I O) I (O
i 00
I
(O
=1^
<
.^
<
Purchased for the
LIBRARY of the
UNIVERSITY OF TORONTO fwvi the
KATHLEEN MADILL BEQUEST
2 t
knihovny
gymnasia na Král. Vinohradech.
Ml. 4^^ í
Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from University of Toronto
Iittp://www.arcliive.org/details/korrespondencez02pala
mu
fHAi
KU POZNÁNI literárního ŽIVOTA v ECHÁCH, NA
III.
MORAV
A V SLEZSKU.
TÍDA ESKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VDY, SLOVESNOST A
UMNÍ
V PRAZE.
SKUPINA DRUHÁ.
KORRESPOxXDENCE A CIZOJAZYNÉ PRAMENY. ÍSLO 6
FRANTIŠKA PALACKÉHO >•>*" .V
...
KORRESPONDENCE A ZÁPISKY. II.
V PRAZE. NÁKLADEM ESKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VDY, SLOVESNOST A UMNÍ. 1902.
Františka Palackého KORRESPONDENCE A ZÁPISKY.
K TISKU PIPRAVIL
Dr. V.
J.
NOVAEK.
^W^^^iA^ II.
KORRESPONDENCE
Z
LET
1812—1826.
^.^f^^ v PRAZE. NÁKLADEM ESKÉ AKADEMIE CÍ.SAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMENl. 1902.
Z^H
TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE,
KNIHTISKAE ESKÉ AKADEMIE CÍSAE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VDY, SLOVESNOST A
UMF.NÍ.
:
PEDMLUVA. Ovazek
tento obsahuje,
co zachovalo se korrespondence Františka
kdy odebral
se na studie do Prešpurka, až do konce roku 1826, kdy stal se redaktorem asopis musejních. Více než tetina otištných dopis (90) obsahuje korrespondenci rodinnou. rodinných butež uvedena tato data K porozumní
Palackého od
té
doby,
—
pomr
Františka Palackého otec
Jií*)
narodil se v Hodslavicích
v
.
72.
dne 18. prosince 1768 z otce Jiího (*1. dubna 1737, tl4. jedna 1806) a matky Roziny roz. Bartoové (* 6. ledna 1743, f20. prosince 1790). Dne 2. února 1790 pojal za manželku Annu Kížanovou (*1. dubna Z manželství toho pošlo dvanácte dítek: 1. Jií 1769, f 25. íjna 1822). (*24. srpna 1791, flS. února
1868);
2.
Josef (*24. srpna 1793, ýlS. íjna
4. Anna (*5. bezna ervna 1798, t26. kvtna 1876) 6. Roz in a (*25. íjna 1800, fS. kvtna 1801); 7. Mariana (*28. bezna 1802, 124. prosince 1848); 8. Zuzana (*1. záí 1804, 16. ervence 1809); 9. Ondej (*2l. ervna 1807 19. ervna 1871); 10. Josef (* 12. února 1810, fll. záí 1822); 11. Jan (*1. kvtna 1812); 12. Rozina (*20. íjna 1814). Ovdovv, oženil se Jií Palacký po druhé s Julianou roz. Koudel-
1793);
3.
Josef ;*11. zái 1794, f 10.
1796);
5.
František
kovou, vdovou
dubna 1795);
(* 14.
;
po Josefovi Tomanovi,
provdala se za Josefa
Tomana
mla
nimž
s
v Hodslavicích a
dcery
Rozinu,
Annu,
která
která
stala
se
manželkou Jana Hegara v Ostašovicích.
Jií, za
nejstarší bratr Františka Palackého,
manželku *)
Viz o
Rozinu Adamovou
nm
lánek vydavatelv v
z
.
Mus.
dne
27. ledna
1813 pojal
65 v Hodslavicích a 1898
str.
113—128.
ml
s
ní
10 dtí, z nichž dospli
Anna
(*11. pros.
1818), která stala se
manželkou
Ondeje Adama; Jií, {*6. srpna 1825), který jako uitel v Mikulvce pojal za manželku Annu Adámkovou, Jan (*17. ledna 1829), jenž jako mistr truhláský pojal za manželku Annu Merendovou, a František (*23. srpna 1838), který také
Anna, Riedela
z
.
vyuil
se
truhláem.
dne
sestra Františkova, provdala se
13 v Hodslavicích.
Ovdovla
20. srpna
1856.
r.
1817 za Josefa
Z dtí
jejích
Anna
ervna 1818) provdala se za Josefa Turka, Rozina (* 29. bezna 1820) za Ondeje Turka, Ondej, býval etníkem a pojal za manželku Annu Riedelovou, Josef vyuiv se krejovin šel na vojnu a Jan byl
(* 23.
také etníkem.
Mariana, mádku z . 34 v
mladší sestra Františkova,
r.
1819 vzala
si
Josefa Hro-
Josef ml za manželku Zuzanu Turkovou, Anna provdala se za kováe Ondeje Kudelku, kterého, když zemela, vzala si mladší sestra Rozina. Jan, nejmladší bratr Františkv, dne 24. ervna 1837 vzal si za Hodslavicích, katolíka.
Z dtí
jejích
manželku katoliku Barboru Divínovou, s níž ml 9 dtí. Rozina, nejmladší sestra, dne 14. listopadu 1832 provdala Jiího Turka
z
. 90
se
za
v Hodslavicích.
Do sbírky zaadno také sedm výpis z list Safaíkových k Jungmannovi týkajících se Františka Palackého, jak si je tento pi svém píchodu do Prahy opsal, a nkolik listin úedních. Vydavatel doufá, že mu to nebude vytýkáno za chybu. Slovutnému pánu p. prof. dru V. E. Mourkovi dkuji za to, že pehlížel se mnou korrekturu, velectné paní Hamrlové díky zavázán jsem za vydatnou pomoc pi sestavování rejstíku.
Ržen
V
Praze, dne 10.
zái 1902.
Dr.
V. J.
Nováek.
Jií Palacký synu Františkovi.
1
—
1812, 12. íjna (z Hodslavic).
tejc
si,
Je potšen, íe syn jeho stal se služebníkem v konvikte; aby ostalo tajemstvím, ie dal knihu do tisku.
(Výtah
z
dopisu
uinný
Fr. Palackým.)
radšj, než kdybys tam nebo kdo se posluhowat a poslauchat nenauj a sám toho nezkusj, ten ani porauet ani panovat umt nebude, byby geho panstwj gen z gednoho poddaného záleželo* »A ponwadž wjš, že gá toho nechci zgewit, že sem dal knihu tlait,*) protož budaucné w listu swém, co se tch knižek dotyce, o tom na zwláštnjm papje napiš, a psanj samo pro sebe postaw, abych gá wezma z nho tu cedulku o knížkách, ostatnj psanj mohl giným ukázat aneb jsti dat.<
»Ze
pánem
gsi
bjl
v konwiktu služebnjkem,
tomu gsem
;
.
.
.
i
2.
1812,
2.
listopadu
Jií Palacký synu Františkovi.
—
Stžuje si, íe musil zaplatiti taxu za propuštni jeho do škol uherských.
Hodslavic).
(z
(Výtah
z
dopisu
uinný
Fr. Palackým.)
Podlé dnes obdržené zpráwy mám za twé propuštn] do škol uherských**) 5 zl. 35 kr. w. w. do Brna odeslati, což se žádá za taxe a za štemple. Mohau uherštj obywatelé powážiti, gakých oni pednostj \ve swé •
wlastl požíwagj
.
.
.*
*) Toho roku dal Jií Palacký nákladem Jiího Palkovie vytisknouti spisek: tKnižeka k vzdlavatedlnému ítáni, obzvlášt pro školní mládeži. V Prešpurce, písmem Karla Snížka S" str. 104. **) Propuštní, dané od krajského úadu v Hranicích a stvrzené guberniem a vojenským velitelstvím, zní takto:
Geleitschein. Laut hohem Gubernialdekret vom 27. November wurde dem von Hotzensdorf, Neutitscheiner Herrschaft, gebiirtigen Franz Palatzky die Bewilligung ertheilt, sich fiir die Zeit seiner Studien zu Presburg in dem Konigreich
Hungern aufhalten zu Weisskirchen,
Vom
dúrfen.
am
gemeinen
3.
k. k.
September Kreisamte.
hauptmanns. Fr. Palackéjio
korrespondence a zápisky U.
1S12. In
Abwesenheit des
k.
k.
Johantt
Herrn Kreis-
Kno m. 1
p.
Korrespondencc
2
3.
1813,
9.
ledna
(z
—
Hodslavic).
Mc milý Františku Tšj mne,
Palackého
Jií Palacký synu Františkovi. Oznamuje,
Gá sem twé
!
ze bratr
jeho Jií
hjide se ženiti.
opsán rulcou Fr. Palacl<ého.)
(List
obdržel.
Fr.
k mému dobe wede
psanj
že gsi zdráw a že se
ti
potšenj ;
ale
zármutku
i
mne
zarmoutilo
Co mysijš, když se to pjšeš, wšecky penjze swé zkasirowal. Pána donese, že ty geho penjze kasirugeš, gak ti to wypadne? Gá nechci w twé kži býti. Ani na takowý zpsob tob nemám chuti penz poslati snadno bych byl s tebau potrestán. Než abys k negwtšj
to, žes,
gak
ped Cjsae
i
;
swé poteb, anebo gestliže poteby nemáš, abys nco we wáku ml, tedy posjlám tob w tomto psanj 2 zl. w. w. a pitom ti tu radu dáwám, kdyby t nauze hnala, abys sob od nkoho dobrého prozatím zapgil, což gá, když wdéti budu, žes toho potebný byl, zase oplatjm. My sme zde wšeci Krom to, že Gjrowi swadbu gakausi, zdráwi, a nowého u nás nic nenj. ale newelkau, dlati budeme. Kdyby to bljže bylo, a ty mohl odegjt, rádi
bychom tebe
též
swadb
bratrowi
négaké
áry na
Twbí
otec, Gifj
9.
darowati,
papje. Ostatn
ledna
»A i
tak,
bu pilen
tak
wdný
a
winš mlbys k nemžeš poslati,
svého štstj
w
(z
Hodslavic). z
dopisu
mg neymilegšj
—
Porouí
uinný
bratjku! budiž
gindy býwal, a pigmiž tuto
lásce jeho svou nevstu.
mau
i
nynj tak ke
mladici
mn pjwtiwým, wrnau
také za
Gá tob chci wrným a we wšem, co mého možného potebného, ochotn dobroinným bratrem býti ... 5.
února
(z
(Výtah
(27.
— z
ledna 1813)
mli, tak nás twého
pjtela
tob
Jií Palacký bratru Františkovi.
Hodslavic).
Dává zprávu
dopisu
uinný
své
o
svadh konané
wšickni
listu
zdráwi
2/.
ledna ISI3.
Fr. Palackým).
»Tys nám uprosted naší radosti zármutek udlal.
swadbu
cizin.
Fr. Palackým.)
kyni swau.
1813, 12.
této
leda
Jií Palacký bratru Františkovi.
(Výtah
gakos
mu
giného
Pallacky«.
4.
1813,
Aspo ngaký
mezi sebau mli.
swému
byli,
Když sme we
swadebnjk
i
weselí
dost
nepicházení zarmautilo, že naše wtšj radost Kižanka nad tjm plakaly, a mama po swadb
Tetky Bartonka od pláe a Ijtosti ti dni nemocná ležela až gim to náš pan Otec duchownj z hlawy wymlauwati usilowal, že to we škole gináe gest, než zde u nás, že kdo se tam oddá, giž tam zstati musj. Otec Tjm nás, milý brate, nezarmucug a nám našj mysli nepokoge nepidáweg, ale nám co negspjš mžeš, odepiš .« »Do Kunwalda také piš; nebo stará panj po tob se ptá, t pozdrawit dáwá, že by prý ráda gešt s tebau mluvila* zmizela.
i
;
.
.
i
.
.
mg
.
.
.
.
3
1813.
Jií Palacký synu Františkovi.
6.
ervna
1813, 19.
(z
roce
(Výtah »P.
—
DJviJ mu na vidi, chce-li u ýrofessora Palkovie ili nic.
Hodslavic.)
Palkowi*)
býti
i<
fíštím školním
dopisu uinn\' Fr. Palackým.)
z
mn psal,
by tebe na budaucí rok rád k
že
sob
wzal,
gá k tomu swoljm. Gá na to zase odpowjdám, že tob na wli necháwám, abys sob staw swg oblehiti hledl, gak mžeš, genom abys
gestliže
vv
uenj
dále
pokraowal
7 1813,
prosince
2.
(.;
.
.<
Jií Palacký synu Františkovi.
—
Hodslavic.)
Radí mu, aby (Výtah >
.
ti
O
prof.
nebezýei povodn, které matka šastné pi^esidla. Palkovie po celý rok vytrval.
uinný
z listu
Fr. Palackým.
w nebezpeenstwj žiwota ono, gak barwjm na Wsetjn, a tam gi woda
Matka byla také
W noci
se dostala k
okny do gizby
od tebe odešla. zachwátila, tak
Oni pak domácj a naše máti i panj Pilekowá w takowéto dob wystaupili na hru, a tam oekáwaji celau noc anebo wyswobozenj anebo smrti. Když bylo ráno, našli se opowážliwj lidé, ktej ge u wod tam odtad wynesli, a tak toho strachu zriikli; nebo stawenjm woda giž byla pohybowala. Matka pak až na druhý týden w auterý dom Ona vždy powdala, že, gestližes Trenjna nedošel, se zdrawá dostala. že se
Ijla.
dozagista též budeš mezi utopenými-
.
.
8.
1814, 18.
íjna
(z
»Ostatn gest má
rada, abys
gakžiw litowat
že toho
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic).
(Výtah »I tato
.**)
Gá wjm,
od P. Palkowle do roka neodcházel. nebudeš ...•>:
z
—
Xapomíná
dopisu
uinný
nemoc pro tebe gakýsi
ho,
aby se varoval zbytených výloh.
Fr. Palackým.)
užitek pinese
a
hogn
se odplat j.
pak twého nedostatku dotýe, i ten tob k dobrému poslaužj snad hospodárnégším giž nynj budeš. Ty wjš o našem stawu, prozetelngším že gsme my lidé takoka gen z práce rukau žigjcj, a nám podobných lidj djtky od swých rodiw malau aneb žádné pomoci nedostáwagj. Pomni, že gá tebe každý rok obšatjm, a giž tém 17 rok starý gsi. Nowém dal sem tob 20 zl. pi rozchodné, a nynj giž 9 zl. dluhu máš. Kde gá na to stajm.' Kupenj naše dosawád nigakého užitku neukazuge; zbožj
Co
se
;
i
W
*)
Palkovi Jií
* 27.
Mst
záí 1769, spisovatel eský a professor na evang. lyceu
v Prešpurce, f 13. ervna 1850. **) O povodni, již Fr. Palacký biografii viz Korresp. a zápisky
I.
str.
pekal šastn 6.
a
7.
v
Trenín,
píše
ve své auto-
Fr. Palackého.
Korrespondence
4
nakaupené doma
toho gjme
z
ležj,
Co sem gá tžkau
staj.
A kdybych wšecko
nám
segeme. Za týden
i
mnohá
pracj za
za 10
léta nashromáždil, nynj
ml, proto bych
zl.
ne-
pomjgj.
gešt nestaral. Než toto nemáme, ani dokawad gaký penjzek mám, cjtiti ho nemjnjm. Tob pak nynj 15 zl. \v tomto Než gestliže ty takowé zase na psanj posjlám, abys také hladem nebyl. Pro si knih}' obrátjš, gá winen negsem, že potom hlad a nauzi máš. Kronyku (Pelclowu) ginj bez toho studirugj ? Hlasatele kupowal, wšak také mohls nechati, až bys penzi zásoben byl. Sám Slownjk gest ceny zdrawj
a
sjlu
mn
se
my
Hladu
iibýwá a siln ubýwá.
sice
fi
hodný, dle
mého
gsau pro
Ostatnj knihy
uznánj.
W kalendái
ktej
lidi,
penz
dosti
nekupug wcj, kterých welmi nepotebugeš, opatrngšjm. Mnoho wdti, abys potom potebných prodati nemusel. wšecko gešt na tom nezáležj. Usilug pi potebné známosti, abys tichý,
magj.
nábožný
nadýmá*
.
a tož bys ale
wjm,
A
otec.
i
.
.
pjwtiwý
toto gsau negen
wážj.
w pjsm
I
w mých ojch
s\v.
teme,
drahé
že ^známost
Nynj pak se nad mogimi wýstawky snad i horšiti budeš, chybil. Ne že bych tebe giž rád neml, toto pjši, giny ne tak snadno takowau prawdu powj, mljli
opt welice že tob kdo to gá
že ani tob raditi nezpsob mnohého se dowdl
tob, že gsem gá neuený, a tak
prawjm, že sem
ehož gešt
a zkusil,
byl,
sob
lidé gich
ginj
zdáli se
umjm, na
Bu
k lidem
a ale
ctnosti,
gest psáno:
1815, 20.
ty zakusjš
i
9.
i
gá na giny
...»
František Palacký otci Jiímu.
února
(z
Prešpurka.)
iV5'tah z dopisu
—
O
uinný
svém život v Prešpurce.
Fr. Palackým.)
-Co mne ponkud šastna inj, gest, že mne mogi towaryši milugj a ctj, a nkolik oprawdowých pátel mám, kteí našj školy gádro a ctnostnj mládencowé gsau Od nkolika týdn poal sem se znowu franin uiti, což se mi tak daj, že giž wšecky francauzské knihy ítage rozumjm. Také mne nynj gara pjchod wjce než-li gindy tšj, nebo sem se nauil negen cenu zdrawj pozná^-vati, ale i z krásné pjrody se radowati ... A wšak ztratil .sem této zimy obzwlášt zraku swého bystrotu Paedagogie mé málo asu pozstawugj od sedmé hodiny rannj až do šesté weernj ustawin zaneprázdnný gsem uit pak se .« nemohu, ani jsti, le w noci .
.
.
tém
.
.
mn
.
;
;
.
10. 1815, 9.
.
Jií Palacký bratru Františkovi.
bezna
(z
Hodslavic).
—
Stžuje
si
na náhlost
otcovu.
(Výtah z dopisu uinnj' Fr. Palackým.) .
.
.
»Bude tob
a zkusil našeho
nco
známo,
tady pede dwma roky byl hnw. Toto pi nm ustawin
kdys
otce prudkost, náhlost a
«
zwlášt letošjho roku. Co
roste a se rozmáhá, a
gá
newjm. Snad
gi
wáme
mn
ale
;
ta,
má nco kánjm
\v
gest,
hn-
gest,
že geho
nátura
welice silná gest
se widj,
hnw
pjinu tomu
my
mnoho
negmenšj chybau ukrutn
gednostegn
ale za
anebo
že nás nynj
A
urážj.
sob
nynj
práw
tak weliký, že
držj,
s
odpowdt,
porauet, aneb na otázku
geg snad a
on se nad
desátý den gest, co
giž
žádným nemluwj tedy se
hmotem
;
a když a brau-
když otec mezi djtkami tak obrkaný chodj, gaké domácj geho Toto sem tob gen krátkými slowy wypsal, neb Syrach prawj Snášegte kehkosti rodi swých. Gá bych se také hjchu bál, kdybych ti wšecko wypsati chtl nebo toho mnohokráte to inj. Pomysli,
mohau
pohodlj
mjti
!
:
;
opravvdu ani wjce snésti nelze«
.
František Palacký otci Jiímu.
11.
srpna
1815, 6
.
.
(z
(Výtah
Prešpurka). dopisu
z
—
Síiuje
uinný
Fr.
Wám
z gakési
melancholie
se z nj nigakž wyraziti
nemohu.
i\Ié
si.
ie
mu
teskno.
Palackým)
Co mi diwného gest, že hudba nemohly mne po tjlo dni tesknosti mé zbawiti. Negwtšjch krás gakékoliw básn necjtjm, ani sob gj newážjm, gesto sem prwé negwtšj w nich kochánj íTento
list
pjši.
negmilegšj knihy, aniž
Gešt mi w šjrém poli negweselegi. Hned zjtra dám se do peklánkterých básnj \v eštinu; to se mi gešt negwjce Ijbj to snad
mjwal. dán]
.
.
.
František Palacký otci Jiímu.
12.
—
1816, 2. ledna (z Prešpurka.)
básn (Výtah
O
svém prvním fokusu veejném v pednášeni vlastni
a o spokojenosti Palkovitové-
vlastního dopisu
z
uinný
Fr. Palackým.)
>Dnes o desáté hodin sem prwnjkráte staupiw perorowal
nowého
totižto
;
má
nkdy
léto
na kathedru wy-
kterauž
sem k obyegné
slawjwá se na lyceum Preš-
druhý uherské, tetí slowenské, twrtý nmecké, Dnes enowal ponegprw P. Kralowanský, syn slaw-
professora ;
Nowé
weegn
e,
latinskau
potom gá eské
báseií swau,
kdež se obyegné od pti student peroruge: prwnj
\v bibliotéce,
pátý latinské werše.
ného
eskau
léta slawnosti byl složil.*)
purském totiž
m
;
rozebere
za
i
znamenitý student;
mnau
ml nmecký mu
uherské
básnj k
werše na to giny;
wystaupit,
ale že
báse
dowoleno i wystaupil latinský weršovec, gistý P. Goldberger. Gá giž ani newjm, gak se mnau bylo tam na wysoké katede; tak sem se byl ulekl a ztásl nebo pán, mšan, knžj, professor plno bylo i wšecko studentstwo, tak že posléze ani geho za nepodailau uznána, nebylo
tenkráte
;
;
professorm samým *)
Viz
^
Básn
se mjsta nedostáwalo.
Fr. Palackého* \7dal Dr.
Gá sem pedtjm nikdy
Jan Jakubec
str.
53—54
weegn
a 102—103.
Fr. Palackého.
Korrespondence
6
neenoval, tjm mén pi takové slawnosti. Oi wšech byly na mne a wšak máge swé wci dobe w pamti, nemohl sem pece zaufati. Powjdali mi potom, že sem welmi tiše byl zaal, tak že mne wšudy ale zadage se \ve weršjch dále, s wtšj smlostj enowal slyšet nebylo strach docela pominul; a tak, djka Bohu, šastn sem prvvnj i sem, až te welmi pátelsky swau deklamacj odbawil" ... >?. Palkowi ke byl
obráceny
;
;
m
mn
On mé
se má.
werše
gine práce
i
w eské ei .
13. 1816. 24.
bezna
weegn
—
Srb
Oznamuje, že
»Ga sem
ei
mladých
Fr. Palackým.) z
Nowosadu,*)
Oni gsau u prof. Grossa \v gjdle, a gá s nimi 10 zl. dostáwám; ale gešt wjce mne tšj, že
nauil.
Od tch
tu bydljm.
uinný
dwau Serb, syn kupeckých
dostal
byl
nmin
mu sveno vyuováni dvou
a dvou panen eských.
(V\'pisek z vlastního listu
abych ge
.
František Palacký otci Jiímu.
Prešpurka.)
(z
mne
widl, chwálil, a
k dalšjmu cwienj napomjnal. Budaucjho bezna chce prý opt .« esky uit, ehož giž ode mnoha let byl neinil
msjn
Prof. mohu ponwadž mne \ve gináe škole giž zná, gakowý gsem, proto mne k sob wzal, aby mne w obcovvánj, \ve mrawjch poznal. Gestliže se dobe chowati budu, že mne
se u nich
Gross
ruské,
staroslowanské a serbské pouiti
mne onehdy k sob
.
.
.
zawolal. a tu mi mluwil, že
i
Dostal sem gine šastným uiniti chce, gak gen koli bude moci od prof. Stanislaidesa k wyuovánj dwau panen eských z Hoowic**) .
.
i
.
pijsto
w
wdomostech
náboženstwj a giných
14.
(Výtah
mám
Mezi giným
vla.stního
z
naložili
mn
Prešpurka) dopisu
tu studenti,
—
uinný
O
svých studiích.
Fr. Palackým.)
to Mikuláš
posluchai
P.
Palkowiowi, abych
složil,***) která tudjž se
milým pjtelem Benediktim Byli
.<
na wšecky strany pracj, které mi wšak wšecky milé gsau-
báse ke gineninám geho
*)
.
František Palacký otci Jiímu.
1816, o velikonoci (z
»Plno
.
Luki
f)
gsme geho námstnjci we
a Mikuláš
Gá
wytlaj.
škole.
Abrahamovi Náko; od
mu
swým
se
Negpilngi
nich je
nmecký
14. srpna 1816 z Nového Sadu zaslaný, otištný pod . 15. Byly to sestry Fiedlerovy, o nichž bližších zpráv nemáme. Srovn. Fr. Palackého korrespondence a zápisky I., str. 10.
dopis Palackému dne **)
***;
Báse
Jakubcem
na
ta str.
^Slavena* otištna
57—58;
Jan Benedikti
viz
v »Básních Fr. Palackého^
tamže poznámku na
eený Blahoslav
str.
vyd.
drem
Janem
104.
kazatelv syn ze
stolice t) f 1847), Novohradské, byl spolužákem Palackého v Prešpurce, pozdji studoval v Jen a pak byl professorem v Kežmarku, muž duchaplný, ale pyšný a nestálý S Šafaikem sbíral (* 1796,
!
objrám se
:
knihami eckými, které se mi nade wšecky gine
s
o duši lidské a o
A
wšak když si spolku swých pátel prospl, tu se a nemohu se tomu neradowati ...» cházjm.
13. 1816,
srpna
14.
VVe škole,
Ijbj.
pkném umnj, nemnoho zagjmawého pomysljm, w em sem doma swau pracj a
wygma uenj
(z
Nákem
Mikuláš
Nového
Luki
—
Sadu.)
tém
now
za
navve
pojtám
zrozeného
Františkovi Palackému.
Odpovídaje na dopis jemu
sýolen
s Miktildšem
zaslaný, posílá zádaíié ódy a ubezpeuje ho svým pdtelsivi?n.
Liebster Freund
Dero werthesten
Brief, den wir lange schon und begierig warteten, haben wir mit ausserordentlicher Freude erhalten. Mein Vater in meiner
Abwescnheit, auf den Sie den Brief addressirt haben, hatte der erste das denselben
Gliick,
mir und
zu
lesen
nach seiner
;
den folgenden Tag
und
Ihre aufrichtigste Liebe
Uberlesung
Eifer,
mit
dcm
iibergab
er
[ihn]
dam Herm Náko auch
theilte ich ihn
Sie
mit.
bemuhen und wún-
sich
schen unsern Freundschaftsbund auf immer befestigt zu sehen, verursachte
uns ein besonderes Vergnúgen und Freude
Herzen
die unsere
in
;
und
sind Sie auch versichcrt,
wir nie aufhoren werden dasselbe zu thuen, und Ihr
dass
Umgang und
steht, nie verloscht wird.
Name, der
tief
Ihr schon langst bekannter
Liebe, die Sie gegen uns áusserten, zeigte einen wahren und,
und der Aufrichtigkeit wir viel schuldig sind, Hilfe leisteten und mit vielen VVohlthaten iiberháuften, werde nie ermangeln, Ihnen dafiir den wármsten Dank auszurichten. Der Herr Bii^aKOBiiui.*) und CrojaHOBHUT, danken auf Ihre Empfehlung und wúnschen Ihnen die bestándige Gesundheit. Verzeihen Sie, dass ich Ihrem Bitten nicht genug zu thuen konnte, und kein russisches Buch schicke, denn die Biicher sind noch nicht von liebstcn Freund, dessen Liebe
dem
besonders,
ich
Sie
so
viele
Recension zuriickgebracht. Die serbische sind hier
keine aber poetische
viele,
;
werde Ihnen durch die Gelegenheit schicken. Hier bei dem námlichen Buchhandler sind auch die Serbische Lieder von ByKi. CTe-i^aHOBnin.**), 2 Theile, in JNIenge
wenn
Sie ettliche haben woUen,
schreiben
Sie mir,
und
ich
zu finden. již
v Kežmarku národní písn, zdá se že pod vlivem první sbírky srbských národních od Vuka Karadžie vydané r. 1814. Za dalšího bhu života se pátelé rozešli.
písní
lánky dra
Srovn. a dra
Jakubce
v
Bakovského >Osvt«
1893
*)Vidakovi Milován,
v »Casopise str.
979 a
eského Musea«
1888,
str.
romanopisec srbský,
(*
1780)
s
Fr.
Palackým
známil se v Prešpurku; 1817—25 byl professorem grammatikálních tíd v
pozdji
žil
v
bíd
Konst. Jireek v **)
a nouzi nejvíce v Pešti, kde zemel
»Osvt«
Karadži Vuk
1895 na
str.
107 a
si.
si.
r.
se-
Novém Sad,
1841. Vice o
nm
napsal
505.
Ste fa novic,
zakladatel
nového
písemnictví
—
srbského,
t ve Vídni 1864) vydal r. 1814 sbírku prostonárodních písní srbských: • JMala prostonárodná slaveno-serbska pesnarica«. Viz o též ve lánku K. Jireka
(*
1787
nm
íP
J.
Šafaík mezi Jihoslovany" v
»Osvt«
1895,
hlavn na
str.
589 — 90.
!
Korrespondence
8
Fr.
Palackého.
Durch diese Gelegenheit sende ich ihnen 4 Odn von MymiinKi *) und eine von Archimandriten Paiii^**). Die russischen Lieder werden Sie auch bald bekommen. Vergeben Sie, dass ich Ihnen noch etlicher Worter aus Kenrejani. ***) von dem Menschen Bedeutung nicht erklaren konnte, denn diese hábe ich ich werde selbst nicht gewusst und auch im Lexicon nicht finden konnte mich aber durch den Herr BnAaKoiíímt uber diese Worter benachrichtigen ;
und sodann Ihnen absenden. Die Ursache, dass wir Verlangen beantwortet haben konnen, ist die Sendung
nicht gleich auf Ihr dieser
Odn,
welche
wir gleich nicht finden konnten.
Ubrigens bitten wir
haben, unsere Empfehlung an
Giite zu
Sie, die
Herrn Professor Gross und seine Frau, vvie auch auf Ihre Tochter aus?urichten. Nach Erhaltung dieses Buches sogleich schreiben Sie uns, indessen verbleiben wir auf ewig Ihre aufrichtigste Freunde Nicolaus Lukits. Nicolaus Abrahamovits Náko. Neusatz, den 14. August 1816.
František Palacký Pavlovi Josefu Šafaíkovi.
16.
v srpnu
1816,
Co gsem
z
(z
—
Hodslavic).
O
tiedostatcicli
literatury eské.
Prešpurka wystaupil, ani giskry náklonnosti k básnjstwj nmu pimámiti dám. Weliké pjiny mne
nepocýtil sem, aniž, mním, se k
k tomu vstanowily. Popatte na celau literaturu naši. Gaké mezery k wyKolik polj newzdlaných plowání!.? Gaké poškwrny k wymazowánj A my, gichžto powinnost gest, chyby gegj, podle hjwna každý swého wy!
plowati, newhod a
—
A
blázniti
wlasti,
budem?
a
nám
Zdaliž
hanb! naposledy wždy gen potu) básnj eských nenj —
k
(dlé
legio.!"
Kde pjrodopisec? Kde hmotoslow.? Kolik pak mistr w giných vmnjch.? Hanba nám! ])rawjm.
kde který zempisec? Kolik
asy dégopisc.? Zdaliž
my
dobnj
onm
wšickni,
genž
pro
wlastenstwj
horliti
se
žezlo podrobugj
?
Chceme
toho nehodné,
lidj
nakloniti.
Musický Lukian,
pod swé tyranské k swé wcy, an we wšech
králi,
od milowánj giných lepšjch Powažte,
knjhách našich ani snesytedlné
*)
zdáme, negsme po-
blázniwýrn podmanitelm, kteíž pedstjragice, že chtj národu
(blažengšjmu) pomocy, wytrhše geg dobrotiwému
a
básniti
pjteli,
známosti
básník srbský
archimandrita spravoval klášter Sišatovac,
pjrozenj
1777— f
(* r.
této
1824
—
dojsti
1837), v letenh
stal se
se
nelze.
1812— 23 jako
administrátorem biskupství
nm
biskupem v Horních Karlovcích. Viz o lánek K. Jireka: mezi Jihoslovany« v >Osvt« 1895, hlavn na str. 498 501. **) Raji Ivan, spisovatel djin srbských, zemel r. 1801.
a 1827
—
literatur,
^P.
J.
Šafaík
—
**) Kengelac Pavel, (1811); III.
str.
sr.
sepisal
mimo
jiné
všeobecný pírodopis,
EcTOCTBoejOKio
Pav. Jos. Šafaík, Geschichte der siidslavischen Literatur (vyd. Jos. Jireek)
336 a 44T.
e
tak
naše jest
s
wýborná,
tak
spanilá,
<,Msté
milowánj
— zneyme gen k prawd, — tak jak nynj druhými — toho wáženj, kteréhož požjwá, nezasluhuge. ani
wždy
pomocy sousedkynj swých nemže. Myslím, že Wám to
bez
vtwoiti
hodná!
a
básnénj k vménj zcela pestupugi,
muže
k srdcy pgde. Gá tedy od
také
pirozen
se to
ale
Pomyslte gen,
gednoho poloveného
ani
—
srownaná
stogj,
se
literatura
rozumj, že
w niemž
epochy nedowedu; aniž na mém obrácenj wlast niehéhož nezýská, ale popowstánjm aspo žádosti poslouženj milé \vlasti.<^ >Zp\vy národnj piln zbjrám, negen sám sob pedjkati dáwage, ale y giným, aby mi ge psali, porauege. Tak geden vitel školnj, ti mjle ode mne wzdálený, kázal školákm swým, aby každý, co kdo vmj, psnj sepsal. Tch sem ale gešt neobdržel. Wšak o gegich duchu musým Wám nco powdjti. Gestliže w srbských, které sme tli, wždy ngaký wtip, kterýž krásu gich psobj, tuto tomu odpor. Gá sem aspo dosawade žádné té nedohledal, kdež by ngaký tour ingénieux se nacházej. Ale w lyrické wci tjm wtšj zásluhu magj, ponwádž wšudy ten neyautlegšj cyt panuge. Gá sem se giž nkolikráte podiwil tomu, když gich gako z pauhého pjrozenj pošlých powažugi, ne gako Hans-Sachsowých, od nichž se
zem oddlugj. Tém wšudj' zajnagj od ngakého pkného pedmtu w pjrozenj, od nhož beze wšeho spogenj k samému cytu picházegj. Tot tón idyllický, kterýžto, tušjm, y v Slowák gest. :c. n".«*)
gako nebe od
(Výatek
umní«
1817 v
otištný Šafaíkem
z
dopisu
.
5 a 6 ze
17. 1816, S.
zái
(z
dne 6 a
Hromádkových >Prvotinách pkných
v
ledna).
7
František Palacký otci Jiímu.
—
Prešpurka).
Oznamuje, že stal se hospodáem v konvikte
Jesendkovskm. (Výtah •
z
dopisu vlastního uinny' Fr. Palackým).
Pigda do Prešpurka,
byl
dlouho sem sem u každého professora mne \v konwikté Jesenákowském **j i
se s nimi rozmlauwal. 28. srpna uinili
*)
prsaum,
Dopis Palackého provází
w
nichž hned
z
mládj
gadrné, zljenj našj literatury
P.
J.
Šafaík tímto doslovem:
šlechetné srdce
pepiatým
býti
bige!
zdálo,
Komuby
»Blaze
tm
ackým
se toto kratiké, ale
toho na Literní Pílohy k Wj-
deským eskoslowenskýra Nowinám 1815, ástky prvvnj jslo 1 odsýláme. Nelze sye zapjti, a filozofie pjbhíi lowka a geho wzdlánj \v rozliných národjch toho
zegm dokazuge, ostatnjch
vmnj
že se
básnjstwjm
otwjrá; wšak
a filozofij brána
pohlednemli na
—
k oswjcenj rozumu a k wzdlání
eky, Wlachy (Dante, Bocardo (sic!) oka.' Abychom mli básnjú mnoho —
nespadneli nám blmo s Ariosto!) a na sebe Wjdeský vstaw jest potud gediný swého druhu, málo. gen weršovvník o nelili se práwem jcy muže, že z kalu uisedtiosii wybedí: ale toho se pedce žádati nemže, aby wšecka vmnj gednoho národu po listech wycházela? Snad budauli venj P. P. Wlastency, každý na swéra pracovati, týž Wjdeský vstaw se také y o to piinj, aby obšjrngšj djla w celosti a pogednau wydána byla. Tot owšera žádoucý!-
—
ýesenákiiv konvikt založil zeman Jan Jeszenák (f 1776), královský rada, estatk Mikuláše Eszterházyho, 15. ledna 1750. Nazýval se také ,alumneum minus'.
**) ditel
—
Korrespondence
10
Fr. Palackého.
hospodáem, gakož se mi zdálo, gen proiatjmnjm; ale nynj widjm, že giž na mjst tomto zstanu. Mám sob swenau péi o celé hospodástwj w konwiktu, a z ástky také w alumnii dohljžjm na peenj chleba wydái
;
wám
opatrugi waenj, skupugi strawu, zbožj, djwj; zapisugi a co wjc
geg,
Toto gsau mé wlastnj powinnosti. Ponwadž ale dosawad seniora konwiktu nemáme, musjm gá geho auad zastáwati. Krom toho mám opt dwogj paedagogii, kdež gá k veloni ke inn«. njkm swým chodjm, toho.
ili staršjho, to gest jditele, \v
i
bu
bu
íjna
—
Prešpurka.)
(z
(Výtah
byw
k
bu
we
i
bu
skutku,
gi
s
eštin mnohem
mu
kronyku w^ytáhl"
z
i
slibem obdržew, chce se dáti do sepsánj welikého
Ponwadž
ale ta práce weliká gest, pedložil
nim zdliti nechtl lépe
biblj
eskau pehlédl,
a
gá to pigal,
a
;
naumi. On má
Kralických
giž inaterialij
dwa
šestidjlných nich,
z
mi gednau,
daufage, že se tak
mnoho; mne gen
poslednj
djly,
a
žádal,
Hágkowu
poteb] k budaucjmu slownjku
co
*)....
19.
Jan Roy Františkovi Palackému.
íjna
1816, 24.
iz
(Výpisek
»Gá gsem pro neduživost a
Palackým.)
Fr.
Palkowiem gsem nynj we zwláštnjm spogenj. On ponaukán tomu ode mnoha uených ech Slowan, a od nich pomoc
bych
abych
pípravách
P.
slownjka eského. zdali
ve
e^tho.
uinný
vlastního dopisu
z
pomáhá Palkcvijvi
Oznamtije, že
k vydáni slovnika
»S
.
František Palacký otci Jiímu.
18. 1S16, 6.
.
teprw dne
18.
giž P. b.
Lazu.j z
—
dopisu
ode dne
11.
Oznamuje, že se stal faráem.
uinný srpna
Seniora Zaubka až
Fr. Palackým.)
Lazowským faráem, akoli sem
do
16.
t.
m. na Laz se wšjm, což sem
S poátku bylo chovanc jen 6; dnes, po
m.
w Trenjn zstáwal
ml,
znaném vzrstu
pišel-. základního
jmní dary
jiných raecén, je jich 42.
Konvikt vedl zápisy v knize ,Historica Convicttis instituti et conscrvafi relatio, í. beneficiarii, kteí v konvikte (zvláštním dom Jesenákem adaptovaném) bydlili, 2. solventes, kteí tam chodili jen na obd. Zakladatel sám stanovil zvláštní ád konviktu, nad jehož zachováváním sám bdl. Chovanci jednou za tvrt léta podávali mu vypracovaná themata, jež posuzoval zejména písn po stránce krasopisné. Konvikt byl pod dozorem rektorovým, úty vedl jeden z professor lycea ephorus), na chovance dozíral senior a consenior. Z chovanc mli zvláštní úady notarius, oeconomus a hortulanus. Znalost maarštiny a nminy Jesenák vymáhal písn. Ráno v 5 h. a veer v 10 h. bývala spolená modlitba. Dlouho býval slaven den založení .Jeszenakiana', 15. leden, latinskými, ma., nm., a eskoslovenskými a básnmi chovanc, jichž hojn se zachovalo. (Dle sdleni prof dra. Jaroslava Vlka). *) Práce ty se zachovaly v literární pozstalosti Palackého.
od
1759. Chovanci byli dvojí:
emi
20. 1816,
19.
prosince
František Palacký otci Jiímu.
Prcšpurka.)
(z
—
Ú
svém život v Prešpurce a
{\'ýtah z vlastního dopisu
uinný
svých pracích.
o
Fr. Palackým.)
»Co se mého žiwota dotýc, ten gest oprawdu dobrý; protože negen sám o žiwnost peowati nemusjm, ale giných žiwiti mohu, a že gsem na mjst wážném. Ale toto práw mi mnoho záwistnjk zpsobilo, z nichž i
mogi neystaršj kamarádi ti nejvvtšj gsau, protože by byli sami chtli na Gá, gako slyšjm, wystawen gsem, gak to obyejn býwá na weejných mjstech, obecnému student posuzowánj ten mne hanj, onen chwálj, an gá ani toho ani onoho snad neznám. Ale gá na to wše nedbám; protože mne takowýchto lidj ani chwálenj lepšjin, ani hannj horšjm neuinj Pracj mám dosti, nýbrž wjc než dosti. Musjm na to místo pigjti.
:
.
slavvnost
.
nowého
.
nmeckau báse,
léta (1817)
na slawnost založení našeho
eskau báse*), ke gmeninám Stanislaidesowým (3. ledna) pjse ke zpjwánj studentm; gednomu pak studentowi, staršjmu bratrowi mých uelnjk, který na novvé léto enovat má, tuto složiti musjm. Dále pooprawenj eských werš pro slawenj nowého léta, oprawenj konwiktu
(15. ledna
1817)
e
nmeckých
giného studenta pro založenj
téhož našeho konwiktu.
mn
Widjte,
samému wšecky weegné práce nakládagj a kde gsau studia, na kterých samých dosti býwá práce, an se nám examen bljžj U professor se mn rozlin wede. Gak mne páni Zigmondy**) a Stagak se
;
i
.
m
.
.
náramn nenáwidj pan Grossy tuším sem u nho udawaem student býti odepel Gá nynj asto chodjwám ku P. Palkowiowi, proto že ginde mezi studenty hodných pátel, u nichž bych se pooberstwiti nemu nauiti mohl, nemám. Wbec zde málo student, a we srovnánj k giným letm dost smutno .< gest, obé za pjinau neslýchané drahoty nyngšj nislaides ***
I
welice milugj, tak
I,
jen proto, že
.
i
.
.
i
.
21. 1816, 20. prosince
Jan Pileka Františkovi Palackému. z
Hodslavic).
—
Vidn
Oznamuje, ie knih Fr. Palackým do
poslaných ješt nedostal : žádá za objednáni Týdenníku Palkoviova.
V ^Inohovážený píteli
Pedevším i
Vám
to
vdomost dávám,
na
Vaši milí rodiové a pátelé *)
'Báse
Hodslavicích, dne 20. Dec. 1816.
1
živi
a zdrávi sme,
i
já
mohu
s
íci,
mým domem vtším dílem
k slavení jubileum slavného Konviktu Jesenákovského dne r§. ledna tSi7<
otištna v ^Básních Fr. Palackélw vyd. drenn viz tamže poznámku na str. 103. **)
že i
Zsigmondy Samuel
(*
Janem Jakubcem
na
str.
55
— 56;
178S v Peliši f 1833;, v letech 1808—10 studoval
ve Wittenberku. ***] t) filosofie
Stanislaides Daniel
Grósz Jan Kantovy,
horlivý
(*
v
Prešov 1762 f
1823) studoval v
Jen.
v Mode, jenský a erlangenský odchovanec, stoupenec latiná (De recta ratione linguara latinám in gymnasiis
nar. 1795
;
Korrespondence
^2
!
!
:
Fr. Palackého
dobe se máme. Tším se z toho, že dle Vašeho Vašim poslaného psaní Vy rovn tímže se chlubíte. Ty knihy, pro mne do Vídn poslané, sem ješt nedostal, nebo skrze mou vinu, že sem o n neskoro psal, posd tamže se dostaly, a od toho asu píležitosti sem darmo hledal avšak po i
;
nkterém
odebere a
jiná se nepihodí, knihy
pro nás
pl
na budoucí
i
tam odeslati míním,
svou vlastní
zase
týdni
která, jestli prvé
Posledn Vás prosím, abyste
zaplatí.
roku Týdenník od
P.
P.
Palkovie
vyjednali,
obyejný neb vysadný odešleme. Pozdravují Vás moji domácí, já pak zstávám Váš dobrý
za
který v krátce pedplatek
pítel
Jan Pileka*)
An Herrn Franz Baron
22.
dubna
1817, 22.
omlouvá
Palatzky,
Jeszenakischen Convict
v.
se,
(z
Jeny).
—
O stavu literatury eské a zvlášt o prosodii a metrice; a dopis zaslal bez jeho svoleni Hromádkovi k otištni; ?tabádá
em
ho k fracem literárním a oznamuje, o
Echo od ty,
Oeconomus im
Presburg.
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
ie háseii jeho
O
und
Studenten
evang. in
beh
gakým tebe nazwati
W
sám pracuje.
Gene
22.
Dubna
1817.
Sály.
mám ne\-hdngi
gménem,
Sláwo a rozkoši má, wlastene, kochánku, miláku Dlauho, ba dlauho se nám, gsauc bez kwtu, stydly Múzy Gim, když Nymfy gine štpnými se pyšnly wncy, Gedwa planý a dosti malý byl k ozdob kwjtek. Ay, ty se
Znám
wncem zawdugeš
gim od hory
bardské po
to milé kwjtj
wni
Gal
lahodné
Autlikau y trháno rukau, y w krásot swjžj. O kdyby prostolibým ge sml mocy wázati pautkem, Gak kdysy w záadj krásná swé nesla Helenka, Neb gako wýborný wázal swé Máo Latinkám: Záwidly Slawnce by twé po celém kragi Nymfy! Zákona wšak že nemá schopná k lautn Slawnky! Od tebe list každý wzácen ty pýcha gsy mých. Ty ne zenj rozkošného gen, ty wjce nadg sel«:
—
e
Mz
:
Milý pjteli!
ArcNže pozd k Wám picházým, pozd té radosti, kterau gste mi swým psanjm spsobil, Wám se odplacugi Vznám, že gsem dlauho mlel. !
Iradendi, Viennae 1794).
Od
r. ISO."!
do smrti
(2S.
listopadu 1839) na lyceu uil
filosofii,
djepisu a rhetorice.
Pileka
Jan, rodem ze Vsetína, byl faráem A. C. v Hodslavicích v letech 1795—1835; nástupcem jeho v byl nejstar.ší syn jeho Jan (f 1888); téhož syn Adolf je toho asu starostou v Hodslavicích; jemu dkuji za mnohá vysvtlení *)
úad
laskav
mn
daná.
: ;
wšak gsem djwe, než s skonenjm zdegšjch aukol swých, dostihu k zaprawenj pjgemné dlužoby nigakž nabyti nemohl I nynj mi nenj dáno, abych se dlauho s Wámi w listé tomto kochati mohl brzo, brzo a
;
twáj
\v
twá!
mým piinnjm ohe
wlastenectwj vve Wás, an našem Blahoslawowi hoj. Ta est nepatj Waše šlechetné prsy hoely snad djwe, nežli mé ale té blahosti mi pegte, abych, poalaliby kdy duše má mrazem kehnauti, pigda k Wám, teplem ducha Wašeho okál. Stgte, stgte! Gešt nenj prohráno. Ziw gest Bh, žiwo nebe, které djwe nebo pozdgi snaženj swých wrných prospchem korunuge. A byl: to wšecko gen sen, gen idea Zememe-li y my, gako otcowé naši, nieho nedowedše, byla, což ge o to Sýláte mi djky,
vtuchnaiiti
že
ml, rownž gako
mn
\v
pjteli
;
:
?
a lowk lowkem gest, že pro idey zemjti mže y howado mudruge. Potomstwo bude žehnati pedky, ktej sláwu praotc wzkjsiti mnjce žiwot swých wynasadili; nebude-li potomstwa, an ho snadno nebude, bude ten, v nhož skutkowé každého lowka zapsáni gsau od národ do pronárod. Než zbytená gest báze
zememe bichu
pro idey
;'
;
wdk
s nowým pokolenjm procytli národowé Slowan, gak dalece sáhagj nowá wšudy wykwetá sýla; wše, co mrtwo bylo, se hne. Djmota prchla žiwot, žiwot následowati musý; gaký ale, kdo to vhodnauti mže Abych Wám saudy, žádosti, nadgi swau wzhledem našj literatury zde obšjrngi wyložil, toho oekáwati nebudete, an tomu gindy pjhodngšj as bude. Gsau pedce nkteré wécy, nimiž se pedkem s Wámi zdliti chcy. Co gsem pi zaslánj nkterých Slowenských národnjch pjsnj do Wjdn s wýpisem Wašeho listu, ne bez vnáhlenj sye, nemage k tomu
naše
;
:
.-^
—
—
od
Wás
žádného dowolenj, vinil,
slow teba; a takowá byla Waše.
to prosplo. Zagisté málo, ale
Y
pizdwihli Cechowé k
wenj hlaw swých, gesto nahotu swau
cýtj.
Wždy nám
wšaká vmnj
kljn
wzý.
byli,
nechybuge: ginde
peil pjtele našeho Blahoslawa, že se newygde-li
z
vených, an by se Jungmann sám vbez-
w každém vmnj poád
pracuge
abychom gen mli strpenj, Prahy swtlo, ginde darmo pomocy hledati budem.
w
mnohol: giž
P.
gadrných
onomu promlu-
rukopisých
pohotow
ležj
:
že
P. Negedlý by v Hlasateli milerád pokraowal, ale mu nikdo spisy swými pispjwati nechce! Sotwa prey pt arch pohotow má! Na ém) se pracuge, gehož wzorem onen slownjku (esko-nmecko etc. etc. wšeobsáhlý, wšem Slowanským dyalektm wnowaný Lindw býti má, gakowéhož gešt nižádný národ krom Polák provkázati nemže. Než o wšech tchto wcech gindy z zkušenosti wjce. Gá také dlám, se s skrownými sýlami swými a pi tolikém chlebném zaneprázdnnj býti mohu. Arystofanesowy Oblaky s obšjrným vwedenjm do wšech geho spis a staré komedye wbec, s wýkladem werš co werš postupugjcým, Sillerowa Marya Stuart, ne[g]roztomilegší pedmt miig pod sluncem. Krátká hystorye literatury Slowanské dle wšech náej (po prwnjm nawrženj nmecky) pipomenutjm prostedk jim se viti, gako slownjku, grammatyk, s
—
:
KorresponderiLe Fr. Palackého.
14
klasyckvch spisowatel,
Gana Husy hotowy
—
ležj.
Wýtahowé
biblí etc.
holemá
týkagjcýho,
se
Wjdeský
wru
vstaw
z
rukopisu Genanského mistra v
mne
eho ekáno. Kde
pro-
Zbjrka lyrických nedokázal,
básnj
etc.
nesnadno to jcy. Proto wšak ho nikoli znewažovati a opauštti tebas gak nedokonalý a newasným promnám \v swém wnitnjm neslušj vspoádánj podléhagjcý, byl on pedce po tu dobu geden z tch, kteí, gakž gsem se gindy wysiowil, z kalu wšednosti wybedli.
winno
?
;
NeMjlo by mi bylo zwdti, co Waše Vmky a Milostenky dlagj viniti puste gich pro bh od sebe. Vinjteliž to Wy, medle, co pozstáwá.? Poslyštež hlasu, poslyžtež prosby vpjmého pjtele. Gá gsem zaplesal, dostána nkterých Wašich pracý do rukau. Gednák gegich wýtený duch, gjmž se nebe zem týkagj, gednák oprawdové, s duchem gazyka našeho se srownáwagjcý weršowánj (w hexametjch) pewyšowalo žádosti mé. GeStt mže wcy spomoženo býti. V mne rady nenj gá nemám hudebného sluchu. Wy gste nadje má. nemáme vv ei našj žádné prozodye, žádné metryky. Stará Rozowa byla prawá; ale chtjce gj s twái komára sehnat, zabili gi. Nech se tebas swty swta puknau, gá na tom gsem, že naše nynjší weršowánj gediné nerudá nebásnjského ducha gest. Koho pirozenj k básnjstwj nepomazalo, nemjchegž se w n. Ale ani sama schopnost od pirozenj daná nepostaj známost gazyk wzhledem gegich prozodye a metryky gest potebná, zwlášt starých. Wždy y Rekové mli swg pjzwuk, znangšj než gest náš, a pedce .?
mn
;
My
;
pjzwukem
slabik
swých nen)ili!
A
mj
sy ge njm Germáni
;
v nich to
pjzwuk na dlauhau slabiku padá. eknete: Stropjme hluky! Padni, co padni. Gen heslo, pak blmo s oka spadne. Mnt se zdá, že Gungmann cýtj. Gá gsem se dáwno s tau myšljnkau objral, ale gsem k nj až posud
snadné, an
swtla odnikud nabyti nemohl.
w
swt
gest.
Tebas nepowdomý gazyka
wyswtliti dá a rady udlj
miti
}
Ale
co wšak -1 •^i
s
a w
co budu mocy. Pgdu gá an prwnjm w metryce na nasseho, snad sob pedce nco
Vinjm pedce,
k Hermannowi do Lipska,
této dležitosti
:
pozycý? co
^ patrný „ ^ — -^ (^:::^ = — to .'
(
,
I
buce
slabikami
s
p. slowo
má-li se v
samohláskách,
^^
L
gest:
)
:
neljbj
_!--_,
w
ili
,
^
1-
krátké nebo dlauhé, pochyby nenj
bez samohlásek.?
i ^1
duo breves
,
(nebo
^-^
= una
,
{srdce
(,jA^J_)
— L _ ?) i
mysl
i
^ ^,
takže by v píkl:
viá
w hexametru byla _!_ ^-,. nebo 1 gak ge kdo zwáti chce, an asowá mjra tchto dwau noh stegný poet moment do sebe má, a gedna noha mjsto druhé klásti se mže.?) Y quatuor nebo quinque breves w našj ei pirozenj zmilo inilozvaly, ^ ^^ ^. Pemyšlugte, prosým, chcete-li mi co na swt tomto viniti wdk, o této wcy, abychom se na shledanau pátelsky zdliti mohli. Zwláš b\ch sy pál v Wás nkteré prby mysl
,
:
nalézti tohoto
nebo
zafický)
Wašeho
zdánj
weršowánj o sobe,
:
nerozumjm celé básn, ale každý werš (hexametr by nkteré z swrchu zmjnných slow dle
gesto
smené w sob
obsahowal.
—
P.
Hjb w swém eském
!
básnjstvvj
nowém
\v
rausse (w Pjl. 1816
že
Vslyssew,
.
30)
gen gešt wjce
zmatku
mn, wcy pomocy nedá. Ossyanem objráte, mnl gsem se Wám zawditi
na starý zmatek vwedl. Tak se s
se,
zdá se
Nmc
Aschwardtowau, an se on gediný z posud swému básnji k wli pwodnjmu gazyku vil; ale mi pjtel Benedykty ekl, že gi giž máte. Totéž s Popowými spisy. Snad Wám pedce nco z mých rukau Co Krasycký z Ossyana do polsstiny peložil, to mnau pjde wdk.? posud, že polské knihy negsau k dostánj, newjdáno. Dá-li Wám P. Hromádko ty prwnj zpwy s nesíslnými omyly tisknauti, jako wssecky básn neywjc bolj a ehož winau negsem gá, list Wáš, nelimé, ba y, což Skoda, wru škoda Národnj naše pjsn, Blahoslawem tugte pedce. co den erstwau radostj zancugj. K dokonalegšjmu se mnau zdlené, gegich zpytowánj musým Polskau zbjrku (w Warš. 1778 a násl.), pak Ruskau a Srbskau, z nichž te žádné \v rukau nemám, s nimi srownati. Piloženého listu sob p. Palkowiowi oddati neztžugte. pjsnj
—
m
!
m
Mgte
se
dobe
Brzo wjce.
!
—
Wáš upjmný
pítel
Pawel Jozeff Saftajk. otištn cele v
(List ten
kové-Riegrové
»Domnnky
:
23. 1817, 8.
srpna
toužebným
(z
>Osvt<
1895 na
IIT
str.
— 119
ve
—
Ubezpetije ho svým ýdte/stvím a oznamuje mu, ie jest
Winklerovýtn^ aby Palacký stal se po
ném uitelem v
Teschen, den Geliebter Ihre verfasst
ist
Zuschrift
in
der
Schreibart
Zuneigung gegen
mich.
gaben wir einander gegenseitig das Versprechen,
Freunde zu
sein
wichtige Versprechen gelost,
sehr wiinschte ich, auch
sehr ich mich
August 1817.
8.
vertrautesten
nur ein Beweis Ihrer ungeheuchelten
eine
und zu
wovon
bleiben.
Sie
haben
Ihr Brief der redende
Gelegenheit zu erhalten,
mir Ihre Freundschaft
weisen, wie schátzbar
Bilsku.
Freund
freundschafdiche
Bei unserer Trennung aufrichtige
lánku Marie Curvin-
pravda o Jungmannovi'.
Josef Simko*) Františkovi Palackému.
Tšínaj.
pánim
a
bemiihen werde, derselben
ist
stets
und
Ihrerseits dies
Zeuge
um
sein wird,
wíirdig
ist.
Wie
Ihnen zu be-
und wie
zu bleiben.
ích
muss in der That gestehen, dass Sie mir vielleicht gar zu sehr schmeicheln, indem Sie mir, ohne mich vorher Ihres Vertrauens wíirdig befunden zu haben, Ihr Anliegen unbefangen vortragen, als waren wir alte Freunde, die einander
et in
rébus incertis gepriift hatten.
Doch machen
Sie
sich
denn eben dieses Zutrauen verbunden mit der Achtung, die ich fiir Ihren vortreffiichen Charakter hege, macht mich zu Ihrem aufrichtigen, treuen und guten Freunde. Ich ehre den Schmerz, dariiber gar keine Vorwiirfe,
*\
faráe A.
Simko Josef C.
v
(*
ve Vsetín 1796, t v Bilsku 1858) byl syn Samuele Simka, dopis pod . 41.
Tšín, od nhož
Korrespondence
16
Fr. Palackého.
den Sie uber Ihre Verhaltnisse mit Ihrem Herrn Vater fijhlen, und wollte Gott, dass ich auch etwas zur Linderung desselben beitragen konnte. Doch welch' einen starkern Trošt konnen Sie sich wiinschen, als den, welchen Ihnen Ihr inneres Bewusstsein lichen
Gehorsam zu
giebt,
an demselben nicht Schuld
um
nur einem Vater den kind-
zu haben,
aufgeopfert
zu sein und alles
Ein neuer
erweisen.
und lobenswerther Zug
Ihres,
mir so werthen, Charakters, der meine Achtung und Liebe gegen Sie nur starker machen kann. Geduld iiberwindet alles. Dies ist zwar ein gemeines Sprichwort, allein an sich
um
Trošt ertheilen,
nicht
traurige
Haben
Sie
zum Theil iiberflússig, da ich Ihnen wenn ich glauben solíte, dass Sie selbst konnten, Ihre unangenehme Lage mit Geduld zu
er
etwas an Ihrem Herzen, das Ihnen kehren Sie sich nur an Ihren Freund,
Zukunft
in
Augenblicke
wenn
dass ich es selbst wáhle,
etwas zu lindern. Ich wiirde Ihnen mehr
treten mochte,
Grúnde auffinden
ertragen.
in
allein dies finde ich
Nahé
vielleicht zu
der,
selbst so vortrefflich,
Ihren Schmerz wenigstens
verursacht,
Ihnen nicht Trošt und Muth geben kann,
Schmerz theilen wird. Ihrem Wunsche gemáss werde
wenigstens Ihren
unserm Freunde Winkler Ihren von ihra, worin er mir berichtet, dass der H. Superintendent und die Vorsteher seinen Pian gebilliget, ihm die Erlaubniss gegeben haben, nach Sachsen zu gehen, und auch mit der Succession ganz zufrieden wáren. Ich iiberschicke Ihnen diesen Brief, damit Sie noch den Herzenswunsch unseres Freundes kennen lernen, dessen Erfiillung von Ihrer Person abhangt. Er wiinšcht namiich Solíte er gleich im Friihjahre mit mir nach Leipzig gehen zu konnen. seinen Entlasspass, den er erst vom Gubernium einholen muss, bis zum Brief mittheilen.
Vor
einigen
Tagen
ich
erhielt ich einen Brief
(woran ich jedoch sehr zweifle), und er sonst kein mich auf meiner Reise zu begleiten, so wiirden Sie wohl, wenigstens bitte ich Sie darm, wenn es iibrigens nur moglich ist, unserer Freundschaft (der heil. Trinitát) das Opfer bringen und gleich im Friihjahre
erhalten,
Hinderniss
haben,
Friihjahr Ihr geliebtes anzutreten.
Pressburg verlassen,
Mich wúrde
Freundes Wunsch Fiinf Jahre
es
unendlich
in Erfiillung
waren Sie
um
freuen,
die Lehrerstelle in Bielitz
wenn
und meines
mein
kame.
bereits in Pressburg,
diesen Ort nicht verlassen konnen, an
dem
warum soUten
wohl
Sie
Sie die nothigen Vorkenntnisse
akademischen Laufbahn sich bereits zu eigen gemacht haben Wollte Gott, dass ich so gut wie Sie vorbereitet wáre In Deutschland werden Sie genug Gelegenheit finden, sich vollends auszubilden und ich glaube, Sie werden Pressburg, wenn gleich nicht vergessen, doch leicht verchmerzen. Entscheiden Sie nun, lieber Freund, nach Ihrem Gutdiinken, doch, behiite Gott, ja nicht zu Ihrem Nachtheil. H. Kotschy hat mir die Versicherung gegeben, dass er Sie in Bielitz bestens empfehlen wolle. Ich hábe ihm wegen den Briefen an seine Frau, die durch Ihre Giite weiter befórdert wurden, zwar noch nichts zu Ihrer kúnftigen .''
!
;
gesagt,
wcil
glaiibe
ich,
zusammenkommen
ihm noch nicht
mit
ich
dass
Wohlwohlen gegen
sein
sich
doch
korínte,
Sie nicht im mindesten
schwáchen werde, indem Sie ja ganz und gar nicht an der NichterfuUung Ihres Versprechens schiild sind. Auch in dieser Rúcksicht konnen Sie ganz beruhigt sein.
Herrn
Sittig
hábe ich das Buch iibergeben und auch die Empfehlung
ausgerichtet: seinerseits hábe ich ebenfalls
einen freundschaftiichen
Gruss
an Sie zu nielden.
Empfehlung an meine Eltern und meine Schwester Dank und eine freundschafthche GegenempfehVater hátte Ihnen auch geschrieben und zwar in Winklers
Fúr Ihre
giitige
von denselben
folgt
lung.
I\Iein
Angelegenheit, es
doch
vieler
Thoman
geht
Er
Pressburg.
ist
ihn aber seine
verhindern
dass er in
lasst er Sie versichern,
Ministerialfunctionen davon;
Kurzem Ihnen schreiben
wolle.
einem ehrenvoUen Zeugnisse versehen nach guter und unverdorbener Jiingling; zwar in wissen-
also mit
ein
doch das kann er durch seinen soli er seine Unschuld bewahren, deren Verlust er nie wieder ersetzen kann. In Pressburg wird es ihm Anfaiigs hart kommen; doch ein Glúck fiir ihn, dass er Sie an seiner Seite haben wird. An seine Eltern bitte ich einen Gruss auszurichten. Thoman wird Ihnen Ihr Tuch, zwei Schliissel und einen Brief von Winkler, zwar ohne Adresse, doch an Sie geschrieben, iibergeben. Ich hábe eingentlich die Aufschrift machen sollen, weil Winkler nicht wusste, wo Sie sich eigentlich befinden ich schliesse daher den Brief dem meinigen bei. Doch wiirde ich Sie ersuchen, dass Sie mir den Brief von Winkler, den er an mich schrieb und den ich Ihnen zum Lesen schicke, baldschaftHcher
Hinsicht
schwach;
etwas
was ihm noch
Fleiss erwerben,
fehlt
nur
;
;
moglichst zurtickschicken mochten.
Thoman Ruhr
die
wird Ihnen schon
erzáhlen,
wie
sich sehr stark ausbreitet. Selbst H.
kleinen Tochter darnieder,
am
doch wird
es bei uns geht
Lomnitzer
liegt
und dass
nebst seiner
es hoffentlich besser gehen.
und Briinn nach Wien. Er hat einen Gruss an Sie hinterlassen. Sie werden es mir verzeihen, wenn meine Schreibart nicht so logisch geordnet ist, als sie es sein solíte, denn ich muss Sie versichern, dass ich Klapsia
ist
bereits
4ten
gar nicht darauf gefasst war,
d.
iiber Olmiitz
heute an Sie zu schreiben
;
vielmehr hoffte
morgen bei mir zu sehen und freundschaftlich zu umarmen. Doch ich muss auf dieses Vergniigen Verzicht leisten. Fiir ihren herzlichen lateinischen Brief bin ich Ihnen sehr verbunden. Zwei solche lateinische Correspondenten, und ich bin in Kurzem ein guter Lateiner. Hátte ich mehr Zeit gehabt, so wiirde ich Ihnen lateinisch geantwortet haben, allein an so einen Cicero zu schreiben muss man mehr Zeit und Musse haben. Ich sehe einer geneigten Antwort sehnlichst entgegen und bin ich,
Sie
—
íiberzeugt, dass Sie mir dieselbe nicht versagen
Gruss an Fr. Palackého
alle,
werden.
die nach mir fragen werden.
korrespondcnce a zápisky U.
2
!
Korrespondence
18
leh
umarme
mein
nun,
Sie
Palackého
jede Gelegenheit mit Freuden
ergrcifen
und versichere
um
werde,
mich
empfehle
Freund,
lieber
Freundschaft
werthen
mir
Ihrer
fernerhin
Fr.
Ihnen
noch
dass
Sie,
ich
zu beweisen,
wie sehr ich bin Ihr wahrer Fícund
Joseph Schimko.
24. 1817,
Jií Dogalý Františkovi Palackému.
íjna. (Ze Sarj-šského Potokai.
4.
—
Zpravuje ho
o
svém
iivoté.
Lieber Frennd
Mein Versprechen zu ich Sie
die
in
halten, schreibe ich diesen
Freund,
hoffe, dass er Sie, guter
meiner Abreise von Pressburg
Vakanzen
ein
Auch mich quálte durch schon glaubte, ich músse
Hess.
dass
so
Fieber,
fatales
und
Brief
kleinen
besserer Gesundheit antreffen wird, als
in
ich
Abschied von dieser Erde nehmen aber jetzt, Gott sey Dank, bin ich schon besser und hoe die Rechte hier in S. Paták von dem so beriihmten Kowy*), bey welchem ich auch in der Kost bin. Der ein ewiges (sic)
ist
;
Mann und
ein
Gemahlin eine Frau und wirkliche Frau,
seine
Wir
aber der Gross und seine Xantipe.
kommen noch
tághch,
nicht
sind hier iiber 70 Juristen,
und
Die hiesige
so dass wir hofFen iiber 100 zu seyn.
Freyheit kann ich Ihnen nicht abschildern, denn hier befiehlt den Juristen
nur ihr Professor
und unser Herr
nota bene
tantum.
Was
iuristis
das Vortragen
betrifft,
Gott,
denn
sehr gut:
ist
so lernen, wie die Interpretation alla Papagey,
vom ganzen lus nach diesem fáng (sic)
Buche, also
er
erstens
nichts verbothen,
mússen wir nicht
Kowy
z\ve\tens unser
zum Summarium
unmoglich, nicht die
ist
ist
hat
gemacht, was wir schon auch geendigt
einen Conspect
haben,
hier
hernách zum
iuris,
Rechte hier zu wissen
;
wenn auch
der Mensch das ganze Jahr nichts thut, nur zuhoret, so muss er doch
mehr
wissen,
als derjenige,
auswendig weisst (sic). Die hiesige Gegend grosse Ahnlichkeit.
Kutschieren
denn
Sie als
ist
in
Pressburg den ganzen Kellemann**)
romantisch und hat mit der Pressburger eine
unsere Unterhaltung
betriftt, ist
das Jagen, Fischen,
Keine Neuigkeit von hier kann ich nicht schreiben, einer grossen Welt Bewohner wissen lOmahl mehr. Darm
u.
bitte ich Sie,
Was
der
s.
w.
mir náchstens von Pressburg vieles
zu schreiben,
bin sehr neugierig, die jetztige Constitution zu wissen und,
denn
ich
ob der Gross
Kowy
*) Alexander (* 1763 f 1829), od r. 17^3 byl profcssorem v Šaryšskm Potoku. Sepsal nkolik spis právnických, z nichž >Summarium elemenlorum iurisprudentiae hungancae« peložil a vydal Bohuslav Tablie s titulem: >Kratiká suma práv
uherských.*: **)
Mínn Kelleman
Emerich
(*
1734 f lSl9j od
r:
177S professor práv v Šo-
proni, vletech 17s»3— 1817 v Pešti. Byl slavný právník. Hlavní spis jeho iuris hungarici privati
I.— IV. (1812,
2.
vyd. 1818 v Budíne).
:
•Institutioncs
Kostgánger hat oder
Allen meinen guten
nicht.
Freunden
ich Ihr guter
mích
lasse ich
schonst einpfehlen, iind bitte Sie noch einmahl, zu schreiben.
Hiemit bin
Freund
Georg Dogalý. Paták, den
S.
25.
Oct.
1817.
Mikuláš
Luki
4.
1817, 19.
íjna
(Výpisek
z
Františkovi Palackému.
(u Wieni).
dopisu
—
Odpovídá na
uinný
l"r.
dopis.
Palackým.)
mcne wesma o Twojoi na putu nko, meni nerazr.šimo, stracha swog' mane napolaše preduwstwie (iskrenno da izpowdam) o dugom Twojem utaniu, posldowawšem po Twojem iz Beéa otšestwiu, obuzelo »Twoje prepuno užasa pisanie
nesreti
koje
ja,
zbywšejse opeatilo,
je
osobito
i
i
liubimoy druže, po wozpriatiu Twojeg' pisania, na moju ne malu
tugu izkusich, da
me
nije
26. 1817, 29.
i
badawo obezpokojawalo,
i
u
djstwo priwedeno'.
Jií Palacký synu Františkovi.
—
íjna (z Hodslavic). O úrod vbec a iieobyej/ié hojnosti zemák a zelí fará- Pileka že odvedl pedplatné jta dva výtisky slovníku Palkoviova ; o úmyslu vydati nový kancionál, pro njž za spolupracovníka má býti
zvldšté;
získán Leška.
Mj
milý synu!
Za to mám, že se tob již dlouho zdá, na odpovdní psaní naše ekati. Než vdti máš, že bratr Jií a Toman do Prešpurku k vám jíti lidé své oumysly se strojili, ale se od rána až do veera as mní, a tak a pedsevzetí skrzy všeliké píiny musejí promniti neb odložiti. My sme nyní všeci zdrávi a není s námi dosavad žádné promny. Než pi našem handli a hospodáské práci sme velice zaneprázdnni byli. K tomu sme i stavení naše zvtšili neb rozprostranili. K malé jizb sme pistavili, a tak pro památku i sín vtší jest. O kobzoli a zelí jest hodná vc, aby se do novin postavit dalo. [Nebo když se teplé kraje s ourodou vinnou chválejí, pro i my mleti máme a nevyznati veejn našeho požehnání, kterým i náš kraj chladný a hornatý neb zvýšený tohoto roku obohatcen zelí urodila, jest.? Nebo netoliko obyejná každoroní poteba se zemák nýbrž hojnost taková, o jaké památníka není. Kdo slýchal u nás, aby i
i
i
chalupník 100 mic zemák nakopal, a pedce jest jich vtší ástka, kteí výše lOOta, až nkteí 200 i 300 v naší ddin] jich dosavad mají, jejich erný doakoli z pole již po ti msíce z nich každodenn jedli, bytek od nkterého asu. Pod Jiínem v Kuncvald jest nejeden než více sedlák, kteí tchto jablek zemních až na 500 mic dom z pole do8 fr. vezli. Odtud cena jejich až na 1 fr. 30 kr. zešla, akoli v máji za 7 i
i
Korrespondence
20
Fr. Palackého.
Zelí se také tak velice urodilo, že není tolik
bvla.
staré opravuji,
bednái všecky
aby se mohlo
beek k
uložiti,
dostání,
akoli
pedce ješt dosavad
na poli a ekáme, až se naložení slehne, že potom zase beky Cena pak u nás v Jiín jest již nyní kopa neb 60 hlávek za za 5 fr. kopa hlávek bylo. níže k dostání, akoli z poátku za 4 1 fr. Kvaky také jest mnoho. Jablek na strom také množství se zrodilo, za 2 fr. putnu sem koupiti dostal, což brzy za micu by obneslo. My pak ješt naše máme, akoli z nich každodenn vaené jíme. Pohanka ta prostední se dobe podaila, ale pozdní ledva semeno pinesla, suchý vítr
máme nco doložíme.
i
i
i
kvt
její
jest
za
Oves
usušil.
5
prostedn toho roku se nám podail. Mice ne mnoho máme, ale tak bohat sype, že
ale jen
na slámu
Rži
fr.
dávno takového požehnání nebylo. žehnané.
jemen pedce
Mice za
10
toho
jest za fr.,
12
toto se
i
ale
I
bylo podarné,
zrnko
sporé
a
neb pšenice
jest za
16
v našem okolí ne tak
mnoho
sívá.
13
fr.
Žito
i
17
A
pofr.,
tak
roku takovou zásobu stravy majíce, netoliko žádného hladu nýbrž jakousi radostnou a veselou nadjí každý se tší,
se
nebojíme,
že
pedce snad
již
lépe
na
svt
když jiného nechybuje jenom již více tady svého cantonu máme k regimentu Kaiser jmeno-
bude,
peníze. Vojáci z Jiína odešli, a sice tak,
že
nebudou; mašírují k Triestu. My náležeti. Pan Lani, Ratiboský evang. knz, stratil zrak, že netoliko ísti nemže, nýbrž ani jiného nevidí. Rektor mu ráno v nedli evangelium pete a on potom kázání dlá a si. B. odbývá, jak umí a mže, jinae zdravý jest, ale již asi 70 let starý. Tam se jist kaplan z pamti dostane, který až do smrti toho jenom kaplanem tam bude. Náš p. otec má na dva slovníky prenumerací pro jiné dva knze, on žádá aby jsi ty p. pr. Palkoviovi touto cedulku dodal a od nho lístek jisté prenumerací pijal, peníze že nám oddá, (již oddal)*); snad troufá, že ty již tak bohatý že je tam položiti moci budeš. Pakli by jinae bylo, tedy až tam Jií jsi, s Tomanem pijdou, tedy peníze pinesou, jenom a jest jistá prenumerací. P. pr. Palkovi žádá asi pl mice kaše pohanské; o takovú není starosti, nebo jest jí u nás za 20 fr., totiž mice, k dostání dosti. Ale kterak jí do Prešpurku dodati.? Já jinae nevím, jen do Trnavy k p. Vyskydenskému po tch furmanóch, kteí tam na mikolášský jarmark sukno povezou. odpis, ale hned, Jestližeby pedce takovou od nás míti chtl, tedy odpis, jestliže jsi já vasn pichystám a potom ji tam odešlu. Také z tch 50 fr. za len nco Tomanovi tam dal já sem jenom 2 fr dosavad od Tomana dostal. Syn jeho také ješt nepsal, že by již od tebe byl co dostal. Toto ale se státi má, mám- li já co dostati, já pak ty peníze velice potebuji. Víš, že sem ml výše 400 fr. za ten len dostati a nyní jenom 200 fr dosavad sem dostal. Dal-lis, tedy odpis, jak mnoho, a syn také Toman nech dom odpise, že tolik od tebe dostal. Já ješt vždy žádám, aby se nový kancionál pro nás k naší poteb a libosti vytiskl.
míti
vanému
;
mn mn
;
mn
*)
Slova
»již
oddaN pipsána pozdji
a
:
Mj
tob tedy již dosti známý jest. Piš tedy o tom p. Leškovi*), by on nco pi tom pracovati, aneb sám takový vydati, kdežto by se ješt z Lipského k tomu jeho písn pidaly; nebo jinae netroufám, aby se mohl nový do cirkve uvédsti, kdyby starých známých písní hesky mnoho v nebylo. Ostatn pozdravují tebe domácí, matka, bratí, sestry, švagr švagrová já také, a oekávaje brzké od tebe zprávy, zstávám k tob upímným otcem oumysl
chtl-li
i
nm i
i
u.
Jií Pallatzký, škol.
V
Hodslavicích dne 29 Sbra 1817.
snad
Já
tvými bratry také jeden
s
Ondej
27.
íjna
1817, 29.
Hodslav
iz
c).
z
tch
slovníku
nkdy
dostanu.
Palacký bratru Františkovi.
—
Piše^ co
mu matka
napovídá do péra,
o událostech
Hodslavských.
Mj tob
Já z
mamum
rostomilý brate.
malé psaníko
píši
doma; nebo
táta,
mj
dávajú hrušky.
Tak
by,
nebo na
em
líháš,
jídáš,
co
mámineho poruena, nebo sme edem sú v
ti
máma
milý brate,
ráda
Jiín na vdla, jak
trhu, pro-
se ty
tam
jaké šaty máš, v jakých šatech máš nedostatek,
My se ješt máme jak tak, hrušek máme máme dokonalý, mléka nemáme od jarMy sme všickni zdrávi v naším dom, snad se ty
nejvíce v šatech chybuje.
ti
ale ty sú za peníze, a post
dost,
marku
až
posavad.
i
zdravý vynacházíš. Musíme
umel;
najprev Zuzana
a táta až posavad
mu
z
Jura, a Rozina,
ale iž
umela
to také oznámit,
num
a za
nemocný
jest;
Pán
Bh
zas horší; tak ješt
než ty dv,
ti
za
nkdy ví,
jak
kdo
z
pátel nejprv máma Adamova
našich
tyry týdne
zas
se zdá, že už vyzdraví a s
asto poheby máme. Ale ne o
s
teho
je
umelo samém zármutku tob poví-
ním bude,
ale
iž
více jich
budeme, také ti musíme povídati o svatb, dyby si chtl na nu sem pijíti Rozina Kižanova se bude vdávat, bude si brát Jozefa Zahradníkového mlo to být v masopust, ale že on lanktverem byl, tak jim to nemohlo dojít v masopust. Tu nadji mají, že pes post si to všecko vykonají, do veliké noci budu mt svatbu. Rozina Kižanova t také pozdravuje; byla tu, naschvál sem pišla, aby si na tou svatbu pišel po velké noci, také strýc, že pijíti. Tetka Perníkáová t dává pozdravovat, coby si moh sem na že t má vždycky na mysli, jak se tam máš; já tebe také pozdravuji. Co dati
;
u
by
semka, jak pjdeš
pišel
si
moravská, Mariana,
nmek,
já,
latinskú,
dom,
jestli
máš.
co
by
si
mi vzal jedinú knížku
Jo, chlapci
t
také
pozdravují.
Hana, a já zstávám tvj rostomilý bratr až do smrti
Andres Pallatzký. *) r.
Leška Štpán
(*1757 f 1818), v letech 1785—98 byl evang. faráem a od v echách. R. 1798 vrátil se do Uher. Srovn. Jirekovu
17S6 supeiintendentem
Ruk
Ac
I.,
str.
448.
!
Fr. Palackého.
Korrespondence
22
Tu
ti
máma
posílá
1
penz, co
fr.
táta neví, a tak
zstávám tebe
matka.
milující
28.
Josef Simko Františkovi Palackému.
1817, 9. prosince íz Tšína). Dekuje mu, že z pátelství k nmu a Janu IVinklerovi odhodlal se perušiti své studie a po Winklerovi pevzíti místo uitelské v Bilsku, aby se týž s nim odebrati mohl na studie do Lipska.
Teschen,
am
9.
Xber 1817.
Mein theurer Freund In
unserm Briefwechsel
zwar ein
ist
auch
ich nicht glauben, dass derselbe
lichen
Gesinnungen auch
nur die
in
Stillstand eingetreten,
geringste
hábe. Meinerseits sollten Sie, lieber Freund,
mich
gliicklich
schatze, Ihr
Freund zu
doch darf
unsern gegenseitigen freundschaft-
sein,
Veránderung hervorgebracht fest versichert
und
fiir
sein,
dass ich
die Erhaltung der mir
sorge und fortan sorgen will. Doch hábe noch nie die Gelegenheit gehabt, meine innige Zuneigung fiir Sie anders als durch Worte auszudriicken, aber Sie sollen fest iiberzeugt sein, dass sich dieses mein Gefiihl auch einmal durch Handlungen realisiren kann und wird. Von Ihnen darf ich nur áhnliche Ausserungen erwarten, wohl sehr werthen Verbindung stets ich
aber nicht mehr eigentlich erwarten, sondern Ihrer Freundschaft zeugt
sein.
—
Sie
beweisen es ja mit der That.
Sie gebcn
fest iiber-
die
náhern
Verbindungen mit Gelehrten zum Theil auf, die Sie in der litterárischen Welt vortheilhaft bekannt machten, Sie verlassen Pressburgs Musen-Sale und verándern Ihre Bildungsbahn, um mir und meinem Busenfreunde Winkler ein
Opfer zu bringen. Wir sind Ihre grosse Schuldner.
Ich
hoffe jedoch,
dass Sie es nie bereuen werden, Pressburg mit Bielitz vertauscht zu haben.
Auch in Bielitz konnen Sie fernerhin den Wissenschaften leben, von allem Zwange befreit nur Ihren Lieblingsstudien nachhángen und auch fiir die kiinftigen Universitátsjahre
eine kleine
Šumme
ersparen.
Am
Superinten-
denten von Schroitz*) werden Sie einen aufrichtigen Freund, einen wohlBald, meinenden Rathgeber und einen redlichen Vorgesetzten íinden.
—
miissen Sie sich, lieber Freund, von Ihrcm
theurcn und
lieben Pressburg
trennen.
Uberlegung mit meinem Freunde Winkler haben wir den 24. Í^Iárz k. J. unsere Reise nach Leipzig anzutreten. Sie werden nun Ihre Massregeln so nehmen miissen, dass Sie um den 18. oder 19. Márz bei Ihrem Freunde Schimko eintreffen, der Sie mit offenen Armén aufnehmen wird dann werden Sie noch immer genug Zeit haben, mit Winklern das Ubrige abzumachen. Wie steht es um Ihre sonstigen Verháltnisse.' Haben Sie, an Herrn
Nach
heute
reiflicher
beschlossen,
;
Martini den IMann
gefunden,
den Sie wiinschten, und entspricht
—
od
r.
*) S chrni tz Jan Jií (*1765 f ISIO do smrti superintendentem.
29.
íjna 1S26) byl v Bilsku od
r.
cr Ihren
1806 faráem,,
23
1817.
Wie
Erwartungen?
dieser INIensch etwas thatiger
—
schon gebessert?
sie faul,
hoe
Ehre? Von Thoman
anstalt
den jiingeren?
finden Sie Herrn Gross
unserc Teschner Zóglinge; sind
sie
VVas machen unserer Schul-
dass er in der Grammatik
ich,
und hat
oder bringen
Ist
ist.
sich sein Verbalgedáchtniss in
etwas
Staunen Sie nicht uber diese Legion von Fragen. Ich hábe dabei zur Absicht, Sie aumerksam zu machen, dass Sie hinlanghchen Stoff hatten, an mich zu schreiben, wenn Sie mich nicht auf einige Zeit aus Ihrer CorrespondentenHste verbannt hatten. Gerne hátte ich auch erfahren, auf was fiir eine Weiso das Reformations-Jubiláum in Pressburg begangen wurde. Die heurigen Schulferien hábe ich benutzt, mit meinem Freunde Winkler mein Vaterland nochmals zu besehen und von meinen Freunden Abschied zu nehmen. In Wsetin hielt ich mich 10 Tage auf. In Hotzensdorf sprach ich mit Ihrem Herrn Vater zweimal. Wir waren auf unserer Reise sehr vergniigt und genossen beim Herrn Piletschka (dessen Sohn jetzt auf unserm Gymnasium sich befindet) viele Freundschaft. Jetzt beniitze ich die Zeit,
mich so gut als moghch fiir die Universitiit vorzubereiten. 1. Februar werde ich mein Schulamt niederlegen und die
dem
Mit
bis zur Abreise ad exteros privatisiren. j\lein Nachfolger im Herr Friedrich Kotschy, der vor 6 Wochen von seinen Reisen zuriickgekommen ist. Er ist ein geschickter und gebildeter junger Mann. In unserm engern Kreise hat sich in so weit keine wichtigere Veranderung zugetragen, als dass meine Schwester mit Herrn Sittig verbunden und dabei gliicklich und zufrieden ist. Meine Eltern, die, Gott sei's gedankt,
íibrige Zeit
Amte
ist
gesund
sind,
empfehlen sich Ihnen vielmals.
Ich schliesse hiemit, indem ich Sie
bitte,
nur bald zu schreiben. Sein
Sie iibrigens meinerseits fest iiberzeugt, dass ich nie aufhoren werde zu sein Ihr wahrer Freund J.
Schimko.
N. S. Fiir die mitgetheilten gcografischen Notizen von Dalmatien sage ich Ihnen
Den
den verbindlichsten Dank. Einschluss bitte ich an seine Adresse zu befórdern.
29.
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi.
— O
1817, 11. prosince.
(Výpisek
z
dopisu
uinný
'Palacký, budaucj Jenyš*) eský,
ohe samodk
zažehdti »
Palacký pracuge
rozumli, *)
nemu
dosti
w
poád
\v
prudce hojcj,
Prešpurku zstáwá a pomáhá
;
by nespgj ^
se sami
geografii, z které
nauiti mohli.
Jenisch Bernard
Františkovi Palackém.
rukou Františka Palackého.)
I
ginj
svob, pán, orientalista
('*
.
.
Nmci, kdyby
.
1734 t 1807 ve Vídni.)
gj
!
Korrespondence
24
30. 1818, 23.
po
nm
ledna
(z
Fr. Palackého.
Jan Winkler*) Františkovi Palackému.
Bílska).
—
Vytýká
tnu, ie Ito
uvedl do
uitelství v Bilsku: iáda ho, aby Szepessyho
(Výpisek z dopisu
uinný
rozpak
piml
lim, že odmítl pijmouti
k tomu, by místo to pijal.
Fr. Palackým.)
»Du hast mich in grosse Verlegenheit gesetzt durch Dein an mich und an Schimko gerichtetes Schreiben. AUein dies vvird weder mir noch der Gemeinde so sehr schaden, wenn Du nur H. Szepessy beredest, dass er herkomme und das Amt formlich auch auf immer annehme. Mein Pian ist nur versage Du mir freilich vereitelt; doch leide ich dadurch nicht viel nicht Deine weitere Freundschaft. An den H. Prof. Gross hat der Ausschiiss geschrieben, er mochte den Szepessy, wenn er sonst fáhig ist, meinen Posten zu ubernehmen, und wenn es dem Szepessy gefállig ist, hieher zu kommen, nach Bielitz expediren.« ;
31. 1818, 22.
února
(z
Josef Simko Františkovi Palackému.
Téšína).
—
Pln
uznává podstatnust dvodti, pro které Palacký s Winklerem vydá se do
odmítl místo uitelské' v Bilsku; oznamuje, že po velkonocich
Lipska.
Teschen, den 22. Febr. 1818.
Mein theurer Freund Obgleich Sie eine gerechte Ursache haben, wegen meines Stillschweigens auf rnlch zu zúrnen, so darf ich wohl noch immer Ihren sanftmiithigen
Anspruch nehmen, wenn ich Sie jetzt bitte, mir meine NachBeantwortung Ihres mir schatzbaren Briefes vom 26, Dec. v. J. Ganz beruhigt aber kónnen Sie sein, dass Ihre vergiitigst zu verzeihen. neinende Antwort an mich und meinen Freund Winkler auf dieses Stillschweigen nicht den mindesten Einfluss hat. Ich bleibe der Alte. Charakter
in
lássigkeit in
dem
Fasse der Danaiden Im Begriff, bald mein gelehrtes Fass mit den nóthigsten Wissenschaften, sehe aber mit Verwunderung, dass ich viele Ritzen verstopfen muss, wenn ich mein Fass zur Noth fiiUen will. Sie selbst, mein Freund, der Sie doch unstreitig mehr Vorkenntnisse besitzen, werden leicht einsehen, dass man Náchte zu Hilfe nehmen muss, um nur den einzigen Professor mit Nutzen hoen und verdauen zu konnen. Mein Schulamt, das ich bis 1. Marz noch verwalten werde, macht auch manche Forderungen, die ich stets gewissenhaft zu erfiillen mich bemúhe. Dass ich indessen immer ein Paar Augenblicke Ihnen widmen konnte, bekenne ich freimiithig und gebe mich fúr einen Siinder aus, der jedoch Busse thut und die VerAllein es
geht mir wie
nach Leipzig abzureisen,
fiille
ich
*) Jan Winkler * 18. listopadu 1794 na Vsetín, roku 1811 na lyceu v Kežmarku spolužák Šafaíkv, v letech 1821—1826 byl kazatelem na Vsetín, naež stal se du-
chovním správcem v Návsi u Jablankova ve Slezsku, kde zemel po roce 1850. tech 1843 — 45 pispíval do >Kvt«.
V
le-
gebung
mit Zuvcrsicht von
seiner Fehltritte
Und nun
erwarten kann.
einem
so giitigen Beichtiger
zur Sache.
Sie haben nicht nur die gegriindutesten Ursachen, dass Sie die Lehrer-
wenn
sondcrn es wáre gar nicht klug gchandelt,
ausgeschlagen,
stelle in Bielitz
Umstánden Pressburg mit Bielitz vertauscht Es wáre unnothig, wenn ich Ihnen die Vergleichung der Vortheile
Sie
hátten.
bei
den jetzigen
zwischen diesen beiden Stadten erst zcigen woUte, da Sie es besser einsehen als ich. Zwar bin ich anfangs selbst dafíir gewescn, dass Sie diese
annehmen soUten, weil ich wirklich ein^ah, dass Sie Fortkommen gehabt hatten. AUein die Beschreibung Ihrer
Stelle
stimmt mein
Votum
unendlich, dass es
Was
giinzlich
um. Ich
Lage
so wohl geht.
Aussichten geben Ihnen
nicht Ihre
Freuen wiirde ich mich herzlich, wenn wúrden, das sein Sie fest versichert.
bindungen! realisirt
jetzigen
Ihren Vorsatz und freue mich
billige
meinem theuren Freund
fúr herrliche
ein sehr gutes
alle
jetzigen
Ver-
Wunsche
Ihre
Was Ihre Besorgnisse betrift, dass Sie uns, besonders aber meinen Freund Winkler zu beleidigen glaubten, da Sie nicht mehr nach Bielitz kommen kónnen, so kann [ich] Sie versichern, dass es von uns beiden hochst schandlich gewesen ware, wenn wir auch nur im Geringsten unsere freundschaftlichen Gesinnungen gegen Sie verándert hátten. Ich burge fúr meinen Freund Winkler, meinerseits aber versichere ich Sie meiner fortwáhrend unabánderlichen Freundschaft und erbitte mir die Ihrige auch noch ins Kiinftige.
ab, wenn Sie die Stelle in und Winkler fest versichert, Sie um nur der Freundschaft Pflicht zu
Hienge Winklers Abreise bloss davon Bielitz
angenommen
hátten,
hátten alle Vortheile
fahren
AUein, da Ersteres
erfiillen.
so bin lassen,
nicht
ich
stattfindet,
so
sind Sie
zum Letztcren
durch nichts gebunden. Winklers Absicht gieng blos dahin, seine Stelle lieber einem Freundc als einem Fremden zu cediren. Indessen muss ich gestehen, dass
es
mir sehr w-underlich vorkam,
vertreten lassen wollte.
Er konnte
ja sein
Amt
seinem Nachfolger einen Privatvertrag machen.
bemerken
Ihrem Briefe sehr
wenn Winkler
sich blos
und mit
gánzlich aufgeben
Und
w-er
wird sich wohl
aus Pressburg nach Bielitz wohl ohne Segel, Ruder und Steuermann schiffen. Mag ich nun die Sache, wie sie ist, von allen Seiten und in jeder Riicksicht betrachten, so finde ich gar keinen Beweggrund, (Sie
wagen,
Ihr
um
dies in
blos
Benehmen
zu
in
Das
richtig)
hiesse
dieser Rúcksicht auch nur
im Geringsten tadelnswerth
dass Winkler ungehindert indem Sie Herrn Szepessy*) zu seinem Nachfolger empfohlen
anzusehen, zumal fortreisen kann,
vertreten?
da Sie auch
dafúr sorgten,
haben. *)
do
Szepessi
P.ilska
publikace,
stal str.
se 12.
Jan,
pítel a kollega Palackého v Prešpurce, po jehož
Palacký v Jesenákovském konvikte
seniorem. Srovn.
I.
odchodu díl
této
;
Korrespondence
26
Unser Freund Winkler vielen Ursachen nicht Herr Szepessy nach Bielitz reisen und mir ein
Szepessy kommt, steht
Ob nun
um
die Stelle. Solíte
iVeilich dahin.
und
hat sich indessen ganz aufgekíindigt
mehr
Fr. Palackého.
steht
aus
Empfehhingsschielben von Ihnen niitbringen, so will ich ihn herzlich gerne aufnehmen und ihm sehr gerne mit Rath und That an die Hand gehen.
Wen
mein
Sie,
mir anempfehlen,
Freund,
theurer
Achtung und Liebe
der
soli
mir
stets in
Sie willkommen sein.
fCir
Unsere Abreise ist nach den Ostern festgcsetzt. Der Tag und die ist noch unbestimmt. Vermuthlich reisen wir iiber Breslau und
Reiseroute
will ich so frei sein, nochmals an Sie zu schreiben und auf dem vaterlándischen Boden von Ihnen Abschied nehmen doch bitte ich Sie, mir bald zu antworten, und zwar folgende Fragen nicht ungútig aufzunehmen: Ob Sie noch lange Zeit auf Panoniens Boden bleiben wollenr Wohin Sie sich dann wenden? Ob ich wohl nicht einmal das Vetgniigen haben kónnte, Sie in Germania oder selbst in Leipzig nach deutscher Sitte mit einem festen Handschlag zu bewillkommen? Und vorziig-
Bautzen. Bevor ich abreise,
lich,
was
Adresse
Musen
ihre slavischen
treiben?
—
Die Einlage
bitte ich
an ihre
aber
meinen
befordern zu wollen.
giitigst
An Thoman
einen
herzlichen
Gruss:
vorziiglich
Geschwister-Bruder Daniel Schimko, stud. primae
an
classis.
Leben Sie mir nun recht woh!, fahren Sie fot, mich mit Ihrer Freundnochmals versichere, stets zu sein Ihr wahrer
schaft zu beehrer, der ich Sic
t^ieund
Joseph Schimko.
Oinnes a
te salutati resalutant.
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi.
32.
1818, 27. I
Výpisek
z
února.
—
dopisu
uinný
O
Fra>itiškoz'i
Paláckem.
rukou Fr. Palackého).
»BudVne, se býti mžeme, cele; pokusme se, ukažme cestu potomkim, swobodné gim nechagjce wolenj. Gá cjtjm asto do sebe sjlu náramnau ale gedno pohledénj na obraz echie a Slawie našj oblomuge mysl mau, a k truchliwému gi chropotu piwádj. Pokyte, a duch :
—
mg
inm
dosple mužským. Nezanete-U wy w Praze, .Palacký pro nás ztracen gest, s njm ztraceno wýborných dušj množstwj >Gá co sem Palackého poznal, nowý žiwot sem žjti zaal. Že s pracemi swými spokogen ncgsem, toho pjinau gest dennj
se rozplamenj k
.
mé
s
nim
w
.
bezna
.-
okolku 33.
1818, 14.
ne mládeneckým, ale
idej
mých naped pokrao\vánj.«
——
Jan Hromádko Františkovi Palackému.
Vídn). — Zddá, ahy podporoval asopis jeho píspvky, pedevšim ukázkou z Ossiana, a také Šafaika ke práci pobídl.
(z
Zvlášt váženému píteli svému a píznivci Vídeského ústavu X. p.
Frant. Palackému.
!
v Drahocenný
Vaše práce vbec pochvaly dochází; bych
této píležitosti,
Vám dík
já
i
bezna
Vídni, dne 14.
1818.
píteli
popejiž mi potšení takové
i
svých tímto aspo, pokud jinak mi
Nikdy jakožto potomek Slávu v svt slavných se potud osudem nevhodným za nevdného snad u mnohých posuzuji! Ne vždy lidé navykli vše posuzovat, jak práv zapotebí jest, aby úsudek nebyl stranný ale cot já za neštstí moci nebude
na jevo
dal.
nevdným
být,
lze,
nemohu
a
—
;
mne potkavši dosti neopouštjte mne namáhajícího mám,
které
slovenské a
vznik
o
se
krásn
svými
pispívejte
i
pátely ústavu Vídenskému napomáhati jedni spisy a
pt
druzí
tedy, jakožto
vzr.ít
a
vnadn sepsanými též
hlete
a
;
již
neobyejnou
dovésti
usiloval,
horlivosti své.
osvdiv pede
Bude-li
dohotovit a také pana Safaíka povzbudit, aby
káži,
dát.
by Vám
mn
i
svými
spisy,
dojista,
Vám
jestli
mn
mn
pe
pispl
spisy svými též
nm
pedešlého roku již na pani spolenicí žádan skonená, vdným
s
svtem
vším
možná, rate Ossiana
zvláš tmi, jichž vyhotovení já od
žádám. Až bude
pítel,
esko-
literatury
penzi k pomoci pispjí, dovedu, ehož sem byl po
ano v šestém roce
setrvalostí
Vy
trudilo a trudí.
nyní nebylo lze jiné
vdnosti krom
uznalosti
Vám
do laskavé náklonnosti se odporoueje, sem
uctiv se pro-
na jevo
oddaný
sluha.
Hromátko.*)
J.
Wien.
An
hochgeehrten Herrn, Herrn Franz
den
Wissenschaft der Religions-Kunde Beflissenen
in
von Palacky, hoherer
Pressburg.
Abzugeben im Gebiiude der theologischen Studien. 34.
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi. 1818, 23.
(Výpisek
»Co
se s
dubna. z
O Františkovi Palackém.
-
dopisu
uinný
rukou Palackého).
plánem encyklopedie dge.? Gá bych také rád
s
nco
byl,
nám zempisu wjce nepodá. K lepšjmu srozumnj Wám praweno bu, že se milý náš Pal. podobá železu w ohni, které teprw Palacký
ale se.?
pewný charakter na sebe wezme. Ostatn spolehWám wšem wrným tuto istau duši zachovám. neybljže gá w metrice, on \v poetice pracowati budem, pi tom básniti On se welkými myšlenkami wzhledem gisté tragedie z domácj až mjlo. historie zanášj, a nebude-li gen nestálý, zaplesá Slawna na wýši swé: nebo Krom ani Shakspearv ani Schillerv duch horliwgi a svvtgi nehoel. toho \ve swé moci má, gako žádný z nás dwau pátel mladosti geho, sednauti musj, než gistý
nte na mne. Gá sob
i
i
Te
e
(rozumjm sebe a Blahoslawa)' *)
Jan Norbert
.
.
Hromádko
.
i*
17S3 v
Hrochov
ve Vídni). Životopis jeho v Klárov >Libussa« 1851
str.
Týn
468 a
si.
f 30. dubna 1850
::
!
Korrespondence
28
35.
Fr. Palackého.
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi. kvtna.
—
dopisu
uinný
1818, 29.
(Výpisek
z
O
Františkovi Palackém.
rukou
Fr.
Palackého.)
wdn
pigjti; wykažte mu gakého zasluhuge, we zbjrce ili vv chrestomatii. Mnoho, mnoho Geho práce gsau nezdostálo, až sem geg na pjteli swém wymohl. konalitelné; co ráno napsal, s tjm weer spokogen nenj. Druhý Wám brzo pošli. We w. 32 oprawte i>nezkaleného«, mjsto »eterowého.< Onno se giž we zlomku nalézá; a mým saudem lepšj gest, nežli toto prázné, prozrané: djky wzdáwati bude, gestli geho » éterového*. Palacký Wám za to welé Mezi mým hexametrowánjm a Palackého básn tu i tam pecjdjte. se nemalý rozdjl wyskytá: ale nebude to, tušjm, umnj na ugmu. Castgšjm užjwánjm se wšecky formy wyhladj. Dychtiw ekáme od Wás nkterá poznamenánj nebo negsme gešt w konci. Zwlášt bychom o Ijpnutj sauzwuek na zwuky slowa pedcházegjcjho od Wás poueni býti žádali potom o tonu ei našj. Poswte tomu nkolik hodin nebude to bez tam howjme, nech Wás neurážegj. užitku pro nás. Swobody, gimiž si tu •
Pipogený prwnj hjmniis prosjm rate
místa,
m
—
:
;
i
U
ek
a
jman
rád prodlužuge;
Tytyre«
»ohe,
to
nkdy
gináe nebylo. Palacký krátkau ped pestáwkau krom pestávky, u p. »z wlasti utjkám ga; ty i
krásný*
a
blýská nad swatýní tam
»Hus,
milostiwé*
a
chwácenj mysli jsti nemohu; a zwlášté a letj* tak se mi zdá žiw malowati,
—
muže (Slowáka) nediwjm,
který
co
—
Glauben Sie
\v
»Gasn
tomto:
následuge: »a widj a zpjwá
mi onehdy
w
edler
mir,
tato
slowa
Freund, entsinne mich
36.
ervna
(z
—
i
Mj
nicht,
mich etwas
je
—
Kárd
ho,
ie obírá se básnictvím,
a dává zprávu
domácích vcech.
i
Jsme onehdejší psaní jsme
dostali. Já
které se tebe týkají
než
;
psal
milý synu
Jako matka, tak brati
spolen.
reisst
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic
o
tebe
tom
o
und Anmuth,
diesem Aehnliches gelesen zu haben. Tausend, tausend Dank.«
1818, 21.
se
že se saudu gistého gcnialnjho
»die Schonheit, verbunden mit Genialitat, Kraft hin.
a
odplaty \vjnek«, kterýžto werš gá nikdy bez za-
všeci,
z
sestry,
chvála
švagi a ostatní pátelé pozdravují
bu
z
toho bohu, hezky zdrávi.
Tvé
ml
mnoho o tch vcech co mlouviti, ástky nemám k tomu asu, protože bych se bych
ástky si myslím, že kdybych t tebas dobych potom sotvy do roku od tebe psaníko dostati mohl Pedce ale krátkým slovem, co íci mohu, to zde doložím: Že se ta jakási novota zhola dokonce nic nelíbí, a tak ani tvé snaženství pi tom. se zdá, že by to bylo té rozliné mód šatné podobné: tato jest
musil do obšírnosti
hnval,
pustiti, z
že
mn
Mn
;
neustaviná a asto potvorna,
a
emeslníci jsou jenom z poáti-:u vážení
ti
a hledaní.
Mn neb
by
se více
v jiní
i
kdybys
líbilo,
knize,
historické
ty staré pravdy,
snažn
tak
které v bibli
umní
pednášeti a lidem jakoby obnovovati, a tak v užiteném ale
býti zdá. Pro zatím
Onehdy
miti
neb slabiky
slova
litery,
a ítati,
máme
uil v nových píkladech
se
mn
to se
vzdlávati
velice titrná
vc
dosti.
již
nám
ve Vídni
s
máslem hezky dobe dopadlo, tak
že ta
rána brzy zhojena bude.
Na býti.
s
Jestliže
dom
dostati a mohl by to mohlo by se to lehce dom dostati. Strany našeho nepracuje, a pedce sob nadji dláme, že do zimy sho-
odeslati,
kostela: ješt se
Vely
toven bude.
Zstávám tvj dne
bídné pro velikou zimu
dem
Studenten an
Pallatzký,
ev.
Gymnasio zu
Briinn.
Jan Martinek*) Františkovi Palackému.
37.
—
Trenína).
(z
zrostliny zkázu vzaly.
jiní
21. Juni 1818.
Pressburg, iiber
íjna
i
;
Jií Pallatzký otec.
An Herrn Franz
18i8, -SO
máslem ve Vídni na trhu by Toman chtl nco ze do úterka do Vídn k pánm
zase
domu pojedeme.
v tvrtek z
svého bagažství
factorm
Pete Pavle chceme
úterý po
Nebo
Dkuje mu
za >Poátky eského bdsmcívi< a vyzývá
ko,
aby vydal zempis.
(Výtah
z
dopisu
uinný
Fr.
Palackým)
sem od Wás knihu »Poátky eského básnictwj* darem dostal, Wám nynj pkné dkuji. Ona se welice Ijbj a asto gi jtáwám a nkteré Elegie se zpamti ujm. Hoden ste chwály. Pokraugte dále we wydáwánj užitených knh obzwlášt ale piite se k tomu, abyste mohl co neyspjš ngakau dobrau geografii na swtlo wydati: nebo takowé my Slowáci gešt nemáme, wynjmagjce tu Bartolomeidesowu, která nemnoho stogj.« »Byl
mn
za kterau
i
i
;
38. 1818 (z Lipska).
—
Jan Winkler Františkovi Palackému.
Vyzývá
ho,
aby hledl brzo dostati se do
Nmecka na
studie
S ýi^í-
fisem Josefa Simka.
Lieber Freund! leh will doch endlich das lange Stillschweigen, welches zwischen uns
beiden Frauen, *)
biografi
stattíindet, in
dem
abbrechen.
uitel Palackého
na
str.
4.
—
Haben
Sie
denn
in
dem
Cirkel gebildeter
Sie Ihr ganzes Gliick gefunden haben, auf
I.
v
Trenín,
dílu této publikace.
o
nmž
s
mich ganz ver-
pochvalou zmiuje se ve svO auto-
! ;
Korrespondence
30
werden gewiss nur mit inem
CTessen? leh hoffe es nicht; Sie
gezogert haben,
um
Palackého
Fr,
Aus diesem Gninde erwarte
zu schreiben.
Briefe
darm
desto ófterer und wichtigere Sachen an mich kúnftig ich daher náchstens einen recht
langen Brief von Ihnen. Ich bin unter der Burschenchaft, welche sich nun auch in Leipzig gebildet hat,
und
auch die
lerne
Kunst, gute Klinge zu fiihren. Mein
ritterliche
Freund, vvelcher anderer Geist ist es hier unter den deutschen Burschen Eilen Sie und versáumen Sie keine Eilen Sie auch nach Deutschland !
Stunde
unniitz. Schiller
und Gothe sind Ihre Lieblinge
Sie wollen, ja Sie
;
bilden sich nach Ihnen; iiberzeugen Sie sich aber, dass diese grosse
dem deutschen Boden gedeihen und
nur auf
—
zu
Manner
voliendeten Rtife
ihrer
Sie werden vieles im Ósterreichischen Beobachter von gelangen konnten. den Burschen auf der Wartburg, in Gottingen und Leipzig gelesen haben Es ist hiiten Sie sich aber alles, was man dort schmiert, zu glauben. kurios, dass ich aus Bielitz keinen Buchstaben und den mindesten Bericht
—
von den 100
fl.
W.
W., die Sie mir nach
Bielitz geschickt haben, bis jetzt
bekám.
Erwartung eines baldigen Schreibens verbleibe
In
Ihr
aufrichtiger
Freund Johann Winkler. Mit der Versicherung, dass ich recht
oft
an
lieber
Sie,
Freund, denke,
empfehle ich mich Ihrcm fernerm freundschafthchen Andenken
Joseph Schiinko,
stud. theol.
Leipzig.
Herrn Franz Paladský
Jií Palacký bratru Františkovi.
39. Í819, 19.
ledna
^z
Pressburg.
in
—
Hodslavic).
Dává mu zprávu
o
rodin a
radí, aby, zanecliaje služby
panské, hledl dostati se na faru.
Mj
milý brate!
Pro bevno, které v oku hlédnuti,
abych vyal mrvu
jest nežli
má.
Já jsem
ti
sice již
neml
neb když otec
;
Te
již
dnes
trvalo,
nemohl sem pro-
bratra svého,
která
rovn málo menší
až do
do mrvy v oku tvém. sem též nic zvláštního tehdy o všech domácích zprávu
jasnji vidím a opovažuji se
dávno žádného ti
psaní
listu
i
neposlal, ale
posílal,
rozumlo o mn. Nyní já zase o všech ti zprávu dám, jak zde máme, poníc od sebe: Já od toho asu, co sem zjara v Prešpurku
dával, a to se
se
mém
z ok?,
i
Pánu Bohu, zdravý vynacházím. Má žena Rozina také až do asu dne 9tého Decembra 1818 ju baba dvetem navštívila, které ona Anu jmenuje, a tak se má familia o jednu osobu zvtšila. Tato Ana skrze 5 týdn hezky zdráva byla, ale te nám cosi ochoela pes ten celý as, co již na svt je, nám ješt pokojné noci ani byl, se, chvála
asu
zdráva byla, po tom
;
;
jedné nedala, co bysme k
nad
jiné, ale
ní vstávat nemusili,
Francek, když jsem jednu ve Vídni
nm
tch, [kjteí pi Bohu, také ješt okíl. z
krom nic.
byli, netrúfal,
Mj
tak málo
mám,
aby on ješt dále
mé
takm
ale se z
se
na jedné váze toho
raduji, že
živ byl, ale,
mn
synek
že žádný
byl, tak náhle se rozstonal,
hospodáství
Ostatní
vel, ani nezmenšuje;
Akoli
6 noci bylo pokoinjši[ch]
asi
mezi celé pokojné se ani jedna poítati nesmí.
chvála
ani nezmnožuje,
stojí s tím,
co jmenují
zdravý jsem
i
s
mými,
neb nad jiným niím se tak netším, jak nad tím, že je všecky živé a zdravé mám. Ale nad tím bych se také radoval, kdybych tebe blíž nás nkde v služb vidl. Již jsi zkusil svta, kterak platí; hlediž se tedy jina zaopatiti. Seti si ty, kteí u pán šastni byli, a potom ty, kteí na farách až do smrti v pokoji chléb jedli, kterých víc jest. Páni mladého rádi mají, ale potom starého, toho by radi nevidli. Já se již tomu tším, jestli budem živi, že ty k nám na vagaci pijdež k posvcení našeho kostela, což se dít máma zdrávi jsou, ale nad tím bude na den sv. Petra a Pavla. Náš táta se dost nadiviti nemohu, ba až se již horšá nad tíin, že ti sukno poslali a ty jim žádné zprávy nedáváš od sebe, dostal-lis je anebo ne; ani Toman Bylo oboje v Trnav u pana více neodpisuje, kterýž také sukno dostal. i
i
Iín
v škole, aby se nmecky nauil, ale kvartye u lidí takových, [kjteíž Moravci jsou a nmecky neznají. Jozef náš již ale dva týdne jest nevolný ml píchání ve všech oudech, ale již okívá. Janek se velmi piln uí a je Rozina se pilné uejí; v letech jsou poslední, ale zdráv. Francek také v uení první. Mariana jest také zdráva a jest doma Anna a švagr Jozef Jsou také zdrávi a jejich Ana již okívá; byla také churava. Z pátel
faráe odevzdané. Andres
jest v
já nevím, jak toho m.noho bude; jest v
i
našich žádný nezemel stávám tvj bratr
všeci
;
V
zdrávi jsou.
oekávání na
odpov z-
J.
V
40.
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi.
1819, 19.
února
(Výp'sek •
Pallatzký.
Hodslavcích, dne 19ho Januarii 1819.
(z
z
Palacký swé zenj
Prešpurku).
dopisu
opt k
—
uinný
O
Františkovi Palackém.
rukou Fr. Palaclíého.)
estetice obrátil.
eho
ste
wzhledem geho
k tomu naprosto pistupugi. Mezitjm mgme gen poshowenj. Duch ustanowj. Až se geho gešt tisjcero bog wystáti musj, než se na tu teprw se nahlédneme až na bauka utišj, winy sednau, woda oistj dno. Onehdy mi ukázal prwnj zkoušku z budaucj swé poetiky (i estetiky). má dwogj powolánj, gedno On se Wám uctiw poruena inj. do Bilska za hofmistra, druhé zde w mst. Pgde-li nebo zstane, sám podotkli,
—
Te
newj.«
em
Korrespondence
32
41. 1819, 19.
února
Za\e»i ve
(z
Fr. Palackého.
Samuel Simko Františkovi Palackému.
Tšína). — Rádi mu, jak se má zachovati pi jednáni s baronem uvázání se ve vychováváni Ltidvika a Žojie sirotku Morových.
ýiiné
Tcschen, den
19.
Febr. 1819.
Hochgescházter und lieber Freund Herr Palacký! In der Angelegenheit, in welcher Sie mich um einen freundschaftlichen Rath ersuchen. hab' ich schon an den Herrn Baron von Zay durch und mittelst meines Bruders Stephan Schimko, der in Zay-Ugratz Prediger ist, noch im Monate Decembri, gleich nach dem Tede der Frau von iMara, geschrieben, und alle die fatalen Umstande, in welchen sich diese reichen, aber sehr bedattruiigsioiirdign Marischen Waiscn befinden, gewissenhat dargestellt; aber leider! erst jetzt, vernehme ich aus Ihrem, den llten Februar
und den 18ten von der Post mir gebrachtem Briefe, dass man einen diese Marischen Waisen von Pressburg aus hic/ter nach fiir Teschen haben will. Da mir alle Umstande, innere und áusserliche Lage, dieser ungliicklichen Waisen wohlbekannt sind, so stimme ich dafiir, und mit meinem besten Wissen und Gewissen erkláre ich, 'hiss dic ziueckmdssige Ersiehung datirten
Hofmeister
dieser Marischen
aber wenn
man
Waisen hier
in
Teschen aitf keine
aus denselben noch was Gutes ziehen
Weise gerathcn ivird; will,
so miisste
man
Kinder von ihren jetzigen Umgebungen ganz entfernen, in einem fremden Orte, wo hiesige Leute, als ihre Beamten, alle Dienerschaft und andere niedertráchtige Schmeichler, keinen Einfluss auf sie haben mochten, diese
erziehen.
Denn
erstens befinden sich diese beide
Waisen
katholischen Familie, und da sollen sie noch weiter
in
der Kost bei einer
auch mit ihrem Hof-
meister bleiben.
Dann sie
zweitens die hiesigen Beamten und die alte Dienerschaft, sobald
es merken, dass der Hofmeister ein Zutrauen der Zoglinge, das
ist
der
jungen Herrschaft, gewinnet, aus Eifersucht und Eigennutz, ihre gewohnliche Caballe, die dieselbe schon gegen einen rechtschafenen hier gewesenen Hofmeister namens Steinmann gespielt haben, auch dieses bose Spiel
fort-
und die besten Absichten und Bemiihungen cines rechtschaffenen Hofmeisters zu vereiteln, sich bemiihen werden. Hiemit rathe [ich] Ihnen Folgendes: Wenden Sie sich selbst an den
treiben
Herrn Baron von Zaj'; erkláren Sie ihm, dass Sie die Hofmeister-Stelle den Marischen Waisen úbernehmen wollen, aber, da Ihnen die fatale Lage und alle die Hindernisse, welche Sie voraus sehen und welche sich in Teschen der zweckmássigen Erziehung der IMarischen Waisen auf den Weg legen werden, [kennen], so schlagen Sie ihm vor, dte Waisen nach Pressburg oder Oedenburg zu nehvicn und ganz entfernt von allen den bosen Menschen, die auf diese ungliicklichen Kinder hier den Einfluss hatten,
bei
dieselben in eine ncu Wrlt zu vcrsetzen
Waisen, da si
iiocli
iiic/it
ifewissenhaften
einen
und
;
^a/ic vcrdorbcH
Hofmeistcr
ich hoffe, dass diese
sine/,
kíjnnten
Marische
auf diese einzige Art durch
zu
guten
Menschen
gebildet
— Man
kann namhafter Aufwand auf die zweckmassige Erziehung dicser Kinder machen, denn, wie ich vernehme, so sind reine Einkíinte sowohl von den Giitern als auch von den liegenden Capitalien jahrlich iiber 20 Tauscnd fl. \v. W. Der Herr Baron, von Zay kann immer den Antrag
werden.
machen, dass immer alle Jahre 8000 Kinder soUten verwendet werden.
fl.
w.
W.
auf die Erziehung der
man aber aus schlechten, boshaften Absichten diese Kinder Teschen behalten wollen, (der jur.ge Herr Ludwig Mara hat eine grosse Lust, nach Pressburg oder Oedenburg zu kommen, und hat mich Schreiben Sie auch gebeten, dass ich ihm dazu behiilflich sein woUte. Die Fráulein Sophie IVIara ist ein liebes, dieses dem Herrn Baron Zay. gutes Madchen und hat die besten Anlagen zu allem Guten), so kann ich Solíte
nur
in
Doch
voraussagen, dass ihre Erziehung hier grosse Hindernisse finden wird.
Herr Palacký, zu uns nach Teschen kommen, setzen Sie sich voraus folgende Bedingungen und zwar: sollten Sie, lieber
1.
und
Nach Ihrem Gutachten
bei einer solchen Familie die
die junge Herrschaft zu miethen,
Erziehung
keine
Hindernisse
finden
wo
Kost
fíir
sich
die Kinder ihrer zweckmassigen
mochten,
ergo
religionis
respectus
habendus. 2.
Von
allen
den herrschaftlichen Beamten, Dienern :c :c, die den Einflusš und besonders der verstor-
bei Lebzeiten der alten Frau Baronin Kalisch
benen Frau IMutter von Mara in den Angelegenheiten der Familie hatten, soli der Hofmeister ganz independent bleiben, und die Dienerschaft sowohl fiir den jungen Herrn als auch fiir die Fráuln selbst wáhlen und nach seinem Guetbefinden abschaffen konnen. 3. Bei dem ertheilten Unterricht soli dem Hofmeister niemand anderer was vorschreiben, als die vom k. k. Kreisamte bcstellten Schulaufseher, die auch iiber die Privatlehrcr und Hofmeister die Aufsicht haben. 4. Ihr Salarium konnen Sie jahrlich gegen 800 fl. W. W. fordem Vor allem aber miissen Sie in der franzosischen Sprache auch den Unterricht .
.
.
diesen Marischen Kindern ertheilen. Sind Sie kundig dieser Sprache.?
Ansehung der Anund bitte Sie, behalten Sie dieses alles fur sich. Gott lenke Ihr Herz zu dem, was Ihr eigenes kiinftiges Gliick und das Wohl der bedaurungswiirdigen Marischen Waisen befordern mochte. Leben Sie recht wohl und seien Sic vcrsichert, dass ich stets verbleibe Ihr aufrichtigster Freund Samuel Schimko.
Nun
hab' ich Ihnen meine aufrichtige Meinung in
gelegenheit,
die Sie mir anvertrauten,
Mein Sohn Ihnen
in
Josef,
der Sie sehr schátzt und
seinen Briefen,
Fr. P.-dackélio
gesagt
die er mir
korrespondcncc a zápiskyll.
liebet,
fraget ofters
von Leipzig schreibt.
—
nach
Ihren Brief, 3
-
Korrespondence
34
Fr.
alackého.
den Sie ihm vor einem Jahre nach Teschen durch den Herrn Szepessy w war haben, hat cr nicht mehr in seine Hande erhalten schon vor drei Tagen weg, ehe der Szepessy zu uns kam.
geschrieben
;
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmaiinovi.
42. 19.
1819,
bezna.
— O
Františkovi Palackém, jehož nkolik básni,
a
ne dosti
ztiiii/ých, fosilíi.
(Výpisek •
z
dopisu uinny' rukou Fr. Palackého".
Milý náš Palacký se giž zde
wychowánj dwau mladých pán,
Prešpurku
\v
syn owdowlé
wezma na
osadil,
panj Csúzy,
se celé
náboženstwj
wýminky Tak tedy on na mnohá léta zaaby gen bezpen. Ke swé i cizj spokogenosti žádám, jeho. co vvrný pjtel srden, ale pochybugi welice, znage se na swt Bohemica prý zstanou ležet, ale ne cele, ani ne na wky. Geho aumysi gest, pesthowati se po skonané práci do Prahy. Nowé swé prowincj gešt nenastoupil; to se teprw 1. dubna stane. Co sem u nho básnj nalezl, ty Wám tu pepsané posjlám. On by to zagisté sotwy kdy sám byl uinil: gá sotwy, kdybych Wám toho w poslednjm listu byl nepisijbil. Malý se mi zagisté zdagj zisk býti k Wašemu zámru. Budau Wám aspo pjklad našeho weršowánj. Prwnj, na smrt G. Exc. Petra Baloga*) newidjm, aby se do chrestomatie, by tu tam co zmnno bylo, hodila. Na ob gine sem náhodn narazil, a akoli mjsty nenecjtjm pknósti gegich, s celým negsem pece spokogen prvnj z nich pjliš kaln, a w druhé až pjliš prozran tee žiwot poetický. Widloliby se Wám asem budaucjm uwrhnauti ge do négaké zbjrky, dennjka nebo ronjka, wše gedno, musilo by se to pauze s podepsanjm prwnjch liter gména státi. Co sem arau podtáhl, oprawy eká. na znamenité
katolického,
opaten
gest
.
.
.
—
—
;
i
—
wrn
i
.
.
.
i
W
43. Karolina z
ervna
1819, 22.
(z
Pešti).
—
Géczy Františkovi Palackému.
Žida
lio,
by vyhledal uitele pro
tZ-i
dcerky svobodnlio
ýáua Mikuláše Pronaye. Pest Sie
mit
werden
es mir gewiss verzeihen, dass ich Sie,
meinem Schreiben und noch mehr mit
rigen
Commission
belástige
ich Sie versichere, lichkeit hege,
*)
;
Petr
22. Juni
mein
1819.
liebcr Palatzki,
einer Ihnen vielleicht schwie-
aber gewiss werden Sie mir es verzeihen,
die Achtung,
die ich
fr
geben mir diesen Entschluss
Balogh
am
v letech 1790--181S
Ihre Kenntnisse
ein.
Ich bitte Sie,
wenn
und Rechtmein lieber
byl generálním inspektorem církve evan-
vyznáni v Uhích; s dcerou jeho Karolínou ijrovdanou za dvorního radu Geczy seznámil se Palacky o prázdninách r. 1817. gelické augšpurského
meinc
Freund, lasscn Sie sich
Comitat wohnhat,
Legind im Neograder
von
und 6 Jahren.
11
12,
Wohl von hat
diesem (jesuch
bchilflich zu sein
da
;
diesen jungen Lcuten bin, ich aber weiss, die wahre gute
Wahl
so
treffen,
drei
Ssiigy
in
und
unerzogene Mádchen
Vater wiinscht jetzt einen Er bat mich eben heute, ihm ich aher wenig bekannt unter Sie wollen und werden darin
besorgte
Dieser
braven jungen Menschen zu ihrem Lehrer. in
unschuldigen Kindern.
meinem Mann, Nik/as von Pronay,
von
CoLisin
]{in
angelegen sein und nehmen Sie das-
Bitte
jenigc zu Herzen! es betrifft ja das
bitte ich Sic,
verschaffen Sie mir einen
guten Mann. Die Forderungen der Eltern sind olgende das Unerlassliche iát natiirlich ein unbescholtener guter Charakter, eine sanfte Art mit Kindern :
umzugehen, einige Fertigkeit nebenbei
ist
den Kenntnissen, die zum Lehren gehoren,
Forderung aufs Franzosische, hingegen unerlasslich die indem die Kinder darin von ihm Unter-
des Ciavierspielens,
Kenntniss richt
die
in
etwas Franzosisch; wenn es moglich ware, aber nur
gutes Deutsch,
ein
bekommen
sollen.
er jahrlich nach dem Curs berechnet haben Sobald der jungc Mann, den Sie fiir gut befinden mochten, sich entschliessen wird, zu kommen, so haben Sie die vielleicht konnte er auch auf der Giite, ihn nach Waizen zu verweisen Donau dahin kommen, von dort ist Bútor nur eine Meile entfernt; von
Das Honorarium
200
fl.
soli
Conventions-Geld.
;
dort werde ich ihn schon an den Ort seiner Bestimmung befordern helfen. Die Reisckosten ersetzt ihm der Herr von Pronay. Haben Sie die Giite, je eher dartiber zu schreiben, damit ich die besorgten Eltern je eher berichten kann. Leben Sie recht wohl und seien Sie versichert, ich bleibe
mir mit
Achtung
aller
Ihre Dienerin Carolina Getzy.
Monsieur Monsieur Francjois Paladsky a Pressbourg. Abzugeben im Landererischen Haus bei der Promenád, bci Frau
von Csuzy. 44 Nina Zerdahelyová*j Františkovi Palackému. 1819
21.
ervence
Bajmoce).
(z
—
Dává mu zprávu
o sobe
a svých odfovidajic na
dopis jeho.
Bajmotz, den 21ten
Juli.
Lieber Palatzky!
Nehmen
Sie
meinen innigcn Dank
iir Ihre
Zuneigung, Sorgfalt,
die
Sie mir in Ihrem Schreiben neuerdings so herzlich bewiesen haben. Sie sind
Zerdahelyovou, sestenicí paní Karoliny z Géczy, seznámil synovkyiií a schovanek, a od prosince 1817, stav se uitelem jejich té chvíle vysoce ji ctil a miloval. Manžel její Karel Zerdahely zemel 20. ervence 1821 zanechav mnoho dluh; záhy také ztratila jediného syna Zikmunda, který r. 1827 se *)
S paní Ninou
se Palacký
oženil. Žila
20.
bezna
ty
1.
pak od roku 1844 u
vku
asi
64
1837 se snachou a
vnukou
v Pešti, kdež
i
zemela dne
let.
3*
!
Korresfjondence Fr. Palackého
36
so gut, mein
lieber Palatzky,
wche
dass es mir
Ihnen
thut,
Kummcr
zu
genug eilen, Sie zu versicheren, dass ich gesund bin, mit meinem guten Sohne, einer guten Freundin und mehreren outen Menschen hier im Baade meine Zeit gut zubringe. Ich lese, arbeite aber gehe spazieren, denke oft an Sie und w únschte, Sie hicr zu haben machen, und ich kann nicht
;
das geht nicht; ich werde Sie sehr spát sehen und das konnen Sie creht, Sie zufrieden sind ;
beschaffen
ist,
wie das Ihrige
—
auf den
Wie
bleibenden Eindruck machen.
wenn
;
es
Ibnen nur gut
Wessen Inneres so
scin.
konnen áussere Stúrme keinen,
sieht es mit
dem
Ouattier
aus?
Sie
mochten mich sehr verbinden, wenn Sie wenigstens Ihr Zimmer ausráumen liessen. Ignatz wird Ihnen schon sagen, warum. Griissen Sie Ihre Eleven Wirozel, Zerdahelischen, lassen Sie sich wohlgehen und versichern sich, dass ich ewig bin Ihre aufrichtige Freundin X. Z. Sigi
kommt
eben;
griissct Sie frcimdschaftlich.
Er achtct Sie uber
und wird Sie lieben; lassen Sie ihn nur náher zu Ihnen noch bis jetzt an niemanden geschlossen.
A
sein.
Monsieur Monsieur de Palatzky, Gouvcrneur chez
les
Er hat
alles
sich
Jeuns Czusy
au Pressburg.
45. 1819, 12.
srpna
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic)
-
Oznamuje,
Ondeje na Míij
ie
dne
3f. nebo
2,".
srpna piveze syna
studie do Prešpurka.
milý synu
Když sem tvé psaní dostal, a že ty ješt žádné jistoty, jestliže Andres do Prešpurka pjde, nevíš, tomu sem se až divil. A pro sem o tom nic jistého nepsal, ani té píiny nevím. Jest sice mé zaneprázdnní ta nejvtší píina, že arci málo se dá na jiné pemýšleti. Než nyní mohou s jistotu odpovdíti, že ovšem Andres do Prešpurku pjde, a sice na tvé povolání. Jinae bych já nebyl v tom stav na nakládati, kdybys ty sám ohlásil. On jest dosavad pilný v uení a má se k tomu nebyl pochvalu v Jiín v tom, emu vyrozumí, ale nmecky nechce rozstydí. Šaty dvoje nové s sebou vezme. A v outerý dne 17tého Aug. vyjedeme se dvma vozy s máslem z domu a v nedli na noc, dne 22tého, budeme na špici ve Vídni. Jestliže se odpravíme ve Vídni v pondlí dne 23., tedy sme v Prešpurku v outerý dne 24.; pakli musíme ve Vídni zstat na outerý, tedy do Prešpurku až ve stedu, dne Toman, student, také s námi. 25. Aug., dozajista pijedeme. Já a Andres Jestliže se tob dá snadn udlati, pijdi v nedli do Vídn; pakli ne,
právti doma, že se
i
aspo neml rád
s
dozajista nás v Prešpurku ekej. Jestliže bys
pedce nás
v Prešpurku
jak za dobré uznáš. Já bych ale pedce tebou ústn mluvil; a protož ani o jiném nic více nepíši; nechám, že tak dlúho ekati, tedy
ui,
!
budeme. Jsme pedcc
ústn
mluviti
velice
zaneprázdnni.
ale
pedce
Vera
ale všeci zdrávi a v práci
Jura pijel
Vídn dom. Výdlek
z
tento rok žádné ztráty dosavad jsme ješt nemli.
roku ztráta 800
fr.
Au^fustu
v
dosavad
nás
bolí a
s
máslem
jest malý,
Než loského
ješt není na
dobe
zahojena.
Jakého turmana míti budu, ješt nevím. Ale když bych se s vozem do Prešpurka dostal, tedy vezmu s sebou knihy nového zákona, a jestližebys njaké pro mne ml a vdl, pichystej a jestliže [bys] njaké staré vci neb šaty nepotebné, bu pro památku schovati neb k poteb, chtl ;
dom
poslati,
dom
také vezmeme. Paklibych bez svého vozu pišel a tak
tch
pípravy udlám, toto do Vídn k pánm factorm odeslati, a odtud dom vždy dostanu. Již v pozdravení ode všech známých a pátel zstávám tvj upímný otec
vcí
hned
nemohl,
vzíti
tedy
Jií Pallatzký, školní uitel.
V
Hodslavicích, dne 12. Aug. 1819.
Kostel
náš ješt není
shotovený, a tak ani dosavad posvcený. Jak
Toman neb Andres tob povdí. Von Hotzensdorf bei Neutitschein. Dem Herrn Herrn Franz
vyhlíží,
Erzieher bei der hochedelgebornen Frau Josephine von Csuzy Fischerthor,
im Landererschen
Hause,
1.
Stock.
Uber:
in
Pallatzký,
Presburg.
Ollmiitz,
Briinn,
Wien, Presburg.
46.
Jií Palacký synu Františkovi.
1819, 26. srpna (z Prešpurka).
—
Lituje, že
fijeda
se
synem
Ondejem
do Prešpurku,
více ho nezastihl.
]\Ij
miilý
synu
psaní peísti sem mohl, nebo sem se dovdl, nad tím truchliv byl, žes píchodu mého doekati nemohl. Jest ovšem žalostná píhoda, jak pro dít, tak otce, chtjíce sob za dlúhý as ústn k ústm mluviti, snad takové vci, které se péru ne vždy netoliko sviti, nýbrž ani vyjáditi nemohu. Než již se stalo. Dnes o desáté hodin jsme se do Prešpurku dostali, já, Andres a s námi pan Toman. Píina opoždní našeho jedna druh stíhala. Nejprv chtl jsem všecko máslo z domu sebú do Vídn vzíti, a tak sem nemohl až ve stedu z domu ustaviný a veliký déš spsobil, že pes vody a potoky vyjeti. pejeti nebylo možná, a tak jsme císaská cestu až na Brno jíti museli, a teprv v pondlí na noc do Vídn jsme se dostali. V úterý jsme ne-
Ne
žes
i
bez
vylití slz tvé
ty
i
Tém
mohli
všeho
másla odbýti, a tak až ve stedu jsme je prodali, a potom
hned na jednom vozi do Prešpurku jeli. Akoli tedy tebe nevidím; však Andresú píchod oznámil a tak nám cestu spravil, pedce, žes všudy mj toho jsem zejm zkusil, zvlášt ani v tom si se nezmýlil, žes nám tohoto pána za vdce místo sebe pedstavil a naprosil, nebo jak náleží a s vei
!
Korrespondence
38
Fr. Palackého.
pán professor Nyní pak, když jest skoro všecko, aspo to nevyhnutedlné, poízeno, chystám se ráno zase dom odjeti. Ostatn vci snad z domu ješt tob psáti budu, zvlášt kdy se dovím, že kde a jak dlúho tam zstávati budeš. Co se zdraví našeho likou obtížností nás
byl,
kterés
ochotn
Nebo sem
obsluhoval.
všude pak
ty jmenoval,
pívtiv
u všech
pijat
jsa.
i
dotýká, to jako
obyejn
okulár psáti ani okulár nemám.
ísti
Zstávám tvj
bylo,
i
nyní
nemohou, protož
jest.
Mn
na zraku zchází; bez
ani toto psaní
sám
nepíši, že
zde
otec
Georg Pallatzký.
Dne
Augusta 1819, v Piešpurku.
26.
47. 1819, 13.
záí
z
Nina Zerdahelyová Františkovi Palackému.
Prešpurku).
—
OJpovidajic na dopis jeho teší ko a nabádá k veselejšimu
pojímáni
íivola.
Prcssburg, den 13tcn Sept.
Lieber gutor Palatzky
Mir
es eben so peinlich, Sie nicht sprechen zu
ist
konncn
;
ich hoffe
immer etwas Zeit zu gewinnen, aber unmoglich. Pflichtengescháfte von Wichtigkeit und allerlei Hindcrnisse setzten sich mir in Weg; ich musste meinen schonen Pian aufgebcn und nur die schone heitere Aussicht des kiinftigen Winters trostet mich, aber da drfen Sic nicht melancholisch wic Sie es jetzt vorgeben zu sein, oder sind es andere Rlenschen, die
sein,
Sie
dafr
nehmen.'' mir
ist
keines von beiden recht; wenigstens geben Sie
Anlass zu solcher Vermuthung, Sie sind innerlich nicht zufrieden, verstimmt, billigen Sie
das, guter Palatzky.^
Haben
Sie wirklich hinlánglichen Grund.
doch gcbieten kónnen. Es wird immer weiter gehen bei einer solchen Stimmung gehen Jhnen viele reinc Freuden verlohren, die doch unter manchem Ungemach bluhen, und allcs. was sich wic viele nur einigermassen um Sie interessiret, muss uber Sie trauern schone Quellen der Freude bergen Sie in Ihrem Inneren, bei der genauen Erfllung Ihrer Pflichten musste Niemand zufriedener sein konnen, als Sie; aber vielleicht widmen Sie gar zu vicl Zeit dem angcstrengten Nachdencken entziehen sich der Gesellschaft, der Mittheilung, Sie drften ja nicht die Tiefen Ihres Inneren aufschlicssen, aber man íindet doch allenthalben gute theilnehmende Menschcn mit denen man sich auswechseln kann. Sie sagen mir nichts von Ihren Zoglingen, wie sieht es da aus.? Haben Sie sich ihre Liebe angeeignet ? Ihrem geihlvollen Herzcn musste dies Bewusstsein wohlthátig sein. Sie scheinen mit jenem so ersehntem heiligen Lande,. wohin alle Guten streben, so innig befreundet zu sein, dass dieses Leben datzu
.?
In
jedem
Fallc sollten Sie sich
;
;
.^
—
seinen Reitz
fr
Sie verloren hat, das
ist
nicht der Wille unsers gtigsten
Vaters, der uns durch die Freuden dieses Lebens zu den
vollkommcnen
:;
Hoen Sic, lieber Palatzky, dic Stimme Ihrer Freundin! um Sie geschieht;
jenscits vorbeieiten will.
Untersuchen Sic
genau, beobachten dasjenige, was
alles
geben Sie sich ausser den Lchrstunden mit heiterem Sinne den unschuldigen Freuden der Nátur, mit Ihren Zoglingen, der Hausfrau, (die Ihnen ist) hin gewiss werden Sie zufrieden sein und auch die gute Mutter begliicken, die nur das wunscht, und ich werde nicht trauern miissen, denn wircklich muss ich jetzt, da ich glaube, Sie sind nicht gerne dort,
zugethan
wo
;
so
ich
Nachricht
Zufriedenheit
viel
von
meiner
fiir
theuren
Sie
wenn
trachten Sie mit ihr zu sein, vcrsichern Sie
der ihrigen hengt. Ich lasse
anwendet; es ware mochte.
sie
bitten,
dass
ein schrecklicher Schlag
Leben
Adieu, guter Palatzky!
Tausend Dank
erwartete.
Beatrek,
mich,
wohl
Sie
fiir
besser
die
lautete
wie sehr meine Seele an
sie,
sie alles fiir
nur
sie
nach
zu ihrer Herstellung
wenn
ich sie verlieren
dem Wunsche
Ihrer
Freundin N. Z.
und
Sigi grusset Sie
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.*)
48. 1819, 19.
íjna
iz
ihre Eleven auf das Freundschatlichste.
Nového Sadu).
—
Oznamuje mu,
ie
dne
!£.
zái pisthoval se
do Xového
Sadu, jejž popisuje a o školách zprávu poddá.
Z Nowýho Sadu, Milý
Pijteli
!
Mimo
Wám
nadánj pozdgi
19.
jgna
oznámiti mohu, že
1819.
sem
se
šastn na mjsto powolánj swého dostal. Od té doby žigi zde y spokogen y zdráw. Nalezna zde swt zcela nowý, nebylo mi možné na 15.
Zárj
gine práce ani pomysliti, než na
Msto Nowý Sad nemže, odkud
ty,
m
které
neyblíž obkliugj.
gest znamenité. Piigdaucý
sem
se dosti wynadiwiti
zde tato nádhernost, lidnatost, wzdlanost.
docela giného, než se
lowk
nadge.
Okolj Prešpurskému
nco
Gest to se
wšjm po-
dobné.
Školy naše
se
dne
1.
List.
zanau.
Mysliti
sob mžete,
pjteli,
žádného poádku. Netjž na krku mém wisý. Stawenj gymnazyalnj gest cosy nádherwyného. Takowého sem gešt newidl. Fundus náš bez mála 90.000 wjce. Priwilegium cýsaské krásn znj, latinsky a asem bude nášj a srbsky wydané. Kolikráte sem na Wás m\slil w as našeho winobránj. Tu byste byl widl oprawdowý poetický žiwot erstwého slowanského národa. co nás welice smutj gest nemoc, na njž archimandrita Musický stone. Ondy wydal ti ody Ztráta geho by byla newynahraditelná pro Srby.
gakowá to wyprawná
práce.
Zde gešt
nic,
zhola nic nenj
i
f.
i
;
— Te
*)
Dopis ten
otiskl K.
Jircek v »OsvL-t«
r.
1895 na
str.
491 a
si.
Korrespondence
40
dw
gednu na národ,
Fr. Palackého.
g\mnasyum, wšecky starau
na naše
asoniiau
složené.
Gá w Srbštin Doufám wšak, že se
slabo prospjwám, až potud žádného dostihu nemage.
—
za rok docela posjljm.
Co
naši Ccchowé.-
wjte-li
co o nich.? Pište mi, prosjm; pošty sau: Fest a Peterwardein.
A
kdo gména mého pamétliw, pozdrawte ho ode mne. Uro-
gestli
zené paní Zerdahelyace,
nalézá-li se
\v
wyite mau
Prešpurku,
uctiwau
poklonu.
dobe! Mégtež
INIgtež se
se dobi-e!
Wáš wrný
pijtel
Pawcl Jozef
Šaffaijk.
Neusatz.
Herrn Herrn Franz Palacký, Erzieher der jungen Herren von Czúzy in Prcssburg.
49. 1819 v prosinci
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic
[z
— O posvceni
.
nového chrámu církve evangelické
v Hodslavicích.
Posvcení chrámu
Hned
1819.
nedli adventní dne 28. Novembr. p. otec dlal tak eené kdežto pipomínal, jak mnoho dobrého
stalo se v první
poslední nedli, dne 21. téhož m., náš
poslední kázání v starém kostele,
tch 36
za
bilo a
v tomto starém kostele kázání
let
kdežto se napomínalo, aby jedenkaždý
hostin
daroval.
másla, sýra, mléka,
fojta
pi
lidech
k této slavnosti
neb slavné
i
kteí
tch vcí nemli,
chudobní, po
P.
kapúna,
hus, kuru,
jiný
rži,
zpso-
pro naše evangelíky,
darovali skoro všeci, každý dle své možnosti.
1
Toman jednu micu
jednoho barana,
nco
božího
si.
zpsobiti mohlo. Potom byla hromada u
5ti
fojt
funt
groších penz.
Já sem v sobotu šel do fary, ale ráno bylo zas mnoho jina. Mli sme
Chystání a strojení veliké skrz celý týden.
abych se o písnikách dovdl,
písniky novozebrané starý Kunetek dv, já dv, p. otec Sudolský jednu a p. otec Vsetínský též dv, ale sme z tch žádné nezpívali, protože náš p. otec nechtl, až by se všeci knží žebrali a vyvolili, a tak potom již
Nebo pišel Sudolský p. Simko a Vsetínský p. Langhofer rektorem veer neskoro. P. rektor u nás nocoval. Z svtských pán
bylo neskoro. i
s
p.
byli
pítomni
vrchní,
p.
burkrabí,
p.
p.
protokojist,
p.
polesný,
p.
oberjeger,
i
katolíci z okolí;
stal
o deváté
oltáe
amt-
i
i
ani neznal, jako i
p.
dchodního písaové, dva naši myslivci a z Domorac paní dchodnice jiné mnohé paniky z msta, kterých sem
schreiber a dva
mšané i
z
Životský
z Kunvaldu ze Vsetína evangelíci fará pi všem byl pítomen. Zaátek se
Sudola, p.
i
hodin. Pivedl sem školní dítky do starého kostela a okolo potom se tolik lidu, co tam vlézt mohlo, naplnilo. Tu sme
postavil,
zpívali;
Aj jak
odbírající
kostelní
e,
jso'!
která
píbytkové, 12
milí tvoji
mnoho
nádoby naped, a
lidí
já
s
vrší.
k slzení pohnula p.
rektorem
i
;
Tak potom
Jura náš
držel náš p. otec nesli šli
ti
te knží
sine za nimi a
'
:
za námi dítky, potom mužové, paní, a tak
húfem do nového
húl" za
kostela.
pipomenutu píse až na konec. Zatím se lid v novém kostele usadil, a tu zaali všeci te knéží: náš, p. Sudolský a Vsetínský pi oltái klee zpívati Nejsvtjší potom kolekta potom zaali zase T, Bože, chválíme, potom držel náš p. otec tak eené posvcení chrámu a jeho nádobí. Potom byla nmecká kollecta, Lobet den H., po té zpíváno nmecky: Allein Gott in der Hóh sei. Tu držel p. Simko z kazatedlnice nmecké kázání; potom na krátce nmecký zpv. Nyní pišel p. Langhofer ped oltá a zpíval: P. B. bu s vámi na to tnul žalm 100, kterýžto sem já s církví potom vyzpíval. A tak zase p. Langhofer z kancle ml kázáni z toho textu, jak Kristus prodavae a kupce z chrámu vyhnal. Potom se Jdouce sme
zpívali
—
—
—
—
ješt zpívalo poslední vrš
z té
Té, Bože,
:
Následovala collecta,
chválíme.
úvodek dvou šestinedlek. A tak byla ofera okolo oltáe, po ofee šel každý ven, a byl konec v kostele práv o pl tetí hodin po poledni. Ti páni, kteí jsou navyklí na pl hodiny do kostela jíti, mohli sob na dlouhý as poádku vybýti. Následoval obd, pro panstvo ve fae pro jinší lid u foita. Nebo, tuším, asi že ze dvou mic se napeklo u fojtu. My v naším dom sme také drželi po
zpívána modlitba
té
máz
matky asi sedlo; nkteí po
lidu 9ti
hodin
slavnosti.
požehnání;
naše máseiníky, bednáe a pátely; rovn sme vdro piva a koalky pivezli a pl vdra vína bylo k tomu. Vdolk naše dv kopy napekly, maso vaené peené b\lo, za Icma stoly
hod)' pro
10
a
;
i
obd
šli
dom
všeci veselí rozmlouvali o této
Lidu bylo plno v tom novém
do zvonku 17
Cizí divili se, že tak
fr.
kazatel.
V
pi
Paní dchodnice pravila,
tom.
a
skutku opravdu pochvaly
znovu jeden na kancel vyšel a
u nás, jedli a pili až do památné a dávno nevídané
h)li
jiní
tak
kostele.
Ofery se žebralo 170
krásný kostel máme, zasloužili.
že bj'
nmecky
nebyl
jí
i
chválili
Nevím, kdo by
as
kázání držel;
dlúhý, i
též
fr.,
tch
ml
co
kdyby ješt pravila,
že
kdyby to našeho Pallatzkého syn lak kázal, že jaká by to byla radost pro rodie a pro mne, tak pravila. Jeden sice pravil z katolík, že to neslušelo íci tomu luterskému knzovi: zde se vám isté slovo Boží káže a jste k pravé víe vedeni. Zdaž prý není naše katolické náboženství panující a samospasitedlné 50. 1S19,
9.
prosince,
Mikuláš Ghyczy*j Františkovi Palackému. (z
Pešt'.
—
Liliije, íe
postaveni v
Lieber Freund Mit
Vergngen
strýcové
i
v liadé.
!
erinnere ich mich der frohcn und genussvoUen Stun-
den, die ich an Ihrer Seite *)
ho v Cihu vicc iiezas/ihl, i/dva --právu o svém
dom
zubrachte,
und gewiss mit
nicht geringer Be-
S Mikulášem Ghyczym z Assa- a Ablanczkurthu, mladíkem velmi horlivým, r. 1819 v Prešpurku a upímn k nmu pilnul. Z odpovdi na
seznámil se Palacký
Korrespondence
42
Fr. Palackého.
meiner Ankunft in Csuz Ihre Abreise, denn manches noch wollte ich mit Ihnen sprechen, und Ihrer Theilnahme war ich gedoch, dass dies alles l
triibnis erfuhr ich bei
—
—
immer werth und in Erinnerung bleiben wird, dies zu schreiben, wiirde inich keine Macht verhindern. Denn wahrlich es erheitert einen nicht wenig, wenn man nach vielem Harren jemanden findet, dem das Namliche theuer ist und sein wird — und dessen mir Ihr
Andenken und
Ihrc Bekanntschaft
Lebcnsgeister denselben Pian mit dem námlichen Enthusiasmus aufnehmen und ihn zu vollfiihren godenken. Doch je mehr man mit dem Treiben der Menschen bekannt wird, desto mehr und mehr erhált man traurige Beweise von der SelbstUebe, oder besser gesagt dem Egoismus der Menschen, und nicht selten (als Folge der Erziehung der jetzt vvirkenden Generation) wird man noch mehr einport durch den furchtbaren Despotismus und zu verabscheuenden Bigottismus. Allmahhch verschwinden die Ideále vom feurigen Jiingling erschaften, denn unwiderstchlich wird man fortgetrieben von der schalen und traurig nothwendigen Gegenwart und eisernen Nothwendigkeit. die Die einzige den Sterbhchen nie verlassende Tochter des Himmels lasst einen nicht verzweifeln. O wie schón und gotthch waren Hoftnung die Plane, die wir uns gemacht haben, und doch die traurige Erfahrung des Tages macht mich jeden Abend an ihrer Ausfúhrung verzweifeln. Doch es wáre nicht mánnlich, ohne den Kamp versucht zu haben, sich und Gott sei Dank, die Kraft unseres Geistes tur iiberwunden zu geben denn ewig wird uns das Ideále theuer bleiben, ist noch nicht erlahmt, ewig werden wir bereií sein zu ihrer (!) Ausfúhrung oder wenigstens unserer Náherung Gut und Bkit aufzuopfern, denn die Bilder eines Brutus^ Harmodius und des freien Griechenlands bleiben inem jeden edeldenkcnden Menschen theuer und unvergesslich.
—
—
—
—
Ich bin in
Menschen
eines
Pst
gliicklich-angekommen, und wenn die Glúckseligkeit guten Gesundheit, Essen und Trinken bestinde^
in einer
—
konnte ich meine Lage giúcklich nennen
mehr
sein,
gefordert wird,
dem ich jetzt dem Vaterland so
Onkel, bei
der
pedant, findet
als
dass
seine
er
er
ist
bin,
vielseitig
sich
mit
Gliickseligkeit,
Frau und Kinder
in einer
doch da
leider,
um
dies zu
meine Lage gar nicht beneidenswerth. Mem ist nicht das, was man von einem Menschen, gedient
hat,
crwartet:
zu
bigott
und
einem jungen ^^lenschen abgebcn wollte, wenn er nicht nur diesen, sondern auch
weiten Entfernung
haltet,
und, als Folge seines-
Charakters, stosset er mit Verachtung eine jede Áusserung eines freiden-
kenden Menschen; mit heisst zur Beichte und und Verachtung weiset ihm ab, Ich bin bei den tento dopis,
Viz
I.
díl
již
psal
dne
12.
této publikace na
einem Worte, er 40tágigen
alle diese
nur zur Andacht, das
Fasten anhaltet, und gewiss mit Kalte
er eine jede
Náherung
eines jungen
Obernotaren dieses Comitats angestellt ledna 1820, podal obšírný str.
63; srovn. tamže
str.
Menschen zu als
Patwarisí
výatek ve svém každodenniku. 35, 61,
70—72, 80 — 82 a
142.
1819—1820.
43
iind wie unangenehm mir das (jescháft eines Absclireibei-s sein kann, konnen Sie sich vorstellen dies wird leider ein Jahr nach der letzten konigl. Verordnung daiiern, dann noch ein Jahr Jurat, und dann von Neuem anfangen. Dá*;, was mich erhcitert, ist, dass mein Freund Wasar;
hellyi hier
ist.
Wenn
haben werden, mir zu ob sie meinen Brief, den ich mittels der Post und erga Recepisse geschrieben hábe, empfangen hat. Dcm Landcs bitte ich Sie zu sagen, sobald ich eine sichere Gelegenschreiben,
Sie
die
Giite,
bitte
ich
Sie,
wie
nicht zweifle,
ich
von der
Tate
zn fragen,
haben werdc, werde ich ihm meine Schuld zuschickcn. Karl und Muki werden Ihnen durch Ihren Fleiss hcuer mehr als voriges Jahr Freude machen und Sie so belohnen. Ich hofe sicher, náchstens von Ihnen einen Brief zu bekomrnen, schliesse Ihnen meine Adresse bei, um die ich Sie gegenseitig bitte, und bin mit Freundschaftskuss Ihr treuer Freund Ghyczy. Pst, den 9ten Deccmber 1819, heit
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackénnu.
51. 1820, 15.
února
(z
—
Nového Sadu). o
O
svých ýracecli, o litcrdrnich stialidch
Srb,
slnikii Palkoviové.
Z Nowasadu, dne
15.
února 1820.
Milowaný Pjteli! Taužebn ekaný Hst Wáš pedce gednau dostal sem. Wyznám, že nemage od Wás tak dlauhý as ni literlvy, nemálo gsem, coby se s Wámi dalo, zwdti žádostiw byl. Tjm wtšj mi rozkoš psanj tagiti nemohu, že sama ta rozkoš w promjšené gakésy Waše psobilo Nebo gá, s taužebnau bolestj cýtnj naposledy w duši mé se rozplynula. pate na to, co za mnau, a co pede mnau, nikdy nemohu ducha v rowné wáze zadržeti: a Wáš list mi k tomuto patenj owšem dosti pjiny zawdal. gak bu! Gá gednau v wjr žiwota zachwácen gsem, aniž Než
a
:
bu
mi gine
pozstáwá,
rady
wywrcy
m
mjnj, a
gak málo inj
bez onoho
z
krom
plowati
w nm,
až
kola a poslati praudem wšeobecným. !
A
mnoha mjnnj
pedce
by, zdá se mi,
nelze bylo
se
mu
ani tohoto
bude,
Ijbiti
Gak mnoho
lowk
málo
lowku. Proež bu, gak
innj
gsy!
sob býti opuštným na cest žiwota.^ Poneme-li se mnohem wjce. Nebo mnjte-li onen žiwot duchownj w lun národu, tu gste Wy toho mnohem bljže, nežli gá; pak konen mysljte-li žiwot lowka w lun lowka, y tu gste pede mnau. Prawda, Wa.šc onno »Pracugjce pro Srby, pracugete také pro Slowany« má do Widjte-li se
taužiti,
budu
s2 já
:
sebe y tento
rozumný smysl: Žigjce mezy Srby,
—
—
žigete
mezy Slowany.
že onnoho málo, tohoto pak gešt bolestné to wdnj Ale gá wjm mén. Co pak pgdeme-Ii dále Nenj zde lowka, genžby gsa \v gakémsy !
:
Fr. Palackého.
Korrespondence
44
mn
nepokazowal ale ani pjtele pro mne ke národem, a lowkem a lowkem, a pítelem
se ninau spolku náklonnosti
Mezy národem
nenj.
a
;
a pítelem gest rozdjlu. Gednak bj'lo potšitedlné srdcy
O
obrané pracugete.
rolj
gešté
nestalo,
se
horliwosti
Y
mže.
státi
te krom
mému slyšeti od Wás, gak piln mé zagisté pochyby nemgte. Co
metrika,
gjž
psáno
na se
napsati
nenj,
se
mých auadnjch ginéhc pedsewzýti nemohu, nepokogiti Wás nemá. Gá owšem penáramn obtjžen gsem. Žádosti Wašj z ohledu národale y toto se w brzce promniti mže.
mže.
To, že gá
pracý
mn
t. g. pošli Wám gich, nebo donesu sám. Y gakož gste sami podotkli, žeby potebné bylo pogjti \v cyklus y srbské-eské- ruské cet. zpwy. Srbskými Wám slaužiti chc\-, gakýchž srbské ste sotwa slyšeli: Do zdegšj pracý mau založené gymnazyálnj
njch pjsnj dosti vinjm: zdá,
se
zpw
bibliotéky donesena gest kniha
Slowanských, tištná v Benátkách
pjsmem latinským. Na prvnj pohlednj sem tam mnoho skwostného nalezl pjsn starožitné slowanské, djlem hysterické, djlem mythologické (gak se rozumj z mythologie slowanské). Gedné z nich poátek: Coš nebyše Zora na gakýs zlomek upamatowal zabielila. Ni danica promalila lica
m
—
v
Antonow
o
knize
Slowanech,
starých
kterýž
se
rown
pojná,
tak
a gegž on za polskau pjse má. Gest tu y o Lelu, Polelu, Koled cet. akoli ge pod Budaucn wjce: gá sem knihu gednauc \v rukau ml což mnohonásobnému zaneprázdnn] mému pipjšete. mým kljem Co gste mi o echách psali, s radostj sem etl. Vite to, prosým,
—
—
3'
Tžko
budaucn.
zwdl,
mi
zagisté, tak
giného nic newjm.
rozlauenu
býti.
Krom
Wás
co sem od
Wáženému našemu Jungmannowi sem gešt
mu psáti dopis od dáwna strogjm a gist w tchto dnech Nedržte nic za malikost pro mne, co se Cech a Slowan Dobrowský náš, gak wjte, pracuje \ve Wjdni: aspo mi to gednau
nepsal: akoli se
budu.
psáti
—
týe.
Kopitar
—
ani
kroku opustil.
vmnj
\v
nevinil: \v
poslednjm swém
Benedicti zápasy
gest leniw. Psal mi Ijbj?)
w
akoli
psal,
nezmjnj.
pedce dne
\v
ani
25. ledna:
ani
\v
slowem Dobrowského
We
kd\' co slyšjm:
swým bratrem Pawlem.
psánj
list
»Proto brate^ (gak se
pkném
o
W
Prešpurek
gen na nowiny priwilegium: a
což
owšem
popm
Bh
giž
zakázáno
skrz ruce
gjti.
A
gest. tito
Wukowy
to
Prešpurku zhola
Srbském
swt
spisy wyšly
w
Wás
a
Prešpurek
zatjm
nic,
a
náš
y tam Wjte za-
se tu
cosy hýbe. Monopolnj knihtlaitelstwj hrozn literatue pekážj gisté, že gediné Petr Vnywecký srbskými literami tlaiti smj.
má
pjliš
Wám
našem mateském sem
onnmno co sem z (jeny geda pede tymi lety Kežmarek a
pak opt: »Z domu málo s
listu
professrau swau.
systematickém,
tomto co
Palacký žige
s
:
Dawidowi
tiskárn Arménské,
W Pešti opt a w Budjn — gsau horliwj Slované —
musý wšecko
maudj
muži!
—
Musický gim dey brzského spoinutj co gich kde na swt! vbohý pozdrawl. Zasljbil mi, na mau prosbu, wydati zbjrku ód swých. ;
—
Gešt sem ho
newidl.
Zpw
geho
neywt.šj
ástka
gest
netištna.
—
Našemu í^ymnasvum onehdy obtoval osmero pekrásnýcli klassyckých Dáme
úd.
:
rašewie nikdo
peškoda, že se y na této tebánské kjdla tžké olownné zemského žiwota trusky wšcgj! praotc klatba na Slovanech .... Bogjme se, co bude s ním.
s^j
labuti nebewzletná
Ležj Boh Dobrého nic. Byw potud opatem kláštera Šišatowackého, vpadl newinné pod saud arcy[biskupjský, který ho neymén život koštovati mže. Že se bez pjiny na samotu taužjte, nemálo sem wyrozuml z li.stu Wašeho. Komu, gako Wám, dáno býti \v asté spolenosti dwau panj, gaké gsau panj Zerdahely a Géczy, ten sob na samotnost necha nezté-
Y
žuje.
mn
nosti gcgich
—
této wzdálenosti
\v
hodiny tšj.
Wyite
Powzte
každé pomyšlenj na ztráwené \v spolegim smjteli, a Wy byste nesmli.?'
—a
po asu vplynutj, a po hlasu vtišenj, památka piedce zstává a tšj. Dobrotiwá Prozetedlnosti Tak mnohem erstwégi tkwj w pamti pozstalj znakowé radosti nežli žalosti Zpráwa o smrti drahé pí. Kubinyi ranila hluboce. Slzy mé zalily
mau
poklonu.
gim,
že
—
!
I
m
pi koncy listu Wašeho, a nemohl sem v weer) pokogn spáti. Gá sem psal byl odpowdi nedostal: proež sem newdl,
nocy (byl sem geg dostal Kubinyimu gednau, ale sem gestli mladý Kubinyi, býwalý uedlnjk, \v Prešpurku nebo ginde. Když sem gá echy opustil, bylo wše gest hypotheticum. Z listu Wašeho gen zazvjrám, že tam gest, Pozdrawjte geg ode mne srden. Rád bych mu byl potchou bolestné Cetl-li ste pedmluwu \v Palk[owio\v] slownjku.' mi gest, že negsem. prohlášenj zagisté tenáe pedkem na ni vpamatugc. Gá sem ni té
P.
mg
;
—
W
slownjka, ni
Mgtež
pedmluwy newidél: aniž hrub se dobe Wáš pjtel
bažjm.
!
P.
Mikuláš Ghyczy*) Františkovi Palackému.
52.
na konci února
1820,
(z
Pešt).
dne 20. ledna: oznamuje, ie
ze
ŠalYajk.
J.
— Omlouvá /f.
bezna
se,
ie
opustí
mu
dloiíko neodpovídá
Peš
na dopis
a odebere se se strýcem
do fíanátu.
Liebcr Freund
Es wird Sie Ihren Brief halten
;
vom
doch
es
vielleicht
au
1
besondere Gedanken bringen, das Sie
20ten Jánner erst unter heutigem
aul"
einen Brief er-
waren mehrcre Ursachen, die mich diesen Entschluss zu
fassen bestimmten, theils, weil ich meine Briefe
Post anvertrauen nicht wollte,
theils weil ich
warten wollte, die nach Pressburg ihren *)
Datum
Dopis ten obdržel Palacký dne
svém každodenníku
1.
Weg
dam unsicheren Gang der ine Privat-Gelegenheit ab-
nimmt
bezna 1820
!. díl korresp. a záp. na
sir. 71);
;
diese ereignete sich
a podává z
odpov
>jak mi srdce kázalo a jakž toho zasluhoval, velmi pátelsky
nho
napsal dne
(viz
tamže,
.str.
výtah ve ').
bezna
72l
:
Korrespondence
46
Fr. Palackého.
da mein Freund Vasarhellyi hingieng, aber aus Unvorsichtigkeit mein an Sie gerichteter Brief liegen. Lieber Freund Ihr inir so theuerer und unschatzbaier Brief erweckte alle die Gefiihle der Liebe, Freundschaft und Zuneigung, die ich tur Sie hegte, alle frohen Erinnerungen der Zeit, die ich an Ihrer Seite zubrachte, alle Pláne und Hoffnungen, die wir einst durch die Gegenwart verwirklicht zu sehen so sehnlich wiinschten, erwachten mit neuer Kraft, und wahrlich
zwar, blieb
!
unsere
ich hoffe mit Zuversicht, dass
Meinungen,
Wiinsche
und
Freundschaft,
Hoffnungen
griindet,
die
sich
auf gleiche
werde nur mit unsern
Leben aufhoren. Wahrlich, Sie hatten praktische
Leben
indemc Sie glaubten,
recht,
versetzt
an
so
manchem
einen
ich
Stein
werde
in
das
Anstosses
des
—
und ich glaube und wahrlich die Gegenwart, meine wenigstens, kónnte, ist nicht darnach, dass sie mich befriedigen auch die Ihrige ? indeme ich genothigt bin, mit dem Strom zwar nicht fortzuschwimmen, doch wenigstens einen kalten Zuschauer, sovicl dies mein Temperament ich sehe die Ideále, die ich mir einst so kiihn und zulásst, abzugeben, finden,
—
—
so
vorschnell
bildete,
zufúhren, sei eine
die Zeit brechen den tasie.
ganz
oder
vielleicht
auch
weniger
ganz
als
aus-
Unmoglichkeit; mein Schicksal und die Umstánde und freien
und
vielleicht vorschnellen
Flug meiner Phan-
Treffend sagt mein Lieblings-Dichter
»Die schone Frucht, die
begann, da
liegt sie
kaum
schon
zu keimen
erstarrt!
Mich weckt aus meinem frohen Tráumen Armén die Gegenwart.*
mit rauhen
Doch ganz, vollkommen ganz davon uberzeugt, dass die mir noch immer theueren und ewig unvergesslichen Pláne nie ausgefijhrt werden, fange ich [anj, das Leben, ich kann sagen, mit der grossten Kaltbliitigkeit
zu betrachten; selten oder nie entfallen mir Áusserungen, die meine Ge-
sinnungen verrathen kónnten, und die traurigen gemachten Erfahrungen
werden mir ewig zur Warnung dienen, iiber diese und jeden, der auf diese einen Bezug haben kónnte Gegenstand, ein tiefes Stillschweigen zu beobachten. Doch Sie wiirden mir die grosste Wohlthat erweisen, wenn
Hofnung
Sie mir nur die geringste Móglichkeit zeigten, nur die geringste
zur Wirklichkeit emporheben und mich so, auf meine Wiinsche nicht ganz
Verzicht leisten zu miissen, zwingen mochten, denn wahrlich meine gemachten Erfahrungen berechtigen mich ganz zu diesem Urtheil dieses zu fállen zwingen mich die Menschcn. Vielleicht die stillen Freuden des háuslichen Lebens werden es einigermassen vermogen, einst meine gescheuterten Hoffnungen und traurigen Erfahrungen zu vergessen; doch rechnen konnen Sie auf mich immer sehr und sicher; in mir werden Sie sich in diesem Gegenstand wenigstens nie, nie betrogen finden, mit Rath und That werden Sie mich immer bereitwillig sehen fiir die uns so theuere, ;
Sache
gemeinscliatliche
zu
und
wirken
handlen,
leben,
Freuden
mit
sterben.
Doch, theuerer Freund, Sie werden eriauben, dass ich
wegen anderer Gegenstande schreibe 15ten Marz;
als bis
da
darm
bitte
;
auch
Ihnen
hier sicher nicht lánger
ich blcibc
ich Sie innigst, mir bishin
zu schreiben,
von Ihnen nicht so bald einen Brief erhalten kónnte. Ich reise namlich nach Banat, und zwar in das Torontaler Comitat, wo mcin Onkel Administrátor geworden ist dorten bleibe ich beiláufig 4 Wochen, dann gehe ich in das Hewesche Comitat nach Gyonggos, von wo ich Ihnen schreiben werde, sobald ich alldort angelangt bin. Folglich kónnte ich sonst
;
ich Ihren Bricf nur bis 15ten
da ich hier
iMárz erhalten,
in
Pst nur
so
lange bleiben werde. Ich rechnc also sicher und mit Freuden darauf, dass ich bis [zu] meiner Abreise einen Brief von Ihnen erhalten werde.
Den Fasching
mehrere
unterhielt ich mich mitunter recht gut, niachte
Bekanntschaften, unter anderen glaubte ich
ine
interessante Bekanntschaft
gemacht zu haben, da sie Schonheit, Witz und Jugend zu besitzen zeigte, fand aber mich wie meistens betrogen. Sie war eine verkappte Priesterin der Venus dass die Bekanntschaft gleich aufhorte, konnen Sie sich vor;
stellen
nur
;
Herz immer
man
Mein Freund Wahl Presburg von ihm
in
Punkte
vielleicht niitzlich
Eben heute von Herzog
Augenblicke der
so seligen
die
fiir
offen bleiben, nur die
las ich
von Berry
;
ist
soli
Liebe
edlern
mein
soli
mein kunftiges Leben begliicken.
angekommen.
spricht, dass ich
Schreiben Sie mir auch, was
ihm
in
diesem wirklich wichtigen
werden kunnte. F.rmordung
die in etwas analoge Geschichte die
doch
die
von K.
ist,
finde
Motive und durch einen edleren Menschen geschehen, Schrecken denen verursachen.
ich,
durch andere
wird nicht wenig
sie
Meine Bescháftigung und Gescháfte haben keinen anderen Endzweck, mich in der vaterlandischcn Sprache ibe. Ich bin mit Bruderkuss
als dass ich
Ghyczy. P.
S.
Wenn
Ihnen
ein
Briefe zu verbrennen, oder
53. 1820, 5.
bezna,
(z
sic
Ungliick
geschehen
solíte,
bitte
mir zu senden, so wie auch
ich
meine
ich.
Jan Kollár Františkovi Palackému.
Pešt).
—
Omlouvá
své.
dlouhé mleni iiediiim zaneýrázdniiim
tší
;
se ze vzniku myšlenky slovanské.
V
Pešti,
5.
bezna
1820.
Milý, drahý píteli!
Vy pátelství záleželo jedin v dopisování, Avšak neznám, kdo he.' i ten, jehož listy dol, i plynouti musejí. hoe Dunajem
Kdyby opravdové bych jehož
zle ostál. listy
i
—
i
já
ten,
Korrespondence
4g
Mn
Fr. Palackého.
vte mi píteli, prvé pro nestejnost mých okolostojností, ustavinou tíse ouadnich prací. Vám psáti možná neb\lo.
aspo,
posléze pro
Sotvy že sem se
Vámi
s
sem
a trhanin osudu, že
behu
na tomto
našel a
rozlouil, z
zachvátil
tžká sám sob
do stavu
mne
sem
bím
má hvzda,
nm
k
to,
emu mne vlastní
Pítomnou,
a náhle odcházející, píležitostí aspo tchto
Vám sem
nechtl zanedbati. Jak
Nic.
Já.''
ale
nesíslných bez-
asu neml.
libost táhla, ani mysliti
psáti
se naposledy zde
ku kterému mne ne
octl,
jen jakási snad náhoda urila. Pak hned z poátku pikvailo, že sem na dušných prací tak mne v
mkanin
všelikých
vír
stail, až
v jakousi
Pohlížím
Vám
se
ádk
nkolik
vede a co as dláte
.-
vzdornopíjemnou tžkomyslnost, tuto
v níž se nalézám, z oí plaším, a žiji Bh zná, kde, pedkem v myšlenkách v národu z scepenlých tchto zlomk složeném: kdie stane jedno slunce po vsiem nebi.'^
škaredou vkolnost, snad o celá
století
a roztracených
V
hluboké
zdají se zde
dímot
ješt všecko
vina uražené
býti
u nás.
e
Národ,
velebnosti, aneb
smšné
tato slova
etc.
pepjaté
žertíky
obraznosti!
Avšak doufejme jen Dosti sme vznikla.
a
vyhráli,
již
pracujme; vše že
Na skutenosti posavad
rozhostí a
Nava sem
—
dobe
bude.
Avšak když
Herman ani Atila nám aspo
naším, blaze
i
duše po tle
se
nic
já ale
psal.
U
nás v Budíne vyšla jakási
slov.
a
nkolika
atd.
I
fizyka, kterau
Vám sem
ješt neetl.
Mjte tu lásku, oznamte ného a prostoreného obsahu v 'Poátcích Bás.« Co
p.
semo tamo
Palkovi,
díly.?
p.
mi, jak se asi draze
Šafaík
—
u Vás jeden arch vázapísmen, jako jsou
Ku p. takových
tiskne.?
Benedikti
dlá?
—
jak
hic
nás nebe
rozmrštilo
Pipojuji zde
oba
—
nevykonají.
jako nevolným zbo-
inám osudu a ne vlastní vle. Asi ped týdnem pijal sem psaní od pana Jungmanna kousk nové literatury: jeho Slowesnost, Vznešenosti Polákovy prý touž dobu
mezi námi
myšlénka: Slovanství
ta
nic nezáleží.
rozleje, ani
aspo vnukm
Blaze potom
sama
list
p.
Vaše Esthetika
Pište mi,
Palk[oviovi] již
hotowa
.-
z
—
ohledu na Slovníky. Vyšly-li
vzácný píteli, co jen psaní toto pijmete, abysme
již
ím skr
nyní onu dlouhou mezeru vynahradili.
Líbaje Vás
srden
jsem upímný pítel Jan Kollár.
Dorute, prosím, Palkoviovi list beze dlení, ano se kupcm prešpurským jarmárek pešanský pibližuje. Nápis listovní: S. Wohlehrw. J. K. Vicar bey der Evang. Gemeinde in
Pesth.
!
49
Pavel Josef Šafaík Josefu Jungmannovi.
54.
1820,
(Výpisek
Z Nowasadu.
16.
z
bezna.
dopisu
—
O
uinný
— »Turinský
Františkovi Palackém.
rukou Františka
Palacl^cého.)
se mýlj, gestli myslj, že
we
te
mé
srdce vstydlo.
Co mne gešt ngak potšiti mže, gest pohledn] na wzrostagjcj takowé syny Cechie, gaký gest Turinský. Pomysljm-li na ideál, kterýž sem byl w národnj tu se mi zdá, že sem nieho nepoesii eské pogal a sob pedstawil ale pohledjm-li na pátely bolj wykonal, že sem kroku neuinil, a to swé za mnau, na Palackého, na Turinského, tut" ponkud na bjdu swau .^ zapomjnám Ale on to nemyslj. Neustydlo: ba
poád:
:
.
11.
m
gen
bolestj.
:
.
55. 1S20,
ale
kvtna
(z
Samuel Štúr Františkovi Palackému.
— Radí mu, aby si zvolil Jiné fovolá>ii, a táže opatiti nkteré knihy, po nichi je poptávka.
Uhrovce).
by si
ml
Wýborný Pane
Gá bych
w
zagist
se,
kde
Pjteli
tak dlouhé mlenj
\v
psanj k
Nim
nebyl upadl,
kdybych o Gegich bytu byl býwal powedomý. Z dotazowánj se na Nich, hned gednoho, hned druhého, dowdl sem se, že odešli za Informátora, ale nikdo mi neznal fjci, ku komu? a kam? A \v tom mlenj gešt wjce léta pominulého do Prešmne to utwrdilo, že sem od Nich na list, purka Jim psaný, žádné odpowed nedostal. Nynj pak nemálo mne to potšilo, a z ástky i k podiwenj pohnulo, když sem od Nich, máge to domnnj, že Gich wjce w Prešpurku nenj, z Prešpurka list dostal. Z Gejich
mg
stawu, a i
nm
w
prospchu
a štstj,
srden
manželka moga Gim wynšugeme, aby
i
dále
a sebe giž gednúc gistému stawu ódewzdali.
se radugi, a netoliko gá, ale
podobného
Tu
štstj zakušowali,
to proto mluvjm, že
mi
tom neodpjšú, gaký sob staw nkdy zwolá? na pozatým w podobném stawe, gak nynj zstáwagj, Jestliže magj mjnnj, zetrwáwati, to negen z mnohých pjin nechwáljm, ale i weliká škoda z toho na Nich pipadne, že se nebudu moci radowati ze syn, a ze swých syn syn. Mám nadgi, že ten úmysl, gestli gest toliko takowý, pišli, ehož welice gako sem podotkl, hned by promnili, kdyby ke nikdy ani gen gediné
litery
o
i
mn
žádostiwý gsem, Gich gednic 3
synák,
Karla,
Ludowika
a
w
twári
Samuele.
mn
w
twár spatiti, a uzeli mogich
W
nadgi ekati budu,
o prjchodu swém ke slib toho léta naplá ? dobré se mi wede, kdyby srae toliko úpln zdrawj
zdaliž
W
Uhrowci posawad byli. O kdyby to Bh Karel tam dal, aby w ten as w Prešpurku se zdržowali, když pogede. Šastný gest gegich bratjek, že mže pod gegich rjzenjm študjrowati. Pana otce, když mu budu psáti, nech ode mne i mogeg srden pozdrawugj, wšech ostatnjch domácjch. Wynšugjce Wýbornému Pánu
mg
i
i
Fr. Palackého
korrespondence a zápisky
II,
4
!
Korrespondence
50
prosjm Gich ponjžen,
Pjteli stálého zdrawj, giž wyšla,
mla
domá, že
w
mn
nech
Prešpurku
Fr. Palackého.
w
wygjti
rád bych
odešlí,
gi
slowenském gazyku.
tomu pánu, který
tento
I
a snad
Michalika
P.
Gim bude we-
i
sem si newjm krude k dostánj. Kan-
gine
pinesl,
list
Fysika
gestli
ml,
gi
knižky
dal
kupovati,
ale
u kterého Buchdrukera bylyby dobré a laciné w cyonale, kancyonáliky, katechismy D. M. L. a slabikáe P. Palkowitsa. Giž
nebo lidé negen hledagj knihár musjm takowé knihy mjti nynj gako nkterý giž si rozkázali, abych gim priu mne wšech tch knih, ale poslaužiti, prawil. Nech tedy aspo tomu pánu, gestliby to Oni nemohli i
;
i
mn
a takowé
poraá, kdeby
wyhledati,
kdyby mi
gich
mel
a
brati,
dobré
by
wdl
cenu každé gedné oznámili, abych se prodáwánj gich sprawowati. Budu od Nich po tét pjležitosti list oe-
uinili,
w
knihy
káwati,
gegich
i
nebo ten pán
nkdy
potom Gegich wždy ten
zabawj, a
prjtel,
aspo pres den, w osob Gich
gestli
ne wjce,
w
Prešpurku se
samého. Mezi tým pak
i
Samuel
W
Uhrowci, dne 56.
kvtna
1820, 21.
11.
Staur.*)
Mája 1820.
František Palacký Janu Koilárovi.
Prešpurka).
(z
zstáwám
sem býwal
kterýž
—
Omlouvá
W
mu dlojiho nepsal; dává zprávu Jazyku eskému lepši budoucnost.
že
se,
o svých pracích, obzvlášt o esthclice; prorokuje
Prešpurku o swat. Duchu 1820.
Milowaný Pjteli
a
milé wždy, asu, co mi každé na Wás pomyšlenj, spogeno gest zagisté pomyšlenj na pjtele vražea dosawád-li wrného ? Prawda, »kdyby oprawdowé pátelstwj záleželo gedín w dopisowánj*, gakož prawjte, »y Wy y gá bych zle obstál," ale mohu-li zapjti, že dopisowánj gest vkazem a vkazowatelem pátelstwj, a že gsem wlastn gá, který zanedbáwal posawád ho užjwati.?
Giž
wšak ného
s
drahn
gest
gakausi báznj
;
—
Wina má
gest
na
gew; awšak
toho se
nadgi, že winnjkowi swému odpustjte.
wždy
—
nostj
swau? Obdržew
ale proto-li
mne
cestau po Nitranské a
list
Gá
do
ducha Wašeho
ušlechtilosti
Wám
zstal y zstanu
wrným
sem tak pozd oswdil se wrWáš, zaneprázdnnjm tehdáž práw nahrnutým, odsaudjte,
Komárnnské
že
stolicy a
nemocý,
a
netžkau, zdržán
mn
od sem potom, petrpw tyto nesnázy, každau chwjli, pracý auadu mého powolenau, welikau horliwostj hledl ke swému wlastoprawdu každá njmu obrátiti wzdlánj, to-li mi za zlé mjti budete? wždy pjtomná chwjle zdá se býti tau neydražšj w žiwot a neydležitjšj a toto mámenj vstawiné inj mne kiwa pátelm. Wyznám se Wám, že sem již as ode twrt léta ani drazewáženému Jungmanovi, ni Benedyktimu,
sem
byl; a že
Mn
;
*) Otec vlastenc slovenských Karla, Ljudevíta a Samuele Štúr, s nimiž se všemi Fr. Palacký si dopisoval. V letech ISIO 12 bydlel Palacký u nho v Trenín a uil se od nho hráti na varhany. Viz této publikace I. díl, str. 5.
—
ni milému otci swému nepsal, kterýž poslednj se mi proto až pjliš rozhnwal; což, akoli mne z winy proti Wám newywodj, alespo dkazem Wám bude, že posawadnj mé mlenj nepocházelo z nešetenj. Co dlám? Co horliwec pro wlast a pro umnj dlati mže: tu, cwijm se a pjši esthetyku swau. Ale gaksi neodbytn gde mi wše od rukau. Prwnj djl esthetyky chtl sem do konce ms. Srpna hotowý mjti, a nynj widjm, že gen asi z poátku léta Pán 1821. bude moci dokonán
—
—
Mé nejwtšj snaženj bylo by, pouiti pjkladem, že nám potebj gednau mysliti, mluwiti a konati slowansky, odhodjcým nezdárné slabikáe nmecké. Mnjte-li Wy se býti na paušti z ohledu na Slowanstwj gsem gá to gešt wjce. V prosted pauhých Magyar a nelze mi ani doslechnauti hlahol libé Slowaniny, krom v sedlák na vlicy. to gedno ani P. Palkowi zdali w Mexiku i w Prešpurku pebýwá, býti.
giž
Nmc
mn
s
ewang.
professory
wlastenecké city tkwgj
—
nespozoruje.
twajch
dljch,
obyegným
w
nemám te
škol
hluboce
a
Benediktim, který
Když
'
w
swéta
gich
arey
neukogjtedlná tužba po kragjch, oby-
nastane
as
on mi tak pojdku pjše, gako neukracuge našj obapolné lásky, ale
nic nesl>-šcl;
osudné,
obma
wšak pidáwá nám swta.
swt cyzozemský
wšecky
slowanských a tžká zamyšlenost jest toho Tehdáž pak nacházým oberstwenj a oblaženj wlastn mluw, z celé duše swé obtugi drahému
y gá gemu, a to mlenj s
a
;
Mn
hlaholjch
pracy swé, kterau,
i
srdci
spolku.
následkem.
národu swému. O Safajkowi dáwno sem
gest
w
asto zagjmá mne
nižádného
a
gakéhosy melancholického tauženj. Podobn Tatrách swých vkryl se ped oima celého ten, kdež segdeme se opt ze wšech stran
w as
geden obyt pátelský.'' se Wám dále wede w auad, genž, gak auely Wašimi snášj Gá stehu se theologie giž gen weliká poteba wrátila by mne gj opt. Ze Wy
Žádostiw gsem
wdti, gak
se zdá, ne tak cele se
od nkolik
let
a
s
.''
w
každých okolinostech na národnj literaturu naši pamtliwi zstanete, mám gisté peswdenj. Ale co gest to, emuž se od Wás nadjti žeme ? Radostn zawjtá to ke každému wlastency, co muž klassycky wzdS P. Weberem laný mu podá. Gak ge takowých dosawád málo u Cech
m-
to
!
slyšel
uinjm
sem
že
ste
mluwili sami,
mohu-li
Wám
za korrektora
to s radostj.
poslaužiti,
—
záwisti Osud spisowatel eských gest obzwláštnj na swt a To zagisté swtle dowésti se mže, že gich ani zysku nadge, »ana wšecky kola pudj w wném swta orlogi*, ani zewnitní est, ani cti a sláwy žádost, také odrod pauhé zyštnosti, nemámj a newábj, nýbrž samo to, což na ušlechtilé duchy samo slušj, horlenj a enthusiasmus wlaste-
hodný.
W
w powdomj wyplnné
w požjwánj toho eský gedinou, ale hognau odmnu za wšecko snaženj swé. Mezitjm wolno nám také wzhlédati ke blažengšj budaucnosti, k dob té, kdež w Cechách opt y páni nectwj.
dobra
y té
tom,
krásy,
kterau twoj,
nacházj
powinnosti
spisowatel
a
!
Korrespondence Fr. Palackého.
52
sleny esky mysliti, mluwiti a jsti budau doba piale wšak neomyln. Y Slowáci \v Uhjch pocýtj se býti Slowáky, gak brzy oprawdowý zwláštnj pjzniwec gegich arcib. Rudnay, ochráncem gegich se býti proukáže. panj
a rytji
\-
gdaucy,
a
a
:
pozdgi,
Naše powinnost mezitjm gest, nezakopati hiwneek swých, nýbrž wšjm, mžeme, zwlášt pak skrze stceu mefjoBVTu pomáhati wlasti a národu. To gest mé a, gak se nadgi, také Waše peswdenj. Rate mne y dále gak
pátelské lásce swé poruena mjti a býti
Wašjm upjmým ctitelem Butež zdráw a šasten
že gá nikdy
gist býti tjm,
nepestanu
a pjtelem.
Fr. Palacký.
Dokonáno mi
as
!
——
2.
srpna
(z
odesláno teprwa dne 28.
Máge
—
tak
neštdrý gest
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
57. 1820,
a
Nového Sadu).
—
Odfovidaje 7ia dopis v dubnu mu zaslaný, stžuje o svých pracích literárních a o literární innosti Srb.
dává zprávu
si ?ta své ýostaveni,
Z Nového Sadu
d.
2.
Srpna 1820.
Milowaný Pjteli! Pozd, pjliš pozd se vbjrám k Wám s odpovdj wyslané psanj. Dennj na onno Waše milé gešt msjce Dubna ke omrzalé auednj práce a chudoba má w tch pokladjch, na nichž se blaženost lowka wyššjmu žiwotu zaswceného zakládá, byly gsau toho opozdnj pjinau. O pro nenj dáno zstati nám \v okresu širokého toho swta, gegž sob mládenecká naše obraznost za gara wystawila Pro nás z nho polednj baure burcugj a do tchto auzkých, tsných hlaubagjcjm roz-
mn
.^
umem s tžkém nám
sbitých
stn zahángj
— Negsme-li my nešastnj proto samé,
}
nemu
wyššjmu, než ge nám obecný tchto okow wymoci. Mnoho gsem zagisté o tom pemýšlel a gešt pemýšljm mnoho, ale cesty nikde nenacházjm. Casio se mi zdálo, že se ten ohe vdusil \ve mn, že ti mocnj hlasové vtichU, že gsem, gako ginj dobj okolo mne ale to byla gen omama, gen kratiké zezdjmnutj, na nž tjm bauliwgšj probuzenj následovalo. Tyto obecné formy života nikdy nemohau wésti k onné spokogenosti ducha, která gediné ze šastného wyvvozowánj ideál plynauti mže. že se
štstj dostalo zahoeti k
žiwot poskytuge
!
—
Gá newjm, gak
se
z
;
m
—
Odtudto sami
wcj mých
sauditi
mg
mžete, gak se as duch w tomto takowém mže. Pinucen gsem pracowati w tch obecných,
rozpoloženj mjti
potuchlých a bezduchých formách, které
zwyk na dstogenstwj nezmnitedlného
—
pedsudk zákona
plná stoletj a galowý
powýšili.
Zde,
pjteli,
wšecky idey prchagj co pozstáwá, gsau to zokrauhlené wkem kaménky, s nimiž hráti musjme. Což wšak ne proto djm, abych se Wám z položenj swého w obyóegném smyslu wzatého stžowal. staw nenj-li
—
Mg
;
stkwlý,
dosti
asti
zde estný (dowolte mi giž y gednoho srbského slowa)
owšem snesitedlný. Nic mén že okres directorstwa nenj neypiméengšj duchu mému, který gindy k ginému byl zahoel, o tom Wy sami, an a
m
neymén
znáte,
nemže. Tak sbjrati ty
pochybowati budete. Ale co se
se giž
te
odestati
každá nadége naše; aniž nám co pozstáwá, le
se hle baurá
suché
stalo, to
co gich gešt kde zbylo z onnoho zeleného našeho
ratolesti,
swta. To jsem y gá y giž vinil, y gešt initi mjnjm, pokud anebo zde anebo tam lepšj wlasti dogdu. Drahému Jungmannowi našemu gsem ped nkolika dny zaslal Stuartku, nezmnnau, gedno tu y tam oprawenau, pogednánj o hexametru (as ti archy) a známý onen zaátek zamjnné metriky we zpsobe ei držané o moci vmnj a zwlášt básnictwj. Wše to vinil gsem k žádosti pátel, gichž hlasu vposlechnauti za powinnost si pokládám, Jungmanna a Wás, láskau k národnosti našj zaugatý, nikoli pak, že bych onna djla za wydánj hodná byl saudil. Nebo o Stuartce wjte sami Vznáwám ale odpuste nenj zde mjsta, abych se Wám osprawedlnil. \v tom mdlobu svvau. Mjnnj mé bylo, podati to djlce plamenm. gsem se na ginem stanowil. Necht mi této památky z onnoho swta, w nmž gsem rozumem we tm tápal, ale obraznostj gasn widl, w tchto
—
—
Te
w
asjch,
rozumem swtlegi
nichž
w mrákot
ale obraznostj
hledjm,
Ipjm
nepebrané. Chyb swých si pipomenauti se nikterakž neostýchám nepjzniwými posméwai, budau-li ktej, pohrdám, powdom sob gsa elenj swého k wyššjmu a lepšjmu, gehož gsem gešt skutkem nedosáhl, jehož se ale onino ani myslj ani wlj nedomyslili a nedotkli. Pogednánj o hexametru gsem pjliš na pospch a bžn shotowil. Nechci, aby kdo na má slowa písahu skládal; nech, kdo se neho lepšjho domyslj, podá :
nemu
neho lepšjho. To poslednj gen pro asopis málo w tom ale pigmte od chudého y maliko Bude-li genius pjzniw a bude-li wycházeti »Krok«, w krátkém ase pošli zlomky z metriky v p. o werši sapphickém a strof téhož gména o alkaickém a strof etc. Pogednánj cosmogeographologická, i gak ge
nám
;
:
wdn.
mám
nazwati
bych
dém
a
plody odešly. z
punktu
idey
(onno
gen
aristophanesky),
giž
w
mysli
kdyby mi nenadálým gakým nelosem, gako tam Sokratesowa žáka geho idey,
neywjce
a
Nemohu
nyngšj
myšlénky,
Wám
se
dokonalosti které
Toho
hotugi.
ohromným
nesu-
tyto zaljbené
vmu
litowal,
zde dosti wygáditi, co zamýšljm: mjnjm filosofie
a
pjrodoslowj
pi zpytowánj universum (geho
eminenti)
fsensu tl)
bu
mathe-
bu
chemicky wesms a wbec (im Allgemeinen und Grossen) Nechci tedy astronomii wznikagj, w dokonalé stilistické form wystawiti. psáti, ani pjrodoslowj w obyegném smyslu, alebrž gen resultáty, které odtamtud plynau, tak w gedno sebrati, aby gim y nefacultisté rozumti mohli. 'Obrovské to, nemožné to pedsewzetj « eknete. Bude aspo na maticky,
zkaušku.
Kdeiner
Pedchdc mám (?),
Ballenstádt
:c
hognost
;
Bonnet, Bode,
k služb mi stogj
:
de Luc,
la
ale tito wšickni idey
Pláce
mé
:c.
daleko
!
Korrespondence Fr. Palackého.
54
Litugi, že
wzdáleni gsau
S tjmto
mi Plato chybuge.
se
djwe
pobratiti
mn
mn
gen formy te hledati. materiálu ne, musjm; nebo Wašj Aesthetiky pedewšjm žádostiw gsem. Podeyte mi aspo nk umnjm, pomalu sice y ten ohe, který gešt dautná \ve eho vwalen bude, gestli mu Wy nepispgete. Pepisowatele pedce nagdete nech on tebas nebude Weleslawjn, gá tomu pede, co on pepjše, rozumti budu. Pošlete to po poštowském woze. Co se w Cechách dge, newjm. Gak pak ge s P[alkowio\vým] Slownjkem ? Rostlináe gsem newidl. Vukowi musil katem býti Tedy-liž ta rozpásanost y geho se pichytila Hanba, pehanba! Zde gen swáry a swády Naši Srbi nedlagj nic we swé literatue. Mniši držj literaturu, wzdlanost mezi venými o starý a nowý gazyk. a národstwj na vzd. Ti pak gsau wšickni mrákotorodci. — Typographie ta má monopolium. D[a\vido]\vi gen nowiny tisknenj, krom pešanské M[ušic]cký bez nauti smj. Powažte to ábelské najzenj a nasnowánj mála z dstogenstwj swého zsazen gest; privatisuge \v klášteru, co obecný mnich, kdysi wšechnch pán a hlawa. Tak každá hwzda padnauti musj. Dluhy, které se za geho Ginj ped njm zawinily ptkrát vvjce bez trestu. Gá gsem gednau panowánj na klášter vwalily, gsau toho pjinau. s njm byl. Benedicti mi as pl léta nic nepsal. Weliká to pilnost! Pozdrawte mladého Kubinyiho srden. Mgtež se dobe a pište mi brzo.
—
mn
—
.'
—
—
!
—
—
—
Safajk. 58. 1S20, 12.
srpna
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému. (z
—
Sadu). Dává mu zprávu o literárnich pracech a posila dva opisy list eských z Polska.
Nového
Pedrahý
Srb
pjteli!
Mohl bych nad tjm zaufati, že ty naše lidské wci tak negisty! Po tak dlauhém hotowenj, namáhánj, snaženj, abych Wám aspo nkteré snopeky z našj literarnj role poslal tu hle, prázné klasy. Giž gsem ode dáwna tolikými pracemi a péemi obemenn nebyl, gako tohoto gara léta. Nadgi se, že budaucn, dá-li Bh zdrawj a dostihu, slibu swého z ohledu na literaturu srbskau auplngi wykonáwati budu moci. Aliloš Swti, nynégšj wydawatel letopisu srbského, gest Jan Hadži, doctor praw, adwokat, synowec Geho Mil. biskupa Nowosadského Petrowie. Budu Wám budaucn tento letopis srbsicý ádn posjlati. Z giných plew a smetj, co bych pro Wás wybrati mohl, sám newjm. Pedce o krátký as Euthymia Popowie, uitele w Tržišti, Milosiada následowati bude pro Wás, gakkoli galowá a planá — abyste aspo widli, gak mnoho nám zde chybj. Opwá tam dge Miloše Obilie, onoho bájeného hrdiny srbského. Snažjme se práw nynj zaraziti prosodii srbskou na asome gako
—
i
—
eská
gest.
Bute uwen,
že se
wšecko krásn podaj.
!
Pehled srbských pjsebných
mne samého
{
si
w tom gináe
wýtah uiniti
;
milžete.
Od Wás
W
raditi.
nowin taužebn ekám. Mégte
dobe. Wáš up. pjtel
se
P. J.
Nowém Sad
Šafajk.
12 srpna 1820.
Piložený pepis mi poslán od a
Wjd. Letop. wygde.
starožitnost] brzo \ve
k tomu spisu odkázati musjm ale nemohu Odtud, uznáte-li za potebné, snadno krátký slowenský
Wás
mrzj, že
to
p.
Lukáše Golebiowskieho, sekretáe Wy toho lépe budete moci
lánka towaryšstwa nauk w Waršaw. Snad než gá zde. a proto
užiti
Wám
i
Slowa geho gsau:
posjlám.
fúge
»ich
bohmisch geschriebenen Briefe des Svvidrygiello bei. Die Fiirsten von Oswiecim haben auch Diplome in bohmischer Sprache geliefert. Die Originalien waren bei Czacki und sind in Pulawy. Belieben Sie etliche Zeilen an den Fiirsten Czartoryski, Senátor Wojewoda in Warschau, zu schreiben; er wird Ihnen gewiss Copien davon iibersenden.*
die Abschrift zweier
Tolik on.
—
Mgte 59.
se
dobe.
Jií Palacký synu Ondejovi.
— Je tomu rád, ie mu obšírné vypsal, tší ho a ttapominá k pilnosti.
emu
1820, 25. listopadu (z Hodslavic).
se uí,
Náš milý synu Andresu!
Tvé
psaní
Prešpurku psané sme
z
nho
i
s
Tomanovým
dostali,
a
že
dovdli. Zvlášt to sem rád tel, žes své ueni tak obšire opsal, že mžeme vdti, jestliže se máš z každého nco nauiti, ovšem nemžeš zaháleti. Že se nad odchodem bratrovým*) tém naíkáš, ovšem tomu víme. Ale musíš se pomyslit, že on také sám a malý do my sme všecy hesky zdrávi; ciziny jít musil. Již co se nás dotýe, a jiné jest vše pi starém, krom že my se sami chováme a v malé svtnici býváme Jura bývá v té vtši a jest jako hospodá v dom. Škola ješt není na dobe hotova, a tak se ješt dítky nemohou vyuovati. Ostatn v tvém uení pilen, abych, když bych tam pišel, nemusil žaloby na tebe slyšeti. Zstávám tvj otec zdráv
z
jsi,
se
i
;
bu
J.
V
Pallatzký.
Hodslavicích dne 25. Novembr. 1820. 60.
Jindich Marschner Františkovi Palackému.
1820, 28. listopadu (z
Prešpurku.)
—
Rádi mu, aby peoval
o dklad?ie' vyhojeni
nemoci; šíi se o svých skladbách hudebních ; doufá, ze se s nim brzo ve
své
Vidní shledá.
Geliebter Freund
Mít inniger Theilnahme vernahm ich aus Ihrem mir sehr werthen
Schreiben *)
Viz
I.
díl
Ihr
noch immer wáhrendes Ubelbefinden,
Fr. Palacký
na
poátku
Korrespondence a
záp.
listopadu s chovanci
na
str.
78.
und
ich
muss ge-
svými odebral se do Vídn.
Korrespondence
56
mich
stehen, dass
Móchten
es sehr beunruhigt.
Artzt finden, der es vermochte,
bel
sondern das
Fr. Palackého.
Sie
mit der Wurzel herauszureissen
rheumatische Ubel einwurzeln
doch einen geschickten
nur augenblicklich
nicht
schwerer sind
lásst, je
;
Hilfe zu leisten,
denn sie
je
man
langer
auszurotten.
Drum,
um Ihrem bekiimmerten Freunde recht bald gute Nachrichten und lange Briefe senden zu konnen. Herrn Professor Klein sprach ich hinsichtlich Ihres Bruders, und er gab mir das Versprechen, ihn in die Musikschule aufzunehmen; schreiben sie es daher Ihrem Bruder, dass er hingehe und selig werde. Ich arbeite jetzt mit aller Kraft an der Missa, um dann ruhig ein neues grosses Werk anfangen zu konnen. Es ist dies eine neue Oper, wozu der Stoff aus der romischen Geschichte von Ekschlagen genommen wird, und Virginia heissen soli. Ich verspreche mir von seiner Arbeit etwas Gutes, da er nicht nur gute Kentnisse des Theaters und des Effects besitzt, sondern auch Musik genug versteht, um zu wissen, was ein musikalisches Sujet und Situation sei. In dem von uns gewáhlten Sujet fmden sich alle Leidenschaften von der ruhigen, keuschen, reinen Liebe der aus dem Kreis theuerer Freund, eilen Sie, Massregeln zu treffen,
der Vestalinnen tretenden Virginia bis
zu
hochsten sich selbst opfernden
Der Charakter der Oper wird sich dem der Vestalin von nahern, nur dass er noch hoher, grosser ist. Bitten Sie die Gotter,
Leidenschaft. Ipantini
dass Sie mir Kraft verleihen, ein so grosses
um
mir dann
glaube
erwerben.
Was
Werk
wúrdig auszufúhren
das deutsche Theater kein
hat es denn fúr rein tragische musikalische
weisen? Ich wíisste keins
in
entsprossen. Wíirde auch
diesem Genre, denn
das Sujet
allein
;
ich
geringes Verdienst zu
alle sind
Werke
aufzu-
fremdem Boden
mich nicht begeistern, dieser
Gedanke schon wiirde es. Aber ach! Ich fúhle recht wohl die Kiihnheit des Unternehmens und meine Kráfte immer fiir wenn es misslingt stiirzen Doch Muth Wer nicht das Hochste zu erreichen strebet, .'
—
—
—
!
wird es auch nie erreichen. Sie sind jetzt so gliicklich, in der Nahé des Herrn (meines Apollo) Bethoven zu leben, doch auch ich werde bald so gliicklich sein, denn meines Seins hier wird uber Ostern nicht mehr sein; dann sehen wir uns, und das schóne Band der Freundschaft wird uns dann fester noch umschlingen.
Meine gute Eugenie
theuere Gevon Ihnen zu hoen, Sie und bleibe wie immer Ihr Sie liebender Freund griisst Sie freundlich
sundheit zu schonen.
umarme
ich
und
bittet Sie, Ihre
In der Hoffnung, bald etwas
H. Marschner.
*)
Presburg, den 28ten Nov. 20. Presburg.
Sr
des jungen Herrn in
v.
Wohlgeboren Herrn Herrn Franz Palacky, Erzieher Czuzy. Schwerdtgasse Nro. 357. Iter Stock, 7te Thúr
Wien. *)
Marschner Jindich,
hudební skladatel, * 16. srpna 1796 v Žitav, t 14. proním seznámil dne 20. února 1S20 v Prešpurku; ve ním ku konci ervence téhož roku, kdy Marschner ubíral se do Dráždan.
since 1S62 v Hannoveru. Palacký se s
Vídni setkal se
s
:
61.
:
7
'
Absolutorium Františka Palackého z evangelického lycea v Prešpurce. 1820,
Tcstimotiiiim gymnasii
Nomen, Locus
et
Posonicnsis.
\
pater Georgiiis, ludi magister.
eiusque conditio
quam
Prešpurka).
(z
Hotzendorf, Moravia.
comitatus:
Pater, tutor vel curator
Schola,
prosince
Aiig. conf.
v.
Franciscus Palaczky, annorum 24, Aug. conf.
aetas, religio
natalis,
2.
a,
I
tempus,
1
Theologico-philosophicum
quo frequentavit
per triennium, ut
(
pote annis 1815/6, 1816/7 et 1817/8, suo ordine
sine
et
postquam
intermissione,
apud nos studia humanitatis
laudabiliter
absolvisset.
Profectus: In interpretatione
in litteris
prima
aivi
Pericoparum evang.
cminentia;
in
classis
mathesi
pura,
psychologia empirica, interpretatione clas-
sicorum
romanorum,
linguae
praeceptis
graecae et hebraeae, aesthetica, singulari studio fertus,
in
quam
in stylo latino,
storia ecclisiastica, praeceptis
de arte
hi-
latine
scribendi, logica, paedagogica, statistica generali
et
Hungariae
speciali,
eiusdemque
jure publico, metaphysica, theologia practica, ita,
in
moribus
prima
physica et ethica phylosophica cminens ut etiam praemio ornatus classis,
in primis
sit.
ab humanitate
co-
mendabilis.
Datum
Posonii anno 1820, dic 2da mensis Decembris.
Joannes Grosz, professor (J-^^-j
et.
h.
t.
rector m. p.
Daniel Stanislaides, professor m.
Paulus Bilnitza, prof. m.
p.
p.*)
Samuel Zsigmondy, professor m.
p.
Gabriel Kováts-Martiny, prof. m. p.**) *) Bilnica (anebo, jak sám se psal, Bilnitza) Pavel ském Topolci v žup gemerské. Dostudoval v Prešpurku
universit v Halle.
Od
r.
1801
s
nar. 23. ledna 1770 v
Kun-
njaký as pobyl chovanci svými pobýval v Prešpurku, kde pi
lyceu
a
i
na
poátku supploval nemocného mathematika Sabela, pozdji dostal professuru a 1812 také pastorství maarsko-slovenské církve prešpurské. V tch postaveních psobil pes
s
let, také v maaení horliv postupuje s duchem asu. R. 1829 zvolen superintendentem okresu peddunajského. f 24. listopadu 1834.
30
**)
Kováts-Martiny Gabriel
v Gotinkách
poslouchal Flanka,
—
* 1782 v gemerskéra Turopoli, v letech 1805 Heynea, Herbarta a Blumenbacha a roku 1817 po
!
Korrespondence
58
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
62 1820,
prosince
7.
Fr. Palackého.
Nového
(z
Sadu).
—
Lituje ho v nemoci,
dává zprávu
o literatue
srbské a o dopise Benediktiho.
Z Nowasadu
m
^lilowaný pjteli! Srdcegatnau bolestj, ale psanj
i
d.
7
Praš.
1S20.
kogným potšenjm
zalilo
Hokost zpráwy o nedužiwosti Wašj, nynj mnohem wjce než kdy gindy, pedce osladla, když gsem se konce psanj
Waše.
kormutitedlné,
Podi.vjte se tomuto wyznánj mému, ano se Wám zdáti bude nesmyslné, ale gen zdáti, nebo \v skutku nenj. Celost žiwota býwala i mau žádostj, a tato žádost péj, pokud gsem se domnjwal, že zrnékem z rolj swé ku stawenj onnoho kolossu cti a sláwy národu ponkud budu moci pispti. Toto mé domnnj wšak založeno bylo na onnom ginem, že národ náš toho poteben gest. Nynj widjm, že gsem v hrubém omylu wzel, potebu svvau za cizj máge. Giž psanj Waše, a mnohem wjce onen spis sám, o nmž gste zprawili, dodaný mi w nkolika dnech potom, mysl mau z bludu wytrhli, povjce tomu, co gsem až potud newdl. sice odat s blmem s oka krásný podnt žiwota ale co po byl gen zamyšlený a nenj-li w tom odhaleném názoru sláwy národu tisjcnásobná náhrada Gak blaze nám zemjti nasy ceným slastj tohoto pepotšitedlného diwadla! Neneznáma mi mysl Waše. Wždy gste pedce Wy se mnau spolu hledali kamene mudrctwj. Po geho šastném wynalezenj, nehoršiž Wás, že nenj naše. Pomnte pak, že gsme ho ne wku hledali, ale wnosti. Gen malicherné sobpánj zlomky nález swých z celku národstwá wynjmá; a gen nezjzená ctižádost celku sláwy národstwá za zisk sob pokládati nechce. My gsme pedce aspo v peswdenj swém obého isti. Po tom tedy, co sám cjtjm, nepochybugi, že Wy totéž cjtjte. Blahoslawená zem máti, nade njž to nebe hwzdné! Pée tedy Waše bude, gako má, o mnoho vlewena, ohlédnete-li se na tuto ped oima Wašima rozwinutau potchu. Duchownj smrt prý gest horšj, nežli tlesná. Ale tato otci polehena býwá pohledem na prokwetagjcj do budaucnosti rodinu geho gástwj tjm wjce tedy onnano bratru wzezenjm wznešenosti slunce krásy nad zahradou otcowskau. Ba sladké gest w takowémto paprsk rozwodnnj poletugjcjmu sem tam temnému
Wašeho doetl.
—
m
m
Mn
nm
;
;
;
.*
—
i
i
:
zem
prášku pogjti
Od
té chwjle,
mg
co gsem
zwdl,
co do našich klassik, co gsem
zw-
eposem: » Lamte sob krky! Nestydatj hrdinowé!* gen krákoragj, a že Wáš Shakespeare v srownánj s dgem: »Dwa buchy a tri suchy !< (gednjm z onch dwadcjti), gen kodkodáká, newjte, gaký swtlý blesk nenadále zarazil mysl mau.' Kolidl, že
keré
Homer
pée gsem
Štpánu Fábrim pírodopisnou
;
a Klopstock v
pozbawen.'' (*
f 1815.
1751
—
pomru
s
Oprawdu, to venj j 1817) v Prešpurce
stálo za práci!
zasedl
na
stolici
mathematicko-
Gá gsem sob gednau
Wy
zastal
k
cjli:
kam
se
Wy
obrátjte? Saudjm,
a
nmu. Naposledy pak, woln newoln, gen pedce musjte. Stžugete sob, že Wás práce powolánj zaneprazugj mne také, ale gá sob te nestžugi wjce. Piwykám pomalu, a brzy piwyknu cele. mohu-li co, že
i
k
;
bojcjm geg rozumem. Tak posléz, domnnjm hvvzdc, blaudjcj po vpadagjcjm okolku Uran wzdálj do slunce wletj, a tkati pestane. w neseteném Minulých práznin školských byl gsem w Pešti, drahn pozdgi, než náš Blahoslaw, a mnohá slowa wjry zwlášt s Kollárem promluwil, ale wše nadarmo. Tu dobu gsem se byl až do Prespurku a Wjdn wybral; Což gsem, newda nic ale nenadálé pjhody pekazili pedsezwetj mému. o cestách Wašich, tjm tjže nesl, že gsem Wás widti nemohl. Chcete-li nco o Srbjch.? Ode mne se aspo mnohému nenadgte. Tak gsem w tomto ohledu chd, že kdyby nebylo eho do nás, co nás wjže a nám gak srdce tak listy plnj, za pjinau Srbie a Slawie ani bych Wám gen psáti nemohl. Srbská literatura gest celá we Wjdni, w nowiSwét, gegž mládenecká obraznost stawéla, aužj se
as
—
Mladý Luki, nawrátiw se z Wjdn pro nemoc, mešká v otce od dáwna nemocného. Gednau gsem mluwil s njm. Rána, kterauž we twái má, nedopauštj mu wycházeti. Drahého M[ušického] Musa vmlkla cele, co geho pe tak nešastn skonena. Odlauiw se swta Milému Blahoslawowi žige we swém klášteru, vzawený sám do sebe. nárn.
swého,
rown
mn
se rown, našemu gsem psal onehdy, a co gste mi poruili, wyjdil. I gako Wám, kiwda dge od nho; gesto gá gemu každý msjc pjši, on sotwy dwakrát do roka. Zdá se mi, že mi psal, že se Wám w wygewil, (swém pedsewzetj), a Wy že gste z toho nco geho bratru (w Prešpurku-li ?) vdlili, což kdyby tento byl srozuml, by mu prý v rodiny mnoho omrzalostj bylo zpsobilo. Gá mu, powjm prawdu, sám dobe nerozna mne wztahuge; umjm; ale ani nedbám ped asem. Toto zavzlenj se Wy, padni co padni, lo.su mého o emž ale te ani slowa nemohu. nebudete negisti: od Wás se nadgi rown. Z ech ode dáwna neslyšjm nic; nkteré spisky gsem po dlauhém ase obdržel skrze Hartlebena, budu-U moci doI[ungmannovi] mjnjm dnes psáti, poslané z Prahy. pište brzo, abych zwlášt wdl, gak se s Wašjm Wy stihnauti. zdrawjm wede. Pozdrawte pp. Kopitara, Dobrowského, Drtinu, Doležálka, pozdrawte w.šech známých ech. Mgte se dobe. Wáš
nem
mn
i
a
mn
P.
63.
—
Tiši ho v nemocí, ddvd zprávu o
a iddd za objediidiii
Mj jiného
íci
psaní než:
S.
Jií Palacký synu Františkovi.
1820, v prosinci (z Hodslavic).
Tvé
J.
sob a rodin
kniliy.
milý synu!
sme zdaliž
sice
obdrželi,
ale
k
zármutku.
jenom samý dobré vci
slyšeti
Než což máme máme, zdaž ne
i
zlé
Fr. Palackého.
Korrespondence
60
tšil naši matku, když
Tím sem
a protivné.
sem nemohl
noci spát,
v
a
mnoha
po
to
tebe
o
nocí.
ale
slzela,
Nebo sem
sám psaní
tvé
k onomu poslu Jobovému pirovnáwal, a to ne bez píiny. Snad tob Georg bude moci naše okolostojinosti vyložiti. Já zde jen tolik doložím, že moje zaneprázdnní jest od rána do veera ve škole. Tu se myslím, že ty dítky ješt nejvíc podoby k lidem mají, a tu se já rád s nimi zabavím. Ostatn
bývám v mojí malé svtnici a se svtem nemám co initi. Kdybych neml tak veliké familie, tedy bych snad jen samotný býval. Než tu pijde Jozef s Anou a s dtmi, zase druhý Jozef s Marianu, domácí k tomu, tedy jest Ostatn z pátel kterýsi pijde. nás dosti mnoho; k tomu též pedce nevím o píteli. Toman se zdá, jestli není pokrytcem, což ale dosavad sem nemohl vyskoumati. Co se Andresa týká, tu sme nepokojní, neb nevíme, nedostatek má. Psaní po pote jest útratné. jak on tam živ jest aneb v Než umlouv se s p. Životským, tento astj píležitost po furmanech i
em
dostává, a tak
tob
i
my bychom k tob
a ty k
nám
Mám
mohli.
dopisovati
z Jiína, a to na tebe mnozí žádostiv doptávají takoví, kteí by se snad na nás ani neohlédli jinae, než pedce se ptají, i kde je váš syn a jak se má. Jestli by Andres nedostatek snášeti ml, tedy pomoci, akoliv nyní málo vydlábych pedce usiloval, jemu tam
též povdíti, že se
i
ním
vám, nebo veer a ráno knížku
mn
i
pádávám, proto
vlnu
hledej a jestliže není drahá, tedy
kup
že na :
šití
nevidím. Touto
Gaheis Handbuch einer
Máthodig des ersten Unterrichtes in deutschen Schulen, anebo jestližebys nkterú jinou pro mne užitenou býti uznával. A když s Jiím se sejdeš, tedy mi není potebí více psáti, jedin zstávám tvj otec i
Jií Pallatzký. 64. 1820,
v prosinci
Mj Tvé psaní máš, z
nho
se
Jií Palacký synu Ondejovi.
Hodslavic).
(z
—
Dává mu zýrdvu
;
a tak
Co
zefem a
Máa
rodin.
o
milý synu! ;
mu
otekla, v loži že neleží, ale ven
lépe
má; náš Georg je nyní s máslem Vídn psáti. Snad jsi již psaní
na 8 týdní ve Vídni choruje, hlava že
dostal.
nemoci Fra?iiiskov a
Tomanového sme dostali že zdravý jsi a že se dobe dovdli, což nás ovšem velice tší. Než Franc že již
z
nesmí vycházeti, nyní že se pedce ve Vídni
o
již
má tob Franc od
nás z
i
my
jsme ješt dosti hesky zdrávi, ale jakési trápení rovné máme; doma sice nemáme žádné nezhody; my jsme v malé jizb jako na výminku a Georg je ve velké jizb jakožto hospodá, on pro sebe a my také pro sebe hospodaíme a handel bude na poli. Anna s Jose
nás
též
se
dotýe,
svým Jozefem picházejí k nám
všecko naše obecenství
s lidmi.
kteí letos picházejí, výše 100.
Dítek ve škole jest
Svadba ve fae
jak íkají, zasnoubena neb namluvena.
bude
bráti
ješt snad tento masopust.
v nedli,
denn pes
se chystá.
Vsetínský
p.
a
to jest
90, a všech,
Ana
jest již,
otec Winkler
se ju
;
KdytDvs chtl k nám psáti, tedy piš Francovi do Vídn, a on nám po formanóch odešle kdybys nco od nás žádal, také skrz France dostaneš. Zstávám tvj otec to
i
;
G. Pallatzký.
Meinem
Prosím Vás,
65. 1820, v prosinci nepoléiil ;
Solme Andreas Pallatzký zuhd.
lieben
šií
p.
Toman, oddejte
Presburg.
in
našemu Andresovi.
toto
Jindich Marschner Františkovi Palackému.
—
Prešpurku).
(z
Omlouvá
ie
se,
odložiti asi o
mu díve
nepsal a
pesídleni do Vídn
se o svých skladbách hudebních ;
pl
že
nemoci ho
v
bude miísiti
lela.
Innigst geliebter Freund!
Mit Erschrecken erfuhr ich vor einer Stunde ven Herrn
v.
Korlath
nun berstandnen Krankheit. Moge der Himmel Sie doch ferner davor bewahren; denn Schrecklicheres kenne ich nicht. Leicht kann ich mir [Ihren] erschrecklichen Zustand denken, daher Sie auch um so eher von meiner innigsten Theilnahme versichert sein kónnen und zum Verbrechen mache ich mirs, [nichl] durch ein freundliches Schreiben eine Ihrer Schmerzensstunden erheitert zu haben doch soli diestr Fehler in Zukunft gewiss nicht mehr vorkommen. von Ihrer Gottlob
;
;
Die Introduction zur Oper Lucretia (denn aus der Virginia ist
friedenheit
ausgefallen.
Gruppen
aiif
fertig,
Roms
dtr Pontifex sagt iknen
sum gilnstigen
nur von sich
:
zum Au/ruhr,
wie
nichts
in
Jiuios
viel
Tejttpel
in
betenden
Befrciung von Tarqidns Tyrannei bittend selbst sollen sie
doch venveist er
sic
Augcnblick. Muthentflammt schivort das
gang. Sie sehen,
Errettung hoffen und noch zur Geduld bis Volk Tarquins Uníer-
Spielraum hier die Tonmuse
Gestem bekám
es benutzt.
Volk licgt
um
den Knicen Zeiis
entflainmt das Volk
ist
und zu meiner und dcs Dichters vollkommner Zu-
geworden)
ich
hat, und ich hab' Scene vom Dichter, worin Junius den Tarquin stellt, um ungestorter
die 2te
wahnsinnig
gegen und dem Pontifex maximus berichten zu konnen) dem Pontifex neue Greuelthaten des Tarquin und seine Absicht, Lucretia dem Collatin zu entreissen [entdeckt]. Beide verabreden nun den Pian Brutus
(der
sich
seine Schritte belauschen
—
u.
s.
w. So, geliebter Freund,
Stck
werde
bekannt machen, was
Sie,
und nach mit dem ganzen
ich Sie nach
wie ich
hofe,
interressieren
Sonate 4 m. (dem Erzherzog Rudolphen geeignet) in
Leipzig
Stunde. in
heraus,
Auch
Ungarn
fiir
so auch
arbeite
die
ich einen
die Leipziger
Sonate aus Aufsatz
wird.
Die
jetzt bei Peters
E- moll und die Verfehlte
uber den
musikalische Zeitung
nicht viel Schmeichelhaftes enthalten wird.
kommt
Zustand
aus,
der Musik
der nun
freilich
Korrespondence
62
Fr. Palackého.
Herr von Korlath hat meiner Frau zwar noch nichts gesagt; vvir Auftrag aber schon durch die Frau v. Zerdahely. Meine Frau allein einzuladen, ist wohl etwas komisch, u. hinderten sie auch keine Es Gescháfte, so thate es doch ihr Zartgefiihl und ihre Liebe fiir mich. wird wohl also schwerHch was daraus werden. wissen seinen
Sie schreiben von-schlechter ^lusik, die sie zu
Nun da bedauere
sind.
lichers
Kunst
als
gezwungen
oft
Warum ertragen wir doch in jeder andern und uhne solche Schmerzen etwas Schlechtes, als Musik ? schon
Solíte das nicht
singen
zaubern
hoen
meines Orts, denn nichts Erschreck-
schlechte Musik.
lieber
Drum
ich wahrlich
Sie
ihr
Hervorragen
nur selbst;
Sie
sondern
nicht,
die
iiber alle
hoen
Sie
Ihre
andre Kiinste andeuten.'
Tóne
nicht,
Harmonie,
zártliche
die
und
diese be-
Ihr
Innerstes
Meine Feder ist zu wenig geiibt, das Wesen der Tonkunst und die Art und Weise, wie sie so auf uns wirkt, mit Worten auszudrúcken, aber ich fiihle es uid bin mirs auch berúhrt und beseligt durch den inneren
bewusst,
und das
empfinden.
nicht
solche Herzen
Was
ist,
Sie
Drum
!)
glaube
ich,
fiihlen
die
singen Sie
mehr,
konnt ich
als
Macht der fleissig
Wien
unsere Ansiedlung in
Sinn.
—
bei Ihnen
Rosen vor
— aber
der
bleiben, ijbrigens
etablieren
;
mit einer
nichts
zu
machen
ist,
als
ist es,
noch
recht
herzlich
hinsichtlich
Dank werd
ichs
des Unterrichts
annehmen
sich
Auskommen
ein
—
—
ohne zwar auf
— dahero
halbes Jahr
und einen gúnstigeren Zeitpunkt abzuwarten.
Herren, mit
es Gottesdienst.
Frau wandelt man
nicht so leicht; hier haben wir unser
Hand
ist
lauter
es
anbelangt, ach! da wird wohl nichts
draus werden, denn, denken Sie selbst nach, wie schwer
irgendwo wieder zu
aber
definieren,
(O gab
Musik.
hier zu
Ich danke Ihnen
Ihrer beiden jungen
aber leben
konnten wir ja
doch nicht davon, n' est ce pas? Drum Geduid, mein Freund, sehen werden wir uns doch bis dahin, de;in nach Wien muss ich — und dann freue ich mich herzlich darauf, Sie wieder einmal an meine Brust zu driicken.
Haben
manches Andere
Sie schon viele Bekanntschaften gemacht.' lieber
einmal
múndlich.
—
Leben Sie gesund
Doch hinfort
mich und meine Eugenie, die Sie herzlich griisst, recht bald, mit einem Briefchen. Ihr Sie stets liebender Freund
erfreuen
Sie
iiber
und bald,
Heinrich Marschner.
Einem Compositor mússen Sie eine schlechte Handschrift schon verzeihen, das machen die grossen Pfundnoten. Apropos. Die Messe ist schon fertig ansgeschrieben und gebunden und wird náchstens mit mir nach Eisenstadt zum Fúrstcn reisen." Konnten Sie sich nicht in seinem Pfllais erkundigen, ob er in Wien oder Eisenstadt ist und wann er nach P.
S.
Wien kommt.^
!
66. 1821, 15
ledna
(z
Antonín Vyrožil Františkovi Palaclcému.
Prešpurka). sily
—
Peje mu
stésH k
tteýeýinai, oznamuje, co
uzdraveni, rádi, aby studiemi své
nove'lio
v Preš/urku.
Pressburg, den 15. Jánner 1S21.
Werther, geliebter Freund leh freue mich unendlich, Ihnen in diesen
wenigen Zeilen zu
Ihrer
Besserung Gliick wiinschen zu konnen. Sie zweifeln nicht an der Aufrichtig-
meiner Gesinnungen und werden ohne alle Betheuerungen meinerseits sein, dass ich an Ihrem Schicksale, folglich auch allen den bisher ausgestandenen Leiden, den wármsten Antheil genommen und Sie keit
iiberzeugt
der
mit
hábe.
Theilnahme von ganzem Herzen bedauert Freuden der Wiedergenesung in demselben Sie den Becher des Leidens unter solchen
freundschaftlichsten
Mógen Ihnen nun auch
die
Masse zutheil werden, als Umstánden gekostet haben. Ich hofc, Sie bei unserer gehofften Zusammenkunft auf die Ostcrfeiertage, worauf wir uns alle schon itzt unendlich freuen, so zu finden, dass mir und allen Ihren Freunden, die Sie ebenso schátzen und lieben, in Hinsicht Ihres Wohlseins nichts zu wúnschen iibrig bleiben
soli.
Mássigen Sie sich nur auch, werther Freund, besonders
itzt
bei
Wiedergenesung in Ihrem Eifer fiir die Wissenenschaften, der, wie ich nicht zweifle, nach einer solchen Pause sich mit doppelter Kraft in Ihnen regen wird, Ihnen aber auch darm doppelt gefáhrlich werden kann. Was nútzen uns alle Kenntni"sse, wenn wir solche mit dam Verluste unserer Gesundheit, mit jahrenlangem Leiden, oder gar mit einem siechen Korper fiir die ganze Dauer unseres Lebens erkauien und uns so die Gelegenheit benommen sehen sollten, fiir die Menschheit da zu wirken, wo wir wahrhaft etwas zu wirken im Stande waren ? Doch das brauchen Sie wohl nicht erst von mir Verzeihen Sie diese Anmassung einem Freunde, der fiir Ihr zu hoen. Ihrer
Wohl
aufrichtig besorgt
ist.
Umstánde werde ich ein andersmal reden, wo ich meinem Vorwitze ungclegen zu sein. Fiir itzt genúgt es mir, von Ihnen so viel zu wissen, dass Sie sich von Tag zu Tag besser fiihlen, Ihre Gescháfte auch schon vornehmen und freie Luft ausser dem Hause schópfen konnen. Alles iibrige soli meinem herzlichsten Wunsche nach bald folgen. Ich vernahm von Gottfried Maj'r, dass unser gute Matskassy durch Uber
Ihre iibrigen
nicht befiirchten darf, Ihnen mit
die Weihnachtsfeiertage in
Wien gewesen
Ich zweifle nicht, dass er es gethan hábe,
da
sind.
—
;
hat er Sie auch
besucht.?
gewusst
dass Sie
er
hat,
Mir hat er aber noch nicht geschrieben, und ich weiss seine Adresse ich ihm zuvorkommen konnte. Einigen Ersatz fiir ihn und
nicht, dass
Sie
sei
wenn
aber
nur
einigen
—
gewáhrt
mir
der
neue
Hofmeister
der
Szegedyschen, Herr Hagen, gebtirtig von Oedenburg, ein gebildeter, solider,
besonders
im
Fache
der
schonen
Litteratur
wohlbewanderter
junger
Korrespondence
64
Fr. Palackého.
Mann, den ich aufrichtig schatze und liebe, und der Hofmeister des jungen Herrn Lazan, Herr Bretschneider, (ein grosser Freund der Politik), mit dam ich gerne bisweilen kannengiesse Herr von Billnicza offnet mir auch ;
zuweilen wie zuvor einige Quellen in der Theologie, Philosophie und Politik
und in seinem Umgange, den ich freilich nicht zu oft geniesse, finde ich noch iinmer die Belehrung, die mir in meiner einsamen Lage. bei der man so leicht einseitig werden kann, doppelt wohl thut. Ausser diesen und dem H. v. Mayr hábe ich sonst niemanden, mit dem ich ofters conversieren mochte. Selbst zu der Frau v. Zerdahelyi komme ich viel seltener als sonst und als es mir selbst beinahe recht ist. Aber da meinen Eleven die Gesellschaft ihrer Koststudenten nicht entspricht, (was mir eben auch nicht unangenehm ist), und ich meine freie Zeit etwas sorgáltiger meinen Privatstudien (ich bescháftige mich grósstentheils mit dem Griechischen und Jenemanns Geschichte der Philosophie, die mir Macskassy zuriickgelassen dass
bisweilen
mehrere
Ubrigens lebe ich
hat)
widme, so geschieht es
Wochen
vergehen,
mit meinen Eleven
leben gewohnt bin.
Toni
auf
Ghyczy hat
fast
unwillkuriich,
bis ich einmal zu ihr
dem
Fusse,
wie
ich
komme.
sonst
zu
an uns ziemlich gut gewohnt;
sich
meine Eleven schliessen sich ebenfalls an ihn
wodurch fremde ungebegrobsten Schrott und
an,
tenere Gesellschaften, von denen, und zwar aus
dem
alles wimmelt, in unserm Kreise etwas uberfliissig werden. Franz Lex noch vor Weihnachten auf seine Pazvany nach Olgya abgegangen. Neues gibt es hier wenig. Das einzige, was die Aufmerksamkeit des
Korn, ist
hiesigen Publicunis etwas auf sich zieht,
Sommer
ist
die Nationalsynode, die gewiss
soli. Ubrigens Meine Eleven sowie auch Toni lassen den Ihrigen so wie Ihnen selbst alles Schone sagen sowohl unser Karl als auch Toni haben Ihrem Karl schon geschrieben, aber keine Antworten erhalten, woraus zu \ermuthen ist, dass sie die Briefe nicht bekommen haben mússen. Dies macht mich auch besorgt, ob Ihnen auch diese Zeilen, obwohl
hier diesen
in
der Jesuitenkirche abgehalten werden
geht hier alles so wie zuvor.
;
unter
der bezeichneten
Adresse,
richtig
in
die
Hánde kommen
diirften-
Es ist etwas Unangenehmes, wenn man dessen nicht ganz gewiss ist, und noch unangenehmer, wenn mann vermuthen soli, dass das Wenige, was man einem Freund im Vertrauen mitzutheilen findet, unberufene Leser haben solíte.
Herr von Korláth
ist, wie es mir scheint, heute noch hier, wenigstens noch nicht gehort, dass er abgereist ware, da keine passende Gelegenheit fiir ihn noch da war. Toni erwartet bei etwas besserem Wetter (wir haben seit dem neuen Jahre lauter trbe, neblichte, regnerische Tage) seine Mutter und glaubt, das auch die Frau von Csuzy bei dieser
hábe
ich
Gelegenheit
Von keine
mitkommen
wird.
Faschings-Unterhaltungen
Rede.
Bei
der Frau
L.ustiges in der Art, wie
ist
bei uns,
von Zerdahelyi
da Sie nicht mehr da
sind,
auch
mehr mehr
gibt
est
nichts
im vorigen Jahre. Sie hat ihre Nicen nicht
!
und der junt^e Goszionyi ist krank. Herr und Frau von Gablanczy und von Picque-niques ist noch alles stiile Sonst kommen wir nirgends hin. Auf diese fatalen Unistánde sind unsere tanzlustigen Herren niclit wenig bel zu sprechen. Dies niag Ihnen fiir diesmal zur Zerstreunug und einiger Nachricht bei sich
sind in Carlburg
ti
iins geniigen. Kíinftig Mehreres, wenn sie besser imstande sein werden, Ihrem alten Bckannten Ihre Theilnahme so zu schenken, wie man es von liinen gewohnt ist. Dass dies recht bald geschehen moge, wiinschet vom Herzen sich Ihrem Andenken empfehlend Ihr aufrichtiger Freund
von
A
W.*)
Der Herr von Korláth hat die Briefe Ihrer Eleven an uns richtig iiberbracht. Nur Toni ervvartet noch eine Antwort von Muki die brigen sind schon zufriedengestellt. Adieu P. S.
;
!
Korláth rytmistr Františkovi Palackému.
67.
1821, 25. ledna (z Prešpurku). z
CúzH
že v
S
diiecli
—
Oznamuje^
že leprv zítra
vypraví se do
Ciízu, a
paní
oznámí, jak se rozhodla ohledné nabídky Zerdahelých, týkající se
stravování jejích
syn
a Palackého.
Pressburg
am
25. Jáner
1821.
Sehr werther Freund Sie werden sich wundern, dass ich noch immer hier bin; doch kann nun schon bestimmt sagen, dass ich Morgen mit dem Frúhsten meine Wanderung in die Heimath antreten werde. Die Gelegenheit ist endlich da, welche ganze 6 Táge von Noszvad bis hieher brauchte. So viele Hindernisse thiirmte die izige ungewohnliche Witterung in die Wege des ich
Fortkommens
Da
auf!
mir unsre junge
beantwortet
nicht
haben,
Freunde so
bin
Vyrožil (sám psal se Wirozsil Uhích f 19./5. 1868 ve Vídni), syn
*j
nici v
Stunde noch meine 2 Briefe
bis zur
ich
i
in
grpsster
Virozsil)
Ungewissheit,
Antonín
(* 14.
'4.
wie
1792 ve
es
Šáv-
Pražana, který se dostal do Uher bezpo-
chyby jako úedník. Vystudovav u vku mladém líatolické bohosloví, stal se vychovatelem sirotlc po Gabrielovi Zerdahelym (Karla, Floriana a Jiího), v kterémžto postavení seznámil se s Palackým na poátku r. 1819, a od té chvíle poutalo je vrné
byv již r. 1816 za doktora filosofie professue nejprve na právnické akademii v Prešpurce od r. 1832 byl professorem a od r. 1849 do bezna 1860 stálým rektorem university v Pešti. Odešed na odpoinek jako dvorní rada, povýšen do stavu r^'tíského. Vyrožil byl Palackému, ne astým, pece velice dkladným zpravodajem o vcech uherských. Palacký dopisy své k nmu, nevíme kolik jich bylo, (jisto jest, že mu psal r. 1825, 19. února, 21. bezna, 26. ervence, 19. listopadu, 1826 20. ervna a 7. záí) který povýšen
pátelství až do smrti Vyrožilovy,
a 1823 za doktora práv,
vnoval
se
;
a
po smrti jeho vyžádal nalezeny nebyly,
ehož
si
od syna jeho (Gedenkblátter
jest
upímn
Vyrožila v Prešpurku, 1858 na
litovati.
poátku íjna
str.
46.), ale
R. 1826 ke konci s chotí
4.-7. záí byl Vyrožil hostem Palackého v Praze, a
svou v r.
v pozstalosti jeho
bezna
1856 byl
navštívil Palacký
R. 1845 ve dnech
Pešti.
u
nho
v Pešti Jan,
syn Frant. Palackého. Fr.
Palackého Korrespondcnce a zápisky
;I.
5
!
Korrespondence
66
Fr. Palackého.
Sagen Sie den faulen Correspondenten, seit meiner Abreise gehet. ob es gleich zwar gar nicht schon sey, einen guten Freund so zu kianken, ich sie dem ohngeachtet herzlich kiisse, aber auch mit Gewissheit hoffen will, bey meiner Ankunft zu Hausc sicher Nachricht von Ilinen Ihnen
dass,
schon zu finden.
Nun bitte ich Sie, bester Freund, dass Sie bey Gelegenheit den Herrn von Zerdahely verstandigen mochten, das so lange Ausbleiben der in Betreff der bey ihm zu nehmenden Kost erwarteten Erklarung von Seiten der gnádigen Frau nicht unrecht zu deuten, da sie durch mein spateres Eintreffen bishero noch keine Auskunft von mir dariibcr crhieit; sobald ich aber in Chuz
ankomme,
weiss ich gewiss, dass Frau von Ciiuzy
sogleich ihren Willen in Hinsicht dessen zu wissen geben wird.
Den Marche aus der Jungfrau von Orleans vermisse ich cr muss bey Ihnen geblieben seyn. Dies war es, was ich in heyden meinen Brieen Wenn er dort vorerinnerte, ohne dariiber belehrt geworden zu seyn. ;
war,
findig
—
schicken.
so
etwas
es
ist
Dieser Tage
sehr
wird
solchen
gewesen,
leichtes
indessen
hierher
zu
Neutraer Apotheker Kriegl
der
nach Wien kommen, der Sie wahrscheinHch besuchen wird; durch jenen konnen diese Musikahen herabgeschickt werden, wenn solche sich dort finden. iMeinc Bitte hinsichtlich
der Zerdahelyschen
bin ich so frey zu erneuern,
und zwar um so dringender, da sie mich beide ersuchten, dass ihnen die Frau von Chuzy nur bald ihren Willen mittheilen mochte, da sie sonsten ein par Beamte in die Kost nehmen wiirden. Haben Sie daher die Giite, ich hoffe, dass sie langstens sie zu einer kleinen Geduld noch zu stimmen in 8 Tagen Nachricht von der gnádigen Frau dariiber erhalten, ob sie das Anerbieten der Kost annimmt oder nicht. Leben Sie, werther Freund, recht wohl und schreiben Sie mir bald, wmc es mit Ihrer Gesundheit nun dreymal faulen aussieht. Ich kiisse Sie samt Ihren faulen EJeven und bin mit Achtung Ihr wahrer F"re^md ;
—
—
•
Korláth.
de Pressbourg.
A
Monsieur Monsieur de Palaczky a Wienne.
bey den 7 Schwertern,
Nro
in
7,
Wohnung
12.
února
(z
In der Schwertgasse,
Hof, auf der Iten Stiegs,
Iten Stocks Thiir
des lierrn Staatsrathsofficianten Schuster.
68. 1821,
Iter
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavice.
—
Zpravuje ho
o své churavosti a o lom, co
nového
v Hodslavicích.
Mj Když dl, pedce
milý synu
se taková píležitost trefuje,
aspo nco
chci oznámiti, ale v krátkosti.
Co
se
abys od nás se zdraví
dotýe,
já
dovsem
rémou sem v
mn
v prsech tak zajatý, že
tžko pišlo
mlouviti
i
dva týdne
a
nemohl zpívati. rovn od remy tžkost trpjí,
Nyní málo lépe se mám. Ostatní domácí ale žádný tak velice není zabrán jako já. Ve škole mám mnoho práce s dtmi, nebo jich denn okolo 90ti a všech kteí picházejí, výše 100. Než pedce také více vydlám letos, jako po jiné léta. Jiného pak žádného výdlku nemám krom od školy. Nkteré pináší po 1 kr., jiné po 2 kr. a nkteré nic, to jest týhodn. Po jiné léta mívali sme koupené díví v horách, letos ješt žádný nic nekoupil, proto že jest drahé. Jedna jedle na objatí byla prodána za 20 fr, kterážto ped nkolik roky za 2 fr až za 3 fr placena bývala. JVIáselný handel jide pomáli a s žádným výdlkem. Než ale o tom dosti. Však v rozmnožení statk všecko nezáleží; a když tolik máme, kolik denn potebujeme, pestame kostele
a více se netrapme.
Než nevím, s
tob Georg povdal
jestliže
paseky a
strany
ouadem ml. Toto svj pvod vzalo. A kdybych
celou obcí a
závisti
o
té mrzutosti, kterou
sem
Kolaov
roli
také straniva toho nového sedláka
s
na
všecko se nyní ukazuje, že
ml
nebyl
svdomí
hrozné
z
dobré,
to jest
povdomost, že sem neublížil žádnému, tedy bych sob nebyl vdl sám Georg domlouval a mne trestal, že skrz druhé raditi, nebo
tou
mn
i
lidi
Práv když
unésti.
se nejvíce
byla voda na
ohe.
jenom proto
jsoUj a
promýšleti, až
oi
nedopustí více,
mn,
Mnozí, kteí
i
o
tom
posílá dv. p.
Ponvadž jsou teprv tohoto tomu nic nerozumím a zhola
pro tak
též
jiní
zastal
mn
proti
volali,
rádi
by
byli,
jakési
i
verše
;
mžeme
mn
zastává, jak náleží.*
sami nevdli,
ani
-ukižuje ponvadž
volali:
vci
rektora, on své
než
pan otec
náš
prozely, a n\ní se za to stydí
to nebylo stalo. Ale
Te tob
Bh
proti
zlobili
»My máme stateného
a ekl.
To
Ale Pán
na sebe záškvaru uvodím.
zaali
kd3'by se
dosti.
Schimko ze Sudolu nic nevelebím
a
i
písn.
pravdu vyznám,
vydané, tedy já
století
myslím
se,
že
nech se kochá
to libuje, ale s Comeniusem eknu, že se bídné vci chytá. Ze nejsem sám, který touto novotu nechválím, ujištn sem. Mj milý
v tom, kdo
synu, radji
i
njakou
jinší
práci
ped
sebe ber, než se
zabavti a též pomlouvu na sebe
slabik
vot pan Friaj
ve své
»Ortografií
uvoditi,
máš
s
mením
liter
jakož se proti té no-
mo r avskoslo venské*
obšírn
prohlásil.
O
tom
o
I
Od
ženichu
chystá
;
k
dosti.
zejtška za týden, to jest na outerý, bude u nás ve fae svadba. (p.
Winkleru) a
zabití,
nevst
snad
již
jak slyším, jest jedna kráva,
víš.
K
1 tele,
této 1
svadb
se
hodn
brav krmný, ostatní
nechci ani nevím jmenovati. Panstvo a duchovenstvo bude ve fae, ddinští
pes
2 týdne
má
lidé
na jeho grunt hodovati. Ale nevsta jest patient.
tvá
oteklá na jedné stran a tak pukel zatvrdlý, že ani se netratí ani ne-
tee. Dosti.
Pozdravení od celé rodiny.
I
páni
i
Již
knží, kteí
t
znají,
!
Korrespondence
68
ptají se
Palackého.
na tebe, jak se máš, a pozdravení vzkazují.
Zstávám tvj
Jeriku.
Fr.
Odpis nám po tomto
otec Jií Pallatzký.
Chtl bych
V
Hodslavicích dne
Mému
února
25.
furman eká.
Febr. 1821
12.
synovi Franz Pallatzkému.
Nina Zerdahelyová Františkovi Palackéníiu.
69. 1821,
více psáti, ale
(z
Prešpurku.)
—
Teši se z jeho uzdraveni, rádi mu, aby se šetil,
mu zprávu
o tom, co te,
dává
a o domácích.
Pressburg den 25ten Feb. 1821. Lieber guter Palatzky leh hábe Ihnen zwar schon lange nicht geschrieben, aber mich
immer wenn von Csuz Marschner gute Nachrichten von Ihrer Genesung ankamen. Es ist schon, gut, dass Sie von Ihrem Ubel befreit sind, nur schonen sollten Sie sich, nicht so lange in die Nacht arbeiten. Das innig gefreut,
wird aber nicht unterschrieben, es nicht zu,
Sie
begngen
Wie gerne mochte
sich
fr das hohe Ziel lasst dem gewohniichen Stufengang. mich, wo moglich, einweihen lassen
Ihr Enthusiasmus
mit
nicht
Ihnen zusehen,
ich
dech auch von der Ferne denke ich mir, wie weit Sie wieder gekommen sind, und freue mich fr Sie, in Ihrer jetzigen Lage
in Ihr Heiiigthuni,
einen grósseren Wirkungskreis,
mehr
IMittel,
Gelegenheit
fr
ihren
Zweck
zu haben. Schreiben Sie mir doch zuweilen und denken Sie sich nur dabei,
und erzáhlten mir wie sonst alles, was schon und gut und Sie interessiert. Ich hatte Ihnen auch so manches zu sagen, das bste von allem ist, dass mein Sohn immer selbststándiger wird, mit gleichem Fleiss seine Schulsachen betreibt, ausserdem mit mir liest (den Herder) und auch fr sich eine Lecture hat. Musik, Zeichnen betreibt. Nur bin ich sehr geniert mit den jngeren kleinen. Es ist nemlich ein trefflicher Malér hier, ein Tiroler, ich wollte von dem Stunden haben und will den ersten nicht beleidigen. Sonst hábe ich mit den brigen in meinem Hause nicht viel Vergngen, denn sie sind von der Art, dass, wenn mein Sohn nicht
Sie sássen bei mir ist
fest
wáre, sie ihn verderben konnten
ihn in allem Guten frieden
>
Die Mutter
sie erhaltet;
gene
Werk
;
aber es scheint, als wenn ihr Beispiel
befestigen mochte. voli
ist
Gott segne
Sie,
Lob und
Wie
sind Sie mit den Ihrigen zu-
Zufriedenheit uber die Briefe, welche
guter Palatzky, und helfe Ihnen, das angefan-
zu vollenden.
Ich hábe auch zu danken
geschickt haben.
fr
die
Bcher,
die Sie mir durch Korlath
Ich bin jetzt meistens in der schonen
Gesellschaft der zwei geistreichen Manner Jean Paul und Herder. Ich weiss nicht, wie ich mich von ihnen trennen werde, obschon wir uns mit dem erstern alle
Augenblicke entzweien
aber nicht lange darnach sind wir wieder versohnt. Diese Tage erhielt ich von Pst die Gedichte der Caroline Rudolphy. Ich ;
;
69
1821.
mehrcre von denselben und sie gefallen mir sehr. Trachten Sie, bekommen, und schreiben Sie mir dann ihr Urtheil. Auch wollte ich wissen, wer sie ist, welchem Berufe sie sich ausser der Schriftstellerei gewidmet hat. Dass sie ihr Augenmerk vorziiglich auf das weibliche Geschlecht gerichtet, ist mir einleichtend und mir sehr lieb, besonders dass sie bei las heiite
zu
sie
ihren schonen Kenntnissen so viel
glaube
ich,
dass ich
(sic)
Den Schimko muss
zarten weiblichen Sinn aufbewahrt hat,
Gutes wirken kónnte.
viel
ich bei Ihnen verklagen
er wollte mir
:
weisen, dass der bose Krieg ein Gesetz der Nátur
eben be-
Ich schwache ver-
ist.
nemlich aus heiligem Triebe nach Vollkommenund Entwickelung entsteht durch Entartung des ersten die Begierde nach Vorzug, Ehre, Hoheit, die Leidenschaften entfiammen die Menschen, vvo sie dann bei ihrem freien Willen auch dieses verderbliche Mittel, so sehr es sie entwiirdigt, ergreifen. Nicht wahr, wenn die Menschen vollkommener werden, wird kein Krieg mehr sein natúrlich miissen sie aber nichts Irdisches an sich haben, andersvvo wird es dech besser. Dann noch etwas Argercs will er mir weiss machen: Die Entwickelung unserer Kráfte und Vervollkommung ist nicht der Zweck unseres irdischen Daseins, indem der Magnetismus beweiset, dass das Nichtswiirdigste wie das Vorziiglichste bei der Entfesslung des Korpers einen gleichen Grád von Vollkommenheit zeiget. Ich ereiferte mich aber vergebens seine Erfahrung bestimmt seinen
theidigte, so gut ich konnte,
:
heit
;
;
Glauben.
Noch
eine
guter
Bitte,
Palatzky.
Nehmen
scheuen Sie keine Unkosten, verschaffen Sie mir
Wien
hándlern einen Catalogue der vorziiglichsten Tauben mit Preis
auch fragen
;
ob die Menschen
Sie,
welche wir uns wáhlen mochten, herab
bei
bei
und den Tauben-
dem
bcigesetzten
Sie sich
in
die Miihe
gelinderem Wetter die Tauben,
liefern
Dann fahren
mochten.
Sie,
dem Rozumovvskischen Gartner und, wenn es weniger kostet, jemanden schicken auch um einen Cathalogue seiner auslánder Baume und Gestráucher mit dem beigesetzten Preis. Dies alles bitte dort abzulegen, wo der Schirtz abzusteigen pflegt. Verzeihen ich bitte sehr, auf
meine Unkosten zu
Sie die Plage Ihrer Freundin
jsj
Ich hábe zu viel geplaudert.
Sigmond empfiehlt sich
70.
allerseits. Ihre
Sie wohl
Biicher
;
2erdahelvi
griissen Sie Ihre Eleven.
konnen wir noch nicht verkaufen.
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
—
Odpovídaje na dopis jeho ze dne 23. února, teši se uzdraveni jeho, dává zprávu o svých pracích literárních a o literatue srbské.
1821, 8.
z
Leben
bezna
(z
Nového Sadu).
Z Nowa Sadu Milowaný
Pi^jteU
!
Abych
gsem dlauho odkládati
s
i
VVašj
i
své žádosti
odpowdj na
žádaucj
d.
8.
Bezna
1821.
rown dosti uinil, nechtl ode 23. Února list Wáš
;
Korrespondence
70
nýbrž obdržew geg
Wám
k
pospjšil.
Fr. Palackého.
wera pod weer,
m
s
gsem ekal
radostj
gitra,
abych
šastn wynikli, to wšem pátelm našim bude. Hlete pedce zdrawj milému národu swého warowati, njmž negen sob, nýbrž nám wšem našemu powinnowat gste. Nebo owšem \v žádné tjsni žiwota pohledu ode a což Wy \v každém, cti a sláwy národu našeho odwracowati nemáme bu prjgemném nebo nepjgemném, položenj swém tak chwalitebn injte, to gá initi se snažjm. Bude-li se Wám ale zdáti, že gsem se ponkud ode nastaupené cesty uchýlil a plachty, djwe než gsem se pjstawu dos tau neylepšj wlj každému plawil, spustil, pomysliti musjte, že se
Nemoc Waše
i
welice znepokogila; že gste z nj
mn pepotšitedlné gest
i
i
;
i
i
osudu wyhnauti nelze, ale že plawec dobrý a prawý proto nco pozdgi, pedce gist cjle swého dogde. Ano nezaufá, nýbrž, gestli gá od té doby, co gsem z P[rešpurka] wyšel, ba snad giž djwe zamilowaný ten swt mládeneckých ideál gsem bez mála cele ztratil a na mjst geho nalezl giny, onnoho daleký, w nmž sice Pyrenegského okolj a Seweroprotiwenstwj
i
pramen
uhelnjho ledu dosti, gen Kastalických
Ale co
s
tjm
ztraceno
r
I
mn
asto,
a Larisseyských
netagjm
se,
ta strašná
hág
nic.
myšlénka
zawadiw okem o paprskowý ržowý swt, skoil gsem do wzeti w nm, a že mi te ay cedry a palmy na plecjch wyrostagj Toto okamženj za býwalých dn patj wšak mezi slabšj žiwota mého a gá šastný gsem, že se mi dostalo žjti neslabých. tchto neslabých gsem tu welikau prawdu poznal, kterau a Wáš pjtel takto pronesl: »každé okamženj docházj swého cjle, každý in má w sob samém cjl, aniž bude druhému emusi za prostedek slaužitia poznal, že tato nkolikerá slowa wjce platj než 0,999.999 spisowatelstwa našich posawadnjch Cesko-slowenských tak eených klassik. Proež uzj-li oko Waše krásu a nepokáže gi giným, a oslepne, nic se neztratilo; uslyšj -li ucho Waše sauzwuk a neokáže ho giným, a ohluchne, nic se neztratilo; pomyslj-li mysl Waše prawdu a nedokáže gi giným, a zeme, nic se neztratilo krása zstane krásau, sauzwuk sauzwukem a prawda prawdau, by gi uznalo myriádu swt žiwých, nebo negmenšj atomeek, který se w prwoilce pohybuge. Než i z druhé strany spokogen gsem. Nebylo-li mi nalézti cestu ku hradu krásy, než ginému, rovn dobe položj se, kudy gsem šel, kjž, a napjše >ne sem, ale tam«, nebo naposledy wšecko gedno, býti spodnjm nebo wrchnjm kamenem w tom stawenj, které sob národ na památku stawj, gestli gen staweno a dostaweno bude. Z Cech docela žádných zpráw nemám. Zamstnán gsa pracemi úadu, zjdka mohu wzdáleným f)átelm, zwlášt w pjin Slawie našj, psáti. Co se tam dalo, co se dge, newjm na prosto. Wru kdybych kdykdy Srbský hlahol ulicemi Nowosadskými neslyšel, ani že gešt kde Slowan, bych newdl, tak gsem cele w cizjm živlu, w tom mechanismu žiwota pohjžen. Co se »zlomk« týe, ugištn býti mžete, že gako gsem posud. napadla,
trnj,
že
a zstal .
.
.
i
;
W
mg
:
:
mg
mn
;
slowcm ani skutkem neodpowdl, tak ani napotom ani slowem ani skutkem se gich netknu, krom snad w listu tomto akoli bych toho welice žádostivv byl, kdyby nkdo z nás, Jungmann nebo Wy, s tau wážnostj a mjrnostj, která se od nás \v takowémto wcj položenj wyhledáwá, s doloženjm gména swého se prohlásil. Gá toho uiniti ani nechci, nebo mi cjtnj wlastnj sjly a pewahy swé (wyznáwám se) pohrdati káže tmi ulinjky a nedouky a záwist- a nenáwistnjky, ktej, gak se zdá, hotowi gsau hnusným leynem swým omazati každého, kdo gim na oko pigde, Slowesnost obdržel. ano gá gsem si tch chudák (» gednau gsem giž Wru bych Markowou Logiku rád mjti, nebo wjš, že gsem se s tmito giž chwjle swázány marnostmi nemálo objral. Tch zlomk dudákowých, ani
;
—
i
a
gsau,
gsem
ani
neetl
!«
Bl[ahosla]\v
dne
25.
Ledna
t.
r.)
—
tak zoškliwil, že
bu
bu naprosto
aspo bez rozpálenj nemožné k nim slowa promluwiti, nemožné, giiiý by to, wkroe u prosted, pohodlngi uiniti mohl tak ani nechci, ani nemohu pro mnohonásobné zaneprázdnn] školské. Pro rozwescwšudy po Uhjch exx. toho spisku rolenj dokládám, že P. P[alkowi] zeslal darmo darem, ode Tater až do Fruškohory, zwlášt aby se žákm do rukau dostali, aby byli klassikowé. mi
;
—
^lá kosmologie (i gak to nazwati, co gešt nezrozeno, a gména nemá) posud gen w hlaw zrage, snad ne na ugmu, Wbec se okres poznán] mého \v této tjdé umnj co den šjj, ale wýš a hlaub takowá gest, že ponkud i záwrat napadá. Za Waše spomenutj Wám srden dkugi: swtla, pokud deyž Bh a swatý Genius Slawie gešt potud žiwota a sjly by neho dowedeno bylo, což by hodn gména mého, wrného syna matky osyralé, u potomstwa (bude-li ho) neslo, nech ge ono tebas kosmologie nebo nekosmologie. Giného, co bych na ten as zamýšlel, newjm nebo do metriky, akoli gsem k nj ode dwau let nemálo dospl, Wašeho krásoslowj welice chuti nemám. To by bylo gen perly ped swin. žádostiw gsem; z P[rešpurka] gsem ekal, co sljbeno, ale te wru nemám nadge žádné, co gste totiž do Wjdn pešli. Wydáno-li nco z Kroka a we Kroku od Wás? Pjsnj Slowenských snad negste te wjce tak, gako onehdy poteben wšech bych Wám poslati nemohl, ale nco pedce. Kollar, s kterým gsem minulých práznin školských (gak gsem Wám psal
m
i
;
—
;
byl)
mnohé slowo Slowenské
mne
mluwil, dotjrá pjliš tuze na
gsem w wyhnanstwj. Ale kde toho nenj pro Slowana.ale syn a zwjata zemská magj kde hlawy skloniti; S Koliarem tedy wj^dáme nkteré pjsniky. že
»
a
najká,
Ptáci
nebeštj
Slawie
nemá<.
Pedrahý náš Blahoslaw zaal bogowati strašný bog s draky, gako my, genom s draky giného pokolenj. Po odegitj (nebo radgi powolánj) prof. Genersiho do Wjdn weliký snm pp. Kežmaran wrolomn urazil Blahoslawa, gemuž ta stolice práwem náležela. On by gj sice byl nepigal Sotwa gsme ho utišili. Tolik pátelské ale est je est, a práwo práwo.
i
tagemnosti
—
Blahoslaw pro naši (klassickau) literaturu ztracen
;
ale
ne
!
Korrespondence
72
Fr, Palackého.
pro nás Slowany, gegichž duch by dozagista politowání hodný byl, kdyby nebylo. krom u klassik ho ginde
—
—
Nebo owšem te we Wjdni gest w nowinárn (diwno to, ale gisto, že wtšjho potu národ Slowanských literatura do nowináren zahnána gest!) Naše Srbi co dlagj, wjte to lépe, než gá, gsa gegich Parnasu bljže.
pak zde Parnasky
Uhersko-Babelské gsau, ne Srbské. Giného pak
wjte, že
Srbi co délagj, toho
znáti nechcete, ani
pozdrawuge; nawrátj se plletá nemocen gest.
—
Mgtež
se
71.
svj
bezna
(z
tém
Cech Wjdeských,
od
zwlášté
etc.
dobe.
VVáš
wrný P.
1821, 9.
Luki Wás
otec geho až na smrt
Pozdrawte mi Ijbezn
pp. Kopitara, Doležálka, Drtinu
—
nechtgte.
znáti
opt do Wjdné;
Šafajk.
J
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
Prešpurku).
—
Dává mu
zfráznt o novinách v Prešpurku,
úmysl, ie hodlá podstoupiti konkurs pro stolici filosofie
na
liceu v Pešti a
oznamuje žádá v
t
pi^iiné za radu a pomoc.
Pressburg, den
Schátzbarer und geliebter Freund Ihr
angenehmes
Wnsche
lángst
crsehntes
9.
Márz 1821.
!
Schreiben
vom
23.
v.
M. hat end-
und mir das doppelte Vergnúgen gewahrt, Sie einmal ganz hergestellt zu wissen, und dies nebst einer náheren Nachricht uber Ihre Lage von und durch Ihre eigcne Hand zu erfahren. So viel Vergnúgen mir iibrigens Ihre langst vermissten Schriftzíige verursachten, so konnte ich es doch nicht ohne Bedauern sehen, wie Sie deren beinahe lich
meine
2 Seiten voli
zu
befriediget
blosen Entschuldigung
Ihres langen Stillschweigens ver-
schwendeten, als ob dies bei mir nothig wárc. gestehen: ich sehe dergleichen Liickenbiisser
in
Ich muss Ihnen aufrichtig einem vertraulichen freund-
ausserst ungern. Schreiben sie mir, wann und wie es ohne die Correspondenz gerade auf die goldene Wage zu legen und immer zuzusehen, ob Sie nicht etwa dem Frcunde mehr oder schaftlichen Briefe
Ihnen
gefállt,
weniger Lettern zugevvogen hatten. Wahrlich, die Freundschaft miisste auf
einem sehr drren Boden gepflanzt sein, die ohne eine solche ihr regelmassig zugekommene Nahrung nicht bestehen und gedeihen konnte! So wie ich indessen in dieser Hinsicht gegen meine Freunde nachsichtig bin und stets das Bste von allen voraussetze, ebenso wnsche ich mich auch von denselben immer beurtheilt zu sehen. Han veniam petimusque damusque vicissim. Dies einmal fr allemal Das Gemálde, welches Sie von Ihrer gegenwártigen Lage in diesem Schreiben entworfen haben, erregte meine ganze Theilnahme, ob es mir gleich weder ganz neu noch unerwatet vorkam. Ich stellte mir ihre Umstánde wahrlich fast ganz in jenem Lichte vor, in dem Sie solche darstellen. Ich hábe mich in dieser Sache nicht getáuscht. Wohl mogen Sie eine
Erfahrung tantalusrnassig
solche
nahe keinen Ausdruck zutrauen konnte, indessen
doch
einer solchen
in
Ihren
bei
als
Trošt
ringer
fiir
einen,
Also nur JNIuth
Auch dann mag erst fiihrtel
diese klar
diirfen
dies
ist
doch
unserer
Nebenmenschen so bewusst
Und
wahrlich auch das iibrige
viel leichter tragen.
harte Schule
in einc
meine Gedanken dariiber
nicht
náchstcn
Zusammenkunft
mag mich daher
meines
ist,
sind Sie von dieser Seite nur
Freund, den das Schicksal
nicht
um
diirfte dies
Erachtens nach
laut
viel
werden
voll-
lassen.
besser von statten
diesen Genuss voreilig bringen.
Zu Ihren neuen Bekanntschaften ist
viel
kein ge-
Austrengungen, seines redlichen
seincr
kónncn.
;
angedeuteten Ausserungen úbor diesen Gegenstand verstehe ich
gehen. Ich
Dies
trostete,
Lebenspenode vvird einmal ein Ende nehmen, und werden, wozu solche gedient hábe. Ihre iibrigen nur
kommen, mag aber Bei
mich war
aiisziiharren.
dass Sie mit ihren Eleven gegenwártig
sich
lasst sich
gefasst,
bei-
Was
Lage standhaft
Bildiing seines
der That sein
in
etwas geborgen, so
leise
der
zur
meines Theils mochte
Muth
ehemals sein kónncn und
Willens und Strebens
wie Sie es
ich
so wie ich mir aiich nicht den
Umítaiiden wieder einigermassen
Ihre aufrichtige Versicherung, ziifriedener
nennen,
finden,
dafiir
gratuliere
ich
Ihnen
das bste Loos, welches
vom Sie
Herzen.
Wien
in
gezogen haben. Machen Sie sich bei Ihren Landsleuten nur recht bekannt,
dann kann
est
nicht
fehlen,
dass Sie
nicht
Ihren
Endzweck erreichen
Wie gliicklich sind Sie, dass Sie doch ein bestimmtes Ziel nach dem Sie ringen und streben, welches Sie zu Anstrengungen sollten.
haben, spornt,
denen Sie sich sonst schwerlich unterziehen wolltcn, das Ihnen zuletzt auch den verdienten Kranz nicht vorenthalten wird. Wie verschieden ist in dieser Hinsicht meine Lage von der Ihrigen! Ich hábe noch kein Ziel gesteckt, zu welchem ich meine Fahrt richten
mich noch auf dem Oceán der Ungewissheit herum^ ohne zu wissen, wohin mich die Gewalt der Winde und der Wellen einst verschlagen wird; und dies ist doch ein ziemlich múhseliges Loos auf Indessen lasse ich doch auch nicht den dieser Pilgerreise durchs Leben Muth sinken. Wer weiss, welche Wege uns noch die Vorsehung offnet, von denen wir in der Stunde des Trubsinns nicht traumen mochten. Ist gleich die Gegenwart triib und diister, die Zukunft kann um so heller sagt schon ein gemeiner Spruch. sein! Etenim post nubila Phoebus Sonst befinde ich mich, dem Himmel sei es gedankt! immer noch wohl! den Meinigen geht auch nichts ab, korperlich versteht sich, denn Doch muss ich mich immer sonst, du lieber Himmel, da liesse sich reden noch bescheiden, dass mir auch in dieser Riicksicht noch nicht gar das konnte! Ich treibe
!
—
!
schlechteste
Loos
gefallen
ist.
Unsere Verhaltnisse sind iibrigens die von vorigen Jahren; wir machen keine neuen Bekanntschaften, ausser den jungen Lazan, Nadasdy, Szegedy K nehmen wir in unseren háuslichen Kreis keinen Fremden auf. Der junge
Lex
ist
Pazvanist in Ólgya.
Wir kommen
selten wohin, selbst zu der
Frau
Korrespondence
74
Fr. Palackého.
von Zerdahelyi nur zuweilen, da sie ober und um sicli herum eine Gesellschaft hat, die uns nicht ansteht. Unsere freiindschaftlichen Clubs sind seit Ihrer Abwesenheit ganz auseinander der einzige Ersatz dafiir bleibt uns das nahé Carlburg, wohin wir bisweilen eine kurze Excursion selbst im ;
Winter unternehmen. Auch die
letzten Fascliingstáge
haben wir daselbst
im Kreise der so schátzbaren Familie des Herrn von Gablanczy hóchst Wir erinvergniigt und angenehm, wie sich vermuthen lasst, zugebracht. nerten uns dabei vielmals Ihrer und Ihrer Eleven und ich muss wirklich die herzliche Freundschaft und Zuneigung des ganzen Hauses, mit dem wir sonst in gar keinem so nahen Verháltnisse waren, gegen uns auts ;
Ich bin iibrigens bei dieser
hochste riihmen.
um
interessanten Bekanntschaft
da ich deutlich wahrnehme, welch' einen wohithatigen Einfluss auf meine Eleven der Anblick einer so wohl ge-
und
so froher
ordneten,
gliicklicher,
achtbaren,
hauslichen
Familie,
solche
als
der wahrlich vortrefflichen Frau von Gablanczy
ist,
Leitung
der
unter
ohne anderer
áussere,
Vortheile dabei zu gedenken.
Unser
Matskászy
mir
hat
bisher
gar
und
geschrieben,
nicht
ich
konnte ihm nicht schreiben. da ich seine Adresse nicht weiss. Diese Tage hindurch erfuhr ich, dass er zu der Lehrstelle, um welche er im September vor. J. concurriert hat, wirklich resolvieret worden sel, wann er aber an
den Ort seiner Bestimmung seie,
abzugehen gedenke,
weiss ich nicht. Ich hábe noch- sein
Philosophie ich nicht,
bei
mir,
so wie auch
wie wir uns solche
werden,
verbunden
dazu
Geschichte der
von mir
er einige Biicher
zustellen
wo
oder
Werk Jenemanns
ausser er
nun weiss
;
kame
hierher
wahrend der Weihnachten gewesen ist. Ich wiinschte sehr, mit dem guten herzlichen Manne noch einmal vor seiner Abreise nach Slavonien zusammenzukommen, denn wer weiss, ob wir uns jemals mehr und wo wiedersehen. Zuletzt wage ich noch eine Bitte an Sie, werthester Freund, in einer oder auf Ostern nach Wien,
Angelegenheit, in Ich hábe
der
Sie
er auch
mir einen wesentlichen Dienst
vorgestern in der Wiener
gung eines Concurses Philosophie
in
fur die
Fest gelesen,
Zeitung im
leisten
konnen.
Amtsblatte die Ankiindi-
Katheder der theoretischen und praktischen welcher Concurs
den
26. April
in
Fest
und
Wien abgehalten werden soli. Da dies£s gerade in die Zeit fállt, wo ich mit meinen Eleven in Wien sein werde, und ich iibrigens noch nicht alles vergessen hábe, was ich vor 5 Jahren, als ich meine Rigorosa aus der Philo-
sophie in
Spass
fiir
Pst
machte, vergessen
(sici
diesmal mitzumachen, blos
hábe, so
um
kommt
mir die Lust, diesen
eine Erfahrung
zu haben, wie es denn mit einem Concurse in
Wien
fiir
die Zukunft
zu gehen pflege. Dass
That keine Hoffnung zur Erhaltung dieser Katheder mache, kann der Umstand schon bezeugen, dass mir alle Intriguen, die bereits dieser Katheder wegen seit Jahren in Pst gespielt worden sind, ganz haarklein bekannt sind, so dass ich mir wirklich die unnothige Miihe ersparen konnte, auch nur einen Schritt in dieser Sache eigends zu thun.
ich mir in der
Der Director des Philosophischen Studiums
in
Pst
P.
Sziito, ein Piarist,
hat schon seit langer Zeit an seine Stelle einen seiner Clienten P. Clenyák, ebenfalls einen
der ihn auch
Piaristen,
auf den
unterzuschieben gesucht, tragen
schon seit einem Jahr suppliert, nun auch vorzúglich in Pst ange-
Unser Krainen macht ebenfalls
ist.
wenn
Falle,
es
sein Moglichstes,
er mittelst eines Recurses nicht diese
um
in
Katheder erhalten
dem
solíte,
wenigstens seinen áltesten Sohn dazu zu bringen, und so viele andere, die ich gar nicht
erwahnen
keine reelle Absichten
will.
fiir
leh
diesmal,
hábe also in dieser Hinsicht durchaus sondern wúnschte blos bei dieser Ge-
mit den Wiener Professoren
legenheit
sowie
Studiensystem etwas bekannter zu werden,
auch dem osterreichischen
um
mit der Zeit mit desto besserem Erfolge zu irgend einer Lehrstelle auf einem auswártigen Lyceum concurrieren zu kónnen. Dies ist mein einziger Zweck bei diesem Schritte,
wenn
noch thue; da ich aber weiss, dass auch in Ósterreich sowie im philosophischen Fache nichts weniger als vollige Lehrfreiheit stattfinde, so wiinschte ich zu erfahren, in welchem Geiste ich meine philosophische Ansichten offentlich beim Concurs vorzubringen liátte. Ich hábe mich auch in der neueren Philosophie seit einigen Jahren fleissig umgeich ihn
bei uns
sehen, glaube aber nicht, dass ich damit offentlich auftreten
So hábe
ich in Pst, als ich da mein
Rigorosum
diirfte.
ablegte, nicht einmal
meine blos nach Venzel redigierte Theses offentlich vorzeigen dorfen, um als ein Neoterieux zuriickgewiesen zu werden. Es wiirde mir also sehr lieb sein, wenn Sie, werther Freund, den Herm Remboldt selbst sprechen und von ihm zu erfahren suchen mochten, was fiir einen Autor ich mir bei der Vorbereitung zu diesem Concurs als Leitfaden, dem ich nicht
mich zuverljissig anvertrauen konnte, zu wahlen hátte; ferner, wie und auf welche Art der Concurs in Wien abgehalten zu werden pflege. JVIóchte
imd
wollte
er sich
dem Drucke
der
bei dieser
blinden
Gelegenheit
aussern und mir einige vertrauliche so wiirde
ich
es
auch
fiir
zu
Autoritat
als ein iMann,
leiden
hat,
der
etwas
selbst
von
zutraulicher
Winke und Klugheitsregeln mittheilen, mit Dank annehmen und zu be-
die Zukunft
herzigen wissen. Endlich, da es in der Ankiindigung heisst,
renden
friiher
noch mit ihren
dais
Bittschriften (die mit
sich die Concurrie-
Documenten und Ur-
kunden, von welcher Art, wiinschte ich zu wissen, versehen sein sollen) an das
Vicedirectoriat
aber mit bin, so
der
philosophischen
dem ganzen Gange
wáre mir sehr
lieb,
dieser
wenn
Studien zu
Proceduren
ich
die
wenden
in Ósterreich
nothigen
hatten,
ich
unbekannt
Aufschliisse
hieriiber
Wolien Sie sich wohl meinetwegen dieser Miihe unterziehen? ich hofife und erwarte es von Ihrer Gefálligkeit, nur bitte ich Sie dabei, wenn ich wirklich auf Ihre Freundschaft bauen darf, dass es sobald als moglich geschehe (denn die Zeit ist kurz) und dass Sie sich bei dieser Sache kelner Mittelpersonen bedienen, sondern selbst die 2 Herren, wenigstens namlich Remboldt und den Vicedirector, ebenfalls durch
Sie erhalten konnte.
!
Korrespondence
76
Fr. Palackého.
besuchen und mir dann mit der náchsten Post das Rcsultat Ihrer Bemiihungen mittheilen móchten. Sie werden mich dadurch ausserst verpflichten.
Zum
Schlusse herzlichen
Meinigen an Sie und
Gruss und
und
Ihrigen,
sie
baren Achtung und Freundschaft,
in
Hándedruck von mir und den
die Versicherung meiner unwandel-
der ich gcgen Sie verharre.
A.
pi
bezna
konkursu
Dieu
I
W.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
72 1821, 20.
A
Freund
Ihr aufrichtiger
Prešpurku.j
(z
z filosofie ;
—
Dkuje mu
za zprávy o požadavcích, které se iiii
je na vahách, má-li ho podniknouti; oznamuje
sviij p)-íchod
do
Vidné.
Pressburg, den 20. Marz
1821.
Theuerster, bester Freund
Empfangen
Sie hiemit
meinen wármsten und aufrichtigsten Dank fur Sie haben meinen Auftrag ebenso
den mir erwiesenen Freudschaftsdienst.
schnell als geniigend erúllt. Ihr letztes Schreiben
unschátzbar,
Aufschlússen
wenn
auch wirklich
ich
fiir
Gebrauch machen
keinen
ist
mir
in dieser
Hinsicht
diesen Fali von den mir mitgetheilten In der
solíte.
Concurses wegen immer noch unschliissig, ob
ich
That bin
ich des
denselben mitmachen
oder nicht, obgleich Ihre Nachrichten nicht von der Art sind, dass sie mich abschrecken konnten. Die Sache an sich ist es nicht, die mich zurúckhalten dúrfte, wohl aber die absolute Zwecklosigkeit dieses Schrittes, nachdem ich von der Art der Concurse durch Ihre Nachrichten alle die soli
Kenntnis erhalten hábe, die ich dadurch erst zu erjangen ich dabei nur irgend einen fiir
ich
so
meinte.
Wenn
Nebenzweck, der mir zu irgend einem Vortheile,
die Zukunft wenigstens, gereichen konnte, auffinden mochte, so wiirde
mich gar nicht viel
viel besinnen,
wie vergeben
ist,
aber da die angesagte
und auch durch
des Herrn Krainen nach
Pst
hier keine
die
Catheder
vorausgesetzte
Vacanz
(die
man
Erblándern zugleich durch denselben Concurs zu ersetzen
indem solche
in
bereits
Beforderung
den iibrigen
pflegt) erfolgen
vermoge des ihnen unlángst Ansptuch nehmcn, so sehe ich nun keinen Zweck, um dessen willen ich mich so bemiihen und im moglichen Falle vielleicht auch durch einen zu voreilig unternommenen und desvvegen vielleicht auch nicht ganz gut gerathenen Concurs compromittieren solíte. wiirde,
die Benediktiner sogleich
zugesprochenen Rechtes
in
Die Philosophie hat einen Umfang, der wohl jedem, der ihn genauer
und Misstrauen in eigene Kráfte einflóssen muss. Was nun von mir sagen, der ich gerade itzt in dieser Zeit der agyptischen Triibsale, wo mir beinahe kein Augenblick der immerwahrenden Priifungen und Defensionen wegen zum eigenen Studium iibrig bleibt, kaum die einst gelernten und aufgefassten Gegenstande ins Andenken erwágt, Bescheidenheit soli
ich
zuriickrufen,
nicht
erst
durch
neu
Berichtigungen
ergánzen
und meine
Kenntnis der Philosophie vermehren kann.
Noch
eine andere Bedenklichkeit verursacht mir die Forderung, dass
ich iiber die in Erziehungsgescháften zugebrachten Jahre giltige Zeugnisse
dem Vorinunde meiner Eleven ohne ihn unnothigerweise zu allarmieren, was ich doch aus Schonung fiir ihn und zu meiner eigenen Sicherheit vermeiden muss. Indessen solíte ich nur bei meiner Ankunft in Wien iibcr meine oben geausserte Bedenklichkeit einige befriedigende Aufschltisse und nur einige Hoffnung erhalten, dass mir diescr Concurs fiir die Zukunft wenigstens zu etwas niitzen solíte, so wiirde ich doch mein Moglichstes thun, um ihn mit Ehren bestehen zu kónnen. Ich werde folglich die Zeit bis dahin zu diesem Zwecke wohl anzuwenden suchen, ohne jedoch meine Krafte iibermassig anzustrengen, da ich nicht weiss, ob es mir wirklich zu etwas dienen solle. Darm erwáhne ich auch dieses mein Vorhaben niemandem und bitte Sie auch um Discretion hierúber, damit mich niemand auslache, wenn es nicht dazu kommen solíte. Ubrigens freute es mich recht, durch Sie erfahren zu haben, auf welchc Theile der Philosophie Rembolt vorziiglich achte; in der Literaturkenntnis stimme ich ganz mit ihm iiberein, sonst aber hábe ich iramer mehr Gewicht auf die Metaphysik als die Logik gelegt. Uber 2 Gegenstánde bin ich jedoch noch im Zweifel, ob man nach dem ósterreichischen Studienplan die empirischc Psychologie auch zu der Logik, wie bei uns in Pst, schlage, da sie nach der neuen Eintheilung der Philosophie ganz aus derselben ausgeschlossen wird, und dann, ob das Naturrecht als ein Theil der praktischen Philosophie ebenso ausfiihrlich wie die iibrigen in aufzuweisen hábe. Diese kann ich nun von
durchaus nicht verlangen,
der Philosophie
abgehandelt wird.
juristische Facultát verwiesen
Bei uns wird
es beinahe
und nur etwas Weniges daraus
ganz in
in
die
der Phi-
losophie erwáhnt.
Doch
ich
muss auf jeden Fall beide wenigstens durchsehen, da ich vorzunehmen Zeit hábe. Dass die Aesthetik aus dem
nichts Griindlicheres
Gebiete
der
Catheder
hat, leidet
keinen Zweifel, aber, wie es mir scheint, war mit der-
dem im
Jánner gehaltenen Concurse auch die Geschichte der
selben bei
Philosophie
ausgeschlossen
sei,
insofern
sie
ihre
eigene
die doch bei uns als ein Theil der theoretischen und praktischen Philosophie sensu stricto genommen imd demselben Professor zugetheilt wird. Konnen Sie mir einige dieser Fragen noch aus eigener Kenntnis, ohne dass Sie sich ferner die Múhe geben, jemand andern deswegen anzugehen, beantworten, so wiirden Sie mich dadurch ebenfalls nicht wenig verbinden, ob ich gleich auf die Auflosung dieser Zweifel kein so grosses Gewicht mehr lege, da ich iiber die Hauptsache
Philosophie
bereits
vereinigt,
durch Ihre Freundschaft hinlánglich unterrichtet
bin.
und mag ich Ihnen nicht viel Besonderes schreiben. Ihre Sehnsucht nach unserer Ankunft nnd der so lang entbehrten freundUbrigens kann
Korrespondence
78
Fr. Palackého.
schaftlichen Mittheilung kann nicht grósser sein als es die meinige
spáre mir also alles auf die
konnen,
unsere langsamen (und bei mir
als
zu leisten
\vo wir uns miindlich
Zeit,
im stand
zum
ich
Theil auch tragen) Federn
Die Tage, die mir jetzt ziemlich
sind.
ist;
mehr sagen
weit
kostbar sind,
sehe ich aus dieser Crsache mit Vergniigen so sciinell voriibereilen; die Meinigen freuen sich nicht weniger darauf. Wir bringen unsern Toni auch mit,
dem
seine Eltern imlángst die Erlaubnis dazu mit Vergntigen ertheilt
Wenn
Doch auch 4 Wochen hoffen wir uns zu sehen, und trifft es den Concurs mitmache, so kann dies unsere Anein, dass ich wirklich wesenheit in Wien auch um einige Táge verlángern, die ganz Ihrem Vmgange gewidmet wúrden. Schliesslich hábe ich Sie zu bitten, wenn Sie noch einmal Zeit finden, mir zu schreiben, was fúr ein Gasthaus in Ihrer Náhe und das haben.
nur einmal die sauern Priifungen vorúber wáren
dies wird sich geben.
vom
zugleich
das bste
Hofe,
sei
Bequemlichkeit,
Leben
wo
Wir
?
!
In
um
die
Tate
meiner Eleven wohnt. nicht weit ware,
doch auch
míissen
in
dieser
Hinsicht
auf unsere
uns ófter sehen zu konnen, Riicksicht nehmen.
Ich danke Ihnen werthester Freundl Freundschat und Gúte und bleibe in der Hoffnung frohen Wiedersehens mit Achtung und Liebe Ihr aufrichtiger Freund
nochmals eines
Sie hiemit recht wohl,
fiir
Ihre
W.
A.
Die freundschaftlichsten Griisse von allen Unsrigen an die Ihrigen.
73. 1821,
v
ervnu
z
František Turinský Františkovi Palackému. Prahyl
—
ŽíÍJJ ho,
Rozmilý píteli
beh
af>\
napsal fosudek o Iragoedii jeho 'Angelin^.
I
úpnliv k Vám psáni ruky neznámé letí; pijmete je pátelsk3^ Když mi páno není, bratersky Vás celovat, budiž ono poslem srdce mého mé žádosti! Všecky, jenž o dobré vlasti peují, zloba osudu po všech zem koninách rozhodila; a tu nemá duše, hoí utrápená, komu by, co svírá, vylila a došla potchy; tu nemá, s kým by vešla do rady. I já také nemám žádného, jen pana Jungmanna. Neznámý jsem Vám, ale k jednomu zamujem cíli, s tím samým drakem, nevlastenectvím, nám zápasiti, a to vymluví, že nevyzván od
Od
Vltavy
i
ji
m
Vás Vás
Vám
Nejmenujte to vtíravostí; dávno po touha v plamen rozmlouvajícímu astji
ruku pátelství podávám.
toužil
jsem,
a
vzbuzena
o Vás, naší nadji, naší ozdob,
koUega
Nmec
do
pijato psaní mé,
pi
i
Vídn
se
s
ubírá
bu zavržena
panem a
prof.
psáti
prosba
Svobodou.
Vám
musím.
má, nech!
já
si
A
aj
!
tu
bu
oddechl a
po-
Vás srdci mému. Známo Vám panem prof. Jungmannem, že jsem do pusté do zanedbané a opovržené zahrádky literní malý kvítek » Angelinu'
hovil
známý
jak
Bu
psaní na
a
syré,
vsadil;
vím
vím, že to jen sprostý kvítek,
Okálo
také pijala srdené.
nebo moc juž
mn,
mé
bál
;
na
jich u nás vystoupilo
lešení, a vystoupivši propadlo. Jak dlouho nevda, co poít, podal jsem
A
mladíku, bylo okolo srdce!
že srdený. vlast má ho I jsem se vystoupit na svtlo,
také,
ale
srdce
pátelm, kteížto
tenkráte v Praze byli a nyní mi odloueni jsou, panu Jungmannovi spiseek svj, a oni a mé pesvdení, že istým srdcem, co mohu, na oltá vlasti kladu, k tomu dovedli, že jsem ji vydal, pan Jungmann na formu iambickou dotíral, což jsem splniti nemohl, v budoucích tragediích ale uiním. Dlouho, dlouho byla smutnohra v duši rozmýšlena a dlouho a nekrátko na ni bájeno. i
m
Embrio, >der
Uibel
z
nhož
aber
—
pravá tragedie.'
pedmt pedmtem
povdomé
pošla, je
grosstes
a
Silerovo slovo v »Braut
Schuld
die
ist
podotknu o
Dovolte,
—
.
Je-li
vci jak smejšlím a jaký
této
»Sapho<; a »Ahnfrau«, tragedie nehájili;
taky za takové neuznávám. Básník v tragedii vyslovuje
ouklady
vyvrátiti
pevn
stojí
vše
atd.,
nebo podemlíti.
I
moi
jako skála v o
se
zlé
by
Je
smejšlím o tragedii.
odrážejí
ni
pevn
stojí
dosti iníc velebnosti nejvyšší, než
Tak
je
cnost padlou,
její
ješto
cnost,
kabala,
bu
mého
a já
zái svaté a v trudném zápasení, nemoha se vyšinout svatosti, padne a pádem dojde smíení, anebo vysta-
kterážto vzniká u
vuje
Messina«
tragickým se býti domnívám, nebo novjší, podle
zdáni, jako Grillparzer v
k slunené isté
v.
»Angelina<<
ale
vlnobitném
do hlubiny za
a radji se pohíží
se
náruživosti,
;
pevné základy
usilujíce
podala vlnám zámotným.
mladé smejšlení,
to arci
ale
aspo
ide-
álu tragedie neodporuje.
Má
prcj jakousi
nerovu. :>Schuld».
podobnost a tu samu cenu, která se klade na
Tak sem etl
v
nmeckém
optováno
jenž v Berlín v\chází, tak to
Miill-
asopisu: »der Gesellschafter*,
ve
Vídeském:
»Conversations-
blatt«. I
svj poátek podoba její,
IMiillnerova »Schuld« brala
bych mnoho
mého ohn
vsaditi
vylítla;
Vlastensky
chtl o
!
em
A
to
nesmíme
básnit
mn
soudit ;
ze slova Schillerova
;
na to
toho
že první jiskra z
sa-
nepísluší.
a vlastenští
pedmtové pedce
nejslav-
njší, nejvelebnjší! Proto jsem to tak uved, že se všecko na vlast potahuje.
Ach Bože, a po
nm
ani plakat
nesmíme nad naším neštstím Berlínský
zmínku o Angelin iní, ji
!
>Conversationsblatt<- a a
(jak jsem
žádná recenzí ve
dnes
>Gesellschafter''
slyšel:)
vlasti naší ani
nepodotknula. Proto žádám Vás, píteli drahý, kdyby
»Modezeitung<
esky
Vy
—
ani
jste
nmecky
ji
— zdaž
podle Vašeho zdání posoudil v nhodnou pro Vaši práci uznáte mecké ei, na mne se nic neohlížeje. Jestli Vy ji za hodnou uznáte, bude a cizinci o tom to chlouba má, bude to chlouba národu mému, a pak neodrodilé syny chová! Až hanba! jako o barbaích vdí, že echie o nás mluví! až hanba to nám, že o nás tak mluviti [se] smí a mže! Proneste nad ní soud, rozmilý Palacký nerad bych, by se dostala do rukou neesthetických. Básník posoudí básníka lip nežli gramatiká. Proneste soud nad
ji
i
i
;
!
!
Korrespondence
80
Vy
Palackého.
do redakcí »Conversationsblattu« k panu
a dodejte ho
ní
Vr.
vdl, jakou cenu má Váš rozsudek
jste
mj non
u
Kdyby
Castelli.
mnl Tem
jenom bych
pstovaný kvítek k posouzení podal, Vám, panu Jungmannovi, na našeho pana Safaíka bych byl zapomnl. Pozdrapanu Svobodovi, a vujte ho ode mne srden! I jemu také poslal mým pozdravením pan Jungmann jeden exemplá. Kam ho zanesly od nás osudné vlny.^ Neumel
—
vlasti naší?
nehodnou uznáte práciku mou vašeho posouzení.- Nech, nezachvátí to mi dkazem, jak mnoho musím ješt pracovat, bych itelných duší pochvalu získal. Co je po soudu mravenc? A já chci dvou esthetik pochvalu radji sob získat, nežli dvou tisíc nevdomc potleskování. Pište mi alespo mínni Vaše. Vete Vy
Však
zdali
píteli milý, to
m
!
m
V
k ideálu!
mám; ale jinak je Lo u Palacký. Ve šesti nedlích
srdci je
Váš
vystavení jeho. Pište mi
Bh
úsudek a brzo, nejsem více v Praze, a kde se octnu nebo letos jsou studie dokonané práv všech. Nehoršte se, že první mé psaní tak dlouhé. Aby jste tudy byl Jenom nco málo o form tragické. To vidíte, že je mnoho pízvukem psáno, ví,
;
!
nco
nco
metricky,
beze všeho
metriim;
»Vladyku Mirovíta*, taky smýšlená,
Bh a
na
1
Ob
vzatá!
historie
sta
a
>
mám dv
Závise
tragedie
z
ruské
kdy?
to ví
popát
lásku
Vaši
z
míchaným jambem na svtlo vyjdou;
etézích jsem
rozdlané:
Rží« a
Vítkovice
ukován
Bh Vás zachovej vlasti. Slavii píze. S Bohem, Váš upimnv
I
Bh
mi
dej
Fr. Turinský.*)
V
zaátku ervna
Praze, na
Fr. Turinský,
15.
íjna
(z
Horer der Rechte
in Prag,
Neustadt, Brenntegasse
No
85.
František Kadlík Františkovi Palackému.
74. 1821,
1821.
Vidné.)
—
C/iez/euJe ho svým
páteUtvim a dává mu zprávu
o svých
pracích.
Ve
Vídni 15. Sb. 1821.
Milý píteli
Vaše psaní nemalou radost
mn
psobilo, obzvlášt proto, že
mého
k Vám tak tuze pochlebného uji.šování v celé
sob vážíte. Vinšoval bych toho Vašeho míe hoden býti. To ale, prosím, vte, že nemén sob vážím, že as Vašeho bydlení u nás mi
pátelství
Vašeho pátelství
vždy v pamti zstane, a že
sob
upímn
Vašeho spoleenství po vždyck\-
žádám. Že Vy k studování nyní ne tuze schopný neb kdež lovk k pracem ducha bez unavení schopen ? *)
dne
4.
Turinský
záí
v Radhosti.
1852.
jste, I
já
nedivím
po
se,
Vašem
František, básník eský, * 16. list. 1796 v Podbradech, f v Praze Posudek o »AngeIin< sice Palacký napsal, ale uveejnil teprv
!
mimo tích Vám
odjezdu tuze málo pilný byl; objímajících
andl,
již
známých
který jsem pro doktora Lichtnera do
se
Prahy
vroucn podma-
skoro nic sem nemaloval.
loval,
Obrázek Krista v Emauzích pro ernína zítra hotov jest, pak dv malikosti pro Payrovu práv dtinský divadlo jsem reysoval a rys zaatý ;
Marie u kolébky Jezulátka
pelibou zvstuji, jest,
zákonodárce žádá. tento obraz dle
se
zalíbil,
odstupuje a na míst jejím
Velkost obrazu
mé
všecko.
to jest
hoe Nebo
rys (Entwurfj Mojžíše na
Marie odpoívající
P.
vyhotovil;
Ale novinu
Vám
as
Vídni
doktorovi Lichtnerovi, který nyní na
že
mn
tak
toho
k volení
sice,
že
od kopie
vn pamtného Pedevzal jsem
dal.
básníském, vážn a
možnosti v duchu
ve
si
vyho-
velice
Kdy na plátn k vidní bude, sám ješt nevím. Warnsdorfským Marie u kolébky Ježíška spícího se sic líbí, nezdá se jim ale rovnati slušn k jednoduchému Janu Nep. cena jim mírná byla. toviti.
;
Na dáti
zpsob tehdy co nejdíve ouplnou jistotu této žádané práce Vám moci budu. Na všechen zpsob Marii s díttem samotným pedstavit
ten
smím, jak ale, posaváde nevím, neb nic pvodného, dtklivého mi napadnout nechce. Maršner náš z Drážan psaníkem mne potšil byl dobe pijat, v krátkosti známosti dlal s Houvaldem, Kindem, Tickem, Rollgerem a. t. d. Nepochybuji, že již dávno psaní od nj jste obdržel, neb to v svém psaní slibuje. Jak Doležálek praví, Dobrovský o Vás se starati pipovdl, on sám obšírnji psáti bude. Vaše podobizna jemu manželce jeho nadmíru se líbí. Akoli, jak pravíte, Vaše hlava tenkrát, když Vaše psaní jste psal, ani za mák nestála, tak pece má škrábanina v nižádné srovnání k Vašemu dopisování pijde v té píin nebudu Vás déle ucho Vaše muit jen to ješt mi pipomenout dovolte, že Vaše pipojená naposled nota docela zbytená byla. Kdybych k Vám dvrnosti neml, neml bych jí k žádnému. Mjte se dobe. To upímn pítel Váš ;
i
i
:
;
Fr. Kadlík*).
75. J.
íjna
1821, 16.
(z
Doležálek Františkovi Palackému.
E.
—
Vídn.)
Pátelé
ie se oit báli, protože
na cestu se vydal ; Dobrovský prý
slibil,
Ve Drahý
Kdybych ješt na tomto *)
16.
v únoru \'
Kadlík
ledna
Praze.
1840 1825
(též
V
vod lehkomysln
Vídni dne
16.
íjna 1821.
píteli
ped
dny skerze našeho Kadlíka nedovdl,
že již
8
Tkadlik)
letech
odebral se
František,
1817
do
Palacký seznámil se
Fr. Pai.ického
velké
obcujete, tak bych byl dozajista myslil, že ste se
se byl
svt
pi
že bude o budoucnost jeho peovati.
— 25
íma s
byl
malí, * ve
také
zemel
ernína ve
Vídni,
1787 v Praze, kde
službách
hrabete
editelem malíské akademie ním v lednu 1821 a zíjstal od té chvíle upímným
Korrespondcnce a zápisky
a
II.
r.
1829
stal
se
6
Korrespondence
82
vnost
na
odebral.
Vru
Fr. Palackého.
sme Vás jakožto na
polovic mertvého oplakávati
vod Vás na Vaší plavb njaké neštstí potkalo. V tomto domnívání sme ješt dílem skrze jednoho úedníka pi zdejším Uherském kancelái upevnni byli, který nám povídal, že dle veejných zpráv mnoho lidu pi té povodni zevlášt v Uhích utonulo. Doufám tedy, že co nejdíve uslyšíme, pro ste tak dlouho nic o Vás slyšeti nenechal. Nového Vám v krátkosti jen to oznámím, že Hanka nyní nadji má, co nejdíve s chlebem zaopaten býti, a že mi náš zaali
;
nebo sme
té
mysle
byli,
že
pi
té veliké
pan Dobrovský pipovdl se postarati, aby Vám s asem nco píjemAž nám psáti budete, tak nepomite ného a pohodelného vynalezl. Hanka psal zevlášt jej a Kopitara pozdravovati. Ped nkolika dny
mn
2hý díl od Dobrovského jeho Slovníka zaslal. Od mé ženy a pana Proxe uctivé pozdravení. Má žena se na Vás hnvá, že prý jste se tak íkajíc lehkomyseln v nebezpeenství uvedl, když ste se pi té veliké vod na cestu V3'dal. S ímž Vás pod ochranu Hospodinovou poroueje, zstávám a
Váš vrný E. Doležálek*).
J.
Slovutnému k
pánu
Františkovi
Palackému,
znamenitému,
vlastenci
dodání. 76.
íjna
1821. 18.
(z
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackéníiu. Kulpína).
—
O
Benediktim:
W Pemilý
tiši se ze
lánku Palackého
Kulpjn pi N. Sadu
18.
v ^Kroku.-
jgna
1821.
Pjteli!
S welikým potšenjm etl gsem taužebn oekáwané psanj Waše, gsem po swém nawrácenj se ze Slawonie zde w Kulpjn nalezl. Nemohu Wás dosti ugišowati, gak mi to Ijto bylo, že gsem se tak dlouhý as
kteréžto
—
nieho o Wás
dovdti nemohl. Ale ten gest giž bohužel los náš! nebo at od Jungmanna, od Benediktiho pojdku list dostávám, prawdu djm, i gá gim pojdku pjši. Benedikti mi nepsal pes twrt léta i wjce: msjce ervvence se strogil do Krakowa; odešel-li nebo nic,
—
I
dosawad newjm. Gemu
až
Karlowic se nedostal a ruce
se
i
si
swázali
—
naskrze nenj spokogen.
Karla Cúziho. Zerdahelyové.
V kvtnu Asi deset
V beznu
w Kežmarku nehrub dobe wšecko
pozd
—
ti
páni to
si
wede.
Do
sami zapletli
na Rumiho mjsto nastaupil JNIagda ze Sopronu. Nynj
sám obáwám, co
jeho ctitelem.
se
giž bylo
:
z
našeho
Snad 1821
Benediktiho
nebo w Kežmarku do N. Sadu, od
bude,
giž naleznu, nawrátjm-li se
piml
ho k tomu, že
obraz Kadlikových Palacký
stal
uitelem jeho chovance
popsal a
vnoval
práci tu paní
1825 v\'stavena podobizna Palackého zhotovená Kadlikem na
výstav umlecké v Praze. *) Doležálek Jan Emanuel, hudebník (* 1780 v Chotboi f 1858 ve Vídni). S nim seznámil se Palacký ve Vídni již r. 1821 a obzvlášt s ním obcoval za svého delšího pobytu ve Vídni r. 1826, také pozdji, kdykoli do Vidn pišel, neopomenul ho navštíviti-
dvrn
nho
nhož
—
nm
Wám
potom o zpráwii dám. Gá pracemi pjHš zamstknán, od Hteratury našj tém docela wzdálen a odlauen gsem. Druhý swazek Kroka gseni skrze pátelskau ochotnost našeho neunaweného Jungmanna obdržel, kýž mu Bh poád stálého zdrawj a žiwota propgj — on£ ge wšecka nadge naše. Gste-li pak Wy s Krokem spokogeni.? Gá nynj, co wzdálený a giž tém nezbhlý, o tchto wcech gen ostýchaw sauditi smjm. se Krok welice Ijbj. Zwlášt gsem radostj naplnn byl, když gsem tam pogednání k aisthetice od Wás nalezl a gediné toho gsem litovval, že gsem wždy w pedsjni zstati musil, nemoha se do samé swatyn dostati. Té gsem wšak nadge, že co gednau poato, to brzy dokonáte a nás celau pracj obradugete. mi, že nikdo na ni taužebngi neeká nežli gá. Czúzu snad budete mjti dostihu wjce, než ginde. Gá gsem prázdniny školské neywjc na cestách po Slawonii ztráwil. Zde gsem nalezl echa p. Jodla \ve Winkowcjch. se nawracugi do N. Sadu a meškám ponkud u p. Stratimirowie, synowce arcibiskupowa, w Kulpjn. Gak mile se dom nawrátjm, budu Wám psáti pohodlngi, a protož obšjrngi. Mgtež se na wšem dobe. Wáš wrný psanj, z
auadu
a powolánj až
—
Mn
—
Wte
W
Te
i
S.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
77.
1821, 21. listopadu (z Prešpurku).
dává
mu nkteré polty ny
ve
piín
—
Slibuje, že se
zkoušky, kterou z
vele ujme bratra jeho
md
Czu. Pressburg, den 21.
Theuerster Freund
Ondeje
podniknouti chovanec jeho Karel
November
1821.
!
Jennemann sammt Ihrem werthen Schreiben durch und mich gefreut, bei dieser Gelegenheit von Ihnen etwas Neues zu hoen. Sie werden mir verzeihen, dass ich Ihnen den Jennemann so frúh abgefordert hábe ich hátte Ihnen wirklich denselben auch auf langere Zeit úberlassen, wenn ihn nicht der Professor Krainer gleich bei meiner Ankunft hier verlangt und mir vorlaufig auch den Antrag gemacht hátte, ihm solchen ganz zu úberlassen, was ich um so eher zu leh hábe meinen
den Muki
richtig erhalten
;
thun geneigt bin,
als ich bereits fest bei
philosophie einmal
fr
werde
ich
und
suchen
;
mir beschlossen hábe, der Schul-
und mir also der Verkauf eines so theueren und mir gar nicht nothvvendigen Werkes nicht anders als erwnscht sein kann. Ihren Wunsch in Rcksicht Ihres Bruders getreu,
allemal den Abschied zu geben,
so
viel
es
in
meinen Kraften
steht,
zu
erfllen
nur muss ich mich vvundern, dass Sie nicht im vergangenen Jahre
schon Ihr Zutrauen zu mir in dieser Hinsicht genommen und mir Ihren Bruder nur in einigen Worten erwáhnt hatten. Ich wusste gar nicht, dass er hier wáre. Ubrigens wissen Sie schon, dass es mich herzlich freuet, wenn ich irgend jemandem und noch mehr guten Freunden einige Dienste 6*
Korrespondence
S4
dieser
Ait erweisen kann.
Auch
Fr. Palackého.
Rúcksicht der leiblichen Bedúrfnisse
in
werde ich nie ermangeln, Ihrem Wunsche vollkommen zu entsprechen und ihm in Ihrem Namen jede Unterstiitzung zureichen, deren er bedúrftig ware. Nur mússten Sie ihm aufrichtig und kurz erkláren, dass er ohne Scheu und Zurúckhaltung sich an mich in jedem Falle, wo er etwas brauchen solíte, wenden und zu mir sein volkomnienes Zutrauen fassen mochte Selbst uber seine Verwendung in Schulsachen will ich durch Herrn Billnicza Nachrichten einzuziehen und sie Ihnen mitzutheilen suchen, so dass Sie sich in dieser Hinsicht ganz auf mein Wort verlassen konnen, dass ich mir ven nun an die Sorge fíir Ihren Bruder vorziiglich angelegen sein lassen werde. Ich hábe ihn schon durch den Siegmund Zerdahélyi zu mir rufen lassen, und holTe ihn náchstens bei mir zu sehen, da ich sein Quartier nicht weiss, um ihn gerade durch unseren Bedienten Ihres Bruders
aufsuchen zu lassen. Den Brief an Prof. Jaben zu Hause
nicht
antraf,
durch
hábe ich unsern
aber náchstens nochmals besuchen, konnen. Uber die Abtheilung des keine Bedenklichkeit zu machen.
heute
da ich ihn selbst
noch,
Karl iibergeben lassen,
um
mit ihm von Ihnen
Examens brauchen
Sie
werde ihn
sprechen zu sich
wahrlich
Die Professoren konnen nicht, wenn
sie
auch wirklich wollten, (was nicht zu erwarten ist), etwas dawider einwenden. Sie sind freilich sammtlich nicht gar gut iiber den Privatunterricht zu sprechen, da aber die Ursache ihrer Abneigung jeder Blinde errathen kann, so kann
man in
man
um
sich fúglich daríiber hinwegsetzen,
weiss, dass es ihre Schuldigkeit
ist,
so mehr,
wenn
jeden, der sich zur Priifung
der Ordnung und aus den Gegenstanden zu
priifen,
stellt
wie es ihm beliebt.
Ubrigens kann ich Sie auf mein Wort versichern, dass Sie sich durchaus Besorgnisse der Prúfung wegen zu machen haben. Weder
keine grossen
Jaben noch Prof. Kovács sind von der Art, dass sie Ihnen mit Vorsatz Unannehmlichkeiten bei der Prúfung machen mochten. Auch konnen Sie sowohl aus den Lehrbúchern des Prof. Jaben als auch den Mos. Studien
von Prof. Kovács alles das fiiglich auslassen, was nicht nach denen Sie sich einzig zu richten haben, enthalten Solíte Ihnen
in
Galletis Allgem.
die er beinahe buchstablich
eine Bagatelle,
kaum
den Thesibus,
Jabens Compendien etwas Unverstandliches (seines
sonderbaren, ja bizarren Stiles wegen) vorkommen,
den Schwantner oder
in ist.
der
Erdkunde
úbersetzt hat,
Erwáhnung
nach.
in
so
schlagen Sie
nur
Querfolio mit Charten,
Das Jus metallicum
ist
werth. SoUten Sie dennoch hin und
was Sie Ihrem Zoglinge nicht ausfiihrlicher zu ermerken Sie sich solche Stellen vor und lassen sie solche vor der Priifung in einer Privatstunde von Jaben selbst Ihrem Zoglinge erkláren. Ich versichere Sie, er wird sich dadurch so geschmeiDer Tony chelt finden, dass er alles Ubrigen wegen ausgesóhnt wird. Ghyczy meinte, Ihnen das Jus metallicum schon geschickt zu haben ich hábe unlángst erst das Exemplár von Flori dem Siegmund Zerdahélyi ge-
wieder einiges finden, kláren
wússten, so
;
Ihnen hier gleich
liehen, sonst hátte ich es
vielleicht
Cbiigens hoffe
beigelej^t.
wegen eher zu sehcn,
Sie wenigstens der abgetheilten Prúfung
ich,
als es sonst
geschehen ware.
Ihren
Vaehler erhalten Sie hier mit besonderem Danke von Seite Auch der Homeister der Szegedyschen hat
Gottfrieds unversehrt zuriick.
hábe ich auf der Stelle weder bei noch Lander finden kónnen und ihn daher blos bei dem ersteren bestellt; er sol! bald zu haben sein. Die Briefe Josephs hábe ich nirgends zu sehen Gelegenheit gehabt. Aber ich bekiimmere mích itzt auch, aufrichtig zu gestehen, um die Litteratur des Tages nicht viel ausser der Allgem. Zeitung und Hermes lese ich sonst nichts, was auf die sich ihn itzt angeschafft. Ihren Troxler
Schweiger
;
oder die Geschichte des Tages Bezug
Politik
ich dieses vermuthlich letzte Jahr meines
hátte.
Statt dessen beniitze
um
Aufenthaltes hier dazu,
das
neben meinem Zoglinge, mit dem ich es und dies beohnehin repetieren muss, etwas genauer kennen zu lernen schaftigt mich hinlanglich, um wenigstens diesen Winter hindurch an lus
nach
seinen Theilen
allen
;
Anderes vor der Hand zu denken. Sonst lebe ich meinen geUmstanden ganz nach der alten VVeise. Indem ich hiemit nebst meinen Eleven der gnádigen Frau von Csuzj' unsern Handkuss nebst Compliment auszurichten bitte, empfehle ich mich Ihrem fernern freundschaftlichen Andenken und bleibe mit Achtung und nichts
vvohnten
Freundschaft Ihr aufrichtiger Freund A.
An
Herrn von Korláth
Karl,
Schone von
alles
W.
uns.
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
78.
1821, 25. listopadu (z
Nového Sadu).
—
Nabádá ho
k
asljHmu
dopisováni;
dává
zprávu o svém život a o svém peklade Marie Stuartky.
Z N. Sadu
Milowaný
d.
1821.
25. listop.
pjteli!
Psanj Waše ode d. 10. t. m. gsem ádn obdržel a s radostj etl, nemálo se tomu diw, že VVám mého z Kulpjnu Stolice Baské, kde gsem
prázdniny
školské
nebylo dodáno.
wtjm
List ten
djlem
ztráwil,
pedce dosud došel. Oprawdu gá toho petžce i
i
Wy toho,
trpliw gestli
wjm,
nésti.
se
litujete.
aspo nikomu
Ala co
z
gest to winna
nynj
nás pochyby nebude.
promnno
sob astgi
obau
tušjm
listu
nás.
O
tenkráte
gešté
byl na poštu.
Snad
že nás osud náš takto
nesu,
aspo
Žádaucj by bylo, abychom
nestáwá,
poslaného
gsem sám odewzdal
býti
Wás
rozpogil,
nemže, toho
dopisowali. stálosti
—
lásky
což našj
Tato, gak gste sami gindy prawili,
se nikoli nezakládá na papjru, nýbrž na srdci.
Psal
gsem
Wám
byl,
že
cestách po Slawonii ztráwil, kdež
gsem drahnau ást swých práznin na gsem p. Jodla, direktora škol Slawoni
;
Korresspondence
S6
Fr. Palackého.
we Winkowcjch nawštjwil. Že tu mnoho o wcech eských narozpráwno, snadno se domysljte. Ode dne 1. Listopadu gsem opt w N. Sadu,
ských,
m
mg
zaneprazuge. K weegným práem mým pistounebo syn p. Stratimirowie z Kulpjnu, synowec Geho Excellencj arcibiskupa Karlowického, gest u mne. Takto hospodástwj ale to nikoli nenj wle má, aby toto mé rnému dobe spomoženo položenj dlouho trwanliwé bylo; wždycky w tom gakási nucenost, která a
auad
pily
te
dosti
domácj
i
;
—
pestane, gakmile gá trochu k
pjgdu.
cjli
Co mi neywjc žiwot zhouge, gsem
duši
myslj wisel.
'
gest
Kdyby mé
mé lauenj
ale proto
na nichž
se s ideály,
pátelé mogi
mén,
než
ped
by mi geg; gešt wjce zhoilo a toho bych nikdy lépe znáte, a Waše zkušenost snésti nemohl. \Vy aspo, pjteli milý, Wám co den wjce usnadnj pochopen] mého bolu. Když se osa žiwota gde, kam gde, tažená toiti pone, tu ji ohnauti nenj na wli lowka mocj protiwosti. Gá sice nedjm, že bych giž tam pramocj uhelnj tjm,
milowali,
to
m
;
—
Wy, to tam pjgdu, a že tam djwgi pozdgi pjgdete ruka Gediná má potcha gest, že w okolj auadu, kam žiwot aspo nynj osudu zawrhla, nenj marné mé usilowánj. Liternj To wšak wšecko gešt gináe se stawil na gakémsi punktu netenosti. byl,
ale
že
i
dobe wjm.
m
mg
býti
mže.
Milowanému Jungmannowi našemu gsem také pede dwma nisjci když gsem 2hý swazek Kroka obdržel. Pogednánj aisthetické gsem s newyprawným potšenjm etl žádost swau gsem Wám giž pedešle oznámil. Ubohá má Stuartka snad nkde w censue zahyne na wéky po smrti. Gá bych pedce tak bylo s nj, když byla žiwa, tak má býti pál, ponwadž tolik powyku udláno, aby giž gednau tiskem wyšla nemetrinost gegj by se dle základ Jugmannowých w 2hém sw. nebo Kroka, k nimž gá cele pistupugi, brániti mohla. Budete-li psáti Jungmannowi, mžete smle této wci podotknauti, ne gménem mým, ale Wašjm. psal byl,
;
—
i
i
i
Tak by aspo mezera w mém Benedicti
smle
Co do si
poád w Kežmarku
mžete;
psáti
ale
Wy
list
na neymenšj JMezi
našimi
Wáš
mi
Te
giž
wci Wás
\v
i
njm
uenici swé se
wyplnna
byla
Gemu
tedy
potj.
Které gsau úmysly W^aše, které wýhledy
bute peswdeni,
o tchto wcech, a
se týkagjcj
Srbskými
strana druhé horšj. Slabá
neydjwe.
žiwotu
ho dozagista dogde.
dláte, pjteli.'
budaucnosti.!" Pište i
liternjm
zemelého.
a nebyl bych držán za
literatory
pemnoho
záležeti
že
dám.
ustawiné rznice panugj.
Gedna
potcha pro nás Slowany.
giž pestati
musjm
Wáš wrný
pjtel
;
brzy wjce.
Mgte
se
dobe.
Pište
mi co
Š.
79.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
—
Oznamuje mu, ie bratr jeho Prespurk a studuje v Soproni.
listopadu (z Prešpurku).
1821, 30
Pressburg, den 30.
Ondej
November
opustil
1821.
Schatzbarster Freund!
Ob
ich gleich úberzeugt bin,
dass Ihr
Wunsch
in
Hinsicht der ver-
von Ihrem Bruder in diesem Augenblicke vielleicht schon erfúUt ist, so sáume ich doch keinen Augenblick, Ihrem Verlangen durch eine Wiederholung alles dessen, was ich wahrend der Zeit iibcr Ihren Brader hábe erfahren konnen, hiemit geniige zu leisten. langten Nachrichten
an den ich mich uniángst bel Ihrer Sache gewendet hábe, konnte vor Abgang der Gelegenheit nichts Bestimmtes darúber erfahren, da der Professor Ihres Bruders vom vorigen Jahre zu einer Predigersteile befordert wurde und der Supplent keine Auskunft uber die abgehenden Schúler zu geben wusste. Doch erfuhr ich Tags darauf durch H. Lex, der einigen Schiilern dieser Klasse im franzosischen Unterricht ertheilt und sich auf mein Ersuchen bei denselben um ihren Bruder erkundigte, dass derselbe nicht mehr in Pressburg sei, indem er Oedenburg oder Kesmark zur Fortsetzung Dasselbe seiner Studien gewáhlt zu haben kurz vorher angegeben hatte.
Herr
Siegmuiid
ersten Anfrage
Zerdahelyi,
in dieser
nun von mehreren
erfuhr ich
konnen, welche von den Zerdahelyi,
dem
Seiten,
ohne
zu
Gewissheit
2 Stádten er zuletzt gewahlt hatte.
ich dies mittheilte, ersuchte endlich
gelangen zu
Siegmund
den Supplenten
selbst,
genauere Erkundigungen dariiber anzustellen, die er auch wirklich anstellte und ihm, Siegmund, mittheilte. Dieser weilte nun nicht langer, besonders
auch in meinem Namen darm ersuchte, Ihnen mittelst der Nachrichten und Ihrem Bruder die von Ihnen geschickten Sie Briefe auf demselben Wege nach Oedenburg zukommen zu lassen. werden also .schon gegenwártig von allem unterrichtet sein. Zu náherer Bestatigung dessen mag aach dieses noch dienen, dass ich heute abermals
als ich ihn
Post
diese
desswegen beim Herrn v. Billnicza kurz vor der Schule gewesen und durch ihn da mich erkundiget hábe, ob sich diese Nachrichten auch bewáhren.
Da
erfuhr ich
nun
die volle Bestatigung derselben aus
dem Munde
mehrerer Mitschiiler und Landsleute Ihres Bruders, die seine Abreise nach Oedenburg einmúthig bekannten. Einer derselben Namens Toman hábe
ihm aus Oedenburg erhalten, Umstande nur kurz ausgelassen hatte. Da aber dieser Toman gerade nicht anwesend war, konnte ich iiber den Ort seines Quartieres oder andere náhere Umstande nichts Bestimmteres
sogar dieser Tage
wo
er sich aber
erfahren
;
bereits
iiber
einen Brief von
seine
werden diesem IMangel insoferne abzuhelfen in die Schulen nach Oedenburg So weit Zweifel richtig abgegeben werden.
hoffe indessen, Sie
wissen, dass Sie Ihre Briefe adressieren,
wo
sie
ohne
nur gerade
Korrespondence
8s
laufen meine Nachrichten.
solche vernahm,
zu spát
Fr. Palackého.
Es war mir
gleich in
den ersten Tágen,
als ich
dass Ihr Zutrauen zu mir in Hinsicht Ihres Bruders
leid,
gekommen und
im stande ware, Ihnen die Aufrichtigkeit
ich nicht
meiner unlangst bezeugten r.nd gegebenen Versicherungen durch die That beweisen zu konnen. Ich
hoffe,
Herr
Jakal
Buchbinders
Schuld
des
Ghyczy
iiber
Lohes
wird
worden
Neutra nachgesandt
die
iMaterialien,
zuríickgeblieben
und
bisher
sind,
durch
neulich
ihm spater
durch
Toni
erhalten
richtig
haben.
Meine Ausserungen iiber Ihren Entschluss, die zu gebende Prúfung auf zweimal abzutheilen, haben sich durch meine unlangst mit Taben und Kovács dieserwegen miindlich gehaltene Unterredung voll-
Karls
kommen
bestátiget.
Sie, bester Freund, die ungemessene Eiie, womit ich im Drange mehrerer nicht aufzuschiebenden Correspondenzen diese Zeilen aufsetzte, und lassen Sie sich dadurch nicht irre machen in Ihrer Uberzeugung oder Glauben an die Freundscliaft Ihres Ihnen aufrichtig ergebenen Freundes A. W.
Entschuldigen
Der gnád. Frau von Csusy von uns
allen einen
Handkuss, sowie an
Karl und Herrn Jakal alles Freundschaftliche. Adieu.
80.
Jan Palacký bratru Františkovi
—
prosince (z Hodslavic).
1821, 24.
Pallatzky
Vzkazuje
mu
pozdrav
sviij i maiiin.
Johann.
Muj roztomilý pane brate, já a moja máma pozdravujeme vás a sme ješt živi. Máma sa už bála, že kda ví, jak je s vámi a já nemu nauíte; já se nmecky dobe uím; sa též tomu raduju, že moja sestra Mariana dává vás na stokrát pozdravovati ze svojím Jozefem rádi, že ste
;
mn
i
i
Hromádku, že
Dne
24.
se
dobe
mají a sú zdrávi.
Decembra roku
81.
1821.
Josef Palacký bratru Františkovi.
1821, 24. prosince (z Hodslavic
i.
—
Dává mu
zprávu,
že
pišel
o prst
a
vyizuje
pozdrav od píbuzných. Nejmilejší pane brate.
Veliké neštstí potkalo
mne
;
pozbyl
sem
prst
na pravé ruce, ten
vedle palce, který mi velice chybuje; ten mi už nikda neuroste, ale se mi
posavad
dobe
Sestra
Anna dává
zstávám váš upímný bratr Jozef Pallatzky. její cerka vás pozdraviti se svým manželem, pozdraviti a zpomíná vás asto, a vinšují vám zdraví a
hojí. Já
Anna dává vás
štstí na tento nový rok.
i
i
:
82.
Jií Palacký synu Františkovi.
— Kdrá li o pro dlouhé mleni i pro popudiroost, již dal posledním dopise ; oznamuje, že bratr jelto Ondej studuje v Soproni, druhý bratr Jose ie pišel o prst, a šii se o tom, co jwvcho v ddin.
1821, 26. prosince (z Hodslavic).
na jcvo
v
Mj
milý
synu!
Tvé psaní vera jsme
A
a jak dlouho již?
to všecko proto,
pedce
že ješt
a
dostali,
Ale z jaké horlivosti ty toto
pí-esvdili.
žes
se
k
žiješ,
nho
z
jakou mrzutost
píšeš,
nám
nehlásil.
se
snášíš,
Kdybych
chtl tvé psaní opakovat, já sem se stydti íci musil, totiž na otázku, jak se viá syn a kde jest? nevím, nic mi nepíše. Toto jest mravný syn, když on k 7odickm nepíše, za odpov slyšeti sem musil a ím a co sem jiného íci zase mohl, jako nevím, co v tom za píinu. A dosavad ješt i
;
:
Nebo
nevím.
tob
že
do s
A
sem
já
dvma
as k nám od faktor,
odešel. Já
sem ten den
též jiného nic neslyšel,
nechtli po vli udlati, a že
Vídn
krom
v té celé tvé žalob o tom, žes ty se tak dlouhý
nehlásil, nic nestojí.
o Smi hodinách
ženskými, jak mi
pravili,
sem
trhu své vyíditi a teprv
rozhnvaný
jsi
pišel, kdyžs
lité
o
ty
se odplavil.
v jakési malé
Nebo sem
až o 12ti hodinách tebe na
loce
nejprv hledl na
hospod
hledal
vod
napakované jest, že pedce lo veliká jíti nemže, a tak že kdesi ješt snad k nalezení budeš. Ale nebylo. Což sem tedy já o tob vdti mohl, kde jsi anebo jestliže se matka tak byl sem písal. Jakož se Kdo by v Dunaji nezatopil. Co se Andresa dotýe domnívala, že to jina není, než žes se jist utopil. a tam, když pravili, že akoliv
již
vše na
mn
Nejprv povídal, že se školy
s
i
—
nám
prvním listopadem zanu, protož
nebylo
zvdli, již bylo pozd do Prešpurku jíti. Druhá vážná píina jest nedostatek penz. V Prešpurku jest vždy všecko dražší jako jinde, a malý študent mže i jinde ty vci se v Prešpurku. My sme ale dlouho nebyli v mysli ujednotni, uiti jako i do Modré i do Šopronu aneb do Tšína pjde. Až nejposléze se Andres pedce do Šopronu namyslil. Jak se mu tam vede, to on ti sám pilno,
jemu
šaty chystati
až jsme se jistotu
;
i
i
bude mohl
Kdybysme sme
psáti
dostati, mohli
se
ale
40
i
spíše
byli fr.
mén
hlásili,
platiti.
nekoštuje, jako by v Prešpurku bylo koštovalo,
aby se do alumnie byl
Akoliv nás
aspo dobré
ani tak více
jídlo
dostane
žádné povinnosti krom uení míti nebude a když se až do sintaxy dostal ovšem že s uením práce dosti míti bude. Co se nás doma dotýe, jakž takž zdrávi jsme. Jurovi dcerka a
nic
jej
uení nezamešká, když
v
jiné
;
pibyla jménem Rozina.
Ostatní vše jest, jak bylo,
krom
Jozefa.
Toho
dvma
dlníky v lesu. Tito nám ezali takové tenké stromky a haluze, které on na jednom pni mezi koleny
veliké
s
neštstí
rukami
potkalo.
držel,
a
potom
pr>
sme
s
aby se nehýbaly.
vršk toho deva jej práv v druhém z
Byli
uklúzla a spojeni
odeznúti
pod
lánku
[se] musil.
Ale ruka pravá
z
nenadáni
mu
pilu se dostal ukazující prst a tato
se
mu
tak rozezala, že mu hned dol zvisnul Nyní tedy on toho prstu nemá ani kdy
!
Korrespondence
90
více
Co
nebude.
míti
co
vydlati,
tolik
se
Fr. Palackého.
handlu týká,
našeho
K
musí.
interesu platit
se
Nelze
tím zle stojíme.
s
tomu nepátelství ve fae
všemožn usilují, aby nás utlaiti mohli. A nyní, Nebo ti lidi, od kterých máme peníze, jeden za abychom mu peníze vrátili. Budeme-li míti znovu máslo
ješt vždy trvá. Tito o to poštstí.
tuším, se jim
druhým pichází, skupovati, v
tom
i
od tebe pomoci musíme žádati. Promna v ddin nejvtší že toho Jozefa Kižana, který naše vely vydrati ml, nyní otec jej z gruntu a z role zhání a ne[ch]ce dopustiti, aby on
záleží:
jeho vlastní
nkdo
déle sedlail. Nyní chtjí, aby se
na
15ti
rok
hospodáe
za
Ale
dal.
dosavad není žádného. Zase chtjí, aby se všecky role a louky pod plat na léta najaly, zda by pedce rolu aspo jeho dti nkdy zase dostati Ale kdo
mohly.
dluh
lOOOce
ví,
Nebo tento lovk nadlal výše potebného náadí nemá. U nás tento Rži málo, pohanky ani semeno se nenaklidilo,
bude-H to možné.
a nyní ani stravy
rok velice neúrodný
byl.
ani
Mice
zstal dlouho na poli a opadl.
oves
okolo
Smi
rež o 7mi, žito o
5ti,
fr
a
ovsa
výdlku málo.
mn
koštuje 3
fr,
jemen
Kobzole 1 fr 30 kr. troje hladem zpadly,
již Kunt másla 36 až 40 kr., buttru totiž. Vely sem vyezal a ani ti funty medu od nich nedostal. Ješt jsou 14tery Nebo se musí pro a jestli Smry do vesna zstanou, dosti bude. všecken med kupovat. Dítek mívám denn od 70ti až do 100, práce tedy
troje
;
n
mnoho.
Já pak
nyní
konal,
dobrá a
i
slábnu
žádné; také jest
vedle
svtnice pro uitele.
listu
od tebe
i
mimo
jindj'
mn
na zraku zchází.
samot
obydlí obrátím, abych tam o
kávání jinaího
Jako sem
velice.
nebo
školy
Škola,
Touto
v pokoji obýval.
—
já brzy
2.
ledna
(z
k svému v
oe-
dále tvj otec
i
Decembra
Hodslavicích, dne 26.
83. 1822,
nová, jest
Zstávám J.
V
práci
jinší
ta
Pallatzký.
1821.
Jií Palacký synu Ondejovi.
Hodslavic).
—
O
ueliocié
bratra jeho Josefa, o škodáck vétrem
zpsobených.
V
Mj
Hodslavicích, dne 2 Jan. 1822.
milý synu
Tvé psaní jsme sice dostali, ale teprv dnes ponejprv k tob do Edenburku píši. My sme všeci tak, jak sme byli prve, kdyžs doma byl, krom Jozefa. Tento pozbyl na pravé ruce ten ukazující prst vedle palce. Mli sme dva dlníky v lesu, tito nám ezali tenké stromky a Jozef je mezi kolenami na jednom pni s rukami držel jemu z náhlá ruka z deva sklizla a pod pilu, a na jedno táhnutí prst jenom na kóži zstal viset, potom se musel uezat. Již nyní má dosti hezky zahojený. Od France sme také psaní dostali ; tímto sobe stžuje, že sine jemu nepsali, kdyžs ty do Edenburku jíti mil. A kterak sme vili jemu odpisat, když on o sob též k nám nepsal, kde je. i
i
;
!
ddin
Ani v
není tak vážné
promny
bylo u nás a v našem okolí
;
na den Ondeje veliké povtí, hmlo strašn a vítr mnoho škody poPotom na den narození dlal; jsou píklady, že lovka ten vítr nesl. Kristova celý den takový vítr vjel, který teprv na staveních, plotech a strom (sic!) mnoho škody nadlal. V Domoracu již na 2000 strom zlámazkácených napoítali, a ješt nejsou s potem hotovi. Odpis ných neb i
i
nám, ve
se u vás toto dílo;
též-li
svt My
snad
Vídn; on tam asi na 10tého chtl k nám psáti, tedy pošli faktorm do Vídn, a Jerik nám je piveze. Když
12ho odjede.
pánm
k
psaní
bys peníze
pán
promnu
hádají, že toto jakousi vážní
posíláme máslo po Jerikovi do
dojede, a to
lidi
pedešlo.
Jestliže
bys
njaké poteboval, tedy 10
fr.
neb až do
mžeš
15ti
též
od
Já jim píši, aby je tob, kdy žádati budeš, vydali. toto psaní skrz faktory posílám. Atres: Dem edelgebohrnen Herrn von
I
faktor
žádati.
Lott, k. k. Schmalzfactor
Zstávám tvj
markte.
Asi
1
f.
Meinem Schulen
in
tob
zde
1.
bezna
Pallatzký, Studenten
(z
—
Sltu/e si na nehody v obchod a a žádá dtkliv, aby fomohl penzi.
Hodslavic).
evang.
dne
Hodslavicích,
1
tižici
bezna
jej dluhy
1822.
milý synu
našich okolostojinostech
o
den
an
Jií Palacký synu Františkovi.
tomu as pešel, když jsme od tebe psaní
Již
Schmalz-
kladu.
V
tob
am
Platze
Edenburg.
Mj k
am Dominikaner
Wien,
Sohne Andres
lieben
84. 1822.
in
otec Jií Pallatzký.
dostali,
ale
teprv nyní
Zdrávi jsme všeci v rodin, ani
píši.
žádné neštstí velikonáhle na nás nepišlo. Ale v hospodáství jsme velice škoda a ztráta v handli, ale málo se vydlá, a nkdy sešli. Píina familie dost velká, mnoho se ztráví, a když ze sta jednu vezmu, již není K tomu mnoho interes ubírá, a práv to nejvíc nás na zkázu celé sto.
dol
i
:
Ne njaké
pivádí.
marné
slova
píši,
a
v
pravd povím,
že
nebude-li
handel všecek pestane a náklad na vyuování také se zastaví, nebo odkud bych co vzal? Služba církevní jest jenom tak vydlaná, aby lovk hladem nebyl a já již nemohu tak pracovati, jako jsem minulé
promna,
i
;
léta pracoval, nejvíce
mne
denn
80,
Nad
90
i
více
nemohu sob dobe spraviti, nemohu dlati neb šíti; a když dítek s tmi jest práce pro mne dost.
zrak chybuje. Pera
modré neb erného zvlášt pi
svíci
do školy pijde,
lidem církevním
nemohu
se stžovati,
slíbenu službu
i
Ve fae pomaliky
i
vážnost
po vrchu zaíná. Josefovi se prst hojí, asi za dva neb ti msíce snad bude zdráv. On nyní pomaly koudel s matkou pede. Ján Rozina jdou denn do
jakožto školní uitel dostávám.
i
se pátelství
Fr. Palackého.
Korrespondence
92
na rovniskách na 2V2
Vely dol sešly, má 6tery.
za 52
f.
mice
já jsem
ml
30kr. a až
dom
role
pi tom hezky
Novém
koupili v
koštuje 57
Mst
Koupili jsme
f.
rži,
U
užitkem nelze prodati, nebo všecko oblacinlo.
ale s
okolo
6ti
V
naší
f.,
velká,
k tomu
louky ke škole pidáno k užívání.
a
21tery a nyní jsou IStery, Jura
Medu jsme
a nyní
rži
dobrá, zahrada
Školní svtnice jest
školy.
ml
lOtery
jednu beicu, cent žita a
hrušek. Nyní
nás koštuje
mice
a byla výše 7mi.
?ilelchar, byla svatba, kteroužto jsme již Dcerka Anna se vdávala za Krumpholcového syna, jenž burrmistrem býval. Já jsem nyní z Vídn domu pišel. Do Vídn jsem jel Prešpurk. Kupil jsem v Sumarce s vozy od Trenína pes Trnavu a a v Zlutovcéch trnek v té nadji, že nco vydlám, ale jsem netoliko nic
rodin, a sice u
a skonili.
užili
nev>'dlal, nýbrž moju útratu a ticátek sem z kapse vydal. Ve Vágramu sem pohanky nakoup na ty voze n:iložil, a tším se, že mne aspo tou
škodu pi trnkách nahradí.
píina
jest
u
lakýsi
nás 100
f.
A
tak mnozí
i
jiní
penz všady panuje, a ta mnoho museli dlužných penz
nedostatek
]My sme též
lacinosti.
Šimkovi byli sme dlužni 800
P.
vrátiti.
té
již
f.,
700 Nyní
již
odbírají.
odebral, nyní ješt jest
f.
máme
od
P.
Vitkovského
od Paní dchodnice 700 f. Intres jest 8 pere, to nás velice ubírá. více tu i tam dlužni. Páni factoi nám také 500 f. odebrali, Jsme ješt a kdybych mohl jim ostatní vrátiti, to bych sob za štstí pokládal. Mohl 500
f.
a
i
i
bych své máslo prodán.
složiti,
komu bych
chtl,
Nakoupili sme zboží, jak sem
ným slovem
íci musím, že se
již
nám ne
i
a
nebyl bych jim, tak íkaje,
povdl,
podle
a prodati nelze. Jedi-
vinš, nýbrž naopak vede
14 groších funt butru. jest u nás nyní málo a drahé, po 12 funt za týden nekoupíme. Již jest dnes 7 den, jak sem toto psaní zaal psáti, píina taková: Náš p. Pilletschka jakožto senior jel na Jasenu straniva té církve. Já sem se od nho dovdl prve než tam jel, že panu Kalendovi se ta církev od consistorie nedopustí, nebo on tam ml pijíti za knze. Ponvadž nyní žádného nemají, tedy já sem se ped naším panem seniorem vyjádil, že a dje.
My
Másla
i
ani 50ti
bych tebe rád vidl
knzem býti; on tob psal,
ale pravil, že Jasena není pro tebe
že jestliže bys chtl do Moravy za Hoštalkové bude na kvten místo prázdné; že bys tedy
dost pohodlná, než abych k
knze
jíti,
tam mohl se
dom
v
že
povdal, že
To bylo eeno, když on tam jíti ml. On se již neml chuti o svém tam vyízení rozprávti. Než že by v Uhrách mnozí mli spolek s tmi tak ne-
dostati.
navrátil,
ale
slyšel,
bezpenými Carbonari, a že jejich jména v Prešpurkských novinách stoji, a o svém vyízení mne sám nic nepravil, a já sem též tak smlý nebyl, se otázati. Než od pacholka, který jej pivezl, sem slyšel, že se tam s tmi i
pedstavenými hádal a v rozepi s nima pre odjel. A tito lidé že pravili, že radj helveti budou. Jak hojn pi tom pravdy, anebo všecko, to nevím, než, že s p. Winklerem Vsaané tuším též nejsou spokojeni, slyšet.
!
Co
rozpráví, já sem se nemohl nic ješt ledva za 5 rok bude moci knzem býti. Jeho otec se žaluje, že od nho jinae psaní nedostává, než až potebuje peníze. Náš Andres nám psal dobe se mu vede, ale peníze také od factor vybral, jenom 12 . 30 kr., není mnoho, ale moju tvrtletní službu práv celou. A kdež já na jiné dítky co vzíti mám? A jeden každý cosi potebuje.
dovdíti,
se
ale o
krom
Tomanovi v Prešpurku
že
;
Ješt sem tak v oujrkém položení nebyl, jak nyní jsem. Nyní bych poteboval pítele s penzi. Jestliže bys mohl najíti a na své jméno vypjiti, pispj k pomoci, prve než smutnou novinu o ná.s uslyšíš; nebo
tob nepíši, ale pravdu. Jak náhle, a to brzy bude, paní neb jiný nkdo svj kapitál od nás požádá, tedy bude handlu konec. Bojím se toho. Nepropil sem svých ani lidských penz, ale se pominuly moje hotové peníze. žádného
strašidla
dchodnice
Ty
píšeš, že
tob tžko
by
pišlo,
nám
peníze poslati
;
a já
tob
píši
žádám, abys nás retoval, nebo jinae upadneme do hanby, do škody, a naši nepátele se budou radovati a plesati jako hlúpí. Však proto já a
boží, by bych nehandloval. Ale Andres se nevyuí, Janek musí jíti mezi lidi do služby, tak jako jiných soused dítky. bych pedce rád je nechal vyuit, Josefa emeslu, a Janek je
budu do vle
žít
Josef
i
ale
Já
spousobný má chu do školy. Tyto vci já tob píši tak dvrn, abys toto sám povážil a dle možnosti nám ku pomoci s penzi pispl. Já již od jinud pomoci nevím, kde dosáhnuti, jesliže ne skrz tebe a tvé piinní. Máš obchod s lidmi, kteí jsou možní, prubuj a hledej pro nás od nich pomoci. Snad se naše okolinosti promní a zase se zmožem a to, co jsme ztratili, najdem. a kdyby sme handel musili nechati, tedy potom nesnadno. Abych ješt déle psal, tedy samo naíkání napsáno bude; a kdo ví, jestliže též jen na darmo. Tedy radj uskrovním, jediné tou žádost doložím, jestliže nám s penzi nepomóžeš, aspo tak mocné potšení a poradu pošli, s kterým bych se tšiti a radovati mohl, když i své síly i své majetnosti zbaven budu, nebo ani v noci spáti nemóžu pro starost. Vem sob k výstraze naše okolostojinosti, abys jim hledl vyhnutí dle možnosti. Odpis mne spíše než já tob, nebo z ástky sem nechtl té zarmúcené povsti tob oznamovati, ale nyní jina není možné ukrýti. V oekávání radostné zprávy od tebe zstávám Tvj nyní žalostivý otec J. Pallacký. V Hodslavicích, dne 8. bezna 1822. i
85.
o
Pavel Josef Šafaík Františkovi Palackému.
Nového Sadu) — Stžuje si na Hdké dopisy pátel, dává zprávu srbsk literatue, omlouvá svou neinnost, a teši se z Palackelio práci v aesthetice.
1822,
10.
bezna
fz
W i
s
Nowém Sad
d.
10.
Bezna
1822.
Milowaný Pjteli Nezaufeyte si, že tak zjdka ode wzdálených pátel zpráwy dostáwáte; námi se tak dge a protož, co nás spolen a wšech potkává, musjme ;
Korrespondence Fr. Palackého.
94
spolen nésti. Listu Wašeho z Csúzu mi k weliké radosti dodáno; a ponwadž gsem od toho asu giž Benedictimu gsem mu welice geho leniwost, kterau gsem sám zkusil. stalo, že gsem sám tauž winnu na se uwalil.
i
mé
Wjm,
že
gste žádostiw slyšeti
nco
litugi,
že
tak málo
co bych
nalézám,
o Srbských našich
Wám
wytýkal
Mezi tjm se
i
wjce
dáwno
giž
psal,
i
wcech
;
tjm
Srbowé Zde panugj ustawiné mohl.
psáti
gešt daleko stogj za ginými bratry Slowany. rozepe a rznice mezi hágiteli starého a nowého slohu. Gá w této wci sauditi ani nechci, ani nemohu tolik každý widj, že Wuk a geho pomocnjci nemaude, nedím-li lehkomysln uinili, uraziwše a zbauiwše proti sob duchowenstwo, které opt zbaurilo lid. Chceme-li gen prawdu jci, ti gonáci z nowé školy gsau pjliš nezralj, gsau prawj nedouci. Naposledy gen pedce duchowenstwo swjtzj, t. g: národnj literaturu potlaj. Tyto rozepe byly pjinau, že až posud a literatura Slowenská na našem gymnasium, kdež se wšecko gine uj, uwedena nenj Dost gsem pracowal, wše nadarmo! Gest to wru smutná wc. Musický žige we swém klášteru
naši
;
e
!
—
w z
gi
tichosti.
wydati
Mrazowi wydáwá rhetoriku prawoslaw. w Pešti. Geden Magarašewi sepsal historii nowgšjch Srbsky a chce
Starec
našich profess.
as
we Wjdni.
z Cech zjdka zpráwy dobtáwám, jm gen sám winen gsem. I sám zjdka pjši. Psal gsem pedce w tchto dnech Jungmannowi. Ze nijm k literatue našj pispjwati nemohu, toho welice litugi. Dostaw se gednau do zauzleného tohoto obanského a auadnjho žiwota, do tchto tsných forem, nemohu se tak lehce, g^ak se snad pátelé mogi nadgj, na kjdlech obraznosti wynésti do onch swtlých hág, kdež gcdiné kwty
Gá
zagisté
Wám to a giným, — zwlášt tm, ktejž eské nebo Slowenské slowo od srdce k srdci gdaucj slyšegj — zstaweno bu! Waše smýšlenj o národnosti a literatue a mn w poslednjm Wašem listu, pewelice potšilo. Owšem, že nemže wšecko na papje býti. Ale lowk statený, swého gazyka nesmrtedlné krásy se zgewugj.
uprosted národu swého
žigj,
m
a národu milowný nalezne wždy pjležitost, k swé obraceti, a geho, kdekoli a kdykoli, swým
Z Wašeho
listu
Pjteli milý, gestli
gsem
kdo,
s
radostj
wýtenému tomu cíli zenj zpsobem napomáhati.
wyrozuml, že
gá dozagista práce
této
w
aisthetice
pokraujete.
wšecko wážjm
nade
si
nieho tak pežádostiw negsem, než aby Wám sjly chuti popáno neydjwe dohotowiti. Co gste do Kroka poslali takowé gest, že gsem podobného gešt w našem gazyku neetl, gako se
a
i
i
bylo, abyste gi mohli co
Wám
wyznám. Neád bych, abyste se w tch prolegomenjch, jakkoli pewýborných, dlouho bawil: filosoficko-psychologická rozgjmánj widgj se, aspo mn, cestu do háge krásy ne klestiti, alébrž trniti. Uwete nás brzo do wnitku swatyn tam, tam za Wámi pgdeme s radostj. Zagisté mi wdk uinjte, gestli mi nco z Wašich pracj pošlete ku petenj kterak se to státi mže, oznámjm W^ám budaucn. Ostatn gá zdráw gsem w tomto wyhnanstwj. Mé wci newšeligak dobe stogj. Snad mi nastáwá
—
:
;
1822.
promna,
weliká nežil
em
o
swým asem.
— gak gsme bohužel
i
Mgte
hých.
se
giž
tém
Pište
wcech
mi o
swých, abychom
— newdaiíce
poali
nic gedni o dru-
dobe! Wáš wrnv P.
dubna
(z
Hodslavic)
—
Stžuje
na nehody v obchodu a na nedostatek penz, pomoc se obrátil.
si
rádi, aby k bratru Františkovi se žádosti za
i
milý synu!
]\Ij
Mám
za
že
to,
se
divíš,
pro tob
Z domu sem nechtl sem ekal, až sem mohl do Vídn neodsílám
Šafajk.
Jií .Palacký synu Ondejovi.
86. 1822, 19.
J.
penz
tak dlouho k tvé žádosti
by oplata velká byla a tak nco másla poslati; pravím nco, ponvadž jest jej málo a drahé; když by to bylo, až bych fru žebral! My sme všeci zdrávi, jiné vše máme, jenom peníze nám chybují. Byl sem na konec masopustu ve Vídni s trnkami suchými v té nadji, že nco vydlám, ale se nestalo. Bude asi 40 fr. škody. Co sme mli, a ješt až doposavad máme, nakoupené obilí, žito a hrušky, krom hrušek na všem škodu neseme. Pi másle, když ho málo se nakoupí a málo prodá, též není výdlku. t
pro
toto
Jestliže
ujmi za vasu.
25
fr.
nás
Te
zlé,
tob
v šajnoch iní.
i
pro
poslati, že
tebe
není
;
dobe
;
a protož se na krátko
skrz pp. faktory posílám 10
fr.
v banknotách, což
Uspokoj, jak mžeš, tvoj paní a potebu.
Žádáš,
abych ti poslal másla nebo buttru, nevím ale, ukaž zpsob, kterak já dále nevím jak do Vídn k pp. factorm. Jestliže bys jej tam dal hledati a mohl skrz jistou píležitost dostati, tedy já tob tam odešlu, ale nejprv ekám na zprávu od tebe. Když tedy od pp. factor peníze dostaneš, tedy jim tedy též na mne psaníko, a oni pp. factoi ran jej taká mžeš psát se svým odešlu, abych já nemusel více útraty dlat. Od France nemáme žádné zp7-ávy. Tonian náš byl v Prešpurku u syna a pijda praví, že jeho ;
ui
;
i
syna v Prešpurku okradli: šaty a hodinky,
Obrat
ty
všaks
i
asi
výše 100
ty
fr.
že
má
škody.
nem
byl nápomocen k Francovi své útoišt, aby on tob v jemu, když on nemohl, pomáhal. Nového nic u nás. V trhu
též
Teplo rnáme, strom zstávám tvj otec laciný.
zaíná
kvésti.
V
oekávání od tebe
J.
Já bych rád k tvým pp. protož odpis také.
uitelm
psal,
listu
Pallatzký.
ale nevím, kterak je titulirovat,
mn
V
Hodslavicích, dne 19. Apr. 1822.
Meinem Oedenburg.
lieben
Sohn Andreas
Pallatzký, Student an den Schulen in
!
Korrespondence
96
Nina Zerdahelyová Františkovi Palackému.
87. 1822,
ervna
!;•.
Fr. Palackého.
—
Vísky).
(z
Dkuje mu
Ujim
za úastcnsti-i v
ncšlésli.
19ten Juni 1822.
Kisfalu,
Lieber guter Palatzky
Theilnahme thut meinem wunden Herzen wohl
Ihre lieizliche
Kampfe mít dem
aber unbesorgt; im
Sie
eisernen
Schicksale
;
fiihle
sem ich
meine Krafte zunehmen. Anfangs glaubte ich, unterliegen zumiissen; denn Schlag auf Schlag kam es uber mich. Dank sei es aber dem AUmachtigen, es
gelang mir, mich
zusammen.
ich alle Kraft
Kind zu Dieses
den
vor
;
einen
Kein Opfer
Augen
Widriges mir widerfáhrt, Krafte lahmen
mir
ich
und
vom Leben
bracht,
viel,
hiernieden eine richtige
ich schliessen muss. Die
herzliche Versicherung,
fúr
gott-
nehme
mein geliebtes
ich
hábe, dass
;
das sicherste.
Damen kommen zum dass
Folge
zu
kaum, wenn etwas Krankungen die um meinen Pian auszufúhren. Sie haben es friihe dahin geAnsicht zu haben im Verlaufe
Ihnen, guter Palatzky, wiinsche ich Gliick.
meiner Schicksale finde ich dieses
dem
zu schwer,
trauere
erfahren
ich
brauche sehr
ich
mir
ist
hahend
weil
Pian,
unabhjingigere Zukunf zu bereiten.
diesem eine schonere,
retten, Ziel
im kindlichen Vertrauen auf die
zu erheben,
Unterstútzung machte
liche
Verzeihen
Abschied.
Sie,
Nehmen
dass
Sie die
Niemand mehr
ergehen und Zufriedenheit nimmt
als Ihre
Antheil an Ihrem Wohlgehorsame Dienerin und Freundin
N. Zerdahelyi.
A
Monsieur, JMonsieur de Palatzky á Csúz.
Josefa z
88.
ervna
1822, 30.
(z
Cúzu).
—
úzu
Vyslovuje
pitiné ji nemilé
Františkovi Palackému.
mu
své uznáni za šetrnost, s jatou jednal ve
záležitosti
syna jejiho Jana.
den 30ten Schátzbahrester Palatzky
Aus
Ihrer beiden Briefen lernte ich Ihren
kennen
;
grosse
Anspriiche
wie
vertheidigten
viel
;
Dank
an Ihre Freundschaft,
hatten Sie mich viel geángstigt
das nenne ich eine Handlung,
konnte wollen,
;
Werth
erst in
bin ich Ihnen dafúr schuldig; besonders
bleiben Sie mir in stets das,
doch haben Sie auch
;
Junii.
1
dem Grade Muky hat
da Sie so warm seine Sache was Sie bisher bewiesen. Doch
mein Muky, ist zu nichts Unedlem fáhig, und meine Verwandten betriiben
die mich
die erbitterte
darin thaten Sie sehr wohl.
Es
Stimmung
lasst
beiderseits ersparen
mir etwas Herbes zuriick,
was zwischen Sohn und ^lutter nicht stattfindet. Gestern gab ich das Geld samt Brief an Bacony und Muky auf die Diligenz auf; in einigen Tagen wird es bei Handen sein. Ich stellte ihm frei, zu handeln nach sein Gutdiinken; er kann Gebrauch davon maclien;
!
vor meiner Ankunft lassen
wann zu
ich
scin.
komme Wenn
meine Ankunft
er
da er mein
Wiinschen,
Sie ihn diesnials selbst handcln
Am
nur Ihncn mache ich es bekannt.
;
erwartet,
er weiss nicht,
;
hoffe ich dort
8.
entspricht
so
Kommen nicht weiss. Sie mich um den kleinen
er
meinen
Verrathen Sie sich
nahes
Triumpf, da ich mir zwar empfindlich, aber kann er da die Liebe verkennen ? Die Jugend berechnet nicht den Schmerz, den es mit sein (sic) Treiben verursachet. Sie haben auch nur Muky's Lage diesnials nicht; sonst bringen
einbilde, dass er nichts
unternimmt.
vor Augen gehabt und suchten machen bei dem Sohn. Es wáre mildern. Sie thatcn es gewiss,
schrieben,
noch hab
ich
Ich schrieb
nicht die Rechte einer viel
da
kein
Mutter geltend zu
darauf gekommen, seine Stimmung zu
er mir
Antwort.
nicht
Aufwallung ge-
crster
in
Donnerstag
ich
reise
ab
;
wenn
Sie schreiben, so nur nach Pressburg. Ich treffe dort den 6ten, als Montag, itzt soli ein Markt in Comorn sein, so werden mehrere Schiffe von Wien herab kommen fragen Sie an und wie theuer alles zu nehmen es kame in Pressburg das Fortepiano und Schranke, Kanape, doch bestimmen Sie nicht, da ich nach Comorn bekanntem Schiffer geschrieben, der nach Wien soli.
ein
;
;
Wegen theuer er
in
bauen
Testimonien
Charl
Averden.
ein
soli
fragen
bei
Sie
dem
vor,
Sie wohl. Ich bin mit
wir
der die
den Muky,
solchen Formát mahlte
•den Bruder hábe, und bei welcher Zeit,
Leben
damit
Mahler,
in
nicht
aufgehalten
Marie mahlte, wie ich
als
im Secretár
Uniform.
Achtung Ihre Freundin Csúzy.
89. :1822, 26.
ervence
(z
Jií Palacký synu Ondejovi.
Vídn).
Mj
—
Posílá mu peníze a žádá, aby ozudmí/, kde píštím rokem hodlá studovati.
milý synu
a
nevelíce zdráv, však Dnes sem se do Vídn s máslem dosial, tob posílám 10 fr. bancnotten neb domácí všeci hezky zdrávi jsou. velice bží, 25 fr. w. W. Másla sem ml také fasku, asi 9 H., ale tak že jej nemožné v takovém horku do Edenburku poslati; až na dále, když se horko v chladno promní. Odpis mn, jestliže tob Franc nco poslal? také, kde na .kdy vagacie tam budou.? a jestliže dom chceš pijíti? ;budoucí rok studírovati míníš.' a tm podobn. Zstávám tvj otec
Te
mn i
J.
Ve
Vídni, dne 26. Jul. 1822.
Palackého korresponde
Pallatzký.
Korrespondence
ijg
90. 1822, 26
28
Josefa z
ervence
úzu
Fr. Palackého.
Františkovi Palaci<ému.
úzu). — Lituje, že nepodailo se mu pimii syna Jana k tomu, aby njaký as ostal doma. (z
Jejiho'
den 26ten —28. Schátzbahrester Palatzky
!
leh hátte gewunschen, dass Ihr warnendes Schreiben friiher oder zu-
mit dam des Muky gekommen ware! So hátte dle unangenehme Empfindung beiderseit ich ersparen konnen. In dem ersten Augenblick fand ich Muky's Treiben nach dem Brief, den ich ihm schrieb, unbillig, da er izt nichts zu verlieren hat, da zur Garde keine Aussicht ist und er nun noch genug das Cadetten-Joch tragen wird. Er wird so fremd im Elternhause. Wie viel hat die Mutter ihm noch zu sagen, bevor er in die Welt tritt. Nun war er 10 Monate abwesend, und nun solit er es auf lange, da es mir unwahrscheinlich ist, dass man ihm in 2 Monaten Urlaub geben konnte_
"leich
Ich finde es nicht einmal zweckmassig, da ich vorhin erwahnte, dass
man
was keinem von uns beiden angenehm wáre; seine Resignation wird nur mich bestimmen hat er das krankende Gefiihl der Mutter nicht beachtet und schrieb naCh seiner Stimmung, ohne Ihren Vorstellungen Gehor zu geben, auf das ich rechnete, so wird es mich auch tief verwunden. Sie versetzen sich nicht in meine Lage, nur in die des Schneš, die Sie so richtig schilderten. Ich gab hin und her Auftráge, um mir Geld zu verschaffen ich schicke es, sobald ich es bekomme, an Bakony werd es abgegeben, damit er ihm alles auszahlt. Da er nicht die Geduld hat, micb ihn
fiir
verzártelt halten konnte,
;
;
zu erwarten, so sei es; vielleicht wird
er es einst bereuen, die kurze Zeit
den Seinen zugebracht zu haben, die ihn liebend erwarteten. Ich hatte bei der Abholung meine alle Richtigkeit getroffen, ihn assentieren. lassen, aber mit dem Beding, dass er noch eine Zeit mit uns sein konnte,.
nicht unter
den Jenits hátte auch aufs Land gebeten
u. sein[en]
Vorgesetzten, mit diesen
wenn er nicht meinea Wiinschen entspricht. Ich erwarte mit Ungeduld sein Schreiben, hátte nur diesmal sein guter Genius ihn geleitet, damit ich nicht mit Unmuth von ihm scheide. Er ist so theuer meinem Herzen geworden soli ich mich in ihm Sie hatten ihm das Herbe meines Schreibens benehmen geirrt haben? konnen. Sie haben eine gute Uberredungskunst, mich erschútterte tief Ihr Brief. Wollt Gott, dass Sie ihm mich so náheren kónnten. Seit dem Mo-
dachte
Muky
zu úberraschen.
Wie
zerfállt dies alles,
;
mente bereute ich, ihm so bitter geschrieben zu haben. Ich that es gleich. nach Empfang und er blieb 3 Tag in Komorn liegen aus Unvorsichtigkeit. Charl schrieb gekrankt wegen dem Vorwurf, und er war nicht unbillig gemacht, denn 50 fl. in einem Monat blos zum Vergniigen auszugeben, ist nicht fúr unsern Beutel. Dazu hat man sich schon friiher manches versagen sollen, auch war das Theater in Baden so úberflússig. Man muss nicht auf mein Gut siindigen ohne alle Entschuldigung geht eine solche Auslage ;
!
vom fremdem Gelde, wo so viel Zahlung zurtick blieb. Der Brief von Zerdaheliy hatte mir den Rest gegeben, dass alles mich nothwendig verstimmen musste. Zahlen Sie ihm ganz und die JNIeister und essen die
nicht
noch kurze Zeit beim Treteur; er wúnscht schon alle los zu sein, darm muss man nicht unbescheiden sein und es annehmen. Leben Sie wohl, ich hoffe, dass Sie alle Gemiither gut stimmen bei mir machten Sie den Anfang. Charl Zerdahely starb vor 6 Tagen. Sie tragt ihr Leiden mit Ruhe. Verharre mit Achtung Ihre ;
Csúzy.
Ob
Sie noch allein im
Hause
91. František
srpnu
1822, (v
Cúzu).
z
—
Rmoutí
sind,
antworten Sie gleich.
Palacký Janu Kollárovi, se,
že
mu pátelé
nepíši: s 3.
spokojen, protože si národního života málo všímá; žádá za
muje, že zcela oddal se déjepisectví a
Milowaný
Na pospch
Wám
aspo
o
dob
svazkem Kroka není
pjení nkterých
knih: ozna-
husitské hodlá sepsati dílo.
pjteli
gen a krátce psáti mohu, ana pjležitost do Budína
gest. Gešt sem od té doby, co sem Wás od P. Presla listu neobdržel, z ehož se welmi rmautjm, opuštna sebe wida od pátel swých. P. Jungmann poslal mi tetj sw. Kroka, kterýž ale, wyznám se, nebyl mi po chuti. Nenaleznete tam tušjm ani giskry práw národního žiwota. S Wašimi zásadami, gak sem tak do žiwota wešly, Wám giž ekl, cele se snášjm ony mi giž
proti nadánj giž opustil,
ani
w
odcházenj
od Šafajka
ani
a
—
tém
;
mi
tžko »pátel mjsto pátelow* psáti. Ale Negedlj nás giž krom toho dosti kaceugj.
což dlat,
k. p.
Palkowiowé
nco o P. Kepenowi a towaryši jeho.' Byli-li \v NowoPak dále snažn Wás prosjm, možná-li, abyste mi ráili onen giž sljbený dennjk polský od 1794 po P. Ghyczymu poslati. Smjm-li ale doložiti také, gak šasten bych se cjtil, kdybych Schlozerowa Nestora na nkolik týdnow dostati mohl.' Uite, gak Wám pohodlno a užiteno; Slyšel-li ste
sadu.'
Gá ostatn nynj cele v historiech wzjm, do wlastenského dgopisu se dáti. Aspo Hussitstwo, budu-li žiw, gist popjši. Gest se emu hnwati, gak málo se té slawné kraganów našich zdoby doma i wenku šetj. Na budaucj týden chystám jeti do Prešpurka do Wjdn s uelnjkem swým. Žádostiw sem dokati se toho zwiášt, abych k nkterým pramenm dgin eských se dostal. Na krásowdu giž tém zapomenuto ode tj mnau
se
nikoli
nelze
mi
žjti,
nezawazugte.
nebudu-li moci
i
;
msjcow nepokraowal sem Odpuste tele
\v
nj
dále.
chatrnosti psanj tohoto
swého, rate se
mu
Duch
—a
se nutiti nedá.
w pamti wrného pjWáš wždy tentý'ž
magjce
co nejdíwe ozwati.
F. Palacký. P.
rate se ho gešt nedostal.
S. Segdete-li se s p. Kiliánem,
z Plutarcha, který
mi dlužen
gest,
ptáti,
zdali
onoho 7*
djlu
!
Korrespondence
93. 1822, 14.
srpna
Fr. Palackého.
Jan Kollár Františkovi Palackému.
(z Pešti).
—
po
Posild
mu
Jiktere
nékterýcli spisech o
Vídni ohlédl se
knihy a zadá, aby ve
dob
husitské.
V
14. Srp.
Pešti
1822.
Milý píteli!
má
emkoli možná, žádosti Vaší vyhovti. Vašeho Plutarcha, gazetu Waršawskou i Nestora tam jeho Schlot, akoU tohoto posledního z teplé ruky, sám se tu tením zaneprazduje, s doufáním však, že jej brzo zpátkem dostanu; Vám nyní jen nechtl sem tuto jistou píležitost na prázno pustiti, 4 díly odsílám; pátý, který ísti zaínám, jiným asem Vám pošli. Gazetu Warš. nco déle zadržeti mžete, ale k Nestorovi hezky svižn se mjte. zavinutých znak v listech ušetiti, J to Vás tžn prosjm, ratež onch aby se nepohýbaly, kterými sem sob leccos k snadnjšímu nalezení Radost
Á
to jest a bude, v
Vám
posílám
proto
i
a
poznamenal.
Práv nyní se ve koviov kži jedná.
všech tech slovenských superintendencích
má
Ústav ten
Deputacie zvláštní k tomu zvolena, dležitá
vc
(kteréž
Kepenovi,
p.
mann mi ondy
psal,
já
údem
o
Pal-
upevnn
býti.
jsem),
Bohuslavovi
censorm.
Jen
neustávejme
již
se
Jung-
proti v
poatém
v
ta
toho
z
nov boji.
Vás jsem upímný Váš J.
Pijdete-li
sem
se
1.
Anonymi Der
2.
Breslauer Manuscript
v
fiirchterliche
vom
Blinde.
Hussiten-Krieg.
Kalendárium Hussiticum. lat. Uebersetzung der Hus. Geschichte
Theobald.
4.
Pontani
5.
Theobaldi Zachariae
6.
Seyfried. Dissertatio hist. de Joh. Hus. Jenae 1711.
7.
Cochlaei
;
Hist.
Kollar.
tamjší knihovn následující Hussitica já nikde dopíditi nemohl:
do Vídn, ratež
ohlédnouti, kterých
3.
aby
neslyším.
nic
pouhé žaloby a lamentacije
ale bohužel!
nasršeným Švábm a Smrt anebo vítzství Líbaje
Safaíkovi,
i
a
Následky nás pouí, co
jedenkráte na isto pivedla.
O
vykvétne.
znova uspoádán
iunioris:
Bellm
v.
Hussiticum.
Husit.
nkteré z tchto studnic mli, ratež mi oznámiti aneb zaopatiti ne k tomu já cílím, abych Vám snad práci Vaši pedcbytil, nebo Naše já udaUníkem nikdy nebudu, ale jen k mému vlastnímu pouení. Jestli
byste
;
bídná knihoína,
mimo maarské
udalice, nic
nemá.
;
František
93.
záí
1822, 3.
úzu).
(z
—
Palacký Janu Kollárovi.
Dekuje za knihy
mu ýoslané;
iádd za píspvky pro posudek
slovníku Palkoviova, její byi slíbil Kopitarovi; slibuje, že bude pátrati po spisech o
dob
husitské'.
W
Csúzu,
3,
záí 1822.
Milý Pjteli!
Za poslané dkugi.
Chci
mn
knjžky, které
ádn
sem wera
we wšem podlé Wašj
Wám
obdržel, welice
Obé
žádosti se zprawowat.
m
djla
zárown tšj Kosciuszko gest geden z neywýtengšjch lidj, ktej kdy na žiw byli. Nestora Wám nezadlauho zpt poslati chci. Nuž tedy o Palk[o\vio\vu] kži se gedná bodey to gen k dobrému byla, našj literatury wypadlol Wjm, že giž ped nkolika lety o to abych gá na geho mjsto tušjm sazen byl. Gá se tam ani dráti nebudu, ;
e
!
ani
A
odwracowati, kdyby gen žiwotem obstáti možná bylo na katede té! té náhody, gak gá Palkowiowi wšudy w záptj staupám!
pomysltež
dal sem se posléze od P. Kopitara pemluwiti, abych Slownjk Palk. recensi obšjrnau do wjdenských letopis literatury sepsal a co neydjwe odeslal. Pozd nynj mého pykánj ne že bych s to nebyl, powdjti nkteré prawdy Palkowiowi a staupencm geho, ale že mi to
Onehdy we Wjdni
na
;
pjliš
asu stráwj. Ratež pak, prosjm, pomoci mn we pedsewzetj tomto swým a snškami, zwlášt in Slovacicis. Nebude Wám stjžno
saudeni
nedostatk zde
nalézti,
ano
i
chyb, gesto dokonale znáte materinu swau.
Budu pomcky Wašj nejdél za dwa týdne oekáwati. Gá geSt dnes hodlám odebrati se do Ostehoma ku P. kanownjku Palkowiowi, u nhož sem ped nkolika týdni Bernolakw slowenský slownjk v rukau ml. Hussitica bych gá
Wjdni
doptati,
také welmi rád sebjral, ale nelze se gich
gakož sem toho
zkusil.
W
tau takowéto wci; proež gsau Uinjm wšak po pjležitosti, co ste žádali. Gá
pilngi skupugj nežli i
drahé.
Freherowy
Kdo dáti
script.
Wám
rer.
list
boh. a
Weleslawjnw
w
celé
Cechowé
Praze snad djwe.
jdké na prodeg
i
mám
nynj u sebe
Kal. histor.
tento nese, gest uedlnjk
mg
Csúzy; ratež, prosjm,
gemu ngakau odpow-jdku na prosby Wašeho upjmného
ctitele
F. Pal.
94.
Jan Koliár Františkovi Palackému.
záí iz Pešti). — Zve ho do Pešti ke schzce se ŠafaHkeiii a Benediktini oznamuje, jak stojí vci professora Palkovic; tší se z toho, že Palacký napíše posudek 1822, 6.
o jeho slovníku,
a již
i on posudek poslal do 'Kroka< ; vyzývá ho, aby níka Palkovic k vydáni slovníku Bernotákova.
V :\Iilý
Psaní
stávám
;
s
Pešti 6.
piml záj
kanov-
1822.
Píteli!
jiných mých pátelov Vámi naopak, a tém
ím b\ ch
hustji pijímám,
Vás
káral
pro
tím
sytjší
krátkost
se
Vaši,
Korrespondence
102
se neobával,
kd>"by[ch]
Fr.
Palackého
byste šípek proti
že
mn
obrátiti
Takte
mohli.
námi mnoho vcí, skoupý as.
s
List Blahoslavv, odtuto po pošt psaný, nepochybn Vám již doruen, jestli nic, tedy znejte, že se on u mne baví a bude asi do 20. záí ekaje zde píchod Safaikv, který se 14. záí do Pešti pijíti slíbil. Nebylo-li by Vám možná radost našeho tovaryšstva svou pítomností vyvýšiti.
}
O
Palkoviovi na naších konventech, jak obyejn, mnoho umluveno bylo hned pedvdti, naši hlavnjší Slováci jsou nic.
To
a uzavíno
ei
slabí,
pak
a
ji
nevdomí
své
a tak
nemilovní, leda
ani
vc
trochu popiplali
obvzlášt jakž Magyarové fauryi
v blát nechali,
vj-tírati,
proti-
Na konci celá vc ta svena jest privátnímu konání dvou Baské a Peddunajské. A snad se pece nco toho a pí-
slovaniti zaali.
superintendencí
štího roku vyklube, ale bohužel Energia chybí!
Tšilo mne, že posudek slovnika Palk[oviova] pedsevzíti hodláte, ondy sem já též cosi podobného do Kroka zaslal, ale nebude škoditi, místech. jestli se více hlas ozve na rozliných Mne nejvíce mrzí to ohavné prznní naší ei tak mnohými cizími zvlášt nmeckými slovy, neslýchaném potu
která se tu v tak
Budu-li
nalézají.
Vám
moci
ním
ase uiním. Ponukntež medle pana kanovOstehom, aby ím skr tisknouti dal Slowník onen
pispti, dozajista v krátkém níka
Palkovia v
hati.
primas Rudnay chce jeho vydání napomámnohých Slownjk budem nkdy míti Slowník.
Jak slyším sám
Bernolakv.
Nebo
jen z
se dobe a obradujte ím díve dvrného pítele
Mjte Vašeho
osobou neb psaním
J.
KoUara
Pesth.
v.
Sr.
svým
Wohlgeboren Herrn Franciscus Palacky, Erzieher
be\-
der Tit.
Frau von Czuzy.
Durch
Giite.
95. 1822, 11.
záí
(z
Ondej
Hodslavic).
—
Palacký bratru Františkovi. Dekuje
o úmrti bratra Josefa a o domácích,
mu
za peníze do Soprotté poslaii ; zpravuje ho
— V listu pípisek
bratra Jiino, který žddd za
posldní 'zrostlináe^, a dodatek otcv.
V
Hodslavicích dne lího Sept. 1822.
Nejmilejší pane brate. Jejich psaní
v
examen,
p. prof.,
sem
se
za
za
nco
obdržel jsem
i
s
25
fl.
v.
v.
v
Šopron
28.
Aug. práv
pkn
dkuju. Z tchto penz nco dostal Jim sem knihy 3 kupil a ostatní jsem na cest utratil. Na cestu
které já
2ho Sept. dal
a
6ho jsem
dom
k velikému zármutku pišel.
již asi 3 týdn na hlavence nemocný byl, dnes ráno svta; ostatní domácí pátelé jsou všeci zdrávi, ale
Bratr náš Jozef, který
——— ddin
sešel
ze
i
mnoho na tu nemoc neduživých a mnoho jich již zemelo. Jánka zde uím nmecky, a sám chci dílem knihy njaké ítat, dílem ecky se uiti. Oni mn psali, jestliže bych mohl Jánka do Šopronu vzít.? — Na to Jim píšu, že ho táta ješt nechce od sebe pustiti, nebo ho doma
v
jest jich
potebuje, a potom jest ješt mladý.
kteí
Potom
—
mn
pišú, jestliže
bych mohl
Já sice doufám, že budu první eminens mezi tmi, byli v syntaxi první rok, ale za první není to tam v syntaxi obyej,
do rethoriky
pijít?
púštéjí. Odpíšú nám, kde budu pi konci možná že bych tam na nkterý as šel a Jim vcí známost o sob a o mojím stavu dal. Nyní jsme do Hodslavic te studenti pišli, já z Šopronu, Thoman z Prešpurka a Piletschka z Stavnice. Ostatn zstávám
a za druhé chudobné neradi
•Octobra,
Jejich
vrný
bratr
Andreas
Pallatzký.
Milý brate!
Akoli sem myslil ti zvláštní list psáti, však ale pi této píležitosti jenom ntco piložím. O smrti bratra Jozefa výš psáno stojí, promny jinší u nás žádné není, sme zdrávi všeci hezky. Chci ti oznámiti, že se vely toho roku hersky (sic) zarodily z medem kdybys pišel k nám,
mn
;
ml
mn
brate milý, kdybys ty dva díly toho zrostlináe njak vyšikoval až do Vídn, tam bych já jich sob odebral, také je chci oba celé vyplatiti já t nežádám, abys mi je darmo dal. Jak bys mohl odejití aneb jak propuštn budeš z Cuzy, žena tehdy zase k nám pijdi na njaký as. Vinšuji ti všecko dobré Rozina a v oekávání njaké odpovdi zstávám t vrn milující bratr tehdy bych
ti
co
pedložiti.
Prosím
tebe,
;
i
Georg
Akoliv bych
vinšoval na jedno
Nejvtší mé myšlení vený otec
jest:
Josefa
i
druhé se
nemám! Zstávám
v
nemohu. zármutku postaJ.
96. Í822,
12.
záí
(z
úz-u).
Pallatzký.
zeptati, ale nyní
Pallatzký.
František Palacký Janu Kollárovi.
—
Žádá
ho,
aby zdržel
SafaHka a Benediktiho
v Pešti až do
Jeho píchodu.
W
Csúzu
12.
záj 1822
w
noci.
Milý Pjteli!
milého Blahoslawa pede tymi dni, a Wáš po list pospchu nynj Wám niehož mi poslaný dnes weer. wíc psáti nemohu, než že Wás prosjm a zakljnám, abyste mi Blahoslawa ni Šafaíka djwe z Pešti nepropustili, dokudkoli gá tam nedostihnu. Gá Dostal
Tielnjku
sem
mém
W
pjgdu, budu- li jen žiw a zdráw, gakož gsem, dozagista
w
týden budaucj
Korrespondence
104
we stedu anebo
než posléze
Wás
uwidjm které
a
twrtek,
\ve
Wám w
gá
pipogj,
ítám
Wám
náruj
giž
18.
t.
neb
ne
dni, ale
se octnul
!
Tedy
záj.
19.
Xedokawý
wšech, pátelé mogi milj!
mne k
uplynuly
Fr. Palackého.
okamženj
pale
blažjcjho,.
bodeyž rychle
hodiny:
Ale wšeho nadjti se
od
slušj
božské prozetelnosti.
Mgtež
w twá
se
Wáš
!
s
až
Bohem
KoUáre, Safajku
Blahoslawe,
Brzi, brzi
!
twáj
do smrti František.
97. 1822, 29.
obchod
záí
(z
Ondej
s máslem^
Palacký bratru Františkovi.
—
Zpravuje ho o velké ztrát, kterou otec utrpl pi a že tim octnul se v nejistot ohledn svých dalších studii.
Hodslavic).
V Akoli jsem Jim nedávné, zdání dosti dležitá
selný
Hodslavicích dne 29. Sept. 1822.
pane brate!
IMilý
píinu
totiž
mého-
Sept., psal, tedy vidím dle
13.
zase psáti.
Náš otec 28. Sept. jel s máslem do Vídn, nebo tento handel mátam ve Vídni státi zstal a již na 50 cent. másla se tam odvezlo.
Peníze sice na conto naši
vile poslední psaní
ale faktoi
dostali,
p>oslali,
aby více do Vídn másla neposílali, až se as promní. Pi tomto tam odvezeném másle, a co doma nakupeno jest, mohlo by snadno, jak se to ukazuje, i 600 fl. ztráty býti. A krom toho již, jak, to ani sami nevá, ukazuje se na 800 fl. loského a letošního roku ztráty. Nad tím se otec spolu všeci domácí, že
co
mnohé
za
trápí
a stará
tžkú
prací zhospodaili, nyní toho zbaveni býti se vidí.
zármutku a
i
starosti již
škol dále poslati a že
i
i
kdo
to otec ekl, že
krom
toho,
jako
ví,
vkem
asem
léta
i
dosti
V
tom takovém mne bude moci do
jestli
zešlý,
v
práci zmožený,
tžko mu pichází tolik dítek, jako jich zde nyní jest (totiž 133 schopných, a z tch 110 jich denn picházelo) samému vyuovati, tak že bych já ml doma zstati a v tom vynauování nápomocen býti. Akoli tomu tak ješt není, že bych já dokonce do škol jíti neml, nebo šaty potebné vím dílem na tento nastávající rok hotové míti budu, a potom já bych radji ješt studyroval, ale otec pravil, jestli mu handel s máslem nic nepinese, ze samé služby že nic vydlati
nemóže. Toto
vím
mu
to nestaí a
mn
z práce
ruku že
dokonce
již
otec odcházeje pravil, abych Jim oznámil.
s domácími pracuju. dává pozdravit, aby psali, jestli na jaro do Hodslavic pídú aneb kde se zdržovat budu nebo jim na dv košule plátna kupila (o kterém ale otec neví). Georg, Anna, Mariana, která nemocna byla, ale
Já nyní
Matka
dílem vždycky
Jich
;
nyní
již
ozdravuje,
a
ostatní
domácí,
dávajú Jich pozdravit. Ostatn
zstávám
potom Jejich
i
oba
vrný
švagrové
a
pátelé
bratr
And. Pallatzký
NB. Prosím, odpíšú hned.
!
1822, 26.
synm
Jií Palacký
98.
íjnu
iz
Hodslavic.
—
Františkovi a Ondejovi.
/.J»avttje Je, íe
Moji milí synové
jim zemela malka dne
2j. ijiia.
!
Touto smutnou a vám snad již naped domnívanou zprávu zde zvNaša matka v pátek veer o Smi hodinách, mohou íci, v Pánu zemela a tak od nás do vnosti nás pedešla. Akoliv již, jak víte, jako zmaten mlouvila, však její odchod pi pamti bez vší zmatenosti až na pl hodiny ped koncem, kdež nám již žádného znamení nedala; ped stuji.
i
tím mlouvila
všecky pistojicí znala.
a
Bylo se
mnoho sousedou
sešlo.
pohebování my v nedli k veeru míti chceme. A ponvadž Zuska Kižanová také již zemela, tedy možné že spolu pohebování bude. Ostatní jsme všeci zdrávi. S tím zstávám váš otec Jejížto
J.
V
bei
Pallatzký.
Hodslavicích dne 26. Obr. 1822.
An den Georg Pallatzký, Ankommenden in Wien. Von Wien An H. H. F. P., Erzieher der jungen Herren von Csúzy in Czúz Comorn uber Preszburg Comorn. Abzugeben in die Brieftasche der
Frau
Csúzy.
v.
99. 1822, 30
íjna
(z
Jií a
\ ídnéj.
—
Ondej
Palatí bratru Františkovi.
Zpravuji
ho, ie
matka, tiakazivii se
pi
Josefa, také nemoci podlehla a itdraji ho, íe neodpovídá
Ve
Mj
Vídni, dne
na
ošetováni bratra dopisy.
30ho Octobra 1822.
milý brate
S zarmoucením toto tetí psaní od nás dostáváš; ach žel, žes nám ješt žádné odpovdi nedal. První list byl psaný 13tého Septembr. ten vyjevoval smutnou píhodu našeho bratra Josefa, který práv tehdy byl zemel na horku zimnici. Druhý byl asi o 2 týdn pozdji psaný, ten vyznával tob nám smutnjší píhodu naši, že jsme v handli nešastni. Tys ale k^tomu ke všemu nic neodpovdl, ani potšení, ani politování, ehož jsme všeci žádostiv oekávali, zvlášt otec a máma naše; jestli ješt na i
i
toto nic neodpovíš, tehdy
se za nás stydíš
;
ale bys
kamenné srdce ml,
kdybys ješt mlel, nebo již ti déle tajiti nemohu, ale zrovna pravdu íci musím, že matka naše i tvá, která tebe i nás vychovala a všech nás matesky milovala, dne 25ho o Smi hodinách veer zdejší život dokonala a tak v
Pánu usnula.
Milý brate, chtl
odmniti; posteli s
si
se
jí
za
její
mateskou
lásku
a
službu
nkdy
kdybys vdl, jak asto ona tebe na své smrtelné pláem a slzami vzpomínala zvlášt když kdo do Jiína šel, tu ach
žel,
:
!
Korrespondence
106
»pines
se ptala:
psaní od syna
jsi
mého Francka?< Za odpovd sejí dalo, nic na mne nedbá; dokám-li já
on dlá?
co
že ne; ona zase >ajaja,
Fr. Palackého.
ješt psaní od nho.« Milý brate,
by
nadali, že
Vídn
odešli
to
tu
v
srdce
lítostí
že až se
nadji,
tej
nebo sme se toho žádný neJá s Andresem sme 24ho do
ustává,
smrtelný postel byl.
její
z
Vídn
vrátím,
zdráva bude,
a tu
vky
zarmoucená zpráva pedešla, že již matka naše zemela. Nemoc její byla také horká zimnice, kterou ona jist od Josefa dostala, nebo ona s ním velikou práci mla; když již Josef se necítil, tak dostal laxýr; tu nebylo jinší porady, jediné mýt a máchat, a jej z neádu ochránit, což žádný jinší initi nechtl pro veliký smrad, a tak do ní toho jedu smrtedlného našlo, že musila rovnž život svj oferovat. Tato zlá nemoc v naší ddin velmi panuje i v zdejším okolí, a již jich nkolik naša sestenice, a te práv s naší matku zemela od nás zemelo Zuzana Kížanova, mladá dvice. Táta nám píše, že spolu pohebovány snad do jednoho hrobu uloženy budu. Toto pohebování mlo býti
nás ta na
i
;
i
v nedli,
t.
j.
27ho.
Milý brate,
sem
jestli
ti
tvrd
psal, (což
uznávám), tehdy prosím tebe,
nebo mi nebylo jina možné pro lítost a žalost; nes zármutek jako syn po matce, jestlis ji opravdu miloval, což já trúfám, a po zármutku potš se zase, jenom dej pozor, abys také ty do nemoci nepišel skrze to. Ostatní domácí že ješt byli zdraví, jak i my s Andresem.
odpus
mi,
i
Andres
ti
bude
z
Šopronu
psáti.
Mj
se
dobe
!
Zstáváme
tvoji
brati
Georg a Andres Pallatzkj'. Von Wien.
An in
H. H. Franz
Czúzy
bei
der Frau
v.
Comorn,
der jungen
Erzieher
Comorn. Abzugeben
Herrn von Czúzy in die
Brieftasche
Czúzy.
100. 1822, 27
Palatzky,
iiber Presburg,
listopadu
(z
Jií Palacký bratru Ondejovi.
Vídn).
—
O ýohbu matin
žiidá ho, aby dopsal bratru Františkovi a
z
hledl ho
Vidn mu
a úmyslech otcových uchlácholili, je-li
se oženiti;
poslaný.
Z Vídn, dne
Mj
nov
uražen pro dopis
27.
Nov. 1822.
milý brate
Šopronu zaslané sme, když sem do Vídn jíti ml, obvhod bylo všem slyšícím a zvlášt otcovi, žes mu dobe trefil pkné politování nad zármutkem a potšení v nm, a také se to velice líbilo, žes se do vyšší školy dostal, jenom to, že nemlo být p. professorm na celý rok zaplacené naped, že, kdyby se teba stalo njaký zpousob, že bys tam celý rok nebyl, tak že by poloroná záplata
Tvé psaní
drželi,
z
kteréžto velmi
ztracena byla.
sem
vydlal.
také tehdy
se
dom
Vídn pivezl a Na másle ješt
do
nyní
Já
když sem
dostal, a
také
chvála Pánu Bohu,
štastn,
sem
tak
šel,
m.
10
koupii
trnek,
ntco másla; na tch trnkách sem
vždycky malý odbyt
dom
asi
co zložené
jest a to,
sem
kteréž
40
fr.
bylo,
ješt vždycky zložené trvá. Když sem byl dom pišel, tehdy sem je všecky pi zármutku natrefil, ale táta jej na sob krom zvláštních píhod velice málo znáti dává. Pohebování naší matky nebožtky velmi žalostné od všeho pítomného lidu bylo, že snad nebylo domu v ddin, z kterého by žádný pi pohebování nebyl, a velmi mnoho bylo tch, kdež všeci z domu šli;
pi tom pkné
bylo
kázání,
pkný zpv,
tém
takže
celé
zhromáždní
plakalo; a kdož by neplakal, neb tak mladá osoba ješt, kdežto se žádný
toho
by ona
nenadal, že
již
zemíti
mla.
psala, a také již
všecko prodáno
pi objednáni
kancelái se ješt nebylo.
v
jest,
Také
se již
80
utržilo se asi
po fl.
ní inventura
za všecko, ale
Co se dotýe táty, ješt nic zpsob jeho k tomu cílí, že tak nezmnoho ei jest, a první osoba ze všech
jistého ícti nemohu, však ale celý
ddin
stane, ale v
o
tom velmi sem ti
pravil; táta ale ješt o tom ani nezmnil hospodáství poruil v pokoji nechati, což vyznamenává, že on zase hospody k nmu pivede; jestliby se to stalo, tehdy o tom zprávu dostaneš. Ale bratr náš nám ješt na to psaní, z Vídn mu poslané, nic neodpovdl. Když sme byli ve Vídni, tak byl na oboje pedešlé od-
i
od
v
ei,
lidu jest ta, o kteréž
ale celé své
povd
poslal, ale
mu
neb sem
žádných
byl tehdy
dalo dlat, tehdy
mu
pedce nco astji
z
penz. Já nevím, co
Vídn
trošku
on
si
pošli psaní, jak nejlepší rozumíš,
písal,
bude myslit
tvrdé psaní poslal.
nebo nejposledy
ani za zlé
trošku protivné psaní dostane, nebo když on od jedné
nyní,
Kdyby
se
ti
jenom co by nám
mt
nemóže, když
píhody do druhé
žádného psaní nepošle, tehdy musí domlúvání býti, nebo víš, jak my se u nás letos máme, zvlášt když tak h?.ndel zle jde on tam beze vší starosti žije a nejlepšího pohodlí užívá, a my zde v strachu jsme, aby nám ;
vitelé
se
a což by
svtem budem
s
bu
prodali aneb rozebrali, do ;hospodáství našeho nedali a je inili, kde bysme šli a co bysme ped nedá, aby se stalo; kde sme ztratili,
sme my potom híšní hanbu inili; ale snad to
hledat,
Ostatn
ti
Bh
snad zase najdem, bude- li vle Boží.
nemám
co nového psáti.
Mj
se
dobe, zstávám tvj Georg
bratr
Pallatzky.
Von Wien
An gymnasio
den Hcrrn Andreas Pallatzky, Studierenden an in
Ungarn. Nach Edcnburg.
dem Edenburger
;
Korrcspondcncc
lni
Šafaík Františkovi Palackému.
101 Pavel Josef liS22, 28.
listopadu
iz
Nového
Fr. Palackého.
Sadu).
—
Omlouvá své dlouhé mleni; jedná
asoýisii pro Slova Ar, o literárních ýoniérech
Z Nowasadu Milowaný
Gako k
Wám
gjcj
Srb
d.
28. Listop.
1822.
hjšnjk, hledagjcj nezaslauženého prominut] winy swé, pistupugi
Waše mi dodáwá nadge
srdce
jtoteb
Pjteli!
ostrachem a báznj. Gediné známé, laskawé, mne
s
o
a j.
a smlosti a
upjmn
milu-
sjly.
mém z Pešti bawil gsem se až do 10. Rjgna u bratra, wenkowský, a gakožto u pjbuzných pohostin, bezstarostný. Nemohu Wám wyprawiti, gak gsem tu na tle na duši okál. Gen tu i tam a pojdku se wyskytlo okamženj, kdež se mi té gednakosti pustin, rolí a polj odnechtlo, a kdež gsem po hluku mstském bažiti poal. Pijgda dom, hned gsem se do aukol školských zahodil. Pro pak ale powjm gen prawdu, ne do swlských pjsnj.? eknete. I do tchto ne tak docela, gak by toho snad potebj bylo. Mezitjm, ponwadž gsem toho pisljbil, co mohu, shotugi a na samé Nowé léto KoUarowi pošli. Tak tedy gen predce na Josefa do tisku pgdau, gestli gich páni censoi nkam ginam nezahbdj. Máte li Wy, pjteli, ngakých zpráw z ech.? Gá gsem milému Jungmannowi gešt ped swým odchodem do Pešti psal, ale až posud nižádné odpowdi neobdržel. Ani Blahoslaw, ani Kollár se nehlásj tak tedy gen opt gá pojti musjm. Wru, nebudau-li Cechowé horliwgšj a pilngšj, nežli mi Slowáci, weta po wšem. Ani sebe newynjmám. Gá gsem toho domnnj, že pokud w Uhjch ngaké spolenosti nestlueme, kteráž by asopis pro oswjcengšj ást lidu zjdila, nieho nedogdeme. Krok wždy gen zstane podjlem malé ástky národu w Uhjch zewšeobecnn býti nemže. Palkowi nebo Kollár b)' to uiniti mohli. U onnoho Po
weda
odgitj
živvot
i
—
—
;
wše ztraceno, tedy sem zenj swé obraceti slušj. Segdeme-li se, dey, opt nkde, o tom nejprw rokovati budeme. Gá zde z ohledu literatury Slowenské u wyhnanstwj žiw gsem. Wygmu-li Musického, nenj lowka, který by si na tchto wcech nco wjce záležeti dal. Tento pak ginostrannou neestj tak gest skljen, že se nikam hnauti nemže. Mezi Srbi panuge nešastný bog o gazyk starý a nowý, a nenj nadge, aby tomu odtud ngaký konec brzo uinn, prospch wynadobyt byl. Wšickni, ktej až posud o této vci psali, byli polouenci a nedouci giných zde ani nenj Musický se o tom gešt nikde tušjm což
Bh
tém
bu
bu
;
;
wc
rozhodnuta býti nemže, sami uznáte. Magarašewi, professor zdegšj, wydávi'á historii nowau a pracuge vve Slow-
neprohlásil.
Že
\ve
Wjdni
ta
emu to poslaužj, djwe než bude Widjme, gak nešastnj gsau Slowané snad ponkud šastngšj gste.? Nuže tedy,
njku Srbsko-Nmecko-Latinském. Ale k
rozhodnuto,
co
wšudy u nás!
gest
to
>
Srbské*
Wy
!
mi o Wašem položenj, o stawu wcj Wašich, o milých našich pedmtech, co mžete, obšjrngi. Bute peswden, že mi nic wtšj radosti pjteli, pište
psobiti nemže, práce,
wci
Bh
Waše. Gsa bljže ech a máge pohotow nkteré ku Kroku, aby toto pole, které wlastné naše a našj
nežli listy
pispjweytc
pole
nebylo
gest,
ztraceno.
U mne wru te
nenj
eho
hledati, a
brzo lépe.
wj, bude-li
Má Julie Wás srden pozdrawuge. Nezapomenutedlné gsau podnes a na wéky dny Pešánské. O by gich bylo brzo wjce! tšte nás brzo psanjm Swým, nezapomjneyte se na nás. Mgtež
se
dobe! Wáš srdené Wás
102. 4.
prosince
(z
—
fi
Vypravuje o nemoci a smrti
obchod; dává zprávu
Tvé psaní v.
f.
v.,
Octobru
v
jak
i
ty pravíš,
více psáti
stžuje
si
Jo
4.
Decembra
1822.
I
nyní v
Decembru sem
polovici tvého
bílého papíru a jen málo popsaného. že tenkráte
matin;
o domúcich.
Dne Milý synu
100
r.
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic). 7iehod
i
Po-
milugjcj
Saf w.
1S22,
až
gj
——
Zdá
nemžeš. Tato
se,
dluhu,
jak
i
obdržel, v posledním
pi tom také mnoho sám píšeš, od žalosti bez gruntu,
žalost není
nebo
jest
nad ztrátu nejlepšího dobrodince tvého, jemu rovného v svt pro sebe nenajdeš, akoliv již více matky nepotebuješ. Žádáš ode mne zvdti její poslední myšlenky
musím
z
snad okolinosti, tyto já v krátce zde vypravím. Než jestli t pi tom obrazím, když pravdu zaíti,
i
a
asu
dalšího
Tedy vz, že jest to mj obyej, netoliko dítkám, nýbrž sem již svým pedstaveným pravdu mluv nemilým se stal. Když sem k tob k vesnu o našem stavu oznamoval a tebe o njakú pomoc neb poradu
povím. i
žádal,
matka
tato ale dlúho nepicházela, tedy
zebere, tedy on
kdyby prý
i
psát bude. Psaní
z tvých
sme
pravila:
dostali, ale
co.?
až Franc
peníze
k vtší žalosti; že
známých kdo peníze ml, ty by musil mé nejvtší píTedy jest p. Žerdaheli víc než rodie, kteí Potom ale pišlo jiné, lahodnjší, z Peštu po Jiínských
telkyni p. Žerdaheli pjiti.
syna vychovali.
kupcoch, které
—
v matce
zas tou
první lásku
roznítilo,
neb
jí
byl Franz
ním ona se tšila, a dle její mkosti a srdce otevenosti ped známými i neznámými se chlubila, což nám ped nepátely i závist psobilo. Ona asto pravila až sob jenom Franz i pomže, však on ani nás nenechá. Když sem já pravil: Kdyby Franz nechal pány být pány, a jenom po sprostu jako chudobný se držel a za •chudobu se nestydl však jestli má umní, tedy je[ho] sob i bohatí vážiti Ona na to budou pro umní, a nebyl by dosavad v poteb a nouzi. pravila: »Ja brachu, to se tob zdá, a když on s nimi bývá, tedy se to jemu též zase jina zdá. V oekávání as pešel. Mezi tím pišla nemoc do ddiny, kdežto Annina, bývalá služka, nejprv zemela, ostatní vykáli. Roznemohl se po mém bratru Ondru synek Andres s tým Josef náš kamanad Juru
i
Annu
a ostatní dítky milejší
;
:
.>
;
•;
;
Fr. Palackého.
Korrespondence
110
v nemoci navštvoval, až
rádii a jej
sám také
Tohoto matka pes ti
lehl.
ochraovala a v noci nespala, ne sice sama, ale pedce ona nejvíce. Toto ju velice utrápilo. Možné, že tob Andres o tom již psal, nebo on k té nevoli pišel. Když tedy Andres k tob nejprv psal, tedy matka dni: poítala každodenn, kdy Franz psaní dostane, a kdy my od nho. Tu bylo na potu chodní a ptaní, je-li psaní od Franca. A když i Josef zemel a Andres zase psal, již bylo za jisté, že se psaní od Franca obdrží. Já první se strojil do Vídn a práv první noc, když jsem odjeti ml, zima mne zdrobila a znamení rovné takové nemoci se ukazovalo, jako pi jiných nemocných. A ponvadž náš handel ve Vídni již zle stál, tedy to snad vyjde. matka mne jenom poád vypravovala, abych jen jel, že Ale neprošlo tak lehce, neb sem celou cestu nemocen byl, až jeden veer peníze jsem již furmanm k opatrnosti dal, že sem o sob netroufal. Ale bídn, dom pišel. Tu sem našel zármutek. Matka nepedce sem,
týdne hledla,
mn
a
mocna
v
loži,
ani vstáti nemfiže.
Když k
ní
pijdu,
že ju zima velice po dvakrát velice zdrobila, a
Když sem chtl njaké léky a radu
s
pláem
mn
povídá,
nyní horko že ju
již
trápí.
hned odepela, že užívati doktora pi sob, a pedce nic nebude však prý Josef všeliké léky ml neprosply. Jiní lék neužívali a ozdravli, snad já ozdravím. Každodenn ráno vždy pravila, že již jí dnes lepší je, ale odpoledne a v noci byla vždy horší. Tu již málo dbala na jiné vci, ba ani na Franca sama hledati, touto i
;
i
nevzpomla, než žádost k, živobytí a k ozdravní vtší než jindy. Kdo pijda pravil, že ona ješt vyzdraví, ten jí milý byl, s tím ráda mlouvila. A ponvadž i v noci spát pro bolesti, mdlobu a tžkosti, nebo se kašel z té horkosti do prší dal, nemohla, až sob naíkala, já sem se jednouc Nestarej a neopovážil, a chtje s ou o smrti mluviti, takto sem zaal: naíkej sob, dej na vli Boží! Však víš, že všeci jednuc umíti musíme, >•
i
jsou
živi,
Prosím,
a již
mlouvila asi poli;
byli a zde již nejsou, ale oni proto nezahynuli, oni ekla: když zememe, rovn k nim pijdeme. « Na to mi nic neprav, já bych spala. « Nemoc horká ji zmátala, že ti dni zmatení vci. Poslední den odpoledne byl sem na
naši rodiové,
jako
mn
my
pijda domu, praví mi:
»Kdes
již
tak dlouho,
sedni vedle
mne na
Já již s vámi déle nebudu, není možné vytrvat, takovou tžkost mám, jak byste všeci na mni leželi. Co sem mohla, to sem udlala a vždy k polože.
koji vedla; již
ite
nebudu.
se
dobe
!«
To
jsou
její
poslední slova, které
sama od srdce ekla. Co potom sem se já neb jiný kdo ptal, vždy oddala, ale sama od sebe nic více. A když sme plá ve vtší jizb udlali, otrúci slzy, šel sem k ní a ptám se jí, jestliže slyší, kterak o pláí. Dala znamení, že slyší. Potom se sešli sousedi, kteí na ni volali, vždy pisvdila, že je zná. Až pomaly dýchat pestala. To jest krátké opsání konce jejího. Ostatn, jestliže se dá kdy ústn
pov
u
více o ní mluviti,
aneb snad, budeš-h
nestaí. Ostatní domácí
jana není vždy
dobe
sme
zdraví,
zdráva. leh
i
chtíti,
u
se státi
Anny
hoe, dass
mže. Nyní
již
sie
in
gesegneten
papíru
MarUmstandea
jsou též všeci zdraví.
akoli
sich befindet,
mn žádný
tedy na dnešní den
Již
zctedln nepovdl, jenom ze septu. darmo poty neoplácel, tedy tvého nepopsaného papíru, a o našich vcích
dosti.
já beru ješt jednu stranu z
o tom
Ale, abys též
dále psáti budu.
Von schaft,
der Zeit an,
als die
]\Iatjana
von uns weg
besonders der Handl, rakovým chodem.
ist,
geht imsere Wirth-
Brzy se zdá, že se
nco
vydlá, ale toho nikde neznát, nýbrž summa se zmenšuje a dluhy rostú. Kdyby tch 100 f. od tebe o 10 dní spíše byl dostal, nebyl bych od jednoho vitele na kancelái, že mu dluhu nevracím, obžalovaný, nebo sem je
hned
a
k nim ješt 25 f. tomu viteli vrátil. Nyní ješt jednomu 250 f., f., a zas jinému že aspo 500 f. abych vrátil. Jestliže jich ne-
jinému 300
zupokojím, und gehet wieder einer mich zu verklagen, dann eine Execution, das
ist
ganz sicher.
Und hernách kommt
bekomme icli man
dazu, dass
alles verkaufen wird, und ich werde sagen s Jobem: nahý sem na svt pišel a nyní zase nahý ziistávám. Das hat unsere Mutter gequált, das waren sehmerzliche pedzvídání, ale možné, že ped píchodem zlého vy-
mir
chvátil
ji
Bh.
Asi 30 ct. másla
penz
za
nj
že se po 18
máme
pijde, nebo
funt prodá, a nyní
gr.
škody na 600
ve Vídni od sme jenom conto
Tch
f.
dále handl védsti, snad
ovšem
dostali, ale
nelze 14 groši
sem nepropil by zase
léta,
že
nám ješt nco
bylo tak placeno,
dostati, tu se
okazuje
Kdyby se mohl ješt Loského roku vezl sem
ani neprohrál.
se to nahradilo.
na 3 vozech trnky do Vídn. Ztrátu sem
ml
mýto
moju
Nyní 50 fl. Na budoucí outerý má Josef Rydel ze zase s takovým nákladem do Vídn jeti: jak se mu poštstí, nevíme. Rži se málo urodilo, pohanky ješt mén,
Georg
byl
též
zemnák
s
12ti
micami
ve
Vídni
:
a
a
vydlal
útratu.
okolo
Z Jiína až do Uher hlávky se vozily, nebo Vely se také málo rojily, neb sme jenom dva roje ve velín dostali, než medu hojnost sme nabrali. Já sem tikráte odbíral. Náš pan kazatel stavil toho roku na svém grunt, na dv svtnice z výšky a v zemi sklep. Ješt není hotov a již nkterý tisíc koštuje. Náš obchod s nimi jest nyní pedce snesitedlnjší. Akoliv již tetí den vždy ráno na tom psaní dlám, však jest ješt mnoho vcí, které by se mohly psáti, ale snad ty pedce k nám pijdeš, a potom sám uvidíš a zkusíš. než
a zelí hojnosf
zde byla kopa hlávek níže rýnského.
dm
Matky
sice neuvidíš, ale jest rodina, bratí, sestry,
kteí se po
tob
švagi, pátelé a známí,
a tvých okolinostech ptají. Nejsi-li ješt svého závazku
pi
Czúzu sproštný, tedy vyžádej sob asi na msíc od ní propuštní, abys ty na nás a my na tebe docela nezapomli. Paklibys pijíti nemohl, tedy prázdného papíru nám po poct neposýlej, nebo já zde za 18 kr. knihu kupiti dostanu. Máš k tomu vtší as než já. Já nyní mám už ke 100 dítek denn, které jsou dle jejich schopnosti snad i na 10 classy ve všem vyuování rozdílné. Doložiti nyní musím, že se Jura vera s nevolí jeho synáek Franz, též je zima zdrobila, a nyní horkost, na lože položil a všecko bolí. Anna, o níž sem psal, že je zdráva, nebo sem její stžování
p.
z
i
!
Korrespondeni.e Fr. Palackého.
112
sob
málo pokládal,
za
prý ona sama nejlépe
Mj
vera
ale
pomoc
žádala o
že to není
sob matku
a z veliké práce
popsán.
ví,
ú žádný
s
a radu od doktora, že
myslím, že
špás. Já
pohla, a co jiného k toinu.
mám
akoli obsluhu
se lépe než já,
Zstávám tvj ovdovlý
a
liž
Decembra
7.
hladu necítím.
mu nco
knih z Praky došlých, a zpravuje ho o novinách
v literatue; chválí podobiznu Dobrovského
nco
zpráv; rádi mu, aby dal udlati
vydanou Kadlikem, o jtémž si peje bližšich otisk sve'ho posudku slovníku Palko-
zvláštních
viova ; posila slíbenou
Pemilý
eských
plodin,
tedy
pichází
tato
z
Vám,
Prahy po Krausovi p. Safaíkowi a
1.
Vídn
do
i
odeslati
drahný
Vhod mi
P.
a
Gycýho,
— jak
— ješt
jste psali
mohou. Posilám tedy
násl.
wéci
:
Rostlináe 10 svazk. ex. (darem
2.
Iphigenia
3.
Starobylá sklad.
4.
Eggenbergovi náležejících.
práv neznám, zdali Vás w Lednu do Vídn díve píchodu tchto knih. vždy Vám je
píležitost
Odejdete-li
strojíte
a
mn
ješt v Cuzy dostihne, ano se odejíti
báseii
Píteli
došel
balík
uzané
Pallatzky.
Jan Kollár Františkovi Palackému.
103.
svátk}'
lítosti
1822.
1823, 8. ledna (z Pešti'. Posila
Ped
z
druhý papír
otec Jiii
Dne
i
1
Geometrie
1
od vydavatele).
ex.
ex.
1
písn 1 ex. Krok IV. ješt prý v cenzne. O Štuartce P. Šaf. toto pjše Jungmann: »Ta se nedowoluge w eském peloženj, an prý bohužel dosti giž 5.
Slov. národní
—
\v nmin, akoli w nj králowna umjrá«: To jsoa slowa sekretáe policejního ministra. Omyly Markovy od Schake-
rozšjena gest
—
samého
P.
speara
jsou
v tisku
Machákv Krasoeník
a
kovi, Blahoslavovi a Tablicovi.
o tom
zpraviti, že
Tot výborná je a
co
jsem
práce.
U
Sám
b\ly k dostání.
kde
též se tisknouti poíná. Dobrovského mn, Šafaíprosím, když pjdete do Vjdn,
Kadlík poslal onehdy 4 ex. obrazu
P.
je.?
je
Ratež
v skutku
ho,
a
nás by se mohlo chci
psáti
P.
dobe
Kadlíkovi,
p.
zachované pijal
mnoho exemplá
Spoléhám na Vás, že mi
to
i
rozeslal.
kdyby kdybych jen znal uritji^ v budoucím psaní oznámiti rozprodati,
neopominete.
Co pak Vy ve Vídni dlati ite,
co
stojící, a
se
Vám
nejlepšího
budete.'
Jak
a
v
slyším,
muž na
práva studovati.^
nohách hích držím. — kterém svazku vyjde.- Nebude jste
takového odrážeti a nebo narážeti k
Vaše recenzí Palk. SI. giž hotova, dáte-li nkolik exemplá zvlášt
zle,
Vy
vidí.
tlaiti,
nemu já
tak jako
p.
vlastních
za
Kopitar
z
recenzie
grammatiky Dobrovského. I od p. Koppena sem v tyto dni obdržel knížeku: Uber Kunst und Alterthum in Rusland. O vydání našich svtských Blahoslav mi ondy psal, on touží z tch nmeckopísni ješt ani slychu. syberytických kraj po vysvobození, ale kam? Smutná myšlénka, my všickni zstaneme pes celý život více komety sem a tam putující, nežli planety na jednom míst sedící. Já jsem již 3 roky v Pešti a pedce vždycky
—
jen tak, jako pták na kole.
Když pijdete do Vídn, Vás jsem Váš vrný pítel
dejte
vdti svj
mi brzo
obyt.
KoUár.
J.
T. P.
v.
K
vyplnní
slibu
posílám báse, kterou
líbaje
Již
jste žádali.
Herrn Herrn Franz Palatzký, Hofmeister bey der Tit. in Czáz>-. Nebst einem Packct Biicher. Durch Giite.
Herrschaft
Czúzy
104.
Jií Palacký synu Františkovi.
—
Oznamuje mu, že hodlá pojmouti za manželku vdovu Julianu Tomanovou (která pípiskem lásce jeho se porouí), a zve ho do Hodslavic. Piložen lístek bratra Jana, který ho téi dom zve.
1823, 21. ledna (z Hodslavic)
Mj Když sem
eeno. nosti.
K
psaní
to,
sem tomu
Já
co
rmoutilo,
jej
želil
pišlo, že
se na jedno
lovk
již
mnohé
a tesklil ztráty mojí skrz
sem
ztratil
žení tšíval, a netoliko to^ ale
pomalu
nemohlo jinae býti, než že sem Než pomalu lovk ke všeliemu mu více zármutkem není. To jest vbec psal,
hokosti a zármutku plný.
byl žalosti,
pivykne, a
milý synu!
poslední
ti
i
radost
i
druhé zapomíná,
kdy ale
léta
kterým sem
toho, s
nadobyté majet-
se v
takovém souNež
pišla, byla dvojnásobná.
ne tak zapomíná, jako že
sob
pomoci a náhradu zpsobiti. I já, mj milý synu, nechci déle o samot zstávati. Hledal sem sob a vyhledal takovou osobu, která by zase moje hospodáské vci tak na péi mla, jako to matka dlávala, a netoliko samé hospodáské vci, ale s kterou bych já tak dobré jako zlé na poli vzdlávati mohl. Osoba k tomu zvolená jest Juliána, vdova po Josefu Tomanu, ta, která tob košile šíjávala, jestliže se na ni rozpamatovati mžeš. Pi tomto volení nemohl sem se tebe poraditi, ale ostatní domácí dítky netoliko jsou s tím zapokojené, nýbrž samy dcery a nevsta k tomu napomáhaly, aby sme ju k sob za našu matku chce
dostali.
A
v takové ztrát
tak
i
já
zase
za to žádám,
tebe
abys
i
ty své
pivolení
k tomu
pipojil.
touto
Vera pišel Georg promnu oznámiti,
mohl psaní
Vídn do domu Vídn psáti,
vyhotoviti a odeslati. Protož
Andresovi do Edenburku Fr.
z
totiž z
psal,
Palackého Korrespondence a zápisky
aby II.
jej
bych ta
a on ale
ml tob
neml
vinšoval,
novina
tolik
i
Andresovi
asu, aby byl abys ty také o tom tolik
na
poct nekoštoS
! :
Korrespondence Fr. Palackého.
H4
sme
platí,
od
tebe, jako
od
vála
tii
také Josef
i
aspo
Andresovi
nám
5
i
také žes ty
Vídn
chceš
mu
obývati mohl.
žádné nepátelství
se
s máslem sem byl Jurovi ekl, aby
našimi trnkami a
Já
A
poslal, ale ani to se nestalo.
též
nápomocen
On nám
psal,
býti,
pohodlí
že toto
známí se k tomu býti,
to doložiti
i
a jestliže
již
ponvadž
tedy nevím,
že je zdráv a že se
naped
musím, že
sme my jeden
i
jsi
jestliže
mu dobe
všeci
domácí
abys pedce též
nebudeš jako pi
u nás míti
ve škole jednu svtnici, kdež bys
Všelicí
že oni ztratí 10
s
dovdl. Již asi po nám pedce práce
o nás
jsou, a tak tebe prosit dávají,
pijdeš a jich navštívíš. Také se
naši byli.
ním ne.
rovn vidti žádostiví k nám pišel. Pravda jest,
máme
pedce
též psal, a že jej nav.štíviti strojíš. Já
tebe
panstvu, ale
se
do Vídn, kdežto
jednúc ve Vídni
anebo
se nachází v nouzi
vede,
trnek
Hromádci z
f.
mu
psal, že
a aby
nás,
nco Haín
dovezli
Vilejšíkrát tam
byl.
ty
!
rovn
v pokoji na
chystají, že
as
snad brzy
nyní ve fae nezdá
již
tisíc
v handli
ztratili,
tisíc.
A tak nyní jiné žádosti nemám, jedin, abys k nám pišel. Prve pak, odepiš, jak se máš, aneb aneb jak náhle toto psaní dostaneš, hned jaký nyní tvj úmysl strany budoucího tvého stavu, aneb s jakou od své vrchnosti odejdeš. My sme zde všeci chvála P[ánu] B[ohu] hezky zdrávi,
mn
a tebe pozdraviti vzkazují.
S tím zstávám tvým otcem Jií Pallatzky, škol. uit.
V
Hodslavicích,
Do
dn
dopisu vložen
Mj
21.
ledn na
lístek
1823.
nmž
milý Pane brate
mn
se to již pedce dlúho Není tak dávno, jak spolu nebýváme, ale býti zdá. Prosím vás, kdybyste mohli jenom na nkolik msíc dom pijíti, co bych mohl nco s vámi porozprávti a nco se od vás nauiti.
S tím vás v ochranu boží oddávaje zstávám váš upímný bratr Johann Pallatzky. Nejmilejší Pane Františku
u Vás žádné zásluhy, abych se Vašú matku jmeVás pedce dávám pozdraviti, abyste mne do Vaší rodiny Budu místo Vaší matky otce Vašeho a jeho hospodáství ty ješt
Akolivk nemám novala, však já pijali.
i
neodrostlé
dílky
mé
dle
možnosti
opatrovati
a poizovati.
Zatím
pak
zstávám Juliana
Von
An Herrn Frau
v.
Franz
Czúz zhd.
Tománka, otce Vašeho nevsta
Neutitschein.
in
Brieftasche der Frau
C v.
Pallatzky z
ú
z.
als
Erzieher
bei
der hochedelgebornen
Uber Brnn, Wien, Presburg, Comorn.
Czúz.
In die
Jindich Marschner Františkovi Palackénnu.
105. 1823,
6.
února
—
Drážan).
(z
Zpravuje ho
hudehni
v
o zdaru,
Drážanech
s
nimi potkaly se jeho skladby
a jinde.
Dresden, den Geliebter Freund
Fcbr. 1823.
6.
!
Endlich, hor' ich Sie ausrufen, endlich einmal ein Brief
!
Und
will ich
Wahrheit sagen, Sie haben auch recht, sich iiber mein langes Stillschweiallein zu meiner Entschuldigung sei es gesagt, es lag gen zu wundern wahrlich nur in den Umstánden, die mích so lange meinen Vorsatz, Ihnen zu sclireiben, aufschieben liessen. Ich weiss nun zwar nicht, ob Sie diesen die
;
ob Sie noch
Brief erhalten werden, da ich nicht weiss,
Frau von Csúzy
nung, dass Sie ihn doch erhalten,
Was
bei der trefflichen
sich aufhalten, allein ich adressire ihn dahin in
wenn
mehr da
Sie auch nicht
der Hoff-
sein sollten.
mich nun und meine
gute Frau betrifft, so befinden wir uns Manches ist zu meiner Zufriedenheit gelungen^ was unter meinen friiheren Umstánden wohl nie zu Stande gekommen wáre, und ich segne die Stunde, in welcher ich Presburg verliess, obwohl ich wohl,
in
jeder Hinsicht.
auch nie vergessen werde, dass mir's
und
gicng,
ich unter
auch manche
fand.
Meine Aufnahme hier war mehr
bald
Gelegenheit,
Prinz
inich
zu
zeigen.
physischer Hinsicht da recht wohl
in
so vielem Plebs
componirte
Ich
Homburg Ouvertur und Zwischenakte
von
Egmont), die nicht nur allgemein machten, indem sich
gefielen,
zu (wie
treffliche Seele
Auch fand
dam
Beifall,
zueignete) brachte mir ebenfalls
Bethowen zum
Lob zu
Namen
uberhaufen.
und meine Messe
Lob und
sich
herrlichen
sondern mir auch einen
Journale beeiferten, mich mit
Hofe mit dem grossten
Ich spielte bei
dem Konig
alle
edle,
als schmeichelhaft.
(die ich
reichliche Geschenke.
Meine Lucretia ist hier, in Berlin, Darmstadt und Leipzig angenommen, aber leider noch nicht aufgefiihrt. Doch muss man beim Theater immer sehr geduldig sein. Zu Kinds neuem Volksschauspiel »Schon Ella« komponirte
ich
ebenfalls
Gesánge, Ballet und
Ouvertur,
Zwischenakte, und
es wird bereits in Wien, Dresden, Berlin, Leipzig, Frankfurt,
dessen Auffiihrung vorbereitet. bereits iiber
16
Werke von mir
dass ich nicht nur
fleissig
Múnchen etc. kamen
In den Leipziger Musikhandlungen
war,
heraus.
Sie
sehen
also, lieber
Freund,
sondern dass der Himmel meine LTnter-
nehmungen auch gedeihen Hess. Die Nahé meiner guten Eltern, meiner álteren Schulfreunde und so vieler ausgezeichneten Mánner, wie Tieck, Tiedge, Kind, Botticher etc. begliickt mich iiberaus, und ich bin íiberzeugt, dass Sie gewiss herzlichen Antheil an meinem Wohl nehmen, weshalb ich auch Ihnen alles so en Detail erzahle. Konnte ich hoffen, bald ahnliche gute
Nachrichten von Ihnen zu erhalten! Meine wármsten Wiinsche
begleiten Sie bei
jedem
Ihrer Schritte,
endlich der schonste Erfolg Ihre
und
rastlosen
ich bin auch iiberzeUgt, dass Bemiihungen und Ihré ausge-
zeichneten Talente kronen wird. 8*
;
!
Korrespondence
116
Fr. Palackého.
leh bitte Sie nun, lieber, werther Freund, mir recht bald einmal zu
mein herzlicher Wunsch, von Zeit zu Zeit Briefe mit denn der gute Kadlik ? leh wiinsehte wohl einmal wieder etwas von ihm zu hóren, aber aueh zu sehen. Der Frau von Csúzy bitte ich uns beiderseitig zu empfehlen, und meine Frau wird
und
schreiben,
es
ist
Was macht
Ihnen zu wechseln.
nachstens Gelegenheit nehmen, Ihr selbst zu sehreiben. So leben Sie denn einstweiien wohl, und woUen Sie mir noch immer wohl, so schreiben Sie bald Ihrem, Sie mit herzlicher Liebe und Achtung
umarmenden Freund Heinrich Marschner.
Ihnen so manches bei. doeh kriegen Sie wohl Manches aueh in den Wiener Musikhadlungen Adieu Seiner Wohlgeboren Hetrn Herrn Franz Palacky, Erzieher der jungen Herren v. Csúzy. Abzugeben am Alten Fleischmarkt, im Gasthof bei Weissem Wolf Nro. 20 a Vienne. N. S.
Wáre
106. 1823, 20.
února hc>
(z i
nicht so
es
Josefa z
úzu).
—
weit, so
úzu
Dkuje mu,
dále podporoval.
legtc
ich
Františkovi Palackému. že
vypomohl synovi jejimu
Žádá za zprázy
o synovi
i o
7tém
pjkou
a prosi, aby
samém
den 20ten Hornung. Schátzbarster Palatzki! Ich bio Ihnen
geholfen mit die 50
unendlich verbunden, fl.,
dass Sie
Muky
aus
der Noth
die ich Ihnen sogleieh mit der Diligenz iibermache.
Das ist eine sehlimme Vorbedeutung, dass Muky solehe Hindernisse hat wenn er nur sehon in keine Verlegenheit kame. Wenn Sie lánger in Wien bleiben und ihm noch geben konnen 100 fl., thun Sie das, ich werde es sogleieh tiberschicken. Wenn er nur aueh zu dem Toni Kwassay gieng; ich hábe an ihn gesehrieben, er wird ihm nun Geld verschaffen. Wenn er nieht genug hat, soli er lieber zuriickkehren und mit dem Transport gehen.
Den
Brief
von Dresden schicke
ich
an Tony, da Ihnen daran
viel
gelegen
was Sie noch von Muky wissen war er noch bei den Baeony? Hat er das Empfehlungsschreiben an Baron bekommen. Ist er noch zu dem Kwassay, da ich an ihn mein Brief gesehrieben unter der Adresse von Tony, wovon er keine INIeldung thut, und es doeh sehon der 17te, wie lange er sieh noch in Wien aufhalten músse, und wie viel er Geld zur Reise hatte. Ich weiss, dass er mit Ihnen dariiber gesprochen hat; nur Sie konnen meine Unruhe stillen.
ist.
Nun konnten
Wie
Sie mir berichten,
;
sein Haben Sie sehon welche mieh zu wissen. Meine Angehoverharre mit Achtung und Kuss Ihre
lange wird Ihr Aufenthalt in
Bekanntschaften.
Dies alles
Wien
.?
interessiret
rigen empfehlen sich insgesamt; ich
ergebene Joscfine Csúzy.
Palacký Antonnu Vyrožilovi
107. František 1823,
února
28.
lánku
Výatek
-
Vidné).
(z
o literatue esie\ který
mu
z dopisu
o
Bartolomji Kopitarovi a osudu
byl k žádosti Jeho zaslal.
(Gedenkblátler,
str. 46).
gab mir meinen Aufsatz sehr freundschaftlich zuriick er hábe Bedenken getragen, denselben der Censur vorzulegen, da er in einem Geiste verfasst sei, der zwar wahr und jedeš giiten JMannes wiirdig, aber unserer Regierung gegenwártig sehr anstossig sei. Nicht nur hátte diesen Aufsatz Graf Sedlnicky, ein »Erzultra«, unterdriickt, sondern auch dessen Verfasser, der das neue Gute dem alten Schlechtern vorziehe, náher beobachten lassen.« Derselbe bekannte, er sei seit Kurzern deswegen selbst in Ungnade gefallen, er, der so behut^Hr. Kopitar
niit
der Aeusserung
same, umsichtige solle jetzt
fiir
:
Mann
!
—
die Literatur
—
mache sich aber nicht viel daraus. Man ganz und gar nichts thun, weil man sich sonst er
unmoglich so benehmen kónne, dass
man
Verdacht errege. In denn es sei unmoglich, dass diese ausserordentliche Sperre fortdauere. Mir gab er den Rath, den
Kurzem
auch
miisse sich jedoch
»vortrefflichen<:
Dieses werde
Aufsatz
einer
in
keinen
dieses andern,
auslándischen
Zeitschrift
Magda's
anzubringen.
wúrde mich eben nicht schrecken. Aber man beobachtet die Bohmen, insbesondere die echten Cechen und ihre Literaten, so aufmerksam und ángstlich, dass mein revolutionarer Aufsatz (bei ihnen wiirde er so heissen) als Geindess
ich
weislich
unterlassen.
Beispiel
sinnung der Mehrheit angesehen werden wiirde, und hassliche Reactionen
von Seiten der Finsterlinge hervorbringen kónnte.' »Ich hábe hier, durch einen meiner Freunde (Tonkúnstler Doležalek)
einen Beamten der geheimen PoHzei
etwas náher kennen gelernt. Diese doch auch Menschen unter ihnen) verdienen weit mehr Mitleid als Hass. Wo einer von ihnen hin kommt, da verstummt auch die harmloseste Freude wo sie sich hinsetzen, wird alles um sie menschenleer, denn es meidet sie jedermann, sie und Menschengesellschaft sind zwei
Leute
(es gibt
;
unvereinbare Dinge. Dieser etwas altliche Mann, cinst Jugendfreund meines Freundes und ihm trotz seinem Amte auch jetzt noch werth, wie sein
Charakter es zu verdienen scheint,
liess mir den Rath geben, so moglich Aufmerksamkeit zu erregen, wie im Leben, so auch in der Literatur. Die Bohmen werden jetzt, sagt er, sorgfaltiger bewacht als
iibriger
wenig
Je;
als
man
farbt.
sucht jede ihrer Bewegungen zu deuten, und leider
der geheimen Polizei
neutik
der Art,
dass
sie
Alles
Ueberhaupt hábe ich in Wien vieles kennen gelernt, vom Leben in Manchem berichtigt und erweitert«
sichten
ist
die
Herme-
Schwarze und meine An-
lieber ins
u.
s.
w.
!
Korrespondence
l^iS
108. 1823, 25 z
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
—
Posila mu peníze, které' dostal ýro nho od pant dal prozatímní kvi tanci ; zddd, aby oznámil. Jakou ástku má dáti bratru jelio Ondejovi; teši se z jeho pkných vyhlídek do budoucnosti.
bezna
zu, jii
Fr. Palackého.
(z
Prešpurku).
Pressburií,
den
25.
Marz 1823.
Theuerer Freund
Gerade
in
dem
dringendsten Augenblicke,
um
auf die Post selbst zu gehen,
Ihr
Biúnn nach Neutitschein so schnell
iiber
ich Ihr ersehntes Schreiben
Wunsche
Ihrein
setzt,
vom
20.
als
ich
im Begriffe war,
Geld unter der allgemeinen Adresse d.
als
moglich zu befordern, erhielt
M., welches
mich nun
in
Stand
auf einc desto gewissere Art durch nahere Angabe
fiihrenden Postenlaufs zu entsprechen. Vorgestern erhielt Geld von der Frau von Csúzy, die es bedauerte, dass Sie in der Eile nicht mehr zusamrnenbringen konnte, und mich bat, Ihnen den Betrag von 200 fl. W. W. so schnell als móglich zu úbersenden. Da die Šumme nicht so vollstándig ist, als Sie sie wunschten, weiss ich beinahe nicht, ob ich von der mir von Ihnen gegebenen VoUmacht, die Ihnen unlangst mittelst der Bar. v. Puthon vorgestreckten 50 fl. W. W, von diesem Betrag
des
zu Ihnen
ich Ihr
zu machen hatte, und ich wiirde es wahrlich auf wenn ich nicht beinahe im gleichen Falle mit Ihnen muss die kiinftige Woche schon nach Pst abreisen, weil hier anwesenden Professor GyuniaU versprochen hábe, und
abzuziehen, Gebrauch
keinen Fall
thun,
ich es
Auch dem
hábe
keine Hoffnung so
wáre.
ich itzt
viel
Geld, als ich
brauchte, von
meiner Eleven, der sich eben nach Zerdahely begab, erhalten;
in
dem Vormund
der kurzen Zeit zu
muss daher trachten, meine hin und wieder ausstándigen Summen
so viel moglich zusammenzuziehcn.
Ferner erinnere ich mich,
von Ihnen auch den Auftrag erhalten zu
dem náchst einzulaufenden Geld zu verkann ich mich nicht der bestimmten Šumme genau entsinnen. Sie wúrden wohl thun, wenn Sie mir solche in Ihrem nachsten Briefe náher angeben wollten. Ich werde indessen von Pst zuriickkommen und dann nicht sáumen, Ihrem Bruder den bestimmten Betrag sogleich zukommen zu lassen. Die von Ihnen fiir ibn bestimmten Biicher wird er^ noch diese Woche erhalten; er hat sich schon darm bel mir gemeldet, und einige hier studierende Oedcnburger haben es mir schon zugesagt, den Koffer auf die Feiertage mit hiniiberzunehmen. Ubrigens weiss ich nicht, wie Sie Ihre Ouittungen an die Frau von Csúsy stilisieren. Ich hábe ihr indessen nur eine Interimsquittung iiber die 200 fl. in allgemeinen Ausdrúcken in Ihrem Namen ausgefertigt. Uber Ihre schonen Aussichten freue ich mich aufrichtig; unterlassen Sie ja nichts, was von Ihrer Seite gefordert werden dúrfte, um Ihren £ndzweck zu erreichen. Ich wunsche Ihnen vom Herzen, dass Sie in Ihrem Anhaben, Ihrem Bruder etwas von
abfolgen, nur
suchen
gliicklich sein
móchten, denn dies ware der rechte Platz
fiir
Ihre
Talente, Ihren Eifer in der Literatur, dies der schon&te Wirkungskreis fúr ihre Landsleute auf eine ebenso dauerhafte
leh werde den
Tag
unter
als riihmliche
Nachricht iiber das Gelingen Ihres Vorhabens von
die
Art zu wirken.
schonsten meines Lebens rechnen,
die
wo
ich
Ihnen selbst ver-
nehmen werde. Leben Sie indessen recht wohl, theuerer Freund, imd wenn Sie einmal an den Ort Ihrer Bestimmung gelangen, so geben Sie wieder weitere Kunde von sich Ihrem Ihnen aufrichtig er^ebenen Fre inde "
109.
Prvodní
1823
Vom
A. VV.
cest do Prahy pro
k
list
^
Oberamte der
1.
dubna
k.
(z
Františka Palackého.
Nového Jiína).
Theresianischen Grundsherrschaft Neutit-
k.
Marggrafthume Maehren, wird auf Ansuchen des Herrn Franz Pallatzký, gebiirtig aus dem hierherrschaftlichen Dorfe Hotzensdorf, seiner Eigenschaft nach Hofmeister und Kindererzieher, hiemit diese Ausweisung gegeben, dass er in seinen besonderen Angelegenheiten sich nach Prag, der Hauptstadt Bohmens, zu verfiigen gedenke. schein, Prerauer Kreises
iin
Es werden daher die betreftenden loblichen Behorden dienstschuldig diesen Herrn Franz Pallatzký ungehindert passiren zu lassen.
ersuchet,
Neutitschein, den
April 1823.
1.
Teltschik,
(L. S.)
Oberamtmann.
Gesehen zur Reise nach Prag. Brunn den 7. April 1823. (L.
S.)
Bosák. (L. S-)
Gesehen zur Reise nach Wittingau.
Prag, 9. April 1824. Preininger.
110.
Kestní
list
1823,
2.
Františka Palackého.
dubna
(z
Životic).
(L. S.)
T a u fsc hein. Endesgefertigter bezeuge
hundert achtundneunzig, den
dem damaligen Herrn ein ehelicher
hiemit,
dass im Jahre Ein Tausend sieben
14. Juni bei
dem Hotzensdorfer Bethause von
Pastor Johann Pilletschka getauft worden sei Franz,
Sohn des Georg
Palatzky,
SchuUehrers
in
Nro. 108, und der Anna, Tochter nach verstorbenem Josef
derselben Gemeinde, beide protestantischer Religion.
Wobei
Hotzensdorf sub
Kiž als
an,
Bauerin
Pathen waren
Joseph Hromatka, Bauer, und Susanna, Ehegattin des Johann Riedel, Hausbeide aus Hotzendorf. Urkund dessen ist eigenhándige Namensfertigung
lers,
und das beigedrúckte Kirchensiegel. Srittendorf, den
2.
April 1823.
^^^^^^ 2einer,
Pfarrer.
!
Korrespondence
111. 1S23, 12.
dubna
iz
Fr. Palackého.
Jií Palacký bratru Františkovi.
Hodslavic).
jež hticd odvedeny
—
panu
Oznamuje mu,
že došlo
pastorovi; posílá
Y
mu
práv psaní
se
ISO
zlatými,
dopis Jungmaiinv.
Hodslavicích, 12. dubna 1823.
Milý brate!
Hned po odchodu tvém v sobotu peníze psaní, které zde piložené sme dostali, a sice 180 f., kteréžto sme také hned panu pastorovi odvedli. Toto psaní na pošt již otevené bylo, když sme je dostali; pro i
máš,
Otec náš v nedli ráno do Vídn se bral jak se mu cest vede, nevíme. My domácí jsme tak, jak sme byli, kdys odchodil. Rosin jest již o poznání lepší, ale ješt žádné práce nekoná. ^lj se dobe Pi vinšování všeho dobrého zstávám t milující bratr
je oteveli, nevíme.
;
v
i
Jií Pallatzky.
112. 1823, 5.
kvtna
(z
Bartolomj Kopitar Františkovi Palackému. Vídn).
—
Ukládá mu nkteré vzkazy pro Dobrovskélio, jemuž nabizi u sebe byt pro zimu ve Vídni.
Wien
Sten
May
1823.
Lieber Freund 1.
Recht,
dass der nervus
rerum und der Vater und meinetwegen
noch mehr jure priora et potiora mir vorgehen. leh bin gerne mit der Pauie der Musen zufrieden, die nur auf das otium oder dem otio folgen. Daher keine Entschuldigung in dieser Hinsicht mehr. Die Freundschaft ist freywillige Gefalligkeit, hanc veniam petimusque damusque vicissim. 2.
oder
m
Machen Sie nur, dass das Glossarium bald erscheine. Solls in Wien Prag erscheinen e. mit slavischer oder /f«/ií:/^í'r Orthographie.^
D[obrovský] d.
h.
—
i.
solíte die Hálfte
oder auch nur Vs des Tages seinem Rulim,
der Niedetlegung seiner ungeheueren Kenntnisse in Schrift und Druck,
%
dem Lcibe i. e. dem Umgange der grossen und meinetwegen die andern Welt geben. So aber missbi-auchen ihn diese Leute recht tnalamente. leh doch ablocken! der gtiiebtc, denn hoffe, der Schiiler werde ihm das andere waren es bisher nicht! Machen Sie nur, dass Hanka nach Ohniitc gehe. So ist uns allen geholfen. zu sagen, dass der Psalter und N[eues] 3. Dem Meister bitte ich T[estament] an Bójayi lángst vor seiner Erinnerung abgegeben ward. Mit '
.,
der grivna des Hofraths K[oppen] wird sich binnen 8 Tagen zeigen, ob mein oder Koppens Gedachtniss treulos ist. Fúr die Hedwig danke ich ganz besonders. Mit náchster Gelegenheit erhait er Ossolinski's Illten Band nur 1 Exemplár gab diesmal der alte Herr fiir die Prager Gesellschaft fur uns alle drey her, aber doch durch die Hdnde der zwei ersten fiir den dritten. Also haben es doch drey gehabt. Das soli den wiirdigen Rec[en:
senten] jedoch
nicht
hindern, alle
3
Bánde anzuzeigen
in
unsern Jahr-
seit ihrem Entstehcn cin Gratisexemplar hat. als Verebrung der Redaction fiir unsern Patriarchen. — Von lIIiruiKOB'i> soli er den bereits fertigen CjOBapt der Academie verlangen, ut videamus (et rideamus!). Mit Schottky soli er steh níclit zvegwerýen, sondern licber uns geben, was er hat. Unser IntelligenMatt nimmt Artikel von ihm
von denen er
biichern,
Beweis
der
Wie
mit Vergniigen auf. ich nicht
Dic&,
wohl.
dem Vuk
er
desiderari
ubcriorcm doctrinam de tóno et distinguunt 4.
in
tonis^
ideo nec Cyrillus
satis,
Dem Landsmann
am Nachmiltag
Lúžan
dem
auf
?
3
11.
gedehnt
&
geworden, begreife ]ing[uae]
Slavficae]
non
gescharft. Neograeci
i%HVO(s=^l-A.dvoi\
illis
zu
ich
bitte
gesucht,
Neustift
schuldig
Institt[utionibus]
seine Frau
sagen, dass ich
aber Nro. 313
hábe. Sonst hatte ich ihr gerne die honneurs von vieinem
nie
gefunden
Wien gemacht.
Geht Dobr[ovský] nach Karlsbad Will er auf den Winter sicher kommen.? Ein Zimmer, honettes, wartet auf ihn bei mir, und Suppenfriihstiick, und der grosse Arbeitstisch Abends, um unser Lexicon zu vollenden. 'S.
'
Valete et favete Vestro Slavino. P. S.
Atí Kadlik
und
D[o!ežálek]
soli
alles bei
náchster Wanner-
Gesellschaft ausgerichtet werden.
Mein Schreiben vom
113. 1823,
5.
kvtna
(z
23.
Josefa z
— Nabizi
Cúzu)
v.
M. wird der Meister erhalten haben
úzu mu
!
Františkovi Palackému.
misto odbyt nho, o néi ji byl upominal,
bu obili
nebo vlnu.
den Sten Mai 1823. Lieber Palatzky! Ich erhielt
waren, der
erste
in
allem
betraf
3 Briefe, die stets die
Schuld
in
Geld-Affairen geschrieben
meines Sohnes,
der 2te \vo Sie
um
200 fl. fúr die Reise verlangten, wo Ihr Wohl in die Zukunft abhieng, da sáumte nicht eine Minuté und schickte es, um nicht die Ursache zu sein, da ich es gegriindet fand, sich um die Stelle eines Bibliothekars, die so viele Vortheile fur Sie hatte, zu verwenden. Lange lag das Geld, da Sie ^dem Viroszil nicht davon schrieben, wo er es hin schicket. Ich sagte ihm
was
bloss,
ich
von Ihnen wusste.
die ich nicht einmal zusagen
Nun
kann, da
ist
aber eine so grosse Forderung,
ich nicht
iiberzeugt
bin von
dem
Erfolg.
Dass
ich
Ihnen
gem
ablegte,
ware schon die
erste Ursache,
da man
immer ungelegen fallen, am liebsten los wird; denn nachdem Sie mich versichert haben beim Fortgehen, dass Sie mir nun Ruhe geben werden, so war ich nicht mehr daraaf gefasst; und nun gleich 2 Tausend aufzutreibcn im Bahren, ist schlechterdings eine Unmoglichkeit; ware mein Frucht rein und nicht so viel Dinkl, oder Kukel nennt man es im Slavischen, so wiirde Ihnen 3 Hundert Pres. [Metzen] Waitzen solche Gláubiger, die einem
Korresporulence Fr. Palackého
122
den Metzen anbieten, dann konnte auch Korn 250 Presboiir. fl. W. W. Metzen geben á 4 fl., so vváre die Šumme Ihres Capitals von mir getilgt. Doch miissen Sie Ihren Vater mit dem Umstand bekannt machen, dass dieser Schwarze Kern sowohl in Waitz als auch in Korn háufig gemengt ist, das so weit zu fúhren ware kos^pielig und da konnten Sie noch Schaden leiden. leh gebe ihn nicht unter dem festgesetzten Preis. Doch ipiissen Sie mir dariiber sogleich schreiben, damit ich weiss, ob Sie dennoch die Friichte abholen wollen, sonst konnt es geschehen, dass ich es nicht mehr hátte denn das Geld kann man, wenn man nicht per mese 3 fl zahlt, so kann man es nur auf unbestimmte Zeit bekommen und ich brauche auch selbst viel, wie Sie wissen. Es wáre sicher Geld zu bekommen, da Sie die 500 opfern wollen; doch wíinschte Ihnen nicht den Schaden zuzufugen. Da die Wollschur izt vor sich gehet, das ware leichter zu transportiren. 14 Zente werd ich haben, ein und zweischúrige, von beiden vielleicht gleich; doch gebe selbe nicht im Durchschnitt unter 145 fl. \V. W. den Zent. So wáhlen Sie; aber kein Aufschub ist da móglich, noch ein Handl, da itzt die Wollmárkte sind und ich sie bis Ende Mai verkaufen muss. Ubrigens freuet es mich, dass Sie schon wieder fixiert sind. Einem fáhigen Menschen gebricht es nic an Mitteln, sich ein sorgenfreies Leben zu verá 5
;
;
schaffen.
Muki
ist
naten schon
auch zufrieden
fertig
seiner Station ....
in
Charl wird
in
2 ^lo-
dann seiner Bestimmung. Bruder Hansi hat
iind folget
auch das Buch, was er Ihnen versprochen, bereit. Nun leben Sie wohl! Ich bin stets Ihre ergebene Csúzy. Bei Durchlesung meiner Zeilen fand
vergeben Sie genheit,
—
mir die erste Aufwallung.
und diesmals
ist
meiner Feder
werde
;
Ich bin auch eben in Verle-
blos Pflichtgefiihl zu Ihren Vater, dies
es
darm
mir Achtung einflóssen,
ich Bitterkeit in
ich trachten, Ihnen
zu helfen.
muss Ich
gab Ihnen jMittel an die Hand zur schleunigsten Hilfe; wenn nur die Antwort nicht zurúck bleibt. Wenn die Producte nicht angenommen werden, dann miissen Sie schon lange warten, bis ich wo Geld auftreibe. Ich hátte es ohne VVucher zu zahlen gewiinscht, damit Sie nicht dabei verliercn.
AUe
griissen Sie herzlich
Josephine 114. 1823, 22.
kvtna
(z
Jií Palacký bratru Františkovi.
Hodslavic).
—
Dkuje mu
a oznamuje, že otec již odjel do Cúzu.
V Rozmilý brate Jak milé lékaství
vku
veselí
lovku
za
pomoc poskytnutou v nejvétši nouzi si na otce i macechu.
Stžuje
Hodslavicích, dne 22. máje 1823.
1
k smrti se chýlicimu, jak milý život lo-
milujícímu, jak potšitelná a radostná
pomoc lovku k záhy-
bžícímu, a dále slov nestaí radost tu pomoc, kterú nám
nutí
nevyhnutedlný
as poteby
pomoc nebyla
tvá
dáti
nám; snad
jest
pispíšila k nám. Asi o
nám Práv
kteiús
vysloviti,
Boží oznámil, pro
slibuješ.
bysme
již
pl
snad
vle
z
i
ten pravý a
byli zahynuli,
kdyby
hodiny, když jsme tvj
list
máslem do Vídn, a v tom hned svj plán promnil a na cestu se vydav až do úzu zboží s vozem s tou nadjí, že neb vlnu neb hotové peníze pijme. Jak nám potebná pomoc jest, neb dostali, jel otec náš s
bu
i
vera
máme
položiti 800 f., a v Juli dojde druhý dchodnici 700 f a to nejsou všeck>-. A všech penz hotových není víc než 800 f. kam tedy se podíti a což initi, kdyby to sám Bh nebyl tak zídil, že ty nás retovati mžeš. Pravdu se ti po tejnu piznám, že sem ml mínní z ástky své hospodáství pekrýti a pak pre odejíti, ale nedá lovka zahynuti; když nejh bylo, Bohu tob, dal vysvobození. A tak, milý brate, já dkuji na tisícekrát
došel termín, na
který
máme
termín, za který
položiti paní
;
.
"
;
Bh
i
žes se o nás zaujal,
Bh
a
nás
že
neopustil, ale
i
nám pomoc
skrze tebe
dal. Já, milý brate, sem té jisté nadje, že snad otec tyto vci neb peníze tam jist dostane; kdyby jich nedostal, tak by po nás veta bylo, neb žádné jiné pomoci zde k oekávání není, jestli by tvé nebylo, a tak by po nás
Tak tedy otec náš se vera vypravil na s dvúma komi, jedním vozem.
bylo veta.
cestu do
Vídn
a
pak
až do Cúzu
Milý
poádky poádek máme
a okolostojinosti
naše
brate,
v handli velmi divný
zmnily, a
se velice
otec m> odvedl dluhy a peníze k handli
;
mám
ním do spolku na ty vyodkud pak tehdy já mám asi 300 f. a na tyto on ješt zvláštn hanžít, neb on sebral si penz dluje s touto nov a Istnú osobu (ostatek po druhé více). On pracuje celý rok pro sebe, a já celý rok pro nho a pro svt. Což pak tehdy initi budu, vždy já taky familii mám, kterú živiti musím. Ale nyní pi té pí-
sem
si
musil vypjit, a tak já
pjené
ležitosti se
stala
škoda
užitek ješt
ale
býti,
oekávání, jak bude
nejspíš,
U
tak,
mj
ti
nepsah
abychme my vdli nás se
Psal bych jestli
ti
spíše,
druh
s
ui
se
osvoboditi.
neveliký jest;
jednu neb
s
milý brate,
V
handli snad
snad
vcí.
tom poádek, jak nejlepší mžeš, jak íditi, a co initi máme. v
zdá toho roku všeho víc býti
nežli
pominulého
Bh
ješt úrody polní od škody co o tch vyšších lidech, tob známých, já o nich
pirozenost slibuje ani
s
již pepedce bude vtší, toho nebyla žádná jiná píina než
budu hledt od nkteré vci
až bude dále. Že sme
A
handlit
peníze, a z toho se mají dluhy platit; a
by který
lepší
žití,
z nich
jestli
tob
chcel
nco
oznámiti.
zstávám
té
milující
upímný naši.
nic nevím,
i
syn
živi
a zdrávi
bratr
Georg Pozdravují tebe všeci pátelé
všecka ochrání.
Marjana, sestra naša,
porodila syna a nazvala jméno jeho Josef. Otec, matka jsou. S tím
;
a co
Pallatzk>-.
!
Korresspondence
124
Jií Palacký synu Františkovi.
115.
kvtna
1S23, 31.
(z
úzui.
Fr. Palackého.
—
OrManaije, že byl v
uzn pivétivé pijat
V
Mj
a íe nakládá vlnu.
Cúzu dne
31.
milý synu
Prahy od 15tého Máje dostal, tedy již máslo jsem odjeti ml. Nediviž se tomu, že sem to, co se v Skut. Ap. 'te o oné dtob nic nepsal; pihodilo se radost! Ani nyní nevece, když Petr potlukl, že mu neotevela pro mohu tob nejen psáti, proto že nemohu svých myšlenek do jednoho po-
Když sem
bylo na
tvé psaní
z
vozy naloženo, a
již
mn
—
ádku žebrati pro — radost. Milostivá Paní mladý Milost Pán mne velice pívtiv pijali a k mé žádosti vlnu nakládám. Až doma obšírn já tob psáti chci, co sem zde vidl a jak se mn vedlo. Ve Vídni se již lepší i
s naším handlem ukazuje. tob Nyní tedy dejž
nadje
Bh
nad tebou
mn
i
tšiti mohl, zstávaje
život
a zdraví, abych se ješt dále
tvým otcem J.
Pro
116. 1823,
1.
Pallatzky.
jen matka toho nedožila!
ervna
fz
Jozefa z
úzu).
—
úzu
Františkovi Palackému.
Oznamuje mu,
'ze
útuje s nim a žádá, aby
s otcem ji
jeho umluvila se o prodeji vlny;
vrátil dlužní úpis.
den
1.
Junii
1823.
Lieber, guter Palatzky!
Auf das Angenehmste wurde
ich
gestem durch Ihren Vater uber-
wie viel Ein sehr gutmiithiges Gemiith ,und ein fuhlend Herz Freuden-Thránen vergoss er bei Vorlesung Ihres Schreibens, das mich selbst mit hinriss. Wie konnte er es auch nicht, da die reinste Kindesrascht!
;
liebe daraus sprach. Er bat, sich diesen Brief abschreiben zu drfen. Ich schenkte ihm selben, obwohl ich mich selbst ungern davon trennte; doch
im meinen Gedáchtniss unausloschlich. und beriethen uns, was vortheilhafter von den Productcn zu nehmen ist, da ich noch kein bares Geld haben konnte; da schon bestimmt war, den 16. Juni die Wolle nach Tyrnau auf den Markt zu fhren. Der Vater wollte anfangs Korn nehmen und Fuhren aufnehmen, da aber die Frucht unrein ist und bis Neustadt der Frachtlohn sehr hoch blieb er mir
Nun
gekommen
stritten wir
ware, so entschied er sich
130 gelassen, damit er es Freistadler
um
WoUmarkt um 120
Wolle sind emschrige, die
um
fl
man
die Wolle, die ich statt 144
der Zent verkauft worden.
Namhaftes theuer geht;
an die Tuchmacher gut anbringt und damit
fr
so leichter anbringt. Die Bauernwolle
soli
um
ist
in
Unter dieser
so hoffe, dass er
er es lieber bei sich deponiren,
es sieht, dass er es nicht verschleidert, sonst
machen
die gleich
Gebrauch davon. Die Rechnung mehr zuletzt; den Rest werde Ihnen dann wann es mir moglich ist, durch den Virogil schicken, der es Ihnen mittelst Diligens zur Hand schickt, unterdessen soilten Sie meinen in Handen habenden Schuldschein in einem Brief auch ihm zuschicken so geschieht zugleich der Umtausch mit der Quittung des Vaters, der inich iiber die genommene Šumme quittirte. Die Ordnung miissen wir beobachten. leh ;
hátte Ihnen gerne die Banater Representation an [den] Kaiser zugeschickt, die
dem Schicksal der Ungarn theilwegen der ungesetzlichen Steliung der Regnaten gedrangt ist, so hátten Sie ohne dies gerne mehr davon erfahren. Zu schreiben dariiber ist nicht rathsam, da man sich leicht vergisst und in Unwillen ausbrechen kann, nach dem was im Neutraer gewaltsam geschah und so in mehreren Comitaten, die nicht einwiiligten. Die ladn ist
einzig
ihrer Art.
Sie haben stets an
genommen; da das Land
izt
.
soli in einer
Zeitschrift heraus sein, die in
10. Juni zu mir
kommen, dann werden
raacht im Juni seine
Halle gedrukt
.
Zerdaheli
ist.
soli
wir viel von Ihnen sprechen. Charl
letzte Priifung, lásst sich
empfehlen
;
bis
itzt
bekám
er kein Schreiben von Ihnen.
Wunsch erreichen die Ansteldem Museum wáre zweckmássiger als eine Erzieherstelle. Vielleicht dass man bei Asbas nicht so viel fordert, aber bei den Colovrath wáren Sie sehr gebunden, da man sich ganz verleugnen muss bei so Herrn leh wúnschte herzlich, dass Sie Ihren
;
lung bei
und sich nicht mehr angehort, und das liebten Sie nie. Die reine WoUe ohne Sacke wog 17, VO^/j //. zu 130 fl machte den Betrag 2301 fl, ich war Ihnen schuldig laut habenden Schuldschein 2500, dann die zugeschickten ich kaufte von Ihreni Herrn Vater ein 450, so blieb noch 50 fl zuriick Zent Schmalz a 55 fl, das er nach Wien liefern wird fúr die Zerdahely; ich bat, dass er auf des Charls Nahmen aufschreibet, doch ich die VVohnung nicht weiss, da sie ausgezogen, so werde bis 20. Juni nach Wien schreiben zu den Faktoren an Georg Palatzky, wo ich die Wohnung schon ;
so Sie das, auch an Ihren Vater 304 fl. bei mir von Ihrem Capital, das ich nach Moglichkeit und Einsendung des Schuldscheines zuschicken werde. Den Einschluss lege bei. Somit verharre mit Achtung Ihre ergebenste
beschreibe bleibt
;
noch
der Zerdahely schreiben
ein Rest
;
v.
Josephine Csúzy. 117. J. E. 1823, 17
ervna
(z
Doležálek Františkovi Palackému.
Vidné). Oznamuje mu, ie neni ohledné mista
rozhodnuto, a více nei pochybno, dostane-li je
od svého úmyslu studovati práva
Hanka ;
on
i
pi knihovné
jiní pátele' že
tieupouštél a, dá-li se to spojili,
olomoucké
mu
pijal místo
rádi, aby
vychovatele
u hrabéle Mitrovského.
Ve Drahý Abyste
má
v naší
Vídni dne 17 ervna 1823.
píteli!
pemilé
vlasti
žádané spokojenosti nabyl, byla vždy
vroucná žádos; a tím více nad tou zprávou, kterou mi ve Vašem
listu
Korrespondence
J26
dáváte, spokojen sem, že jste.
nic
skuten
Fr. Palackého.
v Praze s tím
nejpotebnjším zaopaten
Co se dležitosti stran toho místa v Holomouci týká, až dosavade ureno není. Ped 14 dny sem dvorského radu z Lilienau prosil, aby
jeho žádost u pana rady z Debrois obnovil a zeptal,
ustanoveno
dležitosti
Budíková
dosavade
žádost' až
vci
zde ve Vídni v této
nco
jestli již
v této
Minulou nedli jsem tu zprávu obdržel, že
jest.^
Brna nazpátek nepišla, následovn také pokraováno nebylo. Co se Vaší žádosti
z
dáleji
hrabte Mitrovic týká, tedy že by Vám pan rada radil, jestli se toto s Vaším budoucím stavem srovnává, aby jste tedy jisté zvláštn jestli pro nejisté neopustil a to místo u toho hrabte pijmul jistotu máte, že po skoneném vychování dostatené zaopatení dosáhnete. Nebo nech prý brnnské ízení ješt tak siln nad to naráží, aby se náš Hanka do Holomouce dostal, tedy by se pedce státi mohlo, že zdejší dvorská studiencomisi jiného úmyslu býti mže. Konen že, kdyby tento úad žádost našeho Hanky pipustil, tak že k obávání jest, že náš zemský stran
pedsevzetí ostatn
;
i
panovník, jak se a
obyejn
potom najednou
úady
takové žádosti za dlouhý
stává,
cele jiné osoby,
as
ležeti
nechá
na které se ani nepomyslilo, na místa
pozdji to ten pan rada doložil, že kdyby Ješt vyplnna býti mla a Vás na jeho místo u Muzeum míti chtli, tedy že k oekávání jest, že na žádost' tch pán pi Muzeum by Ale jak to, dobrý jste bez pochyby od hrabte Mitrovic propuštn byl.
neb
Hankova
píteli,
dosazuje.
budoucn
obávám,
se
i
i
žádost'
právem, které
s
že, jestli
Prahu
budoucnos prospšné
mladém vku
jste.
dobe
Toho úmyslu
aspo i
ti
pro
páni,
dokavade ješt když tak dalece nyní
za to mají, abyste radji,
a
Vaše pedsevzetí tím
Vaše vyživení v Praze máte, vše
Praze slyšeti hodlal, vypadne.? já
na toto pedsevzetí, kteréby
docela zapomenete.
bylo,
Kopitar, Kadlik a Prox jsou
ve
jste v
opustíte,
Prosím Vás, drahý vlastene,
vyplniti hodlal.
rozvážiti a bez vesla se
na
moe
více,
nevydati.
Na
vysoce dstojného
pana Dobrovského a na vzácný pány Jungmany a Presly mé nejuctivjší pozdravení. Ještli pak až dosavade stran Slovníka, jak a kdy vydáván bude, nic ustanoveno není.- Když na ten Dictionaire de Poche pomyslím,
—
mne vždy mdloby napadají. Posudek Palkoviového Slovníka v Kroku vru trpký jest a jej dozajista boleti bude. Jen a tedy brzo nco dokonalejšího vyjde. Na budoucí podzim v msíci záí se do Jihlavi a do Chotboe podívati hodlám, a kdyby to okolinosti pipustily, tedy bych
tak
i
do Prah)-
doskoil, nebo jen
ale pro nedostatek
outku od
14 mil z
Chotboe do
mého pedsevzetí
Kadlik, Prox a
upímn
Mjte
vlastenec
pitar,
se
má žena Vás dobe. Váš upímný
ustoupiti
Prahy poítáme; musím. Pan Ko-
pozdravují.
Doležálek.
Vysoce váženému Pánu píteli,
k dodání v Praze.
F"rantiškovi
Palackému,
mému
laskavému
!
.
1S23
127
František Palacký Bartolomjovi Kopitarovi.
118.
—
Prahy). Dává mu zprávu o pracích Dobrovského a o svém zamstnání, o pomluvách Nejedlho a bojích pravopisných. Protože dostal do rukou malou jistinu, hodlá poátkem prázdnin opustiti své dosavadní postaveni a oddati se cele 1823, 22.
ervna
(z
pracím literárním. Prag, den 22. Juni 1823.
Hochverehrtester Hcrr und Freund
Da
Sie mir verboten haben,
mich
respondenzfache zu entschuidigen, so
liber Fleiss
will ich
auch
oder Unfleiss im Cor-
jetzt
darúber schweigen
Der Meister ist seit dem 11. Juni ausserhalb Prags; er reiste zunachst nach Carlsbad, \vo er, wie ich glaube gehort zu haben, ohngefahr 4 Wochen lang zu bleiben gedenket, dann aber hat er einigen Herrschaften versprechen miissen, sie auf ihren Landgútern zu besuchen und daher diirfen wir uns wenig Hofnung machen, ihn vor Ende August wieder unter uns zu sehen. Er befahl mir noch, Ihnen seinen Gruss und Empfehlung auszurichten, was ich nun, in nicht mehr als 10 'I agen, und tcomme
gleich zur Sache.
;
in
alier Eile
gethan hábe.
Von dem
noch nicht reden. Der alte ehrwiirer jeden Vormittag den Studien widmet: aber der Arbeiten, die er unternommen, sind gar zu viele und eben so schwierig als von bedeutendem Umfange. Jetzt arbeitet er vorziigHch an den Legenden und Geschichten von Cytill und Method fiir die dige Meister
Glossarium
ist
lásst
gewiss sehr
sich
fleissig,
da
bohmische Gesellschaft der Wissenschaften. Ich furchte, er wird hier unter andern auch Ihrer beliebten (krainischen) Hypothese zu nahé treten. Doch das ist nicht meine Sorge, was die Titanen gegen einander im Schilde ich sehe ihrem Kampfe' mit gleicher Theilnahme fiir beide fiihren mogen ;
Theile zu und hábe es noch nicht gewagt, mich fur diesen oder
fiir
jenen
zu erkláren.
Auch
Jornandes, worin der Meister schon iiber 200 Stellen restituirt
nimmt ihm viel Zeit; welchen Triumph der Conjecturalcritik hatte er zu feiern, als ihm von Paris aus die Variante Norietunense (statt Novi et Sclavino- Rumunense), wofiir er jetzt ohne Bedenken Novidunense setzen mag, gebracht ward Aber dies wird Ihnen wohl schon bekannt sein. Das Glossarium soli erst nach Cyrill und Method, und etwa noch spáter an die Reihe kommen. Ich kann hierin gar nichts helfen denn was vermag der Handlanger oder Karrner, wenn der Baumeister nicht bauen will? Ich werde es jedoch an mir niemals fehlen lassen, und auch das allgemeine Bste der slavischen Literatur nie aus den Augen verlieren. • Machen Sie nur, dass H[anka] nach Olmiitz gehe; dann ist uns aber was sollen sie bei mir die Worte sind kóstlich allen geholfen^ Haben Sie nun die Giite, dieselben sich selbst zu wiederholen, und Ich kann nichts, so fleissig und willig ich ubrigens bin. Meine tágliche Beschaftigung ist es, alte Handschriften zu entziffern, Diplome, Bullen und dergleichen abzuschreiben, bohmische Biichertittel zu copiren und iiber hat,
!
;
—
—
—
Korrespondence
128
Fr. Palackého.
und Form zu referiren. Wenn es nach meinem Wunsche werde ich binnen anderthalb Jahren nicht nur einen bedeutenden historiographischen Vorratb (zur allgemeinen Geschichte von Bohmen) gesammelt, sondern auch eine moglichst voUstandige, kurze und umfassende (quae, qualia, quanta !) Geschichte der echischen Literatur zusammenInhalt
ihren
geht, so
Es
gestoppelt haben.
versteht
sich,
mit
versprochener Hiilfe
der Prager
Herren Literatoren. Vergessen Sic ja nicht, mir auf folgende, gar nicht seltsame oder launige Frage, in Gúte zu antworten: Wird das allerhochste Hofdecret, das der Professor Negedlý sich gegen die (Dobrovskysche, Hankische, Jungmánnische) neue analogische Orthographie (als carbon[arische] Neuerungssucht) zu verschafen auf seiner Catheder offentHch versprochen hat, wird es noch lange ausbleiben? Hier ist alles in Harnisch dariiber, seit
man
gewagt
es
wagt, ihn in
hat,
dem
den Meister zu verlaumden. Ein Censor hatte es ge-
Referáte an die Hofpohzei als an der Spitze einer Fak-
Cechen mit den Polen, Russen, etc. liteamalgamiren wolle, ein Máhrchen, so boshaft als
zion stehend darzustellen, die die
und
rárisch
politisch
ersonnen. Darm wurde es auch, wie ich hoe, von einer obern Behorde bei Zeiten unterschlagen. Gegenwartigen Einschluss belieben Sie an Hofrath Kóppen sammt meiner devotesten Empfehlung zu iibermachen. Die Classification ist aus Erfahrung und schriftlichen Mittheilungen geschopft und der Meister hat
dumm
selbe gutgeheissen. Sie dúrfte also ziemlich richtig sein.
Da
mein kleines Capital gegenwáttig in die Hand bekomme, so zu Anfang der Schulferien meine jetzige Station zu verlassen und nur den Studien ausschliesslich zu leben. Der Graf Sternberg ich
bin ich Willens,
hat versprochen, mich zu empfehlen, dass ich zu
um
zugelassen werden móchte,
da
dem
Wittingauer Archiv
meine Zwecke was zu suchen und
fiir
aufzutreiben.
Trotz
meiner Correspondenz-Saumseligkeit
bin
ich
stets willig
und
und des Hofr[aths] K[óppen] Auftráge zu vollbringen. Ich verbleibe mit wahrer Hochachtung Ihr herzlicher Verehrer
bereit,
alle
Ihre
Slavin. (Z Originálu
zapjeného Miklosichem dne
16.
bezna 18S5
opsala
paní Marie
Cervinková-Riegrová.)
119.
ervna,
1823, 22
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic.)
jak prodal
—
z'lnu
Vypravuje o své cest do
a
o svých nesnázích s
V
Mj Ovšem
zanu
z
milý synu
že jest toto
Hodslavicích, dne 22. Juni 1823.
I
tob dlouho
konce vypravovati, a
Czu, jak tam pochodil a
viteli.
to též
na psaní ode mne ekati, ale já bude dlouho trvati. Když sem tvé
psaní (o
tom do Cžúzu
as
krátký
jití)
na rozmyšlení a
obdržel, [já]
práv
bylo vše hotovo do
od radosti jako
opilý.
Hned
Vídn
jeli;
byl úsudek
do Cžúsu z Vídn jeti. Než jako opilý, když se mu z hlavy rauš vykouí, jina smýšlí, tak bylo se mnou. Tu povstávala starost, s jakou budu pijatý, co budu se zbožím dlati a t. p., až sem litoval, že sem se do Cžúsu z domu vypravil. Jel sem z Prešpurka pes Dunaj, ddiny Žerdaheli, a zas pes Dunaj, Nitru vodu. Nové Zámky a, zmýliv cestu, na noc do té ddiny pod Cžúz, ráno do Cžúsu, voze nechav v hospod, za to mnv, že ten první zámek jest té paní obydlí. Ale ne tak, já musel sem dále jíti, a tam se zaalo cosi v hlavu troutiti, jestli to možné, abych já tuto takovou summu zboží neb penz mohl dostati. Zeptám se kohosi na milostpaní; že ješt spí, ale to prý p. úedník stojí. Já jdu k nmu, tento nemohl se mne dovtípiti, až: »tedy Pallatzkého otec«, trošku se zmniv, pívtivjší se ukázal, ale praví: »vera tade ništ není, ani eži, ani penazy, však mne o tom milostpaní hovoila.* Toto bylo pro mne smutné Potom: »že až vstane, nech sobe zrobí, jako chce. Mladý pán že jitro. jest již vzhru.* A když on potom ode mne k robotní práci odcházel, Mladý milostpán já ho požádal, aby mne k mladému milostpánu uvedl. i
mn
bu
mne s jakúsi zvláštní uctivostí a šetrností pivítal a vždy tak stejn uctiv vážn považoval, tak že se mn zdálo, že sem se svým již dávno známým upímným pítelem, nebo sme dlouho po zahrad spolu chodili. Ale paní vždy spala, až k 10té hodin vstávši, a já s mým pacholkem po
a
druhé v této zahrad chod, uslyším s ostrým hlasem s dívkami kieti, ony tam trávu žaly. Tu sem se ulekl, že to ona jist bude. I šel sem k tomu hlasu. Jak mne uhlédla, maliko láti pestala a jen maUko se mnou promluvivši, zas s tmi služebníky kiela. Potom mne ona po této zahrad vodivši, i jedno i druhé ukazujíc, ekla, že ona chtla vlnu v Trnav prodaj íc hotové peníze poslati, což vše asi za 5 týdn že by se vykonati mohlo rež že již prodala, a což ješt jest nemnoho, že se nebude líbiti. Penz že nemá. Jediné že vlna k prodeji jest. Když sem žito a rež uvidl, vyznal sem, že bych tch penz ani doma nedostal, co ona tam žádá. Tu bylo zase smutno pro mne. Když mne po svých svtnicích provodila a v jedné se usadíc, abych i já sedl, kázala, když sme již na chvíli mlouvili, vzala psaní do ruky a praví: >Váš syn toto o tom píše< a zane ísti. Já od lítosti a radosti nemoha se pláe zdržeti, až je pctla, po dvakrát hlas promnila. Po petení pravím, i ona sama, že bych sob odpis z toho psaní míti vinšoval. »Tu máte psaní, já je již nepotebuji, vím je do slova, ono jest v mém srdci napsáno.* Potom dále i
mn
;
mn
ekla: »Sastiiý vala. Já
jste otec, že
zvlášt loského roku zovala a já ntvda, velice
ona ju
v
takové dítky máte*, nebo se na všecky vyptá-
pravím: »nad dítkami se
cen dol v Trnav
Fr. Palackého
s
máslem.
nemám
A
co naíkati, ale nešastné píhody, když se ona ochotna k pomoci uka-
vzíti, jenom sem pravil, že možná ješt padne. Dále pravím, že jak prodá, tak že já ju rovn v jMorav mohou prodati.
co dlati, uvoliv se vlnu
spadla,
že
korrespondence a zápisky U.
9
zstalo pi tom, že
1
Fr. Palackého.
Korrespondence
130
120
za
f.
vyjednal,
na
byla,
bude poítati za 130
vlnu dá, a že ju
mn
Czúsu
v
která
tou,
mn
syn psal, abych nic
Já pravím, že ale vše tak nechal, což cent.
oni ráejí ustanovit.
vz
náš
s
f.
neb
milostpaní ne-
Tedy sme hned potom
byly dva žochy, a
naložili,
jedním poslem náš pacholek šel do jiného dvora, kde kastner bývá, a sem zstal pi obd. 6 nás spolu stolilo, z nichž paní, syn, a ten ritdva neznámí byli. Potom s p. úedníkem známi, ostatní nieister
s
já
mn
mn
na
vozem vezli, a ješt ten den vlnu 1770 V2 ff. dle jejich naež já sem musel podepsat, že sem pijal na stránku syna na jeho dluh, který u p. má, totiž 2550 f., že sem pijal
koi sme
váhy
se za
naložili,
mého 2301
F.
P.
39
f.
on poítal za 130
kr.,
abych jim
Vídn
másla do
cent
1
l.
Na
ct.
mne
to
žádala paní
dodal, za kterýžto 55
fr.
já
i
syn,
sem po-
moju práci pi tom že daruji. Já sem ml tedova mnoho vyprovozen. Dostali jsme ponvadž sern byl vlídn pijatý jemene darmo od mil. paní. Ale já sem též ml vydání, p. úed-
ítal, to jest
radosti,
2
i
mice
30 kr., jeho dítkám, slusem dal 4 dvacetníky, p. kastnerovi 1 co sme víno pili, na 7 f, žebníkm, kteí nám pomáhali, uiní to vše, touto trchú až do Nevšové vezli ticátek na 13 f., furmanka pes 90 f druhý sme našimi dvma komi, potom sme mli základku, potom až vz sem najal, což nás znova na 15 15 kr. koštovalo. Vlnu nám všude Na Vsetín chválili, že dobrá jest, jenom každý praví, že jest drahá. níku
f.
i
;
.
i
f.
mne
jednali na
pišli
z
takovou vlnu
sem našel za
185
1
f.
9
kr.
s
tou výminkou, jaká cena
v
z
Jiín
jednoho, který
cent podal poslední ceny, 41.
z
Peštu pijde.
Jak
sem tam posla, pinesl mn, že mají po 16 groši Peštu doma. To jest znovu zármutek a ztráta. Potom
Peštu, poslal
doma
nechal,
že
z
nme
zaež
ní
já
18
gr.
i
vlnu
dám sukno
a
1
kr.
prodal,
dlati.
Již
to jest 91
f.
40
kr.
jenom sem doma tedy tak se
stalo.
sám chci doložiti. Mezi tím odpis touto zprávu paní do Czúzu, co ona k tomu ekne. Furmanka, ticátek a útrata mže se jmenovati, ale ten podarunk bych nerad, aby byl jmenován, nebo úedník nkolikrát pravil, že sem moude udlal, když sem tou vlnu vzal, že by skoro žádných penz nebylo; že on ví, A na tou vlnu že on paní byl 500 f. pjil, až se ostihá, jak vc stojí.
Z nouze ekl sem,
že
mu
dáství
je vrátí. zle
že,
co
do
100
f.
za
cent
chybí,
»Vil prý zase nic nedostanu*. Mn se zdá, že její hospoaspo sem vidl její zboží na sýpce mizerné, a na poli
stojí,
také bídnjší, než vedle
jiní mají.
Pozdraviti tebe dávali p. úedník, p. kastner a jeho domácí, obzvlášt ale
mladý milostpán
pravil, žes
mu
slíbil
psaní poslati, a dosavad že vždy
pedce že mu nepíšeš, on že by tob také rád cosi psal. S tímto pánem bych sob vinšoval život tráviti, a zdálo se mn, že kdybych v služb doma nebyl, a on mne chtl, abych mu jeho role a Jenom kdyby statek opatroval a hledl, že bych se tuším na to dal. nkdy jeho mladá pani též tak upímná a krotká byla, jak on nyní jest. Již co se nás zde dotýe, my sme všeci zdrávi. Handel pedce cosi
žádostiv eká,
a
;
Kdyby
ped dvma msíci
mohlo se již cosi vyÚrody pkné na poli se ukázaly. Nyní již asi 6 dní ustaviné dešt máme, kteréžto mokro škodlivé poíná býti. V trhu draží se, žito za 7 a nkolik groši, rež 7 f., jemen 5 f., funt másla, buttru, platíme za 22 kr. Ve Vídni ondy sem prodal za 39 kr. a 36 kr. funt šmalz. Nyní jest ve Vídni Georg. Andresovi sem ondy z Vídn psal, jakby potebný byl, aby sob od p. factor nkterý rýnský v\žádal. Toman byl v Modré u syna^ tento se hnvá, že se o takové nechvalitebné vci roznesly; on myslí sám o sob, že tomu všemu nic vinen není, nýbrž za náležitého chce jmín býti. V tom ohledu psal k našemu p. otcovi k Soudolskému, a ty lidi, kteí to o roznesli, aby Bh potrestal. Naša Máa u Hromádku má syna, kterému Josef jméno pináší.
Vely
dlati.
ty peníze
se
poínají v
již
ddin
byly,
rojiti.
f.
nm
nm
i
dali,
u velikém nedostatku, chleba v
ale jest
dom
není, jídá zelé a
kobzole
každodenn, mléka ona svého nemá, krávy nyní nedojí, oni staí mají jenom dv. Když se jí chce jíst a mže odejít, tedy k nám pijde anebo k seste Ann. Pi krtinách a úvodu sme my. Rozina a Anna nejvíc dali a dlali. Ti staí Hromádci nemají nieho, jen, co sob koupí, a penz nelze vydlat, vypjit nedostane, nebo jest zadlužen. Než na tento rok snad budou míti všeho dost.
K
vysvtlení té radosti z tvého psaní tento píklad
oznámím. Dva dni smc, a ten
mli. ;
prosím,
kdyby nám já,
as práv
Jaký strach a
zstal
i
ped
na den se
hrza
On
musím
nám
a
píhodu tob
jeden vitel, jemuž 500 f dlužní
vyplnil,
kdy sme
mu
ty peníze vrátiti
nás popadla! Jura ušel pre, a já
sám
aby ješt poshovl, že bysme nemohli
hladím,
je vzal.
ale já své
tím pišel k
praví:
»nech
s
ním
handliti,
vám zase nkdo pjí tak jako nho, prosím a snáším medu,
mt.<< Já vždy okolo
koalky, což on ani okusiti z prvu nechtl, až sem ekl: »Mám-li již to neštstí podstoupit a o všecko pijít, sta se vle Boží. Však sem je sám
píhody svta to s sebou pinesly.* Tu jakoby se rozmýšlel jmého povdal a s takovou odcházel, že on nám dlúho penz nenechá. Již považ, nebyla-li to radost, když sem se dovdl, že budu vysvobozen. Byl sem ve velín, a domácí dostali tvé psaní spíše Rozina mn naproti šla toto povdíti. Již musím pestati. Bh nebeský budiž tob odplata hojná! S tím zstávám tvým otcem nezmarnil, ale
a
potom
cosi
Jií Pallatzky.
K dopisu piložen opis splnomocnni, ku vyzvednutí výše uvedené summy, psaný rukou Palackého; Vollniaclit.
Unterzeichneter bevollmáchtige hiemit meinen Vater G. P.
oder meinen
álteren
Familienziige
als
Bruder
solche
dess.
kenntlich
Namens (die beide sich durch meine machen werden) zum Empfang von
W. W. in Barem oder 2500 f. W. W. in INIaterialien, welche die Frau Joseph. v. Csúzy mir auf diesem Wege zukommen zu lassen durch ein vom 5. Maj 1823. datiertes Schreiben gtigst versprochen hat. 2000
f.
gnád.
9*
Korrespondence
132
Nach berichtetem
Empfang
dieses
Fr. Palackého.
Geldes oder
auch nur eines Theils des oder derselben) Bestatigung geben,
giiltige
des
sei's
als
Qnittung,
der
(oder
Materialien
ich dariiber die gerichtlich sei's
durch Zuriicksendung
Handunterschrift und
dessen meine
Zeuge
Capitalscheines.
will
meine
Versicherung auf Ehre, deren Echtheit und Gúltigkeit der gn. Fr. gleich
bekannt
v.
C.
sind.
Prag, den 15.
Mai 1823. F. P.
Jan Dobromír Petenyi Františkovi Palackému.
120.
ervence (z Vídn — Dává mu zprávu o své nemoci a neštéHí své rodiny; oznamuje, ze špatn se mu vedlo s prodejem knih, z nichž nkteré' mu posila po Preslovi ; piie o bohosloveckém ústavu eva?igelickém ve Vídni, na nmž studuje, a o eské knihovn pi nm a o nkterých spolených známých. 1823
17.
I.
Ve Mnohovážený pane, laskavý Rozžalostivené
srdce
mé hned
a
Vídni,
vrný
první
7.
ervence 1823.
píteli!
tento
list
k
Vám
tesoucí se
oboum stranám nepíjemný, mn, že v nm znieni mých opravdu upímných žádostí a pedsevzetí vypsati, Vám, že nenaplnní Vašich oznámiti Vám pedce jen musím. Byl sem pevn sob uložil na ruky káže
psáti,
od Vás oekávajícího nekrokem ode mne se ubírající. Sotva tato pekážka hynouti jala, již byla mnohem vtší v cest hotova, která docela vyjití mého zamezila. Jedna z sester mých nešastn vdaná, nad losem svým píliš hoekujíc, smyslem se pominula. U matky, svátky velikononí do Prahy
jíti,
tu však psaní
nadále napadla nemoc, zapálení hrdla, jen velice lenivým
ana se posavad u švagra, nástupníka zesnulého otce našeho, pidržela, potšení a pomoci hledajíc, zstala nejen nepíležitá, nýbrž tak nemilá, že on pro ni matky naší, jenž dítti šastný osud zlehovati nepestávala, hospody
vypovdl.
u sebe docela
Dm lým
K
tomuto neštstí náhle
náš otcovský v Luenci, který
ohnm
s
opuštným
ml
se pitovarišilo dáti
jiné.
schránu, vznik-
jinými 50mi v popel obrácen, pinoutil matku,
již
dost sklí-
dm
a hospodáství sob kupovati a mn trovu do Prahy enou, jinde potebnou s prosbou nemilou docela odepíti. Penesla se z Neogradu do Bekéšu, kdežto jí, jakmile exameny, poátek s 15tým srpnem vezmoucí, zde dokoním, navštíviti sem pedložil. Jakkoli sem se od odjetí Vašeho odsud až do 19ho kvtna vynasnažoval, kteréhož sem drahé psaní Vaše, jenž ste 9ho tohože odeslati
mi
ráili, pijal,
svené
poštstiti se nechtlo.
mi zde knihy v peníz
obrátiti,
tak mi ani
s
jednou
Spoleníci moji, u antiquár zdejších vždy po kni-
hách slídící, ty jisté za mnohem lacinjší peníz k dostání býti pravili, jako na p. jeden Riemeru slovník ecký, pvodní vydání, za 8 fr. kupil. Posledn sem se pokusil je všecky losem dáti vyhráti, ale sotva 4 se mi na psali. Nyní dle naruení Vašeho odsýlám z nich po vysoceváženém mi
4 Bde, HerHumanitát 4 Bde, Schlozer's Staatsrecht 1 Bd, Plastik I Bd, Horatius 1 Bd, Virgilius 1 Bd, Wakrs Morgenlándische Sprachen 1 Bd, Vicar of Wakeficld 1 Bd, Genie de M. Hume 1 Bd, a Georgi Uzdasi JVIandali pokorníce 1 Bd, spolu 16 kus. Více p. Pres! pro
panu Dr. Preslovi
následující: Schiller's kleine pros. Schriften
der's Briefe zur Beford. d.
povda, nemže, poroueje mi, bych ostatní po co ovšem v krátce já uiním. Ješt jen jednou ped veerem, když sem list Váš od nho dostal, popáno mi bylo s výborn ueným p. Preslem nkolik mluviti slov. Prozatím již tyikrát nadarmo sem jej na hospod hledal. Zde Vám, laskavý píteli, zavírám také pijaté od Schmidtbaura za prodané knihy v 12 zl. a 11 kr., jako to jeho rukopis, jehožto srovnání s tlaeným registrem cenu každé prodané knihy nedostatek
místa
njakovém kupci
vzíti,
zaslal,
i
a za prodání zdržaných
penz poet
ukáže, záležející peníze.
Práv
v
b-
od Vás došel, byl bych je již do Prahy po pošt zaslal. Od odjetí Vašeho z Vídn až posud sem mnohým jak pokrevným tak známým mým jiným takm do každého uherské krajiny kouta psával, je o sbírku idiotism ei slovanské jejich okolí, názvy pírodopisné a národní psn prose, avšak až podnes krom jednoho švagra žících dnech, nebyl-li
mého
by mi
list
ani jeden se neohlásil, tento
vskutku
smíchuplnou
chce ode
pak místo ukojení žádostí mých svou
mne nasycenou
míti,
a
ta jest
»ob
die
Aeneas scheint, íká, ein wahrer Slav von Trója gewesen zu sein. leh fand mehrere als 20 slavische Worter in dam latein. Pater noster«, ale ani jedno slovo z nich nenapsal. »Die Ungaren machen stets einen Unterschied zwischen unseren Raczen und Gorogok, welchen die Ratzen selbst auch immer machten und machen, welche slavisch sprechen. Sie selbst gaben sich diesen Namen Raci woher.' von Thraci, Thraces. Dieser kann von Trojaci, dieser aber von Trója, welches so viel zu bedeuten scheint als »pevnost trogia«. Auch »Ida« scheint von » vidím « herzukommen. Selbst Virgil erinnert, dass der thracische Konig mít Priamus anverwandt war: und was hátte denn Hector im jetzigen Ungarn, nach letopisové trojanští, zu thun gehabt, wenn nicht u. s. w«. Já sem milému švagrovi, Johann Haan, knz na Cabe v bekešské stolici, porouel toUko odpov hledati v národopisích, v nichž Slovan a Trojanštích z nebemvzdálených od sebe svta stran pocházeti nalezne. Já, od národu svého vzdálen byvši, tak málo ješt a malé povahy tohoto zpsobu vci sem popsati mohl, že sem se je Vám, akoli zhotovené, opravdu poslati do Prahy hanbil. Tím pilnji chci v budoucích vakacich v Uhích zvláš národní písn, neobyejná v písm slova a z každého náeí v Uhích aspo jeden krátký dialog shromážditi a jese pijdoucí Trojaner nicht eine slavische Nation gewesen.
mn
Vám
zaslati.
Smrt professora zaslúžilého našeho Genersicha, jehož zbytky sme po títýdenní prsní vodnatelky 20. kvtna pohebili, nemalou ústavu našemu donesla zmutku. Nový professor, reformitský Patay, takm žádných zde
poslucha
nemaje, pokusil se církevní
historii
místo zesnulého pednášeti,
Korrespondence
134
Palackého
Vr.
e
rozumje, avšak pedce v ní pedkládati chije, nejsa Nmec, aniž touto když nás mnohým smíchem až do unavení nasytil, s na vdomost dáním dst. p. direktorovi od nás docela zanechán jest. Práv nyní 1. ervence provokací k konkursu od tohože až do 15. srpna na touto katedru publi kována jest. Milý píteli, nezadržuje-li Vás lepší nadje v echách, ratež^ prosím, na ústav tento, jehož štstí se rozpomínat, zblažtež ho Vaší
Vám
neobojetné
v djopisích
nám
mostí a zbhlostí, dejtež tak píležitosti
nemž
býti,
milostiv
široce rozprostranénou zná
k
poct Vaší
zjevné, jenž
e
Vás
ctískryt co pvodce zdokonalování našeho z ohledu na mateskou váme. Brzo totiž po rozlouení Vašem s námi, sám ta spoleníkiim mým nkterým podaje kupených od Vás knih eských, malým sem nkolik z nich k ei eské plamínkem srdce podpálil v kratiké ei mé jednou potebu a užitek této ei známosti, zvlášt zpytatelm bohomluvectví a i
mnoho
zlého z neznámosti
její
a spolu k založení knihovny i
pan
prof.
tvrdili,
ale
Kaka
obživil a
pro nich
eské dst.
penz k nadobudnutí
p.
vyplývajícího jim
Nadvržení
pobízeje
je
Wáchter
a p. Glacz
ped oi mé
klada
toto hned
zvelebili a
knih slovenských žádajícím
po-
spoleníkm
Já to vida a o pravd onoho poekadla aquam cribro, qui vult discere sine libro* pesvden byvši, bych píkladem jiných povzbudil, daroval sem Thama Palkovie slovníky, Dobrovskýho mluvník a vše mé ostatní eské knihy užitkm nového tohoto Pan Glacz hned také nám jubilejní kázání svá od p. Krejího spolku. zeštná a Pavel Benedicti biblí darovali. Krom tchto nemáme více, chcem z •
obecné knihovní kassy odepeli.
haurit
i
každý píchozí nový spoleník Pi pítomnosti p. prof. Kanky každý týden dvakrát, pravda malý poet, však i tento velikou prací shromáždn, scházíme se v jedno, tu cosi z jedné neb druhé dobré knize eské, zvlášt ale ze slovesnosti, již sem sob poslati dal, si peítujícc s duchem opravdovjší eštiny se seznámiti snažíme, opt práci njakou spoleníka svého poslouchajíce a jemu vady jak v výmluv, tak naproti grammatice, zvláší ale dobropísebnosti, nám do oí padající, patrné uiniti hledáme, kde se slabé a obmezené známosti naší dá, je dle \yhledanych pravidel ponapravujíce, nkdy i z nminy do eštiny zvláš proto peale
v pravidlo uvésti
nepromnitelné, by
jakoukoli
eskou knížeku sebou nám
kládajíce,
abychom se pi slovanských pracích nmecky mysliti oduili. sám již nkolikrát s námi pobudna nemalou nad p. Wáchter
Dstojný
pinesl.
námi zjevil radost, tím zpsobem na mladý vk svj se rozpomínaje, jenž vlastn slovanský byl. Barz velice malinkým slouti musí ješt toto cviení naše, jako každá vc v poátcích svých, tak se, dúfám, asem upevniti mže již z toho ohledu, že jest v ad veejných umní ústavu našeho vneseno a dle žádosti velebného pána Lovicha, každý do jeho districtu se ponavracujicí vysvdení zvlášt ze sloveniny jemu pinésti musí. Neznáme mezi jiným úhlavn,
podle koho se v pravopísebnosti držeti
tomného psaní porozumíte, málo
nám
v našich
potebí, která, jako to
písních panuje.
i
z
pí-
s pedstaveným svým, však vskutku žádným Sloduchem Vám, laskavý píteli, své pozdravení, poctu a
Celý spolek náš
vákem, jedným
srden
služby vyíditi mi
na to
kterého
prose,
i
porouí, Vaši dobrotu za poradu
eského
spisovatele
orthografii,
zvlášt z
ohledu taková
jestliže jen
sob kupiti a za pravidlo míti má a mže? Ped pár týdni odešel Pavel Benedicti k nemocnému
jest,
Brzy potom
diákona.
otci svému za Rikyniané, církevníci z osialé v Velkosem do Vídn pro Matoušku. Oba nám již psali.
pišli
Hontské stolici církvi, Onen, že bratr jeho Ján, professor Kešmarský, doma za dlouhé as byv, velikou s losem svým nespokojenost vyjevil, oba pak jedným slovem, že
Vám bezpochyby dobe známý, nyní pstoun Madáovc na dolní Stehové v Neograd tamnjšiho
Jakub Goldberger,
u pp.
velikom.
faráe
Bukvy, opravdov snad v celých
Uhích mezi knzovskými dcerami
nejlépe
pannu v rodiku promnil, ostatní pak dokládá, že v náhle potom v náramném trápení zemel. Taková promna stala se jiné dcerky faráské blízo tam v jiné církvi, v Krtýši, kde podobn otcem kandidát
šlechtnou
i
bohomluvectví nalezen professorové vají
domnní,
jistý Ján.
jest,
1
nám
to
oznamují, že uherský pp.
faráové, ano sám Lovich zlá naskrze o ústav našem cho-
i
takm
krom spolku eskoslovenského ástky falešné domnní.
a že se jim
nechce. Jest to
veliké
z
nic
líbiti
tém
celé léto s slabostí žaludka potýkati se musím, ano asto Já krutý los dobré a zasloužilé matky mé, ana pi vychovávání 9 dítek všecka
zmoena,
v pokoji šediny své nositi zaslúžila, oplakávaje, tak se rozhorlím,
že mi zpošetitelní obávati se
potebou
poíná.
býti
opt
uctivostí Vás /pt pozdra\ují dokoním, neb mi sen oi uzavírá. Odpustež medle, a nehnvejtež se na nehodného pítele, však posavad losem zloinným takového, obveseltež mne ješt do mého toho roního z Vídn odjetí vážným písmem Vaším butež na rok ješt pijdem do Vídn, zdráv a mjtež se všelijak dobe, porouejtež mne do lásky dstojných a výborn uených pp. Dobrovskýho, Jungmanna a Svat. Presla, a zadržte ve Vaší oddaného Vašim službám svého ctitele a upímného pítele
Páni Simko, Szepeši a Klapsia
a své vzkazují služby. Ale
i
s
já již
—
—
i
Jana an
Glaczovi,
P.
nyní
v Spiši
vyíditi nebylo mi posavad možná.
*)
S
Petenym,
se Palacký v únoru s
ním
byl
do
r.
r.
1S25,
pátcl To však,
navštvuje, jakmile se
studujícím na evang. bohosloveckém
1823 a
svi! mu
Dobromíe Vaše vrátí,
Peténj'. *)
pozdravení
vykonám.
ústav ve
Vídni, seznámil
V
korrespondenci
prodej ásti své knihovny.
!
Korrespondence
136
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
121.
ervence
1823, 17.
aby dosáhl místa
Prešpurkul. — TéH Museu; oznamuje, že
(z
pi
dobe a
ukonena, a
rychle
se z
Jeho vyhlídek do budoucnosti, feje mu, dává zprávu o svých
se stal doktorem práv,
svj podiv, ie penžní záležitost mu vymže, co má ješt
studiích a stycích pátelských, vyslovuje
tak
Fr. Palackého.
s
slibuje, že brzo
Pressburg, den 17.
pani
z
Cúzu
k požadováni. Juli
1S23.
Werthester Freund Ihr letztes Schreiben
Ende desselben Monats
vom
ich gleich nach meiner zu von Pst erhalten hábe, ge-
24. Juni, das
erfolgten Riickkehr
wahrte mir ein Vergniigen, desgleichen mir
langer Zeit keines zutheil
seit
geworden ist. Sie sind an den Ort Ihrer Bestimmung gliicklich angelangt und haben die besten Aussichten, Ihren Endzweck auf die vollstándigste Art zu erreichen, vor
sich.
Sie sehen das Ziel, welches sich Ihr riihmlicher
mochte sagen
Ehrgeiz, ja ich
ihr
Genius im Bunde mit allen freundlichen
jMachten aufgestellt hatte, ganz deuthch vor Augen, fiihlen den innern Beruf
darnach zu streben und steuern nun muthig darauf los, unbesorgt um alle Gefahren und Klippen, die Ihrem Laufe entgegen sein dúrften. Dech wer
auch bei einem solchen Unternehmen,
solíte
auf Schwierigkeiten achten, die nun einmal
werden
Vorziigliches geleistet
ihren wahren,
dass Sie
mich,
soli,
zu treffen
innern,
Entschluss gefasst haben, demselben Ihre
Ruhm,
sei,
als Erfolg
seits
wo
und noch schneller den edien Tage zu weihen. Ich
sie alle
als
dazu
;
Arbeit etwa Gliicke
nicht
schweigen
Unternehmen
gliicklich
darm,
gratuliere Ihnen
weil ich
und Ihren
des Erfolges Ihrer-
Ruhme und Ihrem
bei aller damit
Gliicke,
verbundenen Miihe und
machen, wenn wir auch von dem ausseren sollten?i den aufrichtigsten Antheil
und abstrahieren
ich zum vom Herzen
nehmc, und Ihren Landleuten, die
Theil auch
ansehe, eine solche Acquisition
wiinsche und gonne.
In Riicksicht Ihrer LTmstánde bliebe Ihnen
Entwiirfe kein anderer
Museum auch
das die
litterárischen Talente mit ebensoviel
Ihre
Ihnen
iiberzeugt,
die Ihres Vaterlandes insbesondere
ganz gewiss bin und an Ihrer Ehre, Ihrem
solíte Sie ein solches
Grosses und Aber doppelt freut es mochte ich sagen, ein-
kiinftigen
entwickeln konnen, und ich
Landleuten im Voraus
wo etwas
kennen meine, im Innersten
ich Sie zu
Geschichte sowohl im allgemeinen das wahre Feld
sind.?
und, fast
zigen Beruf so deutlich, so schnell erkannt
bin, insofern
einer solchen Begeisterung
in
íiberall,
Wunsch
iibrig,
als
itzt
fiir
die meinigen
zur Realisierung Ihrer
dass Sie die gehofifte Stelle im
der That erhalten móchten.
Das wáre eine Lage, iiber Zwecke denken liesse. Da ich in die Aufrichtigkeit Ihrer Gonner und Freunde keinen Zweifel setze, so glaube ich um so zuversichtlicher hofen zu diirfen, dass alles nach Wunsche gehen wird. Sie werden mich sehr verbinden, wenn Sie mir auch ferner von Zeit zu Zeit einige Nachricht von dem Gange Ihrer Studien und Ihren die sich
in
nichts Besseres
Fortschritten sowie Ihrer
zu Ihrem
Umgebung und
allem,
was Sie etwas naher an-
gelit
und
fahriing
die
beriihrt, gefálligst mittheilen
wissen, wie
geringsten
es
wollten. Sie
uns angenehm
ist,
konnen aus eigener Er-
von entfernten Freunden auch
Umstánde zu vernehmen, um wie
viel
mehr
in Hinsicht
Gegenstande, uber die nicht mit jedermann zu sprechen
solclicr
Uberdies werden
um
Menschen
Sie,
doch
nicht
Sie und zwar lebhafter,
zweiein, dass sich
wohl
als Sie
essieren; wie es uns gemeiniglichi schwer
fállt,
ist.
hier
mehrere
selbst glauben, inter-
angenehme Nachrichten von
guten Freunden bei uns zu behalten, so gieng es auch mir. leh theihe den
Zusammenkunft dem Herrn
Inhalt Ihres lefzten Schreibens bei der crsten Billnicza mit, bald
wussten mehrere davon, aber
alles freute sich
iiber Ihre
schóne Aussichten und wiinschte Ihncn Gliick. Die Ihnen von Ihren Landsleuten erwiesene Ehrenbezeugung*) scheint von einem guten Geiste zu zeigen und ist keine úble Vorbedeutung fur
So ware denn auch das Bekannte »Xemo propheta in patria« ohne Ausnahmen. Ehre denen, von welchen und zu deren Gunsten dergieichen Ausnahmen stattfinden. JNIogen Sie sich Ihrer neuen Verháltnisse auf die angenehmste Art und aufs lángste erfreuen Nur bitte ich die Zukunft.
nicht
I
dabei wenigstens einzelne Augenblicke, die der Erinnerung geweiht werden,
auch Ihren alten Bekannten und Freunden Ungerlande zu schenkenl
Uber meine Umstánde hábe
ich
in
dem
nicht ganz ungastfreien
Ihnen blos zu
erwáhnen, dass ich
mir die vorgenommenen Rigorosen ex iure mit meiner zweiten Reise nach
Pst
innerhalb 14
Tagen ganz nach Wunsche vom Halse gewálzt und
hier-
mit einen neuen Titel erlangt hábe, der nicht den zehnten Theil der Un-
kosten und Múhe, die mich dessen Eriangung gekostet hat, werth
ist, oder den einzigen Fall ausgenommen, wenn ich um eine academische Lehrerstelle einkommen solíte, was jedoch noch weit entfernt ist. Indessen bin ich doch von Herzen froh, der abgeschmackten Schulpedantereien fiir immer los zu sein. Mein Nachfolger in der hiesigen
der mir gar zu nichts
níitzt,
politischen Catheder betragt Satisfaction
fiir
die
sich auf eine Art, die
eben so unverschuldete
als
mir
nur mogliche
alle
unbillige
Zuríicksetzung
gewáhrt.
Nun
lebe ich wieder nach meiner alten Art, ob mich gleich das
Fach
der politischen und cameralischen Wissenschaften, das ich mir einmal gewáhlt hábe, vor anderm vorzíiglich bescháftiget, so
doch wieder und anzieht, umher. Meine Bekanntschaften haben sich durch meine Reise nach Pst vermehrt, ob ich gleich gestehen muss, dass ich keine suché und mir auch nicht viele wunsche. Ich gehore einmal nun zu dem Schlag von Menschen, die sich nur in dem kleinem Kreise, worin sie die Vorsehung gesetzt hat, wohl befinden. Unter meinen Conversationsfreunden hier, die Sie kennen, ist *)
12.
streife ich
Gauen der Wissenschaften, wo mich nur etwas
in allen
Mínna
ervna
1823.
lockt
tím slavnost v arcibiskupském seminái konaná ke
cti
Palackého dne
Korrespondence
138
wegen
mir Kager der
immer gleichen Laune,
heiteren, muntern, sich
seiner
schwermúthigen Stimmung so glúcklick das Gleichgewicht
die meiner etwas hált,
Fr. Palackého.
liebste.
werde
Kiinftiges Jahr
einem andern Quartiere
mit George wieder
ich
sein,
wovon
hier,
aber viellcicht
in
schon benachrichtigen werde.
ich Sie
Carl Csúzy hat seine letzte Priifung hier zu Anfang dieses Monats ex iure
dann mit der Frau von Csúzy auf einige Tage nach ich mit der Frau von Csúzy nicht die mir von Ihnen úberschickte Obligation ihm und iibertrug ihm ailes iibrige von Ihnen an seinc jMutter Ich bin úberzeugt, dass Ihnen die Frau von Csúsy den auszurichten. Hungarico abgelegt,
ist
Wien und bald nach Hause zuriick. Da zusammenkommen konnte, iibergab ich
Rest des Ihnen
zukommenden
Capitals,
bald
so
kann,
sie
verabfolgen
lassen wird.
ist
Unter uns, lieber Frcund, die schnelle Befriedigung Ihrer Forderung geldarmen Zeit, und Sie haben, wenn Sie
ein seltenes Zeichen in unserer
sich
mit
so
andern Hofmeistern
vielen
in
gleichen Umstánden,
die
ich
kenne, vergleichen, wahrhaitig von Glúck zu sprechen, dass Sie so schnell
zu Ihrem Geld
von Csúzy
um
gekommen so mehr
sind.
Ich
muss
Gerechtigkeit
schwierigen Umstánde kenne.
dem Charakter
hier
widerfahren
lassen,
da
der Frau ihre
ich
Ubrigens mogen Sie sich darauf verlassen,
dass ich auch den Rest Ihrer Forderung auf eine gute Art zu gelegener Zeit in als
Anregung bringen und dafur sorgen werde, dass
er Ihnen so bald
moglich zukomme.
Anweisung an
werde ich gleichfalls so den Augenblick mússen Sie mich entschuldigen, ich hábe mich mit meinen 2 Reisen nach Pst und allen damit verbundenen Unkósten, die mir uber 700 fl. W. W. zu stehen kommen, so ins Passive hereingebracht, dass ich wieder geraumer Zeit brauchcn werde, meine Finanzen nur einigermassen zu rangieren, und fremdes Geld hábe ich itzt so wenig unter Hánden, dass ich selbst fiir meine Bedúrfnisse andern Orts Geld suchen muss. Indessen verlassen Sie Ihre
die Wittvve Schneiders
honorieren
bald als moglich zu
sich darauf, dass ich
suchen.
Fiir
mein JMoglichstes thun werde, Ihre Ehre sobald
als
moglich zu losen. Nur vor den Ferien kann ich nichts mehr versprechen,
da mir gerade ich nicht
dass er sich in ich mit
um
die Zeit wieder eine Reise
umgehen kann. Ihrem Bruder
einem Anliegen an mich
irgend
Oedenburg
in
nach Wien bevorsteht, die
bitte ich bei
Gelegenheit zu melden,
schriftlich
wende,
i
idem
gar keinem Verkehr stehe, und folglich von seinen
Bediirfnissen auf keine andere Art Kenntnis erlangen kann.
Neues weiss
ich Ihnen von
da nichts zu melden,
als
dass der Primas
mehr als 14 Tage seine kanonische Visitation gehaltcn Wiirde und Humanitat an den Tag gelegt hábe. Die Bar-
unlangst hier durch
und dabei viel schen haben neuerdings in der General-Congregation unter Vorsitz des Admin. Gr. Keglevich zu Anfang dieses Monats in ihren halsstárrigen, gottlosen, revolutionáren
Gesinnungen beharrt! Sacra profanis! Die Tochter
139
1823.
des
den
Laudes hat mein Freund Sebó, 13.
folgen
des
M.
als Gattin
itzt
heimgefúhrt
;
Erzieher
der
Gralen
Kún
hicr,
werden Sic bald diesem Bcispiele
.''
Nun von
v.
Ihrcm Ihnen
Schóne und Freundschaftlichc an Sie und Freunden, vor alem aber von ergebcnen Freund
per Pausch
folgt
alles
hiesigen Bekannten
allen Ihren
aufriclitig
A. VV.
122. Jií Palacký synu Františkovi. 1823,
31)
ervence posílá,
(z
— Omlouvá se, že niti penz lak málo a lak ýozdé hosýodáslvi a zpominá tžkých svých zaátk.
Hodslavic).
dává zprávu
Mj
o
milý synu!
Nejprv musím se vymlouvati aneb své
inní
v\'praviti,
abys
mn
svévoln se toto protáhlo. Když sem tvé psaní dostal, peníze byly v másle a s ním cesta namena do Vídn. Myslil sem, že tob mohou z Vídn psáti a též peníze poslati, ale neml sem k tomu ani tolik asu. V nedli sem pišel dom a vera sem byl pro peníze v zámku za to máslo, které sem ve Vídni naší vrchnosti v Theresianum odvedl. Dnes, dne 30. Juli 1823, píši toto, kdež jsem sám o dom, všeci jsou na poli, žnou a vážu, nebo pedce se od dešt dosavad zdrželo, ježto již na dva týdn každodenn víc neb mén pršívá, a k tomu netoliko chladno, nýbrž poád zima bývá. Naše vely málo medu nanesou, nebude-li teplejší. Jinší zboží se ješt dosti podobá. Sena se nadlalo za nkteré dva roky; již dávno tolik sena nebylo jako letos. Než tebe to snad málo tší neb interesuje, ponvadž ani vola, ani osla, ani nieho, co by seno potebovalo, nemáš; ale my se s takovými vcmi obíráme, nám jest to užitené. Tvá poúcta i zde jakousi vážnost psobí, ale ped nepátely závist. Já se vždy obávám, že tebe jakýsi neštstí potrefí, a ty velice nešastný bys potom byl, nebo na b\' si se opel, nevím. Sedlák má svj statek, a jako uvil,
že ne
mn
my, náš píbytek,
a
pracnú živnost,
ale
ty bys
musel íci:
»
Kopati ne-
mohu, žebrati se stydím. « Domnívám se, žes o tvém pouctní komusi jinému ješt k nám psal, neb sem slyšel, že v Životicích na fae pi hostin o tom rozprávli; jedni pochybovali, ale pan fará byl, jak slyším, na tvé stránce. On již není zde, dostal se z Niklspurku do Dirnholce za faráe. Tebe dal pozdraviti a íci, že se mu podle vinš stalo. Slyším, že od nás dva vojáci, myslivci, mají k svému batalionu rukovat, tito pjdou pes Prahu a tebe tam hledati budou, Pustejovský a Kúdelka Ondraš. Ostatn jsme všeci hezky zdrávi. Handel není nadarmo, jenom že ješt až dosavad stará ztráta škodí. Onekdy zase nám z jedné fry ve Vídni p. faktoi zdrželi 378 f to nám velice uškodilo. K tomu 600 f. dluhu sme vrátili, nebo se nebylo lze zdržeti; jak sem peníze za vlnu dostal, poád jeden za druhým picházeli. Než nyní již nemyslím více dluh vraceti, aby se mo.hlo másla na fru nakoupiti, a abych zase nemusil na novo vypjovati. A to jest, mj ;
Korrespondence
140
Fr. Palackého.
píina, že tob též dnes jenom 60 f. c. m. posýlám, nebo nebude tolik másla jako nyní jest; budu moci zase tob potom nkdo ekl, nebo pomysli, kdybych nyní šel vypjiti, co by poslati kde peníze dívám neb kde sem je podl. Že tob tch 60 f. nyní posýlám, Roziny žádný nic neví, akoliv ty své sprao tom okrom Jury a matky vedlivé jen bereš, já ale nechci o tom rozprávky dlati. Než tebe snad obrazím, a ty ekneš, že tebe s tvým vydílám ale nikoli, já svou píinu sem již povdl kterak bych tebe vydílel, když tob nemohu nic více uchovej, kdybys neml, kde bys hlavu sklonil, svého dáti, jedin, což pod mou stechu pijíti a bývati, bych to zpsobil. Nehnvej se, že se to se zdálo, zase o svém živobytí, jaké máš. dnes nestalo, a odpis pomoženo bude. Ale ne že všecko zlé pominout musí, když od tebe tak. Není snad na svt toto místo, kde by lovk bez kíže býti mohl. Já aspo málo sem bez nho živ byl. Jakožto synek nesml sem s jinými bhati a kamaráditi, neb mne otec oste držel. To byl kíž, neb se mi zdálo, jak sou jiní šastní, když mohou jíti, kam chtí, a já nesmím. Sel sem na milý synu,
o
msíc
již
mn
;
i
;
;
Bh
Mn
mn
mn
uení emesla, praví
se
ani
šat
krom toho
šikovných, ani živnosti dostatek nebylo,
muen «.
»uen,
byl
to
I
kíž.
sem do
Šel
školy, tu
as
byl
krátký k nauení toho všeho, abych mohl jiné vyuovati, a zase pro nedni, vaená jídla sem jídal, jenom sám chléb. To vše spolu byl rovn kíž. Potom se zdálo, v skutku lepší bylo. když sem ml úad a povolání, že již bude dobe, Zase njaké útržky, až sem se oženil. Již mlo být dobe: jenom že to v starosti o živnost a hospodáství tak uteklo, až se na to jenom rozpomínám. Tu byla starost o vyživení malých dítek. Zdálo se, že jak odrostu, snad bude lepší, a tak vždy se jen zdá, že není dobe, aby lepší bylo. Práv se zdálo, že opravdu lepší bude, že aspo nebude teba tak velice pracovati, neb zpsob k živení se vidl býti. Pišla ztráta v handli, pišla smrt mojí nejpednjší pítelkyn. Toto byl kíž 'nejvtší. Místo té první pítelkyn mám nyní náhradu, že nemám píiny sob naíkati. Na moju ztrátu tys tvé vysloužení nasadil. Toto já nyní nesmím jmenovat kíž. Než božské ízení toto zpsobilo, abych cele nezahynul, nýbrž z úzkosti vysvobozen jsa, raduji se a pravím: »až potud pomáhal nám Hospodin !«
dostatek jenom dvakrát v týdni, to jest po dva
jindy
a
Na tomto již musím Zstanu v oekávání
pestati; listu
veer
se
piblížil,
a
i
oi mne
nyní
bolí.
od tebe jako vždy tvým otcem Jií Pallatzky.
123. Karel 1823, v
ervenci.
—
Dekuje
Csúz
mu
Františkovi Palackému.
za dopis, dává zprávu o
znal Jeho
otce, s
Schátzbarster Herr
nimž se dobe v.
sob a rodin. Uši
Pallatzky
Vergnijgen, denn er gab mir den Beweis,
po-
I
Ihren an mich geschriebenen Brief hábe ich erhalten viel
se, že
bavil.
;
er
machte sehr
dass obwohl Sie mit wich-
:
und angenehmen Geschaften bcscháftigt sind, sich doch theilnehmend meiner eninnern, besonders aber freute es mich, weil ich aus ihm Ihr Wohlsein und Ihre so vortheilhaften Hoffnungen recht in Erfiillung zu
tigen
muss ich errothen, dass ich ihn noch denn obwohl mich auf meiner Patvarie die vielen Gescháfte, besonders aber die immerwáhrenden Reisen, davon hinderten, so muss ich doch meine Nachlássigkeit bekennen; jedech wie oft man auch, den man am liebsten hat, zu schreiben gehindert wird, konnen £ie am ailerbesten von sich selbst urtheilen, und ich berufe mich auch an gehen erfuhr; aber so
oft ich ihn lese,
nicht beantwortet hábe,
Ihre Áusserungen, die Sie mir ofters hierijber machten.
An
Stoff zu schrei-
ben fehlte mir ganz und gar nicht, besonders, wenn ich alle die von Ihnen genossenen Wohithathen und Gefálligkeiten in Erwágung nehme, so kann ich unmoglich alles das mit Stillschweigen iibergehen, ohne Ihnen meine Dankbarkeit wenigstens durch Worte, weil ich leider diese jetzt noch durch
Thaten nicht beweisen kann, zu bezeugen den Sie auch aJs den innigsten meines Herzens betrachten miissen. Ihre Entfernung hat alle, besonders aber mich recht sehr betríibt, am meisten aber, dass mich nicht einmal ein Funke der Hoffnung trosten konnte, Sie so bald wiederzusehen, welches Bewusstsein mir die Abwesenheit Ihrer Gegenwart um desto fuhlbarer machte und nur den einzigen Wunsch in mir immerwahrend erregte, mit Ihnen nur wenigstens noch ein Jahr zubringen zu konnen, denn vielc Gc;
genstánde sind, deren Erklarung ich mir mittelst Ihrer vielfachen Kenntnisse ganz leicht
machen, und von Ihnen Ihrer
machen konnte.
vieles eigen
der Ihnen bekannt sein wird,
Wie auch in Ihrer
belehrt mir
zufolge
Giite
meinem Wunsche, reisen zu konnen. Noch
nach
einstens
Gesellschaft
eine grosse Freude von mir kann ich Ihnen unmoglich stillschweigen, námlich,
das Vergniigen gehabt zu haben, Ihren ehrwúrdigen Vater kennen zu konnen sich mein Erstaunen denken, als ich Ihren lieben Vater
lernen. Sie friih
zu mir ins
Wir
kennen.
Zimmer
wer
ich sogleich,
er
sei,
hineintreten sah
denn
sehr gut,
lángere Zeit bei uns
nach Hause
aus seinen Gesichtszúgen wusste ist
nicht zu ver-
unterhieltcn uns den halben Tag, den er hier zubrachte, mit
verschiedenen Gesprachen bat ihn,
;
seine Ahnlichkeit mit Ihnen
;
der Gartcn
zu bleiben,
sein ehrwiirdiges
gefiel
ihm besonders,
aber umsonst, er
eijte
ich
zu sehr
Aussehen seine Herzensgiite haben
mich
so an ihn gefesselt, dass es mir recht schwer ankam, von ihm zu scheiden,
und
nichts
freute
mich mehr
als,
konnten; wenn Sie an ihn
helfen
dass
wir
schreiben,
Gruss auszurichten. Was meine Person anbetrift, bin
ihm aus seiner Verlegenheit bitte ich meinen wármsten
und recht mich recht
ich iinmer recht gcsund,
oft bei
der Mutter, weil Faykíirth sehr nahé zu Csúz
fleissig
im Klavier, zu welchem ich eine grosse Passion hábe, nur leider
muss
ich das Vergniigen in Faykiihrt, weil daseibst
Drum
ist,
iibe
kein Klavier
ist,
ent-
mich dort mit der Lectúre, der ich immer grosseren Geschmack abgewinne; jetzt lese ich eben ein franzósisches Buch behren.
bescháftige ich
Korres[)ondence Fr. Palackého.
142
Les chefs ecossais, román historique par miss Jane Postes, aus dem Englischen iibersetzt; es geállt mir sehr, iiberhaiipt lese ich
Búcher niit
als deutsche,
der wir
dazu
ist
JGtzt
sprechen;
viel franzosich
mehr
franzíJsische
Theresia Dikusy lángere Zeit bei uns,
am
vvenigsten betreibe das Zeichnen,
denn dazu gehort, dass man auf einem Orte langer sitzen bleibt, ich aber bin bald zu Faykiirth, bald zu Csúz, und das Reisbrett lasst sich nicht so leicht transportieren, besonders,
wenn
es aufgespannt
ist;
so bleibt es nur
beim Vornehmen, zu Pressburg mehr zu machen. Was ich Sie beneide ist: Ihr Prager Aufenthalt, besonders um die schonen Concerte, Messen, denen Sie beiwohnen werden, um die Bibliothek und Bildergalerien, in denen Sie fleissig lesen und die vielen Kunstwerke bewundern konnen, leider muss ich dem allen hier zu Lande entsagen, was ich gewiss recht tuhle, denn ich bin auch ein Freund davon, konime ich abtr nach Pressburg, was ich im Nowember zu thun gedenke, so werde ich suchen, auf gute Art zu Grafen Gvadanys JMusik-Unterhaltungen zu kommen, um doch etwas von der hóheren Musik zu geniessen weil ich von derlei Sachen spreche, so bitte ich Sie, Herr v. Palatzky, mir náchstens ein kleines Búcherverzeichniss guter Biicher nach Ihrer JMeinung und Auswahl, besonders politischen und Verfassungsbiichern zu schicken, die ich bei Landes ;
gewiss zu
lesen
bekomme
Verfassung zu verlieren, gerne bste Verfassung,
Von
sind.
;
jetzt,
weil
interessiert
wir so
mich
wo Regent und
in
der Furcht sind,
die Politik
mehr,
unsere
und mochte
die Unterthanen die gliicklichsten
unseren Vaterlandsgeschichten werden Sie schon vermuthlich
gehort haben, ob die Nachrichten, die zu Ihnen gelangt sind, auch richtig seien, weiss ich nicht; indess benachrichtige ich Sie nur davon, dass den
Barscheren die Rekruten-Stellung erlassen worden
ist, in Betreff der Conmich auch zu den Barschern rechne, noch in Streit, den Ausgang davon, den die náchste Congregation vielleicht bestimmen wird, werde ich Ihnen beschreiben. Ausser Barsch haben nur Neograd und Zemplin nicht bewilligt, die iibrigen alle, indess náhrt uns die Hoffnung, recht bald Landtag zu haben, in welchem wir unsere Beschwerden recht ausschiitten werden. Meine Mutter ist immer recht wohl auf und freut sich. dass Sie end-
tribution sind wir, so spreche
lich,
nachdem
lich
verglichen
ich, weil
ich
wegen Betschely freundschaftund uns, weil sie keine Gúter geben wollten, mit Geld befriedigen liessen, den Garten vervollkommnen und die Seitengebaude nach Ihrem Wunsche ausbauen kann. Muky schreibt recht oft, ist mit seiner Lage ziemlich zufrieden, nur im Winter fiirchtet er sich auf die lange Weile; das Regiment hoft im Maj nach Wien zur Aufwartung zu kommen. Freund Korláth ist schon 4 Wochen krank, ist aber schon am
Wege
wir uns mit den Czúzischen
haben,
der Besserung, denn das Fieber ist ihm schon einmal ausgebheben. Niky Ghyczy schreibt sehr oft und ist auf seiner Stelle sehr zufrieden, um desto unzufriedener ist sein Bruder Toni, der aus Neapel fortzukommen wiinscht. Von allen hier erwáhnten hábe ich Ihnen Empfehlungen aus-
!!
denen ich auch die meinigen anschliesse und mit Liebe verbleibe
zurichten,
Freund
Ihr aufrichtigster
Karl Csúz.
Wollsácke
Die
adressieren
nur
Sie
nach
Wien zum Franz
Zer-
dahely.
Jií Palacký synu Ondejovi.
124. 1823.
1.
srpna
(z
na
—
Hodslavic)
studiích, záleží
Posila
mu
peníze a oznamuje, že má-li na ddle ostati
na Františkovi, jehož adressu
V
Mj
nim
s
Hodslavicích dne
sdílí.
Aug. 1823.
1.
milý synu
Žádané peníze tob
Vídn
z
odsílám, nebo vím,
že od
bratra nyní
nieho neoekávej. Jeho majetnost jest u nás; on doma v Praze nic nemá, já jemu též tento týden 150 fr. odeslal sem. Ostatní se dovíš pijda dom; já tob o tom nechci psáti, protože by mn celá archa papíru k tomu nestaila. Že vzpomínáš, máš-li dom pijít? To naše mínní ani pomyšlení
dom
ješt nebylo, abys
Obzvlášt
nepišel.
nosti
dobe
dlati bude. Potom,
burku zstaneš.?
To
jestliže ty
já nevím, to bratr
nová matka tebe
tato
pozdraviti káže a vzkazuje: že abys sejí nic nebál, že
i
ona
tob
dle
mož-
na nový školní rok ješt v Oeden-
Franz rozhodne; ponvadž on
nápomocen jest, tedy se jemu musí ten rozsudek pednést, z Oedenburku odjedeš, o takovou poradu k nmu piš, že
tob
a ty prve než já
to na
jeho
uznání dávám, kde by pro tebe lépe nyní bylo.
Atres
in
An wohledelgebohren Herrn Herrn
:
Abzugeben
Erzieher.
bei
dem
F"ranz
Palacký,
hochgelehrten H. Professor
Privat-
Jungmann
v.
Prag. Breite Gasse Nro. 749.
Ostatn
má malého
my jsme
zde všeci zdrávi a
Jozefka. Jestliže bys
jinší
pes Víde
šel,
promny
není,
krom Mariana vz s má-
tedy možné, že náš
máš, ješto bys tam neObzvlášt ale nezapome sob pasu vzíti, nebo doma jej nedostaneš jinae krom z Brna a ten by neskoro pišel. Zde tedy máš 20 fr. v. v. Jiného není zatím co pipomenouti, krom že u factor se po našem vozí ptáti máš. Zstávám tvým otcem
slem 25. Aug. ve Vídni
poteboval,
mžeš
s
bude. Cokoliv takového
sebou do
Vídn
vzíti.
Jií Pallatzký. 125. František Kadlík Františkovi 1823,
7.
srpna
(z
Vídn).
—
Za 1^ dní imde
v Praze,
Palackému.
kamž
také' jisté pošle
podobiznu
Palackého.
Lieber Freund Erst heut, als in jeder
Prag
bis
Beziehung.
am
7.,
erhalte ich Ihre Zuschrift; ihr Innhalt freute
Lángstens
dahin und gewiss, so
in
14 Tagen bin ich
empfang
ich
in
Prag.
mich
Sind Sie
in
meine Forderung aus Ihren
Korrespondence
144
Handen
wenn
;
nicht, so
haben Sie
Fr. Palackého.
clie
erninische Haus durch die Post.
Giite,
Das
úberschicken Sie diese mir
bringe oder uberschicke nach Prag. .Die Post, die sieben abgehen wird, und ihre Eile vverden niich bei Ihnen entschuldigen. Ihr Freiind
ins
Bild
ich ^ewiss
Kadlík.
Dem
Hb
wohlgebornen
Gfen Franz Sternberg
126. 1823, 11.
srpna
Herrn, in
Herrn
Franz
Palacky,
Archivá
Jií Palacký synu Františkovi.
— Dává zprávu o obchodu a o roztržce Pikládá úel z vlny z Czu pivezené.
z Hodslavic).
V
Mj
se
synem Jiím.
Hodslavicích, dne 11. Aug. 1823.
milý synu!
Nechci této píležitosti prázdno prominouti nechati, abych z našich
kout
des
Prag. Neustadt, Breite Gasse Nro. 749.
neho
neoznámil.
My jsme
všeci
hezky
zdrávi,
tob te
nad polním
pkn
a hojno.st hospodástvím nemžeme naíkati, nebo dosavad všecko Než nebohé vely, jestliže ješt nco nedostanu, tedy brzy hladem padati budou. Od dávna tolik kvtin nebylo jako letos, a dávno již tak suché nebyly, jako nyní jsou. Píiny jiné nevím, leda veliké a asté dešt a chladna. Náš handel jde pomaly letos, ale ne po darmo. Mnoho se nenakoupí, ale se ješt se škodou od máje neprodalo. Já sem sob shromáždil od nového roku nco penz a ty sem nechtl do spoleného másla na svou stranu, pro moe neb handlu dáti, nýbrž koupil sem za sebe. Potom ženina dcera Rozina dostala ze zámku 50 f., ty nám také dala, z tvých penz sem sob chtl též na svou stránku 100 f. C. M. podržeti, vše v tom oumyslu, abych je jisté ve svých rukou ml, tak že sem Ale Jura 8 ct. másla do Vídn svého dovezl a pi tom cosi vydlal. s Rozinu na to nelaskav, nýbrž závistiv hledli, až Jura ekl, že ten handl tak jít nemže, že abych vzal všecky dluhy sám na sebe i handel, aneb abych jemu 1500 f. penz a všecko spolení hospodáství odvedl, že on též na sebe dluhy vezme a je vyplácet bude. Což to pro mne jiného, jako že sem sbankrotil. Jak by mne to trápilo, že sem dluh nadlal, a syn je vyplácet musí! Já ale sem sob svdom, ze sem vždy pracoval, že sem se ukazuje.
n
podarmo penz nevydával, než píhoda v handli to zpousobila netoliko mn, ale mnohým. Doufám, že mne zase ten, který mne z prvu požehnal, že sem dítky vychoval, stavení vystavl, že mne ješt dál pomáhati bude, abych zase dluhy, jenom že pomaly, vyplatil. A protož sme se s handlem rozdlili. Já sem minulý týden asi 10 ct. butru nakoupil za své peníze, o kterých sem nahoe psal, a tento týden on kupuje za spolení peníze. i
Co radil,
se toho
a tys
to na
podarunku
mé
z
tvých
uznání dal,
penz dotýe,
jak
nyní se mi to jinae-
sem tob zprvu Já sem do-
vidí.
savad ješt nic nerozdal, nýbrž budu ekati na tvé ustanovení. Pro takové
píiny: Marjana byla u veliké nouzi, té sem s ástkou pomáhal svou, 4 sem jim na krtiny svých penz daroval, jinší vci do kuchyn rovn se donesly. Když byla hladem pišla, dostala se najísti, nebo oni chleba v dom na nkolik týdni jinae nemli krom za groš, když od handlée koupili, ty kupované. Toto nyní pestalo, a jinší stravu: zemáky tikrát za den, mají hojnost chleba, a peníze ješt vždy potebovat budou. S ostatními jest rovnž tak. Ale ty jsi je, ty peníze, jenom jedenkrát za ti léta skludil, a to žnivo jest teprv první za tvého života, k tomu jsi sliboval, že Andref.
i
sovi též chceš pomáhati. Já
8
f.
m.,
c.
jsem jemu nedávno poslal 5 f. c. m., nyní zase pijíti. Považ to, že ješt sám jistého
dom
aby mohl se výplat
píjmu nemáš, a potom mn zetedln povz, co dlati mám. Pi tom, kdyby se byly aspo dva tisíce za vlnu utržily, ale což tu chybí, a jaká srážka z toho, akoliv já sob pro sebe nic sem nepodržel; znals mne, a takový chci býti
i
na dále; než, což se
dílo,
to vše jest napsáno, a já
sem jinae nemohl, ani nerozuml, ponvadž poteba dohánla vlnu prodati. Že bys chtl toto vypoítati, jestliže se to trefí, známo tob bud^ že ten kupec té vlny tak nesvdomitý byl, jak ji v dom ml, neb z umluvené ceny 5 f. mn utrhnouti chtl, já sem sice chtl k právu jít na žalovati, ale on potom 2 f. mn hodil s tím, že ta vlna je nerovná, mnohé že za 12 groši nestojí. Já sem potom toho nechal. K tomu jeden žoch na dvakráte prosem doma té dobré vlny nechal, a ta se potom po 1 Nyní jí okolo 30Li funt má ješt doma býti. Z toho jeddala. noho žochu cht! sem tou nejlepší vybera pro tebe sukno dáti dlati, což to zhanli sem nechtl spíše tob oznámiti, až by se bylo stalo. Ale f.
—
mn
mnozí, mezi nimi zvlášt
málo
Bureš, starý známý.
suknem zavdil,
tím
s
p.
by
které
On
ekl, že bych se
se zde udlalo, a že
by mne
tob
to více
mysliti, a jenom památku z tch 30 ^., které ješt doma jsou, nech jest jakkoliv, sukno dlati dám. Andres i Janek budou potebovati, a já mám též všecky šaty odené, plášt pak nemám.
koštovalo než hotové na jarmarku. své myšlení
I
tob povdám. Pedce
Brzy by
mn
papíru chyblo.
pestal sem na to
ale pro
A
Andresa, strany tvé píhody a nemoci, psáti
s
tmi
ped asem
penzi,
mn
co sem
odpis,
tržení handlu nikdy státi
tob
ješt
mám mnoho
a co jiného
;
co psáti strany
než budu
prve všech neposlal.
po poct
Budoucn jenom
když jaké žádati budeš, nebo se to v ráz bez pechynemže. Jindy sem sob vypjil, když
mn
bovalo, na týden, nyní jest
pjkám
Zstávám
konec.
v pozdravení a vin-
šování všeho dobrého tvým starým otcem J.
K Za
doma
dopisu piložen
úet
stran prodeje vlny.
vlnu se utržilo v hotovosti
jest asi
To Fr. Palackého
30 ^. za jest celé
summy
.
korrespondence a zápisky H.
.
1596
f.
30
>
1626
f.
Pallatzky.
:
Korrespondence
146
pi
Fr. Palackého.
6
f.
59
Jura vzal formanky
90
»
—
»
Základka koštuje Ticátku na Brunov
15
»
15
»
12
»
50
>
Útraty
nakládání
kr.
Pi prodávání
msta
Od
dovezení do
2
f.
30
>
skladu tam
1
>
30
>
váhy na ratuzy
4
»
—
»
1
»
30
>
»
52
=>
nosii
vzali
—
trinkgelt
kr. >
10
f.
22
kr.
135
f.
26
kr.
dluh
100
.
-
ten cent másla
55 150
To
Tvj tob
jest
.
.
odesláno
nyní v krátce se odešle
Všeho iní
Když
1626
se z
vydání
540
u nás
1086
Prve, než žochy
do Czúzu
odešli,
rád
.
.
>
»
— —
100
>
—
»
540
f.
26
kr.
>
-
» »
f.
odtáhne, zstává
»
f.
bych vdl, co paní k tomu
mínní. A tomu mladému pánovi nezapome odepsat, co rozumíš. Kdyby se ona nevyjádila z té ceny, jak vlnu šacovala, mi upustit, tedy a dá ješt v hotové, co na tvou celou summu povinna jest, jestliže ne jinae. Já bych pší pi formanu njakém s tmi žochy tam šel, ale bez tvého dovolení a její známosti o tom nechci tam jíti. poví. Žádej její
127. 1823, 30.
za
piže
Jan Dobromír Petenyi Františkovi Palackému.
—
Oznamuje, že pošle knihy jeho ke Kronbergerovi, dkuje srpna (z Vídn). ústavu bohosloveckému projevenou, vybizi ho, aby úastnil se konkursu za místo professora, dává zprávu o známých.
Ve
Vídni, 30. srpna 1823.
Velecenný pane píteU! List laskavosti Vaší,
mého vrnopátelsky
ním
jste
vyjeviti ráiU,
outrpnost nad klopotným losem rodu
mne
tuze obradoval a
Vám
vší
vd-
jsem hned druhého dne po dostání listu, an 21. b. m. pišel, k panu Tendlerovi, o dopravení knih Vašich k panu Kronbergerovi ho prose, co on
ností a služebností zavázal zas pevnji.
uiniti,
akoli
z
Dle dobrotivého návstí
Prahy nic nepouen potud, milerád
pislíbil.
šel
Však práv
od Snhových hor (Schneeberg), odkud sem se spouštjící roztplen v potoné okúpal vod, napadl mne náramný
vracejícího se z excursií rostlináské
mnohém pes
rheumatismus, po tovaryš
mj,
an se
i
5 tch, jež
všecky exameny trápení ješt až podnes
na cestu do Uher na zejtí se
nj nco
chybuje. Pro
Krom
i
Vám
mlo
pozdji, než
býti,
mnou
knihy k
vybírati nepo-
Vám
doprovodím.
pan Dr, Presl zanesl, odsýlám dnes všecky pozstalé
rukou Vaší napsán. Po dokonaných zkouškách okázalo se, malý poet na ústavu našem kandidát zstane,
popis, vlastní
že na rok budoucí velice zvlášt v
2hém
C.
M.
sob
vnost
nebo nejvtší ástka spoleník na
a 3tím cursu,
pipovdeného stipendium 100
se z Vídni odebrala, nic slibování jist
nevšímaje. Pro dogmatiku
již,
fr.
žáden ješt pro církevní historiu
Pan Simko, jak slyšno, bude na rok jako assistent pp. pros Edelginyim, Hetwiza kandidátem, pipojen. fessorm tady Po 400 fr. koncurroval.
i
dobr. pen. mají za to míti. První
s
p.
milost k Vídni odjíti nemyslí, a
s
p.
zatele prošen,
Vám
tamjší kraje pohledati
Klapsja
jenž
(sic),
dom
povolán, pro
Szepešim, jenž do Szobotišt za ka-
ped veerem
šel;
srden
za pozdra-
oudy spolku eskoslovanského zdejšího dkuji, se do další pízni Vaší porouejíce. Vera po dokonání ostatního examenu, když sme p. dstoj. Wáchterovi práce slovanské k tení dodali, ml sem štstí
vení
list
Váš,
i
se všemi
nám
an pelivost a lásku Vaši k
peísti, aby tím mocnjší byl ochoty k divením se všem
líbily
ei
a dobrotivé
chaly v jakési pochybné starostlivosti, za
n
tak
výborn
sliby
Vaše,
veejn
zjevuje,
matein podntem. ale nás
Velice
s
po-
všech zane-
jednomysln vdoucích, že se Vám Zaátek cviení tohoto tím jest
nikdy odsloužiti nebudeme moci.
potvrzen, že ono odebrali,
ád
v
veejných
spoleník tlaenými
umní
uvedeno, tch, co se odsud zde
vysvd-
a direkcí ústavu peetí potvrzenými
eními obdarovalo. Heslo
nám
již
pineslo
o
posvcení
Matuška za
p.
Rikynického
faráe, a Pavla Benedictiho za kaplana otce svého, vynauení. Jakub Gold-
Kdybyste jako professor oudem ústavu našeho se by nás tšilo, tomu, že se jako uedlník snad stanete, nevíme. Jak sme se mnozí spolu radovali, kdykoli sem pipomnl, že sem Vás k concurrování pro církevní historiu prosil, byste jen tudy zvdli, berger dojista pomel.
stali,
všech
s radostí Vás poslúchajících, pohledli. Ach, prosím, jeli Vám, jak píšete, ješt pro stav theologický váhy, neobmeškejte, krom toho všem ústavu pedstaveným dobe znám, concurrovati. Však pometané toto psaní pro nedostih nevládu nechci déle psáti mjtež mne, pane píteli,
kdybyste na nás,
i
;
vymluveného. Dojda do Pešti, kde v minulých dnech p. prof. Schwartner zemel, hned pjdu k p. dstoj. Kollárovi, abych mu o zdraví a pízni Vaší
k našemu ústavu zvlášt oznámil. Zdltež medle radost a služby mé spoleník všem oním mnohov. pp. ueným mužm, ani se o vzdlání a štstí naše starají, mne pak Vám vždy pátelským vzýváním zavázaného potom mezi pátely mjte, kam se se vší porouím uctivostí Vaší laskavosti vždy vrný pítel a ctitel i
i
Ján
Dobromí
Petény. 10*
Korrespondence
148
Fr. Palackého.
Durch Kronberger. Von Wien. An den wohlgeb. und hochgelehrten Herm Hr. Franz Palacky, Erzieher bei dem Herrn v. Ashbas, in Prag. Pflastergasse Nro.1036, 1. Stock.
128. 1823, 2.
Ondej
Palacký bratru Františkovi.
—
Oznamuje, ie pištim rokem mini ostati na studiick v Soproni, dále pak studovati v Prešpurku. S macechou neni spokojen.
íjna
iz
Hodslavic).
Fratrum carissime
!
Desiderium a te litteras accipiendi et eorum, quae tibi ab eo inde tempore acciderunt, quo ex patria nostra abivisti, meinorabiliora cognoscendi in me nunc summum attigit fastigium. Namque etsi jam raultoties, praesertim
cum
alterius
cursus scholastici
finis
adfuisset, epištolám
a te
expectabam, nunquam tamen expectationi
meae satisfecisti. Nunc ergo multo certius spero te mihi scripturum, quam jam inde a mense Martio nihil de te audiverim quod ut facias, te etiam atque etiam rogo. ;
Quod eas,
quas
vero
me
attinet,
huc
alias litteras tibi
tibi
Hoc anno adhuc tibus iterum Posonii.
posim
miseram,
Nam
scripseram.
quorsum scriberem, quamquam admodum lubenter
scivi,
vero
ego nuUas
initio Aprilis (ut postulasti)
quam
postea neque
id fecissem.
Sopronii studiis operám navare volo, verum sequen-
Nam
praeterito
anno scholastico
ibi
rhetoricam, hic
habebant; hoc anno autem vice versa; ergo nunc adhuc non
possum, quanquam animum haberem. Quapropter
—
te
etiam rogo, velles nobis
—
de meo proposito tuum judicium dicere. Aeger fere nunquam eram, domini proff. omneš, ut spero, et durante cursu et in examinibus mecum contenti utcunque erant; et pecuniam necessariam fere omnem mihi
—
dominus noster parens misit. Examina habebamus 26 et 27 Aug. Prima autem Sept. hic adveni, ubi praeter eos labores, quos parenti quotidie et domi et ruri praesto, imprimis libros: »Hlasatel eský«, >Rytí kesanský«, »Bilegovského«, »Versuch einer bohmischen Phraseologie v. Sychra* legi et lego.
Toman
et Piletska hic
quoque
noverca exspectationibus meis male sione. ibo,
Fratres et sorores
nondum
omneš jam
constat; fortasse
tibi
Mater seu dicam occa-
šunt, sed prior mihi irascit.
satisfecit:
cujus
causám
salutem dicunt.
circa 16. Oct.
Quod
alia
Quando Sopronium
superest, persevero tui
amantissimus frater
Andreas Palatzký. Hodslaviciae, 2da Octobris 1823.
Soror Anna
filiam habet.
;
!
149
7.
íjna
hrab Mercandin
Josef
129. 1823,
(z
—
Vídn'.
Františkovi Palackému.
Oznamuje, že vrátil se zprávy z Praky.
z
dvoumésini
am
Wien,
Mein sehr theuerer Freund Unter die ersten Gescháfte
meiner Ankunft zahle ich auch dieses,
seit
merkwiirdiges allda 2
Tage
Was
vorgefallen; dass
October 1823.
7.
I
an Sie einige Zeilen zu schreiben, mit der an die Adresse abzugeben.
betrifft,
ist
wohl nicht
;
viel
Semlin beriihrt und mich
ich auf selber
durch die Grossmutter gewiss erfahren haberi
Schreiben
beiliegendes
Bitte,
meine Reise
werden Sie von der schreiblustigen
aufhielt,
žádá ho za
cesty ;
Tate Herbek
úbrigens langte ich glúcklich
den 7ten in Wien an. Auch kann ich mich, obwohl ich nur 2 Monate abwesend war, in meine neue, respective alte Lage, nicht recht noch finden. Aber kann ich denn auch? Ich vermisse ja so manches Wesen, das mir mit freundschaftlichem Wohlwollen zugethan war. O mein lieber Freund, wie sehr sehne ich mich, von Ihnen zu hoen, jedoch bin ich in der sicheren Úberzeugung, dass Sie meine Sehnsucht gewiss bald befriedigen und mir, wie Sie versprochen haben, Ihre Beobachtungen und sehr richtigen Ansichten Erfiillen Sie auch Wie leben Sie? bald, sehr bald, mittheilen werden. meine Bitte, und zerstreuen Sie, mein sehr werther Freund, Wesen, die
—
—
uns beide gleiches Interesse haben? O gewiss, ich darf ja nicht fragen einem Manne von solchem Gefúhle kann solches Leiden nicht gleich-
fiir
gúltig sein.
Zugleich bitte auch zu schreiben, was
man von
mir sagt.
Nimmt
der
was ich ihn gebeten hábe ? Was machtj vielmehr sagt Tate Brosche ? Mein theurer Freund, beantworten auch Sie mir, wenn Sie kónnen, diese Fragen gewiss bald und genau hoffe ich, werde ich Nachricht erhalten, wie es mit íhren Aussichten und Plann, insoferne ich eingeweiht sein darf, steht glauben Sie mir, dass ich an Ihrer mir sehr werthen Person innigen Antheil nehme, und in der Hofnung, auch darúber Nachricht zu erhalten, bleibe Ihr aufrichtiger Freund gute, liebe Fiedler sich
dessen an,
um
;
;
Mercandin. 130. 1823, IS.
hrab Mercandin
Josef
íjna (zVídn.)
pátel Lidmily
—
Žádá
Brožové, posila
mu
Františkovi Palackému.
ho, aby se ujal,
opis
Ahsbahsovi, a chce seznati, co tomu
listu-,
íká
jak byl
slíbil,
pronásledované od ne-
jejž hodlá poslati strýci svému
Jiímu
Palacký, jehož prosí za brzký dopis.
Wien,
am
18,
October 1823.
Mein theuerer Freund Ihre werthe Zuschrift, die ich den 17ten erhielt, sten Beweise Ihrer
freundschaftlichen Gesinnungen
und mir sowohl,
die deutlichals
auch die
;
Korrespondence
150
Fr.
Palackého.
Tbeilnahme Ihres sehr edlen Herzens an den Tag
innigste
beantworten. Ich bitte Sie, wie
legt, eile
es nur moglich, dass so nahé
ist
ich zu
Verwandte
mich in der Ferne noch mit ihrem Geifer besudeln konnen, mich, der ich doch mit aller Achtung wahrend meiner Anwesenheit gegen sie gehandelt, den sie wahrend dieser Zeit nur auf Hánden zu tragen schienen doch was liegt an mir! O glauben Sie, theuerer Freund, dass ich viel, schon sehr viel geduldet, ich werde auch diese Anfechtungen. die nur Geburten der Dumm;
heit, also
Bosheit sind,
betrifft nicht
an mir
ergeben voriibergehen lassen
still
und an
getriibt zu wissen wiinsche,
O
Ungethiime nicht wagen.
allein es
Blume
diese
solchen Geschopfe,
sollen sich diese geifernden
sagen Sie mir, theuerer Freund, wie kann eine
Mutter, eine Grossmutter, die sphon so nahé
einem
;
nur mich, sondern ein anderes Wesen, dessen Frieden ich nie
das
genugsím zu Boden gedriickt
ohnehin
dem
durch
Eintritt in die
Ewigkeit
ist,
bedeutende Unglucksfálle
auf diese Art unnatúriich die tiefsten Tiefen
ist,
nebstbei zu bedenken, dass diese armen Mádchen Niemandem der Famille zur Last fallen, dass die Mutter in Erwágung ziehen soli, wenn die Tochter nicht so geartet wáren, wie sie es wirklich sind, das Ungliick wahrhaft grenzenlos wáre, und dennoch, dennoch hort man nicht auf, ihr vortreffliches Herz so zu bestúrmen ihres
Herzens erschiittern; es
ist
verlassenen
;
o es ein
ist
Wie
wider die Nátur!
Mensch wie
kann, frag ich Sie, theuerer Freund, ferner
S[acher], der L[idmila] zu lieben vorgibt, beitragen, dass der
Gegenstand seiner Liebe auf diese unerhorte Weise gekránkt wird?! Oder ist
es nur Sinnenlust, aufgeregte Phantasie, die diesem
Bessere an mit
tief
dem Mádchen
bewegtem Herzen, wenn
kennt diesen Menschen dass AUes der Meinung seitig,
kennen lernen
nicht
s ;hr sei,
sie
lasst,
Menschen das Edlere,
o dann bedauere ich sie
heut oder morgen sein wird. Der Fiedler
gut; als ich
L[idmila]
und
ihm ich
bei meiner
Anwesenheit
sagte,
hegen zártliche Gefúhle wechsel-
sogar S[acher] hábe sich erklárt mit L[idmila] zu brechen, so erwiderte
er mir: er
kónne nicht
Goldfisch suché, und nicht gliicklich, da er
diesem Menschen einen Mádchen mit ihm nicht nur
begreifen, wie die Mutter in er befiirchte,
seinen
Hang
dass das
zur Eifersucht
kenne, sondern
sogar
kiimmerlich werde leben miissen, da seine Handlung nicht von der Art
um
seiner Gattin ein sorgenfreies
sei,
Leben verschaffen zu konnen, jedech ge-
traue er sich nicht Vorstellungen zu machen. Dass Sie mir schreiben, S[acher]
mache den
Biissenden, so thut er sehr wohl daran,
und hat voUe Ursache, denn
L[idmila] war durch sein ungebíihrliches Betragen sehr aufgeregt, und sagte erste
Wort
Mann wegwerfen. Welch Beweis
ihres
mir, dass S[acher] fest iiberzeugt sein solle, nie wiirde sie
geben, nie wiirde
sie
sich an einen
ihm das
hohen Gemúthes! Ob er Abbitte geleistet, und sich ausgesohnt, weiss ich nicht, und hoffe hierúber von Ihnen Nachricht zu erhalten. Ferner schreibt sie mir, dass sie jetzt sehr viel zu leiden hat, und niemanden in Prag hábe, der sie im Stande wáre zu trósten, nur Sie sind der einzige, der es vermag doch ich will ihre eigenen Worte anfúhren: » Palacky ist ein edler Mensch, der Einzige, der an
meinem harten Schicksal Antheil nimmt, wenn der nur
Beistand mir nicht entziehen wird, o das wáre schrecklich
jjeinen
Hoen
hotfeU
Sie,
werther Freund,
Lichtpunkt, der ihr dort
in
sie
hofft
ihrem Jammer und
;
doch
ich
auf Sie, Sie sind der einzige in
ihrem durch Ránke und
Bosheit verfinsterten Leben leuchtet, o gehen Sie ihr nicht unter, rauben Sie
den
Meine Bitten mit den ihrigen zu vereinen, finde denn einmal that ich es, und Ihre Antwort war: »Verlassen sie sich auf mich, es braucht weiter nichts!* Das ist mir genug, ruhig bleibe ich, denn ich weiss ja meine und des tief gekránkten Mádchens Sachen in solch edlen Hánden. Ferners muss ich Ihnen berichten, dass man in Prag bemúht gewesen ist, dieses Gerúcht auch in Wien zu verbreiten, und kónnen Sie es fiir moglich halten, dass es niemand anderer als der hebenswúrdige Ahsbahs Senior war? Er hat der Hofráthin Lilienau bei ihrer Anwesenheit zu Prag erzáhlt, wie sehr leid es ihm thue, dass ich gar nicht zu ihm káme, dass
ihr
letzten Trošt nicht.
ich úberfliissig;
mein Betragen stolz gegen ihn gewesen sei, und stellen Sie sich vor, so weit kann gekránkter Stolz fiihren, als Ursache meines Nichtkommens fiihrt er an. Meine Mutter, die zur Hofráthin kam, erfuhr meine Liebe zu Louis es, und nachdem sie es mir wieder erzáhlt hatte, bat sie mich, nur keinen Gebrauch zu machen. Doch dieser Mensch, der in dem hochsten Grád meiner Verachtung steht, soli nicht ungehindert Herzen kránken, die sich nie an ihm vergangen. Bei ihm, nur bei ihm ist dieses schándliche Gewebe entstanden dass er der Meinung ist, man wiirde ihn dafúr als Reichen nicht ahnden konnen, irrt er sehr mich hat er durch die Krankung, die er dem ungliicklichen Mádchen deshalb verursacht hat, tief verletzt, und ich werde sie zu vertheidígen wissen. Hier folgt eine Copie des Briefes, den ich dem Ahs[bahs] zu schreiben willens bin.*) Freund, Sie haben mein ganzes .
.
.
;
;
*)
K
dopisu piložen opis
poslati strýci
listu následujícího, jejž
hrab
hodlal
Josef Mercandin
svému Jiímu Ahsbahsovi:
Copie. Herr Oncle! mich uber eine Sache zu erkláren, die ich schon ist, beendet ansah, so bin ich dennoch, leider vom Gegentheil berfhrt, dazu genothigt. Sie werden sich zu erinnern wissen, dass Sie wáhrend meinem Aufenthalt Gefhle, die in Liebe zu Prag bemerken wollten, ich hege gegen meine Cousine L bergegangen. Sie haben mich selbst ein paarmal darúber aufgezogen, und ich es nur mit der Voraussetzung geduldet, dass es Ihrer Seits Scherz war; ailein Sie sind zu
So unangenehm es mir
lángst
fíir
.
.
.
nicht genug, dass Sie dieses Geriicht, das nur bei Ihnen entstand, in der Famillc verbreiteten, nein, Sie haben es sogar, ohne die Folgen zu bedenken, an Fremde, meines Wissens an die Hofráthin v. Lilienau, ubertragen. Nicht als wiirde ich mich dieser Liebe schámen, wenn ich solche fiihlte, nein das Mádchen ist es werth, von jedem rechtschaffenen Mann geliebt zu werden, denn trotz, dass sie arm
weit gegangen
;
iiebenswrdigere Eigenschaften als manche Reiche; ailein ich hábe nie Gefhl gegen sie gehegt, da es meinerseits lácherlich wáre, Gefiihle bei einem Mádchen erwecken zu wollen, das schon eine Wahl getroffen. Eben darm ist es mir ist,
hat sie
dieses
unbegreiflich, wie Sie bei Ihrer Einsicht dieses
send, dass es
dem Mádchen
bei
dem Manne
Gerucht verbreiten Iconnten, wohl wisWahl nur zum Nachtheil gereichen
ihrer
!
Korrespondence
152
Fr. Palackého.
und sagen Sie mir Ihre Meinung dariiber. Dass der Frucht des Zornes, sondern reiflicher Uberlegung sei, bedass ich ihn noch zuriickbehalte, bis ich Ihre Meinung,
Zutrauen, lesen Sie Brief nicht
die
weiset Ihnen,
Freund, hóe. dass Sie
Ihre Erklárung,
meine Ehre zu vertheidigen wissen
stets
werden, that mir unendlich wohl, und beruhigt mich ganz; kann ich denn
wármeren Vertheidiger
einen
sorglos anvertrauen konnte
Ist
dem
finden,
die
ich
Ehre
als
mein Alles
.'
Schreiben Sie mir bald und geben Sie mir Nachricht von AUem. Auch wiinsche wirklich von unserer Unschuld endlich úberzeugt
man
.''
was
ich zu wissen,
die Grossmutter sagt.
und berichten Sie es mir getreulich Ihr aufrichtiger Freund
Bemerken
dies
;
meine
Sie
alles,
bester Freund,
letzte Bitte.
Ich bin stets
Mercandin. Gestern, den 17ten, expedierte ich ebenfalls einen Brief an Sie an die
Adresse;
er
ist
angekommen.
íjna
—
Hodslavic).
(z
V
Mj Pi
o
rodin a známých.
milý brate
tob psáti. My se až posavad zde Andres pjde po Smi dnech zase do Somáslem do Vídn jestli ti ješt známo není,
zdraví vynacházíme.
pronu, neb zase ti
Dává mu zprávu
Hodslavicích, dne 19. Octobra 1823.
zavdané píležitosti neopominem
pi dobrém tehdy
Herrn Professor Jungmann.
Jií Palacký bratru Františkovi.
130. 1823, 19.
ebenfalls an
pjde
v známost
mj vz
s
;
uvádím, že
mám
2
kon
i
potebné voze
a náadí.
mir aus sicheren Hánden bekannt. dieser Mensch hátte sich geáussert, theile gleiche Gefhle mit mir, da es sogar sei, zu glauben, L ihre Verwandten sagen. Wollen Sie nun in Erwágung ziehen, dass sowohl des Mádchens, als der Mutter HofFnung auf diesen Menschen gerichtet war, die nun durch solch eine unbedachte Weise gestrt wurde. Úbrigens bekoramt die ganze Sache den zur Liebe, und daher um ihre Versorgung gebracht hátte, Anschein, als ob ich L welches ich als Mann von Ehre, als Officier, nicht vertrage. Sie wollen daher gekonnte. Es
ist
dass er gezwungen
.
.
fálligst
.
Vormund
.
.
widerrufen, und die Sache
Famille, deren
.
Sie sind,
in's alte
fr
Geleise bringen,
Wohl
ihr
darait eine unglúckliche
mit vollem Herzen beten kónne.
Schliesslich bin ich Ihnen noch eine Erklárung schuldig. Sie haben sich auch geáussert, es kránke Sie, dass ich lieber bei andern als bei Ihnen war. Ja das leugne
Bohmen gekommen um meine Verwandte, die mir sehr lieb und werth sind, arm oder reich, besuchen wollen, und nicht einzelne. Dass mein Bruder Franz seine Zeit bei Ihnen zubrachte, lásst nicht folgern, dass auch ich es muss, noch wenicht daselbst war; nein, es gefiel mir desniger, dass ich nicht hinauskam, weil L halb nicht, weil ich das steife Wesen in grossen Háusem verabscheue, viel weniger erst unter Verwandten. Dies mógen Sie als die einzig wahre Ursache meines seltenen ich nicht, so verhált es sich; aber ich bin nicht nach
Zeit in Zdiby zu tódten;
nein, ich
hábe
.
alle
.
.
Erscheinens ansehen, und nicht Geriichte der Art verbreiten.
Der
ich bin Ihr Neffe Jos. Gr.
M.
;
a jest hodno, abych se
bork, ale
již
pes 200
všecko
f.
koštuje. tolik
roku
minulý rok
máme, zde
že
ta.
snad pomalu
si
Sudolský
místo prázdné nepijal, a
i
víc zachovati.
jde, ale to
S naším
formance, což
budúcí rok že
handlem nám toho
všecko ješt málo užitku dává. Nadji
dluh pomžem,
Simko Vokator
p.
jest.
te
aneb z
všecko jen na
je jednal,
mám všecko darmo pi naší Mám nadji, bude-li vle Boží, na
to
snad budu mocti sice lepší než
neb když sem
pochválil,
ti
Bohu
chvála
nkterý as. Promna jest do Trenína odešel, a tak tam jednomu podaný, ale slyšet, že jej ale to za
ze Sudola
již
jest sice již
se stahuje na tebe, což jestli bude, ješt se neví, ale se na
krátce vidti bude.
My
váme,
ti
sme od tebe psaní každú chvíli oekávali a oekátaké a ješt dokonalejší tvj vinš podail aneb ne, zprávu obdržíš, až budeme my o tom lepší vdt. Toman jest také zde z Modrý, a Teltšík Sudolský ze Šopronu. Toman ti chce na krátce psáti, byl zde pro attres. Na Životské fae ješt až dosavad žádný osazen není.
Jakž
se
jest-li již
jsi
jednu
i
dom
Vídn
z
k
nám
šel,
tak
si
byl na noc za
Hradištm
hospodský s tebou mnohé rozmlouvání držel; také si jemu jednu knížku do ruk ke tení podal, kterúžto jsi potom snad ztratil, ale zase našel, on, tento hospodský mne ped Smi dni, když sem z Vídn dom šel, pevelice prosil, abysme tak dobí byli, když ti budem psát, od nho ponížené služby a dobrého vinš vyídili, a pi tom také prosí o tou knížku výš jmenovánu, nech prý co chce koštuje, jest-li možné, abys mu ji poslal, že ji s vdností zaplatí, což my myslíme, toto pro. Budeš-li moct jemu v tom poslúžit, že to byl Labyrint. Jest-li bys chtl co, mžeš po tom lovku, jenž z rodiny naší jest a také Pallatzky slov, nám sem odeslati, neb on tam s konm a vozem jest. Zstávám tvj bratr v Nedakonicích,
kterýžto
pkn
pkn
ui
G. Pall.
Von
Hotzensdorf bei Neutitschein.
An den Herrn Herrn in Prag, Breite
Professor
v.
Franz Pallacky, Privaterzieher Wohlgebornen dem hochgelehrten H. H.
Gasse Nro. 749. Abzugeben bei
Jungmann.
131. František
Kadhk Františkovi Palackému.
—
Zpravuje ho o svých pracech vykonaných 1823, 22 íjna (z Vídn). je tomu rád, že mže oekávati splaceni dluhu; podobizmi Palackému
i
zamýšlených
chce poslati do
Prahy.
Geliebter Freund! Ihr werthes Schreiben
vom
18.
Feber hábe
ich richtig erhalten
und
mit Vergnugen daraus Ihr Wohlbefinden und Zufriedenheit mit der Gegen-
wart ersehen.
und freudig schreiten
;
Was offnen,
nur darf
die Zukunft
wenn
man
betrifft,
die
wird sich Ihnen ganz gewiss
Sie getrost auf eine ihrer Pforten
und
fest zu-
nicht lange unschliessig sein, ob es ein Pfortchen
oder nur grosse Pforte sein
soli,
bei der
man eingehen
will.
Jetzt fállt
mir
Korrespondence
154
dass ich
ein,
vergass,
Fr. Palackého.
mein Schreiben bohmisch an Sie zu richten doch rechnend jetzt fortfahren, weiter zu siindigen. ;
ich will auf Ihre Nachsicht
Es
nach Kopitars Reden zu schliessen, dass die Hoffnung
scheint,
Beforderung noch
nicht
verschwunden
sei,
somit wáre
auch
fúr
Hankas der
fur Sie
Hoffnungsstern nicht untergegangen.
Was
ich gegenwártig
mache? Nicht sehr viel. Ein gekreuzigter Heiund Magdalena in Lebensgrosse
land mit den trauernden Johann, Maria
was diesen Sommer entstanden ist, die vielen Kleinigkeiten ungemich nur betriiben, und (ohne Frúchte fast) abmúhen. Ich hoffe, dass diesen Winter das Bild fúr die Prager Gallerie fertig werden wird, wenn anders nichts Besseres mir einfállt, bin ich gesonnen den hl. Adalbert nach seiner Rúckkehr von Rom am Gríinberge in Gesellschaft 3 Laien und Priester vorzustellen, wie er Segen iiber sein ausgetrocknetes Vaterland vom Himmel erfleht. Es versteht sich, dass ich keinen Wasserregen im Sinne hábe, sondern diesen als Zeichen einer hoheren Bedeutung brauche. Da es úberhaupt noch nicht ganz sicher ist, ob ich dabei bleibe, auch nicht gerne vorhinein iiber Gegenstánde schwátze, ehe sie zur Welt wirklich gekommen sind, so bitte ich Sie, ja nirgend eine Meldung hicvon zu thun, schon aus Ursache, weil die Ervvartung gespannter wird, wenn gar nichts hievon verlautet hat. Ubrigens muss ich gestehen, dass Ihre Ausdriicke in Betreff der Schátzung meiner Wenigkeit wirklich ist
alles,
rechnet, die
iibertrieben sind
;
hátte ich das Ungliick schwachsinnig zu sein, ich
glauben, ich bin wirklich ein Raphael schon.
Nun zum
wrde
prosaischen Theil.
Es war mir lieb zu lesen, dass F. v. Czúzy einen grosseren Theil Forderung auszahlte, als ich und Sie geglaubt. Da meine Wasche fast ganz unbrauchbar geworden, und ich nothgedrungen alles neu sckaffen muss, so kommt mir Ihr Antrag sehr willkommen, und ich bitte Sie demnach, an Ihren Herrn Vater die nothige Ordre zu ertheilen, damit ich in 3 Wochen a dato an dem bezeichneten Orte meine kleine Forderung erhebe, in Gold oder Silber ist mir gleichviel. Ich baue auf Ihren rechtlichen Sinn, dass meine Forderung Ihnen nicht unbescheiden dinken wird ich hábe bis jetzt auf die Moglichkeit der Riickzahlung gewartet; nun, da diese da ist, werden Sie mich sehr verbinden, wenn Sie mir die Mittel zur Deckung eines Theils meiner Bediirfnisse vor dem Winter verschaffen. ihrer
;
H. Doležálek, der Sie griissen lasst, ist vergangenen Sonntag zuriick von Iglau mit seiner Frau gekommen, die, kaum genesen, wieder zu kránIch erwarte recht bald ein Schreiben von Ihnen mit der Weisung, dass ich Ihnen Ihr Bildniss schicken soli bei mir ist es schon alt geworden, kommt es nach Prag, so ist es wahrscheinlich am Ort seiner
keln anfángt.
;
Bestimmung und dort neu.
Griisse an
alle,
die
meiner gedenken, und an
Sie von Ihrem Freunde
Kadlík.
Wien,
am
22.
Oktober 1823.
!
!
Ondej
132. 1823,
23.
íjna
(z
Hodslavic).
Palacký bratru Františkovi.
—
Oznamuje, íe jest na odchodu do Sopráne, a dává
zýrávti o domácích a známých.
Milý
as
p.
brate!
mého pebývání
v Hodslavicích nyní zase pominul a
jiného nepozstává, nežli abych
se
co nejspíše
na cestu
již
mn
nic
do Oedenburku
tam zaatého co nejpilnjší hledl, abych svého cíle šastn došel; k nmuž necha nápomocen býti ráí, a tm, kteíž p. k tomu napomáhají, necha dlouhý život, štstí a trplivost popeje Já tedy zítra, totiž 24. Oct., moje rodie a pátely opustím a do Vídn na máselném vozu toliko s furmanem pojedu, kdež bychme rádi 29 na trh pijeli. Ve Vídni pak njaké píležitosti oekávati budu, po které bych se do Soprona dostal. Od toho asu, co jsme Jim list poslali, následující památnjší píbhy se staly: dne 12. Oct. jsem byl v Sudole, kdežto jsem poslední kázání pana Šimka slyšel. Lidu se bylo mnohem více sešlo nežli obyejn, a zvlášt ženy slzy prolívaly. Obd jsem dostal u Teltschika, s kterým jsem potom šel k p. Simkovi. Pro lid, který se tam byl sešel, nemluvil jsem s ním mnoho on se ptal také, jak se Jim vede, však já sem jemu nemohl mnoho odpovídati, nevda Jejich okolostojinosti. Ten den ješt pijel vz z Trenína a na druhý již zde u p. Piletschky nocoval. S Tomanem, který také zítra pojede do Trnavy a do Modré, jsem se trochu spátelil. Piletschka došel do Prešpurku. Georg bratr dostal syna dne 18. Oct., který 20. v nepítomnosti p. Piletschky od Winklera, který zde na hodóch byl, poktn a Josef nazván jest. Ten den také pátelé
dal a
mn
mn
Bh
;
pozváni Jejich
byli
vrný
k hodování.
Zdrávi jsou
všeci
Ostatn zstávám
píbuzní.
bratr
Andreas Palatzký.
V
Hodslavicích, 23. Oct. 1823.
133. 1823, 13.
íjna
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic).
knzem,
Mj
—
Žádá
že k
tomu
ho,
aby co
te dobrá
nejdíve oznámil,
chce-li
státi se
pHleíitost.
milý synu
Tvé psaní sem dostal a na tvou žádost te z Vídn tob 100 fl. odeslati porouím. Jan Simko již všecky peníze od nás odebral. On sob v Sudole nechvalitebnou památku zpsobil a zanechal. Sudolanm p. supperint[endent] njakého Sepessi komendiroval. Jest snad více církví vSlezku a v Polsku prázdných. Kdybys se chtl k tomuto stavu oddati, mohl bys nyní snadno k chlebu pijíti, což by mne velice tšilo. Prosím, odepiš mn, kdybys se k tomu knžskému úadu oddati chtl, možné, kdyby Sepessi vokatoru do Sudolu nepijal, že by tebe volati chtli, cosi sem takového i
i
Korrespondence Fr. Palackého.
156
i
mn
Ale neekej týden neb msíc, až Zstávám tvým otcem
slyšel.
vc
zase odpišeš; tato
by
se nedala odtahovati.
G. Palatzký.
Pkné Dne
pozdravení od matky, která se o vaše dobré ustavin
24.
134. 1823,
7.
stará.
Octobr. 1823.
listopadu
Josef
v
hrab Mercandin — Žádá ho, aby
Vídn
{z
rodin
Františkovi Paiacicému.
potšil babiku zarmoucenou pípadem vypravuje nešastný píbh z kasáren.
)
;
Wien,
am
November
7.
1823.
Mein werther Freund! Dass ich Ihnen so lange nicht schrieb, werden Sie Ihnen
bekannten Ungliicksfalle,
Sein Sie versichert, dass
unser
so
ich stets
Haus
giitigst
mit Vcrgniigen an die Zeit denke, die
mir Ihre werthe Bekanntschaft verschaffte, und dass ich gewiss mein halten
und Ihnen recht
oft
Nachricht geben werde.
lange nicht bei der Grossmutter.''
Botschaft
}
Meine Mutter, die
erforschlichen schickt,
ist
Ist sie viel
sich
dem
mít
entschuldigen.
getroffen,
um
Waren
Wort
Sie schon
angegriffen von der traurigen
mit Ergebung
sehr besorgt
—
in
den Willen des Unund Sie wurden
die alte Frau,
mich recht sehr verbinden, wenn Sie mir beruhigende Nachrichten iiber Wohlbefinden geben werden. Ich bitte Sie, gehen Sie jetzt ófter hin und trosten Sie die arme Frau, damit sie, die schon mit so viel Prufungen ihr
heimgesucht ward, nicht endlich unterliege. Trosten Sie
was Ihnen das Herz eingibt, denn sie braucht ja núnftiger, edler Mánner, da ihre weibliche Umgebung, alles,
ihren Geist
aufzurichten, gewiss nur
hábe ich
meinem Schreiben
in
schichte erzáhlen, erfíillte.
Ein Cadet
pflog,
ver-
Auch
Fiedlern
muss Ihnen eine Geuns zutrug und mich mit Entsetzen gebeten.
unseres Regiments, der
mit einer Fouriers-Tochter
sagen Sie ihr
den Trošt
selbst ausser Standa,
mit ihr klagen wird.
darm
die sich heute bei
sie,
jetzt
Ich
eine heimliche,
heftige
Liebe
beredete das achtzehnjáhrige Mádchen,
Tags schwer sprechen konnten, zu einer nachtlichen Zusammogen nicht behutsam genug gewesen sein, denn kaum, als sie an den bestimmten Ort, námlich im 3ten Stocke unserer Kaserne eintraf, eilte auch schon ihr Vater hinter ihr, der sie unter den schrecklichsten Vorwurfen und Misshandlungen gegen seine Wohnung in das zweite Stockwerk mit sich fortriss. Als sie daselbst ankamen, rief das Mádchen in dem hochsten Schmerzgefiihle laut den ihr nacheilenden Geliebten, und mit einer Schnelligkeit schwang sie sich íiber das Gelánder des Ganges und stiirzte so vom zweiten Stockwerke hinab. Der Cadet ohne sich zu besinnen, ohne den mindesten Laut von sich zu geben, sprang in der grossten Verzweiflung dem Mádchen nach. Ihr Sturz war so zu sagen gliicklich, denn sie fiel aufs Haupt und blieb augenblicklich todt liegen. Doch der arme Cadet da
sie
sich
menkunft. Sie
!
Hand und das Kreuz, lebte noch in namenbis 10 Uhr Morgens, um welche Stunde er Schmerzen verschied. Doch das Unglúck hatte noch nicht
brach sich durch den Fall die
Uhr Nachts
loser Pein von elf in
den
heftigsten
seinen Gipfel erreicht, der Vater und die Mutter der UngliickUchen
im Wahnsinn,
wahnsinnig
ich bitte Sie,
das Krankenhaus
in
wurden
gefiihrt.
Sie
konnen sich denken, was diese jammervollen Scenen fúr ein Aufsehen erregt haben Der junge Mensch war von einer guten Conduite, lebte still und eingezogen, so wie das ubrigens húbsche Mádchen. Ich werde Sie, lieber Freund, bitten, der Tate Brosche meinen Handktiss zuentrichten; auch die Cousinen lasse ich vielmals griissen und lasse sie fragen, ob sie sich auch meiner so oft erinnern, als ich an sie denke? Die Lidi mochte mir sagen lassen, ob sie ihre Ohren schon gestochen hat, und wenn dies nicht der Fall wáre, mochte sie es so lange verschieben, bis ich nach Prag komme und es thun werde. Ubrigens wúnsche ich beiden, dass sie den herannahenden Fasching recht lustig und angenehm zubringen mochten, woran ich nicht zweifle, denn zweien von der Nátur so reichlich ausgestatteten Mádchen kann es ja an Verehrern, die aufs Sorgfáltigste bemiiht sein vverden, sie zu unterhalten, nicht
Was
mich
vergeht mir die Zeit theils mit meinen im Kreise der Meinen, die ich mir nach diesem traurigen Falle bel gutem Muth zu erhalten tracht. Nun, lieber Freund, lassen Sie recht bald von sich hoen; auch der Grossmutter bitte ich meinen Handkuss zu entrichten, ich werde ihr nachstens schreiben und ihr Haare von dem geliebten Verblichenen senden. fehlen.
Dienstgeschaften,
anbelangt, so
theils
Sollten Sie etwas hier in
Wien
zu besorgen, abzuthun haben, oder etwas
wiinschen, so bitte ich, sich an mich zu wenden. Ich werde mit Vergniigen alles
nach Wunsch
erfiillen.
Leben Sie wohl,
ich bin Ihr aufrichtiger
Freund
Mercandin. 135. 1823,
Jan Winkler Františkovi Palackému.
prosince (ze Vsetína).
4.
—
Vybízí ho, aby se ucházel o místo rektora školy v Tšíne,
uprázdnné odchodem
Drahý
Te
Sittigovým do Bílska.
píteli
v krátce Sittig, rektor tšínské školy,
zatele odejde. Slyšev to, ihned se žádost ta ve
míst
vidti.
bu
k nám, i
nmecké
Zpus
S uitelství[m] tím jes* sme na zesnulém superindruhé strany, jestli-že se k našim,
vynahradíš
a panstvu
žiješ
prospchu
—
nám
z
protestantským bratím, pipojíš a svými
vdami, prospšný budeš.
psobíš.
vidí,
kazatelství spojeno; tu ztrátu, kterou
Tvým milým
jejich
dobré
náš, blízek nás, a hlas se o tu Spartu.
tendentovi podnikli,
a
tedy, jestli se za
do Starého Bílska za kavzbudila. Tebe na jeho tvého Pegasa dol, sniž se
mn
— jen
tím
znalosti
—
Já
pedce
želím,
mnohými známostmi
že
si
pro nás
umel
jedin tše, že našim školám, v nichž ku protestanstvu dobré jméno nabyto, a vbec se
i
!
Korrespondence
158
Fr. Palackého.
T
My s mou pemilou Nanetkou (odpus za to pátelské »Ty« >T« asto v svém rozmlouvání pipomínáme. Dvou dítek našich pítomnost, zdravost, pívtivost a jadrnost nám as krátí a píjemný iní. — a
!)
nm
Chlapec Gustav, jest hbité mysli, prchlý a ohnivých oí, zvlášt na velikou radost. Já sem spokojen s mým losem, vyjmouc, že naše protestanstvo, a tedy moji církevníci, pi jiných danch potebných a uži-
—
mám
i
tených od knžstva
—
zdíráni jsou.
Cekáme
smilování a ulevem', pomoci
mžeš, maje dvee otevchod pístupný k mnohým osobám, aniž mnoho pi rad dvorské mohou. Nemáš- li v umu svém žádný eský román neb pedsevzetí spis takový vydati, an by neurážel a nás pedce svtu rakouskému v pknjším svtle ukázal Zdráv a silen ve všem, co ped se bereš a co Tob nám, Tvým protestantským bratrm, prospje Rozpomínej se na mne ale nenalézáme.
vené
Ty, milý Františku,
oroduj, kde
a
—
—
bu
i
i
na
jisté
mou
Nanetku, anaž se Ti do Tvé památky
vrn
odevzdává.
My
za-
sme Tvoji dobe pející 4ho prosince 1828. Jan a Nanetka Winkler.
136.
hrab Mercandin
Josef
1S23, 28. prosince (z
Vídn).
—
Nabizi
Františkovi Palackému.
mu
své s/uiby; piše o nepíjemných
událostech rodinných.
Wien,
am
23.
December
1823.
Werther Freund Statt
und Gelegenheit zu gonnen, mich eines Theils der
mir Zeit
Verpfiichtungen,
die
Sie
mir durch
Ihre
Giite
auflegten
zu
entledigen,
immer grosser, und ich sehe mit Bedauern, dass Riickersatz mir unmoglich werden wird. VVie bin ich im Stande den letzten grossen
wird selbe
Beweis Ihrer
Besorgung der Hauptmauth-Angelegenheit zu versei sie auch noch so siiss, so bleibt sie doch Last. Darm, lieber Freund, geben Sie mir ein Mittel ein, selbe nur in Etwas von mir wegwenden zu kónnen. O missverstehen Sie mich nicht. Ich erinnere Sie an Ihre Worte zu Prag, dass, wenn Sie etwas gelten.
bei ist
die
Giite,
Jede Schuld bleibt eine Last, und
uns hier benothigten, Sie sich jederzeit an mich wenden werden; es
Drang mich nur
ein heftiger
ich Sie, an
Wunsche besorgen
I
in mir,
Ihnen Dienste erweisen zu wollen, also
sich zu
wenden.
—
bitte
Alles will ich kráftigst nach Ihrem
Lassen Sie mich nun auf andere mir schmerzliche Gegenstánde kommen.
Aus dem neuerdings
letzten
Schreiben L.
ersah
wieder gekránkt wird.
ich,
wie sehr das arme
Sie sind der Meinung,
Mádchen
bester Freund,
bei Ebenbeg Zerstreuung wird. O nein, man durch Anspielungen, Sticheleien jede Minuté, da sie doch, wenn leider schon nicht als Blutsverwandte, doch wenigstens als Gast das Gegentheil zu fordern berechtiget wáre. Ferner zieht ihr S[acher] durch
dass ihrer
kleinen Familie
verbittert ihr daselbst
seine erbármliche Eifersucht, da er
der Mutter
manchmal
ausbleibt, unendliche Vorwiirfe
Uberzeugung zii haben glaubt, dass L. durch ihr Betragen S. zuríickgescheut hábe. Er weiss es wohl, dass sein derlei Benehmen ihr die kránkendsten Stunden zuzieht, und dennoch kann er es úbers Herz bringen, den Gegenstand, den er iiber alles zu lieben in der festen Meinung steht, das Leben so zu verbittern! Und das heissen die Menschen Lieben'? Jetzt, mein gehebter Freund, wiederhole ich in der Ferne, nachdem zu, die vielleicht die
—
wir
beide
seit
verlebt haben,
meinem Abgang so Manches in zum zweitenmale die Frage Wáre :
nein besser fúr L. gewesen,
diesen
Angelegenheiten
es nicht besser
fiir
mich,
hátte das unergriindliche Schicksal mich nie,
wenigstens wáhrend
ihrem Madchenstand nicht nach Frag gefúhrt? Ich woUte reichen Leuten zeugen, dass sie mir gleichgiiltig sind, da ich den Umgang mit Jenen vom Gliicke weniger begabten, aber Edleren vorzog; wollte durch meinen Umgang UngliickHchen frohe Stunden verschaffen und lassen; und jetzt sehe ich mit gekranktem Herzen, welch gewagtes Spiel ich gespielt und leider verloren hábe; aber zum Ungliick bin nicht ich es, sondern ein anderes Wesen, das leiden muss. Es ist, als ob eine Blindheit uber alle waltete, oder als ob Bosheit Gefiihle in
aufzufmden bemiiht
sei,
denen Herzen
deren Nichtauffinden ihrem ránkevollen Treiben
sonst Einhalt thun miisste. Sagen Sie mir, mein werther Freund, kann ich mich nun von Vorwiirfen frei sprechen? Mit welchen Beweisen kann ich meine Worte bekráftigen? O kónnte ich nur alle diese bosartigen Ausbriiche iiber mich ladn, um ein durch meine Unvorsichtigkeit ganz schuidloses Wesen davon zu befreien! O vergebens ringt mein Geist, mein Herz nach einem frohen Ausweg.
Tagen
In ein paar
dass
Sie
bergehe
fállt
Da
das neue Jahr.
wie ich Alles ceremonielle
so
aus
ich fest
úberzeugt
Herzensgrunde
bin,
hassen,
so
den Punkt, nur behalte ich mir den Wunsch vor, dass Ihre Gesinnungen gegen mich sich nie ándern mogen, und so feste stehen, wie in dem treuen Herzen Ihres ich
Mercandin.
Haben
Sie
den
137. 1823,
ke konci roku by
ml
(z
?
Jií Palacký synu Františkovi.
—
Tdíe se, dostal-li penize, které byl poslal; rád zpráv o Leskoví; dává zprávu o domácích.
Hodslavic).
bližších
Mj
an die Adresse zugleich erhalten
[BriefJ
milý synu!
Tolik penz, jak
Snad
se proto
si žádal, poslal jsem tob, jenom že ne na jedenkrát. nebudeš na mne hnvati, nebo sem tob (mn se zdá) do-
statenou píinu
již
oznámil.
ty je také jist na dvakrát je musil na
poct
Jenom oekávám od tebe toho
250
f.
podosáhl,
aneb 100 f
hledati, a to prv, než trmín
c.
ujištní, Ž2s
m.,
vysadený pejde.
sice
bych
!
Korrespondence
160
Krom
Palackého
Fr.
vdl, kde
se p. Leška narodil, kdo jeho otec když ješt v Praze býval, pro z Prahy odešel, a naposledy, jestli ty nové písn v jeho pražském kancionále samy jeho práce byla, neb jestli nkdo jiný jemu v tom napomáhal, a tm pobyl,
kde on
toho bych rád
studíroval, jak starý byl,
nm
dobného, co tam o
My sme mli vydlalo, nýbrž
se rozpráví.
týdn daremní máslo, kdežto se netoliko ztratilo. Nyní ale jde dobe zase. Pan Simko jde
i
asi
dolu do Trenína za
4
faráe na místo
p.
My sme
služby nekoná.
jemu 100
f.
Zubka, akoliv Zubek
p.
ješt
dlužni,
ty
nic ne-
ze Su-
žije,
mu musíme
však
dát. Již
sme od toho asu, jak si odešel, pes 1000 f. dluh odplatili, a nyní ješt máme vypovdných 800 f., které do Vánoc mají vrácené býti. Jura sob drží 2 kon, kteréžto jemu pedce njaký užitek, aspo 10 f. za týden pinesou. Ale kde já vezmu? Vely jsou velice medu prázdné. Mladé musíme již nyní chovati. Dobe, že jest med doma na he. Pozdravení od pátel. Zstávám tvým otcem Pallatzký.
J.
138. 1824,
4.
ledna
(z
Vídni).
Jií Palacký synu Františkovi.
—
Piíc
zprávu
Mj
o o
knihách, které mu František byl poslal ; dává domácích a o obchodu.
milý synu
Darmo, tuším, od tebe psaní oekávati, jestliže sám naped k tob též jest slušné, abych tob zprávu dal, že sem ty psáti nebudou a po Palackém odeslané knihy skuten obdržel. Toto byla pro mne radost, když sem jen jména tch knížek tel, že sem na vše jiné zdál se zapomez ástky píina, že sem až dosavad s odpovdí odtanouti. A ta jest hoval. Chtl sem nejprv pedce nco zvdti, co v nich stojí, abych nejprv o vážnosti jich pesvden byl. Jakožto pro mne velice potebná a mne
mn
i
;
i
platná a vážná jest
pedn
ta o
Obraz dokonalého
uHtclc<^
není
^
poítání
mn
z
hlavy, touto nejvíce
potebuji.
mn,
tak vážná knížka, zdá se
že
sem v takových vcech nco z jiných knížek, a nejvíce ze svého zkušení pouen, nebo od 14. Decembra 1784 dítky vyuuji, a tak tu sem též i
njaké zkušení
pozorujíc s
tím
nabyl.
vydavatelem se sejdeš,
p.
mn
''Pítel mládeže" se
povz mu ode mne,
lépe
mu
že
líbí.
Jestliže
za jeho
úsilí
duchu dkuji, nýbrž i jiným jeho snažnost schvaluji. Vbec vyznati a i diviti se musím, že opravdu Cechové zady nezstanu, ale již mnoho uinili. Budiž jim Bh nápomocen. Andres mme mezi jiným i toto píše: leh werde ein Monat vor Ostern und hernách bis den 30ten Aug. netoliko v
mém
3 Biicher brauchen, námlich:
omneš,
3.
Virgilii Bucolica,
1.
Horatii Flacci opera,
Georgica
et
Aeneides,
2.
Ciceronis orationes
kteréžto abych
mu
ve
Vídni koupil a poslal. Než zdá se mn, že Andres France nedožene. On ješt vždy v svém psáni chyby dlá a na v psaní chudobný jest,
ei
akolvk
ostatn chvalitebn se snad chová.
1824.
161
Z Vídn, dne 4. ledna 1824'. S máslem pišel sem do Vidn, a ty žochy od vlny také sem s sebou pivezl, ale pana Serdaheli nemohu najíti, a tak ty žochy zase dom vzíti musím. Že prý on Serdaheli se na své panství dom odebral, a jeho syn jest kdesi secretérem. Tak povdal uherského dvorského agenty písa Hegar Franz z Hoštašovic. Když budeš psát do Czúsu, tedy pipome moju starost strany tch žoch. Johann jest doma pi vyuování dítek nápomocen, já jej nemohu od sebe pre dáti; potom, kde^bych peníze vzal.? Málo se vydlá, a ponvadž sme zadluženi, tyto se pomaly odplácejí. Když se ten hlas rozešel, že sme ztratili a žes ty nám pomohl, nkteí nám peníze odebrali, jako pan Simko, Ková z Hoštašovic 700 f.. Kyselý 100 f., Býma 100 f., Fichtner 300 f., a krom toho ješt jiných na 200 f tolik sme vrátili, více než sme v hotov mli, a nyní málo více než tvé peníze máme. Znovu vypjiti, není možné dostati, jak bys i ty nám peníze odebral a jiní také, tedy není možné handlovati. Když handel pestane, odkud tedy co vydlati.? Bude-li mi možné, tedy myslím, pes lato že bych Jánka do nmecké školy poslal. Andresovi sem ekl, že aby sob sám pomáhati hledl, ale on zase pedce ke o pomoc píše. Když ml dom pijíti na vagacie, poslal sem mu 20 f., jeho šaty koštovaly výše 40 f., do Edenburku vzal 35 f., to jest spolu 95 f. a nyní na 1. Febr zase potebuje, nebo on sob tam dosavad ješt nic nevydlal, jen vše za hotové z domu. Já sice pro sebe nemyslím jinae hospodaiti, jen dtem pomáhati, kdybych jenom mohl. Když sem ml do Vídn jeti, byl sem v zámku. Paní [ dcerky její na tvé okolostojinosti se vyptávaly. Tuto ] velice již dvakrát na poct tvé psaní oteveli. také musím pipomenouti, že Pro se toto dje.? Snad nco tajného neb podezelého tam hledají. Hle je dobe zaobaliti, když budeš ke psáti. Jenom brzy odpis, jaký tam
mn
mn
;
.
mn
.
.
.
.
.
.
i
.
mn
mn
ím
život vedeš,
se
odkud peníze
mnoho práce Z másla toho roku pedce cosi
výše 100 dítek, zdrávi.
se zabavíš a
dovdti,
kteréžto
ale nyní
Mj
pestanu.
se
dostáváš.?
koštují.
pišlo.
dobe
;
Já
mám
Doma sme
ve škole
všeci
hezky
Mnohé vci bych vinšoval zstávám tvým otcem Jií Pallatzky.
bei
Von Wien. An den wohledelgebornen Herrn Herrn Franz Palacky. Abzugeben dem hochgelehrten H. Professor von Jungmann in Prag, Bohmen. 139. Pavel
Josef Šafaík Františkovi Palackému. — Ddvd mu zprávu o svém zdrávi, teši
se na vydáni Junsmannova Slovnika a Historie literatury eské; vybizi ho, aby brzo vydal svou krasovédu ; zmiuje se o Kotláové nemoci a o písních, jež sýolen s nim byt vydat; oznamuje, o em sám pracuje a co dje se v literatue srbské. 182-i,
22.
ledna
(z
Nového Sadu
.
Z Nowého Sadu
Pemilý to
d.
22.
Ledna 1824.
Pjteli!
Gak nešastná náhoda pjinau dlauhotrwanlivého mého mlenj byla, giž z pedešlého listu mého draze wáženému a milowanému
Wám Fr.
Palackého Korrespondence a lápisky
II.
H
'
Korrespondence
162
Fr. Palackého.
našemu P. Jungmannowi ode mne psaného známo gest. Bohu lépe mám žiwotnj sjly mé se co den zotawugj, ;
nastáwagjcjmu garu (které k nám mnohem wstjc, a bez prodlenj se podám
Te
djwe nežU
zwyklo)
Wám
k
zawjtati
lékae mého
dle zdegšjho
i
se giž djka
radostj hledjm
s
w-
nkam do zdrawgšjho krage z tohoto bahny otoeného msta, jemuž se jedwa Mauria a Philadelphie wrownati mohau, z této bohopusté planiny, která i tlo ducha rown umrtwuge. Neobmeškám nieho, což w mé, což w lidské i by bych k samým Karpatm putomoci, abych zdrawj swého hájil i
P.
Preslow}' pátelské rady
nými kalužemi,
moáry
a
—
i
wati musil.
Ponvvadž mi giž i lékaem okolinostmi powoleno, abych se pomalu ku zwyklým pracem swým pinawrátil, nemohu nepodotknauti zde alespo našich, wcj slovenských. Srdenau gsem bžn i zamilowaných radost ml a mám poád zwlášt ze zpráwy P. Jungmanna o brzkém wyi
pedmt
dánj geho Slownjku a Historie literatury eské.
spanilomyslnému muži žiwota, zdrawj a
sjly,
Kýž
Bh popege
tomuto
aby tento národnj poklad co
negdjwe k obecnému koisowánj z nho podati mohl. Obáwám se náramn, gakýmiž wšeaby niemná záwist nkterých padlých, a tudy podlých dušj maudrý Bh po neobsáhlé prozetedlnosti swé národ náš nawštjwiti ráil
—
—
i
skromné srdce geho neuplašila, chwalný bh usilowánj geho nestawila; ale wšak proto wždy daufám, že mu powdomj istoty aumysl swých naplnj prsy duchem smlosti, aby šel cestau obranau, neuchýlege se ani na prawoani tato gest potcha žiwota na lewo. Prawda wždycky swjtzj, djweli pozdgi gediná; pustjme-li tu, co nám wjce žiwot pláten ? Owšem že wšaký lowk, my w domnnj swém o prawd a dobru i kráse klesnauti ma tudy žeme, ale práw proto my peswdenj swého nikomu násiln newtjráme, gako ti, což prawj »anebo bude gako gá chci, anebo naprosto nic« gá chce, anebo naprosto nic protož gestli bych ekl: anebo bude gako innj twé z Boha, bude, gestli z erta, pgde k ertu Bh pak chce wše, což prawého a dobrého i krásného gest, ehož tagemstwj neswil
—
i
:
;
—
Bh
;
tm tem
»
pomazaným wyslancm« swým
z
getelowého
tjlistku,
nýbrž
radgi propgil tm, ktej swobody swého rozumu hágjce giným též práwo swobodnosti mysli pauštgj. Nuže se tedy neohljžegme na ty bledé, pjšerné stjny za patami našimi, ale wycházeyme piln a smle co weliky z rána na palauky slunné zbjrati med do aulu swých. P. Jungmannowi wystawjme w srdcjch swých, wystawj potomstwo naše, nás bohdá sprawedliwgšj wdngšj a šastngšj, wkostálý pomnjk, gestli nás obdaruge Slownjkem, gemuž poswtil tetiny života swého, a který dozagista bude gako Lindw Polanm, radost naše, potcha naše a sláwa naše. Wygde-li na pedplácenj, nech P. Jungmann neobmešká hned ohlášenj ke poslati w dolegšjch negsem sice w Slowenska, ale gest Uhjch Slowák hognost, ba mezi Srby se naleznau, ktej na to rádi pedplatj. Litugi, že Krok pro nedostatek pomocnjk tak pozd wychod) (4tý swaz. gsem giž od p. Jungmanna dostal) pežádaucj gest wcj. i
—
—
dw
i
mn
ln
;
i
i
—
;
; ;
aby
— Což
se udržel.
pak Wy, milý
pjteli,
dláte? gak
se
Wám
pi
pra-
cech Wašich wede? Bádánj historická, girnž gste se oddali, chwalná gsau zagisté a wzbuzugj ale
by
naši,
kdyby
zde radost, nadgi, potšenj giž naped,
u wšech nás
pedce
to byla
weliká zkáza, weliké neštstj pro ubohou literaturu
gste napotom, gak se zdá, pole aisthetiky cele opustili. Oblažte
nás
probh pedce gednau po
an
gi
tak dlauhém prodlenj krasowdou Wašj, dáwno w rukopise hotowu máte a pjležitosti tisku by Wám snad Piaha poskytla. Gináe Wás wyzweme na mejdan a powedeme s Wámi bog krutý. eknete což pak Wy Podunagci poád auhojte ? Mýljte se,
—
—
:
malé wjry
pjteli, gestli tak
gen
snhu
až pjgde garo, dá lépe má,
bh,
naši wjce než gindy, než
roli
gsme
—
se nadali;
rozzelená se osenj naše. Milý, drahý Kolár se giž
od mésjce prosince
minulého roku
gsme w loni pjsn wydali, wjte snad; swau posud neposlal, uinj to brzo.
gestli
auad swg opt
Wám
i
hrubými spisowatel
i
koná.
gich Kolár pro
W nepjtomnosti
zohyzdnny gsau dosti gináe býti nemže, kde
ty
Neauhojme
tak zle o nás smýšljce.
gste,
napadlo na zasetau
hognými omyly. sám correctorem
Že
nemoc
geho tištny gsauce, Ale
to
býti musj.
\v
Uhjch Gá ode
ku bibliographii Slowenské (Slowákw w Uhjch) a Srbské auplné hist. literatury sloužiti magjcj piln zbjrám. Nemoc petrhla mnohá snažení má. Nech gen PP. Lind a Jungmann pokraugj, my pgdeme asem swým za nimi. Pál bych nade wšecko, aby se ngaká slow. typographie w Pešti ugala. Ruttkay odešel ku Gottlibowi do Wacowa a tento zemel. Od té doby newjm, co Ruttkay dlá. srbském swt let
a za základ
—W
wšecko pusto. Krom Pešanské nemagj žádné typographie w Uhjch ona má monopolium. Prof. Lazi w Karlowicech wydal kratikou physiku nic naplat; Stojkowie, swého pedchdce, ani nespomjná; Mrazowi wydal Rhetoriku staroslowensky starowcky gakoby w XII. stol. Co ginj psali, hodné baby Dory. Surowj mniši práchniwgj leniwostj znáte, brate, što su Sremacki kaludjeri Musický mnoho sepsal, ale gen geho lirinost myšjm a molm a kaludjerm ku spálenj po geho smrti nedopauštj, aby se pewného aumyslu uchopil, te si hlavu láme: »KaKo he nocTaTii EnicKonoMT>« wše nadarmo ubohému, nešastné obti. »Kajiyl)epcKora Ayxa« nepeje íCTapau-L, luxo iimt> je úon, n csexi. ii Ayiua<. Náš prof. Magarašewi wydal kratikau hist. poslednj wálky s Francauzy, kompilaci z nm. auctor. Geho k njž gsem i gá pispti chtl, uwázla bohužel
;
:
—
i
—
.
.
.
—
.
Snad wygde na rok. Pozdrawte srden mladšjho, Presla, Hanku Jungmanna staršího Wás pozdrawuge. Každý den ekáme host.
zvvlášt proto, že nebylo tiskae.
wšech pátel, gmenowit PP. etc. a pište brzo.
Mgtež
se
Má
Julie
dobe! Wáš
i
pjtel Šaf.
!
Korrespondence
164
140. František 1824, 22. ledna (z Prahy).
Palacký Janu Kollárovi.
Dává mu zprávu
ratue eské [pi erni stžuje
Fr. Palackého.
o
si do censora
nemoci Safaikové a Jungmannové, o liteZímmermanna) o divadle., o svých pracích.
W
Praze, 22. ledna 1824.
Milowaný Pjteli Diwili a rmautili sme se nemálo, nedostawše náramn dlauhý as nižádné zpráwy o Wás; až nás milý náš Safajk této negistoty smutnau nowinau Wy on byli ste oba nebezpen nemocni. A co wjce nás zprostil, že nepokogj, gest, že gešt zpráwy o Wašem ozdrawenj nemáme, akoli té k Bohu nadge gsme, že nám tak drahý žiwot Wáš zachowá. Gest to i
i
nešastný gakýsi osud, an námi wládne. Náš newyrownaný Jungmann také pedewjrem byl w náramném nebezpeenstwj, gehož sme se nemálo byli
mél mrtwicj poražen býti, gda do koUegium swého, by mu byli w bljzkém dom žilau nepustili. Te opt okjwá; bodeyž dokonalým prospchem a na dlauho! Gak to smutno, když náš wýbor w literatue ulekli
;
náhle
tlem klesá, když gich pomoci nám neywjce potebj proti širokému rozwodnnj duchapráznosti. Ale gá se djka Bohu nadgi, že neštstj toto od Wás, milý pjteli, co neydíwe potšitelných zpráw brzi pomine, a že !
i
dowjme. Naše zewngšj okolinosti zde gsau neweselé. Seweni gsme w literatue censurau náramn a swjráni býwáme den co den gešt wjce. Máme tu dennj tragikomedie w tom ohledu, prowodiné ne rozkazem wyššjm (ponwadž podobných we Wjdni nenj), ale pychem a náramnau hlaupostí našeho hlawního censora Zimmermana, an sob co samowládce pojná^ wda, že mu policie, gakožto auednjku státskému, proti wšem žalobám za práwo dá. Smutno, smšno a hnwno gest na to pomysliti. Ale widti se
gest
patrn, že
s
erstwgi znikala, Po dwakrát tšenj
slyšeti
hry
se
nežli gich
kladau
wle
giž (28. pros.
pekážky zdá se
1823 a
literatue
18.
ledna 1824)
;
asomrné
prosodie.
nám podaj mateštinu
Nmci
ana
by
sice
mli sme
to po-
asomrnau operu Machákowi wýborn onat prwní weegný
na zdegšjm stawowském diwadle prwnj
eskau » Rodinu Šweycarskau*, gegjžto peloženj panu se podailo. Gde o nj wšeobecná pochwala po Praze triumf
našj,
býti.
Operami
naši u wyšších
a
zpwem wbec w
obljbení
tušjm neylépe se
uwésti;
i
sami
zagisté
pednost zpvu eského nad nmecký. Gá zde objrám se prameny k historii Hussitstwj a giž sem nca wzácných pjsemností k tomu cjli sob nashromáždil. Dobrowský a hrabata Sternberkowé gsau na mne welmi laská wi. O pjštím osudu swém gešt nic uritého newjm. Pište mi, co se dje s Palkowiem.? Pak co neydjwe pošlite nám po knihkupcjch nkolik exemplá onch slowenských piesnj> Wámi wydaných, na nž taužebn ekáme. Pozdrawugj Wás srden wšickni naši. Mégte se dobe Wáš pocitugj
;
!
F. P.
Nápis ke mn: An F. Jungmann^ Breite Gasse 749.
se o
Privatlehrer.
Abzug.
H.
d.
b.
Prof. Jos.
Jan Kollár Františkovi Palackému.
141,
Dává mu zprávu o své ttemoci a svém liednim ýostaveni; ml s Jungmannem ; žddd za odesláni nkolika výtisk
1824, 23. ledna (z Pešt).
zmiuje
P.,
nedorozumni, které
svých kázáni slovanským cirkvim do Berlina a Dráíati knih a vybizi k vydáni aesthetiky ; nelib nese,
nmeckým ;
tury vydal jazykem
s
že
zádd ho za zasláni nkterých
;
Safaik
historii všeslovanské litera-
vzkazuje pozdrav Dobrovskému, jehož
korrespondenci
Rybayem koupil peštský antikvá. 23. ledna
Pemilý
1824 v
Pešti.
píteli!
ped nkolika msíci Vy mé psaní ješt kdy
bych se dozajista nedomníval, budete. Minulý rok byl pro od slavností mne jeden z nejsmutnjších mého živobytí, ano jsem v svatodušních pes celé léto i celý podzimek ustavin krev plil, oslabiv prsní nástroje pesílenim v našem velikém chrám. Za nkolik týdn naprosto jsem onml pi nevýmluvných bolestech. Nejmnošší as mé neduživosti ani jsem v Pešti nebyl, ale strávil jsem venku na statcích svob. pána Pronayho, kde všecko na mne nakládáno, cokoli k ozdravení možno .a sloužno bylo. Nicmén teprv pedešlého msíce prosince nadje se ukazovati poala, ale tak šastn, že od Nového roku tytýž i úední povinnosti své konám bez bádání škodných následk. O vy drahé milované I
ovšem jen
že já Vaše a
byl
ísti
nm
duše mé! kolikráte jsem myslel na Vás, kolikráte ale
Vás
a naše
vci
opustiti
hoce
slzel,
ne že
život,
jsem ml.
nemoc má až posavad skonena není, avšak doufám v Boha, které pod Tatrami v lepším povtí svtiti míním, ješt ouplnji okeji. Stehu se schváln ješt všelikého študování a jen malichernostmi, leda by rozum nezerzavl, se obírám. Co jste mi o našem dva životy milém Jungmanovi psali, hluboce mne proniklo já Ješt
sice
že píštího jara,
a
trochu, tuším,
nám ten jeden žije dlouho na mne hnvá pro dva neb
a erstvé. ti,
vdn — Znám
i
;
položím, jen
sice,
jemu, jak mi psal,
že se
nemilé
ádky v onch kázáních o Vlast. SI. národu; to odtud zavírám, že mi až posavad žádné odpovd nedává na mé poslední, jemu již dávno zaslané psaní, kde jsem se mu v této píin ospravedlniti chtl. Však nic to proto; jᣠbych ho
sob ml. Já poád tu te opt proti
pedce
v jeho nejvtším
Nmci
tam
hnve
celého
zlíbal,
kdybych
ho pi
ustaviné války vésti musím, dvojnásobnou vzteklostí zuiti se Pizdají, pokud se jim podaí mne shrýzti aneb aspo pre vyhrýzti. jmete-li pak Vy Vltavané ubohého vyhnance.^ posnažím se sice, abych nemusel býti pedmtem obtížnosti nkomu, ale to upímn vyznati musím,
ba
že se
mi
již
celá
s
mn
Peš
s
]Mag>'ari
znova ožilému
zhnusila a
s
v ní všaká
—
radost
zhokla
a uvadla.
Korrespondence Fr. Palackého.
166
Zdejší slov. církev vyhrála
konen pi
svou u seniorátu proti
Nmcm,
na soudu senioratném pestávati nechtjí. Ta vc neomyln pijde ješt až ke trnu. V Berlín a v Drážanech nalézají se slov. ev. církve, v prvním na náklonku mezi Nmci. 1000 duší, v druhém již asi 800 ale tito
—
mst
by
Nebylo-li
tém
dobe, kdybyste jim onoho kázaní o VI. SI. to
exemplá
z
Prahy na njakový zpsob nkolik
z n. poslati chtli a mohli. Jungmansem poslal z nich 50 exemplá. Porate se o této vci s dvoj. Krejím, který tam snad nejlepší cestu znáti bude. Za to mám, že cítíte,
novi p.
njaká marnomyslnost,
že to není
ped
co ješt
utonutím,
ale jediné žádost retovati vše a chrániti
Berlínský
lze.
a
Drážanského jméno jsem zapomnl,
Peté
Jistý
vzal
Vám
piesní,
tm
asu jsem
písnm ml.
sotvy péro v hrsti
mne astji psaním svým
Blahoslav
mé
v
potšil
byl navštívil.
pes vánoce
zdržovav se
sebou do Vídn nkolik exemplár našich je do Prahy tudíž odevzdá. Pedmluva k
od toho
se jmenuje Jenike,
kazatel
s
slední práce;
želí
(PetianX mladý Slovan,
eský
sem ho osobn
tím
u mne,
cílem, že
má
byla
te
nemoci,
po-
i
on
smrt otce svého.
O násled.
>
Krokus
knihy
enky oba dílu 1.
ste
roky
ástku
mi
knihkupce od Macháka, Novoroco nového a hodného vyšlo. Potom Kroku
nic nepsali. Pošletež mi, prosím, skrze
Krasoeník
:
a Rodina Svejcarská
a jiné, jestli
a Dobroslava dílu
4.
III.
svazek
etc.
3.
V
Budíne pi consilium se nalézá nkolik mladých horlivých Slovan, kteí se k nám pipojili. Nejstarší mezi nimi p. Hamuliak psal ješt v íjnu
do Prahy k
p.
milý píteli,
Skoda by
nho zvdti
Krameriusovi, chtje od
nám eských
Než až posud
novin.
pana Krameriusa,
zeptejte se
kdybysme nevlídným
bylo,
zpsob Butež tak
cenu a
nic se neozývá.
zda
onen
list
v oustrety jitím
pijal
mladé
poslání laskav,
neb nic k
nám
?
se
vinoucí duše od sebe odpudili. Jistý Iv,?ni,
zdejší
prodava
starých
knih,
má
v rukopisu velikém
od nebožtíka Prokopiuse, lékae Skalického. On chce v tom ohledu do Prahy psáti národnímu Muzeum aneb našemu Jungmannovi. Ale za píliš mnoho žádá, totiž 100 dukát. Jungmann by ovšem pro svj Slovník z nho mnoho erpati mohl. U tohože a od tohože nalézá se rukopis Husitictvi a životopis Jiího s Podbrady ale, bohužel, kusý na dvou místech. Vaše Esthetika skoro-liž svtlo spatí? V tchto dnech mi psal Šafaík; on vyhotovil tlustou dosti historii všeslovanské literatury, ale, nezdste se, prosím, nmeckým jazykem! se to, Co Vy na to.-" mluv on co mluv k svému ospravedlnní, docela nelíbí. Pozdravte pana Dobrovského jménem barona Pronayho, který se na jeho s Rybaym dopisování s radostí rozpomíná. Všecka psaní Dobrovského pvodní vidl sem onehdy v jedné zdejší knihovn v krásném vázaní. Rybay prodal své Slovník, vypracovaný
i
—
i
—
Mn
knihy a
s
nimi
i
tyto
listy.
Mjte
se
dobe. Váš
J.
K.
142.
Jií Palacký bratru Františkovi.
—
1824, 27. ledna (z Hodslavic)
nemže; oznamuje, komu
Omlouvá
že více než
se,
5O
zl.
se dostaly knihy, jež byl poslal.
v.
m.
mu te
—
A
dopisu
poslati
pifojett pípisek otcv.
V Nech
Hodslavicích, dne 27. ledna 1824.
brate!
Alilý
te
tebe to velice nezarmucuje, že proti tvé žádosti
jenom 50
f.
a že až do dnešního dne se to protáhlo, tato dležitá že sme v ten as práv žádných penz na hotovosti
tob odsýláme, píina v tom jest,
v. v.
nemli, nebo dluhy, které nás biují, a vitelé, kteíž nás sužují, ti nám mnoho odebrali, víc než sme my pes léto shospodait mohli,
toho roku a
te
práv
jsme 200
fr.
paní dchodnici,
nebylo možno více
bu
povíce sebrati, nakupili,
které
museli
také nkolik set dlužni jsme,
Nyní ale nám sebrati, až za njaký as, v kterém bysme mohli zas za drva neb za máslo a ovotce suché, kterého sme
položiti;
co ale dále dlat chce, to nevíme.
chceme tob dle možnosti zase
odeslati
;
jenom
za to
t
prosím,
abys nás dle možnosti sanoval a moc na jednúc nežádal, sic bysme tam pišli, kdes nám loni na pomoc pispl, tak že by z nás na dobe nic ne-
bysme museli handel
bylo, jak
mám
nechat.
nadji, že bysme se brzy
Vídni a též vitele
msíc
se
i
my
to státi
Knihy od tebe
z
Kdyby nám vitelé penz
dluh
touto chvíli vyplatit
mže, nám
nebrali,
Tohoto tvého pítele ve nemžeme, ale aspo do tech
vyplatili.
že jej vyplatíme.
poslané sme pijali a též dle
své libosti
každý
»hospodá rozumný*. Pan foit z nich také dv vzal, tou o koních a potom » krátký zempis*. Jeden každý své zaplatíme, ale až dosaváde jsme ješt penz nesložili Co se zde nás ostatn dotýká, jsou všeci zdrávi krom mého nedávno narozeného synáka; toho nyní velmi silný kašel trápí. Sestry Marijany synáek také nemocen byl dosti tžce, ale již ozdravl. Ostatn ale, milý brate, za
si
to
z nich
t
ntco
prosím,
píina, která
vybral; já
nehnvej se
jiní
se,
podržel pod titulem
si
že
ti
tak málo
te
své žádají;
sme
si
odsýláme, nemožnost jest
budem mocti tob tvé nám budeš moct tvé nechati, snad nám to Bh pomže njak
snad zase brzy promní,
odeslati; pravda jest, že
když
sem
iakže
mysleli, že ty
ale což jest dlati,
aby sme mohli jednoho každého uspokojiti. Dálejíc ti všecko dobré vinšuji, zvlášt, abys. již spíše k njakému místu pišel, kde bys své vyživení míti mohl. Jest to trochu tžko, lovk, který služby nemá ani jiných vlastních píjm v takovém míst na své útraty žíti. Pozdravuji sprostedkovati,
všeci domácí a pátelé, pan stávám tvj bratr
tebe, též
i
foit
i
Toman.
Mj
se
Georg
dobe
!
Z-
Pallatzky.
I\Ij milý synu!
Chtje tob
velice
mnoho
své dležitosti vyjáditi nemohu.
psáti,
brzy bych nic nebyl
Než ekám,
psal.
že se okolinosti
V
zmní,
krátkosti a
potom
!
Korrespondence
168
snad jinae psáti budu moci. Bojíni
nám hned
Fr. Palackého.
že t svt zavede a oklame. Odpis sem tob z Vídn psal. Zstávám
se,
o svých dležitostech, jakž
i
tvj otec Jií Pallatzky.
Jan Dobromír Petenyi Františkovi Palackému.
143.
Vídn). — Vypravuje, kde byl o prázdninách a o Kotláové nemoci; Jak má dodati knihy Kolldrem mu odevzdané do Prahy; zmiuje se o bohosloveckém ústavu a eské knihovn pi nm; dává zprávu o nkterých známých.
1824,
táže
7.
února
(z
se,
Z Vídn, 7ho února Velectný
1824.
a laskavý píteli
Na poslední mj list, s ním sem Vám knihy skrz knihkupce Tendlera poruení Vašeho v msíci záí všecky do Prahy odeslal, pro mé mlení žádné nedostav o pijatí odpovdi, radostn nyní mi poskytnuté píležitosti k tomu uchvacuji, by[ch] Vám, laskavý píteli, zprávy o svojich okolinostech dáti, i k uspokojení vlastnímu návští o Vašich sob vyprosil. S zaátkem msíce srpna z Vídn odšed, pímo sem k Blehradu letl, v jehožto okolí asi dvadcet dn se pobaviv, vrátil sem se do Temešváru k seste, odtud k jiné do Cábu v Bykyšské stolici, kde sem až do pl prosince darmo na pomoc z Ábelové ekal. Toho asu, vj^požiav sob malinkou summu penz, vybral sem se do Vídn, kde sem l2ho ledna šastn došel. V Pešti sem v první svátek vánoní za ubohého našeho pítele p. Kollára. v ten as se již silnjším cítícího, kázal. Když sem dol šel, pro velikou nevládu ani se smlouvati nemohl. On se o Vás srden asto doptával a žádal, by[ch] Vám pi podané sob píležitosti jeho pozdravení vyídil. Ode mne posýlá p. prof. Jos. Jungmannovi písní svtských rodu slovanského v Uhích od Safaíka a Benedictiho sebraných 22 exemplár, které sem až posavad proto odeslati nemohl, že se mi nikdy nepoštstilo takové najíti píležitosti, po jakové p. KoUár mi je poslati porouel, totiž po také, ana by bez platu, Dávno mi v dom jist a bez pehlídání na mezích je dopraviti mohla. hrabte Vrbna pislíbeno bylo, že brzy vypravená píležitost do Prahy je odnese. Ponvadž však ze dne na den se její odchod protahuje, má pak mrzutost nad tím roste. Vás pkn prositi o to sem sob umínil, byste mi k poslání tch písní o njakové píležitosti, jestli potud sám žádné nedostanu, ím dív psáti ráil. Muže, který toto psaní s sebou bere, sem i
dle
m
vdn
jen v brasiliánské pírodovni postihl a náhle toto psaní
mi hned
vzíti
ani jeden mínil, s
sám
pislíbil,
ponvadž
exemplá, který sem
sebou
se ponukl,
odpovd od
vzíti.
On
je
naarbal.
List
Vám
na
as mj
vlastní
nechtl mi zavázaný odeslati
menagerii, a z Prahy na voze
cokolvk do Vídn
pivézti.
Od nho
pjda dom,
tedy budu radostn
dobromyslné Vaše heslo eskoslovanského initi S povolením Vaším vyvolený a znovu potvrzený sekretá v mén Vás, drahý
p. píteli,
o tom, co jste laskav k pislíbil.
pi
mu
jen jezdíc do Prahy jde,
ale
oekávati, ano
podpoe našeho
i
spolku
celého spolku se odvažuji Vás vlídn
prositi,
by
jste
nám,
jestli již
snad
nco knh spíšili.
pihotoveno, k vzdlání se v matein tením pomáhati poPan Palkovi nám asi 30 spis pislíbil, ale jsme ješt nic nedostali.
I k pp. dstojným superattendentm Lovichovi, Martinyimu a Josefimu jsme psali, by nás sbírkou knih aneb jinými zpsoby napomáhali. Toho roku jsme se mnohem drahnjší v tomto spolku pivítali, Gotschalkovský, i
an Vás srden pozdravuje, (neb práv se mnou zde pírodovnu pezírá), jest vroucím a mnohopsobujícím oudem jeho.
spoleník poítá bžícího roku náš bohomluvecký
Asi 70té
ústav.
potu, a to sic 12 po 100 zl. dobré mince, 10 po 80 zl. dobré m., a 8 po 50 zl. d. m., již 15ho b. m. dostati máme ze stavovské kassy. Professor nemáme ani o jednoho více, jen p. Simko zstal suplentem církevn historie. Ani se neví. kdo, kdy, aneb kolik nových pijde. Ješt na Stanislaidesovo místo, an 6ho prosince, jako to bezpochyby známo, zemel, nikdo nenastoupil. Žactvo Rumyho naskrz nechce mít. Sepeši ješt v listopade povolán a posvcen byl Sudolanm (Zauchtel v Peslavském se mi zdá kraji) v Morav za knze. Klapsia má doma býti. Benedictiho Pavla, jehož otec za živa ješt z Vídn povolav, posvtiti za kaplana dal, po otcové smrti, kterou mu první vánoní svátek pinesl, prý ani církev, ani seniorát, ani Lovich nástupcem nechce míti. Gedulyi Bohuslav je taky již kaplanem u starého Vallaskýho v Jelšavé. Nagy Karel vera jen od nemocného otce došel. Nedávno vypadli na mou matku, nebožátko, bratra mladšího do Vel. Slatiny na Patvániu odpevážející ti zbojníci. Dva zapevše flinty matky i bratrovi do ela, smrtí hrozili, jestli se kdo pohne, tetí, rozsekav valaškou (sekerou) pod nimi truhlici, nco penz a bratrovi hodinky vzal, valaškou mu šnuru rozezavše. Na to odbhli a jsou píinou, že ubohá matka má v dlouhotrvanlivé nemoci bez nadje uzdravení až posud stón. V spolku našem teme Cechoslava a Dopisovatele. Rádi bychom na Kroka pedplatili, ale nevíme, ku komu se obrátiti a od koho pedešlé 30
Stipendia,
v
i
i
4,
i
již
5 svazky kupiti máme.
Slov ploskoslovanských v
Jakových
p.
slovníku
Palkoviovém sem
Kollár mi celý slovníek svj pokázal,
sebral, tím víc ale písní národních.
I
p.
i
se
nenalézajících,
já pro
Vás mnoho
Fejérpataki poslal asi 300 piesní
k tisku Trattnerovi do Pešti, zvláš v Nitransku obyejných. P. Kollár vydává znovu své básn rozmnožené a pehlednuté na regále, pan Šafaík pak všeobecnou historii literatury všech Slovan. Ale ten pán již do obzeal odchází a já dokoniti musím, prose Vás, manna, jemuž brzy psáti míním, a Presla zadržeti ráili
Vám
vždy vrného pítele a
by
jste
v
mne
Palmovém dom.
jest v
v
píze
p.
Jung-
ctitele
Jana
Nápis na
m
poroueti, v své pak laskav
Dobromía
pedešlý, do ústavu v Fenkenské
Petenyu.
ulici
Nro. 45,
!
Korrespondence
170
Kollár nás nedávno na pedplacení svých básní >Slavii dcera < po-
P.
žádal.
Fr. Palackého.
Spolek na 10 exemplár pedplatil. Dne 21ho února 1824 sem opt list tento zpt
menagerie, ana u
»
dostal. Dohlída tento povstná a známá jest, stedu budoucí do Prahy, odkud prý opt hned
Bílého Iva« bydlí a v celé Praze
odejde zejtí jen. pijde v
m
zvíaty do Vídn ve tvrtek se odebere. Prosil tedy, bych tento po pošt poslal, že na ten zpsob aspo o dva dni dív k Vám dojde, a Vy, milý p. píteli, asu získáte, mi list napsati a nim odeslati. Bude-li se Vám tedy líbiti, mjte tou lásku a rate u jmenovaného » Bílého lva* (se mi zdá) tohoto muže vyhledati, a jemu list aneb jiné vci, jestli sem s
tmi
list
i
všecko
vzíti,
bezna
2.
(z
—
Hodslavic).
Vidi nerad, že tak asto o pcnize ýiše, a
mu
jeho budoucnost: dává
o
král
pislíbil,
znám
jest.
Jií Palacký synu Františkovi.
]4<. 1824,
vdn
Na osmích vozech sem pjda, nám pak jak hodnovrný v pírodovni cis. odevzdati.
poslati míníte,
md
starost
zprávu o domácick a známýtli.
Milý synu
Dle tvé žádosti posláno
jest
kteréžto jestližes obdržel, tedy
penz
všech
z
tvého
capitalu,
tob
nám
jednúc 50
f.,
potom
který u nás
v Praze
jest,
žes z veliké horlivosti tvé poslední psaní z Prahy psal.
jak mi bylo, když
nco
sem
je dostal
Vídn
Byl sem z
!
penz málo
trnek byl sice ukoupil, ale
Vídn
z
100
odpis, a netoliko to, nýbrž kolik
dom
Vidím,
obdržel.
vdl,
Ale kdybys
sem
pišel, v Hradišti
Práv
donesl.
f.,
jsi již
ten den
Zásoba v penzích malá, a vitelé pro sem hned nejprv nezahynul.? zase obnovily oné dni Natoliž sem ožil, abych zase umel.'' Tuto se a noci plné trápení. Než jako radost pomíjí, tak i zármutek vždy netrvá, ale aspo lovk k tomu pivykne, a když v žádné vci na svt nemžeme
sem
p.
dchodnici 200
byl
f.
upomínají, to vše uvažujíc,
vrátil.
sem:
mj'slil
mn
potšení úplného
a
stálého
nalézti
a
míti,
a Svrchovaný naše potšení a útoišt.
dnes podpírá,
zítra odbírá,
mn neb druhému nyní v Praze zkusíš.
pipraveného
O
vstril.
A
Vný dává,
slíbí,
to se netoliko
mnohým. Já vždy u sebe to mám, že ty vasu pichystal, aby t to k tomu i
bys se k tomu za
natrefilo.
Až
v cizím
svt,
Nyní
zdráv a na hotové
jsi
tebas by do jámy
zítra
tak dílo, ale
tedy jest predce ten
Lidi jsou nestálí; dnes
když
trnu,
se
pomyslím, bez
úadu
a povoláni
jak bude, kdybys upadl do nemoci aneb mezi závistivé žiješ,
jak bude
dále.^
to již jsi
lidi?
Jak dlúho by tob ty hotové tob opravdu již nyní na-
u nás staily, kdybys je na jednúc dostal? Než toto
ped
pravím, jestliže na
tak jako
již
než stane se
tom bys
stál,
abychom ti ustavin peníze posýlali, já v stav nejsem jinae to zmáhati,
od August msíce odbíráš, to,
co se
mlo
státi
prve,
než se peníze
za vlnu dostaly. Já
musíme všecko své jmní prodati chalupu, až všecky vitele tebe zaplatíme, a tedy eknu s Jobem: »Nahý sem pišel, a nahý zstávám.*
i
Jura
Paklibys
i
i
nám ješt poád penz
neodebral, tedy
sob
trúfám pomoci, nebo
171
1824.
již
sme 2300
f.
od minulé Velké Noci
že še minulého roku peníze
Odtud
vrátili.
se
dá patrné
pedce jenom vydlaly. Abych tob
znáti,
své zdání
zde chtl postaviti a
raditi, snad by to též bylo nadarmo, aneb bys se ješt vyrostl, já toho neekl tak, jak onen: »Já jsem již z ho potebuji*. Než pipomenuti pec musím aspo onoho Richarda, abys sob jeho radu peti, nebo sem ten spis vera do rukou dostal a celý peti. Škoda, že sem jej ped 20ti lety nedostal a jej nenastudoval, mohl sem mnohé starosti vyhnuti, ku p. já mám výše 200 f. mezi lidmi, chodím a upomínám, ale sem, tuším, od podzimku jenom 10 vyupomínal, potom za mnohé vci sem velké peníze dal, nevda jak drahé a vzáctné jsou peníze, bez kterých bych se byl jaksi, tebas dobe, obešel atd. D. p. Vinkler jest zde na masopust a dává tebe pozdraviti. Knížku Krok má ješt u sebe, ale ji již brzy do Trenína odešle. Toto posuzování neb kritisírování se dokonce nelíbí. Vyhýbej tomu, abys žádného tak veejn ped svtem nehanl a chyby jeho neodkrýval; všickni sme chytni, a jakú mrú míte, takou vám lidé odmí a vrchovat. Pi tom ukazuje lovk na sob, že to anebo ze msty, anebo z pýchy dlá, což obé jest ohavné a znamením nedokonalosti a nevzdlanosti lovka. Paní Šimková z Trenína jest nemocna, od dávna leží na lijžku. Tuším, se mu tam horší povede než v Su-
—
pohoršil a
i
f.
i
mn
p. Sepesšij jest také nemocen, ustaviné léky užívá, snad Z Hoštálkové p. Obernauer jde, neb musí jíti, pry. V Ratiboi p. Lány onehdy zemel. My máme nového p. faráe v Zivoticích jménem Týl, ezníka Týle z Jiína syn, jehož sem ješt nevidl ani neslyšel, než jest o mnoho jinaí než jeho pedchíidce byl, mnoho chvály mu dávají.
dole.
od
Sudolský
tesknosti.
Zimní osetí u nás na mnohých místech vyhynulo,
mnohé
zorati
i
snh
Poasí pi vrchu na horách
musí.
jej
zima,
vypail, snad se
na dolinách bez
Andres mne žádá o peníze, posýlám mu 5 f. Stžuje sob, že od tebe již dávno žádného psaní nedostal. Jakž to tak jste bratí, a na sebe zapomínáte. Jestliže mu psáti budeš, aspo tolik mu do psaní dej, aby mohl potu oplatiti, nebo jest potebný. Jurovi se narodila dcerka a brzy také zemela. On byl handliti, nyní s koalku ve Vídni, ale nemá žádného výdlku, myslil s ale musí všeho tak nechati. Ondej Kižan pod kopcem onehdy zemel. Pozdravují tebe všeci pátelé matka. Já zstávám tvým starým otcem
snhu, mohlo by bancnotu
z
se
síti.
Vídn od
p.
faktora.
ú
i
J.
V
145. 1824, 21.
Josef hrab Mercandin Františkovi Palackému.
bezna
(z
Vídn).
Omlouvá své dlouhé mleni
tím, ie of ústil
Videii
zdržel se venku delsi as.
Wien, am 21. Márz 1824. Freund! Hátte so werdet auch ihr nicht gerichtet werden
Mein Richtet nicht,
—
krom nadáni
a
ich nie
Pallatzky, školní uitel.
Hodblavicich, na konec masopustu 1824.
lieber
Ursache schabt, auf Sie zu
!
ziirnen, so
—
glaube ich selbe mit vollem
.
Fr. Palackého.
Korrespondence
172
Rechte jetzt zu haben, wo ich mich sogar von Ihnen verkannt sehe. Palacky, wie konnten Sie mich fúr so kleinlich denkend halten, dass ich der Besorgung Es treten einer Commission wegen mich fur beleidigt halten kónnte!
—
zwei Fálle hier ein
;
entweder míisste ich mich fúr wirklich gemein denkend
erkennen, oder aber mich selbst des Undankes anklagen, wenn Ihre Meinung in Hinsicht des Auftrages gegriindet wáre. Da aber Beides meinem Herzen
fremd ist, Sie aber von dessen Reinheit nicht úberzeugt scheinen, so muss Es ist mit uns in der Garnison mich rechtfertigen. Hoen Sie also ebenfalls ein Husaren-Regiment, bei dem einer meiner liebsten Freunde noch aus akademischen Jahren her dienet. Ein Theil dieses Regiments liegt auf ich
:
—
dem Lande, der von Zeit zu Zeit den in der Stadt liegenden Theil abloset. Nun traf auch die Reihe meinen Freund aufs Land hinauszuziehen. Den Tag seines Abgehens kam er zu mir, und ich musste, da er sich selbst bei meinem Obersten verwendete, ihn hinaus begleiten. Er sprach freilich nur von ein paar Tagen aber es wurden viele Wochen daraus. Ubrigens eilte er so, dass ich bei meinem Abgang nicht einmal personlich meine Mutter ;
davon verstándigen konnte, sondern
thun musste. In Hinsicht
es schriftlich
der Briefe befahl ich meinem Bedienten, da ich der festen Meinung war, in hochstens 4 Tagen zurúckiukehren, sie bis zu meiner Ankunft aufzube-
wahren.
meiner heutigen Ankunft nun, fand ich 3 Briefe von Ihnen, nebst noch ein paar andern gestem einlief, einen von L
Bei
davon der
letzte
.
aus Tirol von einem sehr guten Bekannten,
von Belang verrichtet haben gleich Ihnen zu antworten,
dachte zu reinigen. Den
.,
dem
kaum
will
ich Sie, mir Nachricht
das
Sache
erste Gescháft,
mich von einem meiner unwúrdigen Ver-
des geliebten Fiedler eruhr ich von meiner
Mutter, als ich im Vorúberfahren mich bei ihr
abbrechen. Ich
ich ebenfalls eine
Ich hielt es fúr
solíte.
um
Tod
.
verharschte
Wunden
aufliielt.
Lassen Sie mich
nicht aufreissen!
Nur
bitte
von dem weiteren Befinden der unglúcklichen Wittwe,
wie der áusserst gekránkten Grossmutter zu geben. Ferners lassen Sie mir
ob Sie die Bestellung der Kleider wúnschen, und sind Sie stets mein eifriges Bestreben ist, etwas aufzufinden, wodurch ich nur in Etwas Ihnen meine grosse Verpflichtung abtragen kann. dass ich baldmoglichst Ihr schreiben werde, und Sie Sagen Sie L soUen mir glauben, dass ich jetzt unendlich bescháftigt bin, und mich nur
wissen,
versichert, dass es
.
dieser bose
.
.,
Verdacht vermocht
recht wohl! Ich bin wie
immer
hat,
gleich zu schreiben.
Ihr aufrichtiger
Nun
leben Sie
Freund ^Nlercandin.
146. 182-t,
SoUte
Leopold hrab Stolberg Františkovi Palackému.
26.
es
bezna
(z
Prahyí.
—
Ihnen nicht ungelegen
so wúrde es mich sehr freuen, ich leider verhindert.
Morgen
Oznamuje mu, kdy ho najde doma. sein,
Sie dann
etwa gegen 4 Uhr herzukommen, bei mir
zu sehen.
Nachher bin HauseJ
bin ich zor gewohnlichen Stunde zu
;
!
dennoch wiirde
kommen
mir sehr
es
lieb
wenn Sie etwa gegen halb 6. Uhr Uhr auch wieder werde ausgehen
sein,
konnten, da ich gegen halb
7.
Unordnung, welche zu vermeiden, mir diesesmal unmoglich war, welche aber hoffentlich nicht oft wiederholt werden soli. miissen. Verzeihen Sie diese
Ihr ergebenster Diener
Leop. Gr. Stolberg. Prag, den 26ten Alárz
An den Herrn
Palazky, wohlgeboren hieselbst.
Jií Palacký synu Ondejovi.
147.
dubna
1824, 30.
(z
1824.
—
Hodslavic.)
s
Síéžiiji:
nedostatek
iia
penz
a dává zprávu o do-
mácích.
Mj t
Tuším
milý synu
moje psaní tak
to
tch
neznáš, tak že ani na
odpovídáš
ani jestliže
;
z
fúrie ani
které jen
sám
udržím a
nco vydlám,
sem
hnvat;
se
v moci své
má
od
m., které jsi
a
p.
odpovdl,
jestliže
srdce nepsal; ale
z tvrdosti
Bh
velice zarazilo, že se
c.
fr.
co a jak Franz
ti
Nemusíš
ani nestžuješ.
5
se
již
více
faktor
tím se nechválíš
s
hnváš,
k nám ani dostal, ne-
já
sem tob
okolinosti tyto jsou na
zmniti mže.
Jestliže já se s
ani
píin, handlem
sám pro sebe mít nechci, než tm, kterým dítkám, to náležeti bude. Až dosavad ješt tak velké
povinen, to jest
to já
neštstí na nás nepišlo v handli žádné.
Vely nám pes
zimu troje zešly
Te tob
matka jednu malú fasku másla 5 f^, totiž buttru, posílá, která u p. faktor zstane, až ji ty odetaké mžeš 5 fr. w. w. od nich po té píležitosti dostati, která bereš tou fasku másla odebírati bude. Ale musíš ty njaké psaniko k p. factorm s takovou píležitostí zaslati, aby oni byli jisti, že to od tebe jest. A tedova k nám mžeš rovn psaniko zhotovit a též tm p. faktorm odeslat není potebí poty opláceti nebo my již asto do Vídn snad odsílati budeme. Penz máme málo, tak nesmíme másla doma nechávati, nemohli a
nkteré kdo
jestliže se
ví,
ješt udrží.
i
;
i
;
bysme nakupovati. Promna u nás taková jest: Jurovi doma ten nov narozený synáek zemel; u Anny též ta malá dcerka zemela. A z rodiny: Ondej Kižan pod kopcem zemel. Ostatní sme všeci hesky zdrávi. Tebe pak dávají
všeci pozdraviti
sami nemají.
U
nás teprv
bylo jasno a sníh
padl
nic nevíme, nýbrž pro
3
fr.,
funt butru 25
i
ale
;
asi
penz tob žádný týden teplo
neodsýlá, proto že jich
máme, ustaviné mrazy, kdy
neb pršelo, tak že se teprv oves seje; o suchu mokrost se orati prve nemohlo. Mice rži koštuje
27
kr.
V
oekávání
V
Hodslavicích, dne 30. dubna 1824.
listu
od tebe zstávám tvj otec J.
Von Wien. An Herrn Andreas Schule
in
Oedenburs;
in
Ungarn.
Pallatzký.
Pallatzký, Studenten an der evang.
Korrespondence
174
Fr. Palackého.
Jan Dobromír Petenyi Františkovi Palaclcému.
148.
—
O knihách, které byl do Prahy poslal, a jež dosud na 1824, 20. kvtna (z Vídn). misto nedošly, o nové zásilce Kollárov a jeho objednávce nkterých spis, o ústav bohosloveckém a slovanském spolku pi nm, o nkterých známých.
Ve Mnohovážný
a
nejupímnjší pane
Vídni, 20.
kvtna
1824.
píteli!
m
nemálo zkormoutilo, které ste mi v drahém mi listu Ono návští Vašem po p. prof. Brodzinském o až potud nepijatých ode mne, dávno
ped
tím
Vám
již
do Prahy zaslaných,
piesní
slovanských
20 výtiscích
Dle dobré rady Vaší v prvním psaní sem samého knihkupce Kron-
dali.
bergra vyhledav dosti uste o to žádal, by ten balík jak jen možné brzo
Jungmanna rukoum doprovodil, a pedce Jungmanna vyrozumívám, že jen k nmu po odchodu piesn tyto došly. Jestliže ten druhý balík,
a jist k Vašim aneb
msíci který
jich z
sem
p. prof. Jos.
ueného
z listu vysoce
Vídn
též
Jos.
i
drahn dávno knihkupcovi
Tendlerovi odevzdal, a an v
sob
20 ex. Slávy Dcery J. KoUára obsahoval, tak pozd k p. Jungmannovi došel, to mi je tím nemilejší, ím ste básn nebeské tyto s vtší dychtivostí a nepokojem ode mne oekávali, za to však ochota a snažnost má, ponvadž [za] nic nemž, necha u Vás, prosím, hodnovrnosti nepotratí. Ze až do 23. dubna ješt na svém míst nebyl, pouil mne p. prof. Jungmann, v drahocenném listu svém ješt k poslání jeho napomíná. Pro an velikost svou balík tento druhý nesmstil se mezi pakáž Kronbergrovu,
m
ale
ku knihkupcovi Wittmannovi odeslán jest, a to sice hned ped mýma I mé psaní na p. prof. Jungmanna v jednom výtisku položeno
oima.
sem mu tam, jak nešastn balík tento z Pešti do Vídn šel, když nejen velmi pozd, snad o ti týdn po poslání svém, ale i velmi porann mi odevzdán byv, naplodné ped tím starosti ješt zdvojnásobnil. Omylem p. Kollára místo 30 ex. bylo mi jen 20 ex. posláno, které sem všecky 20 tak Vám do Prahy odeslal, že sem místo jednoho na vrchu i balíka pro neopatrnost celky rozdrapcovaného výtisku, an víc taký Prahu
odešlo. Psal
vidti nezasloužil, bližšího zadržel.
mj
vlastní na velínu poslal, tento
Panu Brodzinskému, jenž mi
toliko
pak pro
mn
od
Pešti
ped odchodem svým
po Kopitarovi Váš list na ústav náš odeslal a tím víc krom jednoho krátkého se s ním smlouvání odepel, sem na žádost Vaši druhý mj výtisk » Slávy Dcery* a jeden exemplá > Piesní národu slov. v Uhích* obtoval. Píšete mi, že mi to vynahradíte. O mj pedrahý píteli! Necht[j]tež mne více takovýmito slovy ješt starostlivjšího initi, an krom toho nijak neznám, jak se Vám za tak mnohé a veliké dobroinné lásky dkazy vdným zjeviti mám. Již by to štstí samo, že s Vámi a skrze Vás s tak znamenitým mužem, p. Jungmannem, v spolku známosti stojím, dostaten k obtování Vám všeho, co jsem a mám, zavázalo. Cím víc pak mi závaznost tuto cítiti daly velikomyslné dary Vaše, nimiž ste 3ho dubna na mé i
m
175
1824.
prosby pamatujíce ubohý spolek náš
esko-slovenský, jehož dobré mi co
bohat obradovati ráili. S nemenším obdivováním než vzýváním dobroinné Vaší k prospšným vznikáním a podnikáním horna srdci
vlastní
on
livosti
leží,
štstiplodná
užitek bráti. Ale
Vaše
tato dobrodiní
mn, srden
pijal, hotov náležitý
prosím, odpuste, že
vinost náležit vykonati slabý jsem.
To
z
nich
svenou díkinní
jedno Vám, pemilý
píteli,
od
po-
nho
tlumoím, že on vznik, obživování posilnní své nejvíc Vám pokorn dkuje, zrst a rozkvitnutí, nepotká-li jej snad napotom nežádaná jakási nepíze asu. Vám k poct slaviti bude. Nestžujtež se, prosíme, všem i
i
i
i
i
jiným dobrodincm našim isté tyto poklony naše oznámiti.
Milo by
tch nám darovaných
knih, ale
vdné
city
nám
bylo
to
zvlášt
naší uznalosti a ponížené
kdybyste
se stalo,
pi každé
drahá jména
i
i
popis knize
nebo obyej
zachováváme tchto píznivc zapisovati do protokoUu podobn jako darované knihy. V tech spisích teme na p. jméno p. Karla Vinaického, nu ale nevíme, daroval-li on nám sám tyto spisy, i je snad jen nkdy ml ? Tak p. Trnka S. Humpolecký v Markové logice ? O tomto ponauení by nás potšilo. Váš pedposlední, velmi pro nás nauný list, usoudil spolek pro památku do djinopisu svého zapsati. Pedeverem, t. j. ISho b. m., pijal sem po poštovském voze 100 výtisk • Slávy Dceryi, mezi nimi 3 ex. na velínu, a 10 výtisk »Piesní« od p. Jana KoUára, které sem v tou jistou hodinu rovno z mýtnice (Hauptmaut) Tendlerovi oddal na Jeho Milost p. Jos. Jungmanna ohlavené. Dnes Tendler ujišoval, že již k Kronbergrovi do Prahy odsud odešly. Mžete se tehdy o pár dní u nho na ten ugyan csak hodný balík, (za sem z Prešpurku sem 5 zl. W. C. za pívoz a co já vím, za všecko platil), dovdávati. Na cenzue cis., jak brzo nkolik verš dohlída petel, ku dl: »Ahá! die sind vom KoUar, die sind brav, die kennen wir schon.« S tím mi je zpt dal. P. Kollár mi psal, že z Prahy na 114 ex. dárce byli
doložili,
m
mn
pedplatili
;
pro
tedy tolik
neposlal, nevím.
byli u
jeho dobroty Šafaík a Slavkovský,
mžení
trávil.
S poátkem kvtna odešel
s
Pes
celé velikononí svátky
nimiž prý
Pešt do
mnohá
sladká oka-
do nového slovenského, erstvého povtí silou pešanskou horkostí vadnoucí žíly potužil. Nedávno navštíviv kníže primase Rudnayho a tohože sloveniny milovníka, dlouho se s ním prý nejen velmi v matein a z stránky knížete uctivé, ale o založení slovenské kathedry na vysokých školách Pešanských a uvedení uitele národu slovanského, v Uhích nejrozšíenjšího, smlouval. Místo nemocného Kalchbrennera vyžádala si knžna palatýnka od našeho z
vlasti
Turca, by tam, obtížnosti oblehen, májového, bezpochyby
své rajské
i
dvrn
Kollára
nmecké
kázání
i
ozpovdání
Toto mám od vážných Pan Kollár žádá, by mu
zjevila.
písní
na
kytaru, dva
oud z
exempláe,
a
mnohým
svou radost nad KoUárem
církve pešanské.
Vídn které,
poslal:
Wencesl.
ponvadž
zde
v
Zítka devatero
žádném knihku-
pectví mi najíti nelze. Vás prosím, byste je aneb sám aneb s p. Jungniannem rovno do Pešti, aneb sem ku Tendlerovi pod mým nápisem
mn
!
Korrespondence
176
odeslati a
do
novi
na pana >Johann von Scholtisz, ungar. Landes- und
Pešti
Gerichtsadvocat
osobytn
Fr. Palackého.
Pesth« oelovati ráili.
in
nepotebné mám,
psáti za
Jeho Milosti
pesvden má
návští o tom, co brzo od Kronbergra
prof.
p.
Jungman-
mu Vy
že
jsa,
nejen
mou radost On krom toho
oekávati, ale
i
nad jeho listem a mé ponížené služby a porouení vyídíte. penz pro drahné listy tratí. Vám ale se pinunejen mnoho asu, ale Palkovi v odpovdi své písn napoceným cítím to uiniti. Nedávno mínal, by sem prý nejungmannisoval. A já vru dost trpáím. To sem Vám, myslím, byl psal, že nám on 21ho ledna, 17 nejvíc pvodních spis svých daroval. P. Leitner, nový professor mravního bohosloví, od 22. dubna i
s
pochvalou
m
nám te. Ješt
je
Genersichovo místo jen suplentem Šimkem
zastínno. P. Glacz, an se asto na Vaše
Vás srden po-
okolnosti ptá,
nám císa pán ješt v listopadu povolil, ale dvorská školní kommissí až posud nedodala, nám mnohým meškání ve Vídni zhouje. Jestli se slíbeného mi ouastným stanu, nedím, že ješt jeden rok zdravuje. Stipendia, ježto
Vídeanem nechtla
nebudu
kaplanem.
Na
Chudáka Pavla Benediktiho po
Luboecká
církev
nástupce míti;
za
Stanislaidesovo místo dojista dvojictihodný
prý u Lovicha p.
Schulek, slova
božího kazatel Nyiregyházský, v budoucím ervenci nastoupí. že
Divná vc,
pedce aspo v Uhích dobropovst liteeské ranícímu hromotlukovi za asu nevdli eští uení njaký
tomu
ratury
docela
otce
smrti
nyní jest
prázdnobijícisnu, avšak
dobrý hromovod vstíc v propast odvážel
Co
myslíte,
postaviti, jenž
vného
by byl nedozralý teskot ten jeho
zapomenutí.
vyerpá Pumpbrunn, (výsteba) peslovenuje? A jak by esky >Beifall«
dobré-li to slovo
nostipor collisio officiorum
pochvala^ ne spokojenost,
— se
dal peložiti.^ P. prof.
tovský a celý spolek náš svoje služby a porouení
>poz'i-
—
ne
Kaka, Simko, Goal-
Vám
optujíce vzkazují,
oekáváním brzkého vynauení o tom, co sem Vám poslal, za prosil a, co se mnou rozkázati ráíte, se vší povinnou vdností a vzýk službám zavázán váním zstávám Vám, pedrahý p. píteli, já
pak
s
vn
Jan Dobromír Petényi 149. 1824. 23.
kvtna
(z
Ondej
Šoproni.
—
v.
r.
Palacký bratru Františkovi. Xaikd,
ie se
mu
vede
zle,
Oedenburg,
a prosí za zasláni penz.
am
23.
May
1824.
Lieber Herr Bruder
Nun ist es schon ein Jahr vorbei, ja vielmehr 14 Monate, dass ich von Ihnen keinen Brief erhielt. Wahrlich hátte ich nicht etwas von dem H. Vater von Ihnen gehort, ich wurde glauben, der grausame Tod hábe Sie schon auch uns entrissen. Oder haben Sie mir vielleicht einige Briefe geschickt.? Ich hábe aber keine erhalten. Doch Sie konnen vielleicht auch etwas
zornig
erhielten.
sein,
weil Sie
von mir dieses Jahr noch kein Schreiben ist diese Als ich nach Oedenburg ge-
Die Ursache desselben
:
177
1824.
gangen
da hatte ich vergessen, die Adresse an Sie abzuschreiben, und
bin,
gemerkt hábe ich sie mir auch nicht. Ich konnte Ihnen also nicht schreiben. Meinem Vater hábe ich dieses auch nicht geschrieben, weil ich jede Woche
bekommen
von Ihnen einen Brief zu
Doch, wenn ich dieses auch
hoTte.
gethan hátte, so hátte es mir auch nichts genútzt, da ich erst Schulcursus einen Brief
vom Hause
erhielt.
In
diesem
in
diesem Briefe hatte mir der
Vater unter andern auch dieses vorgeworfen, dass ich námlich gar nichts ob Sie mir Geld geschickt haben, und wie viel, ob Sie mir schon
schreibe,
haben oder noch gar
ofters geschrieben die
ihres
Schweigens
sein muss,
und
nicht?,
und
sein, so bin ich fest liberzeugt,
hotfe jetzt
um
desto
sind dahier
jetzt
dass
sie
die
Ursache
und wichtig
edel
náchstens
einen Brief von
ganz anders,
als voriges Jahr.
sicherer,
Ihnen zu erhalten Mit unserer Schule verhalt es sich
Die hiesigen Studenten
setzte gliicklicherweise
Doch mag nun was immer
Adresse an Sie hinzu.
auch
und iiberhaupt
sehr ausgelassen
die
Rhetores. Diese ihre Ausgelassenheit und Roheit hat es so weit gebracht,
dass ein Professor, námlich der H. Odor, gleich im Anfange dieses Schuljahres, ein anderer,
námlich der H. Rector Raits, vor zwei Monaten uns
zu unterrichten auf hote, so dass wir jetzt bloss von einem einzigen Prof,
námlich von
dam H.
Seybold, Unterricht bekommen, Ubrigens geht es mir
der Schule ziemlich gut.
in
Sonst hábe ich noch mit einem andern Stu-
denten durch zwei Monate von der deutschen Gesellschaft Bíicher gelesen. Dieser Gesellschaft steht ein Professor vor, sie besteht ohngefáhr aus 15 Mitgliedern, welche meistens schon aus
Primánem bestehen und kommt
nur wóchentlich einmal zusammen. Sie besitzt gegen 500 deutsche Biicher, die jeder, der monatlich 30 Kr. zahlt, lesen kann. Wegen Mangel an Geld konnte ich das Lesen dieser Biicher nicht fortsetzen.
Wenn
ich
Geld
hátte,
so konnte ich dahier das Klavierspielen sehr wohlfeil (námlich 15 Stunden
4 Gulden) mit noch einem andern von einem Studenten lernen. Doch auch zu was anderm, und zwar nothwendiger. Meine Kleider námlich und meine Stiefeln zerreissen immer mehr oder sind vielmehr schon zerrissen, und mein Wirth verlangt auch 14 fr. W. W., so wie auch der fúr
ich brauche es
denn ich hábe dieses Jahr nur 5 fr. C. M. von meinem und der mir bei dieser Gelegenheit wenig noch zu schicken versprach, indem er sagte, dass Sie versprochen hátten, als ich zu studieren anfieng, mir meine Unkosten zu bezahlen. Ich kann Sie daher Prof.
10
fr.
30
Kr.,
Vater bekommen,
versichern, dass ich jetzt
in
der gróssten Verlegenheit
-[bin
und dass
es
mir noch nie so schlecht ergieng, wie heuer. Ich bitte Sie daher, helfen Sie mir aus dieser Verlegenheit und schicken Sie mir, wenn es moglich ist,
nur etwas Geld. Ich kann mir sonst auf keine Art helfen, da ich ohnkeine Pádagogie erhalten konnte. Ich weiss
geachtet meines Bemiihens nicht,
ob ich Recht hábe, aber mir scheint
einiger Zeit sehr verándert
hat.
—
Ich
es,
wohne
dass sich unser Vater seit jetzt
H. Teltschik, sondern bloss mit einem andern Rhetor, Fr.
Palackého korrespondencc a zápisky U.
nicht
wo
mehr mit dem ich. 2
fr.
monat12
!
Korrespondence
178
lich
Fr. Palackého.
zahlen muss. Ubrigens bin ich mit meiner
meinen Wunsch Ihr Sie innig liebender Bruder Hoffnung,
bald
dass Sie
Wohnung
zufrieden. In der
erfúllen werden,
verbleibe ich
Andreas Palatzkv.
15(\
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
—
1824, 2i. února (v Prešpurku). Omlouvá své dlouhé mleni; dává mu zprávu o mnohých známých; táže se na události student Pražských a na své píbuzné v Cechách.
Pressburg, den 24. Junii 1824.
Werthester Freund sich uber mein lángeres Stillschweigen zu eben der mehreren Ihren Bekannten eine gleiche Klage gegen Sie
Sie beschweren Zeit,
wo
ich mit
— und
im Grunde mogen wir wohl beide im gewissen Sinne Recht Als ich námlich im August v. J. mit meinen Eleven in Wien war, erzáhlte uns Ihr ehemaliger Kostherr, Herr von Zerdahelyi, er hátte aus Ihres Bruders eigenem Munde vernommen, dass Sie die gehofifte Anstellung in Prag schon erhalten fúhrte
haben. Indessen gestehe ich doch offen meinen Irrthum.
und hiemit Ihren Lieblingswunsch,
in
einem seibstgewáhlten, ehrenvollen
Wirkungskreise mit Ihren Fáhigkeiten Ihrem Vaterlande nútzen zu kónnen, aufs VoUstándigste erreicht hátten. Ich freute
und wúnschte
richtig dariiber
Ihre
mich mit Ihren Freunden
auf-
sehnlich, einige Nachrichten von Ihnen iiber
neuen Verháltnisse zu erhalten.
Als solche
immerfort ausblieben,
mich endlich die Frau von Csúzy in diesem Glauben einigermassen irre machte, ohne mich jedoch bewegen zu konnen, in diesem ungewissen Zustande der Dinge,. wo ich die V^eránderung Ihres Wohnorts und aller Ihrer ehemaligen Umstánde als gewiss voraussetzte, aufs Gerathewohl an Sie zu schreiben, ob ich gleich gegenwártig einsehe, dass mein Brief in jedem Falle an den Herrn Prof. Jungmann adressiert vollkommen assecuriert gewesen wáre. Doch Ihnen konnte es ebenso leicht einfallen, dass Ihr Brief an mich auch ohne Angabe meiner Wohnung in
schrieb ich dies Ihrer neuen
Pressburg,
wo
ich
schon
Miinze bekannt
bin,
innere, wie ich
hoffe,
Lage
zu, bis
naturalisiert
und dem Postbrieftráger wie eine
alte
unmoglich verloren gehen konne. Also scheint uns beiden etwas Menschliches begegnet zu sein (das sich jedoch auf unsere beiderseits iiber allen Zweifel
und
alle
áussere
Um-
stánde erhabene freundschaftliche Gesinnung keineswegs erstreckt) und wir reichen uns ohne alle weitere Erorterungen unter
dem Horazischen Wahl-
spruch die Hánde: »Veniam petimusque damusque vicissim.« Ihre
herzlichen
Wunsche zu meinem Namenstage,
freuten, erwidere ich heute zu
die
mich
innigst
Ihrigen (wenn ich nicht irre) mit
dem
Herzen und der Bitte, mich in Ihrem Andenken auch ausser Namenstage so fortleben zu lasssen, wie Sie in dem meinigen leben
anirichtigsten aller
dem
und leben werden, so lange sororuin Weitere lassen wir uns nicht bange
trim
fila
patiuiitur
Die Aussichten zu Ihrer Anstellung, wie Sie mir
mogen
nicht iibel sein,
wenn
sie
atra.
Ftir das
sein.
nur etwas
itzt
solche darstellen,
wiirden
frtiher realisiert
;
wenn
Sache noch auf einige Jahre hinausziehen soli, so diirften sich doch Ihre Landsleute keines so besonderen Verdienstes um Sie zu rúhmen haben. Indessen, da dieser Wirkungskreis doch in der That Ihren Fahigkeiten und Neigungen am meisten entspricht, so mogen Sie sich wohl diese Verzogerung einstweilen gefallen lassen. Mir geht es auch gerade so. sich aber
die
Auch
muss zu den Launen der
ich
Gliicksgottin, die mir
so grausam mitspielte, eine gute Miene
machen und
lasse
im vorigen Jahre mich von einem
den ich túr mich den angemessensten erachte, durch keine getáuschte Hoffnung abschrecken. Ich bin gegenw.artig wieder fiir die Grosswardeiner politische Catheder durch die Wiener und Pester Universitat, sowie auch Berufe,
um
den Statthaltereirath prime loco candidiert,
abermals primo
vielleicht
loco durchzufallen, was mir indessen im gegenwártigen Falle gar nicht
oder es kann mich gar das Loos
weh
den Professor der Politik in Agram, der unlángst seines unpolitischen Benehmens wegen seiner Stelle entsetzt worden ist, zu ersetzen, ob ich gleich nicht darm angehalten hábe. Ich bin auf alle gute und bose Fálle gefasst und hofe in dieser Stimmung jeder Wendung meines Schicksales mit Ruhe entgegensehen zu diirfen und tháte,
da mir úbrigens
in
treffen,
Hinsicht meiner áusseren
auch keine Ursache
abgeht, so hábe ich
Umstánde nicht das Geringste meinem Loose unzufrieden
niit
lebe daher in Gesellschaft meiner Eleven nach meiner gewohnten Weise ausser allem áussern Conflikte ruhig, froh und so gemiithlich, als ich es mir nur immer wiinschen kann. Meine Elev^en machen mir bisher Ehre und Freude; Karl ist gegen-
zu sein
;
wártig Vicenotár beim Comitat, iiberniinmt
mundschaft zeichnet
iiber
sich
seit
dem neuen
fortwáhrend
in allen
Lagen durch
ein
solides,
Betragen aus. Flori wáhlte (Sie miissen nicht lachen) den ist
seit
Monat Februar
Neograder Comitat
in
Jahre die Vor-
Geschwister und die Verwaltung der Giiter und
seine
als
Cadet
bei
ordentliches
JVIilitárstand
Palatinal-Hussaren-Regiment
Vadkert beim Regiment.
Er
zeigt,
seit
und im
er diesen
Entschluss ergrifen und gegen den Wiilen der meisten seiner Verwandten in der That ausgefiihrt hat, so viel Selbstandigkeit, dass wir alle an ihm irre werden. Sein Obrister und seine Vorgesetzten loben ihn ungemein und er macht ordentlich Figur beim Regimente, da sein Áusseres nicht vortheilhafter sein konnte. George endlich gibt die besten Hoffnungen von sich. Ein doppelter Verlust hat im Laufe dieses Jahres meine Eleven und zum Theil auch mich betrofen. Sie verloren ihren Oncle, den Graf Paul Zerdahelyi, und ihre ihnen und mir ewig unvergessliche Tate, die Baronne
auch
Puthon
in
Das ungeheuere Vermogen des ersteren gieng fiir jetzt nach deren Tode die Familiengiiter an die Familie miissen. Karolín Zerdahelyi lebt mit ihrem Sohne Siegmund in
Wien.
auf die Wittwe zuriickfallen
iiber,
Korrespondence
180
stiller
Abgeschiedenheit sei
immer
/eichnet sich
raehr
dem Tode
Fr. Palackého.
ihres
Gemahles
in Kisfalu.
Er
durch ein solides Bfttragen aus.
Letzterer ist
gegen-
beim Barshen Comitat. Sie correspondiert mit mir und unterlásst nie, sich nach Ihnen zu erkundigen. Von Ihren hiesigen Bekannten ist der Professor Stanislaides bereits ^u seiner Ruhe eingegangen an seine Stelle soli durch die Ihrigen mit Obergehung des verdienstvollen Rumi ein Prediger von Saros-Patak oder ord. Vicenotár
wíirtig
;
worden sein. Geistlicher Herr Billnicza befindet sammt Familie wohl und bleibt mein Stab in der Wiiste Professor
aus der Gegend berufen sich
3chr5er
ist
M.,
der
Orgler
schone Frau, die
durch eine junge
itzt
mehr bekannt geworden.
aeheirathet hat,
Bei uns
er
ist
im vorigen Jahre den 22. d.
unlangst,
an Graf Százánys Stelle ernannte Ober-Schulendirector Domherr Bergstádtler mein Landsmann und mir ohne mein Ansuchen
(als
mehr gewogen, ''efúhrt
mir beinahe lieb
als
worden.
sowie úberhaupt
Den
Geist
unsers nach
seines
dem
ist) feierlich in seine neue Wúrde einvom Primas ausgehenden Regiments
Geiste
der Zeit zu
modelnden Schul-
wesens dúrfen wir aus Horazens bekannter Ode Delicta maiorum lues Romane, donec templa refeceris etc. am besten entnehmen.
Doch genug davon. Dem werthen Grémium meiner Collegen manche Veranderung bevor. Der Erzieher beim Graf Johann Zichy,
—— steht Prof.
Konopásek, geht náchstens nach beendigter Erziehung nach Wien, Herr v. Kovács aber, Erzieher beim Franz Zichy (der unlangst Septemvir ge-
worden ist) nach Pst ab, die geistlichen Erzieher von Graf Amadé und Baron Mednyansky treten ebenfalls beide ab. Doch da Sie wissen, dass ich den einzigen Kagen, der mir allein fiir alle gilt, ausgenommen, mit den iibrigen in keinem so unmittelbar freundschaftlichen Verháltnis stehe, so dúrfte diese und jede andere áhnliche Veranderung mir und Ihnen noch weniger so wichtig scheinen, um mich lánger dabei aufzuhalten. Jakal ist fortwahrend in Czúz und befindet ."^ich wohl es wurde ihm ;
von hier aus unlangst der Antrag gemacht, die Erziehung des jungen Bar. Mesnil zu iibernehmen, er lehnte ihn aber von sich ab. Auch mir wurde
von Marzibányi
unlangst ein gleicher Antrag von Seite des Majoratsherrn
gemacht, den ich damit erwiderte, dass ich an meiner Stelle einen meiner Mitkonkurrenten vom vorigen Jahre, einen jungen Advocaten von Oedenburg,
Wallheim mit Namen,
in
Vorschlag
der
brachte,
auch unter vor-
angenommen wurde. beim Alten geblieben. Cai Csúzy brachte
theilhaften Bedingnissen sogleich In
Winter sich
Csúz in
stets
ist
alles
der Praxis beim
durch
eine
Pst
hiesigen Vicegespann
ordentliche
hier zu
diesen
und zeichnete
Auffihrung zu seinem Vortheile aus.
Muki soli bei seinem Regimente in Polen zufrieden sein und náchstens, wenn nicht schon bisher, Officier werden. Der gute Toni Ghyzy ist diesen Winter von Neapel zuriickgekommen und den Grenadieren, die in und um Wien herum in Garnison liegen, als Cadet
Jetzt ist er
zugetheilt
in
worden.
Jurat.
Sein Vater
ist
unlangst
an
die
Stelle
des Hofraths
Pechy, welcher
zum Septemvirat gekommen
Tafel, sowie Frotonotar Mayláth,
ist,
Vice-Palatin bei der konigl.
Schwager, Hofrath und Referendár
sein
Wien geworden. Im Neutraer Comitat den Monat Juli angesagte Magistratual-Restauration durch des Obergespanns und ehemaligen Kanzlers von Ungarn Gr.
bei der ungarischen Hofkanzlei in ist
die bereits auf
den Tod
Erdody wieder aufgehoben worden. Zum Schlusse aller dieser Neuigkeiten sei Ihnen noch kund und zu wissen gemacht, dass kúnftiges Jahr hier ein Landtag im Friihjahre gehalten werden
und Assesor der Districtual-Tafel
in
Nadasdy,
itz
bereits
Kammerherr
Tyrnau, den sein Vater,
als
itziger
noch weiter zu befordern, nicht
náchstens
provisorischer Finanzminister,
Dies berichtete mir unlángst
soli etc.
der junge, Ihnen wohlbekannte, Franz
ermangeln wird. Ihre Bitte nisses,
ich
des von
Hinsicht
in
der Fr.
v.
Csúzy verlangten Zeug-
sowie der von Ihrer Remuneration noch ruckstándigen Rata hábe
kund gemacht und mich zur weiteren
derselben eigenhándig sogleich
Beforderung dessen, was Sie Ihnen zu senden der Erfiillung Ihres
Wunsches
in
hátte, angetragen.
Kurzem mit
aller
Sie diirfen
Zuversicht entgegen-
sehen.
Zum voUen Schlusse folgt nocli eine doppeite Bitte von mir an Sie, und zwar 1. um eine authentische Nachricht uber die mit den Studierenden in Prag vorgefallenen Geschichten, íiber die so viel und so Verschiedenes wie liberall, also auch hicr, erzahlt wird 2. um eine kurze Auskunft uber meine in Bóhmen befindlichen Anverwandten, ob Sie solche nicht in dem Staatskalender von Bohmen in irgend einem offentlichen Dienste, besonders im Departement der Wege-Administration, gefunden hatten. Nahere Angaben músste ich erst von meinem Bruder einholen. Sie wiirden mir mit der Gevváhrung dieser Bitten eine grosse Gefalligkeit erweisen. werthester Freund, ich erneuere meine Itzt leben Sie recht wohl, ;
Wohl
heissesten
Wúnsche
richtigsten
und innigsten Freundschaft, womit
fiir
Ihr
stetes
mit der Versicherung
der auf-
ich verharre stets der Ihrige
A.
W.
thor,
Mein Quartier ist gegenwartig im Ottomanischen Hause beim FischerNro. 87 im 2. Stocke.
1824-,
7.
151.
ervence
(z
Josefina Csúzy Františkovi Palackému. Csúzu).
—
Dává mu vysvdeni jejích
o
tyletém vychovávání
syn
Karla a Jana.
Zeugniss. Dass Herr Franz Palaczky die Erziehung meiner Sohne Johann voUendet und diese seine Bestimmung in vier Jahren bis 1823 zu meiner vollkommenen Zufriedenheit erfiillet hábe, selben anmit zur Steuer der Wahrheit bestáttiget: ich sah mich
unt von 1819
Karl
wird dem-
desswegen
!
Korrespondence
182
obgedachtem Herrn
verpflichtet,
Franz
Palaczky
von 3000
ein Honorariiim
Gehalt auch
Fr. Palackého.
fl.
dem
ausser
jáhrlichen
und Ihm seiner
auszustellen,
guten Sitten, als auch weit ausgedehnten wissenschaftlichen und soliden Grundsatze wegen, mit welchen Er in jeder Anstellung dem Staate nútzliche Dienste leisten wird, dieses, durch eigenhándige Unterschrift, Siegel und dazu erbethenen Zeugen bekráftigtes besondern,
Kenntnisse
Schreiben auszufertigen. Signatura Csúz den Tten JuH 1824. Josephine Csúzy, geborne Kvásonv m.
p.
L. S.
mich sowohl in Bezug auf die vollkommene Erziehung vorbeeden Zoglinge, als auch die wissenschaftlichen Kentnisse vorbenamten Erziehers, da ich ebenfalls in dem nemlichen Orth
Dass
ich
angezeigter ihres
Grundbesitzer
ebenfalls
bin,
Tag und Monath wie Anton Végh, Beisitzer
Csúz
iiberzeugt hábe, bestatige ich ebenfalls.
oben.
und
Rath,
konigl.
kais.
bei
der
kon. Gerichts-Tafel
und Vicejudex Curiae Regiae. L. S.
152. 182i, 9.
— 16.
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic a \'ídn). — Dává mu zprávu chodu, íáie se na provinni studentu pražských.
ervence
(z
Mj pro
zaméstknávání
nebo sem
obdržel,
tak krátké, jen o Andresu, a o nic,
já tedova
domácích a o ob-
milý synu
Tvé od dávna oekávané psaní sem mlouvat,
o
a ani o císai nic
sob nevdl
Ze
raditi,
sob
sob
jenom
že
málo,
ti
musím dosvém
v Praze o
Andres stžoval, nic divného,
jeden za druhým picházel a peníze
mi do handlu maliko zstávalo a dluh mnoho, než, chvála milému Bohu, od Januar 1824 vrátil sem 250 f., a penz o nco více jest, než tedova bylo. Odtud poznati mžeš, že prospch v práci a handli máme. Andresovi sem dal, když do Edenburku šel, 37 f., ve Febr. 12 f. 30 kr., a o Velké Noci 12 f. 30 kr nyní zase jemu 12 f. 30 kr. odsýláni. Než Johann zstává až dosavad doma; pes zimu sem jej ve škole poteboval, sta dítek 4o školy picházelo, byl platný, nebo denn okolo 90ti žádal, tak že
,
mn
i
a tyto, jako
sám dobe
i
íst, tento již
víš,
ten
litery
poznává, jiný
slabikovat
a
jiný
hezky umí, jiný málo, a každý potebuje ponauení, pon-
vadž všeci spolu na jednúc picházejí; nyní ale maliko jich pichází, a
te
aby se nmecky uil také na klavíre; dále sob netroufám na nj nakládati, nebo odkud bych já mohl na to staiti? veer; vil sem Dokavad sem byl mladší, dlal sem mimo školy ráno rád, jestli školu zastanu. Jindy sem ml 100 i 200, až i 300 sáh dev každožádný. Chci
jej
do
Žiliny dáti,
i
i
ron,
letos jich
mám
asi
10 sáh, a pi
nich
výdlku aspo
pro domácí potebu. Jindy sem vedl handel se zrnem, tento Jurovi
sem hospodáství
pustil,
ale
ty již
ketošky pestal.
ješt neprodal. Handel takto vedeme:
on kupoval dva týdn a jel s tím do Vídn. Pedverem pišel, a já, co sem nakoupil za ty dva týdn, když on nebyl doma, to vypravuji dnes do Vídn. Kdybychom byli mli více penz pes May a Juni, mohli sme sob hezky pomoci. Než pi tom zase máme nové neštstí! Ml jsem šestnácterý vely a ty se zkazily sedmerý sem vyezal a ostatní léím, bude-li co plátno, nebo o všecky pijdu. Jinae v hospodáství všecko dobe jide. Mám ovce u Melchar 14 napoly k dlení za ti léta, u Hromádku 10 také tak, u Hromádku na Adamové 16 rovn k dlení za ti léta. Také jakýsi užitek pinesu. U Anny s Rydlem není žádaé promny od toho asu, jak sem ti posledn psal. U Marjany také tak. Než moja sestra Marjana ta jest tak nemocna, že ustavin na posteli leží, jen asi pár dní cosi lépe se má. Její nemoc jakési bolení v údech a mdloba veliká. Anna Pernikáka jest zdráva. Mj bratr Wencel jest na vojn neb kanonýr. Psal z Raguse v Dalmácii, tak daleko hle jest rodina rozejita. Panu Šimkovi v Trenín jeho manželka okolo sv. Ducha zemela. Z Hoštálkove p. Obernauer jde do Uher. Pi Jasené v Pozdchov buduje se nová církev z tch, kteí do Jasené chodívali. Pana vrchního dcerka, ale nevím která, vdává se, bere sobe v mst jednoho kupce, Susbeka, vdovce. Ostatn již mi papíru chybuje. U nás velice asto pršívá, pro veliké mokro nebylo možné zasetí. Nyní od nedle máme píhodnjší poasí. V oekávání obšírnjší zprávy od tebe zstávám jako i jindy tvým otcem ;
:
mn
Pallatzky.
J.
Dne
9. Julius
Do
Sem jen
dv
1824.
téhož
listu
zde ve Vídni
tužkou vepsáno dále: s
máslem
;
mohu pi tom
prodal sem, že
fasky zstaly neprodané. Slyšel sem, že
co nevím, že od císae pána oste potrestáni nechodíme ve tm.*)
provinili,
a
Dne
16. Juli
živ býti,
v Praze studenti se cosi jsou. Piš
nám
o tom,
1824, ve Vídni.
An den wohledelgebornen Herrn Franz Palacky, Privaterzieher. Abzugeben bei dem H. Professor v. Jungmann in Prag, Breite Gasse. *)
V hospod
u dvou modrých
lv
ve Valentinské
ledna 1824 filosof Josef Kupfer, který tu byl
v nedli
ulici
veer dne
konec byl urážkou všech Pražských dívek. emeslníci, mezi nimiž bylo vice zlatník, pomstili 18.
dívky tím, že napráskali studentm,
z
Ondej
poprvé, zpíval píse,
nichž nejvíce byl bit jeden
Cemín
jejíž
jménem Suk. To do-
Plzeském, technik druhého roníku, ve srozumní s Františkem Tvrdým ze Sedlic v kraji Prachenském, filosofem z druhého roku, sepsal provolání ke všem poslucham university techniky, aby dne 20. ledna sešli se veer o pl sedmé na Jlarianském námstí a v hospod u dvou modrých lv k uhájení pednosti studentské ped emeslníky. Student sešlo se hojn, ale než mohli co podniknouti, zatlaeni jsou policii a 18 student, kteí byli v hospod, k vyzvání editele techniky Gerstnera a rektora Kohlera opustilo místnost tu. pálilo
studenty a jeden
z
nich
Vošahlík
z
ve
kraji
i
!
!
Korrespondence
184
Josef
153.
Fr. Palackého.
hrab Mercandin
Františkovi Palackému.
—
Vídn). Omlouvá své dlouhé Schubert požádal za ruku Louisy Brožové íáie
1S24,
1-t.
ervence
(z
nileni, je se
pekvapen zprávou,
že
na zdraví své babiky.
Wien,
am
14.
Juli
1824.
Lieber Freund
um
Endlich ergreife ich wieder die sich bietende Gelegenheit mit Freuden, Ihnen Ihren an mich gelangten letzten Brief zu beantworten. Ich will
Vertrauen
Ihre
in
schweigen nicht zu
gútige Nachsicht setzen,
entschuldigen
gegonnt, dass Sie, lieber Freund, den gessenheit, nicht in
dem
und daher mein langes Stilldas sei mir zu bemerken
suchen, nur
Grund desselben
nicht in der Ver-
Erkalten meiner Freundschaft suchen mogen.
Die Nachricht, dass L[ouise] bereits von Sch]uber]t verlangt worden, uberraschte mich in der That ein wenig, denn ich war mir nicht so bald die Versorgung des guten Madchens gewártigend, da hauptsachlich Bemerkung des unvergesslichen Fiedlers mir ins Gedáchtnis kam, er nicht der Meinung, Sch[uber]t*) wiirde sobald in Stand
—
die sei
gesetzt sein, eine
—
Frau sorgenfrei unterhalten zu konnen doch was, Kaufmannsglúck da mehr zu sagen.? Ich wiinsche innigst, dass L[ouise] in Ihrem neuen Standa jene Zufriedenheit erlangen moge, die ihr in ihrem ledigen Stande nicnt zu Theile ward. Ich will glauben, dass Sch[uber]t ganz den Werth des Geschopfes kenne, das den Lebensweg mit ihm gemeinschaftlich antreten und ungetriibt zuruckzulegen wiinscht. Ihr Anerbieten und Rath, die kurze Zeit noch zu benútzen, und ;
ist
L[ouise] zu schreiben, konnte ich, verzeihen Sie, liebster Freund, nicht mehr annehmen, denn meines Erachtens ist wirklich keine Zeit mehr da gewesen. Ich berúhre nur oberflachlich die Vorwúrfe von Seite der Mutter, die Folgen der gekránkten Eigenliebe des Brautigams, wenn die Mutter oder
der Letztere
durch
was immer
fiir
einen
bosen Zufall Verdacht hátte
schopfen konnen
Ich weiss, lieber Freund, L[ouise] wird mir deshalb nicht
ziirnen
;
muss
nichts
mehr
nein,
sie
es billig finden, dass ich
von diesem Zeitpunkt an
schrieb.
Indessen, lieber Freund, bitte ich Sie, ihr meine herzlichsten Glúckwúnsche zu sagen, und sie kann fest iiberzeugt sein, dass jede Nachricht, die mich von ihrer Zufriedenheit vergewissret, auch mich, wo sie mich immer treffcn mag, zufriedener machen wird Ihre Angelegenheiten werden nun schon, wie ich hoffe, zu Ihrem Besten entschieden sein.? Sie wiirden mich sehr verbinden, wenn Sie mich
Nicmén dne
8. února 1824 po vyšetení vci potrestáno 6 student vylouením, dva Vošahlík a Tvrdý, krom toho odvedeni k vojsku a 6 emeslnických tovaryš potrestáno vzením (Dle laskavého sdlení pana K. Kopla, c. k. editele místodrži-
z nich,
telského archivu.) *) Jan Jií Schubert 8. íjna 182í otevel obchod železáský na Novém msté Pražském v Poíské tíd . 1075 15. srpna 1824 pojal za manželku Louis Brožovu, o níž astji zmínka v každodenníku Palackého.
!
— Die
Gesundobwohlen uns die Tate Herbek ihre Krankheit fiirchterlich schilderte. leh muss Ihnen aufrichtig bekennen, dass ich dieser Nachricht keinen Glauben beimass, denn ich kenne das Vergrosserungsglas der Tate, mit dessen Hilfe malen pflegt. — Wie geht es denn den andern sie ihre Bilder grell zu GHedern der Familie ich hofe, dass Sie sie doch ofters zu Gesicht bekommen. Ist der Wittwe schon ein Unterhalt durch den nun schon gewiss davon, sobald es Ihre Gescháfte erlauben, benachrichtigen. heit der
Grossmutter wird doch wohl schon ganz hergestellt
sein,
;
angelangten Schwiegervater gesichert? Ich
umarme
bitte,
an Al!e meine Empfehlungen auszurichten.
Sie, lieber
Freund
und bleibe Ihr Sie ewig ehrender Freund
ich oftmals
Mercandin. 154.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
1824, 20. srpna (z Prešpurku). Oznamuje mu, ie se stal suýýleiitem stolice uýrázdnné úmrtím professora Kovácsc, dkuje za zprávy o své rodin v Cechách, pipomínaje, co nov o ní se dovdl ; dává mu zprávu o rodin Cúzých a dkuje za zprávu o událostech studentských v Praze.
Pressburg, den 20. August 1824.
Werthester, geliebter Freund
Es wird Ihnen wohl sonderbar vorkommen, dass Brief
vom
5.
Juli
so spát antworte
—
ich auf Ihren iieben
iassen Sie mir indessen in Hinsicht
meiner gegenw ártigen Umstande Gerechtigkeit widerfahren ist
im
v.
Wochen
worden, und schon einige Director geníithigt wegen Zuflucht zu
weichen
!
Prof.
iMonat von seiner langwierigen Krankheit durch den
Kovács erloset
frúher sah sich der neue Oberstudien-
der nothigen Supplenz dieser Catheder seine nehmen. Ich konnte scinem Begehren nicht ausmusste mich entschliesst-n, diese besonders zu Ende des
mir
und
Schuljahres
Tod
'
zu
ziemlich
beschwerliche Last abermals,
sicht irgend eines Vortheiles
fiir
und zwar ohne Aus-
mich, (da der Raber Professor des Natur-
rechts bereits um seine Versetzung hieher eingekommen ist), zu úbernehmen. Nun musste alles Vernachlassigte in aller Eile eíngeholt, das Mangelnde ersetzt und der Unterricht doch bis Ende des Semesters vollstandig
beendigt werden. Itzt kommen die Hauptgriinde die Assistenzen, die gewohnlichen Defensionen oder Tentamina, die zu Ende des Jahres háufigsten :
—
Sie konnen sich also ieicht vorstellen, dass dies verbunden mit der Sorge fúr meinen Eleven und mehrere andere Sachen meine Zeit so in Anspruch nehmen, dass ich nicht weiss, wo mir der Kopf steht. Zu allem dem kommt noch die tiber alle Gebiihr verzogerte Resolution wegen der Gross-Wardeiner Catheder, fur die ich von allen Stellen 1" loco candidirt bin, was meine kiinftigen Verháltnisse fiirs folgende Jahr ganz ungewiss macht und mir hochst unangenehm sein muss. Ich mochte wiinschen, dass ich mich lieber gar nicht dazu gemeldet hatte.
Privatpriiíungen etc. alles
Korrespondence Fr. Palackého.
!86
Mit Sehnsucht erwarte ich das Ende dieses Monats, um nacli beendigten in unserem stillen und traulichen Zerdahely von allen diesen
Prúfungen
Plagen auszuruhen und einmal wieder freien Athem haben zu konnen. Ich hoffe dann auch von Ihnen etwas Bestimmteres, vielleicht iiber Ihre erwar-
uber die ich
tete Beforderung,
mich herzlich freuen mochte, zu erfahren.
Es wáre wohl einmal Zeit, dass wir je eher zu einem festen und fixierten Wirkungskreis geiangen, wenn wir noch etwas der Welt niitzen soUen. Dies gilt zwar weniger von Ihnen, ich hingegen fuhle nur allzuwohl, dass, wenn ich in einiger Zeit nicht zu einem offentHchen Wirkungskreise gelange, ich mich sodann schwerlich mehr darm bewerden werde, da mich der That keine Noth, sondern bloss mein Eifer und meine Neigung in zum Unterricht der Jugend, wo ich noch etwas zu niitzen vermeine, dazu bewegt. Ich danke Ihnen, Lieber,
schung meiner FamiHe Zeit einige Aufschliisse
fíir
Bemúhungen,die Sie
Ihre
sich in der Erfor-
Bohmen gegeben haben ich hábe wáhrend der hieriiber von meinem Bruder, die aber sehr mager in
;
Er erwáhnt von unserm Vetter bloss gehort zu haben, sein wáre ein Maurermeister in der Altstadt gewesen, der ihm sehr frúh gestorben wáre, worauf seine Wutter das Haus verkauft, einen k. k. Beamten in Krakau Namens Kunz geheirathet hátte. Als ich ein Knabe von 6 Jahren war, erinnere ich mich sehr wohl, dass wir alle zu ihr nach Prag hátten ziehen soUen, als die Nachricht kam,
sind, erhalten.
Vater oder unser Grossvater
Der Bruder meines Vaters soli in Deutschbrod, vier Strassen-Piteur oder Wegmeister angestellt gewesen sein und auch mehrere Sóhne gehabt haben ob er noch lebe, haben wir nie erfahren konnen, da mein Vater, wegen einer Erbschafts-Streitigkeit mit ihm zerfallen, nie weiter correspondierte und mein Bruder, alles dessen unwissend, durch jene Gegend passierte, und folglich keine weiteren Er-
sie
wáre gestorben.
Meilen von Iglau,
als
;
kundigungen unseren
konnte.
Wenn
am
da
diirfte sein,
einziehen
Anverwandten.
und
hieriiber
Dies Sie
sind je
unsere Nachrichten von Deutsch-Brod kommen, so
alle
nach
ehesten vielleicht etwas Bestimmteres
hieriiber zu erfahren
mich doppelt freuen, wenn ich einige nahere Aufschliisse Ihnen zu verdanken hátte. es wiirde
ich der Frau von Csúzy damals selbst eigenhándig durch Herrn Jakal bald darauf die Nachricht erhalten, das verlangte Zeugnis fúr Sie auf die Post gegeben hábe.
Ihre Bitte mitgetheilt
hábe
und
dass er selbst
Von dem Gelde geschah
aber bis
auf diesen
Augenbhck keine
Ervvah-
mich der Frau von Csúzy anbot, es auf die schnellste Art an Sie von da zu befordern, wenn Sie es hierher an mich senden
nung, obwohl ich
wollte.
Mir scheint aber,
genheit befinden,
seine Equippierung sein,
sie diirfte
denn, da Muki ein
sich itzt
gegenwártig
Officier
schones Capital,
und
in
einiger Geldverle-
geworden dies
so
ist,
konnte
die
dass Sie die Frau von Csúzy bei ihrem besten Willen, an
fordert
Ursache
dem
nicht
!
zu zweifeln
ist,
den Augenblick schwerlich werde befriedigen konnen.
fiir
Sie werden sich also wohl noch einige Zeit damit gedulden mússen.
Uber den Original-Schuldschein war das ein Irrthum, den ich der Frau von Csúzy miindlich bei ihrer letzten Anwesenheit hier benommen und sie iberzeugt hábe, jener Schein, den ich von Ihnen im vorigen Jahre dem Karl einhándigte, wáre kein Interims- sondern der wahre Original-Schuldschein gewesen, worauf sie sich zufrieden gegeben hat. Wenn ich diese Ferien, wie ich hoffe, mit ihr zusammenkomme, werde ich nicht untermich zu erkundigen, ob Ihreni Begehren schon gánzlich entsprochen sei oder nicht, und im letzteren Falle die Sache zu beschleunigen suchen. Jakal halt sich itzt fortwahrend in Csúz auf. Ich danke Ihnen fiir die Nachrichten iiber die Studenten-Aftairen in Prag, woriiber man jedoch hier viel mehr wissen will, wie dies gewohnlich der Fall zu sein pflegt. Die Frau von Zerdahelyi hoffe ich in einigen lassen,
worden
Wochen sich stets
Kisfalu zu sehen.
in
Von Kagen und Leben
leh
rurrespondiere
mit
ihr.
Sie erkundigt
nach Ihnen und befindet sich iibrigens wohl.
Bekannten alles Schone an Sie. auch ferner Ihrem Andenken Ihren Ihnen ewig ergebenen Freund
unsern
Sie hiemit recht wohl
bestens empfohlen sein
hiesigen
und
lassen Sie
A.
155. 1824,
7.
záí
(z
Ondej
Hodslavic;.
—
W.
Palacký bratru Františkovi.
Oznamuje, že pišel na prázdniny do Hodslavic, a jaké se staly na škole Šoproské.
zmny
Lieber Herr Bruder
Da Nachricht
ich
fast
erhielt,
durch so war
ein
ganzes Jahr von Ihnen nicht die
nun, als
eine der ersten meiner Fragen,
darauf einige von
ich
wo und
geringste
von Oedenburg nach Hause kam, wie Sie sich befánden. Ich erhielt
Ihren Briefen zu lesen,
und vernahm aus dem
letzten,
dass Sie sich recht wohl befinden. Ich freuete mich herzlich iiber Ihr Gliick
und wiinschte nur, dass es von langer Dauer wáre, denn so lange es Ihnen wohl gehet, so kann ich, wie es die jiingst verflossenen 5 Jahre deutlich beweisen, mit Gewissheit hoffen, dass Sie auf mich nicht vergessen, sondern noch immerfort, bis sich mein Zu.stand einstans wiird geandert haben, mir mit Ihrer Hilfe beistehen werden, und zwar um desto mehr, da es jetzt dem Vater immer schwerer fallt, meine Unkósten zu bestreiten. Doch bevor ich darin weiter schreite, will ich noch ziierst einiges vorausschicken, und Ihnen das Merkwiirdigste, was in Oedenburg vorgefallen war, erzahlen. Was erstens die Oedenburger Schulen betrifft, diese werden jetzt fast ganz neu umgestaltet und ausgebessert, denn 24. Juni, wie es Ihnen ohne auf 6 Uhr Abends der Zweifel bekannt sein wird, starb daselbst um Rector Petrus Reich, und am 27. wurde er sehr feierlich begraben. Er war gar nicht krank und hatte sogar noch an demselben Tage, ohne dass man
%
Korrespondence
188
Fr.
Palackého
an ihm was bemerkt hatte, bis 5 Uhr Schule gehalten. Er war daselbst durch 35 Jahre Rector. Jetzt wird das Rectorat, wie in Presburg, gewechselt. Die Schulen werden jetzt in Ferien um 1 Stock hoher gebaut, und in einem Jahre noch ein 4ter Prof. in die Prima und in die Rhetorik be-
mein ehemaliger Lehrer
rufen. Dieses Jahr wird
in
der Syntax, Ladislaus
Hetyesi, der Rector sein.
Was mich
niich
zweitens
anbelangt, ich
jetzt zuletzt besser als friiher.
Examen, welches gut
ausfiel.
war immer gesund
Den 24ten und
Darauf
erhielt ich ein
und
befand
25ten Aug. hatte ich solches Zeugnis, mit
dem ich zufrieden bin. Ich hábe námHch iiberall calculum cminentiae, ausgenommen in der Ethik und in der griechischen Sprache, wo ich primam cum eminentia bekommen hábe. Die Ursache, warum ich das Testimonium genommen hábe, wird Ihnen ohne Zweifel bekannt sein, denn Sie selbst Doch da in die Prima nach Prespurg zu gehen. umándert und vorzuglich. weil ich dabei Ihrer Hilfe und Ihres Raths bedarf, so hábe ich es fiir gut gehalten, Sie davon eher zu benachrichtigen. Geben Sie mir also Rath so geschwind als móglich, was In Oedenburg kann ich es nie so weit bringen, dass ich zu thun hatte. ich ohne irgend einer Beihilfe daselbst studieren konnte, weil die Privaten recht schlecht sein {2 fr. W. W. monatlich fiir die Stundej und der Stuhaben mir die Zeit
gerathen,
ja
alles
denten gibt es sehr
Fremden
viel.
Und iiberdies Wie es mir
weit vorgezogen.
wird aber
dort der Einheimische in
dem
Presburg ergehen móchte,
das werden Sie wohl besser wissen, als ich. Kinder im Lesen, Rechnen und Schreiben, wie auch in den Anfangsgrúnden der lateinischen Sprache wiirde ich vielleicht im Stande sein unterrichten zu konnen. Ich bitte Sie daher, rathen und helfen Sie mir auf irgend eine Art. Ich bin den 30. Aug. von Oedenburg mit dem Teltschik, welcher dieses Jahr schon nach Wien kommt, weggegangen, und kam durch Presburg am Sten Sept. nach Hotzensdorf, wo ich alle in gesundem Zustande antraf. Der Piletschka ist auch
schon
hier,
aber von
Tomann
weiss ich nichts. Ich verbleibe
Ihr Sie
lie-
bender Bruder, A. Palatzky.
Hotzensdorf,
am
7ten Sept. 1824.
156. 182-t,
7.
záí
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic).
—
Ddvd mu zprávu
o rudu Palackých.
iVIj milý synu!
dostal. Toto mne takovou radost zpousem ji nemohl sám pro sebe zadržeti, ale sem jiným toto psaní jako ve fae a v zámku ísti dál. Co se nás zde dotýe, my sme v rodin celé všeci zdrávi. Dle tvé žádosti šel sem k p. farái do Zivotic, a tam sem se dovdl, že se mj otec Jií Palacký dne 1. dubna 1737 roku na-
Psaní tvé od 19. Aug. sem
sobilo, že
rodil.
Jeho otec
i
rovn
Jií Palacký byl nejmladší syn z fo3'ství; jeho otec,
zdá se
mn,
že
jmenoval Mates Pallatzký, ten
se
se
a byl první Pallacký v Hodslavicích. Tolik sem já od a
sob
tože
a
pamatuji.
z Bliidovic
slyšel
se on narodil, toho v Životicích se nedoví, pro-
Než když
poátek matriky
mj
piženil
mého staíka
1708
jest
rok,
staík se spíše byl narodil.
On
ped
tím
v
byla fara
Stramburku,
povédal, že se v 30ti letech oženil
mj
Matka jeho neb moja staní já jiného nevím, jenom když nemocná k smrti byla, na to se rozpomínám. Staík zemel dne 5. Decembr. 1785. Otec mj zemi-el dne 14. Janiiar 1806. Já sem narozen dne 18. Decembr 1768. O rodu mojí matky jenom tolik vím: Ona byla dcera Pavla Bartoe, jménem Rozina, dne 6. Januar 1743. narozená a zemela dne 20. Decembra 1790. roku. Matka tvá, Anna, byla dcera Josefa Kížana, dne 1. dubna 1779. narozená. Její matka byla dcera Kramolišova jménem. Dálejši zprávy bez svolávání mnohého lidu nelze se dovdíli, a to by ješt nejisté bylo, nebo jich snad ani 40 v ddin není starších výše mne. Strany našich okolino.stí toto tob známo iním; dne 28. Julius 1823 byli sme dlužni 48h3 hotových a mezi lidmi bylo všeho 2085, chybovalo tedy 2768 mimo interesu. Na to sme se s handlem rozdlili. Já nyní ješt faktorm 300 f., Kyselému 100 sám dlužen sem p. dchodnici 250 Roíin matin 50 f a tomu vojákovi za ty dukáty 44 Bymekovi 50 a ješt Tomanovi 7 f., o více dluh nevím, krom co sem tob povinen. V handlu mám okolo 600 a asi 100 jsou nám lidé dlužni, to máme s Jur na póly. Krom toho mám ukoupených ovec za 150 f., které jsou u tch sedlák na ti léta koupil sem jich 41, za ti léta bude jedna polovice tch, kteí je chovají, a druhá moja. Ony sf ale snad pimnoží. Toto bemeno dluhou zdá se mi již k zaplacení možné, kdyby jenom handel vydlal s máslem tak šel jako pes Juni a Juli, nebo v Juli sem asi 200 také tento dluh mne neja ty sem hned faktorm vrátil, neb bylo 500, uiní, to jest másla, což 4 více ubírá, dávám jim pi každé fe 8 pedce mnoho. Ale když se na pominulé vci rozpomínám, tedy se ješt vždy jakoby s hrzou otasu. A to byla snad nejvtší píina smrti matky a
1737, tedy za rok po svatb, b>l
ena
b\la
Kdelkova dcera jménem
otec.
Juliana.
O
f.
f.,
f.
f.,
f.
f.
;
f.
i
tf_.
f.
i
byly, neb se zdály nemožné. I nynjší moja žena jest nad tím velice truchlivá, že ješt nic svého nemáme a až dosavad na samé dluhy dláme, nebo ona pro sebe ješt nieho nejednala, ani pro svou dceru. Já sem také dost odený ze šatu, jenom když se co vydlá, hned se vrátí. Kdybychme byli aspo 1000 f. mli z vesna, mohli sme snad o 300 více vydlat a vrátit. Pítomn ale již výdlek na másle Zatím se uberu do Vídn. pestal, a budu rád, jestli jenom neztratím.
tvé,
kteréžto
Doma
butter
k pemožení
vci
jí
sem
platil
za 18 kr. H, a ve Vídni jest teprve za 24 kr. až
mi vypadne, jestliže bych dostal 30 kr. za bude výdlku. Již vidíš, že sem tob snad všecky okolinosti povdl, krom pi velách sme nešastni, tyto za málo stojí a již ledva 8mery mohou poítati, a ped rokem byly pedce 16tery. Nynjší matka chce peníze vrátit a všeho handlu nechat, já ale bych
do 30
kr.
//.
tak nevím, jak
všecko, tedy asi 50
f.
Korrespondence
190
pedce ješt
rád v handlu tolik
mne
Fr. Palackého.
vydlal, kolik
sem
ztratil,
a
potom pe-
dlouho pi život P. B. zanechá. Akoliv nyní tak zdráv sem, jako již dávno sem nebyl, jenom oi neb zrak mne schází; ale to zdraví jenom takové jest, že se pi práci sanuji a s jídlem sob hovím. stanu, jestli
mn,
tak
kdybych ješt snad ponkud živ pobyl. Než jak Andresa praví, že pi nejmén aby 50 f. penz ml s sebou do Prešpurku, k tomu šaty také budou cosi koštovat. Jestliže by se tob vidlo
Zdá
se
že
On
zase vypravit.?
možné,
udl mu
jich z tvého
nám. Ostatn on sám k až dluhy vrátím. Není
hotového kapitálu u mne,
tob
možné
píše.
Jánka
mám
já
doma,
i
mu
šaty také sjed-
snad
doma zstane,
ze služby mojí na študenty nakládat.
Dokavad sem mladší byl, inil sem, ale nyní nemohu. Rozina také doma naše 2 krávy pásává, a matka ju uí šiti. P. vrchního dcerka, ta starší, jest vdaná. Jiné
promny u nás není. Pozdravují tebe všeci pátelé a známí. Já také již nemám co psáti. Jediné strany Andresa dej nám radu a odpov hned, jak toto dostaneš. Já sem nechtl spíše psáti, až on spolu na jednúc vyídilo. Zstávám i dále tvj otec
dom
pišel,
J.
157. František 1824,
11.
záí
(z
Josef
Tuap).
—
aby se to
Pallatzky.
hrab
Vratislav Františkovi Palackému.
Zve
aby ho s
Iw,
hrabUm
Bet chloldem v Jatiovickk
navštívil.
Tuap, am
llten September 824.
Lieber, guter Herr Palacki!
Wegen
lángeren
als
gedachten Ausbleiben
fahrend und meinen Sohn abholend, nach Haas, sobald, als es Ihnen nur moglich
eile ich,
und
wird, Sie bei uns
in
hier nur durch-
es wird uns freuen,
Janowitz zu sehen
und Sie personlich jener Achtung und herzlichen Zuneigung, auf die Sie vollen Anspruch als ein so lieber Landsmann und unseres Vaterlandes warmer Freund haben, versichern zu konnen, mit der ich innig bin Ihr ergebener Fr. Jos.
Grat Wratislaw*)
Meine Gemahlin
und meine Kleinen empfehlen sich. Der edle Grat Berchtold wird Sie hier erwarten und Sie nach Janowitz begleiten, nur wiinsclit er einige Tage vorher von Ihrer Ankunft in die Kenntniss gesetzt zu sein, um zu Hause sein zu konnen.
—
*) František Josef hrab Vratislav (* 5. srpna 1775 f 10 dubna 1S491, pán na Voticích, Chotšanech, Janovicích a Olbramovicích, byl syn Františka Josefa hrabte
Vratislava (f 20. kvtna 1787J a Kateiny Jeníkové z Bratic (* 1736), sestry známého vlastence Jana Jeníka z Bratic (* 1756 f 1845), s nímž v rodin svého tchána dra
—
Mchury
Palacký se byl seznámil. Hrab Vratislav byl majitelem domu . 5., v nynjš Palackého ulici bezprostedn sousedícím s domem dra Mchury. Srovn. lánek dra F. L. Riegra: »Za jakých podnikl Palacký úkol svého života« v Památ-
—
pomr
níku Palackého na
str.
45
— 60.
!
Ondej
158. 1821,
íjna
3.
H
(z
Palacký bratru Františkovi.
mu za dobrodiní prokázaná a oznamuje, na studie do Prešpurku.
Dikuje
-
idslavic).
iede
V Milý
3.
Okt. 1S24.
brate
p.
mn
Jejich veliká ke
Hodslavicích dne
že *o-
náklonnost a láska by
mne skoro
byla zarmú-
jakým zpsobem se já Jim za tak veliké dobrodiní budu mocti odmniti, tedy není možné, aby to aspo nco nepokojného neuinilo. Neb nevidím niehož, ím by se jim vdným proukázati mohl, jedin nkolika mdlými slovy a pislíbením, že se vynasnažiti chci, abych této Jejich neobyejné milosti hoden byl. Pijmou tedv, milý p. brate, vroucné díky ode mne; Bh všemohoucí nech jim popeje stá-
tila.
Neb kd\ž
se pomyslím,
kdy
a
mn
lého
asem
nésti vidli.
dobe
nech Jim udili té radosti, mnoho vynakládají, hojné ovoce sem opravdu ješt nižádné píležitosti neml eštin se
prodluží Jejího
zdraví,
aby svým
—
života a
zvláštn
ten štp, na kterýžto tak
Já
jestli sem se neznámé nauil, tedy sem jistotn, jestli pravdu vyznati chci, na to místo 5 neb více zapoml, neb sem tam za celý as brzo ani slova esky nepromluvil a bez toho sem ped tím v eštin dosti slabý byl. Tyto vakacie nejvíce ty knihy ctnou, které z Cech pedešlého roku poslali mám také od p. pastora Conservations-Lexikon 7ter Theil
nauiti a od toho asu, co sem se do Oedenburku dostal,
mn prv
nkteré slovo
i
;
0-Q. Do Prešpurku asi na 2 týdn se odeberu a sice, jak míním, s furmany, kteí do Trnavy na jarmark pojedu. Bratr Gcorg Jim až nco pozdji list pošle, nyní ale jakožto i jeho manželka, sestry Mariana a Anna, jejich manželé a ostatní domácí a pátelé pozdravení jim vzkazuje. Zstáv.
vám
Jejich bratr
Andres. 159. 1824,
3.
íjna
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
— Dikuje mu za pomoc, kterou byl pislíbil bratím na vydá do Cúzu a tam vyzvedne, co má Palacký ješt dostati; toznamenává, co by chtél míti v djinách.
Hodsiavic).
studie, nabízí se, ie se
Mj Patrn vidti
nám
všem, kdyby
z ti
milý synu
1
tvého psaní, že se o své krevní bratry staráš, a že bys
možné
bylo, chtél pomoci,
zaež
já
n
t
tob
dkuji, a
pi
tedy, kdy mne ješt jako otec napomínám: nezapomínej na nebude, netoliko s penžnou pomoci^ ale s radou a ponauením neb napomenutím tak, jaks to nyní Andresovi udlil. To sem tak rád ml jako 50 f.,
tom
peníze jsou zvlášt,
i
jestli
nejsou, ale opatrnost, dobré chování
i
psobí dobré svdomí,
svou povinnost konáme. Dle tvé žádosti
tob
z
Vídn
100
f.
neb 40 C. M., což jedno jest, odesýláme, než, kdybys vdl, jak tžko se toto stává, neb od toho asu, jak sem tob onehdy náš stav hospo-
W. W.
!
Korrespondence
192
dáský již
opisoval, již zase
nic dlužen
dalo a složeno
nebudu,
300
K
Já sob radit nevím již sem paní z Czúzu tebe odkládá a,
i
;
tam k ní poslal, snad by je v cest vydal, neb bych se
factorm sem musel vrátiti, takže jim tom másle, které se neprotomu Andres také, jak sám víš, odebere. p.
f.
se velká ztráta na
jestli
neudá.
jest,
Fr. Palackého.
na takové myšlénky pišel,
že,
ponvadž
dokud odkládati bude, abys mne pedce dala. Já bych sice od 18 do 20 kdo
ví,
f.
f.
nkdy
nebo slabý sem. Ale bych chtl, nebo bych s Andresem šel ješt tento msíc pedce odjíti mohl až do Trnavy, ty bys ji musel psáti, že já tam pijdu a ty peníze odeberu kvitírovat budu, mohl b>s doložit, žes je z á^^tky svým bratrm na studírování obtoval. Potom pak dlej, jak sám chceš; než kdybych z nich aspo 200 f., jestliže ne déle, aspo pl roku podržeti mohl, nebo já již i
vézti
musil,
i
i
nyní vypjiti jinde nechce,
abychom
Ui,
žádal.
jen hned
jak chceš, a jak
mn
nedostanu,
netoliko
novu pjovali
z
odpis,
i
ale
moja žena
ani o
tom
slyšeti
a interes opláceli, ty bysi toho, vím, ne-
mžeš; pedce,
ml-li bych do Cúzu jíti, tedy nebo okolo 20tého Octobra musel
také do Cúzu,
bych se na cestu vydati, pozdji nemohu Jánka tohoto roku nijak vyprado školy nemohu, až, dá-li Bh, že bych vydlal. Ta tvá pomoc není sama dostatená, a já, kdybych handlu musel nechati, tedy nejsem v stavu. Zaíti a potom jej nechati, nevidím za dobré. Nech se ješt jeden rok zdrží, ukáže se to dále, nebo již nejsem tolik dlužen, jako sem tento rok Pi této historii eské mohl vrátil. Kdybych jenom handel udržeti mohl! bys také pipomenouti, jak totiž v tom chybovali pedkové, když se proti vrchnosti pozdvihovali a zbran chopili. Kristus ekl: »Kdo mfe bere, od mee zahyne. » A zase: 'Království mé není z tohoto svta. « Takové vci jiní toho ducha mli, mohli zstati pováživše, nkteí zstali. Kdyby byli až podnes, totjž sláva jejich. Pi tom také onekdy náš p. dchodní ekl: a se mu pihodí tak, jak se X. stalo, když o jednom » Nech jen píše, mocnái psal, že ml Beischláferin neb kurvu, octnul se ve vzení*. Více jen bez odkladu bych tob mohl povdíti, ale papíru málo. Odpis tak nebo jinak. Zvlášt ale na touto moju novotu na této cedulce. Zstáviti
i
mn
vám
se
v
oekávání tvým otcem
Když budeš všemožn stará
psáti,
i
íjna
(z
neopomi
i
naší
nynjší matky pojmenovati
o dobré celého domu, zvlášt aby zlé
160. Karel 1824, 7 ce
tv n n ^ Jui Pallatzky.
•'
;
i
ona
nebylo.
Egon Ebert Františkovi Palackému.
Prahy)
Palackéko v archivu
vle
—
Omlouvá swou pozdní odpov;
teši se z výsledku
prá-
Teboiiském, zmiuje se o pokroku, její uinil se svou básni >
Vlastou.<
Prag, den 7ten Octobr.
1824.
Lieber Freund leh
sinnng
muss meines beschv.oren.
spjiten
Antwortens
damit die mcin
all
dámen
Ihre freundschaftliche
Ge-
nicht far Vernachlássiqung
halten,
welche Meinung mir zugleich weh und unrecht thun wiirde. Erstlich
erhiek ich Ihren liebeo Brief weit spáter,
hátte erhalten soUen,
als ich ihn
da ich einige Zeit von Prag abwesend war, und als ich wieder heim war, nahmen mir tausenderlei Dinge meine Zeit und meinen ganzen Sinn so in Anspruch, dass ich mich in meinem Leben keines Zeitraumes eiinnere,
indem
und doch úberfiillt an Gescháften Tage doch so einnahmen, dass ich an jedem Abend verwundert zuriici<schaute und die Vergangenheit suchte, deren Duchlebung ich mir kaum bewusst war. Hiezu kommt nun noch, dass Fráulein Borchardt, die von Teplitz hiehergekommen war, und Freund Schmidt den 15ten dieses von hier scheiden, und ich, um sie noch voli zu geniessen, die Hálfte des Tages bei diesem, die andere bei jener zubringe. Schmidt ist ausser der Tour avanciert auf eine sehr ehrenvolle und auszeichnende Weise und mit der glánzendsten Hoffnung in die Zukunft, da er wahrscheinlich zur Diplomatie verwendet werden wird, und nur inzwischen nach Verona zum Regiment des Generals Wimpfen abgerufen wurde. Der arme Schmidt aber, der sich nur nach háuslicher Ruhe sehnt, ist sehr schmerzlich von diesem anscheinenden Glúck ergriífen, und sehr seelenkrank von einem Besuche bei seinen Eltern zuríickgekehrt, wo er seine Schwester eben todt fand. Ich hoffe zu Gott, dass er den vorso
ich
eigentlich
gescháftslos,
war, die mir, ohne wichtig zu sein, die
trefilichen
Nun viel
Alenschen
der so
stiitzen wird,
Ungliick ertragen hat.
viel
kehre ich mich zu Ihnen mit den VVunsche, dasS Sie noch recht
und es Gabe dem Vaterlande darbringen mochten.
Erfreuliches im Wittingauer Archiv finden,
eine schone
herzlichen Antheil an Ihrer Freude lichen Schátzen. gefiihlt
Sie
haben, darin
mussten sich
plotzlich in einer
Ráthsel
ganzes Leben hindurch fruchtlos zu suchen bemúht war. die
nehme
bald
als
wirklich
an den neu aufgefundenen geschicht-
man Deutung mancher
dass Sie bisher unter Allen,
gesichtet
Ich
jene gefundenen
neuen Wunderwelt erhalt, die
man
ein
Auch der Gedanke,
Materialien gehorig zu
im Stande wáren, der Einzige, vielleicht (im voUen Umfang) der Erste im Besitze derselben sind, muss fiir Sie ungemein erhebend und befriedigend sein. Einem ganzen Volke uber einige wichtige Jahrhunderte seiner Vorzeit die Augen aufzuschliessen, ist úbrigens ein so angenehmes als lohnendes Gescháft und wird gewiss schone Friichte bringen. Sie sind wahrscheinlich noch zur gliicklichen Stunde gekommen, dcnn es scheint, dass Fúrst Schwarzenberg erst jetzt vollige Aufmerksamkeit auf sein Archiv verwendet, und Sie dúrften demnach der letzte sein, dem so freier Zugang und Arbeit darin vergonnt wurde, da nachher wahrscheinlich das (wie ich hóe, bis auf 20 Individuen verstárkte) Archivpersonal zu Monopolisten dieser Schátze werden diirfte. Waren Sie schon in Gratzen.? Wenn Sie dahin kommen sollten, so gehen Sie nur gleich zum Justiciar Železný und melden Sie ihm meinen Gruss. Er wird dann gewiss fiir Sie auf jede mógliche Weise sorgen. Wenn ich Ihnen nun auch von mir etwas sagen soli, so muss ich wohl damit anfangen, dass ich in meiner Wlasta in den beniitzen
Fr.
Palackého korrespondence a zápisky U.
13
!
Korrespondence
194
Fr. Palackého.
8 letzten Tagen so fleissig war, dass ich in kurzer Zeit wohl das 2te Bucb beendet haben werde, wenn nicht etwa die Arbeiten fíir die Rigorosen, mit denen ich heute den Anfang machte, mir einen Strich durch die Rech-
nung machen.
Tomaschek Vater bin.
werden,
In
ziemHch
ist
fleissig
und sehr
Er wird bald
vergniigt.
welcher Lage ihn zu sehen, ich wirkUch sehr begierig
in
unserem Hause geht es Allen wohl, Julien ausgenommen, die viel leidet, und Alle sehnen sich, Sie wieder zu sehen, wie ich
an Krampfen Ihr Freund
Karl Egon Ebert. Seiner
Wohlgeboren, Herrn
berg'schen Archivá, derzeit
161. 1824,
4.
prosince
in
Ondej
Stern-
gráflich
Wittingau, Budweiser Kreises.
Palacký bratru Františkovi. Dává mu zprávu
Prešpurku).
iz
Herrn Franz Palatzky,
*)
o svých
studiích
a
o
nkterýck
známých. Slilý p.
as a
který
pes
tento,
mn
brate
který
žákm
v své
vlasti
jindy velmi rychle ubhl, tento
dlúhý býti se zdál
Z
té
as
pebývati dovoleno
mn
jest
tohoto roku velmi
tedy píiny, a abych radji mezi
asn
nežli
chtl sem se z domu co nejspíše na cestu dáti. Ponvadž ale p. seniora manželka mne jakož Tomana na svj vz vzíti a až na místo se svým synem dovézti slíbila, tedy sem až do 23. Okt. ekal. Toho tedy dne odebral sem se z Hodslavic. (Nikdy sem ani já ani ostatní pátelé a domácí tak smutni nebyli, jako toho roku.) Dne 26 dojeli sme do Trnavy, kdež práv jarmark byl; ponvadž se tu ale paní Piletschková jeden celý den zdržovala, tedy sem toho 'su užíti chtl a šel sem se na tu velikú beku podívati, do které 2110 vder vemezi neskoro picházejícími žáky
byl,
i
i
*)
S K. E. E b
Michala Ebert a,
záhy po svém píchodu do Prahy a byl telství to
—
r t e m (* 5 6. 1801 f 1882 1, básníkem nmeckýrn, synem JUDra dvorního rady knížete z Furstenberka, seznámil se Fr. Palacký
e
dvrným
pro spory národnostní ochladlo.
r. 1848, kdy pádo rodmy, Palacký
jeho pítelem do
Uveden byv od
nho
asto docházel do domu otce Ebertova (. 160 — ITL ve Valdštejnské ulici) a seznámil hudebním skladatelem V. J Tom áškem a drem Glaserem, jakož s rodinami gubernialního rady a hejtmana kaje Bydžovského
se tam se sestrami jeho a se švakry, i
Josefa Mekla dcery Marie a Žofie) a dvorního rady knížete Karla Schwarzenberka Aloise Hirschmanna, jehož cho byla sestra paní Meklové. Ebertera uveden Palacký také do domu cis. rady, univ. professora a advokáta Dra Michala Schustera (562—1.), jehož dceru Luisu, výtenou zpvaku, K. E. Ebert miloval. i
Schuster seznámil se Palacký 17. dubna 1825 s Leopoldem Eugenem Mch urou, pozdjším švakrem svým, jejž s Ebertem poprvé navštívil v bytu dne
U
dubna téhož roku. K. E. Eberta zaal uiti eštin dne 29. íjna 1825, v emž pokraoval i roku následujícího; spisy své nmecké dával jemu opravovati. OEbertovi viz lánek St. Zaupera v Klárov >Libussa« 18-t3 str 270—307. 21.
má
jíti
mn
kterážto
a
byla. Dne 28 k veeru pijeli sme do sem hned k všeckym p. prof a byl sem Nad alumnií je nyní p. Schulek, který asto
ukázána
i
Na druhý den
Prešpurku.
šel
do školy do alumnie pijat. do alumnie pichází, na vše velmi dohlídá a také s námi jídá. Studia, která pouvám, jsou následující: logiku a statistiku pod p. Zigmondim, encyklopádiu pod p. Grossem a mathesis pod p. Martinim, kteí mne již všeci, a sice v jedném dni vyvolali. i
dotýe, tento sem ml až posavad na Pannenské sem 3 fl. na msíc, však ale bez praní ponvadž nyní Piletschka u jedné židovky padagogiu dostal (quartir a 4 fl. na
Co
ulici
ale
msíc
quartiru
se
Piletschkú a
s
dv
za
platil
;
hodiny), tedy
ješt nemám. Já
akolivk
míním,
odjíti
já
i
quartiru jinšího
od jedného študenta padagogiu slíbenou mám, však ale to velmi nejisté jest; až posavad aspo ješt žádné nemám. Piletschka tuto padagogiu jen za asté jednomu žákovi penz vypjení sice také
dostal.
Penz však
mn dal otec, když nemám
více
již
Dal sem
nežli
1
za zapsání (Einschreibgeld) 2 vezení mojích
30 1
kr.,
z
dornu odchodil, 42
30
Oedenburku
kr.,
(byla
psaní
Jejich
sem ješt
od
27.
Nov. sem
ten den odevzdal.
To, o
sebe, jestli
em
jemu
On
na
fl.
uiniti
slíbil
fl.,
purku proto odešel, ponvadž na místo
p.
to
Petényimu
mn
p. Bilnitza
slyšet',
to
voda) 7
fl.
oc.
p.
Virožila
dom
pi
mn
;
povdti mžu:
Stanislaidesa i
nepestúpila a od
povdl,
Dal Jim také pozdravení vzkázati. obydlí má.
kr.,
za pi-
tomu také sám od vypjí, pravil což já také
ve Vídni jakožto prof. uherské litteratury je a že tam pestúpil. Žena ale jeho, jakž
30
kr.,
a k
mn
bych jaké knihy ísti chtl, že Z strany Rumiho Jim
náležá.
fl.
do bibliotheky udal sem za všeli-
15
obdržel a to psaníko na
uiniti neopomenu.
O
2
nyní zde bývá v Ottmannovém
psali,
kterých
kr., z
sem ztrávil dílem zde, dílem na cest a potebné vci, jakožto: svíky, papír, kartáe, ernidlo
jinší
theate.
30
devo do školy za quartir na msíc 3 zde v tom asy velká fl.,
za mathesis 3
fl.,
fl.
vtším dílem pradlen
a ty
roku 10
fl.
na léky do alumnie 2
z
kr.,
Ostatní
fl.
jaké
vcí
25
pl
na
totižto: za školu
sem
fl.
že z Preš-
nepišel, že nyní
[s]
dtmi
nho
12.
Nov.
se luiti dá.
že se ješt vždy ve Vídni zdržuje.
Pan Glatz
z
Vídn
nyní
také zde své
eské nyní ale již žádných známý sem a já také žádných nemám. Nacházím také mnoho slov, které ješt nerozumím a které mn kdo vysvtliti nemá, jakožto k p. míza, zírati, zápach, nžný, rozilý, dráha oc. Protož bych rád byl, kdyby mn v tom nkdo spomoci mohl. Ostatn zstávám jak vždy Jejich vrný bratr Knihy, které jsem
dostati
nemóžu,
již
neb ješt
zde ítal, byly nejvíc
;
málo
Andr. Palatzký.
V
Prešpurku, dne
4.
prosince 1824.
Korrespondence
162.
Fr. Palackého.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
Prešpurku). Posila mu peníze od pani s Cúzu, oznamuje, ie jest práva pirozeného, nabizi pomoc svou bratrovi jeho Ondejovi a Uši toho, že dostal se Palacký do služeb hrabte Šternberka.
lS2i, 10. prosince (z
suppleniem
stolice
se z
Pressburg, den 10.
December 1824.
Theuerster Freund! leh freue
mich
aufrichtig,
Ihrem unlángst geáusserten Wunsche so konnen. Die Frau von Csuzy war so
schnell als moglich entsprechen zu
und meine kurze Erinnerung unlángst Ihnen das leh mag keinen Augenbliek verlieren, um es an Sie je eher gelangen zu lassen, und erwahne also blos in aller Eile, daís sieh meine vorigen Verháltnisse hier in keiner Hinsiclit verándert haben, und mich folglich Ihre ausfúhrlichen Briefe, zu denen Sie mir Hofnung machen, und die mich wirklieh aufrichtig freuen gefállig,
auf Ihr Bitten
versprochene Geld sogleich hier zu úbersenden.
werden,
zu jeder
Zeit
richt
Adresse hier (Ottmanisehes Haus worauf auch eine umstándlichere Nach-
unter derselben
No. 80 im 2 Stock) finden
diirften,
wozu
von unseren Bekannten hier erfolgen wird,
ich
itzt
keine Zeit
noch immer die Supplenz der Catheder des Naturrechts auf dam Halse liegt. Ihr Bruder holte sich eben vor einer halben Stunde einige Búcher von mir ab und besucht mich zuweilen. Sie wiirden wohl thun, ihn etwas aufzumuntern, dass er in seinen Angelegenheiten sich mit vollem Zutrauen an mich in jeder Hinsicht zu wenden hátte. Ich werde nie ermangeln, ihm in allen Dingen, wo ich etwas thun kann, nach Kráften behilflich zu sein. Ihre Anstellung bei dem Grafen von Sternberg, so wie der grossere fiir Sie ganz geeignete Wirkungskreis, lásst mich noch mehr Gutes von Ihrem kunftigen Fortkommen hoffen. In Erwartung dessen und einer baldigen Nachricht von dem richtigen Empfange hábe,
da
eben Collegientag
ist
und
mir
des hier gesendeten Geldes verbleibe ich mit
dem
Gefíihle der aufrichtigsten
Freundschaft Ihr ergebenster Ant. Wirozsil.
Jan Svoboda Františkovi Palackému.
163. 1824, 16. prosince (z
Tebon). Dekuje mu o
za dopis ze dne
sob, svých dcerách a o
Teboském
4.
prosince, dává
mu
zprávu
živote.
Wohlgebohrner verehrter Herr Archivá! Es macht mir wahrlich ein grosses Vergníigen, wofiir ich Ihnen dankbar bin, durch das Schreiben von 4. 1. M. Ihres wohlgehaltenen Einlangens in Prag, und sonstigen Wohlseyns versichert worden zu seyn. Denn ich besorgte, dass die kaltnasse Witterung Ihnen eine unangenehme Reise verursachcn diirfte. Izt freue ich mich demnach Ihres vollkommenen Wohl-
:
197
1824.
befindens und
insbesondere
Zufriedenheit, mit der Sie
der
mein weniges
zu
Beforderung Dero Endzwecks wÉihrend Ihres Hierseyns, so wie die Auffindung merkwiirdiger Schriften im hiesigen Archive aufzunehmen die Giite haben, und vvíinsche nichts mehr, als eine lange, lange
Handbiethen
Daue
" des besten
und gesundesten Wohlseyns. Meine VVenigkeit belangend, bin zwar gesund, wie auch meine beiden Tochter samt dem Rentmeister Sykán, kann mich aber noch lange nicht gewohnen, mein jungstens Mágdchen Rosalie zu vermissen. des Tags wandelt mich der Gedanken an,
mir im Hause sehr ab.
—
sie
Wohl mehrmEl
rufen zu wollen.
Sie gehet
Wittingauer Neuigkeiten
Wir haben seit dem halben November ein Cassino beim Kaufmann H. Mooser, wo auch ein Billard ist, woran sowohl das Milit. Officirs-Corps auch das Schlosspersonale und einige Honorazioren der Stadt, jung und alt, mánnl. und weibl. Geschlecht nebst der gesamten Geistlichkeit 4mai in der Woche freundlich Theil nehmen leh selbst besuche es samt meinen Tochtern und dem Sykán alle Sonn- und Feyertáge. Nur das Archivspersonale schliesst sich davon aus Sparsamkeitsriicksichten bisher 5 Wochen eine aus. Ausserdem geben uns einige junge Diletantten alle 4 theatralische Unterhaltung, so gut sie konnen, zum Besten. Die Einnahmen als
—
davon sind der Armuth gewidmet. geráuschloss und einfach, wie
Und
so verleben wir unsere Winterzeit
allzeit.
war vor 3 Tagen hier beim Fiirsten auf einer mich von ungefáhr um Ihr Befinden, und um Ihren Aufenthalt. leh sagte, was ich aus Ihrem schátzbaren Briefe wusste. Empfehle mich in fernere Wohigewogenheit und bin mit vollster Hochachtung Dero ergebenster Diener Graf
v.
Jagdparthie,
Stollberg
und
fragte
Swoboda.*) Wittingau, 16./Xbris 1824. P.
S.
Dass
ich die
besten
Wúnsche zum
eintrétenden
bald
neuen
Jahr aufrichtig hege, bitte sich zu versichern.
164. 1824, 20. pros. (z
Antonín Fáhnrich Františkovi Palackému.
JanovicV
Dhije
tnu,
že
mu zaopatil
misto
vychovatele
u hrabte
Vratislava, s nimi je zcela spokojen.
Vysoce vážený vlastene! Drahý
píteli!
Blahé dny, jich v stedu této ušlechtilé rodiny požívám, dkuji jedin Vám, vážený píteli, a tím se k lásce, níž dávno Vám oddán jsem, vdnost *) O Janu Svobodovi, editeli panství Teboského, F Marešv: »0 pracech Palackého v archivu Teboském<
stých narozenin Fr. Palackého na
str.
115 a
si.
lánek
a
rodin jeho
v
Památníku na oslavu
viz
Korrespondence
198
daná
již
se obrátila v
—
mou.
zrstá spokojeností
pipojila, ana
Fr. Palackého.
slovm
Víra
•
pesvdení, nadje
Vašim
Praze
v
v blahé vyplnní, jen láska oba-
Ji sob získati budiž ouinná touha srdce mého. Alespo vlí dobrou nastupuji dráhu, osudem mi vykázanou, dejž žádaného dojíti konce, totiž: vli mou obrátit v skutek. Než to mi zkušenost nám nejlépe okáže, zdali budoucnost podobna se stane pítomnosti. Jak jsem svrchu již podotknul, docela zde spokojen jsem a dny též se radosti mé množí; stav svj bych štstím nazval, kdyby ona Vám známá osoba proud blaženosti mé mocn nekalila. Nemilý se zdá jí píchod
polná mi za oukol ponechána.
—
Bh
z odchodu mého radovala, bu jakýmkoli zpprostedk, kterých používá, nechci popisem slova a as mait, než nemá nade mnou vítzoslavit a radj všemu se piln vystíhám, co by novou mohlo dáti píinu. Slyším ale, že se míní s námi rozžehnati a soudím z toho, že bu toto místo nepeje aneb mne hrabti odloudit chce. bda, Nu! šastnou cestu a žádné navrácení! kde takový Šváb se usadí, tžce se vypudí.
mj
a ráda by se ješt
sobem o ;
nešlechetnosti
mn
—
Práce
mám
—
základ.
míti
Jestli ta
mi pibyl,
2 hodiny dávám,
pstounka
má
tak že jsem nucen od parvy zaíti, chci-li pevný
též
Jozef
Hrabnkám denn
—
neb mladý hrab veliká mezera k vyplnní
dost,
ei —
vzlášt v latinské
—
ale
to
pedmty
se odebere, vím, že
—
mi pravou plodí rozkoš.
stídaje dle svého nahlídnutí.
opt mi
práce pibude
—
než
upímnost. Cech národní ctnost. Po veei a ranní as práci mohu obtovat, den ale celý zadán Odpuste, drahý píteli, že Vás listem cviením a pípravou. svým obtžuji, a což více, že se osmluji Vás žádat o nkolik slov, milerád se celý
oddám
povinnosti své^ maje za
—
as
jestli
odmnu
—
—
pipouští
co bych
ml
v
krásovd
za
knihu
sob
za
pr-
tom bych rád mladé hrabnky dle možnosti vzdlal. Po Vašem rozhodnutí zanechávám a Vinaický bude tak dobrý mi to zaopatit, co mu Vámi udáno bude. Své díky a uctivost opakuje, pikládám mnoha porouení ode všech, vzlášt od paní hrabnky. (P. hrab nejvíce ve Voticích bydli) a do Vaši pízn a lásky se poroueje ostávám Váš, vysoce vážený píteli! Vám celým srdcem oddaný pítel vodce
vyvolit,
neb
i
v
Antonín Faehnrich.*)
Dne
20.
prosince 1824.
*) Antonín Fáhnrich, spisovatel eský, nar. r. 1802 ve Štáhlavi u Plzn, zemel jako gymnasijni professov r. 1852 v Jiín. Pímluvou Palackého stal se ke konci roku 1824 vychovatelem dtí hrabte Františka Josefa Vratislava z Mitrovic (* 5.
srpna 1775
a Olbramovicích.
—
f
10-
dubna
1849J,
pána
na
Voticích,
Chotšanech,
Janovicích
Jií Palacký synu Františkovi.
165.
—
Afd starost o jeho budoucnost; dává mu zprávu o neshodách v rodin; táže se o radu, co poíti se synem Janem; zmiuje se o své práci ve škole a v obchod. 1825, 8. ledna (z Hodslavic).
Milý synu!
Tvé psaní nám oznámilo se
tob
jaiiožto evangel.
to,
co jsem já z
úad
žádný
poátku povdál,
totiž,
v Praze nedostane. Živubytí,
t. j.
že
jísti
dokud jsi zdráv a chceš pro né dlati, to ovšem že dostaneš. Ale bude tob ubývati síly i chuti k úsilné práci; jakž potom? V Uhrách si sob vydlal a ušetil njaký peníz, kdežtos ješt ne tak dosplý byl, jako již nyní, a v Cechách je samotný strávíš bez familie, ježto bys v tom vku již i familii živiti snad ml. Já ješt více tm podobných námitek bych a
píti,
s lety
mohl pednésti, ale což jest naplat: ty od svého ústavu rovn neupustíš. Já tímto nemíním t jakoka trestati, ale jest to pro mne cosi takového, že mne nepokojí. Upamatuj se, že jestliže ped 30ti lety svého vku sob místo a obydlí k pebývání nepipravíš, as zmeškáš, krom, že bys sobe na penzích tolik shromáždil, až by to za tolik stálo. Dnes sem byl pi konscripci u fogta, ten oficír ptá se, že jest zde njaký Franz Pallatzky,
pítomn
ale v Praze Sprachlehrer.
tebe takto napsal:
Rubrique.
Fr.
Tomu sem
Jak ale na našu schwach,
Pal, Privaterz[ieher], se
divil,
že až z
Prahy výtah
z
familii
kommt
pišlo,
tedy
in die
lOte
consc[ripce] o
tob
sem pišel. Jaký jest toto poádek v kraji. Andresovi mám propuštní gubernium vyjednati, aby v Prešpurku studírovati mohl. Bez dovolení kdyžby prý v Uhích studíroval, »so bekommt er keine Anstellung*, tak mi pravil p. protocollista. Toto bude zase od 10ti do 20ti f. koštovati, nebo slyším, že by prý jakási taxa se platit mla. Než musím ti nemilou vc oznámiti, to jest, že jakýsi duch zlý, závistivý a nesvorný vlúdil se do až
z
i
naší rodiny.
Tento
i
Andresa posedl, takže
knz Janek dvakrát z Prešdom psal, a náš And.[res] již
purku, jednúc po píležitosti a jednúc po poct,
sob zmnit
nedal, akolvék spolu v jednom quartire bývají. Mezi mimo útraty na cestu dostal. hnvá, že jenom 40 to 100 f. dal, jako a Jura 30 Na tch sem já dosavad jenom 10 z Vídn dosavad samo s Jurové strany jest, protože sem já sám musil vrátiti, a tak sem nyní velice slabý, což mi ani moje letos factorm 500 dti viti nechtí, totiž Anna a Marjana, a za to mají, že to vždy tak jíti nic ani o
jiným snad se
i
o to
f.
f.
f.
i
f.
mže,
jako chodívalo
ped
lety,
když ony ješt doma
mn
byly.
Ony
dále vy-
peiny po matce, akolvk dosti vetché vybílila ástku, a ástku sme dali cíchy. Matka pak byla napadla paze, obarvit, ervenu tureckú pízi sem koupil asi za 7 f. ve Vídni, a v tom jemu od tkaní zaplatil. Potom, matka zemela. Já sem to dal tkadlci, se dostala, tedy pinesla peiny s sebou. když tato nynjší matka ke Tyto moje po matce se vynesly na hru, njaká peina jest ve škole, jaks
jevily svou zlost
i
tím
:
zstaly
i
i
mn
Korrespondence
200
Fr. Palackého.
Andres také, nco se také dveti k líhání dalo, ostatní Tato nynjší matka i Rozina Jurova uznávají, že aby to nové od tkadlce pinesené cíchové se to chovalo pro dve Rozinu, ta plátno, že tyto Anna i Marjana s peinami jsou odpravené, aby tedy nco v zásob mla, kdybych se já v krátce pominul neb jiných zjednati nemohl, což i ony nejprv pichválily, ale nyní jest jina. Duch zlý jim toto tak omaloval, že je to po jejich matce, že to vše jim tem dcerám samým patí, a já že jim to neprav zadržuji a odjímám. Toto mluvily v ddin tak, že by tím sama macocha vinna byla, což když se ona okolo hodu dovdla, její obyejná povaha se promnila, byla ve dne v noci tesklivá, ani spáti nemohla, plakati sem ju vidl, ale sem se nemohl píiny dovdti, nebo mi pravila, že jí nic není až sem u Hany želé kroužel, tedy ona mi praví, že mi chtla dávno nco íci a že se ostýchala; a když sem pravil: ekni, tedy ona pravila, že jím lidé praví, že by ty peiny i nové cíchové plátno jim náleželo, abych jim to dal. A když sem já pravil, že to má pro dve zstati, ona pravila, že abych dvati zjednal, že mi bude dlat, a jim že to patí. To když já doma povdám, tedy matka praví, že ona to již dávno slyšela, a že ju to sežíra, abych jim to tedy vydal. Já i
sám na
ní líhal a
he.
všecko na
jest
i
i
i
;
o té vci rozmýšleje a považujíc,
úsilí,
mn
noní
mne
spaní
odešlo, nepokoj, tesknost
vc
psobí, když považuji své všecko které sem kolikráte až do umdlení konal, neb sem šil, dítky uil,
a zármutek
nevypravitedlný
obecním písaem napínání tla
i
až
byl,
duše,
ta
handl provodil,
i
také
ale
se
to vše koštovalo
což já vše
platilo,
na
mne
práci a
vyuení, vy-
chování dítek a vystavení domového píbytku sem
obrátil, k tomu sem se svým píkladem dti vzdlávati, tak že mohu se ozvati pede všemi, který kdy ze všech vás vidl, abych co nespravedlivého do oí to dom donesl neb od nkoho požádal, až nyní moje dti praví a ped lidmi ohlašují. A kdybych já jim ty peiny dal, a nynjší chtíti též pein matmoja žena zemela, zdaž její dcery budou in[ých] nechati, když sem já jich nevychoval, ani jim ješt nic dobrého neudlal.? Na tedy bych v svém starém vku líhal, zdaž bych ml potom dti prositi, aneb cizí lidi — radj cizí. To jest smutná vyhlídka do budoucího starého vku Což bych sob ml žádati, života i smrti — radj smrti! O nešastné dti, když ony k tomu otce pivedou, až íci musí, že sob radj smrti žádati bude! Vím, že to bude pro tebe též zarmúcené psaní, ale nemožné jest mleti. Netoliko to tob oznamuji, ale ped jinými lidmi sob stžovati nám polehení pináší, když sebe opovrženého od dtí býti vidím. Ze všech ostatních jenom nad Rozinu Jurovou neb nevstu domácí nemám ani té nejmenší píiny sob stžovati,
usiloval
eí,
jak
tak
i
mn
mn
mn
em
•
.''
!
—
—
mn
i
tato
mn
netoliko nic
píného
nedlá,
mrzutosti ušetí jak prvé tak dosavad.
poslušná jest a ve škole ona
tam nebyl na
chvíli,
emu
obrátiti
a k
jej
nkdy
mn
za
To ješt
ale I
mn
ta
mne
Janek jenom, kdybych sám
pomáhává.
mne pi dtech není uloženo.
vždy dobrého žádá a od
nejmenší dcerka Rozina bývá.
Do
Což
ale z
nho
uiniti
škol je[j] poslati, to není
jej emeslu vyuiti dal, to jest, co bych snad mohl emeslu? to také ješt nevím. Déle pak jej doma držeti nechci, neb pro nj práce není, a as ubíhá. Žádám tedy od tebe v této dležitosti njaké porady; již se tenkráte jeho osud rozhodnuti má. Z tch penz tvojích u Jury jest 150 f., ostatní jsou za mnou. A ponvadž sem mnoho vrátil, a nyní pi dvách frách ztráta jest, pi první asi 40 f., pi druhé se ješt neví, neb není ješt prodané, tedy já, jestli bych pomoci nedosáhl, nebudu moci s máslem handliti. Byl sem k svátkm s ostatním svým máslem ve Vídni. Od tch dosavadních factor sem odešel, a máslo sem složil u njakého Ehrenbergra factora, nevím tedy, jak mi tento vy-
možné;
jestliže
bych
—
uiniti; ale kterému
i
izovati bude.
tmi
Toto
já
tob
oznamuji,
že
více
již
žádného spoleenství
Domácí hospodáství polní ne dobe nám se vydailo, zemnák málo, rži málo, pohank}' nejmén, toho zelí málo. Vely medu žádného, 4ry již hladem padly, a ostatním dávám každý týden do klatu. Než prase sme hezky tlusté zabili. Dítky sem rozdlil na dvé, vtší s
faktory
nemám.
i
polednem a menší po poledni. To jest mj nynjší píjem: asi nkolik krejcar každý týden dostávám. Jinší práce vykonávati nemohu, neb pi svíci nevidím a pes den ve škole dosti práce mám. Zaal sem dítky uiti r. 1784. 14tého Decembra, již tedy 40 let s dítkami zacházím. Ze pak rád s dítkami bývám, protož sob nad tou prací málo stžuji. Jura ten drží dva kon a pacholka dívku, a s tím také hezky dosavad vychodí. Zstává mu od jedné furmanky 20 f., 30 i 40 neb 50 f. za dva týdne, co z Vídn dom pijede, jak kdy zpátení náklad se podaí. Já mu koupil dom pivezl na 5ti vozech 120 mic pohanky v Rakúsích, tam sem platil po 1 f. 33 kr., formanka vzala až 1 f 27 kr., doma se prodává za 3 f. 15 kr. za 3 f. 30 kr., takže sob na 40 f.
uím ped 2
f
.
a
i
i
i
výdlku
šacuji.
Žádám
mám
se
mu
vydlám, co na másle
tolik
s
Jankem
uiniti,
v Prešpurku vede.
tebas Moja
njakou dobrou nadji,
v
Marjana
a
z
pokojn
nemocna.
nic nepravil.
Zdá
Vídn
z
že bys
po-
nám mohl
t
upímného
Vidíš, že
znají,
aneb
srdce,
jsem
tob
až podruhé neodpravíš.
doptávají
vykoupil,
býti a
potom bych umíti mohl.
a
snad
i
se
Chceš-li co, musil bys
ustavin na
tebe
;
sám tam
jestliže jest
ne, to nevím.
tolik napsal,
Mjž
dluh živu
Jiným sem tvé pozdravení vyídil, se mi, že se ta první píchylnost
nevím, jak by to milé bylo.
Mnozí, kteí
všecko
ta jest
zámku sem
ztratila; tak psáti.
než také,
a co neb jak
handlu pjiti. Kdybych jenom ješt jeden rok tolik vydlal jako
sestra
krom
dále,
f.
handel mohl nechati
i
nadje na
jestliže
minulý 1824 rok, tedy bych se
tento
jaká
tob Andres psal, Také pipome, žes tch 100
potom,
slaných jist obdržel, a obzvlášt
nco do
jest a
ztratím.
abys mi hned odepsal, ne-
tedy, jak toto psaní dostaneš,
nynjší zamstknávání, jaké
toliko své
co
t
Aspo
se tedy
snad
mne
též tím
dobe, toho tob
krátkým slovem vinšuji
jako otec
Ji. Pallatzky, školní uitel.
V
Hodslavicích, dne
8.
ledn
1825.
;
!
Fr. Palackého.
Korrespondence
202
Bylo
nám
cosi o studentech,
slyšeti
o veliké povodi,
a tys
ješt o
niem
nepsal.
166.
Leopold hrab Stollberg Františkovi Palackému.
1825, 22. ledna (z
.
Budjovic). Posila
mu
dílo,
které mfi byi
ýjíl.
Recht sehr muss ich um Entschuldigung bitten, dass ich erst itzt das Werk Ihnen zuriickstelle. Ich danke íhnen recht sehr, dass Sie die Giite hatten, es mir zu leihen ich hábe es mit vielem Interesse durchgelesen. Zu meiner Entschuldigung kann ich weiter nichts sagen, als beiliegende
;
zum
dass ich
Theil durch Geschafte und Abhaltungen anderer Art anfangs
und darúDer es vergessen hábe, nachher aber auch wohin ich es Ihnen schicken solíte, bis ich vor Kurzem durch den Direktor in Wittingau erfuhr, dass Sie in Prag seien. Ich hoffe, dass Sie es nicht vermisst haben. Da Sie oft wohl den Grafen Sternberg sehen, so bitte ich Sie, ihm meine Empfehlung auszurichten. Im Verlaufe des Winters oder im Frúhjahre hoffe ich, Sie in Prag zu sehen. Bis dahin leben Sie wohl und sein Sie. von meiner aufrichtigen Freundschaft versichert, mit der ich die Ehre hábe zu sein Ihr ergebener Diener verhindert, es zu lesen nicht wusste,
Leop. Graf zu Stollberg.*) Budweis,
am
22ten Januar 1825-
167.
Jií Palacký synu Ondejovi.
1825, 31. ledna (z Hodslavic).
jSIj milý
—
Posila
mu
peníze a dává zprávu o
sob
i
rodin.
synu
mn
odeslané sem obdržel, Tvé psaní z Prešpurku po píležitosti ke ale až v Mezický jarmark v outerý, a ta žena ve tvrtek již zase do Prešpurka pres Vsetín jíti mla, nebo ran tak p. rektor Boubela psal to k tvé poteb já sem tedova nemohl nic poslati. A nyní co posílám, málo jest, nebo jen 5 fr. B[ank]-Noten. Píina, pro tak málo? Protože více nemám. Abych tyto poslati mohl, prodám školní drva a na to místo musím v sobotu, když není školy, s Jankem do lesa jíti a drva zbirati i
Másla
již
více nekupuju, a buduji, nevím.
Pi
poslední
fe
jest ztráty
pes
tam ve Vídni nyní mám, není dosavad prodané, tu nebude tob fr. dost. Já nyní, jestliže se okolinosti nepromnjí, nebudu moci pomáhati. Co se Franca dotýe, o tom nevím ale 100 fr. mu Jura k vánocem poslal, protože sem já nemohl, a on je velice poteboval nyní pak zase písal, že sob dluh dlá, akoliv nadji dobrou pidává. Moje rada 50 50
fr.,
a co
;
;
i
*)
S
Leopoldem hrabtem
Stol!
se Fr. Palacký v C. Budjovicích dne 13
bergem, krajským kommissarem,
srpna 1824.
seznámil
jest ta jsi,
Bu pilný a ctnostný,
:
a najdeš milost
musím tob
výstavky tuto
i
nosem
slyším ušima a
nosem
výto výstupek já ani
A
primánovi.
tob Vídn
iji,
lidmi
i
;
nezamlet.
ichám
;
chudobný
se
tob
jinae
Píšeš jaké
a když
tak, jak
vskutku
Než
není spomoženo.
uení pouváš.
uju smrdt, tedy
Já
rovn
se to
tedy nepouvej nosem, ale slyš ušima a poslúchej. Tako-
Ty
stává.
pi tom udlej
ped Bohem
svým dítkám ve škole nezamlím,
mé
ty jestliže bys toto
Syrách
poví
se z
sice
Kdo
:
navržení za zlé
nenávidí domlouvání, blázen
posílají,
ne
ale
skrzy
faktory;
já
a tak
sob
—
jest.
s
již
mén
tím
vykládal, tedy
Tyto peníze žádného
nimi
Ml sem od nich 500 fr. v handli, tyto sob podrželi ješt více, já tedy u nich nebudu másla skládati, jestliže bych jaké na vesno kupovati mohl. Janek dosavad zahálí doma, ani se neuí, nkdy kudel pade, neb když nkam poslán bývá, tedy jde. Ostatní pátelé a domácí jsou zdrávi tak jako i prve byli. Pozdravení bych ti od nich mohl psát, ale což ty za to tam koupíš, když oni tob penz žádných neposílají. Více nového u nás dosavad není nic, což by hodno bylo až do handlu nemám.
a.
Prešpurka poslati. Po obdržení
tch penz budu oekávat od
tebe
njaké
mžeš tebas
na Vsetín po píležitosti odeslati, abych nemusil poty opláceti. Já také proto z Vídn k tob odsílám, aby mén koštovalo, když tam pacholek nyní s Jurovým máslem jest. Naposledy v Boží opatrování t odporouím zstávaje tvým starým otcem zprávy
;
Pallatzký, školní uitel.
J.
V
Hodslavicích dne 31. Januar 1825.
Mj
bratr Vencel, kanonir,
z
Dalmatie
An Herrn Andres
Von Wien. Schulen
in
168. 1825,
g.
msta Zary k nám
psal.
Wien.
Jos. Stáhl, Landstrasse N. 80 in
Pallatzký,
Studenten
an den evang.
Presburg, im Schulhause. In Hungarn. Uber Wien, Presburg.
Antonie
února
(z
hrabnka
Janovic)
—
Vratislavova Františkovi Palackému.
Vzkazuje /ozdrav jemu, Preslovi, Hankovi, Jungman7io'oi.
Donnerstag, 9ten Feber
825., Janowitz.
Wtirdigster Palacky.
Welcher vollendete Geist
streifte
die Bluthenhulle
ab.?
Wir warten
Fahnrich uns und mehr Opfer in die Shn-Schule, weil es so grosser Gte galt. Nur nicht mit Palacky oder Pressel soli ein junger Stamm fallen, der Frchte nahrt und Frúchte tragt, die des Bohmenlandes Schmuck und seiner Grosse Schonheit bleiben, dass der Thránenmit
dem
gefiihlvollen
becher nicht lebenschvváchend, thatenláhmend
berschaume am Denkmal
!
Korrespondence
204
der
unersetzlichen Verlustes: eines
—
Kraft!
Palackého
Fr.
grossten Glieder
aus
der
der Kette
Mit wármsten Gefiihl Ihnen achtungsvoU ergebene
Antoni Wratislaw.*)
Nennen
Sie
uns
den
geschatzten Mánnern Pressels,
Hanka, Jung-
mann. Herzlichstes von Kindern und dem guten Fáhnrich. Statt miitterlich oder Schwesterhánden reichen Ihnen die unseren Nahrungsstoffe: doch vergessen Sie des Lautersten und Kráftlichen nicht bei Bewegung und freier reiner Luft.
Bei unserm
Andenken
der Grosse schone
eilen Sie in
Nátur. In Ihr hallen noch die Scenen Ihrer grossen Geschichte nach.
A
Monsieur Alonsieur Francois de Palacky a Prague.
169.
František Palacký
1825, 12.
února
(z
Prahy).
hrabnce
— Dkuje
Antonii Vratislavové.
za dar a poHiá darem knihu
(Koncept psaný rukou Fr. Palackého). Prag, den
Febr 1825.
12.
Gnádige Gráfin Die Uberraschung mit der abgestreiften Blutenhiille Faschings
konnte
nicht
vollstándiger
sein; sie
kam
am
aus
Schlusse des
Ihren
Hánden
und konnte darm auch nicht angenehmer sein. leh kann sie auf keine andere Weise erwidern, als durch die Ubersendung eines Werks, das zum Ernste der nahenden Fastenzeit taugen diirfte. So moge denn der Wechsel der Zeiten auch den Wechsel der Gaben bringen welchen Werth sie haben, bestimme der Eingang zum geheiligten Tempel des Philosophen: der >gute \Ville« ist es allein, der ohne Einschránkung gut und darm auch heilig ist. •
oder schwesterlichen«
miitterlichen
statt
;
leh
empfehle
mich
der
ganzen liebenswiirdigen Gesellschaft Ihres
Hauses, deren Andenken sich bei mir
eben so oft als angenehm erneuet, und verbleibe mit ausgezeichneter Hochachtung Euer Gnaden aufrichtiger Verehrer F. Palacky m. p.
*)
Antonie hrabnka Vratislavova,
1782) provdala
nimž
mla
se
3.
íjna 1805
za Františka
roz.
baronka ze Sterndahlu
Josefa
hrabte Vratislava
(* 21.
z
ledna
Mitrovic,
(* 26. ervence 1808), Terezii (* 19. srpna 1811), Frandubna 1813) a Josefa Xavera Adama í* 3. ledna 1818). Nejstarší Ludmila 23. íjna 1828 stala se manželkou známého botanika Bedicha hrabte Berchtholda z Uheric (* 25. íjna 1781 — f 3. dubna 1876). Zemela 2. srpna 1879s
tiška Josefa
4
dti: Ludmilu
(* 18.
František Palacký hrabti Eugenovi ernínovi z Chudenic.*)
170.
února
1825, 17.
—
(z Prahy).
Psilá mu rodopisné zprávy k lánku
Hormayrv
pro
o
rodu errtinu
^ArchiVi.
{Dle zachovaného konceptu Fr. Palackého a dopisu uloieného v hrab. archive v Jindichov Hradci. I
Prag, den 17. Feber 1825.
Hochgeborener, Hochverehrter Graf! leh hábe die Ehre, Ew.
Nachforschungen
in
Hochgeboren das Ergebnis meiner bisherigen
der gráflich Czerninischen Genealogie zu íibersenden als
dem
ein Zeichen, da.ss ich in
mir von Sr. Excellenz ertheilten ehrenvoUen
Auftrag bisher nicht mússig gewesen.
dem XVI.
Die Quellen dieser genealogischen
1. einige Hunderte von Originalurkunden im bohmischen Gubernialarchiv und in der Landtafel, die ich gegenwártig entweder ganz copiere, oder doch ihren Inhalt, wo er weniger wichtig scheint, anmerke; auch im Prager stádtischen Archiv erhielt ich
Skizze
seit
Jahrhundert
sind
In Wittingau fand ich Weniges und UnerUrkunde von dem Landeskámmerer Cžernin im J. 1205 hábe ich jedech ganz copiert. 2. Bohm. Titulare von den J. 1534, 1556, 1567, 1572 und 1589. 3. Ausziige aus den Taufmatriken, Trauungsund Sterbelisten der Prager Kirchen seit dem Anfange des XVIII. Jahrhun-
einige
urkundliche Angaben.
hebUches
die álteste
;
von
derts, die
wurden. in
der
Sr.
Excellenz
dem Grafen von
Sternberg gútigst mitgetheilt
Einige genealogische Vorarbeiten und Copien von Ahnenproben
4.
Lobkowitzischen BibUothek.
fúrstl.
brauchen, da
sie nicht
nur mit sich
selbst,
Diese konnte ich jedoch
aufgefundenen Urkunden háufig im VViderspruche standen (selbst die
Ahnenproben
kaum
sondern auch mit den von mir legali-
ausgenommen). Die Schriften Balbins, Pessinas, die CoUectanea in der hiesigen ofentl. Bibliothek und andere hábe ich bisher noch gar nicht beniitzt, da man gegen ihre Angaben nicht missSo wie ich hier den Entwurf aufgestellt trauisch genug sein kann.**) hábe, will ich jede Angabe aus Urkunden beweisen; vorziiglich gilt das von aen zwei Hauptlinien (Tab. I.), die schon jetzt als zuverlássig, obgleich noch nicht als voUstándig, anzusehen sind, Wo ich keine urkundliche Gewissheit hatte, stellte ich entweder Fragezeichen hin, oder ich entsierten
nicht
—
mich jeder Combination. So ist es mir z. B. sehr wahrscheinlich, dass Wilhelm Cz. v Chd. auf Trkow (Tab. A) ein Bruder des Diwiss, Humprecht aber aus Mangel und des Grafen Herrmann (Tab. 1. A) gewesen sei hielt
;
an
vollgiiltigen
*)
O
**)
V
stellte ich ihn vorláufig
auf eine besondere Tabelle.
erníny
z
Chudenic
z
Chudnict
v
viz lánek Památníku
originále dopisu zní tato vta.- da ich aus Erfahrung weiss, wie
wenig man
stycích Fr, Palackého
Fr. Tiicruv
Palackého
Beweisen
:
str.
»Fr.
Palacký
a
s
hrabaty
hrab Eugen
Karel
ernín
110-113.
ihren Combinationen trauen darf.
Korrespondence
206
leh hoffe kiinftig auch in die Tab.
hang zu bringen,
Fr. Palackého.
2, 3, 5,
bis ich erst Gelegenheit
6 mehr organischen Zusammen-
und Befugniss
erhalte,
nicht registrierten alten Quaterne der Landtafel durchzusehen.
auch die
Das urkund-
hche mir bekannte Dasein der Cžernine von Chudenitz reicht allerdings des XIV. Jahrh. hinauf; nur ist die Ahnenreihe aus Mangel
bis in die Mitte
an Quellen nicht mehr anzugeben. Vielleicht, dass die durchgangige EinQuaterne der Lehntafel aus dem XIV. XVI. Jahrh. mir einst mehr Licht verschafft. Das gráfl. Cžerninische FamiHenarchiv auf dem
—
sicht der
Hradschin hábe ich bei dieser Jahrszeit noch nicht beniitzen kónnen. Ich hielt es bisher fiir
weniger dringend, da dasselbe meines Wissens nur bis
zur Stiftung des Fideicommisses
Verháltnisse
hinaufreicht
der Fideicommissbesitzer
will ich kiinftig
und mir die genealogischen unbekannt waren. Doch
weniger
auch dasselbe nicht durchzusehen versáumen.
Uber die Verfertigung des Aufsatzes fiir das Taschenbuch des Freih. v. Hormayr bitte ich Se. Excellenz wie auch Ew. Hochgeboren nach Gefallen zu verfiigen. Dass der Aufsatz an einem von der gráfl. FamiHe entfernten Orte verfasst werde, scheint mir etwas bedenklich zu sein, denn soli er in seiner Art gelungen sein, so miisste er doch im Geiste der Familie, durch die noch lebendigen Erinnerungen derselben, geschrieben Daher glaube ich, es gebe zweierlei Wege zu diesem Zwecke: entweder iibersende ich meine gesammten geordneten Materialien an Ew. Hochgeboren, und Bar. Hormayr beniitze sie dann zu eigener Arbeit (der Umstand, dass fast alle alten Briefe und Urkunden in bohmischer Sprache geschrieben sind, liesse sich wohl heben) oder ich komme damit selbst nach Wien, und arbeite daselbst, wo ich dann, von Ew. Hochgeboren giitig unterstiitzt, den Aufsatz in einigen Tagen vollenden konnte. Mir konnte allerdings eine Reise nach Wien auch dadurch angenehm und niitzlich werden, dass ich nebenbei die bohmischen Gescháftsquellen in der Hofbibliothek kennen lernen mochte. Doch ich wiinsche, Ew. Hochgeboren mochten hieriiber ganz nach eigenem Gutdiinken entscheiden, und, was Sie dann auch bestimmen mogen, dem werde ich immer gerne und willig nachkommen. Mich der gnádigen Gewogenheit Sr. Excellenz und des
unterstiitzt
werden.
ganzen hochverehrten Hauses gehorsamst empfehlend, verbleibe ich mit inniger Hochachtung Ew. Hochgeboren unterthániger Diener
Franz P
—
ý.
Prag, den 15. Febr. 1825.
171. František 1825,
18.
února
z
Palacký hrabti Janovi Rudolfovi ernínovi z Chudenic. Prahy).
—
Žádá
ho, aby dopis
otištný pod. . I70 zaslal do Vidné
synu svému Eugenovi.
Euer Excellenz!
Durch eine leichte Unpasslichkeit genothigt, das Zimmer zu hiiten, wage ich Euer Excellenz beiliegenden Brief an den Grafen Eugen Cžernin
zu senden, mit der unterthanigen
Bitte,
Euer Excellenz mochten ihn sammt
den genealogischen Blattern der morgenden Gelegenheit nach Wien dass
giitigst
leh hábe den Brief nicht gesiegelt, weil ich wunschte,
uberliefern lassen.
Euer Excellenz von dem, was ich geschrieben, Kentniss haben Euer Excellenz belieben diesen Brief nach Gutdiinken versieoder unversiegelt im Einschlusse zu iibersenden. Ich verbleibe in tiefer Ehrfurcht Euer Excellenz unterthániger Diener
mochten. gelt
Fr. Palacky.
den
Prag,
18.
Feber 1825.
Františkovi Palackému.
172. Antonín Vyrožil 1825, 24.
mu
února
zprávu
fdlffyho
;
(z
Prešpurku'. Kára ho z nedbalosti v
petiéitiich záležitostech a dává Cúzu ; oznamuje úmrli hrabte Leopolda ahy šetil svj zrak a žádá, aby nasel kupce pro nerostopisné
tom, jak pochodil u
o
napomíná
ho,
pani
z
sbírky Jonášovy.
Pressburg, den 24. Feber 1825.
Werther Freund! Ich
erhielt
diesen
und beantworte
es
blicke frei hábe
und
von Csúzy allem
in
muss
gehalten
bin
Augenblick
sogleich ich es
Ihr
fíir
ich
dringend ansehe, mit Ihnen und der Frau
der bewussten Angelegenheit ins
ich Ihnen
vom 19. d. M. eben einige Augen-
liebes Schreiben
auf der Stelle, da
aufrichtig
gestehen,
wegen der Nachlassigkeit,
kommen
Reine zu kommen.
dass
die
ich
Sie
iiber
sich
in
Vor
Sie etwas un-
Hinsicht Ihrer
haben mich gegen Ende Novembers v. J. dringend ersucht, den letzten Rest Ihres Honorars von der Frau von Csúzy sobald als móglich einzubringen und Ihnen zu senden, da Sie dessen sehr bedúrften. Ich that mein Móglichstes und hatte das Vergnúgen, meiner Vermittelung von Seite der Frau von Cszy innerhalb Geldgeschafte zu Schulden
lassen.
Sie
10 Tagen aufs VoUstandigste entsprochen zu sehen, was ich bei den gegenwártigen Umstánden unserer
Den
10.
Grundherren kaum zu hoffen gewagt hátte. fl. Panon. 125 fl. W. W. durch
Dec. ubersende ich Ihnen 50
=
und erwarte darauf tagtáglich in einigen Worten nur die Nachricht von dem richtigen Empfang dieses Geldes, lasse Sie daním einigemal durch Ihren Bruder bitten, und hoe weder von Ihnen noch von der Frau von Csúzy auch nur ein Wort, was sich darauf beziehen mochte. die hiesige Diligence
In dem heutigen Schreiben wird dessen auch nicht im Geringsten erwáhnt, und doch kann Ihnen nicht unbekannt sein, dass im Fall Sie das Geld nicht empfangen hatten (was ich jedoch als gewiss annehme), Sie sich jeden Regress an das Postamt mittelst des bei mir vorhandenen Rece2 Monaten verwirkt pisses nach Verlauf der gesetzmássigen Frist von 1 hatten, was folglich hinlángtiche Ursache wáre, einer so leichten Formalitat
—
in
einigen
Worten Geniige zu
leisten.
Korrespondence
208
Was
Fr. Palackého.
fúr eine Bewandtnis mit dem von der Frau von und von Ihnen praetendierten Reste hábe, kann ich nicht begreifen, indem ich aus Ihrem Brief vom M. November die Ihnen den 10. Dec. von mir geschickten 50 fl. C.-Múnze fúr den letzten Rest Ist es so, dann hat ansah, den Ihnen die Frau v. Csúzy noch restierte
úbrigens
es
erwahnten
Czúzy
recht, auf die von Ihnen geforderte Erklarung zu dringen, dass Sie von ihr gánzlich contentiert waren. Nur wiirde dann noch ein Irrthum obwalten wegen der Originalobligation, die ich ihr wenige Wochen nach sie ja
dem Empfange im
1823 durch Ihren Sohn Karl eigenhándig zustellen bei einer im vorigen Jahre mit mir sie miindUch gehabten Unterredung, dies wáre nicht Ihre Originalobligation, sondern J.
Nur behauptete
iiess.
nur ein Interims-Revers (oder wie
sie es
sonst nannte) gewesen. Ich suchte
aber Ihre Behauptung zu erweisen, worauf dass ich die Sache die
immer abgethan
gilt.
der
anerkennen oder
Dem
weiter erwiderte, so sei,
wie ihm woUe,
v.'enn Sie einen
General-Revers
Contentierung ausstelien, muss
mag nun den Empfang
nichts weiter
sie nichts
glaubte.
Sache hat ja gar keine Schwierigkeit,
iiber Ihre vollige sie
fiir
sie sich ja
zufrieden geben,
dann ohnedas So glaube ich dúrfte die Sache Sie nur den letzten Rest nchtig
Original-Obligation, nicht.
am
die
leichtesten beigelegt werden, im Fall empfangen und nichts weiter von ihr zu fordern hátten. Und dies hatte lángst geschehen konnen, wenn ich durch Sie nur in einigen Zeilen davon avisiert worden wáre. Uberhaupt diirfen Sie ja in dergleichim Fállen ausser
dem dringenden
Gescháftsantheil Ihrer Feder nichts weiter erlauben.
wenn
Ihnen, wie ich gerne glaube, zu einer vertraulicheren und umstandlicheren
Mittheilung Zeit
und Musse mangelt.
bin nichts weniger als unbe-
Ich
diesem Punkte der Freundschaft und gedulde mich gerne in Hinsicht der Correspondenz bis auf gelegenere Zeit unter dem Vorbehalt, den ich ohnehin auch zuweilen geltend mache »hanc veniam petimusque scheiden
in
damusque vicissim*. Nur in Geldgeschaften halte ich auf Genauigkeit. Die Umstande mogen iibrigens noch so entschuldigend sein itzt wird es doch noch auf Sie ankommen, mir in dieser, Ihnen mit Recht schon unangenehmen Sache, den gehorigen Aufschluss zu geben, indem ich sonst bei der Frau von Csúzy durchaus nicht einschreiten kann. So viel davon. Ich bedauere Sie wegen Ihrer Unpásslichkeit und Ihres Augenúbels und wúrde Ihnen freundschaftlich rathen, sich in Ihrem litterárischen Eifer zu mássigen, wenn ich nicht wússte, dass Sie dies wohl selbst zu gut ein-
—
sehen,
um
nicht vor den Folgen in Hinsicht Ihres spateren Alters zu er-
schrecken. Est
modus
in rébus,
der Menschen, und eigenes Ihren
herrn
Aufsatz uber
hier sowie in allen úbrigen
Wohl
die
Bestrebungen
verdient wohl alle mogliche Rúcksicht.
Sternberge
Hormayr und Mednyansky hábe
in
dem Taschenbuch
ich als Ihre Arbeit
der Frei-
auch ohne die
und mit Beifall und Vergnúgen gelesen. Ich auch Ihre fereren litterárischen Arbeiten ebenso, ja noch mehr, zum Ruhme gereichen dúrften nur vergessen Sie nicht auch Unterschrift sogleich erkannt
zweifle nicht, dass Ihnen
;
Wohl
auf Ihr
Ríicksicht zu nehmen, besonders Jugend gesorgt werden muss.
einige
Jahre, fúr die in der
Ihre spáteren
fiir
Ihrem Bruder thue ich gerne alles, was ich zu seinem Besten thun kann und was Sie von mir in aller Freundschaft wiinschen er holt sich zuweilen einige Biicher von mir; auch in Hinsicht seiner Bediirfnisse hábe ich ihm meine Hilfe angeboten, wenn er deren bedúrftig werden solíte, bei Gedoch hat er bisher davon ausser einer kleinen Geldkleinigkeit legenheit seines Quartierwechsels unlángst keinen Gebrauch gemacht. Sein Professoren sind mit ihm recht zufrieden; ich erkundige mich seinetwegen beim Herrn von Billnicza und werde auch ferner mein Augenmerk ;
—
—
wie Sie es wiinschen und bitten.
stets auf ihn richten,
Unter die Tagsneuigkeiten unserer Stadt gehort vor allem das heute Nacht erfolgte Ableben des Obergespanns des hiesigen Comitats Grafen
Leopold Pálffy, ein grosser Verlust fiir seine Familie, die nun die schonen Revenuen des Seniorats der Pálffyschen Familie, das nun an den Fíirsten Pálfify zuriickfállt, verliert. Am meisten ist dabei zu bedauern seine Tochter,
Comtesse Luise, die das Schicksal auf harte Proben im vorigen Jahr ward ihr als erklárter Braut der Bráutigam Graf Brunswick untreu, indem er eine andere geheime Ehe wáhrend der Zeit geschlossen hat vor einigen Wochen verlor sie ihre Cousine und Jugenddie liebenswiirdige stellte;
;
Comtesse Caroline Assongi, die in 14 Tagen an einer Geund nun gar ihren Vater, darmentzúndung in Gablonecz gestorben ist durch den sie die Aussicht auf eine ihr angemessene Partie vollends, unfreundin
die
geachtet
aller
haben
ist
und
korperlichen
ihrer
scheint.
Comitats, Pallida
—
geistigen
Vorziige,
eingebússt zu
Auch der Graf Paul Szapáry, Obergespann des Arader
hier unlángst gestorben.
mors aequo
So wahr
bleibt der
bekannte Spruch
:
pulsat pede oc.
Bei uns kommen nun die Semestralprifungen, und hiemit bei meinem doppelten Wirkungskreise auch meine doppelten Plagen. Doch trage ich muthig alles, so lange es gehet, in der Hoffnung, dass auch einmal die
Feierstunde kómmt.
Hiemit
leben
Sie
recht
werther
wohl,
móglich und halten Sie Wort jahr, auf den ich mich ebenso innig licher Freund A. W.
in
soviel
(Na piloženém von
dem Tode
einer
lístku:) P. S.
meiner
Freund.
Schonen Sie
sich
Hinsicht des Besuches aufs Frúh-
freue,
Eben
Cousinen,
als ich
aufrichtig bin Ihr herz-
erhalte ich die traurige Nachricht die
an den vor einigen Jahren
verstorbenen Custos des Nationalmuseums in Pst, Herrn von Jonas, verheirathet war. Sie hinterlásst eine
ihr
von ihrem Manne zuriickgebliebene
Mineraliensammlung, die an Seltenheit und Kostbarkeit der darin enthaltenen, sowohl in- als auslándischen (worunter viele der unlángst erst entdeckten Brasilianischen) Mineralien Stucke, jeder in der
Welt auf
Fr. Palackého
die Seite gesetzt,
korrespondence a zápisky n.
wenn
nicht
Sammlung
vielleicht
dieser Art
vorgezogen und 14
Korrespondence Fr. Palackého.
210
fiir
Liebhaber oder Naturalien-Cabinette ein vorziiglicher Schatz genannt
werden
diirfte.
Jahien von der Wittwe selbst einen Katalog den der Professor der Chemie in Pst, Herr von Schuster, verfertigt und authenticiert hatte, nebst dem Auftrag erhalten, dazu einen Káufer zu suchen; der Preis der grosseren Sammlung ward damals auf 4000, der kleineren auf 2000 fl. C.-Miinze angesetzt; itzt diirfte er noch um vieles billiger werden, da ihn die Wittwe nie unterm Werthe sinken leh hábe vor einigen
daríjber,
lassen wollte.
Haben
Sie
dech
die Giite, vverther Freund, bei Ihren grossen Bekannt-
und wieder eine Meldung davon zu machen, ob sich nicht ein Liebhaber dazu finden, oder ob nicht vielleicht fiir das Nationalmuseum in Prag selbst diese seltene Aquisition gemacht werden konnte. Der Sammler Herr von Jonas war aus Schemnitz gebiirtig, selbst Inhabcr von Bergwerken, Kenner und Schriftsteller sogar in diesem Fache, schaften unter den Grossen hin
von
dem
sich folglich alles erwarten
bezeugen
Lust
einzusenden und zugleich
detail dariiber
und
Geben
fiir
Wenn jemand
dazu
in
Hinsicht der Bedingnisse alle
um
Sie sich mir zu Gefallen
einige
Miihe dabei und theilen mir
das Resultat Ihrer Bemiihungen mit.
dann
lásst.
den Verkaut dieser Sammlung auf die beide Theile geniigendeste Art zustande zu bringen.
náheren Umstánde mittheilen, leichteste
und hoffen
so wíirde ich nicht sáumen, Ihnen den Catalog en
solíte,
Ihnen durch jede Art von Gegendiensten
Ich werde nicht ermangeln,
meine Erkenntlichkeit zu be-
zeugen. Adieu.
A. 173.
1825, 27.
února
Eugen hrab ernín Františkovi Palackému.
(z
Vídn). Dekuje mu za zaslané zprávy rodopisné a prosí ho také jménem otce svého, aby v badáni pokraoval.
Wien, am Mit grossem Vergniigen ersah ich aus
vom Sammeln von
Ihres werthen Schreibens
Ihrem
eifrigen
Hauses gehoren, weit machten,
als ich
so geringen
Vater,
dem
mir
gliicklicher es,
dem
27.
Inhalt
Februar 1825.
und den Beilagen
16ten dieses, dass Sie, bester Palacký, bei Materialien,
zur
die
waren und dabei
viel
Geschichte unseres grossere Fortschritte
bei Ihren iibrigen wichtigern Gescháften
Unterstútzung von meiner Seite,
schmeicheln
ich Ihr Schreiben mittheilte, dankt Ihnen sehr
hungen und ersucht instandig
W.
Sie, darin ferner fortzufahren.
darm. Was
Auch
und der Mein
durfte. fiir
Ihre Bemii-
ich
bitte recht
Ihre geordneten Materialien zu Horinayrs Taschen-
buch betrifft, so ist es der Wunsch meines Vaters, dass Sie dieselben an mich hierhersenden. Er hat mir den Auftrag gegeben, Sie darm zu ersuchen.
1825.
211
Indem ich mich Ihrem fernern Andenken empfehle, verbleibe ich Ihr Ihnen von Herzen ergebener
Eugen
Wenn
doch
welchem Jahre erscheint
An
bezna
3.
auch
Czernin. z
als einer
Chudenic
unserer
?
Herrn, Herrn Fr. Palacký.
174. 1825.
sich
Ahnen zu betrachten das Wort Chudenic zum erstenmale ?
hatte schreiben wollen? Ist er In
vom Jahre 1205
nur der Camerarius
(z
—
Dává mti zprávu o rodin ; táže synem Janem; žádá o pjku penéz.
Mj Nemohu
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic).
milý synu
se, co
má f oití
se
!
mne na moju otázku odpovd poslal, chci ješt jednúc o to žádati. Co s Jankem zaíti mám.? On dosavad poád doma zstává a vtším dílem se jen toulá, ne že by nechtl a
doekati, až bys
t
musím
nj žádné práce. Já sem myslil dle loského roku, že bude ve škole pomáhati, ale jej tam málo potebuji, jenom tedy on do školy jde, když bych já nemohl sám jíti. Když ale já sám do školy dlati, ale není pro
mn
mn
pomáhá nejmladší dcerka Rozina. Musím jí tou chválu dáti, sob; jedním slovem ve škole nemám pi eho hanti, než jen chváliti. Každé uení skoro nejprv pochopila a za-
jdu, tedy
že jest velice usilovná a nelenuje ní
chovati
hledí.
což vše
jí
Doma
také
pade
nejen
k pochvale vyznaiti musím.
na hotov, co milejší práce s
koudel, ale šíti matce pomáhá, Janek také koudel pade a jest i
mu kdo rozkáže. V lét jezdil komi jeti. Však snad víš, že
do Vídn máslo vozí on z Prešpurku k nám psal a,
s
komi
a to jest jeho nej-
;
Jura dva
kon
a
drží,
s
tmi
Andres také onekdy pro prvé nepsal, se vymlouval, že již žádných penz nem.á, se stžoval, a není divu, nebo tam žádné jiné práce nekoná, krom že se uí. Kdež by tedy jaké peníze vzal, když si sám nevyslouží.? Dnes sem mu 5 B.-Notu skrz Víde poslati kázal, za tím se zase obaví. Mj bratr Wenzel také tyto dni k nám psaní poslal z Dalmácie msta ;
sice
ale
ne;
pacholek.
f.
Zary;
ped
O
kdyby
Víš snad, že se dostal na vojnu; jest ka-
tím byl v Raguzi.
Ta nezhoda poíná
nonýr.
Anna nkolikrát u nás byla. již Náš handel jest nyní žádný, nechávám
se hojiti
radši nebyla povstala!
:
Juru nakupovat, já pak mám práce ve škole dost. Jiné není žádné. Než jenom, co s Jankem initi, k emu jej volný, s
A
ním
tebas initi,
i
do služby
jíti.
do studie na 12
promny obrátiti.?
s
On
námi jest
Pomysli a považ, co by se dalo a mohlo
rok
já
sob
svého
vku
života neukládám.
Andresem co initi jest.? Jura nepomóže nieho, má se sebou co dlati, Anna a Marjanka, tym aby ješt pomáhal, dával. Kdybych handel mohl provoditi, spíše by se mohlo nco získati a na nj obrátiti. Já sám pro sebe mnoho nepotebuji ráno snídávám vaené mléko samotný, o poledni naše obyejná jídla vespolek, nkdy pl masu piva dám sob donést, nyní
s
:
14*
:
Korrespondence
212
Fr. Palackého.
na šaty také nemnoho nakládám. Ale jaké jest tvoje zaneprázdován, Máme sice prositi jen na dnes, ale pi tom nea jaký výhled na dále.? jest pedce h'to, že jsi .se k úadu knžskému neoddal, akoliv zstává.
Mn
i
mají též své nesnáze, ale jistý
tito
se
Sudolany spokojen, a oni
v náboženství pestala, a jak skoro zase povstane,
Vydávají-li
není.?
V Morkov
Pan Sepeši není
každodenní chléb.
ním, a tak jest tu
s
i
tam; první horlivost
když
ani
jí
u knžstva
Málo, neb žádné.
jaké nové knihy o náboženství.?
se
krom dtí k našemu náboženství, a to ješt jim pan vrchní nedal propuštní, tak
se vyznává 14te osob
se již skoro celý rok táhne, a
nauení ješt nechoá, akoliv
že ani na 6titýdnové
u pana krejského
Pánu
až [k] císai
jíti,
sob
Nyní
byli.
jestliže již v
advocata
vzali,
již
osobn
nkolikráte
který jim píše, a chtjí
krátce propuštni nebudou. Pan Kalenda
dá se ordinírovat za knze do Hoštalkové. Pi mohl ntom tebe také žádám, jestliže bys byl tak šastný, že bys jaké peníze pjit, to jest bez interesu nechat užívat, abych pedce njak šel
vera pes
Hodslavice,
mn
zase handel zaíti mohl a tak
dokonal
nebo by
;
dluhy zanechat. peníze.?
To
to hylo pro
njak mne
z
dluh
bych
život
po tolikém namáhání
Mchy
z Cúzu jsou ješt u nás. Dostal-lis ty také své zaato již ped 5ti týdni, a oekávaje vždy od tebe
psaní jest
psaní den ode dne, zstalo doma, ale ješt
mniti, jedin,
xjyváznúti, prve než
trápící myšlení,
pro
tedy tak dlouho o
myšlení vyjádi, abych já se také
vdl
i
dnes
sob
nemám
na
nm
co pro-
Jenom
nic nepíšeš.?
ty své
jak íditi, a co zaíti, a abych ne-
že tob málo na starém otci a chudobné rodin záVýmluva, že asu není, u mne místa nemá. Skrz takové prodlévání já zapomenu, že syna mám, a syn, že otce má, akoliv bych ani té cesty do Prahy za tebou jíti sob za tžké nepokládal, kdybych tím
sob
musil
leženo
sob
a
mysliti,
jest.
tob njak
prospl.
n
Ml
nic nezjednám, jako i nkteré bych mnohé otázky, ale za knížky žádati pro pana Boubelu, a kterak, když sem tch dosažených ješt neplatil. Již sem na konci. Pozdravují tebe všickni, i já, zstávaje v oekávání brzkého psaní tvým starým otcem
—
Jií Pallatzky.
Dne
K
3
bezne
1825.
dopisu tomuto piložen lísteek tohoto obsahu
Pozdravuji
Vás,
mj
milý Pane
brate,
abyste vdli, že
i
já živa
sem. Váša krevní sestra Rozina. 175. 1825,
3.
dubna
(z
Ondej
Prešpurku).
—
Palacký bratru Františkovi. Prosí ho za podporu a dává
prospchu
V Milý
Ponvadž
mj
p.
stav
m mu
zprávu o svém
kole. ve škole.
Prešpurku, 3ho dub. 1825.
brate!
od toho asu, co sem Jim psal, žádné promny pamti hodného pihodilo, a maje k tomu ješt
nepodstúpil, aniž se zde co
;
málo asu, nechtl sem Jim spíše psáti, až bych Jim byl mohl nco píjemnjšího (neb sem ml nadjou) zvstovati. Však ím déle sem to oe
mn ubývalo, tak že nyní docela zmizela. mn pádagogiu dajú, však ani jeden slovo nedržal. K tomu všeckemu ješt mn došlo psaní od otce, v kterémž mn oznámil, více mn pomocti, se jeho stav nepromní. Od otce že nelze jemu nadje
kával, tím více
mn
jestli
již
tedy neb velice málo aneb i
handel,
Slíbili
již
te, že
totiž asi
jestli
práv
ješt jaký provoditi bude,
v lét nestane, já ale
již
lepší šel,
nyní peníze potebuji.
za quartir povin[n]en sem,
mám
Neb když by
zhola nic oekávati móžu.
tedy se to spíše nežli
Neb krom tých 14
také ješt všecky boty potrhané a 5
které
fl., fl.
dluhu
Schulekovi fl. (15 fl. sem již dal) ale mám, akolivk mn ješt nepovdl, jak mnoho. Jestli tedy se to nepromní a nepolepší, nevím, jaký konec to vezme. A jak by se to státi mohlo, když vím, že Jim nemožné jest, mn pomoc nevyhnuteln potebnou dáti Však ale snad se Jim nyní již lepší vede, snad móžú
k tomu také nejenom za školu 10
i
za alumniu platit
i
i*
m aspo ním spomohl.^
možné,
z
pomocti;
neb když by Oni nemohli, kdož by
Prosím Jich tedy a žádám pokorn, aby mn, této nouze a bídy spomohli, a sice co nejspíše.
mne
u které na quartie sem, ode již
do
na
alumnie
quartir
jíti,
již
ale
nebylo možné,
jiný
nco
Neb má
pani,
dvakrát peníze žádala
však
mn Jim
jestli
chtl sem neb jich tam
;
i
11 bývá.
Ve
škole se
mn
pl
tohoto
padly. Protož doufám, že snad v
roku vedlo
i
examina
mn
každém eminens budu, neb sem
dobe z
vy-
každého
dobe obstál. Ve tvrtek, když po nejprv do školy pjdu, klassificatiu uslyším. Zaaly se pak examina 21. bezne I byl bych Jim hned po examen psal, kdybych a skonily se 28. t. m. nebyl chtl prv s panem Vyrožilem mluviti, neb sem se domníval, že se od nho nco o Nich dovím. Však akolivk sem tam denn chodil, tedy sem ho pedce nikdy doma nenatrefil, a posledn, totiž vera, pinucen sem byl k nmu v ten as jíti, když obdval. Jinšího sem se ale pd nho nedovdl, nežli to, že asi ped 6ti dni od nich psaní obdržel a že já Jim co nejspíše list poslati mám, což sem ihned uinil. Já sem od nho nkteré tentamen dal a na každém sem
knížky k ítání obdržel, jakožto Krug's Logik, Nienieier's Pádagogik. I také 5 fl. vypjil. Tento semester na místo encykloon sám od sebe :
mn
již
pádie
bude
pádagogika a na místo logiky
Krom
mathesis a statistika zstanu.
mn
ethica,
školních
oboje pod
vcí uil sem
se
Grossem
doma
;
nej-
francúzky a esky. esky sem se nemám. Nyní se zaínám italiansky Také bych se velice rád musiku njakou uil, zvláš na klavír, ale uiti. nemám píležitosti. Tento rok velice sem slabý na prsa a tak eený rheukazí, tak že matismus sem dlúho ml. Zrak také ím dále tím více se více algebru, která se
mnoho
uiti nemohl, neb
zalíbila,
eských
nco
knih
mn
již
nyní
lovka
na
šatech nepoznám.
ulici
deset
Zstávám
krok ode mne
Jejich
vrný
vzdáleného jinae nežli na
bratr
A. Palatzký.
Korrespondeiice Fr. Palackého.
214
Von Pressburg. An Wohledelgebornen Herrn H. Franz gráfl.
Hause.
176. 1825,
Archivá
Sternbergischen
16.
p.
W
in
Prag.
Palatzký,
Kleinseite im gráfl. Sternberg.
e n.
i
František Palacký hrabti Eugenovi ernínovi z Chudenic. dubna
Prahy).
vz
mu zprávy o rodu bádání rodopisného.
Posila
ernín
a šíi se o obtížích toho
Dle konceptu Palackého; originál dopisu v hrab. archive v Jindichové Hradci.)
Hochgeborner, hochverehrter Graf!
meine eigenen Wiinsche zu spát, hábe ich die Ehre, Euer Hochgeboren das Ergebniss meiner Bemúhungen in der gráflich Cžernin'schen Familiengeschichte zu iibersenden. Nicht bloss der bedeutende Umfang einer solchen Arbeit, sondern auch der Umstand, dass ich erst in der Charwoche auf neue interessante Quellen im standischen Archive verzogerte die von Baron von Hormayr so dringend verlangte cierieth, Sendung. Frúher konnte ich die Arbeit auch nicht schUessen, wo ich iiber den Zusammenhang der Cžerninischen Linien selbst nicht genúgend unterrichtet war. Ich durchsuchte darm nahé an zwei hundert Quaterne der alten Landtafel, vorziiglich aber jene Quaterne, deren Inhalt noch nicht registriert, Endlich,
fiir
und daher gánzlich unbekannt dings sind diese
Bemúhungen
selbst wenig ergiebig, u.
drc^l.
fiir
ist,
fiir
deren es iiber drei hundert die Ahnentafeln des Freih.
gibt.
Aller-
von Hormayr
da die Káufe und Verkaufe, die FamiUenvergleiche kein Interesse haben: aber ich hatte die Uber-
dieselben
zeugung, dass sich iiber die Familiengeschichte selbst iiberhaupt nicht viel VerlássHches sagen lasst, solange ihre nothwendige Grundlage, der geneaNun ist aber das logische Zusammenhang, nicht urkundlich dargethan ist.
Geschlecht der Cžernine so ungewohnlich reich an einzelnen Personen, Quellen erwahnen, (in drei Jahrhunderten iiber
alte
deren die vorhandenen dritthalbhundert
um
Individuen),
dass es keiner geringen Vorarbeit bedurfte,
jene Grundlage festzusetzen.
tafeln anfúhre,
ist,
Was
ich
nun
so wie es dort angefiihrt
darm
in
ist,
den beiiiegenden Stammalles
auf Originalurkunden
auch das einzige Verdienst meiner Arbeit sein. Auf Vollstándigkeit darf sie schon darm keinen Anspruch machen, weil noch nicht alle Quellen dazu benutzt sind, die da gebaut und
noch zugánglich Archive werden
verlasshch.
sein diirften.
Dies
diirfte
Die Originalurkunden aus
dem
standischen
Euer Hochgeboren wohl, wie ich hoffe, ein besonderes Interesse haben. Ich hátte tausend Bemerkungen iiber den Inhalt derselben, so wie den der Copien aus dem Gubernialarchiv zu machen, die in den
Umfang
fiir
eines Briefes sich nicht fiigen wollen
;
indess hoffe ich doch, dass
Vorhandene sich auch durch sich sslbst deutlich aussprechen wird. Von meinen Cžerninischen Ausziigen aus der Landtafel iibersende ich jetzt kaum den zehnten Theil dessen, was ich in meinen Notaten besitze. Es
alles
215
1825.
und einem anderen konnte werde daher spáter, wenn Euer Hochgeboren es wiinschen, Nachtrage liefern. Aber Euer Hochgeboren werden es mir nicht ungutig deuten, wenn ich diese Lieferung erst fiir den
war mir nicht mehr moglich, ich
Arbeit
diese
nicht
zu kopieren,
sie
iiberlassen.
leh
nachstkiinftigen VVinter verspreche. Prof. Eichhorn
einem Jahre auf die ihm vom Grafen
in
Gottingen wartet
seit
Sternberg versprochene bóhmische
deren Ausarbeitung ich nicht langer verschieben darf; auch hábe ich eine zwar sehr angenehme, aber ziemhch weitlaufige Arbeit fiir die hiesige gelehrte Gesellschaft ubernommen meiner eigenen ziemlich Literargeschichte,
—
lange
unterlassenen
Privatstudien
nicht
zu
gedenken.
—
Wenn Sein
Excellenz mit meiner Bemiihung zufrieden sind, wenn mein wirklicher Eifer fiir
die
Geschichte
angenehm
ist,
des
werde
Hauses Euer Hochgeboren eine neue Quelle des inoffen aussprechen, dass diese Ge-
Cžernin'schen
alten
ich in dessen
Bewustsein
nigsten Vergníigens finden. Ich darf es
dem
schichte nicht nur durch die giitige Behandlung, die mir in
Hause zu Theil ward, sondern
auch durch ihren Gegenstand meiner herzlichsten Neigung geworden
grafiichen
seibst
Inhalt
mir ein
ist.
Namen und die alteste Abstamraung des Hauses hábe ich zunacht nur fúr Euer Hochgeboren aufgesetzt. Der Begriff von "Taufname* ist daselbst freilich nicht nach dem jetzigen Sinne zu verstehen, wo man Taufnamen nur aus den Kalendern zu entlehnen gewohnt ist. Ich hatte mich lieber des Ausdrucks »Vorname« oder »PerDie Abhandlung iiber den
graflichen
sonenname« bedienen
sollen,
um
jede Undeutlichkeit zu vermeiden.
durfte ich wenigstens hier diese einzige
Bemerkung
Darm
nicht unterlassen.
Ich empfehle mich der gnádigen Gewogenheit Seiner Excellenz, und Euer Hochgeboren, die Gefúhle der innigsten Hochachtung zu genehmigen, womit ich stets zu verbleiben die Ehre hábe Euer Hochgeboren bitte
gehorsamster
Franz Palacky. Prag,
den
16.
April 1825.
177. Karel [1825, 22.
dubna]
(z
Prahy).
Egon Ebert Františku Palackému.
—
Žádd
ho,
aby ho omluvil u Louisy Schusterove, že dnes
nemže pijíti. Liebster Freund!
Nach
einer Nacht, wie die heutige was, in der Alles,
was mir wirklich ist mein Kopf-
begegnete, in noch auffailendern Farben an mir voriiberzog,
und Ríickenschmerz noch heftiger geworden, als er gestern war, so dass ich fiirchte, heute mochte die entscheidende Stunde fiir mich verloren sein, Louisen wieder zu sehen. Auch wiirde ich vielleicht, wenn ich mich doch aufrisse, meinem physischen nicht gehórig gebieten konnen und anders erscheinen, als ich mochte und als ich es fiihle, und korperliches Leiden,
Korrespondence
216
Fr. Palackého.
das allemal uberreitzt, konnte mich vielleicht auch geistig liberreitzter sein als
lassen,
da ich doch nun, indem sich mir eine ganz in meine Lage eroffnet hat, aller Ruhe beich mir nur schwer erringen kann, und die doch durchaus damit ich nicht noch mehr schmerzUche Verkennung zu eres
gut
wáre,
unerwartete Einsicht
neue,
die
darf,
nothig
ist,
warten hábe. Ich bitte Sie daher, eine Viertelstunde
Raum
oder auch nur den kleinsten
Zeit dazu zu verwenden, mir einen Liebesdienst zu thun, der darin
von der Ursache meines heutigen Nichterscheinens zu unterals mein Unwohlsein zu beriihren, denn da ich nun beinahe irre an Louise geworden bin, weiss ich nicht, ob Sie ihr besteht, Louise
richten,
jedoch nichts weiter
mit einer Schilderung meines innern Zustandes angenehm kommen konnten Dass mein aufgeregtes Benehmen, das ihr als Misstrauen in ihr besseres Selbst erschien, sie kálter
mag
die
Sache von
dass ich das
machen konnte,
begreife ich ganz wohl, aber ich
allen Seiten betrachten, so finde ich
nie, nie
denn doch immer,
erwartet hátte. Indess will ich das als Folge meiner
Unklugheit, die mich nicht gehorige Grenze
erkennen liess, geduldig hinnehmen, wenn ich ja wieder einsehen lerne, dass der Grund von Louisens wirklich herabwiirdigendem Benehmen gegen mich gekránkte Liebe,
Mangel an Liebe
war. Das Alles wird sich wohl in Kurzem und von dieser Entscheidung hangt es ab, ob ich mich je mehr auf Erden einem Herzen anschliessen werde konnen denn es scheint, dass ich verdammt bin, immer mein volles Gefiihl an Eines zu setzen, dessen Gegengefhl ich mir zu erhalten unfahig bin. Gut wird es sein, wenn ich Louisen freundlich und liebend wiederfinde, besser noch, wenn es fiir alle Zeiten so bleibt, aber am besten, falls dies nicht so werden solíte, wenn mir der Allgiitige einen Schleier um den Verstand und eine Rinde um das Herz legte, damit ich nie wieder durch meine unverschuldete Leidenschaftlichkeit mir und Andern Schmerz machte.
aber nicht
entscheiden,
;
Sein Sie nicht bose, liebster belástige.
Ich
bin
Freund, dass ich Sie mit meiner Bitte
heut ganz ausser Stande, freien Geistes vor
wirklich
Louise zu treten, und Sie sind der Einzige, volles
Vertrauen schenke. Auch
bei Louise
durchaus
muthen konnte,
als
da
nothig, ist,
ist
theils,
theils,
dem
ich in dieser
Sache mein
eine Entschuldigung meines Ausbleibens
Anderes vermich kránker glauben
weil sie dahinter etwas
weil sie vielleicht
konnte, als ich bin. Schreiben aber kann ich ihr nicht mehr. Es wiirde im Hause zu sehr auffallen, und ich hábe auch schon traurige Folgen meiner Schreibseligkeit in friihern Zeiten erlebt, da meine Feder gewóhnlich
meine ganze Empfmdung ausstromt, und diese dass es besser erfiillen sie
ist,
meine
sie
oft
von der Art
sein kann,
ganz zuriickzudriicken. Sein Sie also nicht bose, und
wenn Ihnen ein Augenblick zu Gebothe steht. auch heut Mittags hier, wo Sie immer gern gesehén
Bitte,
Vielleicht sehe ich Sie sind. Ihr
Karl
Egon
Ebert.
!
178.
dubna
1825, 25.
manna
Jan Dobromír Petenyi Františkovi Palackému. (z
Vídn). po
Schiegela,
—
Zpravuje ho o sobe a své rodin. Doporuuje mu Herlist posila, a zmiuje se o nkterých známých.
nmž
Z Vídn, dne Vysoce vážený pane, pedrahý
píteli
dubna 1825.
25.
mj
Již se ani nevím rozpomínati na ty šastné asy víc, v nichž ste se ješt astji píznivé Vašemu Petenyimu pihovárati ráili; tak dlouhá mezera, co drahým psaním Vaším potebnému potšení radosti množiti skrovníte. Mnoho neesti se od toho asu již na mne zvalilo, co sem Vám posledníkrát písal. Do roka matka má dvakrát do nitky vyhoela a nyní psoty tžkou ruku na sob cítiti musí. Nejina se mám já, k vli cis. pírodovni až posud ve Vídni. Ona víc ani babekou napomáhati od dvou let nemž; já pak asto churavý pro mnohé bohoslovné prírod-
mn
i
nické zaneprázdováni žádnou
paedagogii,
by
by se
i
jak
prospšná po-
nemohu, a tak ode dvou let ze samého cis. stipendium žiji a všemožn trovám utíkám. Bdy sem nikdy víc, jako práv v tomto msíci, nevytrpl. Od Josefa na rheumatické zapálení hrdla stonaje, jednostejn v jizb co vze sedti aneb ležeti musím, a od pti týdn sem jen tikráte ješt, když mou nemoc jediný léka mj, pívtivý, teplý a stálý as totiž, ulevovati poal, na svtlo vyjíti sml. Bohdá, že se jí brzo zbavím! Milerád bych do konce srpna ješt ve Vídni se baviti chtl, jestli mi Pešané brzo jinae nezahudou. Pan Kollár mi již skytla, pijati
(100 stíbra) ve Vídni
m
církev zvlášt si jeho osialá za nástupce žádá, ale žádné odpovdi se doekati nemohu. Palkovi Goaltovskému v tchto dnech pisal, že pan Kollár již vskutku Cinkotskou faru pijal a že prý, jako se povda, Petényi tam Molnár nedávno zemel
dvakrát
písal,
na dvatýdní
že
list
—
—
sem od msíce lipna minulého léta již troje povolání ml za uitele do Luenca, za professora rhetoriky na reformát. coUegium do Bystice, za professora syntaxí a grammatiky na gymnasium nyní do do Pešt pijde.
Já
:
Modry v
conrektora
za
Nongrad
rodnictví
a Trnavci
na Ottovo
m
místo,
nedávno zemelého.
za slova bož[ího] kazatele volali.
k vli posavad pijati nechtl, vezdy ješt
známosti potebné nadobyti se
stroje.
Peš
ale,
Vše
Cinobanci to
sem pí-
cestovati a v cizin
sob
pro plat pravda naskrz ne.
nebo ten menší než kterýkolvk první, ale jedno pro místenost a s ní spojené prospchy, národní totiž museum, vysoké školy tamnjší a polehení svazku s vídenskými i cizozemskými pírodníky, bude-li jen volati, neopustím. Goaltovský vzal povolání ono Modanské. Jistý Filický nastoupil zemelému Sv. Durskému Muškulimu.
m
Což
To Vám
to,
že pan Presl nechce Palkoviovou antikritiku do
hrozné, jak se Palkovi
suplentem Simkem, an se
Vám
i
Kroka vzíti.? hnvá, div se nerozpuí. My s panem s Goaltovským a celým spolkem slušné
Korrespondence
218
Fr. Palackého.
v pkných prácech Vašich krasovporouí, asto v Kroku a s radostí deckých študujeme. Doruitel tohoto psaníka jest pan Herm. Schlegel, milý pítel mj, an, od roka na zdejší pírodovni cis. prakticírovav, nyní i
museum pospíchá. Ont Saks, protestant, Mjte jej sob, navštívili Vás osobn, poruena. Prázdných far a ouad pro bohomluvc (sic!) evang. nyní v Uhích moc. Pan Benedicti se dobe s Ašbotovskou oženil, neštastík ale brat jeho Pavel se po mnohém nadlaném posmchu v Pešti proklál, ale jej prý již z vtšího vyhojili. Rate mi, prosím, mohu-li Vám v nem ješt zde poslúžiti, smle naruiti. Odpište mi brzo a pejtež, jak ped tím, Vám ctitelsky zavázanému dobe Vašemu, do Lvova co conservátor na za V4 roka vjedno
se
král.
mnou
bydlel.
vn
Jan.
beim 1
—
Wohlgeboren Herrn Franz Palacký zu
Stocke.
179. 1825, z
Dobromírovi Petenyimu.
Prag. Abzugeben Herrn Professor Joseph von Jungmann, Breitegasse Nro. 749, im
Seiner
19.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
kvtna (z Prešpurkui. Oznamuje mu, co podnikl, aby Palacký dostal od pa?ii mu ješié ndlezi ; chválí jeho bratra Ondeje, který má nadji na stipendium;
Cúzu, co
napomíná
ho,
aby šetil oi.
Pressburg, den 19. -Mai 1825.
Werthester Freund! Ihren Brief
vom
21.
j\Iárz
hábe ich
des mir darin ertheilten Auftrages
von Csúzy auf der
Stelle in Ihrer
bei mir befindlichen
richtig
insoferne
erhalten
und mich auch
dass ich der Frau
entledigt,
sie
von dem
Kenntnis setzte mit
dem Be-
Angelegenheit schrieb und
Amortisationsschein
in
Hánde zu libergeben, vsas am fiiglichsten bei ihrer bevorstehenden Reise nach Wien (die sie, um Muki zu sehen, gegen Ende Aprils vorhatte) in der Durchreise hier geschehen kónnte, wenn es ihr gefállig wáre, das fiir Sie bedeuten, dass es mir sehr lieb wáre, ihr solchen selbst in eigene
stimmte Geld bei mir niederzulegen. dieses
Monats
funden
hátte,
einer
Woche
kam auch
Sie
hieher, eilte aber zu sehr
nach Wien,
mit mir dariiber zu sprechen. erfolgte,
bekám
mit Carl zu Anfang als
dass sie Zeit ge-
In der Riickkehr, die nach
ebensowenig zu sehen, obgleich Carl noch empfahl, bevor seine Mutter von Carl-
ich sie
bei mir war, sich aber friiher
annehmen musste, dass sie keine ZusammenUmstánden nach einem lángeren Aufenthalte in Wien leicht zu erklaren ist. Wáhrend ihrer Hin- und Riickreise erwáhnte ich dem Carl mehrmal, wenn mich seine Mutter zu sprechen
burg
ankam, woraus
ich
kunft mit mir wiinsche, was auch aus den
ware ich bereit, ihr jeden Augenblick meine Aufwartung zu macheu. hiemit Weiter konnte ich doch nicht gehen. Ich ward nicht gerufen und
wiinscht,
—
erklárt sich das Ubrige
von
selbst.
Vor
einigen
Tagen
erhielt ich endlich
219
1825.
ein Schreiben von Jakal, das so ziemlich einer Rechtfertigung
woraus
»Die Frau von Csúzy hat sprechen,
um wegen
Sie hat deswegen
genommen, zu
gleich sieht,
Ihnen die Sie betreffende Stelle wortlich mittheilen
ich
Wiener Reise gewiinscht, Sie zu
der Palatzkyschen Forderung
auch
waren,
in's
Klare zu
kommen.
Rechnungen und Schriften dariiber mitlieber Freund, immer bescháftigt und nicht
alle
weil Sie aber,
sprechen
ihrer
in
will.
so
bittet
hiemit den Palacký zu erinnern, er
sie
auch das ihm in dem letzten in Zukunft aus diesem Zeugnis keine neue Forderung geschehen soli. Dann will sie ihn ganz
mochte
in
der Obligations-Amortisation
Zeugnis erwáhnte Honorarium einschliessen, damit befriedigen.«
Darauf erwiderte ich kurz, dass der bei mir befindliche Amortisationsschein fúr fúr
Fálle jeder vveiteren Bedenklichkeit in dieser Angelegenheit
alle
immer vorbeuge, sobald
dass fiir
sie es nicht
immer
der Frau von Csúzy gefallen mochte,
es nur
gegen Sie zu
ihre Verbindlichkeiten
lange
erfiillen,
und
ich hoffe íuversichtlich,
anstehen lassen werde, sich dieser Sache
einmal
zu entledigen.
So stehen
die
Sachen
itzt.
Wollen
Sie,
werther Freund, zur Beschleu-
nigung derselben unmittelbar durch Ihre Zuschrift selbst an die Frau von
Csúzy etwas
mitwirken,
so
mochte
dabei so glimpflich und hoflich
einem andern
Wege
als
ich
Ihnen freundschaftlichst rathen,
moglich zu
Werke zu gehen, denn auf Wir haben hier vor
lasst sich hier nichts erhalten.
unsern Augen ein neues Beispiel, wie man mit Leuten Unsersgleichen in den vornehmen Háusern umzugehen pflegt. Der Hofmeister von Graf Franz Z., dem vermoge des Erziehungscontractes ein Capital von 30.000 fl. W. W. nach beendigter Erziehung zugesichert war, ist ohne allen Anlass von seiner Seite nach 16 Jahren seiner Stelle entlassen, ohne eine verháltnismássige Entschádigung seines Verlustes erhalten zu haben, mit dem Bedeuten. er solle solche auf dem Rechtswege suchen. Was dies heisse, wird ieder begreifen, der nur erwagt, dass der Principal ein Septemvir sei, mit dem sich auf dem Rechtswege nicht leicht etwas versuchen lasst. Uberhaupt glaube ich, dass Ihre eigene Zuschrift an die Frau von Csúzy kaum wirksamer sein kónne, als die Art von Scheue, die sie bei ihrer gegenwártigen Stellung gegen mich blicken lasst, und da ich mir gar nicht merken lasse, als wenn ich den Grund dieser Verlegenheit durchsehen mochte, so diirfte noch auf diese Art am leichtesten etwas zu erhalten sein. Nur miissen Sie etwas Geduld haben und in Ihrem Schreiben an sie so schonend als moglich Ihre Anspriiche geltend machen.
Schweiger hat mich wegen der angewiesenen Zahlung auch schon angesprochen, den ich indessen durch die Darstellung eben dieser Umstánde Ihrem Bruder strecke ich zu Zeiten bis aufs Weitere zur Ruhe brachte.
Geld
vor,
wenn
wie uberhaupt
und werde es auch ferner gern thun, so an die Hand gehen, wo ich ihm etwas be-
er etwas bedarf, in
allem gern
Korrespondence
220
Herr
sein kann.
hilflich
bei
Billnicza,
erkundige, lobt seinen Fleiss und
Fr. Palackého.
dem
ich mich fleissig nach ihm Aufúhrung ungemein, und er hat erledigtes Stipendium zu bekommen,
seine
gegenwártig die Hoffnung, ein kleines
sobald der Herr Consistorialrath Glotz
von
Triest,
wo
er gegenwártig
ist,
zuriickgekehrt sein wird. Sie míissen von ihm seit Ihrem letzten Schreiben
schon mehrere Briefe erhalten haben, aber er beklagt sich immerwáhrend, dass er weder von Ihnen noch von Ich hoffe, dass Sie
ihn
hierúber,
Hause irgend eine Nachricht
wenigstens was Sie
betrifft,
erhalte.
in einigen
Zeilen beruhigen werden. ist sonst alles beim Aiten. Ich wíisste Ihnen in der That was Ihrer Aufmerksamkeit wiirdig wáre, mitzutheilen. Das Geriicht von einem im September hier abzuhaltenden Landtage nimmt táglich wiederzu; ob es sich bestátigen werde, muss die Zukunft lehren. Schonen Sie Ihre Gesundheit, und vorzúgHch Ihre Augen, Freund, wenn Sie schon so bedeutende Folgen Ihrer unausgesetzten Anstrengung fíihlen, wie Sie mir unlángst berichteten. Verzehren Sie nicht durch Ihren iibermássigen Eifer ein Capital, das Ihnen und der Welt noch reichliche Zinsen tragen díirfte. wenn Sie nicht zu verschwenderisch damit umgehen. Dies erinnert und mahnet Sie freundschaftlich Ihres eigenen Wohls wegen Ihr Ihnen stets aufrichtig ergebener Freund
Bei uns
nichts,
A.
Ondej
180. 1825, 22.
kvtna
(z
Prešpurku).
Palacký bratru Františkovi.
—
Prosi ho za ýomoc; stžuje
V Milý
p.
W.
si,
te se
mu
vede
zle.
Prešpurku, 22. máje 1825.
brate!
bu
poteb, toužebné a teskliv sem oekával od Nich od otce njaké pomoci; však až posavad ani z jedné ani z druhé strany žádná aneb aspo malá pomoc pišla. Kdyby Jejich nyní vedlo; neb pítel p. Virožil nebyl spomohl, nevím, jak by se Jsa ve veliké nouzi a
bu
mn
mn
bývaje na quartýe u paní, která se velmi bála, že já
ml
sem
povdla,
se
denn
že
co
obávat,
že z
nho
jí všecko nevyplatím, vyhnán budu, vzláš když
mn
na prešpurský jarmark, který
sem
ped
12 dni byl, peníze míti
nco penz
od otce, však velmi málo, totiž 6 fl. v. akolivk, jak jist vím, asu k napsání dosti ani listu nemli. Smutný tedy, že sem tak málo penz obdržel a že psali ani nic neodkázali, šel sem k p. Virožilovi, který, jak se dovdl, v jakém stav se nacházím, sám od sebe tolik penz vypjil, co sem k \'yplacení quartiru poteboval. Jsem jemu nyní 20 fl. v. v. dlužen. Pijat jsa od p. Martinyho 21. dubne do Skaritzového convictu, domníval sem se, že snad se již nyní lepší povede, však velice sem se ošidil. Mám sice nyní lepší jídlo, ale jinší všecko horši; neb se móžou pomysliti, že mfij frack, který již 2 roky den po dni nosím, (tohoto roku sem žádného musí. v.,'
a
Dostal
ty ješt
bez
sice
listu,
mn
mn
mn
!
pkný a dobrý býti nemže. Botou sem sice 2 páry dostal, však doufám, že se budou mocti ješt rozpomenuti, že náš otec nejradéji laciné
nedostal)
vci kupuje, a laciné vím dílem bývají darební. Protož není divu, že již za ti msíce žádná pára nebyla dobrá. Dostal sem potom také jen jedny nohavice, jednu vestu, jednu šátku na krk atd. Snadno tedy budou mocti rozumti, že
si nové (nechcili v krátce, brz bych ekl, nahý chodi) zjedmusím. Však jak to možné, jestli žáden nápomocen nebude? od koho pomoci oekávati možu, jestli ne od Nich.? Neb od otce již
mn
nati
A
mn
pomoci žádati nemožu, a by bych žádal, tedy žádné nedostanu, od jiného, od koho? Ml bych sice nadji, že budoucí rok (jestli zde ješt budu) stipendium 81 . dostanu, jestli se za vas o domáhati budu; však to by se až budoucí rok stalo a já již nyní peníze potebuju. Toto stipendium (das 2te Braunstalkische Stipendium) dostane tento rok Lazányi od Štýrského gubernium. Jestli tedy možné, prosím pomóžou mn, ale co nejspíše; jestli by ale nemohli, což bh nedej, tak nech aspo njaký list pošlou, abych vdl, co initi mám, snad ho njak vyplatiti budou mocti. Rád bych také vdl nco o Jejich nynjším stavu, neb se mne jich mnoho na Nich vyptává, tak k. p. pan prof. Martiny již astji, který Jim také pozdravení dal vzkázati. Byl sem se tohoto roku zaal uiti italianskou e, ponvadž ale nyní málo kdy, a to jen na krátký as, grammatiku dostati móžu, tedy to nejde tak, jak by to mlo jíti; však ani k tomu mnoho asu nemám, neb ponvadž již v ervenci examen míti budeme, tedy páni professoi velmi pospíchají, aby studia skoniti mohli. Bude totiž rok školský zase v ten as, jak ped tím. Panu Schulekovi to velmi dobe nejde, neb má ješt až do ervence tak mnoho k uení, (jestli ne víc) jak mnoho od listopadu až do máje uil, a tento celý msíc je jakýsi nezdravý, tak že ani do školy nepichází. P. Virožil Jim dává na známost, že od paní Csúzky (neb Szerdahelyky, jist již nevím) ješt žádných penz neobdržel aniž brzo obdržeti bude moci. Tyto vakacie, které až do 15. Sept. trvati mají, nemíním do Hodslavic jíti, nýbrž neb zde zstanu aneb, když bych to uiniti nemohl, tedy bych tebas, jestli by se Jim líbilo, k nim do Prahy pšky šel a Jich tam navštívil. Od Nich sem tohoto roku ješt žádného psaní neobdržel a moje poslední, které sem Jim poslal, bylo pi zaátku msíce dubne psáno. Zvíce
i
—
a
ó
mn
—
stávám Je milující bratr A. Palatzký.
181.
Josef Dessauer Františkovi Palackému.
Hackingu). Omlouvá se, že mu dlouho nepsal\ oznamuje, jak se snaží, aby skladby Tomáškovy staly se známými ve Vídni; dává mu zprávu o novinkách hudebních. 1825, 27.
ervna
(z
Hacking, den 27. Juni 1825.
Theuerer Freund Dein Liebes vom 11. Dec. hat mich unendlich erfreut, und nur dringende Gescháfte konnten mich bis itzt abhalten, es zu beantworten, wie
Korrespondence
222
Fr. Palackého.
denn iiberhaupt vor Bescháftigung, die ich mir hier selbst erschaffe, vernachlassigen muss, was mir Freude bráchte. So schláft meine Muse einen festen Schlaf, den selbst der Verkehr mit meinen hieich
oft dasjenige
Freunden nicht zu erschiittern vermag. Doch diese Art auch in Kurzem zu Ende gehen, denn in den ersten Tagen des kommenden Monates verlasse ich Wien, das diesmal nur wohlthatig auf meinen Korper wirkte. Deine Novitáten haben mich erfreut, und vorzúglich die, dass sich deine Existenz in Prag immer mehr befestigt. Moge dir nur nie das Leben mit den Aristokraten das schone Ziel, nach dem du friiher gestrebt hast, aus den Augen riicken Wie geht es dir úbrigens, mein lieber Freund. Hast du doch noch fleissigen Verkehr mit den Biirgerlichen Prags? Kommst du ófters zu Tomaschek. Wie gern wiirde ich mich hier seiner Lieder annehmen, doch ich komme selten in die Stadt. Ich gab mehrere Hefte hiesigen Verlegern in Commission. Frage ihn gefálligst, ob er das gern tháte, denn ich bin der Meinung, dass dieses noch das einzige Mittel ist, seine Composition hier Leidesbekannt zu machen. Freilich verlangen die Wucherer die Hálfte sigen musikalischen
zu leben wird nun
!
—
—
dorf aber nur das Drittheil
—
des Betrages
geniesst jedoch hier nicht allzuviel
Credit in
fiir
ihre Provision.
Letzterer
Hinsicht seines Vermogens,
ob ihm viel zu fidieren wáre. Bemerke auch Herrn Tomaschek, dass man den Preis von 40 kr. per Bogen enorm theuer findet, da hier die schonste Auflage zu 30 kr. fiir den Bogen gezahlt wird. Vor einigen Tagen hábe ich der Probe eines Requiems beigewohnt, das Saheri schon vor 20 Jahren fiir sich componiert hat. Es war sehr langweihg, und ich konnte mich sehr gut der am andern Tage erfolgten
und
ich weiss also niclit,
Production entschlagen.
Man
sagt, Salieri
hábe die letzten Takte nicht ge-
schrieben, sondern die Erganzung testamentarisch einem andern aufgetragen.
Der gute Mann hatte gerade keiner
Werke
Originalitáten bei diesem unoriginalen
bedurft.
Bethowen hat ein neues Ouartet fiir Violi geschrieben. Die erste Aufdurch Schuppangich machte complettes Fiasco. Am andern Tage Bethowen im grossten Zorné zu dem Violinspieler Bohm, und erzahlt
fiilirung
lauft
ihm, wie der dicke Kerl sein Ouartet verdorben hábe; er (námlich
Bohm)
Ehren kommen machen Auf diese Aufforderung wird sogleich das Werk studiert, gegeben und Bethov/en feierte den Triumph, es an einem Abend 2mal mit ungeheurem Beifall aufgenommen zu sehen. Um mir den Genuss dieser herrlichen Composition zu verschaffen, werde ich wahrscheinlich diese Tage eine Fahrt nach Baden, wo sich Bethowen aufhalt, unternehmen. Bohm empfiehlt mich ihm, und ich bringe das Manuscript nach Wien, um es da zu hóren. Hast du in der Leipziger musikalischen Zeitung die Recension iiber 1. Heft des Reinemp gelssen? Unschuld schickte mir den Auszug, und ich
moge
sich desselben
annehmen und
es
zu
:
223
1825.
wenn man gar
hátte lieber gesehen,
nichts dariiber gesagt hatte.
Man
nennt
mich darin einen Schiiler des Prager Conservatorimiis, was mich wegen Tomaschek sehr verdriesst. leh hábe zwar dem Heben Weber mein Clavierspiel zu danken, doch in der Harmonie machte er mich eher
Unserem túchtigen Meister Tomaschek verdanke baren Geheimnisse
als klar
sehend.
ich es, dass mir die
wunder-
der schonsten aller Kiinste
und nur Rúcksicht
fiir
zum
triib
Theile enthúllt sind,
meinen ersten Meister haben mich immer bewogen,
meines zweiten weniger zu erwáhnen.
Wie
meine
gefallen
und
IV. vorziiglich
ist
itaUenischen
Lieder
Hier
dort?
auch einzeln abgedruckt worden.
das
gefállt
Leb wohl, mein
Theuerer! Dein Dessauer.*)
182. 1825, 7.
pani z
ervence
(z
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému. Prešpurku). Oznamuje mu, ie ýro
nho
penz od
obdržel zbytek
podrobný úet a žádá za vysvtleni neshod; chválí Jeho bratra Ondeje; teši se na shledáni s Palackým v Prešpurku.
Ciizu; skládá z nich
Pressburg, den
7.
1825.
Julii
Werthester, bester Freund!
Bevor ich noch Ihr mir durch Herrn von Uzsovics unlángst und Ihrem Bruder versprochenes Schreiben abwarte, eile ich Ihnen je eher zu berichten, dass mir gestern durch die Frau von Gaslanczy der letzte Rest Ihrer bei der
Frau von Csúzy ausstehenden Schuld eingehandigt worden
sei
—
itzt
deutUcher zu erkláren haben.
nur waltet
in
Nach Ihrem
der Rechnung einige Diferenz ob, uber die Sie sich
Briefe
vom
21.
Márz 1825 behaupten
Sie,
nach dem ab-
1823 vom 1. Junii an noch 304 fl. W. W. bei der Frau von Csúzy riickstándig gehabt zu haben, auf deren Abschiag blos die letztgesandten 50 fl. CMze zu rechnen waren, wovon folglich noch ein Rest von 179 fl. W. W. iibrig bUebe. Die Frau von Csúzy geschlossenen
Wollengeschaft
vom
J.
sendet mir folgende Ubersicht der an Sie bereits geleisteten Zahlungen. Ihre Hauptforderung bestúnde laut der Obligation vom Monate
hingegen
Marz 1819
in
dem
Capital von
3000
fl.
W. W.
Auf Rechnung
desseii
hátten sie erhalten
250 den 5. Febr. 1823 laut Ihrer eigenen Quittung No. 1 200 dann den 22. Márz 1823 laut meiner Quittung No. 2 ferner den 1. Juni 1823 mittelst des WoUgescháftes laut der .
.
.
.
2301
Quittung Ihres Vaters No. 3 endlich den 10. Dec. 1824 laut meiner Quittung No. 4
macht zusammen *)
Josef Dessauer, hudební
1798, t 1876 v Modlingu).
skladatel, Pražan,
žák
.
125
.
.
.
2876
Tomáškv
(*
fl. »
»
39
kr.
> fl.
28
kvtna
Korrespondence
224
Fr. Palackého.
diese abgezogen von der Capitalsumme bleibt Rest
Hiezu wáren
nehmen noch
zu
fúr
Cnt.
1
.
.
Schmalz
124
.
Ihrem Vater
55 hiemit
die
mache
auch vollzáhlig mit 180 fl. Wo steckt nun der Fehler
alles
W. W.
zusammen
fl.
W. W.
von
.
.
.
179
»
fl.
W.
W.,
bei mir erlegt wurden.
in dieser Rechnung? leh kann darin keinen Capitalsumme von 3000 fl. richtig ist; denn die 4 Zahlungen, wodurch dasselbe bis auf den letzten Rest abgetragen worden Die erste Zahlung bezeugt Ihre eigene ist, sind unbestreitbar richtig.
wenn
herausfinden,
die
vom 5. Febr. 1823. Die 2te Zahlung von 200 fl. W. W. Ihrem Namen ausgestellte Quittung ausser Zweifel. leh sandte Ihnen zwar damals dureh die Diligenee nur 150 fl. W. W., wie Quittung No.
setzt
meine
1.
in
das hier vorliegende Postrecepisse bezeugt; aber Sie werden sieh erinnern, dass ich Ihnen einige Zeit vorher 50
Wien
W. W.
fl.
dureh die Bar. Puthon
sition diese
50
fl.
von den 200
bei dieser Gelegenheit
fl.
zuriiekbehalten hábe.
Die Sta Zahlung bezeugt Ihr Vater mit eigener Handschrift 1.
in
auf Ihr dringendes Ersuehen ausgezahlt und mir naeh Ihrer Dispo-
Junii 1823,
eingebússt
und wann
haben,
so
ist
vom
Sie bei diesem Wollgeseháfte spater uber 700
doeh einmal
die
Hauptsumme
v.
2300
fl.
fl.
von
Ihrem Vater und Ihnen formlich anerkannt. Die 4te Zahlung ist laut des vorhandenen Postreeepisse gleichfalls ausser allem Zweifel. Seien Sie nun so gut und losen Sie den Knoten, da mir Ihre Geldverháltnisse mit der Frau v. Csúzy nicht so genau bekannt sind. Die Original-Quittungen befinden sieh in meinen Handen. Gegen dieselben forderte
Frau von Csúzy Ihren Amortisationschein, von mir als Zeugen unterzurúck, was ieh Ihr um so weniger absehlagen konnte, da sie mit vieier Reehtliehkeit in dieser ganzen Saehe sieh betrug, mir frúher die Originalquittungen einhandigen liess und sieh selbst wegen des letzten etwas spáter gesandten Restes nur mit Mangel an Gelegenheit, der sie diese die
fertigt,
Papiere mit Sieherheit anvertrauen konnte, áusserst hoflich entsehuldigte.
Von Zinsen fiir das bei ihr ausstehende Capital, sowie von einer Entsehádigung Ihres Sehadens bei dem Wollgeseháfte war natiirlich keine Rede. Indessen, wenn Sie erwágen, wie oft Erzieher, die 2 3mal so lang
—
als Sie ihre
Dienste geleistet haben, doeh
entweder ganz gebraeht oder betráchtlieh diese Ungereehtigkeit bei uns gar sei,
kein
am Ende um verkiirzt werden,
rechtliches
Belohnung und dass gegen
ihre
Hilfsmittel
vorhanden
so werden Sie doeh eingestehen, dass sieh die Frau von Csúzy in dieser
Saehe gegen
Sie,
besonders
in
diesen
fiir
die Grundbesitzer áusserst miss-
Ganzen doeh reeht honett benommen hábe, so dass alle die kleinen mitunter vorgekommenen Dissonaneen wohl Aus dieser Ursaehe billig der Vergessenheit úbergeben werden dúrften. woUte ich nieht unterlassen, was ich fúr angemessen hielt, ihr am Schlússe dieser Angelegenheit als Stellvertreter in Ihrem Namen fúr alle die Ihnen bewiesene Gúte den verbindlichsten Dank abzustatten, wenigstens indessen, lichen
Umstánden und
Zeiten,
im
und Dankbarkeit gegen sie haben wúrden, ohne jedoch hiemit Ihren aus der Verschiedenheit der Rechnung moglicherweise sich noch ergebenden Ansprúchen zu nahé zu treten. bis Sie selbst dieser Pflicht der Erkenntlichkeit
sich entledigt
Mit dem mir dem erwahnten
iibergegebenen Gelde verfuhr ich ganz nach Ihrer mir
Briefe ertheilten Vollmacht, námlich ich zahite Ihre Contos bel der Wittwe Schneider und beim Schweiger aus und berichtigte dann die von mir Ihrem Bruder zu verschiedenen Zeiten auf Ihre Anin
weisung vorgestreckten Posten nebst den Recepisse-Gebiihren fur die Ihnen iibermachten Gelder. Hier folget die Rechnung im Detail:
Den 7. Juli empfangen Davon ausbezahlt den Conto der Wittwe Schneider lautend auf 69
fl.
10
kr.
180
mit
Conto beim Schweiger mit dann abgetragen die Ihrem Bruder gcmachten Vorschusse 5 fl. insbesondere d. 10 Febr. 1825 " 1. April 1825 4 . dto. » » 11 > 12. Mai fiir Quartier ferner den
.
macht
.
.
20
Endlich Recepisse-Gebiihr fúr die geschickten 150 dto.
von Monat December
dto. fúr
fúr die
.
.
.
fl.
.
.
23
kr.
CM.
fl.
23
kr.
>
34
kr.
125
... — zusammen ... 1
fl.
20
bleibt
kr.
CM.
...
Total-Summe fl.,
.
fl.
den Amortisations-Schein
abgezogen von der Empfangssumme 180
65 44
»
20
fl.
»
10 kr.
.
.
.
fl.
=3
132
noch Rest 47
20
fl.
30
fl.
fl.
30
kr.
kr. ki.,
uber die Sie ferner zu verfúgen haben.
nun die Gúte, mir zu melden, was mit dem noch bei mir sei, ferner ob ich Ihnen die ausbezahlten zwei Conto nebst den Recepissen-Scheinen durch die Post úbersenden, oder, wie mir kúrzer zu sein scheint, nur Ihrem Bruder einhandigen soli. Dass Sie diesen letzteren durch Herm von Uzsovics mir neuerdings empfahlen, dúrfte wohl unter solchen Freunden úberflúsig sein: ich hábe Ihnen einmal fúr allemal zugesagt, dass ich ihm gerne in allem, was in meinen
Haben
Sie
rúckstándigen Gelde zu machen
wúnsche, nur
Kráften steht, behilflich zu sein sein
Bedúrfnis bei Gelegenheit anzuzeigen. Bei
sehr viel Zurúckhaltung von seiner Seite
wenn
er
mich
um
bei
kómmt es auf ihn an, mir dem allen merkte ich doch der Gelegenheit vorzúglich^
e^was Geld zu ersuchen kam, und ich kann mir leicht
Nothwendigkeit zu diesem Schritte in den einzelnen Fallén, die oben angegeben sind, verleitet hábe. Vom Hause gibt er vor gar keine Unterstútzung zu erhalten. Ich erkundige mich beim vorstellen, dass ihn nur die dringendste
Herrn
Billnicza oft
um
seine
Fortschritte
in
Studien
fúhrung, erhalte auch stets die gleiche Antwort, dass in
jeder Hinsicht vollkommen Fr.
PaLického Korrespondence a zápisky
zufrieden 11.
sei.
und um seine Auf mit ihm allgemein hábe ich auch die
man
Darm
15
!
Korrespondence
226
Hoffnung, dass
er ein
halten durfte, woriiber
Fr. Palackého.
eben erledigtes Stipendium fúrs kúnftige Jahr erich schon den Herrn von Billnicza informiert und
auch das Versprechen seiner thátigsten Verwendung
fur ihn erhalten hábe.
Herr von Uzsovics erwahiite, dass Sie vielleicht in einiger Zeit nach Wien und dann auch hieher kommen wurden. Dies letztere wiirde mich sehr freuen, um so mehr, da es wirkHch der Miihe werth wáre, des nun ganz gewissen Landtags oder der auf den 20. Sept. festgeserzten Kronung der Konigin wegen eine solche Excursion vorzunehmen. Es werden bereits hier alle Anstalten zu dieser Feierlichkeit getroffen. Der Zusammenfluss von Menschen durfte dabei ausserordentlich sein. Ich verspare mir daher auf diese Zusammenkunft alles Obrige, was ich Ihnen noch mitzutheilen hátte, und bitte Sie, ja alles anzuwenden, um dieses Versprechen zu erfúllen. Itzt leben Sie recht wohl. Dies wiinscht Ihnen stets von Herzen Ihr ergebenster Freund
A.
183. 1825, 13.
W.
František Palacký dru. Václavovi Lichtnerovi.*)
ervence
(,2
Prahy).
Dkuje mu
za
odmnu,
vykonanou pro hrabte
z
již obdržel za rodopisnou práci
Althanu.
Verehrtester Herr Doctor leh statte Ihnen hiemit meinen verbindlichsten
von hundert Gulden mir haben
Dank
[abj,
zukommen
welche Sie im
lassen,
und
Namen
Dank
túr die
Šumme
des Herrn Grafen von Althan
bitte Sie auch, bei
Gelegenheit meinen
den kleinen Dienst geleistet, zugleich mit meiner gehorsamsten Empfehlung auszurichten. Ich bedaure, dass ich mit Ihnen iiber meine Arbeit und iiber die Mittel zu deren Zweck úberhaupt nicht sprechen konnte; ich hátte vielleicht noch Manches deutlicher angeben konnen In Hinsicht auf den Umfang dieser Arbeit werden Sie gewiss bemerken, dass negative Resultate, námlich das, was man gesucht und nicht gefunden hat, nicht zu Papier gebracht werden konnten. Aber freuen vvurde es mich, wenn ich auch ferner zu jenem Zwecke behiilflich sein konnte, da mir die Erbsverháltnisse der Familie aus Urkunden ziemlich wohl bekannt sind. Ich empfehle mich Ihrem fernern freundschaftlichen Wohlwollen, mit Hochachtung stets verbleibend Ihr aufrichtiger Verehrer bei der gráfl. Familie, der ich
und Diener F. P.
Prag, den 13.
luli
1825.
*) Dr. Václav Lichtner, advokát, právní zástupce hrabte z Althanu, bydlel na Malém námstí . 457 I. S ním seznámil se Palacký krátce po svém píchodu do Prahy dne 15 dubna 1S23 a býval v dom jeho astým hostem. Dne 2. bezna 1S25 svil mu Dr. Lichtner vykonání genealogické práce pro hrabte z Althanu, již Palacký odvedl dne 20. kvtna a 13. ervence téhož roku.
—
M. Pešek Františkovi Palackému.
184.
Liickendorfu). A/á z toho radost, že osobné seznámil se s Dobrovským;
1S25, 22.
ervence
žádá
aby poptal se v knihkupectví Calvcho, proddny-li výtisky spisu jeho o Petrovi
ho,
íz
ze Ziíavy.
Hochgeehrtester Herr!
Es war fiir mich eine grosse Freude, nun auch den ehrwiirdigen Veterán in der slavíschen Literatur, Dobrovský, kennen zu lernen. Er brachte mir seinen Cyrill. Als ich zum Herrn Biirgermeister kam, um ein Manuscript der Bibliothek
eben bei ihm
ein
Werk
fiir
auf
zum Excerpiren
ihn
dem
auszubitten, lag zufállig
Arbeitstische, welches
Dobrovský
bereits
Prag einmal in die Calvische Buchhandlung gehen, so bitte ich, nebst Gruss von mir, sich zu erkundigen, ob etwa die iibernommenen E.xemplare meines Petrus de Zittavia haben verkauft werden konnen. Ich hábe auch zu Hause wohl noch 60 Ex., vor 41 Jahren herausgegeben hat. SoUten Sie
in
welche ich gern verkaufen oder wenigstens vertauschen mochte, Bohmen. Leben Sie wohi. Ihr ergebenster Diener
vielleicht
in
M. Pesseck. Liickendorf 22 Feb. 1825.
Ondej
185. 1S25,
7.
srpna
íz
Hodslavic).
Palacký bratru Františkovi.
Dává mu zprávu
o tom,
jak odbyl
zkoušky, li dopisu
pi-
pojeny pípisky otce a bratra Jiího.
V ]\Iilý
p.
Hodslavicích 7ho Aug. 1825.
brate!
od 27ho ervne obdržel sem pi zaátku msíce ervence, nýbrž od p. Bilnicc. I chtl sem Jim sice ješt v Prešpurku odpov poslati, ale nemohl sem, neb sem odešel a ped examenem již na druhý den po examen z Prešpurka nechal sem to teay, až sem se domu dostal. a v examen sem asu neml; Jejich
list
však ale ne od toho pána, který ho pinesl,
i
Panu Zsigmondymu,
byly od 21ho až do 28ho ervence.
Exameny
a zvlášt p. Martiny mu lekovi
práv
zle.
pijíti
nemohl
asi
dobe
vypadly, ne lak panu Grossovi, a
msíce nemocný, 4 týdn ped examenem. P. Bilnica Byl
e
on
tak že
3
totiž
ani
p. Schudo škoh'
Ecclesiasticu a p. Zsig
které on ml, ml), žádný neuil; všudy velmi dobe vypadl, krom pod a pedce z nich examen byl. p. Schulekern, však ani pod tím zle ne. Classiíícacie sem neslyšel, neb až
mondy židovskou totiž theologiu
a
na sebe
vzali,
doctrinu religionis
ostatní
(tuto
ale 2 studia,
sem
i
já
Mn
za dva dni, když
sem
odešel,
Když sem z Prešpurka pendium. Však akolivk on
tena
byla.
odchodil, asi
o 2
šel
týdn
sem k
p.
Glatzovi skrz to
spíše p. Bilnicovi
slíbil,
15*
sti-
že jej
!
Korrespondence
228
dostanu, tedy
mn
pedce
Fr. Palackého.
povídal, že toto stipendium
již
nyní toliko ví-
budou; to však ješt pidal, abych k nmu pi zaátku nastávajícího školního roku ješt jedenkráte pišel, potom že jisté zprávy sem také k p. Bilnicovi a povdl sem jemu to, co I šel dojdu. povdl, že p. Glatz oznámil. On se nad tím velmi divil a posledn on chce se o mne starati, když bych i stipendium nedostal, a abych Jim Pan Vyrožil í.e ty poslední dni, které pozdravem vzkázal. to, tak jak sem v Prešpurku byl, na njaké psaní, aspo na njakú zprávu od Nich denští dostávati
mn
mn
—
i
On mn v msíci ervenci zase 20 fl. v. v dal. Dom Za šastn navrátil a zde šaty od Nich, jak mn psali, nalezl. tak mnoho dobrodiní, které mn každého roku prokazují, nemóžu Jim, jak Pijmou tedy jen to ujištní, že vdná památka tchto sluší, dkovati. velmi asto dotazoval.
sem
—
se
dobrodiní nikdy v srdci
mém
nevyhasne.
—
Piletschka jest nyní také v Hodslavicích; a
i
Toman
pijíti
má. Tento,
jak slyším, dostal povolání do Bilska na místo Schneidra, který se knzem stal. Moravc bylo tento rok jen v Prešpurku asi 18, polovic A. C. a polovic
H. C. Školy se tam zase knih
as
tráviti chci.
zanou. Já zde nejvíc tením eských také Tacitusa, kterého sem ped tím ješt
15. Sept.
Rád bych
e
peetl. Jánka sera zaal nmeckou Jim vzlášt od sester našich Anny a Mariany a od jejich
ani nevidl, zde v Hodslavicích uiti. Pozdravení
manžel vzkazuji. Zstávám Je
milující bratr
Andr. Palatzký.
Mj
milý brate.
mnohokráte sem
Již
se strojil
tob
zvláštní
list psáti,
ale pro všelijaké
pekážky sem odtahoval, a te jen na krátce rád bych zvdl o tvém stav, v jakém nyní jsi, dobe-li se máš anebo ne. Já a moja žena dítky naše. Handel jde o ntco lépe než ped tím. ale jsme zdrávi; též ješt malý užitek dává kdybych sám svj byl, dobe bych se ml. Statek mn ješt až potud hezky slúží, zvlášt kon. Vely nám toho roku také hezky medu nanesly, též úrodu na poli pknú a podaenu máme. Ostatn vinšuji ti všecko dobré a oekávám od tebe zase njaké odpovdi, jak ty se máš. Zstávám t vrn milující bratr
píiny
a
;
i
;
i
Georg Palatzký.
Milý synu
Mn sem.
A
již
více placu nezstalo, jen
toliií,
abych
se ohlásil, že
ješt
živ
do vle boží zstávám tvým J.
i\Ioja sestra
.Mariana zemela. Jurovi se
synáek
narodil.
P.
!
186. Karel
Egon Ebert Dává zprávu
1825, 10. srpna (z Prahy).
a
o sve práci
Františkovi Palackénnu. svém pesidloii do paláce Frstenberského
o
v archivu a bibliothece knižeci; varuje Palackého, aby se o svém spojeni s
Ochranovem píliš nezmioval.
Lieber Freund
obwohl er mir boshafter Weise Manches vorenthált, was machte mir sehr viel Vergnúgen der Ruf eines Freundes aus der Ferne und der Gesang eines geselligen Vogels in der Wiiste, der die Náhe menschlicher Seelen kúndet, diese beiden Dinge tragen wohl gleiche Erfreulichkeit in sich. Wáre es mir nur auch vergónnt, vvie der Wanderer dem Gesange des Vogels nachgeht, bis er an einen wirthlichen Herd gelangt, so auch Deiner Stimme zu folgen, bis ich an Dein Freundsherz gelange. Desto mehr wird Dich nach diesem Eingange wundern, dass ich so lange mit meiner Antwort zogerte, aber ich muss Dir sagen, dass der Eingang dieses Briefes kurz nach dem Erhalt des Deinigen geschrieben Dein
Brief,
ich wissen solíte,
;
wurde, die Fortsetzung
Ordnen, Eingewohnen
aber durch
etc.
das plotzliche
ereignete Ubersiedeln,
verhindert wurde. Ich sitze nun hier,
ganz úberlassen, durch eine einzige
Wand
allein,
mir
von meinem váterlichen Hause
und dennoch getrennt, so dass ich mich sehr unwohl in dieser Wenn ich hinúber komme und meine vertrocknenden Blumen sehe, die ich vor Kurzem noch so sorgsam gepflegt, wenn ich meine veródeten Zimmer besuche, und wenn ich endlich des Nachts aus dem Vaterhause scheide, dann fasst mich ein sehr schmerzliches Gefiihl, das doch eine Art von Heimweh ist. Bin ich auch nicht von dem Vaterhause getrennt, so bin ich doch geschieden davon, und mir ist gerade so, wie einem getrennt,
Lage
fúhle.
Wehmuth
geschiedenen Gatten sein muss, der diesen Schritt nur mit
that,
der aber die Nothwendigkeit einsieht, dass es so geschehen musste. Hatte
Dich hier, so wáre mir gewiss wohler; so aber bin ich so einsam, so ohne allen Besuch und Zuspruch, dass ich ganz triibe werde. Doch genug von mir.
ich
Es
freut mich,
dass
deine Raise Dir
wohl bekómmt,
und dass Du
zwei Zwecke, den des Gescháftes und den der Erholung miteinander ver-
binden kannst.
kommen fiihl
In Herrenhut
Deiner Vater,
ergriffen
haben,
unter Deinen Glaubensgenossen, den Nach-
wird Dich
und
gewiss ein hohes emporrichtendes Ge-
ihre Geschichte
zu schreiben,
wird Dich
aus
doppeltem Gesichtspunkte interessiren aber es ist nicht gut, dass Du davon vielen Leuten erzáhlst und mehreren es geschrieben hast. Du weisst ja, wie sehr man gegen jede Verbindung mit dem Auslande ist, so unschuldig sie sein mag, und so unschuldig die Deinige ist. Hier aber ward mir schon an mehreren Orten davon erzáhlt, dass Du in Herrnhut gewesen, die Gedenkbiicher dieser Gemeinde erhalten, mit ihr in sehr genauer Ver;
bindung gelebt, und ihre Geschichte zu schreiben versprochen habest.
Korrespondence
230
Hast
Du
Fr. Palackého.
gesprochen?
mit Tieck
Was
hast
Du von ihm
meinet-
halben gehort. leh zweifle, dass er mit mir ganz einverstanden sein werde,
da er mir doch sonst wohl auf meinen Brief vom vorigen Herbst geantwortet haben wiirde. leh hábe inzwischen ein Urtheil Baggesens uber meine
Arbeiten gehort, das mich sehr erfreute, das ich aber, ohne unbescheiden zu sein, gar nieht auszusprechen wagen darf.
— Mit
dam
Archive
komme
von Statten, desto weniger aber bisher mit der Bibliothek, die zu zwei Drittheilen bereits verzeichnet ist, aber in einem sehr schlechten System. Zerstóren kann und darf ieh alles Vorhandene nieht, und das Fortfiihren in diesem Gange, das Ankniipfen hat viele Schwierigkeit fiir mieh. ieh gut
— 14
Tagen wahrscheinlich nach Gitschin man hat Du nieht auch mitkommen wúrdest. Verstengen se, schonste Her? O wie gross ist doch die Macht der Sehonheit und Liebenswiirdigkeit Gewiss hast Du auf Deiner Reise schon manches Herzehen entflammt, manches Kopfehen verrriiekt, indess ich hier hochstens Siegellak entflammen und Biicher verriicken kann. Dein Freund Ieh
in 8
gehe
;
von dort her angefragt, ob
—
!
Karl E. Ebert. Prag, den
IGten August 1825.
Retour
Teplitz,
v.
S"' Wohlgeboren Herrn Herrn Franz PaArchivá in Teplitz. Abzugeben in Weissem
Prag.
latzky, gráfi. Sternberg'schen
Lamm
Nro. 122.
Jan Ochsenbauer Františkovi Palackému.
187. 1825, z
—
srpna (ze S-nena) Žddd ho, aby mu pjil, co seýsal hrab Karel JSIartinic, o rodu svém, aby mohl odpovdti na dotaz krajského úadu.
16
Wohlgeborner, geehrtcster Herr Ich war
im
verflossenen Winter
so
frei,
!
Euer Wohlgeborn
einige
vom Grafen Karl von Clam-Martinitz iiber die Martinitze aufgesetztcn Worte zu iibergeben, weil Sie die Arbeit, die Gesehichte der Martinitze Nun erhielt ich vom zu verfassen, zu ubernehmen, die Gúte hatten. k.
Kreisamte den Auftrag, eine Topografie der Herrschaft
bringen und
darin auch
friihere Besitzer
fúhren. Ieh glaube, dass
es hinreichend
Graf Karl aufgesetzt
und
mitzutheilen,
hat,
wornach
der Herrschaft
ware, das anzufíihren,
bitte daher,
was Herr
ieh sie wieder zuriickzustellen nieht unterlassen werde.
Ich bin stets mit
Hochaehtung Euer Wohlgeboren ergebenster Diener
Smena, am
Aug. 1825.
16.
A. Monsieur Monsieur de Palatzkv a Pratiue. Im *) díl
einzu-
aufzu-
mir jene Skizze auf einige Tage
Joh. Ochsenbauer,*)
I.
Smena Smena
O
stycích Palackého
této publikace na
str.
s
9T,
vrchním 115,
115
Oberamtmann.
vat.
Museum.
Smeenským Janem Ochrenbauerem
viz
!
!
G. Eichhorn Františkovi Palackému.
188. J.
srpna
1825, 22.
lánek
sepsati
o
—
Dkuje, že k návrhu lirabéle ze Šternberka uvolil se djinách literatury eské pro jeho veliký spis o literaturách slovanských. Gottingy.
(z
Wohltjeborener, hochzuverehrender Herr Archivá'
Kein angenehmerer Brief konnte mir von der Post gebracht werden, mit welchem Eu. Wohlgeboren mich
als der,
und
fiir
den
aufs Verbundenste
ich
den S^' erkohren hatte, wáhlte,
Excelienz, als er
Herr
der
Nun
regiere nur ein
kein Hindernis in den
Weg
Nehmen
der Auser-
also
von Sternberg
Graf
in
Gedanken
meiner Verlegenheit wegen Sie
den hochachtungsvoUsten
mir zur VoUendung meines Buches bei-
fúr Ihre Bereitwilligkeit an,
zustehen.
Tage beehrt haben,
Sie sind
mir so gnádig zusagte,
der bohmischen Literatur abzuhelfen.
Dank
dieser
danke.
guter Geist
die
Herm
Censoren,
dass
sie
Schion zehn Jahre treibe ich mich mit
legen.
Bohmen, Polen, Russland
und Ungarn herum, deren Sprache ich nicht meinen Hánden, zu Bohmen hábe ich binnen 3 IMonaten dieselbe Hotihung, Ungarn ist mir im Novemb. d. J. versprochen nur mit Russland bin ich nach vielen noch nicht in Erfiillung gegangenen Versprechungen noch nicht ganz im Reinen, ob ich gleich seit 6 Wochen ein neues Versprechen erhalten hábe. Wie gliicklich fiihle ich mich schon in der Hoffnung, ein Ende an meinem langen Laufe zu sehen verstehe. Polen
ist
schon
in
;
Wie
unvergessiich wird mir das Jahr 1825 werden!
ienz
dem Herrn Grafen von
Danken
Sie unter der Bezeugung meines tiefen Respects
Sternberg
fiir
S°''
Excel-
gnádige Fiirsorge
seine
fr
mích und folgen Sie in Ansehung der Form, die Sie der Geschichte der bohmischen Literatur geben, ganz Ihren Gedanken. Fasst auch nur ein Aufsatz alles zusammen, so lásst sich in der andern Abtheilung, die leer ;
ausgeht, auf den
Band verweisen,
in
dem
alles enthalten
ist.
Gott segne
Ihre Arbeit
voUkommensten Hochachtung und DankEuer Wohlgeboren gehorsamster Diener
Ich hábe die Ehre mit der barkeit zu verharren
Eichhorn.*) Gottingen,
am
22.
189. 1825,
konec záí
iz
August 1825.
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic).
—
oslatnich 40
Oznamuje, že zl.
že
WWý synu! Vera veer dostal sem tvj volání,
mu
list
mu
syn
Jií
a
Vidn
odešle
60
zl.
dnes ráno odcházím po svém po-
Georg pak jede do Vidné, protož tob nyní
*)Johann Gottfried Eichhorn
z
pošle v listopadu.
(*17ó2
— fl827!,
dle tvé žádosti v
niem
orientálních
jazyk
prof.
v Gotinkách, pro své djiny literatury prostednictim hrabte Kašpara
ze Šternberka
;
232
Korrespondeiice Fr. Palackého.
Georg tob má ode mne 60 f. z Vidn odeslati ástky tob Andres, který oima vidl, oznámí. Já sob to musím na podruhé nechati. Kdybych byl ml nadji, 10 f. dom na cestu od tebe dostati, byl bych snad ješt letos k tob do Prahy šel a ústn vypovdl a od tebe slyšel to, co se ne tak snadn vypsati mže. Zstávám do vle Boží jako prve tvj starý otec zadosti uiniti nemohu.
a co se našeho stavu dotyce, z
i
i
J.
40
Ostatních
pi tom
f.
tob pošli až v Novembru, nebo Zstávám té vrn milující bratr
já
obšírné psaní.
i
Pallatzky.
nemohu,
spíše
Georg Palatzky.
Ondej
190. 1S25, U. íjna
(z
Prešpurku).
pak
Palacký bratru Františkovi.
—
Dává mu správu
o ?ikterých knzích, jež navštívil
V Milý
p.
o
svém stavu hmotném
doma
o
i ve škole,
prázdninách.
Prešpurku, dne 14ho Okt. 1825.
brate!
Když jsem ped msícem do Prešpurku
pišel,
radostí
s
sem od
p.
pes njaký as zde
Vyrožila uslyšel, že chtjí sem do Prešpurku pijíti a
Protož oekávaje Jejich
píchod, ani jsem Jim ješt až posavad bych Jim sice ml co psáti, ale mnohem více mohl bych s Nimi ústn mluviti. Nyní pak, když vidím, že již bez pochyby sem nepijedou, pospíchám Jim známost o sob dáti. Z Hodslavic jsem odešel 7ho a sem jsem pišel lího Sept. Hned na druhý den, totiž 12ho Sept., jsem šel k p. Zsigmondymu, který tento pobýti. listu
nepsal. Byl
rok rektor
jest,
pl
také na
a oznámil
roku, totiž 5
jsem mu, že jsem se
jinae pijati nemže, až ješt
ty
i
navrátil a
již
On
m., za školu platiti.
c.
fl.
4
l. c. m.,
mne
loského roku nkterý msíc zhovil
které jsem byl od
za školu dlužen, zaplatím. Já jsem ho nejprv prosil, aby
když
mu
chtl jsem
ale pravil, že
neprosplo, a on vždycky na svém stál, tedy jsem šel k p. od kterého jsem potom ty 4 fl. c. m. dostal, a k Zsigmondymu donesl. Z tých penz, které jsem z domu pinesl, jsem mu více dáti nemohl ale to nic
Vyrožilovi,
nežli 5
mojú
fl.
jinší
mám,
mn
m., akolivk otec 30 fl. v. v. dal; neb ty jsem dílem pro potebu, dílem také pro Nové zákony a Biblí, které dom poslati
c.
udati musel,
a sice
že jsem
tak,
Proto jsem také pinucen byl za žádati,
které jsem také dostal.
prosím odpusá,
jestliže
nadje nás sklamala.
i
ty
Nyní u v krátkém
P. Bilnica
za týden
njaký as
zase
nho
ješt
asy od
mn netoliko
již
od p.
ani
p.
jest
krejcara
Vyrožila 3 10
fl.
v.
neml. fl.
v.
Vyrožila vezmu;
c.
m.
Však neb
oznámil, že stipendium dostati
za monografii o djinách literatury eské Fr. Palackého, který 23 února 1825 do té práce se pustil a njaký as v ní pokraoval, ale dne 18 listopadu 1826 odevzdal dokonání její S. K. Machákovi
žádal
!
nemohu (píinu jsem Jim
mn
ve
již
vakaciech
psal)
nýbrž
slovo,
i
líteréž
pedešlý rok dal, ješt až posavad nesplnil. Slíbil on sice ješt ped nkterým dnem, že pádagogiu dostanu, však nedoufám, že se to tak brzo stane, protože nyní již každý, kdo poteboval, svého pádagoga má. již
Ve
škole
mn
i
tento rok zle nejde. Studia, která se tento rok
jsou následující: physica, interpretationes auctorum latinorum,
uím,
psychologia
K tomu mám ješt dv hodiny za týden pod jedným žákem; a v slovenské ei, pod p. Palkoviem, také dv hodiny každý týden, totiž ve stedu a v sobotu. Primáni na 4'> a 5'- rok, theologi mají se všickni slovensky uiti, ostatní ale jen, jestli dobrovoln chtjí., Však až posavad jsme jen dv hodiny mli, v kterých nám v laempirica et historia Hungariae.
ei
tinské
ei
o tom,
jestliže
o esko-slovenské
dobropísemnosti
by chtli, až neskoe
zaal. Více Jim Quartirou teato rok jest
diktovati
psáti budu.
a k tomu drazí; já mám mj asi '|^ hodiny cesty cd školy od nho, akolivk s paní v jedné svtnici jsem, 4 . Obd mám tento rok v Skariczovském konvikte. Nyní máme od 13*"° až do 24 Okt. vakacie; jsou totiž nyní tak eené obíraky. O tch slavnostech, které zde nyní byly a ješt i jsou, bych Jim psal, kdybych se obávati nemusel, že Jim jich již nkdo jinší vypsal, a sice mnoho dokonalejší, nežli bych já to byl uiniti mohl. Neb já opravdu mnoho o tom nevím, akolivk jsem zde hned pi zaátku byl. Nyní tedy jen ješt nco o vakaciech.
velmi málo
a platím i
Tyto vakacie jsme my te žáci z Hodslavic, totiž p. Toman, Piletschka Kalendu v Hop. Szepessyho v Sudole, p. Lanyiho v Ratiboi, p. šalkové a p. Winklera na Vsetín knze navštívili. P. Szepessymu se Sudol nelíbí, tak že bezpochyby, když nkde jinam povolání dostane, ze Sudoja odejde. P. pak Lanyi a p. Kalenda, který 22''° Sept. zde s cérou zdejšího krejího jménem Fitzner zdavku ml, jim pozdravení vzkázali. P. Toman již má býti jist v Bilsku uitelem; ve vakaciích tam byl i s Piletschkou, který tento rok zde študiruje. O našem otci, o bratrách, sestrách, atd. nco o samém Jim nyní ani zaínati nebudu, neb by toho velmi mnoho bylo a radji bych Jim to ústné povdl, když by se to státi mohlo kdyžby pak sem pijíti nemohli, tedy píšou aspo v krátce Jejímu vrnému bratru a
já,
i
mn
i
;
A. Palatzkému.
191. 1825,
5.
Jan Ritter z Rittersbergu Františkovi Palackému.
listopadu
(z
Vidné).
—
Ckváti
staral se o upraveni jeho bytu a o
zprávu
to,
si,
aby
i
ie
ve
Vídni
na dále mohli
o svých literárních stycích ve
dobe poídil, i žádá ho, aby bydleti pohromad dává mu
Wien,
Mein
Uberaus
lieber,
erfreulich
war
;
Vídni a o divadle.
am
5ten Nov. 1825.
guter PVeund es mir.
nach so
langer Zeit
viieder einige
Zeilen von Ihnen zu erhalten, die mir kúnden, dass Sie sich wohl befinden.
Korrespondence
234
Fr. Palackého.
Der Monat November wird nach aller Wahrscheinlichkeit meinem Hiersein kann es beinahe nicht erwarten abzureisen, und werde die erstc Stunde, wo es mir moglich seiii wird, dazu beniitzen. Jetzt gleicht mein Hiersein einem Schlachtfeld, wo man bis zum letzten Augenblick ausein Ziel setzen. leh
harren muss, die
mogen
VViirfel
mehrerem Hinsichte
keine Veranlassung gab, Schuld ist,
im
durch eine
der Schurke, der allein
heit
fallen,
— besonders
und sucht durch
die
wie
sie
Es wird mir
woUen.
— verderbhch.
finanziellen
gránzenlose Bosheit,
in
Dies weiss
zu der
ihm
ich
an der langen Dauer meiner Angelegen-
muthwilligste Verzogerung meine Verlegen-
meine Sachen ganz gut, und ich hábe mein Recht zu behaupten. Dass mein Ouartier noch nicht ganz in der Ordnuiig ist, wundert mich sehr, da mich Schiitz versichern hess, dass nichts mehr fehle als die beiden Óffnungen in mein grosses Zimmer. Eine Arbeit, welche leicht in einem halben Tage beendigt sein kann. In 3 Monaten war doch Zeit heiten zu steigern. Ubrígens stehen
die bestcn Hoftnungen,
genug, alles herzurichten. Soli ich, heit
Wohnung
haben, von meiner
zu konnen
:
wenn
ich zuríickkomme, die Ungelegen-
einige
Tage keinen Gebrauch machcn und dem Bauerverwalter
Ich bitte Sie recht sshr, mit Schiitz
Titelmann, der
unter Schiitz wohnt,
ehe
endiget
sei,
werden
miisste.
wo moglich
als ich
Was
eintreífe,
Ihre
deshalb zu sprechen,
weshalb gleich
Wohnung
bitte
betrifft,
zu disponieren, weil
nicht
bis
Hand
dass alles be-
ans Werk gelegt
meiner Ankunft
ich vor
zum neuen Jahr noch immcr
genug sein wird, eine zu finden, die Ihnen convenieren wird, wozu dann mein Moglichstes beitragen will. Solíte gegen alle ^jeriiiinfíige Envartung mein Sohn nicht mit mir kommen, so werden wir beisammen bleiben und Platz genug haben. Kommt er mit, so muss ich ohnehin in der Naho eme Wohnung fiir ihn haben, da werden wir schon ein gutes Zeit
ich
Haus
'
um
finden,
Am
bringen.
in abgesonderten Zimmern bequern unterzuwáre es dann doch, wenn sich eine Móglickeit
beide
sie
schónsten
Zimmer
unserem Hause zu bekommen, wo meines Wissens Zimmer an ledige Herren vergeben. Wollten Sie darúber nicht durch die Hausmeisterin vorlaufig Erkundigungen einziehen fánde, ein
in
3 Parteien sind, welche
lassen?
Ich
wiinschte
ausserordentlich,
dass wir bei einander blieben und zwar weil ich Sie
so liebe
und achte,
dass es moglich werden
wo
moglich
fiir
konnte,
das ganze Leben,
und weil mir in bedeutend ándern kann, das Anschliessen an einen Mensclien noth und wohl thut. Was den Grafen S m betrifr, dazu hábe ich wirklich triftige Griinde, die ich Ihnen umstandlich meiner so schweren Lage,
wie Sie es verdienen,
die sich nie
.
mittheilen werde, sobald wir uns sehen.
so achtbar und
liebenswiirdig,
mich mitverbunden
ist,
in
erfreuliche Bekanntschaft
Persónlichkeit
ist
iibrigens
dass jeder andere Vortheil, der dabei
Hintergrund
machen.
An
dessen unersetzlichem Verluste einer innigsten Antheil
Sein tritt.
Sie
.
fiir
werden gegenseitig eine
Se. Exc. H. Grafen Sternberg (an
so vortrefflichen Hausfrau
genommen hábe) melden
Sie meine
ich
gehorsamste
den
Em-
Abbé Dobrowsky. werde die erhaltenen Auftráge náchstens und púnktlich besorgen. Meine fast tagliche Gescllschaft sind Grillparzer, Kurlánder, Deinhart-
pfehlung, ein Gleiches an unser-ín verehrungswúrdigsten H. leh
schaft aller hiesigen
gemacht, welche
alle
ich die
Bekannt-
im belletristischen Fache bedeutenderen Literatoren sehr giitig sind, und mir zahlreiche Beitráge fiir die
Bohemia
(zu der aber noch imnier die versprochene Bevvilligung gegeben haben. Frau von Pichler lásst Sie freundlich griissen. Mar-
Zeitschrift fehlt)
sano wohnt bei mir. hier
Durch diese und Hormayer hábe
Kuffner, Anschiitz.
stein,
wegen welchem er
Ich furchte, er wird den Zweck,
und den Sie
ist,
beiláufig errathen kónnen, fwenigstens
fiir
itzt),
nicht
crreichcn.
Peppi Schiitz
solíte
Ihnen ein Paquet zur Abgabe an Herrn
Tomascheks
Grafen
dominae salutem) Hándc; zu legen bitten liess. Meine achtungsvollsten Empfehlungen an H. Br. Astfeld und die Frau Baronin, H. Dr. Lichtner und seine Frau Gemahlin, Ebert und alle Freunde. Sehen Sie Štpánek, so bitte ich, ihn zu erinnern, dass er mir auf meinen letzten Brief bald antworten soli. Sagen Sie der Frau Baronin von Astfeld, dass ich gehorsamst bitten lasse, gelegenheitlich giitigst meinen crgebensten Respect an die Frau Baronin Ex Escherich und die Frau Generalin v Henrici zu aussern. Vale, fave
Buquoi úbergeben, welches ich Sie
in
(cui et
!
corde Tuus.
R,tt[ersberg] *)
hábe Ottakar gesehen.
Ich
ziemlich
mittelmássig,
bis
Die Vor&tellung
auf Anschutz,
der
Calaminus
kaum
Roman
wird
mir
in
viel
Spass
Wer dazu
Scots Geschmack. keine Censurfesseln
was macht den unser
Tartiifr
192
Alúj
*) žil
s
od
den
Herren
Die
Georg werden
!
und Ouellen — Ad vocem,
Jii Palacký synu Františkovi. Vypisuje
mu
svc ýosiaveiii
hmotni a dává
mu
o rodiné.
milý synul
mohu tob na p.
—
Talent, Zeit
tvé otázky
dle možnosti odpovdíti.
rektor své za žádné peníze odprodati a snad
i
z
Co ruk
Jan Ritter von Rittersberg, c k. setník, * 9. íjna 1780 v Praze, kde 1S21 na odpoinku a zemel 18. ervna 1841 následkem nešastného skoku
vozu
syna 6.
r.
dotýe,
schlecht.
zu beriicksichtigen hátte
zprávu
se biblie
Theilen
—
1825, IS. listopadu (z Hodslavic).
Tepr»' dnes
machen.
allen
vortreffiich
Ottakar wáre ein schoner Stoff zu einem historischen
kennen.
genug, und
hier
in
so
den Rudolf
GriUparze7-schen Ottokar gab, als Zerteuer
ihn
war
eben
S manželkou svou, dcerou podmaršálka barona z Vogelsangu, ml jediného a literáta (* v Praze 19. list. 180 J "f ve Vršovicích
Ludvíka, hudebníka
ervna
1858;.
—
236
Korrespondence
Fr.
Palackého
nmu
dáti nechce. Já sám k slíbil, že do Trenína k
schváln Jánka s písmem poslal pedce ale Šimkovi po první píležitosti psáti bude, neb on snad též takovou biblí má, aj že ju prodati chtl a tak, jestliže ješt jest, tam by tedy k prodání a k dostáni byla, což se teprv za njaký as dovíme. Strany Jánka, ten ovšem doma jest a v žádném ueni dosavad není. ;
p.
Píina jest: odkud náklad na nj vzít.? Já sem již pestál a, mám za to, udlal dost mnoho, nebo sem vždy svou sílu na vycviení dítek a vybudování píbytku vynakládal a sob to za nejpednjší povinnost v sob sám držel, dítky vychovat a vycviit. Zdaž bylo dost 100 f. ron na tebe od toho asu, jak jsi se do ciziny z domu odebral, zdaž Andres mne nekoštuje každoron více než 100 f. a pi tom všem ješt nouzi že trpí, tak jako i ty pravíš, žes hlad trpl ^ Nyní vypoti, kolik rok, kolik set, a to jste jenom dva. Budunek stavení sem nezddil, nýbrž na pustém míst na svj náklad postavil, což ten koštoval, a dosavad se ješt cosi nakládá. Zdaž bych nepoetl 1000 f., což vše zase tetí za njakou cenu dostane. Dcerám jsem jenom potebné šaty zjednal a Annu s 50 vydal. Mái sem jich ješt dlužen. Toto všecko nebylo by mne tak zemdlelo jako 1822'^°'='" ztráta v handli, jakžto si již slyšel, kterážto dosavad nahrazovat musím. Tob sem ješt 440 f, neb sem tob 60 f. jenom místo žádaného sta z Vídn s koncem Septembra odeslati kázal, dlužen, do tch dá Georg 90 f., na mne 350 vypadá. A ponvadž já paní dchodnici ostatní dluh 250 a 15 f. letošního interesu v novém roku dozajista vrátiti musím, i
f.
f.
f.
nechci-li
na sebe u vrchnosti žalovati nechati, a
mi též nic nezstane;
seberu,
tedy
Abys
ty svých
i
penz
docela
Když
pravil:
já je
ekati.'' Již tedy,
budu moci
mj
neztratil,
tob
tento dluh na sebe vzal a
na
ež
odplatiti.- bude-li vidíš,
všecky pospolu provoditi?
tedy sem žádal Andresa,
je odvedl, což
milý synu,
jestliže je
tedy budu handel
na
mn
i
aby on
také pislíbil, jenom
Franz do toho
asu
chtíti
jsem pišel, že dosavad všeho
zaplatiti nemohu, tak že tebe na to odkazuji, eho ješt není a jinae nemohu. Kdybys ty nebyl tvých penz nasadil, byl bych i o svj píbytek pišel. Nyní pak jenom tch tvých 350 f. chybuje. Sem já ješt vnce dlužen, než tch tvých penz, naež zase to obracím, co jiní lidé dlužni jsou, tak by se to vyplatilo. Mezi tím, dáli mi Bh života a zdraví, a mohl do vesna na nkterý cent másla penz vypjiti, takže bych ješt handel držeti mohl, pitom njaký prospch, tedy bych snad já mohl tob tvé peníze sám vrátiti. Ale to všecko se staví jen na tom »jestli« a >kdyby«. Toto já sem tob napsal proto, že, kdybych se pominul, abys vdl, jak naše hospodáství stojí. Vely nám zešly, nyní jenom tverý jsou. Ovce máme na póly s Melcharem a s Andresem Hromádku. Tyto obtuji na ten dluh 50 f., který sem vlastní dcee Rozin dlužen, i také Mái pi smlúvách sem rovn 50 f. zaslíbil, kteréžto ona z mé pozstalosti žádati
dluhu
i
mn i
i
bude.
sem
Již,
již
co se
byl
mého
zdraví týká, to dosavad bylo dosti hezké, než nyní
pinucen k lékai o poradu
stevách jakési žláze
zatvrzují.
Dal
mn
jíti,
kterýžto ekl,
léku za 51 kr.
c.
že «e
v
mých
m. Co se našeho
handlu dotýe, tento nám toho roku velmi málo pinesl. Tedova, když sem vydlati mohl, v máji, ml sem peníze ve Vídni skrz nepoádek factora opustil. Nyní skládám u factora Daniele Ehrenbergra, kteréhož sem proto Lva, kterýžto jest dosavad poádný lovk, evangelík. Teprv toho roku zaal factoit. Moja fra byla jeho první sklad než nyní pijal p. Wencla Životského, naší panímámy bratra, spolu do companie. Nevím tedy, jak i
;
dále bude.
Od Andresa
si
sice pijat jest, ale
zprávu dostal. On nám píše, že do konviktu dosavad nemá žádné takové práce, kdež by
vydlati mohl, jenom
ume. 30
hladu
A
sliby.
sem
f.
mu
nkteré knížky pro
protože
kdo od nadje
domu
z
dm
dal, a
f.
sem mu
mu
Ale abych
tam nakoupil.
do školy
sob nco
ten prý
chce,
živ býti
nyní zase 20
i
od
poslaly
zase více
ml, zpsobu, odkud bych je vzal, nevidím, nebo již jsem všecko rozítal. Anna vzala zase dtinský zpsob ke mn, ale se musí velice naposlati
máhat, aby
dm jako hospody
Odtud
pošlo, že
má asté
jí
jednu krávu
;
obsloužit
Chová
a ješt
dv
krávy, jedna
jinou práci konat.
i
psaní a bolení brzy toho, brzy jiného oudu, neb
služky žádné nemá. Marjana
chová
se vším zaopatila.
sama
prase a troje dítek, toto musí
již
také dvoje dítek chová.
ten užitek od té krávy jest
její
Otec Hromádka
celý píjem, z toho
má sebe dítky šatit; k tomu letos mla ti kmotiky, sama také vyležela má dcerku Annu. Toto všecko peníze koštuje. Doma se též velmi bídn kostíruje, denn tikrát kobzole jedí, neb jiné stravy krom chleba není. Toman študent Josef jest v Bilsku uitelem dvat. Jeho píjmy vynésti i
a
Pan otec Sudolský chtl tam také za školního uitele jíti, f. pídavek od církve a zstal dosavad v Sudole. Žes ty ode mne k tob poslané peníze tak neskoro dostal, totiž tch 60 f., jest taková píina. Georg byl sám ve Vídni tedova, ale že nebyl ten slušný as, když mají na 800 ale dostal
deligentz
aby
sob
do Prahy odchází, na potu. Factor
je dal
podržel a na
potu
i
nechal
tch penz u factora písae s tmi penzi
poslal svého
nic nedal, až nyní.
když ty
píšeš,
s ;
tou žádostí, tento peníze
penz
žes
ne-
sme touto zprávu dostali, že se teprv druhého Novembra na potu daly. Více psáti nemohu, neb dále tvj papíru není. Aljž se tedy lépe než já se mám. Zstávám dostal,
my
se též ptáme,
kde
jest recepis,
a tak
i
starý otec
Jií Pallatzky, školní uitel.
V
Hodslavicích, dne 18. Nov. 1825.
An Herrn e lelgeboren zhd.
Franz iii
Palacky,
Frag,
m
Grátl.
Sternbergischen
Bohmen. Uber Olmtz-Prag.
Archivá,
Wohl-
!
Korrespondence
193.
Tomášek
Pavel
mu
1825, 20. listopadu (z Vidné). Nabizi
Palackého.
Fr.
Františkovi Palackému. své pátelství, vykládaje, že
ním za
lior-uje s
stejnou vc.
Ve
Vídni, 20. listopadu 1825.
Píteli
Divíš se,
že se opovažuji, tak
Tob
Té
Drahn
nazývati.?
již
asu
minulo,
mým
zahoely prsy mé, cos
pítelem se stal, sám nic o tom nevda; než ale krom toho držím se já (vším právem) píbuzenstva Tvého, aniž se ostýchám tím se svtu pohonositi. Tys napo-
co láskou naproti
nhož jsi první svtlo spatil a pak dospl; jak vznešené mohou býti cíle Tvé, jenž se na osvícení Slovan potahují, dává nám zjevn poznávati, cos již na svtlo vydal. I já cítím v sob svaté povolání, nímž se Tob pirovnati mužem, sice jen ásteným ohledem. Ty se zaínáš bleskem odívati jako literator vlastenský, já sem naší milé Sláv ješt žádný dárek nepodal. A pece vzí nco ve mahatel vzdlanosti národa, prosted
zrostl a
mn,
co
mne ponkud hrdým
Tvým píbuzným
a
jedna toužba.
Pesvden
pak sem o tom
sudku myslí,
že nižádný
tužší svazek
Prosím
T
tedy, piznej se ke
pro
mn,
Tvém. Vz, žes jinocha uznal za chce. Tvé pízn se hodným zachovati. v srdci
Abys
m pak
a
lépe poznati mohl,
budou lidi
iní: jedna totižto vle, všickni,
kteí bez ped-
není jako
rovná toužení.
nezavrž
m,
ale daruj
Tob nco
chci
mi místa
všemožn
pítele, který se
o
snažiti
mých okoli-
Já pocházím z Horních Uher z tétýž otec a sice pítomn v osad stolice s p. Safaikem, z Gemerské, kdežto
nostech
a dležitostech pednésti.
mj
Chyžné kazatelem jest. Mudrcká studya u Kežmarku skoniv, pišel jsem do Vídn 1821 na ústav theologický, odkud jsem ale po vyplnní prvního roního bhu odebrati se musel pro nemocný mj stav a se do vlasti navrátiti. Pijda dom dostal jsem povolání do jednoho panského domu ve pijal a v tomtýž stav 2'., léta vyplnil, Spiši za vychovatele, jež jsem pak se opt na ústav Vídeský navrátil k pokraování a skonení zde bohosloví. Tato se mi zajisté nejlepší píležitost býti zdála, jichž hledám k zdokonalení mocí mých, aniž vystoupím skú na veejnost prve, nežli bych cítil, že dostaten vyvinuta a vzdlána síla má. Úmysl mj jest, velikými prostedky národu svému pomáhati; proto také prodlévám, pokud by nepišel as mj. Za ideu, kterou sem sformoval, chci žíti a míti, a bude-li mi nebe na pomoci, mám tu nadji, že nezstanu nejposlednjší i
mezi syny Ti let
Slavie.
Nezklame-li
m dvra
má,
již
v
Tob
skládám,
budoucn adra svá, abys myšlénky mé zkusil, které se v hlav mé pemítají, a je Tvou pízní poctil. Nadevším
abys žádnému nic nepravil
vlastencm
v známost
o
uvedenu
mn,
jakož
býti; ale
i
nezasloužím
nade všecko
to
otevi
od nemálo
již
T
ale prosím,
vážným našim
ješt
i
veliké ne-
mám,
štstí oekávati
a
bych
jestli
mého na
nýbrž upímnost srdce
m
a
prozrazen byl,
buiného v úmyslu nemám. Mnoho jsem o sob mluvil! ím jsem
ale
práv
sám
jevo dáti se snažil.
nic
chváliti
nemínil,
Nevykládej
tedy za
se
Snad budoucn k tomu pivedeš, že co jsem nyní kladn vyložím. Že na našem ústavu slovanská spolenost se vynachází,
zlé.
budeš,
mn
ponvadž
záleží,
z
minulých
já všecko
let
znáš,
vynaložiti chci,
že taková
aby
i
ped
se mezi
nepravého
tím
mými
klevetal, to zá-
to
sob
mysliti
Co na
stála.
tovaryši dobrý
duch rozmáhal a oni že by ve známosti mateiny a náeí hlavních slo rostli. Radost je znamenati, že nejvíce z nich dobrou vli proNyní zrazují, zvlášt k tení knih a asopis eských chu míti se zdají. sem byl požádán, abych pro spolenost Dopisovatele a Cechoslava obstaral. Prosím tedy, ra mi zprávu dáti, kam se mám z toho ohledu obrátiti } poštou, i knhkupcem, i Vámi v Praze na ony noviny pedplatiti ? a jaková jest cena.? Krom toho velice bys nás zavázal, kdybys nám oznámil jakové nové spisy vyšly a vycházejí, kteréž by nad jiné vynikaly? K zavírce prosím, abys mi odpustil, že tak zlou eštinou k Tob píši. Musím se vyznati, že posud sem se málo touto vcí zaneprazdoval. mi tedy pítelem, tak Ale za tímto musí to jina býti. Bh pomže! vanských
T
i
T
Bu
jako já zstávám
Tvj upímný
pítel Pavel
•
Jestli
bys
sovati (abzug. in
N"
m d.
odpovdí
v.
r.
45.)
Žádal-li bys pak, list
Tomášek*)
raiž psaní jen na náš ústav adresProtest. Theolog. Lehranstalt, vordere Schenkenstrasse poctil,
mj mám 194.
abych Ti
i
já
opt nco
oznam
odepsal,
mi,
kam
upraviti.
Antonie
hrabnka
1825, 30. listopadu (z Janovic.)
—
Vratislavova Františkovi Palackému. Snažné
l/o
vání jej icli
prosí,
ahy se rozliodl
k pevzetí vyítá-
dítek.
Geehrtestcr Herr Palazzki.
uns die Stunden, von denen wir Ihre Entschei dung liber unsere sehnlichsten Wiinsche (die das kúnftige hóhere Glck und Wohl unserer Kinder so wesentlich bedingen) erwarten. So stehen wir nun im Kreise getrbter Hoftnungen, Sie in dem sonnerhellten Ihrer Selbstbestimmung. Freundlicheres Mittagslicht war uns zwar vom ehegt-bangende Dámmerung trat aber an dessen Stelle. strigen Tage verhiessen Selbst Bohmens Thalia versagte uns den verbiirgten Beistand, Sie heute doch drohendcr in unserer Gesellschaft zu Ihrem Tempel wallen zu sehen
Zu Jahren werden
;
;
Jan Pavel Tomášek,
studující evang. bohosloví ve Vídni * 30.
ervna 1S02
!
Korrespondence
240
Fr. Palackého.
und angstigender als dies Alles musste uns der ferne Wiederhall Ihrer Ausserungen sein, die gleich einein verhangnissvollen Orakelspruche in dem ]\Iunde Ihres Freundes Presels ertonten. Lassen Sie ihn uns ja immer noch trostend deuten, wenn nur Ihr Wollen uns noch etwas zu hoffen siegte doch Nátur íiber Kunst, Gefiihl iiber Kraft, zwei iibrig lasst, Sóhne des Vaterlandes iiber Aufforderung Fremder. Die Uberzeugung, das3 die Erziehung einem Gemalde gleiche, worin jeder Zug Mittel und Zweck des Ganzen ist, sonach die ersten einfachsten Umrisse eben der
—
Kiinsderhand bedúrfen, wie die sanfte Idea gliihend hervortritt!
letzten, in
welchen mit hochster Kraft die
!
Herr Likar, den uns der Práses
fiir
die Zwischenzeit Ihrer Willens-
entscheidung mit Ihrem Beistimmen in Vorschlag gebracht,
wáre
bei der
Erinnerung an Sie nur karger Nothbehelf.
Kónnten Sie diese Zeilen
ja
nur
wie wichtig uns jede
íiberzeugen,
Ihrer Ausserungen geworden, wie sehr uns Ihr Wille zu beherrschen
ver-
mag, wie hoch wir Ihre geistige Cberlegenheit zu schátzen wissen, jedeš wissenschaftliche Verdienst unsrer hohen Achtung wiirdigen, die vereint mit aller Erkennthchkeit Ihnen zu zollen niemanden bereiter finden werden als die Sie
schatzenden \V ratislaws.
Den
30.
November
1823.
rcchnen wir auf jeden Fall auf Ihre freundliche Be-
Mit Zuversicht
gleitung nach Janowitz, wie Astfelds Sie Mittwochs in Trója erwarten,
Sie mein iMann
A
um
1
6.
wohin
wiirde.
Monsieur ^lonsieur Palazzki á Son Logie.
195. 1825,
Uhr abhohlen
prosince
(z
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic). Oznamuje mu, ie koupil pro
zprávu
o
své práci ve škole
nho
bibli
Králickou
;
dává
i o rodíti.
Milý synu! a pátelský Aron Boubela, rektor na Vsetín, vyhledal jednu šestodilní biblí ve svém okolí, a když se dovdl, že by ji ten vlastník toho oznámiti s tím doloza hotové peníze i prodal, tedy nemeškal žením, ahych nemeškal pijíti a ukoupiti. Tato biblí jest ve tyry knihy svázaná a sice v nov, nedávno poopravená, žádné chyby jsem nenalezl, akoliv ten díl, kde žalmy jsou, jest dost polepený, to jest novým papírem,
Ten úslužný
mn
i
Ona
mnozí ji chtli Tento ale lovk jest mladý a teprv pl roku na Vsetín z Rožnova tam piženný, jako mladý mistr penz do emesla potebující, tento tak vzácný klenot po otci kantorku zddný prodati musil. Touto biblí sem já, dojdací na Vsetín, ukoupil pro tebe a mám ji doma. Nyní tedy oznam, kterak se k tob do Prahy poslati má.
jako to knihai podrané
ukoupiti, ale nemohli cele
lepívají.
zaplatiti.
koštuje 30
f.
v.
v;
;
!
plechem aby se kže ní nechati anebo pro o tom o všeckem
jak zapakovat a jak attresovat; jest ona, a sice ty vtší ti okutá, jako to
nkteí
nepodrala. Má- li se
pakování a dodání
snadnjší zprávu
prostedek toto mosazným plechem okuti na u nás okuti rohy snad
i
otrhati
dáti,
díly,
dávají,
mn
pošli.
O
Andresu psali rektora Boubele synové z Prešpurku, že jest u dv domácího uitele syna jeho, což mne velice potšilo, neb sem já jemu snad posledních 20 f. nyní poslati mohl, kteréžto i tch 30 f. za biblí k zaplacení dluhu 250 f. o novém roku jist chybovati budou. Másla sem již po 6 týdní ani^funtu nekoupil. Jura kupuje, ale za celý as p.
Bilnice za
mn
U nás jest buter za 8 9 groši a ve Vídni za 9 a 10 nedá se tedy nic vydlati. Já sem již po dvakrát nemjací másla ukoupil sýra a do Vídn poslal, ale vždy se škodou, a tak nyní lépe všeho nechati. Ve škole mám práce až do ustání každodenn. Mám 136 dítek k vyuování, tyto chodjí vtší ráno a menší po poledni z Hodslavic, než z Morková a ze Straníku, jak pijdou ráno, jsou až do veera. Jiné nemá
groši
fry.
celé
i
šmalz,
novoty u nás žádné není. Já bych sob vinšoval, s tebou ústn mluviti ani cesty a útraty neb unavení bych nelitoval, jenom škoda asu. Což by dítky za ten as zapomnly a zahálely! Než potebno s tebou se sejíti,
abych já nezapomnl, že sem syna vychoval, a syn, že otce ml, neb že má, nebo se to nyní ve svt tak dje. V posledním psaní sem tob dosti mnoho psal, nyní pestanu. Jánka budu a strojím se posýlat aspo ve dne do Životic; na noc, k jídlu musí dom picházeti. On velice chce se nmecky uiti. Sme zdrávi všeci, já, tvj starý otec i
J.
Dne
An
6.
Pallatzky.
Decembr. 1825, v Hodslavicích.
Herrn Franz Palacky, Graf Sternbergischen Archiver Wohledelin Prag, Bohmen, iiber Olmtz Prag.
geboren zhd
196.
Jan Ritter z Rittersbergu Františkovi Palackému.
1825, 11. prosince (z
&
mu
Vídn). zprávu o
—
Radí mu k opatrnosti
prbhu
pe
pi smlouv
s
firmou Schónfeld
oznamuje mu, íe vrátí se na nový rok do Prahy a žádá, aby do té doby vyhledal si jiný byt; prosí ho, aby vyídil nkteré vzkazy Valche ; dává
své
;
pátelm, Wien, am
11.
December
1825.
Lieber Freund Palaczki Ihren werthen Brief vom Iten d. hábe ich ungesáumt an gehorigen Ort befordert, und gestem von Herrn Hofrath Baron Hormayr erfahren, dass die Herren Schónfeld und Valche entschlossen sind, Ihren Antrag wegen der Hieherreise zu genehmigen, und Ihnen um das neue Jahr herum das Geld fiir den Eilwagen zu schicken. Nachster Tage soli ich in dieser Angelegenheit einen Brief fíir Sie erhalten. Videbimus. Den Gegenstand Fr.
Palackého korrespondence a zápisky
II.
lo
Korrespondence
242
miissen wir múndlich
und Vorsicht
besprechen,
weitláufiger
eines Contractes
ligem Abschluss
Fr. Palackého.
was
ist,
ich Ihnen
bei allenfal-
dringend anrathen
werde. Durch einen jener zahireichen Zufálle, durch welche das Schicksal
meine Geduld im Feuer zu priifen und zu erschopfen nicht miide es geschehen, dass ich, wáhrend ich mit sicherer Hoffnung der Entscheidung meiner Sache in dieser Woche entgegensah, abermals um
selbst
wird,
8
ist
Tage
zuriickgesetzt
worden
Es musste gerade
bin.
Process, der einen grossen Herrn
jetzt
ein
dazwischen kommen.
betrifft,
richtiger
Natiirlich
musste da meine Sache weichen. Ich muss also den kúnftigen Dienstag als
den Tag abwarten,
kommen
soli.
Sie
Sache
\vo die
mag nun dann
und
ich einmal
(20.)
zur Entscheidung
entschieden werden oder nicht, so muss
unmittelbar darauf meine Abreise erfolgen, weil Graf Salm
ain 23ten von und mit dem neuen Jahr von dem Theil meiner Wohnung, ich bis itzt bewohnt, Possess nimmt. Ich bin also nothgedrungen, wenn nicht bedeutende financielle Vortheile aufgeben will, noch mit dem
hier abreist
die ich
neuen Jahr in Prag zu sein, um in meiner Wohnung die nothigen Arengements treffen zu lassen. In dieser Hinsicht bin ich in grosser Verlegenheit wegen Ihnen, da ich Sie nun, indem sich meine Ankunft in Prag gegen alle Erwartung so sehr verspátet hat, und ich diesfals nicht selbst, wie ich gewunschen hatte, eine Ihnen anstándige Wohnung fúr Sie besorgen kann, bitten muss, Anstalten zu treffen, dass bis zum neuen Jahre Ihr
Zimmer, welches ich nun
Sollten Sie
sie,
im
ob
Stadtráthin Rau,
Wohnung
ihrer
haben
sei.
muss, geraumt sein konne. gewunschen hatte, im Hause
beziehen
selbst
es ausserordentlich
gefunden haben, so rathe ich Ihnen, die Schwester Schiitz zu
selbst nicht
fragen,
wie ich
wo
Gerichte,
alten
sie
wohnt,
welche immer gewunschen
hat,
mit eigenem Eingange abzutreten,
Sie wiirden
da gut
sein,
und auch
haben. Gelegenheitlich bitte ich Sie, sich piano umzusehen, denn ich hábe dann in
um
bei
der
verwittweten
jemandem ein Zimmer dieses Zimmer noch zu
die
im Hause mein Forte-
Bedienung
einen Káufer
fiir
meinem Zimmer zum Theil keinen
auch brauche ich itzt auf das Dringendste Geld und viel Geld, um bedeutende Schulden, die ich niachen imisste, zu bezahlen, quapropter itzt von meinen Sachen so manches wird spazieren gehen miissen. Am liebsten mochte ich meine Bilder anbringen. Die Verwandten der Frau von Neumann haben sich miserabel benommen. Es sind Millionare und Platz darauf,
woUen nun
Sie selbst beliigt mich auf Herr Major, dem ich in Zeit grossen Dranges 100 f. C. M. geborgt hábe, gegen mich sehr schlecht. Ich hábe auf diese beiden Sunimen bis zum neuen Jahr gewiss gerechnet, und sie entgehen mir nun. Noch bitte ich Sie, die Gúte zu haben, zu Herrn Dr. von Schuster, von dem ich vor einigen Tagen einen Brief erhalten hábe, zu gehen, und ihm bei Riihmung meiner hoflichsten Empfehlung zu sagen, dass Fiihrich das bestellte Bild so bald als moglich anfangen und so hiibsch und gut. als er kann. malen mochte. Es ist fúr ein Haus, wo alle
Weise.
fúr sie nicht
—
100
f.
Auch benimmt
C.
M. zahlen.
sich
ein
und einflussreicher Gesellschaft ihm viel bei Herrn Dr. Lichtner. VVie sehne ich mich, wieder einmal, und das bald, im Zirkel der lieben Seinen zu sitzen. Meinen ergebensten Respect an Se. Exc. den Herrn Grafen von Sternberg, bei Baron Astfeld, Abbé Dobrovski. Freundliche Griisse an Dessauer, Ebert etc. etc. Tibi osculum obedientissimum Tuus der Zusammenfluss ausgewjihlter
aufmachen kann.
Die herzlichsten Empfehlungen
Ritt.
Antonín Vyrožil Františkovi Palackému.
197. 28.
1825,
prosince
(z
Prešpurku).
Velkém. Varadiné, ale že ostane v
zprávu
o
— Oznamuje
mu,
Presýurku ; posila
korunovaci a
snmu
ie
mu
ml
státi
se
kvitanci bratra
professorem ve
Ondeje; dává
a o známých.
Pressburg, den 28. Dec. 1825.
Werthester, bester Freund!
Was werden Sie sich wohl von mir denken, dass ich Ihnen — selbst nach Empfang Ihres letzten, mir von Ihrem Bruder den 24. Nov. eigehánbis itzt nichts geschrieben hábe? Vermuthlich dasdigten Schreibens
—
selbe,
dacht
was
ich mir
hábe,
dass
von Ihnen bei Ihrem vorigen langen Stillschweigen genamHch wichtige Hindernisse der Pflicht der Freund-
den Weg getreten sind, ohne die letztere deswegen in einen Verdacht ziehen zu wollen. Ich weiss nicht, ob Ihnen schon auf irgend einem Wege bekannt
.schaft in
geworden Politik in bin,
und
miissen,
dass ich den
sei,
Grosswardein wirklich auf
wenn
es
(!
!
!)
9.
Aug.
bei der
dem Punkte
mir nicht
d.
stand,
mittelst
J.
zum
wirklichen Professor der
Oberstudien-Hofcommission resolviert
mich
in dieses Exil
schicken zu
meiner Gónner und "reunde sowohl
bei der Statthalterei ajs der ungar. Hofkanzlei und Studien-Commission gelungen wáre, mich auf meinem itzigen Posten, wenn auch nur als Supplent, zu behaupten. Sie konnen sich also leicht vorstellen, wie mir die
ganze Zeit hindurch zu Muthe war,
wo
ich táglich gefasst sein musste, auf
meine Einberufung mich zu der Abreise hinab anzuschicken, und was es
mich
fiir
Múhe
koštte,
dies zu
hintertreibcn,
Erst vor
einigen
Wochen
mich so gunstige Resolution von der Hofkanzlei, wodurch alle Praetendenten von andern Academien an die hiesige Catheder des Naturrechts abgewiesen, ich hingegen mit vieler Schonung auf einen neuen Concurs, (weil ich ex iure naturae noch keinen machte und zur Besetzung dieser Lehrstelle durchaus ein Concurs aus demselben Fache ex systemate studiorum erfordert wird), verwiesen werde, wobei mir zugleich die Erlaubnis ertheilt wird, diese Stelle bis zum Ausgang des Concurses provisorisch zu versehen, woraus sich wohl mit einiger Wahrscheinlichkeit ein giinstiger Erfolg fiir mich erwarten lasst, und ich mir daher diese neue
erfolgte die fúr
Bedingnis gerne gefallen
lasse.
16*
Korrespondence
244
Fr. Palackého.
dem
Diese Resolution macht endlich
dem
wissheit, in
ich
mich bisher befand,
peinlichen Zustande der
Ende und
ein
Ungemich wieder
setzt
denen werden Sie sich nicht wundern, dass ich auch Ihre Geldangelegenheiten mit Ihrem Bruder theils vor theils nach seiner Riickkehr von den Ferien vollends ins Reine brachte. Er nahni in verschiedenen Terminen den letzten Rest Ihres bei mir niedergelegten Geldes in Anspruch; ich iibergab es ihm nach Ihrer Verfiigung ohne Bedenken nebst allen den Quittungen und Documenten, den Stand, meine fruheren Verháltnisse hier wieder frher eine unausbleibliche Unterbrechung bevorstand.
in
die darauf
Bezug
bei Gelegenheit
eine specifische
hatten, mit
dem
fortzusetzen,
Darm
Bedeuten, dass er Ihnen
diese Papiere
und iiber die empfangenen Geldsummen Rechnung ablege, was er bisher ohne Zweifel auch gethan zustelle
richtig
haben wird. Die
beihegende Quittung
Restes von 47
letzten
fl.
30
kr.
von ihm*)
Uber
bescheinigt den
Empfang des
Summen hábe
die vorigen
ich
Ihnen
meinen vorigen Briefen Rechenschaft gelegt, und hiemit, glaube Ubriich, v^áren wir in Hinsicht dieser Sache fiir immer in Richtigkeit. gens diene ich Ihrem Bruder gerne in allem, \vo ich ihm behilflich sein kann. Das erwáhnte Stipendium hat er zwar nicht bekommen konnen, aber
schon
in
ihm den Unterricht seines Kleinen indessen úbertragen, findet. Er verspricht stets, fiir ihn besorgt zu sein und lobt seinen Fleiss und sein Betragen immer gleich. Wie geht es nun Ihnen, Freundr Ich hoffe, doch immer besser und besser, wenn gleich nicht nach Wunsch, wie es uns armen Menchenkindern Herr
Bilhiicza hat
etwas Besseres fúr ihn
bis sich
úberhaupt selten geht. Ich
nach Ihrer eigenen Zusicherung bei-
hoffte, Sie
Kronnng hier zu sehen, aber vergebens. Ich erkláre mir aus Ihren Umstánden Ihr Ausbieiben leichter, ais ich mich darúber trošte, denn nun verUere ich fast alle Hoffnung, Sie so bald zu sehen. Obrigens, wenn es nicht darm wáre, Ihre Freunde sehen zu kommen, dúrften nahe gewiss
Sie an
der
bei der
den Kronungsfeierlichkeiten nicht
Hof an keinem Glanze
es bei
viel
verloren haben, denn obgleich
dieser Gelegenheit
hat fehlen
lassen,
und das Ganze von der herrlichsten Witterung mehrere Wochen lang begíinsigt war, so ist und bleibt es doch nur ein Schaugepránge, das einem *)
K
dopisu piložena tato kvitance: Quittung uber sieben und vierzig Gulden, W. W., welche ich Unterzeichneter von dem Herrn Abbé Anton
dreissig Kreutzer v.
Wirozsil unter folgenden Daten, námlich
den
'JTten Juli
20
«
12ten Sept. 10
.
28ten
>
20ten Octob. 5
>
»
7
4ten Nov.
5
Summa
47
fr.
—
»
—
>
>
30
»
»
.-
W. W.
>
—
»
>
»
—
>
>
tr.
30 kr.
W.
\V.
baar und richtig em-
pfangen hábe. Presburg, den
5.
November
1825.
Andreas Palatzkv.
denkenden Bcobachter nicht
viel Interesse
gewahrt Auch hat sich diesmal
und des Adcls, wenige ausgeoeconomischen Verlegenheiten der ungarisclien Gnindeigenthiímer in dieser Zeit haben
die Piachtsucht
nommen, sich bei
der ungarischen Grossen
nicht eben zu ihrem Vortheile ausgezeichnet. Die
diesem Aniasse augenscheinlich geaussert.
Der Landtag ware und
fiir
ich hielt es auch dafúr
Sie
ein
Gegenstand von grosserem
und hegte
Interesse,
Meinung davon, die aber itzt bei naherer Ansicht sehr herabgestimmt worden ist. Sie erwarten von mir eine iimstandliche Darstellung desselben, ich muss jedoch aus der eben angefúhrten Ursache im Voraus um Verzeihung bitten, dass ich Ihrer Erwartung nicht entsprechen líann, denn mich verdriesst es, von diesem Gegenstand auch nur zu sprechen, um wie viel mehr zu schreiben. Wenn Sie sich jedoch einen Begriff von dem Gange des Ganzen machen wollen, so stellen Sie sich nur auf der einen Seite die Anforderungen einer, wenn auch nicht ganz reinen, doch in ihren Ansichten von den Principien einer regelmassigen, aufgeklarten und durch gebieterische Finanzumstánde bedingten Staatsverwaltung ausgehenden Cabinetspolitik vor, die bei allen ihren Mángeln doch stets das VVohl des Ganzen im Auge behalt auf der andern hingegen die Anmassungen einer stolzen, selbstsiichtigen, nur auf ihre Vorrcchte pochenden und auf alles, was diesen entgegen ist, missfriiher eine grosse
—
trauischen Aristokratie, Politik,
des Zeitgeistes
die
etc.
von
allen
neueren Fortschritten
der
Cultur,
keine Notiz nehmen, sondern das 19. Jahrhundert
gerne auf die Zeiten
des von ihr selbst einst
zuriickfiihren mochte.
Malen Sie
sich
verspotteten Dobzse Lászlo
diesen Gegensatz recht lebhaft aus,
und Sie werden leicht einsehen, woriiber diese klugen Kopfe nicht klug werden konnen. Dass bei so heterogenen Elementen der Staatsgesetzgebung durchaus kein Resultat sich ergeben kann, kommt noch hinzu der beinahe ganzliche Mangel eines echt parlamentarischen Gescháftsganges, der schleppende, ganz nach der Patvarie riechende Gang der ófentlichen Verhandlungen, die Mishelligkeiten unter den so heterogenen Standen selbst, das Mistrauen so wird es niemand zwischen den Standen und dem Hofe etc- etc. VVunder nehmen, dass vom Anfange des Landtags bis itzt noch gar nichts geschehen sei, indem der Hof nichts bewilligen will und kann, was die Stánde fordem, und diese sich gar nicht in das Detail der vorgehabten
—
Comissial-Gegenstánde einlassen wollen, bevor die publicistischen Fragen,
So stehen die Sachen betreffen, erledigt sind. und versprechen auch ferner kein giinstiges Resultat. Der Hof ist izt durch den Tod des Kaisers von Russland mit den áusseren Angelegenheiten mehr bescháftigt und mit dem bisherigen Gang des Landtags unzufrieden, der Palatin mit den Patrioten ebenfalls, der Personál krank, die Comitats-Deputirten zur Hálfte bereits abwesend, dia iibrigen des Ganzen die die ganze Verfassung bis itzt
iiberdriissig,
von
—
so
dúrfte
selbst vorbereitet sein,
die Auflósung
des Landtags
fiir
das Frúhjahr
wenn auch keine áusseren Ursachen dazu kamen.
Korrespondence Fr. Palackého.
246
doch unter andern der Graf dann Graf Dersofi und Baron Mednyansky, bei der Stándetafel hingegen Balogh und Plathy, Deputirte von Barsch, Nagy Pál von Oedenburg, Vittz von AbbaUjvár, Mariassy von Gomor, Graf Dezsofi von Zemplin, Hofrath Pécay vom Pester, Almássy von Zipser, Borsiczky von Trencsiner-Comitat etc. etc. nebst andern vorziiglich aus, ohne dass ich jedoch meine Idee von einem wahren Parlamentsredner auch nur in einem ganz reaiisiert fánde. Der friedfertige Hofrath Ghyczy (ehemaliger Vicegespann von Neutra), muss der Magnatentafel
Bei
Cziráky
seit
als
Tavernicus,
zeichnen
sich
Septemviri Ghyczy und Lantzy,
die
der Krankheit des Personals der Stándetafel
jedoch
diesen Posten nicht gemacht.
als Propalatin praesidi-
Und
itzt genug davon. noch einige anwesend, namHch Kagen bei den Szegedyschen, Buth bei den Apponyischen sonst sind die meisten schon weg. Die Frau von Zerdahelyi lebt in Kisfalu ruhig und eingezogen Siegmund ist ein ausserst brauchbarer Vicenotár von Bars geworden. Ich hoe bisweilen von ihnen, weil ich ihre Geldgescháfte hier besorge. Die schone Lorinz Zerd[ahely] ist gestorben, ebenso wie unlángst beinahe das ganze Apponyische Haus in Appony. Die Hofráthin Ghyczy halt sich itzt ofters hier auf. Von ihren Sohnen ist Toni bei der Garde, Carl beim Vater, Gustl studiert hier, Niki war unlángst von Fiume hier und denkt náchstens zu heirathen, was er lange vorhatte. Die Frau von Csúsy war auch einigemal hier nebst Carl und Muki, der auf Urlaub hieher kam. Sie erkundigten sich sámmtlich nach Ihnen. Von den Kvassayischen ist itzt der einzige Feri hier; Toni hat Sein Amt in Wi?n resigniert und ist itzt zu Hause. Von meinen Eleven ist Carl itzt unlángst Vice-Stuhlrichter geworden und úbernimmt eben itzt die Vor-
ren,
ist
Von
fiir
ehemaligen Bekannten sind
Ihren
itzt
bloss
;
;
raundschaft uber seine Geschwister,
Flori
als
ist
Lieutenant bei Palatinal-
Hussaren in Miskolcz, George bei mir; alles im Ganzen wohlauf und mit seinem Loose zufrieden. Ubrigens giebt es hier wenig oder nichts Neues von einigem Interesse.
Empfangen Versicherung
der
Grabe von Ihrem P.
S.
zum Schlusse des alten Jahres dem neuen Jahre und die Freundschaft und Ergebenheit bis zum
Sie hiemit bei Gelegenheit
meine herzlichsten Wiinsche
fiir
aufrichtigsten alten
Ihr
Wohl
zu
Freund
A.
W.
beiliegenden Brief an seine Adresse gefálligst abgeben zu
Bitte,
lassen.
198. 1826. 14. ledna (z
Ondej
Prešpurku).
Palacký bratru Františkovi. Dává mu zprávu ivu a
V Milý
Ne
mn
bylo
proto, že
asu
p.
o
neutšených pomrech v rodin fo
o sobe.
Prešpurku
14.
ledna 1826.
brate!
bych snad byl na
chybovalo (neb
N nedbal
akolvk mn,
aneb zapoml, aniž že by abych pravdu vyznal, chtl-li
jsem všeckým mojím povinnostem dostuiniti, asu nikdy nezbývalo, tedy jsem si pedce mohl as vzíti, jakož to i nyní iním) nýbrž proto tak neskoro tento list ode mne dostávají, že jsem se ostrachoval, nésti úsudek (snad chybný) o otci a bratích a sestrách našich že jsem nechtl býti ;
;
by Jim tou, zajisté smutnou, zprávu dal, a to sice tím více, ím pevnji jsem doufal, že Jich otec (jakž to slíbil) ješt v roku pedešlém navštíví, aneb aspo, jestliže by se i to nestalo. Jim to on, první, který
mn
bu
bu
aneb snad oba psáti budou. Nyní pak již, akolvk se snad ani toto ani ono ješt nestalo, déle prodlévati nemohu, nýbrž pospíchám. Jim jak o domácích našich tak také o a jinších vcech bratr Jií,
i
mn
i
zprávu
dáti.
Nejprve co se domácích našich dotýe, o tých Jim (ó kýž bych to samy smutné noviny psáti musím. Radost
íci nemusel) nic radostného, nýbrž
a štstí, které,
dm
zdá, náš
jestli
se nemýlím,
našimi v rzni a v nesvornosti
Annu aneb radji žíti
u nás nikdy stejné nebylo,
a naši rodinu docela opustilo.
jejím
ba ona
žije;
manželem panuje.
tedy to jist dlúho netrvá,
zdají,
Otec
nkdy
i
A jestliže
neb se
to
nyní,
bratrem a
s
s
jak se
sestrami
mezi bratrem a sestru se
nkdy
i
v pátelstv;
ne ze srdce,
nýbrž jen
Já jsem jen samo naíkání a žalování pes celé vakacie jak od jedné, tak i od druhé strany slyšeti musel. Otec totiž (jak se praví)
sob
na oko
stává.
stžoval a naíkal, že akolivk on o dobré všeckých svých dítek
jak nejvíce mohl
vždy peoval a
neuznávají, a což
jej
vdné k
(rozumí on nejvíce
jsou
njakému
i
nyní ješt peuje, tak že ony to
nejvíce bolí, dobré zlým odplácejí,
cizímu mají,
bratra
Jiího),
dále
radji od cizího nežli od
pedce
neposlušné a ne-
že se
nho
nmu
k
jako
rady žádají, vše,
ním ukrývají, bratr Jií vše podle své hlavy pi dom o tom nepoví, jak kdyby on jeho otec a také pán domu nebyl a t. d. Z druhé strany bratr a sestry praví, že se otec po smrti naší drahé matky docela pejinail, že k nim nikdy pkné slovo nepromluví, nýbrž jim vždy cosi pedhazuje, ve všem, což dlají, njakou
co mohou, a
roli
dlá
ped
a
jemu
chybu najde a vše popravuje, nemohou, matka ale a
uhov zin
vše,
by její
i
to sebe lepší bylo,
dcera Rozina že vše
což žádá, jedná a kupuje,
tak že
dobe
mu niím
iní, že Ro-
Jich ale a bratra našeho Jánka, nej-
matka že s tmi dvma nemilosrdn zachází Jií ješt, že on vždycky hledí, aby otce i v tom nejmenším neurazil, že otec vždy, když se jej radí, jeho ponavržení docela zavrhne a vždy jen podle svého rozumu dlati rozkazuje, on ale (totiž Jií), ponvadž hospodá je, a ne otec, nýbrž on plat z domu dává, že by také rád ml, aby aspo nco podle jeho vle a zdání se stalo, a to sice tím více
ale
malou
sestru Rozinu,
zanedbává,
;
ponvadž již není více chlapec, nýbrž má svá léta a již snad pedce nemu rozumí a t. d. Slovem bratr a sestry naše, jak mn to ústn pravili, již všeckou dvrnost k otci ztratili. Protož sob také umínili, že otce nechají, aby si dlal co chtl, aniž sob jeho inní budoucn co všímati chtjí. Tak daleko to, milý p. brate, s naší rodinou pišlo. — — Kdo
více,
Korrespondence Fr Palackého.
248
tím vinen
nemohu
to já rozsúditi
jest,
sob
naši pátelé
K tomu
a nechci.
kliditi,
mlátiti a
ostatní
chtjí.
d.
t.
i
otec a bratr
každý sám pro sebe
role a zahradu tento rok mezi sebou rozdliti, a tak síti,
ješt
pemnilo. Ostatn
stžují, že se u nás vše
Uím
totiž jeho syna, který Já mám nyní pádagogiu u p. Bilnitze. nyní do grammatiky chodí, a jeho malou dcerku; však strávím u nho
—
v. v. msín. Protož bych peníze ch)bují. Zvlášt neb P. Bilnitza se astji nyní bych asi 15 neb 20 fl. velmi poteboval. o Jejich nynjším stavu a živobytí ptá, a já jemu tak málo povdti mohu! Jeho nejstarší dcera Henriette, 19 rok stará, 26. prosince 1825 zemela; byla vždy zdravá a jen asi 10 dní ped smrtí nemoc nmecky Rothlauf nazvanou dostala. U p. Vyrožila již žádných penz nemám, protož jsem jemu Quittung dal, že jsem od nho pedešlý rok 47 fl. 30 kr. v. v. ob-
denn
mn
On
držel.
mám.
vzdati
.
hodiny a dostanu toliko 6
2'']^
asi
rád byl, kdybych ješt
njakou jiní
dostal,
mn
—
mn
také všelijaké Ouittungy dal, které jim
Asi za 2
týdn
více.
Nyní zstávám
pi
Jejich
píležitosti ode-
upímný
bratr
Andreas. 199. 1826,
21.
Josef Dessauer Františkovi Palackému. ledna
Prahy).
z
Zve ho k plesu u doktora Hocka.
Lieber Palatzký!
Um
dem
Freunde einige vergngte Stunden zu Dich bei Dr. Hock*), wo heute Balí ist, angesagt. Du wirst als Mensch und Tánzer sehr willkommen sein, daher Stelle Dich ganz sicher um 6 Uhr bei mir ein, von wo aus du zum Balle gefiihrt werden tanzlustigsten meiner
hábe
bereiten,
ich
Schmiere deine Haare schwarz, denn ich hábe dich der Frau als einen schonen schwarzen Jngling geschildert. Du kommst doch sicher.? Bei Verlust meiner Freundschaft. wirst,
—
21
1826.
1
Herrn
Dein Dessauer.
Fr. Palatzký
200. 1826. 28. ledna
(z
Tvé k
tob
')
pijíti
Dr.
ze
pijede do Vídni a piveze mu
bibli.
I
kterémž o svém píchodu do Vídn oznamuješ, sem ponemoha na druhé psaní od tebe doekati, tedy radj sám a známo iním, že sob ukládám po konci masopustu, ve stedu z
domu
ml.
Biblí
neb ve tvrtek
Vídn
Oznamuje mu,
milý synu
psaní, v
ale píší
Jií Palacký synu Františkovi.
Hodslavic.)
Mj dosáhl,
Wohlgeboren.
vyjeti,
vezmu
Šimon Hock, advokát
takže bych s
sebou,
žid, bydlel
15''°
14'*''°,
ale jiných
v
462
—
1.
16''°
neb
knih
bráti
v Sirkové
ulici.
února do nemyslím,
249
1826.
každý týden jeden vz od nás do Vídn snad vždy dodati, co žádati budeš. Také tob musím nyní u pana faktora, jenž se jmenuje Low, máslo
protože nevím, jaké, pojede, protož se i
to oznámiti,
a že
mže
že já
skládám; a protož mne u
Také kdyby do
a den
aspo
se stalo,
Vídn
se
hledati,
neb na mne se
sám nemohl na
aspo
tedy
pijíti,
mohl
skrz psaní
nho
že bys
nco od
ptáti moci budeš. ode mne opsaný as abych jestliže ne ústn,
ten
psaní pošli,
tebe dovditi.
Takové
psaní atresírovati
náleží takto:
An Herrn
Schmalzfactor von Low,
am
Dominikaner-Platz
in VVien.
—
Tento pán jcbt evangelík a naší panímámy bratr, Wenzel Životský, jest s ním v companii. A ponvadž se strojím s tebou ústn mluviti, tedy nebudu zde nic více psáti, jedin že všeci zdrávi jsme. Abychom se spolu též ve zdraví shledati mohli, to sob vinšuji zstávaje tvj starý otec Jií Pallatzky.
V
ledn
Hodslavicích, dne 28.
1826.
An den Wohledelgebornen Herrn Franz Herrn Graf
zhd
Sternberg,
v.
in
Prag im
gr.
Palácky,
Archiver
Sternberg.
beim
Hause. Uber
Olmútz, Prag.
201. 1826, 13.
února
Ondej
Palacký bratru Františkovi.
Prešpurku). Dává
(z
mu
zprávu o sob a
V Milý
o
svém budozicim ýovoldni.
Prešpurku, dne 13. února 1826.
brate!
p.
Až do lího února jsem ml vždy mnoho práce, tak že jsem Jim nemohl bez zameškání jinší njaké práce listu poslati. Byly totiž od 4ho až ve škole i na examen dobe do lího února exameny. I tento rok šlo: však ale pedce ne tak dobe, jako pedešlý rok; od toho totiž asu, co u pana Bilnice jsem, pan Martiny se stal mojím nepítelem. Pedešlý rok na poátku tohoto roku on vždy pkn se mnou zacházel, ba mohu má, jak kdybych já jeho nyní ale se tak ke ícti, že mne i rád ml povídají, že se to jist nevím. Mnozí nejvtší nepítel byl. Pro? on proto na mne tak hnvá, že u p. Bilnice pádagogiu mám neb ti dva
mn
i
mn
:
—
mn
;
že já ani toho nejmenšího nevím,
pítele býti nemají. Dosti na tom,
ím
bych ho byl urazil, a že se on práv od toho asu na mne hnvá, co u pana Bilnice jsem. U pana Vyrožila jsem od toho asu, co jsem jemu Jejich list donesl, ješt nebyl; penz tam již nemám, pro které bych on také pravil, když jsem k nmu šel, aniž jinší jakou práci; k tomu to skrz co chcel, že u nho posledníkrát byl, že když by p. Bilnicu odkáže. Na ty peníze, které jsem od nho obdržel, jsem mu dal
mn mn
mn
quittung.
Mn
nyní dosti zle jde.
není divu, neb
z
domu
ani
Penz listu
žádných nemám, však dluhy; však ale penz nedostávám (krom 20 fl., za
ani
Korrespondence
250
a zákony nakupiti
které jsem
ale bibli
nežli 15
nedostal [jsem]
fl.
potrhané,
a na
Fr. Palackého.
krom
hlavu také
Možou-li tedy, prosím
od
p.
Bilnice
ješt více Boty jsou
potrhané apky nieho nemám. nade mnou, a sice co nejspíše. Pro-
staré
smilují se
p. b.,
musel), a
pádagogie dostati nemohu.
a jinší
také ješt 4 fl. c. m. žádají, a sice až do posledního února, jsem již tento rok 9 fl. c. m. dal. S tm.i, kteí platiti nebudou, v prvnjším semestre inili. jist milosrdn zacházeti nebudou, jak to Prešpurek se mn, ím déle zde jsem, tím více nelíbí, tak že bych se opravdu radoval, kdybych zde již poslední rok byl. Nemálo bych se také radoval, kdybych se té pádagogie u p. Bilnice sprostiti mohl, neb se Ve jen trápiti, ba i hnvati musím, a k tomu ješt mnoho asu strávím. fessorové
akolvk
i
—
škole
mám
nyní místo psychologie aesthetiku.
Pozstává ješt, abych jim odpov dal na Jejich: »Jaké jsou moje oumysly do budoucnosti? dc«. Což nyní uiniti chci. Ponvadž ale pi tom všelijaká jména a slova jsou, která já v slovenské ei dobe povdti nevím, tedy dovolá, abych to v nmecké ei uinil. Alle Studien, welche [ich] bis jetzt gehort, hábe ich mit Lust und mit Vergniigen gelernt; mir missfiel bis jetzt noch keine Wissenschaft. Doch aber,
wenn
ich sagen
solíte,
welcher
Wissenschaft
ich vor
allen
andern
den Vorzug gebe, so wiirde es vielleicht die Mathematik und die Geschichte sein, die ich allen andern vorziehen wiirde, dann die Physik, die Sprachen, die Oeconomie, Medicín oc; und den letzten Platz mochten vielleicht die juridischen Wissenschaften wiirde,
ist
aus
dem
wenn
jetzt
einnehmen.
Der Stand nun, den
Gesagten zu errathen, und
ist
ich erwáhlen
mir so ziemlich
mích nur mit einer von den genannten Wissenschaften miiss ich noch von der Theologie sagen, dass ich gegen sie fast gleichgiiltig bin. Auch wiirde es mir vielleicht meine Enghriistigkeit schwerlich erlauben, mich diesem Stande zu widmen. Leben Sie, wohl. Ich verbleibe [Ihr] Sie liebender Bruder Andreas Palatzký. gleichgiiltig,
bescháftigen kann.
202.
ich
Nur
Kašpar hrab ze Šternberka Josefovi hrabti Sedlnickému, presidentu nejvyšší policejní a censurni
1826, 17.
února
(z
Prahy).
—
V dvrném
dopise
kommisse ve
odvoduje
žádost
Vídni.
Musea
král.
eského
za povolení k vydáváni dvoji asopis.
(Koncept psaný Fr. Palackým.)
Hochgeehrter Graf!
Euer Excellenz wird das Gesuch des bohm. Museums wegen Verlag zweier Journale durch unseren Herrn Obristburggrafen zugekommen sein. Ich nehrne mir die Freiheit, die Griinde, die mich zu diesem Gesuch bewogen haben, in einem vertraulichen Briefe náher zu entwickeln, als es in dem Ansuchen geschehen konnte.
Das bohmische Museum
meiner Ansicht nach sich nicht damit Bibliothek der heranwachsenden
soli
Sammlungen und der
begniigen, in seinen
Generation Mittel zu ihrer voUstándigeren Ausbildung darzubieten
dem
vielmehr
Erwerbung
Geist
der
ganzen Nation
nútzlicher Kenntnisse
eine Richtung
zu streben,
es soli
:
es soli
nach
beibringen,
den Trieb zu einer
von dem spekulativen zu dem praktischen Aufmerksamkeit der Menschen aller Stánde zu demjenigen v/enden, was die Nátur zur Veredlung, der Kunstfleiss zur Verbesserung im Vaterlande darbietet, es soli das Ehrgefiihl der Nation durch hoheren Bildung
Wissen
leiten,
Erinnerungen
kommung
erwecken,
die
an
Vorzeit
die
einem Streben
zu
nach hoherer Vervoll-
erregen, mit einem Wort, die zeitgemasse Ausbildung der Nation
fórdern.
Um das
dieses Ziel zu erreichen,
Museum
mit
dem schon
ist
ein Mittel unerlásslich,
durch welches
gebildeten oder sich erst bildenden Publikum
geistigen Berúhrung erhalten werden kann. Das Sammlungen und der Bibliothek ist nur den Prager Einwohnern zugánglich und nútzlich. Die Verhandlungen des Museums, die einzige schriftliche Verkúndung des Wirkens dieser Anstalt, die bisher
in
einer
Museum
dem
fortwáhrenden
mit
seinen
Publiko mitgetheilt wurde,
gebannt,
um
die
ist
ihrer
Nátur nach
Zwecke des Museums allgemein
in zu
enge Grenzen
fasslich auszusprechen.
Der Jahresbericht des Gescháftsleiters beschránkt sich auf das Materielle des Zuwachses der Sammlungen und den finanziellen Zustand des Museums úberhaupt die Rede des Prásidenten behandelt den ersten Gegenstand in wissenschaftlicher Beziehung; sie muss nothwendiger Weise so gestaltet sein, dass sie das Vorschreiten der Wissenschaften mit der Zeit auch im ;
Ausland bewáhre, ist daher nur dem schon wissenschaftlich ausgebildeten Publikum verstándlich, wird in der bohmischen Ubersetzung, die gezwungen ist, fúr Wissenschaften, die noch nie in dieser Sprache vorgetragen wurden, neue Worte zu schaffen, auf dem Lande wenig gelesen und verstanden. Die Folge hievon ist, dass die Zwecke und das Streben dieser Anstalt aut dem Lande noch nicht hinreichend bekannt sind, und dass sich in manchen Kreisen fast gar keine Theilnahme fiir dieselbe ausgesprochen hat, dass úberhaupt diese Theilnahme, nachdem der Reiz der Neuheit vorúber ist, abnimmt und die nach und nach absterbenden Mitglieder und beitragenden Theilnehmer nur mit Miihe ersetzt werden, indess in England, Frankreich, Polen
nehmen
und
áhnliche
reichlich
wissenschaftliche Privatanstalten
durch Verlassenschaften
jahrlich
und Geschenke
zu-
dotiert
werden.
Um
nun den vielseitigen Zweck des Museums, das Hinwirken zu einer Ausbildung der Nation in niitzlichen praktischen Wissenschaften und der bohmischen Sprache, die Erregung des Ehrgefiihls durch geschichtliche Erinnerungen, des Geschmacks durch Mittheilung wohlge-
allgemeinen
wáhlter Beispiele aus
álteren Schriftstellern oder
gelungene Aufsátze
lebenden zu bewirken, das Vorhandensein des Museums auf diesem
der
Wege
Korrespondence Fr. Palackého.
252
dem ganzen Lande zu beurkunden und sich dadurch eine gróssere Theilnahme zu erwirken, ohne welche die Anstalt sich nicht zu erhalten, viel weniger mit den Wissenschaften fortzuschreiten im Stande sein wiirde, hat man die Herausgabe zweier Journale, das eine in deutscher, das andere in bohmischer Sprache, nach der Theilung der Nation in diese beiden Zungen, in Vorschlag gebracht, und hofft auf diese Art den Nutzen der in
dem
Anstalt mit
Vortheil der Nation zu verbinden.
wo wenig fremde
Journale gelesen werden dúrfen, werden konnen, ist es nothwendig, um die Nation doch auf einem angemessenen Standpunkt der Bildung zu erhalten, eigene Journale an die Stelle zu setzen. Diese diirften doch wohl
einem Lande,
In
oder, weil sie zu theuer sind, gehalten
des
unter der Aufsicht
Museums
buhlend, sich nach dessen Launen richten
dem Verlag
keinen Gewinn,
selbst
hervorgehen,
gelauterter
um
Schreibepult eines einzelnen Verfassers, der,
die
muss.
es hofft
als
aus
dem
Gunst des Publikums
Das Museum sucht
diesen auf
anderen
bloss durch die Bekanntvverdung seines nationellen Strebens in
bei
Wegen
dem Zuwachs
kann daher bei der Wahl der Aufsatze strenger zu Werke gehen und eine Tendenz behaupten, die seinem Standpunkte angemessen, den Grundsátzen der Regierung zusagend der allgemeinen Theilnahme
ist.
—
17.
d.
zu finden
selbes
;
Febr. 1826.
203. František Antonín
hrab
Libštejnský z Kolovrat, nejvyšší purkrabí,
Kašparovi hrabti ze Šternberka. února
1826, 23.
(z
Prahy).
—
Oznamuje,
že
došlo povoleni k vydáváni dvou
asopis
musejních.
(Opis psaný rukou Fr. Palackého.)
Dem
von mir
Museums
dischen
deutsche
in
unterstiitzten
Bohmen um
Gesuche
der Gesellschaft
die Bevvilligung,
des vaterlán-
zwei Zeitschriften, eine
und eine bohmische, zur Erzielung einer neuen, dem Museum
hochst nothwendigen Einnahmsquelle, verlegen und herausgeben zu diirfen, welches Gesuch Euer Excellenz mir unterm I5ten vorigen Monats zu iiberreichen beliebten, hat der Herr Prasident der k. k. Polizeiinfolge
hofstelle
Schreibens
vom
llten
d.
M.
in
und Censur-
der Voraussetzung
zu
den aufzunehmenden Aufsátzen eine umsichund strenge Censur eintrete, und dass jene Aufsatze, welche sich auf
willfahren befunden, dass bei tige
politische Verhaltnisse in geschichtlicher oder irgend einer andern Hinsicht
beziehen,
werden
ohne
hochortige
Beistimmung
zum Drucke
nicht
zugelassen
diirfen.
leh unterrichte von dieser Herausgabe beider Zeitschriften unter einem das hierortige Búcherrevisionsamt und weise dasselbe an, die von Zeit zu Zeit dortamts einzubringenden Aufsatze immer schleunig in die Censur einzuleiten, jene Aufsatze aber, welche auf obgedachte Verhalt-
!
nisse
Bezug nehmen, von
anher zu úberreichen.
leh
des Gutachtens
Prag, den 23ten Febr.
betreffenden Censors
des
hievon Eu. Excellenz
setze
und beliebigen Veranlassung
besonderen gutácht-
mittels eines
zu Fall
Fall
mit Anschluss
lichen Berichts
1826. F. G.
An Sein in
26. Febr.
1826.)
Bóhmen, Grafen Kašpar von Sternberg Excellenz. (Ex originál i).
204. 1.
Kolowrat m.
bezna
p.
des Herrn Prásidenten der Gesellschaft des vaterlandischen
Museums
1826,
zur Wissenschaft
die Kenntnis.
in
(z
Jií Palacký bratru Františkovi.
Hodslavic). Omlouvá
ani
se,
že
4O
te ješt poslati
V
Mj
(Praš. d.
Jeí
zl.,
ml
poslati
mu
v listopadu,
nemže.
Hodslavicích, dne
1.
Marze 1826.
milý brate
Sám sebe za vinného sudím, že již kolikráte chtl sem slíbil ti psáti, avšak nikdy sem toho skutkem nedokázal pro mnohé pekážky a píiny, Bohu moja žena i dv dítky, o kterých zde nic psáti nechci. Já i
bu
i
chvála, zdrávi jsme, ale Franz, chlapec
než zdráv.
V
handli
se
mn
ten celu zimu jest víc
nemocen
pes léto vydlám, zas to posavad nemohu nijak k hotovým
tak vede, že co
musím do jiného hospodáství
penzm
mj,
dáti,
a
bych ntco z dluhu svého zaplatiti mohl, ale již tetí rok v stejné váze dluh vzím. Bude-li vle boží, raduji se, toho roku že mne to snad lepší pjde než dosavad šlo, snad již vydání se bude zmenšovat a píjem poroste. Tch tob slíbených v Novembru 40 f. poslati sem tolik nebude jako mn, nebo nemohl, ani posavad nemohu, snad tob o že
pijíti,
n
já
te
pes
moc penz do handle
léto
n
potebuji, ani jich tolik
noci
již
do
Vídn nemohu
prosím tebe, návštv nás zde s
jíti.
jeti. ;
Jestli
si
oba
s
s
bys se
tebú mluviti, ale do Veliké
sem do Holomúce, budu chtíti žena má tím zpsobem,
zblížil
pakli se dole ve Vídni zdržíš, já
tebou ve Vídni mluviti. Poidravuji tebe
žádáme
nemám, co kdybych
mn dost dobe vede,
Ostatn se jenom peníze ml. Vinšoval bych sob ústn potebuji, a nevím, kde o
tebú mluviti. Já
srden
zstávám
i
t vrn
milující bratr
Georg Palatzky. Prosím
teba sem
Von
já
tebe, milý brate,
tob
tak dlúhý
Hotzensdorf.
abys
as
mn taky
odpísal, co bys nejspíš mohl,
nic nepísal.
An den wohlgebornen Herr Herr Franz
Fúrst. Sternbergischen Archivá, in Wien.
Palatzky,
!
Korrespondence
254
205. Karel 1826,
3.
bezna
(z
Egon Ebert
Prahy).— Porouí se
Fr. Palackého.
Františkovi Palaclcému.
Karolin PichUrové; rád
by
vdl,
co
soudí o bás-
nické innosti Jeho GriUýarzer, Schlegel a Hni.
Lieber Freund
Saumnis und eile, Deinen lieben Brief zu aber auch sehr viel Schmerz wegen des dicken Papiers und Postportos á 28 kr. C. M. machte, weswegen ich beinahe schon gesonnen war, Dir in dieses Schreiben einen halben Bogen Postpapier einzulegen, was ich aber grossmuthig dennoch unterlasse, obschon Du als Bráutigam immerhin einmal ein hoheres Porto in Deinem Entzucken leh bin
beinahe schon
beantworten, der mir
zahlen
Wie muss Deine
konntest.
Horrendum dietu! Hundskopf, brummt wie
Sie
will.?
wiil.
Braut aussehen, gewiss
hat
ein Bar,
scheinen
sie recht zartlich
wenn
in
Freude,
viele
einen
die Dir nicht gefallen
Schweins-,
Todten- oder
und fletscht lange griinliche Zahne, wenn Anders kann ich sie mir nicht vorstellen,
unserem sehn- und liebe-súchtigen Alterthumsforscher nicht gewer weiss, wo ihn ein anderes Bildchen mit fallen will. Inzwischen Rosenwangen, Vergissmeinichtaugen, Elfenbeinzahnen und Goldhaaren gefesselt hált, so dass ihm die Wangen seiner Braut wie Todtenblumen, die Augen wie matte Lampen, die Zahne wie Hauer und die Haare wie Rosshaare erscheinen. O welches Unglíick bringst Du iiber den armen Vater Deiner Braut. Ich sah ihn neulich in Triumpf auf der Brucke herumstolzieren
sie
in
—
dem
Tochter haben
Hochgefiihle,
werde,
dass er
gekleidet
in
eine
mit Archivstaube geschminkte
Schweinsleder von alten Einbánden,
Diadem aus einem goldverzierten Biicherriicken am Haupte, den zarten Leib mit dickem Archivspagat gegúrtet. Verzeih mir, dass ich das Bild so sehr male. Ich bedaure den Vater, der, sobald er Deine Hárte erfáhrt, ein
sicher eines jáhen ein Palatzky, der
nun,
nachdem
Todes sterben
fiir
so lange
ich
recht, sehr recht.
denn wo
wird,
ist
auf der Erde
eine so himmlische Tochter taugen kónnte.
ausgeschweift
Wohl dem, dem
die
hábe,
sage ich
Augen der Mádchen
Dir: als
—
Du
noch
Und hast
schwache
erscheinen, und der sein Herz fein ruhig hált, statt es an dem himmlischen Feuer eines glánzenden Auges zu verkohlen. Der Himmel gebe Dir weitere Ausdauer im Kampfe gegen die Siegreichen und erhalte Dich
Lampen
lau wie einen Gurgelthee.
Meine Verháltnisse
Von
Jitschin
ist,
hier sind dieselben, in
ausser einigen
denen
Du mich
Anmerkungen der Mutter an
verliessest.
die
Tate,
worin die erstere sich áussert (nur ungerecht!), der Fasching hábe mich
noch gar nichts gekommen, und ich einem Verháltnisse herauskommen sollen, das mich in immerwáhrender gespannter Furcht und Sorge fiir die Zukunft sein Hess? Wenn die Mádchen nur erkennen lernten, welche traurige Reihe von Folgen ein erster Schritt haben kann. Ich hábe doch wohl mehr bescháftigt
bin zufrieden damit.
als die Sophie,
Was
hatte auch aus
wahrlich mit
aller
Schonung und
Zartheit die
Sache aufgenommen, aber
Sorge wachst mit ihrer Verhehlung nur schneller, und so ist sie bis zum hochsten Unmuth und zu endlicher Gleicligiltigkeit erwachsen. Mchura war seit Deiner Abwesenheit erst zweimal bei mir. Wir besprachen uns, die
den
Februar
letzten
gieng
Deiner
in
Wohnung dem
wartete aber vergebens in
hin,
ein
Abendmahl zu
eiskalten,
leh
halten.
nur sparlich von der
Hand der Frau Hausmeisterin eingeheizten Zimmer, bis ich, des Wartens miide, den Speiszettel herabfrass, Deinen Wachter durchblátterte, und endlich, verdrossen iiber den treulosen Genossen, meinen Rtickweg
giitigen
antrat.
Es schungen
mich,
freut
dass
Du
Wien Nahrung genug
in
fúr
Deine For-
Vergiss nicht, der Frau von Pichler meine achtungsvolle
findest.
Empfehlung zu machen, und wenn Du mit Haas zusammenkommst, so sag ihm, meine Beitráge fiir Hormayr und Lembert wíirden in einigen Tagen eintreffen. Die letzteren liegen bereits abgeschrieben bereit. Es ist darunter eine erst seit Deinem At)sein gearbeitete Scene, die endlich eine Arbeit ist, die mich wieder befriedigt. Im Ganzen war' es mir Heb, wenn Du mir bei Deiner Rúckkunft etwas iiber die allgemeinere Meinung in Wien íiber meine poetischen Bestrebungen berichten konntest. Vorziiglich wúnschte ich zu wissen, was Grillparzer und Schlegel davon denken. Leb nun recht wohl, denke und schreibe bald wieder Deinem aufrichtigen
Freunde Karl Egon Ebert
Den
3.
Marz 1826.
S"
Prag.
Wohlgeboren,
Herm
Herrn Franz Palatzky,
berg'schen Archivá in Wien. Abzugeben
am
gráfl.
Stern-
altem Fleischmarkt im weissen
Wolf. Zimmer Nro 20.
Kronberger Františkovi Palackému.
206. A. C. 1826, 4,
bezna
(z
pijal na úet 5o zl. stíbra, a omlouvá nepoddne dodáváni knih Dokzálkovi.
Prahy). Stvrzuje, že
Prag, den 4. 5'='"
Mit
se
pro
Márz 1826.
Wohlgeboren, Herrn von Palacky!
Dank haben
wir mit Ihrer
verehrten Zuschrift
vom
27ten
v.
M.
durch den Postwagen zugleich 50 Conv. Miinze, sage fiinfzig Gulden in 20 fr. (Bank Not) empfangen und Ihrer Rechnung gut gebracht. Die verlangten 5 Jungmanns Geschichte der bohmischen Literatur, so wie auch sammtliche Fortsetzungen fiir Herm von Doležálek sind ganz bestimmt bis langstens ISten Márz
Herr von Doležálek dition bose;
ich
bei ist
Tendler
et
von Manstein
in
mit vollem Rechte iiber meine
hatte zwar
viel
Wien
eingetroffen,
nachlassige Expe-
zu meiner Entschuldigung vorzubringen.
!
Korrespondence
256
besonders,
Fr. Palackého.
dass ich hoftte, personlich
der Uberbringer zu
sein,
ich
fúhle
und bitte, zu sagen, dass ich in Zukunft durch eine promptere Expedition das Versáumte nachholen werde; seiner verehrungswiirdigen Frau Gemahhn bitte meinen Handkuss zu vermelden. Da Sie wahrscheinHch bei Ankunft der bohm. Artikel nicht mehr in Wien sind, so werde ich 3 Exempláre in das Paquete an Herrn v. Doležálek legen und 3 Exempláre an Tendler et von Manstein senden wenn mir Ihre Abreise bekannt gewesen wáre, so hátte das Paquet durch Ihre Gefalligkeit nach Wien befordert werden konnen. Am Schlusse versichere ich Sie meiner wahren Hochachtung und meiner Theilnahme, und wiinsche, dass Sie selbst meine Zuschrift in den letzten Tagen Janners aus dam wahren Gesichtspunkte ansehen mochten. Mit Ergebenheit
jedoch, dass jede Entschuldigung nicht zureichend
sei,
;
Ihr bereitwilliger Diener
A. C. Kronberger. S*"^
Herrn
F. Palacky, gráfl. Sternbergischen
Archivá, Wohlgeboren.
Wien. Fleischmarkt, weisser Wolf, Zimmer N° 20.
207. Karolina Pichlerová Františkovi 1826,
8.
bezna
Es wáre mír
Palackému.
Vidn). Zve ho k obdu na den
(z
11.
bezna.
auch mit H. Regierungsihm mit einem unserer besten Freunde bekannt zu machen, an welchen ohnedies Graf Khuenburg Sie gewiesen hat. Machen Sie daher Pichlern und mir die Freude, am Sonnabend (11. Márz) bei uns zu speisen, so werden Sie dadurch ungemein verein besonderes Yergníigen, Sie
und
rath von Vierthaler
in
binden Ihre
^ Den
Pichler.*)'
„ Sten.
Wir essen nach
An Herrn
v.
2 Uhr.
Palatzky Wohlgeboren.
208. Kajetán 1826, 13.
bezna
(z Prahy).
svi-il,
Im Gasthofe zum Weissen Wolf.
Nádherný Františkovi Palackému.
Dkuje mu
za dopis a obstaráni záležitosti, kterou
mu
byl
a dává zprávu o domácích a fátelich spolených.
Hochgeehrter Freund Sehr angenehm haben Sie mich mit Ihrem lieben Schreiben úberrascht und mir damit einen Beweis Ihrer mir iiberaus werthen Freundschaft gegeben, *)
rovou
welche ich
O víz
mit
stycích Fr.
mj
der innigsten und
Palackého
s
nmeckou
lánek v »Ceské Revuí
«
II.
1.
aufrichtigsten spisovatelkou
str.
529 — 536.
Theilnahme und
Karolínou Píchl e-
Ergebenheit erwiedern und durch Handlungen zu bethátigen mir
angenehmsten
stats zur
machen werde.
Pflicht
Vom Herzen wúnsche ich Ihnen, damit Ihnen recht bald das Loos zu Theil werde, worauf Ihre seltenen Eigenschaften und Ihr schones, unermiidetes Streben, gemeinnutzig dem Vaterlande Ihre Kentnisse zu weihen, Ihnen gerechte Anspriiche giebt.
mogen
Reichhaltig
Ihre gegenwártigen Forschungen
werden und Ihnen
keine der vielen schátzbaren Ouellen verschlossen bleiben.
Uberhaupt wúnsche
wenn Sie gerne wieder in angenehme Erinnerungen von ihrern gegenwártigen Aufenthalt mitbringen und Ihre Wiinsche alle erfiillt finden, welche Sie unserm Vaterland zu erhalten vermogen. unser Vaterland
Mit
grosser
zu
ich Ihnen, dass Sie,
zuriickkehren,
viele
haben Sie
Schnelle
indem ich ausdrúcklich MeÍQ Schwager hat mir
bat,
ineinem Ansuchen
gewillfahrt,
ganz nach ihrer Bequemlichkeit es zu thun.
bereits gleichfalls hieríiber geschrieben.
Gegen unserm vereehrungswiirdigen Abbé Dobrovský hábe ich mich sogleich ihres gefalligen Auftrags entledigt, und ihn ersucht, hievon auch bei dem Herrn Grafen von Sternberg Erwáhnung zu thun. Herzlichst empfiehlt er sich Ihnen.
Von
mache ich Ihnen bekannt, dass ich gesunden Mádchens (Wilhelmine) bin und dass meine gute Antonie mit dem kleinen Tochterchen vollkommen wohl sind auch ich bin gesund bis auf eine heftige Geschwulst, welche ich seit vorgestern auf meinem rechten Auge hábe, weshalb ich das Zimmer
seit
Ihrer Teilnahme íiberzeugt,
den 26.
Februar Vater
eines
;
huten muss.
Meine Gattin, mein Bruder, dieSchwagerin, Grhruder Štpánek und welche Sie
in
meinem Hause kennen zu
lerne;.
das Vergniigen
alle,
hatten,
empfehlen sich Ihnen. Eriibrigen
Sie wieder
€in grosses Vergniigen,
wenn
einen
freien Augenblick, so
Sie mir ihn opfern
und uns
machen iiber Ihr
Sie
mir
Befinden
Nachricht geben.
Neues kann Zurúckgezogenheit,
ich Ihnen in
sonst
nichts
schreiben,
weil ich bei meiner
der ich blos auf meine Familie beschránkt lebe, auch
nichts erfahre.
Herzlichst
umarme
im Geiste und erneuere die Versicherung
ich Sie
meiner innigsten und aufrichtigsten Freundschaft und unbegránzten Hochachtung, mit der ich stats unverándert bin und bleibe Ihr ergebenster
Freund Kajetán Nádherný*) Prag,
*t Fr.
am
13.
Marz 1826.
Kajetán Nádherný
gubernialni archivá.
Palackého Korrespondence a zápisky.
U
!
Korrespondence
258
Zdá
bezna mu,
se
že
Hodslavic).
(z
Palackého.
Jií Palacký synu Františkovi.
209. 1826, 16
Fr.
mu dvoje ýodvlekacky, asu vnoval. Rád by vdl,
20 loket plátna a noty.
Posílá
bratru Janovi málo
co
nm
soudí o
a druhém
bratru Ondejovi.
Mj Vera sme
ti
milý synu
po Jeníkovi
plátna a ty psané noty v
Píbore
poslali 2
páry spodních
galet,
koupili, než sotvy se té
prb
vyrovná, akoliv sem chtl to nej-
mn
se zdálo ídké, a tak
lepší koupiti.
Bylo sice ješt tenší k dostání, ale
sem
by ani tak pevné nebylo, protož sem pi tom zstal', nho dostane, neb sem já jej více ukoupil.
soudil, že
sovi cosi se z
Johann vera
20 loket
jeden svazek tisknutých. Plátno sme na jarmarku
i
dom
pišel a
vz
a
i
Andre-
Když sem mu
teprv dnes pijíti má.
musel suchý chléb jísti, ponvadž mu matka tolik sýra dala, že mohl míti do Vídn dosti.? on ekl, že se nemohl od pláu zdržeti, když bratra vidl, a ne že by suchý chléb jedel. Na otázku, jak dlúho s bratrem byl, že asi 4 hodiny; na to já pravím, že jest to málo. domlúval,
Ostatn
pro
plakal, že
ani nic jiného nepovídá, ani snad neví. Ptal
sem
že jak
se,
mnoho
od hrabte ernína dostal On prý mi o tom nic nepravil. Byl-li již s Andresem.?, že neví. Co pak tob pravil? Že sem velký urost. snad Andresa uzíš, a že Jánka vidl, Protož já se nadji, že kdyžs pedce o nich své zdání oznámíš, abych i já vdl, co o nich jiní smýšlejí. I také snad o svých vcech oznámíš svému starému otci, nebo se všeho dobrého od tebe nadji, a s tím t Bohu oddávaje, zstávám jako bratr
i
i
mn
prve tvým starým otcem J.
Dne
Tento vení
bezne
16.
lístek
Pallacky.
1826.
oddej panu Životskému. Panu Lvovi
mé
uctivé pozdra-
vyi. Helmina von Chezy Františkovi Palackému.
210. 1826,
3.
dubna
(z
Vídn). Zve ho k veerní zábav na den
Ich hoffe, nichts hindert Sie, mir den Mittwoch
nach 6 Uhr, da haben.
Ich bitte
Hammer und schnell
7,2 nach Alservorstadt und hátte,
zu
Abend
nur diesen einzigen
Pichler
moglichst
5.
um
Antwort, muss
Pichler, ihr
in
dubna.
zu schenken, freien
Abend
Gescháften
um
Entscheidung zu geben, und
moglich, gem gegen diese Stunde die Antwort. Ich hoíTe, Schlegel, und Backhof werden uns nicht fehlen. Ihre mit herzlichster Achtung
wo
Jeiteles
ergebene
Helmina Montag.
Herr von Palacky im Weissen Wolf.
v.
Chezy gebor. Klenke.
211. Karolina Pichlerová Františkovi
dubna
1826, 4.
Wenn
(z
Vídn
>.
Palackému.
Zve ho k obdu.
Vergnugen machen wollen, náchsten Donnerstag Mann und mich sehr Erwartung Ihrer bejahenden Antwort bin ich mit der grossten
Sie uns das
zu Mittag mit uns zu speisen, so wúrden Sie meinen verbinden. In
Achtung
Ihre Pichler.
4ten
An Herrn
Palazky.
v.
212. Karolina Pichlerová Františkovi 1826,
5.
dubna
z
(Vídni.
Omluvá
ie
se,
zítek
Eine recht
Palackému.
pro nemoc netee musí odvolati pozváni
tia
mu uinné.
fatale Storung, die
Krankheit meiner Kusine, bringt mich
um
das Vergnugen, Sie morgen zu Tisch bei mir zu sehen. Ich muss mir diese Freude fiir ein andermal aufsparen, und ein starker Husten, den
mehreren Tagen hábe, verhindert mich auch, mich heute Abend bei Frau von Chezy einzufinden, wo ich Sie zu sehen hoffte. So erwarte ich denn von einem anderen Tage dies Vergnugen, und bin bis dahin mit der ausgezeichnetsten Achtung Ihre
ich seit
Pichler.
An
Herrn
Palazky.
v.
213. editelství tajného 1S26,
9.
dubna
(z
Vídn).
povolení, aby
—
dvorního archivu Františkovi Palackému.
Oznamuje,
sml
kanclé kníže Metternich udlil ýro eské museum pracovati.
že tieJvyšH
v témž archivu
Praes. 28.
Márz
826.
geheimen Haus-Archivs erhalt hiemit die Ermáchtignng, dem von den bohmischen National-Museum in Prag anher abgeschickten Graf Franz Sternbergischen Archivá, Nahmens Palaczky, auf dessen Anmelden die Repertorien der bohmischen Urkunden einsehen, die Rubriken derselben zum Behufe des besagten Museums abschreiben, und, wenn er es verlangt, auch Excerpta aus diesen Urkunden machen Die Direktion
des
k.
k.
zu lassen.
Wien, den 28. Márz 1826. Fr. Metternich m. p. Fiir gleichlautende Abschrift mit
Wien am
9.
dem
April 1826. Jos. Knechtl,
An
Originál.
die Direction des k. k.
k.
k.
Rath
u.
geh. Archivá.
geheimen Haus-Archiv. 17*
Korrespondeiice Fr. Palackého.
260
214.
kvtna
1826, 12.
(z
Jií Palacký synu Ondejovi.
Hodslavic). Stžuje si i o
Mj Biblii
a ani že
i
penz
sem
ml
nedostatek a dává
mu
zýrávu
o
domácích
!
dva Nové zákony, jeden po Tomanovi, druhý ze Vsetína sem
Onehdy
dostal.
milý synu
7ia
Františkovi.
psaní z
neposýlám,
poty od
sob
tob nepíši ehož jinak vymlúvati nevím, jedin když sem tch 20 fr. s p. otcem Pilekou 1.
máje také sem dosáhl. Že
ztžuješ,
psaní shotovené tedy,
tob chtl
poslati, ale on je nechtl do svého psaní pijíti, protož sem jenom nkteré slovo do Pilekového napsal. Penz sem tob neposlal, ani poslati nemohu. Francovi sem již od vánoc 120 fr., nco v hotov, jiné v naturaliích vydal, dluhu 200 fr. vrátil. Toto jest na píin, že já nyní nemohu výše 6ti cent másla ukoupiti, a pedce, kdybych ani tolik nekoupil, ale jak bych tedy bych netoliko tob do konce s niím pomoci nemohl ješt ty dva, Jana a Rozinu, ošatiti mohl? Nebo já již ani jednoho groše na žádný spsob nevydlám krom mé školní služby. Tato jest taková, víš, že sotvy dv osoby pi ní se vyživiti mohou, akoliv práce jak sám do ustání mají. Já sem koupil asi 20 cent sýra a pi tom sem cosi vydlal; od msíce bezne i pi másle by výdlek njaký byl, kdyby peníze k nakupování byly. Minulé pondlí sme mli svadbu: naší matky Rozina se vdávala do Hoštašovic, Hegarového syna Jana sob brala. Tebe sme netroufali sme, že bys byl mohl pijíti. Svadbí u nás asi 9 bylo nezvali Zdrávi sme, nic nám neschází krom mn; já a bude od Velké noci. sem velice slabý, priefunk sme ješt nemli až bude po priefunku, ukládám sob jíti do Trenanských Teplic, snad bych nco oerstvil. Franc, tuším námi pohrdá. Ani nám z Vídn o svém odchodu slovem vdti nedal, kdežto jej to jenom tvrt hodiny asu koštovati mohlo, nebo k našemu p. faktoroví snídávat chodíval. Žádal od nás plátna na gat, matka koupila 15 loktí a ušila mu paterý. Žádal 20 loktí kmentu, koupil sem a do Vídn slovem neodpovdl Žádal Jánka vidti, poslal jsem mu odeslal, on mu jej tam. On s ním za ty ti dni, co tam Janek byl, ani 4 hodiny neml asu se smlvati. A to všecko proto, že s velkými pány obchod vede. Nechme jej velkým býti; my jsme jenom malí a chudí. Toto psaní dostaneš ;
i
;
—
;
mn
z
Vídn
Na
od
p.
Stahle.
vagacie pijdiž
Nkteré Vsetín
On tob má
dom,
šaty
stalo, to víš
budeme ;
na
mé
conto 5
abych nebyl všech
krom
usilovat
že
i
p.
tob
syn
zjednati,
fr.
c.
m.
penz
poslati.
za života zbavený.
aspo
otec Winkler odjíti
Co
se
na
se snad strojí
do
bílé.
by si se dovdl. Na biblí a zákony prvé bylo mnoho kupc, a jak mají hotové peníze nemám dosavad žádného Pro ujištní odpis, jak ty peníze dostaneš.
Slezska, to sotvy
dáti,
Zstávaje v oekávání odpovdi tvým otcem Jií Pallatzký.
V
Hodslavicích dne 12. Máje 1826.
«
215. Karolina Pichlerová Františkovi 1826, 17.
kvtna
(z
Vídn).
—
Dkuje mu
Palackému.
odpov
za
na její dotazy.
Wien, den
Klagen Sie Ihren Brief
sich,
noch
vollkommen zu rechter
Zeit
anfangen und
wo
endigen
soli,
um
Ihnen
fiir
womit Sie meine etwas unbescheidenen Bitten Masse gegeben, um was ich bat. Also der Blick
Himmel
erhalten,
und so werthe Notizen gebracht, dass
so wichtige
17.
May
verehrter Freund, keines Versaumnisses an
von der Sternwarte
ich
und
kaum
und mir
nach Trója
ist
1826. ich
wo
ich
zu danken,
in
frei
hábe
er hat mir
weiss,
die grosse Giite erfúUt,
;
so reichem
.''
Nun dem
Dank! Ich hátte sonst gar zu Vieles beinahe umschmeizen miissen. Halb und halb hatte ich es wohl nach der Lage der zwei Orte vermuthet gewusst aber nicht, denn so lange ich in Prag lebte, wo es mir ein Leichtes gewesen sein wurde, mich zu uberzeugen, war ich, wie ich schon glaube Ihnen gesagt zu haben, noch uber den Pian des Buches nicht einig mit mir selbst. So hat denn diesmal die Muse wieder richtiger lácheln Sie immerhin gesehen, als der Verstand schliessen konnte, und iiber diese Behauptung, denn sie schmeckt ein bischen nach dem modernen Somnambulismus es ist mir wieder eine Bestatigung einer Erfahrung, die ich an mir und anderen gemacht, dass die Poesie wirklich solche Offenbarungen, wenn ich so sagen darf, gewáhrt, wo dem Dichter etwas unter seinen richtigen Beziehungen erscheint, was er vorher nie gekannt oder gesehen, und dessen Wahrheit der Erfolg bestátigt. sei
—
—
—
Auch war
es
mein
stilier
VVunsch, den damaUgen Oberstburggrafen
war eine leise Stimme in und mich davon etwas Bedeutendes fiir das Interesse der Geschichte hoffen Hess. Aber weder im zwar wenigen Werke, welche ich iiber Peizel, noch einem andern der diesen Zeitpunkt besitze, war etwas iiber diesen Mann zu finden. Bloss das Theatrum europaeum enthielt die diirftige und halb falsche Notiz, die ich Ihnen mittheilte. Da offnet Ihre, mir so giitig aufgefundene und mitund gern getheilte, Nachricht mir ein weites Feld von Mogiichkeiten will ich jetzt umarbeiten und verándern, um diese interessante Person, von deren wunderbarer Verbindung mit dem Anfang und Ende des SOjahrigen
als eine
handelnde Person mit einzuflechten
mir, die
mich immer auf diesen Punkt
;
es
fiihrte,
—
—
Kriegs auch Sie
frappiert
wurden, so
viel
móglich
in
den,
leider
schon
So hatten denn auch diesmal und Sie miissen es mir meine Ahnungen mich nicht ganz getáuscht schon freundlich nachsehen, wenn ich mich dieser Ahnungen freue und ruhme, und des Spruches gedenke: >sunt etiam, qui nos numen habere ziemlich fest gewebten, Pian zu verflechten.
—
putant.
Doch Scherz
bei Seite
;
Ihre Mittheilungen sind mir von der gróssten
Wichtigkeit und eben so vielem Nutzen, und ich bin Ihnen unendlich dafiir
;
Korrespondence Fr. Palackého.
262
Konnten Sie mich ohne Ihre Ungelegenheit das Diarium der lassen, vvenn Sie damit fertig sind, so wúrden Sie mich dadurch sehr verbinden freilich wiirde bis dahin meine Arbeit nahé schon ihrem Ende sein, und grosse Einschaltungen nicht mehr moglich sein, vielleicht aber doch manche kleine Berichtigung, die der Sache sehr verpflichtet.
Belagerung einsehen
;
nútzen konnte.
Nach Prag werde ich nun fur dies Jahr nicht kommen. Der Himmel heissen Wúnsche erhort, und mein Schwiegersohn ist wieder
hat unsere
hieher versetzt worden,
als
wie er es
Appellationsrath,
sehe ich denn der Ankunft meiner Lieben
das hochst unangenehme Wetter benahm mir es Anfangs
Doppeit
gedacht
vverth
daher Ihre Gúte,
mir
ist
doch
Ihnen
hatte,
in
Prag war.
Wochen
wenig
in
friiher die Lust,
noch
einen Besuch
welche
mir
Da
entgegen und so wie ich
machen.
zu
diese Notizen ver-
schaft hat, da ich heuer keine Moglichkeit sehe, an Ort und Stelle selbst
paar Erkundigungen einzuziehen. Ihre Auftráge an die
Damen
ich ausrichten, sobald ich
wahrscheinlich in der Stadt,
Gráfin Engl und Frau von Chezy werde
derselben
eine
heut Abends der Fall
wo
was bei der Gráfm Engl da ich sie an einem Ort hoffe. Frau von Chezy wohnt
sehe,
sein wird,
ich gebeten bin, zu treffen
sehr weit von mir, und ich weiss nicht einmal die
dem
Hier muss ich es also Schlegel spricht mit
vieler
Zufall iiberlassen,
Nummer
wenn
er
ihres Hauses.
mich zu
Achtung von Ihnen und empfiehlt
ihr
fiihrt.
sich Ihnen
aufs Bste.
und machen Sie mir die Freude, durch den Sie mir geben wollen, mir die Gelegenheit zu verschafen, Ihnen meine Dankbarkeit und die wahre Hochachtung zu beweisen, womit ich bin Ihre ergebenste
Leben Sie nun recht
w-ohl,
die Besorgung irgend eines Auftrages,
Pichler.
Mein Mann
und
ich
Herrn
Výbor Musea
216. 1826. 21.
hat mir eine JMenge
bitte Sie,
kvtna
(z
Prahy
von Ebert,
království i.
—
Empfehlungen an
wenn
eského
Sie
ihn
Sie aufgetragen
sehen,
von
mir
zu
Františkovi Palackému.
Jmenuje ho redaktorem obou asopis Museem vydávaných.
In Folge des i
n
Bohmen
in seiner
vom Ausschusse der Gesellschaft Sitzung vom 15. d. M. 106. F 3.
wird Denselben hiemit eroffnet liche
und
bereits
:
des
vaterl.
Museums
gefassten Beschlusses,
dass Sie, mit Rticksicht
auf Ihre vorziig-
bewáhrte Brauchbarkeit, zum Redakteur der vom Museo
herauszugebenden deutschen und bohmischen Zeitschrift ernannt worden sind. Zugleich wird Denselben bekannt gemacht, dass zur vorláufigen Be-
stimmung der erforderlichen Modalitáten
dieser
beiden Zeitschriften, wie
263
1826.
auch zur vorláufigen Prúfung der fúr dieselben bestimmten Materialien, ein aus dem Gescháftsleiter, dann den beiden Ausschussmitgliedern H. Abbé Dobrowsky und H. Professor Steinmann bestehendes Committé gebildet wurde, an welches Dieselben
den
in
diesfálligen
Gescháften sich
zu ver-
wenden haben. In welchen Hinsichten der Ausschuss einer durch Klugheit und Eifer bethátigten Erprobung Ihrer Theilnahme an dem ehrenvollen Wirkungskreise des Museums vertrauungsvoll entgegensieht.
In
Prag
am
Vom
Ausschusse der Gesellschaft des bohm. vaterlandischen Museums.
Mai 1826.
21.
Abwesenheit
Sr.
Excellenz des Herrn Prasidenten
:
Franz Graf zu Sternberg-Manderscheit A. M.
Vom
Museum.
boh. vat.
An Herrn Franz
Palacky, Redakteur
der Zeitschriften des vaterland. Museums. Altstadt. Papperlbad.
Ondej
217. 1826,
2.
ervna
lio za fomoc penžitou a rádi na prázdniny do Hodslavic.
Prešpurku).
(z
Palacký bratru Františkovi.
— Prosí
V Milý
p.
pedce
list
tento rok ješt nic nebyl dostal
mn
otec zrovna píše, že
1826.
s
i
5
fl.
c.
m. od otce
nho
Já jsem doufal,
ponvadž jsem mne nadje velmi sklamala. Neb mn žádných penz tento rok poslati nemže, protože
aneb alespo
10,
ervna
2.
brate.
Minulý týden sem obdržel že snad
Prešpurku
se s nim, má-li jiti
8
od
fl.
dostanu,
však
;
pedce prý mám na vakacie dom jíti. On si mezi jinými na Né naie, že se zdá, jakoby Oni na málo dbali. K tomu v tom list také ješt píše, že jest velmi slabý, a z té píiny mne dom na vakacie volá. Já tedy nevím, co initi? Pro mne by bez pochyby bylo lepší, kdybych zde zde zstal neb bych ne jenom na cest žádných penz neudal, ale bych si snad nco vydlati mohl, a což nejvíce jest, pro budoucí rok njakou pádagogiu najíti doma ale nic neb velmi málo dostanu. Z druhé však strany
žádných nemá.
A
i
i
;
;
bych nerad neposlušným
Rok jsem,
byl.
školní již se ke
a já
k vyplacení
musím. Protož k
konci
Nim utíkám
by možné bylo, 20
fl.
v.
v.
to prv listem oznámili.
dost
spšn
mn
Otec
býti zdá
škole ;
pibližuje,
i
p.
mn
nyní zase
Palkovi se mnou
nco
pilnjší
jest,
ervna
mn
asi
vším hotov
se
již
a vyplatiti jich
15
fl
,
neb, když
však ale tak, co bych je už 20.
ervna
uiniti nemohli, tedy prosím, aby psal,
a bratr Jií se nehlásí: Oni tedy nyní
Ve
27.
penz nemám
a Jich prosím, aby
poslali,
obdržel; kdyžby ale to tak
neb
blíží,
mých dluh
dobe
že
má
jde;
mn
jediná p.
pkn mluví.
než byl
s
nadje
Martiny
On
poátku.
nyní,
U
p.
již
mn
nemže,
zhola nic poslati jsou.
zase pítelem se
ponvadž Bilnice jest
se
examen
ješt vše
Korrespondence
264
ped
tak, jak bylo
to
že
libí,
si
nyní
tiro
již
;
tak
ona však
Fr. Palackého.
jest
nyní
nco
pívtivjší.
asto na dítky neztžuji, akolivk
Snad
se jí
se lepší neuí.
Obd
tam již tak asto nedostávám. Od p. Vyrožila jsem si byl onehdy vypjil, však jsem mu je brzo vrátil. Zdravý jsem vždy, jen málo asu mám, zvlášt nyní musím p. Zsigmondymu nkolik arch psáti. Jak
6
fl.
mn radu
budou
psáti,
což
strany vakací.
z
ím
spíš,
Zstávám
tím
mn
Jejich
milejší,
vrný
tedy prosím také Jejich
bratr
Andr. Palatzký.
218. František 1826, v
Palacký knihkupectví Kronberger & Weber.
druhé polovici ervna
(z Prahj').
—
A^abízi
kommissiondstvi ýro oba asopisy
mu sej ni.
An
die
Herren Kronberger u. Weber, Buchhándler hieselbst. vom Ausschusse der Gesellschaft des vaterl. Museums
Infolge des
seiner Sitzung
am
18. Juni d.
J.
gefassten Beschlusses
bin ich
in
ermáchtigt
vom Museum hcrauszugebenden zwei ZeitBuchhandlung zum diesfalligen Commissionár des Museums vorzuschlagen, welche durch ihre Thátigkeit und vielseitige Verbindungen im In- und Auslande zu diesem Geschafte die geeignetste und zugleich in den deshalb einzugehenden Bedingungen die billigste sein worden,
fr den
Verschleiss der
schriften diejenige hiesige
wrde.
Da
nun Ihren thatigen Gescháftseifer kenne, wodurch Sie sich in vielseitige solide Verbindungen im In- und Auslande verschafft haben, und auch neue, wo es nothig wáre, sich zu schaften willig und geeignet sind, da ich úberdies zu Ihrer Bereitwilligkeit, der Gesellschaft des Museums in ihren vaterlándischen gemeinntzigen Unternehmungen auf Ihrem Wege thatig behilflich zu sein, volles Vertrauen hege, und endlich, da ich Sie in der hierber vorláufig genommenen Rcksprache in Ihren Bedingungen vor andern billig befunden hábe: so nehrne ich mit bereits erfolgter Zustimmung S^"^ Exc. des Herrn Prásidenten, sowie auch der betreffenden Geschaftsleitung keinen Anstand, Ihnen dieses Gescháft hiemit unter folgenden Bedingungen anzubieten: 1. Da fr den Verschleiss auf dem hiesigen Platze und fr alle diejenigen, welche die Zeitschriften auf diese Art direkt beziehen wollen, ein eigenes Bureau errichtet wird, und auch die hierortige k. k. Oberpostamtsverwaltung die Versendung der Zeitschriften auf ihrem Wege unter annehmbaren Bedingungen bernommen hat, so kommt Ihnen ausschliesslich nur der Verschleiss auf dem Wege des Buchhandels im In- und Auslande zu. 2. Damit Sie neben dem Bureau und den k. k. Postámtern die Concurrenz im Preise aushalten und dabei fr die moglichste Bekanntmachung dieser Unternehmung durch auswártige Buchhandiungen und Journale Sorge tragen konnen, werden Ihnen die von Ihnen auf Praenumeration verlangten ich
kurzer Zeit
bereits
!
Exempláre der deutschen Monatschrift jahrlich zu 5 f. 30 kr. CM., der bohm. Quartalschrift aber zu 2 f. 15 kr. CM. gegen baare Zahlung abgelassen, wahrend auf anderen Wegen jene im Bureau selbst nur zu 6 f. CM., diese nur zu 2
Werden
3.
30
f.
CM.
kr.
Sie ersucht, die
verabfolgt werden.
Namen
missionáre, sondern auch der durch sie
nicht nur Ihrer auswartigen
Com-
einkommenden Pránumeranten, nebst
Anzeige von deren Charakter und Wohnort, der Redaktion jahrlich oder jedesmal,
wo
darin eine Ánderung vorgehen
Wird
4.
diese Bedingungen in Zukunft,
mitzutheilen.
abzuándern oder gánzlich aufzuheben
es so heischten, theilweise
leh
solíte,
Museums ebenso wie Ihnen freistehen, wenn besondere Umstánde zu ihrem Besten
es der Gesellschaft des
ersuche
zugleich, mir
Sie
Ihren Entschluss
schriftlich
hieriiber
anzuzeigen, und zeichne mit Achtung Ihr ergebenster F. P.
219.
ervence
1826, 9
Ondej
Prešpurku).
(z
Palacký bratru Františkovi.
—
Oznamuje mu,
zpravuje ho o tom, jak obstál
i
pi
V Milý Spíše že
pes
emu
uí.
se
Prešpurku 9ho ervence 1826,
brate
p.
p.
Bilnicovi
radoval,
když
proti
tomu
míti nebude. Já
mn mu
jsem
totéž radí.
mn
mn
po ješt
mst
pochyby
nic
slíbil,
bych rád zde zíistal, a protož pedešlého msíce
to až ke konci
posavad jsem ješt žádné zprávy od
až
Nevypadlo
otec bez
I
totiž byl psal, že
když by to pipustiti nemohl, aby však
prázdninách v Prešpurku,
než jsem Jejich lístek obdržel, jsem byl
jsem vidl, že Oni
oznámil,
ie ostatie o
zkouškách a
zde zstanu, a tím více jsem se tomu potom
již,
ferie
Red.
nho
neobdržel
jsem oekával, však pedce jsem jak tak spokojený. Denn uím 4 hodiny, totiž 2 u p. Bilnitze a 2 u p. Zsigmondyho; k tomu chodím každý druhý den s mojími uedlníky asi l^o [hodiny] v.
v.
3 dítky, i
i
totiž
sice vše tak, jak
a po
obd.
polích.
U
U
2 chlapce a jedno
potom uiti budu.
Bilnice
mám krom msíního
Zsigmondyho dostanu Jsou
dve, uím
ony
msín
nyní
sice rozpustilé,
pes však
10
ferie,
mám
platu 6
v.
fi.
a bez
v.
fl.
Jeho
pochyby
nadji,
že
se
polepší.
Od
p. Vyrožila jsem si vzal 5 fl. c. m. Více jsem si nyní vzati nechtl, jsem více tak nevyhnutedln nepoteboval. Tch však 5 fi. velmi vhod pišlo. Radji bych pi konci msíce Augustu zase o njakou sukno poslal, což snad uiní, pomoc prosil. Ptal jsem totiž otce, aby
mn
protože
mn
a tak by[ch] tedy na krejího peníze poteboval; k 8
neb 9
dostanu
:
fl.
c.
m.
platiti
rád budu, když
zvlášt na bratra,
psal,
musím
;
z
mn jen
tomu
i
za školu
domu nižádným zpsobem
sukno pošlou; beztoho jsem na fl. c. m., které jsem si od
aby Pilekovi 5
aspo
peníze ne-
n
dom, nho vy-
!
!
266
Korrespondence
pjiti pinucen
byl,
tch
5
(Jejich
lístek
mn
Ostatn
obdržel), navrátili.
Fr.
Palackého.
Roudnice jsem teprva
z
Vyrožil hned, jak jsem
p.
ervence
3.
nmu
k
pišel,
dal.
fl.
Exameny mé se skonily 27 ervne, 30. pak t. m. byla censura. Já jsem byl ex stilo a ex doctrina religionis primae eminens, z ostatních ale, totiž: ex aesthetica, ex physica et ex historia Hungariae, eminens. K tomu také
rok 6
tento
b>l mezi
tmi
žák
dostalo
praemium,
Ke konci toho roku jsem
examen
totiž v slati
se
;
já
jsem
dal
mn
i
i
s
p.
Palkoviem seznámil;
mn
mn
i
dal.
Naši zde studující Moravci malé chvály zde
po
každý knížku
chtje po list na p. Winklera do Moravy pojsem zase dvakrát u nho byl a již knihu
volat,
asu
od toho
;
k tení
totiž
6 a dostal Xenophontis Memorabilia Socratis.
examen
jakožto nehodní z školy propuštni,
Byli totiž
došli.
tch
z
2 žáci
jeden
by[l]
Mo-
druhý pak Cech. Jiní pak 2 Moravci jen pod tou výminkou zde budoucí rok studovati mohu, jestli písebn pislíbí, že se napraviti chtjí. Já nyní zvlášt eckou, slovenskou e, geografiu a mathematiku se ravec,
uím. eckou
e
se uím z Buttmannové grammatiky a z knihy »Jacobs Elementarbuch der griechischen Sprache fiir Anfanger*'. Slovenskou pak z Dobrovského grammatiky a z biblí. Jinši slovenské knihy ani nemám.
Zstávám
Jejich
vrný
bratr
Andr. Palatzký.
220. 1826,
11
Bartolomj Kopitar Františkovi Palackému.
ervence
:z
Vídn). Táie
se
na Dobrovského a nkteré vci
Wien,
11.
literární.
JuH 1826.
Freund Ist
verlangt
Abbé Dobr[ovský] iiber einen
Jfcsuiten-Novizen
yohann
Lexikon hinterlassen ist
nach
nicht
1751
in Prag.^ in
Zcidler. der
hat.
Sed
silet^
leh
Eger und
hábe von
Mies
ihm Auskunft
Medicin
eine Walonisrhe(?)
ausiibenden
Grammatik
quia nescit? etiam ignorantiae certitiido
mír Auskunft.
Dann, wie soli sich eiu-e Chronik zu der von Zimmermann herausgegeben verhalten.^ Dariiber konnen Sie mir veriásslichste Auskunft geben und ich sie vielleicht bedilrfcn und gut hj-aiichen konnen; fac to des, ut bis des.
Dobr[ovský] war neulich krank. Er
ist doch besser. Vivat aeternuni Empfehlen Sie mich ihm herzlichst und rescribe quam brevissimo intervallo festinanti aestivo martyi
K.
Auch den Hanka
bitte ich
zu griiásen.
!
Nádherný Františkovi Palackému.
221. Kajetán 1826, 11.
ervence
(z
Prahy). Zve ho k sobe.
Geehrtester Herr und Freund sundige
leh
indem
auf Ihre Gíite,
gemachten Einladung, Sie Besuches zu machen, weil
ich auf
ich,
eine Einladung bei
morgen Mittags
Schwiegervater meines Bruders annehmen
Hause
ungeachtet meiner gestern
uns erst Freitages das Vergnúgen Ihres
ersiiche,
dem
und desshalb nicht zu
7missti\
speise.
Ich hoffe, dass Sie mích
Beriicksichtigung der verwandschaftlichen
in
Verhaltnisse diesfalls entschuldigen werden und meine Einladung auf den Freitag oder einen andern Ihnen gefálligen
Tag
nicht ablehnen.
Bei dieser Gelegenheit erneure ich die Versicherung meiner aufrichtigen
Hochachtung, mit der Prag P.
am
ich mit ganzer Seele bin
und bleibe
Archivá von
T. Herrn
222. Karel
Ihv ergebenster
K. Nádherný.
JuH 826.
11.
Baliasicy (sin)
Wohlgeboren.
Egon Ebert Františkovi Palackému.
1826. 13.
ervence
Euer Wohlgeboren
(z
!
Prahy). Zve ho í sob.
Verehrter Herr
!
Euer Wohlgeboren wahrscheinlich etwas Weniges verriickt sind, die Ehre Dero Besuchs nicht zu Theil werden will, ich aber dringender Gescháfte halber meine unterthanigst devoteste Aufwartung nicht
Ba
zu
mir, weil
machen capable
bin,
als erfolgt
hiemit eine formale unterwiirfigste Ein-
Euer Wohlgeboren wollten die Gnade haben, mich mit Dero hoher Gegenwart heut Abend, sage des Abends am 13ten Juli 1826, zu begliicken und sich die Einschliirfung einiger Schalen Thee in Dero gnádigsten Magen [gejfallen zu lassen. In tiefster Verehrung und Anerladung mit der
Bitte,
kennung Dero hochsten Herablassung im Fall der Gewahrung meiner legt sich zu Dero Fiissen Euer Wohlgeboren tiefst devotester Karl
Prag, den 13ten Juli 1826.
S" Wohlgeboren Herrn Herrn Franz
Palatzky
223. Antonín Vyrožil Františkovi 1826, 14.
ervence
(z
Prešpurku;.
— Dává
vui zprávu
Egon
Bitte
Ebert.
hier.
Palackému. o
ilsti v novém povoláni; oznamuje mu, íe se hodlá v zái nulo o jeho budoucnosti
bratru Ondejovi; peje mu ješt neni lozhod
ženiti,
a
Pressburg, den 14. Juli
1826.
Werthester Freund! Ihren richtig
Brief
erhalten
vom 23. v. M. hábe ich am letzten desselben Monats und Ihrem Wunsche in Hinsicht Ihres Bruders sogleich
Korrespondence
268
gewillfahrt.
und
der Ferien hier eine
bessere Condition
mir seinen Entschluss mittheilte,
als er
zu finden,
zuvorgekommen, was
Ihrem Verlangen
diese Art
auf
ist
friiher,
Er hat diesmal seine gewohnliche Ferienreise nach Hause auf-
um wahrend
gegeben,
Palackého
Fr.
als
auch
ich
das Bessere und Vor-
gebilligt hábe. Von der ihm von Ihnen ausgesetzten Gelde hat er diesmal nur 5 fl. C. M. herausgenommen, doch mit dem Versprechen vviederzukommen, wann er spáter etwas mehr bediirfen solíte. Da ich wegen meiner fortwahrenden provisorischen
theilhaftere fúr
Unterstiitzung
ihn
am
auch auf die Ferien von
Lage mich
Willens
entfernen
bin,
aber
úbrigens
auf 8
da hochstens stets
— 14
Tage zu
so kann er die
hier bleibe,
nothige Unterstiitzung jeden Augenblick bei mir finden. Ich zweifie nicht, liber seine gegenwártige Lage geund hiemit jede weitere Nachricht meinerseits, die nur eine Wiederholung der seinigen wáre, iiberfiussig gemacht haben wird. Mit Vergníigen vernehme ich aus Ihrem letzten Briefe, dass Ihre Lage eine giinstigere Wendung genommen und Sie bald die schonste Gelegenheit haben, in einem ebenso ehrenvollen als Ihnen angenehmen
dass
Ihnen bereits umstándlicher
er
schrieben,
Wirkungskreise Ihre Talente iind Fáhigkeiien zum Besten Ihres Vaterlan-
mehr meinen Quasi-
des entwickeln zu kónnen, wozu ich Ihnen und noch
Landsleuten
vom ganzen Herzen
Gliick wiinsche.
Es
ist
doch
ein schones
Loos, auf tausend und tausend Menschen wohlthátig einwirken zu konnen
und
in
einem solchen Wirkungskreise con amore zu weilen.
nicht bei
dem
Vergleiche Ihrer Lage
Wer
denkt
und der eines Litterators von Pro-
ession, der wie Prométheus an seinen Felsen (den Berufsdienst) gefesselt
an den Pegasus im Joche und sein Loos. Mogen Sie nun in diesem neuen Wirkungskreise so gliicklich sein, alle die Klippen zu vermeiden, die auf Ihrem Wege zu finden sind, und zugleich Ihren Eifer fiir die Litteratur und das allgemeine Bste mit der gehórigen Riicksicht auf Ihre Geist,
sundheit
schehen
und Ihr
eigenes
Wohl
verbinden,
zu
was
seither
nicht
ge-
ist.
Wir leben nur
einmal, und obgleich das Leben der Gúter hochstes doch die nothvvendige Bedingung aller iibrigen, und ein edles Menschenleben hat durchaus keinen Preis. Sie verzeihen mir diese Anmerkungen, die mir meine Freundschaft zu Ihnen unwillkfirlich in dem Augenblicke entlockt, wo ich mir Sie in einem solchem Wirkungskreise nicht
ist,
so
ist
es
thátig vorstelle, der zuweilen
man
ihn
mehr
als
menschliche Kráfte erfordert, wenn
mit allem Eifer auszufúllen trachtet, ohne noch das Ubrige,
uns obliegt, bei Seite legen zu wollen. Jedoch sapienti Kleine
Umstánde haben
endliche Ernennung
hieher
zweifelhafter als zuvor,
was
sat!
noch in keiner Hinsicht geándert, meine noch im weiten Felde, ja beinahe noch
sich ist
ob ich gleich meinen
letzten Concurs, wie ich hoffe,
mit aller Ehre bestanden hábe und mir meine Ansprúche an diese Stelle ausser einen einzigen niemand streitig zu ist
gerade derjenige,
den ich unter
allen
machen meinen
wagt,
und
dieser einzige
10 JMitcompetenten
am
!
tiefsten
beinahe
!
und allem
der Wissenschaft
in
Erforderlichen
iibrigen
unter mir halte, so gering auch meine eigene Meinung von mir
Weil
ist.
er aber unter einem máchtigen Schutze bei der Hofkanzlei prakticiert und itzt
schon
alle Mittel
und
Wege
sucht,
hábe
am
ich ihn
meisten zu furchten
Diese ewige Ungewissheit und das Unstáte, Schwankende
musste
in
meinen
itzigen
wo
Umstánden,
doch
ich
in
in
meiner Lage meines
Hinsicht
schon ordentlich vorgeriickten Alters bald an die Vollziehung meiner lángst beschlossenen Verbindung denken muss, mir áusserst peinlich werden und mir die ganze Freude dieser ohnehin nur kurzen gliicklichen Epoche verderben, wenn ich nicht in meinem ganzen Leben zu harren und zu dulden gelernt hátte. So aber suché ich mich selbst fúr den schlimmsten Fall im voraus zu fassen und sehe getrost der Zukunft entgegen, ohne mir durch
Freude der Gegenwart zu vergallen. Und da meine hat, kann ich mich auch in Hinsicht ihrer beruhigen und gedenke, ohne meine endliche Ernennung abzuwarten, in der ersten Halíte des Monats September den langst beschlossenen Schritt zu thun, der mich, obwohl fúr meine gánzliche Zufriedenheit etwas zu spát, an den Culminationspunkt meines Lebens bringt. Wenn Sie. sich ungefahr den 8. oder 10. Sept. (beide Feiertage Mariens) von Ungefahr meiner
trúb Aussicht
die
Braut eine gleiche Denkungsart
Amen
erinnern, so sprechen Sie ein andáchtiges
dem
uber mich,
seit
jenen
Tagen in der Welt dann nichts mehr, wie Hippel sagt, úbrig bleibt, als den Sarg zu bestellen, und fúgen Sie noch den alten classischen BeerdiNos te eodem, quo nátura iusserit, omneš ordine gungsspruch hinzu sequemur. Ich werde nicht ermangeln, an Ihrem Tage das Námliche zu thun, ich mag nun in diesem oder andern Planeten existiren, und das von Rechts- und Billigkeits wegen in optima forma. Ich hoffe, Sie sind es zufrieden. :
sowie seiner Mutter hábe ich lange schon nichts Unsere úbrigen Bekannten sind weit und breit zerstreut. Der Landtag dauert gegen alle Erwartung immerwáhrend fot. Wenn der Hof unsere wúrdigen Reprasentanten auf diese Art fortwalten liesse, hátten
Von Siegmund,
gehort.
wir die
bste HofTnung, den ewigen Reichstag des weiland
keinem jedech
herzlicher
und
inniger
als
Ihrem, Ihnen
stets
A. 224. František
ervence ervence; šíi se
11.
18.
Sie,
i
z
Votína.) o tom,
Palacký Bartolomjovi Kopitarovi. — Odpovídá mu iia dotazy uinné dopisem
jak míní vydati redaktorem
^
Staré letopisy^
asopis
Wottin bei Klattau
von
ergebenen
Freunde,
1826,
rom.
heil.
Reichs in Pannonien auferstehen zu sehen. Dii omen avertant Von allen Bekannten alles Schóne und Freundschaftliche an
W.
ze
dve
a oznamuje, ie stal se
musejních. in
Bohmen, den
18. Juli
1826.
Verehrter Freund Ihren sehr vverthen Brief
vom
meiner Abreise von Prag, jedoch zu
llten spát,
d.
M.
erhielt ich
um noch
am Voiabend
denselben Abend darauf
Korrespondence
270
Am
antworten zu konnen.
Angelegenheiten
Iten
liber Pilsen,
Fr. Palackého.
von Prag
fuhr ich
d.
Schwihau,
in
archivarischen
ich heute
hieher, \vo
kaum
die
Musse finden konnte, um Ihnen diese Zeilen zu bereiten. Den Aleister hábe ich nach Empfang Ihres Schreibens (um 10 Uhr Abends am 14ten JuH) nicht mehr sprechen konnen; obgleich korperhch, wie sichtbar, sehr erste
geschwacht, arbeitete er schon wieder
riistig
fur Ihre Jahrbicher.
Zimmermanns Ausgabe unserer Chronik verhált sich zu der Ihnen zugekommenen Bearbeitung hoffentUch wie eine schlechte zu einer guten. Er hess eine neuere sehr fehlerhafte Copie des von mir E genannten Codex, den ich in Tetschen fand, gedankenlos abdrucken und erhob aus etwa vier andern Handschriften, die er sich verschafft hatte, Zusátze in beliebiger Quantitát als Nachtráge hinzu. Es war ihm damals nnr darm zu
Werk zusammen
thun, in der Eile ein
zu stoppeln, welches er
dem
Oberst-
burggrafen dediciren konnte. Ich hábe im Ganzen 16 Handschriften zusam-
mengebracht, die in
von einander
alle
in der
Anzahl historischer Daten und
der Ausfúhrlickeit der Darstellung abweichen, obgleich
alle sichtbar
auf
Es galt daher, die in allen Manuscripten enthaltene Masse von Daten in den chronologischen Zusammenhang zugebaut
cinen Grundtext
sind.
bringen mit genauer Bezeichnung jeder Einzelheit,
die bloss in
einzelnen
daher die jedesmalige Bezeichnung der Zusátze durch N. Daher ist kein Wort von mir in die Hindschriftenzeichen Aa, Bb, C den Text gebracht worden, welches nicht genau nachgewiesen wáre, aus
Codd. zu finden war
;
—
welcher Handschrift
XV. Jahrhundert jeder
fiigte
aus
es
Denn
geflossen.
diese Chronik
beinahe eben so viele Verfasser
eigenen Ouellen,
als
hatte
schon im
Abschreiber, denn
was ihm beliebte, hinzu. Ihre Angaben und unparteiisch, da die ersten Coni-
sind aber meist historisch sehr treu pilatoren
sie
nicht
fiir
die Óffenthckeit bestimmt
welche die Notizen hieruber
liefern soli,
wird sich
Die Vorrede,
hatten.
oft
auf den Text berufen
miissen: ich wíinschte daher, sie erst nach abgedrucktem Texte zu schreiben,
um
die
paginas
angeben
zu konnen. Solíte
etwas dennoch streichen miissen: so
moge
auch
sie es
humanste Censur
die
nur an den aus spátern
Codd. zugekommenen Expectorationen thun, die fiir die Geschichte ohnedem wenig fruchtbar, und einige schon auch von mir weggelassen worden sind.
Doch, Gottlobl dass die Arbeit in Ihren Hánden ist. Haben Sie meine Sendung (30 fl. B. N.) von 11. Mai erhalten? Ich bitte Sie sehr, wenn es nicht sein solíte, mir dariiber náchstens nach Wittingau zu schreiben, weil mein Recepisse daj^iiber nur bis zum 11. August Ich reise von hier, giiltig ist. Hoffentlich ist jedoch alles in Richtigkeit.
wo
ich eine mir sehr liebe Familie auf ihren Landgiitern besuchte, nách-
zum Grafen Czernin nach Chudeniz, und werde von dort spátestens zum 1. August in Wittingau eintreffen, wo ich etwa 14 Tage im Archiv
stens bis
arbeiten fiir
will.
Erst
immer bleiben
schriften
auch
am
20.
— 25.
miissen,
ein eigenes
da
August werde ich mit
Bureau
ich wieder in
der Redaction
erhalte, das
mich
der in
Prag sein und beiden Zeit-
Prag
fixirt.
Ich
bitte, mich auch spáter mit Ihrer Zuschrift zu beehren, worauf ich jedesmal mit grossem Vergniigen ungesáumt antworten werde. Ihr aufrichtiger Verehrer tt d
rr. Palacky. i
zapjeného Miklosichem
(Z originálu
opsala dne
bezna 18S5
17.
i
v Malci paní
Marie ervinková.)
Palacký bratru Ondejovi.
225. Jií !826, 25.
ervence
Hodslavic).
fz
—
5
Slibuje, ie za ného
.:/.
zaplatí, a stéiujc si
na
nedostalek.
V
Mj
milý brate
Hodslavicích, dne 25. Juli 1826.
!
Tvé psaní na mne poslané sem obdržel, žádosti tvé z nho sem vyrozuml; že ale práv tehdy otec náš byl do Vidn odjel, tak sem ti nemohl hned odpovd psáti, nebo sem nevdl, jestli on to tebas ve Vídni i
nezaplatí.
Te
ped
již
pár dni
te doma
nezaplatil, ani
doma
a jak
jest,
slyším,
ve Vídni
toho
na to nic dát nechce, sestry ty zase že nic nemají,
ím
by ti pomoct mohly; tak ta vc cele na mne se svaluje; kdyby to, co mám, všecko mé bylo, tak bych si o tom nic nemyslil, že ale mn ješt moc chybuje, až tolik budu mít, kolik se mi ije tehdy, tehdy mn to dosti tžko pijde, pec ale, když ty již z bídy jako vybedly býti se zdáš, a na delší as sob sám pomáhati moci budeš, tak já, jak budu moct, tak to poídím, tebas
s
dost velkú bídu, a ty peníze u pana Životského,.
B N., za tebe zaplatím v té nadji, že kdybys ty svú živnost a potebu ml, a já se k tob z bídy o pomoc utíkal, snad bys pede mnou dveí nezavel, ale dle bratrské lásky nade mnú se slitoval a mn též pomoc udlal. My zde sme všeci živi a zdrávi a pro svrchu podotknutá píinu dobe se nemáme, nebo jeden každý žádá své nazpátek, a to mn není možné
totiž
5
všem
splniti
fr.
;
za
Má již
njaký as
hbetem nechám, žena jako
i
se
to
ti
Francovi se vždy strojím
zle bylo,
nco
snad by
milý brate,
mj
mn
Pán
nejde, a protož jej minim dokonce formanku zabavti budu a pak všeho
Bh
nevole
z té
pozdravujeme, byli bysme rádi
musíme
na
až
a švagi
Sestry
sjíti.
Bartonka, že prý by
budu, až on
se ješt s
jestli
já tebe
nepijdeš, tehdy
moct spolu
dobe
v handli toho roku
zanechati a na
ntco
rádi
psáti,
ale
podelší
t
také
as
mn
aspo
dobe,
já
na
tob
až
nechávají,
poslali, ale že též nic nemají.
posavad sem nic nepsal, a
as
fedroval,
te
mnú nkdy
abych nezahynul.
všechno dobré vinšuji a peji,
sám dle možnosti pomáhati, nebo sme Já zstávám t vrn milující bratr
všeci
pomže.
ven
zde vidli; když
zanechati,
pozdraviti
svého jistého mít bude, kdyby se
se
brzy
t
každý sám
sob
budem i
tetka
Bratrovi již
ekat
na náhle
Ostatn
hle sob zanecháni.
Georg Palatzky.
!
Korrespondence
272
Fr.
Budešli bratrovi Francovi psáti, tak
Palackého.
mu ode mne
a
mé
ženy pozdra-
vení piš
Von Hotzendorf b. Neutitschein. An den Andreas Palatzky, Studieau dem evangel. Lyceum oder Gymnasium in Presburg. Uber
renden
Briinn, Presburg.
226.
ervence
1826, 30.
Jií Palacký synu Ondejovi.
—
Hodslavic).
(z
Sléiuje si na
František svými požadavky a slibuje, že
Mj i
s
pošle košile a sukno.
milý synu!
t
Akolivk sem
ticdstalek, jejž zaiinii syn jeho
mu
žádostiv na tyto vagatie doma oekával, však se tob tam tvé okolinosti njak oblepší. Kdybych
tím upokojím, když se
tom stav, že bych t byl mohl jen jak jindy z domu vypraviti, více by mne bylo mrzelo. Než moja majetno.st tenkráte nestaí. Málo se vybyl v
dlá, a jinde odkudž vzíti; nýbrž dluhy se vracejí. Franz ekl, že nebude penz, než žádal plátna na spodní gat, koštovalo 11 f., žádal na
žádati
košile, koštovalo
a vzel na
n
sem.
vyplatil
šestodílnou
10
16
fr.,
Tedj'
na 30
nevzal
Toto,
fr.
11
f.
16.
fr.,
K tomu
mu
zdálo se
jej,
nechtje a
sprosté, nechal je
ve Vídni za
10 jest zase
žádal 100
10
37
20
fr.
O
fr,
v hotov, na
f.
\-e
Vídni
loktí nechati,
vánocích
tyto
biblí
sem jemu
nemohu, nemám a nedám, až Toto ale neštstí mže býti tob k dobrému, a, jestliže se líbiti bude, nevím. Chci z tchto 20ti lokti tob z polovice košile nechat šíti, a z druhé polovice všem tém, kteí mne tátou jmenují, njakou ástku udliti. Co se sukna dotýe, to já chci až v jarmark v Jiín kupiti, jako gat také dostaneš. Jiného nevím, co bych Toto myslím po jarmarku, když se do Vídn pojede, do ti mohl slíbiti. plátna zavinouti a tam u p. Zivotského složiti. Jestliže se toto. mé pedjen 60
f.
Bh
jestli
odeslal s
tým doložením,
že více
života prodluží a cizí dluhy vrátím.
i
nesení 1
fr.
tob
nelíbí,
posýlám, aby a rodina
sme
nerojily. Obilí
jen
tedy
mn
odpis, abych, co initi,
šajn nechávám, abys aspo potu
nco
pota
mén
koštovala, nebo
všeci zdrávi a
tob
míti
ale zrna, tuším,
budeme. Handel
Školní priefung 16tého Juni
jede.
dobe
vypadl.
s
Od
Hodslavicích dne 30.
z
se
nám
bude málo. Ovoce
máslem skoro
za nic nestojí.
Zstávám tvým otcem
Jul. 1S26.
France sem v Juni také psaní
lístku
i
Vely
J.
V
tomto
Z V^ídn proto Matka domácí
také pozdravení vzkazují.
na slámu mnoho narostlo,
málo trnek
tam práv
V
vdl.
vyplatiti mohl.
Prahy dostal.
Pallatzký.
!
227. Antonie 1826,
srpna
9.
(z
hrabnka
Janovic)
—
Vratislavova Františl
Lituje,
ie
nepišel do Janovic a tsi
se
na shledáni
v Pra~e.
Ihrem
Ich sah
Palacki
Sie sáen
;
Kommen
so
mit Vergniigen entgegen,
reichlich in die Gefielde
geehrter Freund
des Geistes,
dass
in
jeder
Erinnerung Ihr Andenken mit Achtung und Ergebenheit sich forterhalt. Gescháfte rufen uns nach Prag Sie alldort als Ersatz zu sehen, freut
—
sich,
viel
geachteter Herr Palatzki, Ihre ergebenste A. Gr. Wiatislaw-Sterndahl.
Janowitz,
Mein
9.
August 1826.
und unsere Kinder wollen Ihnen
guter j\lann
genannt sein
;
sehr leid
ist
es mir, Sie, Guter, nicht
alle freundlicli
haiisfraulich herzUch
zu bewirthen.
A
Monsieur Frangois de Palaczki á Wittingau.
228. Karel 1826,
9.
srpna
(z
Prahy).
Zelez?te'mu a
—
dává
Egon Ebert Františkovi Palackému. Rádi mu, ahy
Hradech k justiciarovi hrabciho archivu.
obrátil se v Nových
mu. zprávu o obsahu tamniho
Lieber Freund
und ich eile, Dir noch vor Deiner Hat Dich da so mancher wichtige wissenschaftliche Fund erfreut, so wirst Du hingegen in Gratzen wohl durch die herrliche Nátur im Innersten erbaut werden. Was Deine Anempfehlung dort betrifft, so hofe ich von der Freundschaft des dortigen Herrn Justiziárs Železný, (den Du leicht erfragen víirst), dass, wenn Ehi ihm diesen Brief vorzeigst, er Dich mit aller Freundlichkeit aufnehmen und es an Nichts ermangeln lassen wird, um Dir Deinen Aufenthalt so angenehm, als móglich, zu machen. Schade nur, dass Du Dir nicht vorher bei Herrn Grafen Buquoy die Beniitzung des Gratzner Archivs erwirkt hast, das zwar nicht gross ist, aber doch bedeutende Notitzen fiir Deine Zwecke liefern diirfte, indem es zumeist Urkunden erhalten, die von den Rosenbergs herstammen, und in die Dir zunáchst am Herzen liegende Geschichtsepoche fallen. Vielleicht ist der Graf in Gratzen, und Du konntest von ihm personlich die Bewilligung, im Archiv zu wiihlen, erhalten. Vergiss doch nicht, wenn es Dir im Geringsten moglich ist, Freund Rossler in Silberberg heimzusuchen, und ihm und seiner Famille herziiche Empfehlungen von mir zu sagen. Empfiehl mich dem Herrn Justiziár Železný und seiner guten Frau, und dem Gratzner Landmesser Swoboda, der lange in unserem Hause war, und wenn Du an Mchura schreiben solltest, griisse Sehr erfreut hat mich Dein
Brief,
Abreise von Wittingau zu antworten.
Fr.
PaUakého Korrespondence a
zápisky.
II.
IS
!
Korrespondence
274
Fr. Palackého.
den nárrischen Kauz recht warm von tiger Freund Prag, den 9ten
10.
in Wittingau,
srpna
(z
Modrél.
Palatzky,
již
Sternberg'schen
grafl.
Goaltovský Františkovi Palackému.
—
Žádij ho
za knihy
bibliothéku gymiiasijni v Modré.
pro
V
má
Ebert.
per Tábor.
Nezapomenutý
Akoli sem
Dein aufrich-
Egon
August 1826.
229. Michal 1826,
Karl
S" Wohlgeboren Herrn Franz
Prag.
Archivá,
mir. Gott befohlen!
Modré dne
10.
srpna 1826.
uiteli, velevážený píteli
dávno na Vás nepsal, neznaje do
jista
Vámi
obydlí Vašeho,
pátelském pebývá. Což ale jinae i nemže býti, tak zajisté ste byli zaujali srdce mé již v Pešpurku a Carlburgu, že sem od toho asu každou obt pro Vás byl hotov pinésti. Vaše vynauování vkoenilo se hluboce v vnitnostech mojích a ona láska materiny, ji ste Vy do ader našich co náš uitel u behu Dunaje vštpovali, až potud ješt
tedy pfedce jak
porozumní
láska k
Vám, tak
je
žádost,
píina pokušení
hlavní
s
i
dále v
mém
zstávati, v srdci
pozstává a
i
se
mého
o
založení
slovenské
knihovny na našem gjmnazium Modanském. Než tuto musím dáleji zaíti. Já sem od msíce záí roku 1825 veejným syntaxeos na pedj mno váném gymnázium professorem. Semto se schází, jako sami víte, obzvlášt mládež slovenská ona asto tak
eení
primáni.
i
Jsou zajisté mnozí
dosplá.
Mnozí
z
nich
nemotornosti a kteraké matenice
i
kážou.
jak v slovích tak
I
z
ní
dva ba
Ale pomiluj Bože! i
v spojování.
i
tíroní kteraké
Tomuto
spomoci hled a k rozšíení dokonalejší známosti materiny, na skolik možná, pispti žádaje, umínil sem, tohoto roku cviení s naší dosplejší mládeží ped sebe vzíti a ji k pilnému knih slovenských ítání vésti. Ale jako toto budu moci uiniti nemaje k tomu prostedk ? Vážný uiteli proukázali, což a nezapominutedlný píteli. Vy ste mnoho dobrého již vždycky s vdností velikou v}'znám, získejte sob ale ješt i u naší mládeži zásluhu, jsouce nám Vaší pomocí pi založení slovenské knihovny pro uherské Slovany na našem gymnázium Modanském nápomocen. Kdo se slovenské knihy ísti, jinae nikdy cíle zajisté chce slovensky uiti, musí svého nedojde. Nám jakovéhokoli obsahu knihy velice zavítají a nás radostí a vdností velikou na proti našim dobrodincm naplní, pi tom ale i k tomu
mn
i
povzbudí,
ím
abysme na vzdlání
naší
materiny tím pilnji a horlivji
pracovali,
píznivc v ohledu tomto dkazy lásky a pízn. Tuto naši srdenou prosbu uite, prosíme, jiným horlivým materiny milovníkm známu a jim naši prosbu tím na srdce klate, že sme lidé zajisté chudobní a pi tom pro ten veliký ohe, an roku pevtší jsou k
—
nám
i
cizích
i
i
i
dešlého dae
ervence nejen pl msta Modry,
6.
naše, totižto školy, Cis.
ale
naše všecky školy
i
popel v nkolik hodinách obrátiU podílu zasluhující.
až na
pomckou
s
Stavení sice
velevážných dobrodinc, mezi
n
i
Její
máme, ana k nim 250 zl. milostiv nkolik týdnech šastné se vystaví, naše chudoba ale pedce
Milost naši královnu štstí poítati
poslati ráila, v
Budeteli moci
že my nic na nco pro nás
sebrati,
rate
po
njaké,
tak veliká
to
jest,
aneb
knihovnu slovenskou vynaložiti nemžeme.
emž nijak nepochybujem, tedy aneb do Prešpurku na knihkupce jist dostaneme, odeslati.
píležitosti
my
Landesa, od kterého
to
na
Pána Koláe kniha, ítanka nazvaná, akoli mnohým nmeckým v její obsahu pedí a v slovenské ei první jesti, pedce mnoho má nepátel mezi knzi, ani na ni ty novoty velice drbou. Náš Petényi, jak slyším, je na Cynhot pi Pešti kazatelem. To vím od jiných, nebo on, akoli sliboval, od toho asu, jak sme z Vidné odešli, nic nepsal.
mj
Karlhúzané jsou též zdrávi a strúmpfer, však se
Více by[ch]
budoucn horlivým
mu
Ladislav
líbila.
Dejž
již
od dvouch
Bh, aby
rok
Schwarz-
byl šastný.
rodem z ech, již odchází; Poroueje ješt jednou Vám všem mou vc, zstávám Váš ctitel a srdený
ale študent
psal,
tedy, jestli
Cechm
vždy fabla
náš Motl,
dovolíte, více.
jak sebe tak
i
i
pítel
Michal Goaltovský m. P.
telem
;
rate mi
p.,
professor a conrector.
vydáváte jeden asopis; já sem též
S. Slyším, že
jen, prosím, odpísat, kolik se
má
platiti.
na
Bh
pedplati-
Vás
posilni
v práci Vaší.
An Herrn Herrn Franz v. Palacky, Wohlgeboren in Prag. Abzugeben entweder beim hochwiirdigen Herrn Dobrovský oder dem Herrn Professor von Jungmann
in
der Academie.
230. 1826, 17.
srpna
(z
Jií Palacký synu Ondejovi.
Hodslavic).
—
Mj
5
Posílá mrt sukno na kabát a
knzem ; dává mu zprávu
v Prcšpurce a hledél státi se
zl.\
radí, aby ostal
o domácích.
milý synu!
Abys nemusil dlúho se rozmýšleti, kdy v Jiín jarmark bude, tedy tob oznamuji, že vera byl, kdežto sem tob 4 lokte sukna modrého na dva lokte šíi ukoupil. Mám za to, že se hodit mže. Barva jest stálá a drahá, sukno dobré vlny a dobrého údlku; po 6ti fr. loket se platilo. i dnes dopoledn ušili a na vz I také na dvoje gat plátna sme koupili naložili,
kteréžto bratr tvj Jií
se dostalo, o to se starati
nebo matka
praví, že
má.
bys okolo
s
sebou do
Vídn
jeda
vzal,
Plátno košilové zstává
ty
rýnských od
ušití
tob pak aby
nyní ješt doma, v Prešpurku 18*
platiti
;
Korrespondence
276
ona
miisil,
A
ale že to
darmo
Fr. Palackého.
abys ty tedy též njakou pomoc od
ušije,
ní
po jinýkrát se odešlu. Mariana, sestra, tob posílá 1 fr. a Rosina, dcera matina, která se do Hoštašovic k Hegarm letos provdala, také 1 fr. dává. Kteréžto dva rýnské za tolik by dosáhl.
tak tedy, když je
ušije,
mohly se povážiti, jak oné vdovy dar do pokladnice, o nmž Kristus cenu v svém evangelium vynesl. K tmto dvma rýnským já 3 fr. doložím, abys aspo od šití ím vyplatiti ml. Na tento spousob zase njaké šaty míti budeš. Já tede již tento doma nechaný od Franca poslaný kabát pro sebe míním spraviti, kdyžs ty jej nežádal a nyní na nový sukno máš. Ty 2 nové zákony sem ze Vsetína dostal a od pivezení žádnému žádati mám, neb ty nic nesem ješt neplatil, ani také nevím, co za píšeš, co ony v Prešpurku koštují. Našeho p. otce syn Johann nevelíce jest zdravý, ba nyní jest v Jiín u doktora, který jej má uzdraviti, až nejprv se doví, jaká jeho nemoc jest. O divná nemoci. Pan Winkler ze Vsetína jde do Slezka za knze. Vsetín ani rektora ani knze nyní nemá. O Tomanovi jiného nevím, krom že v Bíisku jest. O Telíkovi slyším, že ješt z Vídn na vagatie dom nepišel. Ostatn nic více nevím co psáti. Co se o tvém stav, do njž by si se vpustiti ml, íci mže, aniž nyní co vím. Jedin co sem si prve myslíval, že když Franc knzem bude, že mže Andres býti lékaem a že mohou oba lidskému pokolení užiten pracovati. Franz již knzem býti nechce. Nech tedy jest, ím chce a býti mže
n
tob rovn musím
tou radu dáti
abys se velice o to nestaral, nýbrž jen
:
pedevším sebe
vycviiti a potom, kde se ti namohl nco vynadobýti. Pi tom všem nemysli na vysokou stolici, nebo kdybys z ní spadl, více t bude boleti, než z té nízké, protože se tak velice neurazíš. Potom také kdykoli kdo co svého chce na dlouhý as zaopatiti, žádný nehledá, jestli jest moudrý, mezi velikými, ale si myslí, kdyby z malých mohl se nco vybrati, že by se to mohlo poddati a býti z toho veliké. A tak jest v celém pirození. Z malých
hle, abys mohl
živ býti,
svým
hodí, co bys
umním
již jsou velicí, nemohou býti vtší, propovdí radím bu pilný ve škole, se to, co nejlanji tob pijde a kdy kdo tebe bude na potebovati a budeš moci to zastati, neohlédej se, nýbrž jdi. Já tob penzi nemohu pomoci, a bez penz nemžeš se do ciziny vpustiti zstávej tedy v Prešpurku a hle sob svým poslušenstvím a ctnostným obcováním u p. pro-
vcí
povstávají
veliké
nýbrž na nic
;
picházejí.
velicí,
ti
když
Dle této
:
u
;
fessorv lásku
umní. Že moci
mluviti,
mluviti
;
získati
;
spíše
prsa slabé máš,
aby
t
pi
theologii chléb dostaneš,
nemusíš
za kantora
pístojící slyšeti mohli. Janek
as v Životicích ve škole, nco nauil. Pes týden dlá
byl kterýsi
ale
jíti,
a
tak
pi jiném pedce budeš
než
neumí ješt nic nmecky od toho asu on se o to
se mnou polní práci, v neaby se dli knihy do ruky nevezme, až jej k tomu doženu radj do ddiny mezi kamarády jde. Co z nho bude, nevím. Rozina ta pase naše dv krávy a tele, potom pomáhá matce poklúditi, neb žádné dívky nemáme, jak Rozina o sv. Duchu do Hoštašovic se vdala. Florian ješt u Jury šije.
nestará,
;
!
Jiného [ne]ní co
ochran,
v božské
Jediné zstávej
psáti.
do vle
já také
boží tvým otcem Pallatzký.
J.
V
Hodslavicích dne
An Herrn Andreas
Aug. 1826.
17.
Pallacký, Studirenden an
dem
evang.
Lyceum
in
Presburg.
231. 1826, 27. srpna (z
Bartolomj Kopitar Františkovi Palackému.
—
Vídn).
Oznamuje mu, že etl a schválil jeho práci ; tim, eho od tiho žádal v bibliotéce, posloužiti mu nemže.
Wien, -
Alle Ihre
27.
sind mir
drey Briefe
unsere Gescháfte sind ganz
zu
zugekommen,
rechter Zeit
Sie sie noch nicht haben, so
Dissentientibus
nicht.
und
Ordnung.
in
Ihre Arbeit hábe ich mit hiteresse gelesen und seit
Wenn
dirt.
August 1826.
Freund
primis instantiis,
ist
6.
August expe-
dies wenigstens meine Schuld
werden geheime Schiedsrichter ge-
sucht? Nescio; hoc scio, mihi opus probari. Ihr Auftrag pro amico
Drittens.
September u.
Vo
w. wird.
s.
dann
selbst
ist
Itcn October ist
an
wenn
es mir lieber,
fr den Augenblick unausfhrbar.
ist
wo
unser Ferienmonat,
ist
die Bibliothek
geweisst,
gewaschen
Und
keine Arbeit darin au denkeii.
Sie andre
mit solchen Commissionen
beauftragen, da ich aus tausend personlichen und amtlichen Rcksichten mich damit nicht wohl befassen kann. Meine Sache ist, jedem zu geben, was er wnscht, wenn ich es hábe. Alle unmittelbare náhere Theilnahme
Grnden
steht mir aus obigen tausend
Machen
Ich frage ihn
vergesse.
nicht zu.
Sie doch, dass der Meister sein sl[avisches] Glossarium nicht
radix in pri (buon
um
Etymologie von
die
p7-o vi faccia)
oder
in
jajem
priatel .?
(Freund)
und im
:
ist
die
letzteren Falle,
Oder ist nicht zu denken. So auch carmula, das in den leg[ibus] Bajvar[iorum] vorkommt als deiitschcs Wort, ist unser, und das altsl[avische] KpaMOja also deutsch.? Ein Beweis mehr fr meine Hypothese von Methods Dialekt! Im Grimm findet der Meister sehr vicle slavische radices, z. B. was ist
heisst
das
jajem? denn an
Wort
jati
niclit slavisch
}
von imu, capio,
—
plittsjan tanzen (also das k. plesati álter als das russische iLi>^caTHH!
(uterus)
f.
protestirt
ipeBo! etc.
legi illi hoc.
Grimm
recensirt ihn
gegen radices, die aus puren Vocalen bestehen.
ihn der Meister nicht, Vale, et fave et S"'
etc.
um
dabei zugleich zu antworten
commenda me
amicis.
Wohlgeboren Herrn Franz Palácky,
P. T. in Prag.
gráfl.
II,
Warum
392,
href
und
recensirt
"i
K. Sternberg'schen Archivá
;
Korrespondence Fr. Palackého.
Ondej Palacký
232. 1826,
záí
7.
(z
Prešpurku).
—
bratru Františkovi.
Oznamuje, že rád pijede do Prahy studovati medicinu
prost za penize na cesiu a dává zprávu o tom, co studoval v Prešpurce.
V Milý
Prešpurku 7ho záí 1826.
brate!
p.
od Iho záí jsem s nemalou radostí ítal. A jak jsem to mileji, dávno má žádost, abych ím spíše, tím s Nimi a pi Nich mohl žíti, studovati. Studovati pak medicinu, to jsem si netoliko již jako chlapec žádal, nýbrž to bylo od njakého asu mé, mohu to v poíci, dost pevné pedsevzetí; to byla i našeho otce vle, jak sledním list sám psal. A to se má nyní obé skrz Jejich opravdov braJejich
list
Byla
neml.''
mn
totiž již
mn
trskou ke
mn
uposlechnu a
mn
s
lásku splnit
pozstává,
nežli
!
Já tedy, milý
p.
br.
!
mile
Jejímu
povolání
Nim pospíchati budu; aniž co jinšího k žádání aby mne Bh k tomu mému novému pedsevzetí
radosti
k
abych Jim pilností a dobrým vedením ukazovati mohl, že Jejich lásky ne zcela nehoden jsem. V krasopisu nmeckém i latinském cviiti se budu, a doufám, že nco pknjší písmo dostanu. Co se penz dotýe, tch budu potebovati, professorm didaktra za pl roku 1824/5, totiž 10 fl. v. v. za testimonium 1 fl. c. m. a na cestu jist asi 20 fl. v. v.
popál
štstí
a
Tolik tedy Jich prosím, aby
budu, ty za šaty dám;
ím
mn
šije
mn mn
poslali. Já totiž
práv
nyní
penz nemám,
a co míti
nyní krejí frak a nohavice.
mn
to bude, budou moci poslati, tím mileji záí poslali, za to je prosím. Jist bych zde nerad mnoho asu berou a užitek malý pinesou, dlouho do škol chodil, neb když již neskoním, co jsem nyní zaal. A neš-íl bych do školy.? tedy musím za kost a quartir platit, což zase má kapce nedovolí. A k tomu bych se také rád až do posledního tohoto msíce dom k otcovi dostal,
Ostatn
spíše
mn je
a aby
až
do
je
24.
mn
Studia jsem zde slyšel následující: logicam, ethicam, philosophiam, psychologiam empiricam, aestheticam, encyclopaediam scientiarum, paedagogicam, mathesim, physicam, statisticam, historiam Hungariae, interpretationes classi-
corum
et
tedy bych
prima linguae graecae elementa. Kdybych tento rok zde zstal, slyšel i metaphysicam, ius naturae, historiam universalem, lin-
guas graecam et hebraicam.
U
pana Zsigmondyho jsem ješt vždy; p. Bilnitza svého syna do Tento rok jsem se práv do Jeszenákového convictu dostal. Pozdravení od pp. Vyrožila, Zsigmondiho, Bilnice, Palkovie, Khuna atd. zstávám v oekávání brzké odpovdi Je vrn milující bratr
Modré
poslal.
Ondej
Palatzký.
233. J. G. 1826,
záí
7.
—
fz Gotink).
Eichhorn Františkovi Palackému. Tdíe
se,
mže
brzo-li se
)taditi
zaslání
lánku
o literatue
eské.
Wohlgeborner, hochzuverehrender Herr Archivá!
Wie
um
tisch,
willigkeit,
oft sass
bel Eu.
ich schon seit dem letzten Jahr an meinem SchreibeWohlgeboren mein dankbares Andenken fiir Ihre Bereit-
meiner Geschichte der Literatur ein grosses Opfer
mit der Sie
alier Herzlichkeit zu
darbringen, mit
geheimes Gefiihl
fúr Schicklichkeit,
Aber immer
erneuern.
dass ich
Opfer, meine Briefe zu lesen, nicht verlangen
dem
zu
diirfe.
diesem Augenblick meines Bekenntnisses sich wieder driicke ich
doch
es
mit Gewalt und
heute
boren gehorsamst anzufragen, ob
sagt mir ein
ersten
ein
So stark
es
in
mir
regt,
zweites
auch
in
so unter-
erlaube mir bei Eu. Wolge-
wie ich zu Ihrer Erholung wiinschen
Sie,
mochte, den Opferact bereits geschlossen haben, und Sie dem Censor, als geweihtem Priester, schon das Geopferte zum Etiskicium úbergeben haben? und ob wohl zu holTen sei, dass er hold den Segen daríiber sprechen
werde
?
Verzeihen Sie
es
einem
bereits
zu
hohem
fortgeschrittenen
Alter
Manne, dass er sich sehnt, die letzte Schuld, mit der er dem Publicum verwandt ist, abzutragen; erschiene er vor dem Pfortner der Unterwelt mit welchen Empfang hátte einer Schuld noch von der Oberwelt beladen er zu erwarten? Entschuldigen Sie also diese Zeilen und nehnien Sie den
—
Ausdruck der vollkommensten Hochachtung giitig an, mit dem Ehre hábe zu beharren Euer Wohlgeboren gehorsamster Diener J.
am
Gottingen, S'^"'
VVohlgeboien,
Archivá, zu Prag.
234. 1826, 14.
7.
záí
Sept.
ich die
G. Eichhorn.
1826.
dem Herrn
Fr. Palatzký,
Gráflich-Sternbergschen
Postfrei. Gránze.
Kašpar hrab Sternberg Františkovi Palackému, (z
Beziny).
—
Žádá
ho, aby se
postaral
o
rozšíeni oznámeni
asoýis
musejních; slibuje pro nmecký asopis svj lánek a žádá ho, aby poprosil Dobrovského za píspvek literární.
(Praes.
den
22. Sept.
1826.)
Bezina den
14. Sept.
1826.
Lieber Herr Palacký!
Der Gescháftsleiter Herr Professor von Millauer hat mir angezeigt, dem Abdruck der Ankúndigung beider Zeitschriften des Museums auch auf eine Versendung derselben durch die k. k. Kreisámter und die Vicariate Rúcksicht genommen worden seie, hiezu aber blos die Praesidialdass bei
!
Korrespondeiice Fr. Palackého.
280
Demzufolge úbersende ich Ihnen die Not an das hohe davon ad acta nehmen, sodann die Nota mit dem Siegel des Museums (von denen eins bei H. Prof. Millauer, das andere bei H. Wolf aufbewahrt ist) siegeln und sodann S""^ Excellenz dem Oberstburggrafen, so wie er in Prag ankommt, Schreiben
fehlten.
Praesidium ungesiegelt, damit Sie eine Abschrift
ubergeben.
Die Žahl
der Ankúndigungen,
angegeben, da ich Praesidio erfahren
sie
nicht
auch weiss ich
;
die beizulegen
bestimmen kann nicht,
;
hábe ich nicht
sind,
diese miissen Sie bei
dem
deren vorráthig haben. úbersende ich den Aufsatz an
wie
viel sie
Fiir die 4 Consistorien in Bohmen Herrn Wolf zum Abschreiben, er kann sie mir nach Miecholup zu Unterschrift iiberschicken. Dieser miissen fiir jedeš Bisthum alsdann so viele Exempláre beigelegt werden, als jedeš Bisthum Vicariate enthált. Aut diesem Wege wird es wenigstens an Verbreitung der Ankiindigungen nicht fehlen. Alea iacta est! Fiir das erste Heft wiinschte ich, dass mehrere Ausschuss-Mitgl'eder kleine Aufsátze einriicken liessen, um der Unternehmung mehr Vertrauen zu geben ich werde selbst einen fiir das teutsche liefern oeconomischbotanischen Inhalts: >Uber das eigentliche Vaterland der Erdápfel und ;
leh hábe Grafen Franz Sternberg ersucht, in Europa«. bohmische Miinzen zu liefern, und wenn Sie Herrn Abbé
ihre Verbreitung
etwas iiber
Dobrovský begegnen, so sprechen Sie ihn in meinem Namen an, wenn auch nur eine Kleimgkeit darzubringen, damit der im Ausland wie im Iniand gefeierte Namen Dobrovský unter den Mitarbeitern voran stehe. Bescháftigen Sie sich, um die JMaterialien vorzubereiten und zu wahlen, damit wir wiirdig auftreten. Si canimus
consule dignae.
silvas, silvae sint
hábe die Ehre mit vorziiglichster Euer Wohlgeboren ergebenster Diener Ich
Hochschatzung
zu verharren
K. Sternberg.
235. 1S26, 15.
záí
(z
Jií Palacký synu Ondejovi.
Hodslavic.)
—
Radimu,
jak se dostane nejlépe do Hodslavic.
JMj milý synu
Tvé psaní po se strojíš, z
nho
se
píležitosti
mn
dovdl. Aby
poslané
obdržel sem,
a,
že
do Prahy
cokolivék máš
pro tebe a tvé knihy a
z Vidn do Prešpurku vz pijel, z toho nic nebude, nebo nyní mají furmani ve Vídni náklad, a proto tam žádný nepojede. Ale jestliže ty jinaího zpsobu dom k nám se dostati nevíš, tedy toto Dej se dovézti do Vídn, ale jen na Špici do hospody a tam oekávej njakého vozu z našich konin, který by t až na Vsetín neb do Holešova aneb aspo do Hradišt s tvou pagaží dovezl, a odtud bys pší k nám došel potom pak by se zpsob zase promýšlel, kterak tvé vci dom dostati.
ui
bu
:
;
neb 22ho
Pakli bys 21 ho
a na tvrtek
kdosi
z
tohoto
dom
bys se mohl ni Jurovém vozi
Vídn
neb na pátek se do
fry máslo do Vídn
msfce
dostati,
ve Vídni mohl býti, tedy nebo on dnes vyjede z domu
dostane.
Na
píští
týden zase
poveze, kdy a kdo, to ješt nevím.
bude cesta suchá, tedy pojedou dolní
Jestliže
ponvadž musíš sob pí-
a
silnicí,
ležitost najímati, tedy bys nemusil ani do Vídn s tou pagaží jeti, ale mohl bys tebas do Prótea neb sem k Morav blíž do nkteré hospody se nakvartýrovati a tu oekávati, až se píležitost nahodí. Toto Pakli bys ty jinae trúfal se dom dostati, ui, jak jest mé myšlení. chceš. Také bys mohl nkterý nový zákon ješt s sebou pivésti, ten by se zde mohl prodati, neb njakou jinou vzdlavatedlnou knihu. Tento msíc tebe doma oekávati budeme, snad asi pes hody doma pobudeš. Košilí sme ješt neodeslali, neb nejsou ušité ješt, a tak ani se šíti nebudou, až ty dom pijdeš, a jak se šíti mají, sob rozkážeš. Zstávaje tvým otcem i
bu
i
Jií Pallatzký.
Psáno v pátek, dne
Septemb. 1826.
15.
Kdyby se njaká promna tom zstane, tedy neteba psáti
236. František 1826, 27.
tebou nahodila, odpis nám.
s
hrab Mercandin záí
(z
pi
Pakli
až pijdeš.
—
Prahy).
Františkovi Palackému.
Žádá ho za
pjku
penz.
Liebster Freundl leh ersuche Sie bei Ihrer Freundschaft, mir bis Nachmittags 100
fr.
hábe fr jemanblossstehen lásst, und halte
C. M. irgendwo zu verschafen, sonst bin ich verloren. leh
den mit 200 ist
eine
retten
Sie
fr.
Wort
ich mein
gutgestanden, der mich
bis
Nachmittags 4 Uhr
dann bin ich diffamiert es mich nur ein guter Freund genau erzáhlen, doch ich beschwóre
kann
;
ich
werde Ihnen
;
aus der
frchterliche Verlegenheit,
bei Ihrer Freundschaft,
itzt
nicht,
alles
treiben
Sie
di'e
genannte
Šumme
deren Bezahlung ich mit meinem Gagebogen garantiere, den ich
Hánden
lassen
werde.
Kommen
Sie
nach 12 Uhr
konnten Sie nicht kommen, so schreiben Sie mir ein
meinem Bedienten
auf,
mir
selbes sogleich
lassen Sie nicht Ihren aufrichtigen
ins
auf, in
fur
Ihren
ins Bureau und tragen Sie
zu mir Billet
Bureau
zu bringen.
Ver-
Freund Franz Mercandin.
Dem
Herrn von Palatzky. Wohlgeboren. Eigenhándig, dringend. Rukou Palackého:
Praes. 27. Sept. 1826.
Korrespondence
2S2
237. František 1826, 28.
jeho
*
záí
(z Prahj-).
Slávy dcera'-
;
—
Palacký Janu Koliárovi.
Oziiamiíje mu, sjakým
mu oznámeni
posílá
Fr. Palackého.
zíastcusoim
v
Ceckách se potkala
píspvek peklad nkterých jeho sonet.
asopisii musejních a prosí za
rárni; do ?iémeckého asoýisu chce dáli
W
Praze, 28. zaj
lite-
1826.
Milý Pjteli! a kommissionáe mého, p. Webra, knihkupce chtl sem po tak dlauhém mlenj opt gednau opowditi se u Wás, abych Wám nedal dokonce zapomenauti na pátelskau lásku tu, kterau ste ped nedáwnjmi léty blažili. Gá zagisté kochám se tau nadgj, že citowé naši, zahoewše pro dobré spoleného národu našeho, a tjm w ušlechtilé pjbuzenstwj wšedše, nikdy žádnau asu
Užjwage
pjležitosti
gedaucjho do
Pešti,
m
wrn
mrau
a mjsta
odciziti se
sob nemohau. A w
srdenau dowrnostj, gako kdy
s
tauž
s
gistotau laskawého
Od
té
od
Wás
doby, co sem se
mn
ke s
Wámi
té
radosti.
Hlas gegj
neodrodilých wlastenc.
rozlauil
w Uhjch,
Wašeho — Sláwy Dcera zwuj wšude po Cechách,
obkljeni gsme
onch
wkol
Weegn
oekáwage
se ozwánj.
gediná známka ušlechtilého žiwota
k našj weliké
Wám
nadgi podáwám
ruce pátelské,
gindy,
došla
mne gen nám
zawjtala k
a
w
gen
srdci
nebo
geg pronésti, ostýchal se každý,
lidmi nešlechetnými, ktej, .chtgjce wyslaužiti
sob
wjce než tidceti penjzk, za kteréž, co Gidáš Krista, oni wlast swau-
we wšem, co se dge, by by sebe newinngšj bylo, nedwru wlády zemské na nás swésti usilugj. Waše pak Sláwa gim arci welmi žádaucj byla, gehkož gim nadgi dáwala, že gj kohokoli z nás podtrhnau, se, chwála bohu! w tom dosawád zmýlili. Gen w domácnosti známa gest ona wšem Cechm národu swého milowným, a ti gi sob gako národnj poklad wážiti umgj. Ze Wám pednj mjsto mezi básnjky našimi zjskala, zrazugj,
a
to Wás tagno ušlechtilý
Mám došlo.
nenj.
Tjm wjce
museli
bychom
za
to,
že
bh
Raiž
Wás pipogené
olilášenj
zdaiti pedsewzetj naše
od
ste
nám
hlas ten
tjm
hrozili.
Museum našeho giž djwe mne giž mnozí kragané
A
!
an sem
kdyby
ale želeti,
mezi námi tak cele utichnauti ml, gakož
dobrým rozmyslem ginau wšak dauám, že národu swému platngi poslaužjm, nežli ti, ktej nesmyslnau a duchaprázdnau pepiatostj swau anobrž swým diwým sob pojnénjm, negen gméno samé patriotismu zhanobili, alebrž wšemu tomu, což shry tžce na nás naléhá, pjinu dali. mi, nenj tak zle, gakož se za wšjm tjm býti zdá. Gá gsem tjm dokonale ugištn, že neywyššj wláda zemská ráda nám popege, kdekoli mjrn a rozumn pojnati sob budeme, wyššj stawowé naši, mezi kterýmiž gá wtšj, nežli kdo giny z nás. osobnj známost mám, naši
za
cestau
odezance
kráeti
sob
byli
pokládali,
wywolil,
nežli
s
oni:
Wte
i
i
gešt neodnárodnili, abychom gich whodným a wzdnárodnjm obcowánjm získati sob nemohli. asopis náš eský u wtšjho djlu wyššjch staw ten bude: na nás gest.
tak welice se nikoli lanosti gegich
pimeným
pjležitosti této
užiti,
abychom piwjtagjc ge wljdn
dostogn w
a
litera-
námi auastenstwj pobjdli. Gá se w tom wšemožn wynasnažjm: ale že pomoci Wašj a wšech hodných wlastenc potebugi, to oit widéti rájte. Proež prosjm Wás, pispgtež mi pátelsky plodinami wýborného ducha swého, a pomozte mi dosáhnauti cjle gist hodného šetrnosti. Deyte mi, cokoli se Wám zdáti bude, weršem neb piosau, zwlášt co by wzdlané tenáe pjgemn bawiti mohlo, k no-
tue
ge
našj,
k dalšjmu
s
bu
wotám wtšjmu
tenástwa nesrozumitedlným se pjliš neuchylugjce. swým ei našj milowným, oznámiti a ge k hognému podjlu pobjdnauti rájte. Ostatnjch wcj Wás ukazatel listu p. Weber osobn zprawiti bude moci. Mgtež se dobe a zachoweytež w laskawé pamti swého wrného pjtele
Owšem pak
djlu
prosjm, že ohlášenj toto kraganiim
Frant. Pal.
Ratež pjležit wzkázati mé rodin geho. Mladému p. Petrowi
uctiwé služby
P. S.
škeré
zpwce
Bindra. Pozdrawtež
psal
Geczymu
p.
sem nedávno po
giných pátel mých, ktej na
i
i
we-
pjležitosti
mne gešt
ne-
zapomenuli.
z
P. S. Geden zdeyšj nmecký básnjk mladý peložil wtšj djl sonet Wašj Sláwy, mjsty wýborn. Chci gich nkolik na ukázku dáti do prw-
njch
aby
swazk našeho nmeckého Waše gméno doložilo.
se
238. 1826,
1.
iz
Berouna).
—
PosiUi pedplatné na asopisy musejní.
msíc záí
za
celý
takm
zasypaný za-
jsem, abych byl pistoupil k pedplacení na ohlášené musejské spisy:
a) Monatschrift
Bóhmen, b)
der
Gesellschaft
des
vaterlandischen
Museums
in
a
asopis spolenosti vlasteneckého museum v Cechách.
Zasílám tedy nyní, tuším, pololetní na a) 3
n
negste proti tomu,
že
hodný pane, drahocenný vlastene!
Zvláštní šetrnosti
na
VVjm,
Josef Antonín Seidl Františkovi Palackému. íjna
Mnohonásobnými pracemi
poml
asopisu.
i
f.
3.
b)
1 f
.
15
že kr.
jsem dosavad nezmeškal, pedplacení Hokyn peníze odvede a lístek
stíbra.
pijme. Vyzískati-li jste ráil cestou svou v
hodn mnoho
lét konanou
rárních koistí, tší mne, a to tím více, zdráv-li jste se
i
dom
lite-
navrátil.
Až navštívím Prahy, neuminu i u sv. Anny se zastaviti a tak drahocenného pana vlastence pesvditi, že jsem jeho ctitelem a pítelem. cis.
král.
Josef Antonín Seidl,*) dkan, vikaství berounského sekretá a vlastenského
V Beroun, *)
ve svém
dne
1.
museum
oud.
íjna 1826.
Josef Ant. Seidl nar. 9 dubna 1775 v Beroun, rodišti a zemel tamže dne 5 ervence 1S37.
byl
od roku 1813
dkanem
Korrespondence
284
An
[jeraun.
v.
dischen Literator
seums
in
Prag. Altstadt, im
in
Annahofe N. 211.
Jan Kollár Františkovi Palackému.
239.
—
4—21. íjna z (Pešt) Omlouvá, že mu dlouho nepsal, starostmi s církvi ; iéši na asopis musejní, pro njž posila práci a jména nkterých pedplalitelu. Pikládá slabiká a svá kázáni.
1826, se
Palackého.
S' Hochedelgeboren Herrn Franz Palacký, vaterlanRedakteur der Zeitschriften des Vaterlándischen Mu-
u.
Bohmen,
Fr.
V Drahý Nepipisujtež,
Pešti, 4.
íjna 1826.
píteli!
prosím Vás, onu
již
nkolikronou mezeru
našem
v
pátelském dopisování ani njakému schladnutí srdce mého naproti Vám anebo národu, ani njakové nedb a lásce k pohodlí. Tžké bím ohromných zevnitních. Vám již nepochybn známých, okolostojiností pivalila ruka osudu ku vnitní mimo to dosti bolestné rán srdce a života mého, tak že sem tlesn i v skutku co do zdraví klesnul, a jen snad duchovní síla šastného charakteru mého uinila to, že sem opt povstal. Dležitost naší
církve
stala
se,
zaslepeností
tém
a náruživostí
lidskou,
Slovák
dležitost
i
mé
Uhích. Chvála Bohu! že spravedlivá vc naše a tichý zpsob našeho jednání ješt až posavad kdy bu, pedce všudy vítzství došly. Nadji máme, že naše pe, žádaného konce dojde. všem našincm zdejším srdené i Vaše chvalitebné podnikání potšeni zpsobilo. Stojíte na pd, kde arci nco celistvého vyvésti mžete, jen hlete hned z poátku tu vc tak rozkoeniti a pevn založiti, aby trvalost, ba mnohovkost mla. Naše asopisy posud bohužel anebo mrou jako mouchy, anebo kráejí šmatlavým krokem. Co tíse mého pípoložím na Váš oltá. Ale tomného položení dopustí, to, vte, pro Bh Vás prosíme všickni my, rate v tomto asopisu vtší zení vzíti na Slováky nežli to posavad bývalo v jiných; opatrn sice, to se rozumí, ale pedce asto, abychom katolickou stránku, již nyní trochu k nám naklonnou a pivábenou zase k naší vehké škod nepronedbali. Vy dobe vlastni osoby,
ano
již
nyní
všech
v
bu
i
mn
vdn
znáte Slovany
i
v
Uhích
v Cechách, ve
i
stavu ste
tedy
i
vésti
svatý
doufáme siln, že v krátkém asu Váš asopis u nás drahný poet již milovník a odbíra nalezne. My mezi tím i v této vlnobitné vichici, kterou lodika naše zmítána byla, nezaháleli sme, a jen malikosti jsou, které sme na svtlo vydali, pedce to, tuším, užitené bude pro naše tak velice zanedbané školy. ]\Iy na budoucí pokolení úinkovati musíme, pítomnost u nás nenapravitelná. Pítel Šafaík, kterého sem loského podzimku navštívil, vjbral sob opt
úad
prostedníka. Stane-li se
to,
i
a
nové pole. i
On
jemu jeden
pracuje
výtisk z
in
Turcico-Serbicis
a
Cyrillo- JMethodianis.
Vašeho Ohlášení. My sme toho
léta zarazili
Pošli
tená-
:
Spolenost pro všeslovanské noviny. Srbské máme
slcou
nám
objednávvá a posílá
p.
zde, polské a ruské
Zakrzenský ve Vídni.
Nutkán byv od dávna skrze naše pátely, vypracoval sem Výklad poznamenání k Slávy Dcei. Ponvadž nevím, i a kdy to pod tisk pijíti bude moci, tedy jeden zde pipojený lánek na znlku 66 se vztahující Vám posílám pro Váš asopis, a sice: O jmén národu Slovanského *) Tuším se to práv dobe hodí do poáteního svazku, jako nápis nad branou do chrámu Vašeho asopisu. Pak Vám a Jungmannovi posílám nkolik exemplá Kázání, jež posluchai moji vydali, po exemplái Slabikáe aspo curiositatis causa. a rozliná nejvíce historicko-íilologická
i
Milou byli byste
pítomném
zprávu o
nám
službu prokázali, kdybyste
stavu literatury
Co dlá Dobrovský.? Hanka.? Jak
eské
se
byli dali,
jmenuje onen
nám aspo kratikou
co vyšlo, co vychází?
nmecký
básní, co ty
sonety pekládá?
Ponvadž toho týdne
ani pítel
Hamuljak
ani p.
Herkel zde nejsau,
Vám pedkem urit povdíti, my pedplatíme. Nejmén nám do Pešt,
odšedše kamsi na vinobraní, tedy nemohu na kolik výtisk Vašeho asopisu
z eského a 1 ex. z nmeckého a jeden eský snad do Nového Sadu Safaíkovi. Pedplatek rate sob na Pešansko-Budínské
a Budína 3 ex.
knihkupce Kronbergera
výtisky od pana
psaním
obradovati,
Váš nepromnný
i
se
já
posnažím
za prodané knihy moje.
žádati
Žehnej samo nebe pedsevzetí Vašemu!
Hlete mne opt
štrbinu
vyplniti.
brzo svým
Dobe
se
J.
P.
dne
S.
Ponvadž
mjte.
pítel Kollár.
íjna:
21.
pan Weber
se
mimo mé nadání
déle
u nás
bavil,
tedy
ješt toto pidávám 1.
avšak str.
Rozpravu o jmén Slávu nestail sem znovu ješt dáti pepsati, mnoho, co by pepsání na isto potebovalo rate jen na pozor dáti na ty pídavky a na ecká slova, aby se chyby nestaly. není
4. 2.
;
zvlášt Budinané, Vás žádají, abyste prý rozpravu tuto
Našinci,
peložiti a
i
do nmeckého asopisu pro
zbytené držím; zatím uite, jak
za
3.
mnohem 4.
Nmce Vám
položiti dali.
Já to však
líbí.
sám asopis eský tak jako ohlášení švabachským a ne písmem tištn? Aspo nám v Uhích bydlícím poslední bylo by
Bude-li
latinským
se
i
milejší.
Posílám
Vám
i
nkteré básnické kusy:
Mistivoj
,
Zlomek
z
ódy
a Nápisy.
Rozprava ta byla Palackému píinou mnohých nepíjemností, o emž viz lánek. »Z redaktorských píhod Palackého^ v Památníku Palackého na 290-29S. *)
Truhláv
A. str.
Korrespondence
286
5.
Posílám ti svazeky (skrze
a Kázání) p.
Krejímu
Webera) u nás vyšlých vcí (Slabiká Jungmannovi
jeden
zadržeti,
jeden
a
doruiti.
Vám,
Posílám
6.
p.
rate jeden pro sebe
;
Fr. Palackého.
snad
v
Praze
ješt
neznámé,
Eposa
ohlášení
Osmanidy. 7.
Vám
Posílám
zde jména pedplatitelfi na Váš asopis.
240. Vilém 1826,
íjna
9.
Simko Františkovi Palackému.
Trenína.^
(z
—
Pjsilá
mu
výtisk svých modliteb.
Theuerster Freund! Mit in
dem
innigsten Vergniigen beniitze ich diese Gelegenheit,
der Eile einige Zeilen zu schreiben und ein Exemplár von
buche zu schicken. tive
kommt
— Einige Druckfehler
und das
um
Ihnen
meinem Gebet-
apostrofirte
im
Infini-
Sammlung alter bohm. Werke Jahr, wenn mir Gott Leben schenkt,
nicht auf meine Rechnung. Die
hábe ich bedeutend vermehrt. erscheint von
mir
Kiinftiges
eech, písm
»Zrcadlo šlechetnosti v
sv.
a zpvích*,
36 kr. W. W. konnte ich doch auf einigen Absatz meiner b5hm. Werkchen auch in Bohmen hoffen Mein Bruder Daniel, der mich in den Ferien besuchte, lasst sich ihnen bestens empfehlen. O W'ie sehr wiinschte ich, mich mit Ihnen iiber so manches zu besprephen: da es nicht miindlich geschehen kann, thun Sie es doch schriftlich und unterrichten mich uber Ihre Lage ;
!
Ich bin mit aller Hochachtung
und Verhaltnisse.
Ihr aufrichtiger
Wilhelm Schimko, evang. Trentschin,
9.
Freund
Pfarrer, allda.
Okt. 1826.
241. Karolina Pichlerová Františkovi
Palackému.
—
Vídn). Dkuje mu za zaslaný peklad denníku o obleženi Prahy od Švéd, který se ji výborn kodi pro její román.
1826, 5. listopadu (z
Den Erst
vor ungefáhr 14
Tagen wurde
mir,
als
5.
ich
November
1826.
eben einige Tage
in die Stadt gekommen war, Ihr mir sehr wichtiges durch Herrn Úbersetzung des Tagebuches der Belagerung Wilhelmi's Giite zugestellt. Aus Ihrem Briefe sah ich gem, dass Sie mir
vom Lande Paket
—
gefálligst
bekám
zuriick
—
die
erlauben wollten, die Schrift einige
Wochen
zu behalten, aber ich
meine und fand sehr Vieles, was ich mir zu beniitzen vornahm. Dennoch hielten mich die Geschafte und háuslichen Storungen, welche jederzeit mit einer Veranderung des Aufenthaltes verbunden sind, in der ersten Zeit, \vo ich in meine Wohnung zuriickkam, von aller
Hande,
sie
3
Wochen, nachdem
las sie freilich
sogleich
Ihr Brief geschrieben worden, erst in
;
und so muss ich Ihre schatzbaren Blátter noch Das ist die erste Bitte, die ich an Ihre Giite hábe. Die zweite ist, dass ich von der Anwesenheit und Wohnung des H. Dr. Lichtner ganz und gar nichts weiss, weil, wie ich Ihnen schon gemeldet, das Paket mir auf einem Umwege durch Herrti Wilhelmi zugestellt wurde, und ich es foigiich Ihnen nicht durch seinen Weg zuriicksenden kann literarischen Arbeit
Tage
einige
ab,
behalten.
—
—
Adresse des Dr. v. Lichtner gútigst zu schreiben, oder eine andere Moglichkeit anzugcben, wie diese Blatter durch privat- oder offentUche Gelegenheit Ihnen zu iibermachen waren. Bis ich Sie bitten muss, mir entweder die
diese Antwort von Ihnen kommen kann, denke ich auch mit meiner Arbeit vollkommen fertig zu sein und das Manuscript nicht mehr zu bediirfen. Dies war mir wirklich von wesentHchem Nutzen, so wie ich Ihren Forschungen und der freundhchen Mittheilung derselben in Ríicksicht des Grafen Martinitz schon so manchen bedeutenden Zug verdanke, welchen ich in das VVerk verweben konnte. Noch hábe ich aber eine dtitte Bitte.
Sie sehen
—
Ihr gutes
Werk
v/elches
es spriesst eine Behelligung aus der andern, aber Sie miissen
vollenden,
und so ersuche
der jetzt noch vorhandenen Thore,
kommende
Bergthor
sei,
ich
neben welchem sich der
um
Sie
das in
eine Erklárung,
dem Manuscript
Keller,
vor-
Konihaus genannt,
befand, welche beiden Orte in der Belagerung eine ziemlich wichtige Rolle spielten.? Liesse sich dies angeben, so wáre es mir sehr lieb, denn jene Angrife auf dieses Thor und das Kornhaus konnte ich sehr wohl beniitzen
dazu aber músste ich wissen, wo es eigentlich gelegen war. Verzeihen Sie mir alle diese Fragen und Erkundigungen, welche Ihre in ungebiihrenden Anspruch nehmen, aber da ich niemand meipe Zweifel so vollstándig losen konnte als Sie, und da Sie schon angefangen haben, mich so freundlich in meiner Arbeit zu unterstíitzen, so miissen Sie es dieser Ihrer Gúte zuschreiben, wenn ich Sie diesmal Ich hoffe nun in einigen es soli aber das letztemal sein. wieder quále Tagen meine langwierige Arbeit ganz zu beenden, und Ihnen danke ich
kostbare Zeit
weiss, der
—
einen grossen Theil
denn
dem
bei
des Interesses, das
ernstesten
sie
vielleicht
erwecken wird,
Bestreben steht ja der Erfolg nie
in
—
unserer
Macht-
den Roman, wenn der Auszug Ihrem Museum erscheinen wird. Man wird dann die Dichtung mit der Wahrheit vergleichen, und jene von dieser ein hoheres Interesse entlehnen. Ich hábe mich auch hier, so wie Sehr ervviinscht scheint es mir
aus
dem Lowenburgschen Tagebuch
fiir
in
der Belagerung Wicns so strenge wie móglich an die Quellen gehalten. Sagen Sie auch Herrn v. Rittersberg, dass ich ihm fiir die Miihe, die er sich mit der bersetzung genommen, obwohl ich weiss, dass er einen hóhern und ernsteren Zweck damit hatte, als meinen Roman, aufs innigste verpflichtet bin. Ohne seine Giite wáre diese Quelle mir immer unzugánglich geblieben durch die Miihe, welche er auf ihre Ausgrabung verwandte, wurde es auch mir vergonnt, meinen Becher daselbst zu fiillen. in
;
'
Korrespondence
28S
Palackého.
Fr.
zum Theil unter meinen Freunden und iiberall das regste Interesse fiir die Unternehmung gefunden. Mein Mann und meine Tochter empfehlen sich Ihrem Andenken, und ich bin mit der grossten Achtung Ihre Ihre Ankiindigung hábe ich schon
vertheilt,
Pichler.
Machen Sie so
Sie
Herm
Ebert meine herlichsten Empfehlungen und seien
v.
Spork mir wohl einmal, wáhrend keinem hierauf noch warte, um unserm Freund
ihm zu sagen, dass Graf
gtitig,
v.
ich in der Stadt war, seinen Brief gebracht, mich aber seitiiem mit
—
Besuche beehrt
und, dass ich
dann zu antworten.
242.
Jan Hostivít Pospíšil Františkovi Palackému.
—
1826, 12. listopadu (z
Hradce Králové). Žddd /to, aby rukopis na musejní asopis dal co nejdíve jeho faktorovi : kotitrakl že podepíše, jakmile pijede do Prahy.
Vysoce vážený, uený Dstojný Pane
a
Rád bych, aby se již v asopise musejským sázeti poalo naídil sem faktoru mému, aby se u Vaší Dstojnosti o rukopis pihlásil, naež on mi poslední poštou oznámil, než se sázeti pone, že mne ku podpisu kontraktu u Vás poteba býti káže; já bych ješt tento týden byl se velmi ochotn na cestu ku Praze vydal, kdyby mne jisté s konsistoí pojednání nevyhnutedlné nezdržovalo, a protož teprv ku konci budoucího týdne, dá Bh, do Prahy pijedu. Aby se však v konání pokroit mohlo, snažn ;
žádám,
byste
tak
ráili
mnoho možno mému
laskaví
býti
(jestli
faktoru k sázení dáti
;
rukopis
já,
již
i
povolený) a jak
jak do Prahy pijedu, ihned
ku podpisu kontraktu se pihlásím, a sice dle našeho ústního ujednání; pakli by pedce na tom míst kontraktu teba bylo ? prosím byste kontrakt dle Senfeldového vystavt nechali a mého faktora podpis pijmuli; týkaje se výloh,
Tch
25
srden kr.
c.
rád vše nahradím.
m.
rate na sadb
zmírniti,
dle
našeho ústného
usnesení.
Ostatn vím dobe, že mi naklonnu b>ti ráíte protož vší vážnosti zstávám Vaší Dstojnosti vroucí ctitel ;
jsa
dobré
nadje, se
Pospíšil.*)
V
')
Hradci Kr.
d.
12.
listopadu 1826.
Jan Hostivít Pospíšil
(*30
kvtna 17S5 v Kutné Hoe), od
tiska a nakladatel v Hradci Králové, kdež zemel dne
S.
íjna 1S6S.
r.
1S08 knih-
!
Jan Kollár Františkovi Palackému.
243. 1826, 15. listopadu
(
:
z Pešti).
—
lánku pro asopis
Posila tnu doplky k svtnii
1826 v
15. Listop.
Drahý
ádn
nání
Tam sem Vám
pijali
Rozpravil
ili
Pešti.
píteli
Vám pánem Webrem
Nepochybuji, že ste bah'ek, onehdy poslaný,
musejní.
JmérK Slaven,
o
ode mne
pro Vás asopis jedno pojed-
zaslal
ponvadž
Ale
Slova>i.
thema
toto
asu nové, dle mého tomto pedmtu, které Vám
ourodné, ovšem nevyerpanlivé jest, pišly mi od toho zdání, pro naši historii dležité
myšlénky o zde v pipojených dodatkách poslati za povinnost sem držel. Rate, prosím Vás, této rozprav a dodatkm nkolik tichých, pilných okamžení obtovati i
pkn
a všecko
do poádku pivésti.
Tím uiníte
službu
národu
i
píteli svému.
Mám
nadji,
pod tiskem
onen
že
není, a proto se
první rukopis
mohou
Uite
pislouchají, rozpoložiti a umístiti.
neposvátným rukoum. pilepte, kam patí, ku
práci pišíc,
Bu
mj
od Webra
to
Vy
ádky, kam
a
sami pozorn a
každý dodatek na
textu,
poslaný ješt
pídavky na stránky
tyto
bu jen sazee pedkem
nesvte
cedulku od-
zvláštní
na to pozorná
uite. by
Jestli
rozprava
ale ta
mžete
vytištna byla, tedy
již
snad na konci asopisu jako pídavek tisknouti
dáti.
I
tyto
dodatky
dodatky
tyto
mly
by arci ješt na isto pepsány býti, než odpuste píteli svému, úedními pracemi píliš obtíženému. Vždy Vy moje drobné písmo dobe ísti umíte. Jen ješt nkterá poznamenání.
V onom
1.
»Tu
naskýtaje
se
skrze
Webra poslaném
otázka .... až do
balt.
a jiných .... všecko.*
nyní
nco
obšírnji a
Srbsku jako
Tento historicko-geografický
dkladnji
díl
i
tch
mst
moravských
a vesnic eských,
míti budete, než já zde. j
mnách
atd. a proto
Braslava
— V
atd.
vtší
rozpravy sem
Bohužel, že
názv
díl
studnice v
Rád bych obzvlášt
byl,
charakter a kraj místa doložen byl,
tém
samé
slovanských po-
knihovn muzeumské
aby pi nkterých geok. p. v (ves), tn (msto)
sem pi nkterých nechal prázné místeko
k. p.
Bohuslavice
—
Miroslav v Polsku.
tchto dodatcích pag.
rická na -slav tímto
poádkem Visilaus
I.
5.
dole ona trochu
stsnná jména
následují .
.
.
35
r.
po K.
n.
Visula Vitislav Fr.
slov:
v krajech
vypracoval.
nmecké mappy našich krajin máme, kde rušen. Vy snad lepší k tomu prostedky a
3.
V
Doplte, anebo napravte, kde co bude potebí, obzvlášt v geograph.
2.
názvech
graph.
rukopisu zetete od
slov:
Palackého korrespondence a zápisky
11-
19
histo-
Korrespondence
290
Fr. Palackého.
Mieislav Sclavi
Visilaus
II.
Sclaveni atd.
Rate mne. by o
tom
zpraviti, zdali
jen
i
kratice, ale co rejdív, k uspokojeni
mému
asn, Výklad k
pišly.
dodatky ješt
tyto
dosti
Budoucn chci Vám jiné výtahy z Pítel Šafaík sob stžuje na onu velikou nmeckého a eského Vašeho asopisu v i
tvrtletn vycházeti bude,
tento jen
Aby
snažte
se to nestalo,
Dcei poslati. nerovnost mezi potem svazk roku,
a tuší, že
oí Cechm, odbavován
ledabylo, pro zaslepení
se.
asopisu smírcem
Já
mám
pozd
ili již
radše
že
Slávy
totiž
eský snad
onen
msín,
jen
macešn
a od onoho pohlcen bude. multum než multa. Bute
prostedníkem mezi Slováky a Cechy, tak opatíme. Jak brzo vyjde 1. svazek eského asopisu, pošletež mi jej, tebas po diližancí. Mjte se dobe. Váš v tomto
Vám
ješt
upím.
i
více
odbíra
a
a
tená
pítel
j^^u-^
j
Jií Palacký
244.
synm
Františkovi a Ondejovi.
—
Oznamuje^ že ýo siId Otidejovi šaly a knihy; dává zprávu o sohé a o domácích. S ýtýiskem Janovým.
1826, 17. listopadu (z Hodslavic).
Milí synové! Již
tedy ne jednomu,
píliš horlivé
nebo sem
obma
než
Na Francovo
písávati snad budu.
sem nic jiného, jedin své jméno na recepis, že Andres dostatenou odpovdi svým píchodem bude
psaní nepsal
troufal,
než bych já na papir napsal. Na toto druhé psaní rovn sem ješt nic nepsal až nyní, když Andresovy šaty knihy s kufrem na vz dáti mám. Tento vz veze máslo z fary do Vidn a ten kufer
a více mluviti bude,
i
sebou až do Brna poveze, dostane-li píležitost, která by do Prahy šla, odvede jí tento kufr, pakli se nic netrefí, tak ten kufer zstane na hospod v Brné, až se trefí píležitost, která by jej s sebou vzala.
s
Od
mny
toho asu, jak Andres
s námi.
z
domu
Že u nás snhu mnoho,
odešel, není žádné
padlo, a asi 6 dni cele ležel, nyní však jen na
viny
již
otál, to
snad
podráželo, žito za 7
i
fr.,
Cechách se
v
rež 5,
jemen
státi
3
pamtné
až na 2 stevíce z výši,
hromadách
jej
pro-
bylo na-
vidti, z ro-
mohlo. Obilí všeho zrna u nás
fr.
30
oves 2
kr.,
fr.
15
kr, funt
sem za 4 týdn ledvá 10 cent másla ukoupil, které nyní do Vídn odešlu. Také vám to oznámiti chci, že sem dostal výpovd kapitálu od mých vitel, což mne ale nic nermoutí. Jak dluh zaplatím, nebudu dlužen. To jediné, že ani másla též nebudu moci kupovati, pi emž snad Janek nejvtší ztrátu pocítí, nebo nebudu moci na nj z mé malé školní služby co nakládati, jakoby se to pi handli
butru
9
i
10 groši
koštuje.
Já
i
mohlo státi. Než eknu, jak máslo spenžim a odvedu, že mne nápomocen byl, když za tyry roky mimo obyejného vydání pes 1000 fr vráceno bude. A jaká to starost ubude Jak spokojenjší již nyní mohou živ býti a veselejší smrti oekávati mohu. Již nyní se nemocen ne tak velice s prací neunavuji jako prve, ani také nemohu, dlati ponu, tedy hned ležím, však též cele zdravý nejsem a když ustanu a zemdlím, tak jako v Lipníku, když sem Andresa odprovázel. Dítek ve škole není tolik jako loni bylo, jenom 138, ale pro mne práce dost. Jiného také veer ani ráno nedlám, krom že tu neb píši. Na Vsetín pišel za školního uitele njaký Strata, rodem z Moravy pi Kelci, bok Jihlavy u eských hranic, a když se zde nkolik dní zdržoval, tedy pišel do školy po ti dni, i u nás býval, lovk jest mluvný pátelský. Ped tím byl až v Bukovin na ruské a turecké hranici v jednom mst školním uitelem. Do toho kufru dal sem jednu starou latinskou knihu, kterou sem na našel. Já sem chtl, aby všecky dítky mé k vám nco psaly, že se to bez všecké útraty v kufre doveze, ale krom Jánka žádný mne neposlechl. Marjana pravila, že radj do Prahy pjde, než by co psala; Rozina plakala, že neví co psáti a Georg pravil, že on sám k vám po poct psáti bude. Od dovezení toho kufru z Brna platit budete až do Brna já zaplatím. Josef Riedel také jide do Vídn, veze na jiném vozi suché trnky, a tak on tó tím kufrem bude v Brn vyizovat. Do nho všecko jest vpakovaná, co Andres v prvé ml. Pidáno jest dva runíky, 4 tihliky sýra nkolik jablek msto penz matka vložila, abyste si na spamatovali, že se ona o Andresovu cestu od Mohelnice nejvíce starala. Ostatn já vám vše dobré vinšující zstávám do vle Boží starým otcem snad
b}-lo
hodn
Bh
i
i
a
i
;
i
he
;
;
.s
nm
i
i
u
Jií Pallatzky.
V
Hodslavicích, dne 17.
Novembra
V
1826.
Hodslavicích, dne 17. listopadu 1826.
Moji milí brati!
To vám
píši
a oznamuji,
že
již
tuto zimu na
nmek
e do
Kun-
nauím, tak potom nkdy k vám do Prahy vás navštíviti pijdu. Já bych vám ntco poslal, nic nemám, jenom jedny vely, a ty bych tam nemohl poslati, lebo by potom sám nic neml. Než nezapomnli. Ostatn máma vám tam poslala páru jablek, abyste na pozdravuji vás a zstávám váš bratr valda uiti
pjdu
se
a,
jak se
u
Johann Pallatzky.
An den
Herrn, Herrn Franz Palacky, Redacteur der Zeitschriften des
vaterlándischen
Museums
in
Bohmen. Wohigeboren
zhd. in Prag im
Anna-
hofe, liber Brunn, Prag.
19*
Korrespondence
292
Pichlerová
245. Karolina
Fr. Palackého.
Palackému
Františkovi
a
Janu
Ritterovi
2 Rittersberka. 1826.
listopadu
19.
—
Vídn)
[z
Dkuje jim
za ýoskylnute zprávy o obleženi Prahy
r I64S.
Vor einigen Tagen schrieb ich an Herrn v. Palaczky und erkundigte mích nach einer Modalitát, ihm das Manuscript zuzusenden. Heut erhalte ich von H. v. Hoppe die VVeisung, es ihm zu iibergeben, und thue es sogleich, indem ich noch einmal dem Herrn Hauptmann von Rittersberg sowohl
als
Herrn
Palaczky auf das verbindlichste
v.
fiir
dessen ^litthei-
manchen
lung danke. Es war mir von ungemeinem Nutzen, und hat mir
Zug
geliefert,
konnte.
Wenn
den
und Liebe
mit Lust
ich
besonders die
letzte Hálfte
in
meine Arbeit verweben
desselben
einige interessantere
danke ich sie meistentheils Ihnen, meine Herrn, und bitteSie beide, meinen wármsten und aufrichtigstenDank hiemií anzunehmen Alit der grossten Achtung Ihre
Scenen
darbietet,
Pichler.
Wien,
am
19.
November
1826.
Dass das Bergthor das Neuthor ist, hábe ich schon gefímden. die Herren von Palazkv und von Rittersbers.
An
Jan Kollár Františkovi Palackému.
246. 1826,
—
Zadá ho, aby nedával do tisku lánku, jejž mu byl nejdíve jeho nové spracováni. Objednává nkolik spis eských.
24. listopadu Iv Pešti).
poslal, že pošle co
24. Listop.
Pemilý Nepochybuji, že
826 v
Pešti.
Píteli!
ste již
oboje psaní a rukopisy mé,
i
ten, který
sem
ped msícem, ten který sem Vám po pošt Rukopisy ty asi pede dvma týdny poslal, skuten do rukou pijali. obsahovaly rozpravu o jmén národu našeho Slav a Slovan. Pedmt tento
Vám
skrze
ale roste
p.
Webra
asi
mi pod rukami
pvodn
i
tak, že již
A
tém
troj-
ba tvernásob vtším se
mého jsou to ovšem vci pro náš národ a jeho historii památné. Ponvadž se ale obávám, aby se vkládáním tch onehdy Vám poslaných dodatk njakový zmatek nestal: tedy za stal,
nežli
dobré sem
držel,
byl.
dle
ani práce
ani
zdání
nákladu nelitovati
dáti,
tím více, že od
toho
a celou
tu
oima na isto a do poádku asu opt nkterými novými ideami
radji ješt jedenkráte pod mojíma
i
rozpravu odpisati
rozmno-
Proež prosím Vás, nedejte onen první rukopis s dodatkami do ekejte na tento nový, celý, který já pozejtí v Budíne na diližanci odevzdám k odprovozeni Vám do Prahy. Pakli by již z pedešlého rukopisu nco sazeno aneb tištno bylo, tuším, snadn se to pedce promniti a upraviti mže.
žena
jest.
tisku, ale
i
!
žádost má jest zajisté, aby toho tak váženého pedmtu a celého národu se týkající pojednáni co nejmožnji dokonale na svtlo vyšlo. Práv proto sem za povinnost uznával, Vás o tom pedbžn tímto psaním uvdomiti, nedbaje nic na to, že Vám snad maliko nepíležitosti zpsobím, když jen národ a vda pi tom získá. Aljte se dobe. Váš upímný pítel J.
P.
S.
Pozdravtež,
prosím,
p.
mi následující knihy co nejdív
Kronbergera a rate ho
poprositi,
K.
aby
poslal.
1.
Ex. Slovesnosti Jung[mannovy].
1.
Ex. Kvílení
1.
Ex. Gessner-Id[illy] od Hanky.
noní Jounga
—
od Nejedlého.
247. Jií Palacký synuníi Františkovi a
Ondejovi.
1826, konec listopadu (z Hodslavic). - Žádá za zasláni asopis musejních ; Ondejovi posila vysvdeni od patrimiálniho úadu; dává zprávu o svém hospoda sivi.
Moji milí synové
Ze Andres svj kofr porušení obdržel, to nyní ste musili za
tmi vcmi,
s
vím.
již
Brna pivezení
to z
do nj vložené byly, bez
které
Než také bych
se rád
dovdl, mnoho-li
platit.
Dle Andresové žádosti vyjednal
sem touto attestaci, aby jen platná Pan Amtschreiber Schmach žádá ísti oba listy, i nmecký eský, ale já sem se ho nechtl ptáti, jestliže již pedplatil. Protož žádám o to France, aby jich odeslal, a sice hned i poátku ty první numera, snad by on potom zaplatil, jestliže již naped neplatil, anebo snad by se pedce nkdo našel, který by nco platiti cht! pakli by potom žádného nebylo, a já také kdybych sám nemohl, musilo by posýlání pestati, jenom z prvu aby se poádn dostávaly. Od této attestacie p. vrchní pravil, že až Andres doctorem bude, a kdyby on jej o radu žádal, aby takovou od nho dostal; a tak on nyní nic nevyekl, než já myslím, že mu asi za 2 fr. suchých trnek pošli. byla.
i
mn
;
Josef Rydel
ze
jest nyní již
po druhé ve Vidni fr. Nyní zase
kofr oddával, byl a vydlal okolo 20ti až 24. dovím, an
as má
ten
dom
od padení vlny velice se zmenšil, 30ti neb 40ti roky 5 6 krejcar i
stíbro, nyní jsou
ti
plky
Já
sem
nco
z
msta
šajny, a to
a tak musí
letos již zase asi
užitku pinese.
i
tedova, když se ten jel,
co pinese, to se
obyejný výdlek protože mašinami pedou. Co se ped pijíti.
platilo,
není ješt
tikráte
za 100
U
;
fr.
v
nás ten
nyní dostávají 8 kr., tedy bylo k dostání; mnohý nese dv neb
z
lesu
domu do msta za týden jíti. deva nakoupil, snad pedce
Korrespondence
29''
Fr. Palackého.
Janek jest opovdný v Jiín; po novém roku tam pjde, a sice do toho domu, kde Andres byl. Jesliže všecky peníze vrátím a handel s májisto neví, nebo, akoli paní dchodkde také 100 fr. ješt dlužen sem, as placení vykli, však možné, že bych jinde zase pijiti dostal, nebo vidí se, že ješt hospodáství a vci v hospodáství mám, které se vždy zlepšuje. Vely sem ml již jenom tverý, a nyní již devater}' poítám, nebo sem paterý ukoupil. Akoliv se nad nemocí nemohu stžovati, však pedce to trápení jest, že nemohu nic kyselého jísti, nejvíce kmínku aneb jinou polívku a chléb jest obyejná strava moja. Byl sem u lékae a léky hezky sem užíval. Dokavadž sem je užíval a nic kyselého nejedl, bylo
slem nechati musím, to nyní ješt se nice,
kdež sem 100
fr.,
mn
a Kyselý,
i
mn
dobe, než po která se cuje.
užití lék jest
zase tak, jak bylo
vyvržením vody ústami a
s
Ostatní jsou hezky
všeci
s
zdrávi,
ped
vtrem a
tím, ošklivost ze žaludku,
vyjití
není žádné
zadkem vždy skonpromny. Zstávám
váš otec
,
248. 1S2(), 4.
prosince
(z
r>
.
11
1
J.
Pallatzky.
literárfii
do asopisu
Josef Schón Františkovi Palackému. Písku).
—
Posila
mu nklert píspvky
musejtiilio.
Wohlgeborner, hochzuverehrender Herr! Als MitgUed des
Zwecken Einiges
Musáums
halte ich
in jede)- Hinsicht beizutragen, fíir
unter Dero Redaction
die
mich
fiir
verpflichtet, zu
erscheinende
dessen
in
Anschluss
Zeitschrift.
Die pro-
und úberreiche daher
machen schon laut ihrem Nahmen auf nichts Anspruch, zu wahren Lckenbússern nach Dero Einsicht hie und da verwendet
saischen Aufsátze als
zu werden
;
die
versifizirten,
namentlich der
erste, als
ein
Neujahrswunsch
muss nicht eben im Januarhefte erscheinen, weil ein spateres Auftreten in was immer fiir einem Hefte, durch den Beisatz: entschuldigt werden durch verspatete Einsendung erst itzt abgedruckt kann. Der 2te ward in Originál von S^ Excellenz dam Herrn Minister leider! dem letzten Liebsteinsky sehr gnadig aufgenommen, und der edje
fiir
die Zeitschrift selbst,
—
Nahrne Kolowrat verdient es iiberhaupt, durch die beigefiigten historischen Noten der Welt in seiner Bedeutenheit bekannt zu werden. Der 3te auf die Schwester des Herrn Generalen ad latus des Kommandirenden wird óffentlich vermuthlich noch lieber, als das stille Originál aufgenommen. Am Schattiren der Buchstaben und an der bessern Eintheilung der Worter ward ich durch die Eile des Uberbringers gehindert, was sich im Druck sehr gut verbessern
Grossere,
lásst.
íhnen
jener Hochachtung, die
vielleicht
dem
so
nicht missfállige, Aufsátze
iiberreicht
hoch betrauten Herrn Redacteur
mit
gebiihrt,
!
295
1826.
Euer
Herzen
ganzen
von
dieselbe
weiterhin
Wohlgeboren
zoUende,
dienstergebenste
Joseph Schon, Písek,
den
4.
249. 1826,
4.
prosince
(z
*)
k.
Gymnasial-Prafect.
Dez. 1826.
Jan Kórner Františkovi Palackému.
. Budjovic). —
Oznamuje, že fihldsi nékolik odbratel na oba asopisy musejní.
Mnoho ctný pane vlastene Doufám a tším se, že podniknuti vlasteneckého Museum mnoho píznivc nalezne. Mezi mnohými odbrateli spis eského Museum nacházejí se nkteí, ježto tento spis s uspoením výloh na poštovské zaslání obdržet žádají; v témž ohledu táži se, zdali bych nemohl jménem tch u Vás pedplacení založit a Vás prosit, abyste nám nmecké a eské tvrtletn skrze na fry jiné, k. p. zboží kupecké, zavážející odeslat mohl. Ješt jednu prosbiku bych ml, kdybych mohl obdržet cennou ceduli (Preiskurant) zrcadel dle velikosti kvadratní z fabriky Nostické urenou
n
s
piložením jakosti rámu. Zavírám
s
upimným
vinšem, aby se
ských množil. Poroueje se
Vám
poet odbíratel spis museummým Vás ctjící pítel
bratrem
s
Jan Korner, **) Professor a Doktor.
V
Budjov, dne
250. 1826,
6.
prosince
(z
4.
prosince 826.
Jií Palacký bratru Františkovi.
Hodslavic).
— za
Vypisuje
pjku
V
Mj Již
po ti
milý
p.
léta stroj iv se
obklíen, odkládal jsem
as
mu
obšírné své
pomry hmotné
a prosí ho
petiéz.
Hodslavicích, dne
6.
Decembra 1826.
brate!
tob
list
psáti,
od asu, až
se
i
nepíhodnostmi všelikými byv léta
napoítaly;
te
ale nelze
*) Josef Schon, * 14 bezna 1790 v Josefov, r. 1812 v Hradci Králové vysvcen na knze, zemel dne 2. února 1858 jako gymnasialní praefekt v Písku. Životopis jeho uveejnil Jos. Riss v asopisu eského Musea XLV (1871) na str. 359—364. **) Jan Kórner nar. v Teboni 10. kvtna 1788, r. ISll stal se knzem, byl pozdji professorem a rektorem biskupského semináe v Budjovicích, kdež zemel jako kanovník 11 února 1S53. Bratr jeho Karel (* 5 listopadu 1798) stal se knzem v . Budjovicích r. 1821 a zemel jako professor studia biblického a rektor semináe dne 27 bezna 1853. Oba pochováni v Teboni.
Korrespondence
296
protahovati neb
mi déle
Fr. Palackého.
by
ne protože
odkládati,
všecky nepohodl-
již
práv proto, že se te hromadn na mne svalily, z kterých mi nelze samému brzy se vydobýti; protož prosím tebe, milý brate, abys se na mne nehoršil, že bych já, jako nic se o tob nemysliv,
pry
nosti
byly, ale
ti radostnu a potšitedlnú zprávu o svém když od otce listy's dostával, sem oekával a prodléval nechtl sem k tomu nic piložiti, chtjíc ti sám o sob obšírn psáti. Již
proto
nebyl psal, ale chtl sem
ti
stavu dáti, protož
mne
pak, co se
;
mé
a
familie
lému Pánu Bohu, zdráv, dost
tžkými bolestmi
i
dotýe,
žena
má
i
Já sem, chvála mi-
jest následující:
také nyní zdráva
a nemoci trápena,
z
kterých
ale
jest,
nkdy
bývá
Bohu
ale,
chvála, až
posavad vždycky ješt povstává nejstarší syn Franc, ten jest velmi nejiž tetí zima nastává, co vždy velikým kašlem a tžkostí v prsích ;
zdrav,
trápen
jest,
a
toho sproštn
sem
již
býti
potebovati nemohu.
temn
a
bled
vždy zdráv
pes
as
celý
Dcerka Anna,
vyhlíží.
jest a
dost do apatéky dal a
nemóže,
sice
ta
lékam
zimní
jej
platil,
však
pedce
brzy k žádné
práci
nezdravá není, ale také dosti
Nejmladší syn Jiík, IV4 roku starý, ten až dosavad býti, neb pi svých híkách všelikú
zdá se dosti chytrý
Co se hospodáství mého týká, to co rok nákladu koštovalo; domovní stavení sem mnoho opravil a "Stodolu znova na jiném míst postavil, což mne v tch tech letech pes 500 fr. koštovalo, o emž ti Andres bratr, co zde vidl, chytrost a šikovnost prozrazuje.
v lepším stavu
stojí,
také
ale
ústn povdíti mže. Pi koních mne toho roku neštstí
Vídn
v Septembru
do
poteb
sem jednoho za 62
kupil
jel,
tehdy
mn
fr.,
jeden
k
trefilo.
kterýžto pro sešlost
sem
Když sem
náhle padl;
vku
v náhlé
svého
mn
te
od našeho p. fojta mladého, zdravého, silného kon, ale také za veliké peníze, 180 fr. koštuje; jestliže od neštstí zachrání, mám nadji, že bych již na nkolik let od službu vypovídá; na místo téhož
kupil
Bh
V
te
po ty léta každý rok nkteré hospodái také veliké vydání rostlo, tedy s tím dost co initi mám; ale již tomu všemu snad konec jest, jestli Pán od neštstí zaopatí, tedy nevidím, že bych ješt co velikého jednati aneb opravovati ml. S viteli svými až potud tak daleko sem pišel, ponvadž se zde mezi lidem velmi peníze ztratily, tehdy i tm, kteí mne zakládali, dílem již chybují, takže na mne dolehli, a musel jednání koní sproštn byl. sto vydlalo, že
ale
mn
handli se
jakožto mladému
Bh
vím
sem jim peníze položiti; však sem všeho nezaplatil, zstal sem dlužen bez interesu nechává, potom p. Stuhlovi do Vídn 500 fr., které v Jiín p. Vítkovskému také 500 fr., z kterých 7 ze sta ron platiti musím na tento dluh nemám nic jiného jediné 2 kon, 3 voze, rolní náadí a 1 Stery vely, krom toho sem ješt dlužen do Morková Gerikovi 200 fr. a Kyselému 100 fr., zde v Hodslavicích také 100 fr. Na tyto 400 fr. mám hotových 300 fr. a vrátil sem toho roku 900 fr. Tím zpsobem sem o peníze pišel. Že já tob, milý brate, zde takový úet pednáším, nech ti není divné, pro ješt tolik dlužen sem, neb když sme se s otcem s penzi s dluhem dlili, tehhy na mne trefilo dluhu 1450 fr., a na to sem
mn
;
i
penz 350 fr., a za ty tyry léta sem do stavení vynaložil do tažné foroty sem již s tím novo kupeným konm 700 fr. vynaložil tak vidíš ten poádek, kde se mj vejdlek schovával. Snad ekneš, pro sem ten náklad vedl Na to hned odpovím. Domovní stavení sem musel na poruení otcovo slaviti, nebo mi ekl, jestli já nebudu, že dostal hotových
pes 500
fr.,
;
on bude,
nová
ale
mn
neb
ídil,
potom že to mé nebude. Stodola byla shnilá, a protož musela kdybych si nebyl zjednal, tak bych ani tolik nebyl poaž potud, musím íci, formanka víc než handel živila. Jak
Kon
býti.
mnú dále díti bude, toho od prozetedlnosti božské s strachem nadjí oekávám pece ale cele na to se spustiti nemohu, až co mi
se se i
s
;
Bh
Pán
nejvtší
dá, musím se také o sebe sám starati, a protož to mám, kde zase peníze vzíti, abych mohl dále handliti ostatní své dluhy poplatiti, sám sob v tom neporadím, ale
pošle
aneb
starost
a z užitku
A
musím zase dobrých lidi hledati, kterých již málo jest. ástku mého nedostatku na tvú pomoc vzkládám pro lásku bratrskú a odplatu Boží, píští rok s
hanbu
nuti
to,
jedním 100
fr.
abys mi pomohl
stíbra do
mohl. Ješt jednu tebe, stíbra,
fr.
kteréžto
mi bude; neodpírej utonuti;
jenom
prosím
tebe
mne
pro
handle, tak abych já nemusil
a zastavím,
milý brate,
pispj mi k pomoci, což možného
100
mého
to
a založil
co sem až posavad zhospodail, pozbyti a v zlú povst upad-
všecko své vydání zhemuji
;
platiti
a
s
protož, milý brate,
a za
jest
když aspo pomoz mi v mé
bu
tak dobrý
zaopat
a
pj
v Marci dostanu, dosti
poteb
co se interesu dotýká, jaký žádat budeš,
peníze,
dluhy své po-
spíše
v tvé moci,
peníze,
mi, ale
abych
za to prosím,
mne
v núzi
platiti
budu,
a nenech
milerád
mi
asu
pjíš, ped rokem mi neodbírej, mžeš-li mi je pro mne bude, jenom uslyš prosbu mú a založ mnl
které mi
déle nechati, tím lepší
Odpis mi prosím, milý brate, ješt v Decembru zprávu o tom, ale listy do jednoho psaní, v jednom mi piš ty vci, které já budu
dva
piš
moct
aneb ísti dáti, také, prosím tebe, piš mi o svém jakém se vynacházíš, a jak se ti vede, v druhém listu piš ty vci, které já od tebe žádám, a to zvlášt zapee, neb já o tom s žádným jiný[m] mluviti nechci, zvlášt, kdo mi v tom nic pomocti nemže. Jednu komissí mám k tob od p. Leopold[aj Smach[a], kanceláského písae z Jiína, abys jemu z toho asopisu, který vydáváš, co hned po Vánocích vyjde, oba díly poslal, totiž nmecký moravský, on že je zde oba zaplatí, že by rád vidl, jakové to knihy budu, neb o nich ve vídenských novinách tnul. Nám pak s otcem, jestliže bys tak dobrý byl, také oba díly pošli, abysme co ísti a emu se i uiti mli. Bratra Andresa také srden pozdravuji, má žena, a vinšuji jemu, aby se mu dobe vedlo, by i
jiným povdíti
stavu, v
i
i
nikdy nemusil takového dni v
švagr Rydel,
hospod, kdežto
t, milý brate, já ti
žádáme
listu psáti,
jako já
že i
pi
žena
a vinšujeme,
te
Vídn
když pes Brno do
ped 16ti Brn složil
posílám. Jeho kufr jel,
tehdy
jej
v
první píležitosti do Prahy odeslán bude.
má srden aby se
ti
pozdravujeme,
lepší
vedlo než
mnoho
Ostatn
zdraví a štstí
nám, a za to
t
ješt
Korrespondence
298
Fr. Palackého.
jednu prosíme, abys tak dobrý a laskavý byl a vyslyšel žádost naši a neopúštel nás v bíd a poteb naši pro odplatu Boží, lásku bratrskú. S tím všim se
ti
pkn
odporuíme, zstávajíc
t vrn
milující bratr až
do smrti
Jií Palacky.
Kašpar hrab Sternberg Františkovi Palackému.
251.
1826, 10. prosince (z
Beziny). Posila
mu lánek Opizv
se svými
p0Z7iámkami a žádá,
aby ho dodal Dobrovskému k posouzeni. Zasílá pedplatné na asopisy musejni a ozna-
muje, že jest ochoten psáti o nkterých spisech posudky.
Bezina, den leh
10. Dec.
Ihnen die chronologische Compilation
iibersende
mit meinen Anmerkungen,
ersuche Sie zugleich, beides Herrn
damit mein Urtheil nicht
brovský mitzutheilen,
als
werde. Mir scheint diese Arbeit wenigstens in dieser
parteiisch
Form
1826.
von H. Opiz
fiir
Abbé Doangesehen
eine Monats-
schrift nicht geeignet.
Herrn Gubernial-Rath Willmann hábe ich die Abhandlungiiberdie iibergeben wenn es moglich wáre, wiinschte ich die letzte Cor-
E r d á p fel *)
;
rectur selbst zu machen, da viele
darinnen vorkommen,
Eigennamen
in
verschiedenen Sprachen
meine Schrift aber nicht immer deutlich
konnte durch die Briefpost geschehen.
Ich
das Postporto
will
ist.
hin
Es und
zuríick selbst berichtigen.
Von den rigen
werde
ich
welche im vo-
und von meiner Flora der Vorwelt das zweite Heft Anzeigen liefern.
fiir
Von den numeration
der oekonomischen Gesellschaft,
Schriften
herausgekommen
Jahre
fiir
10
fl.
sind,
als Praefl. 30 Kr. bohmische Quartalschrift 30 Kr. verwahren Sie bis zu meiner Ankunft
C. M., die ich hier beilege
die teutsche Monatsschrift
bestimmt; den Rest von 2
fl.
und
sind 8
die
in Prag.
Wenn
Ihnen
eignet finden,
Werke zukommen,
so schicken
die Sie zur Anzeige
Sie mir solche zu
;
hier
hábe ich
fiir
mich ge-
Zeit,
sie
mit
Musse durchzusehen. Was Sie mir zu schicken haben, kann gegenwártige Gelegenheit mitnehmen Ich hábe die Ehre mit vorziiglichster Hochachtung zu verharren Euer Wohlgeboren ergebenster Diener
K. Sternberg.
sich
Der Buchfiihrer oder Drucker Neureiter hat sich gemeldet, er getraue den Debit der Zeitschriften im Innern des Landes um vieles zu ver*)
lánek hrabte Kašpara Šternberka :>UberdasVaterland derErdápfel
und ihre Yerbreitung vaterlándischen
Museums
in
in
Europa«
otištn v »Monatschrift der Gesellschaft des
Bóhmen« v únorovém sešit
I
roníku
(1S27) na
str.
19—31.
!
maa ihm
mehren, wenn
wie andern Buchhándlern
Bedingniisse
dieselben
zugestehen wollte. leh íiberlasse Ihnen, darin zu thun, was Sie
fiir
erspriess-
finden.
lich
Tomášek
Pavel
252.
Františkovi Palackému.
Vídn). Ddvd mu zprávu o slovanském spolku ýi evangelickém bohosloveckém ústav a iádá za radu, jak by mohl asopisy musejní levnji obdržeti 1826, 14. prosince (z
než poštou.
Ve
Vídni
pros.
d. 14.
1826.
Vysoce vážený pane
Snad ne bez práva u nás
mnohými pracemi, na nám daného ješt posud
obtížen slibu
sme náhodou
ponvadž
ste,
ste
obveseliti neráil. Ohlášení
bez pochyby
nás vyplnním
Vašeho asopisu
když se hlásit opovažujeme a dovujíce se na Vaši oznamujeme, že my ješt poád zstáváme, co a jak sme pijati, Jak hotova je skrovná knihovna naše, zásluhy Vaše tedy,
Vám
dobrotivost byli.
podezení povstalo, že
Doležálkem obdrželi.
p.
Odpustež
to
nás zapomenul,
vdn
o tom Vás ujišovati
Ale sme
náramn
není potebí.
Kdybychom
jen
njaký
fond
dostali!
pomoci pozbaveni. Letos je Slovan zde okolo 15. Cviení naše držíváme poádn a dílem s horlivostí; znamenati je, že se šlechetná jiskra toužení po obecném dobru rozncuje a spolek náš pojímá. Co od nás vystáti mže, konáme ale arci chudí, jsouce vší
;
nám mnohé pekážky na všech stranách nadvrhují. Rádi bychom tolik sebrali, aby na eské noviny pedplaceno býti mohlo. Než ale zdejší poštovní ouad pespíliš mnoho od nás žádá. Letos sme 10 zl. 24 kr. v st. platit musili, a práv v oznámení mnohem skrovnjší cena byla vyložena okolo 6 aneb 7 zl. Ratež nás tedy, prosíme, zatajiti nelze, že se
.
pouit,
jak
objednati.?
se
ta
Kdyby
vc tak
.
.
má.^ bylo,
Nebylo-li by
tedy
lépe,
noviny ty v samé Praze
bychom Vám potebné
peníze
poslati
nezameškali.
Porouíme se uctiv Vaši další náklonnosti pak zstávám Váš sluha a pítel
Vás pozdravujeme,
a
Pavel
Tomášek
v.
já
r.
spolku slovansk. tajemník.
An
Sr.
Wohlgeboren Hr. Franz Palacký, Redakteur der
des bohm. National-Museums, zu Prag. Abzugeben
N°
211.
in
Zeitschriften
der Altstadt, Annahof
Korrespondence Fr. Palackého.
253. 1826,
Kašpar hrab Sternberg Františkovi Palackému. (z Beziny). Posila mu nkteré doplky ke zpráv eského, která má býti vytištna v asopise musejnim.
prosince
15.
Bezina den
15.
Museu
o
král.
December 1826.
Museums hábe
ich aufmerksam durchgelesen sie welchem ich wiinschte, dass sie geschrieben werden solíte. Ich finde nur Weniges dabei auszusetzen: 1. Die nach Beznic gefliichtete Bibliothek wurde den Herren von Aujezd iibergeben, von welchen sie die Familie Kolovrat ererbte (dieser
Die Geschichte des
ganz
ist
Zusatz
in
ist
dem
nur
Sinn geschrieben,
darm
Eigenthum gehalten
nútzlich,
damit dicse Bibliothek nicht
fiir
ein Kloster-
vverde).
2. Auch der Obristburggraf Museo geschenkt. 3.
;
in
hat
Mineralien-SammUing
seine
Ich prahle nicht gern, allein, da hier alle Geldgeschenke in
dem
Summen
angefúhrt werden, wobei ich nicht erscheine, so dúrfte vielleicht der VVerth
meiner sáchlichen Gaben ausgedruckt werden, den ich aus meinen Rech-
nungen belegt auf 40.000
C.
fl.
M. angeben kann, da meine naturhisto-
rische Bibliothek die seltensten Prachtwerke enthált. 4.
Fiirst
redo war der
Trautmannsdorf kais.
General,
heisst,
wo
ich nicht
der zuletzt gestorben
Ferdinand
irre, ist,
;
Collo-
ich glaube Joseph;
im Wiener Schematismus auf der Praesidial-Kanzlei zu ersehen. 5.
Das Locale des Aluseums wurde von der
freunde (die im Eingang nicht pátelé schaft der Wissenschaften bezeichnet,
umní
Gesellschaft der Kunst-
umní, welches wohl eher
die Gesell-
sondern Akadem.ie obrazotvorných
genannt wjr) in ezvige niiaitfkihidbarc Miet: genommen.
Um
bei der Fortsetzung in Riicksicht der
noch mangelhaften Samm-
lungen nicht zu weitláuíig werden zu miissen, konnten Sie vielleicht sagen,
Museum behalte sich vor, das Mangelhafte in seinen Sammlungen in den nachfolgenden Heften den Freunden dieser Anstalt mitzutheilen. In Riicksicht des Aufsatzes iiber die Erdápfel scheinen Sie mich missverstanden zu haben nicht das Manuscript, sondern die letzte Cordas
;
um
die etwa ein-
berichtigen.
Von Herrn
rectur des gedruckten Bogens wiinschte ich zu erhalten,
geschlichenen
Druckfehler
der Eigennamen zu
da von ihm keine Erwáhnung
Pelzl scheinen Sie nichts erhalten zu haben, in
dem
vorkommt. Ich sende daher das iManuscript zuriick; das dem Cberschuss von den 10 íl. bezahlt werden. Es erfreut mich sehr, dass Herr Obristburggraf auf meine Empfehlung Briefe
Porto kann von Riicksicht in
genommen
Bezug auf
hat.
Dies wird Ihnen Gelegenheit verschaffen,
die Zeitschrift Unterstiitzung
auch
zu erhalten, von der ich recht
Ersspriesliches nicht blos in Bejug auf das Museum, sondern iiberhaupt auf den Geist der Nation und dessen Entwickelung zu hóheren
viel
Zwecken erwarte,
bis
nun einmal das Ganze
organisiert sein wird.
;;;
301
1826.
Ich verharre
mit
vorziiglichster
Hoclischátzung
Euer Wohlgeboren
ergebenster Diener K. Sternbers.
Kašpar hrab Sternberg Františkovi Palaci<ému.
254.
1826, 17. prosince (z Beziny). Cini íiékterc' poznámky k djinám Musea, jež otištny budou v asopise musejním ; peje si, aby jeho lánek o bramborách otištn byl beze zmny ; má nadji, že asopism musejním dobe se povede.
Bezina den Bei
dem
Bogen
letzten
deres anzumerken.
iiber
das
Museum hábe
17.
ich
Xber 1826. nichts
Unter den handschriftlichen Cbroniken wáre
Beson-
vielleicht
von Beznic gekommen ist. Sie ist von einem Prager Domherrn, dessen Namen ich vergessen hábe, und wird von Balbin in der Bohemia docta angefúhrt. Der Dálemi! in teiitschen Reimen hátte vielleicht auch verdient, genannt zu werden. Auch knnte am Ende angefiihrt werden, dass dem Museo auch Abschriften bohmischer Manuscripte aus fremden Bibliotheken mitgetheilt worden sind, als die Legend vom heiligen Wenzel eine zu nennen, die
aus jener von Wolfenbttel und jener von Jena durch Goethe.
Geben etwas
Sie
liefern,
so
den Aufsatz kann es als
iiber die Erdapfel,
ein
Nachtrag
fiir
wie er
ist.
Solíte Pelzl
das zweite Heft beniitzt
werden.
Dass die teutsche Subscription langsam geht, macht mir nicht bange werden sich erst dann melden und ihr Geld einschicken, wenn das erste Heft erschienen sein wird, und das Ausland erst nach einer Recension. Es wird daher nothig sein, wenn der erste Band geschlossen ist, diesen an ine der teutschen Litteraturzeitungen zur Recension zu úbeischicken auch miissen Sie sich gefasst machen, die ersten zwei oder drei bohmischen viele
zum
Hefte finden,
grossten
Theil
besonders wenn
Ich iiber die
selbst zu liefern.
man
kleine
Honoráre
Dann wird
sich
auch dieses
liefern kann.
werde Ihnen fiir das zweite Heft Materialien zu einem Aufsatz oeconomische Gesellschaft liefern und nach und nach iiber meh-
rere Gesellschaften. In dieser
Welt entsteht
alles
nach und nach durch Wechselwirkung bilden Sammler, Schriftsteller
Sainmler bilden Sammlungen, Sammlungen bilden Zeitschriften, alles.
Zeitschriften
bilden Schriftsteller,
die Zeit
Also nur unverdrossen fortgefahren, »die erste Meile
ist
vollendet
die langste<,
einem jeden Kiesel stecken Funken, sie werden er geschlagen wird. Das geistige Leben des Menschen ist nichts anderes als ein solcher Feuerschlag; ein Gedanke, ein klugeb Wort schlagt Funken aus andern Kopfen, die es trifft. Ich bin iiber unser Unternehmen ganz ruhig, wenn wir gleich mit sagt das Sprichwort.
In
aber nur dann sichtbar,
wann
mancher Schwierigkeit zu kámpfen haben.
Korrespondence Fr. Palackého.
302
leh verharre
Hochschátzung Euer Wohlgeboren
mit vorziiglichster
ergebenster Diener K. Sternberg.
Vojtch Sedláek Františkovi Palackému.
255. 1826,
19.
prosince
Plzn).
(z
Dkuje mu,
otištný, a posila
lánek pedplatitel.
že opravil jeho
mu seznam
V
v
asopise musejním
dne 19"° prosince 1826.
Plzni,
Vysoce vážený pane vlastene!
vzdávám za Vaše mistrné pedláni mé práce, které mi Vašeho tvoícího ducha opt seznal, který z nieho pedce nco sliného vyvedsti umí, jednak že jste mi v tom pravým pítelem se propjil, který ani svému asopisu ním chatrným nechce ublížiti, ani pítele svého est v nebezpeenství uvedsti. Však o tom jindy oustn. Nevykládejte mi ve zlé, že tak pozd odpovídám. Nechtl jsem již díve psáti, až bych více pedplatitel sehnal, ale pi všem tom mém namáhání a proti všemu nadání z tolika míst, kam jsem své pozvání zaslal, nedostávám žádné odpovdi. Však nezoufám a jsem pesvden, že když to pjde z ruky do ruky, pedce jich ješt znamenitý poet ulovím. Na každý zpsob mžete mi 50 výtisk poslat 22 jsem Tisíceré díky
nevýslovné potšení psobilo, jednak že jsem v
nm
;
již
zaplatil, totiž
o prázdninách
2,
Jména svých pedplatc 1.
Theresie
knžna
burk-Stelic, bytem v 2.
P.
Karel
z
Breinl,
tuto stavím;
Thurn
ezn, cis.
a posléze 20.
na
a Taxis,
eský
Proti
vévodkyn
z
Meklen-
asopis.
gubernialní
král.
plletnímu pedplacení:
rozená
rada
a
krajský
hejtman
Plzeský. 3.
4. 5. 6. 7. 8.
9.
druhý Plzeský krajský komisar. Emanuel David, mšanosta Plzeský. Velebný pan Capella, guardian Františkánský v Pan Václav Suttner, vrchní panství Plasského. Pan Vepek Joseph, vojenský pekmistr v Plzni. Pan Matj Dlouhý, mšan Plzeský. Dstojný pan dkan Žebrácký Vojtch Nejedlý. P. Josef Giirtler,
eho
10. Starší
Žebrácký kaplan
p.
Plzni.
Vorel.
11.
Mladší Žebrácký pan kaplan.
12.
Dstojný pan dkan Spáleno-Poický pan
13.
Spáleno-Poický pan kaplan. P. Sládeek Václav, poslucha fysiky a eské literatury v Plzni. Pan František Podstatný týž. Pan Jan Dlouhý týž. Duchan Gotthard, poslucha logiky a eské literatury v Plzni.
14. 15.
16. 17.
—
—
Jos.
Pfaf.
!
Pan Pavel Tomášek,
18.
klerik
poslucha logiky
Františkánský, též
a eštiny.
Pan Jan Berkovec, poslucha logiky a eštiny. Pan Frant. Krob, poslucha logiky a eštiny. Nápotom: 21. Prof. Sedláek. 22. Spolenost tenáská Poíská. 19.
20.
To
kdyby
zatím proto oznamuji,
jste
snad nkterá vzácnjší jména
k prvnímu svazku pitisknouti chtl.
mže
Ostatn
býti,
bu
že se brzo uzíme.
Kdyby však
cokoli by jste mi chtl odeslati,
mohlo, tak jen prosím,
se to stát ne-
nejlépe,
aby
jste
aneb ješt lépe do Firma oljm Carl Haase, nyní Dyrnbekovo knihkupectví, kteí již cesty znají, jak bych vše
to odevzdati
dali
k Fetterlovi,
co nejdív obdržel.
Líbám Vás. Váš na zadrhmo uvázaný pítel Sedláek.
256.
Jan Hostivít Pospíšil Františkovi Palackému.
1826, 23. prosince (z
Hradce Králové). Posila mu jména dvou pedflatitelfi na asot Almanach dramaticky^ na rok 1S27.
pisy tnusejni a
Vysoce vážený, uený a vznešený pane
V p.
tom nejvtším kvapu odsílám ješt 2 pedplatitele na asopis, nmecký a druhý eský. Mne rate též mezi nmecké
na jeden
a sice
pedplatitele postaviti.
tma impressum na eském myslím aby pi úmluv zstalo, totiž V Prae tisk vedením Pospíšila — aneb, jak za dobré uznáte. Piložený Almanach dramatický rate na znamínko mé k Vám odda-
S by
stálo
nosti
:
na rok
827'^
laskav
pijmouti
a
milostného
pátelství
Vašemu
upímnému Pospíšilovi. d.
23.
pros.
826.
Na
257. 1286, 23. prosince (z
kvap.
Jan Veselý Františkovi Palackému. Vídn). Tdíe
se o radu,
knihy, které
mu
Ve
jak by odbyl
výtisky své modlitební
zbyly.
Vídni dne
23'=''°
prosince 1826.
Rozmilý krajane!
Akoli nemám tu radost. Vás osobn znáti, pedce doufám, že tchto nkolik ádek dobrotiv pijmete, které Vám nižepsaný vychovatel hrabte z
Pergen posýlá.
Korrespondence Fr. Palackého.
304
Od
našeho krajana Bartunka
jste slyšel,
od
jae pedešlého
že jsem na
roku aneb tohoto roku modlící knížku ve Vídni vydal,
která
s
pochvalou
biskupa Pražského pijmuta byla.
p.
Našemu slavnému Museum bych také rád jeden exempl. poslal, jen nevím jakou píležitostí? Zda-H ji také tak dobrotiv pijme.? Akoli jsem jich pedce ješt nkolik set zstalo. již mnoho exempl. odbyl, tedy
m
Mohl by
mn dobrou
jste
radu dát, jak
vázaná se prodává za 24
b>" je
naši krajané rozebrali.
Ne-
v stíb., a zavázaná v tuhé obálce za 36 kr.
kr.
v stíb.
n
ratele
odbíJá bych jich rád nkolik set do Prahy poslal, kdybyste pro vdl; pi které píležitosti poštovský plat za toto psaní s radostí
Do nmeckého asopisu bych Vám
nahradím.
poslal, jestli byste je
níkm
hodné
porouím
také ta psaní od
Prosím rate
soudil.
Museum poroueti
našeho vlasteneckého
piinní
jejich
za
a je
a rozmáhání naší literatury velmi tší.
mn
p.
biskupa
(pánm) úed-
ujistiti,
že
nás zde
Všemohoucímu Vás
Váš upímný krajan
a jsem
Veselý.*)
Renngasse No. 139 v hrabc. Pergnovském
Panu
dom.
Kroupoví jsem v lét 50 exempl po 36 kr. v stíb. poslal. pátelsky obstaral, tudy bych je
knih.
Kdyby
jste byl tak dobrotivý a subskripci
po 24
kr.
v stíb. do Prahy poslal.
Prosím, brzj'
mn
rate odepsat.
Kašpar hrab Sternberg Františkovi Palackému.
258.
1826, 26. prosince
i
z
—
Beziny). Posílá mu korrekturti svého lánku a chválí obsah vnéjH podobu asopisu musejního.
Bezina den Sagen Sie mir
in aller
VVelt,
wie
kommt
in
26.
i ze-
Xber 826.
eine Monatsschrift in
Der Setzer war nicht recht Eigennamen, die unrichtig und manchmal sehr komisch, wie Hiberner aus Lland statt IHand gedruckt waren, durchaus corrigiert. Da aber jetzt der Satz gebrochen werden muss, um in das S** Formát iibersetzt zu werden, so mssen Sie jenen neuen 8 "formát ein Folioaufsatz zweispaltig gedruckt.?
bei Trošt, wie mir scheint.
leh hábe
die
wenn
Satz noch einmal fleissig durchsehen. leh
mache mir
Sie diesen Aufsatz ganz in das zweite Heft
nehmen, aber abgetheilt móchte
nichts daraus,
ich ihn nicht gerne sehen.
Das fehlende Wort der Familie
bei Franciscea heisst Scrophularinae.
Veselý nar. v Unhošt; 22. prosince 1793, r. 1817 vysvcen v Praze nkolik let vychovatelem v rodinách hrabcích Cavriani a Pergen, po mnoho let byl faráem v Soutici v áslavsku, r. 1866 odsthoval se na odpoinek do Štpánova u Vlašimi, kdež zemel u vysokém vku. *)
na
Jan
knze,
N.
byl
Die gedruckten Bogen nehmen sich recht gut aus, Papier, Lettern Schwarze sind lobensweith, auch der Umschlag. Wird auf dem Umschlag ein Schmutztitel und riickwárts der Index des Inhalts abgedruckt, wie es bei vielen Journalen Sitte ist? Die Bruchstiicke von Vlasta haben Stelien von Begeisterung und grosse Gedanken, doch drángen sich die Licencen zu sehr; ein geúbter Schauspieler wúrde Múhe haben, manche Strophen wohlgefállig fur das Obr zu dec amieren. Die Scene von Vlasta mit Primisiaus, obgleich unter ganz andere Umstánde versetzt, erinnert unwillkiirlich an jene der Jungfrau von Orleans mit Lionel. Der historische Aufsatz ist durchaus gediegen und klar im Vortrag, wird allgemein gefallen. Machen Ihnen auch die ersten Hefte zu schaffen, lassen Sie sich nicht abschrecken. >Der Markt lernet kramen«, sagt das Sprichwort. leh iibersende die Correctur durch eigenen Boten, so geschwind es bei diesen i.nd
Feiertagen nur moglich war. Vale. K. Sternberg.
259. Karolina Pichlerová Františkovi
Palackému.
—
1826, Žádá pro svého pítele v Partii za zprávu o nynéjšich Husilecli a Adamitech a oznamuje mu, ie dcera její stala se matkou dcerušky. 29.
prosince
z
Vidné.
Wien, den
29.
December
1826.
Sehr lange schon war es mein Vorsatz, Ihnen zu schreiben, un
1
fiir
noch eiomal recht warni zu danken. Meinen ersten Brief, den ich Ihnen nicht lange nach dem Empfang des H. Zatoil schrieb, und ins Graf Sternberg'sche Haus auf dem Kleinseitner Ring addressierte, werden sie wohl erhalten haben. Ich arbeitete fleissig fot, sehr durch Inre Mittheilungen untersttitzt, welche mir von dem grossten Nutzen
das mitgetheilte Manuscript
deren Anwendung Sie mit der
wurden, und
wenn
Zeit,
Ihre literarischen
Gescháfte es Ihnen erlauben werden, sich mit Lesung der Sclrwcden in
Prag abzugeben,
in
denselben finden werden.
Einige Zeit darnach beeilte mich,
traute Pfand mit
H.
v.
erhielt
ich das
da meine Arbeit ohnedies
hier
fast
dem warmsten Dank und einem
Rittersberg dies mein Gefúhl darbringen
abzugeben. sein wird,
beigeschlossene Billet und
geendigt war, das mir anver-
Ich hoffe, dass
ersuche Sie
das Manuscript
aber dennoch,
mich
nun
das Ihnen und nach der Anweisung
Billet,
solíte,
lángst
in
Ihren
Hánden
durch ein Paar Zeilen
iiber
diesen Punkt zu beruhigen.
Nun hábe
ich
noch eine
Bitte
der sich mit Erforschung iiber
an Ihre
Gtite.
Ein literarischer Freund,
die verschiedenen religiosen
Seten
abgibt
und der weiss, dass ich einige Zeit in Prag verweilte, wiinschte durch mich einige Nachweisungen iiber die Uberreste der Husiten und Adamiten zu erhalten, die wohl noch vielleicht in Bohmen existiren. Ich kann ihm hierúber gar nichts melden (er lebt in Paris), denn ich weiss nichts davon, und hábe mich nie darnach erkundigt, aber ich wiisste seine Frage an niemand Fr.
Palackého Korrespondence a zápisky.
II.
20
Korrespondence
306
Fr. Palackého.
zu richten, der sie mir mit so gutem Erfolge beantworten konnte, als Sie iiber vaterlandische Geschichte so geláufig sind, und der
dem Forschungen so
viel
Kenntnisse dieser Art
mir, oder vielmehr
besitzt. Solíte es
Ihnen daher moglich
sein,
meinem Freunde, etwas hierúber sagen zu konnen,
so
wiirden Sie mich sehr dadurch verbinden.
Zugleich melde ich Ihnen ein Ereignis, das
fiir
uns Alle sehr freudig
mich freundHchen Antheil nehmen wird. Meine Tochter ist vor 14 Tagen gliickUch von einem gesunden Mádchen entbunden worden und befindet sich Gottlob sehr wohl. Dies gab mir freilich viel zu thun, dennoch hábe ich meinen Roman in dieser vielbescháftigten Zeit geendet und er ist der Censur úbergeben. Diese, hoffe ich, soli nichts daran zu tadeln finden, denn ich hábe mit steter Riicksicht auf ihre strengen Forderungen geschrieben, und so denke
war, und
ich,
an welchem
Ihre Giite
fiir
wird das Buch wohl zur Ostermesse erscheinen.
nun recht wohl! Um jeder moglichen Irrung zu entgehen, den Brief an die Redaction des Museums, da ich Ihre eigentliche Wohnung nicht weiss. Die Meinigen empfehlen sich Ihnen, und ich bin mit der ausgezeichnetsten Achtung Ihre
Leben
adressiere
Sie
ich
Pichler
An Herrn Franz
v.
Palazky Wohigeboren.
REJSTÍK. Ábelova Adamité
Beethoven, hud. skladatel 56, 115, 222. Bibli Králická 10, 240, 241, 272.
16S. 305.
Adamova máma v Hodslavicích Ahsbahs Jií
125,
(f 1817) 21.
148-151.
Almássy
246.
z Althanu hrab 226. Amadé hrab v Prešpurku
Anonymi: Der
Bílejovský 148. Pavel
(* 1770 f 1834 professor v Prešpurce 57, 64, 84, 87, 137, 180,
Bilnica
Allgemeine Zeitung 85. Almanach dramatický na rok 1827. 303.
180.
fiirchLerliche Blinde 100.
Anschiitz, herec ve Vídni 235.
Antonova kniha o starých Slovanech 44. Apponyiové 246. Aristofanes, Oblaky, peklad Safaíkv 13. Aschwardt 15.
209, 220,
1,
225—228,
248—250, 263, 265, 278; jeho dcera Jindiška (f 26. pros. 1825) 248. Bílsko 15, 16, 22, 24—26, 30, 31, 228, 233, 276, Bílsko Staré 157. Binder, pvec 283. Blahoslav viz Benedicti. Bludovice 189.
Bode
í3.
Bójayi 120.
Assongi Karolina hrabnka 209. Astfeld (Trojský baron 235, 240, 243.
Bohm,
Backhof 258. Bacony 96, 98,
Bonnet 53. Borchardtová slena Borsiczkv 246.
Bakovský
116.
dr.
Balbín 205; jeho Bohemia docta 301. Ballenstadt 53. Balogh Petr 34, 246.
Banát 4.í. Bartolomeidesova geografie
Bartuek Blehrad
29.
Pal. 2, 271.
15,
27,
44,
48,
101—103,
51, 54, 59, 71, 82, 112, 113, 135, 166, 168. 134, 135, 147,
50,
Benedicti Pavel, evang
knz
169, 176, 208.
Benediktini 76.
Berchthold z Uheric
Berkovec
hr.
Bedich
Jan, stud. v Plzni 302. Berlin 115, 165, 166. Bernolákv slovník 101, 102. Beroun 283. z
Berry vévoda
47.
193.
Aron,
204.
rektor
212, 240, 241. Breinl Karel, gub. rada man v Plzni 302.
ve a
Vsetín,
202,
krajský
hejt-
Breslauer Manuskript vom Hussitenkrieg 100 Bretschneider, vychovatel mladého Lazana 64. Brodzinski, prof 174.
Brod Nm. 186. Bezina 279, 298,
304. 168.
Benedicti (Blahoslav) Jan, spolužák Palackého, professor v Kéžmarce 6, 7, 13, 86, 94,
houslista 222.
Boubela
98, 222.
Baggesen 230.
Bajmoc 35
Bartonka, teta
»Bohemia« asopis 235.
Bótticher 115
7.
Baden u Vídn
232, 233, 241, 244,
300, 301, 304.,
Beznice, bibliotheka pán z Újezda, již zddili Kolovratové 300, 301. Brožová, teta Mercandinova 149, 157; dcery její Lidmila 149 151, 157 159 172; Luisa 151, 184. Brunswick hrab 209.
—
—
Budjovice . 202, 295. Budík 126. Budín 44, 99, 166, 285. Bukva, fará v Neograd 135. Buquoi hrab 235, 273. Bureš 145, Buth, vychovatel u Apponyich
246.
20*
Buttmannova grammatika ecká 266. Býma, vitel st. Pal. 161. Bystice 217. Calaminus Jií 235. Calveho knihkupectví 227. Capella eho, guardian
Dobrovský Josef
;
Františkán
v Plzni 302.
Carlburg 65, 74. Castelli, redaktor asopisu »Conversations-
hrab 304. 164, 252, 253, 270, 277. omneš 160. Cinkotská fara 217. Cavriani
Cziráky,
áb
v Bykešské
Ebenbeg
127, 227.
55.
stolici
ervinková v
-
Osvt
239.
Eugen
205,
Jan Rudolf
Marie, její lánek »Dorannky a pravda o Jung-
Riegrová
raannovi« 15. 41, 42, 65, 66,68, 83, 94, 98, 99, 101,
122—124, 128—130,
81,
115,
255, 262,
112.
Ehrenberger, faktor ve Vídni 201, 237. Eichhorn J. G., prof v Gotinkách 215,231, 279; jeho •Geschichte der Literatue 279.
Eisenstadt 62. 262.
Epos Osmanidy 2So Erdódy hr., nkd. kanclé
uh. 181.
Erlangen 11 Escherichová baronka 235. Eszterházy Alikuláš 9.
Fáhnrich Ant.
197, 198, 203, 204.
Fitzner, krejí v Prešpurce 233. Frankfurt 115.
246
267, 273,
194.
223-225, 246; Jan Nep. (Muki) 122. 142, 83, 96-98, 116, 121,
úzu
43,
180,
Karel 43, 64, 82, 83, 85, 88, 98, 101, 122 124, 125, 129, 143, 146, líO 138, 140 182, 208, 218, 246 rodina 185. 218,
116, 165,
192, 194, 215, 216, 2^9,
Faykrth
182, 186.
72,
jeho >Ylasta« 192, 193.
141, 142, 182, 191, 192. paní (Josefa roz Kvásonyová) 35, 64—66, 68, 85, 88, 96-99, 111, 115. 116, lis, 121, 122, 124, 125, 129, 131, 136, 138, 144, 146, 154, 178, 181, 182, 186. 187, 196, 207, 208, 218, 219, 221,
.161, 180, z
72,
243, 254, ;
Englová hrabnka
úz
lOi. 112,
59,
158.
230, 235, 274, 288
Eggenberg
168.
81, 258, 270; 211, 214, 215;
f 1858)
Edelginvi, evang. student ve Vídni 147.
246.
eského Musea 7, 250-253, 262—265, 270, 275, 279, 280, 282, 283, 286-290, 292—295, 297—305. 206, 210, 206, 207.
59,
Ebert Karel Egon
asopisy
echoslav 169, ernín hrab
56,
Ebert Michal JUDr.
hrab, tavernicus
1780
Duchan Gotthard, stud v Plzni 302. knihkupectví, ohm Carl Dyrnbekovo Haase v Praze 303.
75.
Colloredo kníže Josef, generál 300. • Conversationsblatti 79, SO.
C^acki 55. Czartoryski kníže
(*
166
Cochlaei, Hist. Husit. 100.
Dobrovského
E.
J.
Drážany
Ciceronis orationes
J.
19
>Dopisovatel< 169, 239.
Censura
Cinobanci 217. Clenyák, piarista, prof. v Pešti
18,
Doležálek
81, 117, 121, 125, 126, 255, 256, 299. Domorac 40, 91.
blatt« SO.
Cvril 121. Cyrill a Method.
44, 59, 81, 82, 112, 113, 120, 121, 126—128, 134, 135, 16+- 166, 227, 235, 243, 257, 263. 266, 270, 277, 279, 283, 285, 298; jeho Cyrill 127, 227 ; glossarium 82 126, 127, 277, 285 ; grammatika 113, 134, 266 korrespondence s Rybayem 165. Dogalý Jií, studující v Šaryšském Potoku
;
—
;
141, 142. Fejerpataki ijeho písn) 169.
Fetterle knihkupec v Praze 303. Fiedler v Praze Cf 1824 na po.
roku)
149, 150, 156, 172.
Fichtner, vitel st Pal. 161. Filický, evang, knz 217.
Freher, Script. rer. boh. 101. Friajova Ortografie moravsko-slovenská 67.
Fhrich, malí
242.
Dalerail 301.
Gablanczyová paní
Darmstadt 115. David Emanuel,
Gaheis, Handbuch einer Methodik des ersten Unterrichtes in deutschen Schu-
Davidovi z
mšanosta
v Plzni 302.
44. 54.
Debrois, dvorský rada 126.
Dín
65, 74, 223.
len 60. Galleti, Allgem.
Erdkunde
84.
Gazeta Varšavská 100
270.
Deinhartstein 235. Dersófi hrab 246. Dessauer Josef 221, 222, 223, 243, 248. Dikusyová Terezie 142. Dlouhý Jan, stud v Plzni 302. Dlouhý Matj, v Plzni 302.
mšan
»Dobroslav« 166.
Geczyová Karolina roz. Baloghová 45 Geczy Petr 283.
34, 35,
;
Gedulyi
šav
Bohuslav,
evang. kazatel v
Jel-
169.
Genersich, prof. v Kežmarku, pak, ve Vídni (t 1823)
71, 133, 176.
Gerik v Morkové 296.
Gerstner, editel techniky 183. »Gesellschafter« 79.
Ghvczy Antonín
64,
78,
84,
88,
Gustav 246. Karel 246. Mikuláš 41—43, 45-47, 142, 246. Glacz (Glatz), konsistorní rada v Prešpurku, 134, 135, 176, 195 220, 227, 228; jeho jubilejní kázáni zeštné Krejím 134. Glaser Dr. 194. Goaltovský Michal, prof. v Modré 169, 176, 217, 274, 275. Goldberger Jakub, studující v Prešpurce, 142, 180, 240, 246;
5,
1819) 40, 41; škola 55, 60, 67, 90—92, 104, 111, 182, 201, 211, Z27, 228, 241. Horatius 133; Horatii opera 160.
Homer 58. Hoppe ve Vídni Hormavr baron 235,' 241,
Golebiowski Lukáš ve Varšav 55 Gothe 301. Gottlieb ve Vácov Goszronyi 65. Gotinky 215, 231.
•
Hospodá rozumný"
163.
Grimm
Hromádko
277.
Gross Jan, professor v Prešpurce
Grller Josef, krajský komisar Gvadany hrab 142. Gyuniau professor
stolici
Haas
knz
6, 8, 11,
Cáb
1783 f 1850) ústav 14, 27.
von Chezy Helmína 258, 259,
Cheb
266.
54.
258. Hamuljak v Pešti 166, 285. Hanka Václav 82, 120, 125-128,154,163, 204, 266, 285, 293; jeho peklad Gessnerových idyll 293. 56.
Hartleben 59. Hegar Frant z Hostašovic, písa uh. dvorského agenta 161. Hegar Jan, manžel Roziry Tomanové v Hostašovicích 260 Hegarová Rozina 276. Herbeková, teta hr. Mercandina 149, 185V. Henrici, cho generála 235 Herder 68, 133; jeho 'Briefe zur Beforderung der Humanitát« 133. Herkel v Pešti 2S5. Hermann v Lipsku 14. >Hermes'« 85. Hetyesi Ladislav, prof. v Soproni 188. Hetwiza. evang. stud. ve Vídni 147 Hippel 269. Hirschmann Alois, dvorní rada knížete Karla ze Schvvarzenberka 194. 4,
13,
148.
24S. 12,
19, 20, 23, 30, 31, 37,
40. 41, 55, 59, 60, 67,
109, 111, 113, 114, 139, 143, 144, 148, 167, 170, 171, 173, 194, 199-203, 211,
stolici,
23S.
Iphigenia 112.
Hammer
(Nejedlého)
262.
126.
Chudenice 270. Chyžná v Gemerské
Halle 57, 125.
11,
(*
Vídeský
100.
v bykešské
Chotbo
Hadži Jan JUDr. advokát Hagen, viz Kagen. Hájkova kronika 10.
2,
27;
236.
Husité 305. Husitictví, rukopis u Ivanie 166.
255.
Hodslavice
14,
Norbert
Jan
9, 12, 14, 26,
14, 15.
v Hodslavicích,
Ondej
118.
evang. na
.Hlasatel eský. Hock Šimon Dr.
Josef, sedlák 119, 183;
v Plzni 302.
133.
Hannover
214,
167.
88, 114,
15,
Hus Jan
195, 213, 227.
23, 24, 57,
Jan,
210,
208,
Hošálková 171, 183, 212, 233. Houwald 81. Hradec Králové 288, 295, 303. Hrady, Nové (Gratzen) 193, 273. Hib, eské básniství v novém rouše
Hromádko
Haan
206,
Hormayr & Mednyansky
"•Taschenbuch. 208, 210.
Grillparzer 79, 235, 254, 255; jeho .Ahnfrau. 79; .Sapho. 79; »Ottokar« 235.
18,
292. 2u5,
255;
Hostašovice 161, 260, 276.
147.
135,
240, 241, 248, 253, 258, 260, 271, 272, 280, 281, 290, 291, 295, 296; kostel evang. 37, 40, 41, (jeho posvcení (28. list.
112,
99,
90—92, 102—106,
119, 123, 128, 131, lni, 152, 155, 159 182. 183, 187—192, 235—237, 228, 227,
—
Ivani, antikvá v Pešti 166.
Jaben, prof. v Prešpurku 84. Elementarbuch der griechischfn Sprache fiir Anfánger 266. lahrbuch der Literatur (Wiener) 101. Jakal, vychovatel v úzu 88, 180, 186, 18",
Jacob,
219.
lakubec Jan, prof. dr. 5, 6, 7, 11. Janovice 190, 197, 198, 203, 240, 273. Jasen 92. Jasená 183. |ean Paul 68. Jeiteles 258. Jelšava 169.
Jena 6, H, 12, 301. Jeník z Bratíc Jan (* 1756tl845), Kateina, sestra jeho. provd. za hrab. Vratislava 190.
Jenike, eský kazatel v Berlín 166. Jenisch Bernard, sv. p., orientalista (* 1734 t 1807 23. Jenemann, Gesch. der Philosophie 74, 83. I
Jerik 91.
Jeszenák Jan 9. Jiín 198, 254. Jiín Nový 20, 31,
60, 105, 109, 130, 272. 275, 276, 294. Jihlava 126, 154. Jireek Konstantin, prof. dr. 7,
direktor škol kovcích, 83, 85.
Jodl,
111,
119,
S.
slavonskýrh
ve Vin-
;
Jonas, kustos musea Peštského 209; jeho sbírka mineralogická 209, 210. 127. Jornandes, práce Dobrovského o Josefi superintendent 169. Josefov 295.
nm
26-28, 78—80,
Jungmann
Jos. 13, 14, 23, 44, 48—50, 53, 59, 71,
31, 34,
82,
83,
86, 94, 99, 100, 108, 112, 120, 126, 128, 166, 168, 169, 135, 143, 152, 153. 161
—
174- 176, 178, 183, 204, 255, 285, 286, 293; jeho Djiny literatury 161, 162, 255; Slovesnost 48, 71, 293; Slovník 161, 162, 166.
Jungmann Josef mladší
1787 j 1840) 80, 116, 121, 126, 143, 144, 153, 154 podobizna Dobrovského 112, 116; podobizna Palackého 143, 144 jeho malby 154. Kagen, vychovatel u Szegedy 63, 138, !l80, (*
;
;
187, 246.
Kalchbrenner, evang. kazatel v Pešti 175. Kalenda, evang. knz v Hoštálkové 92, 212,
112, 117, 120, 121, 126, 127, 154, 174, jeho •Jahrbucher« 265, 269, 270, 277 270. Kopl Karel, ed. místodržitelského archivu ;
184.
prof. evang.
filosof,
Kežmark 6, 7, 24, Khuenburg hrab
68, 85,
169
180,
185,
195,
220,
221,
Alexander, professor y Šaryšském
18.
71, 82, 86, 135, 238.
z Hostašovic, vitel Krainen, prof v Prešpurce
161.
76, 83.
186. 5.
15.
1Ó6, 286.
Nite 66 Kižan Ondej pod kopcem
Kriegl, lékárník v
Zuzana ve Vídni 17,
23.
Khler, rektor university Koleda 44
Kolovrat hr. 125, 300; jejich bibliotheka y Beznici 300. Kolovrat Libštejnský hrab František Antonín, nejvyšší purkrabí 252, 253
ministr 294. Kollár Jan 47, 50, 51, 59, 71, 99—101, 103, 104, 108, 112, 147, 163—166, 168—170, 174, 175, 217, 275, 282—286, 289, 290, 292, 293; jeho Kázání 165, 284—286; Písn slov. 163, 164, 166, 168, 174, 175; 286 Slabiká 274, 275, 2S4 Slávy dcera 170, 174, 175, 282 285, výklad
—
;
O jmén 290,
.Krok. asopis
Kronberger & Weber, knihkupectví v Praze 146, 174—176, 255, 264, 265, 285, 293. Kronika Pelclova 4. Kroupa, knihkupec 304. Krtýš 135. Krug. Logik 213.
Krumpholc v Hodslavicích
1S3.
289,
105, 106. Frant., stud. v Plzni 303. 53, 71, 82, 83, 86, 94, 99, 101, 102, 109, 126, 162, 166, 169, 171, 217, 218.
Krob
135, 147, 169.
slovenského 285,
Pal.
cích
Klárova »Libussa« 27, 194. Klein, professor v Prešpurce 56. Klopstock 58. Knechtl Jos., c. k rada a tajný archivá ve Vídni 259 Koí (Kotschy) Friedrich, uitel v Tšín
;
82,
st.
75,
v Hodslavit 18241 171, 173; jeho žena, teta Palackého 2; Josef 90; Rozina 21;
256.
k Slávy dcei 290
18.
Ková
Kramerius 166. Kramoliš v Hodslavicích 189. Krasicki, jeho peklad Ossiana Kraus 112. Krejí, fará AC. v Praze 134.
y Prešpurku 278.
8;, -Schon EIla« 115. Kilián (v Pešti) 99. Kisfalu 187. Klapsia, stud. evang. ústavu
z
65,
Kralovanský, studující v Prešpurce
Kind
z
88,
84,
Krakov
11.
viz Vuk. Karlovce Horní 8. Karlovice 82. Kdeiner (?) 53. Keglevich hrab 138. Kelleman Emerich, prof. v Pešti
16,
;
64,
130, 142.
Potoku
ústavu ve Vídni 134,
Karadži
Khun
in
62,
Korner Jan 295. Korner Karel 295. Kosciuszko 101. Kováts Martiny Gabriel (* 1782 f v ervenci 1824) prof. v Prešpurce 22, 57,
Kówy
100.
176.
Kart,
jeho »LJber Russland* 113.
128
99, 100, 113, 120,
Korláth, rytraistr 61,
227, 249, 263.
233.
Kalendárium Hussiticum Kališová baronka 33.
Kaka,
153.
Konopásek, vychovatel u hrab. Jana Zichyho v Prešpurce 180. Kopitar Bartolomj 44, 59, 72, 82, 101,
Kunst und Alterthum Kadlík Fr. malí,
Nápisy 285,
ódy.
z
169.
o Koních kniha 167.
K5ppen
163.
Zlomek
Mstivoj,
Slovníek
Komárno 97, 98. Komenský 67, jeho Labyrint
národa
292,
293,
92.
Kubinyi mladý, žák Safaíkv 45 Kúdelíca Ondrašú, voják z Hodslavic 139. Kufther 235. Kulpín 82. 83, 85.
Kún hrab
139.
Kunetek starý v Hodslavicích 40. Kunwald 2, 19, 40, 291. Kunz, druhý manžel babiky Vyrožilovy 186.
Kupfer Josef, filosof 183. Kurlánder 235. , Krásony viz z Cúzu Josefa. Kvassay Antonín 116, 246, Ferdinand 246. >Kvty« asopis 24. Kyselý, vitel st. Palackého 161, 294.
;
knihkupec v Prešpurce
Landes,
43,
85,
139, 142, 275.
Langhofer, evang. fará ve Vsetín 40, 41. Lantzy, septemvir 246. Lányi, ev. fará v Ratiboi (f 1824) 20, 171, 233.
Laz 10. Lazan 73. Lazányi, stud. v Prešpurku 221. prof. v Karlovicech 163. Leidesdorf, knihkupec ve Vídni 222. Leipziger Musikahsche Zeitung 61, 222. Leitner, prof. na evang. ústavu bohosl. ve Vídni 176. Lei 44.
Lembert 255. Leška Štpán
(* 1757 f 18181 21, 159, 160; jeho kancionál 160. Letopis Srbský 54. Letopis Vídenský 55. Lex František, uitel franiny v Prešpurku
73, 87.
Lichtner Václav Dr. 81, 226, 235, 243, 287. Likar 240. jeho manz Lilienau dvorský rada 126 ;
želka 151.
Lind
162, 163
13,
jeho slovník polský
;
13, 162.
Lipsko
Ldhes Materialien 88. Lomnitzer v Tšín 17. Lott, obchodník s máslem ve Vídni
91.
53.
8,
19, 59, 72.
Sad
45,
108, 163. 82, 117.
112, 164, 166, 232; jeho 112, 166, Rodina Švejcar-
ská 164, 166. Mara, sirotci Marovi Ludvík a Žofie 32, 33. Marek, jeho Logika 71, 175 ; peklad
Omyl
Shakespearových Mareš Fr. 197.
112.
55, 56, 61, 62, 68, SI,
Eugenie, jeho cho 56, 62; jeho opera Lukretia 61, sonáta 4, 61, mše 62, skladby hudební 115. Martinek Jan, uitel v Trenín 29. z Martinic hr. Karel 230. Martiny viz Kováts-Martiny. Matoušek, fará Rykinický 135, 147. 115, 116;
63, 64, 180.
dvorní
Mnichov 115. >Modezeitung<
Modrá
rada
a
172.
79.
11, 89, 131, 217, 274,
gymnasijní 274. Molnár, evang. fará
278; knihovna
na Cinkotské fae
(t 1825) 217.
Teboni 197. 212, 241. Motl, studující v Modré, rodem Cech 275. Mrazovi 94, 163. Mullner, jeho >Schuld« 79. Museum kr. 125, 125, 136, 166, 250-253, 259, 262—265, 280, 282, 300, 301. Mooser, kupec v
Mokov
108, 163
94,
Muškuli, sv.
;
39, 40,
8,
44, 45, 54, 59,
jeho básn 39, 40. evang. knz (f 1825)
úrský
217.
Antonie
257
181. 257, 267; jeho
dcera
;
man-
Vilemína
n.
1826) 257. Karel, stud. evang.
26.
Vídni 169. Nagy-Pál 246. Náko Mikuláš Abrahamovi Náves u Jablunkova 24.
Nedakonice
bohosloví
6,
7,
ve
8.
153.
Nejedlý Jan, prof sateU 18. Nejedlý Vojtch,
128
13, 127,
dkan
;
jeho >Hia-
v Žebráce 302
peklad z Younga Kvílení noní Neumannová paní 242.
293.
Nongrad 217
Novoroenka
166.
Obernauer, evang. fará v Hoštálkové 171, 183.
Obili Miloš, hrdina srbský 54. Obraz dokonalého uitele 160. Odor, prof. v Soproni 177. • Oesterreichischer
74.
referendar dvorské kanceláe ve Vídni 181.
Mayláth,
hrabnka
Neureiter, knihkupec v Praze 298. Neustift (ve Vídni) 121. Niemeier, Pádagogik 213.
Mariassy 246.
Matskassy Marzibánýi
;
92.
3,
Metternich kníže, nejv. kanclé 259. Michalikova Fysika 50. Miklosich 128. Millauer prof 279, 280. Mitrovský hr. 125, 126.
Nagy
135.
Magaraševi, professor v Novém
Marsano 235. Marschner Jindich
Msto Nové
(*
102.
Macháek K. S. Krasoeník
184, 185, 281
172,
Mesnil baron 180.
želka
Madáovci na Dolní Stehové
Magda
Melchar v Hodslavicích 92, 183, 236. Mercandin hrab 149 — 152, 156—159, 171,
Nádasdy František 73, Nádherný Kajetán 256,
Liickendorf 227.
Luenec 132, 217. Luki Mikuláš 6, 7,
94,
,
Musický Lukian
Lovich, superintendent 134, 135, 169, 176. Lóvv Daniel, faktor ve Vídni 237, 249, 258. Lubórecká církev 176.
Maai
Mekl Jos gub. rada, hejtman kraje Bydžovského 194, Marie a Žofie, jeho dcery
.
16, 22, 24, 30, 115.
de Lue
246. 194,
;
255, 273.
194, 254.
Lazi,
64,
Mayr Gottfried 63, 64. Mednyanský baron v Prešpurku 180, Mchura Dr. 190 Leopold Eugen
uh.
Beobachter*
Ochranov iHerrenhut) 229. Ochsenbauer Jan, vrchní ve Olgya
64,
73
30.
Smen
230.
;
;
Olomouc
125-127; knihovna 125
120,
až
127.
Opiz
posudek slovníku Palkoviova v Kroku 126 chce se cele vnovati literatue chce psáti djiny Cech a eské 127 literatury 128; útuje s pí z Cúzu 130, 131, 136, 138. 208, 223, 224; prodává ;
Operv eské
164.
;
'298.
Orgier, kanovník v Piešpurce 180.
.Ossian.
knihy 132, 133; sbírá nár. písn a úsloví má se státi bibliotekáem Musea 133
27.
2fi,
15,
OssoHnski 120.
Ostihom
;
101, 102.
>Osvta' asopis 7, Otto, prof. v Modré
15.
(f 1S25) 217.
136; slaven v seminái Pražském 137, 139; wbírá peníze od otce 140, 143; jeho podobizna 143, 144 dlužen Kadlíkovi 143, 144. 153, 154 chce pomáhati Ondejovi 145 je nemocen 145 má se státi knzem 153, 155; dlužen Janovi Simkovi 155; má se státi uitelem v peníze 157; \'vbirá u 159, 167, 202. 231,' 232; posílá otci knihy 160; jeho krasovda 161, 163, 166; obírá se prameny k djinám husitství 164; posílá knihy rodin 167; píše otci o peníze 170 posílá knihy bohosl. ústavu evang. ve Vídni 174 175; mi nadji na pevné postaveni 179; pi konskripci vojenské 199; dostává zprávy o neshodách v rodin 200, 201 pracuje o rodopise ernín 205, 206, ;
;
;
Anna rodem Kižanová, matka
Palacká
Frant. Pal. 2, 3, 21, 31, 60, 8S, IU4 až 106, 109—111, 113, 140, 189, 199, 200. Palacká Anna, sestra Frant. Pal. 21, 31, 60, 88, 111, 112. 131, 148, 173, 183, 191, 199, 200, 211, 228, 236, 237, 247. Palacká Juliana roz. Kúdelkova, prabába Fr. Pal. 189.
Palacká Juliana ovd. Tomanová, macecha Frant. Pal. 123, 140, 143, 144, 148, 200, 247, 275, 276; její dcera Rozina 144. Palacký Fr., jeho propuštní do škol uher1; služebníkem ských a taxa za v konviktu 1; u Palkovie 3; v nedouí se franin 4 peroruje statku 3 ve škole 5, 6; jeho básn 5, 6, 11 jako domácí uitel 6; o literatue eské 8, hosposbírá písn národní 9 9, 13 dáem v konvikte Jesenákov 10 pomáhá Palkoviovi pi slovníku 10; Ossimá se státi uitelem v Bilsku an 15 zanáší se geografií 23 pracuje 22, 24 a básní 27, 28; >Poátky poetice o
n
;
;
;
;
;
;
;
;
;
eského tikou
básnictví« 29
31
má
;
se
;
obírá se aesthe-
vychovatelem
státi
Marpvých 32 vychovatelem syn paní z Cúzy 34, 73, 181, 182; má úmysl pesthovati se do Prahy 34 povolal bratra Ondeje do Prešpurka sirotk
;
na studie 36 pracuje o aesthetice 50. 54 cestuje po Nitranské a Koraárnnské stolici 50, o jazyku eském a spisovateve Vídni 55, 60, 61; nemolích 51, f).2 cen 55, 56, 58, 59, 60; jeho absolutorium seznámil se lycea Prešpurského 57 s Vyrožilem 65; jeho korrespondence jeho posudek Turinského s ním 65 Angeliny 80; jeho 'Radhost" 80; podobizna jeho malovaná Kadlíkem 81, 153, 154; popsal obrazv Kadlíkovy 82; jeho aesthetika 54, 83, '86, 94, 99—104; má oddal se djepise státi knzem 92 ;
;
;
;
;
;
ml
se státi professorem sectví 99; v Prešpurce 101; píše posudek Palko-
viova slovníka 101, 102, 112; ztiatil matku 105, 106 107; posílá otci peníze 109; jeho lánek o literatue eské 117; upomíná pí z úzu 121 pjuje peníze ;
otci 122, 123
;
má
u Ahsbahse nebo
se státi vychovatelem u hrab. Kolovrata 125;
u hrab. Vratislava z Mitrovic 125, 126; chce studovati práva 125, 126; chce se státi nástupcem Hankovým 126; jeho
;
oe
Tšín
;
210, 211, 214, 216; má bolavé oi 208; o djinách literatury eské 215; strojí se
do Prešpurka
Althin
22'3, 226, 232; rodopis 220; rodopis Martinic 230; má
vychovatelem u hrab \'ratislava pracuje v dvorním archivu ve Vídni od otce peníze 260; musejních zvolen redaktorem asop 262, 263 podporuje bratra Ondeje 268 vydavatel Starých letopis 266, 269, 270 277; vybírá u otce peníze pjené 272; posila do Hodslavic obnošené šaty 276; má psáti pro Eichhorna o literatue se státi
239
;
248, 249, 259; žádá
;
;
eské
231, 279.
Palacký Jan, bratr Františka 31, 88, 91, 93, 103', 113, li4, 145, 161, 1S2 190, 19.',
199—203, 211. 2.'8, 236, 241, 247, 260, 276, 290, 291, 294.
258,
Palacký Jan, syn Fr Pal., prof. dr. 65. Palacký Jií, 'pradd Frant. Pal. (t 512 178'5) 189.
dd
Frant. Pal. Palacký Jií, t 14'i 1806) 188, 189. Palacký Jií, otec Františka 19,
20,
28,
29,
31,
(*
P.
36, 37,
1'4
1737
1-5,
16,
40, 51.
55,
59-61, 66, 67, 89-93, 95, 97, 103 až 107, 109—113, 119, 120, 122-125, 128 až 131, 139-141, 143, 144, 155, 156, 159—161, 167, 168, 170, 171, 173, 177, 182, 183. ISS— 192, 195, 199—203, 211 223, 224, 227, 228, 231, 232, 249, 258, 260 240, 241, 247 277, 280, 281, 290, 291, 271, 272, 275 jeho Knížeka k vzdlava293, 294 tedlnému ítání 1; stará se o no\'ý
až 213,
—
235—237,
;
kancionál 20, 21.
Palacký Jií, bratr Františkv
2, 4, 5, 19 až 21, 30, 31, 37, 40, 55, 60, 67, 89, 92,
102, 103, 105—107, 111, 113, 114, 120, 122, 131, 140, 144, 152, 153, 155, 160, 167, 171, 173, 182, 183, 189, 191, 199
až 201, 237, 241,
295—298
211, 227, 228, 231, 232, 236, 247, 253, 271, 275, 281, 291,
jeho
:
manželka
Rozina
30,
200; dti: Anna 296 František 31, 111, 253. 296, Jiík 296, Rozina 89. Palacký Josef, bratr Františka P. (f 119 1822) 31, 8S, 89, 91, 102, 103, 105,109,
Petrovi, biskup Novosadský 54 Pfaff Josef, dkan ve Spáleném Poíí 302. Pichlerová Karolina
110.
Palacká Mariana (f 1825), teta Frant.
vnuk Adolf
mádku, sestra Frant. SS,
lil,
10,
183, 191, 276, 291.
Josefa Hro-
/.a
Pal.
21,
31,
60,
123,
131, 143, 145, 167, 200, 211, 228, 236, 237,
199,
Palacký Ondej, strýc Frant. Pal 109. Palacký Ondej, bratr Frant. P. 21, 31, 36,
—
56, 60, 83, 84, 87 90, 93, 95, 102, 104 106, 110, 113, 114, 118, 131. 13S, 143, 145, 148. 152, 155, 160, 161. 171, 17.Í, 176 178, 182, 187, 190 až 192, 194 196, 199 203, 207, 209, 37, 55,
—
97,
—
—
211-213, 218-221,
223, 225, 232, 233, 236, 237, 241. 243, až 250 258, 260, 263-268, 275—278, 280, 290, 291, 293, 297.
227, 244, 271, 294,
228,
246 272, 296,
31, 91,
12ii, 131, 140, 144, 190, 200, 211, 212, 236, 247, 260, 276, 291. Palacký Václav, strýc Frant. Pal. 183. 203. 21l'
Leop. hr. Luisa 209.
Pálflfy
Palkovi
f 1825; 209; dcera jeho
Jií, professor v Prešpurce 1, 3, 6 10 12, 15. 20, 21, 45, 48, 50, 51, 54, 58. 71, 99 102, 108, 112, 126, 134, 164,
—
5,
—
169, 176, 217, 233, 263, 266, 278; jeho 11, 20. 21, 4S, 54, 101, 102, 112, 126, 134, 169; Týdenník 11, 12; Dva buchy a ti suchy 58. Palkovi, kanovník v 101, 102. Památník Palackého 285. Paíž 127, ."105. Patay, prof evang. ústavu ve Vídni 133, 134.
Slovník 10,
Oítihom
Payrová
81.
Perníkáová Anna
72,
60
;
Plze 270. 302, 303. Podbrady 80. Podbrad Jiího životopis, rukop. u nie v Pešti 166.
z
Iva-
Podstatný Frant. stud. v Plzni 302. Polák, M. Z. Vznešenost pírody 48. Polel 44.
Polská sbírka nár. písní (ve a
Varšav 1778
15.
si.)
Pontanus,
peklad Theobaldových hudjin 110.
lat.
Popovy spisy 15. Popovi uthymius, uitel v
Tržišti,
jeho
M.
227
;
teta Pal. 21, 183 Petrus de Zittavia
jeho
205.
302, 303. Pospíši[ lan Hostivít 288, 303.
Totok Šaryšský
180,
Pozdchov, církev evang. Praha
59,
65,
79.
81,
82,
183. 101,
112,
126,
143, 144, 154, 160, 164, 166, 170, 174, 178, 181 153, 1S5 187, 205, 206, 210. 214, 215, 242, 254, 262, 261, 287, 305. Presl Svatopluk dr. 99, 132, 133, 135, 147, 162, 163, 169, 204, 217, 240; jeho Rostliná 54, 102, 103 ,112; redaktor »Kroka. 217; Preslové brati 126.
—
—
Prešov 11. Prešpurk 1, 49
5, 9—11, 16, 55—57, 59—65, 99—101, 115, 118,
— 51,
97,
—
23, 32.
35—37,
72. 83, 87, 89. 136, 137, 142, 188, 191, 194-196,
148, 180, 181, 185 207, 213,218.221,226,227,233,243—246, 249, 250. 563, 265, 266, 274-276, 278; korunovaní slavnosti 244, 245 ;
233; Jesenákijv konvikt 1, 9, 10, 11. Pítel mládeže 160. Piokopius, léka skalický 166, jeho slovník 166. Pronay svob. pán Mikuláš 34, 35, 165, 166.
18, 35, 41,
74-77,
Poíí Spálen
226, 245, 246; školy evang. 5, 57, 213, 221. 227, 233; Skaricv konvikt 220,
227. 7,
199,
12.
snm
Pechy, dvorní rada 181, 246 Peliš 11. Pelzel, ze Pichlerov 262. Pelzl 261, 300. iOl. Pergen hrab 304.
Peš
v
Milošiada 54.
189.
Palacká Rozina, sestra Fr. Pal. 21,
Pšina
AC
Písek 294, 295. la Pláce 53. Plasy 302. Plathy 246. Plato 54. Plutarch 99. 100.
sitských
Palacká Rozina, dcera Pavla Bartoe, bába Fr. Pal. I* 6'1 1743, f 20/12 1790)
Pešek
fará
lan,
92. 103, 120, 148, 155, 188, 195, 228, 233, 265, 276 ; dcera Anna
Pal.
201. 228.
Palacká Mariana provdaná
254—256, 258,
235,
286—288,
292, 305, 306 Hodslavicích 2, 11, 12, 20, 23, 119, 155, 260, jeho manželka 3, 194; jeho syn Jan 12, 40, 41, 262,
259, 261,
Pileka
42,
44.
100—104,
113, 130, 147, 163, 217. 218. 282. 284.
45,
47, 48, 59,
108
109, 112, 168, 175,
165, 166,
Petenvi Peté, Petyan) Jan Dobromír 132 až'l35, 146. 147. 166, 168, 169, 174 až i
176, 195. 217, 218, 275.
Prosodie
asomrná
164.
Pro.x 82, 126.
Pulawy
55.
Purkrabí nejvyšší r. 1S26, 300. Pustjovský, voják z Hodslavic 139. Puthon baron 224. Puthonová baronka ve Vídni 118, 179.
Rab 185. Raji Ivan
8.
Soproni 177. Ratibo 171, 233 Rauová, vdova po mstském radním v Praze prof. v
Raits
Schottky 121.
242.
Reich Petr, rektor škol šoproských (f 24/6 1824) 187, 188.
Reinemp
222. Remboldt, prof. ve Vídni 75, 76 (Rembolt)
Riedel Jan, domka v Hodslavicích, jeho manž. Zuzana, kmotra Pal. 119. Riedel Josef, švakr P., manžel Anny, sestry Fr. "Pal. 111, 183, 291, Rieger Fr. L. Dr. 190.
Richard
ím
293.
spis) 171.
Roudnice Jan,
266.
fará v Lazu
Rozova prosodie 14. Rožnov 240. Rudnay, kníže primas
uh. 52, 102, 175.
:
195.
169, 180, Ruttkay 163.
R\bay, 165, 166; jeho korresp.
s
Dobrov-
ským 165. Rvtí kesanský 148. Rýkinice 135, Í47.
6,
54,
58, 59, 69, 70, 85, 86, 93, 108, 161, 162,
285.
Sacher 150, 158, 159. 9. Sachs Hans, básník Salieri, hud. skladatel 222.
nm
Salm hrab
Sedláek Vojtch
hrab
dkan v Beroun 283. Seybold, prof. v Soproni 177. Dissertatio
hist.
de Joh. Hus.
'jenae 1711, 110.
Shakespeare 58. Schiller, Maria Stuart (peklad Šafaíkv) 13, 112, Braut von Messina 79; kleine Schrifcen 133. Schlegel 254, 255, 258, 262. Schlegel Herm., konservato ve Lvov 218. Schlózer Nestor 99, 100, 101, Staatsrecht 133.
Schmach Leopold, kanceláský v Novém
Jiín
293, 297.
Schmidt. pítel
v Plzni 302.
Smeno
230.
Snížek Karel, knihtiska v Prešpurce, Soutice v Cáslavsku 304.
Sobotišt 147. Spolenost nauk kr. . 127. Sporck hrab 28S. Srbská literatura 43, 52, 54,
59,
1.
72, 86,
Ebertv
193.
Schmidtbauer 133. Schmitz Jan Jií (* 1765 f
6, 11, 57, 176, 180, 195. Stanislaides, prof. vid. evang. ústavu (f 6 12 1823) 169. Staré letopisy 266, 2ó9, 270. Starobylá skládání 112.
;
302, 303. 117, 250.
Seidl Jos. Ant.,
Sevfried,
157.
Steinmann, vychovatel sirotk Marových v Tšín 32. Steinmann, prof. v Praze 263. Sternberkové hrabata 128, 164, 243, 257 František 196, 202, 205, 234, 263, 280;
234, 242.
Sebo, vychovatel hrab. Kún. 139.
Sedlnický
rém Bílsku, 17, 23, Sládeek Václav, stud.
;
39, 40, 43, 45, 49, 52,
7,
222.
Schuster Michal JUDr., univ. prof. 66, 194, 242; Luisa, jeho dcera 194. 215, 216. von Schuster, prof chemie v Pešti 210. Schtz v Praze 234 manželka jeho Peppi, sestra Rittersbergova 235, 242. Schwantner, prof. v Pešti 84, 147. Schwarzenberg kníže Karel 193, 194. Schweiger v Prešpurku 85, 219, 225. Sittig, rektor v Tšín, pak kazatel v Sta-
bibliografie 163; 94, lOS. 161 Stahle ve Vídni 260, 296. Stanislaides Daniel, professor v Prešpurce
Sabel, prof. v Prešpurce 57.
Sad Nový
227.
Schuppangich ve Vídni
Slavkovský 175. Slováci v Uhích 52, 102, 108. Slovanské nár písn 112. Slovenská bibliografie 163.
10.
Rudolf, arcikníže 61. Rudolphy Carolina Gedichte 68, 69. Rumi, prof v Prešpurce, pak ve Vídni 82,
Schróer, prof. v Prešpurce 180. Schubert Jan Jií, obchodník v Praze 184. Schulek, evang. kazatel v Nyeregháze 176. Schulek, prof v Prešpurku 195, 213, 221,
;
81.
Riss Josef 295. Ritter z Rittersbergu Jan 233—235, 241, 243, 287, 292, 305; Ludvík 235. Rollger 81. Róisler v Horách Nalžovských 273.
Rov
Schneider, evang. knz 228. Schneiderová, vdova v Prešpurku 138, 225. Scholtisz Jan, advokát v Pešti 176. Schon Josef 294, 295. Schonfeld & Valche, knihkupci 241.
Kašpar 215. 231, 250—252, 279, 280, 298, 300—302, 304, 305; jeho lánek: Uber das Vaterland der Erdápfel 280. 298, 300, 301; Flora der Vorwelt 298. Stojanovi 7. Stojkovi (vydal fvsiku) 163. Stollberg Leopold hrab 172, 173, 197, 202. Stramburk 189. Straník 241 Strata, uitel ve Vsetín, 291. Stratimirovi z Kulpína, synovec
biskupv
arci-
83, 86.
Stíbro 266. Svtic Miloš (Dr. Jan Hadži) advokát, vydavatel letopisu srbského 54. Svoboda, professor v Praze 78, 80. Svoboda, na Nových Hradech
zemmi
1826),
superintendent v Bílsku 22.
fará a
273.
Svoboda
Jan, editel v
Teboni
196, 197,202.
Sychra, Versuch einer bohmischen Phraseologie 148.
Sykán, dchodní v Teboni 197Szapáry Pavel hrab (f 1825) 180, 209.
Szegedy
63,
24 — 26, 34, 135,
knz
147, 155, 169, 171, 212, 233. Szto, piarista, editel filosofických studií v Pešti 75. Suk, studující 183. Sukdol 40, 41, 67, 131, 153, 155. 171, 212, 233, 237. 92.
Suttner Václav,
panství Plaského
vrchní
302.
Šafaík Pavel Josef 6—9, 12—14, 23, 24, 26—28, 31, 34, 39. 43—45, 48, 49, 51 — 55, 58, 59, 69—71, 80, 82, 83, 85, 86 93—95, 100, 102—104, 108, 109, 112, 161 — 165, 168, 169, 175, 238, 284, 285, 290; jeho 109, Julie 163; jeho peklady
cho
Aristofana (Oblaky) 13, ze Schillera Maria Stuartl 13, 53 85, 86; historie literatury všeslovanské 13, 165, 169 kos-
z I
;
mologie
53, 71,
Hus Jan
14,
zlomky
z
me-
triky 53, lyrické básn 14, prosodie a metrika eská 14, národní písn 71. Sarvšský Potok, o tamní škole IS. ŠimVo Daniel 286. Simko Jan, evang. fará v Sukdole 40, 41, !53, 155, 160, 171, 183, 236.
67,
ezn
Tišer Fr. 205.
73, 85.
Szepessy Jan, evang.
Sumarka
Theobald, Hus. GeschichtelOO. 302. z Thurn-Taxisu knžna v Tieck, nm. básník 81, 115, 230. Tiedge 115.
Titelmann v Praze 234. Toman z Hodslavic 40,
95, 113, 131, 167. studující 17, 19, 20, 23, 26,29,31, 36, 37, 55. 60, 61, 87, 9.!, 103, 131, 148, 153, 155, 188, 194, 2'-^8, 233, 237, 260, 276. Tomanová Juliana, macecha Pal. 113, 114; dcera její Rozina 247, 260. Tomášek, kazatel v Chvžné 238. Tomášek Pavel, bohoslóvec 238, 239, 299. Tomášek V. J., hud. skladatel 194, 221—223, 235. Trattner, knihtiska v Pešti '69. z Trauttmansdorfu kníže Ferdinand 300. Trenín 3, 10, 50, 153, 155, 160, 171, 183, 236. Trnava 31. 191, 192. 194, 195, 217. Trnka S Humpolecký 175. Trója 240. 261.
Toman
Troxler
285. (archiv) 128, 192, 193, 196, 197, 202, 205, 270, 273, 295. Tvrdý Frant. ze Sedlic, filosof, 183, 184. Tuapy 190. Turinský František (* 1796 f 1852) 49, 78 80;jeho tragoedie Angelina 78 80
—
•
Simko Josef 15, 17, 18, 22, 23, 24, 29, 30, 33 Simko Samuel 15, 17, 32, 33; Simko Štpán, kazatel v Zay-Ugratz 32. Simko Vilém 286 evang fará v Tren;
85.
Truhlá Ant
Tebo
—
;
Vladyka Mirovit« 80; »Záviš Vítkovic 80.
z Ríiží«
ezníka Týla
Týl, syn
fará
kat.
Novém Jiín,
v
v Žívoticích 171.
;
ín;
jeho »Zrcadlo šlechetnosti
v
e
ech, písm sv. a zpvích« 286. Simko (1821 v Prešpurku) 69, 92 ve Vídni
Simko, stud. evang.
135,
Uhrovec
169, 176, 217.
Sišatovac, klášter
8,
45.
18, 32, 82, 87, 89, 90, 97, 102, 106 118, 148, 152, 155, 173, 176, 177, 187,, 18S, 191, 195. Šáhlav 198. Šávnice 103. Štpánkové brati 257. Štpánov u Vlašimi 304.
Šopron
Štúi Samuel 49. 50 Karel 49, 50; Ludvík 49, 50; Samuel ml. 49, 50. Šusbek, kupec v N. Jiiné 183. Švihov 270. ;
Tablic Bohuslav 18, 112. Telík Sukdolský, student
153,
155,
177,
188, 276.
Telík, vrchní v Temešvár 168.
Novém Jiín
50.
49,
Uhry, hudba uherská 147,
119.
61.
Unhošt 304. Unschuld 222. Unijvecký Petr 44. Uzdasi i\íandali Pokorníce 133. Uzsovics 223, 225, 226.
Vácov
163.
Vácslav svatý, legenda z Jeny 301.
Vágram Wachler Wáchter
Wahl
134, 147.
Wallheim, advokát v Šoproni, pak vychovatel u Marzibanyich, 180. Wakl, Morgeniandische Sprachen 133. Vallaský, fará evang. v Jelšav 169. Varadín Velký 179, 185, 243.
Warnsdorf
SI.
Vídni 146, 168, 174, 175, 255, 256. Teplice Trenanské 193, 260.
Weber, knihkupec
Tšín
Thamv
Theatrum europaeum
261.
157.
a
85.
Tendler&von Mannstein, knihkupectví ve
32, 33. 89, 15, slovník 134.
Wolfenbttlu
47.
Varšava 55. Vary Karlovy 121, 127.
22—24,
z
92.
Vasarhellyi 46. 51, 282, 283, 285,
289, 292.
Végh Antonín 182. Veleslavínv Kalendá
hist.
101.
286,
Wenzel
Vepek
Xenophontis Memorabilia Socratis
75.
mistr
vojenskj'
Josef,
7,
8.
Víde
12, 27, 29, 55, 56, 59-63, 66, 72. 74-78, 80, 82, 89, 91, 95. 97, 99—101, 103—108, 110—118, 120, 121. 130, 132—135, 139, 147, 153, 154, 156—159, 168, 169. 171-176. 182, 183, 188 189,
206. 217, 221, 222, 195, 201, 235, 239, 241, 250 272. 275, 277, 292. 299, 305. 306; evangelický ústav bohoslovecký 132 13.=), 147, 168, 169, 174 — 176, 2j9; knihovna dvorní 206; 191,
233
slovanský 299;
pi
spolek
Thresianum
ústavu
bohosl.
298.
Winkler Jan, e\ang.
knz
15
— 17.
22
26,
157, 158, 171, 233, 260, 266. 276. Vinkovce 83, 86. Víska (Kisfalu) 96, 180. VitV-ovský v N. Jiín 92, 296. Virgilius 133; Bucolica. Georgica et Aeneides 160.
Vitez 246 \
Íek
174.
Jaroslav prof. dr. 10
Vogelsang baron
235. Wolf v Praze 280. Wolfenbuttel 301. \'ošahlík Ondej z ernína, technik 183, 184, Votín u Klatov 269, 270. \'otice 198. Vratislav hr. Fr. Jos. 126, 190, 197, 198;
jeho cho Antonie roz. baronka dahlová 203, 204, 239, 27.>. z
Vrbna hrab
Stern-
•
21.
179.
Zákon nový«
37.
Zakrzenský ve Vídni 285. Zatoil. Diarium obležení Prahv 262, 287, 305.
Zauper St. Zav baron
Ziby
191. 32, 33.
152.
Zeidler Jan 266. Zeiner Jan, fará v Životicích 119. • Zempis krátký« 167.
Zerdahelv (místo) 118, 186. Zerdahélý Florian 84, 179. 246. Zerdahelv Frant. ve Vídni 66,
99,
125,
Vsetín
40, 41, 3, 12, 1 5, 24, 202, 233, 260. 276, 291.
60,
92,
130,
Vuk Stefanovi Karadži 7 44, 94, 121. V vrožil Ant. 36, 63—65, 72 - 76, 78,83- 85, 117 — 119, 121, 125, 136—139, 178—181, 185-187,195, 196,207-2:0,
'87, 88,
213, 218—221, 223-226, 228, 232, 243, 248, 249, 264—269, 278. 20.
Zerdahelv Gabriel 65 Karel, Florian, Jií,, synové 65. Zerdahelv Jií 138, 179, 246. Zerdahelv Karel 64, 84, 179, 246. Zerdahelyová Nina (f 1844) 35, 36, 38, 39, 40, 45. 62, 64,
68, 74, 82, 96, 109,
125,
Zerdahely 179, 180, 187. 246, 269; Karel if 20 7 18211 manžel 35, 64, 84, 179, 246; Zikmund svn 35, 36, 68, 69, 84, 87, 179,
180, 246, '269. hrab 179.
Zerdahelyi Pavel
Zerdahelyová Vavinka 246. Zerteuer. herec ve Vídni 235. Zichy Jan hrab 180. Zinimermann, censor 164. 266, 270 Zora 44. Zoubek, senior církve AC. v Trenín
10,
160
Zsigmondy Samuel, professor v Prešpurce 11,
57,
195, 227, 232, 264, 265, 278.
Žebrák
302. justiciár 273. Žilina 182.
Železný,
na
NovSxh
Hradech
193',
168.
Vyskydenský v Trnav
Záheb
;
29, 30. 60. 67, 92,
Wittmann, knihkupec
Zahradník Josef v Hodslavicích
143, Í61, 178.
139.
von Vicrthaler, vládní rada 256. Wilhelmi ve Vídni 286. 2S7.
WiUmann. gub. rada Vinaický 175. 198.
266.
pekaský
v Plzni 302. Veselý Jan 303, 304; vydavatel modliteb. Vicar of Wakefield 133'. Vidakovi Milován, romanopisec srbský
Žitava 56. ze Žitavy Petr, vydaný Peškem 227. Zítek \ácl., devatero písní na kytaru 175 Životice 40, 119, 139, 153. 171, 188, 189, 241, 276.
Životskv Václav, bratr
pí.
237,'249, 258, 271. 272.
Žlutovce 92
Pilekové, 60,
.
PEHLED KORRESPONDENCE.
Palacký jií, otec, svnu Františkovi
:
1
(18Í2, 12. ijnaj, 2'fl812, 2. Istopj, 3 (1813, 9. ledna), 6 fl813, 19. ervna), 7 (1813, 2. pros.), 8 (1814, 18. íjna), 26 US17, 29. íjna), 36 (I&IS, 21. ervna), 45 (1819, 12. srpna), 46 (1819, 26, srpna), 49 (1819, v prosinci), 63 (1820, v prosinci); 68 (1821, 12. února). 82 (1821. 26. pros.). 84 (1822, 1. beznaj, 98 a Ondejovi (1822, -ib. ijna), 102 (1822, 4. pros.) 104 (1823, 21. ledna, s pípisky Jana Palackého a macechy Juliany Toma nové), 115 (1823, 31 kvtna), 119 (1S.'3, 22. ervnaj, 122 (1823, 30. ervence,!, 126 (1823, 11. srpna), 1?.3 (1823, 24. íjna); 137 (1823, konec rokui, 138 (182 4, 4. ledna) 144 (1824, 2. bezna), 152 (1824, 9—16 ervence), 156 i'1824, 7. zái), 159 (1824, 3. íjna), 165 (1825, 8 ledna), (1825, 3. bezna), 189 1825, konec záí), 192 (1825, 18 list.), 195 (1825, 6. pros.'), 200 (1826, 28. ledna), 209 (1826, 16. bezna),' i44 (1826, 17
IW
list.,
s
pipisem Janovým), 247 Ondekonec listopadu). otec, synu Ondejovi : 59
jovi (1826,
Palacký jii,
(1820, 25. list.), 64 (1820, v pros.), 83 dubna), 89 (1822, 2. ledna), 86 (19 (1822, 26 ervence), 124 (1823, 1. srpna), 147 (1824, 30. dubna), 167 (1825, 31. ledna), 214 (1826, 12 kvtna), 226 (1826, 30. ervence), 230 (1826, 17. srpna), 235 (1826, 15. zái). Palacký Jií bratru Františkovi : 4 1813, 9. ledna), 5 (1813, 12. února), 10 (1815, 9. bezna), 39 (1819, 19. ledna), 99 spolu s Ondejem (1822, 30 íjnaj, 111 (1823, 12. dubna), 114 il823, 22. kvtna), 130 (1823, 19. ijna). 142 (1S24, 24. ledna), 204 (1826. 1. bezna), 250 (1826, 6. pros.). Palacký Jii bratru Ondejovi: 160 (1822, 27. "list.); 225 (1826, 25." ervence).
Palacký
Ondej
bratru (18Í7, 29. íjna), 95 s
Františkovi : 27
pípiskem bratra
Jiího a otce (1822,
11. záí;, 97 (1822, 2. íjna), l;í2 (1823, (1824, 23. kvtna), 155 1824, 7. záí), 158 (1824, 3. íjna), 161 (1824, 4 prosince), 175 (1825, 3. dubna), 180 (1825, 22. kvtna), IS.T spolu s Jiím a otcem (1825, 7. srpna), 190 (1825, 14. íjna), 198 (1826, 14. ledna), 201 (1S26, 13. února), 217 (1826, 2. ervna), 219 (1826, 9. ervnaj, 232 (1826, 7. záij29. záí,i,
128 (1823,
23. íjna), 149
Palacký
Josef
bratru
Františkovi :
81
(1S21, 24. prosince).
Palacký Jan bratru Františkovi: 80 (1821, 24. prosince)
otci Jiímu: 9 11815, 20. února), 11 (1815, 6. srpna), 12 (1816, 13 (l8I6, 24. bezna), 14 2. ledna',
Palacký František
(1816
o velkonoci), 17 (1816,
6.
íjna),
20 (1816, 19. pros). er/iin hrab Ei/geu: 173 (1825, 27. února). Listy Palackého: 170 (1825, 17. ún.), 171 (1825, 18. února hrabti Janu Rud Ifovi) 176 (1825, 16. dubna). z úzu Josefa: 88 (1822, 30. ervna), 90 ervencej. 106 (1823, (1822, 26.-28 20. února), 113 (1823, 5.' kvtna) 116 (1823, 1. ervna), 151, (1824, 7. ervence, vysvdeni); Karel: 123 (1823, v er-
—
venci)
Dessauer Josef: 181 (1825, (1826, 21. ledna'. 24. (1817,
Dogaly Jii: Doleiálek
Jan
4.
27.
ervna), 199
íjna).
Emanuel: 75 (1821
16.
íjna), 117 (1823, 17. ervna). 160 (1824, 7. íjna), dubna), 186 (1825, 177 22. (1825, 10. srpna), 205 (1826, 3. bezna), 222 (1826, 13. ervence) 228 (1826, 9. srpna). Eickhorn Joliaitn Gottfried: 188 (1825, 22. srpnaj, 233 (1826, 7. záí Fáhnrich Antonin 164 Í1824, 20. prosince).
Fbert Karel Egon:
:
Karolina: 43 (1819, Mikuláš: 50 (1819, 52 (1820, konec února)
; Gécz\
22.
Ghyczy
9.
ervna). prosince),
:
Goaltovský Michal: 229 (1826, 10. srpna). J.: 33 (1818, 14. bezna). von Chezy Helmina: 210 (1826, 3. dubna). Kadlik František: 74 (1821, 15. íjnaj. 125
Hromádko
(1823, 10. srpna), 131 (1823, 22. íjna) 53 (1820, 5. bezna). 92 Jan (1822, 14, srpna), 94 (1822, 6. záí), 103 (1823. 8. ledna), 141 fl824, 23. ledna), 239 (1826, 4. íjna), 243 (1826, 15. listo-
Kollár
:
—
Listy padu), 246 (1826, 24. listopadu 21. 56 (1820, Palackého Kollárovi kvtna), 91 (1822 v srpnu), 93 (1822, 3. 96 (1822, 12. zái), 140 (1824, záí), 22. ledna), 237(1826, 28. záí). :
Kcpitar Bartolomj: 112 (1823, 5. kvtna), 220 (1826, 11. ervence), 231 (1826, 27. srpna). Palacký Kopitarovi: 118 (1823, 22. ervna), 224 (1826, 18. er-
—
vence).
Korlath
\
67 (1821, 25. ledna).
Koruer Jan: 249 (1826,
4.
prosince).
—
Kronberger A. C. : 206 (1826, 4. bezna). Palacký kiiihkypectz-i Kroiihergcr iS-^ IFeber: 218 (1826, v druhé polovici ervna). Palacký Lichtnerovi Lichtner JUDr. 183 (1825, 13. ervence).
—
Luki Mikuláš:
15 (1816,
14.
srpna),
25
(1S17, 19. íjna).
Marschner Jindich: 60
(1820, 28. listopadu), 65 (1820 v prosinci), 105 (1823, 6.
února),
1,
—
v srpnu).
Šafaík Jungmannovi : 29
(1817, 11. pro27 února), 3* (1818, 35 (1818, 29. kvtna), 40 (1819, 19. února), 42 (1819, 19. bevna), 54 (182(1, 16, bezna). Simko Josef: 23 (1817, S. srpna), 28 (1817, 9. prosince), 31 (1818, 22. února). ŠJmko Samuel: 41 (1819, 19. února). Simko Vilém: 240 (1826, 9. íjna). Schdn Josef: 248 (1826. 4, prosince). Stemberg hrab Kašpar: 234 (1826, 14. záí.), 251 (1826, 10. prosince), 253 (1826, 15. prosince), 254 (1826, 17. prosince). 258 (1826, 26. prosince) Štúr Samuel: 55 (1820, 11. kvtna). Tomášek Pavel: 193 (1825, 20. listopadu), since), 32 (1818, 23.
dubna),
252 (1826, 14. prosince'. Turinský František: 73 (1821, zaátek ervna). Veselý Jan: 257 (1826, 23. prosince). Winkler Jan: 30 (1818, 23. ledna), 38 1818), 135 (1823, 4. prosince). Vratislav hrab František Josef: 157 (1824, 11. zái),
Vratislavova
hrabnka Antonie: 168
(1823, 28. prosince), 145 (1824, bezna), 153 (182 1, 14. ervence), 236 (1826, 27. zái). Xddhernv Kajetán: 208 (1826, 12. bezna) 221 (1826, 11. ervence). Ochsenbauer Jan 187 (1825, 16. srpna). Peschek: 184 (1825, 22. ervence). Petenyi Jan Dobromír: 120 (1823, 7. er-
130 21.
:
vence), 127 (1823, 30. srpna), 143 '1824, 7. února), 148 (1824, 20. kvtna), 178 (1825, 25. dubna). Pichleroz'á Karolina: 207 (1826, 8. brezna\ 211 (1826, 4. dubna 1826, 5. dubna 215 212 (1826. 17. kvtna) 241 (1826, 5. listopadu), 245 (1826, 19. listopadu), 259 (1826, 29. prosince). 1,
1
i,
Piíeka Jan 21 (1816, 20. prosince,:, Pospíšil Jan Hostivit : 242 {l?,26, 12. listopadu), 256 (1826, 23. prosince). Kiíter Jan z Rittersbergu: 191 (1825, 5. listopadu), 196 (1825, 11. prosince). Roy Jan: 19 (1816, 24 prosince). Sedláek Vojtch: 255 (1826, 19. prosince). Seidl Josef Antonín: 238 (1826, 1. íjna). Stollberg hrab Leopold: 146 (1824, 26. bezna), 166 (1825, 22. ledna). Svoboda Jan: 163 (1824, 16. prosince). Šafaík Pavel Josef: 22 (1817, 22, dubna), 48 (1819, 19 íjna), 51 (1820, 15. února), 57 (1820, 2. srpna), 58 (1820, 12. srpna). :
(1825,
února), 194 (1825, 30. listopadu), 227 Palacký hrabnce (1826, 9. srpna). Vratislavové: 169 (1825. 12.' února), Vyroiil Antoniu: t(i {\%2\, 15. .ledna 71 ' (1821. 9 bezna), 72 (1821, 20, bezna), 77 (1821, 21. listopadu), 79 (1821, 30. listopadu), 108 (182.';, 25. bezna), 121 (1823, 17. ervence), 150 (1824, 24. ervna), 154 (1824, 2Ó. srpna), 162 (1824, prosince), 172 (1825, 24. února), 10. 179 (1825, 19. kvtna), 182 (1825, 7. ervence), 197 (1825, 28. prosince), 223 Palacký Vyro(1826, 14. ervence), iilovi: 107 (1823, 28. února). Zerdahelyová Xina : 44 [1819, 21. ervence) 47 (1819, 13. zái), 69 (1821, 25. února), 87 (1822, 19. ervna). 9.
Martinek Jan: .17 (1818, 30. íjna). Mercandin hrabe Josef: 129 1823, 7 íjna),
'
62 (1820, 7. prosince), 70 (1821, 8. bezna), 76 (1821, 18. íjna 78 (1821, 25. listopadu;, 85 (1822, 10. beznaj, 101 (1822, 2S. listopadu), 139 (1824, 22. ledna) Palacký Safaikovi: 16 (1816
—
I.
—
Absolutorium Fr. Palackého ze škol Prešpurských: 61 (1820, 2. prosince). Prvodní list Fr. Palackého do Prahv 109 (1823, 1. dubna), Kestni list Fr. Palackého: 110 (1823, 2 dubna). Šternberk hrab Kašpar Josefovi hrabti Sedlnickému: 202 (1826, 17. února). Kolovrat I.ibštejnský hrab Frant. Ant. Kašparovi hrabti ze Šternberka 203 (1826, 23. února).
editelství tajného dvorního archivu Fr. Palackému 213 (1826, 9, dubna). Výbor Musea království eského Fr. Palackému 216 (1826, 21. kvtna).
2
DB 21/4-
Palacký, František Korrejpondence a zápisky
.3
P3A4 1893 v. cop. 2
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
1
O s 5 > ^^=^=0. «3 Z 5 O o ^>< 5 — z 3 < ITI
LIJ
jr^\
o
n .
yV
:^
o
—=o o
co
^ o O)
o
O)