Ekonomika agrárního sektoru přednášky

Ekonomika agrárního sektoru přednášky Boháčková - KZE přednášky nejsou povinné - ústní a písemná zkouška - 5, 6 otázek - 1 typ - odpověď 1 slovo - 2 typ - příklady - písemka je nejhorší část - nutné 60% - skripta: Ekonomika agrárního sektoru pro INFO - Petra Landová - odhlašuje/přihlašuje na zkoušky, vypisuje termíny zkoušek

I. Ekonomická reforma v agrárním sektoru II. Postavení agrárního sektoru v rámci národní ekonomiky 1. vymezení agrárního sektoru 2. specifičnost agrárního sektoru 3. funkce agrárního sektoru v tržní ekonomice 4. ekonomické indikátory III. Výrobní faktory v agrárním sektoru 1. půda 2. práce 3. kapitál IV. Ekonomické kategorie v agrárním sektoru 1. kategorie nákladů 2. kategorie naturálních a hodnotových výsledků 3. hospodářský výsledek 4. ekonomické indikátory: intenzita, produktivita, rentabilita, finanční stabilita 5. cenový mechanismus v agrárním sektoru V. Agrární politika vybrané aspekty Společné zemědělské politiky 1. dotační politika v agrárním sektoru 2. strukturální politika (zemědělství a venkov) 3. výživová politika VI. Ekologické zemědělství, trvale udržitelný rozvoj zemědělství VII. Agrární zahraniční obchod

Úvod 1930 - statky, velkostatky, selská hospodářství, střední rolníci, drobní rolníci, doplňková hospodářství 1990 - jednotná zemědělská družstva, státní statky, soukromí zemědělci, ostatní formy dnes - zrušení komunistické idey, snaha o navrácení k původnímu -> vznikla smíšenina, protože lidé se nechtějí starat o zvířata pro vlastní potřebu, raději chodí do zaměstnání v pohraničí (sudetské německo) se nevzpamatovali -> agrární ekonomika je velmi narušená Vývojové etapy: - 1945 - 1948/9 - pozemková poválečná reforma I. dekret presidenta republiky č. 12/1945 II. zákon o revizi 1. pozemkové reformy č. 142/1947 III. nová pozemková reforma č. 46/1948

www.pef-info.wz.cz

-1-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky - 1948 - 1989 - 50. léta - kolektivizace

rozdělení rostlinná výroba živočišná výroba RV ŽV pacht 1. x x x x 2. x x x x 3. x x x 4. 1. líbilo se všem 2. už se šahalo na majetek, kdo se bránil byl ekonomicky zlikvidován 3. už brali i zvířata 4. už nikdo nic neměl a pouze pracovali pro zemědělská družstva - 60. léta - slučování „Šikovy reformy“ - znamenalo to určité uvolnění - objevila se možnost vzít si z družstva to co bývalo moje a být soukromník - 70. léta - utužování socialistických výrobních vztahů (koncentrace - soustředění do velkých výrobních celků specializace - každý se bude soustředit na něco jiného kooperace - když každý dělá něco jiného musí se domlouvat integrace - splývání jednotlivých podnikatelských subjektů) - zemědělci se v této době měli nejlépe oproti ostatním lidem - 80. léta

mzda x

I. Ekonomická reforma v agrárním sektoru 3 procesy:

restituce - vrací se majetek privatizace - prodává se to co zbylo transformace - staly se chyby a restituce se prolíná s privatizací i transformací - soudní spory

restituce - „restituční zákon“ č. 229/91 Sb. (novelizace zákon č. 30/1996 Sb.) - rozhodné období: 25.2.1948 - 1.1.1990 - předmět restitucí - vraceli se naturálie ne peníze - problémy s tím že někdo dostal majetek v dobrém a někdo ve špatném stavu - „oprávněné osoby“ - „povinné osoby“ - byli to spíše podniky - ty co měli majetek vydávat - problémy - když vrátili majetek tak už nemohli podnikat - teprve loni se restituce začali dokončovat

privatizace - Zákon č. 92/1991 Sb. a vyhláška č. 526/1991 Sb. - Formy privatizace: - veřejná dražba - lukrativnější majetek - veřejná soutěž - nabídl se majetek a kdo dal nejvyšší cenu to dostal - schvalovali to komise - problémy: dlouho to trvalo, ovlivnitelnost komise - přímý prodej - vyhlásilo se že se to chce prodat a zájemci přišli - obálková soutěž (v obálce je cena kterou nabízí, v den D se obálky otevřou a prodá se za nejvyšší nabídku) - vznik a. s. - bezúplatný převod - bezplatný převod do obecního majetku - bylo to jednodušší, protože se jednalo o státní majetek - majetek o který nebyl zájem - prodávalo se i pod cenou Papírování: 1. základní projekt - dělalo to vedení podniku, který se privatizoval 2. konkurenční projekt - mohl zpracovat kdokoliv 3. zpracovatelský projekt - zpracovávali to ministerstva - donekonečna si to posílali, kvůli administrativním chybám - privatizace trvala dlouho kvůli byrokracii

www.pef-info.wz.cz

-2-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky

transformace - „transformační zákon“ č. 42/1991 Sb. - chtěl jasně konstatovat právní formu podnikání „družstvo“ - transformační projekt - družstvo samo rozhodovalo co s ním bude - oprávněné osoby - mohli rozhodovat co se s družstvem stane (ti co tam měli majetek, ti co tam pracovali a ti kteří tam kdysi měli příbuzné) - povinné osoby - organizace, která vznikla z družstva - podíly na majetku družstva - majetek, který tam byl vnesen při založení - majetek, který vzniknul společným hospodařením - celkové jmění družstva

Celkové jmění družstva Restituce I. Majetkové vklady členů Čisté jmění Restituce II. (25%) - čisté jmění k rozdělení 50% 30% 20% - nejprve vyloučit restituce, pak majetkové vklady členů a tím vzniklo čisté jmění - čisté jmění se rozdělovalo nejprve na další restituce a pak se odečetlo 25%, kdyby náhodou si chtěl někdo koupit část družstva (nestávalo se) a vzniklo čisté jmění k rozdělení - čisté jmění k rozdělení se rozdělilo na 50% za půdu, 30% za majetek, 20% za práce - podíly rozdělily osoby na: 1) vlastníci - členové - mají tam majetek a chodí tam do práce 2) vlastníci - nečlenové - mají tam majetek, ale chodí do práce jinam a) začali provozovat zemědělství - vzali část majetku a šli do soukroma b) nezačali - nepodnikají v zemědělství c) převedli podíly do družstva 3) zaměstnanci (nevlastníci - nečlenové) - jen tam chodili do práce, neměli tam žádný majetek - novela - vyplatíme ty co si nejvíc stěžují, ostatním dáme jen „bezcenné“ cenné papíry - 20 let s 2% zúročením - v roce 2000 další verze - roli dlužníka převezme stát - stát vyplatí všechny do tří let a pak si bude brát peníze od družstev zpět tak, že jim nebude vyplácet dotace - v roce 2001 - povinnost by přešla na třetí osobu (podnik), která by odkoupila dluhy a pak je vymáhala sama

II. Postavení agrárního sektoru v rámci národní ekonomiky 1. vymezení agrárního sektoru Agrární sektor - součást národní ekonomiky světová ekonomika národní ekonomika vliv finanční sféry Dodavatelská odvětví - zemědelská strojírenství - chemický průmysl - farmaceutický průmysl - krmivářský průmysl - služby pro zemědělství - stavebnictví

zemědělství

Odběratelská odvětví - potravinářský průmysl - zpracovatelský průmysl - chemický průmysl - farmaceutický průmysl - obchod (potravinářský) - veřejné stravování

vliv agrárního politiky státu přímé vlivy - AZO, WTO - SZP

Zprostředkovaný vliv světové ekonomiky na NE a její vliv na AS

- agrární sektor u nás - živočišná a rostlinná výroba, lesy a rybníky, zemědělská agroturistika Agropotravinářský komplex – potravinářský průmysl + zemědělství – druhé vymezení agrárního sektoru

www.pef-info.wz.cz

-3-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky Zemědělsko průmyslový komplex – obsahuje zemědělství a odběratelské odvětví, ze kterého je odebrán obchod a veřejné stravování Agrobussiness – zemědělství + obchod a veřejné stravování - agrární sektor jinde - živočišná, rostlinná výroba, lesnictví a nezemědělské aktivity AZO – agrární zahraniční obchod WTO – světová obchodní organizace

2. Specifika agrárního sektoru 1. závislost zemědělské výroby na přírodních podmínkách - otázka jestli je zem. sektor specifický oproti jiným nebo ne? - odpověď ano je specifický (v následujících bodech) 2. biologický charakter výroby - nejdůležitější ze všech specifik 3. nesoulad výrobního procesu s „trhem“ - nemůže pružně reagovat na změnu poptávky 4. nesoulad nákladů a výnosů - vyplývá to s biologického charakteru výroby - než to sklidím tak mám pořád jen náklady a pak nemám jistotu, že to prodám 5. existence „sdružené výroby“ - když vyrobím jeden produkt, tak v tom vyrobím produktů víc (např. kráva - maso, mléko, tele) 6. existence „meziproduktu“ - výrobky, které si vyrobí a zároveň spotřebuje (např. vypěstuji jetel, který dám sežrat svým zvířatům) 7. specifický předmět trhu - např. skladovatelnost, což jsou další náklady 8. „dokonalost“ konkurenčního prostředí v zemědělské prvovýrobě

Funkce agrárního sektoru v tržní ekonomice (multifunkční zemědělství) produkční funkce (produkce potravin a surovin, poskytování alternativních zdrojů energie) sociální funkce (zaměstnanost) sociální aktivity ZP udržení osídlení

krajinotvorná funkce (udržování krajiny v kulturním stavu)

udržování ekologické stability a rozmanitosti

MULTIFUNKČNOST ZEMĚDĚLSTVÍ kulturní funkce čistící a recyklující funkce („venkovsky styl života“) (odstraňování škodlivin a recyklace)

správa přírodních zdrojů

1. produkční funkce – dřív byla preferevanou funkcí, dnes její význam klesá 2. krajinotvorná funkce – udržování polí v kulturním stavu, udržují lesy, rybníky atd. 3. udržování ekologické stability a rozmanitosti – zemědělci ekologicky poškozují krajinu (pesticidy, herbicidy, eroze, těžká technika, škůdci...) 4. správa přírodních zdrojů 5. čistící a recyklující funkce – odstraňování škodlivin a recyklace 6. kulturní funkce – „venkovský styl“ života 7. sociální a demografická funkce - lidský potenciál (osídlení venkova, zaměstnanost venkova) - ve venkovských regionech je zemědělství hlavním zdrojem obživy

Regulace trhu EU DP 1) kvóty

svět AT

DP – domaci producenti Kvoty mohou byt predmetem prodeje. www.pef-info.wz.cz

-4-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky Důvody: - Agrární trh není schopen sám vyrovnat nabídku a poptávku - poptávka a nabídka nejsou cenově pružné - pohyb cen neovlivní spotřeby - není ze sociální a politického hlediska přípustné aby kolísaly ceny zem. produktů - reguluje se nabídka ze zahraničí, nabídka od domácích producentů a reguluje se i poptávka - regulace domácí nabídky - omezují se výrobní faktory (restrikce výrobních faktorů) - RV - část orné půdy - ŽV - stavy hosp. zvířat - množstevní omezení (kvóty) - mléčné kvóty se staly typem zboží (můžu nakupovat, prodávat, zdědit) - omezeni ploch Pšenice, mohu osít pouze vyšrafovanou část – na tu dostanu dotaci, mohu postavit sklad za dotaci. Zbývající část tu nevyšrafovanou můžu použít podle vlastní úvahy, ale už na to nemám dotaci, prodávám za normální tržní ceny. Pokud půdu nechám prázdnou, tak na ni dostávám dotaci, protože jsou dotace na tzv. uklidnění půdy :))) - Pokud překročím kvótu, mohu dostat pokutu za každý hektar a nebo příští rok dostanu menší výměru na pěstování - regulace zahraničního trhu - brání se zvýšenému vstupu na domácí trhy a podporuje se vývoz - tarifní bariéry - cla atd. - v unii se nesmí používat - netarifní bariéry (nefinanční) - licence, fytosanitární a veterinární opatření - exportní subvence - cena domácích producentů, cena světová. Prodává se za cenu světovou a rozdíl ceny, která je malá, tak ten rozdíl mu doplatí EU fondy v rámci podpory trhu v rámci exportní subvence.

4. Ekonomické indikátory a) Podíl zemědělství na HDP - hrubá přidaná hodnota -> změněno na „hrubou zemědělskou produkci“ (vše co se vyrobilo i to co bylo sežráno zvířaty) - vyjádřeno ve „stálých zúčtovacích cenách“ (cenová úroveň z roku 1989) - vyjadřuje se tím současná efektivnost zem. sektoru - chceme aby podíl agrárního sektoru na HDP nebyl příliš výrazný (aby jsme nebyly agrární zemí) b) Podíl zemědělství na investicích 89 90 91 92 93 % 12,6 3,8

94 5,4

95 3,9

96 3,2

97 2,7

98 2,4

99 2000 3,1 2,4

01 2,6

02 2,8

03 2,4

04

05

c) Podíl pracovních sil v zemědělství na celkovém počtu aktivních pracovních sil 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 2000 % 9,4 6,3 5,1 4,6 4,3 4,2 4,2 3,7 3,7

01 3,4

02 3,4

03 3

04 2,9

05

d) Podíl zemědělství na zahraničním obchodu Podíl % 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 2000 01 02 03 4 5 Na vývozu 5,3 8 7,3 7,5 4,9 4,5 3,9 3,6 3,5 3,1 3,6 3,5 4,15 0,58 Na dovozu 8 8,2 9,2 8,4 6,8 6,5 5,9 5,9 4,9 4,6 5,2 5,2 5,65 0,3 Na bilanci 45,2 12,4 13,9 16,8 28,1 38,9 17,9 31,3 33,8 36,2 64,2 9,2

III. Výrobní faktory v agrárním sektoru Osnova: 1. obecná problematika (význam půdy) 2. statistika půdního fondu ČR 3. oceňování půdního fondu 4. trh s půdou - půda, práce, kapitál, informace

www.pef-info.wz.cz

-5-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky

Půda - ...půda je přírodní zdroj, nezničitelný, ale také nenahraditelný a neobnovitelný... - neobnovitelný a nenahraditelný faktor - zdroj surovin - půda je privátní statek, ale zároveň i veřejný jako voda, nebo vzduch - půda je ohrožená zastavováním, větrnou a vodní erozí -> klesá kvalita půdy - naše půda je znečištěná imisemi, chemikáliemi, skládkami, ekologickými haváriemi atd. - porušovány fyzikální vlastnosti půdy (velkými stroji za komunismu)

Statistika půdního fondu 1. absolutní ukazatele

- vyjadřují stav půdního fondu - výměra zemědělské půdy (tis ha) - asi 8 mil. ha z toho 4,2 mil. ha v agrárním sektoru - vysoké procento zornění (plodiny na orné půdě) - nejvyšší procento zornění v Evropě má Finsko (90%), Dánsko (protože mají málo zem. půdy), po tom jsme my se 72% a těsně za námi Německo, nejméně má Irsko (30%)

2. relativní ukazatele

- procento zornění - na 1 obyv. připadá 0,4 ha zem. půdy a 0,30 orné půdy - na 1 zemědělce 15 ha a 12 ha orné půdy - struktura zemědělského půdního fondu - orná půda 70%, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady

Struktura půdního fondu podle využití - Informace se liší podle zdroje, který je poskytuje: a) statistická ročenka půdního fondu-sleduje PF podle vlastnických vztahů b) Agrocenzus - sleduje PF až od výměry 1 ha c) LPIS - letecké snímky pro zjištění reálného využití PF - neeviduje zahrady podle obtížnosti - tzv. LFA (Less Favoured Areas) - procento zastoupení na zemědělském půdním fondu - r. 2003 60% dotací do méně příznivých oblastí - r. 2004 už jen 50% kvůli EU podle vlastnictví - většina privátní vlastnictví - státní půdní fond vlastní málo půdy - v r. 1995 bylo 47% ZD a 28% obchodních společností - v r. 2004 bylo 25% ZD a 45% obchodních společností - pacht - pachtýř musí zaručit, že se o půdu hospodářky postará - EU - nájem - můžu si pronajmout půdu a když platím nájem můžu půdu nechat ladem - ČR

Oceňování půdního fondu Úřední ceny půdy Metodika: založena na soustavě "bonitovaných půdně ekologických jednotek" (BPEJ) 1 2 3 4 5 Příslušnost ke klimatickému Hlavní půdní jednotka Svažistost a expozice Hloubka ornice a regionu (0-9) (01-78) pozemku skeletovitost půdy 1) produkční ocenění BPEJ a) stanovení "typové struktury" b) stanovení normativní (parametrizované) produkce - naturálně - hodnotově (cena parametrizované produkce) 2) seknul se mi word a neuložil to
www.pef-info.wz.cz

-6-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky a) Náklady na parametrizovanou produkci: bazické náklady x koeficienty + zisk b) stanovení ceny půdy HRRE > 0 cena půdy = ((HRRE x (1 – D))/U) + Cb Cb = bazická cena půdy D = daňová sazba U = úroková míra Celý tento zlomek představuje kapitalizaci renty Samotný zlomek udělá velmi malou cenu půdy, takže se ke zlomku přičítá Cb, což je 20 000 Kč na hektar. HRRE = 0, cena půdy = cena bazická (20 000 Kč / ha) HRRE < 0, cena půdy = Cb + 10,1 HRRE + 17 x 10 HRRE (tento vztah po nás nechce) Problémy současného ocenění půdy Nové metodické přístupy - novelizace stávajících úředních cen - "Hessenská metoda" - oceňování půdy podle účelu - opravné koeficienty Tržní ceny - nabídka s poptávkou (zprostředkovaná) ad 4) Trh s půdou - nevyrovnanost trhu s půdou - koeficient tržnosti k = tržní cena úřední cena - před rokem 1948 - byl přístup -> půda je to nejcennější vlastnictví - oceňování půdy na základě katastrálního výtěžku - stanovil se rozdílem ceny toho co z té půdy měl a nákladů co do té půdy vložil - po roce 1948 - půda nemá hodnotu - hodnotu má jen to co je výsledkem lidských rukou - cena ha byla stanovena na základě produkce (vypěstovala sem brambory prodala a tolik stála ta půda) - po komunismu - půda má cenu - dostává se do popředí kupních zájmů - ve vyspělých ekonomikách existují ceny - úřední - v podstatě se shoduje s cenou tržní - tržní - u nás bývá dost velký rozdíl mezi úřední a tržní cenou - úřední cena vychází z cen z počátku 90. let - máme ocenění půdy téměř stejné jako za komunismu (9-ti plodinová typová struktura BPEJ), máme snahu to předělat na ocenění stejné jako v EU, ale nemáme lidi - hrubý roční rentní efekt - vzoreček na cvičení - bazická cena půdy - 2 Kč za m2 - hesenská metoda - ohodnocení podle chemických vlastností půdy (min cena 150 Kč za m2) - další metoda - půda pro zemědělské účely by měla být levnější, půda pro stavební účely by měla být dražší - aby jsme se přiblížili ceně tržní - vezmeme úřední ceny a opravujeme je opravnými koeficienty

Trh s půdou - u nás není trh s půdou rozvinutý (kromě stavebních pozemků) - zemědělci si raději pronajmou půdu než by si jí kupovali - problém je že vlastníci jsou zbaveni práva s pozemkem nakládat, protože je součástí něčeho většího - další problém - existuje relativně malá nabídka - spekulativní účely (koupím za úřední cenu při privatizaci, později prodám za tržní cenu) - koeficient tržnosti = úřední cena půdy/tržní cena půdy - relativní ukazatel

www.pef-info.wz.cz

-7-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky 1. pozemky pro nezemědělské účely - pozemky, které se nejlépe prodávají (tržní cena vysoce převažuje nad úřední cenou) 2. pozemky do 5 ha - pro zemědělské a spekulativní účely 7% 3. pozemky nad 5 ha - pouze pro zemědělské účely 2%

Práce Osnova: 1. definování pojmů 2. kategorizace pracovních sil v agrárním sektoru 3. vybavenost agrárního sektoru pracovními silami 4. příjmová (důchodová) disparita v agrárním sektoru 5. trh práce v agrárním sektoru Definování pojmů: - "práce je souhrn intelektuálních a manuálních činností člověka uplatňovaných při vytváření statků a služeb, za který je zpravidla vyplácena odměna- podnikatelská v případě vlastníka nebo mzda v případě zaměstnance" - "práce je zboží" - je předmětem trhu práce - nositelem práce = pracovní síla Kategorizace pracovních sil v agrárním sektoru - podle vztahu k podniku: a) rodinné pracovní síly - pracovní síla, která je členem rodiny, která vlastní podnik a za svou práci nepobírá mzdu b) veškeré rodinné pracovní síly c) cizí pracovní síly - zaměstnanci d) "sebezaměstnávající" se vlastníci - podle odpracovaného času: a) trvale činní pracovníci - stálý pracovníci na hlaví pracovní poměr b) sezónní (pomáhající) pracovníci - chodí tam jen občas c) pracovníci přepočtení d) pracovní jednotky - podle věku - sektor s nejstarším průměrným věkem (průměr okolo 50 let) - podle pohlaví - dříve více žen, dnes 60% mužů - podle vzdělanosti - nejvíce zaostává, vzdělání je na velmi nízké úrovni

Vybavenost agrárního sektoru pracovními silami Počty pracovních sil v zemědělství (v tis. osobách) 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 2000 2001 2002 2003 PS 533 513 411 317 271 246 222 217 214 207 183 165 156 156 148 Zastoupení pracovních sil v jednotlivých typech podniků (v%) Typ podniku 89 92 2001 Státní podniky 24 17,1 0,2 Zemědělská družstva 75,6 68 31,3 SHR 0,4 5,5 19,2 Obchodní společnosti x 9,4 49,3 Příjmová disparita v agrárním sektoru

ad b)

2003 0,2 28,2 20,3 51,2

disparita příjmů zeměděl./1 PS

Chápání příjmové disparity: a) v teoretické rovině b) v praktické rovině

mzdová

viz scripta

vnější

ad a)

2002 0,3 29,7 30,1 79,1

disparita Disparita příjmů podniků/1 PS

www.pef-info.wz.cz vnitřní

-8-

mzdová

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky

- zveřejňována jsou čísla jen z vnější mzdové disparita zemědělství Schéma č. 1: Celkové příjmy zemědělského podniku celkové příjmy zem. podniku

příjmy z výdělečné činnosti

zemědělské příjmy

příjmy mimo výdělečnou činnost

nezemědělské příjmy

podpory v rámci SZP

hlavní (RV, ŽV, les)

z nezávislé činnosti

doplňkové (živnosti)

ze závislé činnosti (mzda)

příjmy z kapitálu

sociální transfery

ostatní

Kapitál - hodnota, která přináší výnos

- hodnota hmotného kapitálu -> zisk, ztráta - kapitál finančního charakteru -> výnos, úrok - kapitál je jedním ze základních výrobních faktorů - účetnictví - aktiva (majetek) - pasiva (hodnota jeho krytí) Členění kapitálu podle druhu kapitál - finanční - reálný - oběžný - fixní - nehmotný - hmotný - movitý - nemovitý Kategorizace nákladů - podle původu vzniku - externí náklady (prvotní) - interní náklady (druhotný) - podle činnosti, ve které vznikají - provozní - finanční - mimořádné - podle druhu

- materiálové - pracovní - finanční

- podle vztahu k produkci - variabilní www.pef-info.wz.cz

-9-

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky - fixní - podle komplexnosti

- vlastní - celkové

- podle kalkulovatelnosti - přímé - nepřímé - podle reálnosti - účetní - skutečné - podle vyčíslitelnosti

- explicitní - implicitní

Kalkulace nákladů - metodický postup jehož výsledkem je vyčíslení nákladů na jednotku produkce, nebo určitý úsek - jednotka

- jednotka - to na co se zjišťují jednotlivé náklady - jednice - používá se tehdy, když je jednotka malá, proto se používá souhrn jednotek

Kalkulační metody 1. nesdružená výroba s jedním hlavním výrobkem - metoda přímá dělením 2. nesdružená výroba s více hlavními výrobky - metoda rozčítací - za využití poměrových čísel - promocí procentních podílů - pomocí pomocné kalkulační jednotky 3. sdružená výroba, tj. výroba s hlavními a vedlejšími výrobky - metoda rozčítací - metoda zůstatková (odečítací)

Kategorie naturálních a hodnotových výsledků Naturální a hodnotové výsledky výroby Výsledky výroby se v agrárním sektoru sledují jako: 1) naturální - vyjadřují dosahované objemy výkonů 2) hodnotové - vyjadřují hodnotu výkonů Naturální výsledky výroby - ves vé podstatě vyjadřujívytvořený objem výkonů (objem produkce) - možnosti vyjádření produkce: 1) u stejnorodé produkce - produkce ve fyzických jednotkách (jednotky váhové, jednotky objemu apod.) 2) u různorodé produkce agregace pomocí: a) smluvních naturálních jednotek, které vyjadřují určitou společnou vlastnost vyrobench produkců (ŠJ, SNL) b) pomocí cenových koeficientů - "kategorie produkce" (pomocí stálých nebo podnikových cen) Kategorie produkce V agrárním sektoru se sledují tyto kategorie produkce: Hrubá produkce (brutto) - představuje veškeré množství výkonů vzniklých za určité období (kalendářní nebo hospodářský rok) bez ohledu na jejich další užití Výkony členíme na : a) zemědělské (hrubá zemědělská produkce) b) nezemědělské (hrubá nezemědělská produkce) souhrn hrubě zemědělské a nezemědělské produkce = celková hrubá produkce

www.pef-info.wz.cz

- 10 -

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky - může být sledována na úrovni: výkonu, odvětví, podniku, agrárního sektoru - je vyjádřena v peněžních jednotkách pomocí: a) stálých cen (úroveň odvětví, podniku, agrárního sektoru) b) nákladových cen (úroveň odvětví, podniku) výpočet hrubé produkce: úroveň i-tého výkonu: Qi = Qi' x Ci

kde

Qi … hrubá produkce v peněžním vyjádření i-tého výkonu Qi'… fyzické množství i-tého výkonu Ci = cenový koeficient jednotky množství i-tého výkonu (stálá cena/jednotku, nákladová cena/jednotku)

úroveň odvětví, podniku Q = ∑Qi

kde

Q = hrubá produkce odvětví (podniku) Qi = hrubá produkce výkonů (odvětví)

úroveň agrárního sektoru (viz schéma) Konečná produkce Představuje konečné množství výrobků (výkonů), které je určeno k finálnímu použití Finální použití = a) trh b) nevýrobní spotřeba (vypěstované brambory sním v podnikové jídelně) sleduje se na úrovni výkonu, odvětví, podniku, agrárního sektoru - metodika a) výpočtu konečné produkce na úrovni výkonu, odvětví, podniku: b) schéma využití konečné produkce na úrovni výkonu, odvětví, podniku: hrubá produkce meziprodukt konečná produkce meziprodukt: produkce v podniku vyrobená a výrobně!!! spotřebovaná

hrubá produkce konečná produkce tržní produkce NS změna M - náš přístup (ČR) NS - naturální nevýrobní spotřeba změna M - změna meziproduktu tržní produkce x tržby - tržní produkce není prodaná produkce, ale produkce určená k prodeji, je oceněná ve stálých cenách naturální nevýrobní spotřeba - brambory snědené v podnikové jídelně změna meziproduktu - co se ukrojí z konečné produkce pro další sadbu

úroveň agrárního sektoru souhrnný zemědělský účet hrubá produkce ztráty disponibilní produkce PSZ celkové zdroje VVS zprac. výrobci NS tržní produkce KSZ konečná produkce - přístup EU PSZ - počáteční zásoba meziproduktu VVS - veškerá výrobní spotřeba zpracování výrobci - zpracování probíhá v rámci agrárního sektoru (moštárny, jatka) NS - nevýrobní spotřeba KSZ - konečný stav mezi produktu (konečná zásoba) prázdné políčko - změna počáteční a konečné zásoby meziproduktu objem hrubé zemědělské produkce podle grafu klesá, reálná hodnota neklesá díky zvýšení cen

www.pef-info.wz.cz

- 11 -

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky Struktura produkce (v běžných cenách) Ukazatel (mil Kč) Zemědělská produkce Zemědělské výkony Nezemědělské výkony (v Hpcel.) Produkce AS celkem

2002 101343 883 47 102273

2003 92163 1395

Hodnotové výsledky výroby - vyjádřeny v peněžních jednotkách při použití skutečných (běžných) cen - představují vytvořenou hodnotu - sledují se na úrovni výkonu, odvětví, podniku, agrárního sektoru - hodnotové výsledky výroby sledujeme pomocí účetních kategorií výnosy (u podniků právnických osob) - sledujeme ve struktuře: výnosy celkem výnosy provozní finanční mimoř. tržby akt. inv. ZZ OPV provozní výkony akt. inv - aktivace investic - investice ve vlastní režii - je to podstatě náklad ZZ - změna stavu zásob - to co je určené k realizaci - v nákladových cenách OPV - ostatní provozní výnosy provozní výkony - tržby jsou v tržních cenách, ostatní dvě položky v cenách nákladových - význam provozních, finančních a mimořádných výnosů - provozní výnosy - tržby vykazované versus reálné (tržby za výrobky a služby a za zboží) - aktivace investic - změna stavu zásob výrobků (a zboží) - finanční výnosy - mimořádné výnosy 2003 výnosy výkony podle forem podnikání zemědělská družstva 37 894 28 317 obchodní společnosti 69 626 55 030 fyzické osoby 18 475 15 706 ostatní kritéria podniky hospodařící na půdě 122 946 99 053 ukazatel/ha z.p. právnické osoby 37 586 30 051 (mil Kč)

tržby 26 991 52 039 15 706 94 736 28 514

příjmy (podniky fyzických osob) - představují skutečný tok peněz struktura příjmů: a) z prodeje výrobků a služeb b) z prodeje zboží c) ostatní příjmy

Hospodářský výsledek v agrárním sektoru Sleduje se: 1) na úrovni komodit (odvětví) - hosp. výsledek za pšenici 2) na úrovni zemědělského podniku 3) na úrovni agrárního sektoru hospodářský výsledek na úrovni zemědělského podniku - účetní vyjadřování hospodářského výsledku www.pef-info.wz.cz

- 12 -

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky - standardní výstup podle metodiky EU - příspěvek na úhradu (krycí příspěvek) - účetní vyjadřování hospodářského výsledku vychází z metodiky: hospodářský výsledek = výnosy - náklady a) výnosy > náklady => zisk b) výnosy < náklady => ztráta hospodářský výsledek: provozní, finanční, mimořádný : nerozlišuje HV ze zemědělských aktivit a ostatní provozní výnosy provozní náklady zisk finanční výnosy finanční náklady zisk mimořádné výnosy mimořádné náklady zisk

HV běžného roku účetní hospodářský výsledek

provozní hospodářský výsledek: významné kategorie: - obchodní marže = tržby za zboží - náklady na zboží - účetní přidaná hodnota = účetní výkony - výkonová spotřeba účetní výkony: tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (fakturace, TC) změna stavu zásob vnitropodnikové vlastní výroby (NC) aktivace investic (NC) výkonová spotřeba: spotřeba materiálu (TC, NC) a energie (TC) přímé služby (TC, NC) standardní výstup podle metodiky EU - platí v zemích EU - je jednotná pro všechny země (důvod = rozdílnost účetních systémů) - zjišťuje se "příjem zemědělského podniku" - výsledek pouze zemědělských aktivit - metodika - viz schéma celková produkce výrobní spotřeba

saldo PDD hrubá přidaná hodnota odpis čistá přidaná hodnota ON P Ú saldo ID příjem ze zemědělské činnosti

saldo PDD - saldo produkčních daních a dotací - daně, které se vztahují k provozní činnosti (DPH, silniční daň atd.) náklady na výrobní faktory - kolonky odpis, ON, I, Ú - odpis - náklad na hmotný kapitál - ON - osobní náklady - náklady na pracovní sílu - P - náklad na půdu (pacht) - Ú - placené úroky - náklad na finanční kapitál saldo ID - saldo investičních daní a dotací problémy aplikace metodiky v ČR: - vyjadřování celkové produkce - započtení osobních nákladů - problém započítávání dotací - provozních - investičních

www.pef-info.wz.cz

- 13 -

Christy

Ekonomika agrárního sektoru přednášky hospodářský výsledek jako "příspěvek na úhradu" (krycí příspěvek) možnosti vyjadřování ve dvou variantách: 1) příspěvek na úhradu = hrubý produkt - variabilní náklady (Gross margin) 2) příspěvek na úhradu = tržby - variabilní náklady 3) modifikace EU: "standardní příspěvek na úhradu" = peněžní hodnota HP - specifické náklady standardní příspěvek na úhradu (průměr 3 let) hodnota hrubé produkce: 1) z hlediska tržní hodnoty: suma všech hlavních a vedlejších výrobků v TC po odečtení ztrát a přičtení dotací vázaných na produkci 2) z hlediska spotřeby: tržby za výrobky + změna stavu zásob výrobků + spotřeba domácnosti hospodáře + spotřeba mezi produktu specifické náklady: 1) RV: osiva a sadba + ochranné prostředky proti škůdům + spotřeba vody + náklady na topení, sušení, balení a třídění, pojištění 2) ŽV: náklady na obnovu stáda, krmiva, veterinární služby, čištění, třídění, balení, pojištění využití SPÚ: a) jako kategorie hospodářského výsledku b) k definování velikosti podniku "evropská velikostní jednotak" (ESU) = 1200 EUR podniky velmi malé < 4 ESU malé 4 - 8 ESU středně malé 8 - 16 ESU středně velké 16 - 40 ESU velké 40 - 100 ESU velmi velké 100 ESU < c) k ekonomickému definování typu hospodaření (17 hlavních a 50 dílčích typů) typ hospodaření = příspěvek na úhradu v zemědělském podniku standardní příspěvek na úhradu d) posouzení efektivnosti zemědělského podniku

www.pef-info.wz.cz

- 14 -

Christy