Ú vodní slovo prezidenta

Úvodní slovo prezidenta

Vážené členky, vážení členové Agrární komory ČR, V rukou držíte pravidelnou zprávu Představenstva Agrární komory ČR pro její členy. Nutno říci, že rok 2014 byl v mnoha směrech přelomový. Nejen změnou prezidenta AK ČR v březnu 2014, ale především tématy, která se v uplynulém roce projednávala. Zcela stěžejní pro zemědělský sektor bylo nepochybně nastavení parametrů nové Společné zemědělské politiky i Programu rozvoje venkova. Jsem rád, že se i díky AK ČR podařila prosadit větší podpora chovu skotu, prasat, ale i speciálních plodin jako ovoce, zeleniny a konzumních brambor. Zasadili jsme se rovněž o udržení úrovně alokace na investice v zemědělství a potravinářství, dále o zvýšení kofinancování z 15 % na 25 %, ale také třeba o znovuzavedení zelené nafty pro zemědělce. Samozřejmě, že i přes dosažený kompromis zde zůstává řada dalších nevyřešených problémů – například nebylo schváleno vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců. Diskutabilní rovněž zůstává podpora oblastí LFA. Při menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis a platby se krátily všem. Pokud jde o Program rozvoje venkova (dále jen PRV), jsme rádi, že zahrnuje animal welfare u skotu a prasat, nicméně je potřeba otázku animal welfare vyřešit systémově také u drůbeže, která stále spadá jen pod národní dotace. I přes dosažený úspěch, pokud jde o zvýšení kofinancování o 10 % proti původnímu návrhu, zůstává samotné kofinancování kritickým bodem celého PRV. Jak ukazují data z ostatních států, Česká republika má jedno z nejnižších kofinancování Programu rozvoje venkova v rámci EU a sama se tak připravuje o konkurenceschopnost na evropském trhu, které bez podpory investic nejsme schopni dosáhnout. Pro nadcházející období je tedy stěžejním úkolem pro Agrární komoru ČR uhájit a posílit trh s mlékem a ceny mléka, podpořit v maximální možné míře prvovýrobu a zpracování zemědělských surovin, abychom konečně snížili tu obrovskou závislost na dovozech, která u některých komodit (vepřové maso, zelenina) již dosahuje zcela nepřijatelné úrovně, prosadit zákon o významné tržní síle, protože tlak řetězců na prvovýrobce stále sílí, prosadit definici aktivního zemědělce, tak aby nebylo možné dotací zneužívat a v neposlední řadě pokusit se zvýšit kofinancování PRV minimálně o 10 %. K tomu všemu nám všem přeji dostatek sil a odvahy. Ing. Miroslav Toman, CSc. Prezident AK ČR

1

1. Stav členske zakladny – Ing. Viera Klobouková, Vladimíra Fialová, kancelář AK ČR v Olomouci Stav k 26. 2. 2015 Všeobecná sněmovna má celkem 60 členů 58 okresních agrárních komor – Kraj Středočeský 9 OAK, Jihočeský 7 OAK, Plzeňský 6 OAK, Ústecký 5 OAK, Liberecký 2 OAK, Královehradecký 5 OAK, Pardubický 4 OAK, Vysočina 5 OAK, Jihomoravský 6 OAK, Zlínský 4 OAK, Olomoucký 5 OAK a 2 Regionální agrární komory – Karlovy Vary-Cheb, Ostravsko.

Sněmovna společenstev má celkem 31 členů Nově přijatá společenstva: 

Český mák, sdružení právnických a fyzických osob



Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků

Ukončilo členství: AGROTRADE, a.s.

Společenstva zájmová vyjmenovaná tvoří 4 členové, společenstva zájmová ostatní 5 členů, živočišná 9 členů, rostlinná 13 členů.

A) Svazy a společenstva zájmová Vyjmenovaná Agrární unie Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů

Potravinářská komora ČR

Zemědělský svaz ČR

2

Ostatní

AGROFERT HOLDING

Farmtec a.s.

Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků

Lesnicko-dřevařská komora ČR

Společenstvo státních podniků spravujících lesy ve vlastnictví ČR

B) Svazy a společenstva živočišná výroba Českomoravská drůbežářská unie

Český svaz včelařů

MLECOOP, odbytové družstvo

Rybářské sdružení

Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Svaz chovatelů drůbeže ČR

Svaz chovatelů holštýnského skotu

Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

Unie chovatelů hospodářských zvířat

3

C) Svazy a společenstva rostlinná výroba

Asociace zahradnických společenstev

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravský cukrovarnický spolek

ČM šlechtitelská a semenářská asociace

Český mák, sdružení právnických a fyzických osob

Lnářský svaz

Ovocnářská unie ČR

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

Svaz pěstitelů cukrovky ČR

Svaz pěstitelů chmele ČR

Svaz vinařů ČR

Ústřední bramborářský svaz ČR

Zelinářská unie ČR

4

Vývoj členské základny od XXII. sněmu v r. 2014 Stav k 26. 2. 2015 Členové AK ČR obhospodařují 1,694.486 ha zemědělské půdy Počet členů v OAK 2.924, z toho 2.481 zemědělských organizací včetně 1.252 soukromě hospodařících rolníků. Stav evidence členské základny k 26. 2. 2015 OAK, které dodaly jmenovitě hlášení o stavu čl. základny v průběhu r. 2014 (2013) Středočeský kraj: Benešov, Beroun, Kolín, (Kutná Hora), Mladá Boleslav, Nymburk, Praha, Příbram, Rakovník Jihočeský kraj: Č. Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Tábor Plzeňský kraj: Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany Karlovarský kraj: Karlovy Vary Ústecký kraj: Litoměřice, (Most) Liberecký kraj: Liberec/Jablonec Královehradecký kraj: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Pardubický kraj: Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí Kraj Vysočina: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj: Blansko Zlínský kraj: (Kroměříž), Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín Olomoucký kraj: Jeseník, Olomouc, Prostějov, Šumperk Moravskoslezský kraj: Ostravsko

OAK, které aktualizovaly v r. 2014 resp. 2013 počet členů a celkový počet ha bez aktualizace seznamu členů: Prachatice, Louny, Břeclav, Hodonín, Znojmo, Přerov OAK, které dodaly seznam členů v dřívějších letech, bez další aktualizace: Tachov, Děčín/Ústí nad Labem, Třebíč, Brno, Vyškov OAK bez doložené čl. základny: Chomutov, Česká Lípa

Příspěvková morálka – čl. příspěvky za r. 2014 Všeobecná sněmovna má k 26. 2. 2015 z předpokládaných 6,743.000 Kč uhrazeno 6,703.000 Kč, tj. 99 %. Sněmovna společenstev má k 26. 2. 2015 z předpokládaných 2,368.400 Kč uhrazeno 2,338.400 Kč, tj. 99 %.

5

2. Podnikatelske prostredí a hospodarsky vysledek –

Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

Výraznou charakteristikou roku 2014 bylo obnovení hospodářského růstu jak v Evropské unii, dále jen EU, tak i v České republice, dále jen ČR. V EU 28 jako celku hrubý domácí produkt, dále jen HDP, meziročně rostl o 1,6 %. Předpoklad meziročního růstu HDP za r. 2014 v ČR byl 2,6 %, tedy vyšší než v EU. Skutečnost však byla podle ČSÚ 2 %. Přitom jednotlivá čtvrtletí předchozího roku 2013 byla s výjimkou čtvrtého v záporných číslech. Prognóza na rok 2015 činí 2,8 %. Míra inflace vyjádřena meziročním přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen dosáhla 0,4 %. Nižší byla pouze v roce 2003, kdy byla 0,1 %. Obecná míra nezaměstnanosti 15 – 64 letých se pohybovala od 6,7 % v lednu do 5,9 % v posledních čtyřech měsících roku. Hospodářský růst je pro naše odvětví příznivý z hlediska odbytu. Nepříznivé je z hlediska růstu cen vstupů dlouhodobého oslabení kurzu koruny. Nepříznivě působí také vysoká daň z přidané hodnoty, která se od r. 2008 zvýšila na trojnásobek a omezení vývozu v důsledku sankcí EU vůči Ruské federaci. Zemědělská produkce v běžných cenách se oproti roku 2013 zvýšila o 4,8 % a dosáhla nejvyšší hodnoty od r. 1998 – 134,4 mld. Kč. Podíl rostlinné výroby nadále výrazně převyšoval podíl živočišné produkce, která spotřebovává značnou část produkce rostlinné. Jestliže např. ještě v roce 1998 převažovala živočišná produkce nad rostlinnou podílem 52 %, v roce 2014 převažovala naopak produkce rostlinná 58 %. Tento nepříznivý trend trvající více jak 10 let se však v roce 2014 podařilo oslabit, neboť živočišná produkce v běžných cenách meziročně vzrostla o 7,6 %, kdežto rostlinná pouze o 3 %. Výrazný zde byl cenový vliv.

Zemědělská produkce

1) 2)

semidefinitivní data předběžné údaje

6

Zdroj: ČSÚ

Mezispotřeba se meziročně zvýšila o 3,4 %, tedy méně než růst zemědělské produkce.

Mezispotřeba

mld. Kč

1) semidefinitivní data 2) předběžné údaje

100 95 90 85 80 75 70 65 60 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

2014

Zdroj: ČSÚ

Stejně jako zemědělská produkce dosáhla i hrubá přidaná hodnota dosud nejvyšší hodnoty od r. 1998 a to 40,5 mld. Kč.

7

Hrubá přidaná hodnota

1) semidefinitivní data 2) předběžné údaje

45 40 35

mld. Kč

30 25 20 2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

15

Zdroj: ČSÚ

Dosud nejvyšší byl dosažen i podnikatelský důchod českého zemědělství – 19,8 mld. Kč.

Podnikatelský důchod

1) semidefinitivní data 2) předběžné údaje

25 20

10 5 0 -5

Zdroj: ČSÚ

8

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

-10 1998

mld. Kč

15

Dosud nejvyšší hodnoty dosáhly i dotace pro zemědělské prvovýrobce – 33,3 mld. Kč. Téměř 68 % dotací tvoří podnikatelský důchod, zbytek kryje část nákladů odvětví zemědělství. Dotace v roce 2014 převýšily podnikatelský důchod téměř o 68 %, v roce 2013 o 80 %, v roce 2012 o 97 %, v roce 2011 o 83 %, v roce 2010 o 98 %, v roce 2009 o 298 %. Z toho lze vyvodit, že se podíl dotací na tvorbě podnikatelského důchodu snižuje. Ve vztahu k objemu zemědělské produkce v běžných cenách, tvořily v roce 2014 dotace zemědělských prvovýrobcům 25 %, v roce 2013 - 23 %, v roce 2012 – 26 %, v roce 2011 – 27 % a v roce 2010 – 29 %. Tedy i podíl dotací na zemědělské produkci se postupně snižuje.

Dotace pro zemědělské prvovýrobce

1) semidefinitivní data 2) předběžné údaje

35 30

mld. Kč

25 20 15 10 5 0

Zdroj: ČSÚ

9

3. Produkče českeho zemedelství –

Bc. Jan Doležal, Odbor komodit AK ČR

Rostlinná výroba Tonnes Rok Year

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obiloviny celkem Cereals total

6 770 829 5 762 396 8 783 801 7 659 851 6 386 078 7 152 861 8 369 503 7 831 998 6 877 619 8 284 806 6 595 493 7 512 612 8 779 299

z toho / of which: pšenice Wheat

žito 1) Rye

ječmen Barley

oves 2) Oats

kukuřice na zrno Maize for grain

3 866 473 2 637 891 5 042 523 4 145 039 3 506 252 3 938 924 4 631 502 4 358 073 4 161 553 4 913 048 3 518 896 4 700 696 5 442 349

119 154 159 312 313 348 196 755 74 811 177 507 209 787 178 070 118 233 118 456 146 962 176 278 129 059

1 792 557 2 068 693 2 330 582 2 195 376 1 897 703 1 893 408 2 243 865 2 003 032 1 584 456 1 813 679 1 616 467 1 593 760 1 967 049

167 708 233 560 227 017 151 054 154 906 159 408 155 868 165 993 138 224 164 248 171 976 139 120 152 232

616 234 476 371 551 628 702 933 606 366 758 781 858 407 889 574 692 589 1 063 736 928 147 675 380 832 235

1)

2)

Luskoviny celkem Legumes total

z toho: 3) jedlé of which: 3) edible

Brambory celkem Potatoes total

65 124 62 131 88 261 95 969 87 510 65 282 47 905 62 072 58 138 63 564 39 144 38 276 53 797

56 182 53 736 71 962 78 757 71 540 55 002 40 900 51 866 48 242 52 341 30 710 30 700 42 748

900 843 682 511 861 798 1 013 000 692 174 820 515 769 561 752 539 665 176 805 331 661 795 536 450 697 539

Cukrovka 4) technická Industrial sugar beet

Řepka 5) Rape

Pícniny na orné půdě Fodder on arable land

709 533 387 805 934 674 769 377 880 172 1 031 920 1 048 943 1 128 119 1 042 418 1 046 071 1 109 137 1 443 210 1 537 320

3 274 437 2 521 642 3 032 890 3 047 385 2 791 913 2 562 404 2 595 221 2 605 527 2 459 946 2 963 812 2 948 427 2 857 238 3 448 625

5)

4)

3 832 466 3 495 148 3 579 278 3 495 611 3 138 326 2 889 871 2 884 645 3 038 220 3 064 986 3 898 887 3 868 829 3 743 772 4 424 619

Zdroj: ČSÚ

V roce 2014 byl takřka u všech rostlinných komodit zaznamenán rekordní objem sklizně. U obilovin to bylo více než 8,77 milionů tun, přičemž největší podíl na tom měla pšenice ozimá (5,44 mil. tun) a ječmen jarní i ozimý (1,97 mil. tun). Celková sklizeň brambor se po loňském propadu (536 tisíc tun) lehce zvýšila na 697 539. Vzhledem k tomu, že se neadekvátně zvýšení produkce snížila cena, nejedná se o příliš pozitivní zprávu. Podobná situace byla zaznamenána u cukrové řepy, kde výrobce také trápí nízká cena. Rekordní sklizeň byla zaznamenána u řepky, která poprvé překročila 1,5 milionu tun. Ceny potravinářské pšenice měly ve srovnání s rokem 2013 stabilnější průběh. K poklesu došlo v době žní vzhledem ke zprávám o rekordních výnosech a rekordní celkové sklizni. Celkově ovšem nebyly ceny v roce 2014 schopny navázat na úroveň cen v prvním pololetí roku 2013.

tis. Kč/t

8

Pšenice potravinářská

6 4 2

2013

0

Vývoj cen v letech 2013-2014, ČSÚ

10

2014

Ceny krmných obilovin byly v roce 2014 nižší, než v roce 2013, což demonstruje přiložený graf. Na vině je částečně průběh počasí v době sklizně. Špatné počasí v době sklizně negativně ovlivnilo kvalitativní parametry zrna a velké množství produkce tak nedosáhlo na potravinářskou kvalitu. To způsobilo tlak na snižování cen.

6

Pšenice krmná

tis. Kč/t

5 4 3 2

2013

1

2014

0

Vývoj cen v letech 2013-2014, Zdroj: ČSÚ

tis. Kč/t

Nejpěstovanější a nejobchodovanější olejnina, řepka ozimá, v roce 2014 dosahovala nižší ceny než v roce 2014, cenový propad však částečně kompenzoval nárůst výnosů.

14 12 10 8 6 4 2 0

Semeno řepky olejné

2013

2014

Vývoj cen v letech 2013-2014, Zdroj: ČSÚ

Produkce ovoce, zeleniny, vína, chmele a okrasných rostlin Produkce zeleniny po zahrnutí sklizně domácností byla proti předchozímu roku vyšší. V roce 2013 byla zaznamenána produkce zeleniny o objemu 239,7 tis. tun, v roce 2014 bylo úhrnně sklizeno 294,2 tis. tun zeleniny. Produkce ovoce (včetně domácností) dosáhla v roce 2014 objemu 314,7 tis. tun, zatímco v roce 2013 bto bylo o 11,3 tuny méně (303,4 tis. tun v roce 2013). Dlouhodobým problémem obou odvětví je v poslední době klesající podíl zpracování a přidávání hodnoty společně s problematickou distribucí do místní maloobchodní sítě. Na 15,8 tis. ha plodících vinic se při hektarovém výnosu 4,03 t (4,77 t v roce 2013) sklidilo 63,5 tis. tun hroznů, tj. o 11,2 tis. tun méně než v roce 2013. Na vině je především deštivý závěr léta, který negativně ovlivnil dozrávání hroznů. Pěstitelé se tak často setkávali například s šedou hnilobou a dalšími druhy chorob a poškození v důsledku vlhkého počasí. Problém byl v roce 2014 zaznamenán také s cukernatostí u

11

dříve sklizených hroznů. V říjnu tak musela být tuzemským vinařům povolena výjimka pro limity na doslazování zpracovávaného vína. Produkce chmele dosáhla v roce 2014 výše 6 202 tun a proti roku 2013 se tak zvýšila o 872 tun (tj. o 16,4 %). Výnos chmele z jednoho hektaru 1,39 t je také vyšší, a to o 0,16 t než v roce minulém. Pro okrasné rostliny byl rok 2014 v porovnání s podprůměrným rokem 2013 znatelně lepší. Hodnota produkce v roce 2014 přesáhla 3,5 miliardy Kč. U tuzemské květinářské produkce vzrostla její hodnota meziročně o 10 %, z dlouhodobého hlediska se však jedná o minimální nárůst. U okrasných dřevin je situace obdobná. Nadále i v minulém roce vzrůstal prodej okrasných rostlin v obchodních řetězcích, u specializovaných prodejců spíše stagnoval. Jenom u květin roční spotřeba v ČR v minulém roce překročila hranici 1000 Kč na obyvatele. Do širšího povědomí u odběratelů i koncového spotřebitele začíná pronikat projekt SKFČR „Česká květina“. Živočišná výroba

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

691 301 94,5

647 728

628 585

626 297

598 953

556 066

538 554

505 397

458 329

447 525

451 186

93,7

97,4

99,6

95,6

92,8

96,9

93,8

97,6

100,8

96 660

81 031

79 187

79 328

80 020

77 026

74 259

72 125

65 713

64 825

65 529

89,4

83,8

97,7

100,2

100,9

96,3

96,4

97,1

91,1

98,6

101,1

376 723

339 635

333 015

340 863

316 985

284 572

275 905

262 944

239 753

234 273

235 991

91,6

90,2

98,7

102,4

93,0

89,8

97

95,3

91,2

97,7

100,7

175

218

197

212

190

150

149

163

171

179

192

120,2

124,9

90,4

107,6

89,6

79,0

99,4

109,0

105,0

104,9

107,2

65

82

77

68

65

66

63

81

80

74

64

78,9

125,6

94,8

89,2

95,6

101,2

95,8

128,5

97,8

93,1

86,9

217 678

226 762

216 111

205 826

201 693

194 252

188 177

170 084

152 613

148 174

149 410

102,6

104,2

95,3

95,2

98,0

96,3

96,9

90,4

97,1

100,8

2 495 830 98,6

2 476 308 99,2

2 329 673 94,1

2 389 658 102,6

2 368 602 99,5

2 291 670 96,8

2 251 437 98,2

2 303 899 102,3

2 319 502 97,4

2 350 676 101,3

1)

Výroba masa v tunách Meat production1) in tonnes Index / Index V tom / Of which Výroba hovězího a telecího masa Beef production incl. veal Index / Index Výroba vepřového masa Pigmeat production Index / Index Výroba skopového a kozího masa Sheep- and goat meat production Index / Index Výroba koňského masa Horsemeat production Index / Index Výroba drůbežího masa1) Poultry meat1) production Index / Index Nákup mléka celkem v tis. litrů Total milk collection in thousand litres Index / Index

.

.

2 381 826 103,4

Živočišná produkce 2004-2014,ČSÚ

Tabulka ukazuje vývoj živočišné produkce v posledních jedenácti letech (2004 včetně až 2014 včetně). V roce 2014 byl sice ve všech sledovaných kategoriích zaznamenán lepší výsledek ve srovnání s rokem 2013. Stále se však jedná ve srovnání s předešlými devíti lety před rokem 2013 o nejhorší výsledek. Stagnují takřka všechna odvětví. Klesá soběstačnost ve vepřovém masu, přičemž z hlediska cen byl pro chovatele prasat rok 2014 obzvláště složitý. Pokles cen živočišných komodit v roce 2014 poměrně dobře ilustruje příklad vepřového masa. Vzhledem k fytosanitárním důvodům nebylo možné vyvážet vepřové maso z EU do Ruské federace již od ledna 2014. K dalšímu poklesu cen přispěla nadprodukce v Dánsku a sousedním Německu podpořená dobrou sklizní obilovin, ze které vzhledem k vývoji počasí byla velká část klasifikována jako krmná, což obchodníci s masem vyhodnotili jako signál k dalšímu snížení cen.

12

tis. Kč/t

Prasata jatečná v živém 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2013

2014

Cena prasat v letech 2013-2014, Zdroj: ČSÚ

U mléka došlo k poklesu především v druhé polovině roku. Na vině je nadprodukce na Novém Zélandu, pokles poptávky v Číně, očekávání spojená s koncem kvótového režimu a ruské embargo na zákaz dovozu zemědělských produktů

Mléko kravské (Q třída jakosti) 12 10

Kč/l

8 6 4

2013

2 0

Cena mléka v letech 2013-2014, Zdroj: ČSÚ

13

2014

Agrární zahraniční obchod (dále jen AZO) Český AZO v letech 2009 až 2014 (v mld. Kč)

Ukazatel

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obrat

235,4

245,4

277,1

321,3

345,3

375,0

Vývoz

101,7

105,4

120,4

148,3

160,6

178,5

Dovoz

133,7

140,0

156,7

173,0

184,7

196,5

Bilance

-32,0

-34,6

-36,3

-24,7

-24,1

-18,0

Stupeň krytí dovozu vývozem (%)

76,1

75,3

76,8

85,7

87,0

90,9

Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%)

5,7

5,0

5,0

5,5

5,8

5,5

Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%)

4,8

4,2

4,2

4,8

5,1

5,0

Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%)

6,7

5,8

5,8

6,3

6,5

6,2

Podíl netto-dovozu na dovozu (%)

23,9

24,7

23,2

14,3

13,0

9,1

Podíl netto-dovozu na vývozu (%)

31,5

32,9

30,1

16,7

15,0

10,1

Zdroj: ČSÚ

I v roce 2014 pokračovalo snižování záporného salda agrárního zahraničního obchodu. Oproti roku 2013 došlo sice k poměrně významnému zvýšení vývozů (v hodnotě 18,2 mld. Kč), ale zároveň byla tato skutečnost kompenzována zvýšením dovozů o objem zboží odpovídající ekvivalentu 14,8 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu je tak oproti roku 2013 nižší o 6,1 miliard ve prospěch vývozů.

14

4. Implementače Společne zemedelske politiky EÚ 2014 – 2020, príme platby, Program rozvoje venkova, podmínky podmínenosti, PRGLF –

Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR SAZBY PP ZA R. 2014:

SAZBY JEDNOTLIVÝCH DOTAČNÍCH TITULŮ 2014 OPATŘENÍ

SAZBA DOTACE V KČ

Jednotná platba na plochu (SAPS)

5 997,23

JEDNOTKA ha

Oddělená platba za cukr (SSP)

382,25

t

Oddělená platba za rajčata (STP)

954,25

t

Platba na brambory pro výrobu škrobu

19 670,44

ha

9 207,53

ha

15 214,35

VDJ

Platba na bahnice, popřípadě kozy pasené na travních porostech

3 505,11

VDJ

Platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka – plná výše sazby

2 750,62

VDJ

185,06

ha

4 937,65

ha

Krávy BTPM

131,95

VDJ

Ovce, kozy

61,15

VDJ

Přežvýkavci

96,64

VDJ

Platba na chmel Platba na tele masného typu

PŘECHODNÉ VNITROSTÁTNÍ PODPORY (PVP) Zemědělská půda Chmel

Škrob

1 681,86

t

Sazby přímých plateb pro zemědělce na rok 2014, podle kterých zemědělci dostanou peníze z rozpočtu EU za produkci cukru a rajčat a sazby plateb na tzv. citlivé sektory. Rozdělují obálku cca 2,79 miliard korun. Loni přitom dosáhla výše zhruba 1,97 miliardy korun. Výše je uveden sazebník dotací pro rok 2014 pro oddělenou platbu za cukr, oddělenou platbu za rajčata a zvláštní podporu dle čl. 68 nařízení Rady EU, jehož součástí jsou také sazby plateb na citlivé sektory, jako je pěstování chmele, brambor pro výrobu škrobu, chov dojnic, telat masného typu, ovcí a koz pasených na travních porostech. V roce 2014 se díky přerozdělení peněz v rámci přímých plateb zvýšila také částka poskytovaná na citlivé sektory.

15

„Jednoznačně pozitivní zprávou pro zemědělce je, že výše podpory na citlivé sektory se oproti roku 2013 zvýšila téměř na dvojnásobek. Zatímco loni bylo na tento typ podpory 819 milionů korun, letos to bude více než 1,5 miliardy korun. Celkový objem finančních prostředků pro oddělenou platbu za cukr činí zhruba 1,22 miliardy korun (loni 1,14 mld. Kč), u oddělené platby za rajčata dosahuje tato částka zhruba výše 11,4 milionů korun (loni 10,6 milionů). A. Přímé platby a změny v podporách přímých plateb od roku 2015 Od roku 2015 se významně mění struktura přímých plateb – bude se jednat o několik složek platby. Česká republika bude pokračovat v poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) až do roku 2020. Výše základní sazby SAPS, včetně greeningové platby by se neměla výrazně lišit od stávající úrovně. Reformovaná Společná zemědělská politika EU obsahuje řadu nových prvků, které dosud nebyly v oblasti přímých plateb aplikovány. Nově se zavádí pojem aktivní zemědělec. Jde o to poskytnout platby těm zemědělcům, kteří zemědělské činnosti opravdu vykovávají. V rámci podpory mladých zemědělců, kterým není v roce podání žádosti více než 40 let, jde o 25% příplatek k jednotné platbě na plochu. Tato platba je poskytována jednomu zemědělci na maximální výměru 90 ha, nejdéle po dobu 5 let. Dalším novým prvkem přímých plateb se stává tzv. ozelenění (greening). Jednou z povinností ozelenění je diverzifikace plodin, která se dotkne těch zemědělců, kteří hospodaří na orné půdě s výměrou nad 10 ha. Zemědělci s výměrou mezi 10-30 ha musejí pěstovat alespoň dvě různé plodiny, zemědělci nad 30 ha plodiny tři. Dále má ČR povinnost zajistit, že environmentálně cenné TTP nebudou přeměny či rozorány a udržet poměr TTP k celkové zemědělské ploše tak, aby neklesl o více než 5% referenčního rámce, stanoveného v roce 2015. Součástí ozelenění je dále povinnost subjektů s výměrou nad 15 ha orné půdy vyhradit určitou výměru jako tzv. plochu využívanou v ekologickém zájmu, tzv. EFA (úhor, souvrať, krajinné prvky, plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, zalesněnou půdu, plochy s meziplodinami, plochy s plodinami, které vážou dusík). Pro tzv. citlivé sektory budou finanční prostředky směřovat na brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zeleninu, konzumní brambory, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, masná telata, do sektoru mléka, a na pasené ovce a kozy. Oproti předchozímu období dochází nejenom k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků.

Dobrovolná podpora vázaná na produkci Od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných změn. Kromě dříve představené jednotné platby na plochu (SAPS) a ozelenění (greening) bude dalším prvkem vícesložkového modelu výplaty přímých plateb dobrovolná podpora vázaná na produkci. Na období 2015 – 2020 Česká republika rozhodla o podpoře citlivých sektorů ve výši 15 % roční obálky na přímé platby, jde o průměrnou roční částku zhruba 3,46 mld. Kč. Finanční prostředky budou směřovat na brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zeleninu, konzumní brambory, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, masná telata, do mléčného sektoru, a na pasené ovce a kozy. Nicméně jde o návrh, ke kterému Evropská komise může během podzimu letošního roku vyjádřit doporučení k úpravám. Nastavení tohoto opatření navazuje na zvláštní podporu dle čl. 68, jež mířila do odvětví brambor určených na výrobu škrobu, chmele, krav bez tržní produkce mléka, do sektoru mléka, a na pasené ovce a kozy. V minulých letech byla uplatňována ve výši 3,5 %, v roce 2014 došlo k navýšení na 6,5 % roční obálky přímých plateb. Dochází tedy

16

nejenom k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků. Pro jednotlivé podporované sektory zde uvádíme pouze přehled zásadních podmínek, ostatní budou i se souvisejícími minimálními požadavky na úroveň produkce, množství, výsev nebo výsadbu zahrnuty v připravovaném nařízení vlády. Základní podmínkou poskytování plateb pro všechna odvětví rostlinné výroby je minimální výměra zemědělské půdy ve výši 1 ha v LPIS nebo v registru sadů. Podporu na škrobové nebo konzumní brambory získá ten, který mimo jiné použije při výsadbě uznanou sadbu v množství min. 2 t/ha. Zároveň v případě škrobových brambor dodá výrobci škrobu brambory ve stanoveném minimálním množství škrobu z hektaru a u konzumních brambor prodá jejich určité minimální množství z hektaru. Sektor ovoce je rozdělen na dvě opatření podle pracnosti pěstování jednotlivých druhů s odpovídajícími dvěma sazbami. V rámci těchto dvou opatření budou podporovány jabloně, meruňky, hrušně, třešně, slivoně, broskvoně, višně, rybíz černý, rybíz červený, maliník a jahodník. Platba bude poskytnuta pouze na produkční sady vysázené v roce 1995 a později, zároveň žadatel prokáže určitou minimální úroveň produkce. V případě jahodníku je naopak podmínkou založení nové plantáže ve stanoveném období po ukončení životnosti staré plantáže. Žadatelé dále u jednotlivých druhů splní kritérium minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar. U peckovin to bude 200 ks/ha, u jádrovin 500 ks/ha, pro drobné ovoce (mimo jahodník) 2 000 ks/ha a pro jahodník 20 000 ks/ha. Podobně jako u ovoce, je dle pracnosti rozděleno odvětví zeleniny a to rovněž na dvě opatření s dvěma sazbami. Podpora bude směřovat na košťálovou zeleninu (zelí hlávkové, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice, kedluben), kořenovou zeleninu (mrkev, petržel kořenová, pastinák, celer bulvový, ředkev, ředkvička, řepa salátová), plodovou zeleninu (rajče, paprika, okurky nakládačky, okurky salátové, cuketa, kukuřice cukrová, tykve), cibulová zelenina (cibule, cibule šalotka, česnek, pór), listovou a stonkovou zeleninu (salát, čekanka salátová, pekingské zelí, celer řapíkatý, pažitka, chřest, reveň, celer naťový, špenát, petržel naťová), a luskovou zeleninu (hrách zahradní, fazol zahradní). Pro získání podpory pěstitel splní podmínku minimálního výsevu či výsadby daného zeleninového druhu na hektar. Podporovanými bílkovinnými plodinami jsou hrách, bob, lupina, sója, vojtěška, jetel a jejich směsi s obilovinami, přičemž zastoupení bílkovinných plodin činí v těchto směsích víc než 50 %, směsi bílkovinných plodin s trávou nejsou povoleny. Současně je podpora na bílkovinné plodiny podmíněna chovem hospodářských zvířat v minimální intenzitě 3 VDJ/ha podporovaných proteinových plodin v referenčním období od 1. června do 30. září. Ke splnění podmínek podpory na masné tele vykáže žadatel jeho narození v období od 1. dubna předcházejícího roku do 31. března roku podání žádosti, zároveň matkou telete musí být kráva chovaná v systému bez tržní produkce mléka a otcem telete musí být býk masného typu skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků. Na sektor mléka bude podpora poskytnuta žadateli chovajícímu krávy v systému s tržní produkcí mléka na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci k 31. březnu příslušného kalendářního roku a současně podmíněna minimálním počtem 2 VDJ. Podpora nebude poskytnuta na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka v případě, že je již ve stejném kalendářním roce na ni požadována platba na masné tele a naopak. Podporu na ovce a kozy získá žadatel, který chová a pase bahnice nebo kozy na travních porostech v období nejméně od 15. května do 11. září příslušného kalendářního roku na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci. Z minulých zkušeností, zejména ze zvláštní podpory na citlivé sektory dle čl. 68, je patrné, že by žadatelé měli dbát na řádné uvádění údajů do ústřední evidence, zejména včasné nahlašování narození zvířat a ohlašování pohybů zvířat, a v neposlední řadě u ovcí a koz důkladně vést pastevní deník.

17

Dobrovolná podpora vázaná na produkci na období 2015 – 2020 Citlivé sektory Brambory určené na výrobu škrobu Chmel Ovoce Zelenina Konzumní brambory Cukrová řepa Bílkovinné plodiny Masné tele Dojnice Ovce a kozy

Průměrná roční částka 85 mil. Kč 85 mil. Kč 100 mil. Kč 100 mil. Kč 50 mil. Kč 450 mil. Kč 462 mil. Kč 668 mil. Kč 1 384 mil. Kč 78 mil. Kč

Dotace na tzv. ozelenění neboli greening 1) Plochy v ekologickém zájmu – EFA Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA. Povinnost vyčlenit EFA se nevztahuje na následující případy:  

zemědělské podniky, které mají méně než 15 ha orné půdy; pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha;  pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o  půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom  výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha. Za EFA se pro plnění podmínek greeningu považují následující prvky: a) půda ponechaná ladem Za EFA lze považovat půdu ponechanou ladem, na které nedochází k zemědělské produkci, což vede k omezení použití pesticidů nebo hnojiv. Zákaz produkce se nevztahuje na dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin, které mají ještě zvýšit přínos pro biologickou rozmanitost. b) krajinné prvky a terasy Za EFA lze považovat krajinné prvky stanovené pro plnění podmínek dobrého ekologického a environmentálního stavu, kterými jsou mez, terasa, solitér, skupina dřevin, stromořadí a nově definovaný prvek, příkop. Za EFA lze považovat krajinný prvek souvrať (okraj pole), který není stanoven pro plnění podmínek dobrého ekologického a environmentálního stavu. Souvrať může být široká 1 až 20 metrů a nesmí na ní docházet k zemědělské produkci.

18

c) ochranné pásy podél vod (zařazeny v PRV, v prováděcím Nařízení vlády zatím zařazeny nebudou) Za EFA lze považovat ochranné pásy podél vodních toků požadované v rámci současného GAEC 11 (GAEC = Dobrý zemědělský a environmentální stav), současného SMR 4 (SMR = Povinné požadavky na hospodaření) a současného SMR 9, jakož i ostatní ochranné pásy. Minimální šířka těchto ostatních ochranných pásů nesmí být menší než 1 metr. Musí se nacházet na orné půdě nebo k ní přiléhat, a to tak, že jejich dlouhé okraje jsou rovnoběžné s okrajem vodního toku nebo vodního útvaru. Podél vodních toků mohou zahrnovat také pásy s pobřežní vegetací o šířce až 10 metrů. Na ochranných pásech nesmí docházet k zemědělské produkci, čímž se rovněž zabrání použití pesticidů a omezí použití hnojiv. Pás lze využít k pastvě nebo sekání (za účelem získání píce), pokud jej lze nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy. Za účelem dalšího zlepšení přínosů biologické rozmanitosti by neměly být vyloučeny dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin. d) pásy půdy ležící na okraji lesa (zařazeny v PRV, v prováděcím Nařízení vlády zatím zařazeny nebudou) Za EFA lze považovat pásy kolem lesa o minimální šíři 1 metr a maximální šíři 10 metrů. Na pásech může, nebo nemusí docházet k zemědělské produkci (bude na volbě zemědělce). V případě, že nedochází k produkci, je zakázána aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pás bez produkce lze využít k pastvě nebo provádět seč, ale pouze v případě, že jej lze nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy. e) plochy s rychle rostoucími dřevinami (dále RRD) pěstovanými ve výmladkových plantážích bez použití minerálních hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin Za EFA lze považovat ty druhy RRD, které budou stanoveny v seznamu využitelných RRD. Druhy musí splňovat podmínku ekologické vhodnosti, čímž se vyloučí druhy, které zjevně nejsou původní. Aby byl zohledněn cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a zlepšovat biologickou rozmanitost, je omezeno použití minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. f) zalesněné plochy Za EFA se budou považovat lesní porosty založené výsadbou v souladu s projektem zalesnění na pozemku - zalesňování zemědělské půdy dle dotačního titulu Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Program rozvoje venkova (PRV) 2007 2013 a 2014 – 2020. g) plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem vzniklým v důsledku zasetí a vyklíčení osiv Za EFA lze považovat ty směsi meziplodin, které budou stanoveny v seznamu využitelných meziplodin. Plochy s meziplodinami musí být založeny vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny a musí být dodrženo stanovené období pro osévání, které nesmí překročit 1. říjen. Plochy, na kterých rostou meziplodiny, nesmí zahrnovat plochy se zimními plodinami, které se běžně osévají na podzim a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Nesmí zahrnovat ani plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy pro diverzifikaci plodin a rovnocenné postupy prováděné formou agroenvironmentálních závazků. h) plochy s plodinami, které vážou dusík Za EFA lze považovat ty plodiny vázající dusík, které budou stanoveny v seznamu využitelných plodin. Tyto plodiny musí být stanoveny tak, aby splňovaly cíl reformy SZP, zlepšení biologické rozmanitosti. Plodiny musí být na pozemku přítomny v průběhu vegetačního období a ve zranitelných oblastech musí být dodržována omezení vycházející z nitrátové směrnice. Plochy s plodinami, které vážou dusík, nesmí zahrnovat plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy pro diverzifikaci plodin a rovnocenné postupy prováděné formou agroenvironmentálních závazků.

19

2) Diverzifikace plodin Evropská legislativa formuluje pravidla diverzifikace plodin poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem. Základní podmínky jsou odvozeny od velikosti podniku, na kterém zemědělec hospodaří. Pokud má podnik více než 10, ale méně než 30 ha orné půdy, pak by na ní měl pro přiznání greeningové platby pěstovat alespoň 2 plodiny. Hlavní plodina přitom může zabírat maximálně 75 % orné půdy. Pokud podnik hospodaří na více než 30 ha orné půdy, pak je na ní třeba pěstovat alespoň 3 plodiny. Hlavní plodina opět může zabírat maximálně 75 % a dvě hlavní plodiny společně maximálně 95 % orné půdy. Poměry mezi hlavními plodinami nemusí být splněny, pokud se na více než 75 % orné půdy pěstují trávy nebo bylinné pícniny, případně je to půda ležící ladem. Požadovaný počet plodin však musí být dodržen a zároveň pro zbývající ornou půdu platí podmínka, že hlavní plodina nesmí pokrývat více než 75% zbývající orné půdy. Zemědělci si pro výpočet poměru jednotlivých plodin mohou k ploše přičíst výměru krajinných prvků, které jsou její součástí. Za plodinu se pro účely diverzifikace považuje:  jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin;  kultura kteréhokoli druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých  půda ponechaná ladem;  trávy či jiné bylinné pícniny. Ozim a jařina, přestože by plodiny náležely do stejného rodu, se počítají jako odlišné plodiny. Naopak různé druhy směsí se jako různé plodiny uznat nemohou. Podsev také není samostatnou plodinou, započítává se do plochy hlavní plodiny. Povinnosti diverzifikace se nevztahují zejména na následující případy:  zemědělce, které hospodaří na menší výměře než 10 ha  pokud trvalé travní porosty představují více než 75 % zemědělské plochy a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha  pokud se na více než 75 % orné půdy pěstuje tráva nebo jiné bylinné pícniny, případně jde o půdu ponechanou ladem (nebo je možná kombinace těchto využití orné půdy), a přitom výměra zbývající orné půdy nepřesáhne 30 ha; Plnění podmínek diverzifikace se bude posuzovat za období od 1. června až 31. srpna daného roku. 3) Zachování ploch trvalých travních porostů Další podmínkou greeningu je zachování ploch trvalých travních porostů, resp. udržení určitého poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské ploše, a to na národní úrovni. Jednotlivé zemědělské podniky, pokud nejsou vázány jinými závazky, obecně nebudou mít povinnost udržovat poměr trvalých travních porostů. Nicméně v určitých případech bude rozorání omezeno. Jedná se o tzv. environmentálně citlivé plochy, do kterých patří oblasti Natura 2000, 1. zóny chráněných krajinných oblastí a národní parky, travní porosty na silně erozních oblastech, půdní bloky s kulturou travní porost, které přiléhají k vodnímu toku, v LPIS vymezené podmáčené a rašelinné louky a travní porosty v 3. aplikačním pásmu zranitelné oblasti dusičnany. V případě zjištění rozorání travních porostů v těchto environmentálně citlivých lokalitách bude zemědělec povinen zajistit obnovu travního porostu.

20

Přechodná vnitrostátní podpora Přechodná vnitrostátní podpora (PVP), dříve tzv. top-up, umožňuje novým členským státům, včetně ČR, podpořit citlivé sektory zemědělství. Poskytuje se výhradně z národního rozpočtu a v praxi představuje pokračování národních doplňkových plateb k přímým podporám. Podpora se zaměřuje na sektor přežvýkavců, krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka, ovcí a koz, chmele, brambor pro výrobu škrobu a zemědělskou půdu. K novinkám pro letošní rok, patří, že evropská legislativa již nepočítá oproti předchozím rokům 2012 a 2013 s uplatněním tzv. modulace, tj. snížení platby.

Příjem Jednotné žádosti 2015 Jednotná žádost, prostřednictvím které zemědělci každoročně žádají o dotace na přímé platby a neprojektová opatření Programu rozvoje venkova, v letošním roce dozná podstatných změn. Vzhledem k významnosti těchto změn se Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl intenzivněji komunikovat se žadateli také prostřednictvím nevládních organizací, webu a cíleně zasílaných informací jednotlivým žadatelům. Základním předpokladem pro zdárné přijetí Jednotné žádosti 2015 je platný legislativní základ, tedy nařízení vlády pro jednotlivá opatření. Začátek příjmu žádostí je naplánován na duben 2015, a to nejpozději do 15. dubna s ohledem na nabití právní moci příslušných nařízení vlády pro Jednotnou žádost. Zemědělci tedy budou moci podávat žádost ve „standardním“ termínu, na který jsou zvyklí z předchozích let. Hlavními novinkami pro žadatele od roku 2015 jsou zejména povinná podmínka být evidován jako zemědělský podnikatel, poskytování dotací pouze aktivním zemědělcům, možnost získání 25% prémie na prvních 90 hektarů k platbě SAPS pro mladé zemědělce nebo rozšíření počtu podporovaných komodit. Nově mohou žadatelé obdržet také dotaci na ozelenění – tzv. greening, v rámci této platby bude v Jednotné žádosti požadováno uvedení konkrétní plodiny pro jednotlivé díly půdních bloků.

B. Program rozvoje venkova na období 2014-2020 V programovém období 2014 – 2020 bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, ze kterého je spolufinancován Program rozvoje venkova (PRV), součástí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů ("nařízení k ESIF"). Jako součást nařízení k ESIF by měla politika rozvoje venkova přispívat ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí. V souladu se strategií Evropa 2020 jsou tyto obecné cíle podpory pro rozvoj venkova na období 2014–2020 podrobněji vyjádřeny prostřednictvím těchto šesti priorit platných pro celou EU. Každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může přispívat k cílům několika priorit. Jde o tyto priority: – Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech – Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů – Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství – Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím – Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

21

Ekologické zemědělství V novém programovém období 2014 – 2020 v rámci Programu rozvoje venkova bude Ekologické zemědělství (EZ) prováděno jako samostatné opatření, které je ustanoveno článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. I přesto, že je EZ vyčleněno jako samostatné opatření mimo Agroenvironmentálně klimatická opatření, princip zůstává totožný s programovým obdobím 2007 – 2013. Opatření bude realizováno formou pětiletých závazků. Zemědělci žádající o zařazení do závazku v opatření EZ budou povinni být nejpozději ke dni podání žádosti o zařazení do opatření registrovanými ekologickými zemědělci dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (zákon o EZ), v platném znění. Dále bude do opatření umožněn vstup pouze zemědělcům bez souběžné konvenční produkce, s výjimkou kultur, které není možné dle zákona o EZ obhospodařovat ekologicky, např. rybník. Platby budou poskytovány pouze těm žadatelům, kteří splní podmínku tzv. „aktivního zemědělce“ (téma Aktivního zemědělce bude součástí příštího textu tohoto seriálu – pozn. red.). V rámci podpory EZ ovocnářství a pěstování zeleniny budou žadatelé povinni prokázat dosaženou produkci. Bez prokázání dosažené produkce nebude žadateli v daném roce poskytnuta dotace. Všechny tyto podmínky mají za cíl zefektivnit poskytování podpor v rámci EZ a zvýšit důvěryhodnost systému ekologického zemědělství jako takového. Zemědělci budou moci v opatření EZ žádat o podporu na travní porosty, sady intenzivní, sady ostatní a sady krajinotvorné, pěstování zeleniny a speciálních bylin, vinice, chmelnice a na speciální postupy a pěstování ostatních plodin na orné půdě. Dotace na travní porost bude podmíněna dodržením alespoň minimální intenzity chovu hospodářských zvířat chovaných v souladu se zákonem o EZ, a to ve výši 0,3 VDJ/ha travního porostu. Dodržení podmínky minimální intenzity chovu bude vyžadováno v období od 1. 6. do 30. 9. každý rok trvání závazku. Poskytnutí dotace je dále podmíněno provedením stanovené údržby travního porostu sečením, pastvou nebo likvidací nedopasků. V EZ bude moci žadatel požádat o podporu na tři kategorie ovocných sadů:  Platbu na sady intenzivní obdrží žadatel na sad, který je starší tří let, nachází se na něm výsadba podporovaných druhů ovocných stromů v nízkých pěstitelských tvarech, které nejsou pěstovány z podnoží, nebo podporovaných keřů. Minimální hustota výsadby činí 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2000 ks ovocných keřů na hektar sadu. Mezi další podmínky patří předepsaná údržba sadu, povinnost sklizně a prokázání dosažené produkce a neprovádění souběžné produkce zemědělských plodin nebo pastvy v meziřadí.  Na sady ostatní bude vyplacena dotace, pokud se bude jednat o sad s výsadbou o hustotě alespoň 100 ovocných stromů nebo 1000 ovocných keřů na hektar a který bude předepsaným způsobem obhospodařován a žadatel provede sklizeň a prokáže dosaženou produkci. V této kategorii sadů je umožněna souběžná produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí, nebo pastva.  V kategorii krajinotvorných sadů budou podporovány zejména staré sady, které slouží převážně jako zdroj genetického materiálu krajových a interspecifických odrůd (odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu) a u kterých krajinotvorná funkce převažuje nad funkcí produkční. Platbu na tento sad žadatel obdrží, pokud bude hospodařit předepsaným způsobem, bez souběžné produkce zemědělských plodin v meziřadí. Na orné půdě bude podporováno pěstování vyjmenovaných druhů zeleniny a speciálních bylin, odplevelení dočasným zatravněním (zařazeno do PRV, v prováděcím nařízení vlády zatím zařazeno nebude), odplevelení dočasným úhorem, pěstování trav na semeno a pěstování ostatních zemědělských plodin. V případě pěstování zeleniny a ostatních plodin bude žadatel povinen provést sklizeň, v případě pěstování zeleniny pak dodržet alespoň minimální stanovené výsevky a prokázat dosaženou produkci. I nadále budou v EZ podporovány ekologicky obhospodařované vinice, o minimální hustotě výsadby 1800 keřů na hektar a ekologicky obhospodařované chmelnice.

22

Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do opatření EZ a o dotaci ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015.

Dobré životní podmínky zvířat Novým opatřením Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 bude opatření – Dobré životní podmínky zvířat. Opatření Dobré životní podmínky zvířat si klade za cíl zabezpečit zlepšení životní pohody hospodářských zvířat a podpořit zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat v jejich chování, a to především z hlediska naplnění jejich přirozených životních potřeb. Větší důraz na oblast pohody zvířat a následná deklarace nadstandardních podmínek chovu pak povede ke zvýšení povědomí chovatelů, stejně jako spotřebitelů, ohledně přidané hodnoty v samotných chovech, ale také k větší poptávce veřejnosti a spotřebitelů po produktech vykazujících vyšší jakost. Opatření dále přispívá též k zavádění inovativních technologií chovu a postupů. Opatření je formou jednotlivých operací zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu, kategorie krav s tržní produkcí mléka i kategorie krav bez tržní produkce mléka a také na chov prasat, kde se opatření týká především kategorie prasniček, prasnic a selat. Příjemcem podpory může být chovatel - aktivní zemědělec, který se dobrovolně zaváže k provádění podmínek v rámci jednoletého závazku jdoucího nad rámec právních předpisů nebo běžné praxe v oblasti pohody zvířat. Cílem operace Zvýšení lehacího prostoru v chovu dojnic je zlepšení podmínek ustájení dojnic, a to zvýšením minimální plochy lehacího prostoru na jednu dojnici v produkčních stájích a porodnách, a to nad rámec evropských a národních právních předpisů. Smyslem této operace je zabezpečit dojnicím podmínky pro jejich přirozené chování, pocit bezpečí, pohodlí a snížení četnosti vzájemných potyček mezi nimi. Operace podporuje zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat při jejich přirozeném chování, a to především z hlediska odpočinku. Stanovení podmínek a platby operace Zlepšení stájového prostředí v chovu mléčného skotu vychází z požadavků na pravidelnou aplikaci chemického nebo biologického přípravku v souvislosti s regulací nežádoucího hmyzu ve stájích a zajištění aplikace upravené podestýlky v chovu mléčného skotu. Poslední podporou směřovanou do chovu mléčného skotu je operace Výběhy/přístup k pastvě pro suchostojné krávy, která je založena na podmínce, aby chovatel zajistil dojnicím v období stání na sucho neomezený přístup do venkovních prostor, což působí příznivě na jejich celkový zdravotní stav, zejména pohybového aparátu, dále na průběh a snadnost porodu a na zdraví a životaschopnost narozeného telete. Operace Zajištění zlepšení péče v zimovišti s přístupem do výběhů pro masný skot podporuje zabezpečení optimálních podmínek ustájení základního stáda v zimním období v tzv. zimovišti – tato podpora nebyla obhájena a není zařazena v PRV. Toto období je pro úspěšnost chovu masného skotu zcela klíčové, neboť u drtivé většiny chovatelů je do zimních měsíců soustředěno telení. Pravidelný dohled a péče chovatele a ochrana před vnějšími meteorologickými vlivy dávají dobré předpoklady pro bezproblémový průběh porodů a následný zdravý odchov telat. Podpora je dále určena na vhodné zpevnění výběhu navazujícího na zimoviště tak, aby nedocházelo před vstupem do zimoviště k rozbahnění, které by rozšířením až do lehárny zhoršovalo mikroklima s výsledným negativním vlivem pro rodící matky a narozená telata. Podporou, která je určena pro chovatele prasat, je operace Zlepšení životních podmínek pro prasničky a prasnice, která v sobě sdružuje provádění tzv. turnusového provozu u jmenovaných kategorií zvířat, kontrolu spárků prasnic po odstavu selat a závazek, že první připuštění prasniček bude provedeno nejdříve ve věku 230 dní. Vzhledem k tomu, že selata po odstavu jsou nejchoulostivější věkovou kategorií v chovu prasat, zajištění nadstandardní plochy pro tuto kategorii podporou v rámci operace Zvětšení plochy pro selata, jim umožní vyšší aktivitu a napomůže k lepšímu zvládnutí poodstavového šoku. Druhou operací směřovanou do této kategorie zvířat je Zajištění nezaroštované plochy u selat, kde

23

podmínkou poskytnutí podpory je, pro účely ležení selat, ponechání části nezaroštované podlahy, např. zaslepením stávajících roštů. Agroenvironmentální – klimatické opatření (AEKO) Dále bude v novém programovém období 2014 – 2020 pokračovat podpora environmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Provádění opatření AEKO je nově ustanoveno článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení č. 1305/2013“). Ve srovnání s Agroenvironmentálním opatřením PRV 2007 – 2013 (AEO) došlo k několika změnám. Oproti předcházejícímu programovému období dojde k přejmenování AEO na Agroenvironmentálně – klimatické operace (AEKO), princip opatření však zůstává totožný, stejně tak zůstává obdobná struktura opatření. I nadále bude podporována Integrovaná produkce ovoce, vína a zeleniny, Ošetřování travních porostů, Zatravňování orné půdy a Biopásy. Nově přibylo podopatření Ochrana hnízdišť čejky chocholaté a Zatravňování drah soustředěného odtoku. Mezi zásadní změny patří v první řadě vyčlenění ekologického zemědělství, které bude podporováno v rámci samostatného opatření Ekologické zemědělství. Z AEKO byl též vyřazen titul Pěstování meziplodin, který bude realizován jako jedno z opatření ke splnění podmínek ozelenění v rámci přímých plateb I. pilíře SZP. Dále byla zavedena povinnost členskému státu zajistit, aby nedošlo k tzv. „dvojímu financování“, což mimo jiné znamená, že v případě kombinace Ekologického zemědělství a některých nadstavbových titulů Ošetřování travních porostů, nebo v případě použití některých titulů AEKO jako tzv. „ekvivalentní postupy“ pro splnění podmínek ozelenění bude od platby AEKO odečítána částka úměrná překryvu činností. Závazky budou i nadále realizovány jako pětileté, s možností uzavírání kratších závazků po uplynutí tohoto počátečního závazku. Kratší závazky nebude možné uzavírat v podopatření Zatravňování orné půdy a Zatravňování drah soustředěného odtoku. V Integrované produkci révy vinné jsou nově zavedeny dva tituly, Základní ochrana vinic a Nadstavbová ochrana vinic. V případě základní ochrany se jedná o pouze mírně upravený titul z AEO, kdežto v případě nadstavbového titulu se jedná o náročnější titul s podmínkami zajištujícími vyšší environmentální efekt. Podopatření Ošetřování travních porostů doznalo změn jak v nabídce, tak v podmínkách provádění jednotlivých titulů, hlavně pak v podmínkách upravujících intenzitu chovu hospodářských zvířat (tzv. zatížení VDJ). Z nabídky byl vyřazen titul Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků, na místo kterého bylo zavedeno podopatření na orné půdě Ochrana hnízdišť čejky chocholaté. Naopak přibyl titul Ochrana modráska, mající za cíl citlivé ohospodařování lokalit, na kterých se vyskytují tito evropsky významní motýli. Co se týká podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat, minimální limit zatížení je stanoven na úroveň 0,3 velké dobytčí jednotky (VDJ) na ha travního porostu (TP) a od roku 2017 pak 0,35 VDJ/ha TP. Dodržování limitu bude vyžadováno v období 1. 6. až 30. 9. kalendářního roku. Maximální limit zatížení je stanoven na 1,15 VDJ/ha TP zařazeného v daném titulu, se zohledněním zvířat, která se nepasou a 1,5 VDJ/ha veškeré zemědělské půdy žadatele. V případě titulů Druhově bohaté pastviny (DBP) a Suché stepní trávníky a vřesoviště (SSTaV) je stanoven maximální denní limit zatížení na daný půdní blok, a to ve výši 8,15 VDJ/ha TP v titulu DBP, respektive 6,5 VDJ/ha TP v titulu SSTaV. Došlo k drobným úpravám podmínek provádění jednotlivých titulů, převážně limitů hnojení dusíkem. V podporách Zatravňování orné půdy dochází k zpřesnění cílení pouze na plochy erozně ohrožené, podél vodních útvarů a v oblastech zranitelných dusičnany. Dále došlo k rozšíření nabídky druhově cenných směsí pro zatravnění. Byla též rozšířena nabídka biopásů, kdy bude nově možné vstoupit do titulu Krmné biopásy, který je obdobou titulu Biopásy v AEO a nově též do titulu Nektarodárné biopásy, který je cílen na podporu opylovačů v zemědělské krajině.

24

Podopatření Ochrana hnízdišť čejky chocholaté je cílen na přesně vydefinované hnízdiště čejky a slouží k ochraně těchto hnízdišť po dobu hnízdění a raného vývoje ptáčat. Zatravňování drah soustředěného odtoku (DSO) je cíleno pouze na plochy vymezené v evidenci půdy a má za cíl pomoci v boji proti erozi půdy a zrychlenému odtoku vody z krajiny. Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do všech podopatření a titulů AEKO a o dotaci za provádění AEKO ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015. Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními-LFA I v novém programovém období je v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 (dále jen „PRV 2014-2020“) plánována podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, které jsou spíše známy pod pojmem méně příznivé oblasti (LFA). Smyslem těchto plateb je kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezením zemědělské produkce a tím zachovat udržitelné systémy hospodaření v těchto oblastech, kde leží více než polovina zemědělského půdního fondu v ČR. Problematika poskytování plateb LFA je ošetřena články 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (dále jen „nařízení č. 1305/2013“), které zavádí řadu nových prvků, které je nutné zohlednit při nastavování podmínek pro poskytování plateb. Stěžejním novým prvkem je povinnost provést nové vymezení ostatních LFA oblastí (LFA-O) na základě souboru jednotných biofyzikálních kritérií nejpozději od roku 2018. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo využít možnosti dané nařízením č. 1305/2013 a redefinici provést až od roku 2018, což umožní do této doby poskytovat platby v LFA-O na základě podmínek daných Programem rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, tj. na travní porosty mající pozitivní vliv na zabránění eroze půdy a kvalitu vody. Od roku 2018 bude, s ohledem na povinnosti vyplývající z evropského legislativního rámce, podpora poskytována na celou zemědělskou půdu ve všech vymezených oblastech LFA. Dalšími novinkami, které je nutné zohlednit, je povinnost poskytovat platby LFA pouze aktivnímu zemědělci, povinnost poskytovat platbu na veškerou zemědělskou půdu a povinnost nastavit systém postupného snižování plateb od určité prahové hranice výměry, tzv. degresivita. A naopak z povinných požadavků na zemědělce je odstraněn závazek hospodaření v oblastech LFA pět let od prvního poskytnutí platby (netýká se však již započatých závazků). Při respektování výše uvedených nových podmínek je v rámci PRV 2014-2020 navrhována následující podoba opatření LFA. Pokud se jedná o kritéria pro vymezení jednotlivých typů LFA, zůstávají v platnosti ta používaná již v PRV 20072013. Pouze v případě horských LFA (LFA-H) dochází k úpravě vnitřní diferenciace platby, kdy budou horské oblasti nově rozděleny do pěti podoblastí na základě průměrné nadmořské výšky katastrálního území a na základě podílu plochy se svažitostí nad 15 % v daném území. Pro poskytnutí platby jsou navrhovány následující podmínky: LFA-H, LFA-S - podmínka aktivního zemědělce a degresivity - platba na veškerou zemědělskou půdu - podmínka minimální každodenní intenzity chovu hospodářských zvířat 0,3 VDJ/ha TP. (bude předmětem vyjednávání s EK) v kontrolním období (1.6. - 30. 9.) – od roku 2017 je navrhováno zvýšení na 0,35 VDJ/ha. Nový výpočet platby LFA-O (do roku 2018) - podmínka aktivního zemědělce a degresivity - platba pouze na travní porosty - podmínka minimální každodenní intenzity chovu hospodářských zvířat 0,3 VDJ/ha TP (zvýšení z 0,2 VDJ v současném období) – od roku 2017 je navrhováno zvýšení na 0,35 VDJ/ha.

25

Pro LFA-H je navrhována platba ve výši 101 EUR/ha z.p. (bude dále diferencována v závislosti na míře přírodního znevýhodnění v rozmezí 82 % – 136 %), pro LFA-S ve výši 83 EUR/ha z.p. a pro LFA-O ve výši 82 EUR/ha TP resp. 57 EUR/ha TP. Prahové hodnoty pro uplatnění degresivity (snížení plateb) jsou ve schváleném PRV navrhovány na úrovni nad 1 000 ha a nad 2 500 ha, přičemž platba by se po překročení těchto prahových hodnot snižovala o 10 % (u výměry zemědělské půdy nad 1000 ha) a 15 % (u výměry zemědělské půdy nad 2500 ha). Na základě nesouhlasu EK s návrhem bude degresivita LFA ještě upravena a zpřísněna. Výše uvedené podmínky a platby jsou navrhovány pro období do roku 2018, kdy dojde k jejich revizi v souvislosti s povinnou redefinicí LFA-O. U oblastí LFA - H již bude rozsah podpor zachován. Vzhledem k povinnosti provést revizi vymezení se předpokládá, že převážná část současných oblastí LFA – S přejde v rámci redefinice do kategorie LFA – O. Platby na oblasti LFA můžou být rovněž realizovány z I. pilíře v rámci přímých plateb, Ministerstvo zemědělství se ale rozhodlo tyto platby LFA v I. pilíři neposkytovat. Platby v rámci sítě Natura 2000 na zemědělské půdě Stejně jako podpora LFA bude v programovém období 2014-2020 pokračovat poskytování plateb zemědělcům hospodařícím v oblastech Natura 2000. Smyslem těchto plateb je kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy a tím zachovat udržitelné hospodaření v oblastech Natura 2000 nebo v územích na ně navazujících. Problematika poskytování těchto plateb je ošetřena článkem 30 nařízení č. 1305/2013, který umožňuje poskytovat platby rovněž na lesní půdu v oblastech Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě, nicméně Ministerstvo zemědělství se rozhodlo této možnosti nevyužít. Podpora bude zacílena na travní porosty v oblastech Natura 2000, které jsou zároveň vymezeny jako 1. zóny NP a CHKO, popř. do území 1. zón NP a CHKO mimo oblasti Natura 2000, které na oblasti Natura 2000 navazují. Platba kompenzující zákaz hnojení (intenzifikační nástroje) v 1. zónách je navrhována ve výši 85 EUR/ ha travního porostu. Projektová opatření PRV: Podpora investic Stejně jako v předchozím programovém období 2007 – 2013 bude i nadále pokračovat podpora realizace investic do zemědělství a potravinářství. Podporu investic v zemědělské výrobě bude možné poskytovat v novém programovém období 2014-2020 v rámci dotačního titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Dotaci v maximální výši 40 – 60 % z celkových způsobilých výdajů budou moci získat zemědělští podnikatelé na realizaci svých projektových záměrů v rámci živočišné i rostlinné výroby. Vyšší míru dotace budou moci získat mladí začínající zemědělci či projekty realizované ve znevýhodněných oblastech. V případě živočišné výroby je aktuálně navrhována podpora investic pro chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní, a to například stáje, jímky a hnojiště či sklady pro krmiva a steliva. V rostlinné výrobě je plánována podpora skladovacích prostor (kromě obilných sil, jejichž další podpora již plánována není), nosných konstrukcí trvalých kultur, skleníků, fóliovníků a jiných pěstebních ploch. Mezi priority bude patřit podpora živočišné výroby, ovoce a zeleniny, včetně brambor.

26

Nově plánujeme dotovat i pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. Mezi hlavní podmínky pro získání dotace bude patřit předložení kvalitně zpracovaného projektu s vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování cílů daného opatření Programu rozvoje venkova či splnění podmínek finančního zdraví u projektů nad 1 mil. Kč celkových způsobilých výdajů. Na zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblasti zpracování zemědělských produktů bude zaměřen dotační titul 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Podpora navazuje na stávající opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a většina základních podmínek zůstane zachována. O dotaci budou moci požádat zemědělci i zpracovatelské podniky spadající do kategorie malých a středních podniků a projekty budou moci být zaměřené pouze na zpracování primárních zemědělských produktů (tzv. „annexových“). Příkladem takového projektu je například výstavba či modernizace jatek, mlékárny, mlýna, zpracování ovoce a zeleniny nebo výroba krmných směsí. Využití moderních technologií umožní až 40 % dotace na investice do zařízení pro výrobu potravin a krmiv, pro jejich finální úpravu, balení, značení a skladování konečných produktů i surovin potřebných pro výrobu. Jako ve všech investičních opatřeních i zde budou muset žadatelé podávající projekt s celkovými výdaji přesahujícími 1 mil. Kč prokázat finanční zdraví podniku a vypracovat podnikatelský plán, ze kterého budou zřejmé hlavní přínosy projektu a finanční plán investice. Oproti stávajícímu období bude nově důraz kladen nejen na zvýšení efektivity výroby, ale i na zkrácení dodavatelských řetězců, což bylo důvodem pro rozšíření způsobilých výdajů o investice související s uváděním produktů na trh, včetně marketingu. Pro účely zvýhodnění před ostatními projekty bude za krátký dodavatelský řetězec považován pouze takový způsob dodání výrobku, kdy mezi zemědělcem, který vyprodukoval základní suroviny pro výrobek, a prodejcem tohoto výrobku konečnému spotřebiteli, bude maximálně jeden mezičlánek (např. zpracovatel, či zprostředkovatel). Nově by měly být zvýhodněny projekty zaměřené právě na zkrácení dodavatelského řetězce v rámci místních trhů, čímž by byla podpora zacílena kromě jiného i na produkci regionálních potravin.

Zahájení činnosti mladých zemědělců Stejný typ investic jako u titulu 4.1.1 bude podporován i v operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců. V této operaci však budou moci získat maximální dotaci ve výši 45 tis. EUR pouze mladí začínající zemědělci ve věku do čtyřiceti let, kteří poprvé zahajují činnost, mají zemědělskou kvalifikaci (případně mají možnost si ji doplnit), a kteří maximálně 36 měsíců provozují zemědělskou výrobu. Žadateli budou moci být pouze subjekty plnící definici mikro nebo malého podniku. Nad rámec investic v operaci 4.1.1 jsou zde plánovány jako způsobilé i výdaje na nákup zemědělské půdy, hospodářských zvířat, či krmiv, osiv a hnojiv. Zásadní novinkou oproti programovému období 2007 – 2013 je stanovená minimální velikost podniku žadatele jako kritérium přijatelnosti pro vstup do opatření. Tato minimální velikost bude definována dosažením určité minimální hodnoty standardní produkce (založené na výměře zemědělské půdy a množství hospodářských zvířat) již při podání Žádosti o dotaci. Další podmínkou bude předložení podnikatelského plánu, jehož realizaci žadatel musí zahájit do devíti měsíců od podání Žádosti o dotaci. Nastavení dotačního titulu tak reflektuje představu Evropské komise, podle které je cílem podpory spíše převzetí stávajícího podniku mladým zemědělcem než vnik zcela nových farem.

27

Dotační podpora spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství S cílem podpořit rozvoj inovací a efektivní spolupráci subjektů působících v oblasti zemědělství a potravinářství bylo do PRV nově zařazeno opatření Spolupráce. V rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP bude podporováno zakládání a fungování tzv. Operačních skupin, které svou činností budou naplňovat koncept Evropského inovačního partnerství (EIP). Operační skupina se zformuje kolem konkrétního problému, který hodlá v rámci projektu řešit. Problém by se neměl týkat konkrétního podniku, ale měl by mít obecný charakter (např. minimalizace posklizňových ztrát či prodloužení trvanlivosti potravin bez využití chemických látek). Po jeho vyřešení Operační skupina zaniká. Hrazeny budou náklady spojené s vypracováním akčního plánu a studie proveditelnosti a následné provozní náklady. Zároveň bude poskytována podpora na přímé investiční výdaje, které budou souviset se zavedením inovace u zemědělského či potravinářského subjektu do praxe. Operační skupina musí být složena minimálně ze dvou subjektů. Jedním ze subjektů musí být podnikatel, u kterého bude inovace zaváděna. Druhý subjekt pak musí působit v oblasti vědy a výzkumu. Maximální počet členů operační skupiny není omezen. Do spolupráce se mohou zapojit poradci, nevládní organizace či další aktéři působící na venkově. Založit operační skupinu a usnadnit její fungování by měl tzv. broker (inovační zprostředkovatel). Důležitým aspektem v rámci této operace je povinnost sdílet výsledky projektu na evropské i národní úrovni. Na zavádění inovací bude zaměřena též operace 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií. Tato podpora je jako jediná z opatření Spolupráce známa žadatelům o dotace již z programového období 2007 – 2013. I v novém programovém období bude moci zemědělský podnikatel či výrobce potravin nebo krmiv požádat o podporu projektu na vývoj a zavedení inovativního (zcela nového, nebo významně vylepšeného) výrobního postupu, zařízení či výrobku na základě spolupráce s výzkumnou institucí. Na rozdíl od EIP řeší toto opatření problémy či potřeby konkrétních podniků, i zde budou dotovány výdaje na spolupráci. Dotaci na investice související se zavedením inovace pak bude možné získat buď přímo v rámci této operace, nebo z opatření Investice do hmotného majetku, kde budou inovační projekty zvýhodněny. Spolupráce nejméně dvou subjektů bude podporována také v dalších operacích PRV. Společný pro tyto operace je způsob rozdělení způsobilých nákladů na vlastní spolupráci (např. vypracování podnikatelského plánu, studie proveditelnosti, provozní náklady projektu) a na přímé investiční náklady související s projektem. Na spolupráci mikropodniků z oblasti zemědělství, lesnictví nebo potravinářství je zaměřen dotační titul 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů. Subjekty budou moci žádat o podporu na pořízení či sdílení společných technologií, strojů a zařízení. Dotační titul 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů je určen zemědělským podnikům, výrobcům potravin, subjektům podnikajícím v oblasti služeb pro zemědělství a potravinářství, obcím a jejich svazkům, místním akčním skupinám i nevládním neziskovým organizacím zastupujícím zemědělce nebo zpracovatele potravin, a to bez omezení velikosti. Příkladem takové spolupráce je realizace společného prodeje ze dvora nebo prodeje v místní prodejně, společná organizace přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej) nebo společného prodeje velkoodběratelům (např. nemocnice či jídelny). Společné investiční akce při zpracování a dalším využití biologicky rozložitelného odpadu (kompostárny) a při zpracování a dalším využití biomasy za účelem výroby alternativních paliv (tvarovaná biopaliva) bude podporovat operace 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových procesech. Tak jako v předešlých operacích, i zde je vyčleněna široká škála možných příjemců dotace - zemědělský podnikatel, výrobce potravin, podnikatelský subjekt, obce a svazky obcí.

28

Diverzifikace nezemědělských činností Nadále bude pokračovat též podpora nezemědělských podnikatelských činností, a to prostřednictvím podopatření 6.4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Oproti předchozímu období bude možné projekty realizovat na území celé České republiky s výjimkou území hl. města Prahy. Podopatření je určeno pouze zemědělským podnikatelům. Podopatření je rozděleno do třech tematických operací. V rámci operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností bude možné žádat na vybrané činnosti uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Podpora bude směřovat zejména do oblasti zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a stavebnictví. V rámci této operace může být podpořena výroba „anexových“ produktů (produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU) za předpokladu, že tuto aktivitu z větší části doplní činnost, jejímž výstupem jsou tzv. „neanexové“ produkty. Podporovány budou jednak stavební výdaje na vybranou provozovnu, ale také strojní zařízení a technologie potřebné pro provoz dané činnosti. Možným projektem muže být například výstavba či stavební obnova pivovaru, truhlářské dílny, autoservisu, či maloobchodní prodejny. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa. O podporu nezemědělské podnikatelské činnosti v oblasti venkovské turistiky bude možné žádat v rámci operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Podpora bude směřovat na stavební výdaje ve vazbě na malokapacitní ubytovací zařízení (kapacita musí činit nejméně 6, maximálně však 40 lůžek), které zahrnuje stravování a další budovy a plochy v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí. Možným projektem může být například vytvoření agropenzionu s jízdárnou a hipostanicí jako širší využití zemědělské farmy. Preferovány budou opět projekty tvořící pracovní místa. Podpora investic do zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv či do nové výstavby bioplynových stanic bude realizována v rámci operace 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Výkon bioplynové stanice (BPS) nesmí přesáhnout 500 kW a roční vstup surovin do BPS musí být min. z 30 % celkové hmotnosti (t) tvořen kejdou prasat. Dále bude v případě BPS požadováno účelné využití minimálně 10 % disponibilního tepla z celkové předpokládané roční výroby stanovené energetickým auditem a maximálně 20 % roční energetické hodnoty cíleně pěstované biomasy jako vsázkového materiálu. V rámci této operace budou zvýhodňovány zejména projekty, které jsou příznivější pro životní prostředí.

Pozemkové úpravy Stejně jako v předchozím programovém období 2007 – 2013 bude i nadále pokračovat podpora provádění pozemkových úprav. Dotace bude v novém programovém období 2014 - 2020 poskytována v rámci dotačního titulu 4.3.1 Pozemkové úpravy. Příjemcem dotace bude tak jako v předchozím období Státní pozemkový úřad - pobočky krajských pozemkových úřadů. Příjemce je takto stanoven s ohledem k Operačnímu programu Životní prostředí (dále jen „OPŽP“), aby nedocházelo k překryvu poskytovaných podpor. OPŽP poskytuje podporu dalším subjektům. Dotace bude poskytována na geodetické projekty a realizaci plánů společných zařízení. V rámci geodetických projektů bude podporováno: zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav a vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

29

Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav bude zahrnovat: opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení nebo rozlivu povrchových vod, ochraně území před záplavami a k zvýšení retenční schopnosti krajiny a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Důraz bude kladen především na realizaci společných zařízení řešící ochranu zemědělské půdy před erozí, sídla či území před povodní nebo retenci vody v krajině.

PRV- Lesy a dotační podpora lesního hospodářství v letech 2015 -2020 Nedílnou součástí Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 (PRV 2014 - 2020) je oblast lesnictví. Evropská lesnická politika uvedená v dokumentu Nová strategie EU v oblasti lesnictví ze září 2013 vyzývá, aby členské státy využily příležitosti, které jim poskytuje nové nařízení o podpoře pro rozvoj venkova č. 1305/2013 a zaměřily se na modernizaci lesnické techniky a technologií, zmírňování změny klimatu, zachování genetických zdrojů, ochranu lesů, vytváření nových zalesněných ploch a obecně řečeno na podporu trvale udržitelného lesního hospodářství zahrnující mimo jiné i zvýšení odolnosti lesních ekosystémů, ekologické hodnoty a potenciálu lesních porostů, ochranu půdy a regulaci kvality a kvantity vody. Pro období 2014 – 2020 jsou všechny tyto aspekty zohledněny v programovém dokumentu PRV 2014 -2020 a uskutečňovány prostřednictvím jednotlivých opatření, která poskytují podporu široké škále žadatelů na zvýšení konkurenceschopnosti lesnictví a na trvale udržitelné hospodaření v lesích. Všechna opatření jsou environmentálně zaměřena. Jednotlivé typy podpory Nejdelší tradici podpory z evropských fondů má operace 8.1.1 Zalesňování a zakládání lesů, která navazuje na předchozí programové období a umožní zemědělcům popřípadě vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění jejich pozemků, včetně podpory na péči o takto založené porosty po dobu 5 let a náhradu za ukončení zemědělské činnosti po dobu 10 let. Zacílením na vymezenou vrstvu vhodnou pro zalesnění dojde ke snížení erozních vlivů, udržení či zvýšení biodiverzity a ke snížení dopadů klimatické změny včetně sekvestrace uhlíku (zachycování, ukládání uhlíku), retence (zadržování) vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu. Další skupina opatření také navazuje na minulé programové období. Jedná se o podporu lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření. Negativní dopady klimatické změny a extrémních meteorologických jevů snižují stabilitu a produkci i další celospolečenské funkce lesních porostů. V případě povodňových situací se projeví následky i níže v povodích. To je důvodem pro poskytnutí podpory až do výše 100 % způsobilých výdajů a žadateli mohou být i státní podniky. V rámci operace 8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích bude možno realizovat účinná opatření přírodně-technického charakteru, která budou předcházet škodám v případě kalamitní situace, a to především v oblastech ohrožených extrémními klimatickými jevy. Způsobilými výdaji budou např. výstavby a opravy retenčních nádrží a objektů hrazení bystřin, případně další preventivní protipovodňová a protierozní opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích. Operace 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách zajistí obnovu po abiotických, především po větrných kalamitách. U této operace budou uznatelnými výdaji odstraňování poškozených lesních porostů určených k rekonstrukci, příprava ploch před zalesněním a umělá obnova na plochách po kalamitních těžbách včetně ochrany založených porostů.

30

K odstraňování škod po kalamitách také přispěje operace 8.4.2.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi. Z podopatření bude možno realizovat projekty odstraňující škody způsobené povodněmi na objektech hrazení bystřin a hrazení a stabilizaci strží, na lesních cestách a souvisejících objektech, případně sanovat další škody způsobené povodněmi na malých vodních tocích a v jejich povodích. Zlepšení životního prostředí a plnění společenských funkcí lesů zajistí opatření Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů. Operace 8.5.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, z které bude financována částečná úhrada nákladů na mechanickou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin, tzv. oplocenky, zajistí zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin (jedná se zpravidla o listnaté dřeviny a jedle), které mají pozitivní vliv na půdu, vodu a stabilitu porostů. V rámci operace 8.5.2 Neproduktivní investice v lesích dojde mimo posílení rekreační funkce lesa pro širokou veřejnost a usměrňování návštěvnosti území a ochraně navštěvovaných porostů a také k částečné podpoře zaměstnanosti na venkově. Uznatelnými (způsobilými) výdaji budou např. značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty, zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků a informačních tabulí. Dlouhodobým a extrémním imisním zatížením došlo v exponovaných územích (imisní oblasti příhraničních hor, např. Krušné hory) k poškození a následnému rozpadu původních lesních porostů na ploše více než 40 tis. ha. Důsledkem pozměněné druhové skladby a též částečným použitím nevhodné provenience dochází v současnosti ke zhoršování zdravotního stavu, rozpadu a ztrátě funkčnosti těchto porostů. Tuto situaci alespoň částečně pomůže řešit operace 8.5.3 Přeměna porostů náhradních dřevin. Financování bude zahrnovat odstranění náhradního nevhodného porostu za účelem obnovy, přípravu ploch před zalesněním a umělou obnovu sadbou přirozenými druhy dřevin. Konkurenceschopnost lesnictví bude podpořena prostřednictvím několika operací zaměřených na pořízení strojů, technologií a budování infrastruktury. Operace 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství je zaměřena na investice do lesní techniky a postupy práce, které zvyšují hospodářskou hodnotu lesů prostřednictvím využití šetrnějších technologií a strojů při hospodaření v lesích, omezujících poškození lesní půdy a porostů. Způsobilými výdaji budou stroje a technologie pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů, stroje pro zpracování potěžebních zbytků a technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost na lesní půdě. Podmínkou poskytnutí podpory bude hospodaření podle lesních hospodářských plánů a osnov. Projekty bude možné realizovat v soukromých, obecních nebo krajských lesích. Operace 8.6.2 Technické vybavení dřevozpracujících provozoven bude zaměřena na zvýšení efektivity malých dřevozpracujících provozoven, které produkují výrobky s větším podílem přidané hodnoty, hrají významnou roli při zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech a zároveň přispívají k tvorbě nových pracovních míst. Podporována bude výstavba nebo modernizace dřevozpracujících provozů, zejména strojní vybavení pil a stroje a technologie sloužící k sušení, páření a impregnování masivního dřeva. Příjemce dotace bude muset splňovat definici mikro nebo malého podniku. Operace 4.3.2 Lesnická infrastruktura bude zaměřena na modernizace a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality či zvýšení hustoty lesních cest. Projekty bude možné realizovat v soukromých, obecních nebo krajských lesích. Poslední skupinou je opatření Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů. Jedná se o dvě plošné operace, u kterých bude plněn závazek žadatele po dobu pěti let, za který bude každoročně vyplácena jednotná sazba. Operace 15.1.11 Zachování porostního typu hospodářského souboru bude kompenzovat zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování porostního typu hospodářského souboru místo jeho přeměny na porostní typ hospodářského souboru s nižší ekologickou hodnotou, a to s cílením na území ZCHÚ a oblasti Natura 2000. Druhá operace 15.2.1 Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin zajistí kompenzaci

31

zvýšených nákladů a snížených výnosů souvisejících s ochranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin, konkrétně s ekologicky šetrným sběrem reprodukčního materiálu lesních dřevin z uznaných zdrojů. C. Podmínky podmíněnosti CC, pro nové období SZP platné od 1. 1. 2015 Dne 18. 12. 2014 bylo publikováno nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor, ve kterém jsou pro nadcházející rok s účinností od 1. ledna 2015 připraveny povinné požadavky na hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jejichž plnění je závazné pro všechny zemědělské subjekty, které žádají o přímé platby, některé podpory Programu rozvoje venkova a některé podpory společné organizace trhu s vínem. Změny v podmínkách kontrol podmíněnosti pro nadcházející období, které bylo nutné provést s ohledem na změny související evropské legislativy, se dotýkají zejména odlišného uspořádání požadavků a standardů, některé požadavky a standardy nejsou již v nadcházejícím období uplatňovány a v rámci standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu byly doplněny některé podmínky v souladu s již zmíněnou úpravou evropské legislativy POŽADAVKY A STANDARDY U stanovených požadavků a standardů k plnění podmínek podmíněnosti dochází k úpravě označení a změně číslování. Označení, na které jsme si již zvykli, zkratka SMR (Statutory Management Requirements) pro označení povinných požadavků na hospodaření, je nahrazena označením PPH (povinné požadavky na hospodaření). Dochází také ke změně označení standardů známých pod zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions), které budou uváděny pod zkratkou DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav). Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 SMR 1 ochrana ptáků SMR 3 kaly SMR 4 nitrátová směrnice SMR 5 ochrana EVL 5a AEO hnojiva SMR 6 označování a evidence prasat SMR 7 označování a evidence skotu SMR 8 označování a evidence ovcí a koz 8a AEO přípravky na ochranu rostlin SMR 9 přípravky na ochranu rostlin SMR 10 zákaz používání hormon. látek SMR 11 potravinové právo SMR 12 TSE SMR 13 tlumení kulhavky a slintavky SMR 14 vezikulár. choroby prasat SMR 15 katerál. horečka ovcí SMR 16 ochrana telat SMR 17 ochrana prasat SMR 18 ochrana hospodář. zvířat

Změna v označení požadavků 2015 PPH 2 ochrana ptáků pouze jako požadavky národní legislativy PPH 1 nitrátová směrnice PPH 3 ochrana EVL pouze jako požadavky PRV PPH 6 označování a evidence prasat PPH 7 označování a evidence skotu PPH 8 označování a evidence ovcí a koz pouze jako požadavky PRV PPH 10 přípravky na ochranu rostlin PPH 5 zákaz používání hormon. látek PPH 4 potravinové právo PPH 9 TSE pouze jako požadavky národní legislativy pouze jako požadavky národní legislativy pouze jako požadavky národní legislativy PPH 11 ochrana telat PPH 12 ochrana prasat

32

Dále nejsou již zařazeny požadavky kalové směrnice (aktuální SMR 3) a požadavky na včasné oznamování nákaz u zvířat (aktuální SMR 13 – tlumení slintavky kulhavky, SMR 14 – tlumení některých nákaz a opatření týkající se vezikulární choroby prasat, SMR 15 – tlumení katarální horečky ovcí), a nebude tak v rámci podmíněnosti probíhat jejich kontrola. V rámci podmíněnosti nebudou také dále prováděny kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (aktuální 5a/AEO 1-6 a 8a/AEO 7-10) agroenvironmentálních opatření, které však zůstávají nadále platné pro splnění podmínek agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020. Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají: 1. ochranných pásů podél vodních toků 2. zavlažovacích soustav 3. ochrany podzemních vod před znečištěním 4. minimálního pokryvu půdy 5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze 6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť 7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin. Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (aktuální GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (aktuální GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Stručný přehled podmínek pro standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu: 1. Dodržení ochranných pásů podél vodních toků Standard obsahuje tři požadavky na zachování ochranného pásu podél vodních toků uvnitř i vně zranitelných oblastí: a) pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; a u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí převyšující 7 stupňů ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a b) dodrží při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost za účelem ochrany vodních organismů od břehové čáry. 2. Povolení pro užívání zavlažovacích soustav Standard obsahuje požadavek na držení povolení k nakládání s vodami pro uživatele technických zařízení k zavlažování tj. těch, pro jejichž provoz je třeba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii. 3. Ochrana podzemních vod před znečištěním Standard obsahuje požadavky stanovené § 38 a 39 vodního zákona k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí při manipulaci, skladování a vypouštění závadných látek.

33

4. Zachování minimálního pokryvu půdy Standardem jsou stanoveny požadavky pro zachování minimálního pokryvu půdy na DPB převyšující 5 stupňů průměrné sklonitosti. Navrženo je pět způsobů plnění, ze kterých si bude mít možnost vybrat necelých 10 tisíc zemědělských subjektů hospodařících na výše uvedeném podílu zem. půdy. Možnostmi plnění tohoto standardu, které jsou definovány tak, aby zajišťovaly pokryv půdy, umožňovaly přípravu půdy pro další plodiny a současně a také splňovaly podmínky Integrované ochrany rostlin. Čtyři z uvedených možností předpokládají minimální pokryv půdy zachováním strniště včetně podmítnutého nebo založením porostu ozimů nebo meziplodin a následně provedení případné jarní orby. Pátá možnost umožňuje provedení podzimní orby v jakékoli zemědělcem zvolené hloubce včetně hluboké orby a přenechání tohoto stavu až do jarního období. Tato možnost samotnou operaci orby doplňuje dalšími benefity pro zlepšení stavu půdy – zapravení hnojiv resp. doplnění organických látek. 5. Dodržení minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze Standard upravuje podmínky pěstování erozně nebezpečných plodin na mírně a silně erozně ohrožených půdách vymezených v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). 6. Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť Standardem je stanoven zákaz pálení bylinných zbytků a jsou stanoveny podmínky pro aplikaci hnojiv pro zachování úrovně organických složek v půdě. 7. Zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin Standard upravuje povinnost nerušení a nepoškozování krajinných prvků včetně zákazu řezu v období od 31. března do 1. listopadu a povinnost regulace invazních rostlin. SYSTÉM VYHODNOCOVÁNÍ Pro účely hodnocení při zjištění porušení stanovených podmínek bude i dále platit, že za méně závažná tzv. zanedbatelná porušení bude možné neuložit sankci (snížení dotace) v případě, že žadatel splní nápravná opatření.

34

PGRLF - 2015 V programu Zemědělec bude PGRLF víc podporovat nákup zemědělské techniky a nově také investice na výstavbu nebo pořízení nemovitostí, které souvisí s prvovýrobou. Peníze bude možné využít také pro investice na nákup plemenných zvířat. Na program Zemědělec bude zhruba 650 milionů korun. Na rozdíl od minulých let budou žádosti přijímány po celý rok a žadatelé je musí podávat před uzavřením úvěrové smlouvy. Před podáním žádosti také nebude možné zahájit realizaci investice. Výši podpory stanovuje PGRLF na základě ekonomického vyhodnocení všech žádostí, takže při jejich podání nebude známa. Maximální výše půjčky pro jednoho žadatele na jeden rok u úvěrů na pořízení zemědělské techniky zůstane 10 mil. Kč při maximální době splatnosti 8 let. U úvěru na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku je navrhována částka 50 mil. Kč za rok s tím, že doba splatnosti nepřesáhne 20 let. V případě nákupu plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda je navrhována půjčka 5 mil. Kč za rok s dobou splatnosti maximálně 4 roky. Finanční podpora pro prvovýrobce, je formou dotace části úroků z úvěrů, které byly poskytnuty komerčními subjekty. Okruh příjemců zůstává zachován jako v předchozích letech. V rámci programu Finanční podpora pojištění poskytuje PGRLF peníze na úhradu části nákladů na pojištění plodin, hospodářských zvířat a lesních školek. Novinkou je, že žádosti o poskytnutí podpory budou muset být podány před úhradou pojistného. „Změny v programu Finanční podpora pojištění zahrnují rozšíření podporovaných rizik a také rozšíření kategorie takzvaných speciálních plodin. Byla odstraněna horní hranice sazby pojistného.

Přehled programů: 

Zemědělec a) Investice na nákup zejména této techniky do zemědělské prvovýroby, a to i včetně příslušenství: adaptér ke sklízecí mlátičce, balící stroj na slámu a seno, brány rotační a diskové, cisterna, čistička obilí, dojící automat, drtič hrud, dusač senáže a siláže, fekální cisterna, kejdovač, kompaktor, krmný vůz, kultivátor, kypřič, lis, manipulátor, mulčovač, nahrnovač, nástavba, nastýlací vůz, návěs, nosič nástaveb, obraceč, odplevelovač, osečkovač, ovíjecí stroj, plnič silážních vaků, pluh, podmítač, postřikovač, provzdušňovač, překopávač kompostu, přepravník, přívěs, půdní fréza, půdní válec, rosič, rotavátor, rozdružovač, rozmetadlo, řezačka, sazeč, sběrací vůz, secí kombinace, senážní vůz, separátor, shrnovač, sklízecí mlátička, sklízeč, smyk, stroj na aplikaci kejdy, stroj na přípravu půdy, stroj na sběr kamene, teleskopický nakladač, traktor, traktorový tahač, tvarovač záhonů, vykusovač siláže a senáže, vyorávač, žací lišta, žací mačkač, žací stroj. b) Investice na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku v zemědělských závodech, které souvisejí se zemědělskou prvovýrobou. Vylepšením nemovitého majetku se rozumí taková úprava, která má charakter technického zhodnocení dle zákona č. 586/1991 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nákup půdy je způsobilým nákladem pouze tehdy, pokud nepřevýší 10% z celkových způsobilých nákladů investice souvisí s výstavbou, pořízením nebo vylepšením nemovitého majetku. c) c)Investice na nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:  Příjemce podpory je „aktivním zemědělcem“ ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 1307/2013;  jedná se o nákup plemenných zvířat ke zlepšení genetické hodnoty stáda skotu, ovcí a koz,  jedná se o investice do samců i samic registrovaných v plemenných knihách,  v případech nahrazení stávajících hospodářských zvířat se jedná o nahrazení takových zvířat, která nebyla registrována v plemenné knize,  v případě samic se musí jednat o samice, které zatím nerodily první potomstvo,  nakoupená zvířata musí zůstat ve stádě po dobu alespoň 4 let.  Podpora pojištění plodin a hospodářských zvířat  Podpora pojištění lesních školek – příjem žádostí bude zahájen dne 1. 8. 2015 a ukončen dne 1. 11. 2015  Podpora nákupu půdy V přípravě jsou další programy. Témata pro další jednání jsou uvedena v části Zprávy č. 14 – zaměření činnosti komory do příštího sněmu.

35

5. Činnost komoditníčh rad a komisí predstavenstva AK ČR –

Bc. Jan Doležal, Odbor komodit AK ČR

Komoditní rady a komise při Agrární komoře České republiky působí jako poradní orgán představenstva Agrární komory. Na jednání představenstva předsedové jednotlivých komoditních rad seznamují členy představenstva s aktuální situací v dotčených sektorech a předkládají návrhy řešení, pro které posléze hledají u představenstva podporu. Závěry a doporučení z rad a komisí jsou průběžně zveřejňovány na informačních kanálech AK ČR (po přihlášení v informaci pro členy).

Komoditní rady V roce 2014 se podařilo obnovit činnost dvou komoditních rad. Jedná se o Komoditní radu pro drůbež a vejce a Komoditní radu pro prasata a vepřové maso. Komoditní rada pro drůbež a vejce při Agrární komoře České republiky vznikla ve spolupráci s Českomoravskou drůbežářskou unií. Z činnosti a témat KR pro drůbež a vejce v roce 2014: - analýzy vývoje tržních cen drůbežího masa, konzumních vajec, násadových vajec, jednodenních kuřat - sledování cenového vývoje krmných obilovin a směsí v roce 2014 - ekonomika výroby a zpracování drůbežího masa, možností její optimalizace - spolupráce na dotačních titulech pro chovatele a zpracovatele - zákon o významné tržní síle, regulace nekalých praktik obchodních řetězců - zpřísnění kontroly dovozů, zamezení dovozu za dumpingové ceny

Druhou Komoditní radou, která v roce 2014 obnovila svou činnost, je Komoditní rada pro prasata a vepřové maso. Této komoditní radě předsedá Ing. Jan Stibal, předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. O účast v obou těchto Komoditních radách projevilo zájem Ministerstvo zemědělství.

Z činnosti a témat KR pro prasata a vepřové maso v roce 2014: - propad cen vepřového masa v druhé polovině roku 2014 - veterinární situace, vývoj kolem epidemie Afrického moru prasat v některých státech Evropy - dotační programy na podporu chovatelů a zpracovatelů vepřového masa - problematika dovozů a zpřísnění kontrol Zástupci ministerstva zemědělství se pravidelně účastní Komoditní rady pro mléko a hovězí maso. Jedná se o tradiční Komoditní radu, která se schází zhruba 5x ročně. Předsedou komoditní rady je Pavel Novotný, předseda ZD Bernartice a OAK Písek. Z činnosti a témat KR pro mléko a hovězí maso v roce 2014: - analýza situace na trhu s komoditami mléko a hovězí maso - nastavení SZP a návrhy na podporu sektoru živočišné výroby - příprava sektoru na konec kvótového režimu - legislativa mléčného balíčku, evidence organizací producentů a prvních nakupujících

36

-

možnosti sdružování odbytových organizací reakce na ruské embargo na dovoz mléčných výrobků dotační tituly na q kvalitu mléka jeho zpracování

Při předsněmovních setkáních se objevily hlasy, že současné složení Komoditní rady není úplně vyvážené v neprospěch chovatelů masného skotu. Tato připomínka se objevila od samotných chovatelů mléčného skotu. Možným řešením je vytvoření samostatné komoditní rady pro masný skot, která by představenstvu předkládala vlastní návrhy, nebo případné doplnění stávající KR pro mléko a hovězí maso. Dalším návrhem na zlepšení činnosti Komoditní rady je větší spolupráce se zpracovateli. Neshod mezi producenty suroviny a zpracovateli využívají právě řetězce, které jsou dle metody „rozděl a panuj“, schopny odvrátit pozornost od toho, že poškozováni jsou jejich unfair praktikami výrobci i zpracovatelé. V příštích měsících je tak třeba jednotně podpořit přijetí novely zákona o významné tržní síle, který by měl podnikatelské prostředí pro tuzemské subjekty alespoň částečně zlepšit. Kromě živočišné výroby při Agrární komoře České republiky působí také Komoditní rady zaměřené na rostlinnou výrobu. Z těch mladších (vytvořena na přelomu roku 2013/2014) je to Komoditní rada pro brambory při Agrární komoře. Předsedou Komoditní rady je člen Dozorčí rady Agrární komory České republiky Ing. Miloslav Chlan. Ing. Chlan je zároveň předsedou Ústředního bramborářského svazu České republiky (ÚBSČR), který je v AK ČR organizován jako jedno z členských společenstev. Z činnosti a témat KR pro brambory v roce 2014: - aktuální situace na trhu, zvyšující se dovozy, klesající soběstačnost - stav porostů brambor, zdravotní stav hlíz - možnost odbytu brambor všech užitkových směrů - zhodnocení škrobárenské kampaně - novinky v legislativě (požadavky na jakost sadby) - možnosti propagace domácí produkce - zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity podle článku 52 - zařízení brambor všech užitkových směrů mezi speciální plodiny v režimu podpory pojištění PGRLF Další tradiční Komoditní radou působící při Agrární komoře ČR je Komoditní rada pro obiloviny a olejniny. Komoditní rada se schází přibližně 4x ročně v závislosti na vývoji porostů a situaci na trhu. Z činnosti a témat KR obiloviny a olejniny: - aktuální situace na trhu, přehled trendů na evropských a světových trzích - aktuální stav porostů, předpoklad pro sklizeň - zhodnocení sklizně, předpoklad pro skladování a zobchodování - terminované obchody, trendy ve světě, doporučení zemědělské veřejnosti - aktuální témata: ochrana zemědělského půdního fondu, zákaz moření neonikotinoidy - reakce na vyjádření médií jako je dezinterpretace některých statistických údajů nebo dezinformační kampaň vedená proti řepce olejné - možnosti propagace tuzemské produkce kvalitního řepkového oleje Na přelomu roku 2014/2015 obnovila svou činností Komoditní rada pro chmel při Agrární komoře pod vedením Ing. Michala Kovaříka, člena představenstva AK ČR. Podle potřeby se bude scházet několikrát ročně. Pravidelně je Úřad Agrární komory informován o činnosti Komoditní rady pro cukr a cukrovou řepu, která působí v rámci struktur Zemědělského svazu. Mimo to se na začátku roku 2015 uskutečnilo setkání rostlinných společenstev zastoupených v představenstvu Agrární komory (bramboráři, chmelaři, ovocnáři, zelináři, květináři, školkaři, pěstitelé cukrové řepy). Některé komodity (ovoce, zelenina), popřípadě obory (květinářství, floristika, okrasné dřeviny, školkařství), které jsou zastoupeny v představenstvu, nemají zatím vlastní komoditní radu, a tak se jedná o dobrou platformu, pomocí které je možné komunikovat největší problémy a přicházet s návrhy jejich řešení. Tyto návrhy potom mohou

37

být postoupeny představenstvu. První setkání rostlinných společenstev v tomto složení bylo hodnoceno pozitivně a účastníci se shodli na častější frekvenci jednání v tomto formátu.

Z témat jednání rostlinných společenstev: - zvýšení limitu „De minimis“ a k podpoře těch států EU, které o to usilují negativní přístup obcí při povolování nutných staveb pro některou speciální výrobu, jako jsou konstrukce nebo oplocení - nesystémový úbytek účinných látek u přípravků k ochraně rostlin zejména z ekologických důvodů bez náhrady umožňující pěstování kvalitní produkce u některých plodin (zmíněna aktuální problematika mědi ve vztahu ke chmelu, ovoci apod.) - Centra odborné přípravy jako nástroje ke zlepšování úrovně středoškoláků se zahradnickým lesnickým a zemědělským vzděláním - přidělování bodů při hodnocení investičních projektů PRV se týkala hlavně výhrad k bodům za ekologické hospodaření, přidanou hodnotu a VDJ, oproti nezájmu o hodnotu a množství produkce a tvorbu pracovních míst

Školská komise –

Ing. Jaroslava Nekvasilová, Odbor poradenství a vzdělávání AK ČR

Školská komise – tajemník komise. Členové -zemědělci, ředitelé středních škol, vysokých škol a MZe. Pravidelné schůzky 4x do roka, tj, každé čtvrtletí. V oblasti zemědělského školství se zasazujeme na příslušných zodpovědných orgánech a institucích o zlepšení stavu, a to především praktického odborného školství. Spolupracujeme s Ministerstvem školství, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zemědělství. Hlavním cílem je zvýšit praktické odborné kompetence u absolventů středních a vysokých odborných škol. Příčinou jsou nedostatečně vybavená školní hospodářství a školní statky nebo úplná absence těchto institucí. Na základě těchto informací se snažíme řadu let získat investiční prostředky na vybavení technikou a technologiemi pracovišť pro vzdělávání. V novém Operačním programu věda, výzkum, vzdělávání se nám podařilo tyto finanční prostředky zajistit a plně vybavit. Centra odborného vzdělávání (COV) by měla zajišťovat praktickou odbornou výuku pro žáky, studenty, stážisty, ale i učitele odborných předmětů. Měla by zajišťovat celý rozsah výroby, zavádět poznatky vědy, výzkumu do praxe, provádět poloprovozní pokusy apod. Projekty se začnou realizovat od podzimu 2015.

Projekt NSK2 (Národní soustava kvalifikací), který se realizuje od února 2010 – ledna 2015 spolu s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy. AK ČR je koordinátorem třech sektorových rad SR: Sektorová rada pro zemědělství, SR pro potravinářství a krmivářství a SR pro vodní a lesní hospodářství a životní prostředí. SR jsou nástrojem zaměstnavatelů k vytvoření standardů dovedností a znalostí, čímž se zvýší kvalita pracovní síly, a tím se zlepší uplatnění na trhu práce. Je to velmi dobrá forma dalšího vzdělávání, kterou bychom chtěli více využívat v podnikové praxi. SR jsou tvořeny reprezentativními zástupci z řad zaměstnavatelů a zaměstnavatelských organizací. Projekt umožňuje získání profesních kvalifikací PK zaměstnanců.

38

Koordinátor se účastní všech jednání SR, zajišťuje organizaci složení SR a tvorbu profesních kvalifikací, přenáší informace z průběhu celé zakázky do SR. V rámci projektu NSK 2 se realizují ještě další projekty: REGIO – tvorba sektorových dohod SD. V rámci SR by měla vzniknout sektorová dohoda, která by řešila problémy s odborným počátečním nebo dalším vzděláváním, popř. zaměstnanost, legislativní překážky ve vzdělávání a zaměstnanosti, popř. další problémy pracovní síly a zaměstnavatelů. Mám funkci supervizora, který jednak pomáhá tvořit SD a vytváří strukturu jednotek práce pro daný obor, na který pak navazuje tvorba profesních kvalifikací. Vytváříme katalog prací. Ten jsme tvořili v projektu Národní soustava povolání NSP, který skončil v roce 2012 nyní bude následovat doplnění dalších jednotek práce a aktualizace. UNIV 3 - od počátku roku 2014 do července 2014 probíhal projekt UNIV 3, který ověřoval profesní kvalifikace PK v kurzech vzdělávání a dále pak při realizaci tj. při zkoušce. Zaměstnavatelé jezdili na zkoušky a posuzovali programy vzdělání, zda jsou požadavky při realizaci reálné. SEKTOROVÉ DOHODY Koordinace vzniku sektorové dohody na téma Centra odborného vzdělávání Realizujeme a organizačně zajišťujeme projekty podané do PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA opatření I. 3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost: Projekt „Reforma SZP po roce 2014 I “, kterého se zúčastnilo více než 450 účastníků. Semináře se konaly na jaře 2014. V současné době se rozbíhají další semináře, které jsou na stejné téma, ale informace jsou aktuálnější a mají konkrétní charakter. Semináře skončí v dubnu 2015. Předpokládáme, že v té době budou již známa všechna pravidla SZP. Konference pro zemědělské podnikatele ve spolupráci s AGROteam Semináře započaly již v roce 2013 a pokračovaly v roce 2014. Celkově se zúčastnilo 200 účastníků. Na jaře 2014 probíhal „Seminář pro zemědělské podnikatele II“ s účastí 140 zemědělských podnikatelů. Seminář pro zemědělské podnikatele I Započali jsme s realizací. Semináře budou probíhat až do dubna 2015 a očekáváme účast 140 zemědělců. Projekt „Reforma SZP po roce 2014 II – realizujeme od února – dubna 2015.

AKČR je člen Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru, kde se zúčastňujeme na jednání Asociace, tím jsme v kontaktu se zemědělskými středními školami, se kterými se snažíme řadu let zlepšit praktickou výuku na školních statcích. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR se účastníme projektu „Nová závěrečná zkouška“, kde se nyní naplňuje veřejná zakázka „Zajišťování participace zaměstnavatelů“. Píšeme posudky na zadání závěrečných zkoušek z pohledu zaměstnavatelů pro zahradnické obory. Jsem členem Koordinačního a implementačního výboru (KIV), který realizuje implementační plán Strategie celoživotního učení při MŠMT. Schůzky cca 3x ročně.

39

Účastníme se výběru a hodnocení projektů v programu Komplexní udržitelné systémy zemědělství, a zároveň jsem člen Programové komise programu KUS, jako poradního orgánu MZe. Připomínkování PRV v oblasti vzdělávání a poradenství. Připomínkování materiálů z MŠMT. Jsme členem přípravného výboru pro vznik Národní rady vzdělávání jako poradního orgánu vlády. Poradenství Připomínkujeme aktualizovaná pravidla PRV - opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb. Podílíme se na tvorbě pravidel pro fungování poradenského systému v zemědělství v ČR, připomínkujeme nové obory poradenství, zjednodušení administraci a akreditaci poradců, aby se zvýšilo využívání a čerpání poradenských služeb zemědělskou výrobou. Zprostředkováváme služby členům i nečlenům formou písemných, telefonických a e-mailových dotazů.

Ekonomičká komise –

Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

Komise se v období mezi XXII. a XXIII. sněmem na každém ze šesti jednání zabývala především postupem implementace pravidel SZP do národních předpisů a doporučeními pro představenstvo AK ČR. Doporučila také změny ve složení Ekonomické komise, které představenstvo schválilo. Projednala řadu materiálů využitelných pro práci komory:       

výsledky výzkumné práce katedry regionálního rozvoje a mezinárodních studií MU Brno „Velikost zemědělských podniků – přístupy, kritéria a interpretace“, návrh ÚZEI „Informační systém pro zemědělce“, prezentaci stavu v zemědělském pojištění od Renomia Agro, „Výsledky strukturálního šetření v zemědělství“, od ČSÚ, informaci o práci ČSÚ, zejména odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí a oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, aktuální stav v programech PGRLF, materiál ÚZEI „Porovnávání cen mléka a dalších komodit v rámci EU“.

Myslivečká komise –

Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

Komise se na čtyřech zasedáních zabývala:  



 

návrhem na ověření metodiky pro inventarizaci škod zvěří, pilotním projektem – Systém hlášení a sledování plošného výskytu škod zvěří na zemědělských plodinách, ohlasy na metodické pokyny a upozornění MZe v souvislosti s vysokými stavy a redukcí početních stavů spárkaté zvěře, zaujetím stanoviska k dokladování použití plašičů při kosení, návrhem právní úpravy použití noktovizorů,

40

          

 

návrhem Memoranda mysliveckých organizací, situací v ČMMJ, informací o opatření při přemnožení divokých prasat v Mníšku pod Brdy, aktuální problematikou řešenou MZe v oblasti zjišťování škod zvěří, snížení stavů přemnožených druhů a dotací, nákazovou situací u zvěře, projektem „Vývoj rekombinantní vakcíny proti Aujeszkyho chorobě u psů“, vytvářením biopásů a spekulativním využívání dotací, spojením biopásů s protierosními opatřeními, spoluprací při zmapování kritických úseků pro oplocení silnic a dálnic a vytváření biokoridorů okolo silnic, záměry na přípravu novely zákona o myslivosti, informacemi Mezinárodní odborné myslivecké konference v Židlochovicích, ze semináře k výsledkům kontrol zdravotního stavu zvěře v Písku a ze semináře k využívání odchytových zařízení na černou zvěř v Horce nad Moravou, stručným přehledem myslivecké legislativy v zemích Visegradské 4, článkem k ochraně zvěře při sklizni pícnin pro týdeník Zemědělec.

41

6. Propagače zemedelskyčh a potravinarskyčh vyrobku –

Ing. Jiří Felčárek, Odbor zahraničí a analytika AK ČR

Projekt Bílé plus II, který navázal na předcházející Bílé plus I z let 2010 - 2013, prošel k 3. únoru 2015 prvním rokem své tříleté realizace s novým rozšířením také na trh Slovenské republiky s celkovou částkou 13 mil. Kč. Jeho pokračujícím cílem je přiblížit spotřebitelům zajímavým a atraktivním způsobem výhody a přínosy konzumace mléka a mléčných výrobků, včetně jejich propagace ve vazbě na domácí prvovýrobu a zpracovatele. Zaměřený je především na komunikaci s dětmi, mládeží, ženami a starší populací, na vyvracení mýtů, popularizaci mléka ve výživě, zasazení se o jeho zařazení do jídelníčku. Plně využívá podoby, propojení a úzké vazby obou trhů, včetně jazykové blízkosti a čilé obchodní výměny.

Společně s partnerskou agenturou aPRiori tak bylo uspořádáno 6 tiskových konferencí v Praze a 4 v Bratislavě, medializací 11 hlavních témat a 8 mediálních projektů v ČR a 9 na Slovensku. Bylo iniciováno několik stovek článků, výstupů a citací popularizujících mléko, probíhají aktivity prostřednictvím www stránek, apod. Velice významné byly prezentace na veletrzích a výstavách jako je Země živitelka, Zemědělec, Top Gastro, či Agrokomplex Nitra s kumulovaným zásahem cca 50 tisíc spotřebitelů. Uspořádali jsme gastrofestival „Milkparade“, či podzimní soutěž pro základní školy s odměnou – výletem vítězných tříd na farmu. Program je díky aktivnímu a bezchybnému přístupu vysoce hodnocen Evropskou komisí, Ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem.

Pokračujeme v úzké spolupráci s MZe, SZIF a Potravinářskou komorou ČR na propagaci kvalitních místních produktů pod značkou „Regionální potravina“, která má za sebou pět ročníků existence. Tato spolupráce je i přes některé výhrady vedena a podpořena společnou hlavní myšlenkou, a to maximálním přiblížením tuzemské, kvalitní, výjimečné a chutné produkce z místních zdrojů našich zemědělců a potravinářů českým spotřebitelům. Stejně významná je také podpora odbytu a zaměstnanosti na venkově, ale i čerstvost, dostupnost a zachování širokého spektra nabízených potravin. Iniciace a finanční podpora MZe v roce 2010 byla rozhodující pro zapojení všech krajů České republiky. Díky aktivnímu přístupu AK ČR a zkušenostem z let předchozích byla právě AK ČR jednou z vůdčích organizací při realizaci této aktivity. Reprezentativní je například prezentace a přehlídka krajských a regionálních komor a výsledků soutěží na agrosalónu Země živitelka a na dalších, například krajských výstavách. Aktuálně je držitelem značky 465 produktů. Značka se tak postupně etabluje jako známka regionální kvality a reklamy na dobré potraviny s rostoucí spontánní znalostí. Výrazným tématem současnosti je sloučení obou typů soutěží pod jednu značku, za jedněch financí a propagace, se základní metodikou z centra, ale s důrazem na udržením unikátních krajských specifik a požadavků. Zde máme k MZe řadu podnětů k diskuzi a rádi bychom využili synergie aktivit i financí tak, aby ocenění Regionální potravina dále rostlo a posilovalo.

42

Podobně je tomu i s propagací potravin pod značkou KLASA, která již od roku 2003 vytváří informační a propagační servis kvalitním potravinám, primárně domácího původu. V současné době je oceněno 1.179 výrobků od 227 výrobců a značka má vysokou spontánní znalost zhruba 80 % spotřebitelů. Přestože vítáme aktivity MZe a SZIF na další rozvoj značky, chceme se primárně zaměřit také na jejich prosazení se v obchodní síti a na efektivním využití financí směřujících na propagaci. Zástupci komory se tak zúčastňují jak práce hodnotící komise pro udělování značky KLASA i pracovní skupiny pro koncepční přípravu marketingových kampaní a dalšího směrování značky.

Úspěšně probíhá také již několikaletá spolupráce s obchodním řetězcem BILLA, která nově klade větší důraz právě přímo na regionální potraviny, kam nově směřuje koncepční filozofie řetězce. V únoru tak byly otevřeny Regionální koutky v prodejnách Billa v Jihočeském kraji, stejně tak tomu nyní je ve Středočeském kraji s tím, že další budou následovat. S velikým ohlasem se setkalo listopadové setkání oblastních a sektorových zástupců řetězce s regionálními výrobci, pro velký zájem proběhne to samé i v březnu. Tato spolupráce umožňuje všem zájemcům navázat kontakty a otevřít možnosti prodeje a to i například jen pro jednu či dvě prodejny řetězce.

43

7. Medialní aktivity – –

Ing. Dana Večeřová, ředitelka Odboru komunikace AK ČR Ing. Jiří Felčárek, Odbor zahraničí a analytika AK ČR

Zásadní oblastí práce AK ČR je komunikace problematiky českého zemědělství a potravinářství tak, abychom na naší práci jak pozitivně upozornily, tak dokázali obhájit naše priority. Cílová skupina tedy na jedné straně je odborná a zainteresované veřejnost, tedy naši členové, ale i partneři ze státní správy a na druhé straně každý spotřebitel v České republice. Díky rozsahu činnosti a působnosti komory je zde celá řada témat, která jsme schopni nabízet, nejenom tedy klasické zemědělství a potravinářství například formou reportáží z podniků, či speciální odvětví jako jsou květiny, chmelařství, vinařství, ovocnářství či lesní hospodářství. V našich příspěvcích se soustředíme nejenom na to, co úspěšného se podařilo, ale zároveň upozorňujeme na problémy, seznamujeme čtenáře s naším postojem k vybraným okruhům. Rádi bychom v tomto směru uvítali vyšší aktivitu a součinnost s celou členskou základnou. Opakovaně tedy žádáme o náměty, témata, zajímavostmi, materiály včetně fotografií, regionální výstavy, setkání s veřejností – sektor je velice pestrý a zajímavý. Koordinace tuto práci posiluje a ještě dále zviditelňuje. Standardně máme výbornou spolupráci s redakcemi ČTK, s redakcí Týdeníku Zemědělec, s deníkem Právo, ale i mnoha dalšími redakcemi. Souběžně s tím plně využíváme prostor na našem portále APIC, který je přístupný celé členské základně komory. V červenci 2014 vyšlo první číslo AGRObase jako dvouměsíčníku v novém pojetí, které samozřejmě navazuje na původně vydávanou AGRObase. Kromě nového formátu a grafického zpracování se zaměřilo na jinou strukturu tohoto periodika s cílem, poskytnout členům AK ČR, ale i jiným zájemcům o zemědělskou problematiku maximum aktuálních a relevantních informací ze sektoru. AGRObase je distribuována zdarma na jednotlivé okresní a krajské agrární komory, je k dispozici na celostátních i regionálních akcích komory a samozřejmě také na výstavách a veletrzích, kterých se AK ČR účastní. Ambicí AGRObase je v letošním roce převedení na měsíční periodicitu.

44

Zprávy o činnosti a akcích Agrární komory, stejně jako tiskové zprávy a stanoviska jsou pravidelně publikovány v týdeníku Zemědělec, kde má Agrární komoro svoji pravidelnou stránku, ale i v odborných týdenících Euro, Ekonom, denících (E15, idnes.cz) a zpravodajských televizí. V uplynulém období bylo vydáno několik tiskových zpráv, které reagovaly na aktuální dění v zemědělském sektoru, AK ČR byla pravidelně citována ve zprávách ČTK i v ostatních médiích, převážně denících – Právo, MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny. Zástupci Komory se ročně účastní více než 100 akcí, rozhovorů v televizi, v radiu, konferencí či seminářů, kde prezentují názory a stanoviska Agrární komory ČR. V průběhu dubna 2014 - února 2015 se v pravidelných měsíčních intervalech konaly také setkání s novináři, na kterých se prezentovaly aktuální otázky Společné zemědělské politiky – PRV, kofinancování, LFA, ale také ve spolupráci s Iniciativou zemědělský a potravinářských podniků nejzávažnější problémy zemědělské výroby, poklesu cen, problémy odbytu a zvýšených cen. V roce 2014 rovněž pokračovala pravidelná spolupráce s deníkem Právo, kde Agrární komora ČR v průběhu roku 6x v sobotním vydání deníku formou celostránkových článků informovala o aktuální situaci a aktuálních problémech v zemědělském sektoru. Navíc bylo možné v průběhu roku uveřejňovat na stránkách deníku Právo komentáře a úvahy zástupců AK ČR k aktuálnímu dění v legislativě i v celém odvětví. Vzhledem k úspěchu této propagace předpokládáme, že bude pokračovat i v následujícím roce, neboť právě spolupráce s deníky může pomoci pravdivě informovat laickou veřejnost o stavu, ve kterém se české zemědělství nachází a zároveň upozornit veřejnost na to, že čeští zemědělci jsou právě na samém začátku řetězce, na jehož konci si spotřebitelé mohou čerstvé a kvalitní potraviny domácího původu koupit. Agrární komora ČR je stálým partnerem Žofínských fór zaměřených na zemědělství a potravinářství. Tato se konají v pravidelných jarních a podzimních termínech k aktuální problematice sektoru. Jde například o témata bezpečnosti, kvality a kontrol potravin, konkurenceschopnosti, rozvoje venkova, apod. Vysoký kredit a zájem veřejnosti i médií o tato setkání nás předurčují k další spolupráci v této oblasti.

45

8. Zahraniční činnost COPA – COGECA – –

Ing. Jiří Felčárek, Odbor zahraničí a analytika AK ČR Bc. Jan Doležal, Odbor komodit AK ČR

Pokud jde o činnost v zahraniční oblasti je komora i nadále činná v evropském sdružení nevládních agrárních a družstevních organizacích COPA – COGECA, zastřešujících a lobujících za zájmy naprosté většiny evropských zemědělců, družstev, či soukromých farmářů. Díky redukcí expertních míst v rámci restrukturalizace pracovních orgánů je v rámci Civilního dialogu přiznáno nevládním organizacím ČR nově pouze dvanáct skupin, což způsobuje problémy s fyzickou účastí expertů v pracovních skupinách a refundaci vynaložených nákladů. Dosavadní komunikace s DG Agri ohledně změn vyzněla naprázdno a to i přesto, že jsme k nim mimo jiné vyzvali také prostřednictvím společného dopisu prezidentů nevládních agrárních organizací zemí V4 a za spoluúčasti dalších členů. Je tedy na nás zvážit otázku další efektivní působnosti našich zástupců ve strukturách COPA COGECA, či hledat jiné cesty úspěšného a možná úspěšnějšího lobbyingu. Měsíčních jednání Prezidency a Prezídií COPA-COGECA se dále pravidelně účastní člen představenstva a předseda ZS ČR Ing. Martin Pýcha, který je od prosince 2012 jako jediný zástupce z nových členských zemí jedním z viceprezidentů COGECA – organizace zemědělských a rybářských družstev. Značným a trvalým přínosem je práce stálého zástupce AK ČR v Bruselu, pana Ing. Karla Matouška. S aktivitami, průběhem a výsledky jednání, kterých se zúčastní často i jako jediný zástupce ČR se členové seznamují především prostřednictvím týdenních zpráv z Bruselu, kterých je v průměru 40 ročně. Každá tato zpráva pokrývá zhruba 4-7 jednání týdně.

Poradní výbory EK V roce 2014 došlo k snížení počtu poradních výborů EK, kterých se mohli zúčastnit experti z Agrární komory České republiky z 38 na 12. Výrazně se tak snížila možnost lobbovat přímo u Evropské komise prostřednictvím organizace COPA-COGECA. Nově poradní skupiny nahradily tzv. Skupiny civilního dialogu, do kterých navíc byly zahrnuty také nezemědělské organizace (organizace hájící rovné příležitosti, práva menšin, životní prostředí atp.) Pokud se experti z Agrární komory ČR chtějí účastnit jednání skupiny civilního dialogu, mohou žádost o proplacení nákladů přes národní dotační program D10. V případě, že se účastní pouze pracovní skupiny COPACOGECA, která není součástí civilního dialogu, nemohou účastníci žádat o proplácení nákladů. Možnost jednat s EK tak byla omezena vytvořením civilních skupin a inkluzí nezemědělských organizací, možnost jednat na půdě COPA-COGECA zase nemožností žádat o proplacení vlastních nákladů. Agrární komora ČR jedná na úrovni V4 o možnosti alternativního zastupování zájmů zemí Střední a Východní Evropy v Bruselu. Než bude přijato nějaké zásadní rozhodnutí je však tuto záležitost třeba důkladně prodiskutovat interně v rámci Agrární komory ČR a zvážit přínosy členství.

46

Visegrádská čtyřka –

Ing. Jiří Felčárek, Odbor zahraničí a analytika AK ČR

Každoročně se uskuteční čtyři pravidelné schůzky agrárních nevládních organizací zemí Visegradské čtyřky, případně i dalších přizvaných partnerů z nových zemí EU. Hlavním tématem současnosti je především reforma SZP pro roky 2014 – 2020 a to jak její aplikace na národní úrovni, tak ve směru narovnání nerovných podmínek starých a nových členských zemí. Nově se k tomu přidalo řešení ruské krize a její dopad na trhy středoevropských zemí, či ochrana zemědělského půdního fondu, národní daňové soustavy, komoditní problematika a mnohé další. Komunikace a konzultace probíhají mezi státy samozřejmě také ad hoc v návaznosti na řešení aktuálních témat a jejich přenos na další členské státy, případně orgány EU. Z každého zasedání je sestaven zásadní dokument se stanovenými prioritami, který je předsedající organizací rozeslán nejen národním vládám, ale také institucím Evropské unie. Členové komory se v průběhu roku zúčastňují dle individuálního zájmu také zahraničních podnikatelských misí vypisovaných například resortními ministerstvy a dále se zúčastní zahraničních veletrhů a výstav konaných s podporu a za účasti MZe. Mezi aktivity úřadu patří také přijímání zahraničních delegací z řad zejména z farmářských svazů, parlamentních a odborných skupin apod. namátkou to byli v poslední době například představitelé Japonska, Ukrajiny, Vietnamu.

Evropský hospodářský a sočiální výbor –

Ing. Ludvík Jírovec, viceprezident sekce Zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí EHSV a ředitel OAK Domažlice

Evropský hospodářský a sociální výbor je poradním orgánem Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Jeho hlavním úkolem a posláním je vypracovávat stanoviska k návrhům nařízení, směrnic, doporučení a dalších materiálů těchto institucí a vnášet tak do tohoto legislativního procesu pohled občanské společnosti; výbor může byt rovněž požádán o stanovisko k nějakému problému ze strany předsedající země EU a vydává také stanoviska z vlastní iniciativy. Je tedy „mostem“ mezi organizacemi občanské společnosti a rozhodovacími orgány EU. Složení - výbor se skládá z 353 členů ze všech 28 členských zemí EU rozdělených do tří skupin. Za Českou republiku působí v EHSV 12 členů. Skupina I. „Zaměstnavatelé“: V. Drbalová, I. Voleš, J. Zbořil, M. Zvolská Skupina II. „Zaměstnanci“: H. Čornejová, Z. Málek, L. Studničná, D. Štechová Skupina III „Různé zájmy“: R. Haken, L. Jírovec, J. Němec, P. Trantina Mandát členů EHSV je pětiletý; podle Lisabonské smlouvy dochází každých pět let ke jmenování členů EHSV Radou EU podle návrhů podaných každým členským státem. Nynější členové působí ve svých postech od podzimu 2010 do podzimu 2015. Mandát našeho zástupce tedy bude letos končit. Sekce - EHSV má v současnosti šest specializovaných sekcí: ▪ Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO) ▪ Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) ▪ Doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost (TEN)

47

▪ Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) ▪ Zaměstnanost, sociální záležitosti, občanství (SOC) ▪ Vnější vztahy (REX) Činnost:  v sekci Zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí byla zpracována stanoviska a doporučení, která se týkala zejména SZP, mléčných kvót, ale také např. medikace krmiv, rozvoje lesů, emisní povolenky a dalších důležitých zemědělských otázek,  v sekci Doprava, energie, infrastruktura a informační byla zpracována stanoviska k zemědělské dopravě a logistice, fotovoltaice, zemědělské informační společnosti,  v důsledku skončení platnosti Smlouvy o ESUO (Evropské sdružení pro uhlí) v červenci 2002 a na návrh Evropské komise byl Výbor navíc pověřen převzetím pravomoci Poradního výboru ESUO. K tomuto účelu zřídil Poradní komisi pro průmyslové změny, která se skládá z členů EHSV a z delegátů zastupujících uhelný a ocelářský průmysl, ale rovněž z dalších sektorů, jichž se týkají problémy spojené s modernizací hospodářství. Zde je náš zástupce hlavním reportérem stanoviska pro průmysl potravin a nápojů – FOOD AND DRINKS,  dále je náš zástupce členem stálé observatoře SDO pro trvale udržitelný rozvoj. Tato observatoř se zabývá mimo jiné i otázkami, které se týkají zemědělství. Výbor musí být povinně konzultován v případech stanovených ve Smlouvách a ve všech dalších případech, v nichž to výše uvedené instituce pokládají za vhodné. Výbor může být rovněž dotázán jednou z institucí na předběžné odborné stanovisko nebo může sám vydat stanovisko z vlastní iniciativy (zhruba 15 % stanovisek Výboru se vydává z jeho vlastní iniciativy). Výbor ročně přijímá v průměru 150 stanovisek k různým tématům týkajícím se budování jednotné Evropy. Účastní se tedy aktivně procesu formování politik a přípravy rozhodnutí Společenství. Stanoviska Výboru vypracovávají zpravodajové, kterým zpravidla pomáhá studijní skupina, jejíž členové jsou vybíráni z výše uvedených tří skupin s ohledem na jejich odbornou způsobilost vyjádřit se k předmětu stanoviska a s ohledem na nutnost určité geografické rovnováhy. Velikost těchto studijních skupin se pohybuje od 3 do 18 členů podle důležitosti daného předmětu. Zpravodajové mohou přizvat do skupiny externí experty. K určitým mimořádně důležitým otázkám může Výbor uspořádat veřejná slyšení s cílem seznámit se s názory co nejširšího okruhu stran, kterých se problém týká. Po podrobném projednání ve studijní skupině a následně v příslušné sekci se stanoviska přijímají na plenárních zasedáních (konaných devětkrát do roka). Po přijetí se stanoviska předávají Komisi, Radě nebo Evropskému parlamentu a jsou zveřejňována v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou také k dispozici ke stažení na webové stránce EHSV. Hodnotící zprávy ke stanoviskům Výboru vypracované Evropskou komisí ukazují, že více než dvě třetiny doporučení EHSV jsou zohledněny. Vliv těchto doporučení navíc velmi často přesahuje vymezený rámec návrhu Komise, který byl předmětem stanoviska Výboru. Stanoviska Výboru z jeho vlastní iniciativy jsou obzvláště důležitá, neboť jejich cílem bývá upozornit rozhodovací orgány, a zejména Komisi, na témata, kterým byla do té doby věnována jen malá nebo vůbec žádná pozornost. Průzkumná stanoviska naopak umožňují různým složkám organizované občanské společnosti zastupujícím v prvotním stádiu sebe sama, aby vyjádřily očekávání, obavy a požadavky aktérů v praxi v rámci zkoumání stejných znaků u stanovisek často diametrálně odlišných. Tato stanoviska rovněž přispívají ke zvyšování kvality, věrohodnosti a zejména přijatelnosti politik Společenství a rozhodnutí uskutečňující tyto politiky při zajištění úlohy EHSV jakožto institucionálního mostu usnadňujícího dialog a spolupráci s organizovanou občanskou společností.

48

9. Legislativa –

Bc. Jan Doležal, Odbor komodit AK ČR

Od března 2014 do března 2015 bylo členům prostřednictvím Okresních Agrárních komor a Krajských agrárních komor, představenstva, jeho společenstev, dozorčí rady, zájmových organizací k připomínkování odesláno více než 70 legislativních i nelegislativních (zelené zprávy, plány rozvoje šetření ČSÚ, MPO) materiálů. Mezi nejdůležitější legislativu v roce 2014 beze sporu patřil návrh Programu rozvoje venkova a vládní nařízení předložená v souvislosti s aplikací Společné zemědělské politiky na roky 2015-2020. K Programu rozvoje venkova vypracovala Agrární komora České republiky a Potravinářská komora České republiky společnou pozici, a bylo tak využito synergie mezi oběma organizacemi. Podařilo se tak prosadit několik zásadních připomínek členských organizací a zájmových svazů. Velmi dobrou spolupráci Agrární komora České republiky navázala s Lesnicko-dřevařskou komorou reprezentovanou výkonnou tajemnicí Ing. Andreou Pondělíčkovou. V několika připomínkových řízeních vedených na ministerstvu životního prostředí Agrární komora nabídla svoji záštitu, poskytovala LDK informační a mediální servis. LDK potom poskytla vlastní odbornou náplň a podařilo se tak odvrátit některé podnikatelské prostředí poškozující návrhy. AK ČR také dobře spolupracuje s Rybářským sdružením České republiky vedené panem RNDr. Michalem Kratochvílem, Ph.D především směrem k ministerstvu životního prostředí (zákon o zemědělském půdním fondu). Směrem k ministerstvu zemědělství je nepostradatelná práce Ing. Martina Fantyše, který se účastní různých pracovních skupin a zároveň působí jako poradce ministra zemědělství a náměstka pro zemědělské komodity, výzkum a poradenství. V rámci legislativních iniciativ a vnitřního připomínkového řízení je Ing. Fantyše na základě své vynikající odbornosti schopen zachytit většinu případných třecích bodů a do mezirezortního připomínkového řízení se tak dostává legislativa, která není pro většinu zemědělské veřejnosti tolik problematická.

§

V případech, ve kterých se nepodaří v prvotních fázích legislativního procesu přesvědčit ministerstvo o změně legislativních předpisů ve prospěch našeho členstva, je možné využít institut mezirezortního připomínkového řízení. V průběhu roku 2014 podobným příkladem byla například aktualizace nitrátové směrnice, zákon o chemických látkách nebo směsích, zákon o spotřební dani (zelená nafta) nebo zákon o přenesené daňové povinnosti. Ve všech těchto případech bylo postupováno systematicky (oslovování např. výzkumných ústavů, univerzit, sběr statistických dat apod.) a synergicky (ve shodě a společně). V minulém roce bylo podáno několik zlepšovacích návrhů k systému připomínkových řízení. Nyní jsou výzvy k účasti v připomínkových řízeních rozesílání jenom těm adresátům, kteří se na konci roku 2014 registrovali jako účastníci MPŘ a sami si určili, o které tematické oblasti se konkrétně zajímají. Byl také vypracován formulář pro vkládání připomínek, aby bylo dosaženo jednotnosti připomínek v rámci AK ČR, a aby všechny připomínky obsahovaly všechny náležitosti (místo v textu, znění návrhu, požadované znění, odůvodnění). Pro lepší vytřídění došlých připomínek (duplicita, protikladné připomínky) byla zřízena legislativní komise, která tak tento proces demokratizuje, a zároveň je jakýmsi prvkem zpětné vazby a kontroly směrem k členské základně. V roce 2015 bychom chtěli v rámci připomínkových řízení dále zlepšit zpětnou vazbu (ministerstvo zemědělství ne vždy poskytuje vypořádací tabulku připomínek a nejsme ji tak schopni poslat členské základně) a celkově tuto službu zkvalitnit. V současné době poskytujeme k připomínkám administrativní, organizační a mediální servis. V příštím roce bychom chtěli toto portfolio rozšířit ještě o právní servis poskytovaný kmenovým zaměstnancem Úřadu Agrární komory České republiky. Úřad Agrární komory vzhledem k četným podnětům členské základny v roce 2014 zpracoval věcný záměr zákona o prodeji zemědělské půdy. Inspirací byla právní úprava na Slovensku a v Maďarsku. Základním prvek věcného záměru je především předkupní právo pro aktuálního uživatele pozemku a povinná informovanost uživatele o změnách ve vlastnickém právu k pozemku, který obhospodařuje. Věcný záměr byl pozitivně přijat ministerstvem zemědělství, které přislíbilo podporu výsledného zákona v legislativním procesu.

49

10. Sčhuzova činnost –

Ing. Jiří Felčárek, Odbor zahraničí a analytika AK ČR

Představenstvo Agrární komory ČR, případně společně s Dozorčí radou AK ČR se od XXII. Sněmu sešlo dle předepsaného harmonogramu, a to 29. dubna v Krásné Hoře nad Vltavou, 5. června v Jihlavě, 29. srpna v Českých Budějoviccích, 9. října v Praze, 3. prosince v Žatci, 4. února v Praze a 11. března v Olomouci. Účast členů představenstva pravidelně přesahuje 90 % hranici. K hlavním tématům jednání záležitosti spojené a navazující na Společnou zemědělskou politiku EU a Program rozvoje venkova, využití investičních dotací, rozpočet kapitoly Ministerstva zemědělství, zhodnocení komoditní problematiky a vývoje trhu, národní podpory, klimatických změn a dopadů sucha, činnost PGRLF a ustanovení Fondu těžko pojistitelných rizik, ale také dozorových orgánů, předkládání vlastních materiálů, či jednání o hospodaření, příspěvkové kázni a dalším směrování a rozvoji AK ČR. Veškeré zásadní rozhodnutí AK ČR prochází schválením usnesení jejího představenstva, o kterém je členská základna obratem informována. Cílem těchto jednání je stabilizovat postavení AK ČR a zároveň posílit vyrovnanou agrární hospodářskou soustavu České republiky a zajistit její dlouhodobé a důstojné působení v rámci jednotného trhu EU. Z dalších zásadních jednání to bylo jednání sněmoven AK ČR, dne 11. června 2014 se ve Žďáru nad S., či celostátní porada KAK, RAK a OAK, dne 7. ledna v Hostivicích u Prahy.

Zásadním tématem současnosti je řešení klimatických změn a dopadů sucha do zemědělského, lesnického a rybářského hospodaření v krajině. Jednotlivých poznatků a institucí zabývajících se v různé podobě těmito tématy je v České republice celá řada. My jsme se zasadili o to, aby si tito odborníci, zástupci zemědělské praxe, výzkumníci, akademici, ale i státní úředníci sedli k jednomu stolu s cílem vytvořit jedno soustředěné místo, ze kterého budou plynout společné návrhy na maximální, rychlá a účinná řešení stavu. Cílem je využít dosavadní poznatky a zkušenosti a rozšířit jej se zapojením členské základny AK ČR, ale i dalších partnerů na celé území České republiky. Na jedné straně využít celostátní síť sběru dat, jejich aktuální i dlouhodobé vyhodnocení, na druhé straně poskytovat širokou formu poradenské činnosti, analýz, časových řad, předpovědí a odhadů k řešení klimatických vlivů na konkrétní regiony v ČR. Mezi konkrétními zmíněnými opatřeními je například kumulace vody v krajině přes využití stávajících i nových vodních ploch a závlahových systémů, cílené pozemkové úpravy, opatření vedoucí k ochraně půdy a krajiny před erozí, zlepšení podmínek mikroklimatu regionů, apod. Hlavními partnery pro tuto diskuzi jsou vedle AK ČR kupříkladu Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Výzkumný ústav vodohospodářský, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Státní pozemkový úřad, Český hydrometeorologický ústav, Asociace krajů ČR a samozřejmě Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, či poradní skupiny vlády ČR.

50

11. Informatika –

Ing. Soňa Berecová, Odbor informatiky

Informatika – v druhé polovině roku 2014 byl předělán portál www.apic-ak.cz – změnil se design a byla doprogramována souhrnná informace z interní sekce, tzv. Zpravodaj – pro registrované členy, která má denní i týdenní frekvenci – v obou případech pouze tehdy, když je v této sekci zveřejněn nový článek. Dále je možné se od 6. 2. 2015 registrovat na pořádané semináře prostřednictvím portálu. Výhody: člen má doplněny své údaje: jméno, příjmení, titul, název podniku, adresu, telefon a e-mail. Po jednoduchém zaškrtnutí vybraného semináře přichází jemu i administrátorovi hláška, která obsahuje datum, místo konání semináře a celé jméno a příjmení účastníka. Pro tvorbu prezenční listiny, kde se požaduje rok od roku více informací, se údaje na portálu automaticky seřazují do tabulky, odkud se lehce vloží do jakéhokoliv seznamu. Pokud by se seminář odkládal nebo rušil, je možnost kontaktovat přihlášené. Když se někdo opakovaně hlásí a nedostaví se, systém mu po 3 absencích neumožní přihlášení. Nevýhody spojené s telefonickým nebo e-mailovým přihlašováním, kdy chyběly údaje, byly zaměněny termíny seminářů, uživatel nebyl k dohledání, nebo složitě vypisoval údaje na místě, by tímto měli být u registrovaných členů co nejvíce eliminovány.

Kvůli lepší zapamatovatelnosti se na portál dá vstoupit i po zadání www.akcr.cz.

51

Změnil se nejenom vzhled na nový, modernější, praktičtější, který splňuje požadavky kladené na současné weby, ale především z funkčního hlediska jde o stránky, které rychleji reagují na potřeby členů. Zlepšila se pozice ve vyhledávačích, odstranili se problémy se zobrazováním. Síla stránky www.agrocr.cz se zvýšila z 61 % na 62 %, www.apic-ak.cz z 59 % na 60 %, pro srovnání web MZe www.eagri.cz 56 % . (Zdroj: SEO-servis údaje srovnání 2/2014 na 2/2015) Statistika návštěvnosti 1. 3. 2013 – 28. 2. 2014

1. 3. 2014 – 1. 3. 2015

Spolupráce s ČSÚ – pravidelná spolupráce jak s webem ČSÚ (veškeré vydané informace lze najít na www.akcr.cz, v sekci Komodity, podsekci Statistické informace, Aktuality), tak s oddělením zemědělském statistiky, při přípravě podkladů pro prezentace, informací pro členy, spolupráce pana ředitele Hrbka s Ekonomickou komisí, případně jeho účast na jednáních představenstva AK ČR, pravidelná společná tisková konference v Českých Budějovicích na Zemi živitelce.

FADN – šetření ekonomiky zemědělských podniků v roce 2014 – dokončilo šetření 26 právnických osob (PO) a 1 fyzické osoby (FO). Nabídka AK ČR v roce 2015 představuje 48 podniků: 42 právnických osob (PO) a 6 fyzických osob (FO). Počet se oproti loňskému roku zvýšil o 21 podniků. K stávajícím OAK: České Budějovice, Rakovník, Most, Rychnov nad Kněžnou, Jindřichův Hradec, Opava, Havlíčkův Brod, Příbram, Chrudim, Náchod, Zlín a Louny, byly nově přihlášeny podniky z OAK Český Krumlov, Děčín, Ústí nad Labem, Benešov, Nymburk, Trutnov, Ovocnářská unie.

52

12. Činnost uradu a finančovaní AK ČR –

Ing. Václav Suchan, CSc. MBA, ředitel AK ČR

Úřad Stěhování Vzhledem k užší vzájemné spolupráci mezi Agrární a Potravinářskou komorou po sněmu AK v roce 2014 bylo rozhodnuto přestěhovat Agrární komoru z Václavského náměstí k Potravinářské komoře do Malešic. Stěhování se uskutečnilo v období konce května a první poloviny června a od 16. 6. 2014 Agrární komora pracuje v nových prostorách, které lépe vyhovují jejím činnostem. Mimo jiné jsou k dispozici parkovací místa, zasedací místnost pro cca 40 osob, apod. Navíc bylo dosaženo roční úspory na nájemném a službách ve výši cca 270 tisíc korun. Personální změny V březnu jeden pracovník úřadu odešel do důchodu a na jeho místo byl přijat nový zaměstnanec. V květnu a červnu byl ukončen pracovní poměr se dvěma zaměstnanci úřadu Agrární komory a z Potravinářské komory přešli na Agrární komoru na částečný pracovní úvazek tři pracovníci, jeden na úsek mediální komunikace, jeden na úsek společné zemědělské politiky a jeden na nově zřízenou pozici ředitele úřadu. Byla tak personálně posílena a zefektivněna činnost úřadu AK. Inventarizace V návaznosti na stěhování a personální změny byla v průběhu července a srpna provedena první řádná inventura majetku Agrární komory. Byl vyřazen zejména nevyhovující nábytek a hardware. Nebyly zjištěny inventurní rozdíly. Inventarizace dále odhalila neuspokojivý stav vybavení úřadu AK kancelářskou technikou, zejména tiskárnami, hardware, software, kopírkami a scannery. Díky zlepšení finanční situace a daňové optimalizaci bylo možno v závěru roku úřad dovybavit na potřebnou úroveň. Výhled V dalším období bude nutno dokončit restrukturalizaci úřadu AK, přesně vymezit kompetence jednotlivých pracovních pozic, požadavky na jejich obsazení a vybavení, zpřesnit pravidla komunikace. To bude vyžadovat dopracování vnitřních dokumentů úřadu (např. organizační řád) a revizi dokumentů stávajících. Restrukturalizace by se měla promítnout i do struktury plánu příjmů a výdajů, resp. nastavení manažerského účetnictví dle zakázek tak, aby byly průběžně známy příjmy/výdaje/zisk/ztráta u hlavních aktivit AK. Obě pracovnice úřadu AK v Olomouci absolvují v první polovině roku 2015 certifikovaný rekvalifikační kurz účetnictví a správy daní a v druhé polovině roku 2015 převezmou plně účetnictví a daně do své kompetence. Návazně bude ukončena smluvní spolupráce se společností OlComp, která tuto agendu dosud zajišťuje. Pokud se Agrobase stane měsíčníkem, bude pravděpodobně nutno přijmout dalšího pracovníka na úvazek 0,7. Diskutuje se rovněž pozice právníka úřadu AK.

Finance, rozpočet Rozpočet AK na rok 2014 ve výši cca 30 mil. Kč příjmů a výdajů byl analyzován v květnu 2014 s následujícími závěry. Příjmy ve výši cca 3 mil. Kč nebyly podloženy reálnými příležitostmi. Náklady na některé akce v roce

53

2013 a počátkem roku 2014 překročily plánovanou výši a/nebo byly ztrátové. Například neplánované akce v roce 2013 znamenaly zvýšení nákladů celkem o 1,4 mil. Kč a z toho jen oslava 20. výročí AK ČR z 12.9.2013 se na tom podílela vykázanou ztrátou 686 tis. Kč. Tím bylo zásadně sníženo cash flow AK na počátku roku 2014 na 2,7 mil. Kč k 1.1.2014. Agrární ples 2014 skončil ve ztrátě cca 262 tis. Kč. Manažerský večer v klášteře Želiv 21.2.2014 překročil plánované náklady o 95 tis. Kč. Ukončení nevýhodných smluv na služby spojené a časopisem Agrobase činilo celkem cca 350 tis. Kč. Záporný účetní výsledek hospodaření AK byl po celé první pololetí dále prohlubován tím, že členské příspěvky zaplacené do konce června se v souladu s příslušnými předpisy vykazovaly jako zálohy a účetně nebyly zahrnuty v příjmech, i když v hotových penězích příjmem byly. Proto byly operativně rozkládány platby v čase v souladu s vývojem cash flow a dodržována rozpočtová kázeň. Dále byly zejména během druhého pololetí sníženy náklady na služby, zejména na vydávání časopisu Agrobase, za pronájem kanceláří a služby spojené s jejich provozem (úspora cca 270 tis. Kč/rok), cestovní výdaje, výdaje na reprezentaci, byla provedena daňová optimalizace, apod. Tím bylo dosaženo vyrovnaného hospodářského výsledku za rok 2014, resp. „kladné nuly“, a výrazně lepšího stavu cash flow k 1.1.2015 (5,8 mil. Kč). Představenstvu a dozorčí radě AK ČR jsou čtvrtletně předkládány výsledky hospodaření k jejich posouzení. Výhled Přes stabilizaci financí AK ČR v roce 2014 nadále trvá enormní závislost příjmů AK ČR na cizích zdrojích, jejichž opakovatelnost je nejistá ať se jedná o dotace nebo o služby s převažujícím podílem ročních sponzorských smluv. Dotace a smlouvy dohromady nadále představují téměř 70 % celkových příjmů AK ČR. Relativně stálým příjmem jsou pouze členské příspěvky (cca 30 % celkových příjmů). Přetrvává potřeba vyšší výnosovosti stávajících aktivit AK ČR na straně jedné a nutnost nových a výnosných aktivit (včetně zvýšení počtu členů AK) na straně druhé, pokud členské příspěvky mají zůstat na úrovni předchozích.

Agrární ples

54

Cílem bylo zajistit ples po všech stránkách na vysoké společenské úrovni pro 800 hostů, s občerstvením formou rautu pro všechny hosty v ceně vstupenky a snížení ceny vstupenek oproti minulým plesům. Ples s účastí významných osobností z podnikatelských a politických řad, ale také zástupců akademické obce, diplomatického sboru, státních i nevládních organizací zemědělského resortu a médií se konal dne 23. ledna 2015. Mezi čestné hosty patřili mj. předseda Senátu Parlamentu p. Milan Štěch, ministr zemědělství p. Marian Jurečka, předseda ZV PSP Jaroslav Faltýnek a další představitelé podnikatelské, politické, akademické a diplomatické sféry, zástupci MZe a resortních institucí (SZIF, PGRLF, SVS ČR, SZPI, apod.). Dále byli přítomní představitelé podnikatelské sféry, zájmových a profesních sdružení. Celkem bylo přítomno cca 900 hostů. Propagace partnerů byla směrována tak, aby oslovila všechny přítomné hosty - umístění logopanelů na hlavním schodišti, promítání smyčky vedle pódia v Hlavním sále, poděkování prezidentem i konferenciérkou, aj. 14. Agrární ples byl vyhodnocen jako významná společenská událost, která byla i díky vkladu jednotlivých společností do vlastního financování a darů do tomboly vnímána jednoznačně jako přínosná. Financování plesu bylo zajištěno sponzorsky přes členy představenstva ve výši cca 1 400 tis. Kč a členy dozorčí rady ve výši cca 100 tis. Kč. Oba místopředsedové AK ČR zajistily finanční příspěvek na více než dvojnásobku určené částky. Svaz pěstitelů chmele vedle finančního příspěvku navíc zajistil sponzorské pivovary ve spolupráci se Českým svazem pivovarů a sladoven. Členové představenstva za Ústecký a Moravskoslezský kraj finanční příspěvek nezajistili. Příjem z prodeje vstupenek cca 100 tis. Kč. Díky štědrosti sponzorů byla bohatá tombola, celkem 420 cen. Celkový náklad na ples činil cca 1 480 tis. Kč a ples skončil se ziskem cca 120 tis. Kč.

55

13. Ostatní činnost –

Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

Zúčastňujeme se odborných výstav jak vlastním stánkem, tak i pořádáním doprovodných akcí. Jsou to zejména Země živitelka, kde byl společný stánek s Potravinářskou komorou, Techagro, Národní výstava hospodářských zvířat, Salima, Top Gastro, Zahrada Čech. Také Okresní agrární komory pořádají řadu oblastních výstav. Pořádáme řadu kulturních akcí jako Národní dožínky, Agrární ples, Novoroční koncert. Krajské i okresní komory pořádají kromě dožínek a plesů také podnikatelská a manažerská fóra.

Agrární komora má dva zástupce v poradním sboru ministra zemědělství, máme zástupce v Podnikatelské radě ministra průmyslu, v Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy na pracovní úrovni, v Radě kvality České republiky Ministerstva průmyslu a obchodu, v Národní radě pro kvalifikaci, v Národní radě pro povolání při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, v Radě pro poradenství Ministerstva zemědělství, v Platformě pro výzkum potravin, ve vědeckých radách výzkumných ústavů a universit. Spolupracujeme s exportní akademií Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským zabezpečujeme systém zkoušení a doporučování odrůd obilovin. Tajemník komory je členem představenstva Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Spolupracujeme s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu i se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Zástupci komory jsou v monitorovacích výborech Programu rozvoje venkova, Operačního programu rybářství a v jejich pracovních skupinách. Zastoupení komory v monitorovacím výboru PRV však neodpovídá široké členské základně AK ČR a zejména zastoupení 30 odborných svazů a sdružení. Jsme partnery Národní sítě Místních akčních skupin, Spolku pro obnovu venkova a dalších.

56

14. Zamerení činnosti komory do prístího snemu – –

Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

Základním úkolem bude prosazovat požadavky členstva komory na některé úpravy a doplnění národních předpisů v rámci SZP EU a další obecná témata:

A

I. Pilíř

1) Aktivní zemědělec (dotýká se i PRV-LFA, EZ,) Obava ze spekulací, kdy za podmínek, které jsou nastaveny, může „podnikatel“, v rámci PP získat základní PP, platbu za greening a v případě, že má o.p. v LFA ještě další platbu za LFA, aniž by na o.p nebo TP hospodařil. Tedy ponechá o.p. jako černý úhor. To může vyvolat tlak na zvyšování nájmu, sazba může dosáhnout až 7500,-Kč/ha. Požadavek: - Snížit hranici 5 tis. EUR PP na minimum 200-500 EUR. - Žadatel musí v účetním období, ve kterém došlo k podání žádosti, dosahovat celkových příjmů ze zemědělské činnosti, tj. ze zemědělské výroby, z činností v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby alespoň ve výši 25% z celkových příjmů nebo výše jeho PP nepřesáhne 75% příjmů ze zemědělské činnosti, bez dotací. - Žadatel nesmí obhospodařovat výměru z. p. podniku pouze mulčováním. - V případě neprokázání příjmů, požadavek na min. zatížení VDJ/ha z.p.

2) Citlivé komodity - čl. 52 Podpora ŽV: rozdělení obálky na skot- zvážit výhledově přehodnocení a přerozdělení části obálky ve prospěch výkrmu býků.

3) Degresivita PP - odpočet nelze uplatnit díky administrativním bariérám, výhledově jednat s MF o možnosti odpočtu a zavedení kolonky příjmů ze zemědělské činnosti do daňového přiznání. - prostředky generované z degresivity, cca 125 mil. Kč/r, převést do PRV na posílení obálky LFA.

B

II. Pilíř

1) Degresivita LFA: PRV dnes: do 1000 ha= 0%; 1000ha-2500ha=10% snížení; nad 2500ha =15% snížení; vztahuje se pouze na výměru v LFA. Snížení představuje cca 0,8% obálky LFA=cca 21 mld. Kč/rok. Navrhujeme zavést degresivitu od 300ha, v intervalu, 300,600,900,1200ha. Degresivitu vztáhnout pouze na výměru v LFA. Cílem by měla být úspora max. ve výši 7,5%= cca 190 mil. Kč/rok, jako vyjednávací varianta, až do cca 10%=cca 250 mil. Kč/rok.

57

Uspořené prostředky redistribuovat do obálky LFA, kde v současnosti,(po navýšení o cca 100 mil. Kč ročně z úspory PRV 2007+) chybí oproti období 2007+ cca 250 mil Kč/rok. 2) Kofinancování PRV - pokusit se vyjednat navýšení kofinancování z dnešních 25% na úroveň min. 35% = navýšení obálky PRV o cca 1,2 mld. Kč ročně.

Témata pro jednání

C

Obecná témata:

1) Monitorovací výbor PRV 2014+ Požadavek na 5 členů a 5 náhradníků za AK ČR, tak jak bylo v období 2007+.Návrh p. ministra je nominace pouze 3 zástupců AK reprezentuje cca 2 mil. ha výměry z. p. ČR. Proto při stanovení počtu by mělo být přihlédnuto k výměře a počtu členů, které která nevládní organizace zastupuje. 2) Marketingový fond Projednat možné založení marketingového fondu-obdoba Vinařského fondu, na propagaci českých potravin a komodit, s vzájemným příspěvkem státních zdrojů a zdrojů podnikatelů v zemědělství (1:1). 3) Zákon o prodeji zemědělských pozemků Připravit k postoupení do legislativního procesu. 4) Regionální potravina Návrh na sjednocení soutěže MZe a krajů, při zachování značky národní a regionální. Umožnit v pravidlech vstup i velkým podnikům nad 250 zaměstnanců. Principem soutěže není, jak velký podnik regionální potravinu produkuje, ale zda jde o zaměstnávání lidí v regionu a zpracování místní suroviny a její distribuce v zejména v místním regionu. 5) KLASA Zaměřit se na prosazení výrobků s touto značkou v obchodní síti. 6) Zákon o Významné tržní síle Z pohledu vývoje na trhu, nutnost co nejdříve implementovat. 7) Mléko Řešení problematiky v případě, že nastane krize- nastavení podpůrného programu podpory tzv. Q kvality z národních zdrojů (program připravit ke spuštění v případě potřeby). Další možné varianty, přes podporu vytvoření obchodních organizací. 8) Ochrana ZPF Nabídka komplex. spolupráce v oblasti eroze, záborů, sucha x povodní. 9) Zemědělské pojištění a Fond těžce pojistitelných rizik Spolupráce při vzniku vzájemného Fondu. 10) Opatření na dobré životní podmínky zvířat pro výkrm drůbeže z národních podpor Minimální alokaci na AW výkrm drůbeže = 350 mil. Kč/rok, náhradou za podporu AW drůbeže, kterou se nepodařilo prosadit v PRV.

58

D

Vnitřní opatření

1) Dále pokročit v aktivní činnosti komoditních rad a komisí tak, aby poskytovaly plnohodnotné podklady pro rozhodování představenstva a zvýšily účinnost při prosazování zájmů členstva. 2) Zabezpečit proškolení pracovníků OAK, KAK a RAK tak, aby mohli pomoci členům s orientací v podpůrných programech a zorganizovat proškolení členstva v národních předpisech v rámci SZP. 3) Prosazovat zájmy členstva v připravované novele mysliveckého zákona, zejména s ohledem na snížení škod zvěří na zemědělských plodinách. 4) Převést vydávání AGRObase na měsíční periodicitu – k tomu zvážit posílení úřadu o 1 pracovníka a zvýšit množství článků z OAK, KAK, RAK a členských společenstev. 5) Zvážit efektivitu dalšího působení našich zástupců ve strukturách COPA – COGECA s ohledem na výši příspěvků, možnost ovlivňování rozhodnutí těchto organizací a jejich vliv na SZP. 6) Prosazovat setrvání našeho zástupce v Evropském hospodářském a sociálním výboru i v dalším období, Výbor vypracovává stanoviska k návrhům nařízení, směrnic a doporučení Evropské komise Evropského parlamentu a Rady EU. 7) S ohledem na finanční možnosti rozšířit administrativní, organizační a mediální servis členstvu v připomínkových řízeních ještě o právní pomoc a zvýšit tak účinnost prosazování zájmů členstva. 8) Zasazovat se o řešení důsledků klimatických změn v hospodaření zemědělských podniků – k tomu zapojit širší síť zemědělských podniků do sledování nezbytných údajů. 9) Ukončit vedení účetnictví externí firmou a zajišťovat tuto agendu vyškolenými pracovnicemi úřadu. 10) Posílit vzájemnou komunikaci uvnitř komory a sjednotit vnější, jako cesty k účinnějšímu prosazování zájmů členstva. 11) Využívat synergie v práci s Potravinářskou komorou ČR, při zpracování analýz a prosazování zájmů členstva, zejména v návaznostech uvnitř potravinové vertikály. 12) Postupně změnit image českého zemědělství jako prosperujícího odvětví a navázat tak na vývoj hospodářských výsledků v posledních letech.

59

15. Rekapitulače vybranyčh aktivit AK ČR od r. 1994 –

Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR

1994  založena AGRObase – informační noviny  prosazení intervenčního nákupu přebytkových komodit  prosazení PGRLF  školení 1995        

prosazení dotací na údržbu TTP prosazení dotací na restrukturalizaci chovu skotu zprostředkování odkupu pohledávek zemědělců za potravinářskými podniky ovlivnění rozhodování o privatizaci státního zemědělského majetku prosazení změn daňových zákonů při privatizaci prosazení vratky spotřební daně u bionafty založení plodinové burzy založení informačního systému komory Fotografie z prvního představenstva AK ČR – ukončení prvního volebního období

1996  prvé obilnářské fórum  iniciace přijetí zákona o zemědělství 1998  celorepublikové protestní akce proti dotovaným dovozům obilí, cukru a dalších komodit  iniciace přípravy koncepce agrárního programu  iniciace zakládání odbytových organizací 2000  prosazení opatření k vyvedení zemědělství z odbytové a finanční krize

60

  

iniciace studie o dopadech vstupu do EK angažovanost při zpracování Plánu rozvoje venkova a sektorového operačního plánu spolupráce na přípravě a realizaci programu SAPARD

2001  prosazení mléčných kvót a cukerního pořádku  prosazení podpory spotřeby mléka  iniciace pravidelných schůzek komor zemí Visegradské čtyřky  instalace stálého zástupce komory v Bruselu  vytvoření webových stránek komory  rozvinutí poradenského systému kroužků  prosazení koncepce celoživotního vzdělávání zemědělců 2002  prosazování co nejlepších podmínek při vyjednávání vstupu do EU  zapojení do činnosti agrárních nevládních organizací EU 2003  pomoc při povodních a prosazení povodňových půjček a částečné kompenzace zaorávek  objektivní zjišťování škod  krizová linka 2004  prosazení odpisu povodňových půjček z let 1997 a 2002  prosazení programu PGRLF k podpoře nákupu půdy  prosazení značky KLASA  prosazení prodloužení splatnosti provozních úvěrů podporovaných PGRLF  prosazení odkladů splatnosti starých bezúročných půjček  školení a příprava k přímým platbám, OP Zemědělství a HRDP  vyslání zástupců do pracovních skupin COPA COGECA a poradních výborů u Evropské komise  nominování zástupce do Evropského hospodářského a sociálního výboru 2005  boj o zemědělský rozpočet – dofinancování přímých plateb  vybojování udržení podpory chovu skotu  iniciace a založení KIS 2006  vybojováno dofinancování přímých plateb do plné výše vyjednané s EU  vyjednání rozdělení finančních prostředků PRV do jednotlivých os  24 seminářů k obchodním mechanismům a podpůrným programům  rozjezd KIS 2007  prosazení podpory bioplynových stanic do podpory PRV  demonstrací prosazená kompenzace pěstitelům cukrovky za uzavření cukrovarů  prosazení platby na VDJ  protiakce proti omezování nákupu českého vepřového obchodními řetězci – letáky, protest na hraničním přechodu v Dolním Dvořišti  prosazování požadavků členstva do prováděcích předpisů k PRV  zasazení pro udržení PGRLF

61

 

propagace českých potravin – demonstrativní konzumace, Země živitelka apod. odstranění tvrdostí u nepřiznání bonifikace a uplatnění penále u tzv. bezúročných půjček

2008  prosazení stažení návrhu MZe na krácení TOP UP  prosazení zvýšení národních dotací proti původnímu návrhu  rozeslání 500 tis. letáků na podporu českých potravin  organizace petice k novele zákona o prodeji státní půdy  zastavení návrhu na zrušení zemědělských agentur  uspořádání světové zemědělské konference Severní Amerika – Evropa  zpracování Východisek ze situace, kdy se neustále zmenšuje rozměr českého zemědělství 2009  dorovnání přímých plateb až pod hrozbou plošných akcí  prosazení zvýšení podpory investic do chovu prasat  prosazena podpora regionálních potravin  demonstrace k prosazení plateb na r. 2009 na Hradčanském náměstí  demonstrace k vyrovnání podmínek SZP EU a k záchraně dojného skotu s účastí 8 zemí v Praze 2010  organizace protestního vylévání mléka 2011 a 2012  organizace akcí proti zvyšování DPH a spotřební daně u potravin a zemědělských produktů  proti návrhu na zrušení zákona o významné tržní síle 2013  prosazení Strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství po r. 2013  prosazení zachování podpory pojištění plodin  vypracování stručné koncepce AK ČR na implementaci pravidel SZP EU pro roky 2014 – 2020  vytvoření a práce v rámci Konsorcia nevládních agrárních organizací k prosazení zájmu českého zemědělství v SZP EU 2014  prosazení parametrů SZP EU a PRV, větší podpory chovu skotu, prasat a speciálních plodin  prosazeno udržení alokace podpory na investice do zemědělství a potravinářství  zvýšení kofinancování PRV z 15 na 25 % jednáním s MF  zvýšení národních podpor  zpracování věcného záměru zákona o prodeji zemědělské půdy  iniciace soustředění poznatků a řešení dopadů klimatických změn a sucha včetně zpracování generalu vodního hospodářství

________________________________________________ Použité fotografie ve zprávě: loga + archív AK ČR

62

OBSAH:

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA .........................................................................................................................................1 1.

STAV ČLENSKÉ ZÁKLADNY .....................................................................................................................................2

2.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK .....................................................................................6

3.

PRODUKCE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ .................................................................................................................... 10

4. IMPLEMENTACE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU 2014 – 2020, PŘÍMÉ PLATBY, PROGRAM ROZVOJE VENKOVA, PODMÍNKY PODMÍNĚNOSTI, PRGLF ........................................................................................................... 15 5.

ČINNOST KOMODITNÍCH RAD A KOMISÍ PŘEDSTAVENSTVA AK ČR ...................................................................... 36 KOMODITNÍ RADY............................................................................................................................................... 36 ŠKOLSKÁ KOMISE ................................................................................................................................................ 38 EKONOMICKÁ KOMISE ......................................................................................................................................... 40 MYSLIVECKÁ KOMISE .......................................................................................................................................... 40

6.

PROPAGACE ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ ........................................................................... 42

7.

MEDIÁLNÍ AKTIVITY ............................................................................................................................................ 44

8.

ZAHRANIČNÍ ČINNOST ........................................................................................................................................ 46 COPA – COGECA ............................................................................................................................................ 46 VISEGRÁDSKÁ ČTYŘKA ......................................................................................................................................... 47 EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR............................................................................................................ 47

9.

LEGISLATIVA ....................................................................................................................................................... 49

10.

SCHŮZOVÁ ČINNOST .......................................................................................................................................... 50

11.

INFORMATIKA .................................................................................................................................................... 51

12.

ČINNOST ÚŘADU A FINANCOVÁNÍ AK ČR ............................................................................................................ 53

13.

OSTATNÍ ČINNOST .............................................................................................................................................. 56

14.

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI KOMORY DO PŘÍŠTÍHO SNĚMU.......................................................................................... 57

15.

REKAPITULACE VYBRANÝCH AKTIVIT AK ČR OD R. 1994 ...................................................................................... 60

63