číslo září 2012 Samostatně neprodejné Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru?

číslo 36–37 10. září 2012 Samostatně neprodejné

Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru?

p o d n i k a t e l sk ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m M l a d á F r o n t a E 1 5

/VIZE /2013 KONFERENCE O PERSPEKTIVÁCH MÉDIÍ, REKLAMY A PUBLIC RELATIONS PRO PŘÍŠTÍCH 12 MĚSÍCŮ PRAHA, 17. ŘÍJNA 2012, JURYS INN PRAGUE HOTEL

PROMĚNY MEDIÁLNÍ SCÉNY POHLEDEM SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Vyplácí se vydavatelům tvorba kvalitního obsahu? A má být takový obsah placený? Obstojí tradiční média ve světě mnoha obrazovek?

LOGIKA REKLAMY – ŽIVOTASCHOPNOST REKLAMNÍCH FORMÁTŮ Proč je čas vykročit ze stínu billboardů. Zadavatelé versus agentury – porozumění nebo ring volný? Co ohrožuje český mediální trh? Proč (ne) věřit sociálním sítím? A jak spolehlivě zkazit dobrou digitální kampaň?

KDO NEPOTŘEBUJE PUBLIC RELATIONS, AŤ ZVEDNE RUKU Nahradí public relations klasickou žurnalistiku? Lobbismus na britský a český způsob. Proč se PR neobejde bez médií? A obejdou se média bez PR?

Více informací a registrace na strategie.e15.cz/konference

inzerce

A120006259

editorial  PROFIT

OBSAH

Zelená pro firmy? České stavebnictví v  současnosti jede jen na přibližně 75 procent objemu výroby oproti době před recesí. To je pořádný propad, který podsekává celou ekonomiku a pochopitelně tuzemské podniky. Situace se navíc nelepší, zpomaluje výstavba nových bytů, stavební úřady vydávají méně povolení a firmy se stále častěji ocitají v konkurzech. Co s tím? Jedním z nástrojů, který by mohl churavějícímu segmentu dodat tolik chybějící energii, je druhá část programu Zelená úsporám. První etapa, která se rozjela v dubnu 2009 a v jejímž rámci bylo ke konci letošního srpna schváleno více než 68 tisíc žádostí a proplaceno přes 17 miliard korun, přinesla řadu pozitivních efektů. Například podle ekonomů Miroslava Zámečníka a Jana Hlaváče vzniklo v první fázi projektu Zelená úsporám více než 19 tisíc pracovních míst. Autoři tvrdí, že v porovnání s jinými programy má podpora zateplování z hlediska tvorby pracovních příležitostí jeden z nejvýraznějších přínosů v národním hospodářství. Její mimořádný „nabalovací“ efekt vychází z vysokého podílu práce na celkové vytvořené hodnotě a také ustálených vazeb na velké množství menších tuzemských subdodavatelů. Takže vliv každé takto investované koruny na ekonomický růst je vysoce nadprůměrný. A jak vyplývá ze zjištění PROFITU, představitelé malých a středních firem si program více než pochvalovali. Není tedy divu, že se teď s nadějí upnuli ke druhé části programu Zelená úsporám. Jenže

vydavatelství: Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta Ředitel divize EURO E15: Tomáš Skřivánek adresa redakce: Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: [email protected] www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

i přes podporu řady odborníků chce vláda do pokračování tohoto efektivního a jednoznačně protikrizového programu v příštích osmi letech nalít pouhých 30 z celkových 80 miliard, které bude mít k dispozici z prodeje emisních povolenek. Určitý pozitivní tón do aktuálního vydání PROFITU vnesl Petr Witowski, ředitel úseku Firemní klientely České spořitelny, který nám mimo jiné řekl, že se zostřuje bankovní boj o klienta z řad malých a středních podniků. Na dalších stránkách pak najdete mimořádně zajímavou reportáž z Jihomoravského inovačního centra, které v regionu intenzivně pomáhá začínajícím firmám z oborů budoucnosti, zprávu o tom, jak se dá s pomocí raperů uspět v jediném regionu s dosud nenasycenými trhy, tedy v subsaharské Africe, nebo příběh úspěchu značky Tretter’s Chips. Dámy a pánové, přeji vám příjemné čtení.

Top události������������������������������������������������������ 4 Startuje vzdělávací kurzarbeit����������������������������������������������������������� 5 Téma: Stavebnictví vyhlíží zelený záchranný kruh��������������������������������������� 6 Málokterý obor postihla ekonomická recese tak výrazně jako stavebnictví. Stavbaři proto netrpělivě čekají, až vláda spustí další vlnu státních podpor pro úsporné budovy. Existuje tu obrovský potenciál, budou ale chystaná opatření dostatečná? Rozhovor: Petr Witowski������������������������������������������������������� 10 Banky už nechtějí při poskytování úvěrů nést podnikatelské riziko jako před krizí. Chceme také vyšší finanční spoluúčast firem do doby, než se prokáže, že projekt v praxi funguje, říká Petr Witowski, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny. Regiony: Brno a okolí Cesta do budoucnosti�������������������������������������� 14 Na jižní Moravě už 11 let budují prostředí, které z regionu jednou udělá místo, kde budou vznikat a působit firmy z oborů budoucnosti. Jsou zatím ve třetině a už se mohou pochlubit viditelnými úspěchy. V českých podmínkách jde skoro o unikát. Jeden den podnikatele / Názor����������������������������������� 17. Příběh úspěchu: Tretter’s Chips������������������������������������������������������ 18

Martin Zika,

šéfredaktor

REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, [email protected] Redaktoři: ([email protected]) Jan Stuchlík, Dalibor Dostál, Renata Lichtenegerová, Tomáš Stingl, Robert Šimek

TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s. Předplatné deníku Mladá fronta E15: Mediaservis, 541 233 232 [email protected]

Jazyková redakce: Zuzana Hladíková

Zahraničí: Poslední bílé místo? Černá Afrika����������������������������������������������������������20 Subsaharská Afrika je posledním regionem světa, kde lze ještě nalézt totálně nenasycené trhy. Některé africké země navíc prožívají v současnostivelkýhospodářskýboom.Využít toho se rozhodly i české firmy. Loni vyvezly do regionu zboží za 16 miliard korun, což je historický rekord.

VYDAVATELSTVÍ: Ředitel Inzerce: David Korn, 225 347 250

Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena.

Osudy: Edmund Bochner Pán vlněného impéria��������������������������������������22

Ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276

Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno.

Servis���������������������������������������������������������������������24

Brand Manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419 Výroba a distribuce: Kateřina Piškulová, 225 276 137 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

Titulní strana: Tomáš Novák Číslo 36–37 / 10. září 2012 PROFIT vychází od roku 1990

Poradna�������������������������������������������������������������25 PORTRÉT: Jan Borůvka����������������������������������������������������������26

3

PROFIT  TOP události

Služby vývozcům budou za paušál

Nové občanky komplikují výpis z trestního rejstříku Potřebujete výpis z  Rejstříku trestů a máte nový typ občanského průkazu, vydávaný od ledna 2012? Čeká vás nemilé překvapení. Tato občanka vám k získání výpisu nemusí stačit. Není na ní totiž uvedeno rodné příjmení držitele. „Šel jsem si pro výpis na jednu pražskou pobočku sítě Czech POINT v domnění, že to vyřídím snadno a rychle. Úřednice mi ale řekla, že protože na mé nové občance není rodné příjmení, musím se prokázat ještě rodným listem. Odešel jsem domů s nepořízenou a musel jsem se vrátit s rodným listem druhý den,“ zlobí se podnikatel z Prahy 4.

destinací na českém vývozu z 84 na 81 procent. Vývoz zároveň atakuje rekordní hodnoty. Za první letošní pololetí dosáhl celkového objemu téměř 1,55 bilionu korun, což je meziroční růst o 8,5 procenta. Obecně se předpokládá, že letos by mohl objem českého vývozu na konci roku překonat rekordní hranici tří bilionů korun. Poznámka PROFITU: Evropská krize měla pro český vývoz paradoxně jistý blahodárný účinek. Mnozí exportéři teď pod tlakem okolností vstupují na nová mimoevropská odbytiště.

Průzkum mezi podnikateli: Druhé pololetí vidí slibně Skepse a obavy z budoucnosti se v českých firmách nešíří. Aktuální průzkum Hospodářské komory České republiky jednoznačně potvrzuje, že tuzemští podnikatelé jsou v hodnocení výhledu pro druhé pololetí relativně optimističtí. Počet respondentů, kteří odpověděli v pozitivním duchu na otázku, jaký celkový vývoj očekávají ve druhém pololetí roku 2012, se oproti předchozímu průzkumu výrazně zvýšil, a to téměř na 27 procent z předchozích zhruba 16 procent. Průzkum ale ukázal i na některé potíže, které podnikatele stále trápí. „Problémy způsobuje rostoucí daňová zátěž především u DPH a omezované veřejné výdaje a investice. Naopak zlepšení výsledků u kategorie Očekávání ekonomické situace indikuje, že

4

situace by se měla v příštím období výrazně zlepšovat,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Poznámka PROFITU: Tento průzkum potvrdil, že dojem krize je zbytečně posilován médii, když firmy ve skutečnosti recesi zdaleka tak nepřeceňují.

Na doložení rodného listu trvá ministerstvo spravedlnosti. Na rozdíl od starších občanských průkazů nové elektronické občanky rodné příjmení neobsahují, protože není považováno za základní údaj nutný k identifikaci držitele. Ministerstvo vnitra, které zastřešuje síť kontaktních center Czech POINT, se nyní kvůli vzrůstajícímu počtu problémů při vydávání výpisů rozhodlo přistoupit k určité benevolenci. „V tuto chvíli platí pro zaměstnance Czech POINTU doporučení, aby pokud občan rodný list u sebe nemá, jeho předložení nepožadovali,“ uvádí Jiří Korbel z odboru tisku ministerstva vnitra. Trvale by měla situaci vyřešit až chystaná novela zákona o základních registrech. Ta počítá s tím, že rodné příjmení se stane takzvaným referenčním údajem. „Na Czech POINTU si tak bude moci obsluha rodné příjmení sama zjistit přímo ze základních registrů,“ vysvětluje Jiří Korbel. Poznámka PROFITU: Smyslem sítě Czech POINT mimo jiné je, aby podnikatelům co nejvíce zjednodušila obíhání úřadů. Nesrovnalost s novými občankami může ale zase – snad jen dočasně – znepříjemnit živnostníkům život.

Foto: archiv, profimedia.cz

Exportní poradenství vývozcům, které dříve poskytovala agentura CzechTrade za různě velký poplatek odvozený od rozsahu služeb, by mělo být podle nové koncepce za paušální cenu. „V tom paušálu dostanou čeští vývozci celé portfolio služeb, které tak bude lépe dosažitelné i pro menší a střední firmy,“ vysvětlil důvod změny ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Tento krok je součástí balíku změn v proexportní politice státu. Vláda chce mimo jiné stále více směřovat vývoz i mimo Evropskou unii. V prvním pololetí přitom klesl podíl unijních

top události  PROFIT

PODPORA PODNIKÁNÍ

Startuje vzdělávací kurzarbeit Firmy, které kvůli ekonomické stagnaci přijdou o velkou část zakázek a budou zvažovat propouštění zaměstnanců, najdou pomoc u státu. Podmínkou je, že výpadek v objednávkách bude dočasný.

Foto: čtk

Ministerstvo práce a  sociálních věcí v polovině září spustí program Vzdělávejte se pro stabilitu. Podnikům postiženým náhlým výpadkem zakázek z něho uhradí část mzdy zaměstnanců, pro něž nemají zrovna práci a které pošlou na školení či rekvalifikaci. Stát zaplatí i náklady na vzdělávání. Celkem si firmy v první fázi budou moci sáhnout na 400 milionů korun. A ministerstvo je připraveno dodat dalších 400 milionů. Ministr práce a  sociálních věcí Jaromír Drábek o programu mluví jako o kurzarbeitu po česku, tedy o obdobě německého programu, který pomohl firmám v těžkých časech recese udržet klíčové pracovníky. I v českých podmínkách je cílem pomoci firmám, aby nemusely dávat důležitým zaměstnancům výpověď. Ovšem s tím rozdílem, že se tito lidé musejí v čase, kdy nebudou mít práci, vzdělávat. „Podniky mohou zaměstnancům dopřát specifické odborné vzdělávání, také obecné kurzy. Musí se ale vždy jednat o zvyšování kvalifikace,“ vysvětluje Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí. V Praze dotace nebude Firmy musejí prokázat, že jim tržby přepočtené na zaměstnance klesly ve čtvrtletí před podáním žádosti meziročně o více než 20 pro­cent. Zároveň musejí zaměstnance, na něž budou dotaci čerpat, alespoň měsíc před podáním žádosti převést do režimu podle paragrafu 209 zákoníku práce, protože jim nejsou schopny přidělovat práci. Pak je mohou poslat domů a vyplácet jim 60 procent mzdy. Tento výpadek práce musí být od 20 do 60 procent stanovené pracovní doby. „Nelze však získat dotaci na zaměstnance, kteří pracují v provozovnách v Praze, protože jde o peníze z evropských fondů a Praha nepatří

BUDE TO RYCHLÉ. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek slibuje, že vyřízení dotace na vzdělávání pracovníků potrvá maximálně měsíc.

mezi podporované regiony,“ upozorňuje Jiří Reichl, mluvčí Úřadu práce ČR. Na jednoho zaměstnance mohou podniky získat až 31 tisíc korun měsíčně na pokrytí mezd, včetně sociálních a zdravotních odvodů. Uhrazenu dostanou ovšem jen tu část platu zaměstnance, která bude odpovídat době, kdy se vzdělával. Ministerstvo uhradí také náklady na vzdělávací kurz. Pokud si bude chtít firma vzdělávání zajistit sama, pokryje stát mzdu lektora až do výše 230 korun na hodinu. Podporu budou moci firmy čerpat po dobu šesti měsíců. Jestliže přesvědčí příslušný krajský úřad práce, který bude mít program na starosti, že má smysl tuto dobu prodloužit, mohou získat dotace celkem až na 12 měsíců. Za půl roku by však za všechny proškolované zaměstnance neměla jedna firma inkasovat více než půl milionu korun. Zájem nejistý Ministerstvo zatím nedokáže odhadnout, kolik firem se v příštích měsících

s razantním propadem zakázek bude muset poprat. „Vážná ztráta zakázek zatím nepředstavuje fatální problém, firmy si celkem drží výrobní program bez velkých výpadků,“ popisuje reálnou situaci malých a středních podniků Eva Svobodová, ředitelka jejich asociace (AMSP). Podobný program s názvem Vzdělávejte se mohly firmy postižené krizí využívat už v letech 2008 a 2009. Tehdy podaly 17 359 žádostí o dotaci a celkem na úhradu vzdělávání, mzdových nákladů, cestovného a stravného získaly 1,358 miliardy korun. Pro vstup do programu ovšem nebyly omezeny podmínkou razantního propadu tržeb. Není navíc jisté, jestli za tyto peníze firmy skutečně získaly kvalifikovanější zaměstnance. Ministerstvo nesledovalo, o jaké kurzy měly podniky největší zájem a zda nechávaly opravdu školit pracovníky v odborných dovednostech. Ze zkušeností malých a středních podniků vyplývá, že dotace čerpaly především na rozvoj měkkých dovedností a nikoli na odborný rozvoj. Rozdělování dotací z nového programu se bude řídit podobnými pravidly jako minulé dotační programy. Administrativa, včetně počtu potřebných dokumentů, s nimi byla poměrně rozsáhlá. „Pokud bude nový program v tomto ohledu podobný, vyplatí se spíše firmám s několika desítkami pracovníků,“ myslí si Eva Svobodová z AMSP. Problémy byly podle Pavla Širokého, ředitele agentury Republikové centrum vzdělávání, také v nejednotné metodice, takže různé úřady práce posuzovaly žádosti různě. Tentokrát bude na jednotlivých úřadech práce, aby posoudily, zda potíže firmy jsou jen dočasné. Jan Stuchlík

5

PROFIT  téma

CESTA Z KRIZE

Stavebnictví vyhlíží zelený záchranný kruh

6

téma  PROFIT

EKONOMICKÝ ZÁZRAK. Podobně pozitivní efekt, jako má státní podpora energeticky úsporného stavebnictví, se dá podle ekonomů jinde najít jen těžko. Dává práci především malým a středním firmám a nevytváří bublinu, která by uměle zvyšovala ceny.

Foto: Profimedia.cz

Málokterý obor postihla ekonomická recese tak výrazně jako stavebnictví. Stavbaři proto netrpělivě čekají, až vláda spustí další vlnu státních podpor pro úsporné budovy. Existuje tu obrovský potenciál, budou ale chystaná opatření dostatečná? I když vrcholila ekonomická krize a málokterý obor zažil takový pád jako stavebnictví, mohl Jan Dufek ze stavební společnosti Stabach na Domažlicku zvýšit počet zaměstnanců o 20 procent. Psal se rok 2010 a firma získala řadu nových zakázek díky vládnímu programu Zelená úsporám. Jeho případ přitom rozhodně nebyl výjimkou. Podle studie, kterou zpracoval ekonom Miroslav Zámečník pro nadaci Heinrich Böll Stiftung a Hnutí Duha, vytvořila Zelená úsporám celkem 19 tisíc nových pracovních příležitostí. Největší část prací přitom tvořilo zateplování domů, program však podporoval také výstavbu pasivních domů, výměnu oken, instalaci tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů na střechách. Celkem získalo podporu na 150 tisíc domácností. Zakázky realizovaly především malé a střední firmy v regionech. „Byl to rozhodně přínos. Program přinesl oživení ve stavebnictví, kde jinak zakázek celkově ubylo, protože se hodně omezily projekty financované státem a soukromí investoři také téměř nic nestaví,“ řekl PROFITU Břetislav Urbánek, jednatel První vysokomýtské stavební. „Celkově to stavebnictví velmi pomohlo. Díky tomu se nám podařilo udržet pracovní místa, která by jinak byla kvůli ekonomické krizi ohrožena. Škoda jen, že to tak rychle skončilo,“ uvedl pro PROFIT Vlastislav Petrů z rodinné stavební firmy Stapestav ze Zlína. Z programu ovšem zdaleka neprofitovaly jen stavební firmy, ale prakticky všichni. Jak už bylo řečeno, za tři roky fungování přinesl úsporu zhruba 150 tisícům domácností. „Zvedl vlnu zájmu ze strany majitelů nemovitostí, kteří se rozhodli zateplovat ve větší míře, než kdyby podpora nebyla vyhlášena. Velký význam měla samozřejmě pro malé a střední lokální firmy v regionech. A nejenom pro stavební, také pro projektanty nebo energetické auditory,“ konstatuje Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace, kteří zažívali rovněž zlaté časy.

Neveselé vyhlídky Oživení vyvolané Zelenou úsporám bylo snad jedinou dobrou zprávou, které tuzemské stavebnictví za poslední čtyři roky získalo. Jinak je pohled na byznys postavený z cihel a betonu poměrně tristní. „Říci, že stavebnictví je nadále velice slabé, je jako poukázat na to, že nový londýnský mrakodrap ,Střep‘ je ,celkem vysoký‘. Stavebnictví totiž dál klesá. A to nepřetržitě, s výjimkou dvou nepatrných výkyvů způsobených spíš administrativními úpravami statistiky, už od začátku roku 2010. Tady už nemluvíme jen o zpomalování tempa růstu, jde vysloveně o pokles, kdy se každý měsíc staví méně než ve stejnou dobu před rokem,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová. Podle posledních čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem kleslo v červnu stavebnictví o 8,4 procenta. S problémy se potýká hlavně inženýrské stavebnictví, ­jehož produkce se meziročně snížila o 22,1 procenta. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 1,4 procenta. Od počátku roku do konce června už stavební výroba propadla ve srovnání s rokem 2008 o 23,7 procenta. Situace se nelepší. Klesá totiž výstavba nových bytů, která byla v červnu o 17,4 procenta nižší než před rokem. Stavební úřady rovněž vydaly méně stavebních povolení. „Z toho můžeme odvodit, že ani v dalších měsících nebude pro stavební společnosti práce. Za druhé klesá i orientační hodnota těchto nově povolených staveb. Jinými slovy: staví se málo a menší stavby,“ zmiňuje Markéta Šichtařová. Utažený kohoutek Důvodem je podle ní nedostatek peněz v ekonomice. „Všichni šetří. Domácí poptávka je extrémně slabá,“ doplňuje ekonomka. Celkově podle ní stavebnictví letos vykáže pokles v rozmezí tří až pěti procent a k růstu se vrátí až v roce 2014. Mizernou kondici odvětví odráží také přehled konkurzů za červenec, kde se objevuje stále více stavebních

7

Tepelná čerpadla: Česko dohání zpoždění Ve vyspělých zemích jde o jeden z nejvyužívanějších zdrojů energetických úspor. V Česku se však stále prosazují jen pomalu. Řeč je o tepelných čerpadlech. „V naší zemi jsou tepelná čerpadla stále popelkou,“ říká Josef Slováček, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel. Čísla mu dávají za pravdu. Například v roce 2009 se v Česku instalovalo zhruba 3 400 čerpadel. Ve srovnatelné Belgii to bylo téměř desetkrát tolik, přes 30 tisíc čerpadel, v Rakousku pak téměř 18 tisíc. Ještě více se tato technologie, která dokáže ušetřit 60 až 70 procent energie v budově, prosazuje ve Skandinávii. V desetimilionovém Švédsku se za jediný rok instalovalo 117 tisíc čerpadel, v polovičním Norsku 84 tisíc. Pokud sněmovna přehlasuje veto prezidenta a zavede od příštího roku povinné energetické štítky budov, otevře se podle Josefa Slováčka větší prostor pro používání čerpadel i v Česku. „Dostat objekt do kategorie nízkoenergetické stavby bez tepelného čerpadla je velice obtížné, s tepelným čerpadlem velice snadné,“ říká šéf asociace. Dosud malý zájem je podle něj způsobený malou podporou této technologie ze strany státu. Například v Německu musí mít ze zákona každý nový dům nějaký obnovitelný zdroj energie. Jednotlivé spolkové země si pak samy upravují, které z nich podpoří. Další překážkou k většímu rozšíření tepelných čerpadel v Česku je přetrvávající povědomí v­ eřejnosti o tom, že jsou velmi drahá. „To je hloupá písnička stará 15 let. Tehdy skutečně čerpadlo s ­v rtem v­ yšlo na 450 tisíc. Od té doby se traduje, že je strašně drahé. Jenže dnešní chytrá, vzduchová tepelná čerpad­la umějí téměř totéž jako ta s vrty, ale za poloviční cenu,“ doplňuje Josef Slováček.

8

firem. Mezi 12 firmami s největšími tržbami, které byly minulý měsíc v konkurzu, jich byla plná polovina ze stavebnictví. Oproti květnu jejich počet narostl o třetinu. Mezi nejrizikovější obory patří stavebnictví spolu s dopravou a zpracovatelským průmyslem také podle analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet. „Za důvody vysokého počtu krachů lze považovat vysokou náročnost na zdroje financování, které plynou z potřeby disponovat dlouhodobým majetkem, jenž je nezbytný k provozním aktivitám podniků v těchto oblastech podnikání,“ říká Alena Seoudová, ředitelka Dun & Bradstreet. Dalším významným zdrojem nadprůměrného počtu insolvencí v tomto oboru je také velmi konkurenční prostředí a značná nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. „Navíc jsou důsledky ekonomické krize v těchto oborech stále patrné zejména v objemu zakázek, ale bohužel i době splatnosti pohledávek, čímž je silně ovlivněno cash-flow, a tedy schopnost vhodně zajišťovat chod firmy,“ dodává Alena Seoudová. Málo muziky Právě proto stavební firmy netrpělivě vyhlížejí start druhého kola programu Zelená úsporám. „Další kolo programu bychom přivítali na tisíc procent. Je tam úžasný prostor, aby se pomohlo stavebnictví, především malým firmám,“ řekl PROFITU Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. I když ministerstvo životního prostředí nedávno oznámilo, že Zelená úsporám 2 odstartuje v polovině příštího roku, oslavné chorály ze stavebních firem neznějí. „Množství peněz, o nichž se uvažuje, je zatím natolik skromné, že to nepomůže vůbec nikomu. Ta Václav Matyáš. situace nás neuspokojuje. Je to o drobných, a to je špatně,“ doplňuje Václav Matyáš. „Pokud by to byla avizovaná částka, bylo by to pro nás zklamání. Je to podstatně méně, než se očekávalo,“ připojuje se Libor Urbášek. Stejně jako u první vlny Zelené úsporám půjdou také příští rok na zateplování a další energetické úspory výnosy z prodeje emisních povolenek. Za ně má stát v letech 2013 až 2020 získat zhruba 80 miliard korun. Jenže ministři nakonec rozhodli, že na Zelenou úsporám půjde jen malá část těchto prostředků. Vláda totiž odsouhlasila, že polovina výnosů z těchto příjmů skončí ve státním

rozpočtu. O zbývající polovinu se podělí rezorty životního prostředí a průmyslu a obchodu. Pro financování nového programu Zelená úsporám je tedy zatím vyčleněno méně než 30 miliard korun. Odborníci nad tím krčí rameny. „Nepovažuji za šťastné utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky miliard ze zrušených povolenek,“ říká Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která zastupuje na dvě stovky firem působících v odvětví výstavby a renovace budov. Zároveň doufá, že se peníze ministerstvu životního prostředí podaří doplnit z evropských fondů tak, aby až do roku 2020 mohlo jít na zlepšování energetické účinnosti budov 10 až 12 miliard ročně. „Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou,“ dodává Petr Holub. Podle analýzy ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslava Zámečníka mají investice do energetické účinnosti budov velký prorůstový potenciál pro celou českou ekonomiku. „Pokud bude dobře nastavený, lze za každý milion vynaložený státem na energeticky úsporná opatření očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce. Tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice,“ říká Miroslav Zámečník. Oproti tomu podle statistik běžné státní výdaje přinesou podle Zámečníka růst HDP pouze 600 tisíc korun na každý milion. Pokud by stát do roku 2020 investoval do Zelené úsporám 2 potřebných 10 až 12 miliard ročně, mohlo by to podle analýzy přinést růst DPH až o jedno procento. Naopak pokud by se Zelená úsporám 2 v příštím roce vůbec nerozjela, namydlilo by to stavebnictví schody k dalšímu pádu dolů. „Pokud k předpokládaným pěti mi­liardám státních výdajů přičteme pákový efekt soukromých investic ve výši 15 miliard, došlo by k poklesu výkonu stavebnictví o 20 miliard. To by znamenalo pokles DPH o půl procenta, což není legrace,“ uvedl Miroslav Zámečník.

Foto: Anna Vacková

PROFIT  téma

Foto: Tomáš Novák, profimedia.cz

téma  PROFIT Nejlepší recept Státu se navíc samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho investovaného milionu mohou činit 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociál­ního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kdo by bez tohoto programu neměli práci. Podobně účinných protikrizových programů navíc příliš není. „Druhý takový nenajdete,“ vysvětluje Miroslav Zámečník. Státní podpora do energeticky úsporného stavění totiž přináší hned několik pozitivních efektů pro ekonomiku. Je možné ji relativně rychle nastartovat, má výrazný pozitivní krátkodobý dopad a navíc je výhodná i dlouhodobě. Podle ekonoma by se pro zlepšování energetické opětovné využití odpadního tepla. Pro osvětúčinnosti staveb měly najít peníze ještě dříve. „Například v Lesích České republiky leží lení budov lze dnes použít nejen elektrické rozvody a klasická svítidla, ale také optické mnoho nevyužitých miliard,“ říká Miroslav kabely či LED systémy, které využívají přeZámečník. nosu slunečního záření,“ řekl PROFITU geUvolňování prostředků po etapách formou výzev zároveň umožní postupně omezovat nerální ředitel společnosti Siemens v České podporu v případě, kdy se stavebnictví začne republice Eduard Palíšek. dařit. „Stát by neměl dotacemi přispívat k přePro úspěšné nasazení technologií však nejsou podstatná jen samotná technická řešení. hřívání ekonomiky ani jednotlivých odvětví. Něčeho podobného jsme byli svědky v le„Řada investorů se potýká s nedostatkem tech silného ekonomického růstu. Projevilo finančních prostředků a představa vysokých se to nárůstem cen stavebních prací i mavstupních investic je odrazuje. Proto pro ně teriálů. Například v roce 2008 máme vedle technologického byla u cihly zisková marže ve výši řešení připravený i ekonomický 100 procent, což bylo nepřiměmodel. Patříme k  průkopnířené a nenormální,“ upozorňuje kům EPC (z anglického Energy Miroslav Zámečník. Performance Contracting, pozn. redakce) metody, což je pro zákazProgram by měl navíc pomoci vytvořit přechod k novým níky nesmírně atraktivní systém pravidlům, která budou od roku smluvně zajištěných úspor bez 2020 platit pro energetickou nánákladných vstupů. Na energeročnost budov v celé Evropské tickou optimalizaci svých budov unii. O zákonu, nedávno vetova- Miroslav Zámečník. nepotřebují počáteční investici. ném prezidentem Klausem, buProjekt je splácen až následně dou v příštích dnech znovu jednat poslanci. při provozu z garantovaných energetických Pokud ho schválí, budou se v Česku stejně úspor,“ dodal Eduard Palíšek. Tento model se podle šéfa Siemensu hodně uplatňuje v době jako v ostatních zemích Evropské unie za osm let stavět již jen budovy s energetickým stanšpatné ekonomické situace. dardem tzv. blízkým nule. U veřejných staveb začnou pravidla platit již od roku 2018. Opožděný start To je zajímavá příležitost nejen pro staČeská cesta k energeticky úsporným budovaře, ale i pro technologické a strojírenské vám však zatím není příliš přímočará. Co firmy. „Je to pro nás obrovské téma. Nejde přesně znamená standard blízký nule a jak se k němu budou české stavební předpisy jen o klasické zateplení budov, jak se obecně přibližovat, určí prováděcí vyhláška. Firmy míní, ale o celý soubor moderních technoz oboru se však shodují, že v tomto ohledu logií, které umožňují například akumulaci tepla, jeho uložení či transformaci a následČesko za vyspělými zeměmi zaspalo. Pro nou spotřebu nebo využití zbytkového tepla či stavbaře i výrobce stavebních hmot je totiž

KONEC HUBENÝCH LET? Dlouhodobá podpora energeticky úsporného stavění by podle ekonomů mohla zvýšit růst DPH až o jedno procento.

klíčové, aby včas věděli, jak bude přechod k novému typu stavění vypadat. „Musíme si uvědomit, že zpřísňování energetických standardů bylo v posledních letech velmi plytké. Přestože se technologie výrazně posunuly dopředu, současné standardy jsou v Česku stejné jako před deseti lety. Legislativa v tomto ohledu zaspala,“ vysvětlil Libor Urbášek. Přesná pravidla programu Zelená úsporám 2 se připravují, již nyní je ale jasné, že se bude od toho původního v mnohém lišit. Výrazně se například sníží výše podpory. Ta v první vlně dosahovala průměrně 67 procent nákladů, nově se má pohybovat zhruba kolem 25 procent. Na rozdíl od nenávratných dotací z první vlny mají nyní dostat výrazně větší prostor nízkoúročené půjčky. Další odlišností od první vlny, která byla směrována hlavně na rodinné a bytové domy, je výrazně větší prostor pro obce a další veřejné budovy. „Naší ambicí je, aby šly dotace primárně na rekonstrukci veřejných budov, jako jsou školky, školy nebo sociální a kulturní zařízení. Druhou skupinou podporovaných projektů bude rekonstrukce soukromých domů zaměřená opět na snižování energetické náročnosti,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zateplování soukromých domů má přitom podle ekonomů pro hospodářství mnohem větší přínos než veřejné budovy. Díky státní podpoře totiž domácnosti dají do ekonomiky naspořené miliardy, které by jinak v době krize zůstávaly na účtech, kde nepomohou rozhýbat churavé hospodářství. DALIBOR DOSTÁL

9

PROFIT  ROZHOVOR

PETR WITOWSKI:

Firmy jsou odpovědnější než před krizí Banky už nechtějí při poskytování úvěrů nést podnikatelské riziko jako před krizí. Chceme také vyšší finanční spoluúčast firem do doby, než se prokáže, že projekt v praxi funguje, říká Petr Witowski, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny. Nedávný průzkum České národní banky (ČNB) o úvěrových podmínkách ukázal, že české banky usnadnily poskytování úvěrů malým a středním firmám, ale naopak zpřísnily podmínky pro velké podniky. Proč jsou na tom velké firmy hůře než ty menší? Velké firmy srovnávají podmínky bank s podmínkami, které mohou získat na kapitálovém trhu, když vydávají dluhopisy. Tam se obecně podmínky dramaticky zpřísnily a vzrostly i ceny, za které se dá půjčit. Banky této situace u velkých firem využívají. Říkají si, proč nechtít také vyšší výnos. Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy má velká nadnárodní firma horší cenu než malá či střední firma, která je někde v regionu. Proč tento paradox vzniká? V regionech si banky mnohem víc konkurují. O jednoho klienta z řad malých a středních firem tam bojuje pět bank, které chtějí udělat byznys a dokážou být agresivnější a nabídnout daleko výhodnější podmínky. Takže to neznamená, že přísnější úvěrové podmínky značí horší ekonomickou situaci velkých podniků? Když si děláme interní rating firmy, velké podniky z něho vycházejí lépe než malé a střední. Horší úvěrové podmínky jsou spíše projevem určité momentální anomálie. Teď neplatí to, co před krizí, že čím menší firma, tím vyšší marže pro banku. Dnes je ta situace otočená. Jako jeden z důvodů přísnějších podmínek pro velké firmy z průzkumu ČNB vyplynuly vyšší náklady

10

související s kapitálovou pozicí banky. Proč jsou tyto náklady vyšší u velkých firem a nižší u těch menších? Dá se to vysvětlit třeba tak, že u řady menších a středních firem je úvěr něčím zajištěný. Bankovní regulace takové úvěry zvýhodňuje, bance nevážou tolik kapitálu. Když máte nezajištěný úvěr, na který velké firmy většinou dosáhnou, tak je vyšší požadavek na kapitál banky. Jiný důvod mě nenapadá. Protože když velká firma vychází ratingově lépe, měla by pro banku znamenat i nižší kapitálový požadavek než firma, která vychází hůře. Proč je konkurence bank u malých a středních firem větší než dříve? Dnes se na tuto skupinu firem soustředí i banky, které to předtím nedělaly. Na trh vstupují nové banky, je tady i spousta bank, které se v krizovém období z trhu stáhly a nyní se na něj začínají vracet. Vy jste na trhu malých a středních podniků až třetí bankou. Hodláte svůj podíl zvyšovat? Jsme třetí, protože Česká spořitelna není tradičně vyhledávanou destinací pro firemní klienty. Máme spíše image banky pro drobné zákazníky. Chceme se ale i v oblasti malých a středních firem stát hlavní bankou. Nechceme však svůj podíl zvyšovat za každou cenu. Naším cílem je, aby s námi stávající klien­­ti dělali co nejvíce obchodů a využívali co nejširší paletu produktů. Vůči konkurenci se chceme vymezit specializovanými produkty pro různá odvětví, a i díky tomu jednotlivým firmám více rozumíme. Jenže kvalita služby se špatně prodává, tu musí firma poznat

tak, že si ji vyzkouší. Máme mnohem lepší pověst u firem, které už jsou našimi klien­ty, než u těch, které s námi zatím žádný obchod neuzavřely. Jaký je nyní zájem firem o úvěry? Když to budeme srovnávat s předkrizovou úrovní, je vidět jednoznačný pokles. Ale ode dna v letech 2010 a 2011 se nyní poptávka začíná odrážet a zvyšuje se. V čem je nyní přístup firem jiný než před krizí? Obecně vzato jsou firmy opatrnější, pokud jde o investiční záměry, do nichž se pouštějí. Vyprchala předkrizová euforie, kdy se ve vidině růžových zítřků investovalo skoro do všeho. Řada firem tyto investice přepálila, investovaly třeba do výrobní linky s kapacitou, která odpovídala oněm růžovým zítřkům, ale krize její využití srazila prudce dolů. Firmy se prostě chovají odpovědněji než v roce 2006 nebo 2007. Je tedy větší zájem o krátkodobé provozní úvěry? Investiční úvěry vidíme, ale větší zájem je o krátkodobé úvěry, financování provozního kapitálu a o garance. A to jak ze strany tradičních zájemců, jako jsou stavební firmy, tak ze strany exportérů. Řada firem si v krizi začala tvořit více rezerv a sedí na větším balíku hotovosti. Je to také jeden z důvodů, proč poptávka po úvěrech nijak výrazně neroste? Částečně to tím je. Když se podíváte na statistiky, uvidíte, že výrazně vzrostl objem

11

Foto: anna vacková

Zpřísnili jste po krizi požadavky na spoluúčast firem na financování? To záleží případ od případu. Když budete mít nemovitostní projekt, budeme po vás chtít asi 30 procent vlastních peněz. Když přijdete s nějakým technologickým projektem, budeme možná po vás chtít jen 15 procent. Nicméně obecně platí, že ochota banky podílet se na podnikatelském riziku je nyní mnohem menší než v minulosti. Pokud teď někdo investuje do technologie, díváme se na to, jestli je ověřená, jestli už někde funguje a zda se dá říct, že je schopna naplnit cash flow firmy tak, jak si ji ona sama stanovila. Chceme také vyšší spoluúčast majitelů firem do doby, než se projekt rozběhne a než se v praxi ukáže, že funguje. Co se týče zajištění, máme vyšší požadavky na startovní fázi. Po rozjetí projektu a ověření jeho fungování jsme schopni něco se strukturou zajištění udělat. Snižujete hodnotu tohoto zajištění? Přesně tak. Nebudete mít třeba tak vysoké zádržné nebo nebudeme chtít po majitelích, aby měli směnky avalované neboli zajištěné ručitelem po celou dobu splatnosti úvěru. Platí to na trhu obecně, nebo i s těmito parametry hýbe ostřejší konkurence mezi bankami? Tady jde proti sobě konkurence a regulace. Regulace nutí banky, aby požadovaly zajištění, tím, že na zajištěné produkty nemusejí vázat tolik vlastního kapitálu. Ale kvůli konkurenci v oblasti malých a středních firem se skoro u každého investičního záměru či provozního úvěru setkáváme s tím, že klient má na stole dvě až tři nabídky, které porovnává. Kromě cenové části je samozřejmě pro něj důležitá i část zajištění. Takže nemůžete chtít, aby klient zastavil celý majetek, když u konkurence bude ten požadavek mnohem nižší. Stává se, že za vámi přijdou klienti a argumentují podmínkami u jiných bank? To je standardní vyjednávací proces. My se jim vždy snažíme i na základě určité historické zkušenosti vysvětlit, že naše nabídka nemusí být nejlevnější, protože nejlevnější být nechceme. Její hodnota je ale v tom, že když něco nebude fungovat podle plánů klienta, tak my mu neřekneme, aby nám úvěr hned

12

Jsou teď odvětví, která mají horší přístup k úvěrům? Stavebnictví je takový obvyklý podezřelý, protože spolu s developery dostalo krizí na frak nejvíce. Naše filozofie ale není mít zakázaná a povolená odvětví. Řekli jsme si, že i v krizi jsou firmy z různých odvětví, které jsou na tom lépe než ostatní a na krizi vydělávají. Na ně se snažíme cílit.

Petr Witowski (32) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1998 působil tři roky jako vedoucí oddělení firemní klien­tely v ABN Amro Bank. Na stejné pozici pracoval dva a půl roku i v bance BAWAG. Do České spořitelny přišel v roce 2004. Nastoupil do funkce ředitele úseku Finanční trhy – Obchodování a prodej, kde byl zodpovědný za prodej produktů korporátním zákazníkům, institucionální správu aktiv, tradingové aktivity a následně i za prodej korporátním zákazníkům ve všech šesti zemích, kde působí Erste Bank. Jako ředitel úseku Firemní klien­ tela působí od června roku 2011.

splatil. Takových případů bylo na trhu v souvislosti s krizí nepočítaně. Banky klientům zesplatňovaly úvěry ze dne na den, zdvojnásobily jim marže, popř. zpřísnily podmínky. To dělat nechceme, máme zájem být s klienty i ve špatných časech. Slyší firmy na tyto argumenty, nebo je pro ně pořád hlavní cena úvěru? Firmy, které si v krizi takovou zkušeností prošly, si našeho přístupu váží více. Samozřejmě firmy, které tuto zkušenost nemají, pořád říkají, že konkurenční banka nabízí třeba úrok jedno procento, a aby si vybraly nás, máme být levnější. My jim pak vysvětlujeme, že když se jim nebude dařit, což si spousta podnikatelů nepřipouští, tak je podržíme. Že za nimi v případě potíží nepřijdeme s novými požadavky, protože se původní podmínky úvěru ukážou jako neudržitelné.

Jak se stagnace ekonomiky a výhled na velmi pomalý růst promítá do výše rizikových přirážek u firemních úvěrů? Marže banky jsou dané konkurenčním prostředím. Pohybujeme se v nízkoúrokovém prostředí, takže i úrokové sazby a úrokové náklady firem klesají. Takže budoucnost se vám nezdá o tolik rizikovější než současnost a nepotřebujete si tvořit větší rezervy na nesplácené úvěry? To byl fenomén roku 2009, kdy se marže zvyšovaly. Dnes jsme v jiné situaci. Marže mají tendenci jít lehce dolů. Jak se budou úrokové sazby u firemních úvěrů v příštích měsících vyvíjet? Záleží na tom, co udělá ČNB v září. Jestli sníží úrokové sazby, nebo je nechá tam, kde jsou dnes. V případě snížení samozřejmě úrokové náklady firem adekvátně klesnou. Může vůbec ta čtvrtina procentního bodu, o níž se v případě ČNB mluví, ještě něco se sazbami u úvěrů udělat? Může. Z tohoto pohledu je nyní pro firmy výhodné, aby si nízký úrok zajišťovaly na delší dobu. U investičních úvěrů by si měly nízké úrokové náklady zafixovat třeba na pět let. Pravděpodobnost, že úroky půjdou ještě více dolů a firma na tom bude tratit, je mnohem menší než pravděpodobnost, že se úroky zvednou a firma na tom vydělá. Málokdo asi věří tomu, že by u nás mohl nastat japonský scénář s nulovými úroky po dobu 10 let. Ze statistik ČNB ale vyplývá, že úrokové sazby fixované na pět a více let od letošního dubna poměrně rychle rostou. Čím to je? Tím, že se firmy snaží více než v minulosti úrokové náklady zajistit. Jan Stuchlík

Foto: anna vacková

firemních depozit. Souvisí to s celkovou opatrností firem. Jsou tak díky tomu schopny financovat mnohem větší část projektů ze svých peněz.

inzerce

A120005830

PROFIT  ROZHOVOR

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prodloužilo lhůtu pro podávání projektových žádostí v 8. výzvě Integrovaného operačního programu, oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, která je financovaná ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Lhůta pro podávání projektů byla prodloužena do 30. června 2013. ČEho SE daná výzva týká? Odborně řečeno výzva je zaměřena na oblast intervence 3.1 c) investiční podporu sociální ekonomiky. Jinými slovy je určena pro podnikatele (fyzické osoby, nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty), jejichž místo provozovny sociálního podniku (tj. místo realizace projektu) je mimo území hlavního města Prahy, a kteří budou podnikat v souladu s principy sociálního podnikání. Poskytnutá dotace může být v hodnotě od 300.000,- Kč do 4.901.800,- Kč a lze ji použít na technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku a výdaje na nákup služeb související s pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a DPH. Žadatel neobdrží veškeré finanční zdroje, na které má připravený projekt, ale musí se z 20 % finančně spoluúčastnit na všem pořízeném z dotace. MáM MožnoSt podat pRojEktovou žádoSt také do této výzvy? Shrnutí základních podmínek pro podání projektové žádosti do této výzvy: 1. Mám či budu mít sídlo v ČR a plánuji založit novou firmu nebo novou živnost (nový obor činnosti) v již existující firmě, která bude realizovat své aktivity (mít svou provozovnu) mimo region hlavního města Prahy avšak v České republice.

5. Vytvořím nové pracovní místo pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. Těchto zaměstnanců musí být minimálně 40 % z celkového počtu zaměstnanců a to po dobu 5ti let.

2. Tuto novou firmu nebo novou živnost (nový obor činnosti) v již existující firmě zrealizuji do 2 let (24 měsíců) a můžu zahájit činnosti související s projektem před podáním žádosti, realizace projektu nesmí však být ukončena před schválením Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

6. Plánuji, že zaměstnanci se budou účastnit pravidelných porad. Tím lze splnit i podmínku zapojení pracovníků do rozhodování.

3. Právní forma podnikání je fyzická osoba (OSVČ) nebo společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů nebo nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. 4. A v této firmě přijmu nové zaměstnance z cílové skupiny, což jsou osoby ze znevýhodněných sociálních skupin (např. zdravotně postižení – blíže jsou tyto skupiny definovány ve výzvě).

7. Provozuji ekonomickou aktivitu, jenž generuje zisk ze které bude financován podnik (tj. podnik je soběstačný z vlastních příjmů). 8. Minimálně 50 % zisku je znovu reinvestováno do rozvoje podniku (nikoliv vyplacení ve formě podílů či výnosu akcií). 9. Naplním při podnikání alespoň jednu z následujících podmínek: budu využívat místní zdroje, pomáhat uspokojovat místní potřeby, budu přispívat k místnímu regionálnímu rozvoji. Bližší informace o podmínkách jsou zde: http://www.mpsv.cz/cs/11137

Mezi již podpořenými projekty jsou projekty zaměřené na založení nového podniku nebo rozšíření stávajícího podniku, přičemž dochází k zaměstnání osob z cílových skupin. Podniky jsou zaměřené na využití lokálních surovin, dodavatelů a podmínek. Jedná se např. o průmyslové podniky (jako je zpracování a prodej masa a masných výrobků, výroba PET lahví…), úklidové, dřevařské, kultivační, lesnické firmy či podnik na zpracování ovoce a bylin. Mezi podpořenými projekty jsou často také kavárny, restaurace, cukrárny nebo penziony.

PROFIT  REGIONY

BRNO A OKOLÍ

Cesta do budoucnosti Na jižní Moravě už 11 let budují prostředí, které z regionu jednou udělá místo, kde budou vznikat a působit firmy z oborů budoucnosti. Jsou zatím ve třetině a už se mohou pochlubit viditelnými úspěchy. V českých podmínkách jde skoro o unikát. PLNÁ STĚNA ÚSPĚCHŮ. Jiří Hudeček šéfuje mezinárodně oceňovanému Jihomoravskému inovačnímu centru od založení v roce 2003. Od krajských politiků dostal už na začátku hodně prostoru.

Vyčistí vodu, pomůžou s výrobou léků, zlikvidují jedovaté odpady z průmyslu a pomohly by i ve válce vedené chemickými zbraněmi. Enzymy s tajuplným jménem haloalkan dehalogenázy mají před sebou velkou budoucnost. Jakmile je někdo bude umět vyrábět ve velkém. A to bude brzy. Brněnská biotechnologická firma Enantis na vývoji průmyslových aplikací těchto enzymů pracuje od založení

14

v roce 2006. „Zatím jsme dodávali enzymy jen v gramových množstvích jako laboratorní vzorky. Ale dokončujeme technologii, díky níž budeme moci v příštích dvou letech začít vyrábět ve velkém. Nejdřív chceme rozjet pilotní výrobu v tisícilitrovém fermentoru Mikrobiologického ústavu Akademie věd,“ říká Zbyněk Prokop, jeden z majitelů Enantisu. Když budou mít zákazníci zájem

o větší množství, poohlédne se Enantis po partnerech s většími výrobními kapacitami. „Na základě poptávky firem, kterým dodáváme vzorková množství, čekáme vysoký zájem,“ dodává optimisticky Prokop. Prokop není typický byznysmen. V kostkované košili a šortkách vypráví o potenciálním biotechnologickém zlatém dole až nesměle. Srdcem je hlavně vědec. Enzymy, s nimiž Enantis pracuje, vyvinul s  kolegou Jiřím Damborským z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně. Enantis spolu založili, aby objev dovedli až k praktickému použití a zároveň udrželi technologii v Česku. Jenže o byznysu toho tenkrát věděli málo. Vše se museli naučit za pochodu. „Naštěstí v té době vznikal v Brně technologický inkubátor Jihomoravské inovační centrum (JIC). Byli jsme první biotechnologická firma, kterou vzali. S konzultanty JIC jsme zpracovali byznysplán, naučili se, jak vést firmu. Hodně nám toho předal pan Michal Kostka, který nám dělal kouče a jezdil s námi například i na jednání do zahraničí. Dodnes s lidmi z JIC konzultujeme důležitá obchodní rozhodnutí,“ vypráví Prokop. Bez této pomoci by Enantis nefungoval a potenciál významného vědeckého objevu by zůstal nevyužitý. Není přitom náhoda, že se tento příběh odehrál právě v Brně. Brněnský unikát V roce 2001 se v Brně potkali tři muži. Milan Venclík, radní pro regionální rozvoj, Jan Vitula, předseda finančního výboru krajského zastupitelstva, a David Uhlíř, který se v Regionální rozvojové agentuře věnoval lákání investorů do Jihomoravského kraje. Uhlíř se na studiích ve Velké Británii dostal do inovačních center a inkubátorů, kde viděl, jak funguje podpora nových firem a perspektivních oborů. „Pochopil, že investorům je třeba

nabídnout víc než jen místo v průmyslové zóně. Dokázal díky zkušenostem z Británie přesvědčit Venclíka a Vitulu, že kraj by měl mít ucelenou strategii, jak dlouhodobě rozvoj inovačního a high-tech podnikání podpořit. Společně pak na svou stranu získali vedení vysokých škol. Venclík si navíc dokázal obhájit milionové investice, které kraj na budování inovační infrastruktury vynakládal,“ říká Petr Chládek, hlavní manažer jihomoravské Regionální inovační strategie. Kraj měl od začátku ambici stát se v budoucnu jedním ze středoevropských lídrů v inovačním podnikání. I když nebude moci kvůli velikosti konkurovat centrům jako Vídeň, chtěl se zařadit po bok uznávaných inovačních regionů, jako je třeba belgická Lovaň. „Nutné investice v rámci první generace inovační strategie se povedlo obhájit i díky tehdejší vysoké, dvanáctiprocentní nezaměstnanosti. V roce 2002 odešel z kraje Flextronics, což byl důkaz, že politika založená na podpoře montoven nemůže dlouhodobě fungovat,“ vzpomíná Chládek. Na české poměry je brněnské počínání unikátní ještě v jednom ohledu. Podporu politiků si strategie získala a udržela, i když bylo od začátku jasné, že plody začne přinášet až za deset let a viditelný posun ve skladbě regionální ekonomiky bude možné pozorovat třeba až kolem roku 2030.

BIOTECHNOLOGICKÁ NADĚJE. Zbyněk Prokop z firmy Enantis nyní řeší, jak malou firmu s unikátním produktem nastartovat k růstu.

NENÍ JEN HIGH-TECH. Petr Chládek, manažer jihomoravské Regionální inovační strategie, chce pomáhat i netechnologickým jihomoravským firmám.

inovační centrum, které se z jednoduchého inkubátoru vyvinulo v instituci pomáhající rozjíždět nadějné firmy promyšleným systémem služeb a s pomocí zkušených konzultantů, koučů a mentorů. Navíc pomáhá s přesunem vědeckých objevů do praxe a zprostředkovává kontakty mezi firmami a vědeckými týmy na univerzitách a akademických pracovištích. Z velké části na něm leží i naplňování cílů Regionální inovační strategie.

JIC se stalo vzorem pro ostatní inkubátory v zemi a na mezinárodní scéně získalo titul třetí nejlepší mezinárodně zapojený inkubátor roku 2011. „Povedlo se nám tady vytvořit ekosystém sdílení znalostí a zkušeností. Postupně jsme navázali spolupráci s úspěšnými podnikateli a manažery, kteří našim začínajícím podnikatelům ukazují, jak firmu vést. Získali jsme důvěru investorů, kteří firmám radí, jak dál byznys rozvíjet. A fungují i vazby mezi našimi firmami, které velice

inzerce

Plodný ekosystém Ze začátku chtěly brněnské vysoké školy zakládat vlastní podnikatelské inkubátory. Rektory se však podařilo přesvědčit, aby síly spojili. Vzniklo tak Jihomoravské

Firmy v Jihomoravském inovačním centru Počet firem v inovačním parku JIC Počet zájemců o vstup do inovačního parku JIC

200 170

159

Foto: anna vacková

121

33 11 2004 Pramen: JIC

35 18 2005

43 24

2006

23 2007

119

30

2008

38

2009

52

2010

57

2011

A120005579

PROFIT  REGIONY

PODNIKATELSKÁ MIMINA. Projekt Star Cube nabízí lidem se zajímavou myšlenkou tříměsíční přípravu, během níž se naučí na základě svého nápadu sestavit byznysplán, založit firmu a základy podnikání.

neformálně sdílí zkušenosti týkající se toho, jak se perou s určitými problémy,“ popisuje úspěch JIC jeho ředitel Jiří Hudeček. Necelá šedesátka firem v inovačním parku jen loni vykázala obrat téměř půl miliardy korun a zájem o zařazení mezi podporované firmy překročil počet volných míst v JIC desetkrát. Ze dvou třetin je JIC závislé na dotacích kraje a města. Většinu peněz ovšem dodává krajský rozpočet, i když hlavní přínos z nich má zatím město Brno. „Do budoucna bychom chtěli krýt náš rozpočet, který se pohybuje kolem 50 milionů korun ročně, ze 60 procent z vlastních zdrojů. To jsou příjmy z nájmů, služeb či externí zdroje na projekty, které spolufinancujeme. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že to je pro inovační centrum našeho typu realistický podíl,“ říká Hudeček. Inovačním centrem ovšem jihomoravské tažení za high-tech budoucností nekončí. Z evropských fondů doplněných veřejnými penězi se už proinvestovalo 17 miliard korun. Do roku 2014 bude například hotový Středoevropský technologický institut CEITEC, který v  sousedství brněnského Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity nabídne zázemí vědcům a firmám z oboru nových materiálů, nanotechnologií či elektrotechniky. Skoro 100 milionů korun už kraj dal na pobyt špičkových zahraničních vědců na brněnských univerzitách. Spolupráci firem a vědeckých institucí podporuje město dotovanými inovačními vouchery, za které si firmy objednají na zakázku výzkum. Za po-­ slední tři roky město do projektu vložilo 20 mi­

16

lionů korun, k nim firmy přidaly na spolu­ financování dalších 18 milionů korun. Výhody pro celý kraj Na první pohled jde o obrovské peníze, které se koncentrují jen v jihomoravské metropoli. Služeb budované inovační infrastruktury využívají ze 70 procent firmy z Brna a okolí. Některé okresy se přitom perou s více než desetiprocentní nezaměstnaností a nějakou formu finanční podpory by uvítaly. „Jsme si vědomi, že přesah na celý kraj by měl být větší. Chceme proto vyvinout nástroje, které pomůžou i netechnologickým firmám posunout svou výrobu do oblasti s vyšší přidanou hodnotou. To mohou být klidně vinaři či stolaři. Ti mohou projít vzděláváním v inovativním managementu, mohou získat propojení na špičkové designéry, díky kterým získají náskok před konkurencí,“ naznačuje plány pro připravovanou čtvrtou generaci Regionální inovační strategie Petr Chládek. Celý kraj ovšem z budování brněnské infrastruktury profituje nepřímo už teď. „Ze 70 procent naše firmy zakládají studenti z brněnských vysokých škol. Ti přicházejí z celého kraje a nejen z něj. Tady se naučí podnikat a rozjedou firmu,“ připomíná Jiří Hudeček. JIC pořádá semináře i na školách po kraji, takže znalosti, které se koncentrují v Brně, se i tímto způsobem dostávají dál. Pro všechny firmy jsou určeny služby, jako je transfer technologií či inovační vouchery. Firmy, které se nedostanou do inovačního parku, mohou využívat některé jeho služby.

Jan Stuchlík

• •

BRNO A OKOLÍ*

• Rozloha: 230 km2 • Počet obyvatel: 378 965 • Hustota zalidnění: 1 648 ob./km2 • Nezaměstnanost: 8,5 % • Počet uchazečů o jedno pracovní místo: 20,5

• Počet podnikajících subjektů: 124 040

• Počet firem: 41 638 • Počet fyzických osob: 82 402 • Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice Brno (5 tisíc zaměstnanců)

• Nejdůležitější obory: služby, výzkum

a vývoj, strojní inženýrství, chemický a farmaceutický průmysl, elektronika Pozn.: * Okres Brno-město

Foto: anna vacková

PROSTOR PRO MLADÉ FIRMY. Inovační park Jihomoravského inovačního centra nabízí kanceláře a řadu služeb pro skoro šedesátku začínajících inovačních firem.

Jsou zvány na akce, kde lze navázat zajímavé kontakty, na semináře a workshopy. Cílem inovační strategie je mít v roce 2020 každého desátého zaměstnance v high-tech odvětvích. Obecně platí, že jedno takové pracovní místo uživí další čtyři v ostatních oborech a službách. I to je šance pro další firmy v kraji, jak na růstu inovačního byznysu vydělat. Nemluvě o tom, že už teď roste prestiž Brna jako místa, které inovacím přeje. Zjišťují to podnikatelé i vědci, kteří se potkávají s kolegy doma i v zahraničí.

PROFIT  jeden DEN podnikatele

PROFIT  NÁZOR

Strategie vzniká večer

Vy ještě telefonujete?

V 6.45 začíná hrát rádio, předpověď počasí a zprávy jsou naším každodenním budíčkem. Po několika letech vstávání k dítěti si noci prospané v kuse stále vážím jako malého zázraku. Bertíkovi je teď už pět let a nějaký čas řešíme obrácený problém: ráno se mu nechce vstávat a jít do školky. S manželem pracujeme společně v naší rodinné firmě, takže máme většinou sladěný režim, a to je příjemné. O buzení syna a další potřebné ranní úkony se operativně dělíme. Výhodou je, že cesta do školky je stejně jako cesta do práce otázkou pěti minut. Takže kolem osmé hodiny přijíždíme do kanceláře.

Foto: archiv

Pokud nemám jednání mimo firmu, bývá ranní program v práci podobný. Obejdu kanceláře, se všemi se pozdravím a probereme aktuální témata. Následně projdu poštu a vyřizuji e-maily, u čehož většinou snídám. Dnes máme už na devátou hodinu svolané zaměstnance. Interní komunikaci přikládáme velký význam. V první výrobní hale jim představuji přijaté personální a organizační změny. Posílili jsme řízení výroby v několika směrech, změny nastaly i v obchodním oddělení. Dnešnímu shromáždění předcházela jednání s dotčenými osobami a vedoucími oddělení. Zásadní změny chystáme ve své dceřiné pobočce ve Španělsku, a tak jsem při této příležitosti mohla všem zaměstnancům oficiálně představit jejího nového ředitele. Ten je u nás momentálně na měsíčním školení, na konci září se ujme funkce. Dobrý den Právě španělskému řediteli se věnuji po zbytek dopoledne. Řešíme naši dlouhodobou marketingovou strategii a procházíme doposud uskutečněné aktivity ve Španělsku. Na oběd si společně s manželem zajedeme do pět kilometrů vzdáleného Letohradu. Přestože oběd většinou řešíme rychlými hotovkami, je to už díky samotné cestě a změně prostředí pro nás žádoucí odreagování. Odpoledne zase zpět k počítači. Následuje schůzka na vývoji. Náš designér právě

dokončuje několik nových produktů najednou a je potřeba rozhodnout pár zbývajících detailů, aby vše bylo připravené na zítřejší focení. Závěrečná fáze bývá u podobných projektů vždy hektická. Nejinak je tomu i v tomto případě, už za tři týdny budeme novinky uvádět během veletrhu na trh a do té doby potřebujeme mít hotové nejen katalogy. Právě nad rozpracovanými aktualizacemi katalogů se poté scházím s marketingovou manažerkou a grafičkou. Probíráme také harmonogram zítřejšího focení, expozici na veletrh, novou microsite pro Swim Spa a další rozpracované projekty. Mezi poslední várkou e-mailů ještě s novým španělským kolegou diskutujeme o jeho zkušenostech s různými obchodními strategiemi. Po šesté hodině na závěr ještě zabrousíme na zásadní téma rozdílů české a španělské kuchyně. Byl to dobrý den. Večerníček a vířivka A teď už rychle vyzvednout syna u rodičů. Oba donedávna ve firmě aktivně působili, a tak než odjedeme, probíráme všechny novinky z firmy. Po cestě domů nám Bertík vylíčí, jak se měl ve školce, co prováděl s babičkou a prababičkou, jak sportoval s dědou. Doma okamžitě vybíhá na terasu a jde se vykoupat do plavecké Swim Spa, ostatně jako každý den, pokud nepadají trakaře. Podvečer se plně točí kolem našeho syna. Když se dostaneme domů dříve, jedeme na golf či na tenis nebo se na zahradě jezdí na kole, kope do balonu. Dnes už moc času nemáme. Po večeři, večerníčku a nezbytných hrách na iPadu nastupuje večerní rituál zakončený pohádkou na dobrou noc. Pak si ještě chvilku v posteli povídáme, což jsou ty nej­ úžasnější momenty z celého dne. Jakmile usne, vytratím se z pokojíčku. Konečně máme čas si popovídat s manželem. Máme sice společnou kancelář, ale většinou se v ní celý den míjíme. Teprve večer máme možnost probrat nejrůznější záležitosti, které jsme za celý den řešili nebo které je třeba vyřešit. Ostatně po večerech, víkendech a dovolených většinou vznikají ta nejzásadnější strategická rozhodnutí naší firmy. Snažíme se samozřejmě žít i něčím jiným než firmou. Rádi si večer pustíme film, a když se zadaří, užijeme si to příjemné, kolem čeho se točí naše práce – báječnou půlhodinku ve vířivce, ideálně se skleničkou španělského červeného vína. Chvíli před půlnocí usínám. Kateřina Kadlecová,

ředitelka a spolumajitelka firmy USSPA

Nebo přesněji řečeno: řešíte podnikání skrze telefonní hovory? Myslím, že éra mobilních telefonů skončila s reklamou na soby. Pro mě osobně je telefonování ztrátou času. Už jen doba než to druhá strana zvedne a dostaneme se přes úvodní zdvořilosti! Telefonovat neznamená pracovat efektivně, i když má člověk často pocit, že věci hrozně „posouvá“. Pro mě je opak pravdou. Většinou se začíná otázkou „Jak se máte?“ a často se obě strany trumfují, kdo řekne více. Závěry jsou nejasné, každý si z hovoru vezme to své a v případě sporu se k podobě dohodnutého nejde vrátit. Dávám přednost e-mailu. Pracuji, kdy na to mám čas, a určuji prioritu konverzací. Vždy vím, kdo mi píše a z předmětu většinou poznám, o co jde. Písemná forma vede k efektivní komunikaci, úspornému sdělení a přesnějším dohodám. Neskáčeme si do řeči a reaguji jenom na to, na co reagovat chci. Druhá strana se nemůže vymlouvat, že něco myslela nebo říkala jinak. Samozřejmě jsou výjimky, ale v poslední době mám stále pocit, že někteří lidé volají, jenom aby udrželi kontakt. Pokud telefonuji, tak řeším neodkladnou věc, vyjasňuji si nějaký rozpor nebo volám dobrému kamarádovi. Telefon je někdy dobré použít takticky, když chcete zjistit něčí názor a víte, že by to nemusel napsat upřímně. Svého mobilu se ale nevzdám. Je to pro mě dnes nástroj mnohem důležitější. Slouží k organizaci mého času, schůzek a úkolů. V neposlední řadě je taky díky Twitteru mocným informačním zdrojem. Vím, co se děje, a stačí mi k tomu 140 znaků. Na mobil se proto dívám, spíše než bych ho dával k uchu. Ale pozor, dobrý sluha může být špatný pán, striktně vypínám veškerá samovolná upozorňování na e-maily nebo od aplikací. Takže pokud mi voláte a mobil vyzvání, patrně řeším důležitou věc a nemůžu to zvednout. Určitě ale zavolám zpátky. Vsaďte se, že vás však vyruším od něčeho jiného. Může to znít přehnaně, ale takto jsem si podnikání zařídil a nekončím den s tím, že mi drní hlava ze vzpomínání, kdo co vlastně chtěl. Pokud jste realitní makléř nebo obchodní zástupce, asi se bez hovorů neobejdete. Zkuste se ale někdy zamyslet, zda je nutné někoho opravdu „vytáčet“.

Adam Kurzok,

internetový podnikatel a zakladatel portálu Pizzatime.cz

17

PROFIT  PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

Tretter’s CHIPS

Z českého baru na zahraniční trhy Značka zeleninových lupínků, která ještě před několika měsíci neexistovala, se dnes prosazuje od Londýna po Moskvu.

Když Michael Tretter začínal s  výrobou svých zeleninových chipsů, nemyslel na plné regály supermarketů ani na kamiony vyvážející jeho lupínky z řepy a celeru do zahraničí. Chtěl jen, aby návštěvníci jeho baru měli co zakousnout ke skleničce koktejlu. Vznik značky Tretter’s Chips si pak vynutili až zákazníci. „Devět let jsme naše lupínky připravovali jen na baru a lidé se nás neustále ptali, kde si chipsy mohou koupit. Když

18

zjistili, že na trhu nejsou, sami nám začali doporučovat, ať se pustíme do jejich výroby,“ vzpomíná Michael Tretter. Kvůli rostoucímu zájmu před třemi lety prozkoumal český trh a zjistil, že v této oblasti zatím existuje velká mezera. Nechtěl jít jednodušší cestou dovozu některé zahraniční značky, a tak se pustil do výroby vlastního produktu. „Byl jsem si vědom, že zavádíme výrobu nového druhu lupínků, českému

konzumentu zcela neznámého, ale právě v tom je ta výzva. Naučit českého konzumenta něčemu novému. Velmi se mi líbila myšlenka, že přinášíme na trh novinku, že vybudujeme novou značku,“ říká majitel společnosti. Výrobu chipsů spustil Michael Tretter před 22 měsíci. V současnosti jsou dostupné u mnoha malých odběratelů, velkoobchodů, ale především ve všech významných sítích supermarketů, jako je Tesco, Globus, Interspar,

Foto: anna vacková

KŘUPAVÝ BYZNYS. Michael Tretter začal před devíti lety vyrábět zeleninové chipsy jen pro návštěvníky svého baru. Nyní je vyváží do několika zemí Evropy od Londýna po Moskvu.

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU  PROFIT

Chutě z přírody

Foto: archiv

Makro, dm drogerie, BioPoint, Eurest, Billa, Albert, Relay, Pont a lékárny a drogerie Rossmann. Zákazníci je najdou také v mini­barech několika desítek českých hotelů nebo ve vlacích železniční společnosti Regio Jet, v současnosti firma uzavírá smlouvu se dvěma sítěmi čerpacích stanic. Sortimentní komunismus „Obchodníci se samozřejmě zpočátku na neznámý typ výrobku dívali poněkud nedůvěřivě. Ale přesvědčil jsem je hlavně argumentem, že s naším výrobkem rozšíří současnou poněkud limitovanou nabídku obsahující jen velmi úzký okruh značek. Zavedl jsem pro to pojem sortimentní komunismus. Ve vyspělých zemích je na trhu s potravinami výrazně širší nabídka sortimentu,“ vysvětluje Michael Tretter. Přesto se firmě daří v zahraničí více než doma. „Paradox je ten, že mnohem snadněji dobýváme zahraniční trh než ten český. Zřejmě díky tomu, že tam zeleninové lupínky už nejsou novinkou, ale standardní a oblíbenou pochutinou. U nás se stále setkáváme s neznalostí produktu,“ konstatuje Michael Tretter. V  současnosti firma vyváží do Velké Británie, na Slovensko a do Ruska. Minulý týden podepsala smlouvy o exportu do Německa a Rakouska a kvůli tomu nyní plánuje rozšíření výroby. „Je třeba si uvědomit, že jen Moskva a Petrohrad mají 21 milionů obyvatel, tedy více než dvojnásobek českého trhu,“ říká Michael Tretter. Zeleninu firma odebírá výhradně od českých zemědělců. „Zakládáme si na tom, že jsme česká značka a český výrobce, proto klademe důraz na výběr dodávané zeleniny zásadně od českých zemědělců. Naším cílem bylo navázat vztahy s českými zemědělci a vzájemně podporovat české produkty,“ zdůrazňuje Tretter. I v krizi dokáže společnost

zaměstnávat lidi v regionu, včetně postižených. Přestože sídlí v Praze, výrobní závod má ve Stříbrné Skalici v Posázaví. Ve znamení inovací Přestože je sortiment firmy nový, jsou i pro ni inovace klíčové. Proto letos v červnu uvedla na trh novou příchuť mrkve a pastináku ochucenou indickým pepřem. Rozšířila tak dosavadní čtyři příchutě chipsů založených na celeru a řepě. „Uvedení nové příchutě samozřejmě předcházelo dlouhodobé testování a ochutnávání několika druhů zeleniny. Jednak u nás ve společnosti, ale také u konzumentů. Jednoznačným vítězem testování byla mrkev s pastinákem,“ popisuje výběr nových chutí majitel společnosti Michael Tretter. Protože má mrkev a pastinák přirozeně nasládlou chuť, bylo je třeba dochutit něčím pikantnějším. „Nechali jsme si zaslat několik druhů i exotických pepřů jako třeba červený a kajenský, ale na závěr se nám zdál ideální indický. Následně pracujeme velmi jednoduše. Připravenou zeleninu mícháme s kořením a hledáme ideální míru. Pak se vzorky zapečetí a čeká se nějaký čas, jak zelenina v obalu s daným kořením pracuje,“ poodhalil Michael Tretter, jak vzniká nová příchuť. Další uvede ještě do konce letošního roku, o jakou půjde, však zatím nechce prozrazovat. Rodinná tradice A jaký recept mu pomohl k úspěchu? „Nejsem klasický typ investora. S každým svým podnikatelským produktem jsem se ztotožnil. To je rozhodující aspekt. Věřím, že to má potenciál,“ vysvětlil podnikatel. Druhým prvkem je rodinná tradice. Jeho praděd a děd založili ve 30. letech síť kaváren a distribuční síť s kávou, kterou později prodali a věnovali se

Při výrobě lupínků firma ­n epouží­v á žádné chemické stabilizátory ani konzervanty. Příchutě používané u dvou prvních výrobků jsou přírodní, dodává je zavedená švédská společnost. Před jejich použitím je majitel osobně testoval přímo u výrobce. Zatímco u první série byly použity příchuti Provence, Aceto balsamico a sýru cheddar, poslední výrobek je již zcela bez dodatečných příchutí. „Součástí naší filozofie je jednoduchost a využívání čistě přírodních zdrojů. Jdeme tedy raději cestou ochucování zeleniny kořením než používání příchutí. Z tohoto důvodu je také naše nová směs ochucena pouze mletým ­indickým pepřem,“ říká Michael Tretter. Firma vznikla v roce 2010 a v současnosti má 15 zaměstnanců.

hotelnictví. Pak přišel komunismus a po dvě generace nemohla rodina v budování značky Tretter pokračovat. „Díky mému otci se podnikání po roce 1989 znovu rozjelo, postupně jsem se zapojil i já. To, že jsme na chipsy dali naše jméno, je zodpovědnost, protože je to naše vizitka, která nás denně reprezentuje na tisícovkách míst v celé republice. Nemůžeme tedy nabízet výrobky, které by nebyly kvalitní, chutné a za rozumnou cenu,“ vysvětlil Michael Tretter. Poslední přísadou, která pomohla neznámému druhu výrobku se prosadit, byla netradiční forma prezentace. „Lidem jsme museli vysvětlovat, že to nejsou klasické bramborové lupínky. Proto jsme v první sérii našich chipsů udělali na obalu průsvitné okénko, aby každý viděl, že to jsou lupínky z řepy a celeru,“ vzpomíná Michael Tretter. I díky tomu dokáže firma růst a zvyšovat prodeje bez masivní reklamní kampaně. Navíc letos získala první cenu Volba spotřebitelů pro oblast slaných pochutin. Zeleninové chipsy nejsou jediným byznysem, ve kterém podnikatel působí. Všechny jeho hlavní aktivity se však pohybují kolem gastronomie. Kromě koktejl baru má rovněž cateringovou firmu a spolu se svým otcem provozuje barmanskou školu. DALIBOR DOSTÁL

19

PROFIT  zahraničí

Vývoz

Poslední bílé místo? Černá Afrika

Když se podíváte na obchodní mapu světa, uvidíte všude tlačenici. I rozvíjející se státy Asie či Latinské Ameriky už začínají být pomalu přeplněné zbožím a mezinárodní obchodní konkurencí. Posledním regionem světa, kde je ještě relativně velký prostor pro odbyt, tak zůstala subsaharská Afrika. Západní investoři a vývozci ji donedávna raději vynechávali. Důvodem byla nestabilita regionu, mizivá kupní síla obyvatel i špatná infrastruktura. To se ale v posledních letech zásadně změnilo. Země jako Nigérie, Mozambik, Tanzanie či Zambie se vyhouply k úrovni kolem sedmi procent růstu HDP ročně. Motorem tohoto růstu je hlavně těžba nerostných surovin. Nigérie vydělává na prodeji ropy, v Mozambiku byla nalezena obrovská ložiska uhlí. Země jako Pobřeží slonoviny či Ghana zase sázejí hlavně na zemědělskou produkci, například na prodej kakaových bobů, kávy nebo čaje. Tyto rostoucí ekonomiky tak nyní získaly peníze na nákup strojů, aut i spotřebního zboží. I české firmy z toho už dokázaly těžit. Jestliže ještě v roce 2006 vyvezly do zemí subsaharské Afriky zboží jen za necelých 8,5 miliardy korun, loni to už bylo skoro dvakrát tolik. Celkový vývoz za 15,8 miliardy korun je tak historickým rekordem. Dovezeno bylo ze subsaharských zemí zboží za 10 miliard, celkový obrat obchodu se tak meziročně zvýšil téměř o 26 procent. Žiletky či mucholapky V černé Africe se výborně daří například broumovské textilce Veba. Ta dodává do

20

několika zemí africký bavlněný brokát. Látka vyrobená speciální technologií je pak v cílových zemích ještě sestříhána a nabarvena ve stylu tradičních afrických oděvů – takzvaných agbád či civilnějších kaftanů s bohatým zdobením.

JEDEN DOLAR NA DEN. To je typický rozpočet mnoha Afričanů. Začíná ale růst i střední třída a vrstva velmi bohatých lidí.

Hlavní české exportní cíle v subsaharské Africe země 1. Jihoafrická republika

objem exportu (mld. Kč) 9,57

2. Nigérie

1,29

3. Mali

0,85

4. Angola

0,70

5. Mauritánie

0,66

Zdroj: MPO

V Nigérii, která je s téměř 170 miliony spotřebitelů nejlidnatějším africkým trhem, dominuje českému vývozu jeden docela nenápadný produkt – žiletky. Vyváží je tam společnost Czech Blade z Jevíčka. Na nigerijském trhu, jehož kupní síla díky příjmům z ropy pozvolna roste, uspěl také Tonak Nový Jičín, který vyváží čepice či fezy. Zajímavou zakázku získala vývojářská společnost Octopus, která má v nejbližší době dodat a zprovoznit redakční systém pro zpravodajství nigerijské televize. Že lze v Africe uspět i s nabídkou služeb, zjistila architektonická kancelář Helika. Ta vytvořila návrh podoby katolického chrámu či univerzitní nemocnice v hlavním městě Gabonu – v Libreville. Afriku vidí jako svou současnou výzvu také brněnská Papírna Moudrý. Společnost má téměř světový monopol na výrobu mucholapek. Jen za loňský rok jich vyrobila přes 75 milionů a vydělala přes 100 milionů korun. Jejími hlavními trhy byly dosud Rusko či Amerika. Nyní chce podchytit i africký trh. Ten je vzhledem ke klimatu pro výrobce mucholapek logickou destinací – o mouchy a další obtížný hmyz tam asi nouze jen tak nebude. I přes rostoucí potenciál v Africe samozřejmě přetrvávají bezpečnostní rizika či prob­lémy s infrastrukturou. Platí ale klasická byznysová rovnice: Větší riziko rovná se větší zisk. I do Afriky se proto už dere světová konkurence – tentokrát zejména ta z Východu. „Kontinent je především v hledáčku Číny, která tam už rozsáhle investuje. A pak jsou kupodivu velkou konkurencí třeba i obchodníci

Foto: Profimedia.cz

Subsaharská Afrika je posledním regionem světa, kde lze ještě nalézt totálně nenasycené trhy. Některé africké země navíc prožívají v současnosti velký hospodářský boom. Využít toho se rozhodly i české firmy. Loni vyvezly do regionu zboží za 16 miliard korun, což je historický rekord.

zahraničí  PROFIT

Foto: archiv

z jedné malé země – z Libanonu. Ti mají obchod v krvi a kontrolují směnu v mnoha afrických přístavech,“ říká Zdeněk Kuneš, viceprezident Smíšené obchodní komory Česká Republika – Subsaharská Afrika. Právě Čína víc než kterákoli jiná obchodní velmoc rychle pochopila, že černá Afrika je posledním ještě „nerozparcelovaným“ obchodním teritoriem. Sekundovat se jí snaží i druhý asijský obr – Indie –, který zase může stavět na tom, že v některých afrických zemích žijí početné indické diaspory. Nejlépe přes JAR Kde má začít česká firma, která má před neznámým africkým teritoriem respekt? Do regionu lze nejlépe vstoupit přes Jihoafrickou republiku. To je nejvyspělejší, nejbohatší a nejkultivovanější trh kontinentu. Proto je také hlavním africkým obchodním partnerem Česka, české firmy tam loni vyvezly zboží za víc než 540 milionů dolarů. „Část tohoto zboží je následně reexportována do okolních zemí, především do Botswany a Namibie. Lze předpokládat, že se to týká zejména dílů pro automobily, pneumatik, elektrických zařízení, papíru, rozvaděčů, armatur a strojů,“ uvádí Petr Rak z odboru zahraničně ekonomických politik ministerstva průmyslu a obchodu. Jihoafrická republika je na to, být vstupní bránou do regionu, připravena i tím, že je s okolními zeměmi propojena v různých aliancích. „Hlavně jde o vůbec nejstarší celní unii SACU (Southern African Customs Union), která byla založena již v roce 1910. Členské státy, tedy Jihoafrická republika, Botswana, Namibie, Lesotho a Svazijsko, mají společné celní tarify pro zboží pocházející z nečlenských zemí,“ vysvětluje Petr Rak. „Jihoafrická republika má nejlepší infrastrukturu, především námořními přístavy, a také nabízí nejjednodušší podmínky pro podnikání. Zboží proto vstupuje na kontinent právě zde a je potom uvedeno v jihoafrických statistikách. V Jihoafrické republice se také konají významné mezinárodní veletrhy,“ dodává Rak. Že svět začíná počítat i s posledním bílým místem na obchodní mapě, dokazuje i to, že právě Jihoafrická republika nedávno přibyla do respektovaného klubu dynamicky se rozvíjejících obchodních mocností – k Brazílii, Rusku, Indii a Číně. Prodloužení zkratky tohoto klubu BRIC o písmeno S se tak stává vykřičníkem za upozorněním, že subsaharskou Afriku už dál nelze obchodně přehlížet.

Do reklamy si najměte rapera Chcete, aby se váš výrobek stal populárním mezi řadovými Afričany? Zkuste si do reklamy najmout místního rapera. Radí to Zuzana Lhotová, která už dva roky sbírá podnikatelské zkušenosti v Tanzanii. V krejčovských dílnách velkoměsta Dar es Salaam šijou podle jejích návrhů tanzanské krejčové šaty z tradičních afrických látek. Lhotová je pak prodává v České republice pod značkou Chizika. Česká návrhářka už má spoustu netradičních postřehů o svérázném, leč slibném tanzanském trhu. „Obrovský vliv tam opravdu mají zpěváci hip-hopu. Mladí lidé z ulice je berou jako jakési své mluvčí. Kdokoli chce manipulovat obyvatele – komerční firmy, politici či neziskové organizace –, snaží se na svou stranu získat nějakého rapera. Jeden se dokonce nedávno dostal do parlamentu,“ vysvětluje Lhotová. Přestože mají subsaharské státy pověst extrémně chudých zemí, začíná být podle Lhotové například právě Tanzanie ideálním odbytištěm pro luxusní zboží. „Byla jsem v šoku, jak extrémně bohaté lidi tam

mnohdy potkáte. Jsou to obvykle příslušníci bohatých vládnoucích rodin. Vystudují v západním světě, odtud si také přivezou do Afriky obchodní kontakty, a pak tu podnikají. A tihle lidé se chtějí co nejvíce odlišit od běžných Afričanů, kteří kupují levné čínské zboží. Ti bohatí rádi koupí jakoukoli luxusní elektroniku, šperky či drahá auta dovezená z Evropy,“ říká Lhotová. Další příležitost pro české firmy je podle ní v budování infrastruktury. „Tanzanie například akutně potřebuje elektřinu. V Dar es Salaamu jsou výpadky proudu, které trvají někdy i celý týden. Například moje krejčové tak nemohou moc spoléhat na elektrické šicí stroje.“ Podle Lhotové může být Tanzanie i dobrým místem pro levnou výrobu. „Výhodou je, že u tradičních výrobků, jako jsou právě i naše šaty s tanzanskými motivy, se neplatí při dovozu do Evropské unie clo. Pracovní síla je v Africe zatím velmi levná, mnoho lidí tu žije za dolar na den. Ovšem kvalita začíná být drahá i v Africe – schopné krejčovské dílny, u kterých si práci objednávám já, začínají pomalu nenápadně zdražovat.“ Specifické je africké pojetí času. „Když na to přijde, jsou tamější krejčové schopné ušít šaty do večera. Ale když myslí, že je termín daleko, umějí si zalenošit. Proto jim vždycky dávám raději termín odevzdání šatů o týden dřív, než je skutečně nutné,“ říká podnikatelka. Podle Lhotové je potřeba si pospíšit, protože světoví investoři si už uvědomili, že Afrika je obrovský nenasycený trh. „Už se tam tlačí hlavně Číňané. Stavějí v Tanzanii dálnice, železnice, získávají u Afričanů stále větší respekt. Silnou pozici mají také Indové. Ty totiž do regionu navozili někdejší britští kolonizátoři jako úředníky, kteří vykonávali koloniální správu. Indové tu už zůstali a dnes jsou důležitou silou ve státě,“ vysvětluje podnikatelka. I Evropané však mají podle ní jeden bonus. „Bílého podnikatele Afričané automaticky považují za seriózního obchodního partnera. Podle toho se k němu chovají,“ říká Zuzana Lhotová, která by v budoucnu chtěla otevřít obchod s  oděvy přímo v Tanzanii. Tomáš Stingl

TRADICE JE BEZ CLA. Šaty z tradiční tanzanské látky smí Zuzana Lhotová do Evropy dovážet bezcelně.

Tomáš Stingl

21

PROFIT  osudy

Edmund Bochner

Pán vlněného impéria Spolumajitel jedné z největších textilních továren v Brně patřil k významným moravským podnikatelům 19. století. Za zásluhy o rozvoj průmyslu byl povýšen do šlechtického stavu a směl používat přídomek Elder von Stražisko. Brněnská Vlněna půjde k  zemi. Kdysi prosperující textilní továrna po krachu v roce 1997 smutně chátrá a její slavnou minulost připomínají už jen stovky rozházených špulek a zaprášené vzorníky látek mezi hromadami suti. Současný majitel, společnost CTP Invest, chce všechny stávající budovy zbourat a na je­ jich místě vybudovat nový obchodní a bytový komplex. Přesto to ještě počátkem roku vypa­ dalo, že osud jedné z největších brněnských textilek není zcela zpečetěn. Památkáři dali totiž ministerstvu kultury podnět k zachování alespoň nejhodnotnější části areálu – paláce podnikatelské rodiny Bochnerů. Poslední naděje na záchranu ovšem v polovině srpna padly. Ministerstvo návrh zamítlo s odůvod­ něním, že na budově proběhly už tak nená­ vratné procesy, že zachránit nejde. Památkáře toto rozhodnutí zklamalo. Tovární areál je podle nich hodnotný nejen architektonicky, ale také symbolicky. Zachycuje rys industriál­ ního rozvoje Brna a dokládá, že moravská metropole byla kdysi textilním centrem celé střední Evropy. Otec a synové Výrazně se o to zasloužila právě česko-německá rodina Bochnerů, jejíž členové vládli brněn­ skému textilu prakticky celé 19. století. Johann Bochner zde začal s výrobou suken a vlněného zboží už roku 1828. Z obyčejného tkalce se brzy vypracoval na průmyslového podnikatele a roku 1842 získal i tovární oprávnění. Jeho produkce měla značný rozsah a výrobky se vyvážely na Sardinii, do Itálie či Švýcarska. Po jeho smrti vedla továrnu vdova Anna Bochnerová, která roku 1856 předala řízení synům Theodorovi a  Edmundovi. Bratři společnými silami rodinný podnik rozšířili a zmodernizovali. V jeho čele stáli zpočátku společně, hlavní slovo ale postupně získal mladší bratr Edmund.

22

Narodil se roku 1832 v Brně, kde také vystudoval a seznámil se s výrobou textilu. Od dětství pomáhal otci, jeho nástup do čela podniku byl proto logickým krokem. Vedle podnikání se věnoval také veřejně prospěšné činnosti. Byl například kurátorem moravsko­ slezského institutu pro nevidomé a spoluza­ kladatelem Moravského podpůrného spolku pro válečné invalidy.

Edmund Bochner (1832–1903) Narodil se 12. listopadu 1832 v Brně jako syn textilního podnikatele Jo­ hanna Bochnera. S bratrem Theo­ dorem roku 1856 rodinnou firmu převzali a zmodernizovali. Zpo­ čátku vedli podnik společně, poz­ ději získal většinu pravomocí Ed­ mund. Kromě podnikání se věnoval také veřejně prospěšné činnosti, byl například kurátorem moravskoslez­ ského institutu pro nevidomé. Roku 1881 koupil letohrádek v Přemyslo­ vicích, který přebudoval na honosný zámek. Za zásluhy o rozvoj průmyslu byl povýšen do šlechtického stavu a úspěšně podnikal až do konce 80. let 19. století. Zemřel roku 1903.

Cesta za titulem Rodinnou textilku neustále rozšiřoval a pod­ nik vybavil nejmodernějšími stroji, což mu zajistilo náskok před ostatními podnikateli. Jeho největším snem byl ale zisk šlechtic­ kého titulu, o který usiloval řadu let. Kvůli tomuto cíli koupil roku 1881 také letohrá­ dek v Přemyslovicích u Stražiska nedaleko Prostějova. Objekt nechal postavit jiný br­ něnský továrník Karel Příza a plánoval u něj vybudovat také malé lázně. Záměr ale nestihl uskutečnit a jeho potomci areál prodali. Edmund Bochner se chopil příležitosti a počátkem 80. let 19. století nechal původní letohrádek přestavět na honosný zámek. Práci dostal na starost architekt August Prokop, je­ hož úkolem bylo navrhnout novogotické sídlo v britském stylu. Rezidence musela splňovat tehdejší nároky na obytný komfort a zároveň evokovat atmosféru starobylého sídla. Výsledkem byla trojkřídlá stavba se dvěma věžemi, vysokým trojúhelníkovým štítem a zubatým cimbuřím. Středověkému hradu či zámku se sice podobala jen vzdáleně, svůj účel ale splnila. Roku 1885 byl Edmund Bochner za zásluhy o rozvoj průmyslu pový­ šen do šlechtického stavu s přídomkem Elder von Stražisko. Dva brněnské paláce Kromě zámku v Přemyslovicích vlastnila rodina Bochnerů také dva městské paláce

Foto: Geolocation.ws, Portlandtrust.cz, Rajče.net

DOKONÁNO JEST. Na místě brněnské Vlněny, kdysi jedné z největších továren morav­ ské metropole, vyroste do několika let ob­ chodní a bytový komplex. Památ­ kou na Edmunda Bochnera pak zůstane už jen zámek v Pře­ myslovicích.

přímo v Brně. Jedním byl někdejší Berglův palác v dnešní Lidické ulici, vybudovaný v le­ tech 1860 až 1863 pro továrníka a obchod­ níka s kůžemi Johanna Bergla. Druhý palác si nechali bratři Edmund a Theodor Bochnerovi postavit v polovině 60. let 19. století hned vedle své textilní to­ várny a využívali ho také jako hlavní úřa­ dovnu. Projektantem stavby, jedné z prvních novorenesančních budov v Brně, byl místní architekt Josef Arnold. Inspiroval se vrchol­ ným římským obdobím a důraz kladl přede­ vším na honosnou vstupní část. Průčelí pa­ láce bylo později sjednoceno s architekturou továrních hal, nadále byl ale zachován jeho dominantní vzhled.

Nešťastný cukr Edmund Bochner úspěšně podnikal až do konce 80. let 19. století. Poté textilní to­ várnu v Brně prodal a začal se zabývat tehdy rychle se rozvíjejícím cukrovarnictvím, ve kterém chtěl vydělat velké peníze. Investoval však příliš, na což také později doplatil. Stal se akcionářem cukrovarů v Drnovicích, Drahanovicích a Chropyni, avšak poslední z těchto podniků brzy zkrachoval a Bochner přišel o značnou část majetku. Byl navíc ob­ viněn, že úpadek cukrovaru zavinil. K podni­ kání se už nevrátil a roku 1903 zemřel. Brněnskou textilku koupila firma Stiassny a úspěšně ji vedla až do konce druhé světové války. Poté přišlo znárodnění a začlenění do

nově vzniklého podniku Vlněna. Továrna vyráběla vlněné příze a různé látky, napří­ klad na obleky či pláště. Patřila k největším brněnským zaměstnavatelům, po roce 1989 ale přišel její strmý pád. Roku 1994 se Vlněna změnila na akciovou společnost, objem výroby se však neustále snižoval, až nakonec představoval jen zlomek původní produkce. Vedení se ještě snažilo urovnat pohledávky prodejem několika ob­ jektů, dluhová past byla ale už příliš velká. Soud proto roku 1997 dosadil do Vlněny likvidátora a později i správce konkurzní podstaty. Ten propustil zbytek zaměstnanců a historii textilky definitivně uzavřel. Robert Šimek

23

PROFIT  servis

Akce pro podnikatele

Daňové termíny

PONDĚLÍ 10. ZÁŘÍ

PONDĚLÍ 10. ZÁŘÍ

Fórum Plyn jako perspektivní energie pořádá na pražském Žofíně Hospodářská komora ČR. Více informací na www.komora.cz.

• spotřební daň – splatnost daně za červenec 2012 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 17. ZÁŘÍ

13.–14. ZÁŘÍ

Fórum inspirace, které je určeno pro start-up firmy, se koná v Kongresovém centru Zlín, Náměstí T. G. Masaryka. Více informací a registrace na www.forum-inspirace.cz. SOBOTA 15. ZÁŘÍ

Americký spisovatel, řečník a multimilionář Randy Gage promluví na semináři, který pořádá společnost The Vision v Top Hotelu Praha. Spisovatel pohovoří o principech prosperity a úspěchu, které lze využít nejen v zaměstnání, ale také v osobním životě. Více informací na adrese www.randygage.cz. PONDĚLÍ 24. ZÁŘÍ

Kurz Efektivní time management pořádá společnost TOP C v Praze. Více informací na www.topc.cz. Asociace pro elektronickou komerci a Tuesday Business Network společně v Praze pořádají 4. ročník klíčové konference zaměřené na problematiku e-commerce, on-line prodej a e-shopová řešení E-Business Forum. Více informací na www.tuesday.cz. STŘEDA 3. ŘÍJNA

E-learningové fórum 2012 pořádá v Kongresovém centru U Hájků společnost Vox. Letošní ročník konference se zaměří například na otázky, jak zvýšit atraktivitu e-kurzů. Více informací na www.vox.cz. ČTVRTEK 4. ŘÍJNA

Seminář Hmotný a nehmotný majetek pořádaný společností Vox se koná v K centru, Senovážné náměstí 23, Praha 1. Kontakt: [email protected].

24

• daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň ČTVRTEK 20. ZÁŘÍ

• daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků PONDĚLÍ 24. ZÁŘÍ

• spotřební daň – splatnost daně za červenec 2012 (pouze spotřební daň z lihu) ÚTERÝ 25. ZÁŘÍ

• spotřební daň – daňové přiznání za srpen 2012 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2012 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za srpen 2012 – souhrnné hlášení za srpen 2012

• energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2012 PONDĚLÍ 1. ŘÍJNA

• daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2012 STŘEDA 10. ŘÍJNA

• spotřební daň – splatnost daně za srpen 2012 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 15. ŘÍJNA

• daň silniční – záloha na daň za 3. čtvrtletí 2012 PONDĚLÍ 22. ŘÍJNA

• daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Knihovna podnikatele AGENDA 21 Michael Hammer

Podniková ekonomika Vochozka Marek, Mulač Petr a kolektiv

Kniha poodhaluje tajemství nejúspěšnějších podniků dneška a formuluje devět základních pravidel, respektive devět kroků, jež musejí podniky a podnikatelé učinit, chtějí-li uspět a prosperovat v 21. století. Je to doba sílící „nadvlády zákazníka“ a globální hyperkonkurence. Jak v ní přežít? Management Press, 260 stran, doporučená cena 429 Kč, ISBN 978-80-7261-244-4

Autoři v knize postihli celou základní prob­ lematiku podnikové ekonomiky. Zahrnuty jsou i podnikové funkce z oblasti organizace a řízení podniku. Každá ze třinácti kapitol obsahuje teoretický základ, vlastní výklad problematiky a použitou literaturu. Grada Publishing, 576 stran, cena 690 Kč, ISBN 978-80-247-4372-1

poradna  PROFIT

Lze přenést obchodní spor ze zahraničí do Česka? Pokud se naše firma, která vyváží strojní vybavení, dostane s odběratelem v EU do obchodního soudního sporu, je možné takový spor přenést do České republiky před tuzemský soud? Karel N., Praha Ano, tato možnost za určitých okolností existuje, a to na základě pravidel uvedených v Nařízení Rady ES č. 44/2001 (známé také jako nařízení Brusel I.), které řeší příslušnost, uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Toto nařízení má, ostatně jako každé nařízení tohoto typu, v České republice takzvaný přímý účinek a je nadřazené českému právu. V první řadě je možné příslušnost českého soudu s odběratelem dohodnout. Platí, že taková dohoda musí mít určitou formu – písemnou nebo odpovídající zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami nebo odpovídající obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí. Předpokládejme však, že dotaz směřuje k situaci, kdy toto ujednání o příslušnosti ve smlouvě s odběratelem chybí, respektive

nejde dodatečně dohodnout. Ačkoli nařízení Brusel I. stanoví obecný princip, že osoby (fyzické osoby i společnosti), které mají bydliště/sídlo na území některého členského státu, mohou být žalovány pouze u soudů svého „domovského“ státu, obsahuje nařízení i několik výjimek. Za předpokladu, že se ve vašem případě jedná o standardní obchodní spor

o dodávku zboží, v úvahu připadá zejména výjimka umožňující zahájit spor u českých soudů v případě, že zboží bylo nebo mělo být dodáno v České republice (například při použití doložky Incoterms EXW). Zdeněk Beránek,

advokát, partner advokátní kancelář Peterka & Partners

Jaká je daňová úleva na invalidní pracovníky?

Foto: archiv, profimedia.cz

Jaké základní daňové úlevy plynou společnosti, pokud zaměstná pracovníka se sníženou pracovní schopností? A od jakého počtu zaměstnanců ve firmě je zaměstnání alespoň jednoho takového pracovníka povinné? Karel Z., Mělník Povinnosti a daňové úlevy pro zaměstnavatele stanovuje zákon o zaměstnanosti v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, které zákon definuje (tedy fyzické osoby, které jsou uznány inva­lidními). Povinnost zaměstnávat povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením se vztahuje na zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru, přičemž povinný podíl zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců jsou čtyři procenta. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců a povinného podílu je rozhodující průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,

jehož způsob výpočtu upravuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tuto povinnost lze splnit několika způsoby. Jedná se o zaměstnávání příslušného počtu zdravotně postižených v pracovním poměru, odběr zboží či služeb od firem za­městnávajících více než 50 procent zdra­

votně postižených zaměstnanců, odběr výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými, odvod do státního rozpočtu nebo kombinaci těchto možností. Zaměstnavatel, kterému vznikne výše uvedená povinnost, musí nejen tuto skutečnost, ale také způsob jejího splnění nahlásit příslušné krajské pobočce úřadu práce do 15. února následujícího roku. Podle zákona o daních z příjmů má zaměstnavatel právo na slevu na dani ve výši 18 tisíc korun za každého zaměstnance se zdravotním postižením a ve výši 60 tisíc korun za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, popřípadě poměrnou část této částky, pokud průměrný roční přepočet postižených zaměstnanců zaměstnavatele nevychází jako celé číslo. Klára Valentová,

expertka na pracovní právo společnost Vilímková, Dudák & Partners

25

A120006255 A120006261 

PROFIT  portrét

inzerce

jan borůvka

Realitky potřebují přísnější pravidla Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky Je vám osmnáct a  více let, nejste odsouzený zločinec a  doposud vás nikdo nezbavil svéprávnosti? Pak splňujete vše potřebné k tomu, abyste vedli realitní kancelář. Alespoň to říká současný zákon, který už zhruba dvě desetiletí kritizuje Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky (ARK ČR). Zprostředkování prodeje nemovitostí je totiž v Česku takzvanou volnou živností. Obchody za miliony korun tak mohou zprostředkovávat lidé, kteří o realitním trhu nevědí vůbec nic. Tito makléři způsobují klientům velké potíže, například uzavřou kupní smlouvu s někým, kdo není vlastníkem nemovitosti, což je samozřejmě neplatné. Tuzemské soudy také často řeší spory o náhradu škody způsobené neodbornou technickou prohlídkou budovy ap. „Oficiální statistiky způsobených škod sice nejsou k dispozici, ale jen na naši asociaci se téměř denně obracejí lidé s žádostí o radu a pomoc při řešení problémů s realitními kancelářemi. Aby se situace zlepšila, je nutná změna zákona, který pravidla pro vstup do profese značně zpřísní,“ upozorňuje stále dokola Borůvka. Regulace podnikání neprojde Po letech, kdy v této oblasti nedošlo k žádnému posunu, před časem vznikl návrh nového zákona o realitním podnikání. „Jedná se jen o částečný úspěch. Návrh totiž počítá s tím, že realitní kanceláře zůstanou i nadále volnou živností. Živnostenský list tedy zájemci dostanou stejně snadno jako doposud,“ přibližuje Borůvka a dodává, že změna bude v povinnosti splnit zvláštní podmínky pro faktický výkon realitní činnosti (viz dále). Osobně by přitom preferoval, aby byla práce realitních makléřů vázanou živností. Podnikatelé by tak museli před získáním

26

živnostenského listu doložit například odpovídající vzdělání. „Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti to nyní zjevně nemůže projít, politici si nevezmou na triko zkomplikování vstupu zájemců do nějakého oboru. Změny nemají vyznít jako regulace podnikání,“ konstatuje Borůvka. Ne tak úplně volná Přesto návrh zákona vítá. „Hodně bude záležet na tom, v jaké podobě se nakonec dostane k poslancům, o čemž v současné době jednáme s ministerstvem pro místní rozvoj,“ říká Borůvka. Důležité podle něho je, že návrh počítá se vznikem registru podnikatelů působících v realitním oboru, do něhož se bude muset každý zprostředkovatel prodeje nemovitostí zapsat. A při této registraci už bude zájemce povinen doložit například potřebné vzdělání a praxi, čímž vlastně registr trochu paradoxně nahradí pravidla, která by přinesla Borůvkou preferovaná změna volné živnosti v živnost vázanou. jan borůvka Narodil se v roce 1959. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, a v letech 1994 až 2001 absolvoval 11 zahraničních specializačních kurzů zaměřených na obor nemovitosti. Generálním sekretářem Asociace realitních kanceláří ČR je od roku 1992, asociace dnes sdružuje okolo 200 podnikatelských subjektů. Borůvka je také viceprezidentem CEPI (sdružení realitních asociací zemí Evropské unie). Byl jedním ze zakladatelů společnosti Czech Development Invest, a. s. Je ženatý a má dvě děti.

Pojištění a sankce Vedle jakéhosi síta v podobě registru, který už nepustí do oboru úplně každého, řeší návrh zákona o realitním podnikání také otázky zákonného pojištění realitek a jejich odpovědnosti za způsobené škody. A počítá rovněž s jasným nastavením toho, jak má probíhat úschova peněz, když kupující skládá u realitky zálohu. „Pravděpodobně bude uzákoněna povinnost evidovat tyto finance klientů na zvláštních účtech bez možnosti někam je nekontrolovaně přelévat. To už jsou části návrhu, které se netýkají kompetentnosti k výkonu povolání, ale mají předcházet různým nekalým praktikám, ke kterým také občas dochází,“ říká Borůvka. Renata Lichtenegerová

Předplatné deníku Mladá fronta E15 na rok v hodnotě 2990 Kč Možno objednat na území hl. města Prahy, středních, severních, východních, jižních a západních Čech

+

Jako dárek R 1x VOUCHEOVÉ FEE NA PRO GOLF

T R O S E GOLF R N U O R E B č. 0K 0 0 2 ě t o n d v ho 0. 6. 2013) ku do 3 (Platnost še

Objednávky: 724 849 849, e-mail: [email protected], www.e15.cz/chci-predplatne Tato nabídka platí do vyčerpání zásob