podmínky spolupráce. Také slavnostní uvedení do funkce dodá dětem pocit, že s rolí zástupce samosprávy přebírají i velkou odpovědnost.

•

Důležité je začít se zapojením do samosprávy už na prvním stupni (minimálně od 2. ročníku). Děti potřebují čas se rozkoukat a přivyknout jinému systému práce, než jsou zvyklí z hodin. Ukazuje se, že čím dřív děti přizveme, tím dříve si osvojí potřebné dovednosti.

•

Ukazuje se jako velmi účinné, když členům parlamentu umožníme absolvovat výjezd zaměřený na rozvoj osobnostně-sociálních dovedností (prožitkový kurz nebo jednodenní výlet zvýší motivaci žáků být aktivním členem) a umožníme jim styk s žákovskými samosprávami z jiných škol (mohou se inspirovat pro svou další činnost). Problémem Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.

29


1. verze 2013

jsou samozřejmě vždy finance. V některých školách na činnost parlamentu přispívá tzv. Klub přátel dětí (zastoupený zejména rodiči); školy získávají finance pro parlament doplňkovou činností; je jen na domluvě ředitele a parlamentu, jestli umožní žákům nějaké peníze vydělat (prodejem výrobků na školním jarmarku, sběrem papíru apod.); v neposlední řadě někdy školy žádají o podporu parlamentu v rámci dotačních programů na podporu klimatu školy a prevence sociálně patologických jevů. •

V neposlední řadě je třeba podpořit v této činnosti samotného koordinátora, což lze řadou způsobů: pravidelné schůzky k dění v parlamentu, vedení dává koordinátorovi zpětnou vazbu, koordinátor a zástupci parlamentu mají prostor informovat ostatní učitele na pedagogické radě, koordinátor má možnost se v této činnosti vzdělávat a potkávat se s kolegy z jiných škol a v neposlední řadě je dobré zajistit pro něj i finanční ohodnocení, neboť koordinace žákovského parlamentu je věc časově i profesně náročná.

Odpovědnost za činnost žákovské samosprávy by měli největší měrou nést samotní žáci, nikoli koordinátor nebo ředitel. Pak je ale třeba děti podpořit a naučit je tomu. Jak může podpořit činnost žákovské samosprávy koordinátor: •

Od samosprávy nemůžeme očekávat, že od září do června bude organizovat jednu celoškolní akci za druhou. Naopak je třeba věnovat dostatek času tomu, aby se žáci (většinou každý rok nově zvolení) naučili pracovat efektivním způsobem, aby se sžili jako tým, aby věděli, kdo za co nese odpovědnost. Proto je třeba zde dělat řadu aktivit, které povedou k tomu, že žáci budou mít v rámci samosprávy dobré vztahy, že si sami rozdělí role, sestaví pravidla, nastaví sankce při jejich nedodržení a podobně.

•

Vedení schůzky by mělo být v rukou žáků (koordinátor je zde hlavně poradcem a oporou: pomáhá předsedovi připravit zasedání, radí mu, jak téma zpracovat metodicky a po zasedání mu může dát zpětnou vazbu a rady pro příště).

•

Informuje o činnosti žákovské samosprávy vedení a ostatní učitele (osvětluje a šíří myšlenku žákovské samosprávy).

•

Motivuje členy a ostatní žáky k spoluúčasti na životě školy.

•

Spolupracuje s třídními učiteli (zajistit zástupcům prostor pro přenos informací mezi parlamentem a třídou, komunikovat s učiteli o významu voleb, apod.).


30


1. verze 2013

OBLAST 7: NAŠE ŠKOLA STANDARD Škola podniká řadu kroků, které umožňují žákům identifikovat se se školním společenstvím. Žáci ve škole tráví čas i mimo vyučování, neboť je zde dostupná nabídka volnočasových aktivit. I o přestávkách je možnost opustit třídu a relaxovat sportem či jinou činností. Žáci mají řadu možností, jak mohou školu reprezentovat. UKAZATELE Základní úroveň 7/1 Co děláme o přestávkách V naší škole máme o přestávkách možnost využívat alespoň tři z následujících zařízení: o herní prvky na chodbě (například ping pong, fotbálek, kuželky, skákací panák); o hřiště; o odpočinkové zóny (například gauče a sedací pytle, koberec, lavička, atrium); o knihovnu; o počítače. 7/2 Organizujeme školní akce Minimálně jednou ročně se podílíme na přípravě a organizaci nějaké celoškolní akce, pro niž platí alespoň dvě z následujících tvrzení: o v přípravném výboru akce jsou žáci společně s učiteli; o propagaci akce zajišťují žáci; o akci moderují žáci (samostatně nebo společně s učiteli). 7/3 Ve škole nás to baví V naší škole můžeme trávit čas i mimo vyučování a platí, že: o máme školou organizované kroužky; o máme školní klub (pozor, nepočítáme sem družinu, školní klub je i pro starší žáky, mohou tu trávit svůj volný čas, často se tu dějí zajímavé věci); o můžeme se zde vzájemně doučovat nebo vypracovávat úkoly.

Excelentní úroveň 7/4 Propagujeme naši školu Naši školu propagujeme alespoň dvěma způsoby z tohoto seznamu: o trička; o čepice; o tužky; o žákovské diáře; o kalendáře; o placky (odznaky); o pamětní listy pro absolventy; Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.

31


o

1. verze 2013

jiná možnost, jaká……………………………………………….

7/5 Reprezentujeme svou školu Svou školu reprezentujeme pomocí všech uvedených prostředků: o účast na sportovních/vědeckých akcích; o snaha získat nějaký certifikát (jako například Škola pro demokracii); o veřejně prospěšná činnost jménem školy. 32

KOMENTÁŘ Vycházíme zde z předpokladu, že škola není jen vzdělávací institucí, nýbrž spíše společenstvím, ve kterém žijeme (jakožto žáci i učitelé zde trávíme spoustu svého času, navazujeme zde vztahy a snažíme se zde něco dokázat). Míra naší identifikace s tímto společenstvím určuje i množství energie, které činnostem souvisejícím se školou věnujeme. Ukazuje se, že vztahy ve škole i vzdělávací výsledky se zlepšují, pokud se žáci se školou identifikují, mají ji rádi, považují ji za vlastní. Název oblasti „Naše škola“ jsme nezvolili náhodou, vyplynul z diskuse pedagogů o cílech žákovské participace – „moje škola“ je škola, do které jako žák rád chodím, jsem hrdý na její úspěchy a jsem ochoten pro ni něco udělat. Ve škole, kde žáci sdílí tento pocit (musí jej pochopitelně sdílet s učiteli), můžeme očekávat jejich větší zapojení nejen do volnočasových aktivit a sportovních soutěží reprezentujících školu, ale i do procesu učení, nebo třeba kultivování školního prostředí.

TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Ze samotné povahy této oblasti plyne, jak těžké bude změřit, zda se nám naše úsilí daří (jak moc vnímají žáci svou školu jako tu „svou“?). V ukazatelích jsme se museli zaměřit na činnosti, které lze měřit – mapujeme tedy, jestli zde žáci tráví volný čas, jestli školu mohou reprezentovat a podobně. Nejdůležitější roli ve formování identifikace ale přece jen hraje to, jaká je kultura školy. Pokud zde existuje sdílený systém hodnot a norem a převládají zde dobré vztahy, převládá zde kultura pozitivní. Taková kultura školy umožňuje i rozvoj školy ve směru dosahování dobrých vzdělávacích výsledků. Otázky které bychom si měli klást při formování pozitivní kultury školy: •

Mají zde učitelé příležitosti pro seberealizaci a vlastní profesní rozvoj?

•

Mohou žáci i učitelé vyjadřovat svoje názory a podílet se na chodu života ve škole? Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení (CEDU) při GEMINI, o. s.


1. verze 2013

•

Co děláme ve škole pro to, aby mezi sebou měli učitelé dobré vztahy? Podporuje jeden druhého? Sdílí spolu své zkušenosti a problémy z praxe?

•

Co děláme pro to, aby mezi sebou měli žáci dobré vztahy a aby existoval vzájemný respekt mezi žáky a učiteli? Má třídní učitel dostatek prostoru k tomu, aby žáky poznal, aby s nimi navázal vztah a přistupoval k nim opravdu individuálně? Mají někdy žáci a učitelé příležitost spolu trávit čas jinak než výukou jednotlivých předmětů?

•

Umožňují učitelé žákům přebírat co největší míru odpovědnosti za proces učení (podílejí se žáci na plánování učebních cílů a hodnocení svého výkonu)?

OBLAST 8: ŠKOLA V OBCI STANDARD Škola napomáhá formování místního společenství, navazuje kontakty s dalšími organizacemi, zapojuje žáky do občansky prospěšných aktivit a učí je používat nástroje občanské angažovanosti. Žáci chápou smysl a význam této činnosti a přímo v praxi rozvíjí občanské kompetence a občansky odpovědné postoje. UKAZATELE Základní úroveň 8/1 Pořádáme besedy a diskuse V naší škole se ročně konají alespoň dvě besedy nebo diskuse se zajímavými lidmi, přičemž každoročně potkáme lidi alespoň ze dvou kategorií z tohoto seznamu: o pamětníci; o dobrovolníci či pracovníci neziskových organizací; o politici, policisté, lékaři a jiné profese. 8/2 Setkání Školské rady Zástupci žáků se alespoň jednou za rok účastní setkání Školské rady. 8/3 Naše škola je otevřená veřejnosti Naše škola je otevřená veřejnosti alespoň ve třech z těchto oblastí činnosti: o odpolední kurzy pro občany v prostorách školy; o pronájem prostor školy pro skupinu občanů; o pořádáním školních akcí s účastí veřejnosti; o pořádáním obecních akcí pro veřejnost; o školní jídelna vaří i pro občany; o spolupráce s jinými školami.


33


1. verze 2013

Excelentní úroveň 8/4 Řešíme problémy naší obce Zapojujeme se do řešení problémů naší obce a širšího okolí (tedy nejen problémů týkajících se budovy a pozemku školy), a to alespoň dvěma z těchto způsobů: o problém pojmenujeme a sami vyřešíme; o o problému zjišťujeme informace a o možném řešení komunikujeme s obcí (s městským úřadem, obecním úřadem, radnicí, odborem památkové péče a tak dále); o o problému informujeme občany.

KOMENTÁŘ Škola je místem, kde se děti učí žít ve společnosti – potkávat se s dalšími lidmi, vycházet s nimi, společně o něco usilovat. Jedním z výchovných cílů školy je vést mladé lidi k odpovědnému občanství, učit je, že na dění okolo sebe mají vliv, že společnost, ve které žijí, také spoluutvářejí. Ani dospělí často necítí, že by mohli veřejné dění nějak ovlivňovat. Jednak proto, že neznají nástroje, které by k tomu mohli účinně použít, jednak proto, že nemají pozitivní zkušenost s tím, že by někdy ovlivnili svou aktivitou otázky ležící mimo jejich soukromou sféru. Právě škola by mladým lidem mohla dát možnost zažít, že pokud jim jako občanům o něco jde, mohou to změnit (stačí vyčištění obecního potoka, vyjednání umístění dopravní značky omezující rychlost vozidel před školou apod.). Pokud tuto zkušenost získají v dětství, bude pro ně v dospělosti představitelnější ji opakovat v jiných otázkách veřejných záležitostí. Současně škola tímto způsobem ukazuje dětem efektivní nástroje společenského vyjednávání (nebo chcete-li občanské angažovanosti) a učí je tyto nástroje používat. Z toho důvodu sledujeme, jestli jsou žáci vedeni k tomu, aby si všímali problémů v okolí, aby se setkávali s významnými osobnostmi tváří v tvář a zbavovali se ostychu mluvit s někým významným (například starostou obce) a klást mu otázky.

TIPY A METODICKÉ POZNÁMKY Opět jsme se v ukazatelích soustředili na otázky, na které mohou najít odpověď samotní žáci. Škola ale samozřejmě pro podporu participace žáků v této oblasti může udělat daleko více, například: •

Má popsány postupy, s jejichž pomocí jsou žáci vedeni k tomu, aby si všímali problémů ve své obci a navrhovali jejich možná řešení. Učitelé se tak mohou při realizaci průřezových témat inspirovat právě v tomto dokumentu.


34


1. verze 2013

•

Žáci si v rámci vybraných předmětů osvojují nástroje, kterými mohou ovlivňovat veřejné dění (např. dotazy adresované lokálním autoritám, návštěva jednání obecního zastupitelstva, otevřený dopis, petice, happening apod.). Tyto učební cíle jsou zahrnuty v ŠVP na úrovni vybraných předmětů.

•

V rámci určitých projektů žáci pojmenovávají problémy ve své obci, tyto analyzují, navrhují způsoby jejich řešení a o těchto návrzích jednají s vedením obce.


35


1. verze 2013

Škola pro demokracii. Jak zapojujeme žáky do života školy. Komentář pro pedagogy © GEMINI, o. s. – sdružení dětí, mládeže a dospělých © CEDU – Centrum pro demokratické učení (vzdělávací sekce GEMINI, GEMINI o. s.) Kosárkovo nábřeží 2, 118 00 Praha 1, 1 www.cedu.cz; www.gemini-praha.org Kolektiv autorů: Eliška Bucvanová, Jan Froněk, Tomáš Hazlbauer, Filip Hotový, Karel Karafiát, Jaroslav Novák, Kamila Petrovská Nejen za testování tohoto programu a profesionální spolupráci děkujeme všem našim partnerským školám: Marie Šampalíková, Ludmila Růžičková, Jaroslav Voříšek) Voříšek ZŠ T. G. Masaryka, Blatná (Marie ZŠ Chrast, U Pošty (Lenka Lenka Budínská, Ivana Celnarová, Zdeněk Volejník) Volejník ZŠ a MŠ Litvínov, Ruská (Pavla Tomášová, Tomášová Magdalena Müllerová, Jana Staňková) ZŠ Pečky, Třída Jana Švermy (Luboš Luboš Zajíc, Barbora Glaserová, Eva Zajícová) 22. ZŠ Plzeň, Na Dlouhých (Zdeňka Radová, Alena Pospišilíková, Jitka Vítková) ZŠ T. G. Masaryka, Poděbrady (Jindřich (Jindřic Monček, Iveta Malínská, Dana Šafránková) Šafránková ZŠ Trávník, Přerov (Marta Pokorná, Pokorná Marcela Mrázková, Dita Váverková) ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov (Jitka Topičová, Hana Silovská, Lenka Šťovíčková) Šťovíčková ZŠ Mládežnická, Trutnov (Lidmila Kuříková, Soňa Knapová, Ludmila Kuželová) ZŠ Za Alejí, Uherské Hradiště (Marie Holčíková, Dana Mihalová, Kristýna Vrobelová) Vrobelová CZŠ Veselí n/M., Park P. Bezruče (Pavel Andrýsek, Jana Hlaváčková, Eva Miklošková) Miklošková ZŠ Vítkov, Komenského (Romana Romana Fajmonová, Jana Honková, Dagmar Lanková) ZŠ a MŠ Zákupy, Školní (Jaroslava Neumannová, Marie Kašparová, Marcela Kopřivová) Kopřivová ZŠ Žďár nad Sázavou, Švermova (Jaroslav ( Ptáček, Jitka Holemářová, Libuše Štěpánková) Štěpánková

Příručka vznikla v rámci projektu „ŽÁKOVSKÉ PARLAMENTY S.O.S.” reg. č. CZ.1.07/1.1.00/14.0075. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. republiky

Žákovské parlamenty S. O. S| Centrum pro demokratické učení čení (CEDU) při př GEMINI, o. s.

36

ŠKOLA PRO DEMOKRACII JAK ZAPOJUJEME ŽÁKY DO ŽIVOTA ŠKOLY. Příručka pro učitele

Recommend Documents