Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná
[email protected] Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 – 14.00 https://moodle.czu.cz/ , heslo: sezimak
Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování seminární práce
Zkouška – písemná a ústní
Náplň dnešní přednášky I. blok – veřejný sektor II. blok – veřejné statky III. blok – veřejné výdaje IV. blok – státní rozpočet V. blok – politiky – stabilizační, sociální,
daňová
1
I. blok – Veřejný sektor Vymezení veřejného sektoru Postavení veřejného sektoru v rámci NH Rozsah veřejného sektoru Struktura veřejného sektoru Zdůvodnění existence VS prostřednictvím
uspokojování potřeb Ekonomické zdůvodnění existence VS Funkce veřejného sektoru
Vymezení veřejného sektoru Veřejný sektor je obecně představován státem (tj. různými institucemi státní správy a samosprávy a jejich aktivitami v nejrůznějších oblastech života té které země).
Veřejný sektor lze vymezit jako určitou část národního hospodářství -
je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou, financován veřejnými rozpočty, podléhá veřejné kontrole.
Veřejný sektor financován veřejným sektorem je řízen a spravován veřejnou správou –
představuje výkon státní správy a samosprávy rozhoduje se v něm veřejnou volbou – představuje kolektivní rozhodování podléhá veřejné kontrole – právo a povinnost veřejnosti kontrolovat veřejnou volbu a důsledky jejího rozhodnutí
2
Postavení veřejného sektoru v národním hospodářství NH = součástí společnosti jako
systému. Pro společnost má rozhodující význam – uspokojuje její materiální potřeby a vytváří podmínky pro uspokojování jejích nemateriálních potřeb. Je tvořeno soustavou prvků a vztahů mezi nimi.
Veřejný sektor – určitá část národního hospodářství
Členění národního hospodářství Podle odvětví
Výroby Služeb
Podle sektorů
Primární Sekundární Terciální Kvartární Kvintární
Podle vlastnictví
Soukromý Veřejný
Podle způsobu financování provozu a rozvoje
Ziskový Neziskový
Zdroje financování veřejné finance
čerpané z veřejných rozpočtů přerozdělováním zdrojů ⇒ (neziskový) veřejný sektor – vlastnictví je státní a samosprávní
soukromé finance
získané pro konkrétní účel, slouží buď jejich potřebě, nebo pro uspokojení potřeb jiných osob ⇒ neziskový soukromý sektor – vlastnictví je soukromé.
3
Vymezení veřejného sektoru v rámci národního hospodářství
(1) Národní hospodářství
Ziskový sektor (tržní)
Soukromý
Neziskový sektor (tržní)
Veřejný
Soukromý
Veřejný
Státní
Státní
Samosprávný
Samosprávný
Vymezení veřejného sektoru v rámci národního hospodářství
(2)
Rozsah veřejného sektoru Podíl veřejných výdajů na HDP Pružnost veřejných výdajů Struktura veřejných výdajů Podíl počtu PS ve veřejném sektoru na celkovém
počtu pracovníků v NH Podíl počtu pracovníků ve VS na počet obyvatel Podíl příjmů pracovníků ve VS na celkových příjmech
ze závislé činnosti Podíl základních fondů ve VS na celkových
základních fondech v NH
4
Struktura veřejného sektoru Jeho jednotlivé části plní různé funkce, jsou
ovlivňovány různými faktory – co do obsahu i rozsahu VS můžeme členit z různých hledisek
Nejvýstižnější podle charakteru uspokojovaných potřeb
Členění podle charakteru uspokojovaných potřeb a) Sektor společenských potřeb b) Sektor lidského faktoru c) Sektor poznání a informací d) Sektor technické infrastruktury e) Sektor soukromých statků f)
Sektor existenčních jistot
Sektor společenských potřeb Nejstarší součást VS Financování z veřejných zdrojů Produkuje čistě veřejné statky Uspokojuje potřeby
Organizovaného uspořádání společnosti Obrany před vnějším nepřítelem Ochrany před vnitřním nepřítelem Spravedlivého jednání → veřejná správa, armáda, policie, justice
5
Sektor lidského faktoru Smyslem je zachování, zkvalitňování a
celkový rozvoj lidského faktoru Poskytuje částečně veřejné statky (smíšené) Problém rozsahu uspokojování těchto potřeb z veřejných financí Uspokojuje potřeby Vzdělání Estetického požitku Uchování a zkvalitňování zdraví → školství, kultura, zdravotnictví…
Sektor poznání a informací Smyslem je uspokojování potřeby poznání Statky částečně veřejné Zahrnuje
Vědu a výzkum Uchování a distribuci informací Masmedia
Sektor technické infrastruktury Statky, které potřebují všichni, mají charakter
statků veřejných Zabezpečení vysoce investičně náročné
Zakládá tendence k monopolizacei
Zahrnují
Rozvoj vody, energií Doprava Spoje
6
Sektor soukromých statků Vyloženě soukromé statky, které jsou
pro člověka životně důležité společnost je z různých důvodů považuje za důležité – mohou vést ke zkvalitnění života celé společnosti
Zahrnuje
Bydlení Ostatní soukromé statky
Sektor existenčních jistot Zaměstnanost Sociální zabezpečení Tvorba a ochrana ŽP
Faktory ovlivňující rozsah a strukturu VS Působí řada faktorů
Faktory ekonomické
Stupeň ekonomického rozvoje Bariéry ekonomického rozvoje
Faktory mimoekonomické
7
Ekonomické faktory Stupeň ekonomického rozvoje
Země zaostalé Země rozvojové Země v industriálním stadiu Země v postindustriálním stadiu
Bariéry ekonomického rozvoje
Bariéry spotřeby Bariéra výkonnosti
Faktory mimoekonomické Faktory geopolitické Faktory historické Faktory kulturně náboženské Faktory politické
Vlády pravicové Vlády levicové Totalitní režimy
Ekonomické zdůvodnění existence veřejného sektoru a) Otázka opodstatněnosti veřejného sektoru a
jím plněných funkcí. b) Otázka ekonomického zdůvodnění
existence vlády.
8
Otázka opodstatněnosti veřejného sektoru a jím plněných funkcí I. Merkantelisté (17. – 18. století, Anglie, Francie) rozvoj námořního obchodu, příliv zlata do země velký význam veřejného sektoru hospodářská politika zaměřena na rozvoj výroby a obchodu Fyziokraté (pol. 18. století, Francie) půda a zemědělství – hlavní zdroj blahobytu VS by se měl omezit pouze na ochranu před vnějším napadením nebo před vnitřním násilím
Otázka opodstatněnosti veřejného sektoru a jím plněných funkcí II. A. Smith
(1723 - 1790)
Stát by měl do ekonomiky zasahovat výjimečně, tam kde soukromý sektor nemá dostatek informací Zájem na dosahování zisku a neomezená konkurence – neviditelná ruka trhu
J. M. Keynes
(1883 – 1946)
Prosazoval intervence státu do ekonomiky podporou investice, zdůrazňoval regulační funkce státu
Otázka opodstatněnosti veřejného sektoru a jím plněných funkcí III. F. A. Hayek, M. Friedman (1912 – 2006) Omezení role veřejného sektoru Zdůrazňují význam samoregulace trhu Současnost Řadu problémů není trh schopen úspěšně řešit Omezené zásahy státu mohou zmírnit nejzávažnější problémy např. v sociální oblasti Diskuse o míře zásahů veřejného sektoru do ekonomiky
9
Zdůvodnění existence VS prostřednictvím uspokojování potřeb Vymezení pojmu „potřeba“ a členění potřeb z
ekonomického hlediska Úloha VS v uspokojování potřeb Úloha VS v řešení extrémního rozdělování
příjmů
Vymezení pojmu „potřeba“ a členění potřeb z ekonomického hlediska Potřeba Členění
Podle úlohy statku v reprodukčním procesu
Výrobní Finální
Podle pocitu potřeby
Společenské Individuální
Úloha VS v uspokojování potřeb Vztah výrobních potřeb a veřejného sektoru Vztah finálních společenských potřeb a VS Vztah finálních individuálních potřeb a VS
Obrácená pyramida potřeb
10
Obrácená pyramida potřeb
Potřeba estetických zážitků Potřeba poznání, informací a spojů Potřeba vzdělání Potřeba dopravy Potřeba ochrany zdraví Potřeba bydlení Potřeba odívání Potřeba výživy
Otázka: Míra životní důležitosti uspokojování těchto
potřeb Kvantifikace míry uspokojování těchto potřeb Význam uspokojování těchto potřeb pro vývoj
společnosti jako celku
Úloha VS v řešení extrémního rozdělování příjmů Polarizace chudoby Polarizace bohatství Řešení problému polarizace bohatství a
chudoby Likvidace tržního mechanismu Přerozdělení s cílem řešit následky chudoby Vytváření předpokladů, aby nebylo chudých
11
Ekonomické zdůvodnění existence veřejného sektoru (vlády) Přednosti soukromého sektoru:
Trh zabezpečuje uspokojování potřeb. Trh zabezpečuje optimální alokaci a využití zdrojů.
Při narušení podmínek efektivního využití
zdrojů nedochází k zabezpečování všech potřeb.
Podmínky efektivního využívání zdrojů v tržní ekonomice Dvě základní věty blahobytu:
Paretovsky optimální alokace zdrojů
MU = MN
Paretovsky optimální alokace zdrojů
Za určitých podmínek vede konkurenční prostředí k takové alokaci zdrojů, kdy si nikdo nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil Optimální alokace zdrojů, tedy stav rovnováhy (E), pak nastává tehdy, když při zvýšení užitku jedné skupiny (U2) se užitek druhé skupiny (U1) nezmění, tedy:MMZ = mezní míra záměny U1 (užitku jedné skupiny) za U2 (užitek druhé skupiny)
MMZ = U 2 →U 1
∆U 1 =0 ∆U 2
12
MU = MN
Každý bod na křivce užitkových možností může být dosažen při novém rozdělení zdrojů mezi účastníky trhu pouhým působením tržních mechanismů
Přerozdělením zdrojů se tak vytvoří nový bod tržní rovnováhy (E´), tj. dojde k efektivnímu rozdělení zdrojů při dodržení daného rozdělení příjmů. Této zákonitosti lze využít k tomu, že pokud se přerozdělení zdrojů jeví ze sociálního hlediska jako nespravedlivé, lze zdroje, s kterými subjekty na trh vstupují, upravit.
MU = MN Užitek Pátka Křivka užitkových možností
Užitek Robinsona
Důvody zásahů státu do ekonomiky Tržní selhání: selhání konkurence; existence veřejných statků; existence externalit; existence neúplných trhů; nedostatek informací; nezaměstnanost, inflace a nerovnováha
Rozdělování příjmů a obecně prospěšné
statky.
13
Funkce ekonomického sektoru Ekonomické Sociální Politické Etické
Funkce veřejného sektoru Odstraňování nebo zmírňování následků tržních
selhání a zejména vytváření podmínek, které by umožnily selhání trhu předcházet Jsou to tyto funkce:
Alokační Distribuční Stabilizační Regulační Stimulační Kontrolní
Sociálně ekonomické funkce VS Zajistit potřebné veřejné statky Zabezpečit i tzv. hraniční statky Pomoci vytvořit podmínky pro fungování
veřejného sektoru Přispět k ekonomickému růstu Vytvořit podmínky pro zkvalitnění lidského
života Dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování
14
Alokační funkce Spojena s efektivní alokací zdrojů ve
společnosti Veřejné statky a selhání trhu Veřejné zabezpečování veřejných statků Národní a místní veřejné statky Veřejné zabezpečování vs. veřejná produkce
Distribuční funkce Čím se určuje rozdělování Jak by se měl důchod rozdělovat Fiskální nástroje politiky rozdělování
Stabilizační funkce Potřeba stabilizační politiky Nástroje stabilizační politiky
Měnové nástroje Fiskální nástroje
15
Regulační funkce Omezování nežádoucích vlivů na vývoj
výroby, cen, nezaměstnanosti Implementace pravidel prostřednictvím
administrativních orgánů Teorie ovládnutého strážce
Stimulační funkce Podpora a ovlivňování chování soukromého
sektoru žádoucím směrem
Kontrolní funkce Aby efekty ekonomického vývoje odpovídaly
rozsahu faktorů vynaložených na jejich dosažení
16
Význam funkcí veřejného sektoru v různých ekonomikách Závisí na typu ekonomiky
Podle podílů veřejného sektoru na národním hospodářství
Význam funkcí veřejného sektoru na různých úrovních veřejného sektoru Celostátní úroveň Místní úroveň
Ztráty z centrálního stanovení úrovně spotřeby veřejných statků
17
Myslím si, že nyní je zcela určitě nárok na přestávku
☺
18
