Západo eská univerzita v Plzni Fakulta filozofická
Záv re ný projekt z Žurnalistiky
STÁVKA T (Z HLEDISKA KRIZE VE EJNOPRÁVNÍHO MÉDIA) Jan Pot
Plze 2006
ek
Stávka v T (Z HLEDISKA KRIZE VE EJNOPRÁVNÍHO MÉDIA)
Obsah 1. ÚVOD ...................................................................................................................... 1 2. HISTORIE ................................................................................................................. 2 3. KRIZE...................................................................................................................... 6 4. ANALÝZA ...............................................................................................................14 5. ZÁV R....................................................................................................................16 6. LITERATURA ...........................................................................................................17 7. POSUDKY ...............................................................................................................18
P ílohy Box1: Prohlášení 2000 slov v roce 2000 .................................................................... 9 Tabulka 1: Celkový p ehled jev vyskytujících se ve vysílání ....................................12
1. Úvod Mluvíme-li o krizi v
T na p elomu let 2000-2001, m žeme v podstat
mluvit o krizi samotného konceptu ve ejnoprávního média. V podstat jedná o nejv tší žurnalistickou kauzu posledních let, velmi vd
se
né téma, ke
kterému vyšlo p t knih, byl nato en dokument a vyšla celá ada odborných a analytických lánk . Média jsou integrální sou ástí spole nosti, podílí se na selekci zájm , ale zárove
nikdy nemohou postihnout spole nost jako celek, pod izují se
zájm m v tšiny a tím podávají nesprávný obraz spole nosti. Mediální realita tak skute nost pouze zrcadlí, utvá í její lomový obraz. Na jedné stran jsou média závislá už na vstupech, nap íklad o em je vlády nebo r zné komise informují, na druhé stran jsou média závislá na sledovanosti, ukazují to, co v tšina chce vid t. Zejména komer ní mediální spole nosti, jsou p ímo závislé na sledovanosti, kdy ím v tší sledovanost, tím v tší zisky z reklam, tudíž se snaží oslovit co nejširší okruh divák . To znamená, že v tšina zpráv bude koncipována tak, aby byla p ijatelná pro toto cílové publikum. Z této skute nosti vyplývá, že sociální menšiny pak mohou být snadno opomíjeny, i zastoupeny v médiích jen minimáln . Tuto mezeru by m ly do jisté míry vypl ovat ve ejnoprávní média, i zde však záleží na hledisku konkrétního daného média. Obecn
lze však íci, že ve ejnoprávní média by m la být
nejobjektivn jší, co se konstruktu mediální reality tý e. Zimní kauza
T
z p elomu let 2000 a 2001 však ukazuje, že ani do ve ejnoprávního média takového formátu, jakým
eská televize bezesporu je, nelze vkládat toliko
d v ry. B hem této krize došlo ke zneužití vlivu, který média na spole nost obecn mají, k prosazení vlastní pravdy a k znehodnocení samotného smyslu ve ejnoprávní televize, která je ur ena p edevším k tomu, aby poskytovala objektivní, ov ené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytvá ení názor (Zákon 483/1991). Zimní krizi v eské televizi na p elomu let 2000 a 2001 rozhodn nelze pojmout jako jednorázovou událost, jedná o výraz dlouhodob jších problém sahajících až n kolik let nazp t. A koli je tato krize ozna ována jako boj za svobodu slova nebo boj za demokracii jednalo se spíše o interní boj o vedení tohoto subjektu. Práv
v roce 2000 došlo k vystup ování již dlouho 1
vypjaté situace. Desítky zam stnanc se otev en postavili proti volb nového editele a tento interní spor vyvrcholil ve stávku zam stnanc
T. A práv díky
obrovskému vlivu, který média mají, se tento interní spor p enesl do celonárodní roviny, pod ozna ením „boj za svobodu slova.“ Došlo k p erušení vysílání ve ejnoprávní televize a desetitisíce lidí se za podpory p edních um lc
ú astnily demonstrací po celé republice. K t mto událostem se též
p idal politický proud ve snaze urvat si v této obrovské mediální mašinérii sympatie.
2. Historie Ko eny krize sahají až do roku 1998, což je ve ejnosti pom rn neznámá v c. Po odchodu generálního editele Ivo Mathé, který se v noval podpo e p edevším zábavních po ad , takže zpravodajství bylo mimo okruh jeho
pozornosti,
došlo
na
ja e
1998
k neúsp šným
pokus m
zprofesionalizovat v zájmu zdárného rozvoje demokracie a ku prosp chu adových ob an
zpravodajství
eské televize a po vzoru západních
televizních stanic ( ulík-Pecina 2001, 27). Tento pokus, na n mž se podíleli Ivan Kytka, Jana Bobošíková, americký politolog Andrew Strohlein a n kte í osvícen jší lenové redakce zpravodajství, však velmi rychle selhal protože se dotkl n kterých konzervativních kruh
v
T. Problém spo íval v tom, že
ve ejnoprávní televize nedokázala v této dob poskytovat za koncesioná ské poplatky dostate n
kvalitní zpravodajství, tak jak tomu bylo nap íklad u
anglické BBC. P esv d ujícím faktem byly volby v roce 1998, kdy se ukázalo, že soukromá TV Nova dokáže zajistit lepší volební servis než ve ejnoprávní T.
eská ve ejnost, která v tšinou nemluví cizími jazyky a nemá p ístup ke
skute n
profesionálnímu televiznímu zpravodajství stanic v jiných zemích,
financuje koncesioná skými poplatky
eskou televizi, avšak neví, že za své
peníze dostává druho adé zboží ( ulík-Pecina 2001, 85). Po átkem roku 1997 skon ilo p tileté funk ní období první Rady
eské
televize, jejímž p edsedou byl po v tšinu období Ji í Grygar. Nové leny Rady T zvolila Poslanecká sn movna v únoru a po átkem dubna 1997. Nov konstituovaná Rada
T vzáp tí p ijala své programové prohlášení a dne 16.
dubna zvolila svým p edsedou Jana Jiráka. Nové Rad
T p ipadl nelehký
2
úkol vyhlásit a provést výb rové ízení na obsazení funkce generálního editele
T na p íští funk ní období, nebo Ivovi Mathé m l koncem b ezna
1998 jeho dosavadní mandát skon it. V zá í 1997 Rada
T informovala o podmínkách výb rového ízení,
které oficiáln vyhlásila dne 1. prosince 1997. Výb rové ízení uzav ela dne 4. února 1998 volba: generálním editelem
eské televize se od 1. dubna 1998
stal Jakub Puchalský. Nový generální editel
T bezprost edn
nástupu provedl výraznou rekonstrukci nejvyššího vedení ást vedoucích pracovník
po svém
T. Odešla také
a na jejich místa p išli noví lidé, z nichž n kte í
nem li dosud v tší zkušenosti z práce v televizi. Ne ekaným problémem ve vývoji managementu
T byl po necelých dvou m sících odchod nov
jmenovaného šéfredaktora zpravodajství Ivana Kytky po neúsp šném pokusu o reformu vnit ního fungování redakce. Ve shod se svým projektem avizoval generální editel strukturální zm ny v provozního prost edí
T, které se m ly op ít také o studii
eské televize, jejímž vypracováním byla pov ena
spole nost Coopers & Lybrand, mající již zkušenosti s analyzováním fungování
T z d ív jší doby. Jakub Puchalský rovn ž usiloval o diskusi o
poslání a postavení televize ve ejné služby. Komunikace nového vedení s ve ejností i zam stnanci body. Vedením
T
T však narážela od po átku na problémy a sporné
T proklamovaná snaha o posílení ve ejnoprávnosti programu
T se n kdy dostávala do nap tí s kroky uplatn nými tímtéž vedením v programu, v nichž byly spat ovány tendence práv
opa né. V o ích
ásti
ve ejnosti byl velmi sporným hlavn projekt T icet návrat , v jehož rámci byla uvedena repríza normaliza ního seriálu T icet p ípad majora Zemana, a ostrý konflikt mezi vedením
T a oponenty projektu a zp sobu jeho prezentace na
obrazovce byl po mnoho dní jednou z hlavních událostí v republice. Ve vnit ní komunikaci v
T se projevovala rostoucí bariéra mezi nejvyšším vedením
a ostatními pracovníky P ibližn
T 1.
rok a p l Jakub Puchalský ve funkci generálního editele
nacházel oporu v Rad vývojové trendy
1
T
T. V listopadu 1999 však Rada
T zhodnotila
T, došla ke konstatování, že vedení
T projevilo
Historie T – Období zm n, www.ceskatelevize.cz 1.5.2006
3
nerozhodnost v prosazování koncep ních zm n a nebylo schopno z eteln vysv tlit své zám ry, a požádala generálního editele o neprodlené kroky k ádnému obsazení funkce programového editele, ke z etelnému vymezení kompetencí vedoucích pracovník
a k jednání s nezávislými producenty a
tv rci. Jakub Puchalský odmítl usnesení Rady
T jako nep im ené a
ultimativní a požádal o vyslovení d v ry. Rada
T se rozhodla vybrat nového generálního editele ve vyzývacím
výb rovém
ízení - p ímým oslovením osobností, na jejichž oslovení se
shodne v tšinou hlas . Rada požádala ve ejnost o návrhy a p edsevzala si rozhodnout do konce ledna 2000. A tak došlo v lednu 2000 ke zvolení nového generálního editele, kterým se stal Dušan Chmelí ek, nejužšího vedení
T a jeden z t ch vedoucích pracovník , kte í p išli do
é e Jakuba. Výsledek volby p inesl rozkol v Rad lenství t i z jejích
že
Tv
T - v reakci rezignovali na
len . Rada byla za své rozhodnutí a jeho rychlost
kritizována n kterými poslanci a následn klauzule zákona o
len dosavadního
T, že Radu
v b eznu odvolána za pomoci
T je možné odvolat po dvojím konstatování,
eská televize neplní své poslání - což sn movna skute n u inila. Nový
generální editel
T se tak bezprost edn
po své volb
ocitl v situaci, kdy
Rada T, jež ho zvolila, byla sama poslanci odvolána2. Dušan Chmelí ek pozval k nové spolupráci n které z vedoucích pracovník
T, kte í v
T p sobili již v dob , kdy generálním editelem byl Ivo
Mathé. Nov vytvo il funkci editele zpravodajství a po výb rovém ízení do ní jmenoval Ji ího Hoda e, který však po necelém p lroce v srpnu odstoupil se zd vodn ním, že nesouhlasí k p ístupem vedení koncepci rozvoje editelství zpravodajství
T k jím p edložené
T, tedy fakticky pro ztrátu podpory
generálního editele. Tomu ovšem již p edcházel konflikt Ji ího Hoda e s pracovníky zpravodajství, který trval p inejmenším od ervna. Tyto události ukazovaly budoucí vývoj v Zden k Šámal, šéfredaktor zpravodajství n kolik let ze zpravodajství
T i slabiny Ji ího Hoda e.
T, byl díky této afé e nucen na
T odejít. Ji í Hoda , tehdejší editel zpravodajství,
se po stížnostech Miloše Zemana a Václava Klause na zp sob, jakým vedl
2
Historie T – Druhý pokus, www.ceskatelevize.cz 1.5.2006
4
televizní diskusi redaktor a moderátor Roman Prorok, zasloužil o jeho odchod. Když Mladá fronta DNES p edstavitel
T kritizovala, že její vedení si nechá diktovat od
politických stran a mnozí považovali Ji ího Hoda e za p íliš
blízkého ODS, zatímco editel zpravodajství uvád l profesionální d vody a odmítal politický vliv na své rozhodnutí. Hoda
a generální editel Dušan
Chmelí ek na ídili tehdejšímu šéfredaktorovi zpravodajství
T Zde ku
Šámalovi, aby v hlavní ve erní zpravodajské relaci nechal p e íst oficiální prohlášení
T. Šámal takovýto pokyn zcela p irozen
nemotorný, ale p edevším jako svrchovan
odmítl nejen jako
netelevizní a nabídl ob ma
pán m, že domácí redakce celou záležitost zpracuje profesionáln a s názory obou svá ících se stran. S tím vedení nesouhlasilo, Šámal dal tedy výpov
a
vzáp tí sám dostal padáka… (Dvo ák 2006, 14). Za odstoupivšího šéfredaktora se postavila v tšina redakce a podala dokonce na Ji ího Hoda e stížnost k Rad
T.
V dubnu 2000 zvolila Poslanecká sn movna na návrh poslaneckých klub
7 z 9
len
Rady
T, zbývající
následujících m síc . Vztah nové Rady Chmelí ka byl tém
lenové byli zvoleni v pr b hu T a generálního editele Dušana
od po átku konfliktní. Rada kritizovala generálním
editelem p edložený materiál hodnotící ty i m síce jeho práce ve funkci, jím navrhovaný nový Statut základ
T a nebyla spokojena s pln ním projektu, na jehož
byl Dušan Chmelí ek zvolen. Již v srpnu
lenka Rady Jana
D de ková navrhovala hlasovat o odvolání generálního editele, ale Rada odložila tento bod jednání na pozd jší dobu. Po átkem
íjna roku 2000 Dušan Chmelí ek po stížnosti Sazky
pozastavil odvysílání p ipravené reportáže "Pomáháme druhým k vít zství?", protože nebyl p ipojen názor Sazky, a sešel se osobn
s editelem Sazky.
P estože o týden pozd ji byla reportáž se zmín ným dopl kem odvysílána, byla v c považována za selhání generálního editele. V téže dob Rada
T
ost e kritizovala po ad Naostro a vysílání informací v souvislosti s pražským zasedáním MMF a SB a inila odpov dným Dušana Chmelí ka. Po átkem listopadu Dušan Chmelí ek sestavil z oslovených nezávislých osobností poradní sbor, který m l posílit zp tnou vazbu programové sm ování. Vedení
T a ve ejnosti a sledovat její
T p edstavilo ve ejnosti programové schéma 5
na rok 2001 akcentující alternativnost ke komer ní nabídce a vzájemn dopl ující vztah okruh
T1 a
T2. Koncem listopadu uspo ádala
pražském Kongresovém centru konferenci
se T v
eská televize - v c ve ejná, která
poskytla platformu k široké odborné diskusi o
eské televizi. Dušanu
Chmelí kovi se do ur ité míry da ilo oživit p edtím velmi oslabenou komunikaci s odbornou ve ejností i komunikaci vnit ní3. V pr b hu podzimu 2000 trval v podstat stálý konflikt mezi generálním editelem a Radou
T ve zmi ovaných
otázkách, který vyvrcholil jeho odvoláním v prosinci 2000.
3. Krize Po odvolání Dušana Chmelí ka dne 12. prosince 2000 byl vyhlášen konkurz na nového editele
T. V této dob
také vniká iniciativa
eská
televize - v c ve ejná a postupn za íná sílit kritika na zp sob výb ru nového editele, kterého za ala Rada vybírat 19. prosince 2000 z celkem 33 uchaze
. Sdružení
eská televize - v c ve ejná žádá, aby jednání o výb ru
bylo ve ejné, prosby však z staly nevyslyšeny. Následující den byl Radou zvolen editelem
T Ji í Hoda . Celé ízení od konce termín
T
odevzdání
p ihlášek do vy ení vít ze trvalo necelých t icet hodin, což se Rada snažila ospravedlnit pokusem o stabilizaci pom r v souladu se zákonem o
v T. Takovýto postup byl
eské televizi 483/1991 Sb. Sice naprosto
právoplatný, z etického hlediska se však jevil jako více než necitlivým a neuváženým krokem, zvlášt vezmeme-li v potaz již p edchozí neshody Ji ího Hoda e s redakcí zpravodajství v lét , kdy zde p sobil jako editel. ! $
%"
" # &
&
(
'
Redakto i poprvé ve er protestovali proti zvolení Ji ího Hoda e editelem
T, redakce se postavila proti jeho zvolení a taktéž zvolila
iracionální kroky v podob
neobratného protestu prost ednictvím televizní
obrazovky. Ve erní události byly p erušeny na dv minuty prohlášením jejich protestu proti jmenování Ji ího Hoda e editelem 3
Historie T – Druhý pokus, www.ceskatelevize.cz 1.5.2006
4
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
T v následujícím zn ní:
ermák 2006, 34
6
Zam stnanci
T jsou zd šeni posledními kroky Rady
generálního editele Rada
T. P ekotností volby
T p ímo ohrozila nezávislost a fungování této
ve ejnoprávní instituce. B hem týdne není možné zodpov dn vybrat nového generálního editele. Proto se vší naléhavostí žádáme: 1. zrušení výsledk výb rového ízení, 2. sestavení rady nezávislých odborník , která by do asn vedla
T, 3. urychlené projednání a p ijetí nového zákona o
T necht jí ovládnout
T. Zam stnanci
T, ale získat podmínky k pln ní poslání nezávislého
ve ejnoprávního média. Žádáme o projevy podpory. Poslední nezávislá televize je ohrožena! (Pitterman 2002, 301);
ímž došlo nejen k porušení
zákona o radiovém a televizním vysílání a zákona o
eské televizi (ostatn
jako mnohokrát v následujících dnech), ale p edevším došlo, by snaha m la sm ovat práv opa ným sm rem, k porušení smyslu ve ejnoprávní televize, ke zneužití konceptu samotného, který spo ívá v poskytování vyvážených a nezávislých informací. Tímto sd lením došlo k zneužití postavení tohoto média k prosazení vlastních zájm redaktor a jednostrannému informování. Noviná by nem l nikdy referovat o skute nostech, na kterých se sám podílí. To je základní žurnalistické pravidlo a vzbou enci ho porušili už tím, že si p ipnuli trikolory a vyjad ovali tak ve vysílání p íslušnost k ur itému názorovému proudu (Pot
ek 2006, 14) . %
*
)
"
% !
!
)
"
+,-
#
V podstat
lze konstatovat, že od tohoto momentu již pro vzbou ené
redaktory nebylo cesty zp t a nastává celý
et zec dlouhých protest ,
demonstrací, kdy více jak m síc dopl oval logo
T nápis stávka. Díky vlivu a
jednostrannému podání této aféry vzniká n co, co je nazýváno bojem za svobody slova. Hoda na tyto události správn reaguje tím, že se ze strany zam stnanc Zárove
jedná o porušení zákona a
odstupuje
T tudíž kv li tomu hrozí pokuta.
editel zpravodajství Ji í Vondrá ek. Odp rci nového
editele vyzývají ve ejnost, aby ob ané p išli dne 21. prosince v 16:00 podpo it jejich protest na Václavské nám stí. Na Václavském nám stí se následn 5
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
ermák 2006, 34
7
sešlo asi 500 lidí zmanipulovaných tezí o boji za svobodu slova v podstat neznalých vnit ních pom r v Brn
v televizi. Podobná shromážd ní se setkávají i
a Ostrav . V následujících dnech se lidé na podporu vzbou ených
reaktor
scházejí taktéž p ed Kav ími Horami. Zam stnanci
demonstracích žádali odchod Rady
T i
T pi
editele Hoda e a nechávali
podepisovat petici sepsanou krizovým výborem
T spolu se leny sdružení
eská televize – V c ve ejná. Na podporu vzbou enc se p idávají i známé osobnosti z ad um lc , režisér a politik . Václav Klaus v dob vrcholící krize kritizuje fungování ve ejnoprávní televize jako takové: „Ukazuje se, že hybrid zvaný ve ejnoprávní instituce nefunguje, že se nejedná ani o instituci státní, ani soukromou... Proto je as zahájit p ípravu privatizace této instituce (Just 2006).“ . ,
)
*
+
3
'
/ /
% 2*'
$
1
/+,
+
%
45 +
/0
)
# 0
6
"3 ,
1
'
7
Dne 22. prosince 2000 odvolává Ji í Hoda mluv ího
T Ji ího Trávu,
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahajuje správní ízení ve v ci podez ení z nevyváženosti zpravodajství. B hem ve erních událostí se v pozadí poprvé objevují um lci a známé osobnosti – další poru ení zákona o eské televizi (narušení po adu vstupem neautorizované osoby do vysílání), redakto i odmítají opustit zpravodajský velín, zablokovali ho a za ali zde p espávat.
Následující
den
jmenuje
Ji í
Hoda
do
funkce
editelky
zpravodajství Janu Bobošíkovou. Redakce ji však odmítá p ijmout s tím, že v roce 1999 p sobila jako poradkyn
Václava Klause. Ludvík Vaculík
zve ej uje výzvu Prohlášení 2000 slov v roce 2000 – viz box 1. Na Št drý den 24. prosince odvysílala dochází k porušení zákona o
T dvoje zprávy,
eské televizi. Redakto i
ímž op t
T vysílali z Kav ích
hor pro p íjemce kabelového signálu, strana editele Hoda e vysílá na v tšin území provizorní zprávy z vyp j ených studií TV Nova na Barrandov (zprávy tzv. Bobovize), následující den pak ze studií vyp j ených od TV Prima, a 6
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
ermák 2006, 34
8
p íjemc m kabelové televize se po celý den zobrazovala pouze erná plocha s oznámením o neautorizovaném vysílání z Kav ích Hor. Box17: Prohlášení 2000 slov v roce 2000 Prohlášení 2000 slov v roce 2000 V uplynulých letech jsme poznali, jak cenná je svoboda slova a informací. Mezi sd lovacími prost edky nejv tší vliv má
eská televize, protože není ani
soukromá ani státní, je naše spole ná, platíme si ji. Do politického systému je zapojena tak, že parlament jmenuje Radu pro
eskou televizi, která dohlíží na její
hospoda ení a jmenuje i odvolává jejího editele. Dle zákona do Rady názorové proudy
T mají být voleny osobnosti p edstavující významné
eské spole nosti, "které nejsou svázány s
inností politických
stran, zejména pak: " len Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích", ani nesmí p sobit v jejich prosp ch p i výkonu své funkce v Rad . P vodním zám rem zákona o
T bylo ochránit její ve ejnoprávní charakter
p ed vlivem politických stran. Opak se však stal pravdou. P i volb
i spíše
jmenování poslední Rady T na ja e 2000 došlo k porušení tohoto zákona. Sou asná rada vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledk
voleb v roce 1998 a ve shod
s opozi ní smlouvou
poslední dob považují politické strany sv j vliv na v mocenských zásazích p i
SSD a ODS. V
T za "normální", což se projevilo
ešení konfliktu, ke kterému došlo v brn nském
televizním studiu. Generální editel televize Dušan Chmelí ek poslal do Brna revizní skupinu, která tam skute n
našla úmyslné hospodá ské nepravosti, proto editel
navrhl Rad aby odvolala brn nského editele Zdenka Drahoše. Místo toho rada dala neuv iteln uchaze
T odvolala jeho (!), vyhlásila konkurs na nového editele,
krátký termín k p ihlášení a b hem n kolika hodin ze t iceti t í
jednoho vybrala. Nový editel Ji í Hoda si okamžit
vybral jako svého
programového editele práv kritizovaného editele Zde ka Drahoše. Pracovníci
T poci ují tyto kroky jako útok na poslání televize i jako osobní
ohrožení. V televizi za aly "normaliza ní" istky a nám všem hrozí to, že se televize p ed volbami stane poslušným nástrojem t ch lidí, kte í jsou práv
u moci. Tuto
obavu sdílejí už i mnozí politikové, v etn t í desítek senátor . Pracovníci televize odmítají uznat nového editele a ustavili krizový štáb. Vznikla ob anská iniciativa eská televize- v c ve ejná, která shrnuje názory dnes už desetitisíc ob an . 7
http://www.ceskapolitika.cz/Provolani/ct.htm
9
Shrnujeme názory pracovník
televize, odborové organizace a ob anské
iniciativy eská televize - v c ve ejná, když žádáme: * Aby odstoupil nov jmenovaný editel * Aby odstoupila Rada T * Aby parlament urychlen schválil již p ipravený zákon o zaru il nezávislost
T, který by lépe
T a p esn ji ur il podmínky jmenování, funkce a odvolávání
editel televize. * Zd raz ujeme, že jsme p ipraveni ke každému jednání, které by vedlo k rychlému a konstruktivnímu vy ešení této krizové situace. Tento problém se netýká pouze
T
i n jakých mocenských boj
organizace, nejde o finan ní nebo skupinové zájmy zam stnanc
uvnit
T, jde o zkoušku
toho, kam až jsou schopni politici zajít ve svých nátlakových metodách, jde o politickou aroganci, která spoléhá na nezájem a únavu ásti naší spole nosti. Proto vznikl Peti ní výbor
eské televize - v c ve ejná, který bude p ipomínat tyto
skute nosti tak dlouho, než vláda, poslanci a Senát urychlen projednají nový zákon o
T. Bez podpory naší ve ejnosti se ale tato iniciativa neobejde! Obracíme se i na Vás s touto informací a s názorem, že je t eba uhájit
nezávislost naší televize. Jestliže s námi souhlasíte, doporu ujeme Vám, abyste r znými osobními zp soby (v etn
nošení ervenobílých stužek) tento náš postoj
podpo ili, zvlášt pak prost ednictvím svých poslanc a senátor , bez rozdílu jejich politické p íslušnosti, kterým m žete v it, že Váš názor budou hájit. V Praze dne 23.XII.2000 v 12.00
Dne 25. prosince vyzvala generálního editele Ji ího Hoda e v tšina len jeho kolegia k rezignaci a na Kav ích Horách se sešli n kte í poslanci a senáto i se zástupci televizních odbor a reportér , aby diskutovali o nastalé situaci. 26. prosince se Jana Bobošíková pokusila p edat výpov
dvaceti
protestujícím reportér m, ti je ale odmítli p evzít, p ek i eli ji skandováním slova „Svoboda“ a zp vem váno ních koled. Již kolem 30 tisíc lidí podepsalo petici za odstoupení Hoda e a ministr kultury Pavel Dostál jej vyzval k rezignaci – to však bylo ve zprávách vysílaných Hoda ovým týmem opomenuto. B hem 27. prosince se ve vysílání po celý den objevovala místo zpravodajství erná obrazovka, p i emž se vzbou enc m n kolikrát poda ilo 10
proniknout do vysílání. Vedení
T podalo trestní oznámení na neznámé
osoby, ale také na dvacítku zam stnanc . Nejvyšší politické grémium se vyslovilo pro odstoupení Ji ího Hoda e. Václav Havel se k situaci vyjád il slovy, že „volba nového editele
T byla možná v souladu s literou zákona, ale
proti jeho smyslu a duchu.“ Klaus naopak nep ímo podpo il generálního editele
T Ji ího Hoda e (MF Dnes 2000). Ve ve erních hodinách pak
dochází k vypnutí obou program
T.
Dne 28. prosince vydala Rada pro rozhlasové a televizní usnesení, v n mž se uvádí, že Rada
T neplní povinnosti ve ejné služby, stanovené jí
zákonem. K porušení zákona došlo hned n kolikrát – viz tabulka 1, zejména pak nevyváženým zpravodajstvím a publicistikou, absencí loga ve vysílání, vypnutím programu a také tím, že byly vysílány dv
verze zpravodajských
po ad , podle Rady byla legální pouze ta, jež vznikla pod kontrolou vedení T. Ve ve erních hodinách došlo o obnovení vysílání obou program . % + + '
8 ( #
+,
,
$ " +
)
,
)* 3
'
!
& +
(
(!
9
V posledních prosincových dnech prob hlo n kolik jednání odborá s politickými p edstaviteli, ale bezvýsledn . Rada
T podpo ila Ji ího Hoda e
a vyzvalo ho, aby „všemi právními prost edky“ obnovil normální vysílání. Ten následné podal další trestní oznámení a jednal s policí o možném zásahu na Kav ích Horách, její mluv í však prohlásila, že o žádném silovém ešení situace policisté nauvažují. Dne 1. ledna pak nechal Hoda
za asistence
policie zkontrolovat totožnost zhruba poloviny p ítomných velín , poté jednal v Kramá ov vile s premiérem Zemanem o aktuální situaci v
T. Zhruba v té
samé dob p estala ochranka poušt t zp t ty redaktory, jež opustili velín.
8
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
ermák 2006, 34
11
Tabulka 19: Celkový p ehled jev vyskytujících se ve vysílání
9
http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/10letct/ii2001/program.html
12
$ 6
:
)
/
%
)
+
,
+,
*'
3
;<
'
V prvních lednových dnech roku 2001 pokra ovaly zejména rozsáhlé demonstrace na Václavském nám stí, ale i V brn
i Ostrav , „za svobodu
slova“ a na legislativní úrovni se za alo s p ípravou novely zákona o
eské
televizi. Minist i na zasedání vlády schválili dne 3. ledna novelu zákona o v níž se m ní zp sob volby Rady zde upraveno, že
editel
T,
T, a rozši uje se po et jejích len , dále je
T bude moci odvolat n které vedoucí pracovníky T11. Senát po mimo ádném jednání vyzval
pouze se souhlasem Rady
Hoda e k rezignaci a rovn ž požádal Poslaneckou sn movnu o dovolání Rady T. Václav Klaus vyhlásil stav legislativní nouze. Dne 5. ledna 2001 se poslanecké sn movna usnesla, že
T neplní své ve ejnoprávní poslání dané
zákonem. Poslanecká sn movna (Usnesení . 1379 PS R) vyzvala Radu aby neprodlen
T,
u inila kroky nezbytné k obnovení vysílání ve ejnoprávní
televize, požadovala neprodlené odstoupení Ji ího Hoda e k ešení nastalé situace, a bezodkladn se zavázala projednat novelu zákona o zajistila efektivn jší volby
len
Rady
T, která by
T tak, aby v ní byly zastoupeny
výrazné regionální, politické, sociální, kulturní názorové proudy, a by nemohlo vyvstat podez ení, že Rada prohlášení konstatováno, že
T neplní svou funkci. Dále bylo v tomto editel
T byl jmenován v souladu se zákonem a
že T neplní své ve ejnoprávní poslání. % 8
+
*
) :)
*)
,
5
/
$
)#
+
3
(
'
Dne 4. ledna Ji í Hoda
"
= *, >
, ( .
) % "+
+
/
+
;?
skon il ve fakultní nemocnici, nevydržel
psychický a fyzický nápor posledních dn . Dne 11. ledna byl donucen ze zdravotních d vod rezignovat na post generálního editele
10 11 12
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
T, zam stnanci
ermák 2006, 34
l II zákona . 39/2001 Sb. Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
ermák 2006, 34-36
13
podmínili ukon ení stávky odchodem Jany Bobošíkové. Ta již n kolik dní p edtím se svým týmem ukon ila vysílání jimi vyráb ných po ad a tak poprvé po n kolika dnech mohli diváci sledovat jediné zprávy. 12. ledna 2001 odvolala Poslanecká sn movna radu
T na základ konstatování, že neplní
funkce ve ejnoprávní instituce následující den pak došlo ke schválení novely zákona
483/1991 SB o
eské televizi. Dne 9. února byl prozatímním
editelem zvolen Ji í Balvín, který záhy odvolal celý Hoda
v management a
podpisem dohody se vzbou enými zam stnanci došlo dne 10. února k ukon ení více 6-týdenní stávky. * (
)1 $ %8
3
'
,
2
$
.
.
"
)
&@ A 2
( 6#
, '
) '
2
+
B
"
#
5
+ -
0
4
/
B
8
!) 3!
!+ 5 2
/
+ $
;C
)
4. Analýza Celou krizi lze s odstupem asu pon kud st ízliv ji analyticky zhodnotit. Tak p edn
jmenování Ji ího Hoda e generálním
editelem bylo pln
v souladu s literou zákona, avšak bylo extrémn neobratné. Jako první porušili zákon samotní zam stnanci
T, když ke svému prost edky využili televizní
obrazovky jako prost edku k obhajob
své v ci, kdy vcelku logicky odmítli
lov ka, kterého již d íve odmítli jako editele zpravodajství. Toto mohla Rada do jisté míry p edpokládat, stejn
tak jako to, že Hoda
bude slabým
manažerem, již p i jeho výb ru a krizi tudíž šlo objektivn p edejít nap íklad delším výb rovým ízením. Pro své ú ely využili antipatie ve ejnosti v
i
opozi ní smlouv a také velice chytlavé pojmy jako „boj za svobodu slova“ a „boj za demokratické principy ve spole nosti,“ ímž se jim poda ilo na svoji stranu p itáhnout nejen velkou
ást ve ejnosti, ale také um lc , známých
osobností a politik . Místo boje za svobodu slova se tak spíše jednalo o manipulaci s davem (Pot
ek 2006, 14). Vzbou enci využívali emocionálních
nacionalistických symbol (stužky s národními barvami, zp v oblíbené písn 13
Kdyby nevyhráli vzbou enci?,
ermák 2006, 36
14
TGM, podpory televizních osobností) k získání podpory pro svou kauzu, aniž by došlo k racionální a nezávislé diskusi o podstat televizi.
Ve ejnost,
která
vzbou ence
podporovala,
krize v eské
nem la
základní
informace ( ulík 2000). V t chto prosincových dnech, kdy na televizních obrazovkách dopl oval logo
eské televize nápis Stávka došlo k úplnému zániku ve ejnoprávního
vysílání, protože ob strany (rozum jme vzbou enci na velín a zpravodajský tým Bobošíkové) vysílaly tu samou propagandu, což také následn zdiskreditovalo jejich pov st jako noviná
( ulík 2001).
Stávka v eské televizi se stala vážnou krizí eské televizní žurnalistiky i konceptu ve ejnoprávního média. Vyšla v ní najevo neprofesionalita noviná a nutnost reformy zpravodajství
T. Hlavní p í inou byla p edevším profesní
zaostalost redakce, které z stala v nepozm n né form již od odchodu Ivana Kytky, který se o její reformu pokusil. Ke stabilit
v tomto ve ejnoprávním
médiu nep isp lo ani to, že se zde vyst ídali b hem velmi krátké doby dv osoby na postu generálního editele. Koncept ve ejnoprávní televize, která podle litery zákona p edpokládá nestrannost, tedy poskytuje objektivní, ov ené a ve svém celku vyvážení a všestranné informace pro svobodné vytvá ení názor , byl touto krizí zcela pop en. Podle Jana
ulíka (2000) u inilo osazenstvo redakcí zpravodajství
T
n co podobného, jako ud lali v posledních desetiletích komunistického režimu editelé státních podnik ; vedli své firmy, jako by byly v jejich soukromém vlastnictví – neformáln Redakto i… si
si je zprivatizovali dávno p ed pádem komunismu.
eskou televizi navykly používat jako prost edku k vyjad ování
vlastních názor
a prosazování vlastních cíl . Dob e nechápali a nikdy
nerealizovali princip noviná ské nezávislosti a profesní nestrannosti, ani kritického odstupu od zpracovávaných témat. Další významnou p í inou, která umožnila vznik této krize je nedostate n
upravný zákon, který umož oval takovéto rychlé a neobratné,
by v dobré ví e provedené, jmenování generálního editele
T, bez delšího
výb rového ízení, pe livého uvážení a respektování nálad zam stnanc . Zákonem . 39/2001 Sb. byla p ijata novela zákona o m ní zp sob volby Rady
eské televizi, která
T, kandidáty na leny rady nyní navrhují nezávislé 15
organizace, došlo k rozší ení po tu
len
z 9 na 15, edidel se musí radit
s Radou p i odvolávání n kterých vedoucích pracovník a zasedání Rady jsou ve ejná, tak aby její jednání bylo co nejvíce zpr hledn no.
5. Záv r Stávka v eské televizi se s morálního hlediska zdá jako správná – každý n jak cítí, že to, za co se tehdy reporté i postavili je správné, ovšem z hlediska noviná ské etiky je to zcela nep ijatelné, osazenstvo redakce tým Jany Bobošíkové porušili krom
T i
zákona p edevším noviná ský kodex,
porušili zásadní noviná ský princip – zásadu nestrannosti. To, že si nedovedly zachovat odstup a nekriticky a objektivn informovat vcelku sv d í o pochybné úrovni tehdejšího zpravodajství. O to horší je pak fakt, že se to stalo v
eské
televizi, tedy ve ejnoprávním médiu, kde by takováto základní noviná ské etika m la být základním p edpokladem. Krize je významná z toho hlediska, že vedla k odhalení t chto nedostatk , v tšímu tlaku na profesionalizaci redakce a úprav zákona o
T, který zaru uje objektivn jší rozložení sil v Rad
T.
16
6. Literatura 1. ANDRIKANIS, Jekat rina – KONDAKOV, Sergej. Bobovize (pohles zevnit ). Praha 2001. 2.
ERMÁK, Miloš. Kdyby nevyhráli vzbou enci? Reflex, 2006, ro . 17, . 1, s. 34-36.
3.
ULÍK, Jan. Ko eny krize v
eské televizi [online].
Britské listy,
prosinec 2000 [cit. 19.4.2006]. Dostupné na:
. 4.
ULÍK, Jan – PECINA, Tomáš. V hlavních zprávách: Televize. Britské Listy, Praha 2001.
5. DOV ÁK, Libor.
eská Televize – V c ve ejná aneb zápisky teroristovy.
Brno 2001. 6. JIRÁK, J., ÍCHOVÁ, B. Politická komunikace a média. Praha 2000. 7. JUST, Vladimír. Hybrid zvaný ve ejnoprávní
T [online]. Lidové noviny,
b ezen 2006 [cit. 1.5.2006]. Dostupné na: . 8. MARBOE-HRABINCOVÁ, Marcella. Bitva na kav í ho e. Pardubice 2001. 9. MF Dnes. Havel podpo il zam stnance
T, Klaus stojí za Hoda em
[online]. MF Dnes, prosinec 2000 [cit. 1.5.2006]. Dostupné na: < http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A001227_144038_dom aci_kel>. 10. PITTERMAN (ed.), Ji í. (Prvních) 10 let
eské televize.
eská Televize,
Praha 2002. 11. POT
EK, Jan – DVO ÁK, Libor. Byla televizní krize bojem o svobodu
slova? Literární noviny, 2006, ro . 2006, . 6, s. 14. 12. Zákon . 39/2001 Sb. 13. Zákon . 483/1991 Sb. o eské televizi. 14. Usnesení Poslanecké sn movny . 1379 z 30. sch ze 6. ledna 2001
17
7. Posudky 7.1. PhDr. P emysl Ros lek, Ph.D. Práce referuje o krizi v
T na p elomu let 2000 a 2001.
Na prvních stránkách prakticky chybí odkazy na literaturu. Autor tém výhradn spoléhá na oficiální stránky
T. Hned v 1. v t práce chybí árka a te ka.
Na s. 3 kap. Historie hned v 1. ádku je další p eklep („sahají ji“). Následuje v ta a v ní „po odhodu“ místo „po odchodu“. Na s. 9 je „Komrsem“ místo „Komersem“ a na téže stran „dne 22.12.2006“, i když m l autor z ejm na mysli rok 2000. Na s. 12, . 12 „vnikla“, i když správn bude „vznikla“ aj. Navzdory
výše
uvedeným
p emýšlivou. Autor se podrobn
námitkám
považuji
práci
za
originální
a
zaobíral krizí v T a vytvo il si vlastní názor na
zvolenou problamatiku (viz záv r), což áste n vyvažuje výše uvedené nedostatky. Práci doporu uji k obhajob
a v p ípad
kvalitní obhajoby autora navrhuji
VELMI DOB E. V Plzni, 12.5.2006.
P. Ros lek
7.2. PhDr. Tereza Zíková Práce nabízí ucelený, p ehledný a srozumitelný pohled na krizi v televizi na p elomu let 2000-2001. Autor v práci odkrývá po átky krize v
eské
T, které
podle jeho slov sahají do roku 1998, charakterizuje hlavní aktéry krize a analyzuje následné vývojové souvislosti v utvá ení mediálního obrazu krize jako „boje za svobodu slova“. Vlastní text práce je vhodn
len n do jednotlivých kapitol - v úvodní
kapitole autor vymezuje historické souvislosti krize v
T, následuje kapitola o
vlastním pr b hu krize na p elomu roku 2000/2001 a neschází záv re ná analytická ást, ve které se autor snaží zaujmout objektivní stanovisko ke krizi v
T v
obecn jších souvislostech, vyhodnocuje d sledky dané situaci, poukazuje na odlišné vnímání obou tábor na ve ejnosti, zamýšlí se nad možnými scéná i vývoje i nad úlohou ve ejnoprávního média ve spole nosti. Po obsahové stránce práce spl uje nadstandartním zp sobem nároky kladené na certifikátovou práci. Autor vhodn
kombinuje informace z monografických,
periodických i internetových zdroj . Po formální stránce je práce bez výrazn jších stylistických a gramatických chyb, místy se autor dopouští pouze drobných p eklep . Rušivým dojmem mohou p sobit snad jen p ílohy kladené autorem do textu, nikoliv (jak je u obdobných prací
18
obvyklé) za text. Pro v tší p ehlednost je rovn ž vhodné použité citace uvád t v uvozovkách, ne pouze kurzívou. V obsahu pak chybí název jedné z kapitol. Tyto p ipomínky však výrazn neubírají na celkovém pozitivním dojmu z práce. P i obhajob by mohl autor rozvést odpov
na otázku, kterou si pokládá ve
své práci: Pro se zna ná ást ve ejnosti p iklonila v pr b hu krize v
T na stranu
stávkujících reportér ? Práci hodnotím jako výbornou. PhDr. Tereza Zíková
19
