ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA

ZPRAVODAJ

1

SLOVO PREZIDENTA Vážení kolegové, uplynulé dva mìsíce, duben a kvìten, pøinesly do života naší Spoleènosti pro trhací techniku a pyrotechniku jisté oživení a to díky právì probíhající pøípravì zmìn v legislativnì, která upravuje zacházení s prùmyslovými výbušninami. Mnozí z Vás se dokonce mìli možnost vyjádøit svými pøipomínkami, názory a návrhy k obsahu a formì novì zamýšlené vyhlášky (pøípadnì vyhláškám), které by mìly v prùbìhu pravdìpodobnì pøíštího roku nahradit stávající a již mnohokrát novelizované vyhlášky ÈBÚ è. 72/1988 Sb. a 99/1995 Sb.. Tuto možnost mìli na základì výzvy z tohoto úøadu adresované nìkterým organizacím zabývajícím se trhacími pracemi, výrobou èi distribucí výbušnin, nebo na základì výzvy, kterou výbor Spoleènosti zveøejnil na svých webových stránkách. Tìm, kteøí se této akce aktivnì zúèastnili touto cestou dìkuji a oceòuji jejich snahu „vzít vìci své do svých rukou“. Ponìkud stranou všeobecné informovanosti však ve stejné dobì, a to aniž bychom byli pøímo osloveni a vyzváni k úèasti, probíhalo pøipomínkové øízení k pøipravované novele zákona è. 61/1988 Sb., které dle vyjádøení tvùrcù novely, bylo zejména motivováno úkolem uloženým v loòském létì závìry Bezpeènostní rady státu s cílem zvýšit odolnost systému manipulace s výbušninami proti jejich zneužití a které bylo zejména reakcí na loòské teroristické útoky v Londýnì. Pøesto, že nejen naše Spoleènost, ale ani komunita výrobcù, distributorù a uživatelù prùmyslových výbušnin nebyla pøímo oslovena a požádána o vyjádøení èi pøipomínky, výbor spoleènosti ve spolupráci s nìkterými èeskými výrobci, distributory a uživateli prùmyslových výbušnin pøipomínky zpracovaly a v termínu na Èeský báòský úøad odevzdaly. Pokud bych mìl ve zkratce popsat obsah uvedeného návrhu novely zákona 61/1988 Sb., tak mimo øady zpøísnìní, bohužel ve vìtšinì spíše administrativních èi byrokratických, které prý byly požadovány zejména tzv. silovými ministerstvy a bezpeènostními složkami státu, návrh poèítá i s nìkterými, pro nás, kteøí se výbušninami profesnì zabýváme, pozitivních zmìn. Zejména se jedná o odstranìní oné byrokratické a nic vyjma administrativní zátìže nepøinášející povinnosti hlásit pøedem pøíslušnému OBÚ každý pohyb (pøedání

a pøevzetí) výbušniny. Toto by mìlo nehradit „ménì bolestivé“ èi zdržující pololetní hlášení ve formì soupisu pøíjmù (pøevzetí) výbušnin do firmy. V tomto øešení už lze spatøovat pøevažující žádoucí dopad, to je v pøípadì, že se napøíklad provádìcí vyhláškou upøesní pravidla pro vytvoøení tohoto seznamu, se získá pravdivý obraz o objemech spotøebovávaných výbušnin, protože stávající statistika, vydávaná napøíklad v Roèenkách státní báòské správy je mnohdy zatížena øadou chyb a nepøesností. Návrh novely zákona dále poèítá s odstranìním nìkolika již pøežitých ustanovení jako je tzv. „zhotovování jednoduchých trhavin“ a zavádí do èeské legislativy obsah mezinárodních smluv a dohod jako je tzv. Montrealská dohoda o znaèkování plastických trhavin a pod. Pokud bude mít kdokoliv z èlenù Spoleènosti hlubší zájem nejen o obsah návrhu, který jsme mìli koncem dubna k dispozici nebo o pøipomínky, které jsme k nìmu pøedali Èeskému báòskému úøadu, mùže se obrátit na èleny výboru Spoleènosti, nebo pøímo na mne osobnì a uvedené materiály obdrží v elektronické podobì a elektronickou poštou. A nyní bych vás rád ve struènosti seznámil s èinností výboru spoleènosti za dobu posledních 4 mìsícù. Mimo již zmínìné „legislativní aktivity“ se výbor Spoleènosti zabýval zejména tím, aby se zlepšila komunikace se státní báòskou správou a abychom se jako Spoleènost mìli, obdobnì jako k tomu dochází v pøípadì výše uvedené pøípravy nových vyhlášek, možnost pøispìt svými zkušenostmi již ve stádiu tvorby návrhù a nikoliv až ve dobì vznášení pøipomínek k již zpracovanému dokumentu, kdy i ty nejracionálnìjší návrhy a pøipomínky mohou být chápány jako „rozbíjeèské a maøící již vykonané dílo“, èi pøinejmenším „kacíøské“. V tomto smìru probìhla oficiální, ale i neformální èi neoficiální jednání s pøedstaviteli státní báòské správy a mohu øíci, že naše názory a návrhy byly vyslechnuty s porozumìním a že i na stranì pracovníkù státní báòské správy pøevládá názor, že je mnoho dobrých dùvodù k dobré vzájemné komunikaci. To mì osobnì naplòuje optimizmem a vírou „v lepší pøíští“. Pro vìtší zapojení se do struktur, které spolupracují pøi tvorbì technických norem týkajících se manipulacemi s výbušninami se Spoleènost prostøednictvím Ing. Stanislava Trpišovského CSc. stala èlenem tzv. Technické normalizaèní komise pøi Èeském normalizaèním institutu. Dále byla zaøazena do tzv. Databáze konzultujících organizací pøi úøadu vlády Èeské republiky v oborech „Hornictví“, „Stavebnictví“ a „Výbušniny“ (viz stránky http://racek.vlada.cz/ uvcr/orr/orr-ko.nsf).

2

ZPRAVODAJ

Na svém dubnovém zasedání se výbor Spoleènosti mj. zabýval úrovní našeho Zpravodaje a s politováním konstatoval, že se jeho obsahová úroveò nezlepšila, že skuteèných pøíspìvkù je stále vzhledem k rozsahu a periodicitì vydávání Zpravodaje neúmìrnì málo a že pro naplnìní rozsahu jsou stále používány mnohdy stále se opakující reklamy. Mimo to bylo konstatováno, že v dobì existence elektronických medií a internetu není periodikum s nìkolika mìsíèním intervalem vydávání tím nejvhodnìjším prostøedkem k aktuální informovanosti, ale že má sloužit pøedevším jako prestižní „výkladní skøíò“ Spoleènosti a jako prostor pro seriozní pøíspìvky pøinášející nové vìci a poznatky z našich oborù, informace o realizaci význaèných, zajímavých èi neobvyklých projektù a podobnì. Z vnitøního života spoleènosti by se pak Zpravodaj mìl, tak jako dosud, vìnovat pøedevším význaèným skuteènostem týkajícím se našich èlenù jako jsou životní jubilea o pod. Právì potøeba rychlé reakce na výzvu k podání námìtù a návrhù pro tvorbu nových èi novelizovaných právních norem plnì prokázala, že Zpravodaj v klasické formì, tak jak ho známe, nemùže dobøe øešit každodenní potøeby spoleènosti tak jak to mùže operativnì øešit jen vlastní internetové stránky. A protože i náklady na vydávání Zpravodaje pøedstavují výraznou položku ve výdajové stránce rozpoètu

Spoleènosti bylo rozhodnuto, že mimo výzvy èlenùm Spoleènosti k vìtší pøíspìvkové aktivitì snížíme poèet roènì vydávaných Zpravodajù o jedno vydání roènì. Na tomto místì chci vyslovit pøesvìdèení, že toto rozhodnutí pøinese žádoucí „pøetavení kvantity v kvalitu“ a že se Zpravodaj naplní novými a zajímavými èlánky a pøíspìvky. Obdobnì bychom byli rádi, kdyby se mnohem více využívaly možnosti, které nabízí naše stránky http://www.sttp.cz napøíklad k diskusi k problémùm denního života Spoleènosti a pod. Bohužel i „zasurfování si“ na pøíslušnou složku uvedených stránek nepøináší utìšený pohled, když poslední pøíspìvek je z øíjna loòského roku. Na kvìtnovém zasedání výbor doplnil v souladu se stanovami na svùj plný stav kooptací nového èlena, Ing. Tomáše Pokorného. Výbor se dále intenzivnì zabýval a zabývá pøípravou záøijové konference na níž právì v tomto èísle dostáváte pøihlášku a na kterou vás tímto srdeènì zvu.

Ing. Milan Tìšitel prezident STTP

OBSAH ÈÍSLA Slovo prezidenta - Ing. Milan Tìšitel .......................................................................................................................

1

Výsledky šetøení mimoøádných událostí pøi nakládání s výbušninami - Ing. B. Machek

..................................

3

Roznìtnice DBR-12 - Austin Detonator s.r.o .............................................................................................................

5

Mìøící a geodetické pøístroje pro TVO - Austin Powder Service CZ s. r. o. ............................................................

6

Novely vyhlášek o používání a skladování výbušnin - Ing. Bohuslav Machek a Ing. Josef Turek .......................

8

Nobel Hefte 2005 - zpracoval Ing. Fukátko ............................................................................................................ 10 Primární rozpojování - 1. èást - Zdenìk Bednaøík ................................................................................................... 12 13. výroèní zasedání federace evropských výrobcù výbušnin (FEEM) - Ing. Otta Grebeò ................................... 14 Od doutnáku k elektronické rozbušce - Ing. Robert Klíè a Ing. Otta Grebeò ........................................................ 15 PYROTECHNIKA Kontejnerová submunice = smrtelné nebezpeèí - plk. v.v. Ing. Jan Pokorný ......................................................... 17 PLOŠNÁ PROPAGACE ............................................................................................................................................ 19

3

ZPRAVODAJ VÝSLEDKY ŠETØENÍ MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PØI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI Ing. Bohuslav MACHEK e-mail: [email protected] V prùbìhu roku 2006 Vás chci informovat o mimoøádných událostech, které byly na Èeském báòském úøadì zaevidovány v prùbìhu roku 2004 a 2005. Jedná se o níže uvedené mimoøádné události pøi nakládání s výbušninami: • nadmìrný rozlet horniny, • pracovní úraz zamìstnance organizace pøi provádìní trhacích prací. Výsledky šetøení mimoøádných událostí, pokud k nim došlo na pracovištích dozorovaných státní báòskou správou, jsou obsaženy v odborných vyjádøeních. K informování další odborné veøejnosti a ke zvýšení úèinnosti preventivních opatøení, byly shromáždìné údaje stání báòskou správou upraveny tak, aby mohly být uveøejòované v dalších èíslech ZPRAVODAJE. Právì z výsledkù šetøení mimoøádných událostí je nadmíru nepochybné, že stále nìkteøí z nás jsou i nadále k sobì a ostatním pøíliš tolerantní. K mimoøádné události - nadmìrnému rozletu horniny - došlo pøi provádìní trhacích prací pøi hornické èinnosti v lomu na hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Pøi provádìní trhacích prací byla provádìna tzv. úprava poèvy tìžebního stupnì za úèelem uvolnìní a následného vytìžení bloku granodioritu o délce cca 4,5 m, šíøce 2 - 2,5 m a výšce cca 2 m, který byl již z vìtší èásti od masivu horniny uvolnìn. Støelmistr provedl postupnì dvì trhací práce malého rozsahu. Nejprve rozpojil pruh rostlé horniny pøed západní èástí granitového bloku rozmìrù asi 3 x 3 m, který pøesahoval terén tìžebního stupnì do výšky 0,5 m, pomocí 10 vývrtù prùmìru 34 mm, délky 1 - 1,2 m. Rozpojovaná hornina byla celistvá, nejevila žádné známky narušení ani zvodnìní. K jejímu rozpojení bylo nejprve použito 10 zážehových rozbušek a 15 náložek trhaviny POLADYN 31 ECO o hmotnosti 16 dkg, celkem 2,4 kg. Adjustaci a nabíjení náložek provedl støelmistr sám, pomocník ucpal vývrty pískem. Po kontrole uzavøení bezpeènostního okruhu následoval odpal, který mìl øádný prùbìh. Po prohlídce místa odstøelu nechal støelmistr odtìžit rozpojenou horninu rypadlem. Po odtìžení støelmistr

zjistil, že je nutno rozpojit ještì èást horniny pøed èelem horninového bloku (jihozápadní strana). Jednalo se o rozpojení bloku horniny rozmìrù cca délky 2,5 m, šíøky 1,7 a výšky 0,8 m. K rozpojení horniny pøed èelem granitového bloku navrtal støelmistr smìrem od èela bloku celkem 10 vývrtù o délkách 0,6, 0,7, 0,8 - 1,0 m ve tøech øadách. V první øadì od èela bloku navrtal 4 vývrty, ve 2 dalších øadách po 3 vývrtech. Pøi vrtání, ani po jeho ukonèení, støelmistr nezjistil žádnou tektoniku, všechna ústí vývrtù byla v rostlé horninì. Støelmistr pak spoleènì s pomocníkem pokraèovali obdobným zpùsobem jako pøi pøedchozím odstøelu. Do každého vývrtu støelmistr nabil 1 náložku trhaviny POLADYN 31 ECO o hmotnosti 16 dkg adjustovanou elektrickou rozbuškou DeM-S. Èasování elektrického roznìtu støelmistr provedl použitím dvojic èasových stupòù 5, 6, 7, 8 a 9, s cílem smìøování úèinku odstøelu mimo souvislou zástavbu obce. Pøi odpalu støelmistr i pomocník zpozorovali rozlet horniny smìrem západním k zastavené èásti obce. Následkem nadmìrného rozletu došlo k poškození støechy rodinného domu vzdáleného 194 m od místa odstøelu. Kusem gramodioritu o rozmìrech 20 x 13 x 10 cm byly proraženy 4 tašky Bramac, rozlomena støešní la a natržena parafolie. Dále došlo k poškození 1 tašky na garáži s dílnou. V prùbìhu šetøení bylo zjištìno, že v místì provedeného druhého odstøelu, pøed èelem uvolòovaného bloku granodioritu (strana jihozápadní), je patrný odlom odstøelené horniny ve výšce cca 0,8 - 1 m smìrem k upnutí se stìnou severozápadní (pokraèování celistvého horninového masivu). Odtud se stopa odlomu snižuje na cca 0,8 m do vzdálenosti cca 2,5 m. Mezi rozvalem a èelem bloku byla zvodnìlá plocha o max. hloubce cca 0,6 m. K nadmìrnému rozletu došlo v dùsledku nesprávného èasování náloží, nesprávné velikosti nálože zvìtšené úèinkem trhaviny odrazem od hladiny spodní vody v puklinovém systému. Zdrojem mimoøádné události byl kus horniny - granodioritu, o rozmìrech 20 x 13 x 10 cm.

4

ZPRAVODAJ

Pøi rozboru vniku mimoøádné události bylo orgány státní správy zjištìno porušení níže uvedených ustanovení: •

§ 15 odst. 3 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi hornické èinnosti a èinnosti provádìné hornickým zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších pøedpisù „Pracovníci jsou povinni používat pøidìlené osobní ochranné pracovní prostøedky, pøi práci postupovat podle provozní dokumentace a pøedpisù k zajištìní bezpeènosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpeèné práce.“¨ Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že støelmistr zvolil nesprávný zpùsob práce, který spoèíval v tom, že nevhodnì èasoval nálože, zvolil jiný technologický postup pro provádìní skrývek, nepøizpùsobil velikost nálože rozrušenému masívu po pøedchozí trhací práci, nevhodnou trhavinu, což bylo pøíèinou nadmìrného rozletu.

•

§ 30 odst. 3, písm. a) zákona è. 44/1988 Sb., o ochranì a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù

Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že pracovištì po odstøelu ihned po uplynutí èekací doby nebylo prohlédnuto pøedákem nebo vedoucím pracovištì. •

„Vývrty se musí založit tak, aby trhavina mohla vykonat oèekávanou práci ... .“ Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že pøi první trhací práci byly použity vývrty o délce neodpovídající výšce rozpojovaného bloku (vývrty délky 1 až 1,2 m). •

Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že technologický postup trhacích prací malého rozsahu ovìøil závodní lomu a nikoliv vedoucí trhacích prací. •

Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že støelmistr v zápisech ve støelmistrovském záznamu nerozlišoval dva druhy používaných rozbušek - zážehových a elektrických typu DeM-S a dále bylo porušeno tím, že vedoucí skladu výbušnin nepodepsal výdej výbušnin støelmistrovi v jeho støelmistrovském záznamu. •

„(1) Pro trhací práce malého rozsahu se musí vypracovat pro každé pracovištì technologický postup trhacích prací, ve kterém se stanoví postup pøi provádìní trhacích prací z hlediska požadované úrovnì prací a zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu.“

Uvedená ustanovení byla rovnìž porušena tím, že v technologickém postupu trhacích prací malého rozsahu nebyl uveden kromì støelmistra pøedák nebo vedoucí pracovištì, který musí po odstøelu spolu se støelmistrem prohlédnout pracovištì, jak výslovnì stanoví ust. § 68 odst. 1 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní. Uvedené ustanovení bylo dále porušeno tím, že nouzový signál, uvedený v technologickém postupu trhacích prací malého rozsahu, nebyl odlišný od ukonèujícího signálu, jak výslovnì požaduje ust. § 39 odst. 4 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní. •

§ 68 odst. 1 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní „Støelmistr nebo technický vedoucí odstøelu spolu s pøedákem nebo vedoucím pracovištì musí po odstøelu prohlédnout pracovištì ihned po uplynutí èekací doby.“

§ 11 odst. 1 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi hornické èinnosti a èinnosti provádìné hornickým zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších pøedpisù „Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteøí práci projektují, øídí, kontrolují a provádìjí, s touto vyhláškou, pøípadnì se zvláštními pøedpisy, na které se tato vyhlášky odvolává, s dalšími pøedpisy k zajištìní bezpeènosti práce a provozu a rozhodnutími orgánù státní báòské správy, a to nejménì v rozsahu potøebním pro výkon jejich funkce.“

„(3) Náležitosti technologického postupu trhacích prací a technického projektu odstøelu jsou uvedeny v pøíloze è. 4 této vyhlášky“ Uvedená ustanovení byla porušena tím, že zvolený postup trhacích prací støelmistrem nebyl stanoven v technologickém postupu trhacích prací, rovnìž tak nebyla stanovena technologie postupu pøi provádìní trhacích prací u ostatních uvedených druhù odstøelù, chybìlo urèení rozmístìní a velikost náloží (vrtné schéma, parametry vrtù, zábìr), zpùsob roznìtu, chybìl zpùsob tìsnìní náloží (druh a délka ucpávky).

§ 27 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní. „Zápisy v evidenèních záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá pøi skladování výbušnin skladník, pøi trhacích pracích malého rozsahu støelmistr....“

Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že k vytìžení uvolnìného bloku granodioritu byl v pøípadì 1. trhací práce rozpojen vìtší objem horniny, než byl s ohledem na co nejmenší ztráty nutný. § 35 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní.

§ 45 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní „Vedoucí trhacích prací zejména ovìøuje, popøípadì vypracovává technologické postupy trhacích prací.“

„Pøi využívání výhradních ložisek je nutno zejména vydobýt zásoby výhradních ložisek vèetnì prùvodních nerostù co nejúplnìji s co nejmenšími ztrátami a zneèištìním .....“.

•

§ 46 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znìní

Uvedené ustanovení bylo porušeno tím, že organizace nepøedložila doklad o seznámení støelmistra s rozhodnutím o povolení trhacích pracích malého rozsahu pøi hornické èinnosti. •

Rozhodnutí obvodního báòského úøadu, které upravovalo „Zpøísnìný režim ochrany zabezpeèení výbušnin proti jejich zcizení a zneužití - bod è. 7" „Trhací práce pøi hornické èinnosti, èinnosti provádìné hornickým zpùsobem a ostatních èinnostech na povrchu (stavební práce, demolice, destrukce, studny apod.) hlásit 48 hodin pøed plánovaným termínem odstøelu obvodnímu báòskému úøadu.“ Uvedený požadavek citovaného rozhodnutí byl porušen tím, že organizace trhací práce obvodnímu báòskému úøadu pøed plánovaným termínem odstøelu neohlásila.

Èeský báòský úøad provedl po jednom roce od okamžiku, kdy došlo k mimoøádné události, kontrolu úèinnosti pøijatých opatøení. Po prošetøení mimoøádné události organizací a obvodním báòským úøadem dospìl Èeský báòský úøad ke zjištìní, že tìžební organizací stále nebyl upravený a doplnìný technologický postup trhacích prací, tak jak se uvádìlo ve znaleckém posudku a v pøijatých opatøeních. Tato nedùslednost byla odpovìdným zamìstnancùm vytknuta.

5

ZPRAVODAJ ROZNÌTNICE DBR-12

Èlánek je pøevzat z firemního èasopisu spoleènosti Austin Detonator s.r.o „AD IMPULS“ (èíslo 2 / roèník VI.) Petr HODOŠKO výrobní inženýr, Austin Detonator s.r.o. Jedním z výrobkù, které dodáváme našim zákazníkùm, je

I když se to nezdá, v roznìtnici je použito celkem 157

kondenzátorová roznìtnice DBR-12. O tomto výrobku se moc

druhù a typù souèástek v celkovém poètu 261 kusù.

nemluví, protože se neprodává po statisících jako rozbušky,

Kondenzátorová roznìtnice DBR-12 je urèená zejména pro

ale je to výrobek, o kterém stojí za to nìco vìdìt.

trhací práce v uhelných dolech s výskytem metanu a

Co to vlastnì roznìtnice je? Urèitì si vybavujete zábìr

uhelného prachu ve vzduchu (s nebezpeèím výbuchu).

z televize kdy se støelmistr sklání nad nìjakou mašinkou, ke

Roznìtnice je charakterizována vysokým výkonem pøi malé

které vedou dva dráty, toèí klièkou a po zmáèknutí knoflíku

hmotnosti a rozmìrech oproti konkurenci, což oceòují

následuje exploze. Jedná se vlastnì o zdroj elektrické energie

pøedevším støelmistøi v hlubinných dolech, kdy musí

pro „odpal“ elektrických rozbušek a následnì trhaviny

roznìtnici nosit celou smìnu sebou.

konající práci.

Jako zajímavost je možno uvést, že pracovní napìtí

Roznìtnice se skládá z generátoru elektrického proudu

roznìtnice je 1200 V (cca 5x více než v bìžné elektrické

(vlastnì takové dynamo jako na jízdním kole) pohánìného

síti), musí odolat polévání proudem vody a hrubému

odnímatelnou klièkou, bloku elektroniky pro zajištìní

zacházení.

bezpeèné funkce a parametrù roznìtnice, kondenzátoru pro uchování elektrické energie, ovládacího pøepínaèe funkcí ovládaného klièkou a výstupních svorek pro pøipojení pøívodních vodièù k rozbuškám. Vše je umístìno v pevném hliníkovém pouzdøe. Roznìtnice je vložena do kožené manipulaèní brašny s víkem a popruhem pro nesení na rameni.

Roznìtnice byla vyvinuta pracovníky úseku výzkumu a vývoje spoleènosti Austin Detonator s.r.o. - Ing. Jaroslavem Èernoškem, Ing. Petrem Václavíkem a Jaroslavem Vizinou pøed 13 lety. Po celou tuto dobu se prodává jak na èeském tak na zahranièních trzích spoleènì s rozbuškami z Austin Detonator s.r.o..

6

ZPRAVODAJ

MÌØÍCÍ A GEODETICKÉ PØÍSTROJE PRO TVO Pavel KŘIVÁNEK a Zdeněk BEDNAŘÍK Austin Powder Service CZ s. r. o. S pokrokem výroby elektroniky a poèítaèových technologií se nejmodernìjší pøístroje dostávají i do oboru lomového dobývání a trhacích prací, kde byly donedávna témìø zapovìzeny a nebo byly pøijímány s nevolí. Ovšem s rostoucími nároky na bezpeènost provádìných trhacích prací, pøesnost mìøení a následné zpracování získaných dat do elektronické podoby, pøece jen u mnoha TVO tyto pøístroje dostávají zelenou. Jenže ne každá geodetická zaøízení jsou pro praktické použití pøi trhacích pracích na povrchu vhodná a to zejména pro jejich pøedimenzované možnosti, nároènou obsluhu a vysoké poøizovací náklady na software a pøístroj samotný. Rádi bychom Vás proto seznámili s produkty firmy MDL, jejímž výhradním zástupcem v Èeské republice je naše spoleènost Austin Powder Service CZ s.r.o. Tyto pøístroje nabízejí široké uplatnìní v øadách výkonných TVO a dle našeho názoru by mìly patøit mezi standardní vybavení každé servisní spoleènosti. Firma MDL se zabývá mìøící technikou pro všechny obory. Poèínaje námoøní navigací, pøes mìøení stromù a monitoring oblaènosti až po náš obor, mìøící a výpoèetní techniku pro lomové dobývání a trhací práce. Produktová øada výrokù pro TVO se skládá ze tøí základních èástí, které lze spolu variabilnì kombinovat. Samy o sobì mohou fungovat a sloužit velice dobøe, ale jako celek jsou hodny vstupu do 21. století. První èástí je laserová mìøící technika, druhou èást tvoøí inklinometry a tøetí je software.

1. Laserová měřící technika Tato èást produktù urèených pro lomové dobývání a trhací práce je velice dùležitá. Mìøící pøístroje využívají nejmodernìjší laser, který je pro lidské oko velmi bezpeèný. Existují 3 varianty laserových zaøízení, která se liší svým použitím, variabilitou a technickými možnostmi.

LaserAce Toto zaøízení je nejmenší. Avšak dokáže se plnì vyrovnat zaøízením vyšších tøíd. Jedná se o ruèní laserový dálkomìr, který lze používat bez nutnosti stativu. Jeho hmotnost a rozmìry jsou zárukou pohodlné a snadné manipulace.

Pøi použití v terénu mùžete okamžitì, bez nadstavbových systémù zmìøit šikmou vzdálenost, výšku cíle, vzdálenost od cíle mìøení atd. Zvolené namìøené hodnoty lze na místì ihned zobrazit a to vèetnì profily. LacerAce je schopen zamìøit cíl do vzdálenosti cca 300 m pøi rozmìru cíle 2 m a až 5 km s použitím odrazového terèe. K dispozici je také ve variantì se zabudovaným kompasem a bezdrátovým

pøenosem dat do zaznamenávacího zaøízení systémem Bluetooth, Spolupracuje se softwary MDL Logger, Face 3D a Volume 4.

LaserAce Encoder Jedná se o rozšíøení systému LaserAce pomocí trojnožky a speciálního modulu, který mìøí horizontální úhel. Kombinací LaserAce a LaserAce Encoder dostanete plnì funkèní zaøízení, které je schopno prostorového mìøení a výsledky mìøení je možno ihned zpracovat. Stroj mìøí šikmou vzdálenost, vertikální úhel a díky Encoderu i horizontální úhel.

Quarryman Toto laserové mìøící zaøízení øadíme do vyšší kvalitativní tøídy. Jedná se již o kombinaci ruèního a automatické mìøícího zaøízení, které je schopno zamìøit objekty až na vzdálenost 700m. pøístroj pracuje s naprosto bezpeèným laserovým paprskem. Pøi nastavení a zapnutí automatického mìøení objektù Quarryman mìøí 2 body za sekundu a veškerá data ukládá na zabudovanou pamìovou kartu. Jelikož už se jedná o zaøízení vìtších rozmìrù, odpadá zde možnost mìøení tzv. z ruky a je potøeba stativ. Pro dokonalé a úplné mapování sledovaných objektù již není nutno Quarryman doplòovat dalším zaøízením. Je ideální pro podrobné mìøení lomových stìn a pro detailnìjšího mapování prostorových objektù. Plnì spolupracuje s Face 3D a Volume 4.

LaserAce Scanner Jedná se o geodetický pøístroj nejvyšší kvality velmi konstrukènì podobný Quarrymanu. Pøístroj je vybaven nejmodernìjšími technologiemi, které nabízí až neuvìøitelnou rychlost mìøení. LaserAce Scanner vyhledá, zamìøí a zaznamená až 250 bodù za sekundu. Pøi velikosti pamìové karty 32 MB tak lze pøi mìøení zaznamenat 3 miliony bodù. Je proto ideální pomocník pro mìøení podrobných prostorových situací, pohybù skládek a výsypek, nebo bilance postupu tìžby. Rovnìž podporuje software Face 3D a Volume 4.

2. Inklinometr Boretrak Je dalším produktem, kterým firma MDL doplòuje svùj široký výrobní sortiment mìøících pøístrojù. Boretrak umožòuje pøesnì zamìøit prùbìh výrtù a ve spolupráci se softwarem Face 3D, nebo Boretrak 3D i patøiènì toto mìøení vyhodnotit.

7

ZPRAVODAJ Inklinometr se skládá ze sondy, spojovacího kabelu a záznamového zaøízení. Sonda je vyrobena z otìru odolných materiálù, které tvoøí pevné a masivní pouzdro pro jemná mìøidla.

Záznamové zaøízení slouží pro zápis a následné stažení namìøených hodnot do PC a také ke kalibraci zaøízení vzhledem k severu. Kabel nese tíhu sondy a zároveò je pøenosovým médiem pro data zjištìná sondou. Variabilnì je možné kabel nahradit soutyèím a pøenos dat mezi sondou a záznamovým zaøízením je pak realizován bezdrátovou cestou. Inklinometr spolupracuje s Face 3D a Boretrak 3D.

3. Software Zaøízení sama o sobì jsou použitelná i bez softwaru, ale proè nevyužít naplno jejich potenciál, který se nám zde pøímo nabízí.

MDL Logger / Pocket BurdenAce Jedná se o software urèený pro PDA, které mùže být pøipojeno k LaserAce. Lze ho využít buï jako záznamová zaøízení pro prostorová mìøení (MDL Logger) nebo pro mìøení z ruky. Velkou výhodou je okamžité vytvoøení profilù v terénu (Pocket BurdenAce), kdy po zamìøení lomové stìny se ihned profil schématicky zobrazí. Do tohoto øezu je možno zadat umístìní záhlavních, patních i zvedacích výrtù. Obrovskou výhodou PDA je automatický výpoèet a vykreslení místa s minimální zábìrem. Tím se toto zaøízení stává neocenitelným pomocníkem pro praktické, rychlé a pøesné zjištìní aktuálního stavu lomové stìny a je silným podpùrným prostøedkem pro správné rozhodnutí TVO, zejména s ohledem na bezpeènost následnì provádìné trhací práce.

Face 3D Software urèený zejména pro uživatele souboru mìøících pøístrojù MDL, prostøednictvím kterého mohou uživatelé zpracovávat namìøená data, vyhodnocovat a archivovat. TVO jistì ocení jednoduchý systém projektování clonových odstøelù operativnì pøímo v terénu. Pomocí softwaru lze snadno a rychle vyhodnotit zamìøení lomové stìny, vypoèítat souøadnice zamìøených bodù, vyprojektovat odstøel a samozøejmì analyzovat lomovou stìnu pomocí profilù. Souèástí Face 3D jsou i rozšiøující moduly pro èasová schémata odstøelù nebo pro výpoèet objemu rozpojovaného materiálu. Software pracuje se vstupními daty z LaserAce, Quarryman, LaserAce Scanner nebo s daty poøízenými

Boretrakem. Uživatel jistì ocení množství faktických tiskových výstupù vhodných pro dokumentaci odstøelù.

2D Profiler Je alternativní software Pocket BurdenAce pro stolní poèítaèe i notebooky. Výhodou tohoto software je to,že vstupní data mohou být poøízena jakýmikoliv laserovými mìøícími pøístroji. S tìmito daty se pak dá dále pracovat a vytváøet profily, projektovat vývrty, analyzovat zábìry atd..

Boretrak 3D Tento software pracuje samostatnì a je urèen pro vyhodnocení mìøení provedených systémem Boretrak. (Je taktéž souèástí programu Face 3D.) Pomocí tohoto systému jsme schopni zobrazit reálný prùbìh vývrtù v pùdorysu, nárysu i bokorysu a zobrazit tyto vývrty vzájemnì mezi sebou, vèetnì zobrazení nejvìtších pøiblížení sousedních vývrtù. Samozøejmì i zde je možno vytvoøit množství tiskových výstupù.

Volume 4 Software je urèen pro výpoèet objemù z hodnot získanými pøístroji MDL. Je funkèní samostatnì, avšak velice úzce spolupracuje s Face 3D, jelikož se v podstatì jedná o jeden z jeho nadstavbových - objemových modulù. Vážená odborná veøejnosti, závìrem bychom chtìli vyjádøit pøesvìdèení, že z výše uvedených mìøících pøístrojù si mùže každý TVO, a už jako fyzická osoba nebo pracovník servisní organizace, vybrat sestavu, která odpovídá jeho požadavkùm a finanèním možnostem. Vìøte, že investice do mìøící techniky firmy MDL je investicí do budoucna.

8

ZPRAVODAJ

NOVELY VYHLÁŠEK O POUŽÍVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ VÝBUŠNIN Ing. Bohuslav MACHEK a Ing. Josef TUREK

1. Seznámení s úpravami vyhlášek č. 72/1988 Sb. a č. 99/1995 Sb. V prùbìhu první poloviny roku 2006 došlo na Èeském báòském úøadì k vypoøádání externích pøipomínek k návrhu vyhlášek, kterými se mìní vyhláška è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù a vyhláška è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Zmìny vyhlášek jsou zveøejnìny ve Sbírce zákonù pod è. 199/2006 Sb. a è. 200/2006 Sb. Ke snadnìjšímu a rychlejšímu zvedení do správní a provozní praxe, upozoròujeme na níže uvedené základní zmìny.

Vyhláška č. 199/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů V èásti první bylo doplnìno ustanovení § 1, které zní: „Tato vyhláška byla oznámena v souladu se smìrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. èervna 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a pøedpisù a pravidel pro služby informaèní spoleènosti, ve znìní smìrnice 98/48/ES.“ V ustanovení § 24 odst. 1 vìtì druhé se za slova „nebo výbuchu výbušnin“ doplòují slova „podle požadavkù pøíslušné èeské technické normy 6) nebo ekvivalentní technické normy èlenského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodáøském prostoru nebo Turecka, pokud zaruèují alespoò rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpeènosti.“ 6)

Poznámka pod èarou è. 6 zní: „ ÈSN EN 33 23 40 Elektrická zaøízení v prostøedích s nebezpeèím požáru nebo výbuchu výbušnin.“ V ustanovení § 25 odstavec 1 zní: „(1) Funkèní spolehlivost roznìtnic a ohmmetrù musí být pøezkoušena v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.“ V ustanovení § 27 se na konci odstavce 4 doplòuje vìta „Správnost údajù v zápise potvrdí jiný pøítomný pracovník vykonávající funkci skladníka nebo støelmistra nebo pomocníka støelmistra nebo technického vedoucího odstøelù nebo vedoucího pracovištì nebo odpalovaèe ohòostrojù.“ V ustanovení § 61 odst. 1 úvodní èásti ustanovení se slova „K ochranì elektrického roznìtu pøed úèinky elektrostatické energie se musí podle technické normy 11) zajistit“ nahrazují slovy „K ochranì elektrického roznìtu pøed úèinky elektrostatické energie se musí podle pøíslušné èeské technické normy 11) nebo ekvivalentní technické normy èlenského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodáøském prostoru, nebo Turecka, pokud zaruèují alespoò rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpeènosti, zajistit“. Poznámka pod èarou è. 11 zní: „ 11) ÈSN EN 33 20 30 Ochrana pøed nebezpeènými úèinky statické elektøiny.“ Pøíloha è. 1 až 3, vèetnì poznámky pod èarou è. 18, se zrušují.

Odùvodnìní: Funkèní spolehlivost roznìtnic a ohmmetrù používaných pøi provádìní trhacích prací se od doby zpracování pùvodního znìní ustanovení § 25 odst. 1 vyhlášky o používání výbušnin nejen zlepšila, ale jejich uvádìní na trh a do provozu je upraveno zákonem è. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Proto byl v novele vyhlášky novì definován odstavec 1 a ponechány povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3, které zní: „(2) Po každé opravì musí být roznìtnice nebo ohmmetr pøezkoušeny v urèené zkušebnì. (3) O výsledcích zkoušek a oprav roznìtnic a ohmmetrù se vede evidence.“ Z konkrétních ustanovení zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù a z vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, není zøejmé, že zápisy v evidenèních záznamech musí obecnì pøi jakémkoliv pøedávání a pøejímání výbušnin provádìt dva pøítomní pracovníci. V provozní praxi se tohoto nedostatku zneužívá tím, že napø. vedoucí skladu v jedné osobì si sám sobì vydá výbušniny ze skladu a poté je jako støelmistr v jedné osobì buï spotøebuje, nebo je opìt vrátí zpìt „sám sobì“ do skladu výbušnin. Proto byla do stávajícího platného znìní vyhlášky zakotvena pevná zásada pøítomnosti dvou pracovníkù tak, jak tomu bylo dosud v jednom konkrétním ustanovení § 28 cit. vyhlášky, které upravuje pøedávání nespotøebovaných výbušnin pøi trhací práci.

Vyhláška č. 200/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb. Na konci ustanovení § 1 se doplòuje vìta „Tato vyhláška byla oznámena v souladu se smìrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. èervna 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a pøedpisù a pravidel pro služby informaèní spoleènosti, ve znìní smìrnice 98/48/ES.“ V ustanovení § 7 odst. 3 se vìta druhá nahrazuje vìtou „Tato podmínka je splnìna, jestliže je vyhovìno požadavkùm pøíslušné èeské technické normy3) nebo ekvivalentní technické normy èlenského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodáøském prostoru, nebo Turecka, pokud zaruèuje alespoò rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpeènosti.“ Poznámka pod èarou è. 3 zní: „3) ÈSN 74 77 31 Dveøe odolnìjší proti vloupání.“ V § 8 odst. 1 se vìta druhá nahrazuje vìtou „V pøípadì použití døeva je nutno snížit jeho stupeò hoølavosti na stupeò B; tato podmínka je splnìna, jestliže je vyhovìno požadavkùm pøíslušné èeské technické normy4) nebo ekvivalentní technické normy èlenského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodáøském prostoru, nebo Turecka, pokud zaruèuje alespoò rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpeènosti.“

9

ZPRAVODAJ Poznámka pod èarou è. 4 zní: „4) ÈSN 73 08 23 Požárnìtechnické vlastnosti hmot. Stupeò hoølavosti stavebních hmot.“ V ustanovení § 14 odstavec 1 vèetnì poznámky pod èarou è. 6 zní: „(1) Elektrická zaøízení se zøizují v provedení pro prostøedí s nebezpeèím požáru nebo výbuchu výbušnin. Tato podmínka je splnìna, jestliže je vyhovìno požadavkùm pøíslušné èeské technické normy 6) nebo ekvivalentní technické normy èlenského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodáøském prostoru, nebo Turecka, pokud zaruèuje alespoò rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpeènosti.“ Poznámka pod èarou è. 6 zní: „6) ÈSN 33 23 40 Elektrická zaøízení v prostøedích s nebezpeèím požáru nebo výbuchu výbušnin.“ V ustanovení § 22 písmeno m) zní: „m) zvláštní úschovnou výbušnin pod povrchem (dále jen "úschovna výbušnin") zvláštní schránka (bedna, dùlní vùz, kontejner apod.) v blízkosti místa spotøeby, ve které je dovoleno krátkodobì, nejdéle po dobu 24 hodin, ukládat výbušniny urèené k použití.“ Odùvodnìní: Z konkrétních ustanovení a ani z dalších souvisejících ustanovení uvedených v zákonì è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù a ve vyhlášce není jednoznaènì zøejmé, po jakou dobu lze v úschovnách výbušnin pøechovávat výbušniny pro jednorázové použití. Proto byla do stávajícího znìní § 22 písmena m) citované vyhlášky upøesnìna maximální doba 24 hodin, po kterou je dovoleno výbušniny v úschovnách ukládat. V souladu se zásadou volného pohybu zboží, která má být uplatòována mezi èlenskými státy Evropské unie, byla do textu obou novel vyhlášek vložena ustanovení, kterými se pøedchází vzniku tvorby technických pøekážek obchodu, kdy lze pøijmout i výrobek z jiného èlenského státu, který nesplòuje technickou specifikaci stanovenou technickým pøedpisem v Èeské republice, pokud ale zaruèuje uživatelùm stejnou úroveò ochrany. Tyto novely vyhlášek jednoznaènì vymezují právní vztahy v dané oblasti a pøispívají k další eliminaci možnosti zneužití výbušnin.

2. Další postup legislativních prací při tvorbě nových vyhlášek V prùbìhu tohoto roku Èeský báòský úøad zahájil shromažïování podkladù k dalšímu zhodnocení nezbytnosti zmìn výše uvádìných vyhlášek o používání a skladování výbušnin s cílem vytvoøit návrh nových vyhlášek. S tímto soubìžnì probíhají legislativní práce spojené s novelou zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, která má být dokonèena v polovinì letošního roku . Zámìrem je zpracovat takový pøedpis, který by vycházel z požadavkù Evropského spoleèenství. Byli osloveni výrobci a dovozci výbušnin a pomùcek pro provádìní trhacích prací, aby jako nositelé nejnovìjších poznatkù, kromì svých námìtù, zaslali Èeskému báòskému

úøadu technické podmínky, návody k používání, bezpeènostní listy, prohlášení o shodì uvádìných výrobkù na trh. Obvodní báòské úøady již zaslaly svoje návrhy na novelizaci ustanovení vyhlášky o používání výbušnin (51 návrhù) a vyhlášky o skladování výbušnin (21návrhù), ze kterých vyplynula naléhavost úprav. Potøebu dalších novel Èeský báòský úøad spatøuje i v zapracování nejnovìjších poznatkù ze správní a provozní praxe. Jde zejména o nové prostøedky trhací techniky, zmìny rozsahu a poètu stávajících pøíloh vyhlášky. K podrobnìjšímu zhodnocení souèasného stavu a dopadù navrhovaných øešení, si Vás dovoluji oslovit a požádat o spolupráci a podìlit se o Vámi získané poznatky ze souèasné legislativní úpravy v oblasti používání a skladování výbušnin. Naším zámìrem je jednak upravit správní øízení v souladu s novým správním øádem podle, kterého jsou jednotlivé èinnosti povolovány, tak i níže uvedených oblasti.

Obsah a forma formulářů, které by mohly tvořit přílohy předpisů, zejména: -

žádosti o povolení trhacích prací, pøedávání a pøejímánívýbušnin, - ohlašování trhacích prací, pøepravy výbušnin, dokumentace pøikládané k žádostem,

-

záznamù o evidenci vyrábìných, skladovaných, pøepravovaných, pøechovávaných, používaných a likvidovaných výbušnin, - dokumentace k provádìní trhacích prací, hodnocení rizik na pracovištích, napø. pøi hloubení studní, šachtic, jam, vrtù, ražení dùlních nebo podzemních dìl, pøi povrchovém dobývání, pøi tìžbì plynu a ropy nebo pøi ostatních èinnostech,

-

dokumentace pøi provádìní tzv. úvodní a koneèné zámìry, mìøení úklonù vývrtù, monitoringu pøi vrtání vývrtù, prùbìhu detonace a nežádoucích úèinkù trhacích prací, zakázaných postupù, stížnosti apod.

-

dokumentace vedení evidencí, pøi projektování trhacích prací, zejména zpùsobù èasování, geologického prùzkumu, vedení záznamù a vyhodnocení provádìných odstøelù, vè. prùmìrných spotøeb trhavin a dalších položek rozhodných pro posouzení výsledkù provádìných odstøelù.

Nové podmínky: -

pøi posuzování zdravotní zpùsobilosti osob, které zacházejí s výbušninami, - pøi definování teoretické a praktické pøípravy støelmistrù (bez uvedení odbornosti a rozsahu provádìných prací),

- pøi definování prùbìžného celoživotního vzdìlávání støelmistrù. Vaše sdìlení je možno zaslat do konce mìsíce srpna 2006 jednotlivým garantùm vyhlášek, kteøí jsou pøipraveni poskytnout další informace pro oblast: - používání výbušnin na povrchu - Ing. Bohuslav Machek (tel. è. 221 775 369 nebo e-mail: [email protected]), - používání výbušnin v podzemí, ve zvláštních podmínkách a skladování výbušnin - Ing. Josef Turek (tel. è. 221 775 353 nebo e-mail: [email protected]). Dne 25. kvìtna 2006

10

ZPRAVODAJ

NOBEL HEFTE 2005 zpracoval Ing. Fukátko Celé toto èíslo se zabývá tématem „Mìøící technika a expertní systémy pøi prùmyslových trhacích pracích“ Požadavky na techniky v trhací technice neustále stoupají, a se jedná o práce v lomech, v podzemí , nebo v tuneláøství. Zvláštní má bezpeènost práce, kontrola a redukce emisí všeho druhu a hospodárného zpùsobu práce. Firma ORICA nabízí všem zákazníkùm individuální optimální øešení s použitím moderních roznìtných a trhacích systémù v kombinaci s nejnovìjší mìøící technikou a to buï dodáním nejvhodnìjších výrobkù, nebo až po „Úplný servis“. To se týká : •

roznìtných systémù elektrických - Dynadet, neelektrických-Exel a elektronických - i-kon.

•

trhavin- náložkovaných: tradièních želatinovaných, nebo nerùznìjších emulzí, volných trhavin Andex, Nobelan, Nobelit 2030, Nobelit 2000

•

øešení ochrany okolí, problémy s otøesy a kontrola emisí

•

mìøící technika a expertní systémy: zjištìní všech geometrických údajù odstøelu a detailní plánování vrtného a nabíjecího schéma, prognóza otøesù a emisí

•

mìøící technika : pøed odstøelem, bìhem odstøelu a po odstøelu: napø. detonaèní rychlost, seizmika a akustika, mìøení fragmentace digitální fotoanalýzou

•

expertní systémy, což znamená poèítaèem øízený postup prùbìhu trhacích prací až k prognóze otøesù a výsledkù odstøelu

•

plánování a analýza parametrù vrtných a trhacích prací

•

dokumentace: všechna data se shromažïují na doku mentaèní matrici, tím se umožní systematická optimali zace dalších prací

Měřící technika a expertní systémy v průběhu času F. Hammelmann (5 str., 11 obr.) Je pojednáno o mìøících pøístrojích a mìøících postupech od 16. století až po dnešek. Zajímavé jsou pøedevším støedovìké kresby.

Přehled o vývoji a stavu měřící techniky při dobývacích pracích H. Sykora (8 str., 14 obr.,10 odk.) Je podán struèný historický pøehled od r. 1932 mìøení odstøelù vrtù, telemetrem Wild TM 10, Multi-Shot,Necli, mìøení pomocí pásma,mìøení ruèním sklonomìrem, pomocí trojúhelníku, olovnicí, skenování až po laserové pøístroje. Promìøování vrtù a zábìrù rùznými zpùsoby a zaøízeními, jako LaDiademe a Tepex a odkazuje se na pojednání o moderních expertních systémech.

Zjišťování záběru - zařízení pro proměřování vrtů L. Stankiewicz, M. Güttler (4 str., 9 obr., 2 odk.) Je všeobecnì rozebrána dùležitost promìøování geometrie místa odstøelu. V tomto èlánku jsou popsány rùzné systémy pro promìøování lomové stìny a vrtù, se kterými lze získat dobré výsledky pomìrnì jednoduchým zpùsobem, které však nemohou konkurovat ideální trojrozmìrnému mìøení pomocí poèítaèe. Orica používá z nich v souèasnosti: TEPEX, DIADEME II a III a Radiodekci RD 4000. Mìøící princip u všech je pøibližnì stejný: vysílaèe vycházející elektromagnetické signály se zachycují pøijímaèem a zaznamenávají se. Pouze uspoøádání vysílaèe a pøijímaèe je rùzné. U všech je však k mìøení tøeba dvou osob. Jsou podrobnì popsána a zobrazena všechna tøi zaøízení, zpùsob mìøení, vyhodnocování mìøení, výhody a nevýhody. U všech tìchto metod je dosti velká pracnost, jedna osoba se musí pohybovat na stìnì, druhá pod stìnou, což nepøispívá ani k bezpeènosti práce. Zatím chybí mìøící metoda, která mohla popsat pøesnou polohu vrtné tyèe pøed jejím vytažením. èlánek poskytne dobrý pøehled o tìchto mìøících systémech.

Důsledky problémů managementu v souvislosti s chybami při proměřování clonového odstřelu G. Vogel (7 str., 20 obr) Pro pouèení je podrobnì popsán, výkresy a fotografiemi dokumentován, lajdácky provedený clonový odstøel, který zpùsobil nadmìrný rozlet a škody v rozsahu 15000 DM. Je provedena dùkladná analýza chyb.

Redukce nebezpečí rozletu při těžebních odstřelech J. Goldhahn (4 str., 10 obr.) Pøi tìžebních odstøelech se expertní systémy nesmírnì vyvinuly, pøesto musí být odpovìdný pracovník v neustálé pozornosti a nepokládat expertními systémy zjištìné skuteènosti za neomylné. I nejmodernìjším softwarem vyrobená nabíjecí schémata je tøeba objektivnì posoudit. Autor uplatòuje své dlouholeté zkušenosti v tomto pøíspìvku. Jsou fundamentálnì znázornìny a popsány pøíèiny nežádoucího rozletu: • nedostateèná délka ucpávky • chyby ve vrtání a pøi promìøování vrtù • prùbìh vrtù ( uhýbání) • porušené lomové stìny • nedostateèný zábìr u patních vrtù • neplánovaná koncentrace nálože (v poruchách a výdutích) • sbíhající se vrty • nepravidelná geologie lomové stìny, defekty Spoleènou pøíèinou je vždy bodové nebo lineární pøebití

11

ZPRAVODAJ Je navrženo øešení pro stanovení kritických náloží, které vychází ze správného stanovení mìrné spotøeby trhavin.Autor uvádí empirické vztahy pro redukci nebezpeèí rozletu, které shrnuje do následující tabulky:

Dále jsou popsány zvláštnosti pro zvedací vrty a pøíklady schéma nabíjení vrtù s nepravidelným zábìrem (mezi ucpávky a rùzné druhy trhavin v jednom vrtu)

Dvourozměrné proměřování lomových stěn T. Albrecht

(3 miliony a více ) a digitalizovat celou plochu s dosud nepoznanou pøesností. Metoda má následující výhody: •

mìøení z místa trvá jen nìkolik minut a mùže ho provádìt jediná osoba, získané hodnoty lze poslat do vyhodnocovacího centra E-mailem •

lomová stìna je digitalizován plošnì a ne jen v jednotlivých øezech

•

nastavení a uspoøádání vrtù na místì je jednoduché, nebo se pracuje s obrazem ve kterém jsou zobrazeny øezy realisticky a jako relativnì abstraktní náèrt

•

digitalizovaný povrch stìny lze použít k velmi pøesnému výpoètu objemu a po odstøelu je znovu fotografována, což poskytuje možnost diferenèního mìøení.

Postup: na lomové stìnì se vytyèí dvìma latìmi okraje, vzdálenost mezi nimi se zmìøí pásmem. Stìna se vyfotografuje ze dvou rùzných míst na dnì. Obì fotografie software vyhodnotí s pøesností 5cm. Až se nastaví rastr vrtné sítì, provede software automaticky øezy pro jednotlivé vrty a pøesný výpoèet odstøelovaného objemu, zároveò lze barevnì zobrazit místo malých zábìrù. Program umožòuje rovnìž stanovit vrtný úhel a rastr na základì mìrné spotøeby, dosáhnout tak optimalizace projektu, vedoucí odstøelu si mùže øezy a celou plochu barevnì vytisknout. Na tøech obrázcích jsou ukázány mìøící metodika, profilový øez a pùdorys polohy vrtù. Koupi této metody lze provést u Rollei GmbH odd. RolleiMetric, Braunschweig

(5 str., 15 obr.) Je publikován pøehledný, mnoha obrázky doplnìný popis mìøení s pomocí laseru. Vybavení: snímací laserový pøístroj, napø..MDL Laser Oce 300 s ruèním PC a k tomu pøíslušný Software (2D Profiler), lehký stativ, pro dokumentaci barevná tiskárna, gumové vytyèovací kužely Je tøeba, aby pøed mìøením byla vytyèena první øada vrtù na vrchní hranì stìny. Mìøí se ze spodní poèvy lomu ze vzdálenosti min. odpovídající výšce stìny. Potom se kolmo ke stìnì vytyèí proti každému vrtu kužely na dnì Poèet mìøení pro jeden profil se øídí podle tvaru stìny. Potom se stativ pøemístí proti dalšímu vrtu a mìøení se opakuje. Hned na místì lze zobrazit profil u každého vrtu a stanovit sklon vrtu, hloubku a zábìr. Pak se data pøenesou do poèítaèe a vyhodnocovací software provede jejich zpracování.

Optimalizace lomových odstřelů pomocí fotogrammetrických měřících postupů Heiko Sykora (3 str., 3 obr.) Podle mínìní autora tato metoda má oproti drahé a nároèné metodì laserové mnoho výhod. Fotogrammetrie ve spojení s výkonnými semimetrickými digitálními fotoaparáty a výkonnými poèítaèi je schopna promìøovat stìny ohromným poètem mìøících bodù

Trojzměrné měření lomových stěn - na cestě k integrativním expertním systémům D. Grothe, J. Lindenau (5 str., 10 obr.) V tomto èlánku je podrobnì pøedstaveno zaøízení pro trojrozmìrné laserové promìøování lomových stìn. Vyhodnocení namìøených dat probíhá pomocí Orica Software STOPlus-i Pro, který zahrnuje i plánování, provádìní a dokumentaci. Spojení jednotlivých krokù dává tak ucelenou platformu pro provádìní trhacích prací. Mìøící pøístroje a vybavení K vyhodnocení mìøení slouží Software STOPlus-i Pro a MDL Laser, napø. Laser Ace 300 s rychlostí mìøení 1 obr./s a dosahem 300m, nebo Quarryman ALS s dosahem 800m. Uvedený software mùže provádìt plánování až po dokumentaci a to funkce jednotlivì, nebo komplexnì, mùže zhotovit roznìtné plány elektrické, nebo neelektrické. Nastavením základních údajù mùže být pøímo vytištìn projekt odstøelu. Výhodou 3D mìøení oproti 2D mìøení je, že zatímco 2D provádí pouze vertikální projekci, 3D promìøuje stìnu v hustém rastru po celé ploše stìny Tento nový expertní systém dokáže všechna data propojit a navrhnout øešení, avšak nevyøazuje z èinnosti pøíslušného technika, ani z nìj nesnímá zodpovìdnost. Nové moduly softwaru mohou zahrnovat i sytém „Monte Carlo“, který mùže provádìt pøedpovìï seismických úèinkù odstøelù.

12

ZPRAVODAJ

Poznámka redakce: Doporuèujeme našim technikùm hloubìji se zajímat o tyto nové technologie mìøení, nebo pøinášejí zcela nové moderní prvky do jejich práce, zvyšují odbornost i produktivitu. Firemní èasopis samozøejmì propaguje vlastní technologie a výrobky, zvažte proto i rakouský systém 3D mìøení SMX Blast Controller, viz extrakt v našem Zpravodaji 1/2006 s. 4.

L. Bottomley: Harmony - Mt Magnet Operations - Australský dùl na tìžbu zlata - tìžba 500000 t roènì, podzemní trhací práce velkého rozsahu v hloubce 1100 m, 23 m dlouhé vrty prùmìru 89mm, emulzní trhavina z nabíjecího vozu, elektronické rozbušky, systém i-kon, software SHOTPlus-i UG

Dalšími èlánky v tomto èísle Nobel Hefte jsou :

(7 str., 12 obr.) - Pøíprava, plánování, projektování a provádìní demolic odstøelem

F. Hammelmann: Mìøící technika a expertní systém pøi podzemních tìžebních odstøelech (7 str., 10 obr.) G. Dall Armi, M. Lovitt, M Roper: Olympic Dam - Tìžební podzemní odstøely velkého rozsahu pro dobývání mìdìné uranové rudy v jižní Austrálii(7 str., 19 obr.) Wayne Plant: Agincourt - Wiluna Gold - Tìžba zlata v dolech v Austrálii, cca 100 tisíc uncí zlata roènì s požitím emulzí a systému Maxipump a elektronického systému i-kon software SHOTPlus - i UG

(1 str., 2 obr) M. T. Böhme, M. Hopfe, R. Melzer: Mìøení získávání dat, cesta jistoty a kvality stavebních odstøelù

Podrobnìjší výtahy z tìchto èlánkù, bude-li zájem našich ètenáøù, pøineseme v pøíštím èísle Zpravodaje. Kopie originálù kompletních èlánkù, pøíp. provést pøeklad do èeštiny.

PRIMÁRNÍ ROZPOJOVÁNÍ - 1. ÈÁST Zdeněk BEDNAŘÍK Austin Powder Service CZ s. r. o. Vážení ètenáøi, u pøíležitosti lednového jednání Tìžební unie jsem si pøipravil pøednášku, resp. pár poznámek k problematice trhacích prací, která se na tìchto setkáních dosud moc nediskutovala. Myslím si ale, že problematika trhacích prací a zejména primárního rozpojování hornin v kamenolomech je oblastí, které je nutné soustavnì vìnovat zvýšenou pozornost. A to nejen proto, že pøi této èinnosti se roènì spotøebovává cca 7.000 tun trhavin pro výrobu stavebního kamene a cca 2.000 tun trhavin pro tìžbu vápencù. Odstøely v kamenolomech, které do výrobního procesu DK vstupují jako první a proto jsou také èasto nazývány „primární“, což v obecném významu lze chápat jako jsoucí na prvním místì nebo prvotní, základní, ale také hlavní, nemalou mìrou tento výrobní proces ovlivòují. Proto je nutné obèas pøipomenout nìkteré zapomenuté nebo opomíjené skuteènosti, jenž nás pøi této èinnosti dennì provázejí. Dovolte, abych se na úvod pár slovy zmínil o vývoji primárních odstøelù ve svìtì a potažmo v ÈR. Historický vývoj hromadných-primárních odstøelù je možné sledovat od druhé poloviny 19. století, kdy se zaèalo pro prùmyslové úèely rozsáhleji používat komorových odstøelù. Technologie komorových odstøelù se zdokonalovala zejména v USA v období 1. svìtové války. U nás byl vývoj této technologie ponìkud pomalejší a první KO se uskuteènil na Jižní Moravì pøed II.svìtovou válkou a vrcholu dosahoval v 50.letech. V té dobì již ve svìtì probíhal intenzivní pøechod na odstøely clonové a plošné. Vývoj technologie clonových a plošných odstøelù byl závislý na vývoji vrtací techniky. Jako jedny z prvních odstøelù tohoto typu byly použity pøi stavbì Korintského prùplavu v letech 1881-1893 a jejich prùmyslové využití v tìžbì nerostných surovin se v širším mìøítku uplatnilo mnohem pozdìji. U nás byl 1.clonový odstøel pravdìpodobnì

realizován v roce 1929 ve vápencových lomech Moøina. Opravdový vzestup tìžby pomocí tìchto odstøelù však nastal až v 50. a 60. letech minulého století. Vzhledem k tomu, že problematika realizace trhacích prací velkého rozsahu v povrchových lomech není jednoduchá a je zdrojem mnoha diskuzí, rád bych se s vámi podìlil o zkušenosti, které jsem za dobu své praxe TVO získal. A možná tím také zahájil širší debatu o této technologii trhacích prací. Dnes nejpoužívanìjší metodou clonových odstøelù pøipravujeme vstupní materiál-rubaninu v lomech pro další zpracování. I když se všichni snažíme této oblasti vìnovat maximální pozornost, tak nás obèas provázejí menší èi vìtší problémy. Je to podle mì tím, že ne všichni v øetìzci odpovìdných pracovníkù (pøedák, smìnový technik, provozní lomu, závodní lomu atd.) si dostateènì uvìdomují, že na kvalitì rubaniny závisí bezpeènost a rychlost nakládky, opotøebení nakládacích strojù, energetická nároènost další úpravy a zpracování a v neposlední øadì také produktivita práce a kvalita výsledného produktu. V mnoha pøípadech je poøízení levné rubaniny jediným ukazatelem pøi vyhodnocování výbìrových øízení a dle mého názoru ne vždy tím nejlepším-nejlevnìjším. Uvìdomuji si samozøejmì, že pøímé náklady na 1 vyrobenou tunu DK se z titulu primárních odstøelù v lomech pro výrobu stavebního kamene mohou blížit hranici 20 % celkových nákladù. V tuto chvíli se nemohu ubránit otázkám: „Jsou primární odstøely tou správnou nákladovou položkou, kde se musí šetøit za každou cenu? Neprojeví se 2 Kè ušetøené na rozpojené rubaninì 5x v nákladech na sekundárním rozpojování, na opravì a údržbì nakládacích prostøedkù, drtících segmentù a nebo elektrické energii? Co produktivita práce, když za pracovní smìnu projde primárním drtièem napø.místo 800 tun jen 550?“

ZPRAVODAJ Primární odstøel je soubor na sebe navazujících procesù, které zde chci seøadit a pøipomenout: - pøíprava pracovištì (shrnutí, oèištìní lomové stìny) - tachymetrické zamìøení místa odstøelu (PMB, stroj figurant,vyhodnocení geologické situace v místì odstøelu) - zpracování projektové dokumentace (projekt, pracovní schéma) - vytyèení v terénu - vrtací práce a jejich kontrola (inklinometr) - závìreèné kontrolní mìøení - nabíjecí plán, schéma èasování, trhaviny - nabíjení, manipulaèní prostor, ucpávka, dokumentace - uzávìra bezpeènostního okruhu - odstøel (dokumentace-záznam) - prohlídka pracovištì, zhodnocení odstøelu, ekonomické vyhodnocení. Postupnì bych rád v nìkolika pøíspìvcích jednotlivé èinnosti rozebral a pokusil se definovat možné problémy a pøípadnì navrhl øešení vedoucí k jejich odstranìní nebo alespoò k minimalizaci možných následkù. Tentokrát se zamìøím na první oblast - pøípravu pracovištì.

Příprava pracoviště Èasto podceòovaná fáze pøípravy odstøelu. I když jsou vrtací práce èasto provádìny dodavatelským zpùsobem, je vlastní pøíprava - úprava pracovištì na objednateli díla. Vìtšinou se jedná o shrnutí, resp.srovnání plochy etáže v nezbytnì nutném plošném rozsahu v místì budoucího odstøelu. Na základì zkušeností však není nutné zbyteènì "strhávat" velkou vrstvu, nebo tím dojde spíše k narušení vrchních vrstev a následným problémùm pøi zakládání vývrtù. O zakládání vývrtù m.j.hovoøí i vyhláška ÈBÚ è.72/1988 Sb. v platném znìní, kde je ne zcela jasnì definováno, jak má být pracovištì pro založení vývrtù upraveno. (§46,odst.1:"Uvolnìná hornina se musí pøed vrtáním odstranit tak,aby ústí zakládaných vývrtù bylo plnì odkryto,".). V podstatì se má ale za to, že pracovištì by mìlo být upraveno tak, aby po zhotovení vývrtù nedocházelo k jejich zavalení uvolnìnou horninou èi zeminou a v pøípadì deštì k jejich zaplavování. Podle mých zkušeností je vhodné materiál (zeminu, horninu, zbytky skládek hotových výrobkù) hrnout k hranì lomové stìny a využít tohoto v podstatì k vytvoøení ohrazení - ochr.valu proti pádu osob. Optimální je, když uvolnìný materiál vyhrneme cca 0,5 m pøed první øadu vývrtù. V nìkterých plánech OPD je pøímo tento zpùsob zajištìní hran lomových stìn uveden, ale vìtšinou je to otázka „Pøíkazù ZL“, kteøí mohou parametry tìchto „valù“ blíže specifikovat. Pøi této èinnosti je tøeba brát zøetel i na to, jestli budou pøi odstøelu pro umístìní náloží použity i horizontální vývrty a tím pádem bude-li se pod lomovou stìnou zdržovat vrtací technika s pracovníky. Pak pøi této èinnosti musíme brát zøetel na dodržení ustanovení vyhlášky ÈBÚ è. 26/1989 v platném znìní (§ 38, odst. 2: „Okraje pracovních plošin øezù, pod nimiž se zdržují pracovníci nebo je umístìno strojní nebo dopravní zaøízení, musí být oèištìny tak, aby nedošlo k pádu nežádoucích pøedmìtù na nižší pracovní plošiny“.) Jestliže jsem zmínil horizontální vývrty, obecnì též nazývané taky jako „patní“, pak si dovolím pøipomenout, že pro založení tìchto vývrtù je tøeba alespoò v místech

13 jednotlivých vývrtù (nemusí být v rozsahu celého odstøelu urèí TVO) dokonale odtìžit rubaninu z pøedchozího odstøelu a pøedejít tak problémùm pøi vrtacích pracích. Oèištìní paty lomové stìny je neménì dùležité pro zamìøení sklonu lomové stìny. Totiž ne všichni TVO jsou v souèasné dobì vybaveni laserovými zamìøovaèi-profilery a bez figuranta s mìøickou latí pak nejsou schopni pøesnì sklon z namìøených hodnot vygenerovat. No, a jak je obecnì známo, od sklonu lomové stìny se odvíjí sklon svislých nebo taky záhlavních èi srážecích vývrtù. Ale o tom až pøíštì. Chápu, že všechno nemùže být dokonalé a technicky proveditelné. Ani pøíprava pracovištì. V takové situaci je možné pøi realizaci vrtacích prací pøijmout urèitá opatøení a využít technické možnosti vrtacích strojù. Napøíklad tzv.jílování nebo vypìnìní èásti vývrtù speciální emulsí. Nìkteré vývrty založené a již vyvrtané zrovna v místì, kde není jejich ústí v soudržném materiálu je možné zajistit proti "zavalení" napø. rùznými typy plechových nebo plastových trubek nebo speciálními plastovými vložkami pro zajištìní vývrtù. Nìkteøí z našich zákazníkù - odbìratelù trhacích prací by si teï možná øekli: „Co nám chtìl vlastnì tímto autor øíct? Vždy jsme se nedozvìdìli nic nového. Toto všechno víme a dennì se s tím v praxi setkáváme a pøípravì pracovištì pro primární odstøely se maximálnì vìnujeme.“ Vážení, myslím, že mnozí z vás budou se mnou souhlasit, že opak je mnohdy pravdou. Ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pøíprava pracovištì se dìje na poslední chvíli, místo odstøelu nelze dobøe zamìøit, protože není dotìžen rozval, èištìní lomových stìn napø. ramováním se stává zapomenutou èinností. Jsme tak vystavováni bezpeènostním rizikùm zejména z titulu pádu horniny a možného nadmìrného rozletu z míst, která ani pøi dobré vùli nemohl TVO dostateènì zamìøit. Vedoucí pracovníci tìžebních organizací si málokdy uvìdomují ekonomické ztráty vznikající díky zavaleným a nenabitým vývrtùm. Víme,že tyto ztráty nejsou taktéž zanedbatelné. Jako modelový pøíklad si vezmìme klasický 4 øadový clonový odstøel v žulovém lomu na tìžební etáži 15m vysoké s výtìžností cca 20.000 tun. Parametry vrtné sítì jsou 2,6 x 2,4m, délka vývrtù 16,5m. Celkem je navrtáno 70 vývrtù, z nichž 3 zùstanou vlivem výše popsaných dùvodù nenabity trhavinou, tudíž následnì pøi odstøelu nemùžou vykonat požadovanou práci. Jednoduchým výpoètem se dá dojít k závìru, že v podstatì zùstane navíc nerozpojeno nebo velmi špatnì rozpojeno cca 3x253 tun = 759 tun, což je asi 3,4% z celkového objemu. Tržní cena sekundárnì rozpojené horniny se pohybuje v rozmezí 3,512 Kè/t (podle specifických podmínek lokality), takže na náš pøíklad clonového odstøelu musíme vynaložit o 2.657 9.108,- Kè více. Pøièteme-li ztrátu za zbyteènì navrtané vývrty (3x16,5x140) 6.930 Kè, pak zjistíme, že se nám odstøel prodražil v nìkterých pøípadech až o 16.038 Kè, tj. 0,80 Kè/rozpojenou tunu. Proti mému tvrzení urèitì nìkdo namítne, že jsme ale ušetøili na výbušninách, které se nespotøebovaly. Takže ´pak mùžeme odeèíst od ztráty to, že nenabito zùstalo 3x12,5m = 37,5; (pøedpokládaná náložová hustota 6 kg/m), pak 37,5 x 6 = 225kg, což pøi prùmìrné cenì použité trhaviny 25 Kè/kg je 5.625 Kè + hodnota 3 nepoužitých elektrických rozbušek za cca 60 Kè/kus = celkem 5.805,-Kè. I po této „úpravì“ je finanèní ztráta z nevyužitých vývrtù dostateènì velká k tomu, abychom se my a majitelé tìžebních spoleèností alespoò zamysleli. A o to mì hlavnì v tomto pøíspìvku šlo.

14

ZPRAVODAJ

13. VÝROÈNÍ ZASEDÁNÍ FEDERACE EVROPSKÝCH VÝROBCÙ VÝBUŠNIN (FEEM) Ing. Otta GREBEŇ Øeditel Marketingu, Austin Detonator s.r.o. Zasedání se konalo 10. kvìtna 2006 v polském Krakowì za úèasti výrobcù výbušnin, pøidruženého èlena Sdružení výrobcù výbušnin v Severní Americe (IME) a hostù z Evropské Komise pro chemické výrobky. Ze zprávy generálního tajemníka vybírám: FEEM jako èlen CEFIC - se úèastní projektu „Chemistry in Europe“ vyvolaném probíhajícími zmìnami v oblasti chemického prùmyslu v Evropì, snižováním objemu výroby, zpøísòováním požadavkù na ochranu životního prostøedí a také pøesunem výroby na východ. Cílem tohoto projektu je nastavení nových pravidel, které umožní zvýšit produktivitu a snížit náklady chemické výroby. Zmìny v evropské legislativì - jsou provázány nejen s vylepšováním výrobkù a výrobních procesù, ale více se klade dùraz na zvýšení bezpeènosti, zabezpeèení proti zneužití, ochranu zdraví pøi práci a na ekologii. Byly zmínìny smìrnice, které jsou aplikovány do výrobní sféry, napø. Smìrnice 96/82EEC Seveso II, Dozor nad hlavními riziky zahrnující nebezpeèné látky. Vìtší detail byl vìnován Smìrnici 93/15/EEC - Uvádìní na trh a dozor nad výbušninami pro civilní použití. Z této smìrnice vycházejí i naše pøedpisy, napø. v souèasné dobì diskutovaná novela zákona 61/1988 Sb. V øíjnu loòského roku se sešla v rámci Evropské Komise Pracovní skupina „Civilní výbušniny“ k projednání následujících témat: • Zkušenosti se zavedením dokumentu pro pøedávání výbušnin v rámci EU • Opatøení proti terorismu - oznaèování výbušnin (nejedná se o znaèkování) • Implementace Smìrnice 93/15/ECC v rámci rozšiøování EU • Nièení zbytkù výbušnin spalováním (na otevøeném prostoru) V loòském roce probìhlo zasedání Notifikovaných osob pro výbušniny v polském Mikolowì. Zde byly projednávány otázky jako zavedení jednotného „Prohlášení o zajištìní kvality“, které deklaruje systém zajištìní jakosti ve výrobních podnicích. Projednávalo se oznaèování trhavin vyrábìných on-site (na místì spotøeby) a také pøedpisù ohlednì povolené koncentrace CO a NOx s cílem sjednocení podmínek pro stanovení maximální koncentrace toxických plynù v povýbuchových zplodinách. Dne 11. kvìtna letošního roku probìhlo 15. zasedání Notifikovaných osob ve mìstì Boras ve Švédsku, kterého se zúèastnili i zástupci VVUÚ. Po loòských útocích v Madridu a Londýnì se stalo prioritou zvýšit zabezpeèení výbušnin. V rámci FEEMu byla vytvoøena pracovní skupina „Security WG“ na vypracování návrhù: • Jak zvýšit zabezpeèení pøi skladování výbušin • Jak zvýšit zabezpeèení pøi pøepravì

• Jak omezit možnost získání iniciaèních prostøedkù pøedevším rozbušek - teroristy • Jak vylepšit dohledatelnost pùvodu výbušniny zajištìné na místì bombového útoku V rámci diskuse byly porovnány pøedpisy platné v jednotlivých zemích EU. Musím konstatovat, že s tak rozdílným výsledkem nikdo nepoèítal. Pracovní skupina se potýkala s otázkami použití podomácku vyrábìných výbušnin, které jsou pøedevším pro teroristické útoky používány. Cílem bylo poukázat na fakt, že zpøísòování dohledu nad výbušninami v rámci hornické èinnosti nemusí znamenat snížení rizika teroristických útokù. Výsledkem práce byl upravený návrh Smìrnice EEC k oznaèování výbušnin. Také se otevírá diskuse o zvýšení dohledu nad látkami, které jsou souèástí výbušnin nebo se z nich výbušniny vyrábìjí, ale nejsou zatøídìny jako výbušniny, jako napøíklad dusiènan amonný. Jelikož se v rámci celé Evropy zpøísòují požadavky na ochranu zdraví pøi práci a ochranu životního prostøedí, byly zmínìny v rámci Smìrnice 96/61/CE • program REACH, • IPPC (tzv. integrované povolení) a • Definování PBT látek (stabilní, hromadící se v organismu a toxické) Bylo taktéž zmínìno projednávání úpravy pøedpisu pro pøevoz nebezpeèných látek (ADR). V létì tohoto roku budou projednány návrhy zmìn týkající se napø. pøepravy roztoku dusiènanu amonného urèeného pro výrobu výbušnin. Nové vydání ADR bude publikováno v roce 2007. Vybráno ze statistiky za rok 2005: Nehody / témìø nehody (near-miss): Bylo zaregistrováno 33 nehod ve výbušnináøském prùmyslu celosvìtovì (jedna z nejzávažnìjších Orica Brasil, viz níže), z toho 13 v Evropì, z toho 7 v rámci èlenù FEEM. Spotøeba trhavin na Evropském trhu: Celkovì 318tis. tun, z toho 140tis. tun trhavin typu ANFO, 140tis. tun emulsních trhavin, 38tis. tun dynamitù. V roce 2005 byl zaznamenán nárùst spotøeby trhavin o 2,5% ve srovnání s rokem 2004. Nárùst spotøeby emulsních trhavin na úkor dynamitù pak o 13%. Spotøeba trhavin v USA: Pro srovnání J.C.Ronay z IME ve své presentaci uvedl spotøebu trhavin v USA, která byla v roce 2005 na úrovni 2,500 tis. tun (98% emulsních trhavin). Z dalších vystoupení stojí za zmínku presentace M. Schmahla, zástupce Evropské Komise pro chemický prùmysl.

15

ZPRAVODAJ Zde byla zmínìna orientace na zabezpeèení výbušnin na vyšší úrovni se zamìøením na dopravu, skladování a sledovatelnost. Pro další období se chce Evropská komise podílet spoleènì s výbušnináøským prùmyslem na harmonizaci znaèení výbušnin, detekovatelnosti trhavin a rozbušek, dokonèit Smìrnici týkající se pyrotechnických výrobkù a postoupit v realizaci programu REACH. Velmi zajímavou byla pro odbornou veøejnost presentace pana S. Connolly, manažera firmy Orica Mining Services, který presentoval havárii ve výrobním závodì na výrobu emulsních trhavin Lorena v Brazílii. Pøi této havárii byl znièen výrobní objekt a zranìno 10 lidí, z toho 3 lidé smrtelnì. V prùbìhu 15 minut od zahoøení pøes sérii požárù a místních explosí došlo k hromadnému výbuchu. Opatøení, která byla na základì této události v rámci OMS pøijata, jsou - zvýšení úrovnì zaškolování personálu pro zvládání nouzových situací, zavedení systému øízení zmìn ve výrobním procesu a úprav zaøízení, posuzování rizik v rámci výroby a hlášení near-miss událostí.

Dále byla presentována práce jednotlivých pracovních skupin v rámci FEEMu (WG Bezpeènost výroby, WG Provádìní trhacích prácí, WG Pøeprava, WG Zabezpeèení) pøedevším na tvorbì spoleèného kodexu (Code of Good Practice). Organizace FEEM vystupuje jako zástupce výrobcù a distributorù a aktivnì se podílí na tvorbì nových pøedpisù, souvisejících s nakládáním výbušnin. Je nutno poznamenat, že FEEM hraje významnou roli pøi pøipomínkování návrhù a evropští legislativci berou návrhy a pøipomínky FEEMu jako zásadní. A co dodat závìrem? Pøi nakládání s výbušninami se dostává stále více do popøedí bezpeènost na všech stupních, a již pøi výrobì a používání, tak i pøi skladování a pøepravì. Novým aspektem je zajištìní výbušnin proti zneužití, které, jak vìøím, splní svùj úèel i pøes komplikace, které s tím pro nás vzniknou.

OD DOUTNÁKU K ELEKTRONICKÉ ROZBUŠCE Ing. Robert KLÍČ a Ing. Otta GREBEŇ Austin Detonator s.r.o. Trhací práce hrají a odedávna hrály velkou roli v životì èlovìka. Použití výbušnin v dìjinách lidstva nelze z nedostatkù historických pramenù pøesnì sledovat. Pøesto se zde pokusíme zmínit alespoò ty nejstìžejnìjší èasové mezníky.

Z pohledu bezpeènosti bylo výhodnìjší používat jílové ucpávky, které snížily poèet nechtìných roznìtù nálože. Vynalezením zápalnice roku 1831 Anglièanem Bickfordem zaèala stoletá dominantní éra roznìtu náloží pomocí zápalnice. Výroba zápalnice ve velkoprùmyslovém mìøítku zaèala až v roce 1860, tehdy obsahovala 12g èerného prachu na jeden metr a vyznaèovala se vždy dobou hoøení cca 120 s/m.

Začátek a vývoj elektrického roznětu Okolo r.1750 zkonstruovali pánové Watson (Anglie) a Franclin (USA) první elektrostatické roznìtné strojky pro odpálení trhacího prachu pøímo bez palníku, prostøednictvím jiskry. A nyní nìkolk konkrétních dat: 1823 - zaèal Haris (Anglie) provádìt pokusy s nevýbušnými, elektrickými jiskrovými palníky a elektrostatickými roznìtnými strojky, Èerný prach znali i používali již staøí Èíòané. Jeho první použití v Evropì souvisí s bitvou u Legnice (Polsko, r.1241), kam se dostal prostøednictvím obchodních cest arabských kupcù. První použití èerného prachu v hornictví se datuje dnem 8.2.1627, kdy byl pøi ražení Horní Bobøí štoly v Banské Štiavnici proveden Kašparem Weindlem první odstøel. Zapálení nálože èerného prachu bylo po dvì století provádìno pøenesením zápalného plamene od místa zapálení (úkrytu) k náloži doutnáky a zapalovacími kanály. Doutnáky se skládaly z vlnìných vláken namoèených do asfaltu nebo síry, roznìtné kanály byly jílové ucpávky nebo kolíky z bukového døeva s otvorem vyplnìným jemným zápalným prachem.

1829 - první použití mùstkového palníku k pøímému roznìtu èerného prachu, 1831 - testován roznìt mùstkových palníkù prostøednictvím galvanických èlánkù, 1844 - první použití mùstkových roznìcovadel v Schneebergu, na základì povolení Vrchního báòského úøadu, 1880 - použití elektrických rozbušek s bavlnou izolovanými vodièi, s náplní z tøaskavé rtuti iniciované platinovým mùstkem, pro iniciaci použita roznìtnice H.J.Smitha, 1900 - byly vyvinuty první èasované, pùlsekundové rozbušky jako kombinace elektrického palníku, zápalnice a zážehové rozbušky. Tyto byly ovšem velmi nepøesné, 1905 - vynalezení elektrické roznìtné pilule,

16

ZPRAVODAJ 1999 - èást výroby civilních rozbušek firmy Zbrojovka Vsetín Indet odprodána firmì APC. Pokraèuje se v rozvíjení sortimentu se zamìøením na bezpeènost, ekologii a spolehlivost, 2005 - Austin Detonator odkupuje výrobní a prodejní aktivity v oblasti prùmyslových rozbušek Schaffler a firma Schaffler & Comp. ukonèuje výrobu rozbušek ve Winzendorf, Rakousko a v Tatabanya, Maïarsko

1932 - výroba Eschbachovy uzavøené elektrické rozbušky na bázi zpožïovacích složí. Další období smìøovalo k vývoji stále pøesnìjších zpožïovacích složí, 1950 - první milisekundové rozbušky. V pøedmnichovském Èeskoslovensku a ve váleèném období byly vyrábìny elektrické palníky u firmy Anders v Chrástu u Plznì a v poboèce rakouské firmy Schaffler v Dobšicích u Znojma. V období po druhé svìtové válce dochází k výraznému rozvoji elektrického roznìtu v civilní praxi. Vývoj civilních rozbušek ve Zbrojovce Vsetín zaèal v létech 1948-49 a navázal na výrobu vojenských rozbušek a zápalek. 1953 - zahájení výroby elektrických rozbušek a jejich zkoušení, 1954 - vyrobeno 123 000 ks dùlních elektrických èasových rozbušek (DEÈ) s pìti èasovými stupni a intervalem zpoždìní 1s, 1958 - vyrobeno 4,2 mil. ks elektrických rozbušek DEÈ a DEP (dùlní elektrická pùlsekundová rozbuška s dvanácti èasovými stupni), 1959 - vyrobeno 5 mil. ks rozbušek DEP a DEM (dùlní elektrická milisekundová rozbuška s intervalem zpoždìní 23ms, 12 stupòù zpoždìní), 1960 - vyrobeno 36,7 mil. ks rozbušek DEP, DEM, DED (dùlní elektrická ètvrtsekundová rozbuška s dvanácti èasovými stupni), 1967 - výroba pøesáhla 50 mil. ks. Vyrábìný sortiment prùmyslových rozbušek: DEP 0-12; DED 0-12; DEM 0-21, DEM-zb 0-11, DER 0-10; DEM Sicca, DEM-zeon všechno rozbušky nízké odolnosti, 1979 - zavedení rozbušek støední odolnosti, 1985 - vyrobeno 66 mil. kusù rozbušek. Výroba obsahovala tento sortiment: PT 15, RET, DEM-Al-U, DEM-ROT, DEM- N, DEM- ZB-S, DEK-S, METRO-S, DEM-SiccaS, DEP-Sicca-S, DEM-S, 0-NME, DEP-V, DEM-V, 1993 - zahájení spolupráce s Austin Powder Company (APC), USA pøineslo vývoj nových elektrických rozbušek (Oil Star) za úèelem jejich využití pøi prùzkumu a tìžbì ropy,

Nyní jsou elektrické rozbušky vyrábìny a používány v mnoha variacích, a již z hlediska èasování, elektrických parametrù, drobných modifikací pøívodních vodièù nebo materiálù dutinek.

Neelektrický roznět Za první druh neelektrického roznìtu mùžeme považovat roznìt pomocí zápalnice a zážehové rozbušky. Zde se ovšem uzavíráme pouze do mžikového roznìtu, o èasovaných rozbuškách nemùže být ani øeèi. Použití bleskovicového roznìtu pøi použití bleskovicových zpožïovaèù si v Èeské republice nenašlo své místo. Tento roznìt se používal pøedevším pøi hromadných odstøelech s velkým poètem vrtù, kdy sortiment elektrických rozbušek neumožòoval dostateèné rozèasování. Objev efektu roznìtné, tzv. rázové trubice Švéda Per Anders Perssona, který v polovinì šedesátých let minulého století objevil „trubicový šok - efekt“, se stal základem pro moderní neelektrický roznìt. Úèinek spoèíval v tom, že ve velmi malých trubicích (o svìtlém prùøezu nìkolika mm) mùže velice jemnì rozptýlená výbušná látka (prach z výbušnin nebo výbušný plyn) iniciovat explozi s detonaèními vlastnostmi na dlouhé vzdálenosti a trubka (plastová) jako transportní prostøedek zùstává neporušena. Z dùvodu zvýšení bezpeènosti trhacích prací si vyžádalo zavedení i této nové metody roznìtu. 1973 - firma Nitro Nobel AB Švédsko uvedla na trh neelektrický roznìtný systém pod oznaèením "Nonel", jehož podstatou byl efekt rázové trubice. Na celém svìtì se dnes nabízí øada neelektrických roznìtných systémù založených na stejném principu. Jejich zásadní pøedností je odolnost proti cizím zdrojùm energie, široká škála možností èasování a v podstatì neomezený poèet rozbušek na jeden odpal. 1993 - zahájení výroby neelektrických rozbušek systému „Indetshock“ (pozdìji „Indetshock/Shockstar“) Zbrojovkou Vsetín 5. - 6. 8. 1993 - byly vykonány trhací práce s prvními neelektrickými rozbuškami Indetshock v lokalitì CEVA Mokrá.

17

ZPRAVODAJ Vývoj výroby a prodeje neelektrických rozbušek podstatnì narùstal a nyní tvoøí podstatnou èást výroby jak v Austin Detonator s.r.o., tak i v dalších celosvìtovì pùsobících firmách jako je Dyno Nobel, Orica. Za toto období došlo k mnoha vylepšením, hlavnì co se týèe povrchové rozbušky, kde se zásadnì zmìnila její konstrukce a v návaznosti samotný konektor. U dnových rozbušek se rozšíøila øada stupòù zpoždìní, využívaná pøedevším pro tunelovací práce.

rozbušky oproti doposud používaným, vyšší poøizovací náklady na pøístroje potøebné k provedení odstøelu a omezení poètu rozbušek na jeden odpal pro tzv. hromadné odstøely. Dalším stupnìm vývoje jsou rozbušky odpalované dálkovì, a již pøes spoleèný pøijímaè-roznìtnici, kdy se signál ze vzdáleného místa odpalu rádiovì pøenese na místo odstøelu a odsud na každou jednotlivou rozbušku, nebo na každou rozbušku individuálnì a to vèetnì jejich èasování.

Elektronický roznět je elektrickým procesem, kde na rozdíl od elektrického resp. neelektrického roznìtu je interval zpoždìní øízen mikroprocesorem. Tento systém pøináší vysokou pøesnost roznìtu, která není pøi použití pyrotechnických složí dosažitelná. První elektronický systém "Dynatronic" byl uveden na trh firmou Dynamit Nobel GmbH. I tento systém prošel vývojem a jeho výrobou se v souèasnosti zabývá více firem. Elektronické rozbušky jsou vyrábìny jak elektrické, tak i neelektrické. Pyrotechnickou zpožïovací slož nahrazuje elektronika. Rozbušky mohou být pøedprogramované, tzn. ve výrobním závodì se "chip" naprogramuje na definovaný èas. To je napø. systém "neelektrické elektronické" rozbušky firmy Dyno Nobel, kdy rázová trubice pøedá signál do piezo-èlánku. Souèasné systémy elektrické elektronické rozbušky již nabízí možnost programování tìsnì pøed odpalem. Nevýhodou pro jeho rozšíøení je nìkolikanásobnì vyšší cena samotné

Shrnutí Jak je z výše uvedeného patrno, rozbušky se v prùbìhu let zmìnily a upravovaly z dùvodu potøeb jejich používání. Byly a jsou vyrábìny z rùzných materiálù a surovin, jejich vzhled i parametry se liší, ale nakonec stejnì pro každého uživatele je tím nejdùležitìjším parametrem jejich spolehlivost a bezpeènost pøi používání.

PYROTECHNIKA KONTEJNEROVÁ SUBMUNICE = SMRTELNÉ NEBEZPEÈÍ plk. v.v. Ing. Jan POKORNÝ Pokorný a syn, Dìèín V uplynulých letech stovky nevládních organizací na celém svìtì urputnì bojovaly proti výrobì a používání protipìchotních min a oslepujícím laserovým zbraním. Dalším cílem tohoto boje je zákaz používání submunice, nìkdy nazývané bomblety. Tento druh letecké, raketové a dìlostøelecké munice má na svìdomí desetitisíce obìtí i mezi civilním obyvatelstvem. Tato munice, pokud nevybuchne a selže reaguje stejnì citlivì na fyzický kontakt jako protipìchotní mina. e facto není mezi nimi žádný rozdíl. Co je vlastnì tato submunice? Anglicky „Cluster Bomb Units“ (CBU) jsou letecké bomby, rakety nebo dìlostøelecké náboje naplnìné malými náboji ponejvíce s kumulativní náloží a vlastním zapalovaèem a stabilizací. Alternativnì to mohou být i pozemní miny. Po vystøelení nebo odhození se v urèité výšce nad terénem otevøou a rozmetají tyto malé autonomní náboje po terénu [obr. 2]. V krátké dobì tak mohou pokrýt velký prostor. Napø. jedna salva raketometu MLRS pokryje 8 000 ks submunici jeden km 2. To je plocha 200 fotbalových høiš. Podle vojenské terminologie je to nejúèinnìjší zbraò na

tzv. „mìkké cíle“, jak nazývají osoby, zákopy, letištì a dopravní prostøedky vèetnì obrnìných transportérù. Nejvìtšími výrobci jsou USA, Rusko a Èína, ale vyrábí je i Nìmecko, Velká Británie, Chile, Izrael, Brazílie a další státy. Tøicet zemí, vèetnì Slovenska tak vyrábí pøes 200 typù této munice. Vlastní ji však 70 státù vèetnì Èeské republiky. Nejménì 14 z 25 èlenù EU tuto munici má k dispozici a nejménì 11 tìchto státù ji má pøipravenou k použití. Jen ètyøi státy EU, které vlastní 284 raketometù MLRS (Nìmecko 154, Francie 57, Velká Británie 49, Itálie 24) má k dispozici 128 tisíc raket s 82 miliony ks submunice a k tomu 73 tisíc raket s protitankovými minami AT-2. Po skonèení II. svìtové války byla submunici použita nejménì v 19 váleèných konfliktech. Poprvé v Laosu a Vietnamu (1965 - 1975) a v Afghánistánu (2001) Amerièany a v letech 1979 až 1989 bývalým Sovìtským svazem. Velká Británie bombardovala Falklandské ostrovy (1982), ve válce proti Iráku (1991, 2003) a v Kosovu (1999) spolu s USA. Rovnìž Rusko používalo tuto munici v Èeèensku.

18

ZPRAVODAJ

V roce 2001 svrhly USA pøi náletech v Afghánistánu asi 1200 kontejnerových pum, které obsahovaly 250 tisíc bombletù. Z nich nejménì 10 % nevybuchlo a ještì dnes zabíjejí a zraòují civilisty. Bìhem „války v Zálivu“ 1991 spojenecké síly vystøílely na Irák 50 milionù submunici. Z poètu cca 11 milionù typu M-77 bylo 40 % nevybuchlých. To je stejné jako 4 miliony protipìchotních min. Velká Británie ve „válce v Zálivu“ 2003 spolu s Bundeswehrem používaly typ BL-755 a selhávky byly 30 %. Z vystøelených více než 100 tisíc kusù nábojù ze systému L20A1 byly selhávky 5 %. A výsledky této submunice? V Laosu od roku 1973 více než 11 000 osob bylo bomblety usmrceno. Podle statistiky OSN po "válce v Zálivu" v Iráku selhané bomblety usmrtily nejménì 2600 civilních osob, zejména dìtí. Rovnìž 80 amerických vojákù bylo zranìno tìmito selhávkami. Podle statistiky UNICEF od kvìtna 2003 více než 1000 iráckých dìtí bylo zranìno výbuchem selhané submunice.Tisíce civilních osob z okolí Basry na jihu Iráku v dubnu 2003 uteklo z území, když britské jednotky použily munici L20A1. Ve mìstì alHilla bylo mezi 20. 03. až 11. 04. 2003 pøes 500 civilních osob usmrceno a více než 90 % úmrtí jde na vrub submunici. U mìsta al-Nejaf ve stejném období bylo 600 osob usmrceno nebo zranìno stejným zpùsobem. Jedna puma CBU-87/B obsahuje 202 kusy bombletù BLU-97 [obr. 3]. Tyto mají tvar vìtší plechovky od Coca-Coly, délku 20 cm a prùmìr 6 cm. Tìlo BLU-97 je pøi výrobì perforováno a po výbuchu vytvoøí až 300 støepin. Støepiny jsou rozmetány v pásu 200 x 400 m. Trhavá náplò CYCLOTOL byla nahrazena PBXN-107. Pronikavá barva bombletù láká dìti ke hraní, je podobná US balíèkùm s potravinami [obr. 1]. Stabilizaèní padáèek je rovnìž velké lákadlo.

V roce 1999 bylo v Kosovu nálety NATO na 333 cílù svrženo 1392 ks kontejnerových pum s 289 536 ks submunice. Pøi náletu 07. kvìtna 1999 jedna bomba se otevøela nad støedem mìsta Nis. Patnáct osob na tržišti a v nemocnici bylo zabito na místì, 60 - 70 bylo vážnì zranìno. V období èerven 1999 až kvìten 2000 bylo nejménì 50 civilistù usmrceno a dalších 101 zranìno nevybuchlými bomblety. NATO používalo typy BL755 a BLU-97. Podle umírnìného odhadu NATO 10 % svržené munice neexplodovalo a 30 000 selhaných se likviduje dodnes.

Co způsobuje selhávky? 1) použití poškozených nebo nekvalitních souèástek; 2) chybné skladování munice nebo špatný transport; 3) vysoké teploty pùsobí negativnì na mechanické souèástky; 4) stabilizaèní pásky nebo padáèky bombletù se lehce zapletou do vegetace; 5) detonaèní vlna døíve explodující munice natoèí další munici tak, že je mimo pøedepsaný úhel èinnosti zapalovaèe; 6) mìkký terén zaviní èasto selhání zapalovaèe. Prameny: Handicap International: Cluster Munitions Systems, Situation and Inventory, August 2004 International Committee of the Red Cross: Cluster Bombs and Landmines in Kosovo, August 2000 Streubomben und Streumunition, die Tödliche Gefahr. Aktionsbündnis. Landmine.de, Berlin 2005

obr. 1

obr. 2

obr. 3

ZPRAVODAJ

19

20

ZPRAVODAJ