Investiční činnost zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE a.s

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Katedra financí a oceňování podniku Obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Název diplomové práce:

Investiční činnost zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE a.s.

Autor diplomové práce: Bc. Pavel Blažek Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Investiční činnost zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE a.s.“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne: 28. 8. 2012 Podpis:

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce paní doc. Ing. Jaroslavě Holečkové, Ph.D., za cenné rady, připomínky a podněty.

Anotace Cílem této diplomové práce je zhodnotit finanční situaci zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE a.s. v jeho investičním rozhodování. Práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou investic a hodnocením efektivnosti investičních projektů, dále pak se věnuje předmětu finanční analýzy a jejím jednotlivým ukazatelům. Praktická část se již zabývá samotným podnikem AGRO BYSTŘICE a.s. a jeho investičním projektem, kde s využitím teoretických poznatků hodnotí ekonomickou efektivnost daného investičního projektu a zabývá se finanční analýzou podniku před a po realizaci investičního projektu.

Klíčová slova Investiční rozhodování Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba návratnosti Finanční analýza Rentabilita Likvidita Zadluženost

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 1 1

Problematika investic ............................................................................................................ 2 1.1

Investice ........................................................................................................................ 2 Makroekonomické a podnikové pojetí investic .................................................... 2

1.1.1

2

1.2

Investiční rozhodování .................................................................................................. 3

1.3

Základní klasifikace investičních projektů .................................................................... 4

1.4

Fáze investičního procesu ............................................................................................. 6

1.4.1

Předinvestiční fáze ................................................................................................ 7

1.4.2

Investiční fáze ..................................................................................................... 10

1.4.3

Provozní fáze....................................................................................................... 11

1.4.4

Ukončení provozu a likvidace ............................................................................. 12

1.5

Zdroje financování investic ......................................................................................... 12

1.6

Ekonomické metody hodnocení efektivnosti investičních projektů............................ 14

1.6.1

Podstata a postup ................................................................................................. 14

1.6.2

Metody hodnocení investic ................................................................................. 16

Finanční analýza podniku ................................................................................................... 21 2.1

Předmět a pojetí finanční analýzy ............................................................................... 21

2.2

Uživatelé finanční analýzy .......................................................................................... 21

2.3

Zdroje informací ......................................................................................................... 23

2.3.1

Rozvaha ............................................................................................................... 23

2.3.2

Výkaz zisku a ztráty ............................................................................................ 24

2.3.3

Přehled o peněžních tocích.................................................................................. 24

2.4

Metody finanční analýzy ............................................................................................. 25

2.5

Rozdílové ukazatele .................................................................................................... 26 Čistý pracovní kapitál ......................................................................................... 26

2.5.1

Poměrové ukazatele .................................................................................................... 26

2.6 2.6.1

Ukazatele rentability ........................................................................................... 27

2.6.2

Ukazatele likvidity .............................................................................................. 28

2.6.3

Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 30 Modely predikce finanční tísně ................................................................................... 31

2.7

3

2.7.1

Altmanovo Z-skóre ............................................................................................. 31

2.7.2

Index IN95 .......................................................................................................... 32

Zemědělská společnost AGRO BYSTŘICE a.s. ................................................................. 33 3.1

Popis podniku .............................................................................................................. 33

Investiční činnost podniku .......................................................................................... 34

3.2

4

5

3.2.1

Technické parametry investice ............................................................................ 34

3.2.2

Financování investice .......................................................................................... 36

3.2.3

Vyčíslení nákladů a výnosů ................................................................................ 38

Hodnocení efektivnosti investice ........................................................................................ 42 4.1

Průměrná výnosnost investice ..................................................................................... 42

4.2

Doba návratnosti investice .......................................................................................... 42

4.3

Čistá současná hodnota ............................................................................................... 43

4.4

Vnitřní výnosové procento .......................................................................................... 44

Finanční analýza ................................................................................................................. 47 Finanční analýza podniku před investicí ..................................................................... 47

5.1 5.1.1

Upravená účetní závěrka ..................................................................................... 47

5.1.2

Čistý pracovní kapitál ......................................................................................... 48

5.1.3

Ukazatele rentability ........................................................................................... 49

5.1.4

Ukazatele likvidity .............................................................................................. 51

5.1.5

Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 52

5.1.6

Altmanovo Z-skóre ............................................................................................. 54

5.1.7

Index IN95 .......................................................................................................... 54 Finanční analýza podniku po investici ........................................................................ 55

5.2 5.2.1

Upravená účetní závěrka ..................................................................................... 55

5.2.2

Čistý pracovní kapitál ......................................................................................... 58

5.2.3

Ukazatele rentability ........................................................................................... 59

5.2.4

Ukazatele likvidity .............................................................................................. 60

5.2.5

Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 61

5.2.6

Altmanovo Z-skóre ............................................................................................. 63

5.2.7

Index IN95 .......................................................................................................... 64

Závěr ........................................................................................................................................... 65 Seznam použité literatury............................................................................................................ 68 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................... 69

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil investiční činnost podniku. K výběru tohoto tématu mě přivedl obor Účetnictví a finanční řízení podniku, který studuji a jehož součástí jsou i předměty Investiční rozhodování a dlouhodobé financování a Finanční analýza a plánování podniku. Hlavním účelem investičního rozhodování je posouzení a zhodnocení investičních projektů podniku, neboť investiční rozhodování se zabývá především takovými investičními projekty, které mohou velmi významně ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy. Finanční analýza posuzuje finanční situaci podniku jako celku. Výsledky finanční analýzy jsou velmi důležité pro další vývoj podniku, neboť informuje vedení podniku, zdali je firma dostatečně rentabilní, či má dostatek likvidních prostředků. Dále pak finanční analýza informuje o výši zadluženosti podniku, zdali je podnik schopen se dále rozvíjet, či mu hrozí bankrot. Zabýval jsem se investiční činností zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE a.s. Jedná se o středně velký podnik zabývající se zemědělskou činností a to jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Vedení společnosti stojí před rozhodnutím uskutečnit investiční výstavbu posklizňové linky pro příjem, posklizňovou úpravu, sušení, skladování a expedici obilovin a olejnin, která by měla zajistit svou kapacitou uskladnění všech vyprodukovaných plodin. Hlavním cílem této diplomové práce je tedy zhodnotit efektivnost tohoto investičního projektu pomocí různých metod, které se k hodnocení efektivnosti investičních projektů využívají, a dále pak posoudit dopady realizace této investice na finanční analýzu podniku. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních částí. V první kapitole je popsána problematika investic a hodnocení efektivnosti investičních projektů na základě odborné literatury. Druhá kapitola se věnuje předmětu finanční analýzy a jednotlivým ukazatelům finanční analýzy rovněž na základě odborné literatury. Třetí kapitola se zabývá samotným podnikem AGRO BYSTŘICE a.s. a jeho investičním projektem. Čtvrtá kapitola hodnotí ekonomickou efektivnost daného investičního projektu a pátá kapitola se zabývá finanční analýzou podniku před a po realizaci investičního projektu. 1

1 Problematika investic 1.1 Investice 1.1.1 Makroekonomické a podnikové pojetí investic Makroekonomické pojetí investic Investice jsou z makroekonomického hlediska charakterizovány jako použití úspor k výrobě kapitálových statků, případně k vývoji technologií a k získávání lidského kapitálu. Jedná se o obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně jisté) hodnoty. Kvantitativně představují rozdíl mezi hrubým domácím produktem a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů. [1] Z makroekonomického hlediska se rozlišují: a) hrubé investice b) čisté investice Hrubé investice představují přírůstek investičních statků za dané období. V současné době se mezi investiční statky zahrnují následující části: 

pořízení a úbytky stálých hmotných aktiv (např. budov, strojů a zařízení),



pořízení a úbytky stálých nehmotných aktiv (např. licencí),



změna stavu zásob (včetně strategických vládních rezerv). [1]

Čisté investice jsou hrubé investice, které jsou snížené o znehodnocení kapitálu (kapitálovou spotřebu, zejména odpisy). Ve statistikách nebývají často uváděné vzhledem k tomu, že je velice obtížné určit dané znehodnocení kapitálu pomocí odpisů. Čisté investice většinou netvoří ani jednu polovinu hrubých investic. [1] Podnikové pojetí investic Investice jsou z podnikového hlediska chápány jako jednorázově (krátkodobě) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího časového období. 2

Rozlišujeme tři základní skupiny investic: a) kapitálové výdaje na pořízení nehmotného dlouhodobého majetku (nehmotné investice jako je nákup know how, výdaje na výzkumné a obdobné činnosti, atd.), b) kapitálové výdaje na pořízení hmotného dlouhodobého majetku (hmotné investice, které vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku), c) kapitálové výdaje na nákup dlouhodobého finančního majetku (finanční investice jako je nákup cenných papírů, půjčení peněz investičním a jiným společnostem za účelem získání úroků nebo dividend). [1]

1.2 Investiční rozhodování „Rozhodování o investicích, tj. rozhodování o tom, „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“, je rozhodováním o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti; patří proto k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím. Investice totiž slouží řadu let, a proto jsou řadu let zdrojem přírůstků zisku podniku, ale i „břemenem“, které zatěžuje ekonomiku podniku především fixními náklady. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může přivést podnik i k úpadku.“1 Specifika investičního rozhodování a dlouhodobé financování a) Investiční rozhodování má dlouhodobý charakter, což znamená, že daná investice bude ovlivňovat běžné hospodaření podniku řadu let, a to jak z hlediska výnosnosti, tak i z hlediska likvidity. b) Vzhledem k dlouhodobému časovému horizontu musí podnik počítat i s větší možností rizika odchylek od původních záměrů, a to jak u očekávaných výdajů, tak i u očekávaných příjmů z investice. c) Jedná se často o kapitálově náročné operace, vyžadující velké jednorázové vklady, které často přesahují možnosti ekonomické jednotky. d) Investiční činnost je velice náročná na časovou a věcnou koordinaci zúčastněných skupin investičního procesu (investor, projektant, generální dodavatel, stavební dozor), kteří mají své ekonomické zájmy a cíle.

1

Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-7. Str. 247

3

e) Pomocí investic dochází k aplikaci nových technologií, nových výrobků. f) Některé investice mohou mít za následek závažné důsledky na infrastrukturu či ekologii (vodní hospodářství, lesy, ovzduší) a vynucují si tak různé další investice v této oblasti (čističky vod, dopravní cesty). Někdy vznikají vysoké náklady na likvidaci (doly, elektrárny). [1] Při investičním rozhodování v podniku je nezbytně nutné dodržovat určité požadavky. Velmi důležité je respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz, dále pak respektovat riziko, vyplývající z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů. Dále je třeba počítat s různými faktory ovlivňujícími projekt a jeho financování, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického i ekonomického charakteru. V neposlední řadě je třeba posuzovat investici nejen z hlediska výnosnosti a rizika, ale i z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku. [1]

1.3 Základní klasifikace investičních projektů Investiční projekty lze klasifikovat podle několika hledisek. Mezi základní hlediska patří účetnictví, vztah k rozvoji podniku, vzájemný vliv projektů, charakter peněžního toku, věcná náplň, délka existence projektu. 1) Účetnictví Podle tohoto hlediska rozlišujeme projekty: 

finanční – patří sem pořízení dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních společností, apod.,



hmotné – patří sem výstavba nových budov, pořízení pozemků, výrobních zařízení, strojů, dopravních prostředků, apod.,



nehmotné – patří sem nákup know-how, licencí softwaru, autorských práv, apod. [3]

4

2) Vztah k rozvoji podniku Podle tohoto hlediska je možné rozlišovat projekty: 

rozvojové – takovéto projekty zvyšují stávající schopnost podniku produkovat nebo prodávat výrobky, popřípadě služby; přínosy těchto projektů se projevují v růstu tržeb,



obnovovací – tyto projekty spočívají v náhradě a obnově výrobního zařízení, s cílem snížit provozní náklady,



regulatorní (mandatorní) – tyto projekty neposkytují žádné přímé peněžní toky, ale podnik je musí realizovat, aby mohl dále fungovat (např. investice na ochranu životního prostředí nebo ekologické projekty – nutné je přizpůsobit se novým normám). [3]

3) Vzájemný vliv projektů Podle vzájemného vlivu projektů rozlišujeme projekty: 

substituční – to jsou vzájemně se vylučující projekty, kdy přijetí jednoho projektu automaticky vylučuje přijetí druhého projektu, a to pouze z podstaty investice, nikoli z nedostatku investičních prostředků pro oba projekty,



nezávislé – projekty jsou na sebe nezávislé a tedy může být přijato více projektů najednou,



komplementární – jedná se o vzájemně se doplňující projekty, kdy přijetí jednoho projektu podporuje přijetí druhého. [3]

4) Charakter peněžního toku Podle tohoto hlediska rozlišujeme projekty: 

konvenční – jedná se o projekty, kdy po počátečním období s převahou kapitálových výdajů následují období s převahou kapitálových příjmů,



nekonvenční – jedná se o projekty, u kterých dochází ke změnám kladných a záporných peněžních toků vícekrát. [3]

5

5) Věcná náplň Podle věcné náplně je možné dělit projekty: 

investiční – jedná se o projekty, jejichž cílem a výsledkem je pořízení nebo reprodukce hmotného statku,



nový produkt – jde o projekty, jejichž výstupem je prodej nového výrobku nebo služby,



organizační změna – bývá často svázaná s restrukturalizací podniku v rámci „boje o přežití“,



inovace informačních systémů (technologií) – je zde velice obtížné vyčíslit ekonomické přínosy,



environmentální projekty – jedná se o projekty, do kterých je třeba investovat v návaznosti na vývoj legislativy v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví a životního prostředí. [3]

6) Délka existence projektu Podle tohoto hlediska rozlišujeme projekty: 

na zelené louce – jedná se o projekt nového podniku nebo projekt v samostatně vyčleněné organizaci mateřského podniku tak, že neovlivňuje ostatní činnosti podniku,



v zavedeném podniku – týká se projektů v již existujících podnicích, u nichž je třeba brát v úvahu vzájemné vazby s ostatní činností podniku. [3]

1.4 Fáze investičního procesu Fáze investičního procesu, které se skládají z přípravy k realizaci a následnou realizací investičního projektu jsou jednou ze základních podmínek úspěchu v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Investiční projekty jsou připravovány a realizovány ve třech po sobě jdoucích fázích.

6

1.4.1 Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze je stěžejním předpokladem úspěšné realizace projektů a jejich fungování. Cílem předinvestiční přípravy je především: 

dostatečně přesně identifikovat projekt a jeho různé varianty,



zvolit nejvhodnější variantu,



odůvodnit potřebnost daného projektu,



rozhodnout o umístění daného projektu,



navrhnout jeho technické řešení,



posoudit ekonomickou stránku projektu (včetně financování). [1]

„Předinvestiční příprava větších investičních celků by měla zahrnovat tři části: 1. vyjasnění investičních příležitostí, 2. předběžnou technicko-ekonomickou studii, 3. prováděcí technicko-ekonomickou studii.“2 Vyjasnění investičních příležitostí vychází z analýzy poptávky po určitých produktech nacházejících se na vnitřním i zahraničním trhu, dále pak analýzy nových výrobků a nových

technologických

postupů.

K analýze

se

využívají

i

různé

externí

mimopodnikové prameny (odvětvové či oborové studie, studie o rozvoji techniky, technologie). První posouzení projektů obsahuje celou řadu vyhledaných příležitostí. Jejich vyhodnocení by nemělo být zbytečně podrobné a nákladné. [1] Vypracování předběžné technicko-ekonomické studie se provádí obvykle jen u rozsáhlých a nákladných projektů. Její cíl a obsah je takřka totožný s prováděcí technicko-ekonomickou studií, neboť se liší pouze v míře podrobností, prověřenosti údajů a v hloubce analýzy. Uvádí se, že přípustná míra nepřesnosti pro předběžné technicko-ekonomické studie by měla činit cca 30-50 %, pro prováděcí technickoekonomické studie by měla být nižší. [1]

2

Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. Str. 45

7

Vypracování prováděcí technicko-ekonomické studie je vyvrcholením předinvestiční přípravy. Tato studie by měla zajistit všechny relevantní technické, obchodní, finanční a jiné ekonomické informace, které jsou klíčové pro vyhodnocení projektu z hlediska jeho event. realizace či odmítnutí. [1] „Základní náplň technicko-ekonomické studie investičního projektu by měly tvořit tyto položky: a) Souhrnný přehled výsledků. b) Zdůvodnění a vývoj projektu. c) Kapacita trhu a produkce. d) Materiální vstupy. e) Lokalizace a prostředí. f) Technický projekt. g) Organizační projekt. h) Pracovní síly. i) Časový plán realizace. j) Finanční a ekonomické vyhodnocení, včetně hodnocení rizika projektu.“3 Souhrnný přehled uvádí hlavní výsledky a závěry jednotlivých dílčích částí prováděcí studie. [1] Zdůvodnění a vývoj projektu přináší ekonomické a technické zdůvodnění potřebnosti projektu (např. technické a technologické zdokonalení výroby, vznik nových pracovních příležitostí). Dále se zabývá posouzením nezbytnosti realizace projektu a formuluje různé varianty projektu, zajišťující splnění investičních cílů. [1] Kapacita trhu a produkce se zabývá analýzou stávajícího a prognózou budoucího trhu po dobu předpokládané životnosti investičního projektu, dále se věnuje analýze hodnocení tržní konkurence, substitučních výrobků, marketingové strategii podniku ve vztahu k cenám a kvalitě výrobků. [1]

3

Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. Str. 45

8

Materiální vstupy analyzují nároky na základní materiály, možnosti substituce materiálu, cenové podmínky, hodnotí se zde situace na trhu materiálu, dále se posuzují i možnosti využití polotovarů, náročnost projektu na různé druhy energie apod. [1] Hodnocení celkové lokalizace a prostředí investičního projektu se zabývá různými možnostmi umístění investice vzhledem ke vzdálenostem od místa spotřeby. V posledních letech narůstají na významu i různé ekologické bariéry a požadavky, zejména u takových investičních projektů, které výrazně ovlivňují životní prostředí (elektrárny, spalovny, chemické provozy aj.). [1] Technická část prováděcí studie se zabývá technickými parametry projektu, volbou různých technologických postupů, vhodnými výrobními zařízeními z hlediska nákladů, bezpečnosti a spolehlivosti. Dále řeší i požadavky a varianty stavebních objektů, dopravy, požadavky na pozemky a vyčísluje investiční náklady na strojní a stavební části investičního projektu. [1] Organizační projekt, projekt pracovních sil a plán realizace se zabývají organizačním uspořádáním ve výrobě, zásobováním, situací na pracovním trhu (potřebou pracovních sil, jejich strukturou, mzdovými požadavky) a stanoví časový harmonogram (termíny dokončení projektové přípravy, dodavatelské zabezpečení investice, zahájení výstavby, termíny ukončení jednotlivých etap, ukončení investice apod.). [1] Finančně-ekonomické vyhodnocení je závěrečnou částí prováděcího projektu. Při posuzování investičních projektů má dominantní úlohu, neboť se zde kvantifikují finanční nároky (kapitálové výdaje), které investiční projekt vyvolává (přímé a vyvolané výdaje, trvalé zvýšení oběžného majetku, výdaje na předinvestiční přípravu). Dále se zde odhadují očekávané peněžní příjmy vyvolané investičním projektem, hodnotí se celková efektivnost projektu pomocí různých metod a analyzují se základní zdroje financování projektu. Při těchto kvantifikacích je třeba brát v úvahu faktor času (aktualizovat příjmy a výdaje) a různý stupeň rizika. [1]

9

1.4.2 Investiční fáze Investiční fázi je možné rozdělit na dvě fáze: 

Fáze projektování a kontraktace.



Vlastní výstavba.

Fáze projektování a kontraktace více upřesňuje koncepci investičního záměru z předinvestiční přípravy. Jejím cílem je: a) vytvořit potřebné projekty stavby, b) získat stavební povolení, c) vybrat dodavatele a uzavřít s nimi odpovídající smlouvy. [1] Projekty stavby jsou převážně zajišťovány projektanty ze speciální projektové organizace. Sestavují se v různé úrovni podrobností a jejich hlavní součástí je: 

předběžná projektová dokumentace k územnímu rozhodnutí,



projektová dokumentace pro stavební povolení (někdy nazývaná jako úvodní projekt),



projektová dokumentace pro dodavatele stavby (někdy nazývaná jako prováděcí projekt). [1]

Součástí projektové dokumentace je i zpřesněný souhrnný rozpočet stavby a plán finančních zdrojů. Souhrnný rozpočet stavby by měl zachytit veškeré náklady na pořízení stavby, které se očekávají jak během předinvestiční přípravy, tak i v době projektování a samotné realizace. Je to základní východisko pro stanovení celkových kapitálových výdajů a pro hodnocení celkové finanční efektivnosti dané investice. [1] Kvalitně sestavený a podrobný rozpočet je jedním z důležitých nástrojů kontroly při realizaci projektu a minimalizuje možné spory mezi dodavatelem a investorem. Stavební povolení od stavebního úřadu je možné získat na základě úvodního projektu. Musí být uvedeny údaje o parcelaci z katastrálních úřadů, dále podmínky výstavby a podmínky užívání stavby. Po schválení projektu a získání stavebního povolení dochází k tzv. zadávacímu řízení. [1] 10

Zadávací řízení je proces, v němž probíhá výměna nejdůležitějších informací o dané zakázce stavby mezi zadavatelem (investor, projektant nebo inženýrská firma) a uchazeči o zhotovení stavby (stavební firmy). Cílem zadávacího řízení je vybrat ve vyhlášené soutěži nejvýhodnějšího dodavatele stavby. [1] Po vybrání nejvýhodnějšího dodavatele stavby se často ještě zpřesňuje projektová dokumentace pro realizaci stavby. V tomto období se také definitivně rozhoduje o celkových rozpočtových nákladech stavby a jejich struktuře. [1] Vlastní výstavba (realizace) projektu vzniká po získání stavebního povolení a uzavření potřebných smluv s dodavateli stavby. Dochází zde k předání staveniště, vlastní výstavbě a předání stavby k užívání. Celá fáze vlastní výstavby je zakončena kolaudačním řízením a vydáním kolaudačního rozhodnutí o povolení k užívání stavby. [1] O celé výstavbě je povinnost vést stavební deník, ve kterém se evidují výsledky autorského dozoru prováděného projektantem, technického dozoru prováděného investorem a stavebního dozoru zabezpečovaného stavebním úřadem. [1] Stavební dozor je velmi důležitý, neboť kontroluje průběh stavby z hlediska možných stavebních závad a tak zajišťuje ochranu zájmů celé společnosti, investorů i jednotlivých občanů. [1]

1.4.3 Provozní fáze Provozní fáze je zaměřená na řízení celé etapy realizace projektu. V této fázi se zjišťuje, zdali nebyla podceněná předinvestiční fáze, neboť zde se mohou vyskytnout určité problémy související s nezvládnutím technologického procesu či s nedostatečnou kvalifikací pracovníků. Dále se také může stát, že vývoj v okolí podniku nebude v souladu se základními strategickými předpoklady. Poté je třeba zvážit poměr dalších často vysokých nákladů k možným efektům z pokračování v realizaci korigovaného projektu. [3]

11

1.4.4 Ukončení provozu a likvidace Jedná se o poslední fázi života projektu, která v sobě zahrnuje demontáž a likvidaci zařízení, sanaci pozemků a další činnosti. Tato fáze sebou přináší jak likvidační náklady, tak i výnosy plynoucí např. z prodeje zařízení, zásob, popř. pozemků. [2]

1.5 Zdroje financování investic Zdroje financování investic můžeme rozdělit na vlastní a cizí. Mezi vlastní zdroje financování investic můžeme zařadit: 

Odpisy – jedná se o část ceny dlouhodobého (hmotného či nehmotného) majetku, která se v průběhu jeho životnosti postupně zahrnuje do nákladů. Jedná se o nepeněžní náklad, který není výdajem.



Nerozdělený zisk – jedná se o část zisku podniku, která zbyde po úhradě daní, přídělů do rezervního fondu, výplatě dividend. Nerozdělený zisk je součástí vlastního kapitálu podniku.



Výnosy získané z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob – ve skutečnosti však nevytváří nový zdroj pro financování investic, neboť tržby z prodeje majetku i zůstatková cena prodaného majetku jsou součástí výnosů a nákladů a ovlivňují tak provozní i celkový zisk podniku, a v důsledku toho i nerozdělený zisk, který byl již zmíněn. [1]

Mezi cizí zdroje financování investic můžeme zařadit: 

Kmenové akcie – jedná se o majetkový cenný papír, s pohyblivým výnosem, který umožňuje hlasovat na valné hromadě, předkupní právo na nové akcie a podílet se na likvidačním výnosu.



Prioritní akcie – jedná se také o majetkový cenný papír, který přináší svému majiteli pevný výnos a přednostní právo na výplatu dividendy i na likvidační výnos před majiteli kmenových akcií. Na druhou stranu ztrácejí majitelé prioritních akcií hlasovací práva na valné hromadě.



Rizikový kapitál – jde o kapitál, který je vkládán do podniku prostřednictvím fondů rizikového kapitálu, určený na financování počáteční činnosti firmy a dále

12

pak na projekty inovačního a rozvojového charakteru, které sebou nesou vysoký stupeň rizika. 

Podnikové obligace – jedná se o dluhový cenný papír, který emituje podnik se snahou získat od investora finanční zdroj. Investor získává nárok na úrok a splátku nominální ceny, ale nepodílí se na rozhodování dané firmy.



Dlouhodobé bankovní úvěry – jsou poskytovány ve formě peněz komerčními bankami, ale také pojišťovacími společnostmi a penzijními fondy. Jsou využívány většinou na rozšiřování dlouhodobého hmotného majetku podniku, a proto se často označují jako investiční úvěry.



Dodavatelské úvěry – jedná se o úvěry poskytované dodavateli strojů a zařízení investujícím podnikům. Většinou se vyskytují u dodávek investičních celků na vývoz.



Státní finanční podpora – jedná se o dotace z veřejného sektoru, které se dělí na přímé a nepřímé investiční podpory. Přímé investiční podpory zvyšují finanční zdroje podniku na investice. Nepřímé investiční podpory zajišťují snižování výdajů podniku a zmírňují jeho finanční riziko. Mezi nepřímé investiční podpory patří např. daňové sazby, úlevy, daňové prázdniny, zrychlené odepisování dlouhodobého majetku, státní záruky za dlouhodobé úvěry atd.



Leasing – z právního hlediska se jedná o třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, při kterém pronajímatel nakupuje od dodavatele majetek a poskytuje ho za úplatu do užívání nájemci. Leasing můžeme rozdělit na finanční a provozní. Finanční leasing je dlouhodobý pronájem majetku (doba leasingu je přibližně stejně dlouhá, jako doba životnosti majetku), při němž tento majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele a po skončení leasingu má nájemce obvykle právo na odkoupení tohoto majetku. Provozní leasing je krátkodobý pronájem (doba pronájmu je kratší než doba životnosti majetku) a po skončení leasingu nemá nájemce právo na odkoupení tohoto majetku. [1]

13

1.6 Ekonomické metody hodnocení efektivnosti investičních projektů 1.6.1 Podstata a postup Podstatou hodnocení investic je vyhodnocení výnosnosti (rentability) investic, tedy porovnání vynaloženého kapitálu (výdajů na investici) s výnosy (příjmy), které daná investice přinese. Do výnosů z investice zařazujeme přírůstek zisku (zisk po zdanění) a přírůstek odpisů, které se vrací podniku v ceně prodaných produktů. Celkově tyto dvě položky tvoří cash flow (peněžní tok). [2] Za přijatelnou se bere taková investice, jejíž budoucí výnosy převýší náklady na ni vynaložené. Dále je třeba brát v potaz i působení faktoru času, neboť se jedná o delší časové období, které sebou může přinášet určitý stupeň rizikovosti, např. v tom, že nebude dosaženo očekávaných výnosů. Dalším důležitým kritériem hodnocení efektivnosti je i doba splacení investice (stupeň likvidity investice), což je doba přeměny investice zpět do peněžní formy. Při hodnocení investice (investičního projektu) je tedy důležité přihlédnout k její: 

výnosnosti,



rizikovosti,



likvidnosti (době splacení). [2]

Jako ideální investice se jeví taková investice, která přináší vysokou výnosnost, je bez rizika a zaručuje své co nejrychlejší splacení. V praxi se však setkáváme s investicemi, jejichž výnosnost je vysoká, ale i vysoce riziková nebo investice s nízkým stupněm rizika, vysokou likviditou, ale s velmi nízkým výnosem. [2] Postup hodnocení investic je složen ze čtyř základních kroků: 1) určení jednorázových nákladů na investici, 2) odhad budoucích výnosů (cash flow), které investice přinese, 3) určení „nákladů na kapitál“ vlastního podniku, který investici uskutečňuje, 14

4) výpočet současné hodnoty budoucích výnosů (cash flow) a aplikace různých metod ekonomického vyhodnocení investice. [2] Určení jednorázových nákladů na investici U investičních nákladů na pořízení pozemků, strojů a výrobního zařízení je určení obvykle poměrně přesné, neboť náklady u strojů a výrobního zařízení se skládají z nákupní ceny, dopravného a z nákladů na instalaci. Odhady u stavebních nákladů, nákladů na výzkum a vývoj, či ochranu životního a pracovního prostředí, nebývá již tak přesný, neboť se v praxi velice často stává, že skutečné náklady se výrazně liší od předpokládaných nákladů, což může přivádět podnik do obtížné hospodářské situace, někdy i k úpadku. [2] Odhad budoucích výnosů z investice, popř. rizik Jak již bylo uvedeno, mezi hlavní položky výnosů (příjmů) řadíme čistý zisk a odpisy, které plynou z investice. Výpočet těchto položek vychází z odhadu budoucích tržeb a nákladů (materiálových, mzdových, atd.). [2] Předpokládané riziko, spojené s investicí, bereme v potaz buď přímo při odhadu budoucích výnosů (např. tržeb), nebo nepřímo zahrnutím míry rizika do podnikové diskontní míry, což je častější způsob. [2] Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál) Pokud firma financuje celou investici z vlastních zdrojů, pak je za náklad považován požadovaný

výnos

z kapitálu

(vyjádřený

např.

v dividendách

nebo

pomocí

oportunitních výnosů). Je-li však investice financována zcela cizími zdroji (bankovní úvěr), pak je za náklad považován úrok z úvěru. Pokud podnik nedosáhne zhodnocení investice minimálně v této výši, pracoval by se ztrátou. [2] Průměrné kapitálové náklady (WACC) vypočteme dle vzorce:

kde:

ka – průměrné kapitálové náklady (podniková diskontní míra), kd – úroková míra pro cizí kapitál, 15

T – procento zdanění podnikových příjmů, kp – míra nákladů na preferenční akcie, ks – míra nákladů na zadržený zisk a základní kapitál, Wd, Wp, Ws – váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů. [2] Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů Jednorázové náklady na investici jsou vynaloženy převážně ve velmi krátké době (obvykle období jednoho roku), zatímco očekávané výnosy z investice plynou po řadu let. Vzhledem k tomu, že výnosy vznikají v delším časovém období, tak je třeba je přepočítat na stejnou časovou bázi, kterou je rok pořízení investice. Budoucí hodnotu tedy přepočteme na současnou hodnotu. [2] Současnou hodnotu cash flow vypočítáme dle vzorce:

kde:

SHCF – současná hodnota cash flow v obdobích t, CFt – očekávaná hodnota cash flow v období t, k – sazba kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t – období 1 až n (roky), n – očekávaná životnost investice v letech. [2]

1.6.2 Metody hodnocení investic Průměrná výnosnost investice Jedná se o velice jednoduchou metodu v hodnocení efektivnosti investic. Jejím cílem je vyjádřit v % výši průměrného ročního čistého zisku, připadající na průměrnou hodnotu dlouhodobého majetku pořízeného investicí. 16

Průměrná výnosnost investice se vypočítá podle vzorce:

kde:

Vp – průměrná výnosnost investice, Zn – roční čistý zisk z projektu v jednotlivých letech životnosti, Ip – průměrná roční hodnota dlouhodobého majetku v zůstatkové ceně, N – doba životnosti, n – jednotlivá léta životnosti. [1]

Pro přijetí investičního projektu se požaduje, aby jeho výnosnost byla alespoň taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku. Při posuzování více variant investičních projektů, se za přijatelnou považuje ta, jejíž průměrná výnosnost je vyšší. Hlavním nedostatkem této metody je, že prakticky nerespektuje faktor času (jedná se o statickou metodu). Za efekt je zde považován účetní zisk a majetek dosažený investicí je oceňován účetní zůstatkovou cenou, nikoliv cenou tržní. [1] Doba návratnosti investice Jedná se o metodu, která zjišťuje, za jakou dobu se investice zaplatí ze svých čistých zisků a odpisů. Jejím cílem je tedy vyjádřit likviditu investice. Čím je kratší doba návratnosti, tím je investice hodnocena příznivěji, neboť je likvidnější, což znamená, že je v ní kapitál vázán po kratší dobu. Nevýhodou této metody je to, že většinou u ní není respektován faktor času (jedná se o statickou metodu) a neberou se v úvahu příjmy z investice, které vzniknou až po době návratnosti. [1], [2]

17

Doba návratnosti investice se vypočítá podle vzorce:

kde:

I – pořizovací cena investice (kapitálový výdaj), Zn – roční čistý zisk z investice v jednotlivých letech životnosti, On – roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti, n – jednotlivá léta životnosti, a – doba návratnosti. [1]

Čistá současná hodnota Jedná se o dynamickou metodu vyhodnocování efektivnosti investic respektující faktor času, která za efekt z investice považuje peněžní příjem z investice, který je tvořen z očekávaného čistého zisku, odpisů, event. ostatních příjmů. Metoda čisté současné hodnoty je definována jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovým výdajem. [1] Čistá současná hodnota se vypočítá podle vzorce:

kde:

Č – čistá současná hodnota, P1, 2,…, N – peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, i – požadovaná výnosnost (úrok v %/100), N – doba životnosti, K – kapitálový výdaj. [1]

18

Interpretace různých možných výsledků čisté současné hodnoty: a) jestliže Č

0 (diskontované peněžní příjmy jsou vyšší než kapitálový výdaj), je

investice pro podnik přijatelná, neboť zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy; b) jestliže Č

0 (diskontované peněžní příjmy jsou nižší než kapitálový výdaj), je

investice pro podnik nepřijatelná, neboť nezaručuje požadovanou míru výnosu a snižuje tržní hodnotu firmy; c) jestliže Č

0 (diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovému výdaji), je

investice pro podnik indiferentní, neboť nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. [1] Vnitřní výnosové procento Jedná se též o dynamickou metodu vyhodnocování efektivnosti investic respektující faktor času, která za efekt z investice považuje peněžní příjem z investice. Vnitřní výnosové procento je taková úroková míra, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům. Neboli je to taková úroková míra, při níž se čistá současná hodnota investice rovná nule. [1] Vnitřní výnosové procento se vypočítá podle vzorce:

kde:

Pn – peněžní příjmy z investice v jednotlivých letech její životnosti, K – kapitálový výdaj, n – jednotlivá léta životnosti investice, N – doba životnosti investice, i – hledaný úrokový koeficient. [1]

19

Využití této metody v praxi je velice oblíbené, neboť udává předpokládanou výnosnost investice, kterou můžeme porovnávat s požadovanou výnosností. Pořizuje-li se investice na úvěr, mělo by být vnitřní výnosové procento vyšší, než je úroková míra. Při porovnávání různých variant investic většinou platí, že ta varianta, která dosahuje vyšší hodnoty vnitřního výnosového procenta, je vhodnější. Výše vnitřního výnosového procenta se přímo kvantifikovat nemůže, a proto se používá tzv. lineární interpolace. Vnitřní výnosové procento s pomocí lineární interpolace se vypočítá podle vzorce:

kde:

VVP – vnitřní výnosové procento, in – nižší zvolená úroková míra, Čn – čistá současná hodnota při nižší zvolené úrokové míře, Čv – čistá současná hodnota při vyšší zvolené úrokové míře, iv – vyšší zvolená úroková míra. [1]

20

2 Finanční analýza podniku 2.1 Předmět a pojetí finanční analýzy Předmětem finanční analýzy je zjištění potřebných informací o finanční situaci podniku, která je pro manažery velice důležitým mezníkem v jejich investičním rozhodování a v dalším vývoji podniku. Finanční analýza nám přináší informace z minulých účetních období a tyto informace navzájem srovnává, a tak poskytuje uživatelům informace o vývoji daného podniku v čase. Finanční analýza nás informuje např. o vývoji zadluženosti podniku, o jeho platební schopnosti aj. [4], [9] „Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činnosti na vývoj finanční situace“4

2.2 Uživatelé finanční analýzy Informace, které jsou poskytovány finanční analýzou, zajímají mnoho subjektů, kteří přicházejí tak či onak do kontaktu s daným podnikem. „Výčet uživatelů finanční analýzy a jejich závěrů je nejen velmi rozsáhlý, ale také rozmanitý. Všichni uživatelé mají jedno společné, potřebují vědět, aby mohli řídit.“5 Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit na interní a externí. Management využívá informace poskytované finančním účetnictvím pro krátkodobé i dlouhodobé finanční řízení podniku. Znalost finanční situace podniku usnadňuje manažerům se správně rozhodnout při získávání finančních zdrojů, dále pak i při zajišťování optimální majetkové struktury a výběru vhodných způsobů jejího financování, při rozdělování disponibilního zisku apod. Finanční analýza odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření a usnadňuje manažerům přijmout pro další období správný podnikatelský záměr, který se rozpracovává ve finančním plánu. 4

Grünwald, R., Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. Str. 20 5 Kovanicová, D., Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví díl II. 2. vyd. Praha: POLYGON, 1995. 498 s. ISBN 80-85967-07-3. Str. 219

21

Manažeři nejsou závislí jen na účetní závěrce, ale mají přístup i k finančním informacím v mnohem širším spektru průběžně, zatímco externí uživatelé je dostávají obvykle jednou ročně ve formě účetních výkazů. [4], [9] Investoři jsou skupina uživatelů, kteří vkládají do podniku kapitál a ujišťují se, že jsou jejich peníze dobře uloženy a podnik je dobře řízen. Jejich zájmem je především stabilita a likvidita podniku. Dále se zajímají i o disponibilní zisk a o to, zda podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku. [4], [9] Banky a jiní věřitelé požadují od podniku co nejvíce informací o jeho finančním zdraví, aby se mohli správně rozhodnout, zda mu poskytnou úvěr či ne. Banky dále ověřují, zda je podnik schopen nabídnout odpovídající záruky za úvěry a zda bude schopen hradit splátky za stanovených podmínek. [4], [9] Obchodní partnery dělíme na dodavatele a odběratele. Dodavatelé si své obchodní partnery vybírají na základě jejich finanční situace, díky níž pak sledují, zdali jsou schopni hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu, z níž usuzují zajištěnost svého odbytu. [4], [9] Odběratelé, stejně jako dodavatelé, si vybírají své obchodní partnery podle výsledků finanční analýzy. Zejména pak u dlouhodobých kontraktů potřebují mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům. [4], [9] Konkurenti se zajímají o finanční informace podobných podniků, které srovnávají se svými vlastními hospodářskými výsledky. Zejména sledují ukazatele rentability, ziskovou marži, solventnost apod. [4], [9] Zaměstnanci mají zájem především o prosperitu a finanční stabilitu svého podniku, neboť jim jde o zachování pracovních míst a mzdových podmínek. [4], [9] Stát a jeho orgány využívají finančně-účetní data k mnoha účelům, např. pro statistiku, získání přehledu o finančním stavu podniků, pro kontrolu plnění daňových povinností aj. [4], [9]

22

2.3 Zdroje informací Většina zdrojů finanční analýzy je získávána z účetních výkazů finančního účetnictví, z informací finančních analytiků a manažerů podniku a z výročních zpráv. Tyto zdroje patří mezi vnitřní zdroje, ale kromě nich existují i zdroje vnější, mezi něž patří roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod. [4], [9] Jak již bylo řečeno, pro účely finanční analýzy jsou využívány zejména vnitřní zdroje a to především účetní závěrka, na kterou se v následující části více zaměříme.

2.3.1 Rozvaha „Rozvaha uvádí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí ke zvolenému určitému časovému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžním vyjádření.“6 „Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku v peněžním vyjádření a poskytnout základ pro zhodnocení finanční situace podniku.“7 Aktiva členíme na dlouhodobý a krátkodobý majetek. Dlouhodobý majetek si udržuje svou původní podobu v průběhu několika reprodukčních cyklů, při kterých se odpisuje (mimo pozemků a uměleckých děl) a postupně přenáší svou hodnotu do hodnoty produkce. Krátkodobý majetek mění svou podobu několikrát během jednoho reprodukčního cyklu a přechází do spotřeby jednorázově. [4], [6], [9] V předepsaných vzorech rozvahy nalezneme hodnoty aktiv za běžné a minulé období. Přičemž se běžné období dále člení na sloupec „brutto“, který obsahuje prvotní ocenění při pořízení, sloupec „korekce“, který obsahuje oprávky a opravné položky sloužící k reálnějšímu ocenění a sloupec „netto“, který je tvořen rozdílem sloupců „brutto“ a „korekce“ a vyjadřuje současnou účetní hodnotu majetku. Pro potřebu finanční analýzy se využívá „netto“ hodnota. [4], [6], [9]

6

Grünwald, R., Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. Str. 35 7 Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 18. vyd. Praha: POLYGON, 2008. 415 s. ISBN 978-80-7273-152-7. Str. 15

23

Pasiva jsou členěna podle svého původu na vlastní a cizí a informují nás o tom, jakým způsobem jsou aktiva podniku financována. Dále se pasiva člení podle času na krátkodobá a dlouhodobá. Na rozdíl od aktiv jsou pasiva v rozvaze zobrazeny v běžném a minulém období a běžné období se již dále nečlení. [4], [9]

2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty nás informuje o všech nákladech a výnosech souvisejících s činností podniku za dané účetní období. Rozdílem mezi výnosy a náklady vzniká tzv. hospodářský výsledek a to zisk nebo ztráta. Z ekonomických ukazatelů má hospodářský výsledek jednoznačnou prioritu. Při sestavování výkazu zisku a ztráty je třeba uplatnit tzv. akruální princip, který znamená, že výnosy a náklady jsou zachycovány a vykazovány v tom období, jehož se časově a věcně týkají, nikoliv podle toho, zda došlo v daném období k peněžnímu příjmu či výdaji. [4], [9] Náklady se projevují jako úbytek aktiv nebo zvýšení závazků, zatímco výnosy jako přírůstek aktiv nebo snížení závazků, což je vyjádřeno i položkami časového rozlišení. [4], [6], [9] Náklady a výnosy dále členíme podle činností, ke kterým se vztahují. Provozní činnost obsahuje náklady a výnosy související s běžnou činností podniku (patří sem např. tržby za prodané výrobky, zboží a služby, dále pak sem řadíme náklady související s výrobou, jako odpisy dlouhodobého majetku, mzdy zaměstnanců, spotřebu materiálu apod.). [4], [9] Finanční činnost obsahuje veškeré finanční transakce (např. dividendy, úroky apod.). Mimořádná činnost obsahuje např. škody ze živelných pohrom a jejich následná pojistná plnění (v zemědělství např. zničení úrody způsobené krupobitím nebo přívalovými dešti a následná úhrada těchto škod pojišťovnami). [9]

2.3.3 Přehled o peněžních tocích V České republice není povinnou součástí účetní závěrky, přesto však poskytuje důležité informace o pohybech peněžních prostředků, ke kterým došlo za určité období. 24

Peněžní toky členíme na provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činnost je charakterizována jako základní výdělečná činnost podniku, sloužící k hlavnímu podnikatelskému účelu. Peněžní toky z této činnosti jsou tvořeny rozdílem mezi příjmy a výdaji spojenými s běžnou činností podniku. [8], [9] Investiční činnost se zabývá pořizováním a vyřazováním dlouhodobého majetku z titulu prodeje, eventuálně s činností související s poskytováním úvěrů či půjček, které nejsou považovány za provozní činnost. Peněžní toky z investiční činnosti zahrnují především výdaje spojené s pořízením stálých aktiv a příjmy z prodeje stálých aktiv. [8], [9] Finanční činnost se zabývá změnami ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Peněžní toky z finanční činnosti zahrnují přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu, tj. např. přijaté a vyplacené dividendy. [8], [9]

2.4 Metody finanční analýzy Systém finanční analýzy není žádným závazným způsobem stanoven, ani legislativně upraven a regulován právními předpisy, nebo všeobecně uznávanými jednotnými standardy jako je např. finanční účetnictví. To však někdy způsobuje nejednotnost terminologie a postupů, nejednoznačnost výkladu, interpretace a srovnání jejích výsledků. [4], [9] Ačkoliv neexistuje oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se některé obecně přijímané analytické postupy a techniky analýzy, jejichž cílem je podat stejně jako účetnictví věrný a poctivý obraz o majetkové a finanční situaci podniku a to jak interním, tak externím uživatelům. [4], [9] Analýza absolutních ukazatelů spočívá ve využívání údajů, které jsou přímo zjistitelné v účetních výkazech, kdy tyto údaje jsou považovány za tzv. absolutní ukazatele a vyjadřují určitý jev bez vtahu k jinému jevu. Tyto ukazatele jsou velmi citlivé na velikost podniku, což komplikuje jejich použití při porovnávání výsledků různých podniků. Je však dobré je porovnávat v rámci jednoho podniku. [4], [9]

25

Analýza poměrových ukazatelů spočívá v poměřování údajů zjištěných v účetních výkazech. Tyto ukazatele vypovídají o vztahu dvou různých jevů a jejich číselná hodnota vyjadřuje velikost jednoho jevu připadající na měrnou jednotku druhého jevu, což znamená, že jejich citlivost na velikost podniků je výrazně nižší, až zanedbatelná. [4], [9] V další části práce se budeme věnovat analýze rozdílových a poměrových ukazatelů.

2.5 Rozdílové ukazatele Již z názvu této kapitoly je patrné, že požadovaného výsledku dosáhneme rozdílem dvou položek. Nejčastěji užívaným typem rozdílových ukazatelů bývá čistý pracovní kapitál. [9]

2.5.1 Čistý pracovní kapitál Jedná se o část oběžných aktiv, která je kryta dlouhodobými zdroji (vlastním kapitálem a dlouhodobými závazky). Čistý pracovní kapitál je dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro financování běžného chodu podniku. Čistý pracovní kapitál se vypočítá podle vzorce:

Pokud vychází čistý pracovní kapitál kladný, je část oběžných aktiv kryta dlouhodobým kapitálem. Je-li však výsledek záporný, je část dlouhodobých aktiv kryta krátkodobým kapitálem, což je pro podnik negativní faktor, neboť hrozí, že by se mohl dostat do platební neschopnosti z důvodu nižší likvidnosti u dlouhodobých aktiv. [4], [9]

2.6 Poměrové ukazatele Poměrová analýza porovnává položky vzájemně mezi sebou. Nemůžeme však porovnávat cokoli s čímkoli, neboť musí existovat mezi položkami uváděnými do

26

poměru vzájemná souvislost. Využití poměrových ukazatelů v analýze účetních výkazů je jednou z nejoblíbenějších metod. Výhodou poměrových ukazatelů je získání rychlého a nenákladného obrazu o základních finančních charakteristikách podniku. Poměrové ukazatele patří k vhodným nástrojům k porovnávání finanční situace podniku s finanční situací podobných podniků. V této práci se zaměříme na tři ukazatele: 

Ukazatele rentability



Ukazatele likvidity



Ukazatele zadluženosti [4], [9]

2.6.1 Ukazatele rentability Tyto ukazatele patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům vzhledem k tomu, že informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. „Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení: 

celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku,



intenzity využívání majetku podniku,



reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku.“8

„Ukazatele rentability vloženého (investovaného) kapitálu se v praxi používají v různých obměnách a modifikacích, podle toho, kdo a k jakému účelu je používá. Ty se liší hlavně podle toho jaký rozsah a obsah mají údaje zahrnuté do jeho výpočtu.“9 Rentabilita celkového kapitálu je považována za základní měřítko rentability (výnosnosti). Poměřuje zisk (zisk po zdanění nebo zisk před úroky a zdaněním) s celkovými aktivy investovanými do podnikání, bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována. [4], [9] 8

Grünwald, R., Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. Str. 80 9 Grünwald, R., Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. Str. 81

27

Rentabilita celkového kapitálu se vypočítá podle vzorce:

Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého vlastníky a ti posuzují vytvořený zisk jako výdělek z investovaného kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu zajímá především vlastníky společnosti (akcionáře), ale i vedení podniku, které je zodpovědné za efektivní spravování majetku akcionářů. [4], [9] Rentabilita vlastního kapitálu se vypočítá podle vzorce:

Rentabilita tržeb neboli čisté ziskové rozpětí vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik je schopen podnik vyprodukovat „efektu“ na 1 Kč tržeb, neboli jaká část tržeb zůstane v podniku ve formě čistého zisku. [4], [9] Rentabilita tržeb se vypočítá podle vzorce:

2.6.2 Ukazatele likvidity Úkolem likvidity je posoudit schopnosti podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Ukazatele likvidity využívají likvidnější část aktiv podniku. Jedná se o oběžná aktiva, která se dále člení podle likvidnosti do tří skupin: 

likvidní prostředky 1. stupně, do této skupiny patří krátkodobý finanční majetek, neboť se jedná o nejlikvidnější část podniku,



likvidní prostředky 2. stupně, do této skupiny patří krátkodobé pohledávky,



likvidní prostředky 3. stupně, sem zahrneme zásoby, u kterých platí delší doba přeměny v peněžní prostředky. [4], [9]

28

Likvidita se testuje pomocí tří stupňů a to na běžnou, pohotovou a peněžní likviditu. Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) – v sobě zahrnuje celý oběžný majetek. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím více je oběžný majetek kryt dlouhodobými zdroji. Doporučená hodnota tohoto ukazatele bývá kolem 2 a více. [4], [9] Běžná likvidita se vypočítá podle vzorce:

Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) – v sobě zahrnuje pouze krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím jistější je úhrada krátkodobých dluhů i v případě, že by přeměna krátkodobých pohledávek v peněžní prostředky vázla. Doporučená hodnota tohoto ukazatele bývá kolem 1. [4], [9] Pohotová likvidita se vypočítá podle vzorce:

Peněžní likvidita (likvidita 1. stupně) – v sobě zahrnuje pouze krátkodobý finanční majetek. Doporučená hodnota tohoto ukazatele bývá 0,5. [4], [9] Peněžní likvidita se vypočítá podle vzorce:

29

2.6.3 Ukazatele zadluženosti „Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Zadluženost byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu.“10 Ukazatel věřitelského rizika nás informuje o celkové zadluženosti podniku. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím nižší se jeví finanční stabilita podniku. Ukazatel věřitelského rizika se vypočítá podle vzorce:

Ukazatel vlastnického rizika nás informuje o podílu vlastního kapitálu na financování celého majetku podniku. Ukazatel vlastnického rizika se vypočítá podle vzorce:

Ukazatel úrokového krytí je míra pravděpodobnosti, že věřitelé nepřijdou o výnos z poskytnutého úvěru. V České republice bývá za prahovou hodnotu úrokového krytí udávána hodnota 5 krát. Ukazatel úrokového krytí se vypočítá podle vzorce:

Ukazatel finanční páky nás informuje o míře zadluženosti podniku a podílu cizích zdrojů na finanční struktuře podniku. Čím vyšší je podíl cizích zdrojů, tím vyšší je hodnota ukazatele finanční páky.

10

Kislingerová, E., Hnilica, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. Str. 34

30

Ukazatel finanční páky se vypočítá podle vzorce:

2.7 Modely predikce finanční tísně Ve finanční analýze existuje mnoho metod k hodnocení bonity firmy a předvídání o jejím případném bankrotu. Ve všech těchto metodách hrají hlavní roli finanční ukazatele, díky kterým daný podnik získává body. Podle počtu získaných bodů se ohodnotí bonita daného podniku a určí se, zdali podniku v nejbližší době hrozí bankrot či nikoliv. Mezi metody hodnotící bonitu firmy patří např. Altmanovo Z-skóre a Index IN95. [4] [9]

2.7.1 Altmanovo Z-skóre Altmanova analýza v sobě zahrnuje pět ukazatelů a to ukazatele likvidity, dlouhodobé rentability, rentability, zadluženosti a aktivity. Dále je k jednotlivým ukazatelům přidána váha, která určuje jejich důležitost v rámci celé rovnice. [4]. [9] Altmanovo Z-skóre se vypočítá podle vzorce:

Podniky s hodnotou Z- skóre pod 1,2 jsou náchylné k bankrotu. Naopak podniky s hodnotou Z-skóre nad 2,9 s nejvyšší pravděpodobností do bankrotu v nejbližších letech neupadnou. Široká je šedá zóna neurčitosti, která je v rozmezí od 1,2 do 2,9. V této zóně nelze určit, zda může nebo nemůže dojít k bankrotu. [4], [9]

31

2.7.2 Index IN95 Altmanova analýza vznikla v podmínkách americké tržní ekonomiky a je tak nespolehlivá pro české podmínky nejen ve výběru ukazatelů, ale také v odlišných tržních podmínkách, což činí váhy nepřenosnými v čase a v prostoru a proto v roce 1995 vznikl nový model IN95, zpracovaný podle údajů z roku 1994 za 1 000 českých firem pro 25 odvětví české ekonomiky. [4], [9] Index IN95 je tvořen šesti ukazateli - ukazateli zadluženosti, solventnosti, rentability, aktivity a dvěma ukazateli likvidity. Index IN95 se vypočítá podle vzorce:

Podniky s hodnotou indexu IN95 vyšší než 2 mají schopnost bezproblémově platit závazky, zatímco u podniků, které nedosahují ani hodnoty 1, již existují problémy s nedostatečnou schopností plnit své závazky. Šedá zóna indexu IN95 se pohybuje v rozmezí 1 – 2, tzn., že firmy pohybující se v tomto pásmu jsou rizikové a mohly by se dostat do potíží se splácením svých závazků. [4], [9]

32

3 Zemědělská společnost AGRO BYSTŘICE a.s. 3.1 Popis podniku Obchodní firma: AGRO BYSTŘICE a.s. Sídlo: Libáň, Bystřice, okres Jičín, PSČ 507 23 Identifikační číslo: 252 82 409 Právní forma: akciová společnost Datum zápisu: 1. února 1998 Předmět podnikání: 

zemědělská výroba včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje,



opravy pracovních strojů,



silniční motorová doprava nákladní,



truhlářství,



tesařství,



činnost účetních poradců, vedení účetnictví,



maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny,



provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,



skladování zboží a manipulace s nákladem,



montáž a opravy vyhrazených elektrických zařízení,



opravy silničních vozidel.

Základní kapitál: 108 000 000 Kč [10] Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada scházející se vždy jednou za rok. Většinu akcionářů společnosti tvoří fyzické osoby, jejichž celkový podíl na základním kapitálu je zhruba 66 %. Největším akcionářem společnosti je právnická osoba Zemědělské družstvo Bystřice, které se podílí na základním kapitálu s 36 % podílem. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo, které má sedm členů a které si dále volí svého předsedu a místopředsedu představenstva. Představenstvo je voleno vždy na 33

dobu pěti let. Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která má tři členy a je také volena na dobu pěti let. Ve společnosti je dále zřízena funkce ředitele společnosti, kterého jmenuje a odvolává představenstvo. Společnost AGRO BYSTŘICE a.s. byla založena v roce 1998 jako dceřiná společnost Zemědělského družstva Bystřice, které bylo z počátku jediným akcionářem. Poté byla uspokojována majetková práva členů družstva, kteří se s družstvem mohli vypořádat buď získáním akcií společnosti AGRO BYSTŘICE a.s., nebo získáním finančního a naturálního vypořádání. Hlavní podnikatelskou činností společnosti AGRO BYSTŘICE a.s. je zemědělská činnost jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Společnost AGRO BYSTŘICE a.s. patří velikostí svého majetku, ročního obratu a průměrným počtem zaměstnanců, který je zhruba 85, ke skupině středně velkých firem. Společnost obhospodařuje zemědělskou půdu o rozloze cca 2 450 ha. [10]

3.2 Investiční činnost podniku Záměrem vedení společnosti je vybudovat posklizňovou linku pro příjem, posklizňovou úpravu, sušení, skladování a expedici obilovin a olejnin, která by měla zajistit svou kapacitou uskladnění všech vyprodukovaných plodin. Mezi hlavní důvody k realizaci dané investice patří především zvýšení kvality a tedy i ceny obilovin a olejnin, které společnost pěstuje na rozloze cca 1 350 ha a jejichž podíl na celkových výnosech společnosti je cca 40 %. Stávající kapacity již nejsou schopny dostatečně včas a v dostatečné kvalitě odebírat vyprodukované plodiny při stále se zrychlujících žňových pracích. Další výhodou této investice bude to, že se stávající skladovací prostory mohou využít na uskladnění slámy, která byla jinak uskladněna ve venkovním prostředí a docházelo tak k jejímu znehodnocování.

3.2.1 Technické parametry investice Příjem komodit Příjem komodit z nákladních aut proběhne přes dva příjmové koše. Tyto koše budou zapuštěné do země a řešené jako přejezdné s roštem 4 x 10 m. Stavebně budou koše 34

řešené jako armované železobetonové vany z vodostavebního betonu. Koše ochrání ocelový přístřešek o půdorysu 18 x 20 m. Výkon příjmů bude ve dvou nezávislých linkách 2 x 75 t/hod obilovin, což při maximálním množství 6 kombajnů s výkonem 6 x 15 t/hod = 90 t/hod je naprosto dostačující výkon. [10] Posklizňová linka Posklizňová linka bude řešená jako společný ocelový objekt zahrnující prostor pro dvě paralelně pracující čistící linky. Pro předčištění a čistění komodit jsou dvě paralelně pracující čistící linky napojené variabilně na oba příjmové koše. První linka bude vybavená jednoduchou vzduchovou předčističkou obilí s výkonem 80 t/hod předčištěných obilovin. Druhá linka bude vybavená univerzální sítovou předčističkou/čističkou obilí s výkonem 120 t/hod základního předčištění, 70 t/hod základního čištění a 40 t/hod třídění obilovin. Produkty se rozdělí na předčištěné a čisté obilí, to se následně dopraví do libovolné části provozu. [10] Provozní silo sušárny a sušárna obilovin U čistící linky bude stát provozní silo pro sušárnu obilovin o kapacitě 260 t obilovin. V době, kdy se obilí nesuší, může být toto silo využíváno i jako skladovací silo s napojením na celou posklizňovou linku. Za provozním silem bude umístěná kontinuální sušárna obilovin s přímým ohřevem. Výkon sušárny bude 21,8 t/hod u pšenice s vlhkostí 19 – 15 %, 12 t/hod u řepky s vlhkostí 13 – 8 % a 10,8 t/hod u kukuřice s vlhkostí 25 – 15 %. Topným mediem bude zemní plyn, tlak 35 kPa s maximální spotřebou 125 M3/hod. [10] Skladovací sila Osm skladovacích sil bude mít kapacitu 8 x 1 145 t = 9 160 t obilí, což by mělo pokrýt celkovou produkci. Sila se umístí ve dvou řadách po čtyřech. Sila budou ocelová, pozinkovaná s rovným dnem. Průměr sil bude 10,7 m. Výška samotných sil, včetně střechy, spodní stavby a horní obslužné lávky bude 21,5 m. [10] 35

Expedice Všechny expediční zásobníky budou umístěné v jedné řadě. Ze všech skladovacích sil se vyexpedují obiloviny přímo do aut pomocí bočních výpadů. [10] Velín s rozvodnou U čistící linky se zrealizuje zděný velín obsluhy s centrální elektrorozvodnou. Rozvodna bude řešená jako samostatný požární úsek. Z velínu povede přístup ke schodišti posklizňové linky, k expedici a příjmu komodit. [10]

3.2.2 Financování investice Tabulka č. 1: Financování investice Investiční výstavba Kč Cena investice 30 000 000 DPH 20 % 6 000 000 Celkové investiční náklady 36 000 000 Bankovní úvěr 26 000 000 Vlastní zdroje 10 000 000 Zdroj: vlastní zpracování Společnost by měla část investice krýt ze svých vlastních zdrojů a část z bankovního úvěru od Komerční banky. Úvěr od Komerční banky: 1. Typ úvěru: dlouhodobý investiční úvěr 2. Účel úvěru: výstavba posklizňové linky 3. Maximální částka úvěru: 26 000 000 Kč 4. Doba splácení: 8 let 5. Splácení jistiny: pravidelné čtvrtletní splátky vždy ke konci čtvrtletí 6. Úhrada úroků: pravidelné čtvrtletní úhrady vždy ke konci čtvrtletí 7. Úroková sazba: pevná úroková sazba 4 % p.a.

36

Splátkový kalendář Tabulka č. 2: Splátkový kalendář Rok Čtvrtletí Splátka (Kč) Úrok (Kč) 1 1 953 443 260 000 1 2 953 443 253 066 1 3 953 443 246 062 1 4 953 443 238 988 2 1 953 443 231 843 2 2 953 443 224 627 2 3 953 443 217 339 2 4 953 443 209 978 3 1 953 443 202 544 3 2 953 443 195 035 3 3 953 443 187 451 3 4 953 443 179 791 4 1 953 443 172 054 4 2 953 443 164 240 4 3 953 443 156 348 4 4 953 443 148 377 5 1 953 443 140 327 5 2 953 443 132 195 5 3 953 443 123 983 5 4 953 443 115 688 6 1 953 443 107 311 6 2 953 443 98 849 6 3 953 443 90 303 6 4 953 443 81 672 7 1 953 443 72 954 7 2 953 443 64 150 7 3 953 443 55 257 7 4 953 443 46 275 8 1 953 443 37 203 8 2 953 443 28 041 8 3 953 443 18 787 8 4 953 443 9 440

Úmor (Kč) 693 443 700 377 707 381 714 455 721 600 728 816 736 104 743 465 750 899 758 408 765 993 773 652 781 389 789 203 797 095 805 066 813 116 821 248 829 460 837 755 846 132 854 594 863 140 871 771 880 489 889 294 898 186 907 168 916 240 925 402 934 656 944 003

Úvěr (Kč) 25 306 557 24 606 180 23 898 798 23 184 343 22 462 744 21 733 928 20 997 824 20 254 360 19 503 460 18 745 052 17 979 059 17 205 407 16 424 018 15 634 815 14 837 720 14 032 654 13 219 538 12 398 290 11 568 830 10 731 075 9 884 943 9 030 349 8 167 210 7 295 439 6 414 950 5 525 657 4 627 470 3 720 302 2 804 062 1 878 659 944 003 0

Zdroj: vlastní zpracování

37

Odpisování investice: Tabulka č. 3: Odpisování investice Posklizňová linka

30 000 000 Kč

daňový odpis

20 let

účetní odpis

20 let

způsob odpisování

rovnoměrný

roční účetní odpis

1 500 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

3.2.3 Vyčíslení nákladů a výnosů Náklady a výnosy plynoucí ze současné posklizňové linky, kterou společnost vlastní více jak 30 let, jsou odvozeny z celkových nákladů a výnosů plynoucích z rostlinné výroby a to ve výši 10 %. Díky realizaci nové posklizňové linky nedojde nikterak výrazně ke změně celkových provozních nákladů, pouze ve výši odpisů, dojde však k nárůstu celkových tržeb rostlinné výroby a to o cca 8 %. Společnost AGRO BYSTŘICE a.s. v současné době pěstuje tyto plodiny: 

pšenice ozimá,



ječmen ozimý,



ječmen jarní,



řepka ozimá,



mák modrý.

Náklady na jednotlivé plodiny 1) Společnost pěstuje pšenici ozimou na cca 800 ha při průměrném výnosu 75 q/ha. Celkový výnos tedy činí 800 x 75 = 60 000 q. Náklady na 1 q pšenice činí v průměru 355 Kč. Celkové náklady na ozimou pšenici jsou 60 000 x 355 = 21 300 000 Kč. 2) Ječmen ozimý je pěstován na ploše cca 90 ha při průměrném výnosu 73 q/ha. Celkový výnos činí 90 x 73 = 6 570 q. Náklady na 1 q ozimého ječmene činí v průměru 283 Kč. Celkové náklady na ozimý ječmen jsou 6 570 x 283 = 1 859 310 Kč. 38

3) Ječmen jarní je pěstován na ploše cca 170 ha při průměrném výnosu 64 q/ha. Celkový výnos činí 170 x 64 = 10 880 q. Náklady na 1 q jarního ječmene jsou v průměru 408 Kč. Celkové náklady na jarní ječmen činí 10 880 x 408 = 4 439 040 Kč. 4) Společnost pěstuje řepku ozimou na ploše cca 220 ha při průměrném výnosu 38 q/ha. Celkový výnos činí 220 x 38 = 8 360 q. Náklady na 1 q řepky ozimé činí v průměru 847 Kč. Celkové náklady na ozimou řepku činí 8 360 x 847 = 7 080 920 Kč. 5) Mák modrý je pěstován na ploše cca 70 při průměrné výnosu 8,6 q/ha. Celkový výnos činí 70 x 8,6 = 602 q. Náklady na 1 q modrého máku činí průměru 2 402 Kč. Celkové náklady na mák modrý činí 602 x 2 402 = 1 446 004 Kč. Tabulka č. 4: Náklady Náklady Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Řepka ozimá Mák modrý Náklady celkem

Kč 21 300 000 1 859 310 4 439 040 7 080 920 1 446 004 36 125 274

Zdroj: vlastní zpracování Výnosy za jednotlivé plodiny 1) Společnost prodává 1 q ozimé pšenice v průměru za 422 Kč. Celkové výnosy plynoucí z prodeje ozimé pšenice činí 60 000 x 422 = 25 320 000 Kč. 2) Společnost prodává 1 q ozimého ječmene v průměru za 262 Kč. Celkové výnosy plynoucí z prodeje ozimého ječmene činí 6 570 x 262 = 1 721 340 Kč. 3) Společnost prodává 1 q jarního ječmene v průměru za 490 Kč. Celkové výnosy plynoucí z prodeje jarního ječmene činí 10 880 x 490 = 5 331 200 Kč. 4) Společnost prodává 1 q ozimé řepky v průměru za 894 Kč. Celkové výnosy plynoucí z prodeje ozimé řepky činí 8 360 x 894 = 7 473 840 Kč. 5) Společnost prodává 1 q modrého máku v průměru za 3 099 Kč. Celkové výnosy plynoucí z prodeje modrého máku činí 602 x 3 099 = 1 865 598 Kč.

39

Tabulka č. 5: Výnosy Výnosy Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Řepka ozimá Mák modrý Výnosy celkem

Kč 25 320 000 1 721 340 5 331 200 7 473 840 1 865 598 41 711 978

Zdroj: vlastní zpracování Hospodářský výsledek Celkové roční výnosy plynoucí z prodeje plodin činí 41 711 978 Kč. Celkové roční náklady na plodiny činí 36 125 274 Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním je tedy kladný a to ve výši 5 586 704 Kč. Sazbu daně z příjmů právnických osob uvažujeme 19 %. Zisk po zdanění je tedy 4 525 364 Kč. Tabulka č. 6: Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek Kč Výnosy 41 711 978 Náklady celkem 36 125 274 Zisk před zdaněním 5 586 704 Základ daně 5 586 000 Daň ze zisku 19 % 1 061 340 Zisk po zdanění 4 525 364 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 7: Hospodářský výsledek stávající posklizňové linky Hospodářský výsledek stávající posklizňové linky Výnosy celkem Náklady celkem Zisk před zdaněním Základ daně Daň ze zisku 19 % Zisk po zdanění

Kč 4 171 198 3 612 527 558 670 558 000 106 020 452 650

Zdroj: vlastní zpracování Jak již bylo uvedeno, stávající posklizňová linka se podílí na celkových nákladech a výnosech celkové rostlinné výroby z 10 %, z čehož vyplývá, že vytváří zisk po zdanění ve výši 452 650 Kč. 40

Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek nové posklizňové linky Hospodářský výsledek nové posklizňové linky Výnosy celkem

7 508 156

Náklady celkem

5 112 527

Zisk před zdaněním Základ daně Daň ze zisku 19 % Zisk po zdanění

2 395 629 2 395 000 455 050 1 940 579

Kč

Zdroj: vlastní zpracování Realizace nové posklizňové linky vytváří díky nárůstu celkových tržeb o 8 %, ale i nárůstu nákladů o 1 500 000 Kč zisk po zdanění ve výši 1 940 579 Kč. Tabulka č. 9: Čistý příjem nové posklizňové linky Čistý příjem nové posklizňové linky Zisk po zdanění stávající linky Zisk po zdanění nové linky Čistý příjem nové linky

Kč 452 650 1 940 597 1 487 928

Zdroj: vlastní zpracování Čistý příjem nové posklizňové linky je 1 487 928 Kč.

41

4 Hodnocení efektivnosti investice 4.1 Průměrná výnosnost investice Průměrná roční hodnota dlouhodobého majetku v zůstatkové ceně (při lineárních odpisech a nulové zůstatkové ceně na konci životnosti) činí:

Průměrná výnosnost investice činí:

Z výsledku je patrné, že výnosnost investice dosáhla 9,9 %, což se jeví jako velice příznivá hodnota, neboť dosahuje velice podobných hodnot jako průměrná výnosnost celé rostlinné výroby.

4.2 Doba návratnosti investice Investiční náklady = 30 000 000 Kč Tabulka č. 10: Doba návratnosti investice Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Zisk po zdanění 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč 1 487 928 Kč

Odpisy 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč

Celkový peněžní příjem 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč 2 987 928 Kč

Kumulativní peněžní příjem 2 987 928 Kč 5 975 856 Kč 8 963 785 Kč 11 951 713 Kč 14 939 641 Kč 17 927 569 Kč 20 915 498 Kč 23 903 426 Kč 26 891 354 Kč 29 879 282 Kč 32 867 211 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

42

Doba návratnosti se pohybuje mezi 10 - 11 léty; přesněji (při rovnoměrném rozdělení zisků a odpisů během roku) činí:

Doba návratnosti vychází 10,04 let, což můžeme považovat u takto finančně náročných investic za velice pozitivní, neboť za tuto dobu pokryjí příjmy celkové investiční náklady. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ukazatel doby návratnosti nebere v úvahu faktor času a není tak přímo měřítkem efektivnosti investice, ale spíše její likvidity.

4.3 Čistá současná hodnota Pro výpočet čisté současné hodnoty je třeba nejprve vyčíslit diskontní míru. Jako diskontní míru použijeme průměrné kapitálové náklady WACC. Předpokládáme, že vedení společnosti požaduje 7 % výnosnost, tato výnosnost je odvozena od průměrné výnosnosti rostlinné výroby podniku. Vzhledem k délce životnosti dané investice využíváme konstantní výši diskontní sazby, neboť by bylo velice obtížné tuto hodnotu upravit o zásadní změny, které jsou v dotační politice státu, neboť již v roce 2013 není jisté, jak se změní pravidla v poskytování zemědělských dotací českým zemědělcům.

43

Dále je třeba určit i současnou hodnotu Cash flow: Tabulka č. 11: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 4,28 % Rok Očekávaný Diskontní životnosti peněžní příjem sazba 1 2 987 928 Kč 4,28 % 2 2 987 928 Kč 4,28 % 3 2 987 928 Kč 4,28 % 4 2 987 928 Kč 4,28 % 5 2 987 928 Kč 4,28 % 6 2 987 928 Kč 4,28 % 7 2 987 928 Kč 4,28 % 8 2 987 928 Kč 4,28 % 9 2 987 928 Kč 4,28 % 10 2 987 928 Kč 4,28 % 11 2 987 928 Kč 4,28 % 12 2 987 928 Kč 4,28 % 13 2 987 928 Kč 4,28 % 14 2 987 928 Kč 4,28 % 15 2 987 928 Kč 4,28 % 16 2 987 928 Kč 4,28 % 17 2 987 928 Kč 4,28 % 18 2 987 928 Kč 4,28 % 19 2 987 928 Kč 4,28 % 20 2 987 928 Kč 4,28 % Současná hodnota Cash flow

Diskontovaný peněžní příjem 2 865 294 Kč 2 747 692 Kč 2 634 918 Kč 2 526 772 Kč 2 423 065 Kč 2 323 614 Kč 2 228 245 Kč 2 136 791 Kč 2 049 090 Kč 1 964 988 Kč 1 884 338 Kč 1 806 999 Kč 1 732 834 Kč 1 661 712 Kč 1 593 510 Kč 1 528 107 Kč 1 465 389 Kč 1 405 244 Kč 1 347 568 Kč 1 292 259 Kč 39 618 430 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Čistá současná hodnota investice je:

Čistá současná hodnota vyšla kladná, což znamená, že diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj. Danou investici můžeme hodnotit pro společnost jako přijatelnou.

4.4 Vnitřní výnosové procento Výši vnitřního výnosového procenta přímo kvantifikovat nemůžeme, proto použijeme metodu lineární interpolace, která se v současné době běžně využívá.

44

1) Zvolíme si libovolnou úrokovou míru, která musí být vyšší než minimální požadovaná výnosnost, která je v našem případě 7 % a tou diskontujeme očekávané peněžní příjmy.

Tabulka č. 12: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 7,5 % Rok Očekávaný Diskontní životnosti peněžní příjem sazba 1 2 987 928 Kč 7,5 % 2 2 987 928 Kč 7,5 % 3 2 987 928 Kč 7,5 % 4 2 987 928 Kč 7,5 % 5 2 987 928 Kč 7,5 % 6 2 987 928 Kč 7,5 % 7 2 987 928 Kč 7,5 % 8 2 987 928 Kč 7,5 % 9 2 987 928 Kč 7,5 % 10 2 987 928 Kč 7,5 % 11 2 987 928 Kč 7,5 % 12 2 987 928 Kč 7,5 % 13 2 987 928 Kč 7,5 % 14 2 987 928 Kč 7,5 % 15 2 987 928 Kč 7,5 % 16 2 987 928 Kč 7,5 % 17 2 987 928 Kč 7,5 % 18 2 987 928 Kč 7,5 % 19 2 987 928 Kč 7,5 % 20 2 987 928 Kč 7,5 % Současná hodnota Cash flow

Diskontovaný peněžní příjem 2 779 468 Kč 2 585 552 Kč 2 405 164 Kč 2 237 362 Kč 2 081 267 Kč 1 936 063 Kč 1 800 988 Kč 1 675 338 Kč 1 558 454 Kč 1 449 725 Kč 1 348 581 Kč 1 254 494 Kč 1 166 971 Kč 1 085 555 Kč 1 009 818 Kč 939 366 Kč 873 829 Kč 812 864 Kč 756 152 Kč 703 398 Kč 30 460 409 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Čistá současná hodnota vyšla při úrokové míře 7,5 % kladná a to:

2) Zvolíme si libovolnou úrokovou míru, při které bude čistá současná hodnota záporná. Taková úroková míra musí být vyšší než 7,5 %.

45

Tabulka č. 13: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 10 % Rok Očekávaný Diskontní životnosti peněžní příjem sazba 1 2 987 928 Kč 10 % 2 2 987 928 Kč 10 % 3 2 987 928 Kč 10 % 4 2 987 928 Kč 10 % 5 2 987 928 Kč 10 % 6 2 987 928 Kč 10 % 7 2 987 928 Kč 10 % 8 2 987 928 Kč 10 % 9 2 987 928 Kč 10 % 10 2 987 928 Kč 10 % 11 2 987 928 Kč 10 % 12 2 987 928 Kč 10 % 13 2 987 928 Kč 10 % 14 2 987 928 Kč 10 % 15 2 987 928 Kč 10 % 16 2 987 928 Kč 10 % 17 2 987 928 Kč 10 % 18 2 987 928 Kč 10 % 19 2 987 928 Kč 10 % 20 2 987 928 Kč 10 % Současná hodnota Cash flow

Diskontovaný peněžní příjem 2 716 298 Kč 2 469 362 Kč 2 244 875 Kč 2 040 795 Kč 1 855 268 Kč 1 686 608 Kč 1 533 280 Kč 1 393 891 Kč 1 267 173 Kč 1 151 976 Kč 1 047 251 Kč 952 046 Kč 865 496 Kč 786 815 Kč 715 286 Kč 650 260 Kč 591 146 Kč 537 405 Kč 488 550 Kč 444 136 Kč 25 437 917 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Při úrokové míře 10 % nám vyšla čistá současná hodnota záporná a to:

3) Hledané vnitřní výnosové procento vypočítáme pomocí tzv. lineární interpolace.

Vnitřní výnosové procento vyšlo 7,73 %, což je více než je minimální požadovaná výnosnost 7 %. Můžeme tedy konstatovat, že daná investice je pro podnik přijatelná.

46

5 Finanční analýza Finanční analýza podniku je prováděna za období tří let, kdy je posuzováno, jaký ekonomický dopad by měla realizace daného investičního projektu na danou společnost. První finanční analýza posuzuje ekonomickou stabilitu podniku bez vlivu dané investice. V druhé finanční analýze je již zohledněn ekonomický vliv dané investice na finanční situaci podniku, pokud by byla tato investice realizována na konci roku 2008.

5.1 Finanční analýza podniku před investicí 5.1.1 Upravená účetní závěrka Tabulka č. 14: Aktiva společnosti před investicí (v tis. Kč) Rok Aktiva 2009 2010 Aktiva celkem 202 057 196 659 Dlouhodobý majetek 104 175 102 860 Dlouhodobý nehmotný majetek 3 803 3 009 Dlouhodobý hmotný majetek 89 302 88 808 Dlouhodobý finanční majetek 11 070 11 043 Oběžná aktiva 97 655 93 697 Zásoby 53 392 51 978 Dlouhodobé pohledávky 927 1 096 Krátkodobé pohledávky 15 592 17 153 Krátkodobý finanční majetek 27 744 23 470 Časové rozlišení 227 102

2011 214 440 111 267 2 242 97 982 11 043 103 070 62 785 1 266 26 937 12 082 103

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování

47

Tabulka č. 15: Pasiva společnosti před investicí (v tis. Kč) Rok Pasiva 2009 2010 Pasiva celkem 202 057 196 659 Vlastní kapitál 166 467 166 097 Základní kapitál 108 000 108 000 Kapitálové a ostatní fondy 5 832 5 896 Výsledek hospod. min. let 51 227 51 995 Výsledek hospod. běž. období 1 408 206 Cizí zdroje 35 189 30 552 Rezervy 3 799 3 799 Dlouhodobé závazky 1 832 1 196 Krátkodobé závazky 2 584 5 728 Bankovní úvěry dlouhodobé 26 594 18 863 Bankovní úvěry krátkodobé 380 966 Časové rozlišení 401 10

2011 214 440 192 092 108 000 5 870 51 679 26 543 22 318 0 1 390 7 777 13 151 0 30

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Tabulka č. 16: Výsledovka před investicí (v tis. Kč) Rok Výsledovka 2009 2010 Tržby 96 024 90 044 Výkonová spotřeba 67 197 63 102 Osobní náklady 26 463 27 126 Odpisy 23 261 18 569 Jiné výnosy a náklady 24 336 20 266 Zisk před úroky a zdaněním 3 439 1 513 Úroky 1 700 1 269 Daň z příjmů 331 38 Zisk po zdanění 1 408 206

2011 114 930 75 573 28 894 15 346 32 493 27 610 822 245 26 543

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování

5.1.2 Čistý pracovní kapitál Tabulka č. 17: Čistý pracovní kapitál před investicí (v tis. Kč) Rok Hodnoty 2009 2010 2011 Oběžná aktiva 97 655 93 697 103 070 Krátkodobé závazky 2 584 5 728 7 777 Čistý pracovní kapitál 95 071 87 969 95 293 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování 48

Graf č. 1: Čistý pracovní kapitál před investicí

Čistý pracovní kapitál 96 000

v. tis. Kč

94 000 92 000 90 000 88 000 86 000 84 000 2009

2010 Rok

2011

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Jak je z tabulky i grafu patrné, je hodnota čistého pracovního kapitálu ve všech letech kladná, což znamená, že větší část oběžných aktiv je kryta z dlouhodobých zdrojů a podnik je tak více chráněn před platební neschopností, neboť má dostatek likvidního majetku. Dále je patrné, že hodnota krátkodobých závazků každoročně stoupá, zatímco hodnota oběžných aktiv v roce 2010 klesla o necelé 4 miliony Kč oproti roku 2009. Na druhou stranu v roce 2011 vzrostla oběžná aktiva o téměř 10 milionů Kč oproti roku 2010 a díky tomu vzrostl i čistý pracovní kapitál.

5.1.3 Ukazatele rentability Tabulka č. 18: Ukazatele rentability před investicí (v procentech) Rok Rentabilita 2009 2010 2011 RCK - aktiv 1,70% 0,77% 12,88% RVK - vlastního kapitálu 0,85% 0,12% 13,82% RT - tržeb 1,47% 0,23% 23,09% Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování

49

Graf č. 2: Ukazatele rentability před investicí

Ukazatele rentability 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2009

RCK - aktiv

2010 Rok

2011

RVK - vlastního kapitálu

RT - tržeb

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Ukazatele rentability patří mezi nejdůležitější ukazatele finanční analýzy a informují nás o výnosnosti podniku. Máme zde uvedeny tři základní ukazatele rentability: ukazatel rentability celkového kapitálu (aktiv), ukazatel rentability vlastního kapitálu a ukazatel rentability tržeb. Všechny tři ukazatele dosahují v letech 2009 a 2010 velice nízkých hodnot, což je způsobeno především velmi nízkou hodnotou dosaženého zisku. Hlavní příčinou nízkého zisku je vyvrcholení celosvětové finanční krize, která velice silně zasáhla i zemědělský sektor, neboť v této době klesly výkupní ceny zemědělských komodit na hranici jejich nákladovosti, u některých i pod tuto hranici. Zcela opačný charakter měl rok 2011, neboť tento rok patří pro společnost mezi ty hospodářsky nejúspěšnější roky v její historii. Společnost dosáhla v roce 2011 rekordně nejvyššího hospodářského výsledku za dobu své existence a to především díky tomu, že v tomto roce vzrostly výkupní ceny komodit na hodnotu, která byla i u některých komodit třikrát vyšší než její výrobní náklady. Pro společnost bylo velice důležité, že byla schopna si i v těžkých letech 2009 a 2010 udržet kladný hospodářský růst a dosáhnout tak rentability, která se pohybovala mezi 0,12 % až 1,7 %. Rentabilita by měla dosahovat co nejvyšších hodnot a to se stalo až v roce 2011, kdy dosáhla hodnoty více jak 12 %, což je vnímáno jako velice pozitivní faktor.

50

5.1.4 Ukazatele likvidity Tabulka č. 19: Ukazatele likvidity před investicí (v desetinných místech) Rok Likvidita 2009 2010 2011 Běžná likvidita 32,95 14,00 13,25 Pohotová likvidita 14,62 6,07 5,02 Peněžní likvidita 9,36 3,51 1,55 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 3: Ukazatele likvidity před investicí

Ukazatele likvidity 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 2009

Běžná likvidita

2010 Rok Pohotová likvidita

2011

Peněžní likvidita

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Likvidita nás informuje o schopnosti podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Ukazatele likvidity jsou tři: běžná, pohotová a peněžní likvidita. Běžná likvidita podniku by se měla pohybovat někde na úrovni hodnoty 2 a více, což naše společnost plně splňuje. Ačkoliv hodnota běžné likvidity každoročně klesla, např. v roce 2010 více jak dvojnásobně, tak i přes tento pokles si společnost udržela běžnou likviditu na šestinásobku doporučené hodnoty, díky tomu nehrozilo riziko platební neschopnosti. Dalším ukazatelem likvidity je pohotová likvidita, která v sobě zahrnuje pouze část oběžných aktiv a to krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Doporučená hodnota tohoto ukazatele se pohybuje od 1, někdy 1,5, a více. I hodnota pohotové

51

likvidity byla podnikem více jak čtyřnásobně dodržena, což opět pro podnik neznamenalo ohrožení z hlediska platební neschopnosti. Posledním ukazatelem likvidity je peněžní likvidita, která v sobě zahrnuje pouze krátkodobý finanční majetek a doporučená hodnota tohoto ukazatele bývá od 0,5 a více. Podnik tuto hodnotu splňuje více jak trojnásobně. Hlavní příčinou prudkého poklesu ukazatelů likvidity v roce 2010 je více jak dvojnásobný nárůst krátkodobých dluhů. I přes tento negativní faktor je třeba říci, že společnost dosahuje u všech ukazatelů likvidity velice vysokých hodnot a nehrozí jí tak riziko platební neschopnosti.

5.1.5 Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 20: Ukazatele zadluženosti před investicí (v procentech a desetinných místech) Rok Zadluženost 2009 2010 2011 Věřitelské riziko 15,54% 13,60% 10,41% Vlastnické riziko 82,39% 84,46% 89,58% Úrokové krytí 2,02 1,19 33,59 Finanční páka 1,21 1,18 1,12 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 4: Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika před investicí

Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2009

2010 Rok Věřitelské riziko

2011

Vlastnické riziko

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování 52

Graf č. 5: Ukazatele úrokového krytí a finanční páky před investicí

Ukazatele úrokového krytí a finanční páky 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2009

2010 Rok Úrokové krytí

2011

Finanční páka

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Zadluženost podniku vyjadřujeme čtyřmi ukazateli. Prvním ukazatelem zadluženosti je ukazatel věřitelského rizika, který nás informuje o celkové zadluženosti společnosti. Tento ukazatel nepočítá s celými cizími zdroji, ale pouze s dluhy, tedy cizí zdroje snížené o hodnotu rezerv. Doporučená hodnota zadluženosti bývá kolem 35 %, což podnik v žádném roce nesplnil, neboť dosahoval hodnot mnohem nižších a podíl cizích zdrojů se každoročně snižoval. Většina aktiv podniku, a to více jak 82 %, je financována především vlastním kapitálem, o čemž nás informuje druhý ukazatel ukazatel vlastnického rizika, jehož hodnota v roce 2011 byla dokonce vyšší než 89 % celkového kapitálu. Na jednu stranu to vypadá, že podnik má dostatek vlastních zdrojů a nemusí se tak bát o splácení svých závazků. Na druhou stranu by mělo vedení společnosti uvážit, zda by nebyl cizí kapitál v některých investičních záměrech ekonomicky výhodnější než vlastní. Neméně důležitým ukazatelem je úrokové krytí, které informuje věřitele o tom, že nepřijdou o výnos z poskytnutého úvěru. Prahová hodnota tohoto ukazatele je 1 krát. V České republice se tato hodnota pohybuje spíše kolem 5 krát. Podnik splňuje základní prahovou hodnotu, avšak hodnotu vyšší jak 5 krát, splňuje až v roce 2011. Posledním ukazatelem zadluženosti je finanční páka, jejíž hodnota roste, pokud roste i zadluženost. Vzhledem k tomu, že zadluženost podniku každoročně klesala, tak i hodnota finanční páky klesala až na hodnotu 1,12 v roce 2011. 53

5.1.6 Altmanovo Z-skóre Tabulka č. 21: Altmanovo Z-skóre před investicí (v desetinných místech) Rok Kritérium 2009 2010 2011 0,717 * PK / aktiva 0,337 0,321 0,319 0,847 * zadržený zisk / aktiva 0,245 0,250 0,332 3,107 * ZUD / aktiva 0,053 0,024 0,400 0,420 * VK /dluhy 2,227 2,608 3,615 0,998 * tržby / aktiva 0,474 0,457 0,535 Z - skóre 3,337 3,659 5,201 Pozn.: Zadržený zisk = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření běžného účetního období

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Podle výsledků Altmanova Z-skóre je patrné, že společnost ve všech třech letech dosahovala hodnot vyšších než 2,9, což pro ni znamenalo, že s nejvyšší pravděpodobností do bankrotu v nejbližších letech neupadne.

5.1.7 Index IN95 Tabulka č. 22: Index IN95 před investicí (v desetinných místech) Rok Kritérium 2009 2010 2011 0,22 * aktiva / cizí zdroje 1,263 1,416 2,114 0,11 * ZUD / úroky 0,223 0,131 3,695 8,33 * ZUD / aktiva 0,142 0,064 1,073 0,52 * tržby / aktiva 0,247 0,238 0,279 0,10 * oběžná aktiva / 3,295 1,400 1,325 krátkodobé dluhy 16,8 * závazky po lhůtě splatnosti / tržby IN95

-0,029

-0,039

0,000

5,141

3,210

8,485

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Z výsledků druhého ukazatele indexu IN95 je zřejmé, že se společnost po všechny tři roky pohybovala nad hranicí hodnoty 2, což pro ni znamená, že má schopnost bezproblémově platit všechny své závazky.

54

Ačkoliv index IN95 v roce 2010 poklesl, tak v roce 2011 byla jeho hodnota mnohem vyšší než v roce 2009. V roce 2011 byla společnost jak podle Altmanova Z-skóre, tak podle indexu IN95 daleko od hraničních hodnot a můžeme tak říci, že se společnost čím dál více vzdalovala možným rizikům bankrotu. Na druhou stranu je třeba brát tyto ukazatele s menší rezervou, neboť oba vznikly v jiné době a v jiných podmínkách tržní ekonomiky. Důležité však je, že tyto ukazatele jdou stejným a pro podnik správným směrem.

5.2 Finanční analýza podniku po investici 5.2.1 Upravená účetní závěrka Tabulka č. 23: Upravená účetní závěrka k 1. 1. 2009 (v tis. Kč) Aktiva Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

1. 1. 2009

Pasiva

1. 1. 2009

245 859 Pasiva celkem 146 188 Vlastní kapitál

245 859 166 181

3 913 Základní kapitál

108 000

131 205 Kapitálové a ostatní fondy 11 070 Výsledek hospod. min. let Výsledek hospod. běž. období 99 553 Cizí zdroje 57 599 Rezervy 758 Dlouhodobé závazky 24 217 Krátkodobé závazky 16 979 Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé 118 Časové rozlišení

4 754 33 042 20 385 79 303 3 471 3 136 11 203 60 998 495 375

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Účetní závěrka k 1. 1. 2009 je oproti účetní závěrce k 31. 12. 2008 zvýšena v aktivech o 26 milionů Kč a to v položce dlouhodobý hmotný majetek, který je zvýšen o cenu investice 30 milionů Kč a krátkodobý finanční majetek, který je snížen o 4 miliony Kč (výdaj 10 milionů Kč na investici a vratka DPH 6 milionů Kč). Pasiva jsou zvýšena také o 26 milionů Kč a to v položce bankovní úvěry dlouhodobé.

55

Tabulka č. 24: Aktiva společnosti po investici (v tis. Kč) Rok Aktiva 2009 2010 Aktiva celkem 226 081 218 707 Dlouhodobý majetek 132 675 129 860 Dlouhodobý nehmotný 3 803 3 009 majetek Dlouhodobý hmotný majetek 117 802 115 808 Dlouhodobý finanční majetek 11 070 11 043 Oběžná aktiva 93 179 88 745 Zásoby 53 392 51 978 Dlouhodobé pohledávky 927 1 096 Krátkodobé pohledávky 15 592 17 153 Krátkodobý finanční majetek 23 268 18 518 Časové rozlišení 227 102

2011 234 511 136 767 2 242 123 482 11 043 97 641 62 785 1 266 26 937 6 653 103

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Aktiva společnosti jsou upravena v jednotlivých letech o odpisování investice a úhradu splátek z úvěru a dále pak o nárůst peněžních příjmů plynoucích z investice. Mění se tedy hodnota dlouhodobého hmotného majetku, kdy vzrostla o 30 000 000 Kč realizací dané investice a dále pak je snižována o hodnotu odpisů ve výši 1 500 000 Kč. Dále se změnila výše krátkodobého finančního majetku a to o financování investičního projektu z vlastních zdrojů ve výši 10 000 000 Kč, vratkou daně z přidané hodnoty v částce 6 000 000 Kč, splátkami bankovního úvěru ve výši 3 813 000 Kč a nárůstem peněžních příjmů z investice o 3 337 000 Kč ročně.

56

Tabulka č. 25: Pasiva společnosti po investici (v tis. Kč) Rok Pasiva 2009 2010 Pasiva celkem 226 081 218 707 Vlastní kapitál 167 139 167 709 Základní kapitál 108 000 108 000 Kapitálové a ostatní fondy 5 832 5 896 Výsledek hospod. min. let 51 227 52 835 Výsledek hospod. běž. období 2 080 978 Cizí zdroje 58 541 50 988 Rezervy 3 799 3 799 Dlouhodobé závazky 1 832 1 196 Krátkodobé závazky 2 752 5 909 Bankovní úvěry dlouhodobé 49 778 39 118 Bankovní úvěry krátkodobé 380 966 Časové rozlišení 401 10

2011 234 511 194 753 108 000 5 870 53 472 27 411 39 728 0 1 390 7 981 30 357 0 30

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Pasiva společnosti jsou upravena v jednotlivých letech o nárůst a postupné snížení hodnoty dlouhodobého bankovního úvěru (nárůst bankovního úvěru o 26 000 000 Kč a postupné úmory bankovního úvěru), o změnu krátkodobých závazků z důvodu změn daně z příjmů, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného období, který se změnil o výši nárůstu tržeb a nárůstu odpisů, úroků z úvěru a daně z příjmů. Tabulka č. 26: Výsledovka po investici (v tis. Kč) Rok Výsledovka 2009 2010 Tržby 99 361 93 381 Výkonová spotřeba 67 197 63 102 Osobní náklady 26 463 27 126 Odpisy 24 761 20 069 Jiné výnosy a náklady 24 336 20 266 Zisk před úroky a zdaněním 5 276 3 350 Úroky 2 697 2 153 Daň z příjmů 499 219 Zisk po zdanění 2 080 978

2011 118 267 75 573 28 894 16 846 32 493 29 447 1 587 449 27 411

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování

57

Výkaz zisku a ztráty společnosti je upraven o nárůst hodnoty tržeb ve výši 3 337 000 Kč každý rok, dále pak každoročních odpisů z investice ve výši 1 500 000 Kč, úroků z úvěru a daně z příjmů.

5.2.2 Čistý pracovní kapitál Tabulka č. 27: Čistý pracovní kapitál po investici (v tis. Kč) Rok Hodnoty 2009 2010 2011 Oběžná aktiva 93 179 88 745 97 641 Krátkodobé závazky 2 752 5 909 7 981 Čistý pracovní kapitál 90 427 82 836 89 660 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 6: Čistý pracovní kapitál po investici

Čistý pracovní kapitál 92 000 90 000 v. tis. Kč

88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000 2009

2010 Rok

2011

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Hodnota čistého pracovního kapitálu i po realizaci investice je ve všech třech letech kladná. Ačkoliv v roce 2011 se hodnota čistého pracovního kapitálu oproti hodnotě čistého pracovního kapitálu bez investice snížila o necelých 6 milionů Kč, tak i přes tento negativní vliv si společnost udržuje dostatečně vysokou hodnotu čistého pracovního kapitálu a nehrozí ji tak riziko platební neschopnosti, neboť velká část oběžných aktiv je kryta dlouhodobými zdroji.

58

5.2.3 Ukazatele rentability Tabulka č. 28: Ukazatele rentability po investici (v procentech) Rok Rentabilita 2009 2010 2011 RCK - aktiv 2,33% 1,53% 12,56% RVK - vlastního kapitálu 1,24% 0,58% 14,07% RT - tržeb 2,09% 1,05% 23,18% Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 7: Ukazatele rentability po investici

Ukazatele rentability 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2009

RCK - aktiv

2010 Rok

2011

RVK - vlastního kapitálu

RT - tržeb

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Jak je z tabulky i grafu patrné, hodnoty rentabilit jsou ve všech třech letech kladné a jsou v porovnání s hodnotami ukazatelů rentability před realizací investice vyšší a to z důvodu zvýšení tržeb podniku po realizaci dané investice. I přes tento pozitivní faktor jsou všechny ukazatele rentability v letech 2009 a 2010 docela nízké, neboť platí, že by jejich hodnota měla být co možná nejvyšší a ta je až v roce 2011.

59

5.2.4 Ukazatele likvidity Tabulka č. 29: Ukazatele likvidity po investici (v desetinných místech) Rok Likvidita 2009 2010 2011 Běžná likvidita 29,75 12,91 12,23 Pohotová likvidita 12,41 5,19 4,21 Peněžní likvidita 7,43 2,69 0,83 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 8: Ukazatele likvidity po investici

Ukazatele likvidity 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 2009

Běžná likvidita

2010 Rok Pohotová likvidita

2011

Peněžní likvidita

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Jak bylo řečeno u výpočtů ukazatelů likvidity bez investice, kdy podnik dosahoval mnohonásobně vyšších hodnot těchto ukazatelů, než jsou jejich prahové hodnoty, tak i u ukazatelů běžné a pohotové likvidity dosahuje podnik po realizaci investice dostatečně vysokých hodnot.

60

5.2.5 Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 30: Ukazatele zadluženosti po investici (v procentech a desetinných místech) Rok Zadluženost 2009 2010 2011 Věřitelské riziko 24,21% 21,58% 16,94% Vlastnické riziko 73,93% 76,68% 83,05% Úrokové krytí 1,96 1,56 18,56 Finanční páka 1,35 1,30 1,20 Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Graf č. 9: Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika po investici

Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2009

2010 Rok Věřitelské riziko

2011

Vlastnické riziko

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování

61

Graf č. 10: Ukazatele úrokového krytí a finanční páky po investici

Ukazatele úrokového krytí a finanční páky 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 2009

2010 Rok Úrokové krytí

2011

Finanční páka

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Kvůli nárůstu dlouhodobého bankovního úvěru o 26 milionů Kč vzrostla hodnota věřitelského rizika v roce 2009 zhruba o 9 % v porovnání s věřitelským rizikem bez investice. Přestože hodnota věřitelského rizika dosahovala v roce 2009 více jak 24 %, byla nižší zhruba o 10 %, než je doporučená hodnota tohoto ukazatele. Vzhledem k tomu, že v dalších letech docházelo pouze ke splácení daného úvěru, věřitelské riziko postupně kleslo až na hodnotu 16,94 % v roce 2011 a v porovnání s věřitelským rizikem bez investice v roce 2011 bylo jen o necelých 7 % vyšší. Díky vyššímu věřitelskému riziku automaticky klesla hodnota vlastnického rizika, která činila v roce 2009 více jak 73 % a která postupně vzrostla na hodnotu vyšší jak 83 % v roce 2011. I přes realizaci investice, která byla financována z větší části cizími zdroji, je více jak 73 % aktiv financováno především vlastním kapitálem společnosti. Dalším velice důležitým ukazatelem je úrokové krytí, které vyšlo pro všechny tři roky kladné, ačkoliv v letech 2009 a 2010 nedosahovalo ani prahové hodnoty 1 krát, zatímco úrokové krytí před investicí vyšlo minimálně vyšší než je prahová hodnota. Nicméně v roce 2011 již dosáhlo úrokové krytí po investici hodnoty vyšší než je požadovaná na podmínky České republiky, což se jeví jako velice pozitivní faktor. Posledním neméně důležitým ukazatelem je ukazatel finanční páky, jehož hodnota po investici je vyšší než před investicí a to proto, že vzrostla hodnota cizího kapitálu.

62

Vzhledem k tomu, že cizí kapitál v dalších letech klesal, souběžně klesala i hodnota finanční páky na hodnotu 1,21 v roce 2011.

5.2.6 Altmanovo Z-skóre Tabulka č. 31: Altmanovo Z-skóre po investici (v desetinných místech) Rok Kritérium 2009 2010 2011 0,717 * PK / aktiva 0,287 0,272 0,274 0,847 * zadržený zisk / aktiva 0,222 0,231 0,313 3,107 * ZUD / aktiva 0,073 0,048 0,390 0,420 * VK /dluhy 1,282 1,493 2,059 0,998 * tržby / aktiva 0,439 0,426 0,503 Z - skóre 2,302 2,469 3,540 Pozn.: Zadržený zisk = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek hospodaření běžného účetního období

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Dle výsledků Altmanova Z-skóre se společnost po realizaci investice pohybovala v letech 2009 a 2010 v šedé zóně, kdy nelze určit, zda může nebo nemůže dojít k bankrotu. Vzhledem k tomu, že hodnota Altmanova Z-skóre každoročně rostla až na hodnotu 3,540 v roce 2011, kdy tato hodnota je dostatečně vzdálená od prahové hodnoty 2,9, můžeme říci, že podnik s nejvyšší pravděpodobností do bankrotu v nejbližších letech neupadne.

63

5.2.7 Index IN95 Tabulka č. 32: Index IN95 po investici (v desetinných místech) Rok Kritérium 2009 2010 2011 0,22 * aktiva / cizí zdroje 0,850 0,944 1,299 0,11 * ZUD / úroky 0,215 0,171 2,041 8,33 * ZUD / aktiva 0,194 0,128 1,046 0,52 * tržby / aktiva 0,229 0,222 0,262 0,10 * oběžná aktiva / 2,975 1,291 1,223 krátkodobé dluhy 16,8 * závazky po lhůtě splatnosti / tržby IN95

-0,028

-0,038

0,000

4,435

2,718

5,871

Zdroj: účetní výkazy společnosti AGRO BYSTŘICE a. s., vlastní zpracování Z výsledků druhého ukazatele indexu IN95 si můžeme povšimnout, že se společnost po všechny tři roky pohybovala vysoko nad hranicí hodnoty 2, jen v roce 2010 byla tato hodnota 2,718, což však nikterak společnost neohrožovalo. Díky těmto vysokým hodnotám je společnost schopna bezproblémově platit všechny své závazky. Ačkoliv hodnoty podle Altmanova Z-skóre byly v letech 2009 a 2010 pro společnost mírně negativní, dle indexu IN95 byla společnost po dobu všech tří let v dobré ekonomické kondici a můžeme říci, že případná realizace dané investice by za jinak neměnných podmínek nikterak výrazně neoslabila finanční pozici podniku.

64

Závěr Záměrem vedení společnosti AGRO BYSTŘICE a.s. je vybudovat posklizňovou linku obilovin a olejnin, jejímž hlavním přínosem by bylo zkvalitnění čištění a skladovaní veškerých obilovin a olejnin, které společnost pěstuje. K hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů se v současné době využívají různé metody. V této diplomové práci jsem využil čtyři metody - průměrnou výnosnost investice, dobu návratnosti investice, čistou současnou hodnotu investice a vnitřní výnosové procento. Hlavní přínosy, které by měla tato investice přinést, jsou především zvýšení kvality a prodejní ceny obilovin a olejnin, dále pak určitou úsporu provozních nákladů, které jsou v současnosti vynakládány na přepravu těchto produktů ze skladů na čističku, avšak tyto náklady nejsou příliš ekonomicky významné. Další výhodou této investice by mohlo být využití stávajících skladů na uskladnění slámy, která je v současnosti uskladněna ve venkovním prostředí a dochází tak k jejímu znehodnocení. Dle výsledků ekonomické efektivnosti mi vyšlo, že u všech čtyř metod byl daný projekt přijatelný. Průměrná výnosnost investice vyšla 9,9 %, což je velice příznivá hodnota. Doba návratnosti investice vyšla necelých 11 let, což je velice příznivá doba, za kterou se investice vrátí. Čistá současná hodnota investice vyšla kladná, a tak je daná investice také přijatelná, neboť veškeré příjmy dosažené za dobu životnosti investice jsou vyšší než výdaje vynaložené na její pořízení. Vnitřní výnosové procento vyšlo 7,73 % a je vyšší než minimálně požadovaná výnosnost, která byla 7 %, což také znamená, že daná investice je pro podnik přijatelná. Díky kladnému hodnocení ekonomické efektivnosti dané investice jsem v druhé části své diplomové práce přešel k vypracování finanční analýzy podniku před a po realizaci investice. Pokusil jsem se vyjádřit, jak se změní některé ukazatele finanční analýzy za období 2009 až 2011, pokud by se tato investice realizovala na konci roku 2008. Vzhledem k tomu, že roky 2009 a 2010 byly citelně poznamenány dopady celosvětové finanční krize, která postihla i sektor zemědělství a tedy i společnost AGRO BYSTŘICE a.s., některé ukazatele vycházely pro společnost ne příliš optimisticky.

65

U mnoha ukazatelů finanční analýzy jsou udávány doporučované hodnoty. Tyto hodnoty vychází z doporučení statutárního auditora, který kontroluje účetní závěrku společnosti AGRO BYSTŘICE a.s.. Finanční analýza podniku AGRO BYSTŘICE a.s. před realizací investice vyšla velice příznivě. Především ukazatele likvidity dosahovaly mnohonásobně vyšších hodnot, než jsou jejich požadované hodnoty, a podnik tak po celou dobu disponoval s dostatkem likvidního majetku a nehrozilo mu tak riziko platební neschopnosti. Podobných výsledků dosahoval i ukazatel čistého pracovního kapitálu, který byl vždy v kladných hodnotách, což znamenalo, že část oběžných aktiv byla kryta dlouhodobými zdroji. Vzhledem k nízkému zisku dosaženého v letech 2009 a 2010 dosahoval podnik nízkých hodnot rentability a úrokového krytí, kdy např. rentabilita aktiv dosahovala kolem 1 %, což je velice nízká hodnota. Naopak rok 2011 byl pro společnost ekonomicky příznivý, neboť bylo dosaženo rekordně nejvyššího hospodářského výsledku v historii společnosti. A díky tomu také všechny ukazatele rentability dosahovaly v roce 2011 více jak 12 %, což už je velice příznivá hodnota. Společnost dosahovala velice nízké zadluženosti, o které nás informovaly ukazatele věřitelského rizika a finanční páky. V roce 2011 byla zadluženost společnosti 10,41 %, což je výrazně nižší než doporučená hodnota 35 %. Zde by bylo dobré, aby se vedení společnosti přesvědčilo, zdali by využití cizího kapitálu při různých investičních projektech nebylo výhodnější, než využití vlastního kapitálu. Posledními ukazateli finanční analýzy byly modely predikce finanční tísně - Altmanovo Z-skóre a index IN95, které shodně dosahovaly takových hodnot, že společnosti ani v době finanční krize nehrozilo riziko bankrotu a dosahovala tak dobrého finančního zdraví. Finanční analýza společnosti za období 2009 až 2011 po realizaci investice dosahovala oproti finanční analýze před realizací investice nižších hodnot, ale i přesto byla po celé toto období v dobré finanční kondici. I zde vykazovaly ukazatele likvidity za všechny tři roky mnohonásobně vyšší hodnoty, než jsou ty doporučené. Ukazatel čistého pracovního kapitálu také dosahoval velice příznivých hodnot a nehrozilo tak riziko platební neschopnosti.

66

Díky úpravě výsledku hospodaření o tržby, odpisy a úroky z úvěru se zvýšila hodnota dosaženého zisku a proto hodnoty všech ukazatelů rentabilit po realizaci investice byly v porovnání s hodnotami ukazatelů rentabilit před realizací investice vyšší. I přesto však v letech 2009 a 2010 dosahovaly velice nízkých hodnot, což se změnilo až v roce 2011, kdy např. rentabilita celkového kapitálu vycházela 12,56 %. Vzhledem k využití dlouhodobého bankovního úvěru k realizaci investice vzrostlo zadlužení společnosti v roce 2009 na hodnotu 24,21 %, avšak v roce 2011 byla hodnota zadlužení již 16,94 %. Z výsledků modelů predikce finanční tísně můžeme usoudit, že společnost v letech 2009 až 2011 nebyla ohrožena rizikem bankrotu. Ačkoliv ukazatel Altmanovo Z-skóre dosahoval v letech 2009 až 2010 nižších hodnot než 2,9 a podnik se tak pohyboval v šedé zóně, tak v roce 2011 byla už hodnota tohoto ukazatele mnohem vyšší než 2,9 a podnik tak nebyl ohrožen bankrotem. Dle indexu IN95 se podnik po dobu těchto let pohyboval nad prahovou hodnotou 2 a nebyl tak po celou dobu ohrožen rizikem bankrotu. Z výsledků ekonomické efektivnosti investice a finanční analýzy společnosti můžeme usoudit, že společnost je schopna za nijak neměnných podmínek realizovat daný investiční projekt.

67

Seznam použité literatury 

[1] Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9



[2] Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4



[3] Kislingerová, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-71779-802-9



[4] Grünwald, R., Holečková, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-8086929-26-2



[5] Kislingerová, E., Hnilica, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3



[6] Kovanicová, D., Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví díl I. 2. vyd. Praha: Polygon, 1995. 214 s. ISBN 80-85967-06-5



[7] Kovanicová, D., Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví díl II. 2. vyd. Praha: Polygon, 1995. 498 s. ISBN 80-85967-07-3



[8] Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 18. vyd. Praha: Polygon, 2008. 415 s. ISBN 978-80-7273-152-7



[9] Blažek, P. Finanční analýza zemědělského podniku AGRO BYSTŘICE, a. s.. (Bakalářská práce) Praha: VŠE, 2010

Ostatní zdroje: 

[10] Interní zdroje společnosti AGRO BYSTŘICE a.s.

68

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Financování investice ............................................................................................ 36 Tabulka č. 2: Splátkový kalendář ................................................................................................ 37 Tabulka č. 3: Odpisování investice ............................................................................................. 38 Tabulka č. 4: Náklady ................................................................................................................. 39 Tabulka č. 5: Výnosy .................................................................................................................. 40 Tabulka č. 6: Hospodářský výsledek .......................................................................................... 40 Tabulka č. 7: Hospodářský výsledek stávající posklizňové linky ............................................... 40 Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek nové posklizňové linky .................................................... 41 Tabulka č. 9: Čistý příjem nové posklizňové linky ..................................................................... 41 Tabulka č. 10: Doba návratnosti investice .................................................................................. 42 Tabulka č. 11: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 4,28 % ................................... 44 Tabulka č. 12: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 7,5 % ..................................... 45 Tabulka č. 13: Současná hodnota Cash flow při diskontní sazbě 10 % ...................................... 46 Tabulka č. 14: Aktiva společnosti před investicí (v tis. Kč) ....................................................... 47 Tabulka č. 15: Pasiva společnosti před investicí (v tis. Kč) ........................................................ 48 Tabulka č. 16: Výsledovka před investicí (v tis. Kč) .................................................................. 48 Tabulka č. 17: Čistý pracovní kapitál před investicí (v tis. Kč) .................................................. 48 Tabulka č. 18: Ukazatele rentability před investicí (v procentech) ............................................. 49 Tabulka č. 19: Ukazatele likvidity před investicí (v desetinných místech)................................. 51 Tabulka č. 20: Ukazatele zadluženosti před investicí (v procentech a desetinných místech) ..... 52 Tabulka č. 21: Altmanovo Z-skóre před investicí (v desetinných místech) ................................ 54 Tabulka č. 22: Index IN95 před investicí (v desetinných místech) ............................................. 54 Tabulka č. 23: Upravená účetní závěrka k 1. 1. 2009 (v tis. Kč) ................................................ 55 Tabulka č. 24: Aktiva společnosti po investici (v tis. Kč) .......................................................... 56 Tabulka č. 25: Pasiva společnosti po investici (v tis. Kč) ........................................................... 57 Tabulka č. 26: Výsledovka po investici (v tis. Kč) ..................................................................... 57 Tabulka č. 27: Čistý pracovní kapitál po investici (v tis. Kč) ..................................................... 58 Tabulka č. 28: Ukazatele rentability po investici (v procentech) ................................................ 59 Tabulka č. 29: Ukazatele likvidity po investici (v desetinných místech) .................................... 60 Tabulka č. 30: Ukazatele zadluženosti po investici (v procentech a desetinných místech) ........ 61 Tabulka č. 31: Altmanovo Z-skóre po investici (v desetinných místech) ................................... 63 Tabulka č. 32: Index IN95 po investici (v desetinných místech) ................................................ 64

69

Graf č. 1: Čistý pracovní kapitál před investicí ........................................................................... 48 Graf č. 2: Ukazatele rentability před investicí............................................................................. 49 Graf č. 3: Ukazatele likvidity před investicí ............................................................................... 51 Graf č. 4: Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika před investicí ....................................... 52 Graf č. 5: Ukazatele úrokového krytí a finanční páky před investicí .......................................... 52 Graf č. 6: Čistý pracovní kapitál po investici .............................................................................. 58 Graf č. 7: Ukazatele rentability po investici ................................................................................ 59 Graf č. 8: Ukazatele likvidity po investici................................................................................... 60 Graf č. 9: Ukazatele věřitelského a vlastnického rizika po investici........................................... 61 Graf č. 10: Ukazatele úrokového krytí a finanční páky po investici ........................................... 62

70