O oa O' 'a «/»
g i o o
2S
vt
2/1976
KOSMICKE ROZHLEDY, neperiodlclcY vestnik Ceskoslovenske astronomicke spolecnosti pri Ceskoslovenske akodemii ved rocnik 1976
J.
cislo 2
Grygar Moznostl
a maze o p t l c k e h e t e r o d y n n i
spektroskopie
Klasioka cptlcka spektroskopie se cdjakziva pchybcvala m e z i dvema u s k a l i m i . Tim j e d n i m j e r o z l i s o v a o i sohopnost a t i m druhym n e d o s t a t e k s v e t l a . C!hoeme-li v k l a s i c k e m s p e k t r o g r a f u zvysit r c z l i s c v a c i sohopnost, zuzujeme s t e r b i n u spektrografu. Tim s e ovsem pfipravujeme o v e l k o u oast s v e t l a , j e z s e o d r a z i neuziteSne n a b f l t e o h sterbiny a obraoene: rozairime-11 s t e r binu, r o z l i s o v a o i sohopnost spektrografu klesa. Pomeme o p t i m a l n i v e l i c i n y ziskavame j e n tehdy, u z i j e m e - l i skuteone k l a sickeho postupu, t j . mfizkoveho spektrografu a jemnozrnne f o t o g r a f i o k e emulze. Moderni zpusoby techniky detekce spektra pomoci meniSil S i z e s i l o v a c i lobrazu z l e p S u j i sice podstatne kvantovou uSinnost detekce, ale r o z l i s o v a o i sohopnost j e vzdy h o r s i nez v k l a s l o k e s p e k t r o s k o p i i , a p l i k o v a n S ke s t u d i u astronomlckych objektii. M f i z k y , j e z j s o u h l a v n i m prvkera m o d e m i c h s p e k t r o g r a f u , v y u z i v a j i v l a s t n e i n t e r f e r e n c e dopadajiciho z a f e n i s e sebou samym. T o j e t e o r e t l c k y v e l m i nevyhodn;^ zpiisob: n a b i z i s e ihned myslenka, zeb y bylo v e l m i u z i t e c n e , kdybychom mohli nechat i n t e r f e r o v a t z a f e n i nebeskeho z d r o j e s e zafenim pomocneho r e f e r e n c n i h o z d r o j e . V tom t a k e spooiva p o d s t a t a o p t l c k e heterodynni spektroskopie (obr. 1 ) .
Obr. 1
- 41
-
Zakladni prlnclpy Heterodynni spektroskopie j e v l a s t n e typem i n t e n z i t n i i n t e r f e r o m e t r i e , k t e r a eeu zvyuziva v j i n y o h oboreoh a s t r o nomie ( i n t e n z i t n i i n t e r f e r o m e t r Hanbury Browna v N a r r a b r i V A u s t r a l i i ) . I n t e r f e r e n c i s v e t l a z d r o j e a pomocneho s v e t e l n e ho z d r o j e d o s t a v a m e r a z y , j e j i o h z f r e k v e n o e bude j e d n a k f„+ f ^ a j e d n a k f ^ - f x . J e l i k o z s e p o h y b u j e m e v o p t i c k e m oboru spektra, j e souotova frekvenoe p f i l i s vysoka pro j a k o u k o l i v d e t e k c i . Z v o l i m e - l i vsak vhodne f r e k v e n c i pomocneho z d r o j e f r . , dostaneme r o z d i l o v o u f r e k v e n c i v pasmu r a d i o y ^ o h v l n . Z e s i l e n i takoveho s i g n d l u j e teohnicky u zdavno dobre vyfeSeno, a v tom prave spoSiva piivab h e t e r o d y n n i s p e k t r o s k o pie. Rozdilova frekvenoe f r = ^z - ^ 1 neami vsak byt vysSi n e z a s i 1 0 SHz, n e b o t n a s i g n a l y o v y s s i f r e k v e n c i n e d o k d z e reagovat zadny f o t o S l a n e k dostatecne r y c h l e . Praktickjf t o znamena, z ep f i u z i t i oerveneho. s v S t l a k o l e m 600 nm n e s m i b y t r o z d i l mezi v l n o v o u ddlkou z d r o j e a v l n o v o u d e l k o u pomoohdho z d r o j e V e t s i n e z 0 , 0 1 nm. J e s t l i z e s e p a k f r e k v e n o e f g a f j , p o h y b u j i k o l e m S . I O ^ ^ Hz, j e r o z d i l o v a f r e k v e n o e p r a v e f a d u lO-TO H z . Zde j e t f e b a p o z n a m e n a t , z e p r o s t u d i u m p r o f i l u ^ e m i s n i cary v optickem oboru se z t e c h t o duvodil vyskytne nepfijemnd d v o j z n a o n o s t , nebo? nebudeme s t o o d l i s i t e l e k t r o n i o k y s i g n a ly s frekvenoemi (fx - fj.) a ( f j ^+ f r ) (obr. 2a). V i n f r a oervendra o b o r u s p e k t r a , vzhledem k n i z s i m hodnotdm f r e k v e n c i f g ( a t e d y i f x ) j e s i t u a c e p f i z n i v e j s i , t j . j e d n o z pdsem (fx, + f r ) bude l e z e t mimo p r o f i l c a r y , a nebude t u d i z r u s i t jednoznacnost m e f e n i ( o b r . 2 b ) . V l n o v e d d l k y o a r y a^pomooneho z d r o j e s et o t i z v infracervendm oboru mohou l i a i t a z o 0,1 nm.
I
I
2!ir X l O - i o H z
2irX10-'°Hz
Obr. 2 a
Obr.
- 42-
2b
I n t e n z i t n i i n t e r f e r o m e t r i e ovsem v y z a d u j e , aby oba zdroje (hvezda i r e f e r e n c n i z d r o j ) b y l y k o h e r e n t n i . Koherentni l a b o r a t o m i z d r o j n e n i dnes zadnym problemem.nebot mame k d i s p o z i c i k o m e r c n e v y r a b e n e s t a b i l n i l a s e r y , v y z a f u jici vysoce monochromaticke i n t e n z i v n i a koherentni z a f e n i . Horsi j e t o s astronomickyml objekty, ktere zafi nekoherentne._Jak vsak ukazel F o r r e s t e r (1961), Ize v techto pfipadech d o o i l i t heterodynniho smesovani s i g n a l u , nebot nekoherentni s i g n a l h v e z d y I z e p o v a z o v a t za smes k r a t k o t r v a j i o i o h a p l o s n e omezenych k o h e r e n t n i c h "vlnovyoh b a l i k i i " . T r v a n i takoveho k o h e r e n t n i h o " b a l i k u " lizoe s o u v i s i s p f i r o z e n o u s i r k o u s p e k t r a l n i o a r y a n e g f e s a h u j e v o p t i c k e m o b o r u 1 0 " ' a z 10"° s. To t e dy z n a m e n a , ze m i n i m a l n i d e t e k o v a t e l n a r o z d i l o v a f r e k v e n o e j e f a d u 1 0 MHz. Tim rovnez dostavame celkove rozmezi pro het e r o d y n n i f r e k v e n o e , omezene zdola podminkou koherence a shor a s e t r v a c n o s t i f o t o o l a n k u : 1 0 MHz - 1 0 GHz. 0 a p l l k a c l teoretickych uvah o heterodynni spektroskop i i se z a s l o u z i l i p f e d e v s i m h o l a n d s t i a s t r o n o m o v e z u t r e c h t ske o b s e r v a t o f e (van Bueren, 1967; Hieuwenhuizen, 1968 a 1970). Van B u e r e n poukazal na problem kvantoveho sumu v det e k t o r u , jenz znemoznuje p o u z i t i fotonasobicu k detekci r o z d i l o v e frekvenoe. Vhodnyml d e t e k t o r y j s o u polovodioove nebo parametrioke dlody. Pro nizkou c i t l i v o s t techto d e t e k t o r u j e k v l a s t n i r e g i s t r a o l nutne u z i t integracniho principu,p f i oemz v h o d n e i n t e g r a c n i e a s y j s o u f a d u 1 s. T e h d y d o s a h n e m e p o m e r u s i g n a l : sum fadu 10^. Modulaci s i g n a l u d o c i l i m e nejsnaze meohanickym pferusovacem ( r o t u j i o i m sektorem), jenz j e v l o z e n do o e s t y p a p r s k i i m z a s t r o n o m i o k e h o z d r o j e . Po smisen i s v e t l a z d r o j e a l a s e r u a d e t e k c i r o z d i l o v e h o s i g n a l u na fotoolanku Ize j i z u z i t standardniho postupu k z e s i l e n i r a d l o v e h o s i g n a l u , t j . v y s t u g z f o t o o l a n k u j d e na uzkopasmov y v y s o k o f r e k v e n c n i z e s i l o v a o , o d t u d do s m e s o v a o e , m e z i f r e k vencniho zesilovaoe, nizkofrekvenoniho zesilovaoe a synohronniho detektoru (detektor j e synchronizovan s frekvenci rotuj i c i h o s e k t o r u ) . O d t u d j d e v y s t u p p f e s f i l t r do zapisovace ( o b r . S. 3 ) .
w/////////>
i - f r e k v (b - i
Obr.
3
LZ] R
• F
1 ± } S D
K tomu, abychom m o h l i u r o l t potfebujeme vhodnym zpdsobem menit
p r o f i l s p e k t r a l n i oary, f r e k v e n c i . V podstate j s o u
- 43 -
,mlA
dvS m o S n o s t i : - v i z o b r . 4.
Obr.
a - l a d e n i uzkopasmoveho b - ladgni laseru
zesilovaoe,
4
V pfipade a) klademe na zesilovao znacne naroky: musi b y t l a d i t e l n y v r o z m e z i 1 0 GHz s s i r k o u p d s m a 1 0 0 J i l H z . T o j e technioky atezi splnitelne. Proto se pfednostne pokouaime l a d l t l a s e r . Kanestesti nejsou plynovd l a s e r y , j e z j e d i n e ma^i dostatecne lizke a s t a b i l n i cary, p f i l i s l a d i t e l n e . Pomerne n e j n a d e j n e j s i j e p r o t o zdanlive b i z a r n i metoda meohanickeho ladeni^odrazem laseroveho paprsku na soustave rotujicich. zroadel, oimz dostavame posuvy frekvenoe vyvolane Dopplerovym efektem. V kazdem pfipade j e zfejme, ze p r o s o u v i s l e pozorovanih v e z d n y c h ^ s p e k t e r budeme p o t f e b o v a t v e l k e m n o z s t v i laserovyoh oar, nebot, j a k jsme u v e d l i d f i v e , pozadujeme koinoidence oar hvezdneho z d r o j e l a s e r u na 0,01-nm v e v i z u a l n i o b l a s t i a 0 , 1 nm V i n f r a o e r v e n e o b l a s t i s p e k t r a . V_.pasmu o d 3 0 0 do 2 0 0 0 nm j e z h r u b a 2 0 0 0 0 o a r v e s p e k t r e o h hvezd slunecniho typu. V teze o b l a s t i j e komercne k d i s p o z i c i ^ z h r u b a 5000 l a s e r o v y o h c a r . Moznyoh k o i n o i d e n o i jsou tudiz fadove stovky; uziteonyoh koinoidenoi j e vsak j e n a s i -30. T i m se o v s e m m y s l i k o i n o i d e n c e v i l S i c a r a m , j e j i o h z zdroje j s o u v k l i d u viioi l a b o r a t o f i . Samotne p e k u l i a m i r a d i a l n i r y o h l o s t i hvezd vyskyt koinoidenoi usnadnuji; pfitom behem r o k u I z e vhodne v y u z i v a t promenlive s l o z k y geooentricke r a d i a l n i r y o h l o s t i o b j e k t u , z p u s o b e n e o b e h e m Zeme k o l e m S l u n ce. Vysledky
experiment^
Laboratorni pokusy s heterodynnim smesovanim vykonal Hieuwenhuizen (1968). Jako zdroje p o u z i l plynove vybojky a j a k o r e f e r e n c n i h o z d r o j e He-He l a s e r u s v l n o v o u delkou 6 3 3 nm. P o d a f i l o s e mu z i s k a t h e t e r o d y n n i s i g n a l , j e h o z v e l i kost byla umerna okamzite i n t e n z i t e z a f e n i vybojky. Tim byla zasadni moznost heterodynniho smesovani koherentniho a "makroskopicky nekoherentniho" signalu v podstate ovefena.
-
44
-
DALEKOHLED
J
Z R C A D L O
uMrsT^Nr
FILTRO
+60mm
1-ASEROVA OPTIRA
SMggOVAt SVSTLA
RADOFREKV. 2.ESll.OVAy
RRFERElsSlsr FAZE
Obr. 5
\—Z.
I
I _ l
100
I
I
2QO
- 45 -
I
I
SOO
I
I
-too
D a l s i p o k u s y s ek o n a l y v r , 1969 v O n d f e j o v e . B y l o p f i n l c h smesovano s v e t l o tehoz typu l a s e r u pfxmo s e svetlem j a s nych hvezd, soustfedenym 2m r e f l e k t o r e m observatofe ( o b r . ^ 5 ) . (Hieuwenhuizen, 1970). Experimentalni z a f i z e n i bylo umisteno ve I I . ooude o h n l s k u d a l e k o h l e d u . P f i t o m t o u s p o f a d a n i b y l o pomeme snadne provest pfedbezne c e l o u j u s t a z a p a r a t u r y , a n l z by t i m b y l p f e r u S e n n o r m a l n i p r o v o z d a l e k o h l e d u . Teprye pfed zapocetim v l a s t n i c h mefeni b y l s i g n a l z dalekohledu pfeklo^enim rovlnneho z r c a t k a v m i s t n o s t i ooude p f i v e d e n d o ogtiokeho smesovaoe a odtud dale n af o t o o l a n e k . P r o ^ v e l k y nepomer i n t e n z i t l a s e r u a hvezdneho z a f e n i konalo s emefeni t a k , z e s e opak o v a l o r y c h l e p f e p i n a n i z r e f e r e n c n i h o z d r o j e ( l a s e r u ) n a komb i n a o i ( l a s e r + hvezda), a zpet. Hvezdny s i a zek b y l dale s p e k t r a l n e vymezen i n t e r f e r e n o n i m f i l t r e m s e s i f k o u pasma 10 n m a m a x l m a l n i p r o p u s t n o s t i 6 7 % u v l n o v e d e l k y 633 n m . Opticky smesovac p r o p o u s t e l 5 0% s v e t l a . Prumer s v e t e l n e h o s v a z k u n a f o t o k a t o d e b y l 0,5 nm. P o u z e 4 1 % s v e t l a h v e z d y , j e z dopadlo n ap r i m a m i zrcadlo, s ed o s t a l o do ohniska coude zbytek b y l ztracen odrazy n ad a l s i c h zrcadlech. Celkem bylo mefeno 8 jasnych hvezd a dale planeta J u p i t e r , pfiSemz j e d n o t l i v e e e r i e mereni t r v a l y 1 0- 4 5 minut. V o k o l i l a s e r o v e oary s ev zadnem pfi;gade^nevyskytovaly h v e z d n e a b s o r p o n i c a r y v e v z d a l e n o s t i m e n s i n e z 0 , 0 1 nm. P r o k a z d e mefeni b y l vygocitan tok z a f e n i hvezdy do;padajici do dalekohle du a k nemu p r i f a z e n zmefeny r a d i o v y s i g n a l n av y s t u p u h e t e r o dynniho z a f i z e n i . Vysledky vcetne s t f e d n i o h chyb j s o u zobrazena n a o b r . 6. ( S i s l a u j e d n o t l i v y o h ^ u s e c e k ^ g f e d s t a v u j i p o f a d o v a o i s l a mefeni - c i s l a 1 , 3, 6 o d p o v i d a j i merenim Capelly a 4, 5 a 7 m e f e n i m A r k t u r a . V t e c h t o d v o u p f i p a d e c h b y l n e p o c h y b ne z j i s t e n h e t e r o d y n n i s i g n a l . P o d r o b n y r o z b o r v s e c h m e f e n i u k a z u j e , ze ^ h e t e r o d y n n i . s i g n a l b y l ^ i i m e m y d o p a d a j i c i m u toku hvezdneho z a f e n i a zejmena s ezmensil n apolovinu p f i u z i t i 50 % f i l t r u z a f a z e n e h o d o s v a z k u h v e z d n e h o s v e t l a . S i g n a l v y mizel p f i zafazeni polaroidu s p o l a r i z a c n i royinou kolmou k r o v l n e p o l a r i z a o e l a s e r o v e h o svazku. Konecne pak podle ooekdvani nebyl z i s k a n zadny s i g n a l p f i mefeni p l a n e t y J u p i t e r , OOZ j e d a n o t i m , z e J u p i t e r j e p l o s n y o b j e k t a p r o t o p r o n e j n e p l a t i poSatecni pfedpoklad o koherentnich "vlnovych b a l i c i c h H a p r o t i t o m u v s a k , j a k j e g a t m e z o b r . 6, p r o v e t s i t o k y n e r o s t e r a d i o v y s i g n a l umerne s tokem, ooz j e zpusobeno t u r b u l e n c i v zemske atmosfere. Turbulence z h o r s u j e vyrazne koherentnost hvezdnyoh "vlnovych b a l i k u " , takze v uvedenem exper i m e n t u p r a c o v a l 2m r e f l e k t o r e f e k t i v n e j.en j a k o 3 0 cm d a l e k o hled. Konverzni f a k t o r pro pfevod optlcke enepgie n a radiovou b y l ^ l , 2 . + 0 , 4 W ^ d . z a f e n i / 1 4°"^^optickeho z f ^ . - e n i - ^ ? " e j e d a n o souoasne omezenx heterodynnx s p e k t r o s k o p i e v optickem v i z u a l nim oboru spektra. Perspektivy Jakmlle s epodafi pfekonat soucasne technxoke o b t i z e s l a d i t e l n y m i l a s e r y , Ize ooekavat vyznamny rozvoj heterodynni s p e k t r o s k o p i e , k t e r a ovsem n i k d y nenahradi, nybrz pouze d o p l n i klasickou spektroskopii. Hlavnx pfednostl heterodynnx spektroskopie Ize shrnout takto: 1. Podstatne l e p s i r o z l i s o v a o i sohopnost nez k l a s l c k a s p e k t r o -
- 4 6-
skopie dani).
(fadu l O ^ l , tj . 105 x l e p S l ne2 v klasiokem
uspofd-
2.
Z j e d n o d u s e n x o p t l o k y o h o e e t , z v l i S t S p a k o d s t r a n S n x st§rbin, k t e r d ztrfeej-x zbyteSne pfes 9 0% dopadajiciho s v e t l a . 3. Z a f x z e n x j e k o m p a k t n x a m e o h a n l c k y o d o l n ^ . T o p f e d u r S u j e heterodynnx s p e k t r o s k o p i i p r o p o u z i t i v kosmiokyoh sond^ch a dmzicxoh. 4. H e t e r o d y n n i vystup I z e snadno d i g i t a l i z o v a t , umoznuje automaticke zpracovdnx d a t .
tak2e
metoda
Pokud j d e o nevyhody, j s o u jednak teohnologiok^ (mdlo l a d i t e l n e l a s e i y , omezeny v y b i r s p e k t r i l n i c h 5ar, m i l o c i t l i v e f o t o d i o d y ) a j e d n a k f y z i k d l n i . Sem g a t f i p f e d e v S i m n u t n o s t pfedpokladat, z ep r o f i l zkoumanyoh c a r j e symetricky v optickem o b o r u ( k d e n e l z e r o z l i S i t dv§ b l i z k e f r e k v e n o e - o b r . 2 a ) a d a l e n e h o m o g e n i t y a t u r b u l e n c e v z e m s k ^ a t m o s f ^ f e . T i m j e pod-; s t a t n e omezeno v y u z i t i h e t e r o d y n n i s p e k t r o s k o p i s v e v i z u a l n i m o b o r u s p e k t r a n a zemsk^m povrohu. P r o t o I z e o o e k a v a t , z eh e t e r o d y n n i s p e k t r o s k o p i e s e nejprve rozvine v infracervenem oboru spektra, kde b y t a k bylo m o z n ^ z i s k a v a t d e t a i l n i prib§h p r o f i l i i s p e k t r a l n i c h c a r , a t e p r v e pak s ev r a t i zpSt d o v i z u i l n l h o oboru s p e k t r a , prioemz d e t e k t o r y budou u m i s t l n y v n e h r a n i o zemsk^ a t m o s f e r y . Nova metoda ddva zasadni moznost zvysit r o z l i s o v a o i sohopnost s p e k t r a l n i c h mefeni hned o n e k o l i k fadd. J e l i k o z n a s h i s t o r i o k a zkuaenost u o i , zek d y k o l i v s eexperimentatorilm podaf i l o posunout pfesnost m i f e n i j e n o jedine desetinn^ misto, v e d l o t o k z a v a z n y m objeviSm, I z e o d h e t e r o d y n n i spektroskopie ocekdvat vyznamne r o z s i f e n i nasioh vedomosti o z a r i o i plazmS V laboratori i v e vesmiru. (Pfedneseno n av y r o o n i k o n f e r e n o i Z e n t r a l i n s t i t u t s i k V H h e i n s b e r g u , NDR, d n e 1 4 . 4 . 1 9 7 6 ) .
fiir Astrophy-
Literatura; B u e r e n v a n , H.G., 1 9 6 7 : B . A . N . 1 9 , 9 7 F o r r e s t e r , A . T . , 1 9 6 1 : J . 0 . S . A . ~ 5 1 , 253 Nieuwenhuizen, H . , 1 9 6 8 : B . A . N . 15, 3 9 1 Nieuwenhuizen, H., 1 9 7 0 : MH 150,"525. Texty k obrazkum obr. 1 . P r i n c i p heterodynni spektroskopie. Nekoherentni s v e t l o ze z d r o j e Z j e s m e s o v a n o s k o h e r e n t n i m s v e t l e m l a s e r u L a s o u s t r e d e n o n a f o t o o l a n e k P. I n t e n z i t n i f o t o metrie obou paprsku zpusobi razy v radiovem oboru s p e k t r a , j e zj s o u z e s i l e n y zesilovaSem A a zaznamenany z a p i s o v a o e m D. obr.
2. Poloha vlnove delky laseroveho z a f e n i viloi p r o f i l u spektralni oary, k t e r a umoznuje koherentni detekci rozdiloveho signalu: a )situace v evizudlnim optickem spektru. fj,je.frekvenoe zafeni zdroje, f x - frekvenoe l a s e r o v e h o z a f e n i a f j . j e r o z d i l o v a f r e k v e n o e . V optioke v i z u a l n i o b l a s t i dostavame t u d i z v l a s t n e dve i n t e r f e r u j i c i o b l a s t i ( v y S r a f o v a n e ) , j e z n e l z e
-
47
-
e l e k t r o n i c l i y o d d e l i t ; b) s i t u a c e v infracervenem spektru. Rozdil frekvenoe fx a f g j e dostatecny k t o mu, a b y j e n j e d n a v e t e v r o z d i l o v e h o s i g n a l u p a d l a do o b l a s t i p r o f i l u s p e k t r a l n i c a r y . obr.
obr.
obr. obr.
V.
3.
Detekce a z e s i l e n i signalu v heterodynni spektroskop i i . L - laser, Z - nekoherentni zdroj, C ^ - . r o t u j i c i sektor modulujici zafeni zdroje, P - fotoolanek, HA - l i z k o p a s m o v y v y s o k o f r e k v e n c n i z e s i l o v a o , M - smes o v a c , L O - l o k a l n i o s c i l a t o r , MD mezifrekvenSni z e s i l o v a o , LA - n i z k o f r e k v e n o n i z e s i l o v a o , S D . - . s y n c h r o n n i d e t e k t o r (naladeny na f r e k v e n c i r o t u j i c i h o sektoru),? - filtr, R - zapisovac. 4. P f e j i z d e n i p r o f i l u s p e k t r a l n i c a r y I z e d o c i l i t bu3 zmenou r o z d i l o v e frekvenoe f p ( t j . ladenim uzkopasmoveho zesilovaSe) anebo zmenou frekvenoe l a s e r u f i , . Vysrafovand j e oblast i n t e r f e r e n c e obou signalu. 5 . S c h e m a u s p o f a d a n i e x p e r i m e n t u u 2m r e f l e k t o r u v O n d f e j o v e . Schema n e n i k r e s l e n o v m e f i t k u . 6. V z t a h m e z i t o k e m z a f e n i h v S z d y p f i v s t u p u d o dalekohledu a radiovym vykonem heterodynniho signalu. Svisle liseoky o z n a o u j i s t f e d n i chyby mereni, oznaoena pofadovymi S i s l y jednotlivyoh pozorovaoich fad.
Mates 0 s t a b i l i t d libraSnich center kruhoveho a ellptlo-keho restrlngovaneho problemu t f i t e l e s (pokraoovani). 2.
S t a b i l i t a libraonich center kruhoveho problemu tfi t e l e s v 1. aproximaci.
restringovaneho
Studujeme-li^pohyb i n f i n i t e s i m a l n i h o telesa M v "tesnd" b l i z k o s t i l i b r a o n i h o c e n t r a L^ muzeme se o m e z i t v r o z v o j i c h na prave strane p f i s l u s n e soustavy pohybovych r o v n i o pouze na l i n e a r n i o l e n y a T f * , ^* a m i s t o f e s e n i p u v o d n i "komplikovaiid" soustavy pohybovyoh rovnio f e s i t t z v . soustavu v a r i a d n i c h r o v n i o p f i s l u s n y c h l i b r a c n i m u c e n t r u Lq. J e d n a se o homogenni soustavu l i n e a r n i c h d i f e r e n c i d l n i o h rovnic s periodiokymi koeficlenty.
•
Jsou-li feseni tdto soustavy s t a b i l n i resp. n e s t a b i l n i , hovofime potom o s t a b i l i t e resp. n e s t a b i l i t e l i b r a o n i h o centra L^ V 1 . a p r o x i m a c i . P f e s n e j i f e c e n o , pod p o j m e m s t a b i l i t y budeme zde r o z u m e t t o t o : J e s t l i z e p r o l i b o v o l n e z v o l e n e p o o a t e o n i p o d m i n k y p l a t i , ze f e s e n i s o u s t a v y z m f n e n y o h v a r i a c n i c h r o v n i o uroene t e m i t o pocateonimi podminkami l e z i pro vseohna v € < V p , + O J ) . (VQ o d p o v i d a ' j p o o a t e c n i m u o k a m z i k u " ) v j i s t e m o k o l i l i b r a o n i h o c e n t r a !«, f e k n e m e , z e d a n a s o u s t a v a v a r i a c n i c h r o v n i c ma s t a b i l n i o b e c n e f e s e n i a p f i s l u s n e l i b r a o n i centrum L i j e stabilni v prvni aproximaci. V opacndm pfipade m l u v i m e o n e s t a b i l i t e l i b r a o n i h o c e n t r a I n . Jak uz b y l o f e c e no, soustavy v a r i a c n i c h r o v n i o p f i s l u s n e l i b r a c n i m centrum jsou soustavy l i n e a r n i o h d i f e r e n c l a l n i o h rovnic s perlodickymi k o e f i c l e n t y . J e j i c h obecn^ e x a k t n i f e S e n i dovedeme n a l e z t pouze
-
48
-
pokud e = 0, t . j . pokud s e j e d n a o k r u h o v y r e s t r i n g o v a n y problem t f i t e l e s , k d y zmxnene p e r i o d i c k e k o e f i c l e n t y se s t a v a j i konstantami. V tomto pfipade soustava variacnxoh rovnio pfxslusnyoh p f x m k o v y o h l i b r a c n x c h c e n t r u m L.,, j = 1 , 2 , 3 , v y p a d a n a s l e d o v dfx - 2 I f = ( 1+ dv2
2
Aj)
X
,
3 = 1,2,3 Variaonx rovnice pfislusne trojuhelnikovym libracnim oentrdm k r u h o v d h o r e s t r i n g o v a n e h o pJsoblemu t f i t e l e s m a j i t v a r
§
- 2 ^
= I X + (-l)J
- 2 §
= (-l)J
d2z dv2
= -z
2^a-2^y
2 ^ ( 1 . 2 f x ) x . ^ y
,
J = 4,5. Uoinme transformaci
promennych
^ = ^ 1 . 3 5 = ^ 2 . y = ^ 3 . i f = ^4 • Potom mifllto prvnxch d v o u r o v n i c v p o s l e d n i uvedend dostaneme xj = =
^5
=
H
=
soustave
X2 J
^1
+
. BjX-L
B_jX3 +
2
g -
2X2
+
f
X4
^4
.
X3
j = 4,5, p r o s t r u c n o s t bylo zavedeno = (-l)j ^ a - 2fji) a Sdrka znaci d e r i v a o i podle oasu. Bude-li n y n i symbol x z n a kde
'*'/ B y n x p r a v a a n o m a l i e v = s t f e d n i a n o m a l i i = " o a s o v e p r o menne"t ( s t f e d n i "denni" pohyb n = 1 p f i nasioh j e d n o t k u c h ) .
- 49 -
menat StyfaloSkovy vektor
mizeme pfedchozi soustavu d i f e r e n o i a l n i c h covdm t v a r u x» - A x
rovnic
psdt v
mati-
kde
A -
0
1
0
0
10
0 0
0
2 1
1
_Bj.2 0 _ P f e d p o k l a d e j me f e s e n i v e t v a r u Odtud
X = c e^* vyplyva
, 0
0
(o
c X e ^ * = A c e^* a
ddle ( X I
- A ) o = 0,
& 0
1
1
K t o m u , a b y t a t o s o u s t a v a m e l a n e t r i v i i l n l f e s e n i c ^ 0, je nutne a s t a d l , kdyz det ( X l - A) = 0 . Uvedena c h a r a k t e r i s t i s k a r o v n i c e ma n a s l e d u j l o l e x p l i c i t n l t v a r (stejny pro obd trojuhelnlkova libracna centra) a
kofeny Xl
27^(1
= -X2
X3 = - X 4 =V
-1
-vrT~27ft(i
'
2
Odtud ihned v i d l m e , ze, 1
pokud
- 2 7 ^ ( 1 -(U) = 0 ,
I
t.J. 1^"
7 ~
°
0,038520896
- 50 -
-(U)
(druhy kofen^*= v a l u ^ e (0, | > Xl
| + ), j e
n e l e z i ve zkoumanem
=X-
t . j . v y s e u v e d e n a c h a r a k t e r i s t i c k a r o v n i c e ma ne komplexne sdruzene kofeny a jest
Xl = i f l " . dale 1
B u 3 h^''"^ n e j a k y vlastnirau cislu nulovd
inter-
X2
= -lYf,
dva
dvojnasot-
i = Y ( ^
feseni
(pevny) v l a s t n i v e k t o r matice A pfislusny X ? = - i u - T > 4. • i - ( l ) • - . ,V 2 » t . j . h'' ' j e n e j a k e p e v n e n e soustavy
(A -X2
I ) h^^^ = 0 .
Bu3^ d a l e
nejake pevnd r e s e n i nehomogenni
(A -X2
1)
h(2)
^ 1,(1)
Snadno n a l e z n e m e , ze obecne f e s e n i homogenni ( A - X2 I ) h =0 jest
h
=
soustavy
. soustavy
' - i 4 TT
23
kde k j e l i b o v o l n a k o n s t a n t a . Polozme ^ rovno homlmu v y r a z u p r o h s hodnotou k o n s t a n t y k = 1 . Potom obecne f e s e n i soustavy ' (A - X o ma
,(1)
1) h '
tvar h* = h + h *
(2)
kde 0 1 (-1)^
41/46
121
_(-i)j
72Y7
liU 121
- 51
121
-
polozme ,(2) Jako dilsledek eleraentarnl t e o r i e d i f e r e n c l a l n i o h r o v n i o d o s t a v a m e , ze obecne f e s e n i s t u d o v a n d s o u s t a v y l i n e a r n i c h renoialnich rovnic X' = A X za p f e d p o k l a d u , ze
dife-
3
jest
-iu
x =
c y i ^ e T ? \ o 2 ( h ^ l ' t + h ( 2 ) ) e W \
( °1
jaou libovolnd konstanty), 1,2. kde znaci v e k t o r komplexne sdruzeny k v e k t o r u h " ' \ k Z f y s i k a l n l o h duvodCi j e p f l h o d n e j s l p f e j l t k r e a l n e m u f u n d a m e n t a l n l m u s y a t e m u , P o t o m mame 1 0 1 0 s i n : ^ > + - dj^ < oayj +
L
^4J
008
+
^
sin (-1) i
11
M
7?
t +
d3j
1
7 ? ^
-t(-l)^lf
-
52-
sin
rr-
-•tf - t
kde
(-l)J
4 -
^
sin
cos
12l
7?
d-j^ a z d ^ j s o u l i b o v o l n d k o n s t a n t y .
Tedy napr. x-ovd slozka pohybu i n f i n i t e s i m a l n i h o t d i e s a v b l i z k o s t i t r o j u h e l n i k o v e h o l i b r a o n i h o c e n t r a L j , j = 4 , 5 , bude , V 1 . a p r o x i m a c i r o v n a ( z a p f e d p o k l a d u , z e 1 - 27(u(l-(U)» 0 ) t X = d^oos ^ - dg s i n + d j t cos + d^t s i n - l y . Zfetelnd vidime, zev V mm e zzn i m p f i p a d d , k d y (U. = j • j e obecny pohyb v o k o l i t r o j u h e l n i k o v y o h l i b r a c n i d i center L 4 , L 5 n e s t a b i l n i v 1 . a p r o x i m a c i . T o ovsem neznamend, z e n e l z e z v o l i t p o c d t e S n i p o d m i n k y t a k , aby d r a h a j i m v y h o v u j i c i byla omezend. (S t a o i j e z v o l i t n a p r . t a k , aby d j = 1 4 = 0 . ) Vsimndme s i n y n i k r d t c e l i m i t n i h o C h a r a k t e r i s t i c k a r o v n i c e md pak t Y a r a
+ 1 )
x^Cx^ kofeny
pfipadu
= 0
Xl
= Xg = 0 ,
X3
= -Xj = i .
Podobne jako v pfedohozim, obecne f e S e n i soustavy (pfi = 0) Ize vyjddfit v e tvaru c^h
(1)
o„h ( 2 )
+ c,
h( 1 )
kde v e k t o r y a feSeni s o u s t a v l i n e a r n i o h Ah^lh
0 ,
Ah(^)=
h^i^
(A- - il)hf3)
h( 3 )
x'= Ax
C3h(3U*
jsou ndjakd rovnio
pevnd zvolend
nenulova
= 0 ,
Oj^, O g , O 3 , o ^ j s o u l i b o v o l n e k o n s t a n t y . O p e t t e d y v i d i m e , z e i V l i m i t n i m p f i p a d e ^-*,Q-,3^ p o h y b v o k o l i L . , L c - s o h l e dem n a e x i s t e n o l c l e n u Oph t - v 1 . aproximaci nestabilni. M a v l c z f a k t u , z e p r o /U= 0 s e p r o b l e m r e d u k u j e n a p r o b l d m d v o u teles, ktery pfipousti m.j. hyperbolicke a paraboliokd drdhy, vyplyvd obecna n e s t a b i l i t a . Poznamenejme, ze jsme s i dosud n e v s i m a l i z-ovd_slozky r a d i u s v e k t o r u i n f i n i t e s i m a l n i h o t e l e s a . Pohyb poddl t d t o osy V b l i z k o s t i t r o j u h e l n i k o v y o h l i b r a o n i c h center j e pro vsechna ( U e Co, !• a p r o x i m a c i p o p s a n d i f e r e n c l d l n i r o v n i c i l i n e drniho harmonickeho o s o i l a t o r u -
53 -
2 —I dv
+ z = 0
= ^
z = <x c o s ( t + p )
(oc., p k o n s t a n t y ) . T e d y p o h y b v e s m e r u o s y z ( k o l m e n a r o v i n u pohybu primarnich t e l e s ) j e _ v 1 . aproximaci stabilni. To ale oamozfe.jme n l k t e r a k n e o v l i v n u j e " o e l k o v o u " n e s t a b i l i t u p r o = ^ vyse odvozenou. Zustanme nadale studujme pfipad, kdy
u trojuhelnikovy'oh libraonich center
l - 2 7 f A ( l - ( u ) , < 0 . PoGora v s e c h n y k o f e n y c h a r a k t e r i s t i c k e + X^ + f ^ / i ( l - ^ ) = 0
a
rovnice
,
totiz X3
= -X,
,
jsou navzajem ruzne. Oznacime-li nejaky pevny v l a s t n i matice A pfislusny vlastnimu c i s l u symbolem h^'''^eE^ , o b o c n e f e s e n i X'
=
A
bude
kde
soustavy
(xe
X
vektor
E^)
+
Cjj V k = l , 2 , 3 , 4 ) j s o u l i b o v o l n e Jestlize
konkretne
integracni
"bezrozmerna" hmota
konstanty. (o<^
splnuje 1 - 27^( 1 - (U ) < 0 t . j .
vidime, ze Re
?l 0 , I m ' X i t y 0 , k = 1,2,3,4,
X3=Xi
»
Z linearni algebry X,j s X g
X4=X2» j e z n a m o - v z h l e d e m k t o m u , z e X3 s X^ a
jsou komplexne sdruzene dvojice
- 54 -
vlastnich oisel matioe A
z e v l a s t n i v e k t o r y h ^ ^ ^ a h^''^ p f i s l u s n e k v l a s t n i m o i s l i l m ^3 a X - l z e v y b r a t t a k , ze P o t o m m i a t o h o f e n i h o v .y r a z u p. r o f e s e n i x C, x. € E - ). r o v n i c e Qeme v y j a d f e n i .p o m o c i r e -a l -n e f—t o f fu un nd da am me er n t a l m h o systdmu, totiz (RB
^^^^
l^dj^
h^^^ cos ( t I m X j -
- Im h^^^ s i n( t ImXic ) } + +
( i B , h^"^) c o s ( t I m X f e )
+
+ Re h ^ ^ ^ s i n ( t I m X j ^ ) ) (d-^ a z d ^ j s o u l i b o v o l n d i n t e g r a c n i k o n s t a n t y , d j j = c j ^ + *^k+2 ° 3 ( c k - C1C+2) • k = 1 . 2 . ) . ReXi
= - Re Xp
Re X o k l a d n d .
•
tedy
z pohledu
»
ProtozeXi = - X 2 , j etez
prave
jedna
na posledne
z v e l i c i n Re X 1 ,
uvedeny vy'raz p r o obecnd f e -
s e n i s o u s t a v y x ' = Ax i h n e d v y p l y v a , ze obecny pohyb v b l i z k o s t i t r o j u h e l n i k o v y c h l i b r a o n i c h c e n t e r j e t e z p r o (U > n e s t a b i l n i v 1 , a p r o x i m a c i . Lze ovsem opet z v o l i t pocatecni podminky t a k , aby p a r t i k u l a r n i f e s e n i j e s p l n u j i o i b y l o omezene. ( n e c h t n a p f . p r o u r c i t o s t , j e Re X i > 0. P o t o m v s e o h n a f e s e n i , pro nez d i = d j = 0 j a o u omezenymi runkcemi casu.) J e s t l i z e vsak bezrozmerna hmota ^ vyhovuje vztahu 1
jest
- 2 7 ^ ( 1
videt,
- f x ) > 0
,
ze
ReXk = 0
, k=l,2,3,4.
Oznacme I m X i S U * !
,
I m X j S c o ^
,
Potom Xl = i w i X3
« iU)2
,
X 2 =
,
X 4 = -10)2
- i W i .
Vidime tedy, ze t e n t o k r d t X i s Xg a X 3 s X 4 t v o f i d v o j i c e k o m p l e x n d s d r u z e n y o h v l a s t n i c h o i s e l m a t i c e A. V l a s t n i v e k t o r y h k=l,2,3,4 p f i s l u s n e k v l a s t n i m c i s l i l m X k. I z e tedy z v o l i t t a k ,aby ^ = h^l^ a h(*) = hf3) a obecne f e s e n i r o v n i c e x ' = Ax l z e napsat ve t v a r u
- 55 -
2
dj^ ( R e h^^'^-^^cosoJic t - I m h ^ ^ k - l )
+ d^_^2 ( I "
ginaij^ t ) +
o o s u i j j t + R e h^^^""''^ s i n Co^ t )
Jsou tedy p r o jx< ^ -
trojuhelnlkova libraoni
centra
s t a b i l n i v 1 . a p r o x i m a c i . Z vyrazCi p r oX ^ dostavame I h n e d n c s l e d u j i c i v z t a d i y c h a r a k t e r i s u j i o i k r o h o v e f r e k v e n o e C O i a (1)2 :
< 00, = Y ^ I ^ ^ ^ 3 < f
,
^ - ^ 1 + 7 1 - ^ 2 7 ^ ( 1 ^ ^ 3
a
dale '^1
= f l ^ ( l - ^ ) .
a,2.u)|
Zdvcrem pfipomenme j i z d f i v e z j i s t e n o u s t a b i l i t u pohybu poddl o s y z p l a t n o u v 1 . a p r o x i m a c i p r o v s e o h n a (U e ( 0 , */• ( j e d n a ee o p e r i o d i c k y pohyb s k r u h o v o u f r e k v e n c i o) = 1 ) , Obratme n y n i pozornost k pohybu v o k o l i pfimkovych l i b r a o n i c h c e n t e r ^ L i , L 2 , L i kruhoveho restringovandho probldmu t f i t e l e s . Vzpomenme s i n a t v a r j i m k o r e s p o n d u j i c i s o u s t a v y v a r i a c n i c h r o v n i c a zave3me novd z a v i s l e promennd pomoci v z t a h i X3
= y
X5
=
^,
dx dz d 7v ^ 2 ' " 4 " dv • *6 = 3 7 Potom uvedena soustava v a r i a c n i c h r o v n i o p f e j d e na t v a r X' = Ax , kde t e n t o k r a t x : ( : Xg) 6 Eg a A j e matioe typu 6x6, 1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-2
1-A
0
0
0
0
0
0
0
0
-AH
1
A
=
+
2Aj
A j j s o u uz d f i v e
zminend
pro 0 <
a p r o vsechna
=
I-H, d = 1 , 2 , 3 . J
^
0
funkoe hmoty
^
, 1 < Aj ^
pfimkova libraoni
Charakteristickd rovnice - 56 -
8
centra
det
( X I - A)
= 0
ma n a s l e d u j i o i e x p l i c i t n l
tvar
"x"* + ( 2 - A j ) X 2 + ( l + 2 A j ) ( l Polozme
X^ = X • K v a d r a t i c k a
- A j ) ] (X^
+ Aj) = 0
rovnice
+ (2 - A ^ x + ( 1 + 2 A j ) ( l - A j ) = 0 , 0=1,2,3, ma, v z h l e d e m k v l a s t n o s t i A H > 1 V p r a v e j e d e n k l a d n y k o f e n , Oznacme h o x Q •
Yxl > 0 , = -VPTO < ° •
A-i =
j s o u pak kofeny c h a r a k t e r i s t i c k e r o v n i c e d e t ( X l - A ) = 0 . Jim odpovidaoiol "fundamentalni podsystem" soustavy x' = Ax jest h(3)e^*
,
h(2)^X,t
,
h^^^ a h ^ ^ ^ j s o u v l a s t n i v e k t o r y o d p o v i d a j i o i v l a s t n i m oislfim X l a X 2» Vzhledem k tomu, z e lim e ^ i * = +00 , tv i d i m e , z e o b e c n e f e s e n i s o u s t a v y x» = A x j e n e s t a b i l n i . J s o u tudiz pfimkova libraoni centra kruhovdho restringovaneho probldmu t f i t e l e s n e s t a b i l n i v 1 . a p r o x i m a c i . L z e ovsem i t e n t o k r a t z v o l i t pocatecni podminky t a k , aby j i mv y h o v u j i c i f e s e n i soustavy x» = A x b y l o o m e z e n o u f u n k o i . O z n a c m e J f l d r u h d f e s e n i v y s e u v e d e ne k v a d r a t i c k e r o v n i c e . P r o t o z e p r v n i r e S e n i Y j e kladne a jezto ( 1 + 2 A j ) ( l - A j X 0 , vyplyvd, zenutnd j e x 1 < 0 . det
K y n i muzeme s e p s a t v S e c h n y k o f e n y ( X I- A ) = 0 . Jsou t o
V5fo. -YxT. i f T ^ . - i v ( - x i ) obecne f e s e n i soustavy X = d3h^3),Yx;t
charakteristickd rovnice
. 1YT7 ' - ^ f h ' -
x ' = A x md pak t v a r ^ , ^ i , ( 2 ) , - V r o t ^ ,^1,(3)e^™*
.
+ d b(4)e-3^^* ^ d,h(5)e31^ * ^ g 1,(6)3-11^ t (1) fS) 4 P o (h a z h''"'^ j s o u p e v n e v l a s t n i v e k t o r y m a t i o e A , d i a z d e j a o u i n t e g r a c n i k o n s t a n t y ) a j e - j a k feceno vyse - n e s t a b i l n i . Ovsem, j a k j e hned v i d e t , t f i d a p a r t i k u l a r n i o h f e s e n i s p l n u j i c i c h podminku je
d^ = 0 tvofena omezenymi funkcemi
casu.
P o k u d b y s e u v a z i l p f i p a d l i m A, = 1 , h o f e j S i c h a r a k t e r i s t i c k d rovnice j e pak t v a r u (U.->OiX 2 ( X 2
+ 1)2
= 0
a ma kofeny 0 , i , - i , vseohny dvojndsobnd. A t o - podobne j a k o jsme z j i s t i l i u trojuhelnikov.yoh l i b r a o n i c h center p f i ^ = 0 md z a n d s l e d e k nestabilitu, Pokraoovani - 57-
v 6 . 3/1S76.
KOSMICKE
ROZHLEDY
BLAHOPREJl
V tomto roce o s l a v u j i padesatd narozeniny dva clenovd Spolecnosti I n g . R a d o m i r T l a l k a .... 2 8 . l e d n a 1 9 7 6 Ing. Sestmir B a r t a , CSo 1 1 . cervence I976. Obdma j u b i l a n t i i m p f e j e m e p e v n e z d r a v i a h o d n e u s p e o h u d o dalsich l e t .
z
NASICH
PRACOVIST
Seskoslovenskd
astronomie v letech 1971 - 1975
J e s k o s l o v e n s k y a s t r o n o m i o k y v y z k u m s e t y k a l Zeme ( r o t a o e a pohyb p o l u ) a j e j l h o n e j b l i z s i h o o k o l i , Slunce a j e h o v l i v u na Zemi, komet, p l a n e t e k a meteord, hvezd, mezihvezdne hmoty a hvezdnyoh soustav. Hekterd z uvedenvch oboru pokryva c s . vyzkum t e m e f v o e l d §ifi. L z e f i o i , z e v y s l e d k y u n a s d o s a z e n e m a j i z a s a d n i v.yznam i p r o c e l o s v e t o v y p o k r o k t e c h t o o b o r u . J d e t u z e j m e na o obory vyzkumu s l u n e c n i a k t i v i t y , m e z i p l a n e t a r n i hmoty, urcit e o b l a s t i v.yzk'umu v y s o k e a t m o s f d r y Z e m e a n d k t e r e o b l a s t i z e s t e l a r n i astronomie (hvezdy s obalkami, dynamika G a l a x i e ) . V j i n y o h oboreoh t v o f i c s . pfispevek - vzhledem k sifi oboru a i n t e n z i t e , s n i z s e v n i o h p r a o u j e v c i z i n d - j e n m a l o u c a s t nov.ych p o z n a t kii. V t e c h t o p f i p a d e c h j e mozno k o n s t a t o v a t , z e i zde n a s vyzkum f e s i p r o b l e m a t i k u modernira o i z o b e c n u j i o i m zpusobem nebo p f i n d s i nove myslenky, a ze nds p f i n o s nalezd^mezinarodni o h l a s . jmenovat mozno napf. f o t o m e t r i i tesnyoh dvojhvezd, studium mezihvezdne h m o t y , d a e u a r o t a o e Zeme a j . Znacnou oast studovanvch astronomickych o b j e k t u t v o f i hmota v e stavu plaamy. Vysledky ziskane p f i s t u d i u Slunce, vysoke a t m o s f e r y Zemd, a t m o s f e r hvezd a n e k t e r y c h t y p i m e z i p l a n e t a r n i hmoty tedy p f e d s t a v u j i p f i n o s p r o f y z i k u plasmy. V c e l k u pak lze vysledky c s . astronomie h o d n o t i t j a k o zavazny p f i s p e v e k k poznani vyvoje hmoty - a? u z konkretne j d e jednak o v y v o j n e k t e r y c h c l e n u s l u n e c n i s o u s t a v y a v.yvoj s l u n e c n i s o u s t a v y j a k o c e l ku, jednak o vy'voj hvezd a hvezdnyoh s o u s t a v Czejmena G a l a x i e ) . K e k t e r d z v y s l e d k i i m a j i i z n a c n y v.yznam p r o p r a x i , j a k o napf. otazky v l i v u s l u n e c n i c i n n o s t i n a prooesy^na Zemi vcetne b i o l o g i c k y c h , konzervace a d i s t r i b u c e casu (priimysl, doprava, o b r a n a s t a t u ) a p r a c e t y k a j i c i s e s t u d l a d r a h um&l.ych d r u z l c Zeme (geodezie, spoje, obrana s t a t u ) . pfi vyzkumu Slunce bylo dosazeno d u l e z i t e h o pokroku r o z i i f e n i m optick.ych a radiovy'ch pozorovani o o b l a s t X - z a f e n i . S t u d i em e r u p o i b y l o p r o k a z a n o , z e j d e o m o h u t n y u r y c h l o v a o i p r o c e s
-
58 -
nabitych c a s t l e , predevsim e l e k t r o n u . Byly stawoveny zakladni parametry o h a r a k t s r i s t i c k y c h f a z i v y v o j e protonov.yoh e r u p c l v s v z t a h u k vlnove i k o r p u s k u l a r n i e m i s i a v y t v o f e n a z a k l a d n i modelova pfedstava vcetne topologick.ych h l e d i s e k . Tyto vysledky byly z i s k a n y na Astronoraiokem u s t a v u ( d a l e Asl}) 5SAV a j s o u p f i n o s e m n s j e n pro vyzkum uvolnovani energie v magnetizovanem kosmickym plasmatu, a l e i pro l a b o r a t o r n i vyzkum vysokoenergetickeho plasmatu V magnetickem p o l l . Maji aplikace p f i f e s e n i bezpeonosti kosinonautu a s t u d i u v l i v u s l u n e c n i a k t i v i t y na rozmanite prooesy na
2eini,
Z rozsahleho pozorovaciho m a t e r i a l u byly stanoveny vztahy mezi konvekoi a i i o n c e n t r a c i magnetiokych p o l l . S t r u k t u r a magnet i c k v c h p o l l ma V j e d n o t l i v y o h v r s t v a c h s l u n e c n i a t m o s f e r y h i e rarchioke rozinerove uspofadani; magneticke pole ovladd skladbu v s e c h s t a v e b n i c h p r v k u . p o z n a t k y z i s k a n e n a Asl) SSAV a Asl) SAV laaji uplatneni v t e o r e t i c k y c h modelech a k t i v n i c h o b l a s t i na Slunc i a mohou b y t a p l i k o v a n y i p f i f e S e n i s t a b i l i t y h o r k e h o plasmatu V iuayjiotickem poll v l a b o r a t o f i . E y l y nalezeny v e l k S komplexni u t v a r y p a t r n e behem oeleho slunecniho oyklu v rozlozeni fotosferiokych magnetiokych poll, chromosferioke vapnikove emise a zelene k o r o n a l n i eraise. Utvary z a s a h u j i a z p o l o v i n u s l u n e c n i h o p o v r o h u a raaji o h a r a k t e r i s t i c k y v ^ v o j s t r v a n i m o k o l o jednoho r o k u s pomerne pravideln.ya opakov a n i m . Na t y t o u t v a r y j e c a s o v e i p o l o h o v e v a z a n i v z n i k g e o aktivnich o b l a s t i s protonovymi erupcemi. Tyto vysledky vedly k o b j a s n e n i v z t a h f i m e z i v.yskytem a k t i v n i c h d e l e k pravdepodobnS podi.iine i.yoh a l a p o v y m p i l s o b e n i m p l a n e t a casovymi variacemi a / . t i v i t y s velkorozmerovym r o z l o z e n i m r y c h l o a t n i c h p o l i , se s e k t o rovou s t r u k t u r o u meziplanetarniho magnetlokeho pole, variacemi slunecniho v e t r u a rakurentnimi geomagnetiokvmi boufemi, Vysledky d o s a z e n e s p o l u p r a c i Asl}3SAV a Asl) SAV bude mozno v y u z i t p r o dlouhodobe propinozy v z n i k u g e o a k t i v n i o h p r o c e s u n a S l u n o i a a p l i k o v a t j e v tech o b l a s t e c h pozeraskyoh j e v u a procesu, j e z na slunecni aktivitu reaguji. Z p o z o r o v a n i z e l e n e k o r o n a l n i e m i s e b y l o z j i s t e n o , ze casovy a S i f k o v y prdbeh s l u n e c n i a k t i v i t y v 11-letem o y k l u n e p r o i c i h d z c e l a s p o j i t e . V y z k u m z a k l a d n i o h o h a r a k t e r i s t i k koro'ny b y l zamefen ke s t u d i u f y z i k a l n i c h podrninek a s t r u k t u r y k o r o n S l n i c h u t v a r f i , j e j i c h r o z l o z e n i a casovych zmen. E x i s t e n c e t z v . koroiialnich d e r , z j i s t e n a na rentgenovych snimcich Slunce, byla p o t v r z e n a i v e m i s i zelene korony; b y l o prokazano, ze t y t o o b l a s t i i n d i k u j i r y c h l o s t n i proudy slunecniho v e t r u . pro dlouhodobe ikouiaani g l o b a l n i a k t i v i t y korony b y l odvozen novv k o r o n a l n i index , vyjadfenv oelkovym vykonem monochromaticke emise. Z v e l m i cenneho pozorovaciho m a t e r i a l u z expedice za zatmenim Slunce 2 0 . cervna 1 9 7 3 do H i g e r u b y l o z j i j t e n o r o z l o Z e n i j a s u a p o l a r i z a oe a s t r u k t u r a k o r o n y p f e o h o d n e h o t y p u . Z h l e d i s k a t e o r i e j s o u v e i i n i vyznaiane v y s l e d k y m e f e n i p o l a r i z a o e z e l e n e k o r o n a l n i c d r y . V y s l e d k y z i s k a n e n a Asl) SAV m a j i v y z n a m n e j e n p r o v y z k u m f y z i k a l n i c h o h a r a k t e r i s t i kv y s o k o t e p l o t n i h o f i d k e h o p l a s m a t u v ma^net i c k e m p o l i , a l e v z h l e d e m k t o m u , ie k o r o n a j e c i t l i v y r a i n d i k a t o rem u r c i t y c h j e v u s l u n e c n i a k t i v i t y s duslcdky v i n e z i p l a n e t a r n i m prostoru a v g e o a k t i v i t e , j s o u d u l e z i t e rovnez pro budovani prognoznich raetod. Vysledkem d e s e t i l e t e c i n n o s t i site pro f o t o g r a f o v a n i
- 59 -
bolidfl, spolu s podstatnym pokrokem y t e o r i i , j e k l a s i f i k a o e b o l i d i podle j e j i c h slozeni a objasneni mechanismu j e j i c h z a f e n i , Byly identifikovany ctyfi zakladni typy meteorickyoh teles. Ve spektralni analyze b o l i d u sedosdhlo svetoveho p r v e n s t v i v po6tu identifikovanyoh emisi i v rozlisovaoi schopnosti a byl vypraqovan novy model z a f e n i meteoru. T y t o v y s l e d k y z i s k a n ^ n a AsU 5 S A V p f i n a s e j i n o v e p o z n a t k y o m a t e r i a l u r o z p t y l e n e m ve s l u n e c n i s o u s t a v e , j e h o piivodu a i n , t e r a k o i s plynnym p r o s t f e dim p f i kosmiokyoh r y o h l o s t e c h a maji a p l i k a c i p f i z j i s t o v a n i stupne ohrozeni kosmiokyoh l o d i srazkami s meteoroidy a vstupem lodi do atmosfery. B y l z j i s t e n z d r o j k r d t k o p e r i o d i o k y c h komet z a drahou J u p i t e r a , rezonancni s t r u k t u r a soustavy komet a z a k l a d n i dynamicke r o z d i l y mezi kometami a a s t e r o i d a m i . P o d a f i l o a e v y s v e t l i t vseohny pozorovane n e p r a v i d e l n o s t iv r o z l o E e n i k o m e t d r n i o h d r a h bez p f e d p o k l a d u j e j i c h o v l i v n e n i hvezdnym o k o l i m . O b j a s n i ls e komplexni v l i v slunecniho z a f e n i e r o z e , rozpadu a p l a n e t a r n i c h poruoh n adrahy mikrometeoroidovych cdstecek. Tento pokrok V p o z n a n i d y n a m i o k o - v y v o j o v y o h v z t a h i mezi ruzn.yml t y p y m e z i p l a n e t a r n i c h t e l e s , d o s a z e n y n a AstJ SAV, i t a a p l i k a c i p f i r e s e n i v.y'voje s l u n e c n i s o u s t a v y j a k o c e l k u . V meteorickyoh r o j i o h s ez j i s t i l a fada strukturalnioh nepravidelnosti, jako seekupovani castic, vznik v l n , vrstev, m e z e r , £1 s e p a r a o e p o d l e v e l i k o s t i c a s t i o } t y t o j e v y m a j i v z t a h ke s t u p n i v.yvoje r o j e , D o k a z a l o s e , i e e f e k t y z a f e n i s e n e p r o j e v u i i m e f i t e l n y m zkracenim obezne doby r o j e , V y s l e d k y z i s k a n e n a A s i j 5 3 A V a A s U S A V j s o u dulezit£ p r o p o z n a n i p f i v o d u a v y v o j e proudii praohovych c a s t i c v e s l u n e c n i soustave a m a j i a p l i k a c i p f i prizkumu prostfedi kosmiokyoh letfi a p f i poznani dejii v kosmiokem p r o s t o r u . B y l dosazen pokrok v objasneni nekter.ych f y z i k a l n e - o h e m i ckych a vyvojov.ych v l a s t n o s t i komet, zejmena v i d e n t i f i k a c i m a t e f a k y c h m o l e k u l v k o m e t a o h , v u r c e n i j e j i c h z i v o t n i c h dob a V poznani lilohy prachove s l o z k y p f i t v o r b e plynneho obalu komet y , Podstatne s ezkorigovaly dosavadni pfedstavy o r y o h l o s t i a prubehu s t a r n u t i komet ( s e k u l a r n i pokles j a s n o s t i j e pomaly) « a o p f i c i n a o h j e j i c h n e p r a v i d e l n y c h zmen. Poznatky o a l o z e n i a v y v o j i k o m e t - s n a d n e j p r i m i t i v n e j - S i h o m a t e r i a l u z dob v z n i ku s l u n e c n i soustavy, k t e r y mel k d ^ s i r o z h o d u j i c i u l o h u p f i v z n i k u z i v o t a n a Z e m i - z i s k a n e n a AsU SAV a I I P P K U m a j i a p l i k a c i p f i v.yberu o i l i i k o m e t a r n i c h Bond p l a n o v a n y c h v p r o g r a m u I n t e r kosmos. Vyznaranym v.ysledkem s t u d i a v y v o j e h v e z d j e v y p r a c o v a n i puvodni dvojhvezdne t e o r i e s h e l l hvezd; hlavnim podnetem k n i b y l o b j e v p e r i o d i o k . y c h zmen r a d i a l n i r y c h l o s t i u d v o u hvezd s obalkami, ziskany z ap o u z i t i spekter z dvoumetroveho dalekohledu. J e n n a j e t e z t e o r i e n o n LTE p o p i s u a t m o s f e r h v e z d ran.yoh t y pu z av e l m i obeon.ych p o d m i n e k . B y l y u r o e n y k o e f i c l e n t y o k r a j o v e ho z t e m n e n i h v e z d n a z a k l a d e modelCi a t m o s f e r i p o z o r o v a n i , a t o nejen vevizualni oblasti spektra, ale i v ultrafialove a infraoervene o b l a s t i . E anasioh o b s e r v a t o f i c h a n as t a n i o i n a Hvaru b y l a z i s k a n a f o t o e l e k t r i c k a m£feni f a d y z a k r y t o v y o h d v o j h v e z d a j e j i c h i n t s r p r e t a o espolu s espektroskopick.ymi studiemi vedla k mnoh.ym n o v y m p o z n a t k u m o p f e i i o s u h m o t y v t e c h t o s o u s t a v a c h , o j e j i c h n e s t a b i l i t e , p e k u l i a r i t a c h a v.y'voji. Ka dosazeni t e c h t o
- 50 -
vysledku sevedle a MPP K U .
AslJ 5 S A V a AslJ SAV
p o d i l e l y t e z PP UJEP
Brno
P f i s t u d i u d y n a m i k y a s t r u k t u r y h v e z d n y o h s o u s t a v n a AsU CSAV a P P UJEP b y l y z i s k a n y n o v e p o z n a t k y o t f e t i m i n t e g r a l u galaktiokjfoh drah a o s t a b i l i t e o s c i l a o i v G a l a x i i . Byla dale vySetfovana morfologie a dynamika hvezdokup a z j i s t e n o o v l i v n e n i nekterych hvezdokup mezihvezdnymi mracny, a byly upfesneny k i n e maticke parametry blizkych hvezd a systemy paralax. K v y z n a m n y m v y s l e d k u m d o s p e l a i p r a c e v relativistiok£ astrofyzice a kosmogonii. Byl studovan g r a v i t a o n i kolaps s asymetriemi, v l i v kvantovyoh jevii n avyvoj s i n g u l a r i t , rovlnny g r a v i t a o n i kondenzator a kosmologickym clenem, pohyb c a s t i c V p o l i K e r r o v y cern£ d i r y a o b e c n e r e l a t i v i s t i c k A r o v n i c e p f e n o s u z a f e n i . V y z k u m p r o b i h a l n aEPF K U a P P U J E P . P f i s t u d i u v l a s t n o s t i mezihvezdne hmoty b y l prokazan teplotne radiacni v l i v o a v e t l u j i c i hvezdy n a p o l a r i z a c i oirkumstelarni h m o t y j d a l e b y l p r o k a z a n v l i v UV, X a g a m a z a f e n i n a vznik d i f u z n i c h absorpcnioh car a depolarlzacni e f e k t vicenasobneho r o z p t y l u n ap o l a r i z a c i r e f l e x n i c h mlhovin. Bylo ukazano, ze d r s n e o a s t i o e m e z i h v e z d n e h o g r a c h u mohou p f i s o b i t c h a r a k t e r i stickym vlivem n a prubeh mezihvezdne extinkce a byly upfesneny vypocty polarizaoe n ad i e l e k t r i c k y c h valcovych c a s t i o i o h . Byly nalezeny e x o i t u j i c i hvezdy pro n e k o l i k mlhovin a uroeny j e j i c h vzdalenosti. Byl publikovan katalog H I I o b l a s t i . Tyto vysledky ziskane n aMPP KU u k a z u j i n a zasadni vyznam mezihvezdne hmoty pro vyvoj hvezd a hvezdnyoh soustav. P o z o r o v a n i u m e l y o h d r u z i o Zeme s e z a m e f l l o n a n e j p f e s n e j si.,observaoni metody, zejmena laserovou l o k a o i , pro n i z b y l s e e t r o jep prvni exemplaf laseroveho radaru v a o o i a l i s t i o k y c h zemich. l y zapocaty prace n ak v a l i t a t i v n e novem p f i s t r o j i s l e p s l m i chnickymi parametry a s moznosti denniho pozorovani.^Analyzou ah d r u z i c I n t e r k o s m o s b y l y z i s k h n y n o v e udaje o ^ p r u b e h u h u s t o , t y . v y s o k e a t m o s f e r y a o j e j i r o t a c i ^ b y l y u r c e n y nekter£ s p e c i a l n i c h a r a k t e r i s t i k y t v a r u zeraskeho t e l e s a . T y t o p r a o e p r o v a d e n e n a A s l } 3 S A V m a j i v;;?znam p r o z j i s i o v a n i p o l o h d r u z i c p r o s p o j e , meteorologii, distancni sondovani a obranu s t a t u . P f i vyzkumu v l a s t n o s t i a s t r u k t u r y plasmatu v blizkem o k o l i Zeme b y l y d o s a z e n y d u l e z i t e v y s l e d k y n a z a k l a d e t e l e m e t r i e druzio Interkosmos (d r u z i o e 2 , 3 , 5, . 8 , 10, 1 2 ,1 3 a 14) a p f i p o u z i t i sondazni rakety V e r t i k a l 3 . Byly z j i S t e n y z a k o n i t o s t i s i f e n i iontove-cyklotronove vlny podel ailocar geomagnetickeho p o l e n a p f i c r o v l n o u r o v n i k u , coz b y l o v y u z i t o k s t a n o v e n i i o n t o veho s l o z e n i v n e j s i i o n o s f e r y . Byly zpfesneny udage o ohfevu nocni ionosfery. Byla realizovana nova technika mefeni nekterych o h a r a k t e r i s t i k ionosferiokeho plasmatu. Vysledky ziskane n a G e o f y z i k a l n i m u s t a v u CSAV m a j i v y z n a m p r o z n a l o s t s i f e n i radiovych v l n V prostoru - aplikace je v espojioh a v kosmonautice*
f
S e s k o s l o v e n s k a c a s o v a s t u p n i o e b y l a r . 1973 p f i j a t a d o systemu stanic v y t v a f e j i c i o hsvetovy koordinovany c a s TUG, a m a p r i d e l e n u n e j v y s s i moznou v a h u 1 0 0 . Pro submikrosekundove srovnavani casu byla vytvofena o r i g i n a l n i velmi pfesna metoda p o u z i v a j i o i t e l e v i z n i c h pfenosovyoh c a s t . Z druzioov.yoh dat b y l y odvozeny parametry t r o j o s e h o e l i p s o l d u n a h r a z u j i o i h o zemske t e l e s o , k t e r e b y l y v roce 1975 p f i j a t y o r g a n i z a o i lAG j a k o m e z i -
- 61
-
n a r o d n S p l a t n e . :;ozbor v y a l e d k u u r c o v a n i r o t a c n i h o c a s u u n c c r i l z j i s t i t k o l i s a n i casoveho systemu; z r o z b o r u mci'eni na vybranyoh s t a n i o i c h b y l y odvozeny hodnoty pohybu k o n t i n e n t u a byly zisyany nove poznatky o s i a b i l i t e systemu zeiriSpisir'ch d c l e k , V.vslodky AslJ 5 S A V a S t a v e b n i f a k u l t y S V S T m a j i z a s a d n i v-'znam p r o p c t r o b y mefeni pfesneho casu, S i r o k a j e m e z i n a r o d n i sp l u p r a c e v i f c . a a t r o n o . d i . . i - o l i i i a j e d n a k v r a m c i d v o u s t r a n n y o h d o h o d , j e d n a k v r;'..,ci n c k o l i l a M r . o h o s t r a r . r i y c h d o h o d : I n t e r k o s m o s , :'-Afd, " P y z i k a a v v o j h v E z d " ; d a l e V r d m c l l A U , JOSPAK, lAG a j , Z a s a d n i p f i n o s p f e d s t a v u j e nase iiiast v programu Interkosmos, nebo? dovoluje r e a l i z o v a t pozorovani v krstkovlnne a korpuskuldrni oblasti nedostugne z p o v r o h u Zeme, a s l e d o v a n i zemske a t m o s f e r y a o k o l i ieme m c t o d a mi kosmicke f y z i k y , P o u z i t i m n e j m o d e r n e j s i c h metod j e t a k umozn e n a k o m p l e x n o s t n a s e h o v i z k u m u . D u I e Z i t d j e i moz.nost z i s k i v a t p o z o r o v a c i m a t e r i a l y ze s o c i a l i s t i c k y o h i j i n oh ,.emi, 1 r o p r o g r a m Interkosmos^fisSR dodala nebo v y v i j i fadu u n i k a t n i c h p f i s t r o j u , " k t e r e s l o u z i vSera z u c a s t n e n y r a s t a t u m , Na dvouiae • r c v e m d a l e k o h l e d u j e p o s k y t o v a n p o z o r o v a c i cas z a h r a n i c n i r a spolupr- c u j i c i m i n a t i t u c i m a j e p r o ne zisks'vdn u n i k a t n i p o z o r o v a c i m a t e r i a l ( r i s p f , onimky hvezd v jadreoh kulovych hvezdokup pro pulkevakou observat o f ) , V o s t a t n i c h o b l a s t e c h vyzkumu j e provadena soustavna vyiaena pozorovaoich m a t e r i a l u a j e j i c h spolecne vyhodnocovani, nebo je zapujcovan nas p o z o r o v a c i m a t e r i a l k d a l s i m u z p r a c o v a n i (spektra e r u p c i , snimky p r o t u b e r a n o i ) , Podle z p r a v L. K r e s a k a , a L, S e h n a l a z p r a c o v a l Prace
Vol.
publikovane
27
/197b/,
V . J,etfuse, 3 . K o p e c k y a P.
v B u l l e t i n u cs. astronomickych
Ho~r"
Onderlicky Layer ustavet
Rovnice pfenosu z a f e n i v nehornogennim magneticken poli II. S i d l i c h o v s k y , A s t r o n o m i o k y u s t a v fiSAV, Praha Uvedena rovnice b y l a odvozena pro z a f e n i v caraoh v z n i k a j i c i c h p f i m u l t i p o l o v y c h pfeohodech v nehornogennim raagnetickem p o l l . P o l a r i z o v a n e z a f e n i se p o p i s u j e p o m o c i S t o k e s o v y c h p a r a r a e t r u . Ve s p e c i a l n i m g f i n a d e ae o b e c n a r o v n i c e t r a n s f o r muje na znaiiiou r o v n i o i p r o d i p o l o v e z a f e n i . - PA r Rychlosti A.
slunecnioh radiovych vzplanuti I I . typu
Tlamicha,
M.
K a r l i c k y , A s t r o n . u s t a v 5SAV,
Ondfejov
Tato praoe j e s h r n u t i m i d e n t i f i k o v a n y o h r a d i o v y c h v z p l a n u t i t y p u I I v O n d f e j o v e od l e d n a 1 9 7 3 do p r o s i n o e 1 5 7 4 , v e f r e k v e n c n i m r o z s a h u d y n a m i c k e h b s p e k t r a 7 0 - 8 1 0 IZHz, J s o u zde u v e d e n y r y c h l o s t i r a z o v y c h v l n v j e d n c t l i v - o h p f i p a d e c h r a d l o v e h o v z p l a n u t i t y p u I I sa p o u z i t i ctyfnAsobneho raodelu K e w k i r k a . D a l e j s o u zde d i s k u t o v a n y n e k t e r e o t a z k y s p o j e n e s r a d i o v y m v z g l a n u t i m t y p u I I a s i f e n i m r a z o v e v l n y d a l e do m e z i p l a n e t a r n i h o p r o s t o r u , do o b l a s t i ZemS. - aut -
Lze r o z d i l mezi dynamiokym a f o t o m e t r i c k y m u r c e n l m bolida vysvetlit fragmentacl? V.
Padevet,
A s t r o n . u s t a v 5SAV,
hmotnoetl
Ondfejov
A u t o r se p o k u s i l naleztmeohanismuB ablaoe u velkyoh meteor A , k t e r y by, b y l n e z a v i s l y n a r o z d l l e c h v h u s t o t A o h a p e v h o s t i meteorick,yoh t e l e s a k t e r y by p f i t o m d o k d z a l v y s v S t l i t z j i s t e n y f d d o v y r o z d i l v ur£enl h m o t b o l i d i i m e t o d o u f o t o m e t r i c k o u a m e todou dynamiokou. Pfagmentace meteorickdho t e l e a a a pohyb f r a g mentCi v p o r u S e n e m p r o s t f e d i za t S l e s e m by d o k a z a l y v y s v e t l i t e x p e r i m e n t a l n S z j i s t e n y r o z d i l hmot j e n ve velkjfch v^skach V a t m o s f e f e . T a t o prSce u k a z a l a , ze a n i p f l t o m n o s t r S z o v e v l n y p f e d t e l e a e m m e t e o r u nemfize p f i a p S t k v y s v e t l e n l t S h o z j e v u nlze V atmosfefe, - aut P o t o g r a f i c k e lidaje o b o l i d u L e u t k i r o h z 3 0 . V I I I . 1974 fEN 300 874) Z. C e p l e c h a , M. J e z k o v S , J . B o 6 e k , A s t r . u s t a v fiSAV, O n d f e j o v T. K i r s t e n , M a x - P l a n c k I n s t i t u t f u r K e r n p h y s i k , H e i d e l b e r g , RSR T e n t o b o l i d b y l f o t o g r a f q v S n na S e s t i a t a n i o l o h nemeckS o S a t i evropake s l t S oelooblohovj^ch kamer. A u t o f i u v a d e j l vysky, vzdalenosti, rychlosti, geografickS soufadnioe, svetelnou k f l v k u , d r a h u a m o z n S m i s t o p a d u . 1 1 3 k™ l e t e l ( a z S f i l ) t e n t o bol i d po d o b u 1 0 , 9 s . Ve v y S o e 2 5 , 9 km m e l r y c h l o s t 4 , 2 3 km/s a hmotnost 14 kg. Z t o h o v y p l y v S moznost dopadu na zemi h l e d S n l n a 6 km b y l o neiispeSnS.
— — —
- PA
-
P o t o m e t r i e z a t m e n l u m e l y o h d r u z i o ZemS ( 1 , o S s t ) L. K e u z i l , I . Zacharov, A s t r o n . u s t a v 5SAV, O n d f e j o v Vysledky pozorovdnl zatmenl uskuteonene na palubS d r u z i o e i n t e r k o s m o s 4 u k S z a l y , ze z v e t S e n l p o l o s t l n u l z e j e n spatne v y s v e t l i t modelem vysoke absorp2nl v r s t v y .
— — —
- PA
-
Evoluoe drah proudfi praohovych c a s t i c vyvrSen^ch z komet i . K r e s a k , A s t r o n . l i s t a v SAV, Bratislava A u t o r se zabyvS v ^ o j e m d r a h k o m e t i r n l c h praohovych zm r o z m e r u 1 - 1 0 0 fm. U k a z u j e s e , z e n e g r a v i t a S n l p o r u o h y z p A s o bene t l a k e m z a f e n i s i l n e z a v i s i na obruSovani a d r o b e n l j e d n o t l i v y o h c a s t i c . T y t o e f e k t y z e a i l u j l odpuzovSnl p f i kazdSm zmenSenl rozmerd. Nektere k v a n t i t a t i v n l odhady dynamickSho v y v o j e praohovych proudd oddelenych od E n c k e o v y k o m e t y . s e s r o v n S v a j l s obdobnymi problemy pro komety s dlouhou obeznou^dobou. U k a z u j e s e , ze r e g i s t r o v a n a p r a o h o v a z r n a l z e j e n s t e z l povazovat za pflme produkty komet. V l a s t n o s t i a charakter hvezd s obalkou 6. H v e z d a s o b S l k o u 4 H e r j a k o z t o i n t e r a g u j l o l s o u s t a v a . H a r m a n e o . P. K o u b s k y , J . K r p a t a , P. Z 3 a r s k y , A s t r o n . u s t a v SAV, Ondfejov
•63
Pomoci 86 coudS- spektrogramd t e t o hvezdy z obdobi 1 9 6 9 - 7 4 a e z k o u m a l y p r o f i l y b a l m e r o v s k y c h c a r H«t a Hp . U k S z a l o s e , ze se o e n t r a l n i i n t e n z i t y o b o u o a r p e r i o d i c k y m e n i s p e r i o d o u zmen r a d i a l n i o h r y o h l o s t i . Z j i s t i l o se r o v n e z , ze se r a d i a l n i r y c h l o s t i z j e d n o t l i v y o h b a l m e r o v s k y c h o a r n a v z a j e m l i s i . T a t o f a k t a by b y l o mozne v y s v e t l i t h y p o t e z o u , p o d l e n i l j e 4 Her d v o j h v e z d a s prdve p r o b i h a j i c i vymenou hmoty. - PA Promefovani zemskeho p o t e n o i a l u pomoci druzicove altimetrie M. B u r S a , A s t r o n . u s t a v S S A V , P r a h a Pomoci druzicove a l t i m e t r i e lze odhadnout rozmerovy l i nearni f a k t o r geopotencidlnlho modelu. Vyhoda tohoto f e s e n i j e V t o m j z e fcde n e n l n u t r i a r e g u l a r i z a o e , p o n e v a d z s e f e s e n i p r o v a d e j l p r o o b l a s t i nad o o e d n y , kde p r a k t i c k y n e j s o u z a d n e hmoty nad p l o c h o u g e o i d u . _ _ _ _ _ _ - PA U z i t i p o j m u s t f e d u s i l ke a t u d i u z o b e c n e n e h o p r o b l S m u t f i t e l e s M. Z e l e n y , K a t e d r a k o v u MPP UK, Praha T a t o p r a c e se z a b y v d j e d n a k o d v o z e n l m v z t a h u , k t e r e j s o u podmlneny e x i s t e n o l s t f e d u s i l v syatemech t f i n e k o l i n e a r n l c h h m o t n y o h bodCi s l l b o v o l n y m i h m o t n o s t m i a i n t e r a g u j l o l o h o b e c n y m l c e n t r a l n l m i i n t e r a k S n l m i s i l a m l , jednak v y u z l t l m techto vztahu p r o s t u d i u m s y s t e m d , v n i o h z p l a t l , ze s t f e d a l l j e t o t o z n y s hmotnym stfedem soustavy v kazdem^casovem okamziku. Byla vys e t f o v a n a otazka r e d u k o v a t e l n o s t i t e c h t o systemd na r o v i n n y probldm. - aut Prace publikovane v B u l l e t i n u cs. V o l . 2 7 / 1 9 7 6 / . H o 2"
astronomickych
ustavu
Obecna t e o r i e a t a t i s t i k y s k v r n na r o t u j l c l m S l u n c i M. K o p e c k y , J . S u d a , A s t r o n . u s t a v 2 S A V , O n d f e j o v E. M a r k o v a , M a t . - f y z . f a k u l t a , P r a h a V p r a c i j a o u odvozeny obecne s t a t i a t i c k e v z t a h y ^ p l a t n d p r o s k u p l n y s k v r n na r o t u j l c l m S l u n c i za p f e d p o k l a d u , ze oba z a k l a d n i parametry Cpocet v z n i k l y o h s k u p l n s k v r n za j e d n o t k u casu V jednotkovd h e l i o g r a f i c k e deloe a j e j i c h c e t n o s t n i r o z d e l e n l podle z i v o t n i c h dob) j s o u z a v i s l e j a k na case t a k i na h e l i o g r a f i c k e d e l o e . - aut A n a l y t i c k e f e s e n i pro v z n i k cary v magnetickem p o l i I . M, S i d l i c h o v s k y , A s t r o n . u s t a v C S A V , P r a h a Analyticke f e s e n i pro vznik s p e k t r a l n i cary p f i m l s t n l terraodynamioke rovnovaze (LTE) b y l o n a l e z e n o bez p f e d p o k l a d u I l i l n e o v a - E d d i n g t o n o v a m o d e l u a t m o s f e r y . P a r a d a y o v a r o t a c e se bare v uvahu. - PA -
-
64
-
Poznamka o r e k u r e n t n o s t i v r o z d e l e n i magnetickvch p o l i behem soucasneho o y k l u s l u n e c n i a k t i v i t y V. Bumba, A s t r o n o m i o k y u s t a v SSAV, O n d f e j o v A u t o r u v a d i n e k t e r e pfedbezne v y s l e d k y z i s k a n e z magnet i o k y c h s y n o p t i c k y o h map z o b s e r v a t o f e n a M t W i l s o n b e h e m soucasneho o y k l u s l u n e c n i a k t i v i t y . P r a k t i c k y s en e z j i a t i l y zmeny V r o z d e l e n i magnetiokych p o l i v e s r o v n a n i s pfedeslym cykl e m . Zda s e , z e s e n e z m e n i l a r o l e k l a d n e a z a p o r n e p o l a r i t y , tfebaze s i v y m e n i l y m i s t a pokud jde o vedouci a ohvostovou polaritu. - PA Charakteristiky aktivnich oblasti v rentgenovych paprscich J . K l e c z e k , B. R u z i c k o v a - T o p o l o v a , A s t r . u s t a v 5SAV, O n d f e j o v Pomoci spektrogram:! v X-paprscich sezkoumaly o h a r a k t e r i s t i k x rentgenovych aktivnich oblasti, a sice j e j i c h plocha, celkovy t o k X - z a f e n i , maximalni j a s n o s t apod. T y t o c h a r a k t e r i s t i k y sepqrovnavaly s odpovidajicimlskupinami skvrn a r o v n e z s r d d i o v y m z a f e n i m n a 9 1 mm. O b e c n e s e n a l e z l y d o b r e k o r e lace mezi rentgenovskymi a radiovymi o h a r a k t e r i s t i k a m i . _ _ _ _ _ _ - PA R y c h l e zmeny r o t a c e S l u n c e V. P . 5 i s ? a k o v , U s s u r i j s k S o l a r S e r v i c e S t a t i o n , SSSR Zavery s eziskavaly z fotoheliogramd ziskanyoh v obdobi 1 9 5 5 - 6 3 a 1 9 6 5 - 7 3 . R y c h l e zmeny zakona r o t a c e j s o u provazeny m e r i d i o n a l n i m i pohyby v e smeru k t e p o l o k o u l i , kde j e r o t a c e pomalejsi. Zjistene zvlastnosti rotace svedci o existenol torznich kmitu n a Slunci. ^ _ ^ _ _ _ - PA Poruohy drah d l o u h o p e r i o d i o k y c h komet zpisobovane hvezdami a j e j i c h vyznam pro zachyoeni komet H . R i c k m a n , S t o c k h o l m O b s e r v a t o r y ( h o s t A(J S A V ) Autor odvodil p f i b l i z n d vzorce pro heliocentrioky impuls, k t e r y dostane koraeta p f i pruchodu hvezdy v rdznyoh v z d a l e n o s t e o h . Rovnez zkoumal f r e k v e n c i takovych priichodu. K a l e z l , z e t y t o poruohy m a j i v l i v n a "osvobozeni" komety z Oortova oblaku. - PA Poznamka k draham meteoru a mikroraeteoroidu urcenym z p f i b l i z n y c h udaji oryohlostech i . K r e s a k , M. K r e s a k o v a , A s t r o n . u s t a v SAV, Bratislava Zkouma s ev l i v chyb v m S f e n i r y o h l o s t i n a u r c e n i d r a h meteoru. Pozornost s evenuje n anepfimy "pfesun" k malym p r u vodicum perihelu, m e f i m e - l i s malou pfesnosti. Tato skutecnost se t y k a i p r a o h o v y c h c a s t i c o v l i v n o v a n y ' o h t l a k e m z a f e n i . V y k l a d pdvodu raeziplanetirniho praohu vyzaduje velmi pfesne urceni rychlosti, ktere je zatim nedosazitelne. - PA -
- 6 5 -
SasovA z d v l s l o s t i n d e x u geomagnetiokd a k t i v i t y na f a z i Mdaioe E . M. A p o a t o l o v , G e o p h y a i c a l I n s t i t u t e , S o f i a V. L e t f u a , A s t r o n . u s t a v 3SAV, O n d f e j o v Hovou metodou s pouzitxm c r o a s - k o r e l a c n i analyzy b y l v y s e t f o v a n v l i v Meaice na geomagnetickou a k t i v i t u r e p r e z e n t o v a n o u d e n n i m i h o d n o t a m i A- i n d e x u p r o o b d o b i I 9 6 O - 1 9 7 3 . P r o c t y f i h l a v n i f a z e Mesice b y l y stanoveny prumerne g r o o e n t u e l n i odohylky od r e f e r e n c n i h l a d i n y r o 6 n i o h m e d i d n i p f i f a z o v e m p o s u i i u t i + 5,5 d n e , k t e r e b y l o o d v o z e n o z m a x i m a o r o s s - k o r e l a o n i f u n k o e l u n d r n i c h f a z i a A- i n d e x u . ^ - aut Zmeny o h a r a k t e r i s t i k m e t e o r i c k y o h fielnyoh ozyen zpusobovand nasmerovanim anteny A. H a j d u k , A s t r o n . u s t a v SAV, Bratislava P u b l i k u j i se v y s l e d k y p o k u a i a p o z o r o v a n i m m e t e o r i c k y o h ozven p f i rilznych nasmerovdnioh antdny,
- PA
-
N e s t a b i l i t a p o l y t r o p n i desky v obecnd t e o r i i r e l a t i v i t y J. H o r s k y , K a t e d r a t e o r e t i o k e f y z i k y UJEP, Brno E. V. S u b a r j a n , V. V. P a p o j a n , K a t e d r a t e o r , f y z i k y , U n i v e r s i t a Jerevan Je s t u d o v a n p r o b l d m s t a b i l i t y v i o l m a l y m p e r t u r b a o i m t l u s t e r o v i n n e desky v y t v o f e n e p o l y t r o p n i I d t k o u . Je u k d s d n o , ze t y t o k o n f i g u r a o e j s o u v i i o i m a l y m p e r t u r b a o i m s t a b i l n e j s i ve s r o v n d n i se s f e r i o k y s y m e t r i o k y m pfipadem.. - aut fieseni problemu dvou pevnych c e n t e r pomoci W e i e r s t r a s s o v ^ c h f u n k o i P. A n d r l e , A s t r o n . u s t a v 5 S A V , P r a h a Zkoumd se p r o b l e m d v o u pevnych c e n t e r . M i s t o J a c o b i h o eliptick.ych funkoi (ktere poudival napf. Aksenov) se p o u z i v a j i V / e i e r s t r a s s o v y f u n k o e . V y s l e d k y p o u z i t e l n d n a p f . v t e o r i i umel y o h d r u z i o l z e pro kazdou s o u r a d n i c i v y j d d f i t jednotnym obecnym vzoroera. - aut O r b i t d l n i f e s e n i s v e t e l n e k f i v k y MY C y g a a b s o l u t n i r o z m e r y soustavy J. T r e m k o , A s t r o n . u s t a v SAV, S k a l n a t e P l e s o J. Papousek, J . V e t ^ e n i k , K a t e d r a a s t r o n o m i e UJEP, Brno Z puvodnich t f i b a r e v n y c h f o t o e l e k t r i c k y o h svetelnych k f i v e k a s pomoci s p e k t r o s k o p i c k y c h v.ysledkia Popperovyoh b y l y nalezeny eleraenty t e t o soustavy. - PA -
r a c e p u b l i k o v a n e v B u l l e t i n u 6a, a a t r o n o m l c k y o h o l . 2 7 / i 3 7 o / . Eo"T
ustav^
0 sifkovem a r a d i a l n i m pohybu v p o l i r o t u j l c i cerne d i r y J . B l e a k , K a t e d r a m a t e m . f y z i k y , M P F UK, Praha Z. o t u c h l i k , K a t e d r a f y z i k y , V 3 b a n s k a , O s t r a v a V clanku j s o u nektere doplnky k p r a c i , k t e r o u p u b l i k o v a l i de F e l i c e a C a l v a n l . Z v l a s t n i p o z o r n o s t s e v e n u j e f o t o n i a n p o h y b u j i o i m s e po geodetioke cafe o d p o v i d a j i o i dvema p r i n c l p i a l n i m nulovym konfiguraoim,
^_^___
- PA -
S t a b i l i t a auprahuate r o v i n n e deaky v obecne t e o r i i r e l a t i v i t y J. Horsky, Katedra t e o r . f y z i k y UJEP, Brno Je n a l e z e n a h r a n i c e s t a b i l i t y s u p r a h u s t e r o v i n n e d e s k y v z h l e d e m k mal.v'm p e r t u r b a o i m , k t e r e z a c h o v a v a j i r o v i n n o u s y m e t r i i . _ _ ^ _ _ _ - aut G e o o e n t r i c n o s t a soudobe p a r a m e t r y g e o p o t e n o i a l n i c h modelCi M. B u r s a , A s t r o n . u s t a v 3 S A V , P r a h a Zkoumala s egeooentricnost dvoU r e f e r e n c n i o h soustav. S y s t e m a t i c k a d i f e r e n o e 5 - 1 0 m m e z i obema s o u s t a v a m i ( S E a GEM) n e m u z e b y t v y s v e t l e n a r o z d i l y v e v z t a z n y c h a s t r o g e o detickych parametreoh,
- PA -
Analyza nekterych v l a s t n o s t i Jupiterova dekametrovdho zafeni Z. P o k o r n . v , H v e z d a r n a a p l a n e t a r i u m M. K o p e r n i k a , B r n o V prdci jsou analyzovany nektere v l a s t n o s t i tohoto zafeni ee zfetelem n ar o z d i l y mezi zdrojovou a nezdrojovou e m i s i . Kezdrojgva eaxise, k t e r a p f e v l a d d n af r e k v e n c i o h A 25 MHz, je silne ovlivnovana j e v y sluneSni a k t i v i t y . Jsou uvedeny p f i k l a d y stimulace nezdrojovd dekametrove emise r a k u r e n t n i m i vysokorychlostnimi proudy slunecniho v e t r u a slunecnim kosmickym zarenim generovanym protonovymi erupcemi. ' - aut P o u z i t i Gaussovy k f i v k y k e shlazovani pozorovanych hodnot geograficke sifky a casovyoh korekoi J. Kabelac, A s t r o n . a g e o f y z . o b s e r v a t o f 5VUT, Praha Autor pouziva ruzne form^ t e t o k f i v k y . Odvozena t e o r i e s e p o u z i l a n ah o d n o t u zemepisne s i r k y ziiiefene n a o b s e r v a t o f i peony a k n a l e z e n i k o r e k o i r a s o v e h o s i g n a l u OiiA 5 0 . - PA Vztahy mezi r o z d e l e n l m i s l u n e c n i h o a m e z i p l a n e t a r n i h o magnetlokeho pole y. Bumba, A s t r o n . u s t a v CSAV, Ond'-ejov Je zdux-aznSna k o c e l a c e m e z i m e z i p l a n e t a r n i m i n a g n e t i o k v m poiem zaporne p o l a r i t y a zakladnim telesem supergigantiok.voh sti-uktur n a slunecnim povrchu ( k t e r e v z n i k a j i rovnez z e zapornd i)oiarity.) - J^X
- 6 7 -
-
Analyticke feSerii pro vznik cary v magnetickem p o l i
II.
M . S i d l i c h o v s k y , A s t r o n . l i s t a v fiSAV, P r a h a Pokraoovani prdce (zejmena pokud j d e o matematicky aparat a a p l i k a c i n a caru Pe I 5 2 5 , 3 4 7 9 nm) publikovane v No 2 / 7 6 . - PA I n t e n z i t a magnetlokeho pole slunecnioh s k v r n p f i v z n i k u penumbry S. K n o s k a , A s t r o n . u s t a v SAV, S k a l n a t e P l e s o V clanku siiStudovane maxlmalne hodnoty i n t e n z i t magnetlokeh o p o l a s l n e S n y c h §kvrn p r e d v z n i k o m a ^ o v z n i k u p e n u m b r y . V y s l e d ky ziskane z m a t e r i a l o v z rSznyoh obdobi oyklov slneSnej a k t i v i t y (1917 - 1924 a 1962 - 1970 ) , meranych rSznymi pozorovacimi meto^ dami (vizudlne a fotograficky) ukazuju, zeIntenzita magnetlokeho p o l a s k v r n s a v p r i e b e h u i c h v y v o j a nemeni s p o j i t e , a l emd svoje dlskrdtne hodnoty. - aut Korekce n a pfidruzovdni P. P e c l n a , A s t r o n , u s t a v 5 S A V , O n d f e j o v Je zkouradna s p r d v n o s t r o v n i c p r o v y p o c e t t r o p r a v e n e h o o k o r e k o i n a p f i d r u z o v d n i . V l i v nov.ych zdn n a p f i k l a d u v y p o c t u parsunetru s p r o Geminidy. z d v i s i n apoloze r a d i a n t u . ^_^____
v d n i ozven korekoi j e ukdEove korekce - PA -
Delkovd s t r u k t u r a Gemlnid M. S i m e k , A s t r o n . u s t a v 5 S A V , O n d f e j o v .D l o u h o d o b d p o z o r o v d n i G e m i n i d u k a z u j e , z e h u s t o t a m e t e o r f i V b l i z k o s t i drdhy neni rovnomerndj naopak e x i s t u j i ruzna zhusteni a z f e d e n i . Ke s t u d i u delkove s t r u k t u r y j e t f e b a zndt obeznou dobu. Pomoci rddiovych pozorovdni z obdobi 1958-74 bylo nalezeno P = 1,72 l e t . — PA Exoitaoe metastabilniho stavu kyaliku v meteoreoh W. J . B a g g a l e y , D e p t . o f P h y s i o s , C a n t e r b u r y U n i v . , C h r i s t c h u r c h , New Zealand A u t o r s t u d o v a l rdzne meohEinismy, k t e r e b y mohly e x c i t o v a t atomy k y s l i k u d o m e t a s t a b i l n i h o s t a v u , p f i nemz v z n i k d z a k d z a n d cdra
557,7
nm
_ _ ^ ^ _ _
= 5577
A .
- PA -
Zmeny s p e k t r d l n i c h c a r r a n e h v d z d y 1 0 L a c v l e t e c h 1 9 7 2 - 3 D. C h o c h o l , A s t r o n . u s t a v S A V , S k a l n a t e P l e s o J. Grygar, A s t r o n . listav 5SAV, Ondfejov A u t o f i u v a d e j i i n t e n z i t y 8 1 c a r v spektru uvedene hvezdy. Ukazuje se, z enektere stfedne s l l n d a slabd cdry (zejmena cdry 0 I I a 0 I I I )v y k a z u j i nahodne zmeny i n t e n z i t . - PA -
-
6 8 -
P o t o g r a f i e n o v y C y g n i 1975 k a m e r o u " r y b i oko" J . B o c e k , Z. C e p l e c h a , M. J e z k o v d , M. K o v a k , A s t r o n . u s t a v 2 S A V , Ondfejov H v g z d n d v e l i k o s t i b y l y z m g f e n y ze 13 s n i m k u . Pfesnost vysledki ukazuje vysokou fotometrickou k v a l i t u o b j e k t i v u Opton-Distagon.
- PA
P r a c e H v g z d d r n y a p l a n e t d r i a M.
Kopernika
v B r n g 5. 2 0 ,
-
1976
Prace obsahuje vysledky pozorovani I56 okamzikii minim 46 z a k r y t o v y o h dvojhvSzd urcene na zdklade v i z u a l n i c h pozorovani, k t e r a se u s k u t e c n l l a na S e s k o s l o v e n s k y o h hvizdarnach a v a s t r o n o m i c k y c h k r o u z c i c h v l e t e c h I 9 7 4 - 1 9 7 5 . P f i p o j e n y j s o u dve k r d t k e z p r a v y o p o z o r o v a n i h v e z d y V I O 6 8 C y g ( a u t o r i : K. B r a n c i k , Z. P o k o r n y a K. R a u s a l ) , u n i z s e n e p o d a f i l o z a z n a m e n a t p f e d p o v e z e n e p r i m a r n i m i n i m u m , a h v S z d y DO L f t c ( a u t o r : L . K o z l n a ) , p r o n i z byly zpfesneny s v l t e l n d elementy. - pok I I I . BAM
V
Tbilisi
Ve d n e c h 1 . - 5 . c e r v n a 1 9 7 5 se k o n a l v T b i l i s i I I I . a j e z d e v r q p s k y c h a s t r o u o m C i (EAM) venovany hvSzddm a g a l a x i i m z pozorov a c i h o h l e d i s k a . S j e z d se k o n a l v Sachovem p a l a o i v c e n t r u h l a v n i ho m e e t a G r u z i n s k d SSSR. D i k y pomernd s i r o k e m u z a m e f e n i s e t k a n i s e S l y se v T b i l i s i r e f e r d t y z a h r n u j i c i p r a k t i c k y c e l o u a s t r o f y z i k u . O r g a n i z d t o f i z a s e d d n i pouze d o p o r u c l l i n e z a b y v a t se v y s l e d ky i n f r a o e r v e n d astronomie. Z n a d n d - p o z o r n o s t b y l a v e n o v d n a k l a s i f i k a c i h v e z d . R. V v e s t z ESO h o v o f i l o a u t o m a t i o k e m s y s t d m u , k t e r y d o v o l u j e k l a s i f i k o v a t spektra ziskana objektivnim hranolem. Soucdsti systemu j e mikrof o t o m e t r , k t e r y s e j m e e p e k t r o ^ r a m behem 20 s e k u n d a zaanamend j e j n a m a g n e t i c k o u p d s k u . P r a o o v n i o i ESO v y p r a o o v a l i u z f a d u programu, k t e r e d o v o l u j i z i s k a n d s p e k t r a k l a s i f i k o v a t . 0 t o m , ze " r u c n i " k l a s i f i k a o e j e s t S z c e l a n e z a n i k l a , h o v o f i l a Nancy Houk. Hovofila o pflpravovandm k a t a l o g u 36 000 h v e z d , k t e r y bude obsahovat krome s p e k t r d l n i c h typA take soufadnioe a f o t o g r a f i c k e m a g n i t u d y . S o u c d s t i b u d e i a t l a s 82 s p e k t e r p r o p o t f e b y d a l s i k l a s i f i k a c e . S i s e l n d d a t a b u d o u k d i s p o z i c i na m a g n e t i c k e pdsce V a s t r o n o m i c k d m c e n t r u d a t v e S t r a s b o u r g u . L . D. B e s e n o v a z A l m a Aty h o v o f i l a o spektrofotometrickd k l a s i f i k a c i M hvezd. Dosazend p f e s n o s t j e j e d n a az dvd d e s e t i n y s p e k t r a l n i t f i d y . V y z n a m n ^ zpiisobem b y l a na z a s e d d n i c h v d n o v a n y c h hvezddm zastoupena u l t r a f i a l o v d astronomie z druzio a kosmiokyoh lodi. Wesselius h o v o f i l o v y s l e d o i c h u l t r a f i a l o v d h o experimentu na hol E u i d s k e d r u z i c i AHS, K a r l v c m d e n H u c h t s e z a b y v a l m e f e n i m e x p e r i m e n t u S 5 9 n a e v r o p s k d d r u z i c i TD l A . 0 e v i d e n c i c h a z t r d t d hmoty na zakladS m e f e n i d r u z i o e C o p e r n i c u s OAO 3 h o v o f i l T . P . S n o w z P r i n c e t o n u . S i l n e p r o f i l y t y p u P Cygni b y l y pozorovdny ve vakuove u l t r a f i a l o v e o b l a s t i u v e l e o b r u od t f i d y 0 a z po B 8. U h v e z d h l a v n i p o s l o u p n o s t i
-
69
-
t f i d 0 7,5 vany t a k y . O r i o n 2 na Gurzadjana
a 0 9 byly t y t o p r o f i l y svddcioi o uniku hmoty pozoroDvema r e f e r a t y o v y s l e d o i c h u l t r a f i a l o v e h o e x p e r i m e n t u kosiaicke l o d i Sojuz I 3 b y l a zastoupena skupina p r o f . z Jerevanu.
Velk.y pocet r e f e r a t i l se z a b y v a l s u p e r n o v a m i : souvislostm i s p u i s a r y , o p t i c k y m l _ _ p o z o r o v a n i m i z b y t k u po s u g e r n o v d o h a vyvojov.vmi modely vcetne s o u v i a l o s t i supernov a tesnych dvojhvezd, dele jedno odpoledni zasedani b y l o venovano atmosferain h v e z d r a n y c h t y p i i . D. B r i o t z P a r i z e p f e d n e s l a s d e l e n i o B a l m e r o v e a P a s o h e n o v e d e k r e m e n t u v Be h v e z d a c h . P r e h l e d n y r e f e r a t o p r o b l e mu e;!da.:iGu c a r v e h v e z d n e m s p e k t r u p f e d n e s l i L u u d a G e r s b e r g . T b o r i i raodelu a t i a o a f e r v e l e o b r u s e z a b y v a l D a p a r , i o l a r i m e t r i i v c a r a c h H«, a Hp se z a b y v a l Coynes o v y s l e d c i o h p o l a r i m e t r i c k y c h m e f e n i v P l e j a d a o h h o v o f i l T. L a r k k a n e n z Helsir.k. B'^hera s e t k a n i e v r o p s k y o h a s t r o n o m u b y l o p f e d n e s e n o n e k o l i k h l a v n i c h p f e d n a s e k , p r o b l e m u h v e z d n e a s t r o f y z i k y se t y k a l y dve. P f e d n a s k a p r o f , S k l o v s k e h o o X - z d r o j i c h a p f e d n a s k a P. N. C h o l o pova o hvezdnvch a s o c i a o l c h . I I I . s e t k a n i evropskyoh astronomu zduraznilo h l a v n i rysy s o u a o b e a s t r o f y z i k y . K e u s t a l e se z v e t s u j i o i p o d i l a u t o m a t i z a c e mefeni a zpracovavanl dat a z i s k a v a n i v y s l e d k i v u l t r a f i a l o v d m a r e n t g e n o v e m o b o r u . Z n o v u se p o t v r d i l a p r o s p e s n o s t t e c h t o s e t k a n i , k t e r a j s o u m e n s i i;ez k o n g r e s y l A U , a l e v y z n a m n o u m e r o u p f i s p f v a j i k r o z s i f e n i k o n t a k t u mezi h v e z d a f i na evropskem kontinente. ?.
Z
ODBORNE PRACE Jeminaf
Koubsky
CAS
"Meteorologie a planety"
d . i i i i i n a f p o f a d a l a m e s i c n l a p l a n e t d r n i s e k c e 5AS v e s p o l u p r a c i s p r a z s k o u pobockou 2 9 . l i s t o p a d u 1975 v pfednaskove sini V E t i a u z i c h , U v o d n i r e f e r a t n a t e m a ';,Atmosfery p l a n e t s l u n e c n i s o u s t a v y " p f e d n e a l D r , h. U o l d a n z I J s t f e d n i h o u s t a v u g e o l o g i c k e ho. Z a b ' v a l se pouze n e k t e r y m i d u l e z i t y m i a s p e k t y . K o n s t a t o v a l , z e a t m o s f e r y s e od s e b e o d l i s u j i v i c e n e z p e v n e S a s t i p l a n e t 3 t o ve s r n y s l u c h e m i c k e m a g e o l o g i c k e m -a u v e d l h l a v n i p f i c i n y , Z m i n i l se d a l e o p r i u a r n i c h a s e k u n d a r n i c h a t m o s f e r a c h a j e j i c h v v v c j i . l i a Z e m i p f e v l a d a l a p r i m a r n i a t i i i o s f e r a po p r v n i m i l i a r d u l e t . V'voj b y l urcovan fadou o k o l n o s t i a vseohny dosud nezna.e, U n a s i Zerae n a p f i k l a d u n i k u v o d y z a t m o s f e r y z a b r a n o v a l a t r c p o p s i t - a , nad n i z zv.'sena k o n o e n t r a c e k y a l i k u a b o o r b o v a l a t y s l o z k y s l u i e c n i h o z i f e n i , k t e r e by j i n a k v y v o l a l y d i s o c i a c i v c d y . P o d l e r Z i S r u j i o i h o t o vsak n e n i d o a t a o u j i c l v y s v e t l e n l . pro obsah l i t e k v atmosfefe j e rozr.odujici dostatecne licinny nechanismus j e j i c h o d s t r a n o v d n i . j. - o t o z e t a k o v y n i e o h a n i s m u s n e h y l t + e b a u d u s i k u .
- 70
-
doSlo V atmosfefe k jeho nahromadeni. Dr. Loldan dale d i s k u t o v a l vzajeinny v l i v a t m o s f e r y a b i o s f e r y behem g e o l o g i c k e h o v.yvoje. Od p a l e o z o i k a se slozeni a t m o s f e r y u2 p o d s t a t n e f a d o v e n e l i s i l o od d n e s n i h o . Z a j i m a v y j e u d a j , ze a t m o s f e r a p u s o b e n i m m e c h a n i s m u o d s t r a n o v a n i z p l o d i n by b y l a n a p r o s t o c i s t a a s i za 1 m t s i o , kdyby u s t a l a priimyslova vyroba. I.eyfizniv.y v l i v s k l e n i k o v e h o e f e k t u v l i v e m zv.y'sene k o n c e n t r a c e c 6 v , ( o k t e r e m j s m e t a k e s v e h o c a s u V KR r e r e r o v a l i j , n e n i t a k v e l k y , j a k s e p u v o d n i s a u d i l o . K r o r u e t o h o k o n o e n t r a c e n e i a u z e v y s t c u p i t n a d 4 0 0 ppm p r o s t e p r o t o , z e f o s i l n i c h p a l i v j e omezene m n o z s t v i , Dnesni koncentrace j e 3 2 5 ppm, r.cbezpecnf; j 31 j e a s i z v y s e n i k o n c e n t r a c e a e r o s o l o v . v c h c a s t i c , k t e r e vode k o c h l a z o v a n i zeraskeho p o v r c h u . J i n e d u s l e d k y l i d s k e c i n n o s t i v i a k pusobi v opacnem smyslu, R e f e r a t Z. P o k o r n e h o , p r o m , f y z , , s o z a b v v a l a t r a o s f e r a m i v e l k y o h p l a n e t , a t o z h l e d i s k a ciiemickeho s l o z e n i , v e - t i k a l n i s t r u k t u r y , dynaniiky atmosfery a z v l a s t n l o h u t v a r u - napf. rude skvrny. Z osobni zkusenosti hovofil o potizich zpracovani raolekulovych spekter a i d e n t i f i k a c i slouccnin v atnosfSrdch, Studium s t r u k t u r y a t m o s f e r y j e d u l e z i t e i p r o t o , ze o d r n z i s t r u k t u r u v n i t f n i . U velkyon planet, jraenovite u Jupitera, j e dulezite s l e d o v a t k i n e t i c k o u e n e r g i i a t . n o s f e r y , k t e r a j e zde r o z l o z e n a do pomerne l i z k y c h pasu v z a v i s l o s t i na j o v i g r a f i o k e s i f c e . 0 p u v o d u rude s k v r n y ^ s t a l e nevime n i c j i s t e h o . S p i a e se dnes s o u d i , ze j d e o r o z s a h l y s y s t e m b o u f e , nez o T a y l o r u v s l o u p e c nad s p o d n i nerovnosti. Dr. L. h f i v s k y , kter.y zasveoene f i d i l d i s k u s i v p r v n i c a s t i serainafe, mel take k r a t s i r e f e r a t 0 ovliviiovani t r o p o s f e r y s l u n e c n i o i n n o s t i , P o u k a z a l p f e d e v s i m na s k u t e c n o s t , ze p r o t o n o v ^ e r u p o e o v l i v n u j i s t a v HO v e s t r a t o s f e f e , T i m e e raeni i m n o z s t v i O 3 , S t a v KO o v l l v n u j e i s k l e n i k o v . y e f e k t , c o z m i z e p u s o b i t n a a f m o s f e r i o k o u o i r k u l a o l a t i m i na podnebi, Zaverecny r e f e r a t p f e d n e s l a Dr. S ? o v i 6 k o v a z n,p. leofyzik a , T.ykal se t e k t o n i k y p l a n e t a r o t a c n e d y n a m i c k e t e k t o n i c k e h y p o t e z y , S t e m a t i k o u s e r a i n a f e s o u v i s e l j e n n e p f i m o , s e t k a l so v s a k 8 v e l k y m zagmem p o s l u c h a c u a v y v o l a l z a j i m a v q u d t b a t u , k t e r d musel a byt bohuzel zakoncena pro p o k r o c i l o u denni dobu, K e s i c n i a p l a n e t i r n i sekce p o c l t a s u s k u t e c n e n i m d a l s i c h s e r a i n a f u , k t e r e by se podobne j a k o t e n t o s e m i n a f n e z a b j r v a l y j e d n o t l i v c u n l a r c t o u . a l e v y b r a l y by s i d i l c i tema, k t e r d by se v y c e r p a l o z n l e d i s k a 00 n e j v e t s i h o p o c t u p l a n e t , ?.
rlfihoda
Oprava i n d i v i d u a l n i c h s t u p n i c m a j n i t u d met..oru V r , 1573 u v e f e j n i l i S t o h l a-liillraan metodu opravy i n d i v i d u a l n i c h s t u p n i c m a g n i t u d m e t e o r u (BAG 2 4 , 3 2 1 ) . p o s u n i n d i v i d u a l n i s t u p n i o e v u c i s t a n d a r d n i u r c u j i pomoci s t f e d n i a a . j n i t u dy z a p f e d p o k l a d u , ze z a v i s l o s t p r a v d e p o d o b n o s t i s p a t f e n i m e t e o r u na j a s n o s t i j e pro vseohny p o z o r o v a t e l e s t e j n a , T e n t o p f e d p o k l a d j e vysooe p r o b l e r a a t i c k y , Lze p f i p u s t i t , ze p r o v s e o l i n y p o z o r o v a t e l e j s s t e j n a s t r m o s t f u n k o e p = p ( m - m Q ) , a v s a k m a g n i t u d a ra©, p r o n i z p r a v d e p o d o b n o s l s p a t f e n i nabyva j i s t e , pfedem z v o l e n e hodnoty, j e obecne pro ruzne poz o r o v a t e l e rCizna (dokoiice promenna i u Ichoz p o z o r o v a t e l e ) , Tim
-
71
-
v z n i k n o u r o z d i l y ve s t f e d n i o h m a g n i t u d a o h soubcril m e t e o r f i napozor o v a n y o h j e d n o t l i v y m i p o z o r o v a t e l i , z cehoz p l y n e , ze j i o h n e l z e u z i t p r o u r c e n i posunCi i n d i v i d u a l n i c h s t u p n i c . P o k u d n e l z e objektivne z j i s t i t hodnoty pro j e d n o t l i v d pozorovatele, zbyvA p a t r n e j a k o j e d i n a m o z n o s t u r c e n i i n d i v i d u d l n i o h s t u p n i c ze s p o lecnych pozorovani tychz meteoru. Hech? i n d i v i d u a l n i z k r e s l e n l odhadni s t u p n i o e j e l i n e d r n l . O z n a c m e M s k u t e c n o u m a g n i t u d u m e t e o r u , m< a m-s j e j i n e z d v i s l ^ odhady i - t y m a j - t y m pczorovatelem, k t e r e jsoli s y s t e m a t i o k y zkresleny podle vztahu (1) mi = aiM + b i mj = ajM + b j , kde a, b j s o u k o n s t a n t y . Pak = a i m j / a j + b i - a^b^/aj , 6ili (2) m i = ofcijmj + Pj^j , kde < * i j = S i / a j , p i j = b i - o c - i ^ b j . K o n s t a n t y w - i j , P i j z j i s t i m e ze s p o l e q n y c h zaznamA i - t d h o a j-teho pozorovatele prolozenim l i n e d r n i z d v i s l o a t i metodou nejm, c t v e r o u ; mimo t o urcime r e l a t i v n i chyby a absolutni ohyby
- Sibj. = 6 ( P i j ) 7^ k t e r a ma p o d o b n e v l a nich rovnic pfidame
_ & i i L 6(Pi3) stnosti jako soustava rovnici
(3)j
k soustav^
normal-
(7) bl = 0 , plynouoi z podminky ( 5 ) . Takto obdrzime hodnoty b i . V.yvody z j n i n e n y c h a u t o r d o t o m , ze v j e j i c h v z o r k u p o z o r o v a t e l i j s o u c i s l a a i - r o v n a 1 , l z e patrne povazovat za spravnd. J e s t l i z e by t o b y l o p r a v i d l e m , u r c e n i k o e f i c i e n t u b i by se t i m velmi zjednodusilo. P r o t i popsane metode v z n e s l nektere namitky Z n o g i l . P f e d e v s i m j e p o d e z r e n i , ze z k r e s l e n i s t u p n i o e m a g n i t u d n e n i l i n e d r n i . T e n t o n a z o r l z e p o d e p f i t s k u t e o n o s t i , ze p r o v n i m a n l j a s n o s t i malych kratkodobych z d r o j i n e p l a t i zakon Weberiv - Fechneriv, n y b r z S t e v e n s i v ( v i z KR 9 , s t r . 6 8 , v y r a z ( 5 ) ) . D a l e n a m l t a , z e
- 72
r
p f i v y p o S t u c h y b k o e f i c i e n t i i a,_b m o h o u v y c h a z e t i m a g i n a r n i h o d n o t y , j e s t l i z e p o z o r o v a n i n e s p l n u j i p f e d p o k l a d y , z akter.ych j e p o u z i t i popsane metody p f i p u s t n d , Z p r v n i n a m i t k y plyne neopravnenost extrapolace oprav zvlastS pro slabd meteory. Vzhledem k druhe namitoe navrhuje Z n o j i l i t e r a S n i postup: P f i zpracovani ae ze s k u p i n y p o z o r o v a t e l u v y b e r e t e n , k t e r y ma n e j v i c e s p o l e c n y c h p o z o r o v a n i s o s t a t n i m i a nalez'nou a e k o e f i c l e n t y a , b , pficemz zbytek skupiny sepovazuje za.noaitele standardni stupnioe. Provede s e oprava magnitud t o h o t o p o z o r o v a t e l e a t e n t o postup s e pofadd opakuje u dalsich pozorovateli. Tato metoda j e matematicky d a l e k o mene n a r o c n d , n e n i v S a k z f e j m d , zda n a l e z e i n e h o d n o t y k o e f i c i e n t i k o n v e r g u j i k hodnotam spravnym. B y l o b y p r o t o vhodnd obe m e t o d y p r o v e f i t bu3 n a s k u t e c n d m m a t e r i a l u n e b o n a umele vytvofendm statistickdm souboru. M. Pravdepodobnoat
§ulc, J . K u c e r a
spatfeni meteoru z hlediska fyzlologle
V p o l o v i n S s e d e a a t y o h l e t b y l y n a s t r a n k a c h BAG p u b l i k o v a n y rozbory, t y k a j i c i semoznostl urceni skutecneho poctu meteori metodou n e z a v i s l e h o g o o i t a n i . Ka jednd s t r a n e s e ukazovalo, z e j a k k o l i v podrobne t f i d d n i napozorovaneho m a t e r i a l u nevede k e shod6 p o z o r o v a o i c h dat s t e o r i i , coz b y l o v y s v e t l o v a n o neznamym parametrem, o v l i v n u j i o i m pravdepodobnoat s p a t f e n i meteoru. Na druhd strane b y l o dokazovano, zevzhledem k neaplnenym pfedpokladim a "sumim" n e l z e s k u t e o n y pocet m e t e o r i s u b j e k t i v n l m i metodami statistioky urcit. Je znamo, z e s r o s t o u o i m a g n i t u d o u m e t e o r i r o s t e j e j i c h pocet a tuto zavislost l z e v^prvnim p f l b l i J e n i dobfe aproximovat exponenoialni funkoi. Zaroven vsak s roatouoi magnitudou k l e s a pravdSpodobnost s p a t f e n i m e t e o r u , t a k z e p o z o r o v a n i m ziskame pouze zdanlivou z a v i s l o s t c e t n o s t i m e t e o r i n amagnitude, k t e r a byvd uvadena v e vsech z a k l a d n i o h p r a c i c h . Pomerne s t a l y t v a r t d t o f u n k c e - v l a s t n d j e j i h o g r a f u - vede k domnence, z e z a v i s l o s t pravdepodobnosti spatfeni n amagnitude l z e v y j a d f i t analytioky. V r . 1 9 6 5 u v e d l Z. K v i z t u t o z a v i s l o s t v e t v a r u P " gC ( m - m o ) ^ 1 Tato funkce, nazyvana l o g i s t i k o u , j e modifikaci^hyperbolickd tangenty^^a n a h r a z u j e d i s t r i b u c n i f u n k o i n o r m a l n i nahodnd promenn d s e s t f . h o d n o t o u m^. Z m i n e n y a u t o r s e p o d r o b n e z a b y v a l p r o b l e mem, d o j a k e m i r y v y h o v u j i j i m z j i i t e n d h o d n o t y p r a v d e p o d o b n o s t i s p a t f e n i t d t o f u n k o i , avsak n e p o k u s i l s emodelovat z d a n l i v o u l u m i n o s i t n i f u n k o i . T o p r o v e d l i b e z u s p e o h u K u c e r a a §ulc (KR 1 9 6 9 , 1 9 ) . P o z d e j i v y s l o n a j e v o , z e n e l z e h o d n o t y pravdepodobn o s t i spatfeni pfenaset z vizualniho oboru do teleskopiokeho. Dve h y p o t d z y o p o d s t a t e p r a v d e p o d o b n o s t i s p a t f e n i s i g n a l u . Konoem s e d e s a t y c h l e t e x i s t o v a l y v e f y z i o l o g i i v i d e n i dve h y p o t d zy, v y s v e t l u j i c i pravdepodobnoat s p a t r e n i s i g n a l u v e forme kratkodobeho zablesku malych r o z m e r i . Prvni z n i c h se opira 0 pfedstavu fluktuaci p f i pohlcovani fotonii v receptoreoh s i t n i oe, druhd o v y c l e n e n i s i g n d l u z sumu n an e j v y s s i l i r o v n l zrakoveho
- 73-
systemu
v mozkove k u f e . i r v n i hypotdza povazuje pocet f o t o n u pohlcenych r e c e p t o rem ( n a p f , t y c i n k o u ) za Poissonovu nahodnou promennou. Jestlize oko opakovane p o z o r u j e z a b l e s k y male i n t e n z i t y a k r d t k e h o t r v a n i , j e p o c e t f o t o n u p o h l o o v a n v o h r e o e p t o r e m promenny, Zmeny s v e t . t o k u j s o u z a p f i c i n e n y z d r o j e m , odraziy na rohovce, cocce, s i t n i c i , a b s o r p c i , pohyby oka a j . p f e k r o c i - l i nahodne pocet f o t o n u p o h l c e n y c h r e o e p t o r e m j i s t o u u r o v e n HQ, b u d e s i g n a l s p a t f e n . Je z f e j m e , ze cira j e z d u o j i n t e n z i v n S j s i , n e b o o b e o n e j i , c i m v i c e f o t o n u v y s l e v d o b e , po k t e r o u p r o b i h a v z r a k o v e m s y s t e m u p l n a a u m a c e e n e r g i e , t i m v e t s i ge p r a v d e p o d o b n o a t p f e k r o c e n i hodnoty a t i m v e t s i j e pravdepodobnoat s p a t f e n i s i g n a l u . B r i n d l e ^ ( J . P h y s i o l , / b n g l . / l S o 3 , 1 6 9 , No 2 , 4 1 2 ) nalezl pro p f i p a d , z e j e s o u c a s n e e x o o n o v a n o N r e c e p t o r u , M-»oo , v y ' r a z pro p r a v d f p o d o b n o s t s p a t f e n i s i g n a l u p = 1 - e kde n j e s t f e d n i pocet f o t o n i u ^ i l s o b i c i c h na r e c e p t o r , n pocet i o t o n u p o s t a c u j i c i o h k vybuzeni r e c e p t o r u . D f i v e , na zaklade j l nvch uvah, n a l e z l podobny v y r a z ve t v a r u p = 1 - e , I j e i n t e n z i t a z d r o j e . Uvedena hypoteza p f i p o u s t i t a k e r e g i s t r a o l n e r e s l n y c h v j e i n u . N a h o d n e rauze v z r u s t p o c e t f o t o n i v y s l a n . v c h pozadira, na k t e r e m se z n b l e s k v y s k y t u j e , nebo nahodne muie v z r u s t pocet spontanne rozpadl.ych molekul rhodopsinu a t y c i n k d o h ( t e p l o t n i sum s i t n i c e , k t e r . y j e a n a l o g i i t e m n e h o p r o u d u f o t o n c ' . s o b i c e ) . D r u h a h ^ p o t e z a p r o p r a c o v a n a T a n n e r e m a Swetaem v y c h a z i ze s k u t e c n o s t ! , z e sura j e g e n e r o v a n v e v i e o h u r o v n i o h z f a k o v e h o s y s t e m u . Do z r a k o v . v c h c e n t e r v i n o z k o v e k u f e d o c h a z i s t a l e s u m o v y s i g n a l , jehoz okamzita i n t e n z i t a j e pokladana na n o r m a l n i nah. promennou. T e n t o sum n e n i r e g i s t r o v a n , p o k u d j e h o i n t e i z i t a n e p f e k r o c i u r c i t o u u r o v e n , coz se muze a t a t s u r c i t o u p r a v d e p o d o b n o s t i . J e s t l i z e d o s p e j e do m o z k o v e k d r y n a v i c realn.y s i g n a l , a l o z i se se s u mem a p r a v d e p o d o b n o a t p f e k r o c e n i k r i t i c k e u r o v n e v z r o s t e . P r o t o ze do m o z k o v e k u r y p f i o h a z i s i g n a l o d p o v i d a j i o i n i k o l i v i n t e n z i t e zdroje, nybrz j e j i m u logaritrau (Weberuv - Pechneruv zakon), reep.^ j e j i loocnine ( s t e v e n s u v z a k o n ) , j e n e o d v i s l e promennou a u b j e k t i v n i i n t u f i z i t a , c o z m u z e b.vt z a j i s t y o h o k o l n o s t i m a g n i t u d a v a s t r o n o ,iiick'']ri s m y s l u . Pak p r a v d e g o d o b n o s t s p a t f e n i s i g n a l u s o u v i s i 8 d i s t r i b u c n i f u n k o i n o r m a l n i n a l i o d n d proinenne a da ae v y j i d f l t ve t v a r u p = 1/2
f l - erf
- '"n)"
.
Vec j e v s a k k o m p l i k o v r . n a s k u t e c n o s t i , z e _ z . ' ; i i n c n a _ u r o v e n n e n i p e v n a , n.vbrz j e r . a c t a v o v a n a t a k , a b y p o m e r p r a v d e p o d o b n o s t i s p a t f e n i s i g n a l u a p r a v d e p o d o b n o s t i r e g i s t r a c e sumu b y l m a x i m a l ni . .iozhodnout o tom, k t e r a z uvedenych'hypotez j e p r a v d i v a , lze na zaklade experimentu j e n v e l m i o b t i z n e . rravdepodobnost spat'eni meteoru T e l e s k o p i c k e m e t e o r y se j e v i - 74
p o z o r o v a t e l i na dobu -
nekolika
deaitek az atovek milisekund. Jejich zdanliva ddlka Je nekolik d e a l t e k a t u p n i , J s o u - l i doatatecnd slabd, a k t i v u j i pouze t y S l n k y v s i t n i c i oka. T y s e s d r u z u j i do r e c e p c n i o h p o l l o p r f m e r u 0?5 - 1 t U v n l t f n l c h d o c h a z i k u p l n e p r o s t o r o v e sumacl e n e r g i e a z a r o v e n k sumacl caeovd po dobu k r a t s i n e z0 , 1s . Z h l e d i s k a p r v n i h y p o t d z y s e l z e n a v n i m a n i m e t e o r u d i v a t t a k , ze pohybu-J i c i ae bodexgonuje pofade Jednotllvd recepdni pole po dobu ndkollka ms, prioemz pro pravdepodobnoat r e g l s t r a c e Jednim r e c e p c n i m p o l e m ma v y z n a m o e l k o v a e n e r g i e Jim p o h l c e n a . Pondvadz Jak s e z d a- Jsou vazby m e z l t y c l n k o v y m l r e c e p c n i m l p o l l minimalni (Petrov, Blonlka 1 bloklbernetlka, Rlga,1968, 117), praouji t a t o n e z a v l s l e n a s o b e , t a k z e p r a v d e p o d o b n o a t s p a t f e n i P(S) l z e vyjddfit vztahem
P(S)
- 1 -TT(1
- Pi)
,
kde P i j e p r a v d e p o d o b n o a t s p a t f e n i l - t y m r e c e p c n i m p o l e m . A p l l kujeme-11 t e n t o v z t a h n a f u n k o i B r i n d l e y h o , p a k s e t a t o v e svem t v a r u v ^ p o d s t a t e n e m e n i . M a v i c mfizeme n a j i t p f l b l l z n o u z a v i s l o s t spatfeni meteoru n a ddloe. Tdzko vsak lze podle t d t o hypotdzy I n t e r p r e t o v a t "duchy" v e t v a r u uaecek. H y p o t d z a T a n n e r a a S w e t a e n a o p a k nas n u t i p o h l i z e t n a v j e m m e t e o r u jako n a "oelek". Pokud byohom t o t i z p o u z l l i posledni v z t a h n a e r r o r - f u n k c l , c ll o g l s t l k u , o b d r z i m e j e j i c h v y s s i m o c n l ny ( e x p o n e n t n d k o l l k d e s i t e k ) , c o z o d p o r u j e p o z o r o v a n i . Kaopak I n t e r p r e t a c e "duohii"- n e c l n i p o t i z e . Zdroje r o z p t y l u pravdepodobnosti spatfeni meteoru Bapozorovauiy soubor meteorCi j e k r a j n e nehomogenni. M e t e o r y s e od sebe l l s i s k u t e c n y m l j a s n o s t m l , d e l k a m l (hldsend udaje j s o u zatizeny ohybaml nahodnyml 1 soustavnyml), svetelnyml k f l v k a m l , projekoi n a rflznd mista s i t n i c e , odchylnyml oharakteristikami jednotlivyoh pozorovatelu. Nelze vyloucit ani v l i v jinych o h a r a k t e r i s t i k meteorii, napf. t r v d n i . Nepfiznlvy v l i v maji nereA l n d v j e m y . V n d s l e d u j i c i h u v a h a o h j e j i c h vy'akyt zanedbavame. Rovnez pomijime zavislost delky na magnitude a skutecnost, ze pod magnitudou m j s o u zahrnuty vSechny meteory z I n t e r v a l u (m - A m i m + A m ) . Vyrovndni pozorovanych zddnllvych lumlnosltnich funkoi p o k u s l l l jsme se vyrovnat pozorovand z a v i s l o s t i c e t n o s t i m e t e o r C i n a m a g n i t u d e p o m o c i vfse uvedenvch f u n k o i . K toiauto u c e l u jsme v z a l i m a t e r l d l z expedice 1955 - v i z u a l n i p o z o r o v a n i Geminid ( G r y g a r , Kohoutek, M e t e o r y I I , LHaP Brno 1965, 63 a t e l e s k o p l c k d p o z o r o v a n i z expedice 1971 ( K u c e r a e t a l l , Prdce HaPMK c . 1 9 , 1 9 7 5 ) . V y r o v n d n i b y l o p r o v d d e n o m e t o d o u n e j m e n s i c h c t v e r o u n a p o c i t a c l ZPA 600. Z n e k o l i k a typu f u n k o i daly uspokojlvd vysledky dve; f (m)=
SlJ!^
gC(m-mo)^ 1 g(m)= V techto
a.e^(™-o)(x.o,5^.512='-"°-')
funkoich
byly
h l e d a n y ' m l p a r a m e t r y a , b , c , m^.
Znojil
- 75 -
iX-ri-'r-^—-
u p o z o r n i l na skuteSnost, ze v y r o v n a n i funkcemi v z a k l , t v a r u n e n i n a m i a t e , S t v e r c e 0-C n u t n o m i n i m a l i z o v a t a o h l e d e m n a s k u t e c n o s t , ze p r o mensi pocty meteord j e mensi hodnota s t f e d n i kvadratlckd f l u k t u a c e . N a v r h l n d s l e d u j i c i postup: ze vsech napozorovanych p o c t d meteord j e d n o t l i v y o h magnitud se u r o i .le.lich odmocnlny a t a k t o z i s k a n o u z a v i s l o s t i ae p r o l o z i funkce Y f ( m ) , r e s p , Y g T m T . Dd s e u k d z a t , z e r o z d i l 0-C = 0 , 5 o d p o v i d d o d m o c nine rozptylu. Vysledky j s o u uvedeny na o b r . 1 - 4
(J. Hazurkiewioz).
Obr.
1 : V i z a d l n i Geminidy
1955
Obr. Obr.
2 ; Sporadickd meteory 1955 3 : S t f e d n i p o z o r o v a t e l 1 9 7 1 bez poz. c. 0 3 a 14, d a l e k o hled D
4 : S t f e d n i p o z o r o v a t e l 1 9 7 1 b e z £. 1 4 , d a l e k o h l e d S . Plnou carou jsou vyznaoeny funkoe f ( m ) , pferusovanou gCm). N a o b r . 1 a 2 j e f u n k o e f (m) p r o l o z e n a r o v n o v d z n ^ m i . p o z o r o v d n i m i , Ve v s e o h o s t a t n i c h p f i p a d e c h b y l o p o u z i t g Z n o j i l o y y m e t o d y , c o z f o r m d l n e v y j a d f u j e m e j a k o f u n k o e L Y n m ) ] a [-ygCm;] . N a l e z e n d parametry f u n k o i jsou uvedeny v t a b u l c e . Obr.
Hat
a,10~3 (Ja.l0~3
foe f(m)
Cem
r 1 1 ^ \is(.rA.) J f(m)
spor
2. _Vg(m)_
b (5b
c 6c
6mQ
2,0 0,1
1,0 0,2
2,2 0,2
2,8 0,3
1,7 0,3
0,7 0,2
2,1 0,2
3,3 0,3
0,51 0,04
1,3 0,3
2,1 0,3
2,6 0,3
0,5 0,1
0,8 0,2
2,1 0,3
3,6 0,4
1,8 0,1
1,1 0,1
3.2 0,2
9,6 0,1
1,7 0,1
1,03 0,09
3,1 0,2
9,62 0,09
1,7 0,1
0,89 0,06
3,1 0,2
10,5 0,1
1,57 0,08
0,83 0,05
3,0 0,2
10,55 0,06
i _Vf(m)_ D
2 •/g(mf 2. yf(m)J
S
2
Diskuse 1 . Z obrdzkd j e p a t r n d , ze obe funkoe se 4 v o l n y m i parametry a p r o x i m u j i pozorovand r o z l o z e n i v e l m i dobfe a v y r a z n e j i se - 76 -
O b r . 1
4 0 0
Obr. 2
- 78 -
od sebe l l s i pouze v o b l a s t i m a x i m a . P o z o r o v a n o u z d a n l i v o u luminositni fimkci l z e tedy vyjadfit analytioky. 2.
C h y b y p a r a r a e t r u j_BOu z n a C n e . ' J k a z a l o s e , ze m a l e z m e n y p o z o r o vanyoh hodnot inaji n a hodnoty parametrd velky v l i v . Zejmena se p r o j e v i a y s t e m a t i c k e chyby v odhadu m a g n i t u d .
J. P y z i k a l n i i n t e r p r e t a c e nalezenych hodnot pararaetru j e p r o b l e m a t i o k a . Hodnoty b n e o d p o r u j i aoucasnyra lidajum o s t r r a o s t i l u - i i t i o z i t n i f u n k c e , avsak j s o u v r o z p o r u s v v s l e d k y ICvizov.vmi, z i s kany'mi m e t o d o u n e z . ' v i s l e h o p o c i t a n i . h o d n o t y b j s o u o v s e m k r a j k f r i j n e z a v i s l e n a o x i s t e n c i s y s t e m a t i o k y c h chyb v u r c e n i magn i t u d . Pacametr o l z e p r a k t i c k y p o c i t a t z a c e l o c i s e l n y , pokud se j e d n a o f u n k o i g ( m ) . P r ov i z u a l n i p o z o r o v d n i j e r o v e n 2 ve shode s E r l n d l e y e m a t z v . d v o u k v a n t o v o u h y p o t e z o u . Proc j e roven 3 proteleskopicka pozorovani, neni zcela jasne. Dosti pravdepodobne j d eo v l i v "duchu". Hodnoty p a r a m e t r u c ve f u n k oi f(m) p r oteleskoDicka pozorovani se kupodivu shoduje a t i m , CO o b d r z e l k v i z ( B A G 1 8 , 1 S 3 7 , 1 4 9 ) . Velk(4 r o z p a k y b u d i h o d n o t y mg, c o z j e m a g n i t u d a m e t e o r u s p r a v d e p o d o b n o s t i s p a t f e n i 0 , 5 . * P r o v i z u a l n i p o z o r o v a n i ae ponekud s h o d u j i s v y s l e d k y H o f f m e i s t e r o v y m i ( v i z P e t o o r y I I , Erno 1965, s t r .120), reap. Oepikovymi. V teleskopicke oblasti j s o u h o d n o t y m^ p ? f i l i 3 v y s o k e . J e s t l i z e v y j d e m e z n o d n o t y 3,3 p r ov i z u a l n i pozorovani jako ze sprdvne, pak p r odalekohled D j e ooekavana hodnota v e t s i o 4^3 plus 0 ? 7(vzhledem k v e t s i • zd^Lnlive lihlove deloe m e t e o r u ) , tedy 6 7 3 .H o z d i l 1 7 3 j e tedy zavazny. Opet se v l i v duchu n a b i z i j a k o n e j j e d n o d u s s i v y s v c t l e n i . Z t o h o t o h l e d i s k a bude n a p r o s t o n u t n e z j i s t i t u d a j e o c i t l i v o s t i o k a po c e l e plose zprneho p o l e . Je ovsem n u t n o p o z n a m e n a t , z e v z h l e d e m k ruzny,.. h o d n o t a m c p r o v i z u a l n i a t e l e s k o p i c k e m e t e o r y s e r o z d i l "V-D" p r om e t e o r y s t o u z pravdepodobn o s t i s p a t f e n i smcrera k e s l a b s i m m e t e o r u m b l i z i t e o r e t i o k e ,hodnote. Zaver Jak se zda, l z e l a b o r a t o r n i v y s l e d k y , t y k a j i c i se pravdep o d o b n o s t i s p a t f e n i s i g n a l u s urcit.v'm u s p c c h e m a p l i k o v a t n a p o z o r o v a n i m e t e o r u . Do;.'ini'v; rae s e , z e h o d n o t y p r a v d e p o d o b n o s t i s p n t r c n i m e t e o r u by po r e d u k c i n a s t e j n o u d e l k u Cops n e n i jednoduchy p r o b l e m ) mely b i t k o n f r o n t o v a n y s oebretici'w.'ii h o d n o t a m i .
ku K r e s a k o v y o h . J e s t l i z e v t o m t o g r a f u odhadneme p o l o h u pfiicky o rovnioi y = l i m p a polozime tuto l i m i t u rovnu 1 nezdvisle n a u v e d e n y c h h o d n o t a o h , p a k d r ;he s o u i - a d n i o e v y z n a c e n ; o h b. c u vyhovuji s pfesnosti na O7 1 funkoi p = 1 -
P
^x-iO,z5(nio-m)
oy"^'^
( p o l o h a zininene a s y n p t o t y g r a f u b y l a shodou o k o l n o s t i odhadnuta na l i r o v n i zlomkovo cdry v e znaku 1/C(m)). Hodnota 0,o5 n e n i f y z i k i l n e i n t e r p r e t o v a t e l n a , nebof nejraensi mozna hcdnota p r oc j e 1 . Zustdva o t a z k o u , zda se jedna o podobnost c i s t e nahodnou. : . 2ulc, J. Kollan - 79 -
Binokularnl dalekohledy
v n a s i amatereke
praxi
V amaterske g r a x i j s o u pouzivany t f i typy b i n a r u : k o f i s t n i d e l o s t f l e c k y zamefovac 10x80 ( D ) , Somet 25x100 t S ) aSomet 1 2 x 6 0 (M). J e j i c h o d l i s n e v l a s t n o s t i p o s k ^ t u j i moznost volby typu dalekohledu pro u r o i t y druh pozorovani, B i n a r "D" j e d a l e k o h l e d s prume-rem z o r n e h o p o l e 7 ° 2 0 ' , prumer zdanliveho zorneho pole j e70 . Z d e f i n i o e z v e t s e n i vsak vyplyva hodnota 6 5 2 0 ' , coz svedci o e x i s t e n o i z k r e s l e n i . Vystupn i p u p i l a d a l e k o h l e d u m a p r u m e r 8 mm, c o z n a j e d n e s t r a n e p f e d s t a vuje nevyhodu z t r a t y s v e t l a , vzhledem k tomu, ze prumer z f i t e l n i o e o k a j e z a p o d m i n e k n o c n i h o p o z o r o v a n i o c a 7 , 2 mm ( L u i z o v ) , na druhS s t r a n e j et a k v y t v o f e n a r e z e r v a pro p f i p a d , ze o s a o k a se n e z t o t o z n i s o p t i o k o u oaou d a l e k o h l e d u , S o m e t " S " m a s k u t e o n y p r u m e r z o r n e h o p o l e 3°30' t K v i z ) , V l i t e r a t u f e l z e v S a k n a j i t i j i n e u d a j e . Z d a n l i v y priSmer z o r neho pole j e7 8 5 0 ' , zatimco z d e f i n i o e v y p l y v a hodnota o 4 m e n s i . V y s t u p n i p u p i l a m a p r u m e r 4 mm. J e s t l i z e s e n e z t o t o z n i osy d a l e k o h l e d u a oka, z h o r s i s e l i m i t n i magnituda ( I m g ) , nebof c i t l i v o s t o k azavisi na poloze svetelneho svazku viloi z f i t e l n l o i , Zmena l i m i t n i m a g n i t u d y milze d o s a h n o u t a z 1 , S o m e t "11" m a s k u t e o n y p r u m e r z o r n e h o p o l e 4 ° 5 0 ' ( Z n o j i l ) , zdanlivy o c a 54 , oozodpovida i t e o r e t i o k e hodnote, Vystupni p u p i l a m a p r u m e r 5 mm a j e z d e t e d y s t e j n y p r o b l e m j a k o u S o m e t u "S". Jas oblohy v d a l e k o h l e d u Oznacme D p r u m e r o b j e k t i v u , d prilmer v y s t u p n i p u p i l y , d' p r i m e r z f i t e l n i o e , k p r o p u s t n o s t d a l e k o h l e d u , z z v e t s e n i , B skuteony jas oblohy, b j a s oblohy v dalekohledu. Pro stfed zorneho pole p l a t i b = B.k d' < d b = B.k.D^/d'^/z^ d'> d Odhad h o d n o t y k b y l p r o v e d e n p r o p f i s t r o j e "D" a " S " f o t o e l e k t ricky'm mefenim a zis'kana hodnota 0 , 3 5 p f i b l i z n e s h o d n i pro o b a p f i s t r o j e , avsak z a t i z e n d v e l k o u ohybou (Gersun udava pro p f i s t r o j "D"^ h o d n o t u 0 - , 5 ) . P f i s t r o j "M" n e b y l k d i s p o s i c i , t a k z e pro nej pfedpokladame s t e j n o u hodnotu. J e s t l i z e dale polozime B - 0 , 2 m n t ( m i l i n l t ) , z i s k a v a m e p r o " D " , " S " , "M" t y t o h o d n o t y b: 0,070;
0,022;
0,034
[""itj
Zmeny l i m i t n i m a g n i t u d y z p u s o b e n e zmenou j a s u p o z a d i Za podiainek n o c n i h o p o z o r o v a n i n e l z e p f e d p o k l a d a t platnost Weberova - Feohnerova zakona v obv^klem t v a r u A B ~ B , c o z znamena, ze prahovy p f i r i s t e k j a s u j e umerny pooatecnimu jasu (nebo j a s u p o z a d i ) , nybrz v obecnejsim t v a r u A B^v/ ( B + B v ) ^ (napf. Blakemore a Rushton), V tomto vyrazu p f e d s t a v u j e By f i k t i v n i j a s zpuaobeny s p o n t a n n i m r o z p a d e m r o d o p s i n u v s i t n i c i (obdoba teiuneiio proudu f o t o n a s o b i o e ) , a j e k o n s t a n t a , p o h y b u jici se V mezich 0 , 5 (pro bodove zablesky) az 1 , 0 ( p r o plosne z d r o j e d l o u h e h o t r v a n i ) . Obe h o d n o t y j a o u l i m i t n i . P r o a = 0 , 5 dostavame pozadavek k o n s t a n t n i h o pomeru s i g n a l u k sumu, k t e r y - 60 -
patrnS g l a t l p f i pozorovAnl meteori v dalekohledu, kdy reoepcni p o l e t y c i n k o v e j e e x p o n o v e n o j e n p o d o b u n e k o l i k a ms n e b o m e n e , H o d n o t u a = 1 , 0 l z e p f i j m o u t s v y h r a d o u p r o h v e z d y . B„ j e i n d i v i d u e i n i , m e n i s e a z v r o z s a h u Md\x ( G l e z e r , Cukkerman ) a p r o nes vypocet j e p f i j a t a hodnota 0,03 mnt -(Blakemore, R u s h t o n ) . Pak b = By c i n i 0 , 1 0 ; 0 , 0 5 i 0 , 0 6 Lmnt]. Vyraz
^ b + By / udAve p f i r i s t e k I m g v d i s l e d k u p o k l e s u j a s u p o z a d i . P r o a = 1,0 meme h o d n o t y 0 , 9 i 1 , 6 ; 1,4 [mg] p r o a = 0,5 p o l o v i o n i 0 , 5 j 0 , 8 ; 0,7 [fflg]. Pfiristek osvetleni Pomer o s v e t l e n i bodovym zdrojem g f i g o z o r o v a n i dem ( e ) a neozbrojenym okem ( E ) j e d a n v y r a z y e/E = k.D^/d^
dalekohle-
d' < d
e/E = k.D^/d'2 d* > d Po p f e v e d e n i do s k A l y m a g n i t u d obdrzime 3,9| 4 , 6 ; 3,5 [mg] Celkovy p f i r i s t e k l i m i t n i magnitudy Po s e o t e n i v y s l e d k i z o b o u p f e d c h o z i c h o d S t a v c i pfiristek l a gprojednotlive pfistroje A liag D - V S - V M - V
a
1,0
0,5
4?8 6?2
4?3 5?4 4T2
4?8
obdrzime
(pfipadne odohylky v desetinach v z n i k l y zaokrouhlenim pfedchozich udaji). Diskuse Je z f e j m e , ze z i s k a n e h o d n o t y - j s o u s p i s e o r i e n t a o n i . Velkym zdrojem chyb j e u r c e n i hodnoty p r o p u s t n o s t i d a l e k o h l e d i . Navic se zde v y s k y t u j i odohylky z a v i s i e n a skutecnem j a s u oblohy a " v l a s t n i m j a s u " s i t n i c e o k a .R o z d i l y uvedene v p o s l e d n i tabulce porostou 8 rostoucim jasem oblohy a s rostouoi c i t l i v o s t i oka p o z o r o v a t e l e . Na m e t e o r i o k e e x p e d i o i 1 9 7 1b y l o n a p f . n a l e z e n o D - V = 4 ? 1 * 0 7 l , S - V = 6 7 0 ± 072 p r o h v e z d y a S - D = = l 7 o i 0 7 1 p r o m e t e o r y . P f i o d h a d u I m g v p f i s t r o j i "D" s e p a t r n e u p l a t n i l i nedostatek hvezd a j a s n o s t i p o b l i z Img v p o u z i t e mapoe S e v e r n i p o l a r n i sekvence.
- 81 -
•y-r-i-frrt'VI^Wi'tirfM'TrTTirri •mieiHTiYT'-"'--"-
-- 'naim' li--
----i-ir-•--r'-iTffnV.y •
' — -
-
-
- • - -----
Odtud j e rovnez p a t r n o , z ej e nadejne u z i t i Sonetu I2xb0 pro pozorovani meteoru. Z t r a t a v plooe zorneho pole vedouci k mensira f r e k v e n c i m j e g a t r n e dobfe v y r o v a n a mensim zdanliv.ym zorny'ra p o l e m , u i n o z n u j i c i m l e p s i k o n t r o l u o k r a j o v y c h o b l a s t i a t i m l e p s i u r c e n i poloh zacatku a konou drah meteoru v u c i zornemu p o l l . V z r o s t o u vsak chyby v dusledku k r a t s i h o z d a n l i v e h o t r v d n i m e t e o r u . Vyhodne bude p o u z i t i Sometu 12x60 p f i v y s s i m j a s u oblohy. Z a zininku s t o j i i t o , z ee x i s t u j e j i s t a moznost z i s k a t t y t o p f i s t r o j e u ',INO. M e l y b y b y t p r o t o a l e s p o n p o k u s n e u z i t y p f i novych posorovacich programeoh. Literatura; Sokolov, i r o b l . f i z i o l , optiki 5 , s t r . I46 Gersun, tar.itez, s t r . 1 5 9 G l e z e r V . D., C u k k e r m a n I . I . , I n f o r m a d i j a i z r e n i j e , i g G l L u i z o v A. v . , I n e r c i j a z r e n i j a , I 9 6 I B l a k e m o r e J . B . , R u s h t o n V/. A . H . , J . P h y s i o l . ( B r i t j I 9 6 5 , 1 8 1 , s t r . 612 M. S u l c IDr.
Radim Simon
zemfel]
D n e 1 4 . 1 2 , 1975 z e m f e l v e v e k u 7 0 l e t o e s t n y c l e n 5 A S p f i 5SAV, J U D r . R a d i m S i m o n . K a r o d i l s e 2 1 . 5 . 1 9 0 5 v P r a z e a po ukonceiii s t u d l i b y l zamestnan v prumyslu - ve Skodov.y'oh zavodeoh, v n.p. I n v e s t a a p o s l e z e v eVyzkumnem u s t a v u t e z k e h o s t r o j i r e n s t v i v praze. Svou z a l i b u v a s t r o n o m i i p r o j e v i l j i z v e 3 0 . l e t e c h vstupem doCeskoslovenskd astronomicke s p o l e c n o s t i a p o j e j i r e o r g a n i z a o i p ov a l o e b y l p f i j a t z afudneho c l e n a . Zajem d r . S i m o n a se u p n u l k m e t e o r i t i c e , o b o r u , kter.y p f e d l e t y b y l u nas male zpracovan. V tomto oboru p r o s l u l fadou pfednas e k , n a f s a l nuioho p o p u l a r ! z a o n i o h c l a n k C i , a l e i o d b o r n a pojednan i v e vedeck.vch c a s o p i s e o h . Z a u j a l y h o a a t r o b l e m y , t j . k r a t e r y n a Zemi, v z n i k l e dopadem obrovsk.ych m e t e o r i t u - problem dnes v e l m i z i v y , g r o t o z e nachazime k r a t e r y n e j e n na H e s i c i j a l e i na h a r s u , jeho raesioich i n a m e r k u r u . P f e d e v s i m se v s a k v e n o v a l v.'zkumu t e k t i t u , u nas zniunyoh j a k o v l t a v i n y c i m o l d a v i t y - vzacn.vch m i n e r a l u , dosud nejasneho puvodu. P o d n i k l f a d u vyzkumn.vch c e s t , p f e d e v s i m na :.ioravu, kde n a s b i r a l bohaty v'decky m a t e r i a l , k t e r y zpracoval v odbornych ,.ojedcL'.nich. Z a r e j v e t s i j e h o z a s l u h u p o k l d d i m t o , z eo r g a n i z o v a l dve s y m p o s i a 0 v l t a v i n e o h - p r v e v T f e b i o i na M o r a v e a d r u h e V Jeszeni Krui.ilove. Tim p r o b u d i l u nas s i r o k y zajem o t y t o vzacne noi'osty, 0 n i o h z s e u nas mnoho n e u v a i o v a l o , z a t i m c o z a h r a n i c n i vy'zkumy n e u s t a l e v z r u a t a l j ; . P o s t a r a l a e i o p u b l i k a o l v y s l e d k u t e c h t o 3 y . . i p o s i i , C0.3 m u z i a k a l o i z a h r a n i c n i u z n r . n i . P f e d e v s i m V S S S R , kde v e d o u c i p r a c o v n i k G.Q. V o r o b j e v ve sve p u b l i k a c i o t e k t i t e c h p i s e : " J e s t l i z e Jan Oswald znamena pro eeskou vedu t . C k a j i c i a e t e k t i t u m i n u l o s t , p a k d r . S i m o n j e j e j i p f i t o m n o s t i ... Ve z k o u . n a n i n i o r a v s k y o h m o l d a v i t u j e pln.vra p r a v e m p c k l a d a n z a n e j v t f c s i h o o d ' D o r n i k a v t o m t o o b o r u ..." D r . Si:..on s e s o b l i b o u z a b y v a l 1 h l s t o r i i a s t r o n o m i e V Seciiacii a nu ..crave, p o o i n a j e k r o n i k o u Kosmovou a j e h o p o k r a -
- u2
Jbaiatft-HHft.-. . . . .
-
c o v a t e l t i , g o k u d j d e o star£ z p r a v y o i i k a z e c h n a r i e b i . V u z n a n i za v y n i k a j l o i odbornou a o r g a n i z a c n i praci b y l a p f i l e z i t o s t i 90. v y r o c i z a l o z e n i 5A3 jmenovdn j e j i n c e s t n y m clenem. Dr. Simon p r a c o v a l i v u s t r e d n i m v.yboru S p o l e c n o s t i a b y l v p f e d s e d n i c t v u j e j i meteorioke sekce. S^JUDr. Simonem odeSel u s l e o h t i l y c l o v e k , k t e r y n e z i s t n e a obgtave pfispel k r o z v o j i meteoritiky i Ceskoslovenske astronom i c k e S p o l e c n o s t i . I ! e z i l n a d a r m o . L z e o nem o p a k o v a t v ' r o k T. B r a h e ; "Ke f r u s t r a v i x i s s e v i d e a r " . Z p r o j e v u p r o f . V. Gutha,
ZAHRANICNI
NAVSTEVY
dr.S.A.Apostolov
Bulharsko
dr.H.Aurass
EDR
dr.G.A.Bakes dr.A.Bardooz
Kanada !aa3arsko
dr.
NDR
6. 1 . 11. 4. 1975 25. 8. 30. 8. 1S75 od 1.9. 4. 8 . 15. 8. 1975
Bauer
4. B.
13.
1975 dr.A.Bohme
HDR
dr.V.P.Sisfjakov
SSSR
6 .
DrSc.
s t u d i j n i pobyt V Ondfejove lAU symposium
5. 7 1
na 1 r o k s t u d i j n i pobyt spoluprace n a problemu tesnvch dvojhvezd p r a x e n a ASd
SSAV
8. 30. 8.
lAU symposium
23. S. 31. 8.
lAU synposium c. 7 1
25.
c. 7 1
1975
1975
d r . O . B . D l u z n e v s k a j a SSSR
spoluprace - Evoluoe a vvvoj hvezd
dr.J.Domlnski
s t u d i j n i pobyt reciprocita
Z.Frelih
24. 2 . 23. 3. 1S75 Polsko 1.12. 8.12. 1S75 J u g o s l a v i e IS. 9. 27. 9.
studijni
pobyt
1975
dr.M.Priedjung
Prancie
6. 9 . 9. 9 . 1975
83 -
konsultace ve stelarnim odd. ASU 5SAV
4.
8.
praxe
SSSR
23.
8.
l A U s y m p o s i u m 6. 7 1
dr.A.Igreo
Jugoslavie
19. 27.
9*.
studijni
prof.P.W.Jager
NDR
30.
8. 8.
lAU symposium 5. 7 1
dr.Z.I.Kadla
SSSR
4. 18.
6. 6.
studijni
dr.M.Karabin
Jugoslavie
24. 8. 30. 8. 1975
prof.Keiser
Anglie
dr.P.Krause
NDR
dr.G.Kren
Jugoslavie
9. 4 . 14. 4. 1975 25. 8. 3 0 . 8. 1975
dr.Grunberg
NDR
dr.E.A.Gurt ovenko
1 3 . 8. 1975 3 1 . 8. 1975
1975 25.
1975
1975
9.
31.
14.
1975
7.
8.
dr.A.Kruger
NDR
25. 8. 3 0 . 8. 1975
dr,A.Kubi6ela
Jugoslavie
24. 30.
dr.G.V.Kuklln
SSSR
dr.H.Kiinzel
NDR
dr.L.S.Xuud'
SSSR
dr.Z.Miksik
Jugoslavie
ing.R.Kagy
Jugoslavie
v
ASd SSAV
pobyt"
pobyt ASd dSAT
l A U s y m p o s i u m S. 7 1
host lAU
SAV symposium
studijni
S.'fl
pobyt
l A U symposium 6, 7 1
8. 8.
1975 2 3 . 8. 3 1 . 8.
1975
8. 30. 8. 1975 5. 9. 2 0 . 9. 1975 16.12. 25.
23.12.
1975 31. 14.
1975
- 84 -
7. 8.
s t u d i j n i pobyt u 2 dalekohledu studijni
pobyt
m
dr.V.N.Obridko
SSSR
31.
8. 8.
25.
6 .
23.
1975
dr.L.Oetkenova
KDR
30. 8. 1975 14. 6. 23. 6. 1975 4. 8 . 19. 8.
dr.L.Patkos
Ma3arsko
dr.M.V.Paunonen
Pinsko
dr.K.Pavlovskl
Jugoslavie
dr.K.Pflug
NDR
dr.K.H.Radler
KDR
25.
dr.T.A.RjabSikova
SSSR
dr.Rudolph
KDR
dr.V.Ruzdjak
Jugoslavie
dr.H.U.Schmidt
NDR
dr.Schwebe
KDR
17. 1 . 15.12. 1975 4. 8 . 13. 8. 1975 24. 8. 3. 1S75 15.10. 19.10. 1975 4. 8 . 13. 8.
dr.D.Skoko
Jugoslavie
lAU symposium
c. 7 1
s t u d i j n i pobyt u 2 m dalekohledu a n a Skalnatem Plese studijni
pobyt
1975
9.10. 27.10. 1975 25. 8. 30. a .
Ondfejov - studijni lAU symposium
pobyt
c. 7 1
1975
8. 30. 8 . 1975 Ondfejov a Skalnate s t u d i j n i pobyt praxe
v
A S U SSAV
lAU symposium
c. 7 1
Ondfejov - studijni praxe
v
Pleso
pobyt
A S U SSAV
1975
19. 9 .
27.
9 .
25. 30.
8. 8.
1975 dr.J.Staude
KDR
dr.N.H.StSpanjan
SSSR
prof.V.E.Stepanov
SSSR
23. 8. 31. 8. 1975
dr.L.Stejcar
Jugoslavie
16.12. 23.12. 1975
studijni
pobyt
lAU symposium
c, 7 1
1975
8. 31. 8.
23.
1975
studijni
pobyt
- 8 5 -
j<,.A A - i s - i
-^.H-iAisr^H^^^^
.«ft.s4asi^:^--:iif4.---..Lv'^:;is^
prof.J.I.Vitlnskij
SSSR
23. 8 . 31. 1975
dr.V.Vujnovic
Jugoslavie
24.
l A U s y m p o s i u m £.
71
3.
1975
Ma3arsko
dr.L.Toth Le-bach
Yen
VDR
studijni
4.
15. 1975 28. 7.
I
pobyt
- asi 4 roky aspirantura Ondfejov
V seznamu j s o u uvedeni j e n t iu c a s t n i c i 7 1 . symposia lAU " 0 zakladnioh meohaniamech s l u n e c n i a k t i v i t y " , k t e f i b y l i h o s t y ASd 2 S A V v r a m c i r e c i p r o c i t y , Iv'jiozi d a l s i v y z n a m n i u c a s t n i c i symposia (napf. prof, Giovanelli z Australia, prof. M o g i l e v s k i ze SSSR, p r o f . P a r k e r , H o w a r d a W i l c o x z USA, p r o f , Z w a a n z H o l a n d s k a , p r o f . S c h r o t e r z HSR a t d . ) b y l i p f i m o h o s t y fiSAV a n e j s o u p r o t o v s e z n a m u u v e d e n i . d p l n y s e z n a m ucastniku 7 1 . symposia lAU b y l vydan v m a t e r i i l e o h t o h o t o symposia.
NOVE
KNIHY
Hvezdafska rocenka 1976, Academia Praha 1975, 14 o b r a z k u , c e n a b r o z . v y t i s k u 2 2 , - Kcs
272
stran,
Letosni, 52. rocnik Ilvezdafake rocenky, p f i p r a v i l se sv.ymi s p o l u p r a c o v n i k v j i z t r a d i c n i k o l e k t i v o d b o r n i k C i n a s i o h a s t r o n o m i c k y c h p r a c o v i s t , t j . J . B o u s k a , V. G u t h , B. O n d e r l i c k a a J. Rupreoht. Kvezdarska rocenka j e i l e t o s uspofadana p o d o b n e j a k o v m i n u l y c h l e t e c h , coz z n a m e n a , ze o p e t obsahuje pet h l a v n i c h c a s t i : A ) K a l e n d a f n i d a t a r o k u 1976 B ) 3femeridy C ) 3asove s i g n a l y D ) pfehled pokroku v astronomii E ) Umele d r u z i o e a kosmicke sondy v y p u s t e n e v r . 1874 V n i t f n i uspofaddni jednotlivyoh casti A - E zustava p r a k t i c k y n s z m e n e n o , co,i z n a m e n a , ze c i s t B (Efemeridy) je r o z c l e n e n a na o d d i l y venovane S l u n c i , M e s i c i , planetam a j e j i c h meaiodra, z a t m e n i m a z a K r ^ t u m , p i a n e t o i d a m , kometam, m e t e o r u m a p r o m e n n y m h v e z d a m , O b s a h u j e tak£ v e l m i p f e h l e d n e zpracovany kalendaf likazu. Rozdeleni 62-3trinkove casti D (Pfehled pokrokii V a s t r o n o m i i ) z u s t a v a t e m e f d o d e t a i l u s t e j n e j a k o v m i n u l y c h letech.
- 86
-
IJIyelim, z e j e t a k t r o c h u skoda, z e s e l e t o s u p u s t i l o o d p f i l o h y obdobne lonske k a p i t o l e nazvane " S t a n d a r d n i hvezdy a hvezd o k u p y s y s t e m u UBV". S l o o k a p i t o l u s d l o u l i o d o b y m p o u z i t i m a s t a l o by snad za l i v a h u , zda b y n e b y l o m o z n o v y t v o f i t j a k o u s i t r a d i o i z v e f e j n o v a n i podobnych a s t r o n o m i c k y c h t a b u l e k , mapek a pfehledA s dlouhodobejsim p o u z i t i m . Rocenka b y t i m j i a t e z i s k a l a n a z a j i m a vosti. K l e t o S i m u vydani rocenky l z e snad j e s t e poznamenat t o , ze s e j e d n a o v y d a n i s d o p o s u d n e j v y s s i m n a k l a d e m ( 6 5 0 0 v y ' t i s k d ), s doposud nejvy.3 3 l oenou se n a p u l t y p r o d e j e n d o s t a l a opravdu v c a s . Co s e t y k a c e n y r o c e n k y , n e n i s n a d b e z z a j i m a v o s t i u k A z a t , j a k s e v y v i j e l a cena jedne s t r a n k y rocenky z ap b s l e d n i o h , reknerae, deset l e t . Tak napf. u rocenky z l e t 1955, I 9 S 6 c i n i l a kolem 5 hal£fil z a s t r d n k u , k d e z t o v s o u o a s n e d o b e c i n i j i z c e l y c h e h a l e f u z as t r a n k u . Vyneseme-li s i ceny z as t r a n k u z a p o s l e d n i c h cca 1 0 l e t do g r a f u , z j i s t i m e , z e z i s k a n o u k f i v k o u l z e pomerne dobfe p r o l o z i t pfimku o r o v n i c i C
= 0,04s
+ 0,003
( T-
1965),
kde C j e j i z z m i n e n d o e n a z a s t r a n k u ( v Kcs ) a T j e cas v r o o i c h . E l e m e n t d r n i m vypootem pak snadno z j i s t i m e , z e b u d e - l i dosavadni t r e n d p o k r a o o v a t , pak n e k d y k o l e m r o k u 1962 bude s t a t s t r a n k a prave jeden d e s e t i h a l e f , ale t o u z j e s p i s problem pro poufove futurology. Celkove l z e oRocenoe f i o i , ze s i d r z i svou dcbrou uroven a z e b y r o z h o d n e n e m e l a o h y b e t v k n i h o v n i o c e 5!adneho v a z n e j s i h o zajemce oa s t r o n o m i i . L.
Hejna
I r l n a Radun8ka;"§ilene" m y s l e n k y . 3 I 6 s t r a n , c e n a 2 1 , - K c s . V y d a l o n a k l a d a t e l s t v i O r b i s v e d i c l F y r a m i d a , 1-raha 1975. J i z jsme s i z v y k l i s e t k a v a t s e v e d l c i l y r a m i d a s e z a j i m a v y m i , podnetny'ral k n i h a m i dobre odborne u r o v n e . i l n i z k a I r i n y Radunske, n i k o l i v n e g s f a s t n e j i pojmenovana, pfinasi ctenafi v pestrem kaleidoskopu zajimave pohledy n a k l i k a t e a s y l s t i t e cesty ranoha vyzkumd a vtdeokyoh o b j e k t u . Knizka je rozdelena do oatnacti kapitol, vinovanych pfevazne otazkara r e v o l u c n i h o v y v o j e moderni f y z i k y a astronomie. Z v r a t y , nezdar^ a uspechy vedecke prace j s o u i l u s t r o v a n y mnoha e p o r y a h l e d d n i m v e d e o k . y c h s k o l 1 p o d i l e m p f e d n i c h vtdc£ 2 0 . s t o l e t i . Rod k r y o i m i n a z v y d e f i l u j i zde o b t i z n e o t a z k y t e o r i e s v e t l a , atomove f y z i k y , kosmiokyoh o a s t i o , chovani suprahuste hmoty z a vys o k y o h t l a k u , problemy kosmick.vch k a t a s t r o f i podminky v c e n t r a l n i c h cdstech G a l a x i e . Jedna k a p i t o l a j e venovsna a n t i h m o t e , j i n a otazkam kosmologie v sirok.ych s o u v i s l o s t e c h s problemy a dusledky teorie relativity. Knizka j e ureena pro aspon cdstecne poucene o t e n a f e . P f i j e j i m cteni s i pripadate jako byste poslouchali sdilneho spolecens k e h o p f i t e l e s e znacn.y'm r o z h l e d e m , k t e r . y j e t a k e d o b f e i n f o r m o v a n o poraerech v e s p o l e c n o s t i , m e z l l i d n i , zna mnoho f a k t i nuioho
- 87 -
k l i p k A , U k a z u j e n a otevfen£ o t a z k y p o u h y m n e z a v a z n y m k o n s t a t o vanim. Nektere v y r o k y a myslenky b yb y l o mozno samozfejmS k r i t i z o v a t . V k n i z e j e u v e d e n a f a d a z a v a z n y c h o i t a t i i bez u d d n i a u t o r i i a oasu. Ponevadz nejde^o odbornou k n i h u , j s o u mnoha v y a v e t l e n i a vy'klady p o v r c h n i . Uvedomujeme s i vsak, z e j d e o l i t e r A r n i zpracov a n i , j e h o i c i l e m n e n i v y s o k i v S d e c k a p f e s n o s t . A u t o r k a ma f a n t a s i i a pohotovost v y r a z u . P f e k l a d P. Andrleho a P. Vrbj) j e v e l m i zdaf i l y . Sada poznamek p f e k l a d a t e l i i z p f e s n u j e t e x t o v e n e j a s n o s t i . P f e c t e n i k n i z k y l z e upfimne d o p o r u o i t . 0.
Ob&rka
Z d e n e k P o k o r n y ; S l u n c e a p l a n e t y . 7 4 s t r a n . V y t i s k l o Krajsk£ k u l t u r n i s t f e d i s k o v Brne pro v n i t f n i p o t f e b u Okresnich kulturn i o h a t f e d i s e k a lektorsk£ s k u p i n y . B r n o 1975 J d e o d o p r o v o d n y t e x t k d i a f i l m u , a l e v.yborn§ b y o b s t a l i jako samoatatna pfehledna publikaoe pro S i r s i okruh otenafii, zajimajioioh seo astronomii, Celostatne by takovy d i a f i l m s t e x t e m - a pak j e s t e podobne z j i n y o h o b o r u a s t r o n o m i e - m e l v y d a t n a p f . n.p. Komenium, aby u s p o k o j i l p o t f e b y s k o l i a s t r o nomickych krouzku, ktere mame podobni m a t e r i a l y s h a n S j i . T i m z a s l u z n e j s i j e p o c i n K K S v Brn£. J e o v s e m s k o d a , z e b r o z u r ka j e u r o e n a p r o v n i t f n i p o t f e b u . Pak j e p o c h o p i t e l n y i m a l y n a k l a d 350 v y t i s k i l . Ten j e gatrne t o t o z n y i s poctem exemplAfii zminen£ho d i a f i l m u , j e h o z v y r o b a s e p o n e k u d p p o z d i l a . Obsah p u b l i k a o e v y g l y v a z nazvu, f a z e n i k a p i t o l e k p l a n e t v y c h a z i z f y z i k a l n i c h pomeru a n emechanicky z e v z d a l e n o s t i od S l u n c e . Z a v e r e c n a k a p i t o l a p o j e d n a v a o v z n i k u a v y v o j i p l a net. Kasleduji d e t a i l n i udaje k jednotlivym diapozitivCim, k t e r.ych j e c e l k e m 4 6 . T e x t o v d c a s t j e n a t o l i k o b s a z n a , z e p o s k y t u j e dostatek Informaoi nejen pro j e d n o t l i v o u pfednasku, ale i pro k r a t S i o y k l u s . Ten b y vaak vyzadoval ponekud r o z s a h l e j s i obrazovy m a t e r i a l . 0 podobnych p u b l l k a c i o h byohom r e f e r o v a l i r a d i menS s p o r a d i c k y , z a t i m v s a k p o boomu pades'atych l e t v y o h a z e j i velmi poskrovnu. P. P f i h o d a Astronomicke z a j i m a v o s t i Prahy. Soubor 1 2 pohlednie. Vydalo p r e s s f o t o , n a k l a d a t e l s t v i OTK, P r a h a , p r o H v e z d a r n u h i . m . F r a h y - p e t f i n a P l a n e t a r i u m IKO J F v K r a l o v s k e o b o f e . S n i m k y L a d i s l a v K e u b e r t . Namet a t e x t p r o f . O l d f i c h H l a d , I n z . P a v e l P f i h o d a a i n z . u n t o n i n R i l k l . Gena 18,50 Kcs Tech pohlednie j e v l a s t n e patnaot, nebof pfebal celeho souboru j s o u v l a s t n e t r i d a l s i pohlednioe. Vseohny j s o u barevne a v3echny jsou z d a f i l e . Doprovodny s e s i t e k o 30stranach t e x t u podeva v ramci v y a t l z n e h o v.^kladu o d e j i n a c h astronomie v Praze i popisy zaohycenych objektu; j s o u krom toho strucne i n a kazde p o h l e d n i c i . (V n S k o l i k a malo pripadeoh bychom vsak poaadovali p f e s n e j s i udaje, napf. datum u m r t i Tychona Brahe, lokaoe Vyse-
-
8 8 -
h r a d s k i h o k o d e x u a t p . ) V y b r d n y b y l y ; u k d z k a »VySehradak^ho k o d e x u a z e s t r a h o Y s k d h o k o d e x u DA I I 1 3 , l e t o h r a d e k B e l v e d e r , B l a e f i v globus z r . 1603, Tyohonftv nAhrobek v Tynsk^m chr&nu, Keplerova " A s t r o n o m i a n o v a " , uk£zka p f i a t r o j f i z e s b i r e k UmeleckoprFunysloveho musea, d e t a i l Rubensbra obrazu " H o s t i n a olympskych boh&" z g a l e r i e prazsk£ho H r a d u , c e l k o v y p f e h l e d n a h v e z d d r n y n a P e t f i n I a V fiAbllcich, budova P l a n e t d r i a a jeho Zeissiiv p r o j e k t o r , Na p f e b a l u j s o u Habermeliiv s e x t a n t z r . 1600, s t a r o m e s t s k y o r l o j a astronomlokd v i z v Klementlnu. V textu j e tfeba ocenit vyklad 0 funkcioh astronomickl sflry ( a s t r o l d b u ) orloje a podrobnl informace o jednotlivyoh i n s t i t u c i c h , k t e r l v l a s t n i exponaty, o j e j i c h d o s t u p n o s t i , provozu a t p . Napomiha tomu i maly planek Prahy. V e l m i u l i t e o n i jisti bude i r u s k i , nSmeoke, a n g l i c k e a franoouzski shrnuti. P u b l i k a c i u v i t a j i v§iohni z d j e m o i o a s t r o n o m i i a j i s t e 1 t i , k t e f i c h t e j i p o s l a t hezky drobny darek zahranicnim kolegum. Doufejme, z e t e n t o soubor p o h l e d n i e bude b r z o r o z e b r a n a t a k z e bude dan podnSt, aby b ^ l y v y d d n y " A s t r o n o m i c k e z a j i m a v o s t i P r a h y - 1 1 " a pak j e s t e d a l s i , P r a z s k y c h a s t r o n o m i c k y c h pamatek, k t e r l by byly vdlfinym f o t o g r a f i c k y m objektem, se zatim z d l byt nevy£erpatelne m n o h o , Z.
Horsky
K a t a l o g s l u n e c n i o h vyronfl g i s t i c 1955 - 1969 ( a n g l . n i z e v ;C a t a l o g o f S o l a r P a r t i c l e E v e n t s 1 9 5 5 - 1 9 6 9 ) , a u t o f i ; H . W. D o d s o n , E . R . H e d e m a n , R . W. K r e p l i n , M. J . M a r t r e s , V . M . O b r l d k o . B; A 1 S h e a , D . F« S m a r t , H . T a n a k a , v y d . Z . S v e s t k a , P . S i m o n ; R e i d e l D o r d r e c h t - H o l l a n d 1975, s t r a n 426 (na kfidovom papiru ) V m i n u l o s t i b y l o vyddno kolem d e s e t i k a t a l o g S omezeneho r o z s a h u , k t e r l obsahovaly j e n h l a v n i udaje o e r u p c i c h spojeny'oh 8 v j ) r o n y r y o h l y o h g a s t i o a j e j i c h e f e k t e c h n a Z e m i , Dva t a k o v l ^ katalogy b y l y p u b l i k o v l n y i u nas, jeden z n i c h vychazi s doplnky doposud, Novy k a t a l o g s eo d l i S u j e svym rozsahem i n e k t e r y m i g d s t m i ode v S e c h d o p o s u d p u b l i k o v a n y c h . V k a t a l o g u j s o u u v e d e n y p o d s t a t n l u d a j e o 732 vy'ronech g a s t i o m i f e n y c h n a s o n d a c h u Zeme n e b o n e p f i m y m i m e t o d a m i n a zemsklm povrchu. Prvni gast obsahuje soustfedlny m a t e r i a l o casticioh mnohdy n e p u b l i k o v a n y , z i s k a n y n e j r d z n e j s i r a i s k u p i n a m i vedoia. V druhl velmi obslhll gasti jsou publikovany komplexni udaje o zdrojich n aSlunci, o erupcich a j e j i c h emisi opticke, radiove a I - e m i s i . T f e t i gist shromaz3uje udaje v e t s i n o u obrazove a g r a f i c k l o a k t i v n i c h o b l a s t e c h , kde s e erupoe n a c h a z e l y , v g e t n e map m a g n e t i o k y c h p o l i , s n i m k i i f o t o s f l r y i e r u p c i , L i t e r a t u r a i e soustfedena do dvou velkyoh oddilCi, v uhrnu obsahuje 679 odkazu. K a t a l o g b y l v y p r a o o v a n n a m e z i n a r o d n i b a z i V r i m c i M e z i n a r o d n i k o m i s e pi;o f y s i k u v z t a h i l S l u n c e - Z e m e . P f e s t o z e a u t o r s k y jsme s en a s e s t a v e n i k a t a l o g u n e u g a e t n i l i , j e z c i t a c i z f e j m l , z e z ceskoslovensk^oh pramenu b y l a cerpana r e l a t i v n e velmi oetnl data a zpracovani. K a t a l o g bude v y u z i v i n n e j e n s l u n e g n i m i f y s i k y , a l e i
- 89 -
gaofysilcy, kosuiickymi fysiky a neni vylouceno pouziti ve zoela necekauyoh aboreoh (kupf. v biologii). i.niha s e n s c h a z i u n a s pokud j e znamo n a A s t r o n o r i i i o k e m u s t a v u CSAV v O n d f e j o v e a n a G e o f y z i k l l n i m u s t a v u S A V v Hurbanove, L. K f i v s k y
PRECETLI JSME
3erne
dIry pro
PRO
VAS
vsechno
VazenI panove, ^zajimam se o moznou h i s t o r l o k o u p a r a l e l u mezi rozvojem moderni a s t r o f y z i k y a ideou, ktera z a s t a v i l a pokrok astronomie n a v i c e n e zI 5 0 O l e t , l o o e t u k a z u , k t e r e dovedeme " v y s v e t l i t " p o moci c e r n y c h d e r , n e u s t a l e r o s t e , Kesmi s e vsak zapomi:.at, z e a z d o s u d nemame i l d n y j a s n y d u k a z , z e b y n e j a k y p o d i v n y o b j e k t z v a n y cerna dira e x i s t o v a l . Jdeo ryze t e o r e t i o k o ukoncepci a protoze se t v r d i , z e j d e o o b j e k t y p o b r o v s k o u h m o t o u a z a n e d b a t e l n y m objemem, muie v z n i k a j i c i s i l a v y s v e t l i t akoro vseohny zahadne u k a z y , p o c i n a j e padem t u n g u z s k e h o m e t e o r i t u a konce z a f i v y m v y k o nem quasaru. Vhodne k r u h ^ v P t o l e m a i o v e dobe, k t e r e b y l y pfedurceny k "vyavetleni" mesicni a planetarnich drah, mi pflpadaji jako p e r f e k t n i hracka p r o matematiky. Kakonec se t a t o metoda t a k zkoraglikovala, ze bylo t f e b a kolem 80 kruhd, abyv y s v e t l i l y t e h d e j s i iiozorovani. A c k o l i v t ob y lhusarsky kousek raatematiku, byly rozpory s realitou t a k obvykle, ze se vldectejsi pfistup Kopernikuv a Keplerdv s t a l obecnl p f i j i m a n o u t e o r i i . Kechci, abych b y l obvinovan z d e s t r u k t i v n i k r i t i k y a n a v r h u j i p r o t o rozumne a l t e r n a t i v n i v y s v e t l e n l uinoha dnes zahadiiycli j s v u . ZAs t a v a m , p a n o v e , V dokonale ucte E . \7. C r e w Observatory 95 (1975), 2 9 4 . P f e l o z i l -PA -
- 30 -
JVOVINKY Z
ASTRONOMIE
M i n i s e g r a v l t a g n i k o n s t a n t a s caaem? G r a v i t a c e z i s t a v l s t i l e nejdfllezitij§i, a l e t a k i n e j z l h a d n l j s i pfirodni silou, P f i s v l revoluini pfestavbe fyziky-ponscbal E i n s t e i n g r a v i t a o n i k o n s t a n t i G s t e j n y vyznam j a k y m l l a v k l a a i o k l N e w t o n o v l f y z i c e , T e p r v e r , 1937 f o r m u l o v a l D i r a e m y s l e n k u , z e g r a v i t a o n i " k o n s t a n t a " b y s em o h l a m e n i t s casern, T e n t o v i c e m l n e s p e k u l a t i v n i p f e d p o k l a d n e m o h l b y t e x p e r i m e n t l l n lo v i f e n , p r o t o z e D i r a o o v a h o d n o t a (-6 x lO"-'"'- z a r o k ) j e n e p a t r n l , T e p r v e r . 1 9 7 5 p u b l i k o v a l T h o m a s C. V a n P l a n d e r n z U S H a v a l O b s e r v a t o r y p r l c i , ve k t e r l promennost G dokazuje. V y o h i z i z ez p r a c o v i n i presnyoh f o t o m e t r i c k y o h p o z o r o v i n i z l k h y t f i hvezd Misicem z obdobi I955 1974. V t e c h t o l e t e c h b y l j i z k d i s p o s i c i a t o m o v y g a s AT, k t e r y je^s vysokou p f e s n o s t i rovnomerny. Van P l a n d e r n z j i s t i l , z e s t f e d n i d l l k a MCsioe y e d r i z e vykazuje z r y c h l e n i (-65" t 1 8 " z a B t o l e t i 2 ) , N e j l e p S i v y s l e d k y j i n y c h a u t O r i l , k t e f i p o u z i v a l i e f e m e r i d o v y g a s E T , d i v a j i h o d n o t u (-38 _ 4 " z a s t o l e t i ^ ) , Z t o h o t o v e l k l h o r o z d i l u v y v o z u j e Van P l a n d e r n , ze gasovl s k l l a ET neni rovnomernl. Protoze ET j e odvozen z e z d l n l i veho r o g n i h o pohybu Slunoe, znamanalo b y t o , z et e n t o pohyb s e z r y c h l u j e a s i o (-2,07" z a s t o l , ) , Autor toto zrychleni vyavetluje prlvl sllbnutiagravitace ( t e d y zmenou G), k t e r l zpAsobuje " r o z p i n l n i " drah v i e o h t e l e s a tim p r o d l u z o v l n i j e j i c h o b l 2 n y c h dob, M i f i m e - l i t e d y z r y c h l e n i l l l s i o e Y r o v n o m e r n l s k l l e AT, d b s t l v l m e v l i v z e m s k y c h s l a p A v g e t n e z m e n G, z a t i m c o m i f i m e - l i p o h y b j j e s i c e p o h y b e m S l u n o e ( t e d y v a s k l l e ET), zmina Q s e nemize p r o j e v i t , 2 r o z d i l u obou hodnot (=-27 t 19" z a i t o l , ' ^ ) t e d y v y p l y v l zmena G o ( - 8 i 5 ) X lO"-'"'- z a r o k , v d o b r i m s o u h l a s u s D i r a c o v y m o d h a d e m , Krome d A l e z i t y o h k o s m o l o g i c k y c h dCisledkA m l t a t o t e o r i e j e s t i jednu l l k a v o u s t r l n k u - pokud g i s t z r y c h l e n i pohybu M i s i c e p f i s o u d i m e z m l n l G, b u d e p o z o r o v a n i z p o m a l o v a n i zemski rotace v souladu seslapovou t e o r i i ( z a o h o v a n i o e l k o v l h o momenta a o u a t a v y Z e m l - M e s i o ) . Z m i z e l a b y t a k z v a n i n e s l a p o v l s l o z k a zmen zemski rotaoe, k t e r o u s ez a t i m nepodafilo uspokojive v y s v e t l i t , Pozorovany r o z d i l z r y c h l e n i pohybu Mesice v ruznyoh gas o v y c h S k l l l o h j e o v s e m m o z n o v y s v e t l i t i j i n a k n e z z m e n a m i G. Kdyby s en a p f i k l a d v l i v e m r o z p i n l n i v e s m i r u m e n i l a i j e d n o t k a d e l k y , b y l b y t e n t o e f e k t z c e l a s t e j n y j a k o z m e n a G. N e b o j e m o z n e , ze s e s casern m e n i i j i n i f y z i k l l n i j e d n o t k y a p r o t o a t o m o v y gas AT n e n i r o v n o m e r n y , Z p o m a l o v a n i o b e h u Zeme k o l e m S l u n o e b y m o h l o byt v y v o l i n o i z t r l t a m i alunegni hmoty. Podrobnejsi vypoget vsak ukazuje, zet e n t o efekt C pfi uvazeni ztrat zafenim, slunegnim v e t r e m i erupcemi ) j e t f i c e t k r l t mensi nez b y b y l o t f e b a . D a l s i efekty (napr, promennou v e l i k o s t slapovych a i l , t l a k z a f e n i , dopady m e t e o r i , v l i v n e z j i s t e n y c h hmot v e slunecnim systemu ) p o v a z u j e Van P l a n d e r n z a z a n e d b a t e l n l , Jeho zavery v y v o l a l y v evedeokem svete znagny o h l a s , ovsem na p o t v r z e n i j i n y m l m e t o d a m i budeme muset o h v i l i p o g k a t . L a b o r a t o r n i e x p e r i m e n t p f i m l h o m e f e n i zmen G p f i p r a v u j e s k u p i n a H. C . R i t t e r a z u n i v e r s i t y v e V i r g i n i i a z a j i m a v e v y s l e d k y b y m e l a d a t t a k I d l o u h o d o b a l a s e r o v a m e f e n i v z d a l e n o s t i I.Iesioe a r a d a r o v l m e f e n i v z d a l e n o s t i Zeme o d V e n u s e a K e r k u r u . p. L a l a -
9 1 -
.
Hektometrove
zafeni
od J u p i t e r a a
Saturna
Dekametrove z a f e n i k o s m i o k y o h o b j e k t i muzeme z p o v r o h u Zeme m e f i t po f r e k v e n c i 8 a z 1 0 MHz. Z i f e n i s n i z s i f r e k v e n c i , k t e r e j i z n e p r o p o u s t i zemska i o n o s f e r a , l z e detekovat j e n pomoci d r u z i o . P r v n i v y s l e d k y mefeni dlouhovlnne h e k t o m e t r o v l emise J u p i t e r a u k a z u j i , ze p l a n e t a j e a k t i v n i m r a d i o v y m z d r o j e m az po f r e k v e n c i 0 , 4 M H z . T . D. C a r r a M. D. D e s o h m e l i k d i s p o s i c i m e f e n i z d r u z i o e RAE-1 ( v r o z s a h u f r e k v e n c i 0 , 4 5 - 4,7 MHz), L . W. B r o w n z p r a c o v a l z a z n a m y z d r u z i o e I M P - 6 , k t e r a r e g i s t r o v a l a z a f e n i v i n t e r v a l u 0 , 4 2 5 - 9,9 MHz. V o b o u p f i p a d e c h s e u k a z u j e , ze h u s t o t a t o k u z i f e n i k l e s a od sve. m a x i m a l n i h o d n o t y a s i 10 Jy CSpickovl hodnota) u 8 KHz a z n a 5 . 1 0 ^ J y u 0 , 4 MHz. U d r u h e s l r i e m e f e n i ze s a t e l i t u I M P - 6 b y l o n a l e z e n o d a l s i maximum v y z a f o v a n i , a t o u 1 MHz, k t e r e j e s v o u m o h u t n o s t i t e m e f s r o v n a t e l n l 8 maximem u 8 MHz. Take pokusy o zachyoeni n i z k o f r e k v e n o n i h o r a d i o v e h o z a f e n i S a t u r n a b y l y u s p e s n e . L . if. B r o w n n a l e z l r a d i o v e z a b l e s k y z e Saturna na zaznamech z d r u z i o e IMP-6 v o b l a s t i f r e k v e n c i 0 , 3 7 5 - 2,2 MHz. 2e j d e s k u t e o n e o z a f e n i S a t u r n a (a n i k o l i v o s i g n l l y n a p f . ze S l u n c e . Zeme n e b o J U p i t e r a ) , d o k a z u j e p e r i o d i c i t a z a b l e s k i lcr3(f^ (± 5 ) , k t e f a a e j e n m a l o l i s i o d r o t a c n i p e r i o d y p l a n e t y . K e j i n t e n z i v n e j S i gsou z a b l e s k y u 1 , 1 I4Hz, kde S p i c k o v l i n t e n z i t a z i f e n i c i n i t i m e f 10' J y . Smerem k n i z s i m i vyssim frekvencim vsak r y c h l e k l e s a . J e - l i S a t u r n z d r o j e m n e t e p e l n e h o r a d i o v l h o z a f e n i , ma pravdepodobne i m a g n e t i o k l pole a a y s t i m r a d i a c n i o h pasA. P r v n i odhady i n d u k c e m a g n e t i c k e h o p o l e se p o h y b u j i m e z i 1 - 2,10"^ T (1-2 g a u B s y ) . V roce 1979 - p f i p r u l e t u sondy P i o n e e r 11 kolem S a t u r n a - budeme m i t moznost z p f e s n i t s i a d o p l n i t nase p f e d s t a vy o magnetosfefe Saturna. Z. DalSi gernl
Pokorny
diry?
Sernl d i r y jsou a s i nejzajimavejsimi obyvateli hvezdneho B v e t a a p r o t o n e n i d i v u , ze se v ^ n a k l a d l znacne u s i l i k j e j i c h o d h a l e n i . N e j v e t s i n a d e j i na uspeoh s l l b u j e vyzkum rentgenovych d v o j h v S z d , kde j e d n a s l o z k a j e n o r m a l n i h v e z d o u a d r u h a kompaktnim objektem - t . j . neutronovou hvezdou nebo cernou d i r o u , Toto u s i l i bylo korunovano Asplchem z a t i m j e n v jedinem pfipade - v pfipade p o v l s t n e h o r e n t g e n o v l h o z d r o j e Cy^ X - 1 , Ha z a k l a d e p o d o b n e h o o h o v d n i V o b l a s t i r e n t g e n o v l h o z a f e n i b y l y v y t y p o v a n y dve s o u s t a v y 3U 1 7 0 0 - 3 7 a 3 U 0 9 0 0 - 4 0 , k d e by se s n a d c e r n e d i r y m o h l y n a c h a z e t , S p e k t r o s k o p i c k y m s l e d o v l n i m t e c h t o s o u s t a v se v p o s l e d n i dobe z a b y v A l znamy kanadsky a s t r o f y z i k John H u t c h i n g s ( A s t r o p h y s . J . L e t t . , 122,, 3 , 1 9 7 4 ) . U k a z a l , z e v e l e o b r v s o u s t a v S HD 1 5 3 919 C3U 170'5-37) j e o b k l o p e n r o z a l h l o u e x p a n d u j i c i o b a l k o u , j e j i z rozmery znagne p f e v y S u j i v z d a l e n o e t s t r e d A v e l e o b r a a r e l a t i v i s t i c k l s l o z k y . Z n a m e n I t o , z e v s o u s t a v e HD 1 5 3 9 1 9 j e r e l a t l v i s t i c k l h v e z d a p o h r o u z e n a do o b a l k y v e l e o b r a a n e u s t a l e " v y c h y t a vd" j e j i l a t k u . Diky tomu j e s p e k t r a l n i obraz systemu nesmirne komplikovany a j e n velmi obtizne j e j l z e interpretovat, J. Hutc h i n g s t i z z j i s t i l , z e h m o t n o s t k o m p a k t n i s l o z k y ge p o d s t a t n e m e n l i , nez se p f e d p o k l l d a l o , v kazdem p f i p a d e n e p r e y y S u j e 2 h m o t -
-
92
-
n o a t l S l u n c e . Znamena t o t e d y , z e z d es n e j v i e t s i pravdepodobnosti nepAjde o cernou d i r u , a l e o n e u t r o n o v o u hvezdu. K tomu, abychom s u r c i t o s t i m o h l i m l u v l t o c e r n e d i f e , j e n e z b y t n e , aby h m o t n o s t k o m p a k t n i ' h o o b j e k t u b y l a v y s s i n e z 3 1.:^ ( n a p f . p r o h m o t n o s t n e v i d i t c l n e s l o z k y z d r o j e C y g X - 1 n a l e z a m e h o d n o t u 6 - 1 5 M©). Zda s e , z e s e i s o u s t a v e H D 7 7 581 (zdroj 3 U 0900-40 ) oerna d i r a nenaohazi, nebof h m o t n o a t i a l o z e k v t e t o s o u s t a v l c i n i : 4 5 MQ ( v e l e o b r ) a m e n e n e z 2 , 5 Mg, ( r e l a t i v i a t i c k a hvezda). Takze n a mnezbyva, nez pokracovat d a l e v p a t r a n i . Z. DalSi
provSrka obecnl
teorie
Mikulasek
relativity
,
Jednim z p r v n i o h p o t v r z e n i E i n s t e i n o v y obecne t e o r i e r e l a t i v i t y b y l o pozorovani g r a v i t a c n i h o ohybu s v e t l a hvezd bihsm liplneho zatmeni Slunce. T o b y l o provedeno a s i pfed 50 l e t y , a l e o d t e doby s e o b j e v i l y k o n k u r e n c n i g r a v i t a o n i t e o r i e , kterl t a k e p f e d p o v i d a j i ohyb s v e t l a , a t o o hodnotu l i s i c i s e o d t e o r i e r e l a t i v i t y o m i n e n e z 1 0 %, P o t o g r a f i c k a t e c h n i k a , pouzivEina pro m e f e n i behem z a t m e n i , neumoznuje t a k jerane r o z l i l e n i . Daleko s l i b n e j s i j e radiove mefeni, v y u z i v a j i o i I n t e r ferometrA e dlouhou zakladnou. VzajemnI poloha dvou r a diovych z d r o j u n a obloze b y opet mela z a l e z e t n a tom, j a k a j e j e j i c h u h l o v a v z d i l e n o s t od S l u n o e . Dosud n e j p f e s n e j s i m e f e n i t o h o t o d r u h u p r o v e d l i E . Pomalont a H. Sramek z K a t i o n a l Radio A s t r o n o m y O b s e r v a t o r y v USA. P o u z i l i t f i r a d i o t e l e s k o p u s m a x i m a l n i v z d a l e n o s t i 3 5km a o v y s l e d o i c h r e f e r o v a l i n a sedmlm syraposiu o r e l a t i v i s t i c k l fyzioe v Dallasu. Pro zvyseni apolehliv o s t i mefeni p o u z i l i t f i radiovych z d r o j u a g r a c o v a l i n a dvou f r e k v e n c i o h , aby v y l o u c i l i v l i v s l u n e c n i k o r o n y . Z j i s t i l i , z e g r a v i t a c n i posun j e 1,01 t 0,01 b e r e m e - l i t e o r i i r e l a t i v i t y j a k o j e d n o t k u , a l e 1,06 ± 0 , 0 1 b e r e m e - l i z a j e d n o t k u h o d n o t u vyohazejici ze skalarne-tensorove teorie gravitace. Tento v y s l e d e k tedy jednoznacne p o t v r z u j e p l a t n o s t obecne t e o r i e relativity. P.
ORGANISACNT Zprava astronomicke
Lala
ZPRAVY
z e 7 . z a s e d a n i ( J a t f e d n i h o v.yboru
Ceskoslovenskl
s p o l e c n o s t i p f i gSAY
P f e d s e d n i o t v o (Jv 5AS s v o l a l o n a d e n 1 9 . 1 2 . 1 9 7 5 d o k l u b o v n y P l a n e t a r i a PKO J P 7 . f a d n l z a s e d a n i U s t f e d n i h o ^ v y b o r u CAS. E a p r o g r a m u b y l o p r o j e d n a n i a o r g a n i z a o n i z a j l s t e n i "Volebniho shromazdeni delegatu" s terminem konani 27. a 2 8 . u n o r a 1976 v P r a z e v PKO JP. P f e d s e d n i c t v e m c f e d l o z e n y n i v r h n o v e h o C s t f s d n i h o v . y b o r u CAS a n o v l r e v i z n i k o m i s e n a f u n k c n i obdobi 1976 - 1978 b y l s c h v l l e n j e d n o h l a s n e . Dale b y l
- 93 -
a c b v l l e n program v tomto s l e d u : 1 . den ve 14,00 hod. Zahdjeni Projev pfedsedy l}v CAS Organlzagni s d l l e n l Volha mandatovl, volebni a n l v r h o v l komiae Volba ovSfovatelA zaplau OdbornI S l a t : PfednlSka prof. V. Van^ska, D r S c : "Hovl poznatky o mezihvezdnl hmotS", 2. den • 9,00 hod. OrganlzaSni c l e t : Zprlva tfv o c i n n o a t i a hospodafeni v uplynullm obdobi 1 9 7 2 - 1975 Zprlva l}stfedni r e v i z n i komiae CAS Rozprava a h l a s o v l n i o zprdvlch ClenskI z a l e z i t o a t i P r o m i t l n i filmfi a a k t u a l n i astronomickou timatikou odpol. ve 14,00 hod. Volby tJstfedniho vyboru, iJstfedni r e v i s n i komiae a nlhradniku Usneseni U s t a v u j i o i sohAze novl zvolen:?oh orglniS V d a l s i c h bodech programu gak byly pfojednavlny organizacn i z l l e z i t o s t i SpoleSnosti, p l n i n i plInA S i n n o s t i poboSek a s e k c i a kontrola hosgodafeni CAS V beznim roce, Bylo konatatovdno, ze v l t s i n a akoi b y l a s p l n l n a a f i n a n S n i rozpolet r , 1 9 7 5 nebyl pfekroSen. Zprlva z Volebniho shromlzdini delegltA Ceskoslovenskl astronomickl s p o l e c n o s t i p f i CSAV PKO
Ve dnech 2 7 . a 2 8 . unora 1976 konalo se v P l a n e t a r i u JP Volebni shromazdini d e l e g i t i Ceskoslovenskl astronomickl
spolecnosti
p f i CSAV.
V organizaoni c a s t i b y l a s uspokojenim v z a t a na vidomi z p r l v a o o i n n o s t i Spolecnosti za u p l y n u l l volebni obdobi a bylo konstatovino, ze c e l l Spoleonost pracovala"uspesne a p l n i l a vSechny stanovene ukoly, Ze zpravy r e v i s n i komise vyplynulo, ze hospodafeni CAS bylo V souladu se smirnioemi uSP CSAV a nikde nedoSlo k pfekroSeni rozpoStu. Po p f e c t e n i a s o h v l l e n i vyse uvedenych zprav u d e l i l o Volebni shromlzdeni d e l e g l t d odstupujicimu Cetfednimu vyboru CAS abaolutorium, V odbornl c i s t i pronesl univ. prof. V. Vanysek, D r S c , pfednlsku na tima: "NoyI poznatky o mezihvlzdnl hmoti". Po pfednlSce n l s l e d o v a l a z i v l diskuse a promitini f i l m d s a s t r o nomickou tematikou, Druhy den j e d n i n i Volebniho shromlzdini delegatu grobih a l ve znameni voleb. Dr. Stemberk oznimil vSem pfitomnym, ze vzhledem ke zdravotnim ddvoddm a avemu vSku pozadal' C s t f ednf vybor CAS, aby do novlho pfedsednictva UV jiz nebylo p o c i t i n o s jeho kandidaturou. Ke slovu se p f i h l l s i l univ. prof. Guth a podekoval
-
94
-
Dr. S t e r n b e r k o v i za j e h o dosavadni' p r a c i , v y z d v i h l jeho v e l i k l z l s l u h y o nasi Spoleonost, v j e j i m z cele s t a l Dr. Sterhberk p l n y c h 1 7 l e t a z a j e h o z v e d e n i CAS v z k v e t a l a a d o s a h l a n y n e j s i u r o v n e . Vzporaenul i v e l k y o h z a s l u h D r . S t e r n b e r k a o p u b l i c i t u astronomie i jeho velmi zasluzne praoe p r o geskou a s t r o nomii V letech valky, kdy b y lredaktorem Sise hvtzd a kdy p r o v e d l l e d ceske astronomie celyra t r a g i o k y m udobim okupace a zasvetil t a kvlastne astronomii cely svuj zivot. Fredseda volebni komise pak pfednesl navrh nove kandidatky tfstfedniho v y b o r u 2AS a J s t f e d n i r e v i s n i k o m i s e v t o m t o slozeni: H a v r h n o v e h o tfv CAS Dr. V o j t e c h L e t f u s , CSc. Dr. J u l i u s Sykora U n i v . p r o f . D r . V. G u t h , D r S c , c l e n k o r . 3SAV a SAV Doc. D r . V a c l a v Bumba, D r S c . , c l e n k o r . CSAV Frof. Oldrioh Hlad I n g . V l a d i m i r i'tacek Dr. J i f i G r y g a r , GSo. Ing. Pavel pfihoda P r o f , i i i r o s l a v §ulo P r o f . D r . E . B u c h a r , D r S c , c l e n k o r . CSAV P r o f . Milan Vonasek Dr. S v a t o p l u k K f l z , CSc Vladimir Klejnek Adolf Kovak Univ. prof. Vlad. Vanysek, DrSc. Dr. Ivliloslav V e t e s n i k , CSo. Dr. Bohumil Cternberk Dr, A n t o n i n t.Irkos, GSo. I n g . Uaroel Grlin prom. f y z . J a n Svoren Dr. P a v e l Ambioz, CSc. Prof. Jan Pisala I n g . B. M a l e o e k Dr. Zdenek Pokorny Ing. Milan Vlcek Dr. Pavla M a r s a l k o v a Dr. P e t r L a l a , CSc. Ing. Karel Jehlicka liavrh Cstfedni r e v i z n i komise: Prantisek Hfebik Dr. Josef Olmr Prof. Helena K e l l n e r o v l I n g . H o s t i s l a v 'Jeber Dr, Blazena Topolova, CSo. Dr. B e d f i o h O n d e r l i c k a , GSo. Dr. Pavel Mayer, CSo. Oba o r g a n y b y l y j e d n o h l a s n e schvrileny. Dale pfedseda navrhove komise pfednesl a e n i 7. v o l e b n i h o skiromazdeni delegatu.
-
9 5
-
navrh
na usne-
U S K E S E K f 7. v o l e b n i h o s h r o m a z d e n i dnech 27.
d e l e g a t u SAS p f i CSAV k o n a n l h o v e
a 28. u n o r a 1976
v
Praze
1 . S h r o m a z d e n i v z a l o s u s p o k o j e n i m n a v e d o m i z p r a v u l i v SAS o c i n n o s t i v uplynulem obdobi a s c h v a l u j e zneni v S e t n l v z n e s e n y o h drobn.yoh p r i p o m i n e k . D a l e s c h v a l u j e z p r a v u o hospodafeni a zpravu C s t f e d n i r e v i z n i komise a udeluje odstupujicimu vyboru absolutorium. 2. Dale s h r o m a z d e n i v y s l o v u j e vysoke u z n a n i a d i k z a d l o u h o l e t e u s p e s n e v e d e n i CAS R K D r . B . S t e r n b e r k o v i , k t e r y s e z e z d r a v o t n i o h duvodA vzdava k a n d i d a t u r y do p f e d s e d n i c t v a budouoiho iJv. 3. Z v o l i l o z a c e s t n e o l e n y 5AS p r o f . M a r t y n o v a a p r o f . M u s t e l a z Moskvy s vidqmimj i e r e a l i s a o e t o h o t o usneseni j e z a v i s l l na s o u h l a s u p f i s l u s n y c h organu. 4. U k l a d I v S e m s l o z k a m 5AS p r o h l u b o v a t t r a d i c i d o b r y o h vztahA m e z i CAS p f i CSAV a SAS p f i SAV a s p o l u p r a c o v a t s t o u t o Spolecnosti v e vseoh oblastech c i n n o s t i . 5. D e k u j e m e v s e m o r g a n l z a o i m a i n s t i t u o i m ^ k t e r e s e v e s p o l u p r H o i s CAS p o d i l e l y n a p r a c i v e p r o s p e o h a s t r o n o m i e . U k l a d a v s e m s l o z k a m CAS n a d a l e s p o l u p r a c o v a t v z a j m u t r v a l e h o rozvoje astronomie s i n s t i t u c e m i , k t e r e se v nasem s t a t e zabyvaji astronomii a bezprostfedne pfibuznymi vednimi obory, a t ov e vsech aspektech o i n n o s t i j zejmena p a k uzce s p o l u p r a c o v a t s u s t a v y CSAV a v e d , s g o l e c n o s t m i p f i CSAV a s hvezdlrnarai a i n i c i a t i v n e vyhledavat namety p r o spoleSnou olnnost a podnety k prohloubeni u o i n n o s t i t e t o s p o l u p r l c e . 6. V z a j m u z v y s e n i e f e k t i v n o s t i p r a o e - s p o l e c n o s t i u k l a d a UV CAS u s l l o v a t o r o z s i f e n i a a t i m s p o j e n i f i n a n c n i p o a i l e n i pfednaskove o i n n o s t i a obnoveni vedeckych ukolA'CAS, n e b o f j d e o p o d s t a t n o u s o u c a s t c i n n o s t i CAS. 7 . V d u c h u z a s a d p l e n a r n i h o z a s e d a n i tfv KSC o p r a c i s m l a d e z i uklada k l l s t z v l a s t n i duraz n a akoe zamefene k mladezi, zejmena se z f e t e l e m k podchyceni t a l e n t A a usmerneni jejich odborneho zajmu. V s o u v i a l o s t i s t i m uklada u s i l o v a t o z i s k a v a n i m l a d y o l i z a j e m c u d o f a d CAS. D a l e u k l a d a g u s o b i t p r o s t f e d n i o t v i m p e d a g o g i c k e k o m i s e CAS n a r o z s i r e n i a p r o hloubeni vyuky astronomie v ramci vsech k tomu vhodnych pfedmetu a navazovat k o n t a k t y s organlzacemi v r e s o r t u : ;C a i i K . 8 . D a l e p r o h l u b o v a t v z a j e m n y s t y k m e z i UV, p o b o c k a m i a s e k c e m i . 9. U k l a d a n a d a l e u s i l o v a t o p f e m e n u d o s a v a d n i h o n e p e r i o d i c k l h o v e s t n i k u I . o s m l c k e i D z h l e d y n a f a d n y c a s o p i s KR v d o s a v a d n i forme. Maxlmalne u s i l o v a t o j e j i c h zvysenou publioitu. U k l i i d a . p o b o c k a m v y u z i v a t KR i k g u b l i k a c i z p r a v o r g a n i zacniho c h a r a k t e r u a pusobit n a radne cleny, aby v n i c h ve z v y s e n e m i f e p u b l i k o v a l i . V e n o v a t z v y s e n o u p e c i o s t a t n i e d i c n i c i n n o s t i CAS. 10. Pokud jde o clensky p f i s p e v e k n a Kosmicke r o z h l e d y , ponechav a V p l a t n o s t i u s n e s e n i 5 . s j e z d u CAS.
1 1 , D o p o r u S u j e u s t a v i t k n i h o v n i r a d u SAS, k t e r a v y p r a c u j e program r i z e n i a vyuzivani knihovny, Uaneseni bylo p f i j a t o jednohlasne, T i m b y l o u k o n c e n o j e d n i n i 7. v o l e b n i h o s h r o m a z d e n i d e l e e l t A , po nemz se n a s v l u s t a v u j i c i s c h u z l s e s e l nove z v o l n y U s t f e d n i v y b o r CAS a z e s v e h o s t f e d u z v o l i l n o v l p f e d s e d n i o t v o UV CAS V t o m t o s l o z e n i : Pfedseda: D r . V. L e t f u s CSc. I . mistopfedseda: Dr. J. Sykora I I , m i s t o p f e d s e d a : Univ. p r o f . D r . V. Guth, DrSc. C l e n PUV a z a s t u p c e cSAV: D o c . D r . V. Bumba, D r S c . Ved. s e k r e t a f : P r o f . 0. H l a d H o a p o d a f : ln§. V . P t a c e k C l e n PUy p o v e f e n y k o o r d i n a c i pface s e k c i : D r , J . G r y g a r , CSc. Clen
PlJv p o v e f e n y k o o r d i n a c i
p r a c e p o b o c e k ; P r o f . M. K.
Sulo
Lieskovska
Oprava T i t u l e k " P r o s l e c h l o se na B e z o v c i " v 5 . 2 / 1 9 7 5 , - 5 8 , p a t f i j e n k p o s l e d n i m dvema uvedenym c i t a t u m .
VESMiR
SE
a t r . 57
-
DIVI
Cestlmetrovl
superkachny
Ka v r c h o l c i c h Kavkazu j e v c i n n o s t i n e j v e t s i t e l e a k o p s v e t a , j e n z u m o l n u j e o p o l o v i n u v e t s i d o h l e d do h l u b i n v e s m i r u , nez az dosud n e j s i l n e j s i z a f i z e n i t o h o t o d r u h u na v r o h o l u h o r y P a l o m a r e s v K a l i f o r n i i . . . . ianohem v e t s i j s o u t a k e j e h o p a r a metry. Napf. velke zrcadlo, ktere zachycuje a 3oustfe3uje s v e t l o z odlehlyoh hvlzd a usmernuje j e na f o t o g r a f i c k e desky, mi prumer seat metrA. P r o srovnani: Zrcadlo teleakopu na P a l o m a r e s ma p r A m e r p e t m e t r A , P f i s v e c i n n o s t i j e o e l y t e l e a k o p f i z e n komputerem.... Prvnim c i l e m vyzkirmu j s o u q u a s a r y , j e z v y z a f u j i s i l n e r a d i o v e v l n y do o k o l n i h o m e z i p l a n e t a r n i h o prostor u . . . . H i s t n o s t l u v n i t f n e j s o u vytapSny; j d e t o t i z o t o , aby b y l a k o l e m t e l e s k o p u zachovana v m a x l m a l n e mozne m i f e tempertura o k o l i . . . . V e l k a pece b y l a venovana samotne i n s t a l a c i j e d n o t l i vyoh elementA t e l e s k o p u . A ze neslo o zadne raalickosti "do k a p s y " snad n e j l e p e p o t v r z u j e f a k t , ze j e n s a m o t n a " r o u r a " t e l e s k o p u v a z i 280 t u n a z r c a d l o 42 t u n y . . . , J i s t e j i z v n e d a l e k e budoucn o s t i u m o z n i o d h a l i t d o s u d n e z n a m i j e v y a pomAze t a k r o z s i f i t l i d s k i v i d e n i a poznani bezbfehych meziplanetarnich prostor. znacka (pm), Lidova demokraoie 13.3.1976
-
97
-
.... P r o o r i e n t a c i teles»opu z v o l i l i o d b o r n i c i n i k o l i v horizontalni naklon, jako je obvykle, ale v e r t i k i l n i . . . . P o d l e v y p o c t u o d b o r n i k u I'.ule n o v v t e l e s k o p " v i d e t " s v e t l o s v i c k y , kter;; by i i o f e l a v s ^ v c a m i r u ve v z d a l e n o s t i 25 t i a i c k i l o l i i e t r u . . . . T e l e a k o p u v a o z n u j e v e d c u m ... s l e d o v a t n o v e 1 n e j n o v e j s i hvezdy, o e s t y j e j i c h v z n i k u a v y v o j e , zkoumat p l a n e t y .... znacka
(SW),
Rude p r u v o
12.3.1S76
.... irrvnim c i l e m vyzkumu j a o u kvasery, j e z v y f a z u j i B i l n e r a d i o v e v l n y do o k o l n i h o m e z i p l a n e t a r n i h o p r o s t o r u . . . . J i a t e j i z v nedaleke budoucnoati umc^ni o d h a l i t dosud nezncme j e v y a pomuze t a k r o z S i f i t l i d s k e v e d e n i a p o z n a n i b e z b f e h y c h meziplanetarnich proator. Lidova demokraoie,
Brno
13.3.1976
... . _ l e j b l i z e S l u n o i b y l a W e a t o v a k o m e t a 2 5 . u n o r a .... k y n i j e o n e c o v z d a l e n e j s i n e z h v e z d y V e l k e h o v o z u .... Je t y pickou koraetou novou, c i l i kometou a velk.ymi p r o t a h l y m i e l i p t i o k y m i d r l h a i a i .... T y t o k o m e t y n e j s o u n a r u S e n y s l u n e c n i aktivitou, Lidova demokraoie, ZlepSeny
polykac
Brno
13.3.1976
obrazu
HlepSen.y t e l e s k o p . B a l s i j e d e n r a e t r o v y z r k a d l o v y t e l e a k o p z h o t o v u j i i V J j i i e . Ka z r k a d l o t o h t o 17 t o n f a z k e h o a 5 m e t r o v dlheho n a r a d i a n a j p r v p o u z i l i novym apSsobom vyrobeny s k l o - k e r a m i c k y m a t e r i a l zo S o v i e t a k e h o z v a z u , k t o r e h o v l a s t n o s t i aa z a t i a l n e p r e k o n a l i . Z r k a d l o j e napr. n e o i t l i v e j S i e na v p l y v y t e p l o t y . O p r o t i d o t e r a z vyroben.y'm z r k a d l o v y m t e l e s k o p o m u m o z n u j e astronomom u s p o r i f n e p o t r e b n e c a k a o i e easy. D o t e r a z aa m u s e l o od j e d n e h o a s t r o n o m i c k e h o p o z o r v a n i a t a k d l h o c a k a f , pokym aa v y k y v y t p l o t y v k u p o l e p o z o r o v a t e l n e v y r o v n a l i , l e b o napinanie materialu v obaluhovaoi teploty zapricinuje rozpad ( p o z i e r a n i e ) obrazu a pozorovaoich ohyb. Kozmos, Pebruar
1976•
T y t o zpravy rozmnozuje pro svou v n i t f n i p o t f e b u Ceskos l o v e n s k a a a t r o n o m i o k a a g o l e o n o a t p f i CsAV P r a h a 7, K r a l o v s k a obora 233 . Bidi redakcni kruh; vedouci redaktor J. Grygar, v y k o n n y r e d a k t o r p . P f i h o d a , o l e n o v e p . A m b r o z , P. A n d r l e , J . B o u s k a , Z. H o r s k y , K. i l o p e c k y , P . L a l a , Z. M i k u l a s e k , E . P l t t i c h , Z. P o k o r n y . M. B i d l i o h o v a k y . T e o h n i o k a s p o l u p r a c e : M. L i e s k o v s k a , H. K e l l n e r o v l Priapevky z a s i l e j t e na vyse uvedenou adresu s e k r e t a r i i t u CAS. U z a v e r k a t o h o t o c i s l a b y l a 1 . 5 . 1 9 7 6 CVTEI
-
72113
- 98
-
ELEKTRONICKE POCETNf P O S O U V A T K O KAPESNI VFOECKV KALKULATOR
PtMvMei* M , CO 1015, naie otaMronicM poietni potouvMko, dovode vykonati pro vte:
PoCNM s lennuH Sin A = t (1 — C M 2 A)/2
D.3S
3 minuly
a.
o.3n
20 -rtnHn
3.
0.3S27
15 wMki
4.
0.3t2e«3
V naii rychloplynooci pruinosli Iivoia £as se musi vyuiilkovati co nejIOpa Rozlu4l*ni pro6l6mu slarobylimi melodami lako poCillni s abakusem (poiatni labulkou). s poAetnim posouvaikem. s trigonomolrickym., togaritmickymi nebo pomOroAetnymi labulemi ut nenl uCinlivO a takO neposkytuje docela piesnO a dukiadnl vysledky Proto vam nabizime naie ELEKTRONICKE POCETNl POSOUVATKO 1015. MerO vam umoiAuje rozfeSiti neikomplikovanOiii vAdecka a lecbnickO ukoly. Poskyluie vim v kratii doba pfesnaiSI vysledek nel obvykle starobyia posouvatko — a vaechno Aeho te Ifaba dbau )e MMuMiN nakoNfca IML
2 vlwinr
odmocniny a mocndele se mohou rozluStili s naSim 1015 Nenl tedy jenom dobrym pruvodcem nybrt take utiteAne nafadi pro fysiky (silozpylcei chemiky. geometry (zemamarice) iechmcke kresllfe atd KDYKOLIV.
K O E K O L I V 1015 J E V 2 D Y K
SLU2SC
1015 je vAdecky kapesnl kalkulalor s iremi pii>meny energie: ZAsuvka pro pripoieni siloveho adapleru. batene k jednorazovAmu pouZm. motnosi k dobifeni pfi poutitl akumuiatorkii. Proto mutele poulivati toto eleklromcke poAetni posouvatko V ufada v laboratofi. v lovarna lakot I na veikerAm pracovnim misia pfi katde pfiletitosti. kdykoliv je tfeba.
PSESMOST
Odchylka naieho 1015 je programovana -na mllionllnu — jinak feAeno. naie eleklronicka poAetni posouvatko je pfesna a l na ieslou Aislici. a timto se hodi pro kaidou praktickou pliletilosl VYSOKA
RYCHLOTA
Mutate vykonati vSechny poAetnl operace — sAltanl. odAliani. nasobeni. daieni. logarilmlcka funkce. vzajemna operace. odmocmny (kofen Atvercovy) atd nrcMell net mrkMe oAfma. Ba i pro tak komphkovane vfcdecka poAetni operace jake e> poAilaci doba nepfekroAi 3 vtefiny FNOYODCE
NEJEN PRO
INZENVRA
Skoro vSechny vAdeckA lilohy vAelnA trigonomelncke funkce logantmicka funkce. poAitam v mocnostech.
MODEL 101S
CoUumat
NEJMENSINA TAST. NEJYETSINA
FUNKOI
Ukonova (funkcionaini) tasta ..F " zdvoinasobi funkci dvanActi fast Timto ceiek veSkerych 26 fast poskytuje vice molnosti net obvykia kapesni kaikulatory A mimo to nas kalkuiator neni mnohem vAtSi net oslatni. LEHKA
OBSLUHA
Pfi 1015 se poutiva arltmeticky zpusob. takte omyly |SOu vyIouAena I nejkomplikovanajSi vAdecke funkce se vykonafi jednoduchym stisknutim last Za hodmu se mutele obeznati v obsluie loholo eiekironickaho kalkuiatoru.
FUNKCE TAST [ DISPLAY ]
- 3 N
POMOBM
/5g,?5 OFF
ON
RD
UDAJE PRO
101S
KAPACITA:
MiN
MR
_DR_
UKAZATEL PREKROCEHl KAPACITY A UKAZATEL OMYLU: ' znamenko na devStem mlstA oinaAuje, Ze operace pfekroAita B Aislic nebo te uhel osni Aary je mimo fadu.
• •
X»'
X7=M
ZAPORNE HODNOTY: Ukazatel prave hodnoty — posice se znamenkem — ' na devalAm mlslA
CL
svxssn.. 7/SIN
UKAZATEL METODY FUNKCE: • — dcselinna leAka na devaiem miste ukazujC. Ze vAdecka metoda funkce je v provozu To znamena te mutete vykonati druhou metodu pouzivanim tasi s dvopiou funkci UKAZATEL M Z K E H O NAPETI: Zn.-imonko , na devatem mistA oznaAuie btzke vycerpani balenl (skomulatorku).
8 / COS
9/TAN
X
4/SIN '
i 1
1 /E«
j
"S r -
t
5/fcOS-'
SPOTREBA ENERGIE: 0.3 wattu (prumArnA)
i wsr.',-..,
0/lA
2 /
LN
3 / LOG
CHS
/
T
ENEROIE:
4 luZkovc balerie .1 1.5 V k jednorazovAmu pouZiti neb 4 tuikovA akumulalorky a 1.5 V s moZnosti opAtnAho dobi|eni Silovy adaplAr na 6V. 100 mA.
6/TAN"^
4-
152 gr (bez bateni) 207 gr (s baleriemi) UPLNY
SEZNAM SCHOPNOSTI
ZAKLADNI FUNKCE { -
> > • . . . . VEOECKA
-
NAEEHO
101S:
)
Motnostnaslednychoperaci Motnost rozliAnyctr naslednych operaci (smISenych operaci) Opakovane poCetni operace Konstanta pro poAetni operace Operace s uiivanim pamAtI VymAna registrO X a Y VymAna reglslru X a pamAti FUNKCE:
. . > • • . . • • • • .
Sinus (pfistava) Cosinus (dostava) Tangens (leina pfimkat Oblouk uhlovy pfistavy Oblouk uhlovy doslavy Oblouk uhlovy leCne plimky Exponemialni funkce imocmnova lunkce) Pfirodni logarilmicka funkce VSeotecna logantmicka lunkce Vzaiemne funkce Odmocniny (kofen ilvercovy) Mocn.ny
•
Display konstanty - (3 145159261
OKOLNl TEPLOTA: 0" C - 4 0 " c ZDROJ
;, 1
VAHA:
*
8 misi pro vSechny Aimtele a vysledky Mhem operaci Pfipuslilelna fada v»deckych operaci le udana v rukovAli pro operace
DG
DESETINNA T E C K A : Pohybliva c/eselinna teAka (Adrka)
CM
ROZMERY:
32.5 mm (vySka) v 77 mm (llfka) v 145 mm (dAlka) CNSPIAY: 9 m.st — Display LED
Mimo akumutatofky s motnosti dobijeni a sKovy adaplAr dodavame s kalkuiaiorem 1015 rukovAf. ze klerA se rychle nauAile oviadnouli toto ELEKTRONICKE POCETNI POSOUVATKO docela rychle. Poskytuje navod pro poutivani katdA tasty pro obvykle poAetni operace Zkusle nAkolik pfikladu a uvidite jak lehce se 1015 poutiva a jak pfesnA vysledky vAm poskytuje. nebot vSechno co je Ifeba d b a t i je stisknuti nAkolika last
