Hlavní lékárnické gremium v Brně

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Hlavní lékárnické gremium v Brně Inventář k fondu F 86 Archiv města Brna Marta Březíková

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová

Brno 2005

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použitou literaturu jsem uvedla v seznamu literatury.

Brno, 22. prosince 2005

2

Poděkování: Děkuji PhDr. Jiřině Štouračové za odborné vedení práce, dále děkuji pracovníkům Archivu

města Brna za odborné rady a pomoc při organizaci práce, poděkování patří také Mgr. Janě Čermákové z Archivu města Brna , která mi doporučila vhodný fond k reinventarizaci.

3

Obsah: 1. Úvod: Vývoj gremiálního zřízení lékárníků v českých zemích ........................................6 2. Přehled starostů brněnského grémia ..............................................................................18 3. Historie archivního fondu .............................................................................................20 4. Způsob reinventarizace fondu .......................................................................................21 5. Inventář fondu Hlavní lékárnické gremium v Brně ........................................................22 I.

Úřední knihy ..........................................................................................................23

II. Spisový materiál ....................................................................................................25 1. Schůze Hlavního lékárnického gremia v Brně ....................................................25 2. Písemnosti normativní povahy ...........................................................................28

3. Lékárny .............................................................................................................29 3.1. Soupis lékárníků majitelů ..........................................................................29

3.2. Žádosti o zřízení veřejné lékárny ...............................................................31

3.3. Žádosti o zřízení domácí lékárny ...............................................................33

3.4. Evidence lékáren .......................................................................................36

3.5. Farmaceutické listy stavovské ...................................................................46

3.6. Medailonky ...............................................................................................46

4. Aspirantská škola ...............................................................................................47

5. Korespondence ..................................................................................................49 5.1. Korespondence z let 1826-1899.................................................................49

5.2. Korespondence z let 1899-1950.................................................................51

6. Různé spisy........................................................................................................64

III. Hospodářská agenda ...............................................................................................65 1. Účetní knihy ......................................................................................................65 2. Doklady o příjmech a výdajích...........................................................................67

3. Hospodářská agenda – dokumenty .....................................................................70

4. Přídělové hospodářství .......................................................................................70

IV. Tiskoviny ...............................................................................................................71 4

6. Rejstřík jmenný .............................................................................................................72 7. Rejstřík místní ...............................................................................................................76 8. Seznam použité literatury ..............................................................................................79

5

1. Úvod: Vývoj gremiálního zřízení v českých zemích O gremiálním zřízení lékárníků lze sice hovořit až od 2. poloviny 18. století, je však třeba

alespoň stručně vylíčit počátky lékárenství v českých zemích a zmínit se v krátkosti o všech důležitých zákonných předpisech, které lékárenství upravovaly.

První písemné zprávy o lékárnících u nás máme z 2. pol. 13. st. a většinou se týkají

lékárníků pražských. Ve 14. století potom zpráv přibývá. Změnu přineslo založení univerzity

v Praze Karlem IV. roku 1348. Lékařská fakulta se snažila hned od počátku své existence

o získání práva na přímou kontrolu lékáren a podle zmínky v univerzitních statutech vydaných v letech 1362–1372 lékárníci skutečně spadali pod pravomoc univerzity.

Rozvíjející se lékárenství jako samostatný zdravotnický obor bylo nutno upravit

zákonnými předpisy. Mezi léty 1335–1350 vydal Karel IV. pro Slezsko Statuta physicorum, apothecariorum et medicorum (Řád pro lékaře, lékárníky a ranhojiče). Z přibližně stejné doby

se dochoval také zlomek řádu pro lékaře a lékárníky města Brna. Pro Prahu a ostatní česká města vypracoval na konci 16. století „Řád apatekářský“ Adam Zalužanský ze Zalužan,

zemský protomedikus, profesor Karlovy university a zároveň i praktický lékárník. Pro korunní země rakouské existovaly lékárenské řády vydané Ferdinandem I. (1564) a Rudolfem

II. (1602). Tato nařízení byla za vlády Ferdinanda III. nově vypracována a přizpůsobena tehdejší době a roku 1644 publikována jako nový lékárenský řád pro Vídeň1. Dalším byl pak

lékárenský řád Karla VI. z roku 1713. Tyto řády tvořily právní základ pro chod lékáren v rakouských zemích a dá se říci, že byly vzorem pro řízení lékáren v Čechách a ještě více i na Moravě.

Roku 1722 se začalo uvažovat o vydání zvláštního lékárenského řádu pro markrabství

moravské. Důvody tohoto kroku nejsou přesně známé. Zdá se, že hlavní příčinou byly

nepořádky v lékárnách. Proto byl vypracován a 25. září 1722 brněnským krajským fyzikem Dr. Ing. Neuhauszem předložen návrh nového lékárenského řádu pro Moravu.

Ing. Neuhausz sestavil tento řád podle vídeňského lékárenského řádu z roku 1714, ovšem

s přihlédnutím k poměrům na Moravě, a nazval jej „Nově zavedený lékárnický řád pro markrabství moravské“. Řád obsahuje 32 ustanovení, v nichž jsou uvedeny podmínky, které

musel lékárník splňovat, aby mohl vést lékárnu. Hned v úvodu je zdůrazněna nutnost příslušnosti všech lékárníků ke katolickému náboženství. Další body se týkají volnosti

obchodu, učební doby a zkoušek učňů, vymezení práv lékárníků, jejich morálních vlastností a odborného vzdělání, počtu lékáren (lékárník nesměl mít dvě lékárny). V několika bodech je 1

Lékárenský řád vyšel pod názvem Ordo Pharamcopoeorum Viennensium.

6

zahrnuta příprava, uskladňování a výdej léků. Výdeji jedů je věnován zvláštní odstavec. Ne na posledním místě je bod týkající se cen léků. Dodržování těchto ustanovení se zajišťuje stanovením peněžitých pokut a tělesných trestů. V některých bodech se tento řád liší od své

předlohy. Návrh řádu byl sice prodiskutován, ale nakonec byl místo něj přijat roku 1714 vídeňský lékárenský řád.

Vídeňský lékárenský řád platil v podstatě do roku 1752. Tehdy byl Marií Terezií vydán ve

Vídni „Všeobecný medicinální řád“. Tento řád byl také vzorem pro lékárnické řády pro Čechy, Moravu i Slezsko.2 Ani tyto lékárnické řády se však o žádné stavovské organizaci

lékárníků nezmiňují. Přece však v Českých zemích nějaká forma lékárnické organizace existovala. O lékárnickém cechu v Praze, nebo alespoň o pokusech jej zřídit, jsou zatím

nejisté zmínky již v 16. století. Řád Rudolfa II. z r. 1604/1605 v oddíle o „apatekářích“ nařizuje v městech pražských zřízení „apatekářského pořádku“, jemuž měli být každoročně stavěni do čela dva starší (senioři) lékárníci. Smyslem tohoto pořádku či cechu měl být zřejmě

dohled nad správným chodem lékárnické činnosti. Je možné, že v tomto nařízení je počátek

onoho pražského lékárnického společenství zvaného „Collegium pharmaceuticus Pragense“3. Tento název je zatím poprvé doložen ve spisech z roku 1665.

Podobná organizace existovala asi i v Brně, roku 1647 podepsali tři brněnští lékárníci

svou stížnost na jesuitskou lékárnu jménem „Pharmacopoeischen Collegii“.

Ani generální zdravotní normativ4 vydaný patentem z 2. ledna 1770, který zavedl jednotné

zákonodárství ve všech rakouských zemích, o stavovské organizaci lékárníků nehovoří.

Teprve dodatek k tomuto normativu z roku 17735 nařizuje zřízení grémia 6 chirurgů a ran-

hojičů a grémia lékárnického. Lékárnická grémia se podle tohoto nařízení stala povinnými

organizacemi lékárníků – majitelů. Účelem grémií měla být evidence odborného personálu

a kontrola výcviku učňů. Zatímco chirurgická grémia měla být zřízena v každém kraji (pokud už neexistovala dříve), lékárníci, „protože jsou počtem skromnější, mohou vždy svoje

schůzky míti v hlavním městě země“ 7. V tomto ustanovení jsou spatřovány počátky gremiálního zřízení v českých zemích.

Nový generální řád zdravotní pro království České, vydaný císařovnou Marií Terezií 24. července 1753 na Hradě pražském. Morava má obdobný řád z 15. prosince 1752, Slezsko z 13. října 1753. 3 Beránek, K.: K otázce neznámého privilegia pražských lékárníků. Farmaceutický obzor 34, 1965, s. 82. Hanzlíček, Z.: Pražské Collegium pharmaceuticum. Farmaceutický obzor 34, 1964, s. 271. Hanzlíček, Z. – Ryneš, V.: Ještě o neznámém privilegiu pražských lékárníků. Farmaceutický obzor 34, 1965, s. 121. 4 Zdravotní řád pro všechny c. k. dědičné země rakouské. 5 Hovoří o tom konkrétně §§ 13–15. 6 Z důvodu sjednocení používám v celém textu slovo grémium podle dnešních pravopisných pravidel. Pouze při uvedení celého názvu fondu Hlavní lékárnické gremium v Brně užívám historického názvu. 7 § 15 dodatku de generálnímu normativu.

2

7

V březnu 1784 bylo vydáno guberniální nařízení, které upřesnilo, že všichni lékárníci celé

země mají vytvořit jediné grémium. Schůze grémia se měla konat nejméně jednou v roce a předsedal jí děkan pražské lékařské fakulty. Ten také dohlížel na to, aby byli všichni

lékárníci a jejich pomocníci řádně zapsáni u grémia, učni aby byli prozkoušeni, a aby byl

prozkoušen také každý, kdo se chtěl stát vedoucím lékárny. Děkan lékařské fakulty měl dále

osobně dojíždět na kontroly jednotlivých lékáren. Guberniální nařízení také pohrozilo lékárníkům tresty, které jim v případě neuposlechnutí nařízení hrozily.

Dvorským dekretem z 2. června 1796 byla vyhlášena vídeňská gremiální instrukce a měla

se stát vzorem pro organizaci a řízení grémií ve všech zemích rakouské monarchie. Zároveň

byla vydána „Lékárnický instrukce“ (v r. 1808 obnovena a doplněna), která shrnuje

povinnosti a práva lékárníků. Její § 12 zdůraznil, že v hlavních městech se mají sdružovat lékárníci grémia a ti se mají řídit gremiálním řádem.

Guberniálním dekretem z 18. května 1816 byl zaveden nový gremiální řád8, který opět

zdůrazňuje, že lékárnu nemůže vést nikdo bez náležité kvalifikace a nikdo nesmí být

majitelem více než jedné lékárny. Pro ty, kteří tyto podmínky nesplňovali, byla stanovena lhůta 36 měsíců, během které měli lékárnu (příp. lékárny) odprodat.

Gremiální řád byl rozdělen do 5 částí. Všeobecné gremiální záležitosti jsou probrány

v úvodních 7 paragrafech: grémium sestává z vrchního starosty, dvou spolustarostů, všech lékárníků pražských i venkovských a také provizorů. K představeným grémia patřil kromě starostů ještě tzv. gremiální komisař, kterým byl vždy notář lékařské fakulty. První

nadřízenou instancí lékárnického grémia byla lékařská fakulta9. Gremiální představenstvo mělo být voleno na výroční schůzi, která se měla konat v červnu.

Nejpodstatnější část gremiálního řádu se věnuje povinnostem lékárníků, jejich pomocníků

a následují záležitosti učňovské: přijetí i propuštění učně muselo být hlášeno u grémia, učňům byly předepsány ke studiu konkrétní knihy.

Guberniální dekret, jímž byl vyhlášen gremiální řád, je podepsán nejvyšším purkrabím

a prezidentem českého gubernia Františkem

hrabětem Kolowratem, guberniálním

viceprezidentem Josefem rytířem Schüllerem a guberniálním radou Janem Václavem rytířem Böhmem.

8 9

Ordnung und Gesetze für das Apothekergremium der Hauptstadt Prag und für die Landapotheker. Toto ustanovení bylo změněno až ministerským nařízením z 18. prosince 1873.

8

Nařízení českého zemského gubernia z 15. září 1818 pak stanovilo povinné poplatky,

které museli lékárníci grémiu odvést. Jednalo se o roční příspěvky lékárníků a provizorů, poplatky za zápis a propuštění učňů a poplatky spojené s písemnou agendou10.

Poplatky grémiu upravila nařízení z let 1822 a 1826, která také zavedla finanční příspěvky

pro lékárníky v nouzi, upravila finanční odměny pro představenstvo grémia, zrušila funkci aktuára a posla. Vrchním lékárníkem českého grémia se stal roku 1826 V. V. Frey, lékárník „U bílého jednorožce“ v Praze, po něm B. Ebenberger, za něhož byl vyhlášen nový gremiální

řád guberniálním dekretem z 4. července 1833. Tento nový gremiální řád zřídil filiální

(krajská) grémia 11. Po B. Ebenbergerovi vykonávali funkci vrchního starosty František Řehoř, Bedřich Vilém Willigk, August Řehoř, Dr. Jandouš, František Schnöbling, F. Nyklíček, H. Rüdiger, K. Hynek a po světové válce O. Jahn, K. Růžička, V. Zadrobílek, A. Písaříček a Z. Kock.

Také na Moravě můžeme hovořit o gremiálním zřízení až od roku 1773, kdy byl vydán

generální zdravotní normativ, což dokazuje mimo jiné také úvodní kapitola ke gremiálnímu řádu z 30. května 179812.

Podle vídeňské gremiální instrukce z června 1796 vypracoval brněnský „stavovský“

lékárník (Landschaftsapotheker; tento termín bývá někdy překládán jako „krajinský“ lékárník) Vincenc Petke v roce 1797 návrh na zřízení dvou grémií: v Brně a Olomouci. Jeho návrh měli

v srpnu 1797 posoudit vybraní lékárníci dvou krajů. Zejména měli posoudit, zda bude možné

zvlášť vzdálenějším lékárníkům dojíždět jednou ročně na gremiální schůzi do obou měst a zda by nebylo výhodnější, podobně jako tomu bylo u chirurgických grémií, zřídit lékárnická grémia v jednotlivých krajských městech.

Gremiální řád pro lékárnická grémia na Moravě a ve Slezsku byl vyhlášen guberniálním

nařízením 30. května 1798. Přesný název řádu byl Ordnung und Gesetze für das in dem

Margrafenthum Mähren zu errichtende Apotheken Gremium“ (Řád a zákony pro lékárnické

Gremium mělo totiž také své výdaje. Gremiální pokladna musela ročně vyplatit 50 zl. gremiálnímu komisaři, 25 zl. vrchnímu starostovi, 100 zl. aktuárovi a 25 zl. poslovi. 11 To vyplývá už z jeho názvu: „Ordnung und Gesetze für das böhmische Apotheker-Hauptgremium und für die Filial gremien in den Kreisen“. 12 V této úvodní kapitole se přímo říká: „K získání lepšího zachování nejvyššího zdravotního nařízení z 10. dubna 1773, než se dosud dělo, podle jehož 15. odstavce mají v zemi se nalézající lékárníci své schůze nejméně jednou v roce, a to u představeného všech zemských lékárníků konati a při tom své gremiální záležitosti vyřizovati, přičemž i učňové mají býti zkoušeni a aprobováni: bylo za nutné uznáno stanovení gremiálního řádu a poněvadž v mnoha krajích není dostatečný počet lékárníků pro tyto zkoušky, zřízení jediného gremia pro celé markrabství moravské v Brně, k němuž má protomedikus, v jeho nepřítomnosti pak krajský fysik býti přibrán.“ 10

9

grémium, které má být zřízeno v markrabství moravském). Zpočátku bylo jediné grémium v Brně, podle něj pak bylo zřízeno další v Opavě.

Gremiální řád má dvě části a 17 paragrafů. První část je nazvána „Řád“ a má 6 bodů, které

zdůrazňují povinnost lékárníků majitelů být členem grémia. V jeho čele stál na tři léta volený

starosta. Gremiální schůzky se konaly dvakrát do roka v jeho bytě za přítomnosti protomedika. Druhá část je nazvána „Povinnosti měšťanských lékárníků“. Jejích jedenáct bodů zahrnuje vše, co se týká učňů a pomocníků, jejich práv a povinností, učňovské doby

a zkoušek. Zároveň přináší seznam učebnic pro učně13. Učňovská doba trvala 4 roky, poté se musel učeň dostavit ke zkoušce ke starostovi grémia a s sebou musel přinést písemné vysvědčení dobrého chování od lékárníka, u kterého praxi vykonával.

Autorem tohoto řádu je již zmíněný lékárník „U zlaté koruny“ v Brně, Vincenc Petke,

první volený starosta moravského grémia. Je také důležité zmínit se o tom, že první brněnské grémium není označováno jako hlavní.

Pro další vývoj gremiálního zřízení je důležitý dekret dvorské kanceláře ze 17. 11. 1831

č. 19413. Je to základní kámen organizace krajských (filiálních) grémií. Moravsko-slezské gubernium ho vyhlásilo 17. prosince 1831 pod č. 37152. Byla jím zavedena nová gremiální

organizace: hlavní grémium v hlavním městě a filiální grémia v krajích. Filiální grémia byla

pod přímou správou krajských úřadů. Volila si představenstvo ze svých členů a byla povinna vysílat jednoho zástupce na zasedání hlavního grémia. Těmto grémiím bylo svěřeno i přijí-

mání učňů. Byla zavedena předběžná tyrocinální zkouška u filiálního grémia, aby se zjistilo,

zda se učeň může podrobit zkoušce u grémia hlavního. To mělo povzbudit venkovské lékárníky k lepší přípravě svých učňů. Zřízením krajských grémií se sledovalo docílení větší

jednoty, rychlejšího předávání nařízení starostům grémií a od těch jednotlivým lékárníkům.

Na základě tohoto dekretu, určeného všem zemským úřadům, byly také později vydány nové gremiální řády.

Gremiální řád pro Moravu byl schválen dekretem dvorské kanceláře ze dne 24. prosince

1841 č. 33648. Moravsko-slezské gubernium vyhlásilo tento nový gremiální řád 8. dubna

1842 pod č. 1889 a vydalo pod názvem „Ordnung und Gesetze für das Apotheker-Gremium der königlichen Hauptstadt Brünn und für die Filial-Gremium der acht Kreise in Mähren und

Schlesien“. (Řád a zákony pro lékárnické grémium královského hlavního města Brna a pro filiální grémia v osmi krajích Moravy a Slezska).

Lékárníci museli svým učňům obstarat následující učebnice: Hagenovu Učebnici lékárnického umění (Lehrbuch der Apothekerkunst, III. Auflage, Riga 1797), Jaquinovu Chemii (Lehrbuch der allgemeinen und medizinischen Chemie, 2. Theile, Wien 1793) a Zornův Herbář (Icones plantarum medicinalium. Cent. I.–VI., Nürnberg 1779 et 1789). 13

10

Gremiální řád je rozsáhlý a je rozdělen do 7 částí a 72 paragrafů.

Část první hovoří o brněnském grémiu, které bylo vyhlášeno za hlavní a podléhalo

bezprostředně magistrátu. Toto grémium mělo 2 předsedy a členy byli všichni lékárníci Brna

a předměstí. Ročně se konala dvě shromáždění hlavního grémia, a to v úterý vždy v prvním

týdnu prvního a třetího čtvrtletí. Účast na nich byla povinná. Ke shromáždění musel být

přizván zemský protomedikus jako gremiální komisař. Zde se konaly volby předsedů grémia. Zvolené představenstvo mohlo zůstat ve funkci po tři funkční období.

II. část se týkala filiálních grémií, která byla v každém kraji Moravy a Slezska. Každé

filiální grémium se skládalo z předsedy, jeho náměstka a všech majitelů lékáren. Podléhalo

příslušnému krajskému úřadu. Alespoň jednou ročně mělo valnou hromadu, a to 14 dní před shromážděním Hlavního lékárnického grémia v Brně. Předsedové filiálních grémií mohli být

přítomni každému shromáždění hlavního grémia a jejich povinností bylo vyslat jednoho člena na toto shromáždění. Volby filiálního grémia byly obdobné jako u hlavního grémia.

Část III. obsahuje povinnosti předsedů (starostů) hlavního a filiálního grémia. Starosta

musel dbát o dodržování gremiálního řádu a všech obecných zdravotnických zákonů, urovnávat spory mezi členy grémia nebo mezi majiteli lékáren a pomocníky nebo učni. Měl

u sebe uchovávat sbírku všech zdravotnických nařízení. Vedl tři protokoly (seznamy): pro členy grémia (kongremiály), pomocníky a učně. V prvním se zaznamenávalo v abecedním

pořadí jméno a příjmení člena grémia, sídlo jeho lékárny, datum diplomu, datum nástupu

v lékárně a vstupu do grémia. V druhém protokolu jméno a příjmení tovaryše, jeho zaměstnavatele, místo narození tovaryše, jeho věk a náboženství, datum nastoupení a vystoupení ze služby. Ve třetím protokolu potom jméno a příjmení učně, také jméno a příjmení

lékárníka, u kterého učeň praxi vykonával, sídlo lékárny, datum a místo narození učně,

náboženství, jména těch, kteří byli přítomni přijetí, datum tyrocinální zkoušky a jména těch, kteří učně zkoušeli a prohlásili ho za pomocníka (tovaryše).

Starosta měl za úkol opatrovat gremiální příjmy, vést o nich protokol a na gremiálních

schůzích podávat vyúčtování. O gremiálních schůzích byl veden řádný protokol. V něm se

zaznamenávala jména přítomných, jednací pořad a přijatá usnesení. Zaznamenávaly se zde také záležitosti stavovské, to je např. změna majitele lékárny, zapisovala se jména přijatých

a vyzkoušených učňů. Protokol o schůzi podepisovali gremiální komisař, starosta a přítomní. Ukládal se mezi gremiální akta.

Starosta po dohodě s nemocným majitelem lékárny ustavoval také vhodné provisory

z lékárnických pomocníků. V případě úmrtí majitele lékárny dohlíželo představenstvo grémia na chod lékárny a pomáhalo vdově získat pro lékárnu kvalifikovaného provisora. 11

Část IV. se týká povinností majitelů lékáren, nájemců a provisorů. Lékárnu mohl vést jen

ten, kdo vlastnil lékárnický diplom z některé lékařské fakulty a oprávnění k vedení. Musel být

členem grémia a zaplatit gremiální poplatky. Léky musel zhotovovat podle tehdy platné Pharmacopoea Austriacoprovincialis, musel také dodržovat danou taxu. S podřízenými bylo třeba jednat slušně, kolegům nepřebírat zákazníky dravým konkurenčním bojem.

Povinnosti tovaryše jsou uvedeny v V. části. Při nastoupení musel každý pomocník

předložit výuční list a chtěl-li odejít, musel to do 6 týdnů dopředu ohlásit svému zaměstnavateli. V nepřítomnosti lékárníka mu byl svěřen dozor nad celou lékárnou i nad učni.

O učních (tyronech) pojednává pak zvláštní oddíl VI., který zdůrazňuje, že žádný lékárník

nesmí přijmout učedníka přímo, ale přijetí musí být provedeno v grémiu. Přijímaný učedník

musel mít alespoň 14 let, přirozené vlohy a schopnosti a dobré vysvědčení ve škole. Z těchto podmínek se nepovolovala žádná výjimka. Lékárník-učitel pak musel oznámit učební

podmínky. Měl naučit učedníka nejen praktickým věcem, ale měl ho přidržovat i ke studiu ve

vyhrazeném čase (nejméně 2 hodiny denně). V každé lékárně měly být potřebné učebnice

a lékárník byl povinen učně zkoušet. Po ukončení učební doby mohl učeň u příslušného grémia konat zkoušky.

U hlavního grémia byl zkouškám přítomen gremiální komisař, dva předsedové a dva

členové grémia. U filiálních grémií pak gremiální předseda po přizvání gremiálního komisaře

a jednoho člena grémia. Zkoušek se pokud možno také měl zúčastnit zaměstnavatel (a zároveň učitel) zkoušeného. Prokázal-li učedník svými odpověďmi, že má potřebné znalosti, bylo mu vystaveno tyrocinální vysvědčení a byl prohlášen lékárnickým tovaryšem.

Poslední VII. část je věnována gremiálním sazbám. Vzhledem k tomu, že grémium

honorovalo gremiálního komisaře a předsedy, hradilo soudní poplatky, mělo kancelářské

a poštovní výlohy, muselo mít určité příjmy. Podle dekretu vysoké dvorské kanceláře z 24. 11. 1841 č. 33646 byl každý lékárník vstupující do grémia v hlavním městě Brně povinen zaplatit částku 50 zlatých. V krajských městech 30 zlatých, na venkově pak 15 zla-

tých. Vdovy po lékárnících se od zaplacení poplatků neosvobozovaly, ale platily pouze polovinu poplatku. Provisoři poplatky neplatili.

Honoráře představenstva grémia se pohybovaly od 2 do 60 zlatých: 60 zlatých

gremiální komisař

30

první předseda

2 zlaté

oznamovatel (posel)

20

druhý předseda

12

U filiálního grémia byl stanoven pouze honorář gremiálního komisaře – 20 zlatých –

ostatní dle rozhodnutí grémia. Zajímavé je, že všechny úkony, související s přijetím a zkoušením učně byly prosty poplatků jak ze strany učně, tak ze strany učebního pána.

Vítaným příjmem do pokladny byly i pokuty za přestoupení gremiálního řádu. Např.

porušil-li někdo zákaz prodeje jedovatých látek, platil pokutu 50–100 zlatých. Pokud nenastala náprava, byl dotyčný potrestán vězením (1 týden až 3 měsíce), které mohlo být zostřeno postem.

Zároveň s tímto gremiálním řádem byla vydána „Instruktion für Apotheker“ (Instrukce

pro lékárníky). Má 35 paragrafů a zabývá se především vlastní odbornou činností, jakýmsi provozním řádem lékáren.

Rok 1848 byl rokem převratných změn, které se odrazily i ve vnitřním uspořádání

Rakouska. Revoluční vystoupení mas si vynutilo odstranění absolutistické monarchie a zrušení poddanství, což mělo základní význam pro vybudování nové správní organizace.

Základy nové organizace správní a nového soudnictví dala císařská nařízení z 26. 6. 1849

a 14. 6. 1849. Tato ovšem hned nevstoupila v platnost a proto do roku 1850 vykonávaly

správu a soudnictví úřady patrimoniální (vrchnostenské úřady a magistráty). Nařízení o novém soudnictví vstoupilo v platnost 1. července 1850. V čele jednotlivých korunních zemí stál místodržitel. Země se dělily na kraje, v jejichž čele stál krajský prezident. Nejnižší správní

jednotkou byly politické okresy řízené okresními hejtmany. V malých zemích (Slezsko) byl krajský prezident místodržitelem. Morava se od 1. ledna 1850 dělila na dva kraje s 25 okresními hejtmanstvími, Slezsko tvořilo jeden kraj a 7 okresních hejtmanství.

Této nové organizaci byla na Moravě přizpůsobena i grémia. Dříve byla Morava i Slezsko

rozděleny na 8 krajů14. Kraj brněnský měl 19 lékáren, z nichž 8 připadalo na město Brno.

V olomouckém kraji fungovalo 17 lékáren, z toho 4 v Olomouci. K jihlavskému grémiu bylo počítáno 13 lékáren. Nejslabšími byly grémium znojemské se sedmi lékárnami a hradišťské také se sedmi. V kraji přerovském bylo 14 lékáren a jeho úředním sídlem byly Hranice. Ve Slezsku bylo grémium v Opavě a v Těšíně. K prvnímu náleželo 13 lékáren, k druhému 8. Nyní v souvislosti s novou organizací správy byla nově organizována i grémia.

Nová gremiální reforma se opírá o výnos Ministerstva vnitra z 21. listopadu 1850

č. 16815 a o místodržitelský výnos ze 4. prosince 1850 č. 21016, jimiž bylo stanoveno, že dosavadní lékárnická grémia budou totožná s novým politickým rozdělením. Pro lékárníky

ve Slezsku bylo zřízeno samostatné hlavní grémium v Opavě, pro Moravu 2 hlavní grémia. 14

Dvorský dekret z 17. 11. 1831 č. 19413

13

Jedno v Brně, druhé v Olomouci. Poněvadž nová úprava měla vejít v platnost již počátkem roku 1851, bylo nutno urychleně provést volby představených.

Hlavní grémium olomoucké konalo ustavující schůzi již 10. ledna 1851. Jako první

představený nově konstituovaného hlavního grémia vyšel z voleb olomoucký lékárník PhMr. K. Schrötter.

Hlavní lékárnické gremium v Brně bylo na gremiální schůzi ustaveno 24. května 1851.

Této schůzi předsedal Dr. František Spousta. Hovořilo se o stavu gremiální pokladny a poté bylo zvoleno nové představenstvo. Hotovost všech gremiálních pokladen byla rozdělena rovným dílem mezi vzniklá 3 grémia. To platilo i o dluzích. Odhlasovány byly i některé

změny v gremiálním řádu. Doposud se za učňovské zkoušky neplatilo, od této schůze byla stanovena taxa 10 zlatých.

V roce 1855 došlo k nové správní reformě. Toto nové správní rozdělení Rakouska si

vynutil bachovský absolutismus, který s sebou přinesl zejména rozsáhlé zvětšení bezpečnostní

agendy. Tento úkol ovšem okresní hejtmanství nemohla zvládnout a proto byla 25. ledna 1855 nařízena nová organizace správy. 12. května 1855 zahájily činnost nově zřízené smíšené

krajské a okresní úřady a okresní hejtmanství byla zrušena. Na Moravě bylo místo 25 okresních hejtmanství zřízeno 76 okresních smíšených úřadů, ve Slezsku 22. Místo dvou krajských vlád šest krajských úřadů na Moravě, Slezsko zůstalo i nadále jedním krajem. Místodržitelství se na Moravě zachovalo, ale ve Slezsku nastoupila zemská vláda.

Na gremiální organizaci tyto změny vliv neměly. Ani zrušení těchto krajských úřadů15

nedotklo se již gremiální organizace, která si zachovala dřívější strukturu. Co se snad dá uvést jako změna v organizaci grémia, je zrušení funkce gremiálních komisařů16. Do organizace

grémií měl zasáhnout až lékárnický zákon z 18. prosince 1906 ř.z. č. 5 O úpravě lékárnictví.

Tento zákon v oddílu 6 § 63 oznámil zřízení tzv. lékárnických komor, které měly nahradit

již zastaralá grémia. Členství v komoře měli mít jak lékárníci majitelé, tak lékárníci

zaměstnaní. Působnost a organizace těchto komor měla být upravena zvláštním zákonem.

K tomu však nikdy nedošlo, a proto uvedený § 63 nebyl nikdy realizován. Až do předpokládaného zřízení lékárnických komor měl zaměstnané lékárníky zastupovat „Výbor kondicinujících farmaceutů“. Výbory byly zřízeny při hlavních grémiích a jejich funkce stanovila nařízení ministerstva vnitra ze dne 2. ledna 1907 č. 6 ř.z. a doplňující nařízení ze dne 17. června 1907 č. 148 ř.z. o povinnosti zaměstnaných lékárníků hlásit se k evidenci u výborů. 15 16

Zrušeny nařízením z 23. 10. 1862 č. 73 ř.z. Funkce byla zrušena nařízením ministerstva vnitra ze dne 13. 12. 1873 č. 163 ř.z.

14

Výbory pro obvody lékárnických hlavních grémií v Brně, Olomouci a Opavě se skládaly

ze 4 členů a dvou náhradníků. Kondicinující lékárníci museli na zvláštních formulářích přihlašovat a odhlašovat vstup a výstup ze zaměstnání.

Popsané gremiální zřízení zůstalo v platnosti, s výjimkou úprav za okupace, až do roku

1950. V důsledku mnichovského diktátu byla část území českých zemí odstoupena Německu.

Opatřením Stálého výboru z 10. listopadu 1938 č. 278 Sb. bylo připojeno k obvodu olomouckého grémia 9 lékáren ze slezského lékárnického grémia, které zaniklo celé až na těchto 9 lékáren. Celkový stav lékáren grémia olomouckého činil tedy k 1. lednu 1939

108 lékáren. Z Hlavního gremia brněnského ubylo 27 lékáren a celkový stav k 1. lednu 1939

byl tedy 96 lékáren. V důsledku nových politických poměrů došlo k vyjmutí Jindřichova Hradce z působnosti budějovického grémia a k jeho včlenění do grémia brněnského.

V Hlavním lékárenském gremiu brněnském byla k 1. červenci 1940 funkce starosty

nahrazena funkcí lékárenského komisařského správce. Tato funkce byla zrušena až na gremiální schůzi 15. prosince 1944. V čele grémia stál opět starosta a spolustarostové.

Okupace zasáhla také do výkonu některých funkcí grémia. Např. usnesením společné

schůze lékárnických grémií ze dne 13. března 1940 byl utvořen „Společný výbor lékárnických

gremií v Čechách a na Moravě“ se sídlem v Praze, aby obstarával jednotně agendu spojenou se zásobováním lékáren. Podle sjednané dohody měla být působnost Společného výboru vykonávána jedním českým a jedním německým svěřencem. Přednostně ovšem byly zásobovány lékárny, které se dostaly do německých rukou. Společný výbor byl likvidován

v červenci 1943 a jeho funkci převzalo okupanty ustanovené „Pracovní společenství léčebných povolání“ zřízené 11. března 1942 a jeho „Pracovní výbor lékárníků“.

Opatřením Pracovního společenství léčebných povolání z 21. října 1944 byla na dobu

války zastavena činnost jak filiálních grémií lékárnických a výborů kondicinujících

farmaceutů v Čechách, tak i lékárnických grémií na Moravě. Toto opatření nabylo účinnosti 1. prosince 1944. Orgány úředního zastupitelstva lékárnického stavu se staly: Hlavní grémium

lékárníků pro Čechy a Výbor kondicinujících farmaceutů v Praze a Hlavní gremium lékárníků

pro Moravu a Výbor kondicinujících farmacentů v Brně. Jako důvod tohoto opatření uvádí Pracovní společenství léčebných povolání nedostatky dosavadní úřední organizace lékárníků, především její velkou roztříštěnost, nejednotnost, zastaralost a nedostatek autonomní pravomoci.

Činnost lékárnických grémií a funkce všech starostů byla obnovena v r. 1945. Tehdy

Hlavní grémium lékárníků pro Čechy požádalo ministerstvo zdravotnictví o zrušení válečného

15

nařízení z 21. října 1944. Přípisem ministerstva zdravotnictví z 26. 7. 194517 byla činnost

filiálních grémií v Čechách i grémia olomouckého a brněnského obnovena. Činnosti se opět ujali starostové lékárnických grémií, kteří fungovali v den zastavení činnosti, protože jejich funkční období dosud neuplynulo. V Brně to byl František Procházka (1890–1966).

Lékárnickou komisí, utvořenou 11. července 1945 u Zemského národního výboru v Brně,

bylo pověřeno Hlavní grémium Olomouc i vedením všech záležitostí bývalého slezského grémia v Opavě.

Po osvobození se ustavil r. 1945 opět „Pracovní výbor lékárenských gremií a výborů

v Čechách a na Moravě“. Převzal činnost dosavadního „Pracovního výboru lékárníků“, který byl jako okupantská organizace likvidován.

Pracovní výbor lékárenských gremií měl následující úkoly: informovat o řízení

hospodářství, zprostředkování odborných sil a ústřední evidenci všech lékárníků. Předsedou byl zvolen PhMr. Zdeněk Kock a místopředsedou PhMr. Zdeněk Žemlička. Zdá se, že roztříštěná organizace lékárnických grémií nebyla už na začátku 40. let vhodnou pro úkoly jako bylo zásobování, evidence atd., které si žádaly centralizované řízení. Tento úkol splňoval

právě „Pracovní výbor“. Jeho zřízením se obešel zastaralý gremiální řád. Na schůzi „Pracovního výboru lékárnických gremií“ dne 24. května 1946 se jednalo mimo jiné i o při-

členění „Pracovního výboru“ k Ústřednímu svazu lékárníků (ÚSL). Návrh PhMr. Zdeňka Kocka, aby byl „Pracovní výbor“ přidělen k ÚSL pod titulem Hospodářský odbor ÚSL byl přijat a doporučen k propracování ÚSL.

Úřední a zájmové organizace lékárníků vytvořily „Akční výbor lékárníků“ (AVL) jako

základnu spolupráce všech lékárnických složek. Tato revoluční organizace zastupovala lékárnický stav až do doby, kdy bylo možno na podkladě nových ústavních a právních poměrů přikročit k definitivní úpravě lékárnictví (1950). Akční výbor lékárníků se v Praze

utvořil 27. února 1948. Téhož dne převzal AVL veškerou činnost Ústředního svazu lékárníků,

učinil potřebná opatření pro činnost hlavních grémií a výborů kondicinujících farmaceutů, Pracovního výboru lékárnických gremií a výborů, Sboru pro vybudování lékárnického domu a ostatních institucí.

Oběžníkem z dubna 1948 oznámil AVL, že pro obvod Hlavního gremia lékárníků v Brně

a Výboru kondicinujících farmaceutů v Brně se ustavuje společný akční výbor. V jeho čele stál předseda profesor RNDr. PhMr. Vladimír Morávek.

Též pro obvod Hlavního grémia lékárnického v Olomouci se ustavil AVL.

17

Přípis ministerstva zdravotnictví č. I/5 – 326 – 26/6 – 1945.

16

Podle usnesení schůze delegátů AVL ze dne 12. března 1948 se měly omezit tyto dílčí

AVL v oblastech hlavních grémií na provedení očisty, na dozor, na činnost grémií a výborů a na úřední styk s okresními národními výbory a zemským národním výborem. Vedení běžné

lékárnicko-politické agendy a styk s ústředními úřady byl vyhrazen AVL v Praze. O zásadních a celostátních otázkách, týkajících se lékárnictví, se měl radit sbor delegátů AVL.

Po vyhlášení zákona č. 271 o výrobě a distribuci léčiv z 19. prosince 1949, který nabyl

platnosti 1. ledna 1950, a po vytvoření národního podniku Medika, přestala mít grémia lékárníků praktický smysl. Výslovně pak byla zrušena § 5 zákona č. 170 ze dne 21. prosince

1950 o zdravotnických povoláních, který zní: „Zájmové korporace zdravotnických pracovníků s povinným členstvím se zrušují.“

17

2. Přehled starostů brněnského gremia 1798 prvním starostou Vincenc Petke, lékárník „U zlaté koruny“, Brno 1848

starosta Bedřich Kurzweil

1850 – 1. 10. 1855

starosta Ludwig Moeser

1. 10. 1855 – 1889

starosta Vincens Schönaich, Brno

1859–1886

spolustarosta Alfred Glassner, Brno

1855–1859 1886–1889

spolustarosta Jan Gottlieb

spolustarosta František Eder, Brno spolustarosta Leopold Lusar, Brno

1889 – 27. 11. 1917

starosta Leopold Lusar, Brno

22. 9. 1903 – 21. 9. 1909

spolustarosta Josef Čech, Blansko

27. 11. 1917 – 25. 2. 1919

starosta Mathias Hofner, Brno

25. 2. 1919 – 6. 3. 1934

starosta František Dvořáček, Brno

6. 3. 1934 – 1. 7. 1940

starosta František Procházka, Brno

5. 4. 1938 – 1. 7. 1940

spolustarosta August Schmidt, Brno

1889 – 22. 9. 1903

21. 9. 1909 – 27. 11. 1917

25. 2. 1919 – 5. 4. 1938

5. 4. 1938 – 1. 7. 1940

spolustarosta Mathias Hofner, Brno

spolustarosta Antonín Cipra, Královo Pole

spolustarosta František Dvořáček, Brno

spolustarosta Adolf Goll, Brno

spolustarosta Heřman Berka

1. 7. 1940 – 15. 12. 1944

lékárenský komisařský správce Hermann Schnitzer, Brno

15. 12. 1944 – 11. 7. 1945

starosta Josef Stancl, Uherské Hradiště 18

15. 12. 1944 – 11. 7. 1945

spolustarosta Franz Trenkler, Olomouc

11. 7. 1945 – 1948

starosta František Procházka, Brno

21. 10. 1945 – 1948

spolustarosta Jan Brychta, Vyškov

15. 12. 1944 – 11. 7. 1945

21. 10. 1945 – 1948

duben 1948 – 21. 12. 1950

spolustarosta Heřman Berka, Brno

spolustarosta Jaroslav Šaur, Brno

předseda akčního výboru lékárníků Vladimír Morávek, Brno

19

3. Historie archivního fondu Archiv Hlavního lékárnického gremia v Brně byl uložen v místnostech gremia na Kolišti

3. Po zrušení gremia zůstalna místě v místnostech Ústavu pro farmakognosii lékařské a farmaceutické fakulty v Brně.

Asi v letech 1951–1954 jej převzal doc. Dr. Mr. Jaroslav Hladík, který byl tehdy vedou-

cím ústřední knihovny farm. studia a od konce r. 1953 vedoucím Ústavu dějin lékárnictví. Ten

v písemnostech gremia zřejmě bádal. Už předtím byl fond patrně nějak uspořádán, tento pořádek byl však přestěhováním fondu porušen, lze také předpokládat ztrátu některých písemností. Žádné záznamy o převzetí a stavu archivu z té doby neexistují.

Od roku 1954 byl archiv zajištěn proti ztrátám novým vedoucím Ústavu dějin lékárnictví

PhMr. Václavem Ruskem, ani tehdy ale archiv nebyl uspořádán. Po roce 1960 při sloučení

farmaceutických fakult přešel archiv s ostatním zařízením ústavu na fakultu farmacie do

Bratislavy. V roce 1965 byl archiv formálně předán do správy Archivu města Brna a v roce 1967/1968 uspořádán posluchačkami farmacie Janou Sovovou a Marií Jaklovou v rámci

diplomové práce. Archiv Hlavního lékárnického gremia v Brně byl nyní uložen do 89

archivních krabic jako fond F 86 a k fondu byl vypracován velice podrobný inventář. Konzultačně se při této práci podílel PhDr. Vodička z Archivu města Brna a vedoucí diplomové práce Dr.PhMr. Václav Rusek CSc.

Už roku 1971 požádal Archiv města Brna Ústav dejín lekárnictva farmaceutické fakulty

Univerzity Komenského v Bratislavě o navrácení fondu. K převzetí došlo v lednu 1976, některé dodatky k fondu převzal Archiv města Brna roku 1980 a 1989. Někdy poté byl

bohužel ztracen karton č. 7 s korespondencí z let 1836–1852. Byl snad kdysi zapůjčen Ústavu dějin farmacie Univerzity Karlovy v Hradci Králové, dodnes se však nepodařilo jej najít a k fondu vrátit.

Už při generální inventuře v roce 2001 bylo zaznamenáno, že zpracování fondu je

nevyhovující, proto bylo roku 2005 přikročeno k jeho reinventarizaci.

20

4. Způsob reinventarizace fondu Při reinventarizaci nebyly žádné písemnosti vyřazeny a skartovány. Fond F 86 Hlavní

lékárnické gremium v Brně nyní tvoří celkem 63 kartonů a 48 knih. Celý fond, který byl

od roku 1967/68 až dosud uložený v 89 kartonech, jsem rozdělila do čtyř základních skupin: úřední knihy, spisový materiál, hospodářská agenda a tiskoviny. První skupina Úřední knihy

obsahuje 28 knih, ve kterých jsou zaznamenány seznamy lékárníků-majitelů i veškerého personálu lékáren, zápisy z gremiálních schůzí a ze schůzí pracovního výboru, jedna kniha obsahuje koncepty běžných dopisů.

Druhá skupina Spisový materiál se dělí na šest částí. První z nich tvoří Schůze Hlavního

lékárnického gremia v Brně, zápisy z jednotlivých schůzí jsou seřazeny chronologicky,

doplněny jsou pozvánkami na gremiální schůze a hlasovacími lístky pro volbu starosty

a spolustarosty grémia. Následují Písemnosti normativní povahy, které jsou velice útržkovité, proto jsou zařazeny až za zápisy ze schůzí. V části s názvem Lékárny jsou pak nejen žádosti o zřízení lékáren veřejných i domácích, ale také evidence lékáren, která je seřazená tak, jak si ji

řadilo samo Hlavní lékárnické gremium v Brně. Část Aspirantská škola shromažďuje veškeré písemnosti, které se týkají výchovy lékárnických učňů (tyronů) a jejich zkoušek na konci učňovského období.

Jako pátá část skupiny Spisový materiál následuje korespondence, zde jsem

korespondenci do roku 1899 ponechala v původním řazení grémia, které si jednotlivé listy

číslovalo a řadilo do složek po jednotlivých letech. Po roce 1899 nastal obrovský nárůst přijatých dopisů, proto jsem další korespondenci rozdělila do jedenácti skupin, jednak podle

původce dopisů (jednotlivé úřady řazené podle instancí), jednak dle obsahové stránky (běžná korespondence v provozních záležitostech lékáren, změny v lékárnách aj.), korespondenci pak

doplňují koncepty grémia. Dopisy v rámci každé z těchto jedenácti skupin jsou řazeny chronologicky. Spisový materiál uzavírá část Různé spisy.

Hospodářská agenda je rozčleněna do čtyř částí, z toho nejdůležitější jsou účetní knihy

(těch je celkem 20) a doklady o příjmech a výdajích, řazené opět chronologicky.

Celý fond uzavírá jeden karton tiskovin, který obsahuje různé výstřižky z periodik týkající

se lékárnictví na Moravě i v Čechách, dále brožury a katalogy všeho druhu.

K fondu je k dispozici kromě tohoto inventáře také velice podrobný „inventář“, který

vznikl při pořádání v roce 1967/68, vypisující u některých inventárních jednotek všechna jména, která jsou v písemnostech zmíněna.

21

5. Inventář Hlávního lékárnického gremia v Brně

Hlavní lékárnické gremium v Brně Fond F 86

Archiv města Brna

22

Inv. č.

název

časový rozsah

č. knihy

I. Úřední knihy 1

Apotheker des Brünner Gremiums (Lékárníci

1842–1901

1

2

Apotheker des Gremiums (Lékárníci gremia)

1902–1940

2

3

Seznam hlášených magistrů gremia brněnského

1920–1943

3

4

Abecendní seznam zaměstnaných magistrů

1908–1922

4

5

Kondiční průkazy

1935–1945

5

6

Protokoll der Agotheker Lehrlinge des Brünner

1838–1912

6

brněnského gremia)

Gremiums (protokol lékárnických učňů brněnského gremia)

7

Kniha aspirantů brněnského lékárnického gremia

1943–1948

7

8

Index aspirantů (abecední)

1943–1948

8

9

Změny v gremiu

1931–1936

9

10

Dotazy na místa v lékárnách

1937–1945

10

11

Schůze gremia

1925–1930

11

12

Gremiální schůze

1934–1948

12

13

Gremiální schůze

1934–1944

13

14

Schůze pracovního výboru

1934–1936

14

(z opačné strany: Schůze pracovního výboru)

23

1925–1926

Inv. č.

název

časový rozsah

15

Zápisy o schůzích gremiálního výboru

1945–1948

15

16

Index důležitých nařízení týkajících se

1920–1942

16

17

Gestions-Protokoll des Brünner

1858–1875

17

18

Podací protokol

1901–1927

18

19

Podací protokol

1928–1933

19

20

Podací protokol

1934–1935

20

21

Exhibitní protokol

1935–1937

21

22

Exhibitní protokol

1937–1939

22

23

Protokol – došlé přípisy

1939–1946

23

24

Protokol

1942–1945

24

25

Došlé přípisy

1946

25

26

Došlé přípisy

1946–1948

26

27

Běžné koncepty

1945

27

28

Došlé přípisy

1948–1950

28

lékárnictví a obchodu s jedy Apotheker-Gremiums

24

č. knihy

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

II. Spisový materiál

1. Schůze Hlavního lékárnického gremia v Brně 29

Gremiální schůze

1889

30

Gremiální schůze

1890

31

Gremiální schůze

1891

32

Gremiální schůze

1892

33

Gremiální schůze

1893

34

Gremiální schůze

1894

35

Gremiální schůze

1895

36

Gremiální schůze

1896

37

Gremiální schůze

1897

38

Gremiální schůze

1898

39

Gremiální schůze

1899

40

Gremiální schůze

1900

41

Gremiální schůze

1901

42

Gremiální schůze

1902

43

Gremiální schůze

1903

44

Gremiální schůze

1904

45

Gremiální schůze

1905

46

Gremiální schůze

1906

47

Gremiální schůze

1907

48

Gremiální schůze

1908

49

Gremiální schůze

1909 – I. sem.

50

Gremiální schůze

1909 – II. sem.

25

1

Inv. č.

název

časový rozsah

51

Gremiální schůze

1910 – I. sem.

52

Gremiální schůze

1910 – II. sem.

53

Gremiální schůze

1911 – I. sem.

54

Gremiální schůze

1911 – II. sem.

55

Gremiální schůze

1912 – I. sem.

56

Gremiální schůze

1912 – II. sem.

57

Gremiální schůze

1913 – I. sem.

58

Gremiální schůze

1913 – II. sem.

59

Gremiální schůze

1914 – I. sem.

60

Gremiální schůze

1914 – II. sem.

61

Gremiální schůze

1915 – I. sem.

62

Gremiální schůze

1915 – II. sem.

63

Gremiální schůze

1916–1917

64

Gremiální schůze

1919

65

Gremiální schůze

1920

66

Gremiální schůze

1921

67

Gremiální schůze

1925

68

Gremiální schůze

1930–1931

69

Gremiální schůze

1932–1933

70

Gremiální schůze

6. 3. 1934

71

Gremiální schůze

30. 11. 1934

72

Gremiální schůze

26. 4. 1935

73

Gremiální schůze

5. 11. 1935

74

Gremiální schůze

3. 11. 1936

26

č. kart.

2

Inv. č.

název

časový rozsah

75

Gremiální schůze

9. 11. 1937

76

Gremiální schůze

5. 4. 1938

77

Gremiální schůze

1944

78

Gremiální schůze

21. 10. 1945

79

Gremiální schůze

27. 5. 1946

80

Gremiální schůze

16. 11. 1947

81

Pozvánky na gremiální schůze

1907–1934

82

Volební lístky

1854

83

Volební lístky

1864

84

Volební lístky

1870

85

Volební lístky

1890

27

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

2. Písemnosti normativní povahy

86

Návrhy gremiálního řádu, vyhlášky, předpisy, reformy

1880–1948

87

Sbírka vládních výnosů a nařízení

1909–1928

88

Normálie - Lékárnická informační služba:

1942–1950

89

II. Řízené hospodářství

90

III. NÚC - Lékárnická sazba

91

IV. Nositelé nemocenského pojištění

92

V. Záležitosti zaměstnanecké

93

VI. Daně a poplatky

94

VII. Nařízení, vyhlášky, výnosy

95

VIII. Okresní úřad (magistrát) gremiu

96

IX. Stavovské záležitosti

97

X. Různé

98

Oběžníky

1880–1945

99

Vyhlášky o daních a taxách

1900–1948

100

Vyhlášky týkající se pomoci nezaměstnaným

1934

101

Vyhlášky o obchodu omamnými látkami a jedy

1903–1950

102

Směrnice pro dodávky léků do ústavů

nedat., po r. 1935

103

Různé vyhlášky

1878–1950

104

Organizační pokyny a vnitřní záležitosti gremia

1900–1909

105


1909–1945

106


1945–1950

I. Pracovní společenství léčebných povolání

28

č. kart.

3

4

5

6

Inv. č.

107

název

časový rozsah

3. Lékárny

3.1 Soupis lékárníků-majitelů Bermann David

1901

Brno

Bičovský Bořivoj

Brno

Blažek Jaroslav

Líšeň u Brna

Biskup Leo

Brychta Johann

Brno

Brno

Cejna Antonín

Brno – Královo Pole

Čech Josef

Blansko

Cikánek Ignác

Domečka Antonín Dvořáček Franz Ehrlich Karel Erben Adolf

Gellen Alexander

Žďár na Moravě

Boskovice

Velké Meziříčí

Jaroslavice

Grégr Vladimír

Husovice

Hanzal František

Břeclav

Hájek Johann

Rosice

Havel Karel

Znojmo

Hofner Mathias

Brno

Hoffman Rudolf Houdek Anton

Brno

Brno

Houkal Václav

Brtnice

Inderka Vincenc

Jihlava

Chmenuš Ignác

Brno

Jakob Viktor

Hrušovany nad Jevišovkou

Jandík František

Vyškov

Jakubec Antonín Jína Oldřich

Třebíč

Kounice

Klier Václav

Jihlava

Kohn Julius

Moravské Budějovice

Knirsch Isidor Koukal dominik

Moravská Třebová

Jihlava

29

č. kart.

7

Inv. č.

název

časový rozsah

Kostka František

Jimramov

Kreutsich Rudolf

Moravský Krumlov

Müller August

Drnholec

Kramuš Isidor

Macháček Johana Paclík Karel

Pokorný Antonín

Procházka Johann Podleška Hugo Ramert Franz

Telč

Ivanovice

Brno

Reyld Franz

Slavkov

Salač Václav

Hrotovice

Seherks Ernst

Znojmo

Rufmays Josef Sander Viktor Schmidt August

Hustopeče

Svitavy

Brno

Schneider Rudolf

Mikulov

Seichert Aleš

Nové Město na Moravě

Sedláček František Sonntag Karl

Steiger Sigmund Streit Anton

Kyjov

Brno

Svačina Jan

Bystřice pod Hostýnem

Škarda Karel

Dačice

Svoboda Josef

Tišnov

Till Karel

Jevíčko

Vallaschek Theodor

Náměšť nad Oslavou

Tomáš Josef

Vlach František Weiss Emanuel

Třešť

Worell Anton

Ivančice

Ženatý Adolf

Velká Bíteš

Záleský Franz

Jihlava

30

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

108

Statistika lékáren gremia

1915–1935

109

Přihlášky a odhlášky gremia

1935–1939

110

Seznamy lékáren

1939–1940

111

Seznamy lékárníků

1942–1946

112

Hlášení o změnách personálu

1925–1940

3.2 Žádosti o zřízení veřejné lékárny 113

Žádosti o zřízení veřejné lékárny Biskup Leo

Hodonín

Ehrlich Rudolf

Břeclav

Křesťan Adolf

Brno-Židenice

Čech Josef

Kraus Emanuel Urban Josef 114

Vácha Jaroslav

Brno, Ohradní ul. Jaroměřice

1933

Kroměříž Jihlava

Žádosti o zřízení veřejné lékárny Čižmář Josef

1934

Brno-Novosady

Daněk Karel

Brno – proti nádraží

Hrbáč Karel

Brno - Masarykova čtvrť

Daněk Karel Mališ Jaroslav Šec Štěpán 116

Blansko

Žádosti o zřízení veřejné lékárny Bochořák Stanislav

115

1918–1919

Brno – U zemského divadla Znojmo

Velké Pavlovice

Žádosti o zřízení veřejné lékárny Čížek Karel

1935–1936

Brno – Židenice 31

č. kart.

Inv. č.

název Daněk Karel

Trnávka

Kůrka Bohumil

Brno – Židenice

Schaffer Oskar

Brno, Křenová

Kůrka Bohumil

Velké Meziříčí

Brno – Maloměřice

Vylíčil František

Čejč

Velké Meziříčí

Žádosti o zřízení veřejné lékárny

1937

Kalfas Vladimír

Třebíč

Kerwitzer Jan

Brno – Královo Pole

Kašper Bohumil

Znojmo

Koupil Vojtěch

Olomouc – Hodolany

Musil Alfons

Kroměříž

Rysý Bedřich

Moravská Ostrava

Mareš Vilém

Proch Vincenc

Luka nad Jihlavou Brno – Židenice

Schovánek Oldřich

Kroměříž

Wiche Anton

Brno – Na pískách

Wiche Anton

118

Lednice

Svojitka Josef

Vácha Jaroslav

Brno – Veveří

Žádosti o zřízení veřejné lékárny

1939

Bochořák Stanislav

Brno – Tuřany


Brno, Kotlářská

Bochořák Stanislav Bochořák Stanislav Bochořák Stanislav

Brno, Za Zahrádkou Brno

Velké Meziříčí

Brdičková Miloslava

Brno – Maloměřice

Daněk Karel

Brno – Žabovřesky

Daněk Karel

Divíšková Milada

č. kart.

Čejč

Grohmann Edwin

Krischowski Anton

117

časový rozsah

Moravská Nová Ves

Brno – vnitřní město 32

8

Inv. č.

název

časový rozsah

Ježíšek Vladimír

Moravská Nová Ves

Kazický Arnošt

Brno, Na Pískách

Kolčava Karel

Brno – Tuřany

Koupil Vojtěch

Prostějov

Murycová Emilie

Kuřim

Kainarová Marie Kazický Arnošt Koščák Josef

Koupil Vojtěch Poici Josef

Salač Jaroslav

Luka nad Jihlavou

Brno, Koliště

Frenštát pod Radhoštěm

Olomouc

Velké Pavlovice Okříšky

Šindelář František

Velké Meziříčí

Werks František

Brno

Václavek František Zadražil František

Třebíč

Luka nad Jihlavou

Žižková-Michálková Marie 119

Žádosti o zřízení veřejné lékárny Kopečný Ferdinand

1940

Třebíč

Krippel Jindřich

Tišnov

Salač Jaroslav

Třebíč

Prokop Julius

120

Velké Pavlovice

Velké Meziříčí

Žádost okresní nemocenské pojišťovny o zřízení ústavní lékárny

1934

3.3 Žádosti o zřízení domácí lékárny 121

Žádosti o zřízení domácí lékárny Feledi Pavel

Knebl Jaroslav

1934–1935

Vranov nad Dyjí Dubňany

Koroši-Končenko Fedor Český Radolec Labomírská Drahomíra

Kravsko

33

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

Leonhartsberger Arnošt Dolní Věstonice Lobov Vsevolod Schöffel Vilém

Pustiměř

Sklenařík Vladimír

Moravská Nová Ves

Zelený Jaroslav

Okříšky

Spurný Ferdinand

122

Žarošice

Rohle

Žádosti o zřízení domácí lékárny Beyer Josef

Bílek Jaroslav

1936

Prosiměřice

Křtiny

Doliza Augustin

Dolní Rožince

Högenauer Jan

Safov

Fleischmann Oskar Hřebačka František

Osvětimany

Moravská Nová Ves

Jarník Ladislav

Křtiny

Krupica Otto

Luka nad Jihlavou

Meduna Bohuslav

Police

Motýl Jiří

Luka nad Jihlavou

Kepák Josef

Mader Miroslav Mikula Josef

Lanžhot

Lomnice

Šebětov

Müller Julius

Studená

Prečan František

Strážek

Nestel Josef

Vratěnín

Sovadina Alfons

Brno – Bohunice

Stoklasa Jindřich

Tavíkovice

Toman Jaromír

Tuřany

Werner Emanuel

Nové Hvězdice

Stohschneider František Vratěnín Špalek Jaroslav Večerka Jan

Čejč

Dambořice

34

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

123

Žádosti o zřízení domácí lékárny

1937

Bronner Vilém

Želechovice

Högemann Jan

Písečná

Čajka Michal

Jaroš František Kuba Josef

Vratěnín

Bohdalov

Nečas Jan

Tavíkovice

Ryjarzek Karel

Dolní Věstonice

Sinanský Emil

Sloup

Záděra Ladislav

Velké Němčice

Předtěčenský Petr Sedláček Stanislav Stoklasa Jindřich

Budišov Vracov

Nedvědice Višňová

Žádosti o zřízení domácí lékárny Kempa Josef

Krupica Otto

1938

Lesonice

Osová Bitýška

Sedláček Stanislav

Strážek

Škrášek Antonín

Osová Bitýška

Stöger František Welisch Felix 125

Milotice

Lavecký Karel

Míček František

124

Dolní Věstonice

Bohdalov

Vlasatice

Žádosti o zřízení domácí lékárny Beneš Bedřich

Carda Antonín

1939

Velké Pavlovice

Dvořák Bohumil

Švábenice

Fuchs Adolf

Stonařov

Fiša Arnold

Hornich Jan

Hyvaar Stanislav

Tasov Čejč

Tulešovice 35

č. kart.

Inv. č.

název Hyvaar Stanislav

Vmyslice

Kopeček Vítězslav

Dukovany

Krejčí Jan

Budkov

Mařica Antonín

Osvětimany

Javůrek Josef

Kraus František

Kubice František

Jevišovice

Starč u Třebíče

Bílovice nad Svitavou

Pěnička Bohuš

Velká Bíteš

Richard Štefan

Želetava

Ráček Josef

Škrášek Antonín

Těluškin Timofej Veselý Zdeněk

č. kart.

Brno – Bystrc

Medek Ludvík

Odehnal František

126

časový rozsah

Křižanov

Luka nad Jihlavou

Kamenice nad Jihlavou Brno - Bystrc

Žádosti o zřízení domácí lékárny

1948

Goldflam Vilém 3.4 Evidence lékáren 127

Lékárna „U Spasitele“

1922–1949

128

Lékárna „U Panny Marie Vítězné“

1929–1948

129

Lékárna „U Novovsadů“

1927–1947

130

Lékárna „U Naděje“

1918–1947

Brno, Eisenhowerova 3

Brno, Veveří 22

Brno, Hybešova 11

Brno, Bratislavská 6

36

9

Inv. č.

název

časový rozsah

131

Lékárna „U lva“

1929–1950

132

Lékárna „U Panny Marie Pomocné“

1920–1948

133

Lékárna „U lékařské fakulty“

1937–1943

134

Lékárna „Tivoli“

1928–1950

135

Lékárna „Na Olomoucké“

1931–1946

136

Lékárna „U Anděla“

1918–1949

137

Lékárna „U Zemského domu“

1925–1950

138

Lékárna „U Hvězdy“

1928–1949

139

Lékárna „U červeného raka“

1920–1950

140

Lékárna „U svatého ducha“

1926–1950

141

Lékárna „Milosrdných bratří“

1925–1950

142

Lékárna „U nádraží“

1927–1950

Brno, Křenová 57 Brno, Cejl

Brno, Tvrdého 1

Brno, Olomoucká 3 Brno, Olomoucká 3 Brno, Plotní 69

Brno, Benešova 5

Brno, Vranovská 1

Brno, Masarykova 1 Brno, Lidická 23

Brno, Vídeňská 7

Brno, Masarykova 37

37

č. kart.

10

Inv. č.

název

časový rozsah

143

Lékárna „U růže“

1932–1949

144

Lékárna „U římského císaře“

1920–1950

145

Lékárna „U zlaté koruny“

1928–1950

146

Lékárna „U Božího oka“

1908–1950

147

Lékárna „U Minervy“

1924–1946

148

Lékárna „U zlatého orla“

1888–1950

149

Lékárna „Nový život“

1930–1947

150

Lékárna „Na korse“

1932–1941

151

Lékárna „U svatého Huberta“

1922–1950

152

Zemská ústavní lékárna

1921–1950

153

Lékárna „U dobrého pastýře“

1919–1950

154

Lékárna „U Kotvy“

1934–1949

Brno, Údolní 31

Brno, Masarykova 18 Brno, Křenová 2

Brno, Pekařská 5

Brno, Náměstí 28. října 7 Brno, Náměstí Svobody 1 Brno, Josefská 2

Brno, Náměstí Svobody 8 Brno, Kobližná 7

Brno, Pekařská 54 Brno, Křížová 49

Brno, Jugoslávská

38

č. kart.

11

Inv. č.

název

časový rozsah

155

Lékárna „U Matky Boží“

1898–1949

156

Lékárna „U Svornosti“

1929–1947

157

Lékárna „U gymnasia“

1931–1947

158

Lékárna „U svatého Antoníčka“

1924–1950

159

Lékárna „U sv. Trojice“

1898–1950

160

Lékárna „U svatého Václava“

1937–1945

161

Lékárna Brno – Řečkovice

1931–1950

162

Lékárna „U černého orla“

1927–1949

163

Lékárna „U krále Jiřího z Poděbrad“

1919–1949

164

Lékárna Brno – Židenice

1931–1949

165

Lékárna „U Libuše“

1929–1950

166


1913–1948

Brno - Husovice, Husovská 39 Brno - Husovice, Dukelská 5 Brno, Slovanské náměstí 9 Brno, Palackého 11 Brno, Palackého 50

Brno - Maloměřice, Selská 102 Brno, Banskobystrická 39a Brno - Žabovřesky, Montgomeryho 104 Brno - Židenice, U Lázní 30 Brno, Jílkova 82

Brno - Židenice, Táborská 193 Brno - Líšeň, Nám. Karla IV. 6

39

č. kart.

12

Inv. č.

název

časový rozsah

167

Lékárna „Mater Dolorosa“

1927–1950

168

„Nová lékárna“

169

Lékárna „U Komenského“

1924–1949

170


1924–1950

171

Lékárna „U Svatého Ducha“

1927–1946

172

Lékárna „U nádraží“

1923

173

Lékárna „U zlatého jelena“

1922–1946

174

Lékárna „U svaté Trojice“

1945–1947

175

Lékárna „U Marie Pomocné“

1907–1950

176

Lékárna „U anděla strážce“

1909–1948

177


1927–1949

178

Lékárna „U Svaté Trojice“

1923–1949

Blansko

Brno - Žabovřesky, Rosického nám. 1 Boskovice, Komenského tř. 27 Boskovice, Náměstí Brtnice, Náměstí 76 Břeclav

Břeclav, Palackého tř. 42

Březová nad Svitavou, Pražská 75 Bystřice nad Pernštejnem Bučovice Dačice

Dolní Kounice

40

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

179

Lékárna v Drnholci

1908

180


1930–1950

181

Lékárna „U svatého Cyrila“

1920–1948

182


1934–1949

183


1929–1943

184

Lékárna "U svaté Anny"

1948

185


1945–1950

186

Lékárna „U zlatého orla“

1930–1949

187


1897–1948

188


1928–1950

189


1948–1950

190

Lékárna „Kras“

1929–1947

Drnholec

Hodonín, Masarykovo nám. 10 Hodonín, Benešova tř. 53 Hodonín, Schillerova 3 Hrotovice 9

Hrušovany nad Jevišovkou Hustopeče u Brna Ivančice

Ivanovice na Hané

Jaroměřice nad Rokytnou Jaroslavice Jedovnice

41

č. kart.

13

Inv. č.

název

časový rozsah

191

Lékárna „U zlatého anděla“

1920–1950

192

Lékárna „U bílého anděla“

1892–1950

193


1914–1950

194

Lékárna „U svaté Anny“

1922–1950

195

Lidová lékárna v Jihlavě

1940–1947

196


1924–1949

197

"Vonešova lékárna"

1929–1946

198

Lékárna „U svatého Leopolda“

1922–1947

199

Lékárna "U nádraží"

1940–1949

200

Lékárna „Milosrdných bratří“

1929–1950

201

Lékárna „U Salvatora“

1927–1948

202


1946–1950

Jemnice

Jevíčko, Palackého nám. 86 Jihlava, Masarykovo nám. 38 Jihlava, Tř. dr. Beneše 5

Jihlava, Tř. dr. Beneše 33 Jihlava, Masarykovo nám. Jihlava, Úvoz 1 Jimramov 11

Kuřim, Farského 332 Letovice

Nové Město na Moravě Miroslav

42

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

203

Lékárna „U slunce“

1933–1950

204

Lékárna „U jednorožce“

1927–1946

205

Lékárna „U zlatého slunce“

1947–1949

206

Lékárna „U Salvatora“

1930–1949

207


1945–1950

208

Lékárna „U svatého Jakuba“

1941–1949

209


1911–1949

210


1943–1950

211

Lákárna v Rájci

1934–1947

212

Lékárna „U zlatého srnce“

1935–1949

213

Lékárna „U Anděla Strážce“

1931–1949

214

Lékárna „U Marie Pomocné“

1925–1949

Modřice

Moravské Budějovice Moravský Krumlov

Moravská Třebová, Cihlářova 7 Moravská Třebová, Nám. T. G. Masaryka 3 Moravská Nová Ves

Náměšť nad Oslavou Poštorná

Rájec nad Svitavou Rajhrad

Rosice u Brna Rousínov

43

č. kart.

14

Inv. č.

název

časový rozsah

215


1927–1948

216

Lékárna „U Marie Pomocné"

1937–1947

217

Lékárna „U Božího Oka“

1945–1950

218

Lékárna „U Panny Marie“

1945–1948

219

Lékárna „U Anděla Strážce“

1921–1945

220

Lékárna „U Nejsvětější Trojice“

1927–1948

221

Lékárna „U svatého Josefa“

1908–1949

222

Lékárna „U Božího Oka“

1889–1949

223

Lékárna „Na Stařečce“

1927–1950

224


1898–1947

225

Lékárna „U naděje“

1924–1949

226


1917–1950

Slavkov

Slavonice Svitavy Svitavy

Šlapanice Tišnov Třebíč

Třebíč, Karlovo nám. Třebíč Telč

Újezd u Sokolnic Velké Meziříčí

44

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

227

"Lékárna u sv. Marie"

1909–1934

228


1908–1950

229

Lékárna „U Komenského“

1922–1950

230

Lékárna „U zlaté koruny“, "Srdínkova lékárna"

1911–1943

231


1921–1935

232


1925–1933

233

Lékárna „U zlatého jednorožce“

1945–1950

234

Lékárna „U sv. Cyrila a Methoda“

1931–1939

235

Lékárana „U Anděla Strážce“

1931–1950

236


1945

237

Lékárna "U zlatého orla"

1899–1904

Vranov nad Dyjí

Kyjov, Masarykovo nám. 12 Kyjov, Komenského tř. 35 Jihlava

Znojmo Znojmo

Mikulov, Masarykovo nám. 12 Klobouky u Brna

Podivín, Komenského 214 Pohořelice u Brna Žďár na Moravě

45

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

3.5 Farmaceutické listy stavovské (abecedně) 238

Farmaceutické listy stavovské A-E

239

Farmaceutické listy stavovské F-CH

240

Farmaceutické listy stavovské I-M

241

Farmaceutické listy stavovské N-R

242

Farmaceutické listy stavovské S-U

243

Farmaceutické listy stavovské V-Z

1851–1950 15

16

3.6 Medailonky 244

č. kart.

PhMr. Vítězslav Mečíř a PhMr. František Dvořáček: medailonky o životě, úřední doklady a fotografie

46

1899–1952

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

4. Aspirantská škola 245

Přihlášky do aspirantské školy

1943–1947

246

Seznamy aspirantů

1946–1948

247

Aspiranti, kteří během praxe vystoupili z gremia

1936–1947

248

Žádosti o udělení studijní podpory

1946

249

Organizační záležitosti aspirantské školy,

1941–1948

250

Dotazy stran aspirantské školy a zkoušek

1944–1948

251

Koncepty: pozvánky ke zkoušce, odpovědi na

1946–1948

252

Doklady aspirantů (tyronů)

1847–1905

253

Aspirantské zkoušky

1912–1915

254


1917–1920

255


1921–1927

256


1928

257


1929

258


1930

259


1931

260


1932

261


1933

262


1934

263


1935

264


1936

265


1937

266


1938

oběžníky

dotazy

47

16

17

18

Inv. č.

název

časový rozsah

267


1939

268


1940

269


1941

270


1942

271


1943

272


1944

273


1945

274


1946

275


1947

276


1948

277

Němečtí aspiranti - doklady a protokoly o zkoušce 1931–1945

278

Farmacie na Masarykově univerzitě v Brně: slavnostní zahájení 1. 12. 1945

48

1945–1947

č. kart.

19

20

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

5. Korespondence

5.1 Korespondence z let 1826-1899

279

Korespondence

1826–1827

280

Korespondence

1853–1854

281

Korespondence

1855

282

Korespondence

1856

283

Korespondence

1857

284

Korespondence

1858

285

Korespondence

1859

286

Korespondence

1860

287

Korespondence

1861

288

Korespondence

1862

289

Korespondence

1863

290

Korespondence

1864

291

Korespondence

1865

292

Korespondence

1866

293

Korespondence

1867

294

Korespondence

1868

295

Korespondence

1869

296

Korespondence

1870

297

Korespondence

1871

298

Korespondence

1872

299

Korespondence

1873

300

Korespondence

1874

301

Korespondence

1875 49

21

22

23

Inv. č.

název

časový rozsah

302

Korespondence

1876

303

Korespondence

1877

304

Korespondence

1878

305

Korespondence

1879

306

Korespondence

1880

307

Korespondence

1881

308

Korespondence

1882

309

Korespondence

1883

310

Korespondence

1884

311

Korespondence

1885

312

Korespondence

1886

313

Korespondence

1887

314

Korespondence

1888

315

Korespondence

1889

316

Korespondence

1890

317

Korespondence

1891

318

Korespondence

1892 I. sem.

319

Korespondence

1892 II. sem.

320

Korespondence

1893

321

Korespondence

1893/94 I. sem.

322

Korespondence

1893/94 II. sem.

323

Korespondence

1894/95 I. sem.

324

Korespondence

1894/95 II. sem.

325

Korespondence

1895/96 I. sem.

50

č. kart.

24

25

26

27

28

Inv. č.

název

časový rozsah

326

Korespondence

1895/96 II. sem.

327

Korespondence

1896/97 I. sem.

328

Korespondence

1896/97 II. sem.

329

Korespondence

1897/98 I. sem.

330

Korespondence

1897/98 II. sem.

331

Korespondence

1898/99 I. sem.

332

Korespondence

1898/99 II. sem.

č. kart.

29

5.2 Korespondence z let 1899-1950 a) Ministerstvo zdravotnictví 333

Ministerstvo veřejného zdravotnictví

1919–1938

334

Ministerstvo sociální a zdravotní správy

1939–1941

335

Ministerstvo zdravotnictví

1945–1949

a tělesné výchovy

b) Moravské místodržitelství – Zemská správa politická 336

Moravské místodržitelství

1900

337


1901

338


1902

339


1903

340


1904

341


1905

342


1906

343


1907

344


1908

51

30

Inv. č.

název

časový rozsah

345


1909

346


1910

347


1911

348


1912

349


1913

350


1914

351


1915

352


1916

353


1917

354


1918

355


1919

356

Zemská správa politická na Moravě

1920–1923

357

Zemská správa politická na Moravě

1924–1928

358

Zemský úřad v Brně

1929–1939

359

Landesbehörde in Brünn (Zemský úřad v Brně)

1941–1945

360

Zemský národní výbor v Brně

1945–1948

c) Obecní rada – Městská rada 361

Obecní rada

1899

362

Obecní rada

1900

363

Obecní rada

1901

364

Obecní rada

1902

365

Obecní rada

1903

366

Obecní rada

1904

52

č. kart.

31

32

Inv. č.

název

časový rozsah

367

Obecní rada

1905

368

Obecní rada - Městská rada

1906

369

Městská rada

1907

370

Městská rada

1908

371

Městská rada

1909

372

Městská rada

1910

373

Městská rada

1911

374

Městská rada

1912–1915

375

Městská rada

1916–1919

376

Zemské hlavní město Brno

1919–1922

377

Zemské hlavní město Brno

1923–1927

378

Rada zemského hlavního města Brna

1928–1939

379

Vrchní starosta města Brna

1942–1945

č. kart.

33

d) Korespondence s ostatními úřady a institucemi 380

Korespondence s ostatními úřady a institucemi

1899

381


1900

382


1901

383


1902

384


1903

385


1904

386


1905

387


1906

388


1907

53

34

Inv. č.

název

časový rozsah

389


1908

390


1909

391


1910

392


1911

393


1912

394


1913

395


1914

396


1915

397


1916–1918

398


1919–1921

399


1922–1924

400


1925–1929

401


1930–1934

402


1935–1938

403


1939–1944

404


1945–1950

e) Změny v lékárnách, koncese, informace o lékárnách a personálu 405

Změny v lékárnách, koncese, informace o

1899

406


1900

407


1901

lékárnách a personálu

lékárnách a personálu lékárnách a personálu

54

č. kart.

35

36

Inv. č.

název

časový rozsah

408


1902

409


1903

410


1904

411


1905

412


1906

413


1907

414


1908

415


1909

416


1910

417


1911

418


1912

419


1913

420


1914–1915

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

lékárnách a personálu

55

č. kart.

37

Inv. č.

název

časový rozsah

421


1916–1919

422


1920–1923

423


1924–1926

424


1927–1929

425


1930–1934

426


1935

427


1936

428


1937

429


1938

430


1939

431


1940

432


1941

433


1942

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

56

č. kart.

38

Inv. č.

název

časový rozsah

434


1943

435


1944

436


1945

437


1946

438


1947

439


1948

440


1949

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu lékárnách a personálu

č. kart.

f) Korespondence s jinými lékárnickými grémii a spolky 441

Jiná lékárnická grémia a spolky

1899

442


1900

443


1901

444


1902

445


1903

446


1904

447


1905

448


1906

449


1907

57

39

Inv. č.

název

časový rozsah

450


1908

451


1909

452


1910

453


1911

454


1912–1913

455


1914–1915

456


1916–1919

457


1920–1922

458


1923–1926

459


1927–1930

460


1931–1934

461


1935–1938

462


1939–1942

463


1943–1946

464


1947–1950

č. kart.

40

g) Korespondence s firmami, spolky a redakcemi periodik 465

Firmy, spolky, redakce periodik

1899–1902

466


1903–1905

467


1906–1909

468


1910–1919

469


1920–1930

470


1931–1940

471


1941–1950 58

41

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

h) Běžná korespondence v provozních

záležitostech lékáren, včetně stížností, žádostí o stipendia a vdovské podpory 472

Běžná korespondence

1899

473


1900

474


1901

475


1902

476


1903

477


1904

478


1905

479


1906

480


1907

481


1908

482


1909

483


1910

484


1911

485


1912

486


1913

487


1914

488


1915

489


1916

490


1917

491


1918

492


1919

493


1920 59

42

43

44

45

Inv. č.

název

časový rozsah

494


1921

495


1922

496


1923

497


1924

498


1925

499


1926

500


1927

501


1928

502


1929

503


1930

504


1931–1932

505


1934

506


1935

507


1936

508


1937

509


1938

510


1939

511


1940

512


1941

513


1942

514


1943

515


1944

516


1945

517


1946

60

č. kart.

46

47

48

Inv. č.

název

časový rozsah

518


1947

519


1948

520


1949

521


1950

č. kart.

i) Dopisy od pokladen a pojišťoven 522

Pokladny a pojišťovny

1899–1910

523


1911–1920

524


1921–1930

525


1931–1940

526


1941–1950

49

j) Ostatní korespondence: blahopřání, oznámení sňatku, úmrtí, kondolence, poděkování za projevenou soustrast 527

Ostatní korespondence

1899–1919

528

Ostatní korespondence

1920–1948

k) Koncepty 529

Koncepty

1899–1902

530

Koncepty

1903–1906

531

Koncepty

1907–1910

532

Koncepty

1911–1914

533

Koncepty

1915–1918

534

Koncepty

1919–1921

61

50

Inv. č.

název

časový rozsah

535

Koncepty

1922–1925

536

Koncepty

1926

537

Koncepty

1927

538

Koncepty

1928

539

Koncepty

1929

540

Koncepty

1930

541

Koncepty

1931

542

Koncepty

1932–1934

543

Koncepty

1935

544

Koncepty

1936–1937

545

Koncepty

1938–1939

546

Koncepty

1940–1944

547

Koncepty

1945

548

Koncepty

1946

549

Koncepty

1947

550

Koncepty

1948

551

Koncepty

1949

552

Koncepty

1950

553

Gremiální formuláře (prázdné): 1) Testimonium tironum pharmaciae

2) Interimsbestätigung

3) Prüfungsprotokoll (Protokol o zkoušce) 4) Zápis o zkoušce

5) Přihlášky a odhlášky grémia 6) Kondiční průkazy

7) Farmaceutický výkaz osobní

8) Lékárnické gremium Brno – obálky 62

č. kart.

51

52

53

Inv. č.

název

časový rozsah

9) Volební a hlasovací lístky 10) Kontrolní pásky

11) Seznam mzdy výpomocných osob 12) Anmeldungsschein

13) Evidenční list o lékárnických osobách 14) Seznam farmaceutického personálu

15) Formuláře do složek evidence lékáren 16) Formuláře státního zastupitelství 17) Objednávka (šek)

18) Inscriptionis attestatio

19) Farmaceutický list stavovský

20) Oznámení o prodeji umělých sladidel 21) Povolení k odběru alkoholu 22) Ohláška umělých sladidel

23) Sčítací lístek personálu lékárny 24) Zaměstnanecká smlouva 25) Mzdový účet měsíční 26) Oznámení přestupku

63

č. kart.

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

6. Různé spisy 554

Reversy nemocenským pojišťovnám

1919–1927

555

Drogistický zákon

1936

556

Nadace Malvíny Drechslerové

1936

557

Výchovné kurzy samaritské

1936–1937

558

Seznamy lékařů

1939

559

Seznamy delegátů vyslaných gremiem k

1926, 1934, 1939,

560

Rozhodčí řízení o ochranné známce "Respharma"

1932–1935

561

Spojené farmaceutické závody n. p.

1949–1950

562

Medika n. p. - sklad tiskopisů

1950–1951

563

Návrhy zákona o zřízení lékárnické komory

1937

564

III. lékárnický sjezd v Karlově Studánce

24. – 28. 9. 1948

prohlídkám lékáren

64

1946

54

55

Inv. č.

název

časový rozsah

č. knihy

III. Hospodářská agenda 1. Účetní knihy 565

Cassa Buch des Brünner Apotheker

Hauptgremiums (Pokladní kniha Hlavního

1842–1851

29

1850–1894

30

1894–1934

31

lékárnického gremia v Brně 566

Cassa-Journal des Brünner Apotheker Gremium (Pokladní deník Hlavního lékárnického gremia v Brně)

567

Cassa-Journal des Brünner Apotheker Gremium (Pokladní deník Hlavního lékárnického gremia v Brně)

568

Kniha pomocná

1934–1943

32

569

Journal (Účetní deník)

1944–1945

33

570

Pokladna

1946

34

571

Pomocná kniha účetní

1947–1951

35

572

Journal (Účetní deník)

1947–1951

36

573

Hlavní kniha

1947–1951

37

574

Kniha účetních uzávěrek

1947–1950

38

575

Vydání

1946

39

576

Lékařská záložna

1946

40

577

Poštovní spořitelna

1946–1947

41

578

Gremiální příspěvky

1928–1939

42

579


1938–1939

43

580


1939–1944

44

581

Zápisné za aspiranty

1940–1945

45

582

Poštovné

1945–1946

46

65

Inv. č.

název

časový rozsah

583

Poštovné

1946–1948

47

584

Poštovní známky

1946–1948

48

66

č. knihy

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

2. Doklady o příjmech a výdajích 585

Doklady o příjmech a výdajích

1863

586


1867

587


1870

588


1872

589


1873

590


1875

591


1876

592


1877

593


1878

594


1879

595


1880

596


1881

597


1882

598


1883

599


1884

600


1885

601


1886

602


1888

603


1889

604


1890

605


1891

606


1892

607


1893

67

56

Inv. č.

název

časový rozsah

608


1894

609


1895

610


1896

611


1897

612


1898

613


1899

614


1900

615


1901

616


1902

617


1903

618


1904

619


1905

620


1906

621


1908

622


1909

623


1910

624


1911

625


1912

626


1914

627


1915

628


1916

629


1917

630


1918

631


1919

68

č. kart.

57

58

59

Inv. č.

název

časový rozsah

632


1920

633


1921

634


1922

635


1923

636


1924

637


1925

638


1926

639


1927

640


1928

641


1929

642


1930

643


1931

644


1932

645


1933

646


1934

647


1935

648


1936

649


1937

650


1938

651


1939

652


1940

653


1941

654


1942

655


1944-1945

69

č. kart.

60

61

Inv. č.

název

časový rozsah

656


1946

657


1947

658


1948

659


1949

č. kart.

3. Hospodářská agenda – dokumenty 660

Daň ze mzdy Bohumila Poláka a Miloslava Libry

1949

661

Lékárnická platová pokladna - zřízení

1935

4. Přídělové hospodářství 662

Příděly mýdla

1939–1950

663

Potvrzenky o odběru dodatkových lístků

1939

664

Dotazníky na spotřebu surovin

1939

665

Zásobování lékáren

1939

666

Spotřeba utěrek

1940

667

Žádosti o pracovní oděv

1946

70

62

Inv. č.

název

časový rozsah

č. kart.

IV. Tiskoviny 668

Tiskoviny

1865–1904

669

Tiskoviny

1905–1919

670

Tiskoviny

1920–1951

671

Brněnská pilulka

1952–1953

71

63

6. Rejstřík jmenný Beneš Bedřich

125

Erben Adolf

107

122

Feledi Pavel

121

Bičovský Bořivoj

107

Fleischmann Oskar

122

Blažek Jaroslav

107

Bermann David

107

Bílek Jaroslav

122

Beyer Josef

Biskup Leo


Brdičková Miloslava Bronner Vilém

Brychta Johann Carda Antonín Cejna Antonín Cikánek Ignác

107, 113

Gellen Alexander

123

Grohmann Edwin

118

107

125 107

Čížek Karel

116

Daněk Karel Divíšková Milada

118

Domečka Antonín

Doliza Augustin

Dvořáček František Dvořáček Franz

Havel Karel

107

Hofner Mathias

107

116

107

107

Högemann Jan

123

Hornich Jan

125

122

107

Houkal Václav

107

Hřebačka František

122

Hrbáč Karel

115

Hyvaar Stanislav

125

107

Chmenuš Ignác

107

107

Inderka Vincenc

107

Jakob Viktor

107

Jandík František

107

122

244

Dvořák Bohumil

125

Ehrlich Karel

107

Ehrlich Rudolf

107

Houdek Anton

115, 116, 118

107

Hájek Johann

Högenauer Jan

115

125

107

Hoffman Rudolf

107, 113

125

Grégr Vladimír

Hanzal František

107

123

Čižmář Josef

Fuchs Adolf

114, 118

Čajka Michal Čech Josef

Fiša Arnold

Jakubec Antonín

113

72

107

Jarník Ladislav

122

Kubice František

Javůrek Josef

125

Labomírská Jaromíra

Jaroš František

Ježíšek Vladimír Jína Oldřich

Kainarová Marie

123

118

Mader Miroslav

122

124

Mališ Jaroslav

115

Knirsch Isidor

107

121

Kohn Julius

107

Kopeček Vítězslav

125

Kopečný Ferdinand

Koroši-Končenko Fedor Kostka František Koščák Josef

123

122

Motýl Jiří

122

Müller Julius

122

107

123

125

Odehnal František

125

107

Podleška Hugo

107

Pokorný Antonín

107

113

Krejčí Jan

125

Krippel Jindřich

119

Krupica Otto

122, 124

Kuba Josef

Míček František

122

Nečas Jan

117, 118

Kraus Emanuel

Křesťan Adolf

125

Musil Alfons

118

107

Krischowski Anton

Medek Ludvík

118

Kramuš Isidor

Kreutsich Rudolf

125

Murycová Emilie

107

107

Kraus František

244

Müller August

121

Koukal Dominik Koupil Vojtěch

Mečíř Vítězslav

Mikula Josef

119

107

117

Meduna Bohuslav

118

121

Mareš Vilém

Mařica Antonín

117

107

Kolčava Karel

Macháček Johann

122

Klier Václav

Knebl Jaroslav

121

117

118

Kerwitzer Jan

123

Lobov Vsevolod

118

Kazický Arnošt Kepák Josef

Lavecký Karel

121

660

117

Kempa Josef

116

Libra Miloslav

Kalfas Vladimír

Kašper Bohumil

Kůrka Bohumil

Leonhartsberger Arnošt

107

125

Nestel Josef

Pěnička Bohuš Poici Josef

116

123 73

122

125

118

Polák Bohumil

660

Proch Vincenc

117

Prečan František

113

117

122

Procházka Johann Prokop Julius

Předtěčenský Petr Ráček Josef

Ramert Franz

119

123

107

107

Rufmays Josef

107

Ryjarzek Karel Rysý Bedřich

Salač Jaroslav

123

Sedláček František

107

115

118

Škarda Karel

107

Špalek Jaroslav

122

Těluškin Timofej

125

Toman Jaromír

122

Tomáš Josef

118, 119

107

Šec Štěpán

Till Karel

117

Salač Václav

116

Škrášek Antonín

125

107

Svojitka Josef

Šindelář František

125

Reyld Franz

Richard Štefan

Svoboda Josef

107

124, 125

107

107

107

Urban Josef

113

Sedláček Stanislav

123, 124

Václavek František

118

Seichert Aleš

107

Vallaschek Theodor

107

Schmidt August

107

Veselý Zdeněk

125

Vylíčil František

116

107

Sander Viktor

Seherks Ernst

Schaffer Oskar

Schneider Rudolf

Vácha Jaroslav

107

Večerka Jan

116

Vlach František

107

Schöffel Vilém

121

Sinanský Emil

123

Weiss Emanuel

107

Werks František

Schovánek Oldřich

117

Sklenařík Vladimír

121

Sovadina Alfons

122

Steiger Sigmund

107

Stohschneider František

Sonntag Karl

Spurný Ferdinand Stöger František

107

124

Werner Emanuel

122

118

117

Worell Anton

107

122

Záděra Ladislav

123

107

Záleský Franz

107

124

Stoklasa Jindřich

122, 123

Svačina Jan

107

Streit Anton

122

Welisch Felix

Wiche Anton

121

114, 116

Zadražil František Zelený Jaroslav 74

118

121

Ženatý Adolf

Žižková-Michálková Marie

107

118

75

7. Rejstřík místní Bílovice nad Svitavou

125

Bohdalov

123

Blansko

Boskovice Brno

Brtnice

Břeclav

107, 113

Jaroměřice nad Rokytnou

113, 188

176

Jedovnice Jemnice

190

191

Jevišovice

125

175

Jaroslavice

Jevíčko

125

Bystřice pod Hostýnem

107

Čejč

116, 122, 125

Český Radolec

121

Dačice

107, 177

Jihlava

178

Dolní Věstonice

121, 123

Dukovany

125

Frenštát pod Radhoštěm

118

125

Kounice

107

121

114, 117

Křtiny

122

125

Kuřim

118, 199

Lanžhot

122

Lednice 76

234

Kroměříž

Kyjov

121

107, 114, 193-197, 230

Kamenice nad Jihlavou

Křižanov

107, 179

107, 192

107, 198

Kravsko

122

107, 189

Jimramov

Klobouky u Brna

122

Dolní Kounice

Dubňany

107, 186

107, 113, 172, 173

107, 171

Bystřice nad Pernštejnem

Drnholec

Ivančice

107, 185

107, 187

123

Dolní Rožince

107

107, 184

Ivanovice

Budišov

Dambořice

Husovice

Hustopeče

107, 113, 115, 116, 117, 118, 122, 125, 127–168

174

Budkov

Hrotovice

113, 180– 182 107, 183

Hrušovany nad Jevišovkou

107, 169, 170

Březová nad Svitavou Bučovice

Hodonín

107, 228, 229

116

Lesonice

124

Líšeň u Brna

107

Luka nad Jihlavou

117, 118, 122, 125

Letovice

Lomnice

Prostějov

200

122

118

Pustiměř

121

Rájec nad Svitavou

211

Rohle

121

Rajhrad

212

Rosice u Brna

107, 213

122

Mikulov

107, 233

Miroslav

202

Safov

118, 121, 122, 208

Slavonice

216

Starč u Třebíče

125

Milotice

Modřice

Moravská Nová Ves Moravská Třebová Moravské Budějovice

123

203

Náměšť nad Oslavou

107, 209

Nové Hvězdice

122

Okříšky

117

122, 125

Písečná

123

Pohořelice u Brna

236

Poštorná

210

122

125

122

122

122

Šlapanice

219

Tasov

125

125

Tavíkovice

122, 123

Tišnov

107, 119, 220

107, 224 116

Třebíč

107, 117, 118, 119, 221–223

Třešť

107

Tulešovice

77

123

Šebětov

Trnávka

122

107, 215

107, 217, 218

Telč

235

214

Svitavy

Švábenice

124

Osvětimany

Prosiměřice

Studená

118, 121

Ostrava

Police

Strážek

107, 201

117, 118

Podivín

Stonařov

123

Olomouc

Osová Bitýška

Sloup

107, 204

107, 205

Nové Město na Moravě

Slavkov

107, 206, 207

Moravský Krumlov

Nedvědice

Rousínov

125

Tuřany

122

Újezd u Sokolnic

225

Velká Bíteš

107, 125

Velké Meziříčí

107, 116, 118, 119, 226

Velké Němčice

123

Višňová

123

Velké Pavlovice Vlasatice

115, 118, 125 124

Vmyslice

125

Vranov nad Dyjí

121, 227

Vyškov

107

Znojmo

107, 115, 117, 231, 232

Žarošice

121

Vracov

Vratěnín

Žďár na Moravě Želechovice Želetava

123

122, 123

107, 237

123

125

78

8. Seznam použité literatury Bouda, L.: Pracovní schůze lékárnická u ZNV v Brně. Časopis českého lékárnictva 1, 1945, s. 69–70.

Čechová, G. a kol.: Archivní příručka. Praha 19712. Československá vlastivěda. Svazek II. – Člověk. Praha 1933. Dolkoš, Karel: K otázce reformy farmaceutického studia. Časopis českého lékárnictva 1,

1945, s. 98–99.

Hladík, Jaroslav: Přehled vývoje gremiálního zřízení v našich zemích. Lékárnický věstník 4, 1945, s. 11–12, 22–24, 32–33.

Janák, J. – Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Praha1989. Lékárnický věstník 1, 1942, s. 15. Meč, J.: Národní správa lékáren. Časopis českého lékárnictva 1, 1945, s. 73–74. Mendl, V. L.: Lékárny a drogerie. Moravská Ostrava 1926. Novák, J. S.: Lékárníci v boji se svými škůdci v minulosti. Časopis československého lékárnictva 17, 1937, s. 77–84, 101–103.

Novák, J. S.: Organisace lékárníků. Věstník Svazu čes. lékárníků, 1940, č. 12–13, 14–15. Rusek, V. – Kučerová, M.: Úvod do studia farmacie a dějiny farmacie. Praha 1983. Rusek, V. – Smečka, V.: České lékárny. Praha 2000.

Rusek, V.: Kapitoly z dějin české farmacie. Medica revue 3, 1996, s. 36–39; Medica revue 4, s. 38–39.

Rusek, V. a kol.: Kapitoly z dějin československé farmacie. Bratislava 1970. Sborník příspěvků k dějinám farmacie Jihomoravského kraje. Brno 1981. Vodička, Jaroslav: Živnostenská společenstva, gremia a hospodářské skupiny (1798) 1860– 1951. Prozatímní hromadný inventář F 1 – F 85. Brno 1969 (strojopis).

Zeidler, Othmar: Die Entwicklund der österreichischen Pharmacie in den letzten 50 Jahren. Wien 1900.

80

Hlavní lékárnické gremium v Brně

Recommend Documents