Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 – 1989 3. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_29

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správní vývoj v letech 1945 – 1989 (3. část)

Téma

Státní správa a její orgány

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Československo bylo po válce obnoveno na základě principu právní kontinuity  platily právní předpisy pocházející ještě z doby rakouské monarchie, které po 28. říjnu 1918 převzala ČSR, předpisy z let 1918-1938, z doby pomnichovské (tzv. druhé republiky), z období Protektorátu Čechy a Morava (vydané německou okupační správou i protektorátními orgány), předpisy vzešlé z rámce tzv. Prozatímního státního zřízení v Londýně 

hlavní zásady řešení stanovil ústavní dekret prezidenta republiky č. II/44  podle něj měly zůstat v platnosti všechny právní předpisy vydané do 29. září 1938  Dekrety prezidenta republiky měly být schváleny dodatečně s tím, že by přestaly platit šest měsíců po dni, kdy se sešlo Národní shromáždění  jejich generální ratihabici (schválení) provedl ústavní zákon č. 57/1946 Sb. Dekret upravoval i možnost zrušení správních rozhodnutí a soudních rozsudků. 

Hlavní úkony obnoveného Československa:  obnova právního pořádku  rekonstrukce hospodářství  náprava křivd z období nesvobody  potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů,  odvetná a preventivní opatření proti Němcům a Maďarům  vytvoření nových institucí, které by zajišťovaly politické, hospodářské a sociální reformy  na hospodářství měly největší vliv jednak kroky proti Němcům, Maďarům a kolaborantům a jednak znárodňovací dekrety vydané v říjnu 1945

 stát dosáhl v hospodářské oblasti zcela dominantního postavení  kromě majetku nepřátel státu získal v důsledku znárodnění všechny doly, banky, pojišťovny a některé velké průmyslové podniky  jako nová právní forma podnikání se objevil národní podnik, který byl majetkem státu a měl buď „postavení samostatných právnických osob“ (doly, výrobní podniky) nebo za ně byl výslovně prohlášen (banky, pojišťovny)  zavádí se hospodářské plánování  své místo si ještě udržovaly tradiční orgány hospodářské samosprávy, jako byly obchodní a živnostenské komory







 

hned v květnu 1945 byl tedy majetek fyzických i právnických osob státně nespolehlivých postaven pod národní správu, která v právním řádu Československa představovala nový prvek o jejím ustavení rozhodovaly většinou národní výbory, v některých případech příslušná ministerstva již v červnu 1945 byla provedena konfiskace veškerého zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců proběhla tak vlastně nová pozemková reforma do předání půdy novým majitelům ji spravoval Národní pozemkový fond

ústavní dekret č. 35/1945 Sb. odebíral všem československým státním občanům německé nebo maďarské národnosti, kteří získali podle předpisů cizí okupační moci německou nebo maďarskou státní příslušnost dnem jejího nabytí československé státní občanství  aktivní účastníci boje proti nacismu a političtí vězni nacistického režimu o občanství nepřišli  osoby, které se provinily proti československému státu, byly trestány i soudně 

za tímto účelem byly vydány dva retribuční dekrety (Dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech)  kolaboranti byli postaveni před Národní soud v Praze  ostatní osoby obžalované podle tohoto dekretu byly souzeny mimořádnými lidovými soudy, které fungovaly většinou v sídlech krajských soudů  podle dekretu č. 105/1945 Sb. proběhla očista aparátu veřejné správy, prověřovalo se, zde veřejní zaměstnanci neporušili věrnost Československé republice a neprovinili se proti národní cti 

Dělení ústředních orgánů státní správy: a) podle územního rozsahu působnosti – orgány působící na celém území státu, po zavedení federace na území republik, zvláštní postavení z tohoto hlediska měly orgány, jejichž územní působnost neodpovídala administrativně územnímu členění státu b) podle věcné působnosti – orgány s všeobecnou působností vykonávající státní správu ve všech nebo na více úsecích (vláda, rady národních výborů) a orgány se zvláštní působností buď odvětvovou (výkon státní správy na určitém úseku) nebo funkční (pro plánování, statistiku, kontrolu)

c)podle způsobu vytváření – orgány vytvářené podle ústavy, podle zákona či vládního nařízení a orgány zřizované jiným státním orgánem, z jiného hlediska možno rozlišit také vznik cestou volby nebo jmenováním d) podle formy – orgány kolegiální, sborové, které rozhodují kvalifikovaným usnesením jeho členů,a orgány monokratické, v jejichž čele stojí vedoucí, který jej řídí a je za ně zodpovědný e)podle zdroje financování – orgány rozpočtové a příspěvkové

Na čele soustavy orgánů státní správy stála vláda (nejvyšší výkonný orgán i normotvorná činnost – prezidentské dekrety bylo možno vydávat pouze na návrh vlády)  vláda byla kolegiálním orgánem, rozhodovala ve sboru schopném usnášení (nadpoloviční většina členů)  jako nová instituce vzniklo předsednictvo vlády složené z předsedy a jeho náměstků  Dekret prezidenta republiky č. 1/1945 předepisoval existenci ministerstev: 

 

            

a) zahraničí b) národní obrany c) zahraničního obchodu d) vnitra e) financí f) školství a osvěty g) spravedlnosti h) informací ch) průmyslu i) zemědělství j) vnitřního obchodu k) dopravy l) pošt m) ochrany práce a sociální péče n) zdravotnictví a výživy

 

 



v roce 1946 přibyla ještě ministerstva techniky a pro sjednocení zákonů (fungovalo do roku 1950) v ministerstvech, která vykonávala státní správu přímo na celém území státu, působili ještě státní tajemníci přitom platilo pravidlo, že pokud byl ministrem Čech, státním tajemníkem měl být Slovák a naopak státní tajemníci byli členy vlády, ve skutečnosti fungovali pouze na ministerstvech zahraničí a národní obrany funkce státních tajemníků stejně jako předsednictvo vlády byly zrušeny Ústavou 9. Května v roce 1948, Předsednictvo vlády bylo obnoveno v roce 1955, navíc byl ještě zřízen jeho výkonný orgán Úřad předsednictva vlády

 

 

 

počet ministerstev i dalších orgánů státní správy narůstal během padesátých let v roce 1951 bylo ustaveno 11 nových odvětvových ministerstev o čtyři roky později se tento počet zvýšil na 48 vláda zůstala nejvyšším výkonným orgánem státní správy i po zřízení československé federace došlo však k rozvrstvení na vládu federální a vlády republikové vznikly vlastně dva okruhy státní správy s poměrně rozsáhlou samostatností – federální a republiková státní správa

 Federální vláda představovala vrchol federální státní správy a byla jedním ze čtyř nejvyšších státních orgánů (vedle prezidenta, Federálního shromáždění a Rady obrany státu)  jmenoval a odvolával ji prezident  její působnost se týkala úkolů federace zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, zahraniční politiky a hospodářství  sjednocovala, řídila a kontrolovala činnost federálních ministerstev a dalších federálních ústředních orgánů  podle ústavního zákona č. 126/1970 Sb. patřila do federální vlády a potažmo do sféry federální státní správy federální ministerstva zahraničních věcí, národní obrany, vnitra, financí, zahraničního obchodu, práce a sociálních věcí, pro technický a investiční rozvoj, paliv a energetiky, hutnictví a strojírenství, zemědělství a výživy, dopravy a spojů.

o stejnou normu se opíral i vznik Státní plánovací komise, Výboru lidové kontroly ČSSR a Federálního cenového úřadu  v rámci federální státní správy působilo i několik dalších orgánů: Federální statistický úřad, Správa federálních hmotných rezerv, Úřad pro vynálezy a objevy, Úřad pro normalizaci a měření a Československou komisi pro atomovou energii 

  

 



Republikové vlády působily v rámci vymezeném zákony Federálního shromáždění a národních rad jmenovalo a odvolávalo je předsednictvo příslušné národní rady (nebyly ale národní radě podřízeny) byly výkonným orgánem v rozsahu výlučné zákonodárné kompetence národních rad a společné působnosti federace a republik důležitou součást jejich kompetencí tvořilo řízení a kontrola národních výborů republikové vlády mohly vydat nařízení k provádění zákona národních rad a pokud je k tomu zmocňoval zákon, též k provádění zákona schváleného Federálním shromážděním mezi federální vládou a republikovými vládami neexistovaly vztahy nadřízenosti a podřízenosti

 federální vláda měla právo pozastavit výkon opatření republikové vlády, pokud odporovalo jejímu opatření vydanému v rámci působnosti federace  pro svou potřebu si vlády vytvářely poradní, iniciativní a koordinační orgány  nejčastěji měly podobu stálých nebo dočasných komisí  jejich statut většinou schvalovala vláda  veškerou svou působnost vlády vykonávaly ve dvou formách  první byla nařízení vlády v mezích zákonů a druhou vládní usnesení, která byla závazná pro členy vlády a orgány, které vláda řídila

Zdroje:  

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://www.kcprymarov.estranky.cz/img/mid/2384/06.-general-ludvik-svoboda.jpg