HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA 5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„O CO NÁM JDE – KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA“ Cílem Kroměřížské výzvy je vybrat kandidáta pro příští prezidentskou volbu, který bude věrohodně ztělesňovat a hájit základní demokratické principy a hodnoty. Vlastně nežádáme tak mnoho: Chceme jen slušného prezidenta, který bude skutečně oddán hodnotám zakotveným v Ústavě včetně Listiny základních práv a svobod. Prezidenta, který bude skutečně ctít a hájit základní hodnoty a principy, na nichž bylo založeno samostatné demokratické Československo v roce 1918 i naše znovuobnovená demokracie v roce 1989. Prezidenta, který v souladu s těmito hodnotami bude utvářet naši zahraniční politiku a bude usilovat o to, aby naše země zůstala součástí rodiny demokratických a civilizovaných států. Tento náš minimalistický požadavek však dnes bohužel není nijak samozřejmý. DEMOKRACIE A SPOLEČENSTVÍ Žijeme v době, kdy jsou základní demokratické hodnoty u nás ohroženy. Žijeme v přelomové a kritické době, kdy je v sázce demokratický vývoj v naší zemi i naše zahraničněpolitická orientace. A právě prezident je významným ústavním činitelem, který může toto směřování výrazně ovlivnit, ať už v pozitivním či negativním smyslu. Přitom vážně hrozí, že v příští prezidentské volbě opět uspěje kandidát, který ústavním a demokratickým hodnotám skutečně oddán není a který ani není přesvědčeným zastáncem našich přátelských a spojeneckých svazků s demokratickými zeměmi. Proto je v zájmu nás všech demokraticky smýšlejících občanů, abychom učinili vše pro zvolení slušného, prodemokraticky a prozápadně orientovaného prezidenta. Dobře víme, že některým prezidentským kandidátům se dostane vydatné podpory od finančních skupin na ně napojených či od autoritářských režimů, jako je Rusko či Čína, které se dlouhodobě snaží ovlivňovat vývoj v naší zemi i v Evropské unii a prosazovat skrze naše politické představitele své zájmy. Tomuto miliardovému kapitálu samozřejmě nemůžeme konkurovat.
SOCIÁLNÍ KAPITÁL Proti finančnímu kapitálu však můžeme postavit sociální kapitál: rozvětvenou síť občanské společnosti. Proto bylo a je naším hlavním úkolem vytvořit celorepublikovou síť aktivních občanů, kteří se budou nejen podílet na výběru jednoho společného kandidáta, ale nakonec ho také při prezidentské volbě podpoří. Především tomuto úkolu jsme také zasvětili své úsilí v minulých týdnech a měsících. Kroměřížská výzva, to je zejména síť těchto občanů z celé země, kteří díky naší iniciativě získali naději, že nejsou bezmocní, ale mohou sami aktivně ovlivnit průběh příští prezidentské volby. Nechceme, aby kandidáta pro příští prezidentskou volbu určovala nějaká úzká skupina podle vlastního přání, ale aby si ho vybrala sama občanská společnost. Výběr kandidáta je přitom zcela demokratickým procesem, který lze přirovnat k jakýmsi „primárkám občanské společnosti“. Jsou to naši signatáři, kdo navrhují kandidáty na prezidenta a kteří nakonec vyberou jednoho z nich. V JEDNOTĚ JE SÍLA Naším cílem je, aby prodemokratičtí a prozápadní kandidáti již v prvním kole prezidentské volby netříštili síly. Jde nám o to, aby se dostalo co nejširší podpory jednomu kandidátovi, který bude mít nejlepší šanci postoupit do druhého kola prezidentské volby. Na základě zkušenosti z minulé prezidentské volby chceme předejít tomu, aby si tito kandidáti navzájem ubírali hlasy a v důsledku nakonec dopomohli k cestě na Hrad kandidátům, kteří zpochybňují či ohrožují demokratické a prozápadní směřování naší země. Proto také budeme apelovat na kandidáty, u nichž se ukáže, že nemají reálnou šanci na úspěch v prvním kole prezidentské volby, aby se kandidatury vzdali ve prospěch nejnadějnějšího kandidáta a podpořili ho. PODPOŘTE VÝZVU Náš cíl je ovšem širší a ambicióznější: Chceme vyvolat a vést celospolečenskou veřejnou debatu o úřadu prezidenta a hodnotách, které by měl ztělesňovat. V rámci této diskuse chceme pozitivně ovlivnit společenskou atmosféru v naší zemi, pozvednout opět do společného povědomí hodnoty demokracie, svobody a právního státu. K účasti na naší iniciativě srdečně zveme všechny občany, jimž není lhostejný osud této země a kteří sdílejí hodnoty, které jsme definovali v našem prohlášení nazvaném Kroměřížská výzva. Každý signatář svým podpisem Kroměřížské výzvy získá možnost přímého zapojení do samotného výběru kandidáta a svým opakovaným hlasováním spolurozhoduje o budoucí volbě prezidenta a může se též aktivněji zapojit do naší činnosti. Václav Němec
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA – POPIS PROCEDURY“
Iniciativa má základní „nepodkročitelný“ princip: neshromažďuje kolem sebe příznivce určitého prezidentského kandidáta či skupiny kandidátů. Shromažďuje kolem sebe stoupence základních hodnot polistopadového vývoje a strážce jejich zachování do budoucna – signatáře Kroměřížské výzvy. Tito stoupenci sami vytvářejí poptávku po novém prezidentském kandidátu. Všichni signatáři Kroměřížské výzvy jsou vyzváni, aby v internetové anketě v otevřené otázce bez jakéhokoli seznamu či výčtu osobností sami navrhli tři kandidáty na prezidenta, kteří podle nich věrohodně reprezentují základní hodnoty Kroměřížské výzvy. Anketa osloví všechny signatáře, současné i budoucí. V tuto chvíli máme k dispozici výchozí tipy od více než 2200 našich signatářů, kteří se hlasovací akce zúčastnili. Jde o vyčerpávající šetření, každý ze signatářů má možnost se vyjádřit, nikdo není opomenut. Vyhodnocení ankety do počátku září stanovilo výchozí pořadí osobností, které si naši signatáři Kroměřížské výzvy představují jako dobré prezidenty či prezidentky pro nadcházející volební období. Navržených 25 osobnosti z čela ankety je osloveno s dotazem, zda jsou ochotni uvažovat o kandidatuře s podporou Kroměřížské výzvy a zachovávat její hodnoty a principy. Ti, kteří to odmítnou, se ze seznamu kandidátů sami vyřazují. Druhá vlna ankety proběhne v polovině října tohoto roku. Pořadí požadovaných kandidátů se může měnit, do popředí se mohou dostat nové osobnosti. Také osobnosti, které byly osloveny v předchozím kole a dosud se nevyslovily, mají možnost se zúčastňovat akcí KV a vyslovit se třeba v říjnu či listopadu.
Třetí vlna ankety proběhne ke konci listopadu. Cílem je dát možnost novým osobnostem. Reprezentativní výzkum populace ČR, zjišťující názor na naše kandidáty, bude proveden na celém souboru obyvatel ČR opakovaně, v říjnu i v listopadu. Cílem je porovnat preference signatářů Kroměřížské výzvy a zjistit, jak si naši případní kandidáti stojí u široké veřejnosti. Jmenovitý dotazník s uzavřeným seznamem osobností, které kandidaturu ve spolupráci s Kroměřížskou výzvou již definitivně zvažují, bude rozeslán všem signatářům v prosinci. Dotazník bude rychle vyhodnocen a bude sloužit jako nástroj pro užší výběr prezidentských kandidátů. Toto „zúžení“ tedy provádějí sami signatáři. Hloubková šetření na užší sestavu kandidátů Kroměřížské výzvy budou prováděna operativně po celý první kvartál 2017, a to jak u signatářů, tak i u souboru reprezentujícího celou populaci ČR 18+. Cílem těchto šetření je otestovat agendu pro konečného kandidáta Kroměřížské výzvy. Jediný kandidát Kroměřížské výzvy na roli prezidenta bude znám před prázdninami 2017. Bude pochopitelně předmětem pravidelného sociologického sledování společně s kandidáty dalšími. Sociologické výzkumy jsou pro kandidáta nezbytnou součástí zpětné vazby a mají strategickou funkci pro „horkou“ kampaň.
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA – STANOVISKO K AKTUÁLNÍ SITUACI V RÁMCI PREZIDENTSKÉ AGENDY“ Kroměřížská výzva usiluje o volbu prezidenta, reprezentujícího základní ideje státu, ale také o to, aby získala pro tyto hodnoty významnou veřejnou podporu. Kroměřížská výzva se chápe jako občanská platforma bez hierarchických vztahů a s nezbytným minimem organizační struktury. Hodlá si tuto povahu zachovat a spoléhat na občanskou iniciativu, jejímž pojícím prvkem jsou demokratické liberální hodnoty a přesvědčení, že tyto hodnoty jsou v naší zemi ohroženy. Jde nám tudíž o volbu hodnot, ne primárně osobnosti. Kroměřížská výzva se neomezí na proceduru výběru kandidáta svými signatáři, ale bude zaujímat postoje k základním politickým otázkám doby. Má na mysli zejména ty otázky, jež mají vztah k funkci, kterou prezident republiky v našem ústavním systému plní - nebo by je plnit měl. Kromě úkolů, jež svěřuje prezidentu republiky Ústava výslovně, vytkněme ty, jež jsou samozřejmým a nepsaným předpokladem výkonu moci, ale jež se staly nesamozřejmými. Prezident by měl být jejich garantem, nikoli notorickým delikventem. Slušnost v politickém diskursu. Veřejný prostor je nezastupitelné místo, kde občané využívají svých politických práv. Je také místem svobodné soutěže politických stran a hnutí; je místem střetu politických idejí a také kontroly veřejné moci občany. Je povinností představitelů státu a zejména prezidenta republiky chránit a zaručit jak svobodu, tak i slušnost tohoto prostoru. Plyne to z prosté nerovnováhy mezi občany státu a těmi, jež dočasně vykonávají státní moc. Ti prví nesmějí být terčem mocenské arogance; moc je povinna naopak chránit jejich práva.
Odpovědnost nositelů politické moci. Dovození politické odpovědnosti je základním a jediným nástrojem kontroly politické moci. V české politice se stalo pravidlem odpovědnost ignorovat a vyhýbat se jí. To je jedním z důvodů malé důvěry českých občanů v politiku vůbec. Český prezident je nadán významnou autoritou i mimo své pravomoci. Mluvíme li o odpovědnosti politické odpovědnosti, je to významné téma prezidentské agendy. Současný prezident na ně zcela rezignoval, ba sám se vlastní odpovědnosti za své veřejné kroky a postoje vyhýbá ostentativně. Hodnoty, na něž složil slib, porušuje soustavně. Význam pravidel. Politika je střetem, avšak vázaným pravidly. Momentální volební výhra neopravňuje nikoho zapomenout ani na hodnoty, k nimž se hlásí ústava státu, ani na pravidla výkonu moci. Ta jsou svou povahou omezením moci; o to významnější je respekt k nim. Opak je mocenskou svévolí. Dnešní krize důvěry v politiku je výsledkem mocenského pojetí politiky bez ohledu k hodnotám, které český politický národ vtělil do své ústavy. V době zrodu nové české státnosti jsme všichni dobře věděli, proč ji budujeme na hodnotě individua a jeho práv a na jeho garanci, jímž je vláda zákona. Na tyto hodnoty představitelé moci skládají slib a tento slib soustavně porušují. Z parlamentní politiky se stala bezprincipiální mocenská partie. Význam lidských práv je obchodován za pochybné obchody i samým prezidentem, a účast na sankcích vůči agresorovi je odmítána předsedou Senátu. Česká politika je v okamžiku mezinárodní krize vlažná k svému západnímu ukotvení. Její evropská politika se omezuje na odmítání kvót, aniž je česká vláda schopna byť i jen navrhnout kroky k reálnému řešení věci. Česká politika se vymkla jakémukoli vztahu k hodnotám, chráněným Ústavou, a dává občanům najevo, že pravidla omezení moci neplatí. Český stát zapomněl na svůj raison d´etre, jímž je univerzalita lidských práv, a omezuje na obranu sebe sama i ve vztahu ke spojencům. Je tak hrozbou sám sobě. Začněme prezidentskou volbou.
Jan Kalvoda
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA – SEZNAM NEJČASTĚJI JMENOVANÝCH“
Naši signatáři vybírali každý za sebe trojici osobností, které by si nejvíce přáli na postu prezidenta. Uplatňovali pro svůj výběr podle svého vyjádření následující hodnotová hlediska.
„Jak je pro Vás osobně důležité, aby prezident či prezidentka naplňoval(a) následující předpoklady?“
Morální zachovalost, pevný charakter Schopnost reprezentovat + domluvit se v zahraničí Schopnost stát nad stranami a posilovat dohodu Jednoznačně prozápadní orientace Akceschopný v okamžicích krize Schopnost naslouchat Důstojnost, vážnost Bohatý kulturní a společenský rozhled Schopnost pracovat v týmu s ostatními Silná osobnost, vyniká nad ostatními Přijatelnost pro široký okruh voličů Praxe v politice a veřejné činnosti Lidovost, jadrný jazyk !
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA Spontánní pořadí možných kandidátů ke dni 1. 9. 2016 N=2200 1.
Horáček Michal *
2.
Halík Tomáš
3.
Pánek Šimon
4.
Švejnar Jan
5.
Kolář Petr
6.
Wagnerová Eliška
7.
Kocáb Michael
8.
Pavel Petr
9.
Eben Marek
10.
Pithart Petr
11.
Schwarzenberg Karel
12.
Roithová Zuzana
13.
Pospíšil Jiří
14.
Němcová Miroslava
15.
Marvanová Hana
16.
Höschl Cyril
17.
Sokol Jan
18.
Sedláček Tomáš
19.
Žantovský Michael
20.
Dienstbier Jiří
21.
Svěrák Zdeněk
22.
Grygar Jiří
23.
Fischerová Táňa
24.
Fischer Pavel
25.
Dlouhý Vladimír
*nechce spolupracovat s Kroměřížskou výzvou
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA – VE JMÉNU JAKÝCH HODNOT?“ Kroměřížská výzva vznikla jako iniciativa občanů sdílejících pocit, že po více než čtvrtstoletí uplynulém od listopadové revoluce jsou u nás hodnoty svobody a demokracie znovu ohroženy. Její signatáři chtějí tomuto ohrožení čelit podporou veřejné diskuse o těchto hodnotách a společným postupem při volbě příští hlavy státu na jejich základě. O jaké hodnoty se konkrétně jedná a v čem spočívá jejich ohrožení? Svoboda je základní lidská hodnota, je cílem a smyslem demokratického zřízení. Bez svobody jednotlivce rozhodovat o svém vlastním osudu nemůže existovat svobodná společnost. Bez jejího vyjádření v zaručeném právu každého lidského jedince na život, lidskou důstojnost, svobodu názoru, vyjadřování a shromažďování nemohou trvale existovat jiná individuální či kolektivní lidská práva. Podle ústavního pořádku České republiky může být uplatňování těchto práv omezeno výhradně zákonem. Jejich omezování nad zákonný rámec, tak jak k tomu například došlo v případě shromažďovacího práva během nedávné návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky, je ohrožením jedné ze základních demokratických hodnot. Svoje práva může občan uplatňovat jedině v rámci právního státu, který se řídí právoplatně přijatými pravidly a normami uplatňovanými na všechny bez rozdílu. O dodržování či porušování těchto norem rozhodují výhradně orgány soudní moci,která je nezávislá na moci výkonné a zákonodárné.
Jakékoli zasahování politické sféry do výkonu práva, snaha o ovlivňování či maření jeho průchodu a pokusy o ovládnutí jeho institucí, k jakým v poslední době dochází,
představují ohrožení právního státu. Základem zastupitelské demokracie tvořící ústavní zřízení České republiky je všeobecné a rovné volební právo, umožňující občanům si svobodně zvolit svoje představitele. Demokracie však nemůže trvale existovat bez ochrany a respektování práv menšin, zajišťujících existenci demokratické plurality. Tyranie většiny nevyhnutelně předznamenává zánik demokracie. Dělba moci a existence demokratických brzd a protivah jsou jedinou spolehlivou obranou před tímto nebezpečím. Koncentrace politické, ekonomické a mediální moci v jedněch rukou, snaha vysokých ústavních činitelů přisvojit si pravomoce, které jim ústava nepřiznává, a selhávání parlamentních prostředků kontroly moci představují ohrožení pluralitní demokracie. Svobodná media jsou důležitou zárukou zachování hodnot, o které se nám jedná, hlídacím psem demokracie. Informovanost veřejnosti a prostor pro svobodnou diskusi ve veřejném prostoru jsou bez nich nemyslitelné. Pokusy ovládnout media veřejné služby, podřídit je státu či je z veřejného prostoru úplně odstranit, jak o tom mluví hlava státu, anebo je podřídit stranickým a ekonomickým zájmům, jak se o to snaží vůdčí představitelé některých politických stran, představují ohrožení svobodné diskuse a veřejného prostoru pro ni. Fungující demokracie je též nemyslitelná bez individuální spoluúčasti a spoluzodpovědnosti každého z nás na správě věcí veřejných. Politiku nelze redukovat na politické organizace a jejich funkcionáře. V širším smyslu se na ni podílí hustá síť institucí, jednotlivců a aktivit občanské společnosti, které poskytují voleným představitelům názory, podněty, doporučení a nezbytnou zpětnou vazbu. Občanská společnost nestojí proti politice, ale je její nepostradatelnou součástí. Odmítání, zesměšňování a zostouzení občanské společnosti, jak se o to systematicky snaží nynější i předcházející hlava státu, představuje ohrožení občanského principu jako základního prvku svobodné společnosti. Bezpečnost malé země uprostřed Evropy, která během posledních sta let třikrát získala a ztratila svou suverenitu, lze zajistit pouze smluvním zakotvením v mezinárodním společenství sdílejícím hodnoty, k nimž se hlásíme. Naše vojenská bezpečnost se opírá o článek 5 Washingtonské smlouvy Severoatlantické aliance, jejímž jsme členem. Širší
rámec naší geopolitické bezpečnosti se opírá též o naše členství v Evropské unii. Zpochybňování našich spojeneckých závazků, podcenění naší spoluzodpovědnosti za obranu západního společenství a přejímání argumentů protizápadní a protievropské propagandy, jak se projevují ve výrocích a symbolických krocích hlavy státu, v zanedbávání výdajů na obranu a investic do armády, a v propagandě šířené extremistickými skupinami a s nimi spřízněnými medii představují ohrožení naší národní bezpečnosti. Přirozenou výslednicí této hodnotové struktury je naše prozápadní orientace. S členskými zeměmi Evropské unie, s dalšími západoevropskými zeměmi, zeměmi severoamerického kontinentu a pluralitními demokraciemi Asie a Oceánie sdílíme stejná občanská práva, stejné či podobné politické a ekonomické uspořádání a stejnou spoluzodpovědnost za jejich zachování. Veřejné zpochybňování této orientace, hlásání “politiky všech azimutů”, hledání vzorů politického uspořádání v přežívajících totalitních či polototalitních režimech a nedůstojné podbízení se jejich představitelům, jak to činí hlava státu, agresivní protievropanství či primitivní antiamerikanismus představují ohrožení nejen naší západní identity, ale i hodnot, které ji tvoří. Jsme přesvědčeni, že veřejná diskuze odrážející výše uvedené hodnoty, kterém jsou tím nejcennějším dědictvím sametové revoluce v listopadu 1989, povede k volbě takového prezidentského kandidáta, který je dokáže přesvědčivě ztělesňovat. Současný prezident to není. Michael Žantovský
HLEDÁME PREZIDENTA KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
5. září 2016
TISKOVÁ INFORMACE
„KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA – PROFILY PRVNÍCH KANDIDÁTŮ“
PETR KOLÁŘ, Ambassador (ret.) Senior Advisor Petr Kolář se ve své praxi zaměřuje na komerční diplomacii a globální vztahy s veřejným sektorem. Klientům poskytuje analytickou a diplomatickou expertizu a zastupuje je jak před legislativními tak výkonnými složkami státní správy. Pan Kolář poskytuje klientům asistenci v oblasti rozvoje strategie, taktiky a nástrojů pro obchodní aktivity na zahraničních trzích, a to včetně vedení transakčních negociací a řešení sporů, poradenství v mezinárodních vztazích a optimalizace zahraničního obchodu a investic.
Než začal pracovat pro Squire Sanders, pan Kolář působil v řadě vedoucích pozic v české zahraniční službě, včetně vedoucího odboru, náměstka ministra zahraničí pro dvoustranné vztahy, poradce prezidenta Václava Havla pro evropskou integraci a Balkán a velvyslance ve Švédsku (1996-1998), Irsku (1999-2003), Spojených státech amerických (2005-2010) a v Ruské federaci (2010-2012). V roce 2013 zastával pozici ředitele pro zahraniční vztahy PPF Group s hlavním důrazem na Asii. Petr je člen představenstva poradců Aspen Institutu v Praze, Prague Security Studies Institute a Prague Freedom Foundation a předseda dozorčí rady Iniciativy pro Evropské hodnoty.
Významná praxe - Jako český velvyslanec ve Spojených státech vedl a vytvořil koalici zemí střední a
východní Evropy, jejímž výsledkem bylo dosažení bezvízového styku. - Zastupoval společnost nabízející spotřebitelské financování při rozšíření její obchodní licence ze sedmi na devět provincií v Číně a následně v celé Číně.- Vedl jednání s vietnamskými regulačními úřady ohledně rozšíření obchodní činnosti společnosti nabízející spotřebitelské financování a zajištění příslušných regulačních opatření. - Asistoval společnosti nabízející spotřebitelské financování při zahájení její obchodní činnosti v Indonésii a na Filipínách. - Asistoval společnosti působící v oblasti biotechnologií se vztahy s veřejným sektorem v Rusku. - Poskytoval poradenství regulovaným odvětvím ve vztahu k institucím EU (hlavně Evropské komisi a Evropskému parlamentu) a u mimoevropských teritorií zajišťoval ochranu zájmů svých klientů v úzké spolupráci jak s národními diplomaciemi, tak s Evropskou službou pro vnější akci.
Zaměření praxe - veřejná advokacie - regulatorní záležitosti
Vzdělání Univerzita Karlova, PhDr., 1986
Jazyky - čeština - angličtina - ruština
JIŘÍ POSPÍŠIL Jiří Pospíšil byl poslancem PČR od roku 2002 do roku 2014, v roce 2014 byl zvolen do Evropského parlamentu. V letech 2006 – 2009 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Mirka Topolánka a následně ve vládě Petra Nečase v etech 2010 – 2012, kdy byl 27. června 2012 odvolán. V Topolánkově vládě Jiří Pospíšil prosadil mj. Přijetí nového trestního zákoníku (z.č. 40/2009), v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník (z.č. 89/2012) a nový zákon o obchodních korporacích (z.č. 90/2012). Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Za ministra Pospíšila byl také přijat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (z.č. 418/2011) či nový zákon o obětech trestných činů (z.č. 45/2013). Zároveň byl připraven např. zákon o státním zastupitelství, na jehož obsah nyní navazuje ministr Pelikán. Do funkce nejvyššího státního zástupce jmenoval Pavla Zemana. Došlo také ke zkrácení průměrné délky trestního soudního řízení o čtvrtinu (na 185 dní v roce 2012). V civilním řízení dokonce průměrná délka klesla o třetinu z 531 dní v roce 2006 na 369 dní v roce 2012. Podstatným krokem byla také elektronizace justice – byla zavedena možnost elektronického podání a elektronického platebního rozkazu. Vedle poslaneckého a ministerského působení je Jiří Pospíšil od roku 2000 zastupitelem Plzeňského kraje. V roce 2012 jako lídr ODS v krajských volbách zvítězil, vládní koalici však sestavila ČSSD s KSČM.
Mimopolitické aktivity - 29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství. - V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně, ve funkci skončil 8. 8. 2010.