ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA OBSAH ČÍSLA

1

ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA Vážení kolegové, v září uplynou 3 roky od poslední Valné hromady naší Společnosti a od voleb do výboru a revizní skupiny. Platné stanovy ukládají výboru povinnost svolat Valnou hromadu minimálně jedenkrát za dva roky a funkční období orgánů společnosti definují na období čtyř let. Obě tyto odchylky od stanov jsou důsledkem vývoje za ony uplynulé 3 roky od poslední Valné hromady a personálních změn vyvolaných úmrtími členů orgánů. Na povinnost svolat Valnou hromadu se prostě v ruchu změn a řečení úkolů vloni zapomnělo a kooptací dvou členů výborů tento ztratil část své legitimity dané přímou volbou členů společnosti. Proto se výbor Společnosti rozhodl, že s letošní tradiční zářijový mezinárodní seminář (ve dnech 5. - 7. září) v Brně spojí i s Valnou hromadou, a novými volbami do řídících orgánů. Proto v současné době se připravuje program Valné hromady, kandidátka a provádí se kontrola stanov společnosti s cílem zjistit, zda nebude vhodné předložit Valné hromadě návrh na některé změny. Tyto činnosti mají společné motto mimo jiné v tom, že zatím se dle našeho názoru plně nedaří to co bychom si všichni přáli, tj. povznést úroveň a vážnost naší organizace a abychom v souladu se stanovami více pomáhali svým členům v jejich každodenních profesních starostech. Důvody skutečného stavu a vývoje jsou přirozeně různé a mají charakter

objektivní, ale i subjektivní. Nedaří se ještě vždy plně spolupráce při tvorbě nových právních norem, což je mj. způsobeno závažností problematiky manipulace s výbušninami a z toho plynoucích obav ze strany řady orgánů státní moci a správy, které nejsou s praxí dostatečně seznámeni (např. ministerstva zahraničí, vnitra, legislativci z předsednictva vlády a pod.), probíhající změny v organizaci legislativní tvorby a další. Za subjektivní důvody stavu lze označit i schopnosti, možnosti a ochota členů orgánů podílet se na uskutečňování změn a na jednání se zainteresovanými partnery Společnosti. Proto by při výběru kandidátů měl být kladen důraz i na fakt, že členství ve výboru nebo kontrolní skupině není jen česná záležitost a občasná pasivní účast na jednání výboru, ale především i přijmutí závazku aktivního podílu na činnosti orgánu a odpovědnosti za jeho výsledky. Věřím, že s tímto vědomím budou kandidáti vybíráni a že s tímto vědomím budou i kandidáti své kandidátky přijímat. Vážení kolegové, se všemi potřebnými informacemi k Valné hromadě budete seznámeni v příštím čísle Zpravodaje, který obdržíte v průběhu letních prázdninových měsíců. V tomto, prvním letošním, čísle se Vám mj. dostává do rukou obvyklá složenka na úhradu členského příspěvku za rok 2007 a příspěvek pana inženýra Machka z ČBÚ na závažné téma, týkající se kvalifikace a znalostí střelmistrů a TVO jako zdroje a předpokladu bezpečného používání výbušnin v hornictví a stavebnictví. Věřím, že úhrada členských příspěvků proběhne bez problémů v rychlosti úhrady, ale i v řádné identifikaci člena Společnosti. Ing. Milan Těšitel president společnosti

OBSAH ČÍSLA Slovo prezidenta - Ing. Milan Těšitel ........................................................................................................................................

1

Výsledky šetření mimořádných událostí při nakládání s€výbušninami - Ing. Bohuslav Machek ...........................................

2

Technologie trhacích prací a udržitelná výstavba - Ing. Tomáš Pokorný, Ph.D. .....................................................................

4

Záškodnická souprava Werwolf - por. Bc. Ladislav Hubka, Ing. Jan Pokorný .......................................................................

6

Hromadné odstřely při těžbě rud v podzemí - Vladimír Pravda ..............................................................................................

7

Nový způsob bourání panelových objektů - Martin Hopfe ........................................................................................................ 11 Volba vhodné trhaviny v€závislosti na druhu horniny a stanovení težitelnosti horniny - RNDr. Bohumil Svoboda CSc. .... 13 Rozpojování hornin výbuchem - redakce ................................................................................................................................... 16 4. světová konference o výbušninách a trhací technice - redakce ........................................................................................... 16 Ing. Oldřich Juránek - nekrolog ................................................................................................................................................. 17 Ing. Jan Kavka - nekrolog .......................................................................................................................................................... 17 Plošná inzerce ............................................................................................................................................................................. 18

2

ZPRAVODAJ

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PŘI NAKLÁDÁNÍ S€VÝBUŠNINAMI Ing. Bohuslav Machek Český báňský úřad Praha Začátek každého nového roku bývá ve většině organizací mj. spojován s plánováním vhodného termínu školení. I když letošní mírná zima zatím žádnému termínu školení moc nepřála, nelze provádění školení v žádném případě podceňovat nebo dokonce opomíjet. A už vůbec ne začátkem roku 2007, který je spojen s účinností několika nových důležitých zákonů. Jejich znalost je nezbytná jak pro ty co používají výbušniny, tak i pro ostatní zaměstnance. Proto k posílení vzájemné důvěry a komunikace upozorňuji na platný a od 1. ledna 2007 účinný nový: • zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších změn) a další související předpisy, jako např. zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci); • stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který je doplněn řadou dalších prováděcích předpisů, jako např. vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláškou č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích). Jelikož uznávám platnost tvrzení, že „největší hodnotu každé organizace vytváří informovaný a spokojený zaměstnanec“, upozorňuji zejména v tomto období na výčet informací, které by měl dostat především střelmistr a technický vedoucí odstřelů v průběhu periodického školení (viz. § 45 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znění). Vzhledem k novým předpisům a široké škále použití výbušnin (v hornictví, stavebnictví, atp.), by osnova periodického školení měla min. obsahovat níže uvedený rozsah a jednotliví zaměstnanci by měli být seznámeni: 1. s nejnovějšími pokrokovými technologiemi trhacích prací, s novými výbušninami a pomůckami; 2. s technickými podmínkami, návody k použití a bezpečnostními listy používaných výbušnin a pomůcek; 3. s vybranými vlastnostmi chemických látek v nutném rozsahu k bezpečnému provádění prací, především z hlediska jejich výbuchové a požární bezpečnosti a hygienické ochrany; 4. s technickými projekty a technologickými postupy trhacích prací a další provozní dokumentací, zejména v rozsahu pracovních postupů a technologických postupů k provádění hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a ostatních činností, při kterých jsou trhací práce povoleny;

5. s rozhodnutími o povolení trhacích prací a s opatřeními, která jsou stanovena k ochraně celospolečenských zájmů před nepříznivými účinky trhacích prací pro jednotlivé stavby nebo lomy; 6. s interními pokyny vydanými organizací, kterými se upravuje zejména environmentální systém řízení, organizační schéma, odpovědnostní řád, rozsah používání ochranných prostředků a ochranných pomůcek v mezích odpovídajících rizik vyskytujících se na pracovištích; 7. s tím, kde je uložena provozní dokumentace k provádění jednotlivých činností při kterých jsou trhací práce povoleny a kde a jak mohou zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o nich vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; 8. jak má organizace provádějící tzv. „práce dodavatelským způsobem“ smluvně zabezpečeno: • plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, povinnost vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště; • jak spolupracuje při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti; • kdo koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů; • aby jako zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na pracovišti jiného zaměstnavatele obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí; 9. s výsledky prováděných kontrol uložení výbušnin, jejich zabezpečení a manipulaci s nimi, s výsledky prováděných kontrol výkonu trhacích prací, znalosti a dodržování předpisů o výbušninách, jakož i technologických postupů trhacích prací na pracovištích v předchozím období; 10. s výsledky prováděných kontrol úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stavu výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržování metody a způsobu zjištění a hodnocení rizikových faktorů; 11. s tím, které pracovníky určil vedoucí trhacích prací jako oprávněné a odpovědné za kontrolu evidenčních záznamů (pracovníka, který musí nejméně jednou za měsíc

ZPRAVODAJ 12.

13. 14. 15.

16. 17.

18.

19. 20.

21.

22.

23. 24.

provést kontrolu množství, způsobu uložení, příjmu a výdeje výbušnin ve skladu); jaká byla vyhledána rizika, nebezpeční činitelé a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek jejich příčiny a zdroje; jaká byla přijata opatření na základě vyhledaných a vyhodnocených rizik k jejich odstranění; s informací o tom, do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena; se sdělením, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit; s přijatými opatřeními, která byla přijata po prošetření mimořádných událostí a pracovních úrazů; s vývojem pracovní úrazovosti na pracovišti a v organizaci, jakož i se zdroji a příčinami pracovních úrazů, opatřeními k jejich snižování; s přetrvávajícími nedostatky v dodržování bezpečnostních předpisů a předepsaných způsobů práce (např. nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků, nedostatky v pracovní kázni); se základy podávání první pomoci; o tom, jakým způsobem je při pracovních úrazech zajištěno poskytnutí první pomoci: • jak má zaměstnavatel zajištěno a určeno podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizaci evakuace zaměstnanců; • jak ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovně lékařskou péči zajistil vybavení konkrétních pracovišť; s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se vztahují k odborným předpokladům a požadavkům pro výkon práce zaměstnanců používajících výbušniny v rozsahu konkrétních ustanovení: • zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů; • vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, v platném znění; • vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, (zejména v rozsahu pojmů používání a skladování výbušnin a vedení evidencí výbušnin, s uvedenými příklady porušování těchto předpisů v provozní praxi od doby minulého školení); se správným postupem s postupy zaměstnanců při zjištění nebezpečného stavu, pracovního úrazu, mimořádné události na pracovišti; s novými právy a povinnostmi zaměstnanců v rozsahu uvedeném v ustanovení § 106 zákoníku práce; s novými povinnostmi zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 103, § 104, § 105 zákoníku práce;

25. s konkrétními povinnostmi při výkonu funkce vedoucího trhacích prací, technického vedoucího odstřelů, střelmistra, pomocníka střelmistra, vedoucího skladu výbušnin, zástupce vedoucího skladu výbušnin, předáka nebo

3 vedoucího pracoviště, technika nadřízeného směnovému technikovi, směnového technika vyplývajících z předpisů upravujících nakládání s výbušninami a BOZP při prováděných činnostech (vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, s povinností postupovat s největší opatrností při nakládání s výbušninami tak, aby žádný zaměstnanec neohrozil svoji bezpečnost a bezpečnost jiných osob a majetku; 26. s nežádoucími účinky výbušnin a jejich projevy na okolí; 27. s postupy při změně chování zaměstnanců, kteří manipulují s výbušninami při plnění souvisejících činností a jak nepřipustit, aby zaměstnanci nevykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jich schopnostem a zdravotní způsobilosti; 28. s možnosti podat zaměstnancem žádost o provedení prošetření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na obvodní báňský úřad a požádat o konzultaci v oblasti BOZP. V průběhu periodického školení by mělo být vedoucím trhacích prací organizace ověřeno, zda přítomní zaměstnanci, kteří nakládají s výbušninami splňují požadavky týkající se zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti, a zda jsou držiteli platných oprávnění. Rovněž by měl být vedoucí trhacích prací schopen odpovědět na položené dotazy školených zaměst-nanců, vyslechnout informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit. Rovněž by měl zaměstnance upozornit na možnost uplatnění práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci a po diskusi se přesvědčit o účinnosti nových a přizpůsobených opatření, především ve vztahu k měnícím se podmínkám. V závěru školení by měl zaměstnance upozornit na termín další kontroly účinnosti přijatých opatření, jejich dodržování, jakož i zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek, např. při pravidelné prověrce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v první polovině každého kalendářního roku. Vedoucí trhacích prací nebo jím určená zkušební komise musí závěr školení přezkoušet školené zaměstnance (zejména střelmistry a technické vedoucí odstřelů) s uvedením výsledku zkoušky do záznamu o školení. Záznam ze školení by měl být podepsán nejen vedoucím trhacích prací, ale i dalšími lektory, kteří se podíleli na školení, tak i školeným zaměstnancem. K vzájemné ochraně zaměstnance, ale i zaměstnavatele považuji za samozřejmost, že v průběhu periodického školení budou výše uváděné písemnosti školeným zaměstnancům k dispozici. Zejména provozní dokumentace, pokyny zaměstnavatele, správní akty a právní předpisy.

4

ZPRAVODAJ

TECHNOLOGIE TRHACÍCH PRACÍ A UDRŽITELNÁ VÝSTAVBA Ing. Tomáš Pokorný, Ph.D. Katedra technologie staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze

ÚVOD Ochrana životního prostředí zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku (zákon č. 17/1992 Sb. O životním prostředí). Ochrana přírody a krajiny se zajišťuje mimo jiné i spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení, s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny (zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny). Trvale udržitelný rozvoj je stav, kdy míra čerpání zdrojů nepřesahuje míru jejich vytváření. Z tohoto hlediska hraje stavební činnost jednu ze zásadních rolí. Důležitým prvkem ekologicky kompatibilního stavění je snaha minimalizovat objem odpadů, které vznikají při výrobě, výstavbě a obnově konstrukcí a konstrukčních vrstev nebo demolici dožívajících konstrukcí. Při potřebě přechodu od výstavby na tzv. „greenfields“ k efektivnějšímu a ekologickému způsobu sanování a restrukturalizace tzv. „brownfields“ se mohou uplatnit i moderní trendy trhací techniky a to zejména speciální příložné nálože vhodné pro destrukci tenkostěnných kovových a železobetonových konstrukčních prvků a pastovité trhaviny s variabilním energetickým obsahem vhodné pro rozpojování (nejen) narušených masivnějších konstrukčních bloků.

Obr. 1: pohled na část typické deprimující zóny s objekty určenými k demolici

BROWNFIELDS Tzv. deprimující zóny jsou všechny pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo jsou nedostatečně využité. Tyto nemovitosti také ekonomicky a fyzicky deprimují sebe sama i své okolí. Složitostí a nákladností na řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují

soukromý kapitál od účinné intervence. Termín „deprimující zóna“ je shodný s anglickým termínem „brownfield“.

ÚPLNÉ DEMOLICE KONSTRUKCÍ Stavební díla se projektují a realizují s cílem co nejlépe sloužit účelům, pro které byly plánované. Každý stavební objekt je vystaven působení různých vlivů, které ho postupně znehodnocují až do stadia, kdy ztratí schopnost plnit svůj účel. Čas má přímý dopad jak na přirozené stárnutí objektů, tak i na morální stav konstrukce [obr. 1]. Protože současné tempo záboru dosud nedotčených pozemků pro novou zástavbu není možné z pohledu udržitelného rozvoje akceptovat, upřednostňuje se výstavba na již dříve použitých pozemcích. V procesu stavebnětechnologické přípravy takovéto výstavby pak technologická etapa demolice získává zásadní význam a přesouvá se na samý začátek prací (zatímco „běžný“ životní cyklus stavby je zjednodušeně definován jako předrealizační fáze realizační fáze provozní fáze demolice). To, zda je či není vhodné objekt likvidovat odstřelem vyplyne z vyhodnocení všech kritérií rozhodujících o způsobu pro-vedení demolice. V zásadě je možné vycházet z toho, že každý stavební objekt je možné odstranit odstřelem, ale v některých případech to může být řešení násilné, nebezpečnější a nákladnější než provedení demolice jiným způsobem. Rozhodující vliv zde má náročnost opatření nutných k eliminaci nežádoucích vedlejších účinků odstřelu, tj. především prašnosti, vzdušné tlakové vlny a seismické vlny. Takováto situace nastává např. v blízkosti provozů s moderním přístrojovým vybavením citlivým na prach a vibrace nebo u památkově chráněných objektů. Charakteristickým rysem destrukcí stavebních objektů je to, že prakticky každý odstřel má svůj osobitý charakter, a že v podstatě neexistují dva naprosto shodné. Ať už je to dáno rozdíly v konstrukci a stavu objektu nebo podmínkami, za kterých jsou trhací práce realizovány. Při přípravě a provádění demoličních prací na pozemcích v tzv. deprimovaných zónách se lze setkat s několika typickými představiteli stavebních objektů jedná se především o masivní zděné konstrukce, tenkostěnné kovové a železobetonové konstrukce, masivní betonové konstrukce a zařízení technologických celků.

-

masivní zděné a betonové konstrukce: destrukce silnostěnných konstrukčních systémů pomocí „standardní“ vývrtové trhací techniky je prakticky zvládnuta. Ať už se jedná o likvidaci nosných zděných stěn budov nebo betonových základových bloků. Hlavními nevýhodami tohoto postupu jsou především pracnost a zátěž okolí. Je třeba přenést vrtné schéma na stěny, vrtat v první pracovní výšce, smontovat a demontovat pomocné konstrukce pro činnosti ve druhé pracovní výšce, překontrolovat hloubku a geometrii vývrtů, nabíjet a těsnit nálože a propojovat

5

ZPRAVODAJ přívodní vodiče. Proto byly v rámci několika grantových programů zkoumány možnosti nasazení speciálních technologií, konkrétně pastovitých trhavin a listových náloží [obr. 2]. Ačkoliv zvolená metodika zatím není ještě zcela optimální, první praktické zkušenosti z terénních zkoušek potvrdily správnost této cesty. U pastovitých trhavin se projevila výhoda snadné aplikace do špatně přístupných prostor, u listů zase velkoplošný tlakový účinek.

různějších oborech vojenské techniky, ale i v civilním sektoru např. při dělení materiálů [obr. 3] či při těžbě ropy. Ovšem i konstrukce a použití příložných náloží podléhají svému vývoji. Až donedávna se k rozpojování ocelových prvků běžně používaly „obyčejné“ příložné nálože na střih, dimenzované prakticky podle vojenských vzorců. Jenže tyto výpočty předpokládají zajištění kolapsu likvidovaného objektu s několikanásobnou jistotou a bez ohledu na projevy vedlejších účinků odstřelů. Civilní trhací technika naopak vychází z principů maximální vykonané práce při minimálním možném vynaložení energie. Jen za těchto podmínek lze také udržet nežádoucí projevy vedlejších účinků odstřelů v rozumných mezích. „Klasická“ nálož na střih má zhruba pětinásobnou potřebu trhaviny a ne vždy stoprocentně odvede požadovanou práci. Problematickými se jeví zejména místa styků, které se většinou předem „preventivně“ odlehčovaly přepálením plamenem. Navíc tato nálož představuje svojí konstrukcí v podstatě šrapnel a musí se tedy velmi pečlivě a pracně krýt. Zbytky prvků ochrany destrukčního řezu pak ještě znečisťují pracoviště a komplikují separaci jednotlivých vytěžených materiálů. Produkty výbuchu u kumulativní nálože se rozlétají prakticky kolmo k povrchu výdutě a vytvářejí spolu s roztaveným materiálem vložky usměrněný proud o vysoké rychlosti a probíjející schopnosti. Výsledný řez je tak spolehlivější a daleko „čistější“ než u předchozí varianty nálože.

Obr. 2: blok cihelného zdiva rozpojený náloží pastovité trhaviny

-

tenkostěnné kovové a železobetonové konstrukce: oblast destrukcí tenkostěnných konstrukcí je oborem, ve kterém je zřejmě nejlépe zvládnuto nasazení speciálních prostředků trhací techniky zejména příložných usměrněných náloží. Tak jako mnoho jiných moderních technologií, má i rozvoj průmyslového užití kumulativních náloží svůj prapůvod v armádním výzkumu. Kumulativní náplně získaly široké uplatnění v období druhé světové války, především jako ženijní nálože s usměrněným účinkem a jako součásti střeliva určeného pro boj s tanky. Intenzivní výzkum pak pokračoval i v poválečném období a speciální kumulativní nálože nalezly své uplatnění nejen v nej-

Obr. 4: příklad ocelolitinového podkladního bloku určeného k destrukci

-

Obr. 3: řez na ocelovém skříňovém nosníku rozpojeném usměrněnou náloží

technologické celky: specifickým oborem je likvidace starých továrních celků, a to především těžkého strojírenství. Je třeba nejenom demolovat stavební konstrukce jako takové, ale též rozpojit a manipulovat zbytky výrobní technologie, jež jsou častokrát reprezentovány např. ocelolitinovými podkladními bloky o hmotnosti v řádu i několika stovek tun [obr. 4]. Transport mimo bývalou výrobní halu většinou nepřipadá v úvahu z technických či prostorových důvodů a rozpojení konvenčními technologiemi je velice finančně náročné (při použití plazmového řezání se potřeba kyslíku nepočítá na jednotlivé tlakové lahve nebo kontejnery, ale rovnou na návěsy). A právě zde

6

ZPRAVODAJ jsou největší rezervy pro použití speciálních technologií trhacích prací. Jako jedno z možných řešení se jeví realizace „vývrtů“ pomocí kruhových příložných usměrněných náloží a následné rozpojení materiálu trhavinou umístěnou do takto vzniklého prostoru (nedojde-li již dříve k porušení fundamentu šířícími se rázovou vlnou).

ČÁSTEČNÉ DEMOLICE KONSTRUKCÍ Použití trhacích prací pro částečné demolice je stále ještě v zárodku. Před lety se v západní Evropě začalo experimentovat s tzv. miniodstřely, tj. s technologií zaměřenou na malé hmotnosti jednotlivých náloží, maloprůměrové vývrty a důkladné krytí destrukčního řezu. Vzhledem k rostoucí poptávce po nejrůznějších přestavbách a renovacích budov lze očekávat také postupný nárůst významu miniodstřelů při těchto pracích. Zejména u takových konstrukčních prvků, kde nebude reálné uvažovat s nasazením ruční práce a v prostorách, v nichž nebude možné nasadit ani lehkou mechanizaci. Konečně i tam, kde se stroje pro malý rozsah práce nevyplatí používat, je výhodnější nahradit ruční práci efektivní, komfortní a přitom cenově výhodnou technologií miniodstřelů. Velký důraz bude v tomto případě kladen na tvůrčí myšlení a na schopnost vzájemné operativní kombinace různých metod bouracích prací. U problematiky částečných demolic je podstatný vliv odstřelu na konstrukci. Některé části konstrukce budou muset být zachovány a to samozřejmě bez statického narušení. Paradoxně je jen zřídka věnována pozornost

vzniku trhlin při použití klasických bouracích postupů, zatímco trhací práce mají otázky seismiky a vibrací ošetřenu již v projektu. Vibrace způsobené explozemi jednotlivých malých náloží při miniodstřelech se pohybují ve spektru vysokých kmitočtů, v podstatně menší sféře působení a za uvolnění minimálního množství energie. Též zatížení pracovníků je nízké.

ZÁVĚR V zásadě se dá říci, že v současné době máme vytvořeny vyhovující materiální, technické i personální podmínky pro úspěšné, technicky správné a ekonomicky výhodné provádění demolic prakticky libovolných stavebních konstrukcí. Protože destrukce stavebních objektů odstřelem provádějí vysoce kvalifikovaní odborníci za dodržování poměrně přísných legislativních i bezpečnostních opatření, je možné tuto technologii označit za jednu z nejbezpečnějších a nejefektivnějších. Tam, kde existují příhodné místní podmínky, ji můžeme označit dokonce za optimální. Z hlediska dalšího vývoje speciálních technologií je třeba především stanovit základní materiálové charakteristiky, odvodit zákonitosti spolupůsobení na rozhraní materiálových vrstev konstrukce a nálože, matematický model šíření detonační vlny materiálem a její přestup do volného prostoru a dopracovat počítačovou simulaci kolapsu objektu během procesu demolice tak, aby na jejím základě bylo možno výhledově vytvářet typové projekty. Tento příspěvek vznikl za podpory Výzkumného záměru MSM 6840770005 Udržitelná výstavba.

ZÁŠKODNICKÁ SOUPRAVA WERWOLF por. Bc. Ladislav Hubka Policie ČR, Odbor kriminalistické techniky a expertíz, Ústí nad Labem

Ing. Jan Pokorný POKORNÝ & SYN, Děčín Organizace Werwolf byla počátkem roku 1945 budována zejména z chlapců činných v Hitlerjugend a dívek z Bunddeutschen Mädel. Jednalo se o mladé lidi ve věku 16 - 29 let. Byli cvičeni v zacházení s pěchotními zbraněmi a s výbušninami. Výcvik vedli vojáci s válečnými zkušenostmi z jednotek Wehrmacht, SS a válečného námořnictva, kteří se vrátili z frontového nasazení jako invalidé neschopni dalších bojů. Současně s výcvikem byly budovány bojové tábory, skladiště zbraní a potravin pro vedení záškodnické činnosti po skončení války. Výcvikové tábory byly na československém území např. v Doksech (březen duben 1945), Karlových Varech (Panzervernichtungsbrigade Egerland), Mariánských Lázních, Svobodě nad Úpou, Benešově, Liberci a jinde. Dle hlášení SS-Obersturmbanführera Müllera ze dne 20. března 1945 byl stav Werwolfu asi 1.150 vycvičených mužů HJ i žen. Z plánovaných 24 skupin jich bylo k tomuto datu zřízeno 21.

Obr. 1: místo nálezu

7

ZPRAVODAJ U města Frýdlant v Čechách byly nalezeny čtyři shodné sabotážní soupravy na jednom místě. Jednalo se o bedny ze zinkového plechu o síle 1 mm, rozměrů 36 cm x 16 cm a výšce 17 cm, vyložené kartonem. Lemy beden a vrchní víko byly letovány cínem. Tyto bedny obsahovaly náložky trhaviny P. E. No. 2, chemické zapalovače, zápalnici, izolační pásku, nástražný drát, ocelové skládací bodce, pyrotechnické zápalky, zážehové rozbušky, nápichové rozbušky, počinová trhavinová tělíska, třecí zapalovače, protipěchotní bakelitové miny, bleskovici, termit, kolejový rozněcovač. Těchto souprav bylo uloženo údajně skoro 20.000 ks. Prameny: MNO HSOBZ č.j. 4826/I/taj MNO HSOBZ č.j. 2037/taj MNO V. odd., č.j. 493/taj

Obr. 3: otevřená sabotážní souprava

Obr. 4: obsah soupravy

Obr. 2: otevřená sabotážní souprava

Obr. 5: trhavina ve tvaru podrážek

HROMADNÉ ODSTŘELY PŘI TĚŽBĚ RUD V PODZEMÍ Vladimír Pravda Montanika, o.s., Jesenice u Prahy Hromadné odstřely při hlubinné těžbě jsou takové, při kterých celková nálož překračuje 200 kg. Uvádím zde příklady těžby rud v hlubině, při kterých je využito celkových náloží o hmotnosti výrazně přesahující 1 tunu.

Obr. 1: pohled na důl Frood-Stobie Mine v současnosti

Obr. 2: pohled na důl Frood-Stobie Mine okolo 1960

8

ZPRAVODAJ 1 500 000€tun horniny. Celkem se tedy rozpojilo jedním odstřelem 5 250 000 tun hornin. Ruda se zde dobývá ve strmě ulože-ném ložisku. Vrty jsou vrtány ze systému mezipatrových chodeb při vějířovém uspořádání (obr. 3) v rozsahu 360 stupňů. Tento způsob umožňuje široké nasazení me-chanizace pro vrtací práce a urychlení celé operace rozpojování. Pro vrtání se používá vrtacích souprav firem Atlas Copco, Gardner Denver, Joy. Počet vývrtů, určených k trhací práci při výše zmiňovaném odstřelu byl 16 700 ks o celkové délce přes 300 000 metrů. Do tohoto počtu vrtů se nabilo celkem 420 000 kg trhavin. Pro roznět náloží se použilo milisekundového roznětu. Rozbušky v serio-paralelním zapojení byly iniciovány pomocí 12 baterií důlních lokomotiv, zapojených do série, které poskytly roznětný proud 1900 A při 300 V. Ruda se po rozpojení vypouští systémem výpustných komínů do vozů, které ji v soupravách odvážejí ke skipové jámě. Důl je stále v provozu.

Obr. 3: důl Frood-Stobie Mine - schéma dobývací metody

TĚŽBA NÁLOŽEMI VE VĚJÍŘOVÝCH VRTECH Těžba niklových rud na dole Frood-Stobie Mine (obr. 1) poblíž městečka New Sudbery v oblasti Sudbury, Ontario v Kanadě probíhala zpočátku povrchovým způsobem (obr. 2). S postupem těžby do hloubky došlo k otevření ložiska jámou. Rozsahem se jedná prakticky o největší ložisko rud niklu, mědi a platiny na světě. Dnes se ložisko těží metodou rozpojování do zaplněného prostoru vějířovými vrty z mezipatrových chodeb. Při přechodu z povrchového dobývání na hlubinné byl uskutečněn rozsáhlý hromadný odstřel vývrtových náloží. Účelem odstřelu bylo jednak rozpojení rudy pro těžbu, které se rozpojilo celkem 3 750 000 tun, tak i provedení přibírky okolních hornin pro vytvoření putujícího závalu a zešikmení původních stěn otevřené jámy lomu. Přibírka okolí byla provedena v rozsahu

Obr. 5: důl Frood-Stobie Mine - schéma dobývací metody komorové nálože

TĚŽBA KOMOROVÝMI NÁLOŽEMI

Obr. 4: pohled na důl Holden Mine v současnosti

Jako příklad tohoto způsobu rozpojování rud jsou trhací práce na dole Holden Mine, Washington,USA. (obr. 4). Ložisko rud objevil v roce 1887 James H. Holden při stavbě železnice, s otvírkou dolu se však začalo až po roce 1900. Po celkové rekonstrukci provozu v roce 1938 se zde těžily v letech 1938 až 1957 polymetalické rudy s obsahem mědi, zinku, zlata a stříbra. Celkem se zde vytěžilo 106 tisíc tun mědi, 20 tisíc tun zinku, 17 tun zlata a 56.7 tun stříbra. Ložisko,ležící v masivu Copper Mountain je otevřeno štolovým horizontem (obr. 7), ze kterého je prostřednictvím

9

ZPRAVODAJ slepé jámy rozfáráno celkem 14 těžebních pater. Strmě uložené ložisko bylo dobýváno otevřenou komorou. Komory se přibíraly směrem vzhůru, pomocí odstřelů komorových náloží umístěných v přípravných chodbách, ražených v prostoru nad komorou. Vlastní nálože se umisťovaly do komůrek o rozměrech 1,2 x 1,2 x 1 metr, vyražených v počvě přípravných chodeb (schéma viz obr. 5). Velikost nálože byla okolo 500 - 1000 kg na nabíjenou komůrku dle záběru. Po nabití se celý prostor přípravné chodby založil ucpávkou, tvořenou buď rovnaninou nebo odpadem z flotační úpravny. Nálože se rozněcovali mžikově. Šířka komor je cca 16 - 17 metrů a je dána mocností ložiska. Délka komory bývá různá, dle místních podmínek zrudnění ložiska. Záběr náloží je asi 12 metrů. Během těžby došlo

Obr. 8: důl Holden Mine - těžba škrabákem k modernizaci způsobu rozpojování rudy. Postupně se upouštělo od výše popsaného způsobu komorových odstřelů a přecházelo se na modernější způsob rozpojování vodorovnými vějířovými vrty. Tato změna souvisela především

Obr. 6: důl Holden Mine - slepá skipová jáma

Obr. 7: důl Holden Mine - štolový portál

Obr. 9: důl Holden Mine - schéma vějířových vrtů

10

ZPRAVODAJ

Obr. 10: důl Kiruna v současnosti se zaváděním vrtných souprav na hlubinných pracovištích. Výhodou této metody bylo odvrtání celého vějíře z jednoho pracoviště, umístěného ve vrtací komůrce v místě styku rudního tělesa s podložím (obr. 9) a upuštění od ražby přípravných překopů pro umístění komůrek. Záběr vrtů jednoho vějíře činil cca 3 metry, současně se odpalovaly dva vějíře nad sebou. Výnos vrtů byl okolo 10 metrů kubických rubaniny na metr vrtu. Odtěžování rudy je prováděno gravitačně sypným komínem v dolní části komory,kde je umístěna i roštová chodba, odkud se rozpojují nadměrné kusy a škrabákem dotěžuje zbylá rubanina (obr. 8). Ruda ze sýpů se vypouštěla do důlních vozů a ve vlakových soupravách odvážela na úpravnu. Dopravu rubaniny z hlubších pater zajišťovala slepá skipová jáma (obr. 6). Důl byl pro vytěžení zásob a nerentabilitu další těžby opuštěn.

HLUBINNÁ TĚŽBA ŽELEZNÝCH RUD VE ŠVÉDSKU Počátky těžby železných rud na ložisku Kiruna (obr. 10) se datují do roku 1902. Ložisko je dobýváno hlubinně, metodou etážového závalu s vějířovými vrty. Rudné těleso je široké kolem 80 metrů a jeho délka je 4 000 m. Ruda se dnes dobývá z hloubek okolo 1000 metrů pod povrchem a rozsahem provozu se jedná o druhý největší hlubinný důl na světě. Dnes je firmou LKAB těženo na ložisku okolo 20 Mt rud ročně (např. v roce 2000 to bylo 21 Mt rud, v roce 2004 24 Mt). Celkově bylo doposud vytěženo přes 870 Mt železné rudy a zásoba je ověřena v množství dalších 475 Mt. Zajímavostí je jistě skutečnost, že většina vertikálních děl je v těchto pevných horninách vrtána. Například větrací jámy o průměru 3000 mm (v letech 1993 - 1996 celkem 7 jam o celkové délce 3 135 metrů), otvírkové jámy o průměru 2400 mm (v roce 1992 celkem 16 jam o celkové délce 1508 metrů) a skipové jámy o průměru 1 800 mm (v roce 1994 4 jámy o celkové délce 200 metrů) jsou vrtány systémem

Obr. 11: důl Kiruna - nabíjecí vůz dovrchního rozšiřování vodícího vrtu o průměru okolo 200 mm rozšiřovací hlavicí valivého vrtání příslušného průměru systému Robbins. Samotná těžební metoda spočívá v ražbě souběžných překopů, kolmých na rudní těleso, ze kterých se provádí vrtání vějířů v rozsahu 0 - 180 stupňů. Svislá vzdálenost mezi patry je 27 metrů. Zajímavý je systém ražby souběžných překopů, které se nerazí pomocí vrtacích prací na čelbě ražené chodby. Metoda je pojmenována po autorech JANOL (Janelid-Olsson) a jedná se o rozpojování táhlými náložemi, rovnoběžnými s volnou plochou. Překop se razí tak, že veškeré vrtací práce probíhají z vedlejší již vyražené chodby. Vrtá se přes mezichodbový pilíř šířky 25 metrů, vrty se nabíjejí jen v prostoru budoucího překopu. Do zbylé části vrtů se umístí ucpávka. Tyto úseky vrtů se posléze využijí při vlastním rozpojení bloku.Výhodou je souběžné vrtání dalších vrtů a odtěžování předešlého odpalu. Vrtá se vrtacími bezkolejovými vozy.Využívá se milisekundového roznětu při odpalu až 5 řad náloží najednou. Po vyražení systému rovnoběžných překopů je provedeno doplnění vrtů na úplné vějíře (zde se využije stávajících zbytků vývrtů po ražbě překopů) a následuje odpal celého bloku (obr. 11, nabíjecí vůz při práci). Odtěžení je opět provedeno bezkolejovou mechanizací do centrálních sýpů, odkud je vlakovými soupravami dálkově řízenými z povrchového dispečinku odvezena do zásobníku skipové jámy.

Prameny LKAB Mining Company, Kiruna, Sweden History of the Holden Mine, Washington,USA Wallbridge Mining Co., Ontario, Canada Montanika CZ, archiv

ZPRAVODAJ NOVÝ ZPŮSOB BOURÁNÍ PANELOVÝCH OBJEKTŮ Popis metody bourání panelových objektů táhlými náložemi Martin HOPFE Thüringer Sprengesälschaft Kaulsdorf, Německo Překlad: Ing. Antonín VOJTA

ZADÁNÍ ÚKOLU Výškový panelový dům nacházející se na okraji sídliště města Erfurt byl v€srpnu 2005 zbourán odstřelem. Vlastník SDB Budoucnost neměl žádné zájemce o pronájem, proto rozhodl o€jeho likvidaci objektu.

POPIS BOURANÉHO OBJEKTU Dům byl postaven v€roce 1980 a měl 113 bytů. Měl 17 nadzemních a jedno podzemní podlaží. Mimo zdiva suterénu se jednalo výhradně o stavbu montovanou z€panelů spojovaných svařením armatury. Suterén sestával ze€stěn o síle 0,3 m betonovaných na místě. Obvodové zdi všech 17 poschodí měly mocnost 26 cm, přičemž nosná část měla tloušťku 14 cm, tepelná izolační vrstva činila 5 cm a fasádní

Fotomontáž pádu konstrukce

11

12 vrstva a omítka měly rovněž sílu 5 cm. Vnitřní příčky byly 15 cm a stropní panely měly mocnost 14 cm. Výška bouraného objektu byla 53,1 m nad okolním terénem. Půdorys budovy byl 28,0x30,4 m. Obestavěný prostor činil 37.105 m 2 a celková hmotnost dosahovala 13.150 t. Objekt byl před odstřelem odstrojen.

ZADÁNÍ ÚKOLU Výškový panelový dům nacházející se na okraji sídliště města Erfurt byl v€srpnu 2005 zbourán odstřelem. Vlastník SDB Budoucnost neměl žádné zájemce o pronájem, proto rozhodl o€jeho likvidaci objektu.

POPIS BOURANÉHO OBJEKTU Dům byl postaven v€roce 1980 a měl 113 bytů. Měl 17 nadzemních a jedno podzemní podlaží. Mimo zdiva suterénu se jednalo výhradně o stavbu montovanou z€panelů spojovaných svařením armatury. Suterén sestával ze€stěn o síle 0,3 m betonovaných na místě. Obvodové zdi všech 17 poschodí měly mocnost 26 cm, přičemž nosná část měla tloušťku 14 cm, tepelná izolační vrstva činila 5cm a fasádní vrstva a omítka měli rovněž sílu 5 cm. Vnitřní příčky byly 15cm a stropní panely měly mocnost 14 cm. Výška bouraného objektu byla 53,1 m nad okolním terénem. Půdorys budovy byl 28,0x30,4 m. Obestavěný prostor činil 37.105 m 2 a celková hmotnost dosahovala 13.150 t. Objekt byl před odstřelem odstrojen. Ve vzdálenosti pouhých 80 m se nacházely další panelové domy a pouhých 225 m od bouraného objektu byly výběhy ZOO v€Erfurtu.

PROJEKT ODSTŘELU Návrh odstřelu zpracovala projekční kancelář Dr.-Ing. Reinera Melzera z€Drážďan na objednávku vlastníka objektu. Základní myšlenka spočívala v€překlopení bourané stavby do požadovaného směru. Klínový destrukční řez byl veden přes 4 poschodí a byl otevřen do směru pádu. Trhací

Výsledek odstřelu

ZPRAVODAJ práce zahrnovaly všechny obvodové zdi a vnitřní příčky nacházející se v€oblasti klínového destrukčního řezu včetně výtahové šachty a schodišťového traktu. Jednalo se o 215 m příček a 155 m obvodových, zdí, které bylo třeba odstřelem rozrušit. Vzhledem k€Malé síle zdiva příček 0,15 m a 14 cm mocnosti nosné vrstvy obvodových panelů byla zpracovatelem projektu navrženo vytvořit klínový řez pomocí příložných náloží. Projekt předpokládal umístění táhlé nálože o hmotnosti 300 - 600 g na 1bm stěny ve výšce až 1,0 m. Nálože byly zakryty (těsněny) vrstvou písku. Pro stanovení optimální velikosti nálože provedl projektant v€16. podlaží bouraného objektu zkušební odstřel. Jeho výsledky potvrdily správnost stanovených hodnot velikosti nálože a jejich předpokládaný účinek.

OCHRANNÁ OPATŘENÍ K€zamezení případných škod způsobených odstřelem zejména poškozením okenních tabulek v důsledku tlakovzdušných účinků, byla maximální velikost nálože na jeden časový stupeň stanovena ve výši 0,6 kg. Destrukční řez byl zakryt geotextilií s€cílem minimalizace tlakovzdušných účinků. Navíc byla směrem k€protějšímu domu postavena 8 m vysoká ochranná bariéra. V€místě předpokládaného pádu konstrukce byla zřízena štěrkopísková vrstva za účelem utlumení dynamického rázu při dopadu konstrukce ukončená valem. K€likvidaci prašnosti byly užity proudnice požárníků, které při odstřelu vytvářely vodní stěnu.

VÝSLEDEK ODSTŘELU Překlopení bourané budovy proběhlo přesně podle předpokladů projektu odstřelu bez jakýchkoli škod na okolí. Použité podklady : Dr. Melzer: projekt odstřelu výškového obytného domu Jakob-Käser-Ring 13 v€Erfurtu

13

ZPRAVODAJ

VOLBA VHODNÉ TRHAVINY V€ZÁVISLOSTI NA DRUHU HORNINY A STANOVENÍ TĚŽITELNOSTI HORNINY RNDr. Bohumil SVOBODA CSc. Geodyn spol. s r.o., Praha 4 Na základě mnohaletých zkušeností v€Čechách i v€zahraničí a měření detonační rychlosti trhavin v€horninách přístrojem Instantel VOD, zhruba platí následující vztah mezi akustickou impedancí horniny a trhaviny:

Dále platí, že:

Pro přehled uvádím detonační rychlosti a objemové hmotnosti některých běžných trhavin uváděné výrobcem v tabulce č. 1. Zároveň jsou zde uvedené dvě další vlastnosti a to nejmenší dovolený průměr utěsněné i neutěsněné nálože a minimální přenos detonace minimální (cm). TAB. 1

Název trhaviny

PERMON 50 PERMON 10T EMSIT 20 EMSIT-M EMSIT 1 PERMONEX V19 PERUNIT 28 E INFERNIT 45 SEMTEX 1A SEMTEX IH SEMTEX 10 SEMTEX 10-SE SEMTEX S 30 OSTRAVIT C SEMTIMIT 50 DANUBIT A DANUBIT 2 DANUBIT 3 DAP 1 DAP 2 DAP 3 DAP 4 DANUBIT GEOFEX 2 DANUBIT BHV ECODANUBIT HARMONIT AD SLAVIT V POLONIT V EMULGIT EMEX AN EMULGIT LWC 20 AN KAMNIKTIT E3 PIGMON DAPMON 50 AMMON-GELIT-TDF POLADYN 31 ECO KIMIPRIME-poèin EURODYN 2000 DAPEX 30 DAPEXIT G EMULGIT 42GP EMULGIT 82 GP EMULGIT LWC AL AUSTROGEL G1 AUSTROGEL G2 LAMBREX 1 LAMBREX 2 contour EXPLO DAP1

objemová hmotnost ktrh kg/m3 1000 1050 1150 1090 1050 1050 1380 1450 1420 1430 1470 1490 1200 1500 1350 1350 1370 650 970 750 650 1450 1250 1350 1100 1100 800 1000 1000 1050 700 800 1300 1310 1500 1400 700 700 1150 1150 1100 1450 1450 1050 1020 650

Nejmenší dovolený prùmìr utìsnìné i neutìsnìné nálože (mm) 65 30 65 30 30 28 22 22 3 5 3.5 1,5 30 30 28 23 23 42 32 80 32 20 23 23 30 30 50 65 30 28 65 22 65 80 50 50 30 25 25 30 25 42

Pøenos detonace minimální (cm)

detonaèní rychlost v m/s

Výrobce

5 4 4 3 4 4 6 12 3 3 3 1 6 6 6 6 8 8 3 4 6 4 3 Na 1 Na 10 2 2 2 5 5 Na Na -

4400 4000 4800 5100 5200 4400 6200 6400 7200 7400 7300 7000 2200 1900 2280 6000 2200 5500 2500-3000 2700 2200 3000 5000 2000 5500 1900 2500 2700 4400 3150 5000 3200 3500 5600 6000 6300 6200 3100 3700 4000 3800 3500 6000 6500 5600 4200 2500

Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Exp losia Explosi a Exp losia Exp losia Istroc hem Istroc hem Istroc hem Exp losia Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem Istroc hem DETE X DETE X DETE X DETE X DETE X DETE X DETE X Exp losive ser vice Exp losive ser vice Explosive servic e Explosive servic e Explosive service Explosive service Explosive service Austin Powder Austin Powder Austin Powder Austin Powder EXPLO MOST

dotek dotek

dotek dotek

14

ZPRAVODAJ

Pro přehled uvádím detonační rychlosti a objemové hmotnosti některých běžných trhavin uváděné výrobcem v tabulce č. 1. Zároveň jsou zde uvedené dvě další vlastnosti a to nejmenší dovolený průměr utěsněné i neutěsněné nálože a minimální přenos detonace minimální (cm). TAB. 2

hornina

Genese horniny

žula, granodiorit syenit diorit gabro diabas spilit èediè sloupkový èediè výlevný porfyr melafyr ortorula pararula svor fylit amfibolit krystal. vápenec-mramor kvarcit skarn migmatit granulit jílovec prachovec pískovec slepenec brekcie vápenec dolomit slínovec jílová bøidlice prachová bøidlice uhlí

vyvøelé

objemová rychlost šíøení hmotnost podélných vln khor (kg/m³) c (m/s) zdravé horniny tìžitelnost 6

2600 2700 2650 2500 2500 2500 2600 2600 2600 2600 metamorfo- 2600 vané 2600 2500 2400 2900 2500 2700 4500 2600 2600 sedimentár- 2100 ní 2400 2400 2600 2600 2400 2800 2100 2600 2500 1200

2500 2500 3000 3500 3500 3500 3500 4000 3500 3500 3000 2500 2000 2000 2500 3000 3000 3000 3000 3000 1800 1800 1800 1500 1500 1800 1800 1800 1500 1500 1000

akustická impedance horniny: Ihor (kg/m² s)

odpovídající minimální akustická impedance trhaviny Itrh ( kg/m² s)

6 500 000 6 750 000 7 950 000 8 750 000 8 750 000 8 750 000 9 100 000 10400 000 9 100 000 9 100 000 7 800 000 6 500 000 5 000 000 4 800 000 7 250 000 7 500 000 8100 000 13 500 000 9 100 000 9 100 000 3 780 000 4 320 000 4 320 000 3 900 000 3 900 000 4 320 000 5 040 000 3 780 000 3 900 000 3 750 000 1 200 000

3 250 000 3 375 000 3 975 000 4 375 000 4 375 000 4 375 000 4 550 000 5 200 000 4 550 000 4 550 000 3 900 000 3 250 000 2 500 000 2 400 000 3 625 000 3 750 000 4 050 000 6 750 000 4 550 000 4 550 000 1 890 000 2 160 000 2 160 000 1 950 000 1 950 000 2 160 000 2 520 000 1 890 000 1 950 000 1 875 000 600 000

Odpovídající minimální detonaèní rychlost trhaviny v (m/s) amonoledkové plastické (Objemová (Objemová hmotnost 1050 hmotnost 1300 3 kg/m3 ) kg/m ) 2 500 3 095 2 596 3 214 3 057 3 785 3 365 4 166 3 365 4 166 3 365 4 166 3 500 4 333 4 000 4 952 3 500 4 333 3 500 4 333 3 000 3 714 2 500 3 095 1 923 2 381 1 846 2 285 2 788 3 452 2 884 3 571 3 115 3 857 5 192 6 428 3 500 4 333 3 500 4 333 1 454 1 800 1 661 2 057 1 661 2 057 1 500 1 857 1 500 1 857 1 661 2 057 1 938 2 400 1 454 1 800 1 500 1 857 1 442 1 785 461 571

Při výběru vhodné trhaviny je nutno uvažovat: • Jaká je hornina a jakou má rychlost šíření podélných vln dle tabulky 2. • V€tabulce 2 se určí optimální detonační rychlost trhaviny pro amonoledkové, nebo plastické trhaviny • Pokud je ve vrtu voda je nutno volit objemovou hmotnost trhaviny větší, než 1100 kg/m3 • V€tabulce 1 se vybere vhodná trhaviny: - Podle detonační rychlosti - Minimálního průměru trhaviny s ohledem na průměr vrtu. Pokud nevyhovuje je nutno zvolit použití počinové nálože

- Pokud hornina kavernuje, je nutno zvážit použití nabíjecích vozů, nebo nabíjet do speciálních střev - Pokud hornina tvoří úlomky při nabíjení, je nutno volit trhavinu s€přenosem detonace větším, než 3 cm • detonační rychlost trhaviny ve vrtu doporučuji ověřit přístrojem VOD. Toto měření teprve zjistí, jaká je rychlost detonace v€daném horninovém prostředí

Pro příklad jsou uvedeny těžitelnosti jednotlivých hornin v€tabulce 3 a stanovení vhodných těžebních metod v€tabulce 4. Nejběžnější rychlosti šíření podélných vln jsou vyšrafovány.

ZPRAVODAJ

15

Těžitelnost se podle ČSN 733050 stanovuje podle druhu horniny a zeminy a je možno ji posuzovat i podle způsobu, kterým je možno horninu rozpojovat dle TAB. 4

16

ZPRAVODAJ

Další kritéria podle ČSN 733050: • osamělé kameny s€objemem do 0,1 m 3 se považují za součást horniny, ve které jsou uložené. Jde o kameny které se vyskytují nejvýše po dvou na jednom místě a dohromady představují nejvýše 1% objemu daného výkopu. • kameny s€objemem větším, než 0,1 m 3 se jednotlivě zatřiďují do 5-7 třídy podle charakteristik platných pro tuto třídu

Za lepivé se považují zeminy • s€číslem plasticity Ip větším než 10, když jejich přirozená

vlhkost je větší, než mez plasticity wp . • když při provádění stavebních prací vzniká nevyhnutelnost odstraňování horniny z€nářadí a dopravních prostředků • ve sporných případech se postupuje dle laboratorních zkoušek dle kapitoly 6.3 tohoto posudku • Při výkopu se horniny zatřiďují do tříd těžitelnosti podle skutečného stavu v€době provádění zemních prací. • kmeny a dřevěné piloty se zatřiďují podle stavu, v€jakém jsou zachované a podle objemu jednotlivých kusů.

TAB. 4 Tøída tìžitelnosti podle ÈSN 733050 1 2 3 4 5

charakteristika

zpùsob rozpojování strojnì

Zpùsob rozpojování ruènì

sypké zeminy rypné zeminy kopné zeminy drobivé pevné horniny lehce trhatelné pevné horniny

lopatou rýèem krumpáè klínem rozpínavým cementem

6

tìžce trhatelné pevné horniny

7

velmi tìžce trhatelné

nakládaèem nakládaèem rypadlem rypadlem rozrývaèem, tìžkým rypadlem nad 40 t, trhací práce tìžký rozrývaè, vibraèní kladivo, trhací práce (vibraèní kladivo) trhací práce (vibraèní kladivo s potížemi)

rozpínavým cementem rozpínavým cementem

Použitá literatura: 1. 2. 3. 4.

ČSN 733050 Zemní práce E Müncner a kolektiv. Príručka pre strelmajstrov a technických vedúcích odstrelov, SSTVP Bánská Bystrica 2006 archiv autora Prospekty Exposiv service, Explosia, Istrochem a DETEX

ROZPOJOVÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM článek redakce

Studium, které má svůj počátek již v r. 1959, je realizováno formou dvou nebo třídenních soustředění v každém měsíci na Ústavu energetických materiálů Univerzity Pardubice a ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Je uznáváno jako doplňující studium k požadavkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku technického vedoucího odstřelu nebo závodního lomu. Do tohoto kurzu jsou přijímáni tito uchazeči: absolventi vysokých škol, středních odborných škol s maturitou nebo středních všeobecně vzdělávacích škol s maturitou (gymnázium) studium má charakter bakalářského studia. Po jeho úspěšném ukončení skládá absolvent zkoušku technického vedoucího odstřelu před komisí Českého báňského úřadu. Přednášky jsou zde zaměřeny na teorii výbušin, působení výbuchu na okolní média, prostředky trhací techniky,

technologii vrtání, bezpečnost práce a právní aspekty provádění trhacích prací, technologii trhacích prací na povrchu, při destrukcích a v podzemí, trhací techniku při povrchovém i hlubinném dobývání uhlí. V současnosti je připravovaný 14. běh kurzu v rozsahu 400 vyučovacích hodin, s jehož otevřením se počítá v říjnu nebo listopadu 2007 (ukončení v říjnu 2009). Kontaktní adresa pro zasílání předběžných přihlášek: pí Helena Opatřilová (tel. 466 038 052) nebo Ing. Marcela Jungová, Ph.D. (tel.466 038 026) Ústav energetických materiálů, Univerzita Pardubice Studentská 95, 532 10 Pardubice e-mail: [email protected] fax: 466 038 024

4. SVĚTOVÁ KONFERENCE O VÝBUŠNINÁCH A TRHACÍ TECHNICE článek redakce

Ve dnech 9. - 11. září 2007 proběhne ve Vídni 4. světová konference o výbušninách a trhací technice, organizovaná European Federation of Explosives Engineers. Jednání proběhne v hotelu Hilton a navazuje na úspěch předchozích ročníků konference - např. v roce 2005 se v Brightonu (UK) sešlo 300 delegátů ze 42 zemí a 34 vystavovatelů. Bylo prezentováno 60 odborných příspěvků. Protože se jedná o významnou příležitost nejen vyslechnout přednášky o moderních technologiích a posledním vývoji v našem oboru, ale také setkat se a podiskutovat s výrobci, vývojáři či dodavateli výbušnin a příslušenství trhací techniky a shlédnout výstavu, Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku plánuje zájezd na tuto akci. Zájemci nechť se přihlásí e-mailem, písemně, telefonicky, případně osobně na sekretariátu - Novotného lávka 5, 118 68 Praha 1.

Ilustrační foto: Vídeň - Schönbrunn

17

ZPRAVODAJ

Ing. Oldřich Juránek Vzpomínáme, bude to již rok († 22. 6. 2006), co nás navždy opustil pan Ing. Oldřich Juránek, dlouholetý člen výboru Společnosti trhací techniky a pyrotechniky, kamarád a přítel. Ing. Oldřich Juránek dlouhá léta pracoval jako odborník a vedoucí pracovník Generálního ředitelství Ostravsko-karvinských dolů, kde měl na starosti metodické řízení vedoucích trhacích prací a zavádění nových pokrokových metod trhacích prací v rámci celého OKR. Navždy zůstane s jeho jménem například spojeno zavedení jednotné technologie trhacích prací na jednotlivých dolech OKR, čímž bylo sníženo riziko vzniku mimořádných události. Své záměry dělal technicky, bezpečně a srozumitelně, na základě ověřených praktických předpisů, které zajišťovaly úspěchy a ochranu zdraví při trhacích pracích OKR. Byl jedním ze členů zakládající společnost pro trhací techniku v rámci ČSVTS v Ostravském kraji. S odchodem do důchodu nepřestal pracovat pro naši společnost, ba naopak ještě zvýšil své pracovní úsilí. Svou obětavou prací se podílel v nemalé míře na organizování mezinárodních seminářů a konferencí v oblasti trhacích prací. Byl hlavní redaktorem našeho časopisu Zpravodaj. Díky své přátelské a veselé povaze byl jedním ze stmelujících článků výboru společnosti. Za dobu úzké spolupráce s Ing. Oldřichem Juránkem, jsme se vedle odborných znalosti přesvědčili o vysoce pozitivních vlastnostech, z nichž lze vyzvednout alespoň jeho nezměrnou obětavost v práci pro společnost a při pomoci druhým. Za svou práci získal několik ocenění a svojí dlouhodobou úspěšnou odbornou činností a mimořádnou pečlivostí se zařadil mezi spolutvůrce rozvoje trhací techniky u nás. Svými spolupracovníky byl vždy vysoce hodnocen a pro svou přátelskou povahu mezi nimi oblíben. Ing. Oldřich Juránek navždy zůstane zapsán v naších srdcích. Redakční rada

Ing. Jan Kavka *18. 8. 1950 † 9. 4. 2007 TVO Vojenské stavby DESTRUKCE

Každý z nás ho znal jinak a každý z nás bude mít jiné vzpomínky. Nevím komu kdy v životě pomohl a komu ublížil, ale vím jisté, že byl důležitou osobou v životě všech, které tady nechal. Byl otcem a oporou pro syna Honzu, bratrem a přítelem pro sestru Hanku kamarádem pro ty, s nimiž pracoval. Bohužel on sám byl v poslední době velmi osamělý a trpěl zdravotními komplikacemi, a proto má teď před sebou tu příjemnější část, kdy tam kam odchází, může dělat to, co je mu příjemné. Třeba sedět na pláži u moře a kouřit jednu cigaretu za druhou, nebo si zazávodit s největšími sportovci světa, kteří mu jako atletovi, byli vzorem, zkrátka může dělat cokoliv. Nikdo z nás neví, jak to tam nahoře vypadá, ale všichni víme, že mu bude moc dobře, lépe než tady s námi na zemi. A tak se s ním prosím rozlučme a udělejme to poslední, co pro něj udělat lze, věnujme mu své slzy a popřejme šťastnou cestu. Syn Jan Kavka s manželkou

18

ZPRAVODAJ

Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA. Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu. Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen porovnáním základních výbušninářských charakteristik uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů našich trhavin . Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními trhavinami a trhavinami typu dynamit. Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu jakosti dle normy ISO 9001:2000. V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace na adrese:

Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak 100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých společností. Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi. Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na 3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton, V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov. Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu ze složek - surovinu. Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé, stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím, logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz).

STV GROUP a. s. Divize průmyslových trhavin P. O. Box 43 768 12 Rataje u Kroměříže Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219, e-mail: [email protected]

Porovnání základních parametrù trhavin Kyslíková bilance % Permon DAP P + 0,6 EXPLO DAP 1 + 0,3 DAPMON 50 - 15,9 DAPMON 30 - 9,0 EXTRA Austinit 2 ECO + 0,1 Polonit V - 2,45 Permon 10 T + 0,17 Lambrex 1 + 2,3 Emsit 1 + 0,5 Emulgit EMEX - 3,86 AN Emonit -21,46 Poladyn 31 + 5,5 ECO Austrogel G1 + 3,0 Perunit 28 E + 2,13

Trhavina

Výbuchové teplo kJ/kg 3200 3700 4002 4100

Výbuchová teplota °C 2200 2400 2803 2850

Mìr. obj. zpl. výb. dm 3/kg 900 970 942 910

Detonaèní rychlost m/s 2300 (prùm. 80) 2500 (prùm. 65) 3500 (prùm. 80) 3500 (prùm. 50)

Sypná hm. g /cm3 0,7 0,65 0,8 0,9

4200 5392 4079 2800 3101

2600 2895 2749 2039

930 883 928 910 800 1017

2800 (prùm. 32) 0,7 2400 (prùm. 50) 0,8 3200 (prùm. 65) 0,8 5500 (prùm. 65) 5200 (prùm. 65) 4500 (prùm. 65)

1,1 1,1 1,0

3359 3980

2336 2800

996 885

5000 (prùm. 65) 6000 (prùm. 65)

1,3 1,4

4200 4627

2900 3214

880 861

6000 (prùm. 50) 6000 (prùm. 65)

1,5 1,3

Hustota g /cm3

-

ZPRAVODAJ

19

20

ZPRAVODAJ