INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ Investments in Precious Metals Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

doc. Ing. Martin SVOBODA, Ph.D.

David DLABAJA

Brno, 2014

Jméno a příjmení autora:

David Dlabaja

Název bakalářské práce:

Investice do drahých kovů

Název bakalářské práce anglicky:

Investments in Precious Metals

Katedra:

Financí

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Anotace Předmětem bakalářské práce „Investice do drahých kovů“ je analyzovat moţnosti investování do drahých kovů, jakoţto investičních instrumentů finančního trhu. První část práce je zaměřena obecně na charakteristiku drahých kovů. Pozornost je věnována zlatu, stříbru, platině a palladiu. Poté jsou popsány moţnosti investování do drahých kovů, výhody a nevýhody těchto investic. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a formulována doporučení ohledně investování do drahých kovů. Annotation The subject of this bachelor thesis “Investments in precious metals” is to analyze opportunities to invest in precious metals, as an investment instruments on financial market. The first part of the work is focused on characteristics of precious metals in general. Attention is given to gold, silver, platinum and palladium. Then, opportunities of investing in precious metals, advantages and disadvantages are described. In the conclusion, findings are summarized and recommendations on investing in precious metals are formulated.

Klíčová slova drahé kovy, investice, zlato, stříbro, platina, palladium Keywords precious metals, investments, gold, silver, platinum, palladium

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Investice do drahých kovů vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. dubna 2014 ___________________ Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu doc. Ing. Martinu Svobodovi, Ph.D. za odborné rady a cenné připomínky, které byly uţitečné při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině a kamarádům, kteří mě po celou dobu psaní této práce podporovali.

OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 11 1

2

Charakteristika drahých kovů ..................................................................................... 12 1.1

Zařazení drahých kovů mezi komodity ................................................................. 12

1.2

Definice drahých kovů ........................................................................................... 13

Drahé kovy .................................................................................................................... 15 2.1

2.1.1

Historie zlata ................................................................................................... 16

2.1.2

Nabídka a poptávka zlata ............................................................................... 19

2.1.3

Vývoj ceny zlata .............................................................................................. 22

2.2

Historie stříbra ................................................................................................ 25

2.2.2

Nabídka a poptávka stříbra ........................................................................... 26

2.2.3

Vývoj ceny stříbra ........................................................................................... 28

5

Platina .................................................................................................................... 29

2.3.1

Historie platiny ............................................................................................... 29

2.3.2

Nabídka a poptávka platiny ........................................................................... 30

2.3.3

Vývoj ceny platiny ........................................................................................... 32

2.4

4

Stříbro ..................................................................................................................... 24

2.2.1

2.3

3

Zlato ........................................................................................................................ 15

Palladium ............................................................................................................... 33

2.4.1

Historie palladia ............................................................................................. 33

2.4.2

Nabídka a poptávka palladia ......................................................................... 34

2.4.3

Vývoj ceny palladia ......................................................................................... 35

Moţnosti investování do drahých kovů ....................................................................... 37 3.1

Přímé investování .................................................................................................. 37

3.2

Nepřímé investování .............................................................................................. 38

Výhody a nevýhody spojené s investováním do drahých kovů ................................... 40 4.1

Výhody .................................................................................................................... 40

4.2

Nevýhody ................................................................................................................ 41

Investice do drahých kovů a investiční doporučení .................................................... 43

Závěr...................................................................................................................................... 48 Seznam pouţitých zdrojů ..................................................................................................... 49 Seznam tabulek .................................................................................................................... 53 Seznam grafů ........................................................................................................................ 53 Seznam obrázků ................................................................................................................... 53

ÚVOD V poslední době se opět rozvířily diskuze na téma drahé kovy. Nejen zlato, ale také stříbro, platina nebo palladium zaţívají v dobách celosvětových ekonomických a potaţmo také finančních problémů období, kdy se o nich mnohem více neţ jindy mluví jako o investičních nástrojích. Nedávná finanční krize je toho důkazem. Zlato a stříbro jsou mezi lidmi uznávány jako něco vzácného jiţ od starověku. Jejich dlouhá historie je dobře známa po celém světě a téměř kdekoliv je na tyto kovy pohlíţeno s obdivem. Naproti tomu platina a palladium za sebou nemají tak dlouhou a bohatou historii. Byly objeveny teprve nedávno, ale i přesto si je pod pojmem drahé kovy vybaví jiţ téměř kaţdý člověk. Investování do drahých kovů má mnoho podob. Jako kaţdá investice přináší i investice do drahých kovů svá rizika, ale také určitá pozitiva. Tato práce se tedy zabývá investováním do těchto drahých kovů. Cílem této bakalářské práce je nejdříve analyzovat drahé kovy jako samostatnou třídu aktiv, poté zhodnotit způsoby (moţnosti) investování do drahých kovů a na závěr formulovat doporučení ohledně investování do drahých kovů. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. V první části se zaměřím na začlenění drahých kovů mezi komodity. Drahé kovy vymezím jako samostatnou třídu aktiv, nastíním přehled těchto kovů a jejich obecné vlastnosti. Ve druhé kapitole jsou rozebrány čtyři nejznámější drahé kovy – zlato, stříbro, platina a palladium. Blíţe se podívám na jejich vlastnosti a historii. Podobně jako na ostatních trzích i na trhu drahých kovů se utváří cena na základě nabídky a poptávky, proto se v této části věnuji také této oblasti. U všech zmíněných kovů je také diskutována jejich cena a její moţný budoucí vývoj. Ve třetí části více přiblíţím jednotlivé moţnosti investování do drahých kovů. Investice rozdělím na přímé (fyzické, hmotné) – mezi které patří zejména cihly a mince, a nepřímé (nehmotné) – sem můţeme zařadit futures, certifikáty, akcie, dluhopisy a fondy. Ve čtvrté kapitole jsou diskutovány výhody a nevýhody investování do drahých kovů. V poslední části jsou pak shrnuty dosavadní poznatky o této problematice. Jsou zde také formulována doporučení, zda je vhodné investovat do drahých kovů. A pokud ano, tak kdy se to vyplatí a proč vůbec do drahých kovů investovat. K vypracování této bakalářské práce jsou vyuţity tyto metody: analýza, syntéza, komparace.

11

1 CHARAKTERISTIKA DRAHÝCH KOVŮ Zřejmě kaţdý dospělý člověk jiţ ve svém ţivotě slyšel o drahých kovech – minimálně tedy o zlatě a stříbře. Tyto kovy fascinují lidstvo uţ několik staletí. Například počátky pouţívání nejznámějšího drahého kovu, zlata, se datují aţ do roku 4000 př. n. l.1 Drahé kovy jsou v současné době, kromě jiného, brány jako investiční instrumenty a proto se jimi tato práce zabývá. Nejprve se zaměřím na to, do jaké třídy aktiv drahé kovy řadíme, které kovy do této skupiny patří a jak můţeme drahé kovy definovat.

1.1 Zařazení drahých kovů mezi komodity Drahé kovy jsou typicky řazeny mezi komodity.2 Do styku s komoditami přicházíme prakticky kaţdý den. Mezi komodity patří většina základních surovin. Jako příklad si můţeme uvést pšenici, kukuřici, maso, ropu, zlato, bavlnu atd.3 Komodity si tedy můţeme představit jako základní suroviny, které se pouţívají k obchodnímu styku a které jsou zaměnitelné s jinými komoditami stejného typu (trojská unce4 zlata vytěţená v Jihoafrické republice je stejná jako trojská unce zlata vytěţená v Rusku). Komodity se nejčastěji pouţívají jako vstupy při výrobě jiného zboţí. Kvalita dané komodity se můţe mírně lišit, ale jejich forma je v podstatě jednotná od všech výrobců. Pokud jsou komodity obchodovány na burze, musí také splňovat stanovené minimální standardy.5 Obchodování s komoditami probíhá na specializovaných burzách. Na světě je asi 20 komoditních burz – nejznámější v Chicagu a Londýně. Zboţí se na těchto burzách ovšem fyzicky nenachází.6 Burza funguje pouze jako organizátor trhu a zprostředkovatel. Komodity se dělí do několika skupin. Server commodities.about.com poskytuje rozdělení komodit do těchto pěti skupin: Zrna (semena) – kukuřice, sojové boby, pšenice, rýţe Energie – ropa, topný olej, benzín, zemní plyn Kovy – zlato, stříbro, platina, paladium, měď, olovo Softs („měkké“) komodity – káva, kakao, cukr, pomerančový koncentrát, bavlna Hospodářská zvířata – skot, prasata7

STRUZ NKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 308. ISBN 978-802-4709-024. 2 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 681. ISBN 13 978-0-470-11764-4. 3 NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. s. 13. ISBN 80-247-1499-X 4 jednotka váhy při obchodování s drahými kovy, 1 trojská unce = 31,103 gramů 5 Commodity. In: Investopedia.com [online]. 2009 [cit. 2013-12-15]. Upraveno. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/c/commodity.asp 6 MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, vi, s. 99. ISBN 978-80-251-2144-3. 7 Commodities Profiles - Types of Commodities and Futures to Trade. In: About.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Upraveno. Dostupné z: http://commodities.about.com/od/researchcommodities/u/commodities-types-path.htm 1

12

Dosti podobné rozdělení nabízí i další servery zabývající se komoditami. Jedním z nich je například server CommodityHQ.com. Jako další členění komodit můţe poslouţit rozdělení na těţké a lehké (měkké) komodity. Lehké komodity se dále dělí na hospodářská zvířata, průmyslové zemědělské plodiny a „jedlé“ plodiny. Těţké komodity můţeme rozčlenit na energie a kovy, do kterých samozřejmě patří mimo jiné také drahé kovy.8 Podrobnější rozčlenění nabízí následující schéma: Obrázek 1 Dělení komodit

Zdroj: Vlastní zpracování dle FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 8. ISBN 13 978-0-470-11764-4.

1.2 Definice drahých kovů Podle zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů povaţujeme za drahé kovy zlato, stříbro, platinu, palladium, iridium, rhodium, ruthenium, osmium.9 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 681. ISBN 13 978-0-470-11764-4. 9 DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. s. 45. Edice základů oceňování majetku, 2. ISBN 80-245-0078-7. 8

13

Všechny tyto kovy můţeme nalézt v periodické soustavě prvků, a to konkrétně ve skupinách VIII. B a I. B. a periodě 5 a 6.10 Zlato a stříbro se pouţívají jiţ několik tisíciletí, ostatní drahé kovy byly objeveny teprve relativně nedávno (těchto šest zbylých drahých kovů – platina, palladium, iridium, rhodium, ruthenium, osmium – patří do skupiny platinových kovů, někdy také označovaných jako PGM – platinum group metals). Tyto kovy a jejich slitiny se pouţívají například v lékařství, automobilovém, leteckém, textilním a chemickém průmyslu, při výrobě elektroniky nebo šperků.11 Všechny tyto kovy mají velmi vysoké hustoty (v rozmezí od stříbra – 10,5 g/cm3 aţ po iridium – 22,6 g/cm3), relativně dobrou odolnost proti korozi, dobrou vodivost elektrického proudu. Mezi další jejich vlastnosti patří například lesklý vzhled, coţ je jeden z důvodů, proč se hojně vyuţívají jako šperky. Protoţe jsou velmi vzácné a v přírodě je nenajdeme na kaţdém kroku, je běţná jejich recyklace. S tím souvisí, také jejich těţba, která je velmi nákladná.12 Zajímavostí můţe být, ţe pokud bychom z našeho výčtu drahých kovů vynechali stříbro, tak více neţ 50 % roční produkce drahých kovů pochází z loţisek v Rusku a Jihoafrické republice.13 Chemicky jsou drahé kovy mnohem méně reaktivní neţ většina jiných prvků. Mají dobrou taţnost, díky tomu je moţné tyto kovy zpracovat do nejrůznějších tvarů. Další z vlastností drahých kovů je jejich vysoký bod tání – teplota nutná k roztavení a zpracování kovu.14 Podrobnějšímu popisu vybraných drahých kovů se věnuje následující kapitola.

Definition of precious metals. In: About.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://metals.about.com/library/bldef-Precious-Metals.htm 11 Precious Metals. In: KEYtoMETALS.com [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.keytometals.com/page.aspx?ID=CheckArticle&site=ktn&NM=262 12 Tamtéţ. 13 Precious Metals Definition - What is Precious Metals? In: InvestorGlossary.com [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.investorglossary.com/precious-metals.htm 14 Precious Metals. In: KEYtoMETALS.com [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.keytometals.com/page.aspx?ID=CheckArticle&site=ktn&NM=262 10

14

2 DRAHÉ KOVY Jak jiţ bylo zmíněno výše, mezi drahé kovy řadíme zlato, stříbro, platinu, palladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium. V této práci se budu věnovat pouze čtyřem – a to těm nejznámějším – zlatu, stříbru, platině a palladiu. U kaţdého z těchto kovů si přiblíţíme jeho vlastnosti a historii, podíváme se, jaká je nabídka těchto kovů a také poptávka po nich. A v neposlední řadě se zaměříme na vývoj cen těchto drahých kovů a jejich moţný budoucí vývoj.

2.1 Zlato Jednoznačně nejznámějším drahým kovem je bezpochyby zlato. Jiţ od pradávna vnímá člověk tento drahý kov jako něco vzácného, neobyčejného a mimořádného. Zlato (latinsky Aurum, chemická značka Au) – jedná se o nejkujnější a také nejtvárnější kov. Tomuto kovu přispívá k oblibě jeho stálost a odolnost vůči vnějším vlivům (reaguje pouze s lučavkou královskou a s roztoky kyanidů). Mezi kladné vlastnosti patří také tepelná a elektrická vodivost. Kujnost je další z předností tohoto kovu. Jednu trojskou unci zlata lze zpracovat do drátu o délce 50 mil (asi 80,5 km).15 Výskyt zlata v přírodě je častý v jeho ryzí podobě. Nejčastěji ve formě zrnek, šupin nebo valounů. Největší valoun byl nalezen v roce 1869 v Austrálii. Váţil 70,9 kg. Na jednu tunu horniny v zemské kůře připadá v průměru 0,0035 gramu zlata.16 Typickou barvou zlata je ţlutá barva. Nelze také zanedbat jeho vysokou lesklost, díky které má jiţ po tisíciletí důleţitou roli při výrobě šperků. Protoţe je ryzí zlato poměrně měkké a pouţíváním nebo nošením by se rychle opotřebilo, pouţívá se při výrobě zlatých šperků slitin zlata s jinými kovy. Ryzost (obsah drahého kovu ve slitině) se uvádí v tisícinách nebo v karátech. Za nejniţší zákonnou ryzost se v České republice povaţuje ryzost 589/1000 u zlatého cizího zboţí a 585/1000 u zlatého starého zboţí.17 Tabulka 1 Obsah zlata ve špercích

Zdroj: Vlastní zpracování dle Buy Gold: Gold Purity. In: goldprice.org [online]. 2007 [cit. 2013-12-17] Dostupné z: http://buying-gold.goldprice.org/2007/07/gold-purity.html

Fyzikální vlastnosti zlata. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-a-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ 16 STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 37. ISBN 978-802-4709-024. 17 DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. s. 53. Edice základů oceňování majetku, 2. ISBN 80-245-0078-7. 15

15

Přidáváním jiných kovů ke zlatu se samozřejmě mění také jeho barva. Například bílé zlato vzniká příměsí palladia nebo niklu, červené příměsí mědi, zelené spojením zlata se stříbrem nebo kadmiem, modré potom sloučením zlata s ocelí.18 Vybrané fyzikální a chemické vlastnosti zlata: teplota tání: 1064,43 °C hustota: 19,32 g/cm3 elektrická vodivost: 4,5*107 S m-1 tvrdost: 2,5 zařazení: přechodné kovy19 Investiční zlato má také oproti ostatním drahým kovům tu výhodu, ţe je podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, osvobozeno za splnění určitých podmínek (např. minimální ryzosti) od této daně. 2.1.1

Historie zlata

Zcela jistě by se o dějinách zlata dala napsat celá závěrečná práce či dokonce kniha. Nicméně cílem této práce není znát podrobně historii jednotlivých drahých kovů. Přesto si myslím, ţe je důleţité a moţná dokonce i nezbytné se o historii zlata alespoň stručně zmínit. Na následujících řádcích se podíváme na historii zlata jako kovu a také jako prostředku směny, tedy peněz. Pravěk a starověk Zlato se na zemi nachází jiţ od pradávna. Poprvé jej pravěcí lidé začali pouţívat okolo roku 4000 př. n. l. Nejdříve k výrobě jiných nástrojů, ale postupem času zjistili, ţe se k tomuto účelu kvůli své měkkosti nehodí a zlato se začalo pouţívat například jako šperk nebo později jako prostředek směny. Zřejmě nejstarší naleziště zlata byla v Egyptě. S těţbou se zde podle odhadů začalo jiţ mezi 5. a 4. tisíciletím př. n. l. Pravděpodobně nejznámější oblastí těţby starověkého Egypta byla Núbie. Je obdivuhodné, ţe jiţ v té době zlatníci znali techniky k pozlacování nebo barvení zlata. Egyptští králové byli dokonce se zlatem pohřbíváni. Většina hrobek byla ale bohuţel vykradena. Nejznámější a největší objev zlata pocházejícího z tohoto období je zajisté zlatá rakev faraona Tutanchamona z poloviny 14. století př. n. l. (k objevu došlo v roce 1922). Dalším významným nalezištěm tohoto drahého kovu byla později ve středověku oblast západní Afriky (dnešní Ghana, Mali).20 Další starověkou kulturou, která se zabývala zlatem, byla Mezopotámie. I přesto, ţe se v údolí mezi řekami Eufratem a Tigridem nenacházela téměř ţádná naleziště zlata, vydobyl si zde tento kov významné postavení. Většina zlata se na toto území dostala díky obchodu s Egyptem nebo jako kořist z vítězných taţení. Nejstarší nalezené zlato z této oblasti pochází také ze 4. tisíciletí př. n. l. Pouţívalo se hlavně k výrobě šperků a malých předmětů. Mezi další asijská území s velkou tradicí zlata patřila Malá Asie, Persie, Indie nebo Čína.21

STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 45. ISBN 978-802-4709-024. 19 Zlato, chemický prvek Au, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html 20 STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 76 – 149. ISBN 978-802-4709-024. 21 Tamtéţ. 18

16

V období starověkého Řecka a Říma se na jejich územích příliš nalezišť zlata nenacházelo, a tak zlato do těchto říší proudilo spíše z provincií a dobytých území. Konkrétně u Říma například z jiţ zmíněného Egypta, Hispánie, nebo Dácie.22 Středověk V období středověku se v Evropě objevovala další naleziště - například v Čechách, Durynsku, Sasku nebo Karpatech. Další větší příliv zlata do Evropy se udál aţ během kříţových výprav. Válečníci jej dovezli ať uţ ze Svaté země nebo z Konstantinopole. Po objevení Ameriky v roce 1492 se někteří španělští dobrodruzi vydali přes oceán nalézt zlato v Novém světě. Na území mayské a aztécké říše se ovšem ţádné naleziště nenacházela. Bylo tu pouze zlato ve formě „pokladů“. Nejstarší zmínky o zpracování zlata v jiţní Americe pocházejí z roku 1900 př. n. l. Na území dnešního Peru se rozkládala říše Inků. Inkové rýţovali zlato ve vysokohorských řekách nebo ho těţili v mělkých šachtách. I toto území Evropané dobyli a zlatou „kořist“ odvezli do Evropy. Jen z Kolumbie, kde byla největší naleziště zlata, bylo v 16. a 17. století vyvezeno zlato o váze 185 tun. Ve středověku se také objevovali první pokusy o „vyrobení“ zlata. Pokoušeli se o to zejména alchymisté (i na dvoře císaře Rudolfa II.), ovšem neúspěšně.23 Zlaté horečky Nová éra objevování zlata (a s ním spojené tzv. zlaté horečky) je datována do 19. století. Na území Ruska bylo nalezeno zlato jiţ dříve, ale jednalo se pouze o nevýznamné mnoţství. Změna nastala částečně jiţ v 18. století na Urale, ale největší boom přišel v roce 1823, kdy byla objevena naleziště zlata na Sibiři. Tento objev pomohl mimo jiné také ke stavbě Transsibiřské magistrály. Od poloviny 18. století aţ do začátku 20. století bylo v Rusku vytěţeno okolo 2 800 tun zlata. V době největšího rozmachu se ovšem pozornost zlatokopů přesunula na jiný kontinent.24 V Kalifornii začala zlatá horečka v roce 1848. Během pár let se sem přestěhovalo několik tisíc lidí v touze rychle zbohatnout. Zlato se rýţovalo převáţně na řece Sacramento. Týdně bylo moţné vydělat těţbou zlata aţ padesátinásobek mzdy běţné na východním pobřeţí Ameriky. Na začátku padesátých let se v této oblasti těţilo přes 70 tun zlata ročně. Asi ve stejné době bylo nalezeno také zlato v Austrálii a i tam propukla zlatá horečka. Díky tomu počet obyvatel Austrálie vzrostl jen během jednoho roku téměř na dvojnásobek. V 19. století se v Austrálii vyprodukovalo přes 3 000 tun zlata. V roce 1886 vypukla další honba za zlatem, tentokrát v Jihoafrické republice. Rozdíl byl ovšem v tom, ţe se zde zlato nerýţovalo, ale těţilo z tvrdé horniny. K těţbě zlata byly nutné strojní mechanismy, a proto byl tento způsob také nákladnější a byl potřebný určitý vstupní kapitál. Jiţ 13 let po objevení zlata v této lokalitě byla JAR na prvním místě světových těţařů zlata. Klondike je posledním místem, které přilákalo koncem 19. století tisíce zlatokopů. Avšak i kvůli těţkým podmínkám na Aljašce bylo v této oblasti vytěţeno jen asi 78 tun zlata.25 Těţbě zlata v současnosti se částečně věnuje kapitola 2.1.2. Zlato v českých zemích Na našem území se zlato v dávných dobách získávalo především rýţování. Hlubinná těţba začala aţ ve 13. století. Do 14. století bylo na našem území vytěţeno asi 90 tun STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 76 – 149. ISBN 978-802-4709-024. 23 Tamtéţ. 24 STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 184 – 205. ISBN 978-802-4709-024. 25 Tamtéţ. 22

17

zlata. V dalších staletích byla těţba zlata téměř zastavena. Pokud se objevilo nějaké nové naleziště, tak bylo většinou po několika letech, kvůli vysokým nákladům, uzavřeno.26 Peníze a zlato Není ţádným tajemstvím, ţe díky poměrně dobré dělitelnosti, snadné rozpoznatelnosti a vzácnosti, bylo zlato prostředkem směny a mělo tedy funkci peněz. Před vznikem mincí ze zlata byla naprosto běţná naturální (barterová) směna. Poté se k obchodování pouţívaly jiné komodity, např. dobytek, plátna, mušle a jiné. První zlaté mince, pouţívané jako peníze, se objevily v 7. století př. n. l. v Lýdské říši na území dnešního Turecka. Jednalo se o tzv. plnohodnotné mince vyrobené ze slitiny zlata a stříbra. Jak se ale říše rozrůstaly, docházelo k nedostatku drahých kovů a tak byly stále častěji raţeny neplnohodnotné mince, které měly menší obsah drahého kovu. Postupem času (asi v 10. století) se na území Číny objevily papírové státovky. Tyto peníze se emitovaly zejména v době, kdy nebyl ve státní pokladně dostatek zlatých nebo stříbrných mincí ke krytí výdajů státní pokladny. Později, se vznikem prvních obchodních bank, docházelo také k emisi bankovek, které byly částečně kryty zlatem a částečně obchodními směnkami. Se vznikem centrálních bank se postupně objevuje monopol na vydávání peněz pouze těmito bankami.27 Coţ platí u hotovostních peněz dodnes. Zlatý standard V historii existovalo hned několik tzv. zlatých standardů. Jako příklady mohu uvést standard zlaté mince, standard zlatého slitku, zlaté rezervy nebo zlaté devizy. Jednotlivé způsoby krytí měny zlatem se objevovali v různých zemích a obdobích ve většině míst vyspělého světa. Období od poslední třetiny 19. století aţ do vypuknutí 1. světové války je „metalisty“ (zastánci peněz krytých zlatem) povaţováno za „zlatý věk“ zlatého standardu. V této době bylo toto opatření zavedeno ve všech významných zemích tehdejší doby. Dalším způsobem krytí peněz zlatem je standard zlaté měny. Jedná se o poslední krytí měny tímto drahým kovem. Po druhé světové válce začal platit tzv. brettonwoodský systém měnových kurzů. Jednotlivé národní měny měly stanoven mezi sebou téměř pevný měnový kurz a zlato bylo moţné vyměnit pouze za dolary a to v poměru 35 USD za 1 trojskou unci. Tento stav byl však dlouhodobě neudrţitelný a v roce 1971 byl prezidentem Nixonem tento systém zrušen. Tímto rozhodnutím skončila vazba peněz na zlato.28 Někteří zastánci zlatého standardu usilovně volají po jeho obnovení. Avšak tato moţnost se – nejen kvůli omezené nabídce zlata – jeví v současné době jako nereálná. Nelze samozřejmě vyloučit moţnost, ţe se mohou na mezinárodní úrovni při velkých obchodech obě strany domluvit na platbě ve fyzickém zlatě, ale tato praxe je opravdu jen zcela výjimečná. Platba zlatem v kaţdodenním ţivotě se dnes jeví spíše jako science fiction.29

STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 152 – 153. ISBN 978-802-4709-024. 27 REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, s. 55 – 101. ISBN 97880-7261-214-7. 28 Tamtéţ. 29 REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, s. 155. ISBN 978-807261-214-7. 26

18

2.1.2

Nabídka a poptávka zlata

Nabídka zlata je tvořena těţebními společnostmi a také recyklovaným zlatem. Poptávku po zlatě můţeme rozdělit na šperkařství, investování a průmyslovou výrobu. Některé zdroje uvádí na straně nabídky také centrální banky. Jiné zdroje zase berou zlaté rezervy centrálních bank pouze jako poptávku. Protoţe tyto instituce v posledních letech více zlata nakupují (poptávají), neţ prodávají (nabízejí), zařadím v této práci centrální banky na stranu poptávky.30 Nabídka Poměr mezi dvěma sloţkami nabídky – těţbou a recyklovaným zlatem – je zaznamenán na následujícím grafu. Graf 1 Poměr mezi těţbou zlata a recyklovaným zlatem – průměr 2008 – 2012

Těžba zlata (61,4 %) Recyklace zlata (38,6 %)

Zdroj: Upraveno dle Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/

Podle očekávání téměř dvě třetiny nabídky tvoří těţba zlata. Tento drahý kov se těţí na všech kontinentech kromě Antarktidy, kde je těţba zakázána. V současné době je produkce zlatých dolů poměrně stabilní. Jedná se průměrně o 2 690 tun ročně. Stabilita je také do určité míry dána tím, ţe pokud se otevře nový důl, tak pouze nahrazuje jiný, který svoji činnost ukončuje. Otevírání a uzavírání dolů je velmi sloţité, a proto nejsou těţařské společnosti schopné rychle reagovat na změnu trţní ceny zlata.31 Pouze v deseti zemích světa se vytěţí ročně téměř 1900 tun zlata. To odpovídá přibliţně 67 % veškeré produkce.32 Graf níţe ukazuje, o které státy se jedná.

Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/ 31 Tamtéţ. 32 Top 10 Gold Producing Countries In The World. In: FinancesOnline.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://financesonline.com/top-10pgold-producing-countries-in-theworld/#!prettyPhoto 30

19

Graf 2 Těţba zlata v 10 zemích s největší produkcí v roce 2011 (v tunách)

Zdroj: Zpracováno autorem dle Top 10 Gold Producing Countries In The World. In: FinancesOnline.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://financesonline.com/top-10pgold-producing-countries-in-the-world/#!prettyPhoto

Uzbekistán je v tomto grafu sice na posledním místě, ale můţe se pyšnit největším povrchovým dolem na světě. V Indonésii je vůbec největší zlatý důl na světě, který ovšem také nejvíce znečišťuje ţivotní prostředí. Jednou ze zemí s největším potenciálem růstu těţby je Peru, které během poslední dekády vytěţilo téměř čtyřnásobně více neţ v minulosti.33 Na prvních třech místech jsou USA, Austrálie a na prvním místě s velkým náskokem, a také ještě velkým potenciálním růstem těţby, Čína. Zlaté rezervy v 900 dolech po celém světě jsou odhadovány přibliţně na 100 000 tun.34 Více neţ třetinu celkové nabídky zlata tvoří jeho recyklace. Na rozdíl od těţby je elastičtější částí. Pokud se cena zlata zvyšuje, zvětšuje se i objem recyklovaného zlata a naopak.35 Poptávka Poptávka po zlatu je samozřejmě rozprostřena po celém světě. Indie, Čína, Hongkong, Taiwan, Turecko a USA společně představují více neţ polovinu světové poptávky po zlatě. Jako jedny z hlavních faktorů, které ovlivňují poptávku, lze povaţovat sociálněekonomické a kulturní prostředí společně s demografickým vývojem.36 Celková poptávka se v posledních letech pohybuje mezi 3 000 – 3 500 tun.37 Poměr mezi čtyřmi sloţkami poptávky – šperkařstvím, investicemi, průmyslovým vyuţitím a zlatými rezervami centrálních bank – je znázorněn na následujícím grafu.

Top 10 Gold Producing Countries In The World. In: FinancesOnline.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://financesonline.com/top-10pgold-producing-countries-in-theworld/#!prettyPhoto 34 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 697. ISBN 13 978-0-470-11764-4. 35 Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/ 36 Tamtéţ. 37 Gold demand trends Q3 2013. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q3_2013.pdf 33

20

Graf 3 Poměr mezi sloţkami poptávky po zlatu – průměr 2008 – 2012

Investiční zlato (36,3 %) Průmyslové využití (10,8 %) Šperkařství (49 %) Zlaté rezervy CB (3,9 %)

Zdroj: Upraveno dle Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/

Dlouhodobě největší částí poptávky je šperkařství. V roce 2012 byla největším poptávajícím zlatých šperků Indie (28 %). V souvislosti s finanční krizí klesla v letech 2007 – 2009 ochota lidí utrácet – nejen za zlaté šperky – téměř po celém světě s výjimkou asijských zemí. Nejvíce ovlivňujícími faktory je cenová dostupnost a přitaţlivost. Pokud jsou ceny stabilní, zvyšuje se i mnoţství prodaných šperků. V případě volatility cen je tomu přesně naopak. Největší potenciál v nárůstu této části poptávky mají Indie a Čína.38 Druhou největší částí poptávky je, v souvislosti s touto prací nejdůleţitější, oblast investičního zlata. Tento díl zabírá více neţ třetinu. Od roku 2003 zaznamenala tato sloţka největší nárůst. Je mnoho faktorů, které ovlivňují poptávku individuálních i investičních investorů. Jako hlavní lze označit ochranu proti riziku a nestabilitě. Další příčinou zvýšení poptávky po investičním zlatu bylo zavedení prodeje zlata online a vznik nových ETF fondů. Existuje mnoho dalších způsobů jak do tohoto drahého kovu investovat.39 Způsobu investic do zlata a dalších drahých kovů se věnuje kapitola 3. Třetí největší částí poptávky je v současné době průmysl. Zlato se pouţívá při výrobě elektroniky nebo v zubním lékařství. Jeho uţití v těchto oblastech je umoţněno vlastnostmi, které tento drahý kov má. Jedná se především o elektrickou vodivost. V lékařství se pouţívalo zlato jiţ ve starověkém Egyptě. Vyuţívá se jeho odolnosti vůči bakteriím a korozi. Nedávný výzkum odhalil další moţnosti vyuţití zlata. Jako příklad lze uvést omezení znečišťování ovzduší nebo léčbu rakoviny.40 Nejmenší část poptávky tvoří zlaté rezervy centrálních bank. Centrální banky a mezinárodní instituce (např. MMF) drţí přibliţně pětinu dosud vytěţeného zlata jako své rezervy. Průměrně mají banky ve zlatě přibliţně 15 % oficiálních rezerv, tato hodnota se samozřejmě liší v jednotlivých zemích (viz tabulka níţe). Jako důsledek zlatého standardu mají vyšší rezervy ve zlatě země západní Evropy a USA (nad 40 %). U rozvojových zemí je to do 5 %. V poslední době nastaly změny v oblasti nákupu a prodeje zlata centrálními bankami. Po dvaceti letech, kdy byly centrální banky čistými prodejci zlata, se v letech 2009 a 2010 naopak staly nakupujícími tohoto drahého kovu. Největší nárůst nákupu zlata byl zaznamenán v rozvojových zemích. Hlavním důvodem byl pokus o znovu nastolení rovnováhy mezi devízovými rezervami a zlatem. Niţšímu Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/ 39 Tamtéţ. 40 Tamtéţ. 38

21

prodeji zlata centrálních bank také přispěla finanční krize a dluhová krize v eurozóně. V roce 2011 a 2012 nakoupily centrální banky zlato v mnoţství 457, respektive 533 tun. Vzhledem k současné situaci se neočekává, ţe by se v dohledné době staly centrální banky znovu prodejci zlata, jako tomu bylo dříve.41 Tabulka 2 Zlaté rezervy CB a mezinárodních institucí – únor 2014

Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů z World official gold holdings. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/archive/pdf/World_Official_Gold_Holdings_as_of_February2014_IFS. pdf, s. 1

Zlaté rezervy ČNB jsou k 31. lednu 2014 v mnoţství přibliţně 10,85 tun. Z toho vyplývá, ţe v současné době zlato tvoří pouze 0,8 % z celkových devízových rezerv naší centrální banky.42 2.1.3

Vývoj ceny zlata

Se zlatem se ve velkém obchoduje jen v několika málo městech světa. Dlouhou dobu to bylo pouze v Londýně, kde se obchodovala hlavně produkce z dolů v JAR. Postupně se přidala další města – New York, Tokio, Hongkong, Singapur, Curych, Dubaj nebo Šanghaj. Nákupní a prodejní ceny zlata jsou kótovány v dolarech za jednu trojskou unci.43 Za začátek obchodování zlata v Londýně lze povaţovat 17. století. Po 200 let se ale hodnota zlata téměř nezměnila. Aţ po první světové válce, konkrétně 12. září 1919 v 11 hodin, se poprvé provádělo referenční stanovení ceny zlata (tzv. gold fixing). Bylo to v bance Rothschild. Tuto cenu na základě nabídky a poptávky stanovovalo pět velkých bank. Tyto banky se postupem času měnily. Zatím poslední a nejvýznamnější změna nastala v roce 2004, kdy své členství prodala N. M. Rothschild and Sons – zakládající a předsedající společnost. V současné době stanovují cenu zlata na londýnském trhu tyto banky: Barclays, Deutsche Bank, HSBC, Bank of Nova Scotia Mocatta a Societe Generale.44 Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand_and_supply/ 42 Devizové rezervy – struktura. In: cnb.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/devizove_rezervy/drs_struktura_cs.htm 43 STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 253 – 258. ISBN 978-802-4709-024. 44 Gold Fixing History. In: goldfixing.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.goldfixing.com/gold-fixing-history/ 41

22

I přes začátek kótování ceny zlata bankami zůstávala cena zlata nadále poměrně stabilní - $20.67 za trojskou unci. Větší změny v ceně zlata nastaly aţ poté, co Velká Británie částečně opustila zlatý standard. Psal se rok 1931. Nutno dodat, ţe se cena zlata od roku 1919 po dalších padesát let stanovovala v librách. Aţ poté došlo k přechodu na dolar. V roce 1934 stanovil tehdejší prezident Spojených států amerických poměr mezi směnitelností dolaru za zlato na 35 USD/oz. Roosvelt zakázal také drţení zlata občany. Toto ustanovení bylo zrušeno aţ po pádu brettonwoodského systému v roce 1971. V roce 1939 došlo k přerušení stanovování referenční ceny kvůli počátku 2. světové války a znovu se s touto praxí začalo v Londýně aţ v roce 1954. Po konci směnitelnosti dolaru za zlato se začala cena zlata téměř okamţitě měnit.45 Graf 4 Vývoj ceny zlata v letech 1970-2014 USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Daily Gold Prices - London Gold Fix Price History. In: USA Gold [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.usagold.com/reference/prices/history.html

Poptávka po zlatu byla velká, a tak se jeho cena šplhala nahoru. Svého historického maxima dosáhla v roce 1980, kdy bylo zlato obchodováno za 850 USD/oz. K této ceně pomohla také vysoká inflace a ruská invaze do Afganistanu. Po zklidnění situace a zmírnění růstu inflace se cena vrátila na úroveň přibliţně 400 USD/oz. Stabilita ceny zlata byla opět narušena aţ o 28 let později s nástupem finanční krize. V roce 2008 dosáhl tento drahý kov svého nového maxima. To ovšem nebyl konec růstu ceny zlata. Ta se nakonec zastavila na 1896.5 USD/oz v roce 2011.46 Od té doby cena zlata postupně klesá. K 17. únoru 2014 byla stanovena cena zlata na 1323,8 USD/oz.47

Gold Fixing History. In: goldfixing.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.goldfixing.com/gold-fixing-history/ 46 Tamtéţ. 47 Spot Gold. In: goldprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.goldprice.org/spot-gold.html 45

23

Graf 5 Vývoj ceny zlata za poslední rok (březen 2013 – únor 2014) USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Spot Gold. In: goldprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.goldprice.org/spotgold.html

Jaký se předpokládá vývoj ceny do budoucna? Analytici se shodují na tom, ţe cena zlata bude v tomto roce nadále klesat. Průměrná cena zlata by měla být podle odhadu v rozmezí 1067 USD/oz a 1376 USD/oz.48

2.2 Stříbro Nejběţnějším a druhým nejznámějším drahým kovem je stříbro. Ve středověku se pouţívalo ve šperkařství, k výrobě nádobí nebo se z něj razily mince. Můţeme ho charakterizovat jako nejbělejší kov vysokého lesku.49 Stříbro (latinsky Argentum, chemická značka Ag) má největší tepelnou a elektrickou vodivost ze všech kovů. Proto se často vyuţívá v elektrotechnice. Je také velmi kujné a v přírodě se vyskytuje většinou společně s jinými kovy, např. mědí, zinkem, olovem nebo zlatem. Antibakteriální účinky stříbra byly vyuţívány jiţ ve středověku – výroba nádobí. Dnes se těchto poznatků vyuţívá v lékařství. Díky velmi dobrému odrazu světla se vyuţívá tento drahý kov také k výrobě zrcadel. Pouţívalo se také ve filmech fotoaparátů.50 Stříbro není tak stálé jako zlato a při kontaktu se sirovodíkem začne jeho povrch černat. Z tohoto důvodu není vhodné nosit šperky vyrobené z tohoto kovu v termálních lázních. Silně také reaguje s kyselinou dusičnou a kyselinou sírovou.51 Vybrané fyzikální a chemické vlastnosti stříbra: teplota tání: 961,63 °C hustota: 10,5 g/cm3 elektrická vodivost: 6,3*107 S m-1 tvrdost: 2,5 zařazení: přechodné kovy52 Forecast 2014 An Overview. In: lbma.org.uk [online]. 2014, s. 2, [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.lbma.org.uk/pages/news_downloads/Forecast_2014_%20Final_interact1.pdf 49 DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. s. 59. Edice základů oceňování majetku, 2. ISBN 80-245-0078-7. 50 Fyzikální a chemické vlastnosti stříbra. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 2013-1218]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-a-sluzby/stribro/fyzikalni-a-chemicke-vlastnostistribra/ 51 Vlastnosti stříbra. In: StribroInvestice.EU [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.stribroinvestice.eu/vlastnosti-stribra/ 48

24

2.2.1

Historie stříbra

Ve srovnání se zlatem má stříbro přibliţně o tisíc let kratší historii. Nejstarší nalezené stříbro se sice datuje do období okolo roku 4000 let př. n. l., z kterého pochází také první zmínky o zlatu, ale první pokusy o těţbu nebo dolování stříbra jsou zaznamenány aţ okolo roku 3000 př. n. l.53 Oblast, kde se začalo stříbro těţit je označována jako Lýdie (dnešní Turecko). Stříbro z této oblasti vyuţívaly hlavně kultury na Blízkém východě, na Krétě a Řekové. Řecko je také místem, kam se přesunula hlavní část těţby tohoto drahého kovu – bylo to okolo roku 1200 př. n. l. Na začátku našeho letopočtu se stala Hispánie (dnešní Španělsko) největším producentem stříbra. Z pyrenejského poloostrova putovala největší část produkce do Říma, kde jej staří Římané pouţívali také jako platidlo. Po invazi Maurů se těţba přesunula více na sever a na východ, konkrétně do Německa a východní Evropy, kde se dolovalo stříbro nejvíce v letech 750 – 1200. V prvních pěti stech letech druhého tisíciletí se těţba stříbra mnohonásobně zvýšila, a to hlavně díky nově objeveným dolům a novým technologiím dolování.54 Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 se s těţbou stříbra začalo také na tomto kontinentu. Jednalo se o velmi významné naleziště tohoto drahého kovu. Aţ 85 % veškeré světové produkce v období od 16. do 19. století pocházelo právě z Nového světa, konkrétně z Peru, Bolívie a Mexika. V polovině 19. století byly objeveny naleziště v severní Americe, konkrétně ve státu Nevada. Tento objev a následná těţba se někdy přirovnávají ke zlaté horečce v Kalifornii o 10 let dříve. I díky tomuto nalezišti a také vyspělejším technologiím, se produkce stříbra v 70. letech 19. století zdvojnásobila.55 Průmyslová revoluce a s ní spojený vznik nových a výkonnějších strojů napomohly k ještě větší produkci stříbra. Těţba na začátku dvacátého století opět vzrostla dvojnásobně. Byla objevena nová naleziště po celém světě. Za zmínku stojí doly v Austrálii, Kanadě, Africe, Japonsku a dalších zemích.56 Těţbě stříbra v současnosti se částečně věnuje kapitola 2.2.2. Stříbro v českých zemích Těţba stříbra na území dnešní České republiky má dlouhou tradici. Ve 12. století byla objevena první naleziště v okolí města Stříbra. Tento drahý kov se v této oblasti těţil s přestávkami aţ do roku 1975. V následujícím století byla objevena naleziště u Jihlavy a v období 14. – 16. století se stříbro těţilo také v Kutné Hoře. V té době se zde také razil známý praţský groš, jedna z nejsilnějších měn středověké Evropy. Dalším významným nalezištěm se stalo v 16. století město Jáchymov. Postupem času ale význam těţby stříbra v českých zemích upadal.57

Stříbro, chemický prvek Ag, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/47.html 53 Historie stříbra. In: StribroInvestice.EU [online]. 2013 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.stribroinvestice.eu/historie-stribra/ 54 Silver in history. In: TheSilverInstitute.org [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-essentials/silver-in-history/ 55 Tamtéţ. 56 Tamtéţ. 57 Vznik, naleziště a těţba stříbra. In: KTJInvest.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.ktjinvest.cz/stribro-vznik-naleziste-tezba.html 52

25

Peníze a stříbro Podobně jako zlato bylo i stříbro pro svoji vzácnost pouţíváno jako prostředek směny. První stříbrné mince byly raţeny přibliţně 550 let př. n. l. v oblasti dnešního Turecka. Nedlouho poté se staly stříbrné mince platidlem také v Římské říši. Ve 2. století př. n. l. se první mince razily v Číně. Tehdy bylo ještě pouţíváno těchto platebních prostředků jen v omezené míře. Rozmach stříbra jako platidla nastal v Číně ve 13 století, přečkal tři čínské dynastie a trval aţ do začátku dvacátého století. K platbě se pouţívaly hlavně stříbrné pruty. Od roku 1794 po dobu osmdesáti let byl v USA raţen stříbrný dolar.58 S historií stříbra jako platidla je spjat pojem bimetalismus. Jedná se o krytí měny zlatem i stříbrem v určitém poměru najednou. Tato praxe byla běţná v mnoha zemích, mimo jiné v USA nebo Velké Británii. Éra stříbra jako prostředku směny skončila s nástupem zlatého standardu na konci 19. století.59 2.2.2

Nabídka a poptávka stříbra

Nabídku stříbra lze charakterizovat produkcí stříbrných dolů, recyklací stříbra a prodejem stříbrných mincí centrálními bankami. Poptávka po stříbře se potom skládá z více částí – průmyslového vyuţití, šperkařství, investičního stříbra, mincí a medailí, fotografií a dalších. V roce 2012 byla celková nabídka, a tedy i poptávka 32 596 tun stříbra.60 Nabídka Poměr mezi jednotlivými sloţkami nabídky je zobrazen na následujícím grafu. Graf 6 Poměr mezi sloţkami nabídky stříbra - průměr 2008 - 2012

Těžba stříbra (73,8 %) Oficiální prodeje (2,2 %) Reckylace stříbra (22,8 %) Hedging producentů (1,2 %)

Zdroj: Zpracováno autore na základě údajů z Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply

Největší částí nabídky je jednoznačně produkce stříbrných dolů. V posledních letech tato poloţka dosáhla uţ tří čtvrtin veškeré nabídky stříbra a nadále její objem roste. V roce 2012 bylo vytěţeno 24 478 tun stříbra. Stříbro je těţeno hlavně ve sloučeninách se zinkem, mědí, zlatem nebo olovem. Čisté stříbro se vyskytuje méně. Největším producentem tohoto drahého kovu bylo v roce 2012 Mexiko, kde se vytěţilo více neţ 5000 tun stříbra. Na druhém a třetím místě se s přibliţně stejnou produkcí umístila Čína a Peru (okolo 3500 tun). Nad tisíc tun bylo vytěţeno ještě v dalších šesti zemích.61

Historie stříbra. In: StribroInvestice.EU [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.stribroinvestice.eu/historie-stribra/ 59 REVENDA, Zdeněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press. s. 95 – 101. ISBN 97880-7261-214-7. 60 Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply 61 Silver Production. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/ 58

26

Tabulka 3 Deset největších producentů stříbra v roce 2012

Zdroj: Upraveno dle Silver Production. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/

Taktéţ recyklace stříbra zaznamenala v posledních pěti letech velký nárůst, co se týče mnoţství. Od roku 2008 to bylo 25 %.62 Hlavním faktorem byla zřejmě vyšší cena tohoto drahého kovu. Naopak oficiální prodeje i hedging těţebních společností spíše klesaly a v celkové nabídce mají zanedbatelnou roli. Poptávka Na grafu níţe je zobrazen poměr mezi jednotlivými částmi poptávky. Graf 7 Poměr mezi sloţkami poptávky po stříbru - průměr 2008 – 2012 Průmyslové využití (46,9 %) Fotografie (7,5 %) Šperkařství (18,4 %) Stříbrné nádobí (5,2 %) Mince a medaile (9,1 %) De-hedging producentů (1,4 %) Investiční stříbro (11,5 %) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů z Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-0218]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply

Téměř polovinu veškeré poptávky po stříbře zaujímá průmyslové vyuţití (15 000 tun). Jde hlavně o elektrotechnický průmysl a zdravotnictví. 63 Velkou částí je také výroba šperků (6 000 tun) a investování do tohoto drahého kovu, které zaţilo velký boom po roce 2008. Během jednoho roku zaznamenalo toto odvětví více neţ stonásobný nárůst poptávaného mnoţství – z necelých 300 tun na 3600 tun.64 Naopak na velkém ústupu je vyuţívání ve fotoaparátech. Dnešní digitální fotoaparáty jiţ nevyuţívají k zachycení fotografií filmu, ve kterém bylo stříbra hojně pouţíváno. Ostatní poloţky jiţ nemají takový význam a společně se podílí na poptávce zbylými patnácti procenty. Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply 63 Stříbro – je lepší neţ zlato? In: investičnímagazín.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.investicnimagazin.cz/stribro-je-lepsi-nez-zlato 64 Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply 62

27

2.2.3

Vývoj ceny stříbra

Stříbro je obchodováno po celém světě. Za hlavní trhy můţeme označit Londýn, Curych, New York, Chicago a Hongkong. V Londýně je největší trh fyzického stříbra a je zde obchodováno uţ od 17. století. Největší trh s papírovým stříbrem (futures, opce) se nachází v New Yorku.65 První referenční stanovení ceny stříbra (tzv. silver fixing) proběhl v Londýně v roce 1897 a cena stříbra byla stanovena na necelých 28 pencí.66 Cena tohoto drahého kovu se, aţ do začátku sedmdesátých let 20. století vyvíjela pozvolna a bez velkých výkyvů. Pak ovšem vzrostla poptávka jak po investicích do stříbra, tak ze strany průmyslových výrobců. Také proto stoupla cena stříbra během sedmi let trojnásobně na 5,5 USD/oz v roce 1978. Největší boom v ceně stříbra nastal v roce 1979, kdy se nejen investoři začali obávat nedostatku tohoto kovu. Raketový vzestup na 11 USD/oz v září 1979 a pak ještě zvýšení ceny na absolutní maximum 49,45 USD/oz. Tato nervozita ale rychle opadla a za dva měsíce spadla cena zpět, dokonce pod hranici 11 USD/oz.67 Po celou dobu osmdesátých let vykazovalo stříbro docela velkou nestabilitu a vývoj jeho ceny se stabilizoval aţ na jejich konci pod hranicí 5 USD/oz. Změna nastala znovu aţ po roce 2004 a nejvýznamnější nárůst je spojen – podobně jako u zlata – s nástupem finanční krize. V roce 2011 se cena dostala aţ těsně pod hodnotu svého maxima – konkrétně na 48,58 USD/oz. Graf 8 Vývoj ceny stříbra v letech 1970 - 2014 USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Silver Price History. In: silverprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://silverprice.org/silver-price-history.html

Od zmiňovaného roku se cena stříbra sníţila více neţ o polovinu. V posledním roce se její pád ještě více prohloubil a k 21. únoru 2014 byla cena zlata na úrovni 21,85 USD/oz.68 Analytici se shodují na tom, ţe by hodnota stříbra měla v letošním roce opět klesnout, a to přibliţně o pětinu. Očekávaný průměr ceny je stanoven v rozmezí 16,37 USD/oz a 23,94 USD/oz.69 Zatím se zdá být tato předpověď pravdivá – i přes mírný nárůst ceny v průběhu února. Silver Price. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné https://www.silverinstitute.org/site/silver-price/ 66 Silver Fixing History. In: silverfixing.com [online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné https://www.silverfixing.com/silver-fixing-history/ 67 Silver Price History. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné https://www.silverinstitute.org/site/silver-price/silver-price-history/ 68 Silver Price History. In: silverprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné http://silverprice.org/silver-price-history.html 69 Forecast 2014 An Overview. In: lbma.org.uk [online]. 2014, s. 3, [cit. 2014-02-17]. Dostupné http://www.lbma.org.uk/pages/news_downloads/Forecast_2014_%20Final_interact1.pdf 65

28

z: z: z: z: z:

Graf 9 Vývoj ceny stříbra za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Silver Price History. In: silverprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://silverprice.org/silver-price-history.html

2.3 Platina Tento drahý kov má bílou barvu s šedivým nádechem. Patří do skupiny tzv. platinových kovů. Rozpouští se – stejně jako zlato – pouze v lučavce královské. Proto je platina povaţována za velmi stálý kov.70 Platina (latinsky Platinum, chemická značka Pt) je chemicky velmi odolný drahý kov. Má vysokou hustotu a patří mezi jeden z nejtěţších kovů na světě. Její tvrdost je asi dvojnásobná oproti zlatu nebo stříbru. Nemá však tak dobré vodivé vlastnosti. Kromě klenotnictví se vyuţívá také v dieselových motorech, sklářském průmyslu při výrobě optických vláken nebo v elektronice (osobní počítače). Jedná se o kov mimořádně odolný proti korozi.71 Vybrané fyzikální a chemické vlastnosti platiny: teplota tání: 1772 °C hustota: 21,45 g/cm3 elektrická vodivost: 9,4*106 S m-1 tvrdost: 3,5 zařazení: přechodné kovy72 2.3.1

Historie platiny

Přestoţe platina – jako prvek – byla objevena teprve v roce 1782, nejstarší klenoty, které tento kov obsahují, jsou jiţ 2000 let staré. V 16. století sice Španělé dováţeli do Evropy platinu z Jiţní Ameriky, ale neuvědomovali si její kvality. Platina se začala krátce po objevení vyuţívat v klenotnictví a šperkařství. Na začátku 19. století byly díky pokusům objeveny další tzv. platinové kovy (palladium, rhodium, iridium a osmium).73 DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. s. 63. Edice základů oceňování majetku, 2. ISBN 80-245-0078-7. 71 Fyzikální a chemické vlastnosti platiny. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 2013-1218]. Dostupné z: http://twicz.com/produkty-a-sluzby/o-platine/fyzikalni-a-chemicke-vlastnostiplatiny/ 72 Platina, chemický prvek Pt, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/78.html 73 History of PGM. In: PlatinumToday.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/history-of-pgm 70

29

Na začátku 19. století se začal tento drahý kov těţit v Kolumbii a v Rusku. Téměř celých 100 let byly tyto dvě země největšími producenty. Poté byla platina nalezena také v Kanadě, která se později stala největším vývozcem. Dalším velkým producentem se v průběhu 20. století stala JAR. V druhé polovině minulého století se tento kov začal pouţívat v katalyzátorech automobilů a ve šperkařství po celém světě. V osmdesátých letech se začalo také více vyuţívat platiny jako investičního instrumentu.74 Platina byla v 19. století v Rusku vyuţívána také jako peníze.75 2.3.2

Nabídka a poptávka platiny

Zdroj, který v této části práce nejvíce vyuţívám, rozděluje poptávku na hrubou a čistou. Čistá poptávka je charakterizována jako hrubá, od které se odečte recyklovaná platina. Já si dovolím recyklaci platiny zařadit na stranu nabídky, podobně jako tomu bylo u zlata a stříbra. Nabídku tedy tvoří těţba tohoto drahého kovu a jeho recyklace. Na straně poptávky stojí výroba katalyzátorů, šperkařství, investiční platina a další průmyslové vyuţití (elektronika, zdravotnictví).76 Nabídka Poměr mezi sloţkami nabídky – těţbou a recyklací – je znázorněn na následujícím grafu. Graf 10 Poměr mezi sloţkami nabídky platiny - průměr 2008 - 2012

Těžba platiny (76,7 %) Recyklace platiny (23,3 %)

Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů z Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, 60 s., [cit. 2014-0221]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf s. 52

Těţba platiny tvoří více neţ tři čtvrtiny celé nabídky. Roční průměr těţby se pohybuje okolo 190 tun. V roce 2012 nastal mírný pokles v důsledku uzavření několika dolů v JAR. I přesto je JAR zemí, kde se vytěţí nejvíce platiny na světě. S obrovským odstupem následuje Rusko, které produkuje mnoţství přibliţně šestkrát menší. Dále následuje Severní Amerika a Zimbabwe, které má ze zmiňovaných států největší potenciál.77 Mnoţství vytěţené platiny v jednotlivých zemích je zobrazeno na níţe uvedeném grafu.

History of PGM. In: PlatinumToday.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/history-of-pgm 75 History of Palladium. In: Palladiumcoins.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné http://www.palladiumcoins.com/history4.html 76 Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 7, [cit. 2014-02-21]. Dostupné http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 77 Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 7, [cit. 2014-02-21]. Dostupné http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 74

30

z: z: z: z:

Graf 11 Těţba platiny v zemích s největší produkcí v roce 2012 (v tunách) 140.0 120.0 100.0 80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 Další

Severní Amerika

Zimbabwe

Rusko

JAR


Na straně recyklace platiny, se kromě tradičního výkupu šperků a jejich opětovného navrácení do oběhu vyskytuje ještě jedna sloţka. Jedná se o získávání platiny z katalyzátorů starých automobilů – vraků. V současné době je tato praxe běţnější neţ „recyklace“ šperků, která tvoří pouze jednu třetinu z celkového mnoţství recyklované platiny. 78 Poptávka Poptávka po platině je rozmanitější neţ její nabídka. Největší část poptávky tvoří vyuţití platiny v katalyzátorech automobilů. Evropa spotřebuje tohoto kovu v této oblasti poptávky nejvíce, následuje Japonsko a USA. V posledních letech vzrostla poptávka také v Číně. Tento asijský stát je velkým tahounem i v oblasti šperkařství, ve kterém zaznamenal obrovský nárůst. I v ostatních částech světa se poptávka po špercích vyrobených z platiny zvyšuje, ale oproti Číně je více neţ čtyřikrát menší. Téměř stejný podíl má vyuţití tohoto drahého kovu v průmyslu. Za stěţejní obory, kde je platiny vyuţíváno, můţeme označit chemii, elektroniku a sklářství. Poslední dva zmíněné obory jsou ale v posledních letech spíše na ústupu.79

Graf 12 Poměr mezi sloţkami poptávky po platině - průměr 2008 – 2012

Výroba katalyzátorů (39,4 %) Šperkařství (26,7 %) Investiční platina (7,2 %) Další průmyslové využití (26,7 %)


Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 21, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 79 Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 25 – 30, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 78

31

Nejmenší část poptávky tvoří oblast, která nás s ohledem na tuto práci nejvíce zajímá a tou je investování. Do platiny je investováno převáţně prostřednictvím tzv. ETF fondů (viz 3. kapitola), fyzický nákup v posledních letech upadá. Snaha o zhodnocení volných peněţních prostředků prostřednictvím tohoto kovu je nejvíce oblíbena v USA a Evropě. Naopak v Číně se platiny pro tyto účely vyuţívá jen výjimečně.80 2.3.3

Vývoj ceny platiny

Podobně jako zlato a stříbro byla platina obchodována především na londýnském trhu. Ještě předtím neţ byla stanovována oficiální denní referenční sazba (od roku 1989) byl tento drahý kov na tomto trhu kótován (od roku 1973).81 Na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let zaţila platina obrovské zvýšení své ceny – podobně jako zlato či stříbro. V lednu 1980 dosáhl tento kov svého maxima a jeho cena se zastavila na 1050 USD/oz.82 Poté ovšem nastal její strmý pád. V osmdesátých letech byla cena platiny stabilní a pohybovala se na hranici 600 USD/oz a níţe. Stabilita ceny trvala aţ do roku 2001, kdy začal pozvolný býčí trend. Vše vyvrcholilo v roce 2008, kdy byla cena platiny na 2253 USD/oz.83 Cena poté znovu rychle rapidně klesla o dvě třetiny. Zvýšení ceny následovalo opět téměř okamţitě a během jednoho roku se cena pohybovala jen těsně pod hranicí 1900 USD/oz. Od konce roku 2011 cena tohoto drahého kovu pozvolně klesá. Graf 13 Vývoj ceny platiny v letech 1986 - 2014 USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Historical Platinum Prices and Price Chart. In: InvestmentMine [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.infomine.com/investment/metal-prices/platinum/all/

V posledním roce pokračovalo sníţení ceny platiny přibliţně o 200 USD/oz. K 21. únoru 2014 byla cena tohoto drahého kovu na 1424 USD/oz.84 V tomto roce by měla průměrná Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 25 – 30, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 81 A Brief History. In: lppm.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.lppm.com/contentitem.aspx?cid=18 82 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 700 – 701. ISBN-13 978-0-470-11764-4. 83 Platinum – Actual Value, Historical Data, Forecast, Calendar. In: tradingeconomics.com [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/commodity/platinum 84 Platinum Price. In: platinumprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://platinumprice.org/index.html 80

32

cena zůstat přibliţně na stejné úrovni, jako tomu bylo v minulém roce. Odhady analytiků průměrné ceny se pohybují v rozmezí mezi 1300 USD/oz a 1650 USD/oz.85 Graf 14 Vývoj ceny platiny za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Platinum Price History. In: platinumprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://platinumprice.org/platinum-price-history.html

2.4 Palladium Posledním drahým kovem, ze skupiny platinových kovů, kterým se bude tato práce zabývat, je palladium. Palladium (latinsky Palladium, chemická značka Pd) je velmi podobné stříbru. Má bílou, lesklou barvu a velkou schopnost pohlcovat plyny. Rozpouští se v lučavce královské nebo kyselině selenové. V přírodě je moţné nalézt palladium jak v jeho ryzí podobě, tak také ve slitinách se zlatem a stříbrem nebo v minerálech. Pouţívá se v klenotnictví a zubním lékařství. Slouţí také k barvení zlata (bílé zlato) a porcelánu (černý porcelán).86 Vybrané fyzikální a chemické vlastnosti palladia: teplota tání: 1552 °C hustota: 12,02 g/cm3 elektrická vodivost: 1*107 S m-1 tvrdost: 4,8 zařazení: přechodné kovy87 2.4.1

Historie palladia

Palladium bylo poprvé odděleno od platiny a uznáno jako samostatný prvek v roce 1803. Po dlouhých sto let bylo palladium vzácné a bylo těţeno jen v Rusku a v JAR. Bylo velice těţké tento kov zpracovat a vůbec oddělit od platiny. Povedlo se to aţ ve 20. století v Kanadě a nabídka tohoto kovu ihned vzrostla. Začaly se vytvářet slitiny, které byly pouţívány v různých odvětvích průmyslu. Stejně jako platina, je palladium vyuţíváno hlavně v katalyzátorech automobilů.88

Forecast 2014 An Overview. In: lbma.org.uk [online]. 2014, s. 4, [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.lbma.org.uk/pages/news_downloads/Forecast_2014_%20Final_interact1.pdf 86 Palladium, chemický prvek Pd, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/46.html 87 Tamtéţ. 88 History of Palladium. In: Palladiumcoins.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.palladiumcoins.com/history4.html 85

33

Palladium, na rozdíl od předešlých tří zmiňovaných drahých kovů, nebylo nikdy v historii vyuţíváno jako prostředek směny. 2.4.2

Nabídka a poptávka palladia

Vzhledem k tomu, ţe zdroj pouţitý v této kapitole je totoţný s tím, který jsem pouţil i u kapitoly 2.3.2, opět jsem k nabídce připojil také recyklaci, kterou podkladový materiál řadí na stranu poptávky. Poptávka je tedy tvořena katalyzátory automobilů, šperkařstvím, investicemi a dalším průmyslovým vyuţitím.89 Nabídka Rozloţení nabídky je znázorněno na následujícím grafu. Graf 15 Poměr mezi sloţkami nabídky palladia - průměr 2008 – 2012

Těžba palladia (78,9 %) Reckylace palladia (21,1 %)

Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů z Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, 60 s., [cit. 2014-0221]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf, s. 54

Nabídka je rozdělena mezi své dvě sloţky téměř totoţně, jako tomu bylo u platiny. Více neţ dvě třetiny jsou tvořeny těţbou palladia. V posledních pěti letech se vytěţilo průměrně přes 220 tun tohoto drahého kovu ročně. Nejvíce je palladium těţeno v Rusku a v JAR – průměrně okolo 80 tun ročně. Následuje Severní Amerika – 27 tun a Zimbabwe – 8 tun ročně. V roce 2012 došlo k poklesu těţby o 12 %, zvláště kvůli menšímu vytěţenému mnoţství palladia v Rusku. Aţ budoucnost ukáţe, zda jde o nový trend nebo jen o jeden „špatný“ rok.90 Graf 16 Těţba palladia v zemích s největší produkcí v roce 2012 (v tunách) 100.0 80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 Další

Zimbabwe

Severní Amerika

JAR

Rusko


Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 54, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 90 Tamtéţ. 89

34

Druhou částí nabídky je jiţ zmíněná recyklace. Trochu překvapivě je nejmenší mnoţství recyklovaného palladia z oblasti šperkařství. Daleko více palladia se získává z recyklace elektroniky a nejvíce potom z recyklace katalyzátorů, do kterých se palladium pouţívá.91 Poptávka Poměr mezi jednotlivými částmi poptávky po tomto drahém kovu je znázorněn na dalším grafu. Graf 17 Poměr mezi sloţkami poptávky po palladia - průměr 2008 – 2012

Výroba katalyzátorů (60,6 %) Šperkařství (7,5 %) Investiční palladium (7,2 %) Další průmyslové využití (24,7 %)


Více neţ polovinu poptávky tvoří automobilový průmysl. V posledních letech se palladium pouţívá v katalyzátorech místo platiny, která je podstatně draţší.92 Téměř ve všech částech světa je poptávané mnoţství palladia k výrobě katalyzátorů podobné. Mezi další průmyslové vyuţití tohoto drahého kovu, které tvoří čtvrtinu poptávky, musíme zařadit převáţně elektrotechnický průmysl, chemii a lékařství. K výrobě šperků se vyuţívá palladia k bělení zlata. Samostatné palladium se jako šperk příliš nevyuţívá. Nejmenší částí je oblast investování.93 Palladium je jednoznačně nejméně oblíbeným drahým kovem v oblasti investování. 2.4.3

Vývoj ceny palladia

Stanovování referenční ceny palladia má stejnou historii jako tato praxe u platiny. Aţ do osmdesátých let 20. století byla cena stabilní. V roce 1980 dosáhla cena svého maxima 270 USD/oz. Poté ovšem nastal pokles ceny, který se zastavil aţ v roce 1992 na hodnotě 80 USD/oz.94 Vzestup ceny tohoto drahého kovu nastal znovu v roce 1997 a vyvrcholil v roce 2001, kdy se cena palladia vyšplhala aţ nad hranici 1000 USD/oz. Na rozdíl od předešlých kovů nezaznamenalo palladium svou nejvyšší historickou hodnotu po nástupu finanční krize, ale právě v roce 2001 – při tzv. technologické bublině. Hodnota palladia byla 1090 USD/oz. Při finanční krizi cena sice – jako u ostatních drahých kovů – vzrostla, ale dosáhla „pouze“ hranice 900 USD/oz.

Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 54, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 92 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 701. ISBN-13 978-0-470-11764-4. 93 Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, s. 35 – 40, [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.pdf 94 FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. s. 701. ISBN-13 978-0-470-11764-4. 91

35

Graf 18 Vývoj ceny palladia v letech 1986 - 2014 USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Historical Palladium Prices and Price Chart. In: InvestmentMine [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.infomine.com/investment/metal-prices/palladium/all/

K 21. únoru 2014 byla cena palladia na úrovni 738 USD/oz. O ceně palladia mají analytici nejoptimističtější mínění. Podle jejich odhadů by se měla v roce 2014 mírně zvýšit. Odhady průměrné ceny se pohybují v rozmezí 660 USD/oz. a 863 USD/oz.95 Graf 19 Vývoj ceny palladia za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz

Zdroj: Upraveno dle Palladium Price History. In: palladiumprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://palladiumprice.org/palladium-price-history.html

Forecast 2014 An Overview. In: lbma.org.uk [online]. 2014, s. 5, [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.lbma.org.uk/pages/news_downloads/Forecast_2014_%20Final_interact1.pdf 95

36

3 MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO DRAHÝCH KOVŮ Přestoţe se v této části zaměřím především na způsoby investování do zlatých a stříbrných instrumentů, moţnosti investovat do zbylých dvou drahých kovů jsou téměř stejné. Způsoby investování můţeme rozdělit na přímé (fyzické) a nepřímé („papírové“). Mezi přímé investice lze zařadit cihly (pruty) a mince. Na straně nepřímých investic jsou to futures, opce, warranty, certifikáty, akcie, dluhopisy nebo fondy (v poslední době hlavně tzv. exchange traded funds – ETF).96

3.1 Přímé investování Dlouholetou tradici má investování do drahých kovů v podobě zlatých a stříbrných cihel a prutů. V případě stříbra se obchoduje s mnohem většími cihlami či pruty kvůli několikanásobně niţší ceně. Hlavní trhy, kde se s nimi obchoduje, jsou Londýn, New York, Singapur, Dubaj. V tomto případě je moţné obchody také dále rozdělit na promptní, u kterých je dodávka zboţí zpravidla do dvou pracovních dnů, a obchody termínované, kde se doba sjednání a vypořádání liší.97 Cihly můţeme přebrat fyzicky nebo si je nechat v bance a dostat pouze certifikát o jejich drţbě. S nákupem se pojí také náklady, které se týkají skladování, pojištění a ověřování kvality. Proto v posledních letech obliba tohoto způsobu investování upadá. Nejznámější zlatou cihlou je tzv. Bar (váha 400 uncí). Ta je ale pro menší investory často finančně nedostupná, a tak se prodávají i cihly o váze několika gramů (např. Tola bars nebo Ten tola bars).98 Investovat lze také do cihel z platiny nebo palladia. Za termínované obchody s fyzickým zlatem můţeme označit zlaté swapy, půjčky a forwardy. Tyto obchody probíhají převáţně na OTC trzích. Zlaté půjčky vyuţívají především těţařské společnosti, které tím financují svoji budoucí těţbu. Forwardy pouţívají společnosti převáţně k zajištění. Jsou zprostředkovávány specializovanými tzv. bullion bankami.99 Další formou přímého investování do drahých kovů je obchodování s mincemi. Mince můţeme ještě dále rozdělit, a to na mince tezaurační a numismatické. Tezaurační mince nemají ţádnou přidanou uměleckou hodnotu a jejich cena se odvíjí jen podle obsahu drahého kovu. Mezi nejznámější zlaté tezaurační mince patří jihoafrický Krügerrand, kanadský Maple Leaf, britský New Sovereign, americký Gold Eagle, australský Kangaroo Nugget nebo čínská Panda. Oproti tomu numismatické mince mají uměleckou hodnotu a jejich cena tak bývá zpravidla několikanásobně vyšší. Tvoří přibliţně jednu pětinu zlatých mincí. Nejznámějšími numismatickými mincemi jsou historický Sovereign, Dukát, Florén, Zlatý Gulden, Napoleon, Vreneli a Helvetia. I pro známé investiční stříbrné mince pouţíváme názvy. Jsou jimi například americký Eagle Silver Dollar, australský Kookaburra, kanadský Maple Leaf a mexický Libertad.100 Existují samozřejmě také mince vyrobené z platiny a palladia.

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. s. 298 – 301, ISBN 9788073576479. 97 Tamtéţ. 98 Tamtéţ. 99 Tamtéţ. 100 Tamtéţ. 96

37

3.2 Nepřímé investování Velmi oblíbeným způsobem investování do drahých kovů není jejich fyzický nákup, ale investování do jejich papírových forem (futures, warranty, opce, certifikáty, ETF) nebo investování do společností, které se drahými kovy zabývají (akcie a dluhopisy). Futures, warranty a opce jsou termínovanými obchody, u kterých si sjednáme cenu, za kterou v budoucnu drahý kov musíme (v případě opcí můţeme) koupit. U drtivé většiny těchto obchodů ale k fyzickému převodu nedochází. Je to způsobeno tím, ţe před dobou splatnosti je otevřená pozice uzavřena opačnou pozicí. Tudíţ se tyto produkty vyuţívají spíše ke spekulacím neţ k zajištění. Nejznámějšími komoditními burzami, na kterých se obchoduje s těmito zlatými instrumenty, jsou COMEX v New Yorku, Winnipeg Commodity Exchange ve Winnipegu, CBOT v Chicagu, TOCOM v Tokiu, BM&F v Sao Paulu. Papírové stříbro je nejčastěji obchodováno na COMEXu, CBOT, TOCOMu a na burze v Torontu.101 Na komoditní burze v New Yorku je také nejčastěji obchodováno s futures na platinu a palladium.102 Tyto produkty vyuţívají finanční páky a jsou proto spíše určeny pro zkušenější investory. Investování tímto způsobem je spíše spekulační a na dlouhodobý horizont nevhodné. Poměrně novým způsobem moţnosti investování, nejen do drahých kovů, jsou exchange traded funds (ETF). Jedná se o fondy kolektivního investování, jeţ jsou obchodovatelné na burze. Vznik těchto fondů se váţe k roku 1992, kdy byly povoleny Komisí pro cenné papíry v USA. V Evropě se začalo těchto fondů vyuţívat o osm let později.103 Mezi nejčastěji zmiňované výhody této moţnosti investování patří kvalitní diverzifikace, transparentnost, vysoká likvidita zaručená obchodovatelností na burze, přesné zacílení a niţší poplatky neţ při nákupu fyzického zlata, či investování v podobě termínových kontraktů. Největší nevýhodou se zdá být měnové riziko spojené s investicí, protoţe ţádný burzovně obchodovaný fond zaměřený na drahé kovy není moţné nakupovat nebo prodávat v korunách. Další nevýhodou můţe být výše investované částky. Ta by se měla pohybovat v řádech deseti tisíců korun (převáţně kvůli poplatkům).104 Prvním zlatým ETF byl v roce 2003 Gold Bullion Securities (dnes ETFS Physical Gold) kótován na Australské burze. Dnes je obchodován také například v Londýně nebo ve Frankfurtu. V roce 2004 se dostal ETF se zlatem také na New Yorskou burzu. Jednalo se o streetTRACKS Gold Shares, dnes SPDR Gold Tracks (GLD). V současnosti se obchoduje také na burzách v Singapuru nebo Tokiu. Následoval vznik mnoha dalších burzovně obchodovatelných fondů. Důleţité je také uvést, ţe minimálně 85 % prostředků těchto fondů orientujících se na investování do drahých kovů musí být drţeno právě v jejich formě.105 V současnosti největším a nejvíce obchodovaným fondem s drahými kovy je jiţ zmiňovaný SPDR Gold Tracks. Na druhém místě je fond, který se zaměřuje na investice do stříbra, s názvem iShares Silver Trust následovaný fondem s téměř totoţným názvem, VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. s. 298 – 301, ISBN 9788073576479. 102 Metals Products. In: CME Group [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/metals/ 103 Co je to ETF. In: ETFs.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfs.cz/o-etf/co-jeto-etf/ 104 Výhody a nevýhody ETF. In: ETFs.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfs.cz/o-etf/vyhody-a-nevyhody-etf/ 105 Investice do zlata bez zlata. In: Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investice-do-zlata-bez-zlata/ 101

38

který se liší pouze orientací na jiný kov, a tím je zlato - iShares Gold Trust. Do pomyslné první desítky největších burzovně obchodovaných fondů s drahými kovy se vešly také ty, které investují do platiny a palladia. Konkrétně šestým je ETFS Physical Platinum Shares a hned za ním následuje ETFS Physical Palladium Shares.106 Další moţností jak investovat do drahých kovů jsou certifikáty. Jedná se o strukturované produkty, které jsou vysoce likvidní. Tento investiční instrument je cenným papírem, který opravňuje jeho drţitele vyměnit jej za hodnotu zlata v něm určenou.107 Certifikátů existuje v současné době obrovské mnoţství (např. diskontované, bonus, basket, outperformance a jiné). Je jen na investorovi, který z nabízených si vybere. Za výhodu certifikátů můţeme povaţovat to, ţe kupec ušetří za náklady skladování. Mezi hlavní nevýhody patří kreditní riziko, které je spojeno s tím, ţe jde v podstatě o dluţné úpisy. Podobně jako u všech investic do drahých kovů je i zde měnové riziko, jelikoţ v korunách se téměř ţádné certifikáty nenabízí.108 Zcela speciální moţností jak investovat do drahých kovů jsou zlaté dluhopisy a akcie důlních společností. Jedná se o indexované dluhopisy, jejichţ kupóny i nominální hodnota jsou navázány na vývoj ceny drahého kovu, většinou tedy zlata. Nejvíce se tento investiční instrument vyuţívá v období vysoké inflace. Mezi nejznámější zlaté dluhopisy patří ty, které emituje francouzská vláda. Jejich názvy jsou Pinay a Giscard.109 Akcie důlních společností jsou kromě vývoje ceny zlata ovlivněny také výší nákladů, politickou a ekonomickou situací v zemi těţby, kvalitou vytěţeného zlata nebo mzdovými náklady. Jedná se o akcie, které jsou nekorelované s ostatními akciovými tituly na trhu, a tudíţ se dají pouţít při snaze diverzifikovat portfolio investic. I zde působí pákový efekt – i při malé změně ceny zlata se cena akcií změní několikrát více.110 Je moţné taktéţ investovat do různých fondů, které potom investují do akcií navázaných na společnosti, které těţí drahé kovy. V České republice je takovým příkladem fond ČPI Zlatý, který kromě zlata investuje také do stříbra nebo platiny.111 Mezi nejznámější a největší společnosti, které těţí zlato, můţeme zařadit například Barrick Gold Corp obchodovanou na tokijské burze, Newmont Mining Corporation – obchodovanou v Tokiu i v New Yorku, nebo společnost AngloGold Ashanti – kótovanou taktéţ na New yorské burze.112 Velké a stabilní společnosti zabývající se těţbou stříbra jsou například KGHM Polska Miedz, BHP Billiton nebo Fresnillo.113

Top 10 Precious Metals ETFs. In: ETF Database [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/#overview 107 Physical Precious Metals vs. Paper Precious Metals. In: JM Bullion [online]. 2013 [cit. 201402-27]. Dostupné z: http://www.jmbullion.com/guide/physical-vs-paper/ 108 Investice do zlata bez zlata. In: Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investice-do-zlata-bez-zlata/ 109 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. s. 298 – 301, ISBN 9788073576479. 110 Tamtéţ. 111 Investice do zlata bez zlata. In: Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investice-do-zlata-bez-zlata/ 112 Top 10 Gold Producers. In: goldinvestingnews.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://goldinvestingnews.com/investing-in-gold/top-10-gold-producers 113 Top 10 Silver Producers of 2011. In: silverinvestingnews.com [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://silverinvestingnews.com/12478/top-10-silver-producers-2011-investing.html 106

39

4 VÝHODY A NEVÝHODY SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM DO DRAHÝCH KOVŮ Kaţdá investice s sebou nese určité výhody na jedné straně a také přináší jistá rizika, která můţeme vnímat jako nevýhody. Nejinak je tomu také u snahy zhodnotit volné prostředky prostřednictvím trhu s drahými kovy. Tato kapitola se tedy věnuje skutečnostem, které by nás mohli přimět nebo naopak odradit od investování do drahých kovů.

4.1 Výhody Všeobecně je povaţována za největší výhodu investování do drahých kovů schopnost těchto investičních instrumentů ochránit jejich drţitele proti inflaci. Dobrým příkladem můţe být období konce 70. a začátku 80. let, kdy v USA, v jejichţ měně je cena drahých kovů a (v tomto případě zejména zlata) stanovována, dosahovala inflace i dvojciferných hodnot. Cena zlata v tomto období také prudce rostla. Korelační koeficient mezi inflací a zlatem v období let 1960 – 1992 byl 0,63 z čehoţ jiţ lze usoudit alespoň malou závislost mezi těmito dvěma veličinami.114 V pěti letech s největší inflací v USA byl reálný výnos investic do zlata více neţ 100%.115 To také dokazuje vhodnost investice v dobách sníţení kupní síly peněz. Nutno dodat, ţe zlato jako zajištění proti inflaci funguje nejlépe v období s opravdu vysokou inflací. V časech s nízkou inflací (do 5 %) nemusí být korelace s inflací vţdy pozitivní. Zda nás zlato a ostatní drahé kovy zajistí také v případě deflace, to je otázka na kterou lze jen velmi těţce odpovědět. Jediné celosvětově delší období deflace od začátku 20. století proběhlo v letech, kdy ve světě zuřila Velká hospodářská krize. Relativní kupní cena zlata sice rostla oproti ostatnímu zboţí, ale v té době byla kvůli zlatému standardu cena zlata stanovena fixně.116 Dalším důvodem proč mít alespoň některý z drahých kovů zahrnut ve svém portfoliu je jeho diverzifikace. Kaţdý racionálně uvaţující investor by se měl snaţit riziko svých investic co nejvíce sníţit. Dobrým nástrojem je právě diverzifikace. Neutrální korelace koeficientů mezi výnosovými měrami umoţňuje podle Markowitzových principů sníţení celkového rizika portfolia.117 Korelační koeficient mezi zlatem a americkým indexem S&P 500 byl v rozmezí let 1950 – 2012 na hodnotě -0,37.118 A vzhledem k tomu, ţe drahé kovy mají mezi sebou vysokou korelaci, bude podobná hodnota i u ostatních drahých kovů. Drahé kovy, přednostně opět zlato, je také moţné povaţovat za „bezpečný přístav“ pro volné finanční prostředky investorů. V dobách finančních nebo hospodářských krizí, či politických nebo válečných problémů se k této investici přiklání větší mnoţství investorů neţ pokud akciové či dluhopisové burzy fungují bez problémů. Nejinak tomu bylo po VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. ISBN 9788073576479. 115 8 Reasons To Own Gold. In: Investopedia [online]. 2012 [cit. 2014-03-28]. http://www.investopedia.com/articles/basics/08/reasons-to-own-gold.asp 116 Tamtéţ. 117 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. ISBN 9788073576479. 118 Gold Correlation Analysis. In: macro-investing-strategy.com [online]. [cit. Dostupné z: http://www.macro-investing-strategy.com/gold-correlation/ 114

40

s. 294 – 298, Dostupné z: s. 294 – 298, 2014-03-28].

prasknutí dot-com bubliny, pádu Twin Towers v New Yorku nebo po propuknutí zatím poslední finanční krize v roce 2008 a následné dluhové krize v Evropě.119 V těchto fázích zlato díky zvýšené poptávce zhodnocuje podstatně lépe neţ ostatní aktiva. Další, a v této práci poslední zmíněnou výhodou, je fakt, ţe zlato (v některých zemích také stříbro) je uznáváno jako jakási „globální měna“, kterou lze zaplatit místo peněz. Toto tvrzení bude platit nejvíce v dobách válek, či jiných nestabilit jednotlivých zemí.120 Oproti akciím či dluhopisům je to výhoda zvláště pro pesimistického investora, který se stále obává jisté nespecifikované události, která by mohla vést k nestabilitě měnového systému.

4.2 Nevýhody Jednou z nevýhod je při nákupu fyzického drahého kovu jeho skladování. Pokud chce investor investovat přímo a nespokojí se pouze s certifikáty nebo ETF, musí počítat s těmito náklady. Moţnosti jakým způsobem můţeme naše drahé kovy uskladnit, jsou tři: uloţení v trezoru, v bance nebo si je jednoduše můţeme „zakopat někde na dvorku“.121 Oproti cenným papírům, které většinou vlastníme pouze v elektronické podobě, se jedná o náklad navíc, který investici do drahých kovů prodraţuje a znevýhodňuje. Většina investic do drahých kovů (kromě investice do akcií dolů, které drahé kovy těţí nebo dluhopisů zaměřené převáţně na zlato) nepřináší ţádný peněţní důchod (běţný výnos), tedy ţádné dividendy nebo úroky.122 Neplynou nám tedy ţádné peníze, pokud drahé kovy drţíme, ale svůj zisk nebo ztrátu realizujeme aţ jejich prodejem – v tomto případě se jedná o kapitálový výnos. Jedním z nezanedbatelných rizik je bezesporu riziko měnové. Jak jiţ bylo v této práci zmíněno, cena všech drahých kovů je stanovována v amerických dolarech. Tím pádem se nám můţe stát, ţe i přes zvýšení ceny některého z drahých kovů a očekávanému zisku můţe být naše investice kvůli oslabení dolaru ztrátová. I toto riziko lze eliminovat to pomocí tzv. quanto certifikátů. Jedná se o certifikát, který není ovlivňován jen aktuální cenou drahého kovu, ale také měnovými kurzy.123 S měnovým zajištěním se můţeme setkat také u některých fondů kolektivního investování, které se specializují na drahé kovy. Jako příklad takového fondu uvádím Zlatý fond ČP Invest.124 I kdyţ se historie neopakuje přesně do puntíku, je nutné se z ní poučit. To také platí pro poslední nevýhodu, o které se v této práci zmíním. Jedná se o politické riziko – konkrétně zákaz vlastnění zlata (a částečně také stříbra občany). Jsou známy dva takové příklady. Jeden sahá aţ do středověku, kdy bylo zakázáno platit zlatými a stříbrnými

SVOBODA, Martin. Jak investovat aneb anatomie burzovních lţí. Vyd. 2. Brno: CP Books, 2005. s. 120. ISBN 80-251-0527-X. 120 BOCKER, Hans J. Svoboda jménem zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. 1. vyd. Překlad Martin Hnilo, Oldřich Bajt. Praha: Austria Gold CZ, 2009. s. 38. ISBN 978-80-254-4979-0. 121 How to Store & Protect Physical Precious Metals. In: JM Bullion [online]. 2012 [cit. 2014-0331]. Dostupné z: http://www.jmbullion.com/guide/storing/ 122 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. s. 294 – 298, ISBN 9788073576479. 123 Slovník. In: ZertifikateJournal - Inteligentní investice [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=115&doc=78 124 Zlatý fond ČP Invest. In: ČP Invest [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html 119

41

mincemi (ovšem po velmi krátkou dobu).125 Druhým příkladem je ještě mohutnější vyvlastnění zlata za doby prezidenta Roosvelta v USA. Ten po svém nástupu do funkce čelil velkým problémům spojených s pádem akciového trhu v roce 1929 a následnou Velkou hospodářskou krizí. Snaţil se zastavit deflaci a nasměrovat ekonomiku opět správným směrem. Proto vydal zákon, podle kterého muselo být veškeré zlato, zlaté mince i certifikáty odevzdány bankám a jako náhradu dostali investoři „papírovou měnu“ – tedy americký dolar. Zákaz vlastnění zlata trval v USA aţ do pádu brettonwoodského měnového systému v roce 1971.126 Následující tabulka shrnuje poznatky z předchozí a této kapitoly. Tabulka 4 Výhody a nevýhody investičních instrumentů

Zdroj: Vlastní zpracování

MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010, s. 34-35. ISBN 978-80-7349-156-7. 126 BERNSTEIN, Peter L. Dějiny zlata. Praha: Grada Publishing, s 308-309. ISBN 80-247-0455-2 42 125

5 INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ A INVESTIČNÍ DOPORUČENÍ V této části bakalářské práce se pokusím pomocí poznatků získaných v předešlých kapitolách odpovědět na otázku, zda je vhodné do drahých kovů investovat. Také na základě všech dostupných faktorů určím, do kterého drahého kovu (nebo drahých kovů) by byla investice nejvýhodnější. V této práci bude nahlíţeno na nejvýhodnější investici z pohledu drobných investorů, kteří disponují pouze omezenými volnými finančními prostředky, a buďto chtějí do některého drahého kovu investovat pravidelně, nebo jiţ mají našetřenu jistou sumu, kterou chtějí jednorázově investovat. Předtím, neţ se pustím do porovnání jednotlivých drahých kovů, je nutné si nejprve říci, zda je vůbec pro investora prospěšné a důleţité do této skupiny aktiv investovat své volné peněţní prostředky. Kaţdý racionálně uvaţující investor se snaţí své riziko minimalizovat a přitom dosáhnout co největšího výnosu. Jedním ze způsobů sníţení celkového rizika je jeho diverzifikace. Proto je vhodné neinvestovat jen do jednoho druhu aktiv, ale své riziko rozloţit mezi více instrumentů – akcie, dluhopisy, fondy, drahé kovy, nemovitosti atd. Výhodou drahých kovů je navíc, jak jiţ bylo zmíněno, jejich nekorelace s akciemi. A také v časech finančních nebo hospodářských krizí či různých nepokojů se mít drahé kovy v portfoliu jistě vyplatí. Zřejmě nikdo nedoporučí investovat všechny peníze pouze do drahých kovů (to by udělal snad jen blázen), ale jistě není od věci mít doma nějaké zlaté nebo stříbrné mince, či vlastnit několik certifikátů nebo ETF na drahé kovy. Navíc tento investiční instrument prošel během loňského roku a začátku toho letošního korekcí, coţ je také pro diverzifikaci důleţité. Ostatní aktiva korekcí neprošla a některá dosahují dokonce svých historických maxim a investování do nich je tedy více rizikové – další důvod zvolit drahé kovy.127 Jiţ jsem tedy zdůvodnil, ţe investice do drahých kovů není zbytečná, spíše právě naopak. Kolik procent z portfolia investovat do drahých kovů? Ještě předtím, neţ zmíním konkrétní čísla, musím dodat, ţe se nejedná o ţádnou studii, ale pouze o doporučení jaký podíl by měly drahé kovy v portfoliu zastupovat. Neţ si určíme podíl drahých kovů, je potřeba stanovit celkový podíl komoditní sloţky, která je drahým kovům nadřazena. Tato práce se zabývá investováním převáţně dlouhodobým a střednědobým, tj. 5, 10, 15 let. V tomto případě bude jistě velká část portfolia investována do akciové sloţky, dále zde jistě budou zahrnuty dluhopisy nebo nemovitosti. I v dlouhodobém horizontu by podíl komoditní sloţky mohl být okolo 20 %128. V rámci podrobného členění komoditní sloţky by největší část zaujaly právě drahé kovy, jejich podíl by mohl být zhruba 5 – 15 % celkového portfolia (tedy 25 – 75 % komoditní sloţky).129 Zbylá část této sloţky by potom připadla například na „soft“ komodity (kakao, káva) nebo energie (ropa, elektřina). Jelikoţ jsou komodity spolu s drahými kovy investicí, která uchovává hodnotu v čase, tak by investor s větší averzí k riziku investoval do těchto reálných aktiv vyšší procento svých volných peněţních prostředků. Naopak investor, který by byl více optimistický, s menší averzí k riziku, ten by do těchto instrumentů investoval podstatně méně. Novinky_GoldenGate_leden2014_FIN. In: Golden Gate [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/wpcontent/uploads/2014/02/Novinky_GoldenGate_leden2014_FIN.pdf 128 Vyváţené portfolio, které vám vynese 6 % ročně! In: Investičníweb.cz [online]. 2011 [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/univerzita/investovani/2011/9/9/vyvazeneportfolio-ktere-vam-vynese-sest-procent-roce/strana/2/ 129 Libor Kochrda: Zlato má smysl, jen kdyţ ho drţíte sami. In: peníze.cz [online]. 2013 [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/komodity-a-futures/253187-libor-kochrda-zlato-masmysl-jen-kdyz-ho-drzite-sami 127

43

Jiţ jsem tedy nastínil, jaká část portfolia by měla patřit drahým kovům. Nyní je ještě důleţité vybrat kov, který by měl být nejlepší volbou. Vyuţiji k tomu magický trojúhelník investování a další indikátory, které ovlivňují investora při rozhodovaní se, ke kterému z drahých kovů se přiklonit. O magickém trojúhelníku investování zřejmě slyšel kaţdý student ekonomické školy a nejspíš i naprostá většina investorů. Jedná se o tři faktory, které se navzájem ovlivňují a tudíţ je nutno vţdy vybírat jistý kompromis. Těmito třemi faktory jsou výnos, riziko a likvidita. Všichni by chtěli produkt, který má nejvyšší výnos a likviditu a nejniţší riziko. To je ale perpetum mobile. Prvním vrcholem magického trojúhelníku, kterému se bude tato práce věnovat, je výnosnost. Podíváme se na výnosnost, které by bylo moţné dosáhnout, pokud bychom nakoupili drahé kovy před pěti nebo deseti lety a po celou dobu bychom je drţeli ve svém portfoliu. Přehledně to zachycuje následující tabulka. Tabulka 5 Výnosnost drahých kovů do konce března 2014

Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů z Historical London Fix Price. In: Kitco [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.kitco.com/gold.londonfix.html

Je zřejmé, ţe na ţádné dlouhodobé investici by investor v středním ani dlouhodobém horizontu neprodělal. Za posledních pět let nejvíce zhodnotilo palladium a to více neţ 2,5 násobně. U něj je to částečně způsobeno tím, ţe s nástupem krize v roce 2008 jeho cena znatelně poklesla a tudíţ pak mohlo dojít i k většímu růstu, kdyţ „dohánělo“ zbylé drahé kovy. Palladium je také hlavně průmyslovým kovem a spolu s vypuknutím krize docházelo také k úbytku poptávky a poklesu jeho ceny. Výnos u dalších tří drahých kovů byl v posledních pěti letech srovnatelný. Nutno dodat, ţe za poslední 2 roky se cena těchto tří kovů sníţila o více neţ čtvrtinu. V ještě dlouhodobějším investičním horizontu se můţe nejvyšším výnosem pyšnit zlato. Nezaostávají ani stříbro či palladium. U platiny je poněkud niţší výnos dán také faktem, ţe poměrně značně začala zhodnocovat jiţ po prasknutí technologické bubliny v roce 2001. Ostatní kovy naopak zůstávaly nebo padaly na nízké hodnoty. Dalším z bodů magického trojúhelníku je riziko. Některá rizika byla jiţ probrána v předchozí kapitole (politické a měnové). Zde se budu spíše věnovat rizikům jednotlivých drahých kovů. Jistým rizikem můţe být i místo těţby. Například 50 % nalezišť palladia se nachází v Rusku, kde je velmi těţké předvídat kroky vlády, které by mohly ovlivnit cenu tohoto drahého kovu. Podobně je na tom také platina, která se těţí hlavně v JAR (více jak 80 % veškeré těţby). V současné době navíc probíhá v této zemi největší stávka pracovníků dolů od ukončení apartheidu v roce 1994. V tomto případě je rizikové investovat do akcií důlních společností, neboť podle odhadů tyto společnosti přišli během stávky jiţ o více neţ 16,5 miliardy korun.130 Zlato a stříbro se těţí ve více lokalitách, a tak je toto riziko niţší a více rozloţeno.

130

Stávka v dolech JAR zřejmě bude největší za 20 let. Ztráta firem uţ je 16 miliard korun. In:

E15.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-aenergetika/stavka-v-dolech-jar-zrejme-bude-nejvetsi-za-20-let-ztrata-firem-uz-je-16-miliardkorun-1070724

44

Třetím z vrcholů je likvidita. Zde se podíváme odděleně na fyzické drahé kovy a na moţnost investovat nepřímo. Pokud investujeme přes certifikáty, ETF nebo akcie, tak je likvidita zajištěna trhem, na kterém se tyto cenné papíry obchodují a vzhledem k tomu, ţe se povětšinou jedná o velké burzy, můţeme si být téměř jistí, ţe se nám v případě potřeby podaří cenný papír prodat. U mincí, cihel nebo prutů, je situace dosti podobná. Obchodníků se zlatem a stříbrem je i u nás vcelku velké mnoţství a tudíţ by neměl být problém tyto kovy jak nakupovat tak prodávat. Menší problémy mohou nastat u platiny nebo palladia, které nenabízí všichni obchodníci s drahými kovy, a tudíţ bychom museli v případě nutnosti prodeje sníţit své nároky a například prodat hodně pod cenou. Všeobecně ale lze likviditu u drahých kovů povaţovat za velmi dobrou. Jako „čtvrtý vrchol“ magického trojúhelníku investování jsou často povaţovány daně. A také u drahých kovů mohou být daně důleţité. Jak uţ bylo napsáno v kapitole o zlatu, nákup fyzického zlata je osvobozen od daně z přidané hodnoty, coţ je velká úspora nákladů. U ostatních drahých kovů musíme tuto daň zaplatit. Další daní, kterou je nutné brát v potaz je daň z příjmu fyzických osob, do které spadá také daň ze zisku z prodeje cenných papírů (akcií, certifikátů, ale také ETF). Jedná se o tzv. „časový test“ a od začátku roku 2014 byl prodlouţen ze šesti měsíců na tři roky.131 Jedním z dalších faktorů, které mohou investorovi pomoct rozhodnout se do jakého drahého kovu investovat je volatilita ceny. Jedná se statistickou míru kolísání výnosů (výnosové míry). Obvykle čím vyšší volatilita, tím vyšší rizikovost.132 Volatilita denních výnosů měřená v období mezi listopadem 2012 a říjnem 2013 byla nejvyšší u stříbra (32 %), o téměř deset procent niţší byla volatilita u zbylých drahých kovů – palladium (24,5 %), zlato (21,5 %) a platina (20 %).133 Na dlouhodobější investici tedy není stříbro nejvhodnější. Z tohoto pohledu je lepší variantou vyuţít tento drahý kov ke spekulacím, kde jsou velké změny v cenách více ţádoucí. Tabulka 6 Korelace mezi drahými kovy do března 2013

Zdroj: Upraveno dle HONZÍČEK, Michal. Investice do drahých kovů. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra financí. 2013. 94 s. Vedoucí práce Martin Svoboda

Jak je vidět v této tabulce, drahé kovy se povětšinou vyvíjí stejně, je mezi nimi tedy silná pozitivní korelace. To platí zvláště v dlouhodobějším období. Dále lze na základě údajů říci, ţe v pětiletém horizontu se například cena platiny jiţ mírně odchyluje od ostatních kovů. I vzájemná korelace mezi ostatními je niţší. Z toho plyne, ţe při dlouhodobé Co je to časový test? Platí i pro ETF?. In: ETFs.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://etfs.cz/co-je-casovy-test-plati-pro-etf/ 132 Volatility Definition. In: Investopedia [online]. 2009 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/v/volatility.asp 133 Gold To Silver Ratio: A Look At Correlation. In: ValueWalk [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.valuewalk.com/2014/01/gold-vs-silver-performance/ 131

45

investici je téměř zanedbatelné, který „metal“ si investor vybere. Pokud ovšem plánuje kratší investici, je dobré vzájemné korelaci mezi těmito investičními instrumenty přikládat větší váhu. Některé investory můţe odradit vysoká nominální cena některých drahých kovů, která můţe investování do fyzického kovu ztíţit. To se týká především nejdraţší platiny (1400 USD) a zlata (1300 USD) a částečně také palladia (750 USD). Naproti tomu stříbro nikdy nepřekročilo hranici 50 USD za trojskou unci. Toto můţe ovlivnit drobného investora při nákupu fyzického kovu. Při nákupu certifikátů nebo ETF je pořizovací cena i několikrát niţší neţ cena fyzického kovu na burze a tudíţ při investování nehraje tak velkou roli. Na straně poptávky – hlavně u platiny a palladia – je velkým procentem zastoupen automobilový průmysl, který samozřejmě můţe hodně ovlivňovat cenu těchto dvou kovů. Můţe to být na jedné straně výhoda (při konjunktuře, kdy se vyrábí hodně automobilů), na druhé straně také nevýhody (pokud nastane krize, výroba i prodej automobilů se sniţuje). U stříbra je sice průmysl také zastoupen velkým procentem na straně poptávky, ale je to rozděleno mezi více oborů. Zlato se v průmyslové výrobě vyuţívá minimálně, a tudíţ tato oblast nemá velký vliv na změnu ceny tohoto drahého kovu. Pokud bych měl osobně doporučit způsob investice do drahých kovů, jednalo by se o nákup fyzického kovu a investici do burzovně obchodovatelných fondů (ETF) nebo certifikátů. Hlavními důvody jsou vysoká likvidita a nízká rizikovost. Nejznámějším drahým kovem je zlato. Je také kovem, který by měl být v portfoliu zahrnut největší měrou. Důvodem je nejvyšší výnos v dlouhodobém období a funkce zlata jako uchovatele hodnoty. Je to také jediný z těchto investičních instrumentů, u kterého je vhodné nakoupit jeho fyzickou podobu, a to kvůli osvobození od daně z přidané hodnoty. Do zlata bych doporučil investovat 10 – 15 % z celkového portfolia (tedy téměř 100 % investice do těchto kovů). A jaký zvolit poměr mezi fyzickým a papírovým zlatem? Vţdy to závisí na konkrétním investorovi. Mohu však říci, ţe pokud by šlo o pesimistického investora, který má obavy z častých kolapsů finančních trhů a ekonomik a velkou averzi k riziku, převaţovala by investice do fyzického zlata (více neţ 70 % této investice). Zbytek by pak tvořila investice do papírového zlata. U optimističtějšího investora by byl poměr těchto sloţek přesně opačný. Burzovně obchodovatelných fondů je velké mnoţství. Investovat lze například do SPDR Gold Tracks nebo iShares Gold Trust. Tyto fondy mají velmi nízké náklady (0,4 a 0,25 % hodnoty aktiv) a všechny finanční prostředky investují do fyzického zlata.134 Zlaté certifikáty jsou zase obchodovány na všech velkých burzách. Dalším drahým kovem, do kterého lze investovat, je stříbro. Osobně bych tento kov příliš nedoporučoval, a to z několika důvodů. Prvním z nich je vysoká volatilita (nejvyšší z drahých kovů). Druhým důvodem je vysoká korelace se zlatem. Pokud investor začlení do svého portfolia zlato, stříbro jiţ nebude slouţit k jeho další diverzifikaci. Navíc je nejméně vzácným kovem. Pro stříbro hovoří pouze jeho velmi nízká nominální cena, coţ mi přijde (i z důvodu moţnosti investovat do ETF) jako zanedbatelná výhoda. Z výše zmíněných důvodů bych se investici do stříbra v jakékoliv podobě snaţil spíše vyhnout. Pokud bych se rozhodl investovat mimo zlato ještě do dalších drahých kovů, tak bych se přiklonil k investici do platiny a palladia. Zde bych se vyvaroval nákupu fyzického kovu a investoval pouze do ETF (například ETFS Physical Platinum Shares a ETFS Physical Top 10 Precious Metals ETFs. In: ETF Database [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/#overview 134

46

Palladium Shares). Hlavním důvodem investice právě do těchto dvou fondů jsou jejich nízké náklady (0,6 % hodnoty aktiv) a také to, ţe investují 100 % aktiv do fyzického kovu.135 Platina i palladium jiţ mají niţší korelaci se zlatem (zvláště v kratším investičním horizontu) a jejich poptávka není ovlivněna pouze investory a klenotníky. Velkou část poptávky tvoří automobilový průmysl (výroba katalyzátorů), a tudíţ by tyto kovy měly pomoci k další diverzifikaci portfolia.

Top 10 Precious Metals ETFs. In: ETF Database [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/#overview 135

47

ZÁVĚR Drahé kovy byly investory při sestavování portfolií a způsobu investování často opomíjeny. Vše změnila finanční krize, která vypukla v roce 2007 a opět potvrdila, ţe v období nejistoty a paniky na finančních trzích se těmto kovům daří velice dobře. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat drahé kovy jako samostatnou třídu aktiv, dále zhodnotit způsoby (moţnosti) investování do drahých kovů a na konec formulovat doporučení ohledně investování do drahých kovů. Analýze drahých kovů se věnovala první a druhá kapitola. Na začátku práce jsou drahé kovy zařazeny mezi reálné investiční instrumenty, konkrétně komodity. Dále jsou v této kapitole drahé kovy definovány jako samostatná třída aktiv. V druhé kapitole se práce zabývá čtyřmi drahými kovy – zlatem, stříbrem, platinou a palladiem. Nejdříve je nastíněna jejich stručná historie, která při investování do drahých kovů není zcela jistě zanedbatelná. Následuje popis nabídky a poptávky především v posledních pěti letech. Pozornost je také zaměřena na místa těţby. Poslední částí, která se týká analýzy drahých kovů, je vývoj ceny těchto investičních instrumentů. Je popsán dlouhodobý vývoj spolu s vývojem ceny během posledního roku. Třetí kapitola se poté věnuje dalšímu z cílů práce a tím jsou moţnosti investování do drahých kovů. Způsoby investice byly rozděleny do dvou skupin a to na přímé a nepřímé. Do přímých investic byly zařazeny cihly a mince. Do nepřímých investic zase futures, certifikáty, fondy (ETF), akcie těţařských společností nebo dluhopisy. Kromě popisu těchto druhů investic zde byly částečně zahrnuty také jejich výhody a nevýhody. V další kapitole je pozornost zaměřena na výhody a nevýhody investice do drahých kovů jako celku. Mezi hlavní výhody bylo zařazeno například zajištění proti inflaci, diverzifikace portfolia nebo vhodnost investice v dobách nejistoty. Jako nevýhody drahých kovů byly označeny tyto skutečnosti: skladování fyzického kovu, poté skutečnost, ţe tato investice nepřináší ţádný běţný výnos (s výjimkou investice do akcií těţařských společností nebo dluhopisů) a v neposlední řadě také měnové a politické riziko. Poslední kapitola se věnovala poslednímu cíli této bakalářské práce a tím byla formulace investičních doporučení. První otázkou bylo, zda je vhodné do tohoto druhu aktiv investovat. Pro investici do drahých kovů jasně hovoří výhody této investice zmiňované výše, kvůli kterým by investor neměl váhat se zařazením tohoto investičního instrumentu do svého portfolia. Investice do drahých kovů by měla činit přibliţně 15 – 25 % portfolia. Nejvhodnějším způsobem investování byl zvolen nákup fyzického zlata spolu s investováním do certifikátů a ETF. Dalším cílem bylo určit kov, který je k investici nejvíce vhodný. K tomu bylo mimo jiných faktorů vyuţito také magického trojúhelníku investování. Jako nejvhodnější z kovů se zdá být zlato, které by mělo být zastoupeno nejvíce (10 – 15 % portfolia). Je to také jediný kov, u kterého je vhodná investice do jeho fyzické podoby. Poměr mezi fyzickým zlatem a investováním do ETF záleţí na konkrétním investorovi. Obecně lze říci, ţe čím víc pesimistický je investor – s ohledem na vývoj finančních trhů, tím víc bude investovat do fyzického zlata. Nejméně vhodnou investicí se ukázala investice do stříbra. Investor můţe ke zlatu přidat ještě další cenné kovy. Pokud by se tak rozhodl, mohl by část portfolia (do 5 %) investovat do platiny a palladia. Investice do těchto kovů je nejvhodnější formou burzovně obchodovatelných fondů.

48

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] BERNSTEIN, Peter L. Dějiny zlata. Praha: Grada Publishing, 384 s. ISBN 80247-0455-2 [2] BOCKER, Hans J. Svoboda jménem zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. 1. vyd. Překlad Martin Hnilo, Oldřich Bajt. Praha: Austria Gold CZ, 2009, 147 s. ISBN 978-80-254-4979-0. [3] DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 109 s. Edice základů oceňování majetku, 2. ISBN 80245-0078-7. [4] FABOZZI F. J., FÜSS R., KAISER D. G. The Handbook of Commondity Investing. New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. 1011 s. ISBN 13 978-0-47011764-4. [5] MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010, 244 s. ISBN 978-807349-156-7. [6] MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, vi, 165 s. ISBN 978-80-2512144-3. [7] NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 133 s. ISBN 80-247-1499-X [8] REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 256 s. ISBN 978-80-7261-214-7. [9] STRUŢ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 336 s. ISBN 978-802-4709-024. [10] SVOBODA, Martin. Jak investovat aneb anatomie burzovních lţí. Vyd. 2. Brno: CP Books, 2005. 198 s. ISBN 80-251-0527-X. [11] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. 789 s. ISBN 9788073576479.

Internetové zdroje [12] 8 Reasons To Own Gold. In: Investopedia [online]. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/basics/08/reasons-to-owngold.asp [13] A Brief History. In: lppm.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.lppm.com/contentitem.aspx?cid=18 [14] Co je to časový test? Platí i pro ETF?. In: ETFs.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://etfs.cz/co-je-casovy-test-plati-pro-etf/ [15] Co je to ETF. In: ETFs.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfs.cz/o-etf/co-je-to-etf/ [16] Commodities Profiles - Types of Commodities and Futures to Trade. In: About.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Upraveno. Dostupné z: http://commodities.about.com/od/researchcommodities/u/commodities-typespath.htm 49

[17] Commodity. In: Investopedia.com [online]. 2009 [cit. 2013-12-15]. Upraveno. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/c/commodity.asp [18] Definition of precious metals. In:About.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://metals.about.com/library/bldef-Precious-Metals.htm [19] Demand and supply. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_and_how/why_invest/demand _and_supply/ [20] Devizové rezervy – struktura. In: cnb.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/devizove_reze rvy/drs_struktura_cs.htm [21] Forecast 2014 An Overview. In: lbma.org.uk [online]. 2014, 29 s., [cit. 2014-0217]. Dostupné z: http://www.lbma.org.uk/pages/news_downloads/Forecast_2014_ %20Final_interact1.pdf [22] Fyzikální a chemické vlastnosti platiny. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://twicz.com/produkty-a-sluzby/oplatine/fyzikalni-a-chemicke-vlastnosti-platiny/ [23] Fyzikální a chemické vlastnosti stříbra. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-asluzby/stribro/fyzikalni-a-chemicke-vlastnosti-stribra/ [24] Fyzikální vlastnosti zlata. In: TrustWorthyInvestment.com [online]. [cit. 201312-17]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-a-sluzby/zlato/fyzikalnivlastnosti-zlata/ [25] Gold Correlation Analysis. In: macro-investing-strategy.com [online]. [cit. 201403-28]. Dostupné z: http://www.macro-investing-strategy.com/gold-correlation/ [26] Gold demand trends Q3 2013. In: World Gold Council [online]. 2014 [cit. 201402-17]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q3_2013.pdf [27] Gold Fixing History. In: goldfixing.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.goldfixing.com/gold-fixing-history/ [28] Gold To Silver Ratio: A Look At Correlation. In: ValueWalk [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.valuewalk.com/2014/01/gold-vs-silverperformance/ [29] Historie stříbra. In: StribroInvestice.EU [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.stribroinvestice.eu/historie-stribra/ [30] History of Palladium. In: Palladiumcoins.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.palladiumcoins.com/history4.html [31] History of PGM. In: PlatinumToday.com [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/about-pgm/history-of-pgm [32] How to Store & Protect Physical Precious Metals. In: JM Bullion [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.jmbullion.com/guide/storing/ [33] Investice do zlata bez zlata. In: Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investice-do-zlata-bez-zlata/ [34] Libor Kochrda: Zlato má smysl, jen kdyţ ho drţíte sami. In: peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/komodity-afutures/253187-libor-kochrda-zlato-ma-smysl-jen-kdyz-ho-drzite-sami [35] Metals Products. In: CME Group [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/metals/ 50

[36] Novinky_GoldenGate_leden2014_FIN. In: Golden Gate [online]. 2014 [cit. 201404-06]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/wpcontent/uploads/2014/02/Novinky_GoldenGate_leden2014_FIN.pdf [37] Palladium, chemický prvek Pd, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/46.html [38] Physical Precious Metals vs. Paper Precious Metals. In: JM Bullion [online]. 2013 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.jmbullion.com/guide/physical-vspaper/ [39] Platina, chemický prvek Pt, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/78.html [40] Platinum 2013. In: PlatinumToday.com [online]. 2013, 60 s., [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/media/1614079/platinum_2013.p df [41] Platinum

–

Actual

Value, Historical Data, Forecast, Calendar. In: [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/commodity/platinum

tradingeconomics.com

[42] Platinum Price. In: platinumprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://platinumprice.org/index.html [43] Precious Metals. In: KEYtoMETALS.com [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.keytometals.com/page.aspx?ID=CheckArticle&site=ktn&NM=262 [44] Precious Metals Definition - What is Precious Metals? In: InvestorGlossary.com [online]. [cit. 2013-12-16]. Dostupné z: http://www.investorglossary.com/precious-metals.htm [45] Silver Fixing History. In: silverfixing.com [online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: https://www.silverfixing.com/silver-fixing-history/ [46] Silver in history. In: TheSilverInstitute.org [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-essentials/silver-in-history/ [47] Silver Price. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-price/ [48] Silver Price History. In: silverprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://silverprice.org/silver-price-history.html [49] Silver Price History. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/silver-price/silver-price-history/ [50] Silver Production. In: TheSilverInstitute.org [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silverproduction/ [51] Slovník. In: ZertifikateJournal - Inteligentní investice [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/?ID=115&doc=78 [52] Spot Gold. In: goldprice.org [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.goldprice.org/spot-gold.html [53] Stávka v dolech JAR zřejmě bude největší za 20 let. Ztráta firem uţ je 16 miliard korun. In: E15.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/stavka-v-dolech-jar-zrejmebude-nejvetsi-za-20-let-ztrata-firem-uz-je-16-miliard-korun-1070724 [54] Stříbro, chemický prvek Ag, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/47.html

51

[55] Stříbro – je lepší neţ zlato? In: investičnímagazín.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0218]. Dostupné z: http://www.investicnimagazin.cz/stribro-je-lepsi-nez-zlato [56] Supply & Demand. In: TheSilverInstitute.org [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: https://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/#supply [57] Top 10 Gold Producers. In: goldinvestingnews.com [online]. 2013 [cit. 2014-0227]. Dostupné z: http://goldinvestingnews.com/investing-in-gold/top-10-goldproducers [58] Top 10 Gold Producing Countries In The World. In: FinancesOnline.com [online]. 2013 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://financesonline.com/top10pgold-producing-countries-in-the-world/#!prettyPhoto [59] Top 10 Precious Metals ETFs. In: ETF Database [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/#overview [60] Top 10 Silver Producers of 2011. In: silverinvestingnews.com [online]. [cit. 201402-27]. Dostupné z: http://silverinvestingnews.com/12478/top-10-silverproducers-2011-investing.html [61] Vlastnosti stříbra. In: StribroInvestice.EU [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.stribroinvestice.eu/vlastnosti-stribra/ [62] Volatility Definition. In: Investopedia [online]. 2009 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/v/volatility.asp [63] Vyváţené portfolio, které vám vynese 6 % ročně! In: Investičníweb.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/univerzita/investovani/2011/9/9/vyvazene-portfolioktere-vam-vynese-sest-procent-roce/strana/2/ [64] Výhody a nevýhody ETF. In: ETFs.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://etfs.cz/o-etf/vyhody-a-nevyhody-etf/ [65] Vznik, naleziště a těţba stříbra. In: KTJInvest.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0212]. Dostupné z: http://www.ktjinvest.cz/stribro-vznik-naleziste-tezba.html [66] Zlato, chemický prvek Au, popis a vlastnosti. In: prvky.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html [67] Zlatý fond ČP Invest. In: ČP Invest [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html

Zákony [68] Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) [69] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

52

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Obsah zlata ve špercích ...................................................................................... 15 Tabulka 2 Zlaté rezervy CB a mezinárodních institucí – únor 2014 ................................. 22 Tabulka 3 Deset největších producentů stříbra v roce 2012 .............................................. 27 Tabulka 4 Výhody a nevýhody investičních instrumentů .................................................. 42 Tabulka 5 Výnosnost drahých kovů do konce března 2014 ................................................ 44 Tabulka 6 Korelace mezi drahými kovy do března 2013 .................................................... 45

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Poměr mezi těţbou zlata a recyklovaným zlatem – průměr 2008 – 2012 .............. 19 Graf 2 Těţba zlata v 10 zemích s největší produkcí v roce 2011 (v tunách) ...................... 20 Graf 3 Poměr mezi sloţkami poptávky po zlatu – průměr 2008 – 2012 ............................ 21 Graf 4 Vývoj ceny zlata v letech 1970-2014 USD/oz ........................................................... 23 Graf 5 Vývoj ceny zlata za poslední rok (březen 2013 – únor 2014) USD/oz..................... 24 Graf 6 Poměr mezi sloţkami nabídky stříbra - průměr 2008 - 2012 ................................. 26 Graf 7 Poměr mezi sloţkami poptávky po stříbru - průměr 2008 – 2012 .......................... 27 Graf 8 Vývoj ceny stříbra v letech 1970 - 2014 USD/oz ...................................................... 28 Graf 9 Vývoj ceny stříbra za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz .................. 29 Graf 10 Poměr mezi sloţkami nabídky platiny - průměr 2008 - 2012 ............................... 30 Graf 11 Těţba platiny v zemích s největší produkcí v roce 2012 (v tunách) ..................... 31 Graf 12 Poměr mezi sloţkami poptávky po platině - průměr 2008 – 2012........................ 31 Graf 13 Vývoj ceny platiny v letech 1986 - 2014 USD/oz ................................................... 32 Graf 14 Vývoj ceny platiny za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz ................ 33 Graf 15 Poměr mezi sloţkami nabídky palladia - průměr 2008 – 2012 ............................ 34 Graf 16 Těţba palladia v zemích s největší produkcí v roce 2012 (v tunách) .................... 34 Graf 17 Poměr mezi sloţkami poptávky po palladia - průměr 2008 – 2012 ...................... 35 Graf 18 Vývoj ceny palladia v letech 1986 - 2014 USD/oz.................................................. 36 Graf 19 Vývoj ceny palladia za poslední rok (březen 2013 - únor 2014) USD/oz .............. 36

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Dělení komodit .................................................................................................... 13

53

INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ

Recommend Documents