ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA OBSAH ÈÍSLA

ZPRAVODAJ

1

SLOVO PREZIDENTA Vá
ení kolegové, Èas bì
í a my máme za sebou ji
pìt mìsícù roku 2005. Co nového pøinesly v èinnosti naší spoleènosti? Skuteènì jsme narušili tradici výhradních zasedání výboru spoleènosti v Praze a uskuteènili jsme v bøeznu výjezdní zasedání na akademické pùdì University Pardubice, chemické fakultì, katedøe teorie a technologie výbušnin. Vedoucí katedry, profesor Zeman, nás podrobnì seznámil s èinností a aktivitami katedry, která se sna
í stále vychovávat akademicky vzdìlané odborníky v oblasti výbušnin a bezpeènostního in
enýrství. Kromì standardní výuky zajišuje katedra i licenèní studium technologie výbušnin a rozpojování hornin výbuchem. Poslednì jmenované studium je v podstatì pøípravnou maturitou pro získání licence technického vedoucího odstøelu. Programy tohoto licenèního studia jsou pravidelnì uveøejòovány na stránkách našeho Zpravodaje. Èervnové zasedání výboru se uskuteèní ve firmì Austin Detonator ve Vsetínì. Ve dnech 19. - 20. kvìtna probìhla mezinárodní konference „Trhacia technika 2005“ ve Staré Lesné, Vysoké Tatry, kterou poøádala Slovenská spoleènost pre trhacie a vrtacie práce. Konference, které se zúèastnila øada našich èlenù, pøinesla øadu podnìtù pro další rozvoj tradièní spolupráce se Slovenskem. Termín této konference kolidoval bohu
el s termínem 35. zasedání Evropské federace trhací techniky (EFEE), které se konalo ve dnech 20. - 21. kvìtna v Praze a které bylo zároveò i pøíle
itostí prezentovat naší spoleènost na

evropském fóru. V pátek 20. 5. 2005 uspoøádala naše spoleènost slavnostní veèeøi pro zahranièní úèastníky, na kterou byly pozvány významné èeské osobnosti a èlenové výboru naší spoleènosti. Je škoda,
e nìkteøí pozvaní a ohlášení hosté se setkání nezúèastnili. Vlastního jednání EFEE, konaného v sobotu 21. 5. 2005 se zúèastnili za èeskou stranu president a první vicepresident naší spoleènosti. Ve dnech 7. - 8. záøí uspoøádá naše STTP mezinárodní semináø trhací techniky ji
tradiènì v hotelu Santos v Brnì. O programu semináøe budete informováni v tomto èísle Zpravodaje a podrobnosti mù
ete nalézt na našich internetových stránkách www.sttp.cz. Ve dnech 13. - 16. záøí se koná tøetí svìtová konference EFEE o trhavinách a trhacích pracích v Brightonu, Anglie. Zájemci získají informace ve Zpravodaji nebo na webových stránkách www.efee-web.org. Na této konferenci se uskuteèní i další zasedání výboru EFEE. Výbor STTP zpracovává podklady pro kompetentní orgány, které by umo
nily zjednodušit dosud platnou právní úpravu, týkající se pøedávání a pøejímání výbušnin. Pøedpokládám,
e všichni èlenové naší spoleènosti zaplatili do 30. 4. 2005 èlenské pøíspìvky na rok 2005, upozoròuji na rozhodnutí výboru,
e nebude-li dodr
en tento termín, èlenské pøíspìvky se zvýší na 300 Kè. Na závìr znovu apeluji na sledování našich webových stránek a pøedevším na výmìnu názorù, ptejte se, sdìlujte názory a pøipomínky, jsme pøipraveni vám odpovìdìt, pokud to bude v našich silách. Chceme plnit volební mandát, který jste nám udìlili. Pøeji všem mnoho zdaru v pracovní èinnosti i v soukromém
ivotì. Váš

Václav Tamchyna prezident STTP

OBSAH ÈÍSLA Slovo prezidenta ........................................................................................................................................................................ Výrobky Explosia a.s. - prínos pre hygienu práce a ekológiu ................................................................................................... K 80. výroèí výuky výbušináøských vìd a technologií v Èechách ...........................................................................................

1 2 3

PYROTECHNIKA Problematika výbušnináøské asanace objektù ......................................................................................................................... Software pro vyhodnocení pøi ohro
ení nevybuchlým výbušným zaøízením ..........................................................................

5 9

INFORMACE Nobel Hefte (zpracoval Ing. Fukátko) ....................................................................................................................................... 10 K ZAMYŠLENÍ Optimismus není iluze ani stav mysli, je to strategie úspìchu (pokraèování)........................................................................ 11 DÙLE
ITÁ UPOZORNÌNÍ STTP .................................................................................................................................................................. 13 PLOŠNÁ PROPAGACE ............................................................................................................................................................................ 14 PØIHLÁŠKA NA MEZINÁRODNÍ SEMINÁØ - pøíloha

2

ZPRAVODAJ

VÝROBKY EXPLOSIA a.s. - PRÍNOS PRE HYGIENU PRÁCE A EKOLÓGIU Ján Dráb Explosia a.s., OZ Humenné , Slovenská republika

Ivo Varga Explosia a.s., Pardubice - Semtín Akciová spoloènos Explosia, zalo
ená v roku 1920, sa

a ekológiu, je v súèasnej dobe riešenie nieko¾kých projektov,

v priebehu viac ne
80-roènej histórie stala významným

zameraných na inováciu sortimentu vyrábaných priemysel-

výrobcom výbušnín pre civilné a vojenské vyu
itie.

ných trhavín. Hlavným cie¾om Explosie a.s. je vèas reagova

Názov Explosia, pou
ívaný najprv neoficiálne, bol prijatý

na po
iadavky vyplývajúce z bezpeènostných a hygienických

v roku 1934. Po skonèení druhej svetovej vojny bola Explosia

predpisov platných v Európskej únii. Výsledkom vývojového

zaradená spolu s ïalšími chemickými závodmi v regióne do

projektu, nazvaného „Náhrada aromatických nitrolátok

Východoèeských chemických závodov Synthesia. Pou
ívanie

v priemyselných trhavinách dynamitového typu“, riešeného

názvu Explosia bolo obnovené v roku 1990.

s finanènou podporou Ministerstva priemyslu a obchodu

Explosia zaujíma významné postavenie v oblasti priemysel-

v rokoch 2000 - 2002 je nová trhavina Perunit 28 E, uvedená

ných trhavín a strelivín nielen na trhu v Èeskej republike,

na slovenský trh v minulom roku.

ale je aj významným exportérom týchto výrobkov do krajín

V priebehu uvedených rokov bolo laboratórne pripravených 110 vzoriek
elatínovaných trhavín, kde boli látky podozrivé z karcinogénnych úèinkov nahradené inými látkami. Na základe laboratórnych výsledkov bolo pripravených 17 prevádzkových vzoriek, u ktorých bola skúmaná výrobná schodnos a výbušninárske a fyzikálne parametre. Tieto rozsiahle skúšky preukázali vyhovujúce charakteristiky vo všetkých po
adovaných parametroch. Výsledkom práce je
elatínová trhavina Perunit 28 E bez dinitrotoluénu, ktorej výbušninárske parametre sú plne zrovnate¾né nielen s predchádzajúcimi trhavinami Perunit 20 a Perunit 28, ale prekonáva aj podobné typy trhavín zahranièných výrobcov, ktoré nedetonujú spo¾ahlivo vo vývrtoch s priemerom pod 50 mm, zatia¾ èo trhavina Perunit 28 E spo¾ahlivo detonuje v papierových nálo
kách s priemerom 28 mm.

Európskej únie a USA. Medzi strategické priority firmy patrí aj bezpeènos výroby a ochrana zdravia pri práci s výbušninami. Významná modernizácia výroby v dnešnej Explosii, smerujúca predovšetkým ku zvýšeniu bezpeènosti pri výrobe, skladovaní a doprave výbušnín, prebehla hlavne v 80. rokoch minulého storoèia, po velkej havárii v oddelení výroby bezdýmového prachu v roku 1984. V 90. rokoch, keï došlo k významným zmenám legislatívy týkajúcej sa výroby, dopravy a skladovania výbušnín realizovala Explosia rad opatrení smerujúcich ku splneniu legislatívnych po
iadaviek a obmedzení rizík ohrozenia okolia v prípade havárie. Medzi najvýznamnejšie

prvky

zvyšovania

bezpeènosti

patrí

zni
ovanie oblo
enia výrobných a skladovacích objektov

Perunit 28 E postupne nahradí priemyselné trhaviny Perunit 20 a Perunit 28. Cena novej trhaviny je rovnaká ako doteraz pou
ívaného Perunitu 20. Na porovnanie uvádzame v tabu¾ke parametre menovaných trhavín:

a ïalšie technické opatrenia. Druhým významným krokom pri zni
ovaní nepriaznivého dopadu pôsobenia vyrábaných výbušnín na ¾udské zdravie

Parameter

Jednotka

Výbuchové charakteristiky stanovené výpoètom

Kyslíková bilancia Merný objem splodín výbuchu Výbuchové teplo Výbuchová teplota Detonaèná rýchlos Æ 65 mm Æ 28 mm Prenos detonácie Trauzlov test Brizancia pod¾ a Hessa RPS v balistickom ma
iari Hustota

% O2 l/kg

PERUNIT PERUNIT 28 20 Minimálne Maximálne Minimálne Minimálne hodnoty hodnoty hodnoty hodnoty pod¾ a TDV namerané pod¾ a TDV pod¾ a TDV AO +2,13 +2,13 +0,85 +1,15 861 861 815 820 PERUNIT 28 E

kJ/kg K m/s

4627 3487 6200

4627 3487 6227

4563 3380 6000

4630 3180 4800

m/s

2400

2576

2100

2000

cm ml mm % g/cm 3

2 365 14 76 1,30

12 420 16 94 1,43

2 360 12 76 1,30

1 340 12 73 1,25

ZPRAVODAJ Pod¾a toxikologického hodnotenia, vykonaného autorizovanou osobou, vykazuje trhavina Perunit 28 E významne ni
šie riziko pre ¾udské zdravie z dôvodu neprítomnosti látok s karcinogénnym potenciálom a s podozrením na mutagénne úèinky. Riziko poškodenia zdravia zúèastnených osôb sa zní
i u
od prípravy surovín, cez výrobu, skladovanie a manipuláciu u výrobcu aj odberate¾a. Vývojové práce ukázali ïalšie mo
nosti pokraèovania vývoja ekologických trhavín. Nasadený trend sa premietol aj do zlo
enia sypkej amónnoliadkovej trhaviny Permon 10, keï od tohto roku je zaradená do výroby a ponúkaná na trhu výhradne trhavina bez obsahu dinitrotoluénu s novým oznaèením Permon 10T.

3 (zápach po nafte). Vyznaèuje sa výrazne ni
ším obsahom jedovatých povýbuchových splodín, zaujímavým hlavne na podzemných alebo zle vetraných pracoviskách, kde okrem toxikologického faktora zohráva podstatnú úlohu då
ka doby vetrania a zaèiatok odpratávania rúbaniny po odstrele. Prínosom pre bezpeènos a ochranu zdravia pri výkone trhacích prác sú nepochybne aj dva miešacie a nabíjacie vozy na výrobu a nabíjanie emulzných trhavín na mieste pou
itia, ktorými Explosia poskytuje slu
by na území Èeskej republiky. Jedná sa o moderné prostriedky trhacej techniky, ktorými sa podstatne zvýšila výrobná a manipulaèná bezpeènos pri príprave trhacích prác a zároveò sa zní
ila

Medzi ekologické trhaviny mô
eme zaradi aj emulznú

prítomnos zamestnancov pri preprave a nabíjaní trhavín.

trhavinu Emsit M. Trhavina neobsahuje
iadne látky

Vzh¾adom k tomu,
e miešacie a nabíjacie vozidlá prepravujú

zaradené medzi jedy alebo tzv. ostatné jedy. Pôsobenie

po verejných komunikáciách len nevýbušné komponenty

jednotlivých zlo
iek trhaviny nemá na osoby prichádzajúce

a trhavinu vyrobia a
na mieste spotreby, je nimi dosiahnuté

s òou do styku nepriaznivý vplyv tak, ako je to u trhavín

podstatné zvýšenie bezpeènosti a hygieny pri práci

s obsahom nitroesterov (bolesti hlavy) alebo trhaviny DAP

a preprave.

K 80. VÝROÈÍ VÝUKY VÝBUŠINÁØSKÝCH VÌD A TECHNOLOGIÍ V ÈECHÁCH Vypracoval kolektiv docentù KTTV Výuka výbušináøských vìd a technologií v Èechách byla zahájena v roce 1920 v Ústavu technologie látek výbušných, silic, pryskyøic, kauèukù a lakù a trhací techniky, vedeného prof. Dr. Cyrilem Krauzem, na pra
ské Vysoké škole chemicko-technologického in
enýrství (nynìjší VŠCHT Praha) Po váleèném obnovení výuky na Èeských vysokých školách byla v akademickém roce 1952/53 na katedøe technologie organických látek (vedoucí prof. Viktor Ettel) zmínìné školy zøízena podspecializace „Technologie zvláštních výrob“. Jejím øízením byl povìøen Dr. Ing. Josef Seifert. který v prùbìhu tého
akademického roku svými kontakty v Pardubicích pøipravil zøízení Katedry technologie zvláštních výrob na tamní Vysoké škole chemicko-technologické (od 1. února 1953 byl jejím zamìstnancem).

odbornými asistenty se stali Ing. (pozdìji doc.) Jiøí

S pøedstihem k uvedené aktivitì v Praze a Pardubicích došlo v roce 1951 k vytvoøení Katedry výbušin (K102) na Vojenské technické akademii v Brnì, která však byla zrušena ji
v roce 1958. Z uèitelù zde pùsobících, a mající vztah i k výuce specializace na VŠCHT Pardubice je tøeba vzpomenout prof. Ing. Jaromíra Šimeèka, Csc. a plk. prof. Jindøicha Foltýna, Csc.

uvolnilo jednu malou laboratoø vedení VŠCHT. Dne

Za oficiální dobu vzniku Katedry zvláštních výrob na VŠCHT Pardubice je mo
né pova
ovat záøí 1953. Z renomovaných specialistù, které kolem sebe Dr. Seifert soustøedil jako externí spolupracovníky, dlu
no vzpomenout zejména uznávaného odborníka na problematiku tøaskavin Dr. Ing. Antonína Straku z Blanických strojíren (dnešní Sellier a Bellot Vlašim), a balistika, prof. Dr. Ing. Františka Polanského z Vojenské technické akademie. Prvními

Denkstein, absolvent ji
zmínìné pra
ské podspecializace a Ing. (pozdìji doc.) Milan Novotný, absolvent anorganické technologie VŠCHT Praha. Poèátky èinnosti katedry byly velmi svízelné, jak co se pøidìlených prostor týká (pouze dvì místnosti), tak i realizace laboratorních cvièení, ke kterým mìlo pùvodnì dojít „nìkde v Synthesii“. Po øadì konfliktù s pùvodními u
ivateli pøidìlené laboratoøe v Synthesii byla zásluhou Dr. Ing. Straky první laboratorní cvièení realizována, spolu s provozní praxí, v Blanických strojírnách formou nìkolikatýdenní stá
e posluchaèù. Uvedená firma umo
nila ve svých prostorách i øešení diplomových projektù pìti diplomantù katedry, pro potøeby zbylých 14 diplomantù 14. èervna 1954, ještì pøed prvními státními závìreènými zkouškami, Dr. Ing. Seifert zemøel. Novì ustanoveným vedoucím katedry se stal v roce 1954 Ing. (pozdìji prof.) Jaroslav Pantoflíèek, zkušený balistik z okruhu odborníkù Synthesie. Z èerstvých absolventù katedry nastoupili jako noví asistenti Ing. Lubomír Kacetl, Ing. Vladimír Kadeøábek a Ing. Jaroslav Rù
ièka. Souèasnì se rozšíøil i stav technických pracovníkù a katedra dostala další prostory vèetnì laboratoøí v hlavní budovì VŠCHT. Základní linii vìdecko-pedagogické èinnosti katedry vytýèil prof. Pantoflíèek zkoncipováním nového pøedmìtu „Teorie výbušin“, k jeho
praktickému procvièování povolal Ing. Milana Novotného a posléze i Ing. Františka Lébra, který na katedru nastoupil v roce 1957 (v letech 1973 - 1981 vykonával funkci rektora VŠCHT). Poèínaje akademickým rokem

4 1955/1956 pøednášení pøedmìtu „Technologie nitrolátek“ pøevzal Ing. Denkstein, technologii výbušin na bázi dusièných esterù zajišoval externì Dr. Ing. (pozdìji doc.) František Krejèí (VÚPCH), který v èervnu 1955 pøešel do stavu zamìstnancù katedry. V roce 1959 byla zapoèata projekce a pøíprava výstavby Pavilonu zvláštních výrob VÈHT (dnešního Technologického pavilonu FCHT) v Doubravicích. Pùvodní projekt zahrnoval vybudování støelnice, lisovny a dalších výbušináøských objektù, jejich
realizace se však neuskuteènila. Novým èlenem katedry se tehdy stal Ing. Vladimír Janda (pøedtím zamìstnanec VCHZ Synthesia a Chemoprojektu), který jako zkušený projektant, byl prof. Pantoflíèkem povìøen otázkami stavebního dozoru a kontroly výstavby pavilonu. V souvislosti s celostátními aktivitami v oblasti zabezpeèení rozvoje technologických postupù a rozvoje prostøedkù civilní trhací techniky (pøedsedou pøíslušné komise byl Dr. Ing. Straka) v roce 1958 bylo na katedøe zahájeno ètyøsemestrové rekvalifikaèní (nyní licenèní) studium o názvu „Rozpojování hornin výbuchem“ (vedli Ing. Denkstein a Ing. Novotný). Vzhledem k ohlasu a významu tohoto kurzu pro technickou praxi je toto studium v rùzných organizaèních variantách opakovanì realizováno a
do souèasné doby. Tì
ké havárie ve výrobách nitroglycerinu a trhavin VCHZ Synthesia, jako
i èetné další prùmyslové výbuchové havárie, zamìøily pozornost Ing. Dneksteina a Ing. Novotného na havarijní prevence rùzného typu. Tak se zrodila øada opakovaných rekvalifikaèních kurzù s oznaèením „Bezpeènost výroby v chemickém prùmyslu“, na ní
se významnì organizaènì podílel odbor bezpeènosti výroby na GR Slovchémia v Bratislavì. Tím vznikla další soubì
ná výzkumnìpedagogické linie - speciální obor bezpeènostního in
enýrství, která je dodnes souèástí aktivity katedry (také souèást nástupnického licenèního studia Teorie a technologie výbušnin). V dokonèeném Pavilonu zvláštních výrob v Doubravicích bylo katedøe v roce 1963 pøidìleno jen asi 2/3 druhého poschodí (souèasné prostory katedry). K 31. prosinci 1965 byla samostatná katedra zrušena a rozdìlena na dvì oddìlení. Oddìlení fyziky výbuchu pøešlo organizaènì na Katedru chemického in
enýrství, jejím
vedoucím se stal prof. Pantoflíèek, který byl v období let 1970 - 1973 i rektorem VŠCHT. Chemicko-technologické oddìlení bylo zaèlenìno do Katedry technologie organických látek (KTOL). Uèitelé doc. Dr. Ing. Krejèí, Csc., Ing. Kacetl, Csc. a Ing. Rù
ièka, Csc. pøešli na Katedru chemické technologie vláknitých materiálù, Ing. Lébr, CSc. a Ing. Novotný, Csc. na Katedru chemického in
enýrství a v roce 1970 odešel i Ing. Kadeøábek, Csc. na Katedru døeva, celulózy a papíru. Do oddìlení fyziky výbuchu v roce 1970 jako odborný asistent nastoupil Ing. Stanislav Sedláèek (absolvent katedry z r. 1966), který v roce 197.. emigroval do Nìmecka. Po odchodu prof. Pantoflíèka do dùchodu v bøeznu 1978 bylo oddìlení fyziky výbuchu zaèlenìno také do KTOL a vedoucím slouèených výbušináøských pracoviš byl ustaven doc. Ing. Milan Novotný, Csc. Po tomto rozbití katedry byla výzkumnìvývojová aktivita zbylých vìdecko-pedagogických pracovníkù realizována vìtšinou formou vedlejší hospodáøské èinnosti nebo formou znaleckých posudkù a byla zamìøena pøevá
nì na prùmyslové trhaviny a protivýbuchovou ochranu. Jen málo výsledkù z této èinnosti bylo publikováno na regionálních konferencích Domù techniky ÈSVTS. Dosud viditelným výstupem uvedené aktivity je sortiment trhavin Danubit a zejména trhavina II. kategorie dùlní bezpeènosti Harmonit AD, stále vyrábìné v a.s. Istrochem Bratislava.

ZPRAVODAJ V souvislosti s uvedeným bylo v první polovinì osmdesátých let dobudováno nejnutnìjší vybavení lesního (støeleckého) areálu Technologického pavilonu, konkrétnì trhací jáma, sklady výbušin a objekt „domeèek“ (tj. buòky, darované dnešní a.s. Istrochem Bratislava). V bøeznu 1986 na VŠCHT nastoupil Ing. (pozdìji doc.) Boris Vetlický, Csc., pøed tím dlouholetý øeditel VÚPCH. Pod jeho vedením byla ještì koncem tého
roku obnovena samostatná katedra nyní pod názvem Katedra teorie a technologie výbušin (KTTV). Doc. Vetlickému se podaøilo formou dlouhodobých zápùjèek z prùmyslu získat nìkteré dùle
ité pøístroje a ve spolupráci s VÚPCH zakoupit a ve støeleckém areálu katedry realizovat výbuchovou komoru. Jako celosvìtovì známý a uznávaný odborník a manager èeskoslovenského výbušináøského prùmyslu se sna
il katedru vyvést z izolace od analogických pracoviš v zahranièí, tehdy pøedevším od ústavù oboru na Akademii vìd SSSR. Na základì konkurzního øízení se v roce 1991 stal vedoucím katedry doc. Ing. Jiøí Denkstein, Csc. a v roce 1994 potom doc. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc. Druhý jmenovaný absolvoval katedru v roce 1966 a do ledna 1993 pracoval ve slovenském podniku Chemko Strá
ske. V letech 1994 a
1995 museli odejít do dùchodu doc. Vetlický, doc. Janda, doc. Denkstein a v srpnu 1995 zemøel doc. Novotný. Odchodem dalších dvou mladých odborných asistentù do privátního sektoru se katedra dostala v roce 1995 do tì
ké personální krize. Díky ji
v roce 1994 zformovanému kolektivu externích uèitelù denního studia (nyní Ing. Tamchyma, Csc. ze s.r.o Sindat, doc. Ing. Kusák ze s.r.o Prototypa-ZM, prof. Ing. Popelínský, DrSc. z VA Brno, Ing. Hanus, PhD. z VTÚVM, doc. Vetlický, Csc. - emeritní docent a doc. Ing. Ladislav Lehký, Csc. z divize Synthesia) a zájmu nìkterých mladých absolventù katedry o uèitelské povolání (Ing. Marcela Jungová, Dr. Ing. Bøetislav Janovský a Ing. Miloslav Krupka), katedra tuto krizi nejen pøestála bez újmy na výkonech a jejich kvalitì, ale významnì zvýšila publikaèní aktivitu svých pracovníkù. Na eliminaci krize se významnou mìrou podíleli i doktorandi katedry, jejich
poèet poèínaje rokem 1995 v interním studiu neklesl pod devìt roènì. V roce 1997 posílil katedru jako odborný asistent Ing. Jiøí Strnad, Csc., pùvodnì specialista na tøaskaviny a roznìcovadla firmy Sellier a Bellot, a v roce 1998 doc. Ing. Pavel Vávra, Csc., pøedtím dlouholetý vìdecko-výzkumný pracovník VÚPCH. Pokud se týká vìdecko-výzkumné aktivity katedry po roce 1993 byla tato realizovaná jednak jako doplòková hospodáøská èinnost v úzké návaznosti na potøeby státních orgánù, prùmyslu (v tom i slovenského) anebo Armády ÈR, jednak v rámci grantových projektù GA ÈR (celkový objem 1,575 mil. Kè) a Ministerstva vnitra ÈR (celkový objem 1,975 mil. Kè). Tí
ivá ekonomická situace ÈR vá
nì ohro
uje nejen souèasné výzkumné aktivity, ale spolu s nìkterými legislativními omezeními v oblasti výbušin a vojenského materiálu významnì komplikuje i vìdecko-výzkumnou spolupráci katedry se zahranièními partnery. Navzdory tomu existují tìsné kontakty se slovenským prùmyslem oboru a Armádou SR a rozvíjí se spolupráce s vìdeckopedagogickými pracovišti energetických materiálù v Polsku. Je tøeba zmínit i publikaèní a konzultaèní spolupráci s instituty oboru Ruské akademie vìd a China Academy of Engineering. Physics. Pro odbornou veøejnost ÈR a SR byly v posledních letech na pùdì katedry realizovány pøednášky specialistù z Geoinform Szolnok, DRA Fort Halstead (UK), ICT Pfinztal a vìdcù z Institutu chimièeskoj fiziki RAS. Katedra v listopadu 1997 organizaènì participovala na

ZPRAVODAJ NATO Advanced Res. Workshopu a v souèasnosti organizaènì pøipravuje ji
3. Seminar „New Trends in Research Energetic Materials“. Zájem o studium, zejména doktorské, na katedøe po roce 1995 pøesahuje její prostorové, pøístrojové i personální mo
nosti. Navzdory zmínìné ji
„nepøízni osudu“ v období let 19661986 prošlo jejími pracovišti od roku 1953 celkem 294 posluchaèù magisterského studia nejen z Èeska a Slovenska, ale i Afganistanu, Slovinska a Maïarska a bylo na nich obhájeno 47 disertaèních prací. Poèet absolventù licenèních kurzù, mezi nimi
byli i specialisté z Egypta, pøesahuje 250. Stejný rozsah studia jako na KTTV v Evropì realizuje Wojskowa akademia techniczna ve Varšavì, Mendìleevova Chemicko-technologická univerzita v Moskvì, Chemicko-

5 technologická univerzita v Kazani a Polytechnický institut v Sankt Peterburgu. Omezená výuka existuje na Politechnice Warszawskej (jen technologie energetických materiálù) a Politechnice Œlaskej (prùmyslové trhaviny ve vztahu k hlubinnému dobývání). Z uvedeného vyplývá,
e v novém uspoøádání Evropy se katedøe a analogickým pracovištím v Polsku otevírají mo
nosti výchovy specialistù-výbušináøù pro potøeby evropských firem a orgánù NATO. Reálnost tohoto výhledu lze dokumentovat zájmem firmy HILTI z listopadu 19999 o absolventa „PhD-study“ katedry pro sídlo firmy v Lichtenštejnsku nebo prof. Thompsona z Oklahoma State University z prosince 1999 o pre-a/nebo postdoktorandy katedry pro zámìr rozšíøit pracovištì energetických materiálù v jeho Deparment of Chemistry.

PYROTECHNIKA PROBLEMATIKA VÝBUŠNINÁØSKÉ ASANACE OBJEKTÙ Ing. Václav Svachouèek, CSc. Sellier a Bellot a.s. Vlašim

ANOTACE : V pøednášce jsou v obecné rovinì diskutovány základní aspekty výbušnináøské asanace objektù, které byly vyu
ívány pro výrobu výbušnin. Dále jsou uvedeny zkušenosti z asanace reálného objektu, kde se v vyrábìla tøaskavina, konkrétnì tøaskavá rtu. Na základì úspìšnì provedené asanace jsou diskutovány obecnì závìry pro praxi a doporuèení pro pøípadné další práce.

1. ÚVOD Pøi èinnostech, které souvisí s výrobou, manipulací a zpracováním výbušnin je nutno konstatovat,
e dlouhodobé zkušenosti, jsou prvotním základem pro bezpeènou práci. Dále je tøeba zdùraznit,
e se pracovníci, kteøí pracují s výbušninami se musí neustále uèit. Jednou z oblastí vzdìlávání je i zodpovìdná analýza mimoøádných událostí. Ka
dá havárie je svým zpùsobem nepøíjemná vìc a to bez ohledu na období, ve kterém se stala. Stane-li se havárie v podniku, který se zabývá výrobou a zpracováním výbušnin a dojde k ztrátám na
ivotech , je to v
dy velmi nepøíjemné a tato situace zvedne veøejné mínìní v regionu, vèetnì dalších mo
ných pohledù a dopadù. Stane-li se ovšem havárie na objektu, kde se v minulosti vyrábìly nebo zpracovávaly výbušniny a v souèasné dobì je vyu
íván pro výrobu, která s problematikou výbušnin nemá nic spoleèného, je situace podstatnì horší.

Jedním ze zásadních problémù, který se dotýká problematiky výbušnin po roce 1989, byla velmi rozsáhlá konverze a v øadì pøípadù zastavení výrob na øadì výrobních objektù, v nìkterých pøípadech i celých výrobních závodù. Není cílem tohoto pøíspìvku hodnotit míru a vliv zastavení výroby øady munièních objektù, které byly a jsou velmi úspìšné na trhu, ale obecnì se zamyslet nad problematikou vyu
ití vystavìných výrobních objektù s výhledem jejich dalšího vyu
ití budování prùmyslových zon apod. Obecnì je mo
no problematiku rozdìlit do nìkolika rovin : 1. odstavení a po urèité dobì opìtovné vyu
ití pro stejnou nebo obdobnou èinnost 2. odstavení a následné vyu
ití pro èinnost, která nesouvisí s výrobou a zpracováním výbušnin - vyu
ití objektu pro úplnì jinou èinnost v rámci jednoho právního subjektu 3. odstavení a následné vyu
ití objektu pro úplnì jinou èinnost jiným právním subjektem 4. zastavení výroby, likvidace technologie a zbourání výrobního objektu 5. likvidace starých zátì
í Výše uvedené èinnosti resp. problematika 1) je øešena Vyhláškou ÈBU. Problematiky následné jsou podstatnì slo
itìjší. Je tøeba zva
ovat,
e øada výrobcù výbušnin a zpracovatelských organizací - laboraèních podnikù, èást svých objektù pøedpokládá komerènì vyu
ít formou nabídky jiným subjektùm pro jejich vyu
ití, které je ovšem zcela jinak zamìøeno.

6 V této rovinì je nutno v
dy zva
ovat tzv. výbušináøskou asanaci daného objektu - to znamená objekt v mezích mo
ností zbavit zbytkù výbušnin, které byly na objektu vyrábìny, zpracovávány a následnì se dostávaly i do provozní kanalizace objektu. Samozøejmì,
e pro vyèistìní objektu je mo
no vyu
ít známé principy a to dokonalé umytí vodou, chemický rozklad apod. Jsem ale pøesvìdèen,
e všechny známé klasické technologie èistìní výrobní objekt dokonale nezbaví zbytkù výbušnin, které mohou být usazeny v spárách podlah, kanalizacích, prasklin na objektech vlivem ssedání objektu, prasklin na kanalizacích apod.

2. PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI V roce 2003, konkrétnì 13. 1. došlo v SaB a.s. na objektu 304, kde se vyrábìla diskontinuelní technologií tøaskavá rtu k smrtelnému úrazu jednoho zamìstnance firmy, který se spolupracovníkem na tomto objektu vyèerpával odpadní jímku ze stanice iontomìnièové úpravny vod. Pøíèiny smrtelného úrazu byly øádnì vyšetøeny, jen pro informaci, k úrazu došlo v dobì, kdy poslední výroba tøaskavé rtuti probìhla v 6. mìsíci roku 2002. Pøi této havárii došlo k poškození èásti objektu a následnì bylo rozhodnuto o zastavení výroby tøaskavé rtuti a úplné likvidaci výrobního objektu. Schéma objektu je na následujícím obrázku.

ZPRAVODAJ Struèný popis: obvodové zdi byly zhotoveny z cihel, støední zeï betonová. Na zdech zhotoven betonový vìnec a na nìm byl posazený strop z hurdisek, støecha zhotovená z betonových pøekladù. Podlahy betonové, opatøené krycí vrstvou z
ivice. Odpadní kanalizace zhotovena z kameninových trubek, z neutralizaèních jímek byly odpadní vody odvedeny speciální kanalizaèní sítí do èistírny odpadních vod. Objekt byl postaven v 60-tých letech minulého století a v prùbìhu let byla technologie a objekt nìkolikrát upravovány. Technologie výroby tøaskavé rtuti byla realizována ve sklenìných aparaturách, kondenzace plynných odpadních produktù byla provádìna v sklenìných kolonách. Kolony byly vyplnìny Raschigovými krou
ky. Propojení technologie výroby a kondenzace bylo provedeno sklenìným potrubím. Na základì rozhodnutí o likvidaci objektu byl zpracován projekt výbušináøské asanace objektu s tím,
e následné bourání bude provedeno specielním bouracím bagrem a odpad bude, dle stupnì kontaminace ulo
en na øízené skládce. Postup asanace, který byl zpracován, vycházel z prvotního pøedpokladu,
e je mo
no prakticky vyzkoušet asanaci na reálném objektu uprostøed výroben a samozøejmì sledovat i prùbìh asanace na objekt, okolí a stupeò narušení objektu. Objekt po provedené asanaci, nebyl urèen k dalšímu vyu
ití, ale byl zbourán a následnì byl celý prostor po pùvodní výrobì zarovnán a zatravnìn. Na základì projektu a prakticky provedených prací bylo potøeba : -

250 m bleskovice Np12

-

6 kg Semtex 1A

-

ks rozbušek

3. VLASTNÍ PRÙBÌH ASANACE Asanace byla provádìna po sobotách a nedìlích, to znamená
e sousední objekty byly prosty výbušin a v dotèeném prostoru se pohybovali pouze lidé, kteøí provádìli vlastní asanaci. Hasièi a sanitní vùz byly pøítomny mimo ohro
ený prostor. Jako první byla provedena asanace kondenzaèních kolon. Pøed zahájením prací byly zakryty døevìnými deskami vstupy - kanalizaèní vtoky na podlaze objektu. Kolony byly zjevnì zneèištìny z vnitøku kondenzaèními produkty z výroby tøaskavé rtuti. Z tohoto pohledu byly asanaèní práce zamìøeny na spoje trubek, ventily, kolena, dna kolon apod. Odstøel tìchto 4 kolon byl proveden pomocí malých nálo
ek (cca 20 - 50 g), které byly ulo
eny na kritická místa a fixovány pomocí textilní pásky. Sklenìné trubky byly omotány bleskovicí a ta byla také fixována textilní páskou. Roznìt byl proveden pomocí vhodnì èasovaných rozbušek s tím,
e kolony byly „støíleny“ ode dna. Po odstøelu bylo konstatováno,
e došlo k úplné likvidaci sklenìných kolon vèetnì pøívodních potrubí . Následnì byla provedena asanace 6-ti výrobních sklenìných banìk pro výrobu tøaskavé rtuti, odtahových sklenìných kolen, spoleèného splachovacího
labu na odvod vyrobené tøaskavé rtuti na nuè a odtahového potrubí.

ZPRAVODAJ

7

Po provedeném odstøelu a prohlídce pracovištì bylo rozhodnuto provést dále asanaci nerezových trubek, které byly urèeny k odsávání vyrobené tøaskavé rtuti ze sklenìných banìk. Asanace byla provedena pomocí bleskovice Np12 a po provedených odstøelech bylo konstatováno,
e navr
ený postup byl správný, nebo nerezové trubky byly zaneseny tøaskavou rtutí. Po odklizení sklenìných støepù a odkrytí kanálových vpustí bylo pøistoupeno k asanaci kanalizace v místnosti è. 3. Do kanalizace byla vsunuta bleskovice, do kanalizaèních vstupù byly ulo
eny nálo
ky plastické trhaviny a vhodným zpùsobem utìsnìny. Kanalizaèní jímka v místnosti è. 3 byla asanována pomocí bleskovice, ze které byla udìlána sí a v rozích jímky byla sí doplnìna nálo
kami plastické trhaviny. Po zapìnìní jímky byl proveden odstøel. Nejvìtší problém a vlastní pøekvapení bylo pøi likvidaci kanalizace mezi místnostmi 2 a 8. Z místnosti 8 vedly smìrem k místnosti 2 dvì kameninové trubky, z nich
jedna vedla k jímce, kde se promývala vyrobená tøaskavá rtu a druhá konèila nìkde pod podlahou. Po opatrném vsunutí bleskovice (ulo
ená na døevìné lace) a na konci opatøená nálo
kou z plastické trhaviny, bylo po odstøelu konstatováno,
e v kameninové trubce byly zbytky tøaskaviny.

Druhá kameninová trubka se likvidovala spolu s jímkou, ve které byla nuè na odsávání a promývání tøaskaviny, tedy prokazatelnì místo, kde se nechala oèekávat tøaskavina v spárách v podlaze apod. Jímka byla opatøena sítí z bleskovice, mohutnost sítì byla zesílena pomocí plastické trhaviny. Kameninová trubka byla asanována z obou stran a to bleskovicí, která byla pøivázána k døevìné lace a mohutnost byla zesílena nálo
kami plastické trhaviny. Po odstøelu bylo rozhodnuto zbytky kameninové trubky „støelit“ ještì jednou. Nálo
ka o hmotnosti 50 g byla pøivázána na døevìnou laku a opatrnì vsunuta do zbytku kanalizaèní trubky. Následoval odstøel a výsledek všechny zúèastnìné pøekvapil - došlo k vytr
ení betonové podlahy o síle 40 cm a plochy cca 1m 2 - tedy prokazatelnì byla kameninová kanalizace prasklá a v prostoru okolo trubky se usazovala tøaskavina. Venkovní kanalizaèní jímky byly asanovány pomocí bleskovice resp. pomocí nálo
ek plastické trhaviny. Pøed odstøelem byly v
dy jímky zapìnìny. Závìrem je nutno konstatovat,
e asanace byla provedena dokonale a pøi vlastních pracích nedošlo k poškození
ádných sousedních objektù.

FOTODOKUMENTACE NÌKTERÝCH PRACÍ

Obr. 1 - Celkový pohled na objekt 304

Obr. 2 - Pohled na objekt

Obr. 3 - Kondenzaèní zaøízení

Obr. 4 - Detail sklenìného odtahového potrubí

Obr. 5 - Detail sklenìného odtahového potrubí Obr. 6 - Detail aparatury

Obr. 7 - Sklenìná aparatura pro výrobu TR

8

ZPRAVODAJ

Obr. 10 - Kanalizaèní potrubí

Obr. 8 - Detail odsávacího zaøízení pro TR

Obr. 9 - Zpùsob asanace odsávacího zaøízení

Obr. 11 - Kanalizaèní potrubí zpùsob asanace

Obr. 12 - Kanalizaèní potrubí po asanaci

4. ZÁVÌR Práce s výbušinami je v
dy nároèná na personál a úroveò technologie. Proces nièení výbušnin a pøedmìtù výbušniny obsahující je ještì nároènìjší. Ovšem proces výbušináøské asanace je nestandartní proces a tím je i jednou z nejnároènìjších èinností v této oblasti. Dále jsou uvedeny nìkteré obecné závìry, které vyplynuly z pøípravy na asanaci objektu a jeho vlastního provádìní a dále z prací Ing. Jiøího Strnada, CSc., který obdobné práce také provádìl. Obecné závìry : - dùkladnì se seznámit s stavem objektu, umístìnou technologií a okolím objektu - jaká výbušina, nebo výbušiny byly vyrábìny nebo zpracovávány

-

seznámit se s plány, vèetnì oprav a úprav objektu od jeho výstavby do souèasnosti

-

prostudovat dokonale technologii a vytipovat kritická místa

-

pozornost vìnovat kanalizacím

-

pozornost vìnovat i pou
itým materiálùm pro výstavbu objektu

-

doba vyu
ívání a odstavení objektu, vèetnì jeho temperace apod.

-

diskutovat s pamìtníky o historii, vèetnì zvyklostí pøi výrobì na daném objektu

-

znát, co se od asanace po
aduje, vèetnì dalšího mo
ného vyu
ití objektu

-

rozhodující je bezpeènost a tomu uzpùsobit sled prací

ZPRAVODAJ

9

SOFTWARE PRO VYHODNOCENÍ PØI OHRO
ENÍ NEVYBUCHLÝM VÝBUŠNÝM ZAØÍZENÍM (EOD FRONTLINE) Filip Engelsmann (AURA, s.r.o., Brno CZ; [email protected], www.aura.cz

Kevin Dyer (Bruhn NewTech A/S, Soeborg DK; [email protected])

Summary The article is an introduction to the EOD software for calculations and analyzing the exposed areas of unexploded devices; made by Danish company Bruhn NewTech. Pøíspìvek je zamìøen na seznámení se softwarovým produktem pro výpoèty a vyhodnocení rizikových oblastí nevybuchlého výbušného zaøízení (EOD Frontline) od dánské firmy Bruhn NewTech.

•

EOD FRONTLINE

•

Softwarová aplikace je urèená pro pyrotechnické (EOD) týmy k výpoètu a vyhodnocení rizikových oblastí u nevybuchlého výbušného zaøízení (UXO - unexploade munition) a teroristického improvizovaného výbušného zaøízení (IDE improvised explosive device) s klasickou trhavinou nebo chemickou náplní (bojovou látkou nebo z odvozených toxických prùmyslových látek TIM). Poskytuje pyrotechnickým týmùm úplné øešení pro vèasné a pøesné výpoèty pøi pyrotechnickém zabezpeèení operace, pøípravu na nouzové situace a podporu pro operaèní vojenské a civilní záchranné slo
ky. EOD Frontline je spolehlivý komerèní produkt zalo
ený na mezinárodních standardech. Softwarová aplikace EOD Frontline je mana
erský informaèní systém urèený ke zkvalitnìní koordinace, rozhodování a zadávání úkolù pøi pyrotechnickém zabezpeèení operace. Aplikace je urèena k zajištìní lepšího pøehledu, vèasných a pøesných informací a urèení oblastí ohro
ení v souvislosti s pyrotechnickým zabezpeèením (EOD), teroristického pou
ití zbraní hromadného nièení, náhodných nebo zámìrných únikù chemických látek. EOD Frontline pou
ívají Dánské ozbrojené síly m.j. v Afganistanu, ozbrojené síly Spojeného království, vládní agentura Spojeného království. V souèasnosti je systém vyu
íván specialisty jednotky rychlé reakce Forensic pro protiteroristické a jiné scénáøe související s municí.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY: •

•

Výpoèet rizik a zobrazení oblastí ohro
ených klasickým a NBC výbušným zaøízením je provádìn podle standardù NATO. EOD Frontline pøedem urèuje rizikové oblasti výbuchu (blast) a tøíštìní (fragmentation) a za pou
ití národních postupù provede vypoèet doporuèených evakuaèních vzdálenosti apod. Pro incidenty ROTA (napø. teroristické nebo jen nehody), ve kterých se vyskytují prùmyslové toxické látky (TIM -

• • •

•

Toxic Industrial Chemicals) pou
ívá systém pøíruèku ERG uznávanou v rámci NATO. Mo
nost integrace s rùznými informaèními databázemi napø. TMFDB (Tactical Minefield Database), TM-60 … Mo
nost výmìny informací s IMSMA (International Management System for Mine Action) Symboly jednotek vyhovují standardùm NATO APP-6A a US Military Standard 2525A. Komunikaèní modul umo
òuje výmìnu EOD zpráv podle standardu NATO ADatP-3. Funkce pro práci s mapami podporují standardy VPF, ASRP, CADRG, ADRG, VMAP0, VMAP1, VMAP2, DCW, CIB nebo CRP. Plánování a provádìní cvièení je samozøejmou souèástí. EOD Frontline lze Implementovat do prostøedí Windows 98, NT4.0, 2000, 2000 ME, XP, LINUX a UNIX.

PØÍNOSY: •

• • • • •

Okam
itý výpoèet a vyhodnocení rizika u detekovaných výbušných zaøízení, grafické znázornìní rozmístìní jednotek záchranného systému, vojenských jednotek, míst velení EOD a klíèových bodù ohro
ení. Schopnost informovat podøízené jednotky a jednotky místních státních orgánù. Exaktní podklady pro rychlá a správná rozhodnutí. Okam
itá prezentace strategické, operaèní a taktické EOD situace. Prùbì
ný sbìr a vyhodnocování dat zajišující kontinuitu sledování dané situace. Plná kompatibilita se standardy NATO a mezinárodními standardy.

VÝROBCE Dánská spoleènost Bruhn NewTech vyvíjí, vyrábí a prodává operaèní softwarové aplikace a systémy; poøádá školení, zajišuje aktualizaci a údr
bu tìchto aplikací a systémù, pùsobí jako systémový integrátor pro vojenské a další státní organizace v rámci èlenských zemí NATO i jiných státù. Cílem spoleènosti je poskytovat spolehlivý operaèní komerèní software (COTS Commercial Off-The-Shelf) zalo
ený na standardech NATO ATP-45(B), ADatP-3 a na Severoamerické smìrnici pro nouzové situace (North American Emergency Response Guide). BRUHN NewTech má rozsáhlé desetileté zkušenosti s hlásnými a výstra
nými systémy obrany proti nukleárním, biologickým a chemickým (Nuclear, Biological and Chemical NBC) zbraním. Nabízí i profesionální pomoc pøi integraci moderních difúzních modelù a podporuje metodu OODA

10 (Observe, Orient, Decide, and Act - pozoruj, zorientuj se, rozhodni se a jednej) v operaèních systémech. Spoleènost rovnì
integruje svou operaèní aplikaci NBC-ANALYSIS do rozsáhlých systémù velení, øízení a komunikace (C3I), v souèasné dobì se podílí na projektech ve Spojených státech, Velké Británii, Dánsku, Itálii, Evropské unii. Základní funkce aplikací NBC jsou zalo
eny na standardu NATO (STANAG 2103, ATP-45(B) a STANAG 2497,

ZPRAVODAJ AEP-45), pravidlech formátování textu zpráv podrobnì specifikovaných v dokumentu NATO ADatP-3 a Severoamerické smìrnici pro nouzové situace (North American Emergency Response Guide). Spoleènost BRUHN NewTech je nositelem certifikátu ISO 9001 (AQAP 110) a AQAP 150 (další po
adavky NATO na vývoj software, obdoba US-DOD-MIL-STD-498).

NOBEL HEFTE zpracoval Ing. Fukátko

NOBEL HEFTE je èasopis vysoce cenìný odbornou veøejností z oboru výbušnin a trhací techniky ji
po dlouhou dobu. Letos vyjde 71. roèník. Je pouze omezenì pøístupný, nebo jej nelze koupit. Vychází jako firemní nìmecký èasopis nepravidelnì, v souèasné dobì 1x roènì. Vydavatelem je Sprentechnischer Dienst, Orica Germany GmbH, Troisdorf (døíve Dynamit Nobel A.G.). Pøináší cenné pøíspìvky, ze souèasné trhací techniky, i kdy
logicky zamìøené také na výrobky vlastní firmy. Odnedávna se vydavatel rozhodl jednotlivá èísla naplnit v
dy jedním aktuálním tematickým okruhem. V roce 2002 to byly právní otázky, 2003 stav a pou
ití neelektrického roznìtu, 2004 stav a pou
ití moderních emulzních trhavin. V letošním èísle pak bude shrnuto téma mìøící technika a informaèní systémy pøi trhacích pracích v hornictví. Pro informaci našich ètenáøù pøinášíme struèné extrakty z posledního èísla NOBEL HEFTE 70 (2004).

Trhaviny v prùbìhu èasu F. Hammelmann, L. Staskiewicz, T. Straeten (9 str., 12 odk., 16 obr.)

absorbovaný do infusoriové hlinky) a nakonec jeho vynález trhací
elatiny (96 % ngl + 6 % ncl) pøinesly nový zlom do trhací techniky a to u
jsou známé dynamity,
elatinované trhaviny s DNT, TNT a AN, další fáze vývoje pak byly trhaviny ANFO a emulzní trhaviny.

Fyzikálnì chemický princip moderních emulzních trhavin H. Schneider (5 str., 9 obr.) Velmi fundamentálnì jsou vysvìtleny principy emulzí a vlastní emulgace, zcitlivìní emulzí sklenìnými kulièkami a chemickým zaplynìním. Je názornì podán princip horkých jader.

Pouití nálokovaných elmulzních trhavin ve vápencovém lomu Söhnstatten Dirk Grothe (2 str., 3 obr.)

Je shrnuta historie hoølavých látek a výbušnin od nejstarších èasù. Nejprve to byl oheò, který slou
il k ochranì lidí proti faunì, pozdìji se stal také nástrojem moci, zejména k potlaèování nepøátel. Pro vojenské pou
ití to byl zejména „Øecký oheò“, který byl pou
íván proti nepøíteli a jeho slo
ení bylo pøísným státním tajemstvím a do dnešní doby se pøesné slo
ení nepodaøilo zjistit. Ji
v roce 360 pø. Kr. je popsáno rozsáhlé pou
ití v Peloponézských válkách a pravdìpodobnì výmìnou za tajemství hedvábí se dostalo jeho slo
ení do Èíny, kde je také dolo
itelné první pou
ití bomb tzv. Huo P´au k ochrannì proti Mongolùm (r. 1234) a tzv. Fei-huo-tsiang (létající ohnivé šípy). Dále pak to byl èerný prach jeho
vynálezce není pøesnì znám, ale byl popsán legendárním Berthordem Schwarzem dále pak františkánským mnichem Rogerem Baconem a hrabìtem Albertem Böllstadtu, nazývaným Albertus-Magnus (Opus de Mundi r. 1280). Ve váleèné uèebnici „Bellifortis“ (r. 1405) je poprvé zmínìno pou
ití èerného prachu ke støílení a trhání, ovšem pro vojenské úèely. Ve støedovìku se nìkterým alchymistùm místo zlata zdaøilo vyrobit výbušné látky a tak to byl èerný prach, který byl první trhavinou vyrábìnou mísením síry, draselného ledku a uhlí. Vznikly nové
ivnosti jako výrobci draselného ledku, mlýny na èerný prach. Teprve vynález nitroglycerinu (Ascanio Sobrero, 1846) a prùmyslová výroba nitroglycerinu (A. Nobel, 1864), pozdìji jeho „Guhr Dynamit“ (nitroglycerin

Pro danou lokalitu a zpùsob tì
by - odstøely 8 - 12 vrtù, prùmìr 110 mm, délka 26 m, rozteè 4 m, zábìr 2 m se ukázalo jako nejvýhodnìjší, i oproti nabíjecím vozùm, nabíjet nálo
kovanou emulzní trhavinu Nobelit EP v kombinaci ve vrchní èásti s ANFO.

Plánování a provedení clonového odstøelu s èerpatelnými emulzními trhavinami M. Ludwig (5 str., 15 obr.) Døíve se promìøování stìny a rozmístìní vrtù provádìlo pracnì teodolitem, nyní se pou
ívá mìøení stìny laserového systému Survey Plus vyvinutého firmou Orica, promìøování vrtù se provádí pomocí zaøízení Boretrak. Je to rychlé a pøesné k nabíjení se pou
ívají témìø výhradnì nabíjecí vozy s emulzní trhavinou. Je uveden pøíklad pro 15 t dvouøadový odstøel, 69 vrtù. Roznìt je provádìn pomocí i-kon systému redundantnì stejným èasem v jednom vrtu nahoøe i dole. Pøes pou
ití dra
šího i-kon roznìtu a emulzní trhaviny Nobelit 2030 se dosáhlo 11 % úspor. Jsou uvedeny pøíklady plánování odstøelu pomocí softwaru Shot Plus a programování nabíjení a pøenosu dat pomocí Loggeru.

ZPRAVODAJ

11

Pouití nálokovaných emulzních trhavin jako poèinové náloe pøi trhacích pracích v hornictví v podzemí

spotøeba v záchranném tunelu 1,4 kg/m3, v hlavním tunelu 0,96 kg/m3 jsou uvedeny výhody a nevýhody emulzních trhavin. Výhody

Nevýhody

T. Albrecht, F. Hammelmann (3 str., 9 obr.)

Necitlivost k mechanickému pùsobení

Je uvedeno pou
ití vodìvzdorné trhaviny Nobelit 310, prùmìr 25 a 30 mm, senzibilizované sklenìnými mikrokulièkami, jako poèinové nálo
e pro odstøely v podzemních draselných a solných dolech. Je publikován technický list trhaviny Nobelit 310, se všemi parametry. Není doporuèeno tuto trhavinu pou
ívat v pøíliš malých rozteèích, napø. u vìjíøovitých vrtù, kde mù
e dojít k desenzibilizaci rozbitím mikrokulièek vlivem tlakové vlny od sousedního vrtu.

ádné bolesti hlavy

Asi o 20% vyšší mìrná spotøeba Menší pøenos detonace

Menší obsah NOx ve výbuchových zplodinách

Nebezpeèí selhávek, znecitlivìní

Volitelná hustota trhaviny (0,8 - 1,25 kg/m3)

Vìtší kritický prùmìr

Pouití nálokovaných emulzních trhavin pøi stavbì tunelu Schottenberg v Míšni G. Vogel, U. Ritter (7 str., 18 obr., 4 odk.) Je popsáno pou
ití emulzních trhavin Nobelit EPX, senzibilizovaných chemicky a roznìt konvenèními HU rozbuškami, v obrysových vrtech se pou
ívá vysokokaliberní bleskovice. Rozhodnutí pou
ití nálo
kovaných trhavin, vycházelo z toho,
e z dùvodu omezení otøesù je mo
no pou
ívat pouze malé zábìry (asi 1,5 m), co
pro nabíjecí stroj není vhodné, tento je výhodný pro délky zábìru 2,5 - 4 m. Jednalo se o 2 tunely, ka
dý celkové délky 700 m, jeden hlavní (plocha výlomu 90 m2) a záchranný tunel (plocha 20 m2). Pou
itá vrtná technika: záchranný tunel - vrtací souprava Rocket Boomer L2C hlavní tunel - vrtací souprava Rocket Boomer 353 . Jsou zobrazena vrtná schémata, vrty délky 1,5 - 2 m, mìrná

Omezená citlivost iniciace Rozhodnutí pou
ití nálo
kovaných trhavin vycházelo z toho,
e zde je nutno provádìt pouze malé zábìry z dùvodù omezení otøesù, co
je nevýhodné pro nabíjecí stroj.

MaxiPump - kompaktní mísící a nabíjecí systém pro emulzní trhaviny pod zemí D. Grothe (3 str., 3 obr.) Firma Orica vyvinula pro pou
ití pod zemí dvì nabíjecí jednotky: MiniPump a MaxiPump. V této stati je podrobnì popsán nabíjecí systém MaxiPump. Dvì vzájemnì propojená pístová èerpadla dávkují emulzní matrix a zplyòující slo
ky do nabíjecí hadice. Objem nádr
e je 1,0 - 2,5 m3. Dávkování je ovládáno poèítaèem, který umo
òuje nastavit rùzné nabíjecí programy na rùzné dávky a potøebné hustoty (0,8 1,25 kg/m 3). Nabíjená smìs se nazývá Nobelit 2000 (detonaèní rychlost 3500 - 4500 m/s, objem plynu 940 l/kg, mìrná energie 900 kJ/kg, min. prùmìr vrtu 34 mm, kyslíková bilance -2,1%). Zaøízení mù
e být umístìno na libovolném podvozku ( zde Multicar) nebo na zvedací plošinì. Je zde rovnì
zobrazen transport na ly
inách s hydraulickým pohonem. Je uveden pøíklad pou
ití v olejových bøidlicích v Estonsku.

K ZAMYŠLENÍ Ing. Bohuslav MACHEK

OPTIMISMUS NENÍ ILUZE ANI STAV MYSLI. JE TO STRATEGIE ÚSPÌCHU. Pokraèování Optimismus není iluze ani stav mysli. Je to strategie úspìchu. (Jedna z mo
ných a uskuteènìných pøíle
itostí jak být lepší a ještì lepší.) Rozšíøení znalostí profesních pracovníkù o zkušenosti odborníkù z celé republiky, upozornìní na nìkterá nová a pøipravovaná, ale i podceòovaná èi opomíjená ustanovení právních pøedpisù a poukaz na dùsledky nedodr
ování bezpeènosti práce a provozu na základì anonymních pøíkladù, byly nìkteré dílèí cíle odborného semináøe pro støelmistry a technické vedoucí odstøelu, uskuteènìného ve dnech 16. a 17. bøezna 2005 v Kladnì. V úvodním vystoupení prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., pøedseda Èeského báòského úøadu vyhodnotil stav bezpeènosti práce v hornictví z hlediska vývoje úrazovosti do roku 2004. Uvedl,
e cca 80 % smrtelných úrazù v hornictví je zpùsobeno selháním lidského èinitele, tj. porušením pracovní káznì, a tím i zásad bezpeèné práce a cca 20 % smrtelných úrazù v hornictví, ke kterým dochází, je dùsledek nepøedvídatelných rizik hornické práce.

V dalších vystoupeních byla mj. pøítomná èást odborné veøejnosti seznámena s konkrétními poznatky z vrchního dozoru Èeského báòského úøadu • zamìøeného na nakládání (skladování) výbušnin, • shromá
dìné z šetøení mimoøádných událostí pøi nakládání s výbušninami. Proto právì pro ty, co po pøedchozím publikovaném èlánku k zamyšlení ve „Zpravodaji 1/2005“ ještì váhají nad významem prevence a nemìli mo
nost zúèastnit se odborného semináøe v Kladnì, upozoròuji na uvádìný procentuální pomìr 80/20, známý pod názvem tzv. Paterovo pravidlo. Toto pravidlo se pøirozenì nepromítá jen do statistiky smrtelné úrazovosti. Proto k vyvození obecného pouèení navazuji na publikované a zobecnìné shromá
dìné poznatky. Z rozboru je toti
nepochybné,
e pøi bì
ném a stereotypním plnìní pracovních povinností zaznamenáváme 20 % skuteèných závad a nedostatkù a 80 % jich nezaznamenáme, nezjistíme, popø. se o nich ani nedozvíme. Pokud ale dojde k vyboèení z ka
dodenního stereotypu, tak se k všeobecnému pøekvapení pomìr náhle obrací. Ze shromá
dìných údajù pøi šetøení mimoøádných událostí, smrtelných úrazù nebo jinak specializovaných kontrol je nepochybné,
e na pracovištích pak náhle zaznamenáváme a


12 80 % zjištìných závad, pøièem
z údajù uvedených v provedených záznamech o výsledcích pøedchozích kontrol je zjištìných a zaznamenaných závad a nedostatkù zbývajících 20 %. Proto a se to líbí nebo ne, znovu pøipomínám, podstata problému tkví v tom,
e jsme stále k sobì a ostatním pøíliš tolerantní. Na podporu tohoto tvrzení a ke zvrácení pøetrvávajícího stavu na pracovištích, vyjímám z z poznatkù vrchního dozoru Èeského báòského úøadu zamìøeného na nakládání (skladování) výbušnin, je
byly diskutovány na odborném semináøi v Kladnì. Pøi provádìných kontrolách Èeský báòský úøad zjišoval, jak si zejména obvodní báòské úøady plní povinnosti vyplývající z horních a souvisejících pøedpisù, pøièem
byla zjištìna øada konkrétních porušení bezpeènostních pøedpisù i u nepodøízených dozorovaných subjektù, jako napø. 1) U stavebního objektu oblo
eného výbušninami nebylo rozhodnuto o jiném vyu
ití, pøedlo
ené písemnosti nemìly nále
itosti rozhodnutí a nebyl v nich stanoven druh a mno
ství uskladòovaných výbušnin. • Ustanovení § 29 odst. 3 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „V objektech, ve kterých jsou výbušniny skladovány, vyrábìny nebo zpracovávány, je dovoleno skladovat, vyrábìt, zpracovávat nebo zkoušet jenom takové druhy a mno
ství výbušnin, které jsou stanoveny v kolaudaèním rozhodnutí nebo v rozhodnutí, jím
se povoluje u
ívání objektù. Výbušniny a výbušné pøedmìty, které nejsou urèeny k okam
itému a bezprostøednímu pou
ití nebo se kterými se jinak nenakládá, musí být ulo
eny buï v objektech uvedených v odstavci 1 ustanovení § 29 citovaného zákona nebo ve skladech výbušnin.“ Ustanovení § 40 odst. 1 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù, zní: „Ve skladech se smí skladovat jen ty druhy výbušnin a jen v mno
ství uvedeném v rozhodnutí, kterým bylo povoleno sklad u
ívat.“ • Máte k objektùm ve kterých skladujete výbušniny, platné kolaudaèní rozhodnutí? Shoduje se úèel vyu
ití objektu uvedený v kolaudaèním rozhodnutí se skuteèným vyu
itím objektu? 2) Z rozhodnutí, kterým byl povolen sklad výbušnin do u
ívání, bylo zøejmé,
e v blízkosti skladu je nutno nejpozdìji do roku 1962 postavit výstra
nou sirénu. Siréna nebyla do termínu provedené kontroly v prùbìhu roku 2004 vybudována bez udání jakýchkoliv dùvodù. • Ustanovení § 85 odst. 1 zákona 50/1976 Sb., o územním plánování stavebním øádu (stavební zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „ Stavbu lze u
ívat jen k úèelu urèenému v kolaudaèním rozhodnutí, popøípadì ve stavebním povolení. Zmìny ve zpùsobu u
ívání stavby, v jejím provozním zaøízení, ve zpùsobu nebo podstatném rozšíøení výroby, popøípadì èinnosti, která by mohla ohrozit zdraví a
ivot nebo
ivotní prostøedí, jsou pøípustné jen na základì rozhodnutí stavebního úøadu o zmìnì v u
ívání stavby; na øízení se vztahují pøimìøenì ustanovení § 76 a
84.“ • Shodují se podmínky u
ívání skladu výbušnin s údaji uvedenými v platném kolaudaèním rozhodnutí? (Tím se rozumí také skladovaný druh a mno
ství trhavin s údaji uvedenými v kolaudaèním rozhodnutí.) 3) Trhaviny byly ulo
eny v prostoru skladu, ne však v kobce skladu dle schválené projektové dokumentace.

ZPRAVODAJ •

Ustanovení § 41 odst. 8 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Ve skladech u odbìratelù se skladují prùmyslové trhaviny a roznìcovadla pouze v expedièním balení, pøitom smí být otevøen pouze jeden obal od ka
dého druhu. Trhaviny a roznìcovadla musí být ulo
eny ve skladech pod povrchem v samostatných kobkách, komorách nebo výklencích, ve staveništních skladech ve zvláštní pøíhradì nebo skøínce a v ostatních skladech na povrchu v prostorách k tomu urèených a povolených.“ a takté
výše citované ustanovení § 29 odst. 3 zákona. • Máte k objektùm, ve kterých skladujete výbušniny, aktuální a ovìøenou projektovou dokumentaci? Shodují se údaje v projektové dokumentaci se skuteèným vyu
itím skladu výbušnin, a to ve všech objektech? 4) U komory skladu výbušnin nebyly funkèní dveøe, schránka na rozbušky ve výdejnì skladu výbušnin byla poškozená a nefunkèní, uvnitø oploceného areálu skladu výbušnin byly uskladnìny staré ojeté pneumatiky, parkovala osobní auta, mobilní kompresory. V dílèím prostoru pro uskladnìní rozbušek se nacházely prázdné papírové obaly, v prostoru skladu výbušnin byly ulo
eny plastové trubky a pøed skladem výbušnin èásti pøenosného ocelového ohrazení tì
ebních øezù. Na jednom místì byl spodní okraj oplocení vzdálen od zemì cca 40 cm, dva sloupky byly poškozeny a v jednom místì prorùstaly køoviny do pletiva, èím
docházelo k jeho postupnému poškozování. • Ustanovení § 43 odst. 6 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù, zní: „Sklad je nutno udr
ovat v poøádku a èistotì.“ a ustanovení § 40 odst. 9 cit. vyhlášky, zní: „Ve skladu a v jeho blízkosti nesmí být skladovány hoølaviny nebo jiné hoølavé a snadno zápalné látky a pøedmìty.“ • Udr
ujete stavbu skladu výbušnin v dobrém stavebním stavu, i kdy
není èást nebo celý objekt oblo
en? Pøedcházíte vzniku nebezpeèí z po
árních a hygienických závad, aby nedocházelo k znehodnocení objektu nebo ohro
ení jeho vzhledu a aby se co nejvíce prodlou
ila jeho u
ivatelnost? 5) Ve skladu výbušnin byly spoleènì v jednom dílèím prostoru uskladnìny rùzné druhy trhavin, jako napø. Vesuvit, Semtex, bleskovice a další trhaviny. U všech trhavin byl nejen otevøený plastový obal jednotlivých nálo
ek, ale i expedièní obaly. • Ustanovení § 41 odst. 3 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù, zní: „Je-li èerný prach zabalen v expedièním obalu, lze jej spoleènì skladovat v jedné skladovací místnosti s jinými výbušninami, kromì výbušnin uvedených v odstavci 2 ustanovení § 41 citované vyhlášky. Jednotlivé druhy výbušnin však musí být ulo
eny oddìlenì v hranicích, pøièem

ádný expedièní obal nesmí být otevøený.“ • Máte uskladnìné trhaviny v souladu s dalšími po
adavky vyplývajícími z pøedpisù upravujících nakládání s výbušninami. Splòují dílèí èásti objektu další po
adavky vyplývající z technických norem, popø. návodu k pou
ití skladovaných druhù trhavin? 6) Zamìstnavatelem nebyly stanovené potøebné pomùcky k provozu skladu, k udr
ování èistoty a poøádku a prostøedky osobní hygieny zamìstnancù. • Ustanovení § 39 odst. 1 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Zaøízení potøebné k provozu skladu, pomùcky

ZPRAVODAJ k udr
ování èistoty a poøádku ve skladu a prostøedky osobní hygieny zamìstnancù stanoví podnikatel.“ • Byla pro u
ívaný objekt stanovené bezpeènostní prvky v souladu se všemi právními normami? Stanovil zamìstnavatel potøebné pokyny v rozsahu odpovídajícím místním podmínkám? 7) Na vhodném místì ve skladu nebo v manipulaèní místnosti nebyly vyvìšeny pokyny k zacházení s výbušninami pro ka
dý skladovaný druh. • Ustanovení § 39 odst. 2 vyhlášky è. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Na vhodném místì ve skladu nebo v manipulaèní místnosti se vyvìsí pokyny k zacházení s výbušninami, a to pro ka
dý skladovaný druh.“ • Máte v objektech, ve kterých skladujete výbušniny, vyvìšeny všechny bezpeènostní tabulky, údaje a stanovené pokyny? 8) Nespotøebované výbušniny pøi trhací práci nebyly vráceny do skladu výbušnin, v nìkterých pøípadech ani nebyly pøedávány jinému støelmistrovi, popø. jejich vzájemné pøedávání nebylo potvrzováno podpisy ve støelmistrovských záznamech. Vìtší mno
ství nespotøebovaných výbušnin ne
bylo mno
ství urèené k jednorázové spotøebì bylo dlouhodobì pøechováváno v døevìných bednách na pracovišti. • Ustanovení § 28 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o pou
ívání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Výbušniny nespotøebované pøi trhací práci musí støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù vrátit do skladu výbušnin nebo je mù
e pøedat jinému støelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstøelù té
e organizace; pøedání musí být zapsáno v jejich evidenèních záznamech s uvedením data pøedání, mno
ství výbušnin podle druhù, jmen a podpisù pøedávajícího a pøebírajícího støelmistra nebo technického vedoucího odstøelù.“ • Máte pøehled o tom, jak byly výbušniny získány, kde se nacházejí, v jakém mno
ství a komu byly pøedány nebo jak s nimi bylo nalo
eno? Platí pøi pøedávání výbušnin zavedená zásada „min. dvou osob,“ tj. jedné osoby, která výbušniny pøedává a druhé osoby, která výbušniny pøebírá? 9) Støelmistøi z jednotlivých smìn si potvrzovali pøedávání trhavin na povrchu v pomocné evidenci. Nemohli tak kromì mno
ství kontrolovat i stav výbušnin v ulo
ených v podzemí. • Ustanovení § 24 odst. 6 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o pou
ívání výbušnin ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Pøi vydávání a pøejímání výbušnin se musí kromì mno
ství kontrolovat té
stav výbušnin zejména z hlediska jejich nezávadnosti.“

13 •

Mají odpovìdní zamìstnanci, kteøí pøijdou do styku s výbušninami, mo
nost kontrolovat v jakém stavu jsou jim výbušniny vydávány, nebo které pøejímají? 10) Pøevzaté výbušniny, které nebyly urèeny k okam
itému a bezprostøednímu pou
ití nebo se kterými se jinak nenakládá, nebyly organizací ukládány v povolených objektech. • Ustanovení § 29 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zní: „Výbušniny lze uskladòovat, vyrábìt nebo zpracovávat jen v objektech, které byly pro tento úèel povoleny.“ • Shoduje se mno
ství pøebíraných výbušnin, a tím i urèených výbušnin k okam
itému a bezprostøednímu pou
ití, s údaji uvádìnými v provozní dokumentaci a se skuteènou spotøebou trhavin odpovídající místním podmínkám? 11) Výbušniny v úschovnách (døevìných bednách) byly organizací pøechovávány nepøetr
itì od zaèátku roku 2004 do doby konání neohlášené provìrky koncem roku 2004, umístìné navíc mimo urèené místo na pracovišti. • Ustanovení § 29 odst. 4 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, které zní, „Po krátkou dobu lze pøechovávat výbušniny i ve zvláštních úschovnách zøízených na pracovišti.“ • Dodr
ujete tuto krátkou dobu pro pøechovávání výbušnin ve zvláštních úschovnách, nebo je rovnì
pøechováváte v nevhodných podmínkách déle ne
jeden den? Máte zvláštní úschovny na pracovišti a rozsah pracovištì uveden v provozní dokumentaci? Zjištìné závady a nedostatky se zcela zbyteènì promítají do hodnocení dozorujících obvodních báòských úøadù, organizací, ale i jejich zamìstnancù. Jistì souhlasíte,
e zde skuteènì není
ádný prostor pro nìjakou toleranci. Vrátíme-li se k Paterovu pravidlu znamená to,
e napøíklad 80 % toho, èeho dosáhneme v práci, vyplývá z 20 % úèelnì vynalo
eného èasu. Z toho vyplývá,
e 80 % èasu pak není vynalo
eno úèelnì a podílí se pouze na 20 % toho, èeho skuteènì dosahujeme a za co
jsme hodnoceni. Tak proè se nedomnívat,
e se pak skuteènì mù
e jednat o právì tu jednu z cest, která je jinými ovìøená a odzkoušená. Dnes nás mù
e zbavit ka
dodenního pesimismu a zítra mù
e pøispìt k vìtším úspìchùm a mo
ná k takovému ohodnocení, jaké se zaslou
íme. O výsledcích šetøení mimoøádných událostí pøi nakládání s výbušninami budete informování v pøíštím „Zpravodaji,“ nebo pøi spoleèném setkání èlenù STTP dne 7. a
8. záøí 2005 v Brnì, abychom se opìt mohli spoleènì zamyslet nad tím, co z toho pro nás vyplývá a co bychom mìli dìlat. e-mail: [email protected]

DÙLE
ITÁ UPOZORNÌNÍ STTP K problematice èlenských pøíspìvkù bylo pøijato následující opatøení: V pøípadì,
e èlenové spoleènosti nestihli zaplatit èlenské pøíspìvky do konce dubna, mají mo
nost tyto

Souèasnì s tímto èíslem Zpravodaje jsou zasílány i pozvánky na mezinárodní semináø. V pøípadì platby slo
enkou vyplòte, prosím, svoje variabilní èíslo (èíslo èlenské legitimace)

zaplatit nejpozdìji do konce záøí nebo pøi presentaci na mezinárodním semináøi, ovšem ve výši 300,- Kè.

Pøednášky nebo pøíspìvky na mezinárodní semináø zasílejte, prosím, dle termínù pozvánky.