Aktuální otázky z veřejného sektoru

Aktuální otázky z veřejného sektoru Studijní dokumentace projektu „Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje“

Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.02/02.0012

Tento studijní materiál byl vytvořen pro potřeby účastníků komplexního vzdělávacího programu „Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje„ organizovaného Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně, p.o. (dále jen „ÚKEP“). Využívání v rámci výuky, ostatní vzdělávací činnosti, konzultací, jeho distribuce, tisk a elektronická archivace jsou možné jen s písemným souhlasem ÚKEP.

2

Obsah 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE K DOKUMENTU A KE STUDIU .....................................................................5 1.1 1.2

2

ZNALOSTI A KOMPETENCE ZÍSKANÉ STUDIEM ...............................................................................................6 DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S DOKUMENTEM .....................................................................................................6

VEŘEJNÁ SPRÁVA...........................................................................................................................................8 2. 1 AKTUÁLNÍ PROBLÉMY A ÚKOLY V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY ............................................................................8

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ TÝMOVÉ PRÁCE A UVAŽOVANÁ RIZIKA..........11 3.1

4

PŘÍKLADY RIZIK TÝMOVÉ PRÁCE A NÁVRHY K JEJICH ELIMINACI ................................................................14

DOPORUČENÉ OKRUHY TÉMAT SKUPINOVÝCH PRACÍ..................................................................17 4.1 4.2

STRATEGICKÁ ANALÝZA V OBLASTI SPOLUPRÁCE SOUKROMÉHO A VEŘEJNÉHO SEKTORU V INOVACÍCH ....18 VYKONÁVÁNÍ AUDITORSKÝCH ČINNOSTÍ V ORGANIZACÍCH VEŘEJNÉHO SEKTORU – SROVNÁNÍ SE SOUKROMÝM SEKTOREM ..........................................................................................................................................20 4.3 PERSPEKTIVY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČR/EU A JEJICH PODPORA ZE STRANY VEŘEJNÉHO SEKTORU ..................................................................................................................................................................22 4.4 PROPOJENÍ SPOLUPRÁCE SOUKROMÉHO A VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP) PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY (MSP) V OBLASTI INVESTIČNÍ VÝSTAVBY ................................................................................................................24 4.5 BUDOUCÍ FORMY ŘÍZENÍ ORGANIZACÍ V LOKÁLNÍM MĚŘÍTKU – SROVNÁNÍ MALÉ A VELKÉ ORGANIZACE A JEJICH ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................................................................................26 4.6 STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V ORGANIZACI VEŘEJNÉHO SEKTORU A FORMULACE DOPORUČENÍ PRO VEDENÍ A ZŘIZOVATELE ...........................................................................................................................................................28 4.7 BUDOUCÍ FORMY ŘÍZENÍ ORGANIZACÍ V LOKÁLNÍM MĚŘÍTKU – SROVNÁNÍ MALÉ A VELKÉ ORGANIZACE A JEJICH ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................................................................................30 4.8 SLEPT A SWOT ANALÝZA VĚDECKOTECHNICKÉHO PARKU PLZEŇ, A.S. ...................................................32 4.9 ANALÝZA PROSTŘEDÍ A PREDIKCE VÝVOJE ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR A MOŽNOSTI VYUŽITÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU .............................................................................................................34 4.10 ANALÝZA VZDĚLÁVÁNÍ A MANAŽERSKÉ KOMPETENCE VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ ORGANIZACÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU ..................................................................................................................................................................36 4.11 GLOBALIZACE JAKO CELOSVĚTOVÝ TREND A JEJÍ VLIV NA VEŘEJNÝ SEKTOR V ČR.....................................38 4.12 GLOBALIZACE A JEJÍ DOPAD NA OSOBNÍ ROZVOJ A FIREMNÍ KULTURU ........................................................40 4.13 GLOBALIZACE A JEJÍ DOPADY NA ČESKÉ PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V POROVNÁNÍ S DOPADY NA ORGANIZACE VEŘEJNÉHO SEKTORU ..........................................................................................................................42 4.14 ANALÝZA MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY NA KONKRÉTNÍM PŘÍKLADU Z PLZEŇSKÉHO KRAJE ..................44 4.15 ANALÝZA REALITNÍHO TRHU S REZIDENČNÍMI NEMOVITOSTMI A NÁSTROJŮ PODPORY BYDLENÍ NA OBECNÍ ÚROVNI 46 4.16 PODPORA REGIONÁLNÍCH PRODUCENTŮ POTRAVIN ZE STRANY VEŘEJNÉHO SEKTORU ČR ..........................48 4.17 SLEPT (NEBO TAKÉ PESTEK) ANALÝZA, VIZE A PŘÍLEŽITOST ELEKTRONICKÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY ..............50 4.18 SLEPT ( PESTEK) ANALÝZA PROSTŘEDÍ ČR A FORMULACE DOPORUČENÍ PRO OBOR INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ...............................................................................................................................52 4.19 ANALÝZA ČERPÁNÍ DOTACÍ Z FONDŮ EU A DOPORUČENÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ .................54 4.20 ZÁKLADNÍ TRENDY A VÝCHODISKA PRO PŘEDPOKLÁDANÉ SMĚŘOVÁNÍ A CÍLENÝ URBÁNNÍ ROZVOJ STATUTÁRNÍCH MĚST JAKO PÓLŮ RŮSTU V NOVÉM PROGRAMOVÉM OBDOBÍ EU V OBDOBÍ 2014–2020...................56 4.21 NOVELA ZÁKONA O ÚŘEDNÍCÍCH.................................................................................................................59

3

4.22 4.23 4.24 4.25 5

SLEPT A SWOT ANALÝZA NOVELY ZÁKONA O ÚŘEDNÍCÍCH .....................................................................61 DŮCHODOVÁ REFORMA V ČR......................................................................................................................63 DOPAD NOVELY ZÁKONA O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ NA MĚSTO PLZEŇ ...............................................66 ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY .........................................................................................................................68

POUŽITÁ LITERATURA:..............................................................................................................................71

4

1 Základní informace k dokumentu a ke studiu Vzdělávací program Aktuální otázky z veřejného sektoru je koncipován odlišným způsobem než ostatní vzdělávací programy v rámci projektu Vzdělávání. Cílem vzdělávacího programu a stejně tak i školícího materiálu není seznámit se s teoretickými pojmy souvisejícími s danou problematikou, ale program je zaměřen na diskusi vybraných aktuálních témat týkajících se veřejného sektoru. Rozdílem je také týmové zpracování zvoleného tématu v rámci závěrečné písemné práce (oproti individuálním pracím v ostatních předmětech) a konstruktivní přístup k dané problematice. Z tohoto důvodu je školící materiál sestaven z 25ti rozmanitých volitelných témat prací týkajících se veřejného sektoru – jejich abstraktů. Zásady výběru témat a týmové práce: 1) Téma je zpracováno týmem posluchačů – tzv. řešitelský tým. Od členů týmu se očekává týmový přístup, schopnost komunikace, zodpovědnost vůči ostatním členům, dodržování sjednaných pravidel a časových termínů a v neposlední řadě schopnost prosazovat vlastní názor. 2) Doporučená témata jsou převážně obecná. Úkolem posluchačů je volba takového tématu, které je zajímavé a ke kterému mají potřebu se vyjádřit. Volbou tématu prezentují posluchači své zájmy a své cíle. Samotným zpracováním prezentují přístup k řešení zadaných úkolů a mnohé manažerské vlastnosti. 3) Samotné pojetí zpracování tématu je plně v rukou posluchačů – řešitelského týmu. Cílem je prokázat jak schopnosti analytické, tak schopnosti návrhové. Úkolem studentů a cílem programu je také naučit se vyhledat vhodné zdroje informací pro vypracování skupinové práce na zvolené a schválené téma. 4) Dalším cílem je hlubší pochopení dané problematiky a vytvoření vlastního názoru, který chtějí posluchači prezentovat a který budou obhajovat.

5

5) Znalost dané problematiky lze využít jak v dalších vzdělávacích programech, tak především v pracovním prostředí posluchačů. Konkrétní požadavky na podobu práce si stanoví příslušný lektor. S lektorem je také doporučeno (a v případě zvolení vlastního tématu i nezbytné) konzultovat vhodnost výběru tématu, viz dále.

1.1 Znalosti a kompetence získané studiem Po absolvování vzdělávacího programu by studenti měli být schopni aktivně participovat na skupinových projektech, prezentacích a diskusích. Měli by chápat roli, kterou mohou v managementu sehrávat znalosti, dovednosti a informace získávané v průběhu řízených týmových úkolů. Měli by být schopni sami vyhledat a shromáždit potřebné informace, zjištěná fakta při prezentaci kriticky hodnotit, navrhovat závěry a řešení vytipovaných problémů a připravit si případnou argumentaci, kterou budou ohajovat své názory a závěry před svými kolegy studenty a lektory.

1.2 Doporučení pro práci s dokumentem Pro tento modul je materiál rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola poskytuje základní informace k dokumentu a ke studiu předmětu. Druhá kapitola definuje pojem „veřejná správa“ a velmi stručně shrnuje aktuální problémy a úkoly v oblasti veřejné správy. V další kapitole nalezne posluchač teoretická východiska zpracování týmové práce, rizika týmové práce a nástroje k jejich eliminaci. Čtvrtá, zásadní kapitola, má ještě další vnitřní členění. Každá z podkapitol v části čtyři představuje samostatný abstrakt pro jednotlivé studie – tedy je inspirací pro zvolení tématu skupinové práce. Aby práce na týmových závěrečných pracích byla co nejefektivnější, je potřeba, aby si tým vybral z nabízených abstraktů takové téma, které bude považovat za praktické pro svoje profesní zaměření. V abstraktu jsou uvedeny základní informace, které se k dané problematice vztahují a současně je zde uvedeno i několik otázek podněcujících k zamyšlení a stanovení případných cílů závěrečných prací. Je nanejvýš potřebné, aby tyto otázky byly brány jako podněcující a umožnily tak pracovním týmům hledat cíl práce a naplnit

6

její maximální smysluplnost. Předpokládá se, že detailní informace včetně zdrojů informací si vyhledají již sami posluchači v rámci přípravy na zpracování týmové práce a že případné další otázky - cíle si stanoví přímo tým sám dle zaměření své práce. Rozsah uvedených témat je relativně široký a školící materiál jich zahrnuje několik z rozmanitých oblastí tak, aby si řešitelský tým mohl zvolit téma pro sebe to nejzajímavější. Uvedená témata slouží především jako vzorové návrhy. Téma týmové práce tak může vycházet: 

ze zde uvedených témat,



z modifikace některého ze zde uvedených témat – tým si stanoví vlastní specifický výzkumný cíl,



z vlastního tématu – tým si stanoví vlastní specifické zaměření práce, výzkumný cíl a analytické metody.

Vhodnost tématu a cíl práce je ale nezbytné konzultovat s příslušným lektorem a zvolené téma je nutné nechat si schválit.

7

2 Veřejná správa Existuje několik definic veřejné správy. Například podle Kadečky a Rigela (2009) bývá veřejná správa charakterizována jako správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. Tím je dána její nenahraditelná úloha jako specifické společenské činnosti řídícího a organizačního charakteru zaměřené na veřejné záležitosti a determinované veřejným zájmem. Veřejná správa je tedy poskytování správních činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální rovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Veřejnou správou bývají označovány též úřady. V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu. Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Činnost veřejné správy je vázána právem a ústavními zásadami (čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR: "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech a způsoby, které stanoví zákon" a čl. 2 odst. 2 LZPS: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.").

2. 1 Aktuální problémy a úkoly v oblasti veřejné správy Veřejná správa se během posledních dvaceti let výrazně změnila. První změna proběhla po roce 1989, kdy došlo především k obnovení samosprávy na území České republiky – tedy k obnově tradičního systému veřejné správy členěné na státní správu a samosprávu. Další změny nastaly v roce 2000, kdy došlo k přijetí zákona o krajích a zřízení vyšších územně samosprávných celků (a následně došlo ke zrušení působnosti okresních úřadů). Pro výkon státní správy byly obce rozděleny do tří stupňů dle rozsahu svěřené přenesené působnosti. Poslední důležité změny proběhly se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. V posledních letech se zvyšují nároky na kvalitu fungování veřejné správy zejména ze strany veřejnosti a Evropské unie a vzniká prostor pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Začínají vznikat partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP – Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která je vyvíjena s cílem využití

8

zdrojů a schopností soukromého sektoru pro zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb). Dle Strategie regionálního rozvoje České republiky (2006) je nyní zvláštní pozornost zaměřena na modernizaci a rozvoj územní veřejné správy. Průběžně jsou mapovány problémy, které vznikají při výkonu působností orgány územních samosprávných celků. Probíhá analýza působností vykonávaných těmito orgány včetně návrhů řešení a vyčíslení dopadů navrhovaných změn na veřejné rozpočty. Obecní úřady trvale poukazují na rostoucí náročnost činností v oblasti státní správy. Zejména malé obce nemají pro zajištění svých kompetencí dostatečné personální zdroje. Z tohoto pohledu je třeba zmínit potřebné vytvoření lepších podmínek v personální oblasti, zejména prostřednictvím systematického odborného vzdělávání pracovníků a uplatněním stabilizačně motivačních nástrojů omezujících nežádoucí fluktuaci úředníků místních samospráv. Kvalitní příprava a vzdělávání úředníků je klíčovým předpokladem profesionálního výkonu územní veřejné správy. V oblasti zvyšování efektivnosti organizací územní veřejné správy jsou zaváděny moderní nástroje řízení kvality (CAF, Benchmarking, Balanced scorecard, ISO 9000 a 14000, komunitní plánování, Místní agenda 21). Používání těchto nástrojů je však stále spíše výjimkou nežli běžnou praxí. Modernizace veřejné správy musí být podložena také existencí vhodných informačních komunikačních technologií (ICT). Mezi další aktuální otázky veřejné správy patří například pojmy Smart administration, iniciativa Jessica, problematika odpisů a jejich zavedení do obecních rozpočtů, problematika klastrů, marketing měst, PR organizací, elektronizace veřejné správy a e- Government, globalizace, možnosti čerpání prostředků z dotačních titulů EU na rozvoj měst a obcí, podpora nástrojů bydlení na obecní úrovni, využívání alternativních zdrojů elektrické energie na obecní úrovni, připravovaná novela zákona o rozpočtovém určení daní a jiné. Některé aktuální otázky mají přímé dopady na jednotlivé zaměstnance veřejné správy, mezi ně patří například připravovaná novela zákona o úřednících, zaměstnanecké výhody pracovníků ve veřejném sektoru, důchodová reforma, atd. V této studijní dokumentaci nejsou zmíněny všechny oblasti týkající se aktuálních otázek veřejného sektoru, neboť některé z nich budou probírány v dalších programech projektu

9

Vzdělávání, například v programu Smart administration, Řízení veřejných financí, Trvale udržitelný rozvoj, Řízení vztahu se zákazníkem apod.

10

3 Teoretická východiska zpracování týmové práce a uvažovaná rizika Hlavním cílem předmětu Aktuální otázky z veřejného sektoru je vytvoření týmové neboli skupinové práce. Pro vytvoření této práce se studenti rozdělí do skupin po 2-6 členech, tedy do jednotlivých týmů. Tato kapitola by měla studentům poskytnout pomocné informace k tomu jak týmy sestavit, jaká pravidla v nich nastolit, jak vybrat vedoucího týmu a jak týmy efektivně vést. Na závěr této kapitoly jsou také vyjmenována některá rizika spojená s výběrem tématu a zpracováním práce v týmu a jsou k nim navržena i opatření k jejich eliminaci. Tým je skupina lidí aktivně spolupracujících na dosažení stejného cíle. Členové týmu vzájemně spolupracují na dosažení svých cílů: není to tak, že by každý dělal jen svou práci a nechal ostatní dělat si tu jejich. Zároveň členové týmu spolupracují – nepokoušejí se ostatním práci narušovat či zatěžovat. Naopak se snaží svými aktivitami pomáhat ostatním členům týmu a společně plnit týmový úkol (Hayes, 2005, s. 58). Týmová práce je efektivní forma organizace lidské práce (Brauerová, 2008). Dle Hayes (2005) existují 4 různé metody budování týmu. Přístup, který je relevantní pro vytvoření týmu za účelem napsání skupinové/týmové práce, je přístup zaměřený na úkol. Jak autorka dále uvádí, tato metoda budování týmu klade důraz na týmový úkol a jedinečnost, s níž může každý člen týmu přispět k jeho splnění. V tomto přístupu není kladen důraz tolik na to, jací lidé jsou, jako na to jaké mají dovednosti a jak těmito dovednostmi přispívají k celku. Tento přístup proto nekompromisně trvá na výměně informací mezi jednotlivými členy týmu. Zdůrazňuje také realistickou analýzu týmového úkolu z hlediska zdrojů, dovedností a praktických kroků, které budou ke splnění úkolu potřeba. Úspěch týmové práce souvisí s rozmanitostí. Jsme-li všichni stejní, typologicky i jinak, z „jednoho těsta“, pak znásobujeme nejen naše přednosti, ale také naše slabé stránky. V dobrém týmu máme každý svůj osobitý pracovní styl a vlastní schopnost přispívat ke konečnému výsledku. Někdo má sklon být aktivnější na začátku projektu, jiný je užitečnější ve finále. Jedni

11

pečují o detaily, druzí vidí souvislosti. Jedni dbají o věcnou správnost řešení, jiní zase o přijatelnost (Čakrt, 2009). Formulují-li se dočasné týmy z lidí, kteří pocházejí z různých částí organizací nebo dokonce z různých organizací a doposud tito lidé neměli možnost spolupracovat, je životně důležité, aby byla stanovena určitá pravidla, nebo normy. Týmová pravidla či normy mohou vycházet z těchto otázek (Čakrt, 2009): 

Kdo nás povede



Jak často se budeme scházet



Jak se budou jednotliví lidé podílet na práci týmu, způsob jejich zapojení



Jak budeme komunikovat



Jak přijímat rozhodnutí – většina versus konsensus



Jak se budou řešit konflikty a názorové střety – vyřeší si to sami, silnější zvítězí, necháme to „vyhnít“, zapojíme nestranného prostředníka, vedoucí týmu má vždy pravdu



Jaká bude únosná míra a forma zpětné vazby – upřímná, nebo pouze zdvořilá, hlavně neurazit



Jak budeme zacházet s časem – dochvilnost a přetahování doby setkávání týmu



Jak budeme řídit naše vztahy s okolím – každý bude komunikovat, nebo jen vedoucí za celek.

Na všechny tyto otázky je zapotřebí si stanovit odpovědi a to nejlépe ještě před zahájením psaní skupinové práce. Předpoklady úspěšné týmové práce jsou dále shrnuty např. v publikaci Řízení obcí II (2008) a patří mezi ně: 

Společné cíle



Soudržnost společné hodnoty směrem k cíli

12



Akceptování hodnot jednotlivých členů týmu, schopnost chápat argumenty ostatních (jiné obory)



Stanovení pravidel hry a jejich dodržování



Přiměřený pocit sounáležitosti s týmem, každý člen cítí povinnost přispět co nejvíce k úspěchu práce týmu jako celku



Schopnost „zdravě“ se v týmu prosadit



Společné hodnocení postupů a dílčích výsledků práce



Způsob komunikace se spolupracovníky, bezprostřední interakce, každý komunikuje s každým



Schopnost hledat společná (nejlepší) řešení



Schopnost dosáhnout konsensu



Schopnost přizpůsobit se dalším požadavkům



Optimální počet lidí v týmu (autor uvádí 6-8 lidí)



Dobré vedení týmu!

Efektivnost týmové spolupráce lze posuzovat podle tří kriterií (Hackman, 1987): 1. Efektivita výsledku práce týmu ve srovnání se standarty stanovenými pro splnění úkolu (v našem případě to bude odprezentovaná skupinová práce ohodnocená co nejvyšším počtem bodů). 2. Skupinový vývoj – sociální procesy v týmu a připravenost jednotlivých členů týmu pracovat společně na daném úkolu (v našem případě to bude plnění jednotlivých dílčích úkolů na skupinové práci). 3. Osobní spokojenost členů týmu.

13

Zásadní pro úspěch týmu je jeho vedení, osobnost vedoucího týmu. Ten by měl rozpoznat možnosti jednotlivých pracovníků a sestavit tým tak, aby se členové vzájemně doplňovali a podporovali. Výběr vhodných členů týmu nebývá jednoduchý, důležité je zastoupení jednotlivých odborností, rolí a také zkušeností. Tento úkol nebude lehký, protože týmy pro napsání skupinové práce mohou být tvořeny i lidmi z různých částí organizací nebo dokonce z různých organizací. Tito lidé se nemusí dobře znát. V těchto případech lze doporučit spíše postup obrácený – tj. stanovit si téma, na které chci já psát skupinovou práci (případně jejich seznam s pořadím) a vyhledat jedince, kteří chtějí psát práci na stejné téma, vytvořit tak skupinu a v ní si určit vedoucího týmu (Bauerová, 2008). Protože tým je v podstatě živý organismus a vyvíjí se, měl by dobrý vedoucí umět reagovat na změny v týmu, včas je rozpoznat nebo těm negativním předcházet. Vedoucí týmu by měl také sledovat výkonnost jednotlivých členů týmu. Mohou se vyskytnout takoví, kteří se jenom „vezou“, a ti potom berou chuť k práci ostatním členům týmu (Bauerová, 2008).

3.1 Příklady rizik týmové práce a návrhy k jejich eliminaci Předchozí kapitola se zabývala teoretickým pojednáním o týmové práci. V následující kapitole jsou prezentovány částečné výsledky dotazníkového šetření pilotního ověření předmětu Aktuální otázky z veřejného sektoru. Respondenti se měli zamyslet nad riziky spojenými s výběrem a zpracováním skupinové práce. Ke každému riziku také navrhli opatření, kterým je možné riziko eliminovat.

Počet respondentů, kteří riziko uvedli (10 dotazovaných)

Riziko

Návrhy na eliminaci rizika

14

6

Neshoda na výběru tématu

-

6

Koordinace práce z různých skupin zaměstnanců

-

2

Nespolehlivost členů týmu

-

2

Finalizace výsledného dokumentu

-

1

Kontrola plnění úkolů

-

1

Nízká úroveň znalostí

-

1

„Mnoho lidí, mnoho různých názorů“

-

1

Neshoda v rámci časové náplně

-

1

Zvýšená organizační a časová náročnost

-

15

Vybrat téma blízké většině Vybrat téma s obecnou platností Direktivní stanovení tématu bez možnosti výběru Větší počet menších skupin (uvedli 2) Před oficiálním oznámením zvoleného tématu v kolektivu sepsat osnovu práce a rozdělení práce členům týmu Zvolit a dodržovat pevný pracovní harmonogram včetně plánu zdrojů (lidé, čas) – uvedli 3 respondenti Přesný plán dopředu včetně možnosti úpravy v průběhu po poradě všech Větší počet menších skupin Výběr členů týmu, kteří budou ochotni se podřídit většině a budou místně dostupní Přesná a jasná specifikace rozdělení úkolů a průběžná kontrola plnění úkolů (uvedli oba) Vedoucí týmu by měl na závěr dokument „připravit k odevzdání“ po obsahové i formální stránce, nebo označit člena týmu, který toto provede Je nutná kvalitní finalizace a sjednocení Důsledná kontrola milestone Zvolení vedoucího týmu a ostatním rozdělit práci dle specifických dovedností a znalostí Může mít v důsledku dobrý vliv na kvalitu práce Pevně stanovená doba společné práce (schůzky a probíraná témata) Důsledný Time management

1

Prac. vytížení členů týmu a z toho pramenící nemožnost splnit týmovou část úkolu včas

-

1

Náročná shoda na formulaci závěrů

-

Důsledná a včasná komunikace uvnitř prac. týmu, informování o problému ostatní členy týmu a nalezení společného řešení (v rámci týmu) Účinná komunikace

Tabulka 1: Rizika a návrhy jejich eliminace Zdroj: Vyhodnocení dotazníkového šetření z pilotáže č. 2, Landová

16

4

Doporučené okruhy témat skupinových prací V této kapitole je uvedeno dvacet pět témat z oblasti veřejného sektoru ve formě abstraktů a doplňujících otázek k dané problematice v závěru. Pět témat bylo zakomponováno z pilotního ověření, které předchází výuku tohoto modulu, čímž došlo k propojení problematiky z praxe do výuky. Témata jsou z následujících oblastí: porovnání veřejného a soukromého sektoru v různých oblastech (např. v inovacích, auditorské činnosti apod.), strategické řízení, životní prostředí, vzdělávání, globalizace, doprava, e-Government, ICT, dotace z EU, legislativní změny (důchodová reforma, novela zákona o úřednících apod.).

17

4.1 Strategická analýza v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru v inovacích

ČR se postupně od roku 1989 stala otevřenou ekonomikou, která pozvolna vyčerpala konkurenční výhody plynoucí z nízkých cen vstupů. Za této situace dramaticky nabývá na významu inovační schopnost ČR, inovace se stávají významným zdrojem konkurenční výhody. Inovace tedy ovlivňují společnost jako celek. Obecné standardy v oblasti inovací mohou tvořit východisko pro teoretický úvod i např. pro mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR. Dále existuje popis základních parametrů vývoje vědy a výzkumu na vysokých školách, veřejných výzkumných institucí a v soukromém sektoru, jako klíčových zdrojů invence. Jsou práce, kde jsou popsány situace technicky inovujících podniků ČR. Některé z prací se rovněž zabývají strategií vlády podporující inovační systém ČR a konkrétními zdroji veřejné podpory VaVaI (Věda a výzkum a věda a inovace). Na podporu rozvoje vědy a výzkumu je také zaměřen specifický operační program Věda a výzkum pro inovace, spolufinancovaný z fondů EU, tedy z veřejných zdrojů. Díky analytickým metodám lze hodnotit hlavní faktory obecného vnějšího okolí působící v oblasti inovací, vnitřní situace technicky inovujících podniků a postoj hlavních účastníků k inovacím. Souhrnným výstupem těchto analýz by mohla být SWOT analýza hlavních působících faktorů. Na základě analýz lze uvést i prognózu vývoje analyzované oblasti v příštích např. deseti letech. Hlavním zdrojem informací o této problematice budou recenzované internetové články. K dispozici jsou také odborné články v periodikách, které mohou poskytnout zajímavé poznatky.

18

Otázky: 1. Jaké jsou výhody otevřené ekonomiky? 2. Proč jsou inovace tolik potřebné? 3. Jak může vláda podporovat inovační systém ČR? 4. Jaké analytické metody by se daly použít? 5. Co je myšleno konkrétními zdroji veřejné podpory? 6. Jaký je cíl operačního programu Věda a výzkum pro inovace?

19

4.2 Vykonávání auditorských činností v organizacích veřejného sektoru – srovnání se soukromým sektorem Hlavním posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetních výkazů týkajících se určité účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetních výkazech věrně zobrazují stav majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření společnosti v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy. Téměř ve všech větších organizacích veřejného sektoru dnes již běžně existují nezávislé útvary, orgány interních auditů. Cílem práce je popsat výkon těchto interních auditorských činností v rámci konkrétní organizace. Práce by měla na úvod seznámit a vysvětlit základní pojmy jako je audit, auditor, auditorská zpráva, účetní uzávěrka aj., popsat auditorské činnosti vykonávané v rámci organizace veřejného sektoru (komparace s organizacemi v sektoru soukromém). Dále specifikovat účel a případné metody, způsoby provádění auditu. Cílem by také mělo být uvedení specifik provádění interních auditů v organizacích veřejného sektoru a srovnat je se specifiky v sektor soukromém. Lze také uvést výhody a nevýhody existence vlastních samostatných útvarů a ty shrnout do SWOT analýzy. Následně lze provést také SLEPT analýzu prostředí (PEST) a predikci vývoje odvětví auditorských služeb. V návrhové části se uvedou doporučení a formulují závěry. Hlavním zdrojem informací o této problematice budou interní materiály dané organizace, odborné články a jiné.

20

Otázky: 1. Co je to audit? 2. K čemu audit slouží? 3. Jaké informace z auditu můžeme získat a co se dá na jeho základě zlepšit? 4. Lze použít informace z auditu ke zpracování SLEPT (PESTELK) analýzy? 5. Kdy se audit provádí?

21

4.3 Perspektivy malých a středních podniků v ČR/EU a jejich podpora ze strany veřejného sektoru Malé a střední podniky hrají nezastupitelnou úlohu v ekonomikách rozvojových i vyspělých států. Díky svému většinovému podílu v rámci všech oborů tvoří hybnou sílu pro ekonomiku každé země. Výrazně také přispívají ke stabilizaci politické situace v zemi, neboť jsou velmi citlivé na jakékoliv výrazné změny a nestabilitu, která může ohrozit jejich podnikání. Velmi často jsou také spjaty s konkrétním regionem působnosti podniku, takže vlastně reprezentují místní kapitál. Efekty z podnikání tak zůstávají v daném regionu. Střední podniky můžeme také nalézt ve veřejném sektoru, např. městskou hromadnou dopravu. Základním aktuálním tématem je analýza současného podnikatelského prostředí malých a středních podniků (dále MSP) v rámci ČR a EU a především z pohledu konkurenceschopnosti českých MSP v rámci EU. Jedním ze základních faktorů, jak mohou firmy uspět na trzích EU je dobrá konkurenceschopnost a schopnost inovace. Dále je cílem uvést přehled základních nástrojů podpory MSP, jakými veřejný sektor napomáhá rozvoji MSP v EU/ČR (např. dotace, zvýhodněné úvěry aj.) a provést analýzu těchto podpůrných nástrojů. Lze uvést i několik praktických příkladů z ČR nebo i z Plzeňského kraje. Analytické závěry, které mohou být povedeny z metody SLEPT a průzkumu Asociace MSP lze prezentovat pomocí SWOT analýzy. Na základě analýz může být zpracována predikce vývoje MSP jejich konkurenceschopnosti na území EU pro horizont dalších několika let. Lze také označit oblasti, ve kterých by MSP mohly uspět. Dále lze vytipovat ty nejefektivnější nástroje podpory MSP a nastínit možnosti podpory MSP veřejným sektorem v dalších letech (např. v dalším programovém období 2014+). Hlavním zdrojem informací o této problematice jsou recenzované internetové články, odborné články, Hospodářská komora a jiné.

22

Otázky: 1. Jak se liší malý a střední podnik? 2. Porovnejte ekonomiku ČR a sousedních států. 3. Jak může podnik zvýšit svoji konkurenceschopnost? 4. Jaké jsou konkrétní formy podpory MSP v rámci Operačního programu Podnikání a inovace? 5. Jaké nástroje podpory MSP ze strany státu jsou realizovány v jiných zemích EU? Které lze doporučit implementovat i u nás?

23

4.4 Propojení spolupráce soukromého a veřejného sektoru (PPP) pro malé a střední podniky (MSP) v oblasti investiční výstavby Cílem této skupinové práce bude vyhodnotit možnost propojení veřejného sektoru a MSP v oblasti investiční výstavby a stavebnictví a posoudit jeho výhody/nevýhody pro obě strany s ohledem na možnost čerpání dotací z EU. V úvodní části bude popsán princip PPP (Public Private Partnership) v oblasti výstavby a jeho vnímání z pohledu ČR a EU (legislativa, praktické zkušenosti, apod.) Následovat bude SWOT analýza PPP v oblasti stavebnictví v ČR, a to jak z pohledu MSP, tak z pohledu veřejného subjektu. Např. silné stránky (politicky a ekonomicky stabilní prostředí, možnost dotací), slabé stránky (korupční prostředí a dlouhá vymahatelnost práva), příležitosti (požadavky zákazníků a trhu na vyšší standard/sofistikovanost děl) a hrozby (tlak na produktivitu práce - nedodržení časového harmonogramu prací) včetně návrhů na eliminaci hrozeb z pohledu obou subjektů. Závěrem jistě bude, že spolupráce veřejného a soukromého subjektu v této oblasti je výhodná pro obě strany. Z pohledu soukromého sektoru se může jednat o dlouhodobý příjem (např. pronájem prostor v objektu, apod.), z pohledu veřejného subjektu se jedná o možnost rychlejšího rozvoje (např. dopravní infrastruktury apod.) Definici PPP a údaje o EU jsou k nalezení na recenzovaných internetových stránkách, obecné pojednání o SWOT analýze lze čerpat ze studijní dokumentace modulu Strategické řízení. Předpokladem je, že SWOT analýza bude vyhotovena na základě vlastních zkušeností, případně informací převzatých z medií.

24

Otázky: 1. Co je to PPP? 2. Co je to SWOT analýza a k čemu slouží? 3. V čem spatřujete výhody PPP pro veřejný sektor? 4. V čem spatřujete výhody PPP pro MSP v oblasti stavebnictví? 5. Jaké jsou Vaše zkušenosti s využitím PPP v oblasti investiční výstavby?

25

4.5 Budoucí formy řízení organizací v lokálním měřítku – srovnání malé a velké organizace a jejich zaměstnanosti Toto téma srovnává způsob řízení dvou typů organizací dle počtu zaměstnanců – malé (pro potřeby projektu ji lze vymezit jako organizaci do 50 zaměstnanců) a větší organizace (pro potřeby projektu ji lze vymezit jako organizaci se 100 a více zaměstnanci). Z tohoto důvodu se vyžaduje, aby členové řešitelského týmu byli minimálně ze dvou organizací, které splňují tento požadavek. Návrh na strukturu práce: -

Popis obou organizací a uvedení počtu pracovníků a členění organizace v rámci organizačního schématu

-

Identifikace současných forem řízení obou organizací (ve kterých působí členové týmu)

-

Analýza výhod a nevýhod obou modelů – lze využít metod uvedených ve školícím materiálu Strategické řízení

-

Identifikace faktorů ovlivňující budoucí vývoj zdravotnictví s využitím např. SLEPT analýzy (PESTEK, PEST)

-

Shrnutí do SWOT analýzy – lze využít jako podklad pro doporučení a formulaci závěrů

-

Predikce forem řízení obou druhů organizací a formulace doporučení pro další vývoj.

Smyslem tohoto postupu je poskytnout nový pohled na danou problematiku především pro další účastníky projektu, kteří mohou z tohoto porovnání čerpat informace potřebné pro řízení organizací, ve kterých pracují. Dále tento materiál může být využitelný a může být i primárně určen pro vedoucí pracovníky v daných organizacích, které byly předmětem analýzy. Hlavním zdrojem informací o této problematice jsou pravděpodobně interní materiály daných organizací. Obecné postupy jednotlivých metod a analýz jsou shrnuty ve studijní dokumentaci modulu Strategické řízení.

26

Otázky: 1. Jaká jsou specifika řízení organizací veřejného sektoru? 2. Jaká je podstata SLEPT analýzy? 3. Jaké jiné analýzy by se daly případně použít? 4. Kdo ještě může tyto informace využít? 5. Co nám zjištěné informace přesně říkají?

27

4.6 Strategické řízení v organizaci veřejného sektoru a formulace doporučení pro vedení a zřizovatele Cílem této práce bude shrnutí a konfrontace obecných přístupů a nástrojů strategického řízení s praxí. Obecné přístupy budou porovnány s osobními zkušenostmi z oblasti strategického řízení konkrétní organizace veřejného sektoru. Toto téma je vhodné pro skupinovou práci týmu/skupiny, tvořenou ze zaměstnanců jedné organizace. V práci bude zajímavé sledovat vnímání zkušeností z oblasti strategického řízení jedné organizace více zaměstnanci (členy týmu). V úvodní části bude definována organizace jako strategická obchodní jednotka (SBU), bude popsána charakteristika organizace (včetně počtu zaměstnanců a organizačního schématu), její začlenění v organizačním schématu města, předmět jejího poslání, budou definovány skupiny zákazníků/občanů, pro které organizace poskytuje nebo zajišťuje služby, bude definován zřizovatel (příp. vlastnické vztahy) a stručně zde bude zmíněn její vývoj od jejího založení do současnosti. V další kapitole budou shrnuty teoretické znalosti strategického řízení (úrovně strategického řízení, rozhodování, plánování, cíle strategického řízení včetně metody SMART) a také zde budou uvedeny teoretické pojednání k prováděným analýzám vnitřního prostředí organizace (SWOT analýza) a analýze obecného okolí organizace (SLEPT analýza). Následně bude popsán současný stav strategického řízení v dané organizaci. Důraz bude kladen na objasnění vytváření strategií na všech úrovních až do úrovně dílčích strategických operací, jejich implementace a kontroly. K jednotlivým úrovním strategií budou definovány konkrétní cíle (které budou pravděpodobně jiné, než pro SBU v podnikatelském sektoru) a způsoby jejich realizace. V následující kapitole může být provedena analýza externího (SLEPT analýza) i interního (SWOT analýza) prostředí organizace. Závěrem bude návrh konkrétních doporučení pro zřizovatele nebo vedení organizace se zohledněním výsledků ze SWOT a SLEPT analýzy s použitím SMART pravidla.

28

Zdrojem informací k teoretickým definicím, postupům a analýzám bude studijní dokumentace modulu Strategické řízení, včetně doporučené literatury k samostudiu. Data o konkrétních organizacích lze čerpat např. ze zakládacích listin organizací a interních materiálů (organizační schéma a postupy, a apod.) a osobních zkušeností zaměstnanců organizace (členů týmu/skupiny skupinové práce).

Otázky: 1. Co je úkolem strategického řízení? 2. Jaké informace jsou potřeba ke strategickému řízení? 3. Co je to SWOT analýza a k čemu slouží? 4. Co je to PESTE analýza a k čemu slouží? 5. Co a k čemu slouží pravidlo SMART?

29

4.7 Budoucí formy řízení organizací v lokálním měřítku – srovnání malé a velké organizace a jejich zaměstnanosti Toto téma doporučujeme k výběru pro tým/skupinu účastníků projektu Vzdělávání, tvořenou ze zaměstnanců alespoň dvou různých organizací. V rychle se měnícím, globálním a chaotickém světě je k úspěšnému řízení organizace třeba strategie postavené na kvalitní analýze okolí organizace více než kdy předtím. Dobře fungující proces strategického řízení pomáhá změny předvídat, ale i aktivně vytvářet. Zásadní vliv strategického řízení na budoucí úspěch organizace často kontrastující s rozdílnou mírou jeho naplňování v praxi mnoha našich organizací, byl důvodem výběru tohoto tématu. V úvodní části bude popsána charakteristika organizací (včetně počtu zaměstnanců a organizačního schématu), jejich začlenění v organizačním schématu města, předmět jejich poslání, budou definovány skupiny zákazníků/občanů, pro které organizace poskytují nebo zajišťují služby, vlastnické vztahy a stručně zde bude zmíněn jejich vývoj od jejich založení do současnosti. Další kapitola bude věnována popisu současného stavu strategického řízení v daných organizacích. V následující kapitole budou detailněji popsány přístupy používané k analýze externího i interního prostředí organizace a postupy formulace strategických cílů. Důraz bude kladen na objasnění vytváření strategií na úrovni korporace, business a funkčních úseků včetně návazností až do úrovně dílčích strategických operací, jejich implementace a kontroly. K jednotlivým úrovním strategií budou definovány konkrétní cíle (které budou zajisté jiné, než v ziskovém sektoru) a způsoby jejich realizace. Analytická část bude použita pro identifikování slabých a silných míst, příležitostí a hrozeb praktického uplatňování strategického řízení v daných organizacích. Z analýz bude možné vyčíst rozdílnou úroveň v přístupech jednotlivých organizací, ale na druhé straně zde budou i některé shodné analytické závěry jako např. nedostatečná důslednost při plnění cílů v dohodnutých termínech a pod.

30

Zdrojem informací k teoretickým definicím, postupům a analýzám bude studijní dokumentace modulu Strategické řízení, včetně doporučené literatury k samostudiu. Data o konkrétních organizacích lze čerpat např. ze zakládacích listin organizací a interních materiálů (organizační schéma a postupy, a apod.) Otázky: 1. Co je to strategické řízení? 2. Co nám může správné strategické řízení přinést? 3. Kdo ve firmě zodpovídá za strategické řízení? 4. K čemu slouží strategické řízení? 5. Jaké druhy řízení existují?

31

4.8 SLEPT a SWOT analýza Vědeckotechnického parku Plzeň, a.s. Myšlenka založení vědecko-technologického parku vychází ze strategických rozvojových dokumentů města Plzně, které byly koncipovány a schváleny správou města Plzně již na počátku 90. let 20. století v souvislosti se záměrem transformovat a diverzifikovat ekonomickou základnu města a eliminovat tak dlouholetou závislost ekonomiky města na jednom velkém zaměstnavateli a na oborech těžkého strojírenství závodu Škoda Plzeň. Součástí strategických rozhodnutí bylo zároveň rozhodnutí o podpoře malého a středního podnikání po změně společenského systému země. Z výběru priorit nakonec vyplynulo, že město Plzeň zahájí přípravu a následně i výstavbu městské průmyslové zóny Plzeň – Borská pole, jejíž obsazování mělo postupně přispět k odvětvové a oborové diverzifikaci průmyslu, zatímco

podpora

vznikajícímu

malému

podnikatelskému

sektoru

bude

zajišťována

prostřednictvím podnikatelského a inovačního centra – BIC Plzeň s.r.o. (společnost 100% vlastněná Statutárním městem Plzeň). Rozhodujícím impulsem, zejména z hlediska financování záměru, bylo vypsání programu Prosperita jako součásti programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Obsahové zaměření programu Prosperita vyhovovalo myšlenkovým představám o podobě, velikosti a účelu vědecko-technologického parku a zároveň zajišťovalo efektivní financování záměru z veřejných finančních zdrojů. Realizací záměru byla pověřena nově založená akciová společnost Vědeckotechnický park Plzeň a.s., která zabezpečila podklady pro podání žádosti o dotační podporu, projektovou přípravu, potřebná povolení pro výstavbu i výběr dodavatele stavby. Stavba byla oceněna jako Stavba roku Plzeňského kraje 2008. V srpnu 2011 vyhrála společnost Vědeckotechnický park Plzeň, a. s. ve sdružení s BIC Plzeň, společností s ručením omezeným výběrové řízení na poskytovatele služeb vědeckotechnického parku zahrnující management správy objektů PVTP II (Plzeňský Vědeckotechnický park II) a poskytování specializovaných služeb. Objekty PVTP II mají být dokončeny na jaře roku 2012 a obě jmenované společnosti již zahájily přípravy k převzetí jejich správy.

32

Cílem této skupinové práce bude provést SLEPT analýzu vnějšího prostředí a SWOT analýzu vnitřního prostředí Vědeckotechnického parku Plzeň, a.s. (VTP) a formulovat návrhy a doporučení pro další vývoj. V úvodní části bude popsána historie vzniku a poslání VTP, jeho současná organizační struktura, apod. V další části bude provedena PESTEK analýza vnějšího prostředí organizace a SWOT analýza vnitřního prostředí firmy. Na základě provedených analýz pak bude v závěru doporučena strategie pro budoucí rozvoj.

SLEPT (PESTEK) a SWOT analýza jsou popsány ve studijní dokumentaci modulu Strategické řízení. Zdrojem informací o společnosti VTP Plzeň, a.s. mohou být recenzované internetové články a zejména interní materiály společnosti (organizační schéma, žádosti o dotaci apod.)

Otázky: 1. Co je to PESTEK analýza a k čemu slouží? 2. Co je to SWOT analýza a k čemu slouží? 3.

Jaký význam má založení VTP Plzeň, a.s. pro občany města Plzně/kraje?

4. Jaké spatřujete možnosti v dalším rozvoji Vědockotechnického parku Plzeň, a.s.? 5. Jaké musí být okolní podmínky pro další rozvoj VTP Plzeň, a.s.?

33

4.9 Analýza prostředí a predikce vývoje alternativních zdrojů elektrické energie v ČR a možnosti využití ve veřejném sektoru Alternativní zdroje elektrické energie patří již delší dobu k často diskutovaným tématům. Tato problematika je stále více aktuální. Veřejně diskutované otázky a běžně dostupné informace jsou velmi obecné a samy tedy vybízejí k bližšímu prozkoumání a složení do vzájemných souvislostí. Alternativní zdroje mají značné využití a nepochybně je možné jejich použití taktéž ve veřejném sektoru, jehož součásti jsou také teplárny (viz Plzeňská teplárenská), nemocnice, školy atd. V rámci tohoto tématu je možné zpracovat rozbor a definice jednotlivých součástí elektrizační soustavy, definice alternativních zdrojů, které mají v České republice reálnou možnost uplatnění, specifikace faktorů ovlivňujících toto odvětví a predikce budoucího vývoje. Dále lze uvést i požadavky a normy vyplývající z legislativy EU vztahující se k této oblasti. Jedním z teoretických modelů, které lze použít je SWOT analýza. Ta nám slouží k hodnocení 4 faktorů a to silných a slabých stránek a také příležitostí a hrozeb. Vhodnější je praktická aplikace na elektroenergetiku v ČR. Dalším teoretickým modelem může být síťový diagram, který

poslouží

k

vysvětlení

problematiky

druhů

elektrických

přenosových

a distribučních sítí. Další analytické metody lze najít ve školícím materiálu Strategické řízení. Pozornost by měla směřovat také na pohled do budoucnosti v kontextu alternativních možností získávání elektrické energie. Časový horizont může být v rozmezí 10 až 30 let. Může jít o myšlenku diverzifikace a různorodosti výrobních zdrojů elektrické energie, a to jak z pohledu energetické bezpečnosti, tak z ekonomiky provozu celé elektrizační soustavy v návaznosti na ekonomiku v České republice. Alternativou je zaměřit se pouze na území Plzeňského kraje. SWOT analýza je popsána ve studijní dokumentaci modulu Strategické řízení. Hlavním zdrojem informací o této problematice jsou recenzované internetové články. K dispozici jsou také odborné články, které mohou poskytnout neméně zajímavé poznatky.

34

Otázky: 1. Co je to alternativní zdroj energie? 2. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody? 3. Jaké druhy alternativních zdrojů existují? 4. Jaká je efektivnost alternativních zdrojů? 5. Jaké z druhů alternativních zdrojů se využívají v ČR, resp. v Plzeňském kraji?

35

4.10 Analýza vzdělávání a manažerské kompetence vedoucích pracovníků organizací veřejného sektoru

Za nejprogresivnější nástroj řízení lidských zdrojů v organizacích je považováno řízení a rozvoj podle kompetencí. V neustálém konkurenčním boji a měnícím se prostředí, kdy se objevují nové hrozby i příležitosti, musí organizace veřejného sektoru podávat výkon, který vede ke zvyšování kvality. V této situaci i organizace v Plzeňském kraji zavádí systémy pro měření výkonnosti a efektivity. Uvědomění si významu lidských zdrojů jako nositelů znalostí, s sebou přináší zájem o možnosti rozvoje těchto zdrojů. Jednou z možností rozvoje pracovníků je kompetenční přístup, založený na řízení a rozvoji kompetencí. Cílem je zpracovat jednoduchý manažerský kompetenční model vedoucího pracovníka organizace veřejného sektoru na vzorovém příkladě jednoho ze členů řešitelského týmu, který bude základem pro hodnocení a rozvoj vedoucích pracovníků zvolené organizace, pro kterou byla analýza provedena. Návrh kompetenčního modelu vedoucího pracovníka by měl být vytvořen na základě znalostí získaných studiem literatury, znalostí prostředí organizace a komparací manažerských kompetenčních modelů a jejich následné analýzy (např. porovnáním s požadovanou úrovní kompetencí definovanou v kompetenčním modelu může být identifikována kompetenční mezera, která dává informace o vzdělávacích a rozvojových potřebách vybraného pracovníka). Lze také provést dotazníkové šetření dalších pracovníků na vedoucích pozicích v dané organizaci ohledně stanovení požadované úrovně kompetencí pro výkon funkce vedoucího pracovníka v organizaci obecně. Hlavním zdrojem informací o této problematice jsou pravděpodobně interní materiály dané organizace, zkušenosti a názory jednotlivých pracovníků a pod.

36

Otázky: 1. Co patří mezi manažerské kompetence? 2. Kdo tvoří top management vybrané organizace? 3. Zamyslete se nad největšími slabinami vedoucích pracovníků veřejného sektoru z hlediska manažerských schopností. 4. Jak lze podle Vás zjištěné slabiny eliminovat? 5. Je vytvořený kompetenční model využitelný i v jiných organizacích veřejného sektoru?

37

4.11 Globalizace jako celosvětový trend a její vliv na veřejný sektor v ČR Cílem je zhodnocení současného stavu globalizace, identifikace klíčových faktorů ovlivňujících tento proces a predikce jejich budoucího vývoje v následujících několika letech ve vztahu k veřejnému sektoru v ČR. K tomuto účelu lze využít teoretické modely SLEPT, ETOP a MAP. Například SLEPT analýza identifikuje klíčové faktory ovlivňující proces globalizace v oblasti sociální, legislativní, ekonomické, politické a technologické. Obecný úvod se může zabývat predikcí vývoje jednotlivých faktorů souvisejících s globalizací, které budou v následujících několika letech ČR ovlivňovat. Lze mezi ně zařadit např. faktory jako je změna klimatu a důsledky s tím spojené, šíření nemocí, demografický vývoj populace, harmonizace mezinárodních právních a účetních standardů, technologický rozvoj, zdroje nerostných surovin, životní cyklus výrobků – přesun výroby do tzv. zemí třetího světa a s tím související klesající kvalita těchto výrobků, nižší konkurenceschopnost obvykle dražších domácích výrobků a nutnost dotování zejména zemědělců a podpora domácí produkce (viz detailně v následujícím tématu), hospodářská politika jednotlivých národních vlád a v neposlední řadě organizační uspořádání a styl řízení podniků, či otázky ochrany životního prostředí, obrana státu aj. Následně by se pozornost měla zaměřit na možnosti regulace/podpory globalizačních trendů ze strany veřejného sektoru – zejména státu. Jaké jsou nástroje realizované vládou ČR k eliminaci nepříznivého demografického vývoje stárnutí populace? Jaký je postoj ČR k působení poboček nadnárodních korporací na území státu? Toto lze doplnit příklady působnosti některé významné nadnárodní firmy v Plzeňském kraji a popisem jejích dopadů na rozvoj regionu, zaměstnanost, životní prostředí aj. Jak příliv zahraničních firem do Plzeňska ovlivnila průmyslová zóna Borská pole? Jak hodnotíte její přínos na ekonomický rozvoj města Plzně a celého regionu? Také další globální problémy lze řešit i na nižších úrovních - například jednotlivá města/kraje mohou řešit otázku ochrany životního prostředí prostřednictvím sanování lokalit starých ekologických zátěží. Lze tedy uvést i jiná témata, která mohou municipality řešit a doplnit jejich výčet praktickými příklady z Plzeňského kraje, či přímo z konkrétních obcí.

38

Závěrem lze konstatovat, jak lze předpokládat, že bude proces globalizace pokračovat a specifikovat oblasti, které bude proces globalizace nejmarkantněji ovlivňovat. Lze porovnat národní a regionální úroveň. Hlavním zdrojem informací o této problematice jsou recenzované internetové články, odborné články a jiné.

Otázky: 1. Co je myšleno pojmem globalizace? 2. Vyjmenujte alespoň 5 celosvětových globálních problémů. 3. Mají jednotlivé státy možnost regulovat globalizační trendy na svém území? Je toto vůbec žádoucí? 4. Jaké globální problémy lze identifikovat v ČR? 5. Jaké

negativní

důsledky

spojené

s globalizací

39

lze

najít

v Plzeňském

kraji?

4.12 Globalizace a její dopad na osobní rozvoj a firemní kulturu Globalizace je nezastavitelný jev dnešní doby. Je nezbytné přezkoumat a posoudit její dopad na každou z oblastí našeho života a na základě zjištěného se rozhodovat. I oblast osobního rozvoje je poznamenána vlivem globalizace, stejně jako jiné oblasti, například firemní kultura zaměstnanců veřejného sektoru. Cílem této skupinové práce bude zamyslet se nad všemi vlivy, které může globalizace přinést jak do osobního rozvoje jedince, tak do oblasti jeho pracovního života, co by zaměstnance veřejného sektoru. V úvodu bude vysvětlen pojem globalizace a budou popsány příčiny procesu globalizace a jeho pozitivní a negativní dopady. V analytické části budou posouzeny vnější faktory, které ovlivňují osobní rozvoj jedince (např. sociálně-ekonomické, vědecko-technické, společensko-ekonomické a další) a budou zde vyhodnocena rizika, která přináší globalizace na osobní rozvoje jedince (zneužití vědeckotechnických poznatků, migrace za prací apod.) a navrženy způsoby, jak tato rizika eliminovat (legislativa, ujasnění si hodnot, vzdělávání, náboženství apod.) Stejně tak bude posouzen vliv globalizace na firemní kulturu (např. dopad asijské pracovní kultury, tj. masivní rozvoj osobního firemního života) vyhodnocena rizika (fluktuace pracovníků, ztráta soukromého života na úkor firemního apod.) a navrženy způsoby, jak tato rizika eliminovat. Zdrojem teoretických poznatků prováděných analýz (SWOT a PESTEK) je studijní dokumentace předmětu Strategické řízení včetně literatury pro tento program doporučené, dále lze informace čerpat z článků v periodikách, odborných časopisech a z recenzovaných internetových odkazů.

40

Otázky: 1. Co je příčinou procesu globalizace? 2. Co je součástí společensko-ekonomického odvětví? 3. Vysvětlete pojem migrace obyvatelstva. 4. Jak je podle Vás důležitý osobní rozvoj? 5. Jaké jsou dopady globalizace na osobní rozvoj člověka?

41

4.13 Globalizace a její dopady na české podnikatelské prostředí v porovnání s dopady na organizace veřejného sektoru Téma globalizace je už dlouho probíraným tématem. A však bude zajímavé získat ucelený pohled a pochopit možné dopady jejích projevů na české podnikatelské prostředí (například ve střednědobém horizontu následujících 5 let) v porovnání s dopady jejích projevů na organizace ve veřejném sektoru. Globalizace je chápána jako abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedou k větší propojenosti politických, sociologicko-kulturních a ekonomických událostí na globální úrovni. Neujasněnost pojmů a názorů na roli a důsledky globalizace vedly ke zjištění, že základní vlastností globalizace je ambivalence (rozpolcenost). Hlavní impulsy způsobující zrychlení globálních procesů (levná energie, intenzivní doprava a rychlé informační technologie) mohou ovlivňovat společnost a ekonomickou realitu jak pozitivním tak negativním způsobem. Nejdůležitější jevy, o kterých se domníváte, že jsou důsledkem procesu globalizace, nebo jsou jí zviditelněny, budou identifikovány pomocí SLEPT (PESTEK) analýzy. Tato analýza bude provedena jak pro podnikatelské prostředí, tak pro oblast veřejného sektoru. V souhrnu bude k jednotlivým vlivům - hrozbám a příležitostem - přiřazena relativní míra kvantifikující pravděpodobnost výskytu a ovlivnění podnikatelské firmy a organizace ve veřejném sektoru. Pro každou firmu i organizaci ve veřejném sektoru může tato analýza přinést jiné výsledky, nicméně metodologie je použitelná obecně pro všechna odvětví podnikání a pro všechny typy organizací veřejného sektoru. Budou zde určitě protichůdná tvrzení, kdy určitý globální faktor považovaný jedním subjektem za příležitost, může být pro jiný hrozbou a naopak situace identifikovaná jedním subjektem jako jasná hrozba může vytvářet pro jiný subjekt při správném náhledu významnou příležitost. Tyto úvahy je vždy nutné zahrnout do strategického rozhodování o dalším směřování jak firem v soukromém sektoru, tak organizací ve veřejném sektoru (např. směřování k větší počítačové gramotnosti zaměstnanců). Příklad může být z potravinářského průmyslu – standardizace produkce může být pro regionální soukromé producenty hrozbou, pro veřejné instituce, které mají tuto standardizaci kontrolovat,

42

naopak příležitostí – vznikem pracovního místa pro další úředníky. Dalším příkladem je globální hrozba vyčerpání neobnovitelných zdrojů surovin a energií, která může být pro veřejný sektor jak hrozbou – kladení větších požadavků na úspory energií a materiálů (např. tiskopisy), ale také příležitostí – digitalizace tiskopisů veřejné správy (nárůst IT techniků), která však ve svém důsledku způsobí vyšší efektivitu práce a tím propouštění nadbytečných úředníků (takže opět pro některé hrozba). Pro soukromé firmy produkující technologie pro získávání energií z alternativních zdrojů či úspornějších spotřebičů, to může být příležitost, naopak, pro těžařské uhelné společnosti, to může být hrozba. PESTEK (SLEPT) analýza je popsána ve studijní dokumentaci modulu Strategické řízení. Ostatní informace lze čerpat z odborných článků, periodik nebo z recenzovaných internetových odkazů.

Otázky: 1. Co je to PESTEK (SLEPT) analýza? 2. Co je důsledek globalizace? 3. Jak je vnímána globalizace z ekonomického hlediska? 4. Jaké jsou globální problémy v ČR? 5. Jaké jsou dopady globalizace na MSP a jaké na organizace ve veřejném sektoru?

43

4.14 Analýza městské hromadné dopravy na konkrétním příkladu z Plzeňského kraje Městská hromadná doprava (dále jen MHD) zajišťuje dopravní obsluhu na území města hromadnými dopravními prostředky. Konkrétní systém městské hromadné dopravy může zahrnovat autobusovou, tramvajovou či trolejbusovou dopravu, ve velkých městech s více než milionem obyvatel zpravidla také metro a městskou nebo příměstskou železnici. V některých případech jsou součástí městské hromadné dopravy i lanovky, nekonvenční dráhy (visuté, na magnetickém polštáři apod.) nebo přívozy či jiné formy vodní dopravy. Městská hromadná doprava bývá doplněna též příměstskou, meziměstskou a nehromadnou dopravou a je s nimi provázána. Cílem je provést analýzu systému fungování městské hromadné dopravy na konkrétním příkladu některého z měst Plzeňského kraje – např. vývoj, druhy dopravy, systém jízdného, návaznost na příměstskou a meziměstskou dopravu, dotace městem aj. Dále zanalyzovat stávající stav a vytipovat slabá místa a pokusit se navrhnout opatření na jejich eliminaci. Formou například dotazníkového šetření lze získat názory z řad veřejnosti. Jaké je hodnocení veřejnosti MHD v daném městě – co je vnímáno pozitivně a co negativně a jaké závěry z toho plynou pro dopravní podnik, město, který MHD zřizuje? Jaké problémy na druhé straně naopak vnímá zřizovatel MHD a jaké jsou jeho požadavky na fungování MHD? Srovnejte názory veřejnosti a zřizovatele. Pro analýzu vlivu MHD lze opět využít metodu SLEPT a tu doplnit shrnutím prostřednictvím SWOT analýzy. Po vyhodnocení výsledků je možné označení vhodných kroků k optimálnímu využití příležitostí a doporučení strategických opatření ke zmírněni/eliminaci existujících hrozeb, plynoucích ze SWOT analýzy. Cílem práce je formulovat doporučení pro zkvalitnění fungování MHD v daném městě. Zdrojem informací jsou recenzované internetové odkazy, interní materiály podniků zajišťujících hromadnou dopravu ve městech, názory vzorku obyvatel (dotazníkové šetření) apod.

44

Otázky: 1. Jaké druhy dopravy bývají zapojeny do MHD? 2. Co je integrovaný dopravní systém měst? 3. Lze vymezit některé specifické skupiny obyvatel, které MHD používají ve větší míře? 4. Co veřejnost na systému MHD nejvíce kritizuje? 5. Může zkvalitnění fungování MHD přispět ke snížení počtu aut ve městech?

45

4.15 Analýza realitního trhu s rezidenčními nemovitostmi a nástrojů podpory bydlení na obecní úrovni Analýza realitního trhu s rezidenčními nemovitostmi v České republice jako téma reaguje na aktuální celosvětovou hospodářskou a finanční krizi, jejímž základem a významným parametrem vývoje je stav realitního trhu. Odvětví s rezidenčními nemovitostmi znamená hlavně prodej a pronájem bytů či rodinných domů. Veřejná správa – obecní a městské úřady, magistráty mají přehled o svých lokálních nemovitostech a také mohou nabízet volná místa k bydlení – tzv. obecní byty. Obce a města mohou podpořit rozvoj bydlení na svém území prostřednictvím různých nástrojů. Cílem tématu je tedy najít tyto konkrétní nástroje podpory bydlení na úrovni vybrané obce (města). Do residenčního realitního trhu vstupují převážně občané, kteří nemají příliš velké zkušenosti s danou problematikou s cílem obchodovat nebo zajišťovat jednu ze svých základních potřeb – bydlení. Problematiku lze zpracovat pod různými úhly pohledu a vlivu s objektivním vyhodnocením a popsáním dosavadního vývoje a následně predikce budoucnosti vývoje např. pro příštích 5 let. Pro účely zpracování lze použít metodu MAP, která je založena na rozložení vnější analýzy (tzv. SLEPT). V rámci vstupní analýzy lze identifikovat velké množství faktorů ovlivňujících oblast realitního trhu s rezidenčními nemovitostmi v České republice. Jsou jimi např. pokles migrace z venkova do měst, zvýšení nabídky nájemních bytů, zájem o kvalitní starší zástavbu, hypoteční úvěr jako nejdostupnější prostředek pro financování koupě nemovitosti, nesplácení úvěrů na koupi nemovitosti, sazba DPH, požadavky na nízkoenergetickou náročnost budov. V tomto ohledu se tedy práce může zaměřit i na postoj vybraných měst a obcí v Plzeňském kraji k bytové politice, podpoře bydlení, v oblasti podpory přípravy rozvojových ploch určených k bydlení, dále lze analyzovat trend suburbanizace resp. reurbanizace (tj. proces znovuoživení jádrových částí měst – protiklad suburbanizace) ve vybraných městech a obcích v Plzeňském kraji aj. V horizontu 5-ti let lze očekávat zejména pokračující trend budování satelitů v okolí velkých měst nebo na jejich periferii, změnu bytové politiky vlády, určité změny v legislativě, trvající

46

zájem o levné residenční reality, zvýšení podílu nesplácených úvěrů na bydlení, pokles cen nemovitostí. Hlavním zdrojem informací o této problematice je pravděpodobně dokumentace dané obce, recenzované internetové odkazy, odborné články a jiné. Otázky: 1. Co je to nemovitost? 2. Jaký je trh nemovitostí v ČR? 3. Co ovlivňuje prodej či pronájem nemovitosti? 4. Co je suburbanizace a reurbanizace? 5.

Jaké jsou typy obecního bydlení?

47

4.16 Podpora regionálních producentů potravin ze strany veřejného sektoru ČR Globalizace je fenoménem dnešní doby, jak bylo uvedeno již v předchozím tématu. Pro většinu obyvatel je globalizace prezentována především nadnárodními řetězci a jejich „produkty“ hyper/supermarkety či různými „fast foody“. Přestože jejich efekty jsou v celé řadě pozitivní (šíře sortimentu, koncová cena, dostupnost), mají také negativní dopady. Negativním způsobem ovlivňují zaběhlé regionální produkty a prodejce. Také kvalita výrobků nabízených v těchto řetězcích je velice diskutabilní. Ale právě kvalita potravin je pro lidi určitě důležitá a to hlavně z pohledu vlivu na jejich zdraví. Cílem je proto nalezení odpovědi především na klíčovou otázku – má v dnešní době ještě regionální producent či prodejce vůbec šanci na existenci? Pro vyřešení této otázky je dobré provést zmapování současné situace na trhu, způsob státní podpory a podpory Evropské unie pro danou oblast. Následovat může opět SLEPT analýza a SWOT analýza prezentovaná formou tabulky. Podstatou naplnění tohoto téma je tak zhodnotit postavení regionálních producentů potravin na domácím

trhu,

zanalyzovat

jejich

konkurenceschopnost

vůči

nadnárodním

řetězcům

hyper/supermarketů, zamyslet se nad srovnáním kvality potravin u obou těchto prodejců. Dále se zaměřit na nástroje podpory regionálních prodejců ze strany EU (zemědělská politika EU) a ČR a uvést konkrétní nástroje podpory a zanalyzovat jejich dopad a efektivitu. Například Ministerstvo zemědělství přišlo s novým plánem na podporu regionálních producentů a domácích výrobků a podporu jejich spotřeby ze strany české veřejnosti v rámci propagační kampaně Regionální potravina. Cílem této akce je seznámit spotřebitele s regionálními potravinami z jednotlivých krajů České republiky. Popište a zhodnoťte tuto akci a na konkrétních příkladech z Plzeňského kraje, uveďte, jaký měla akce dopad, případně jak je vnímána jak ze strany spotřebitelů (veřejnosti), tak i z pohledu samotných producentů. V ČR a konkrétně i v Plzeňském kraji lze dále spatřit nový trend – a to pořádání tzv. farmářských trhů a slavností za podpory místních municipalit, kde si zákazník může zakoupit zboží místních a regionálních producentů především v tzv. bio kvalitě. Ze strany veřejnosti je o tyto akce mimořádný zájem. Jak lze hodnotit dopad těchto akcí na regionální producenty potravin a jak na veřejnost? V čem

48

lze spatřovat hlavní výhody a jaké jsou nejvýznamnější nevýhody/rizika? Jakými dalšími nástroji může obec, kraj podpořit místní producenty regionálních potravin? Na základě analytické části je možné provést predikci budoucího vývoje v příštích např. pěti letech s rozčleněním na dílčí oblasti, které považuje řešitelský tým pro budoucí vývoj za klíčové. Navrhované analýzy a postupy (SLEPT a SWOT) jsou popsány ve studijní dokumentaci předmětu Strategické řízení, případně v literatuře k tomuto programu doporučené k samostudiu. Hlavním zdrojem informací o této problematice budou recenzované internetové odkazy, odborné články a jiné. Otázky: 1. Zamyslete se nad problematikou hyper/supermarketů z pohledu jejich počtu ve městech a obcích v ČR (zejména z pohledu zastavěných ploch). 2. Mají šanci obstát v takové konkurenci i menší obchodní řetězce? 3. Jaké jsou příčiny úspěchů tzv. fast-foodů? 4. Jaké znáte regionální producenty/regionální potraviny z Plzeňska? 5. Jaké standardy musí plnit potravina v tzv. bio kvalitě?

49

4.17 SLEPT (nebo také PESTEK) analýza, vize a příležitost elektronické veřejné správy Vlády po celém světě stojí před problémem jak zefektivnit výkon státní správy a samosprávy. Jednou z důležitých priorit informovanosti společnosti je elektronická veřejná správa (eGovernment). V elektronické podobě je výkon veřejného sektoru prováděn informačními a komunikačními technologiemi. Součástí procesů veřejného sektoru je on-line komunikace mezi jednotlivými složkami veřejné správy a veřejností/občanem. Elektronizace veřejné správy bude významným přínosem pro občany, podniky, vládu a samosprávy. Povede ke snížení neproduktivního času, který bývá strávený úředními záležitostmi, minimalizuje míru chyb, eliminuje více provádění stejných úkonů. Elektronizace tak může zrychlit komunikaci mezi veřejnou správou a veřejným sektorem. V úvodu skupinové práce bude definován pojem eGovernment a budou zhodnoceny jeho výhody a nevýhody. Také zde bude popsán jeho současný stav implementace na území Plzeňského kraje (ať už v instituci Krajského úřadu Plzeňského kraje nebo v jednotlivých městech a obcích na území Plzeňského kraje). V analytické části lze provést SLEPT/PESTEK analýzu realizace projektu eGovernment a popsat předpoklady a nástroje k dosažení cíle zavedení elektronické veřejné správy (zejména politické, technologické, sociální, legislativní a ekonomické) a to na různých úrovních veřejné správy (státní správy a samosprávy). Budou vyhodnocena rizika, která se při plošném zavedení elektronizace veřejné správy mohou vyskytnout (např. časové, korupce, finanční apod.) a bude diskutováno, jaká opatření by mohla být zavedena k jejich eliminaci. Zdrojem informací k teoretickým definicím, postupům a analýzám bude studijní dokumentace modulu Strategické řízení, včetně doporučené literatury k samostudiu. Data o eGovernmentu lze čerpat např. z recenzovaných internetových článků, odborných článků v periodikách apod.

50

Otázky: 1. Jaké mohou být nevýhody při zavádění eGovernment? 2. Jaké mohou být výhody při po zavedení eGovernment? 3. Co by systém měl obsahovat? 4. Považujete zavedení eGovernment za dobrý nápad? 5. Jak se zavedení projeví ve fungování úřadů?

51

4.18

SLEPT ( PESTEK) analýza prostředí ČR a formulace doporučení pro obor informačních a komunikačních technologií

Změny, které proběhly v oboru informačních a komunikačních technologií v posledních dvaceti letech, jsou skutečně revoluční. Česká republika od roku 1989 díky tomuto oboru prošla velmi razantní změnou. ICT budou i nadále jedním z hlavních hybatelů zásadních změn v životě lidí i firem na celém světě. Společnost se stává na ICT více závislá, než si to připouští. Česká republika by měla při podpoře zahraničních investic přejít „od montoven k mozkům“ a zaměřit se na podporu těch investic, které budou posunovat Českou republiku k oblasti technologických špiček a službám s vysokou přidanou hodnotou (posun od tzv. low-tech oborů k oborům tzv. high-tech), jako jsou např. aplikace na internetu nebo v oblasti telekomunikací. Lze očekávat migraci montoven do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Pro další rozvoj ICT v České republice jsou klíčoví příslušní odborníci, kterých začíná být nedostatek. Česká republika (resp. příslušná agentura CzechInvest, která je zodpovědná za podporu zahraničních investic) by měla zahájit kroky pro zlepšení situace v oblasti lidských zdrojů v této oblasti. Hlavní činností v této oblasti by mělo být vytvoření „řízené imigrace“ odborníků na ICT do České republiky tak, aby se Česká republika stala pro pracovníky z jiných zemí v tomto oboru atraktivní zemí. V práci bude v úvodu popsán současný stav ICT v České republice, a jaké jsou současné nástroje pro podporu jeho rozvoje. V analytické části bude provedena SLEPT, nebo také PESTEK, analýza oblasti ICT. V závěru bude predikován další postup rozvoje v oboru ICT, případně zde budou doporučeny vhodné nástroje k jeho dalšímu rozvoji. Jelikož v mnoha institucích veřejného sektoru existují samostatná specializovaná oddělení nebo odbory informatiky, správy informačních systémů aj., alternativou je analýza ICT služeb v organizaci členů řešitelského týmu – pokud jsou všichni členové z jedné organizace, tak hloubková analýza ICT v této organizaci, pokud jsou z různých organizací, tak lze porovnat služby ICT v těchto jednotlivých organizacích.

52

PESTEK analýza je popsána ve studijní dokumentaci modulu Strategické řízení. Zdrojem informací o oboru ICT mohou být recenzované internetové články a články v odborných časopisech. Otázky: 1. Co je to PESTEK analýza? 2. Jaký je trh s ICT v ČR? 3. Zamyslete se nad problémem nedostatku odborníků v dané oblasti. 4. Co způsobuje odliv odborníku do zahraničí? 5. Jak by se daly přilákat veliké firmy do ČR?

53

4.19 Analýza čerpání dotací z fondů EU a doporučení pro budoucí programové období Jedním z aktuálních témat ve veřejném sektoru je čerpání dotací z fondů EU v České republice/Plzeňském kraji a příprava na další programové období. Cílem evropské politiky soudržnosti (neboli kohezní politiky) je snížení rozdílů (disparit) v rámci jednotlivých členských států EU a jednotlivých regionů a zvýšení ekonomického a společenského rozvoje. Tím by došlo k posílení konkurenceschopnosti EU jako celku. Hlavními nástroji této politiky jsou zejména tzv. strukturální fondy (zejména Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF a Evropský sociální fond – ESF a Fond soudržnosti. Česká republika má několik tematických a regionálních operačních programů, prostřednictvím kterých jsou tyto prostředky čerpány. Hlavním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – konkrétně Národní orgán pro organizaci. Pro programové období 2007-2013 bylo pro ČR k dispozici na 26,69 miliard eur. Účelem práce je zejména analyzovat problematiku čerpání dotací z fondů EU v ČR – do jakých oblastí je pomoc zacílena, jaké jsou operační programy (OP), jaké jsou cílové skupiny (neboli kdo může být žadatelem), kde může být žadatelem veřejný sektor, jak jsou jednotlivé tyto OP v čerpání prostředků úspěšné, jaké se objevily za dobu implementace těchto OP problémy a nejasnosti, kde je převis projektů a kde naopak poptávka ze strany žadatelů není tak vysoká, jak se očekávalo aj. Vzhledem k tomu, že je více jak polovina programového období za námi, lze provést několik analýz dosavadního stavu čerpání v ČR. K analýze může být použita metoda SLEPT (pro analýzu okolního prostředí pro implementaci OP obecně) a SWOT (např. pro analýzu konkrétního OP). Pro praktickou část a detailnější analýzu (tzv. case study, případová studie) si lze vybrat: 

jeden konkrétní OP – například lze hodnotit jeho úspěšnost/neúspěšnost, definovat slabá místa (například se lze zaměřit na Regionální operační program Jihozápad a analyzovat nejasnosti, které jeho realizaci provázejí a kterých je několik – mj. přehodnocení projektů 5. a 6. výzvy)

54



konkrétní území (Plzeňský kraj, město Plzeň) – zhodnotit průběh a stav čerpání v tomto území, úspěšné/neúspěšné realizované projekty aj.,



konkrétní projekt, který má alespoň regionální dopad.

Výstupem práce by měla být doporučení a implikace pro následující programové období, které se v současné době připravuje, a případně i pro dané území, nebo oblast podpory, která byla předmětem tzv. case study (je-li relevantní). Zdrojem informací k teoretickým definicím, postupům a analýzám bude studijní dokumentace modulu Strategické řízení, včetně doporučené literatury k samostudiu. Hlavním zdrojem informací budou recenzované internetové články, články v odborných časopisech, dokumentace a statistiky jednotlivých OP, rozvojová dokumentace daného území, dokumentace projektů aj.

Otázky: 1. Jaké existují tématické a regionální operační programy? 2. K čemu tyto OP a Fond soudržnosti slouží? 3. Jaké se v tomto programovém období objevily slabé stránky a hrozby během implementace těchto programů? 4. Jaké doporučení byste navrhl/a pro eliminaci slabých stránek a hrozeb pro příští programové období? 5. Jaké máte osobní (pracovní) zkušenosti s čerpáním podpory z EU?

55

4.20 Základní trendy a východiska pro předpokládané směřování a cílený urbánní rozvoj statutárních měst jako pólů růstu v novém programovém období EU v období 2014–2020 V současné době probíhá příprava na nové plánovací období 2014–2020. Do této přípravy je zapojeno několik aktérů především na národní a regionální úrovni. Vznikají rozvojové dokumenty, analýzy a další materiály, které připravují Českou republiku na toto další programové období. Cílem práce je přehledně analyzovat stav příprav nového programového období 2014–2020 z pohledu nejdůležitějších aktérů, probíhajících procesů a stávajících relevantních podkladů na úrovni ČR. Práce by se měla dále zaměřit na přípravu nového programového období z pohledu urbánního rozvoje statutárních měst a měla by uvést, jak je tato problematika v rámci příprav řešena. Cílem je také analyzovat a vymezit rozvojové oblasti a póly růstu v ČR. Výstupem provedených analýz by mohla být SWOT analýza. Nejdůležitějšími aktéry jsou především: Vláda 

Vláda má na starosti přípravu a realizaci tzv. Národního programu reforem, který detailně definuje národní marko-ekonomické a hospodářské cíle státu v EU.



Meziresortní koordinační skupina pro budoucnost kohezní politiky po roce 2013 vedená premiérem a technicky podporovaná MMR.



Rámec strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (dále pouze RSK) je jedním z klíčových analytických podkladů definující priority ČR v plánovacím období 2014+.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) 

MMR začalo připravovat a předkládat dokumenty týkající se plánovacího období 2014+ – mj. i podklady týkající se urbánní politiky.

56



Na úrovni MMR je zřízeno několik koordinačních a diskusních platforem, které slouží a budou sloužit k definování obsahu budoucích dokumentů na úrovni ČR.



Bylo definováno např. pět národních rozvojových priorit pro strukturální fondy 2014+: a) konkurenceschopnost ekonomiky, b) rozvoj páteřní infrastruktury, c) zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, d) podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví, e) integrovaný rozvoj území.



MMR dále připravilo návrh 8 tematických okruhů, ve kterých se budou definovat problémy ČR, její priority a klíčové aktivity.



důležité dokumenty: Politika územního rozvoje – definuje priority územního plánování a vymezuje 12 rozvojových oblastí a rozvojové osy; Zásady urbánního rozvoje – definují bližší náhled na urbánní politiku; Strategie regionálního rozvoje – zpracovává se nová Strategie regionálního jako významný podklad k rozpracování národních priorit ČR 2014+ a klíčový podklad k definování/obhajování struktury/obsahu regionální intervence a nově i urbánní dimenze intervence; IPRM (Integrovaný plán rozvoje měst) a metodika přípravy a schvalování.

Kraje a asociace krajů 

Významnou roli při zpracovávání dokumentů hrají Regionální rady, které byly dlouhodobě odpovědné za implementaci intervencí ROP.



Tzv. Model konkurenceschopnosti je stěžejním tématem dokumentů a vyhlášení a postojů krajů/Asociace krajů .



Žádné aktuální dokumenty Asociace krajů, ačkoli jsou podobně jako MMR odpovědné za regionální politiku, se nezabývají funkčními vazbami v území krajů a rolí měst, městských aglomerací a venkova.

Z hlediska měst a obcí jde tedy především o záměr MMR a dalších centrálních úřadů a krajů přistoupit na úrovni ČR ke klasifikaci/kategorizaci území z hlediska rozvinutosti respektive konkurenceschopnosti. Tato aktivita je inspirována představami na úrovni EU. Zásadním

57

dopadem této klasifikace by mělo být odpovídající rozdílné strukturování intervencí na územích takto definovaných – existuje snaha o vytvoření takové kategorizace území na úrovni ORP. Zdrojem informací o použitých metodách a postupech je studijní dokumentace předmětu Strategické řízení. Dále budou použity informace z výše uvedených dokumentů a budou použity recenzované internetové zdroje a servery (www.strukturalni-fondy.cz) a strategické a koncepční materiály.

Kontrolní otázky: 1. Co je kohezní politika? 2. Co je pól růstu? 3. Jaké je úloha MMR v přípravě nového plánovacího období? 4. Jaké jsou nejdůležitější dokumenty připravující ČR na příští plánovací období? 5. Jaké jsou největší slabiny konkurenceschopnosti ČR?

58

4.21 Novela zákona o úřednících Ministerstvo vnitra České republiky připravuje novelu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb. Předkládaná norma chce především sjednotit systém vzdělávání úředníků veřejné správy, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a sjednotit právní úpravu úředníků veřejné správy, a tím zajistit profesionálnější, stabilnější a výkonnější veřejnou správu. Podstatná část záměru zákona se zabývá hodnocením práce úředníků, jejich vzděláváním a kariérním růstem (úředníci by se podle autorů návrhu měli "celoživotně" vzdělávat formou tzv. kreditního systému). Dále je v zákoně řešena problematika korupce a střetu zájmů a zavádí se etický kodex. Další novinky novely zákona se týkají obsazování pracovních míst (např. pracovní poměr nových úředníků má být v budoucnu uzavírán na dobu neurčitou s půlroční zkušební dobou, na volné pozice se má vypisovat výběrové řízení aj.). Pro úplnost uvádím, že v současné době se pracovní poměry úředníků ve veřejné správě řídí zákoníkem práce. Cílem práce by proto mělo být seznámení s dosavadní právní úpravou týkající se státních úředníků a především s podstatou chystané novely. V teoretickém úvodu do problematiky by se měly objevit také časové údaje plánovaného harmonogramu schvalování novely a její vstoupení v účinnost. V analytické části by měla být uvedena analýza dopadů novelizace na zaměstnance vs. zaměstnavatele (orgány veřejné správy). Práce by měla odpovědět např. na tyto otázky: Který z dopadů novely je nejpřínosnější a který nejproblematičtější? Převažují pozitivní dopady? Výstupy lze vyhodnotit například formou SWOT analýzy. Jako konkrétní příklad (případovou studii) lze zpracovat detailní analýzu dopadů novely v organizaci členů týmu, případně organizacích podle složení členů týmů. Analýzu lze doplnit provedením dotazníkového šetření – jak je novela a změny, které přináší, vnímána přímo jednotlivými zaměstnanci? Dále lze například provést i analýzu dopadů podle postavení jednotlivých pracovních pozic, srovnání dopadů na pozicích ředitel sekce (úřadu) – vedoucí (ředitel) odboru

59

– vedoucí

oddělení – řadový úředník apod. Pro jakou pozici má novela největší přínosy? Opět je možné doplnit dotazníkovým šetřením pracovníků na jednotlivých pracovních pozicích. V návrhové části by bylo vhodné uvést vlastní doporučení k podobě novely a jejím případným úpravám. Závěr práce by se měl zaměřit na prognózu dopadů novely do budoucna v následujících například 5ti letech (vzdělanější úředníci, odpolitizování některých funkcí, snížení korupce, zefektivnění výkonu veřejné správy aj.). Zdrojem informací budou zřejmě recenzované internetové články, oficiální vládní dokumenty k tomuto záměru a případně i data z vlastních šetření. Metody a analýzy použité v práci jsou pospány ve studijní dokumentaci vzdělávacího programu Strategické řízení.

Otázky: 1. Jaká je stávající právní úprava pracovních poměrů ve veřejné správě? 2. Jaké největší slabiny má chystaná novelizace? 3. Jaká opatření veřejná správa potřebuje, aby zefektivnila svou činnost? 4. K jakým účelům slouží etický kodex? 5. Může se stát podpora vzdělávání motivací pro úředníky při jejich výkonu?

60

4.22 SLEPT a SWOT analýza novely zákona o úřednících Sněmovna

dne

30.8.2011

schválila

věcný

záměr

zákona

o

úřednících

a zaměstnancích veřejné správy z dílny Ministerstva vnitra. Tento věcný záměr má sjednotit právní

úpravu

pro

úředníky

samospráv

a

státu,

upřesnit,

kdo

je

úředník

a kdo zaměstnanec a které funkce budou podléhat kariérnímu postupu a které budou obsazovány

podle

politického

klíče.

Podstatná

část

věcného

záměru

zákona

je věnována podmínkám hodnocení práce úředníků, jejich vzdělávání a kariérnímu růstu. Má omezit korupci, definuje etický kodex úředníka, prodlužuje zkušební dobu na půl roku, stanovuje vyšší odstupné a prodlužuje dovolenou na šest týdnů. Pokud

bude

věcný

záměr

výše

uvedeného

zákona

dopracován,

projednán

a schválen nahradí tak stávající zákon č. 312/2002 Sb. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále jen zákon) s účinností od 1.ledna 2003 je v novodobých dějinách veřejné správy novinkou. Cílem tohoto zákona je zejména zaručit neměnnost úředníků vždy po nástupu nové politické garnitury a nastavit stejná pravidla pro zaměstnance ministerstev, krajských a obecních úřadů. Dále má tento zákon zajistit stabilnější, profesionálnější a prostupnější veřejnou správu a odpolitizovat její výkon. Tento zákon byl do současnosti čtyřikrát novelizován, a to zákonem č. 46/2004 Sb., č. 234/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 227/2009 Sb.. K tomuto zákonu byly vydány dvě prováděcí vyhlášky, a to č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti.

Cíl případné práce by mohl být analyzovat, zda současný zákon zajišťuje apolitizaci veřejné správy.

Posoudit,

jak

probíhá

výkon

veřejné

správy,

výběrová

řízení

na zaměstnance a vzdělávání zaměstnanců v návaznosti na jednotlivá ustanovení zákona. Nejdůležitější jevy, o kterých se domníváme, že ovlivňují výkon veřejné správy identifikovat pomocí SLEPT, a to zvlášť pro malý obecní úřad a zvlášť pro velký městský úřad např. magistrát. V souhrnu bude jednotlivým vlivům (hrozbám, příležitostem) přiřazena relativní míra kvantifikující pravděpodobnost výskytu a ovlivnění malého a velkého úřadu. Vzniknou tak různé

61

protichůdné výsledky, které by měly vyústit ve formulace závěrů, které by mohly být zapracovány v připomínkovém řízení při tvorbě paragrafového znění návrhu novely zákona o úřednících. Zdrojem informací mohou být články v odborných periodikách a časopisech např. Veřejná správa, recenzované internetové články, sbírka zákonů. Metody a analýzy použité v práci jsou pospány ve studijní dokumentaci vzdělávacího programu Strategické řízení.

Otázky: 1. Co je to samostatná působnost? 2. Má být součástí zákona etický kodex úředníka, jehož nedodržení by bylo právně sankciovatelné? 3. Domníváte se, že současná forma zkoušky Zvláštní odborné způsobilosti je dostačující? 4. Měla by podle vás novela zákona obsahovat ustanovení o zájmu získání a udržování rovnoměrného zastoupení pohlaví mezi úředníky? 5. Jaké formy celoživotního vzdělávání jsou dle vašeho názoru nejvhodnější?

62

4.23 Důchodová reforma v ČR Prognózy budoucího vývoje v ČR ukazují na potřebu provést změny systému důchodového zabezpečení. Průběžný model financování již nebude schopný pokrýt potřeby na zabezpečení osob v důchodovém věku a z toho důvodu je nutná jeho inovace. V zemích vyspělého světa, pro které je typický shodný demografický vývoj jako v ČR, se řeší tento problém různými přístupy. V rámci této práce by mělo dojít ke zhodnocení stávajícího stavu ve vazbě na připravovanou důchodovou reformu. Právo na zabezpečení ve stáří vyplývá z Ústavy ČR. Již zmíněné prognózy budoucího vývoje naznačují, že naplnit toto právo bude v budoucnu stále těžší. Základní tezí je stabilizace sociálního systému při nezvyšování mandatorních výdajů, na něž nejsou zdroje. Dlouhodobým trendem je zvyšování průměrné doby dožití. Z tohoto důvodu je nutné řešit otázku zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Dnešní systém byl nastaven před více než sto lety, kdy se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není možné systém průběžnému modelu udržet. V praxi dochází k úbytku ekonomicky aktivních, kteří mohou na penze přispívat a naopak přibývá občanů v důchodovém věku. Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Zároveň schodek důchodového účtu činí asi 30 miliard korun ročně. Z toho vyplývá dlouhodobá neudržitelnost důchodového zabezpečení v rámci systému státních výdajů. Vyvstává zde potřeba zabývat se externími zdroji nebo příjmy mimo základní státní systém, které se budou podílet na financování penzí budoucím generacím. Dle návrhu penzijní reformy ministerstva práce a sociálních věcí tvoří základ důchodového systému současný průběžný systém, který tvoří tzv. první pilíř a vedle něho má existovat druhý pilíř tzv. kapitalizační. Hlavní úlohou prvního pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů také pro lidi s nižšími příjmy, aby se mohli ve stáří vyhnout chudobě. Systém musí být zároveň výhodný pro občany, kteří svou prací vytvářejí hodnoty, tedy platí sociální pojištění a další daně. Vedle prvního pilíře by dle vládního návrhu měl existovat i již zmíněný kapitalizační pilíř. Tento pilíř v praxi znamená, že každý bude mít navíc možnost z nynějších povinných odvodů na

63

sociální pojištění odvádět malou část na svůj soukromý penzijní účet. Jelikož tyto prostředky nebudou ihned využity, budou se ve fondech zhodnocovat ve prospěch budoucích penzí jejich vlastníků. Vedle úspory na důchodech vyplácených v průběžném systému je hlavním cílem rozložení rizika. Vzniká soustava s více pilíři, jejímž účelem by měla být kombinace jak solidární složky, tak složky s kapitálovými prvky spoření. Při navržené reformě má docházet k úpravám průběžně financovaného základního důchodového pojištění a dále jeho doplnění o tzv. kapitalizační pilíř, který bude založen na dobrovolné účasti klienta ve fondovém penzijním spoření. Obsahem reformy bude např. mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. optout) v podobě vyvedení 3% sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Vláda se dohodla, že v rámci mezigenerační solidarity bude možné dobrovolné vyvedení částky o výši jednoho procenta mzdy, resp. vyměřovacího základu, potomků vůči svým rodičům, kteří jsou ve starobním důchodu. Tento bonus jim nebude krácen ze mzdy, ani z jejich vlastního penzijního pojištění. Jde ryze o příspěvek státu, kterým budou moci děti svým rodičům v penzi “přilepšit“ pouhým souhlasem. V současné době probíhají diskuze o detailním nastavení celého systému. Je potřeba průběžně navrhovat paralelní alternativy návrhů a tyto průběžně analyzovat a propočítávat. Důležitým faktorem pro úspěšnost předložené reformy bude přesvědčení veřejnosti o její nezbytnosti a především bezpečnosti uložení prostředků v rámci druhého pilíře. Vzhledem k dobrovolnosti vyvádění prostředků mimo průběžný systém je důležité přesvědčit plátce o výhodností kapitalizačního pilíře. Především je pak nutné zodpovězení otázky, zda tato reforma opravdu řeší budoucí zabezpečení většiny obyvatelstva a nikoli pouze té movitější části, která má mnohem více alternativ pro řešení zabezpečení na stáří.

64

Naprosto zásadní pak bude prosazení takové varianty, která bude akceptovatelná napříč celým politickým spektrem. V opačné případě hrozí budoucímu nastavení důchodového systému jepičí život. Zdrojem informací budou zejména recenzované internetové články, články v periodikách, denících, odborných časopisech apod. Otázky: 1) Co je důchodová reforma ? 2) Proč je nutná ? 3) Jaké jsou její výhody a nevýhody ? 4) Co je nutné pro její prosazení ? 5) Jaké existují alternativy k předloženému návrhu ?

65

4.24 Dopad novely zákona o rozpočtovém určení daní na město Plzeň Cílem novely zákona o rozpočtovém určení daní je snížit rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele. V úvodu práce bude v krátkosti shrnut vývoj tohoto zákona. Novelou zákona č. 377/2007 Sb. se navýšil podíl obcí sdílených daní na 21,40%. Proti autonomnímu vývoji daňových výnosů toto navýšení představovalo částku 4,6 mld. Kč. V důsledku nastavení 3% váhy výměry katastrálních území obcí došlo k výrazné proměně dosud lineárního nárůstu daňových výnosů dle jednotlivých velikostních kategorií. Vznikla tak křivka se sedlinou u obcí kolem 5 – 10 tis. obyvatel a nový systém měl za následek skutečnost, že průměrný daňový výnos na obyvatele ve velikostních skupinách nejmenších obcí byl vyšší než u středně velkých měst. V červenci 2011 předložilo Ministerstvo financí České republiky do připomínkového řízení návrh změny rozpočtového určení daní, s navrženou účinností od 1. 1. 2013. Návrh novely rozpočtového určení daní sleduje tyto principy1): 

dosažení trojnásobku ve sdílených daních na obyvatele (Praha versus kategorie obcí s nejnižšími příjmy);



posílení ze státního rozpočtu (7 mld. Kč – dotační programy z národních zdrojů);



zařazení Brna, Ostravy, Plzně do propočtu mezi ostatní obce (u Prahy zůstává oddělený propočet);



ve srovnání se sdílenými daněmi dle stávajícího rozpočtového určení daní ztrácí Plzeň, Ostrava, Brno a Praha.

Uplatněná kritéria a jejich váhy: 

váha prostého počtu obyvatel zvýšena ze 3% na 10%;



nové kritérium „počet žáků“ 7% (začleněn „Příspěvek na školství“ cca 1,5 mld. Kč);



bez změny zůstává 3% váha celkové výměry katastrálních území;



na postupné přechody zbývá 80% (váha tohoto kritéria činí ve stávajícím systému 94%).

66

Zjednodušeně řečeno, novela zákona o rozpočtovém určení daní přinese zvýšení podílu z daní pro 6241 menších měst a obcí celkem o 13,5 miliardy korun. Největší nárůst se bude týkat obcí od 2 do 10 tis. obyvatel (na obyvatele 6,8 tis. Kč). Brno, Plzeň a Ostrava nyní získávají cca 18 tis. Kč na obyvatele, Praha pak 30 tis. Kč na obyvatele. Do jisté míry rozumím postojům menších měst, novelou zákona o rozpočtovém určení daní si polepší, ale pokud se na tuto problematiku podívám v celém kontextu i s jejími důsledky, musím zásadně, možná neobjektivně, nesouhlasit. Důvody, proč by město Plzeň nemělo přijít o 900 mil. Kč ročně budou popsány v další kapitole. Závěrem bude navrženo řešení, jakým se může město Plzeň bránit, případně dopady zmírnit.

Zdrojem informací budou recenzované internetové články, legislativa, interní materiály města Plzně apod.

Otázky: 1. Čeho se týká novela zákona o rozpočtovém určení daní? 2. Jaký bude její dopad na malé obce? 3. Jaký bude její dopad na velké obce? 4. Jaký bude konkrétní dopad pro město Plzeň? 5. Jakým způsobem může město Plzeň za zmírnění dopadu „bojovat“?

67

4.25 Zaměstnanecké výhody Zaměstnanecké výhody neboli benefity jsou výhody, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům mimo sjednanou mzdu. Svou podstatou nepaří mezi vymahatelné ani nejsou předmětem legislativy. Být zaměstnancem má své výhody. Kromě ztráty tíhy odpovědnosti za své podnikatelské počínání má zaměstnanec oproti soukromému podnikateli či vlastníkovi společnosti výhody i v možnosti získat nad rámec svého platu různé další benefity, a to jak peněžní, tak i nepeněžní povahy. Možnosti čerpání takových výhod může záležet na velikosti společnosti, na pozici jakou zaměstnanec ve společnosti zastává i na osobní nepostradatelnosti zaměstnance pro zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele je poskytování zaměstnaneckých benefitů způsob, jak získat či ocenit své zaměstnance a udržet si jejich loajalitu. Benefity jsou pro zaměstnavatele nástrojem, jak motivovat své zaměstnance k lepšímu pracovnímu výkonu a vyššímu nasazení. Společnosti tak mohou svým zaměstnancům přispívat a motivovat je k zajištění na stáří, mohou jim poskytnout zajištění v nepříznivých životních situacích, zvýšit stravovací komfort nebo jim pomoci zdokonalit jejich znalosti ať již profesní nebo jazykové. Ve 2. čtvrtletí 2011 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 2,5 %, v nepodnikatelské sféře poklesla o 0,9 % 1. Nárůst platu sebou nese pro zaměstnavatele nevýhody zejména v daňové oblasti. V některých nepodnikatelských oborech, kterým je rovněž státní správa je růst mezd stanoven platnými právními předpisy, zde je naopak tendence klesající. Proto se stává ocenění či udržení zaměstnanců pomocí zaměstnaneckých benefitů velmi důležitou součástí mzdového ohodnocení. Počet zaměstnavatelů, kteří používají tento prostředek pro ocenění práce svých zaměstnanců stále roste. Použitím benefitů jako ocenění práce zaměstnanců, lze na rozdíl od zvýšení mzdy při stejném efektu výrazně ušetřit na mzdových nákladech. To je možné především díky daňovým úsporám

1

Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/

68

a úsporám na sociálním a zdravotním pojištění jak na straně zaměstnavatele, tak i na straně zaměstnance. Jaké peněžité i nepeněžité příjmy podléhají dani z příjmu stanoví přesně Zákon o daních z příjmů. Co již nestanoví je v jaké výši či za jakých podmínek jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Proto je potřeba řádně prověřit zejména poskytování zaměstnaneckých slev či věcí za ceny zejména nižší než je jejich cena v místě a čase obvyklá. Jaké zaměstnanecké benefity se rozhodne zaměstnavatel poskytovat je omezeno jen platnou legislativou a nápaditostí daného zaměstnavatele. Každá společnost má svá specifika, která ji umožňují poskytovat benefity různým profesím svých zaměstnanců různým způsobem. Vždy je však potřeba předem zvážit variabilitu použití takových motivačních prostředků. V některých případech by naopak mohlo dojít k demotivaci skupiny zaměstnanců snížením jejich pracovního výkonu, kteří poskytované výhody čerpat nemohou. Je proto vhodné vždy zvážit, zda výhodu použít plošně či nikoliv, popř. na základě jakých přesně definovaných kritérií budou tyto výhody zaměstnancům poskytovány. Najít jednu ideální obecně platnou zaměstnaneckou výhodu je téměř nemožné. Pořadí nejvíce rozšířených i nejčastěji žádaných výhod se liší podle oboru práce. Trendem zaměstnaneckých výhod je v poslední době poskytování výhod v oblasti work-life balance. Jsou to výhody, které zaměstnancům umožní částečně vyvážit pracovní a soukromý život. Mezi ně patří například příspěvky na kulturní akce, sportovní aktivity nebo na letní či zimní dovolenou. Zaměstnaneckých výhod se uvádí kolem třiceti různých nabízených. Tato nabídka je tedy velice pestrá. Kromě standardních velmi oblíbených benefitů z oblasti pracovních pomůcek, mezi které patří např. používání služebních automobilů či mobilních telefonů i pro soukromé účely, patří k těm nejčastějším poskytování stravování na pracovišti, delší dovolená, stravenky, penzijní připojištění a životní pojištění či jazykové a profesní kurzy. Jelikož je poskytování benefitů důležitou součástí personální politiky většiny střední a velkých společností, stává se to rovněž značnou konkurenční výhodou. Naopak zaměstnanci drobných podnikatelů mohou tyto výhody čerpat jen velmi zřídka, protože se jejich zaměstnavatelé v této

69

problematice neorientují. Ve státním sektoru je struktura benefitů velmi omezena, což je dáno jednak charakterem těchto organizací, historickými důvody i platnými právními předpisy. Možným zdrojem čerpání informací pro tento problém je především internet. Přehled poskytovaných zaměstnaneckých benefitů je možné získat z nabídky renomovaných korporací či větších podniků. Otázky: 1. Proč zaměstnavatelé stále častěji poskytují zaměstnanecké výhody? 2. Jaké přínosy pro zaměstnance mají tyto výhody a jaké výhody poskytování zaměstnaneckých benefitů přináší zaměstnavateli? 3. Jaké výhody to jsou? 4. Souvisí poskytovaná výhoda s pozicí, kterou zaměstnanec zastává? Popř. s čím dalším. 5. Může být poskytovaná výhoda pro zaměstnance nevýhodou?

70

5 Použitá literatura: Bauerová, Alena. Sociální komunikace a týmová spolupráce. In: Řízení obcí II., kolektiv autorů. Professional Publishing, Praha, 2008. s. 9-43, ISBN 978-80-86946-77-1 Čakrt, Michal. Typologie osobnosti pro manažery. Management Press, 2009, 306 s., ISBN 97880-7261-201-7 Hayes, Nicky. Psychologie týmové práce – strategie efektivního vedení týmu. Portál, Praha, 2005, 198 s., ISBN 80-7178-983-6 Kadečka, Stanislav - Rigel, Filip. Výkon státní správy - kompetence, odpovědnost. Praha : Ministerstvo vnitra, 2009. 19 s. Ministerstvo pro místní rozvoj. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007–2013. Praha, 2006. 107 s. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, jako součásti ústavního pořádku České republiky. čl. 2, odst. 2, strana 1. Vyhodnocení dotazníkového šetření z pilotáže č. 2, Landová, Martina. Plzeň, 2011 – interní materiál projektu Vzdělávání Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, č. 2, odst. 3

71