ČESKOSLOVENSKA VÉDECKÁ S P O L E Č N O S T P RO M Y K O L O G I I
JLj
'
U
l v
’*■:-r-
i
qSĚ
30 O
A
ACADEMI A/ PRAHA
KVĚTEN 1976
i
1.
*
/
• ■ ^
i
,
% --V-. c; -c - . -v y, ••••. -.r. ’* * Č E S K A M Y K O L O G I E - ■ Č asopis Čs. v ě d eck é sp o le čn o sti p ro m y k o lo g ii p ro Š íře n í’ z n a lo sti h u b po s trá n c e v ě d e c k é i p ra k tic k é Ročník
30
I) ; ^
V ; -f•-
Cis ío2-
T
Květen
1976
V y d áv á Čs. v ě d e c k á sp o leč n o st p ro m y k o lo g ii v N a k la d a te ls tv í Č e sk o slo v en sk é a k a d e m ie v ěd * V e d o u c í r e d a k t o r : doc. d r. Z d e n ě k U rb a n , d o k to r b io lo g ick ý c h v ěd R e d a k č n í r a d a : a k a d e m ik Ctibor B la ítn ý , d o k to r,„ z e m ě d ě lsk ý c h v ěd , u n iv . prof. Karel Cejp, d o k to r b io lo g ic k ý c h v ě d , d r. Pett Fragner, M U D r. Josef Herink, dr. František Kotlaba, k a rid jd a t b io lo g ick ý ch v ěd , in ž. Karel yKříž, p ro m . biol.
#
*
íg
Zdeněk Pouzar. ■§
V ý k o n n ý r e d a k t o r . ? d r. Mirko Svrček^ k a n d id á t b io lo g ick ý ch věd P řís p ě v k y z a s íle jte n a § d ř e s u || v ý k o n n é h o re d a k to ra :V115 79 P r a h a 1, V á c la v sk é n á m . 68, N á ro d n í'm u z e u m , te le fo n 26 94 51- 59. lin k a 49. : .
V
,
1. se š it v y šel 1. ú n o ra 1976
OBSAH J. S t a n g l a J. V e s e l s k ý : In o c y b e a b ie tis K ü h n e r a n ě k te r é d ru h y z n e jb ližšíh o p říb u z e n stv a . (P řísp ě v k y k p o z n á n í v z á c n ě jšíc h v lá k n ic . Č á st 7.) (S b a re v n o u ta b u lí č. 9 0 ) ...............................................................................................................65 R. S i n g e r a J. K u t h a n : P o z n á m k y k ro d u C h ro o g o m p h u s (G o m p h id iaceae) 81 J. M a r k o v á : K p o z n á n í h n ě d é rz i p ý ru v ČSR. 1................................................................90 Z. H u b á l e k : V ý sk y t k e ra tin o ly tic k ý c h h u b v h n íz d e c h v ra b c e p o ln íh o (P a s se r m o n ta n u s L.) v zá v islo sti n a v lh k o s ti s u b s t r á t u ................................................................ 106 R. K r e j z o v á : U ltr a s tr u k tu r a k o n id ií h o u b y P a e c ilo m y c e s fu m o so -ro se u s (Wize) B ro w n e t S m ith iso lo v a n é ze Z o o th e rm o p sis sp. . . : 110 P . F r a g n e r , M. V á ň o v á , J. V í t o v e c a P. V l a d í k : A b sid ia ra m o s a — p rv n í n á le z n a n a še m ú zem í ..............................................................................................115 A. S a m š i ň á k o v á a S. K á l a l o v á : H ro m a d n á k u ltiv a c e e n to m o fá g n í h o u b y V e rtic illiu m le c a n ii . . . . . . 118 J. M a d ž a r o v o v á - N o h e j l o v á : In to le ra n c e h u b p ř i d e fic itu s tře v n í tr e h a lá z y , ............................................r- . # . . . , 121 Nové
nálezy
hub
v -t.
v Československu
15. In o cy b e b ru n n e o - ru fa S ta n g l e t V eselský~(J. V e s e 1 s k ý ) ....................................126 16. In o cy b e fu lig in e o -a tra H u ijs m a n (J. V e s e l s k ý ) .........................................................127 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : K a u p p a s ie n e t n iid e n tu n to m e rk it, e siin ty m in e n ja k ä ss ite ly o h je e t (T ržn í h o u b y F in s k a ; A . P říh o d a , str. 105). P ř í l o h y : b a r e v n é t a b u l e : 8. 8 9 : B o le tu s e ry th ro p u s (F r. e x Fr.) K ro m b h . ssp. d isco lo r (Q uél.) D e rm e k , K u th a n e t S in g e r (A. D e rm e k p in x .) č. 9 0 : In o c y b e a b ie tis K ü h n e r, 2. I. f u r f u r e a K ü h n e r, 3. I. v a c c in a K ü h n e r, 4. I. b ru n n e a Q u élet, 5. I. a llu v io n is S ta n g l e t V eselsk ý (J. S ta n g l p in x .) Č e r n o b í l é t a b u l e : V.—VL A b sid ia ra m o s a (L in d t) L e n d n e r. V II.—V III. P a e cilom yces fu m o so -ro seu s (W ize) B ro w n e t S m ith
■v .’„i •‘
....
.....
.
...
.
‘
...
,
ČESKÁ MYKOLOGIE ČASOPIS ČESKOSLOVENSK É VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO M YKOLOGII ROČNÍK 30
1976
SEŠIT 2
Inocybe abietis Kühner und irgend welche der nächst Verwandten (B e iträ g e z u r K e n n tn is s e lte n e r e r In o cy b en . N r. 7.) (F a rb ta fe l N r. 90)
Inocybe abietis Kühner a některé druhy z nejbližšího příbuzenstva (P řísp ě v k y k p o z n á n í v z á c n ě jšíc h v lá k n íc . Č á st 7.) (S b a re v n o u ta b u lí č. 90) J o h a n n S ta n g l u n d Ja ro sla v V e s e ls k ý Z u d e r G ru p p e d e r g ä n z lic h s tie lb e re ifte n G la ttsp o rig e n s te lle n w ir als e in e E rg ä n z u n g u n s e re s 5. u n d 6. B e itra g s n o c h fo lg e n d e 5 A rte n d e r S e k tio n Splendentes S in g e r v o r: 1. Inocybe abietis K ü h n e r, 2. Inocybe furfurea K ü h n e r, 3. Inocybe vaccina K ü h n e r, 4. Inocybe brunnea Q u é le t a p u d Q u é le t e t L e B re to n se n su H eim , d ie w ir, M ale n g o n e t B e rta u lt fo lg en d , f ü r e in e a u f fä llig e u n d g u t b e s tim m b a re A rt h a lte n , u n d 5. Inocybe alluvionis S ta n g l e t V eselský spec. nov. D o d a tk e m k n a š e m u 5. a 6. p řís p ě v k u p ře d s ta v u je m e ze sk u p in y h la d k o v ý tru s ý c h d ru h ů se z c ela o jín ě n ý m tře n ě m , sek ce Splendentes S in g er, je ště tě c h to 5 d ru h ů : 1. Inocybe abietis K ü h n e r, 2. Inocybe furfurea K ü h n e r, 3. Inocybe vaccina K ü h n e r, 4. Inocybe brunnea Q u é le t a p u d Q u é le t e t L e B re to n sen su H eim , k te r o u p o v a ž u je m e v so u la d u s M a len g o n em a B e rta u lte m za n á p a d n ý a d o b ře u rč ite ln ý d ru h , a 5. Inocybe alluvionis S ta n g l e t V eselský spec. nov.
1. Inocybe abietis K ü h n e r in C om plém ents á la F lore A n aly tiq u e V: Inocybe leiosporés cystidiés, Bull. Soc. nat. O yonnax 9, Suppl. 1, p. 1, 1955. S yn.: I. abietis K ü h n e r (nom . nud.).
in K ü h n e r e t R o m ag n esj,
F lo re
a n a ly tiq u e p. 223, 1953
H u t 2—4 cm im D urchm esser, bis 1,5—1,8 cm hoch. D er ju n g m e h r oder w e n ig e r gew ölbt flachw arzig g eb uckelte H u t ist im A lte r geschw eift gew ölbt bis scheibenförm ig u n d h a t d an n einen + — b reitw arzig en , oben + — abgestutzten, B uckel. D er H u tra n d ist ju n g k u rz eingebogen, C o rtin asp u ren fehlen, alt + — w in k elig abgebogen oder ab stehend, e r reisst seh r tie f keilförm ig ein. Die H u tb e k le id u n g ist um den S cheitel w ollig filzig, zum R and h in liegend faserig; diese B efaseru n g k a n n büschelig verk leb en, bisw eilen etw as h aa rig schuppig w erdend. Die H u tfa rb e ist ju n g blassocker, a lt am Scheitel ockerb rau n bis b rä u n lic h m it ein er m erk lich en A u fh ellu n g zum R and hin. L a m e l l e n engstehend, ungleichlang, fast k o n stan t m it 3 L am elletten, langbogig a u sg eb u ch tet angew achsen, bis 5 m m b reit. Die ju n g lange eig en artig geblichen Lam ellen, m it einem u n b e stim m te n leichten g ra u g rü n e n Stich, w er65
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
den im A lte r schm utzig ockerlich, zu letzt u m b e rb ra u n , gefärb t. Die g la tte + — etw as u n eb en e L am ellenschneide ist ganz + — sta rk bew im pert. S t i e l 2—6X 0,3—0,7 cm. D er ru n d lich w alzenförm ige, etw as s ta rr w irkende, S tiel ist z u r B asis h in zuw eilen etw as konisch v erdickt, e r h a t eine au fg eb la sene bis leicht knollige, n ie abgesetzt knollige, Basis. Die Stiele sind am S ta n d o rt fa st weiss, sie w erd en gelblich bis holzfarb en un d bekom m en ab M itte zu w eilen d u n k e lb ra u n e Flecken. O ben sind die S tiele bis ü b e r die M itte h in dicht b e re ift b ep u d ert, d er R eif lässt zu r B asis h in sta rk nach un d k a n n an Basis fa st ganz fehlen. F l e i s c h : Das etw a 1 m m dicke H utfleisch ist z art holzfarben. Das sofort g la tt d u rch b rech en d e S tielfleisch ist w eisslich, holzfarben, 1 m al zu r Basis hin leicht schw ärzend. — G eruch u n b ed eu tend. S p o r e n p u l v e r u m b e rb ra u n hell (M oser C 9). B a s i d i e n 30X 10 l(u m, v orw iegend m it 4 S terigm en. — B a s i d i o s p o r e n 7,5—10 (—11,5) X 4,8—5,5 (—6,5) ¿¿m. — C h e i l o - u. P 1 e u r o z y s t i d e n 40—70X 14—21 (—25) ^ m ; die W ände bis 2 ¡xm dick, In NH/,OH k a u m gilbend. — K a u l o z y s t i d e n 45—70X 10—15 i(u m, d ünnw andig, in NH/,OH k au m gil bend. — H u t h a u t h y p h e n + — zylindrisch, spindelig bauchig, bis 10 um im Q u ersch n itt, m it Schnallen, zum Teil gelatin isiert. — G u a j a k r e a k t i o n negativ. D a s V o r k o m m e n (nach K ü h n er, 1. c. p. 43): in H aufen au f E rde und N adeln d e r einzelnen T an n en o d er zusam m en m it F ich ten oder zw ischen B u c h e n b lä tte rn in M ischw äldern. V ielleicht ? kalk lieb en d oder d ire k t zu Abies gebunden, n a h e bei G ra n d e C h a rtre u se im A u g u st gem ein. M ehrere F u n d o rte in d er G egend von St-B on, F ran k reich . A n m e r k u n g : U nsere beschrieb ene F u n d e passen du rch au s zu denen von K ü h n er, w en n auch n ich t im m e r zuv erlässig bei T an n en gefunden. Die U rsa che, w eshalb die B uche d e r F ich te w eichen m usste o d er w aru m die T anne in den ju n g e n W ald b estän d en v erschw and, w ird n ich t n u r den ausg ed eh n ten F ich ten p flan zu n g en , so n d ern auch den b e n ü tzten W irtsch aftm assn ah m en zu geschrieben. Im A u g sb u rg er-S ieb en tisch p ark w u rd en in letzten J a h re n zw ar T an n en verein zelt an g ep flan zt; w ir g lauben nicht, dass das einen E influss au f den W uchs dieser beson d ers selten en A rt h a tte, es sei doch erw äh n t. D as u n t e r s u c h t e Material. 1. B ru n tá l, T u n d ra -H o c h m o o r ♦ „ S k ř íte k “ (M o o sw eich ten , H o ch -G esen k e), CSSR, F ic h te n w a ld im N a d e lstre u b ei A b ie s alba, 17. X . 1970 leg. J. V eselsk ý u n d J. K u th a n (te ste W. W o jew o d a),P R M 756088. — 2. Ř ev n ic e b e i P ra h a , im F ic h te n w a ld , 4. VI. 1961 leg. M. S v rč e k (PR M 616257). — 3. S ie b e n b ru n n , L d k r. A u g sb u rg , BRD, F ic h te n p a rz e lle I., 31. X . 1970 leg. J. S ta n g l. (PR M 756089). — 4. A u g sb u rg , BRD , W itte ls b a c h e r-P a rk , a m W e g ra n d b e i L a u b b ä u m e n (B uchen), 9. V II. 1969 leg. J. S ta n g l (M 57). — 5. A u g sb u rg , BRD , S ie b e n tis c h -P a rk , a n e in B a c h u fe r, 18. VI. 1968 leg. J. S ta n g l (M 293). — D ie A q u a re lle f ü r u n s e r e F a rb ta fe l sin d d e n B eleg en M 57, M 293 u n d d em B eleg v o m 31. X . 1970 en tn o m m e n . — 6. D o m an in , d ie U m g e b u n g v o n T ře boň (CSSR), a n e in S te in d a m m d e s W e ih e rs “D e k a n e c “ b ei E ich en , 27. V III. 1967 leg. L. K u b íč k o v á (H erb. J i ř í K u b íčk a).
Mögliche
Verwechslungen.
E tw aige V erw echslungen sind nach K ü h n e r m it I. jriesii m öglich, ohne die K aulozystiden k ritisch zu erw ägen. N ach u n sere n E rfa h ru n g e n ist eine V er w echslung auch m it 1. p ela rg o n iu m m öglich, ohne m in d esten s den G eruch ab-
66
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y BEN . N R. 7.
QnnAfl/i seArt ° W cm
flj [ I
Vl // U \l
IKautoz. vonSřfelřnifte
Ip l“
f L: \
t
/
I
\ ťofr, Sf-iel oben
|\||
„
/■ fu rfu rea 1. In o c y b e a b ietis K ü h n e r. — M ik ro m e rk m a le n a c h eig e n e n F u n d en . J. S ta n g l del. 2. In o c y b e fu r fu r e a K ü h n e r. — M ik ro m e rk m a le n a c h eig e n e n F u n d en . J. S ta n g l del.
zuschätzen. D ie n äch st v e rw a n d te I. k u e h n e ri ist schon d u rch ihre, ju n g ü b e r reiche, C o rtin a leich t abzusondern. 2. Inocybe furfurea K ü h n e r in C om plém ents à la F lore A naly tiq u e V: Inocybe leiosporés cystidiés, Bull. Soc. n at. O y onnax 9, Suppl. 1, p. 4, 1955. Syn.: I. fu r fu r e a (nom . nud.).
K ü h n e r in K ü h n e r e t R o m ag n esi, F lo re a n a ly tiq u e p. 222, 1953
H u t 1—3,5 cm im D urchm esser, bis 1 cm hoch. D er ju n g kegelig gew ölbte, fa st h alb k u g elig schw achgebuckelte, H u t w ird alt flachgew ölbt, selten er fa st scheib en fö rm ig u n d h a t d a n n einen flachen, w arzigen B uckel. D er ju n g etw as ein g ero llte H u tra n d w ird von e in e r + — rasch schw indenden, za rtest lic h tb ra u nen, C o rtin a um geben, die im oberen S tie ld ritte l a n fä n g t un d den H u tra n d 2—3 m m ü b e rsp a n n t; a lt ist d e r R an d k u rz abgebogen oder abstehend, er reisst w enig, a b e r + — tief, ein. D ie ju n g w ollig faserige H u tb ek leid u n g w ird sehr bald fein w ollig schuppig, im A lte r reissen diese liegenden Schüppchen, die 67
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
au s zusam m en n eig en d en H u tfa se rn b estehen, vom Scheitel bis zum R and q u e r ein; d e r R an d selb st b le ib t + — b e fa se rt u n d k a n n etw as strie m ig w erden. Die H u tfa rb e ist ju n g b ra u n bis ru ssb ra u n m it etw as silb e rg ra u e r B eflockung, alt lich tb rau n , w obei die B eschuppung etw as s a tte r b ra u n ist. L a m e l l e n e h e r engstehend, ungleichlang, regelm ässig m it 3 L am elletten d urchsetzt, 1/4—1/2 bogig angew achsen, bis 5 m m b reit. D ie ju n g beige g etö n ten L am ellen b rä u n e n im A lte r u n d auch ein schw acher O livstich k a n n v o rh an d en sein. Die glatte, + — leicht w ellige L am ellenschneide ist w eisslich b ew im pert. S t i e l 1,5—5X 0,2—0,5 (—0,7) cm. D er rundliche, + — etw as v erbogene un d z u r B asis h in leich t konisch v e rd ic k te S tiel h a t eine g latte, höchstens schw ach angeschw olene, jedoch n ich t knollige, Basis, die etw as m it M yzelfilz besetzt ist; e r ist w eisslichbeige g e fä rb t u n d w ird im A lte r + — bräu n lich . D ie S tielb ep u d eru n g ist in re ife n Z u stan d des F ru c h tk ö rp e rs n u r im o b eren D ritte l deutlich zu sehen; die u n te re S tie lh ä lfte ist z u r Basis h in liegend b efasert. F l e i s c h : D as etw a 1 m m dicke H utfleisch ist w eisslich bis z a rt holz farb en . Das g la tt w irk e n d e S tielfleisch ist licht h o lzfarben getönt. — G e r u c h s ta rk sauer, + — m in im al gasartig . S p o r e n p u l v e r u m b e rb ra u n (M oser B 10). G u a j a k r e a k t i o n negativ. B a s i d i e n 25—35X 8 ^ m , vorw iegend m it 4 S terigm en. B a s i d i o s p o r e n , 7,5—8,5 (—10,5) X 4,8—5,5 (—6 ) ¡xm, au ffällig hell (im M ikroskop), ab g e stu m p ft m andelförm ig, v ereinzelt am Scheitel + — konisch g edrückt, glatt. C h e i l o - u. P l e u r o z y s t i d e n 40—70X 10—16 (—22) ^m . Die Z ystiden sind v orw iegend zylindrisch, H— spindelig, e n tw e d e r n ic h t kopfig o d er b reit flaschenförm ig, au sn ah m sw eise auch b auchig u n d d a n n m it langgezogenem Hals. D er K ristallsch o p f ist m eist se h r klein, u n a u ffä llig oder fe h lt ganz. Die se lte n e r zw eifach q u e rse p tie rte n W ände sind 0,9—1,7 um b re it u n d m e h r o d er w eniger gelblich in N H 4OH. K a u l o z y s t i d e n 70—125X10—18 ^m . E chte Z ystiden sind n u r in ob erer S tie lh ä lfte zuverlässig zu sehen; etw as von d e r M itte bis zu r B asis h in sind v o r w iegend n u r zystid ien äh n lich e E lem en te (Pseudozystiden) ohne Schopf, + — m it Schnallen, zu sehen. P i l o z y s t i d e n 40—80X 12—20 ^m , zylindrisch, b re it flaschenförm ig, v o r w iegend ohne Schopf, m it + — 1 ^ m b reite n W änden, die k au m gelb w erden in NH/.OH. D as V o r k o m m e n (nach K ü h n e r l. c. p. 17): in einem m oosigen A nger in V in cen n es-P ark bei P aris, 17. VIII. 1931. S p ä te re 2 F u n d e K ühners, A ugust 1931 bei L au b b äu m en u n d S ep tem b er 1934 in G ebüsch bei Eichen, w u rd e n auf 2 w e ite re n F u n d o rte n desselben S ta n d o rte s gesam m elt. — Es gelang un s n ich t die m y k o rrh itisc h arte ig e n e P a rtn e rp fla n z e au f u n sere n B eobachtungsflächen aufzusuchen. D as u n t e r s u c h t e
Material.
1. O strav a, ČSSR, H o c h o fe n sc h la c k e n h a ld e „ H ra b ü v k a “ m it L a u b b ä u m e n w ild b e w ach sen , in G e b ü sch (Parthenocissus quinquejolia, Pleuropterus cuspidatus) b ei B ir ke, K a n a d a —P a p p e l u n d E in zeleich e, 10. V II. 1965 leg. J. V. (H erb. J a r . V eselský, O strav a). D av o n w e ite re F u n d e : 7. V III. 1968 (H erb. J. V eselský , O s tr a v a ); 5. IX . 1970 (PRM ) 3. X . 1970 (PRM ). — S ch lo ssg a rte n T řeb o v ic e, in G e b ü sch (Symphoricarpos rivularis) bei B irk e, 23. VI. 1975 leg. J. D ítě (P R M 756092). — 2. L ü t z e l b u r g , L a n d k r. A u g sb u rg , DRD, a u f N a d e lstre u in ein em z irk a 4 0 jä h rig e n F ic h te n w a ld (!) 18. V III. 1970 leg. J. S ta n g l (PR M 756093). D avon d a s A q u a re ll a u f u n s e r e r F a rb ta fe l.
68
Tab. 89.
B o le tu s e r y t h r o p u s sub sp. d is c o lo r [Q uél.) D erm ek , K u th a n et Sing. A.
D e r m e k pinx.
Tab.
w
^
^ S.
S
2
90.
m
^
y1
L
-
^ Í
A. J1
■ M
vt
I iJ /y a
I
4
f *
*
*
■ '
. §
#
*
1
i '
■*
'fl 4
:,
^
1. I n o c y b e a b ie tis K ü h n e r — 2. I n o c y b e j u r j u r e a K ü h n e r — 3. I n o c y b e v a c c in a K ü h n e r — 4. I n o c y b e b r u n n e a Quél. — 5. I n o c y b e a l lu v i o n is S t a n g l et V e se lsk ý J. S ta n g l. pinx.
F R A G N E R , V Á Ň O V Á , V lT O V E C , V L A D ÍK : A B S ID IA R A M O SA V CSR
^
•
•
-
f
m
!
—
/
V.
•
V 4^ \ A *
m
A &
5'
1. A b sid ia ram osa, h ru š tič k o v itá sp o ra n g ia v k u ltu ře n a šik m ém S a b o u ra u d o v ě g lu Kózovém a g a ru s a n e u rin e m p o 4 d n e c h p ři 24 °C; fo to g ra fo v á n o stě n o u z k u m a v k y ; z v ě tše n o asi lOOkrát. — A b sid ia ram osa, p y rifo rm sp o ra n g ia in th e c u ltu re o n slaní, S a b o u ra u d glucose a g a r w ith a n e u rin a f te r 4 d a y s a t 24 °C; p h o to g ra p h e d th ro u g h th e te s t tu b e w a ll; m a g n ifie d a p p ro x . 100 X -
FR A G N E R , V ÁŇ OV A, V ÍTO V EC , V L A D ÍK : A B S ID IA R A M O SA V CSR
VI.
2. A b sid ia ra m o sa , m la d á s p o ra n g ia v k u ltu ř e n a S a b o u ra u d o v ě g lu k ó zo v ém a g a ru s a n e u rin e m po 4 d n e c h p ř i 24 °C ; n a tiv n í p r e p a r á t; z v ětšen o 1 asi 300krát. — A b sid ia ram osa, y o u n g sp o ra n g ia in th e c u ltu re o n S a b o u ra u d g lu co se a g a r w ith a n e u rm a f te r 4 d a y s a t 24 °C: c ru d e p re p a r a tio n ; m a g n ifie d a p p ro x . 300 X
..
3. A .bsidia vém a g a ru — A b sid ia a g a r w ith
1000 X.
m
,
ram osa, k o lu m e ly s m a lý m i lím eč k y v k u ltu ře n a S a b o u ra u d o v ě g lu k ó zo s a n e u rin e m p o 4 d n e c h p ř i 24 °C ; n a tiv n í p r e p a r á t; z v ě tše n o asi lOOOkrát. ram osa, c o lu m e lla e w ith c o lla re ts in th e c u ltu re on S a b o u ra u d glucosn a n e u rin a f t e r 4 d ay s a t 24-°C ; c ru d e p re p a r a tio n ; m ag n ifie d a p p ro x
K R E JZ O V Á : P A E C IL O M Y C E S F U M O SO -R O SE U S
H
H
H
■
E '
^ mřJSĚrj^mĚHĚmĚM amĚĚĚimamwmMMMmm
W S ir \ i- v
■
■ ■ 3 m H ^E S 3 ÍB Ě B Ě G B m
m '- 'A
L/
V II.
M
—
'^S-asgí&&»*%W m L JJĚĚ Ě Ě M M ^ W w m n ĚBmmKĚMSSm ' WĚĚĚsSĚĚmSĚSĚBĚĚĚM
ř \ .
[c
11 H
■ bU
■m
K .
8
w ě íě ^ iě^ ů
,
■ g
>
r ^
i f P t r J
^ ě^ ^ ^ ě B Ě Ě T ^ *
^W
*>
JÍĚ 1
* % m ĚĚĚĚĚĚM ĚĚĚĚĚĚBM
S r * . #4 b S H
J • . W < i B |P b |5 j .%. i. i r
.
I ^ H
H
, .,1 JPBfffiBi .- 5 ^ ^ ! a P K ! M F s W M
9
P a ecilo m yces fu m o so -ro se u s (Wize) B ro w n et S m ith — 8. a n d 9. H y p h a e o n w h ic h th e p h ia lid e s a n d th e ir w h o rls a re fo rm in g (500 X a n d 1 000 X)-
K R S JZ O V Á : P A E C IL O M Y C E S F U M O SO -R O SE U S
jfř
^
VITI.
■J-flfpijt f l i l ř ' i i e l l K I p l S w S f c Wm
B
r
a
:■>.:, ■;,'
■ . : ,... .;., ' :,...■', ’ ■■■ '
. ' ■■;- : , .
,
P a e c i l o m y c e s f u m o s o - r o s e u s (Wize) B ro w n e t S m ith — 10. a n d 11. P h ia lid e s an d ch a in s of co n id ia (2 000 X a n d 2 700 X)8 —11. m a te ria l w a s e x a m in e d in sc a n n in g e le c tro n m icroscope.
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y BEN . N R. 7.
Bemerkung. W ie w ir schon bei I. langei H eim gezeigt h ab en (Stangl u n d V eselský 1974 p. 216) g ib t es A rte n bei d enen d e r Stielreif, w en n auch reichlich bis S tie lm itte hin, n ich t bis S tielb asis reicht. Zu diesen A rte n gehört offensichtlich auch Inocybe fu r fu re a K ü h n er. W enn w ir also den S ek tio n en S ingers folgen, d ü rfte au ch 1. fu rfu re a zu r S ektion lnocibium , S tirp s “tig rin a “, zu g eo rd n et w erden. Infolgedessen m üssen auch die n äc h stste h e n d e n A rten , I. gausapata K ü h n er, u n d I. subtigrina K ü h n er, h ie rh e r g estellt w erd en . A lle b eide u n te rsc h e id en sich von I. fu rfu re a durch eine ü b erreich e C ortin a, ü b erd ies h a t I. gausapata ih re n H u t w ed er g e stre ift
A fl fl
00 Uhl) /ifj v,y\f n
/
'i Í
|
h
fťa u lo z.
I ronSt/etbasis
I
/. v a c c i •n a
3
n 3.
In o cyb e vaccina K ü h n e r. — M ik ro m e rk m a le n a c h e ig e n e n F u n d en . J. S ta n g l d el.
noch striem ig. Es sei noch erw ä h n t, dass I. tigrina H eim sich von allen h ie r e rw ä h n te n A rte n d u rch d e n k a u m zu sic h tb a re n R eif n u r an d e r S tielspitze, du rch ih re eig en artig e H u tb e k le id u n g m it faserig an g e d rü c k ten S chuppen (“ .. . á sq u am es fib rilleu ses-ap p rim ées et d ista n te s“, H eim 1931 p. 230) u n d du rch ih r V orkom m en bei K ie fe rn u n te rsc h e id et; sie h a t ein n ich t gebuckeltes P ro fil des H u tes (H eim 1931 p. 231). In B e tra c h t m uss auch Inocybe ovalispora K au ffm an gezogen w erden, die a b e r eine d eu tlich e re S tielb e p u d eru n g bis zu r Basis h a t u n d einen H u tscheitel, d e r nie kleiig ist. Die allerd in g s n ä c h st v e rw a n d te Ino cyb e vaccina K ü h n e r stellen w ir n ach folgend vor. 69
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
3. Inocybe vaccina K ü h n e r in C om plém ents à la F lore A n aly tiq u e V : Inocybe leiosporés cystidiés, Bull. Soc. n at. O y onnax 9, Suppl. 1, p. 7., 1955. Syn.: I. va ccin a K ü h n e r in K ü h n e r e t R o m ag n esi, F lo re a n a ly tiq u e p. (nom . nud.).
223, 1953
H u t 2—3,5 (— 6 bei K ü h n er) cm im D urchm esser, bis 1,5 cm hoch. Die ju n g g eschw eift gew ölbten, + — vorgezogenen gebuckelten H üte, sind im A lte r flach gew ölbt u n d + — w arzig gebuckelt. D er ju n g eingebogene H u tra n d h a t keine C o rtin asp u ren , e r ist im A lte r k u rz abgebogen bis abstehend, e r reisst n u r w enig ein. Die H u tb ek leid u n g ist ju n g liegend fein faserig ; diese B efaserung z e rb ric h t in kleine, anliegende, p la tta rtig e Schüppchen. D ie H ü te sind ju n g o ckerbräunlich, m e h r o d er w en ig er lic h tb räu n lich gefärb t, a lt ist ein ockergel b e r G ru n d to n erk en n b ar, a u f dem die s a tt ockerlichen, + — oran g eb räu n lich en , Schüppchen b u n t h e rv o rtre te n ; die F a rb tö n e k ö n n en zum H u tra n d g raulich flau m ig ü b e rla g e rt sein. L a m e l l e n e h e r etw as engstehend, ungleichlang, vorw iegend m it 3 Lam elletten du rch setzt, + — h albbogig angew achsen, 4—5 m m b reit. D ie L am ellen sind ju n g beigeockerlich g efärb t, sie w erd en im A lte r bräu n lich , zuw eilen zu r S chneide h in b rä u n lic h fleckig. Die glatte, leicht w ellige L am ellenschneide ist s ta rk bew im p ert. S t i e l (3) 4—5 (—7) X (0,3) 0,5—0,8 cm. D er rundliche, w alzenförm ige, + — verbiegende, z u r B asis h in schw ach verdickte, zuw eilen fein st knollige, Stiel ist w ach sfarb en oder leich t b rä u n lic h g e fä rb t u n d bis ü b e r die M itte h in b e reift, an B asis m it etw as M yzelfilz besetzt. F l e i s c h : D as etw a 1 m m dicke H utfleisch is w eisslich. Das + — g la tte Stielfleisch ist z a rte st bräu n lich . — G e r u c h un b ed eu ten d . S p o r e n p u l v e r se p ia b ra u n (M oser C 9). G u a j a k r e a k t i o n negativ. B a s i d i e n 25X 8 um, vorw ieg en d m it 4 S terigm en. B a s i d i o s p o r e n 7—9 X 5 —5,5 ^m . (Bei K ü h n e r w ird 8—10 (—11,5)X4,5— —6 ,2 angegeben.) C h e i l o - u . P l e u r o z y s t i d e n 48—7 6 X 14—18 ^m , eh e r schlang spindelig w irkend, v erein zelt auch flasch en fö rm ig bauchig m it langgezogenem H als un d m it kleinem K ristallschopf. D ie W ände sind etw a 1,5 ¿im dick u n d schw ach gelblich in NH/.OH. Das V o r k o m m e n (nach K ü h n e r 1. c. p. 45) au f H um us zw ischen N adeln u n d in M oosen im F ich ten w ald vom A u g u st bis S eptem ber, Savoyen, F ra n k reich. D as u n t e r s u c h t e
Material.
1. A u g sb u rg , S ta d tb e rg e n , BRD, b ei F ic h te n u n d e in ze ln e n E ic h en a u f H a n g le b m e n , 16. IX . 1966 leg. J. S tan g l) (M 213). — 2. A u g sb u rg , S iebenitischw ald, in e in e r F ic h te n p a rz e lle a u f L e c h a lh m o n e n , 10. X . 1970 leg. J. S ta n g l (P R M 756094).
A n m e r k u n g : Diese von K ü h n e r als ziem lich selten bezeichnete Risspilz-A rt ist u n s in 10 J a h re n au ch n u r zw eim al begegnet; bei u n se re n F u n d en w a re n die S p o ren etw as k lein er, als in d er O riginaldiagnose von K ü h n er. Die V erw echslungen sin d etw a m it I. k u e h n eri S tan g l et V eselský oder e h er m it 1. abietis K ü h n e r leicht m öglich, ohne die M erkm ale k ritisch zu erw ägen. 70
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y B EN . N R. 7.
DDDaa
h
üßO* ff/i 7° °/ß = 6/*«-f
± 10x &-[?■] = t ' H - 15 x 6
fft) j I
I
/
UU
U \\
// J
l i l i 1 Y l1 w—|II V 4.
v
In o c y b e b ru n n ea Q uél. sen su H eim . — P ir in -P la n in a , B u lg a rie n , 8. VI. 1971 leg. J. K u th a n . J. S ta n g l del.
71
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
ř!P nMí vV v r 5Uf) C h .u - P S ,
5.
J
\
s p-
Inocybe brunnea Q uél. se n su H eim . — M ü n ch e n , Is a ra u e n , BRD , 5. V II. 1971 leg. A, E in h ellin g e r.
J. S ta n g l del.
4.
Inocybe brunnea Quél. ap u d Quél. et Le B reto n (Heim am pl.)
Q uélet, Supp l. J u r a 9 — Soc. Sei. n a t. R o u e n t. 2 f. 7, 1879 u t I. rim o sa (B ull.) v a r. b ru n n ea ; Q u é let a p u d Q u é le t e t L e B re to n , C h am p ig n . d e N o rm a n d ie (cit. ex S in g er, A g a ric a le s p. 575, 1962), 1880; Q u élet, F lo re m y c o lo g iq u e p. 101, 1888. — M assee, M onogr. p. 486, 1904. — B resa d o la, Ico n o g r. 15 t. 742, 1930 (p ro p a rte ). — K o n ra d e t M au b lan c, Icô n es t. 76, 1930 (p ro p a rte ). — H eim , In o c y b e p. 208, t. 14 —15, 1931. — P e a rso n , In o c y b e p. 128, 1954. — H e n n ig B. a p u d M ich ael e t H en n ig , H a n d b u c h f. P ilz fre u n d e 4, p. 206, f. 71, 1967. — M alen ço n e t B e rta u lt, F lo re M aro c 1, p. 344, f. 71 —72, 1970 — N o n J . E. L an g e, S tu d ie s in D a n sk B ot. A rk iv 2 (7) p. 40, 1917 q u o d est, se n s u H eim , In o c yb e m a c u la ta B o u d ier.
H u t 2—3(—4) cm im D urchm esser, bis 2 cm hoch. D ie ju n g fa st h alb k u g eli gen H ü te w e rd e n b ald g eschw eift gew ölbt u n d h ab en einen ab g eru n d eten , w e nig vorgezogenen, a b g estü tzten Scheitel. J u n g sind die H u trä n d e r k u rz ein 72
S T A N G L E T V E S E L S K Ý : IN O C Y BEN . N R. 7.
gebogen u n d m it e in e r dich ten w eissen C o rtin a besetzt, die a b er gew öhnlich schon bei 1 cm H u td u rc h m e sse r fe h lt u n d k a u m am H u tra n d S p u ren h in te r lässt. D ie H u tb e k le id u n g ist am S cheitel w ollig, zum R and liegend dicht fein faserig, w obei eine schw ache N eigung zum schw achbüscheligfaserig W erden v o rh an d en ist, einzelne F aserb ü sch el k ö n n en in kleine sch ü p ch en artig e Stege q u e r zerbrechen, sodass um den R an d das w eisse H utfleisch sic h tb a r w ird. Die H u tfa rb e ist d u n k e lb ra u n , b esonders jung, o ft se h r d u n k e lb ra u n k u p ferstich ig ; die S ch eitelfarb e h ellt zum R an d h in + — auf, ä lte re F ru c h tk ö rp e r können so g ar nach h e llo c k e rb rau n v erfärb en . L a m e l l e n n o rm alw eitsteh en d , u n term isch t, regelm ässig m it 3 L am elletten, au sg eb u ch tet m it Z äh n ch en h era b la u fen d , bis 4 m m b reit. Die Lam ellen sind ju n g z artb eig e g efärb t, sie w e rd e n im A lte r ta b a k b ra u n u n d h ab en eine glatte, w eisslich ganz b ew im p erte, Schneide. S t i e l 2—4X 0,3—0,5 (u n ten bis 0,7—0,8) cm. D er rundliche, + —gleichdicke S tiel h a t eine k a u m v erd ick te, zuw eilen leich t angeschw ollene + — bulbige Basis. Die S tielb ek leid u n g ist sp in n en g ew eb eartig faserig, m it feinen griessigen Flocken dazw ischen, im O b erteil ist d er S tiel reichlich dicht b ereift. D ie G ru n d fa rb e ist z a rto c k e r bis lic h tb ra u n , m it einem leichten R osastich im O berteil, fast rein w eiss au f d er Basis. F l e i s c h : D as etw a 1—2 m m dicke H utfleisch ist weiss, + — gelblichw eiss, in u n serem M a te ria l n ie bläulich v e rfärb en d . D as g la tte S tielfleisch ist zart holzfarb en , bei jü n g e re n F ru c h tk ö rp e rn k o n n te n w ir eine leichte R ötung be obachten. S iehe die F a rb ta fe l! — G eruch schw ach erdig m ehlig, unbedeutend. S p o r e n p u l v e r ta b a k b ra u n (M oser B 10) G u a j a k r e a k t i o n negativ. B a s i d i e n 28—30X 8—10 fim , vorw ieg en d m it 4 S terigm en. B a s i d i o s p o r e n (8)8,5—11,5(—15—17) X (5)5,5—6 ,8 (—7,5) ^m , u n reg elm ä ssig m an d elfö rm ig , oft m it au ffä llig langgezogenem Scheitel. C h e i l o - u. P l e u r o z y s t i d e n 40—70 X 14,5—19,5 ^m , kurzbauchig, b im fö rm ig o d er u n reg elm ässig flaschenförm ig, zuw eilen m it w ellig v e r bogenen, 2—3 um dicken, W änden, die in N H 4OH + — gelblich anlaufen. Z w ischen den C heilozystiden b efin d en sich oft 40—50X 20—27 um grosse, kurze, b allo n fö rm ig e E lem en te ohne Schopf. — K a u l o z y s t i d e n 40—80 (—105)X 14—20 u m , + — d ü n n w an d ig , m it u n d o hne K ristallschopf, m it S chnal len, auch ü b e r S tielbasis v erein zelt v o rh an d en ; die W ände k a u m gelb in NH/jOH. K u r z d i a g n o s e : F aserig-w olliger, k a u m rissiger, + — e rh ab en er, b ra u n fa rb ig e r R isspilz m it m in d e ste n s bis z u r S tie lm itte deutlich b ereiftem , + —b u lbigem , S tiel m it z a rt ro saw erd en d em Fleisch u n d m it au ffällig en M ikrom erk m alen. A u f sandigen, oft u n b ed eck ten O rten, v orw iegend in den von d er K iefer b e h errsc h te n N ad elw äld ern au f D ü n en oder au f ähnlichen tro ck en en S onder sta n d o rte n ; J u n i — J u li in u n serem M aterial. Taxonomische Anmerkung. Die Inocybe b runnea Q uélet, in v e rb re ite te r A u ffassung H eim s, e x istie rt zu verlässig in d e r N a tu r u n d k a n n a u f S o n d e rsta n d o rten im m er w ied er v o r g efund en w erden. Sie w ird a b e r v e rk a n n t infolge d e r n ich t zuverlässig p räzi sierte n B esch reib u n g en u n d A bbildungen, besonders bei B resadola, dessen Tafel Nr. 742 (Inocybe brunnea) se h r verschieden g ed eu tet w erd en k ann, w ie dies auch a u f d er b e rü h m te n F a rb ta fe l B u lliard s Nr. 599 seines „ H erb ie r“ (Agaricus rim osus) d er F all ist. N ebstdem die T afel Nr. 76 in K o n rad u n d M aublanc 73
Č e s k á m y k o l o g i e 30 (2) 1976
^^f
fí'
1^
//
X\
I
\
fM i r \É/fV6 C *6/’/>
6
Y/
-
"
“
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y BEN . NR. 7.
fi
Í l
°'U' P
i l s? 5 7.
Inocybe b ru n n e a Q uél. se n su H eim . — A u g sb u rg , G öggingen, BRD , 31. V II. 1970 leg. J. S tan g l. J. S ta n g l del.
(Inocybe brunnea) u n d die T afel N r. 101 (Inocybe eutheles), “trè s voisine“ la u t d er A u to ren , stellen n ach H eim (1. c. p. 211) n u r die E inzelform en d er poly m o rp h en Ino cyb e b ru n n ea Q uélet dar. W enn ganz u n d g a r K ü h n e r u n d R om agnesi in ih rem w eit v erb reitetem B estim m u n g sb u ch “F lo re a n a ly tiq u e “ die Inocybe brunnea n u r m it d e r A n m er k u n g m eiden, sie h ä tte n die “v é rita b le b runnea Q u élet“ n u r einm al eingesam m elt, ist es k ein W under, dass auch einige gleichzeitige A utoren, w ie dies B. H ennig b e to n t (1. c. p. 206), die Inocybe brunnea aufgegeben haben. E tw aig e V erw ech selu n g en können, nach u n se ren p rak tisch en E rfah ru n g en , w en n w ir die S tie lb e re ifu n g se h r k ritisc h erw ägen, n u r m it Inocybe atripes A tk in so n u n d Inocybe su b b ru n n ea K ü h n e r Vorkommen. E ine farb ig e D arstel lu n g u n d die dazug eh ö rig en B estim m u n g sm erk m ale der I. atripes h a t e in er von 6.
Inocybe b ru n n ea Q uél. se n su H eim . — A y ste tte n , BRD, 20. VI. 1970 leg. J. S tan g l. J . S ta n g l del.
75
Č E SK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
I
u ns (J. S. 1. c. p. 19, 1971) b e re its publiziert. E ine farb ig e D arstellu n g d e r I. su b brunnea sam t den d azugehörigen M erkm alen h a b en w ir in Česká m ykologie [29 (2) t. 87, 1975] p u b liziert. Es sei h ie r noch b eto n t, dass das A u fschlüsselungsm erkm al der I. b runnea in M osers A garicales — “11. Fl. im S tiel rö ten d , im H. b läu lich v e rfä rb e n d “ — nich t glücklich g efasst u n d bei p ra k tisc h e r B estim m ung irre fü h rt. W ie b ere its
I I I I I ■
8. In o cyb e b ru n n e a Q uél. se n su H eim . — P e te rsh o f, BRD , 6. V II. 1974, leg. J. S tan g l. J. S ta n g l del.
I I
H eim e rw ä h n t (1. c. p. 259) ist das H u tfleisch weiss, n u r b i s w e i l e n b lau w erdend; das S tielfleisch ist ro tg elb w erd en d oder blassock er. D ie tra m a le n blau rö tlich en O x y d atio n sv o rg än g e sind also n ich t k o n sta n t u n d sie schw anken b eträ c h tlic h in ih re r In te n sitä t.
I I I I
D as u n t e r s u c h t e
Material.
1. P ir in -P la n in a , V o lk sre p u b lik B u lg a rie n , u n te r m B e rg W ich ren , bei P in u s peu ce, 8. VI. 1971 leg. J. K u th a n (PR M 756098). - 2. M ü n c h en , BRD , Is a ra u e n , 5. V II. 1971
I I I
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y BEN . N R. 7. leg. A. E in h e llig e r (P R M 756097). — 3. A y ste tte n , L d k r. A u g sb u rg , BRD, a m R a n d e u n d a m G ru n d e in e s S tra sse g ra b e n s a u f H u m u s b ei F ic h te u n d ein zel E iche, 20. VI. 1970 leg. J. S ta n g l (PR M 756096). — 4. A u g sb u rg , BRD , G ö g g in g e r W äld c h en , in e in e r F ic h te n p a rz e lle a u f N a d e ls tre u m it s c h w a c h e r H u m u sd e c k e a u f W e rta c h a llu v io n e n , 31. V II. 1970 leg. J. S ta n g l (M 753). — 5. P e te rsh o f, BRD, a n d e r S tra s s e n a c h L ü tz e l b u rg , 6. V II. 1974 leg. J. S ta n g l (PR M 756095).
5. Inocybe alluvionis S ta n g l e t V eselský spec. nov. Diagnosis S in g e r 1953.
latina:
S p ecies s tirp is S p le n d e n s H eim 1931, sectio n is S p le n d e n te s
P i l e u s 3—5 ( —6) cm la tu s, 1 —2 cm a ltu s, fo m ic a to -c a m p a n u la tu s d e in d e a p p la n a tu s e t la te u m b o n a tu s, fib rillo su s, scab er, h a u d rim o su s, a rg e n te o - u sq u e p a llid e g rise o v e la tu s, p r im a a e ta te o ch raceu s, p lu s m in u sv e isa b e llin u s, d e in d e u m b rin u s. — L a m e l l a e p o tiu s c o n fe rta e , 6 —7 m m la ta e , s tip ite m v e rs u s e m a rg in a ta e , p rim o alb o fla v a e , d e in u m b r in a e ; a c ie s g la b ra , a lb o fim b ria ta , m o x disco lo r. — S t i p e s 3—4 (—5) X 0,5 —0,8 cm , a e q u a lis, s u b m a rg in a te b u lb o s u s a d la titu d in e m 1,5 cm, v a lid u s, p len u s, fib rillo su s, a b a p ic e u sq u e a d b a s im d e c re s c e n te r p ru in o su s, su b p r u in a e x a lb o a lb o g rise u s u sq u e fla v o -c re m e u s. — C a r o p i l e i a lb a , im m u ta b ilis; c a r o s t i p i t i s in firm e lig n ico lo r. — O d o r p lu s m in u sv e a cid u lu s. — S p o r a e i n c u m u l o is a b e llin a e (M oser C 9). — B a s i d i a 27 —33 X 8 —9 aum, p lu rim u m 4 -sp o ra. — B a s i d i o s p o r a e (8) 9 — 10,5 ( —11) X 5 — 6,2 ¿¡m, e lo n g a te o v o id eae siv e am y g d a lifo rm e s, in te rd u m d efo rm es, laev es. — C h e i l o - et p l e u r o c y s t i d i a 48 — 60 (—80) X 15 — 20 ( —25) um m e tu lo id e a , m e m b ra n a e u sq u e 3 «m crassae, lu te a e in N H ;O H . — C a u l o c y s t i d i a 40 - 50 — 60 X 11 — 17 p a r tim m u ric a ta , m e m b ra n a e p lu s m in u sv e 1 um crassae, lu te a e in NH/,OH. — R ea c t i o m a c r o c h e m i c a cu m tin c tu r a G u a ja c i n e g a tiv a . — H a b i t a t a llu v io n u m finibuis in u n d atio m is flu m in is “W e rta c h “ d icti su b Salicib u s, A ln is e t L ig u stris, VI. —V II. — G e rm a n ia o ccid e n ta lis, B a v a ria , A u g s b u rg —G öggingen, a d “W e rta c h “, 20. VI. 1968 leg. J. S ta n g l (PR M 756100, holotypus.).
rip a m
flu m in is
H u t 3—5 (—6 ) cm im D urch m esser; 1—2 cm hoch, ju n g kegelig gew ölbt m it Buckel, b ald a u sg e b re ite t + — v erb ieg en d m it einem sta rk vorgew ölbten, b re it w arzigen B uckel u n d einem ju n g eingebogenen, a lt a b steh en d + — etw a s hoch gebogenen + — tie f ein g erissen en R and. D ie ju n g o ck erb rau n en + — ro tb ra u n stichigen H ü te sind a lt s a ttro tb ra u n o d er k u p fe rb ra u n getönt, sie hab en am S cheitel eine w eisslich silb erg rau e, o ft seh r dichte, V elum auflage, die von aufliegenden S a n d p a rtik e ln + — ü b e rd e c k t sein kann. D ie H u tb ek leid u n g ist am Scheitel, u n te r d e r V elum auflage, g latt, zum R an d ju n g feinliegend faserig, alt etw as grobfaserig, u m den R an d + — s ta rk etw as spaltendfaserig. — L a m e l l e n u n term isch t, e h e r e tw as zum E n g steh en neigend, langbogig angew achsen, bis 6—7 m m b reit, ju n g w eissslich + — gelbliclrweiss, bald ockerlich b rau n ; die g la tte sta rk b e w im p e rte Schneide b rä u n t se h r bald. — S tiel 3—4(—5)X 0,5—0,8 cm, ru n d lic h + — flach g ed rü ck t, zu Basis + — konisch v e rd ic k t m it ein er bis 15 m m b reiten , fa st ab g esetzten K nolle, die völlig im S an d steckt. D ie ju n g w eisslichen, w eisslich g rau en , S tiele w e rd e n a lt z a rte st gelblich oder w ässrig ockerfarben, sie sin d z u r 1/2 bis 2/3 völlig dicht b ereift, zu Basis v e rlie rt sich d e r R eif etw as. — F l e i s c h im H u t w eisslich, im Stiel faserig, schw ach holzfarben, + — g latt d u rch b rech en d . — G e r u c h etw as säuerlich. — S p o r e n p u l v e r san d stein b ra u n (M oser C 9). — B a s i d i e n 27—33X 8—9 ^m , vorw iegend m it 4 Sterigm en. — B a s i d i o s p o r e n (8 ) 9—10,5(—11)X 5 —6,2 ^m . — C h e i l o - u. P l e u r o z y s t i d e n 48—60(—70)X 15—20(—25) ^ m m it bis zu 3 ^ m dicken, in NH/,OH s ta rk g elben W änden. — K a u l o z y s t i d e n 40—50—60X 11—17 ^m m it um 1 um dicken W änden m it u n d o hne K ristallschopf, zuw eilen d ü n n schnäbelig 77
0 0 0 00000 f)f} 00000000¡Ivi Č ESK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
S p o re n
i
Bas/d/en
f
¿'¿ er
j A jí I f 1 [ l
S T A N G L ET V E S E L S K Ý : IN O C Y B EN . N R. 7.
ausgezogen, zw ischen b lasig en Z ellen sitzend an Basis zu finden. — G u a j a k r e a k t i o n n egativ. F u n d o r t e : D ie A lluvionen am W ertach u fer, au f S chw em m sand in der H ochw asserzone bei W eiden, E rlen u n d L igusterbüschen, Ju n i — Juli. H o l o t y p u s : A ugsburg, G öggingen, am W ertach u fer 20. VI. 1968 J. S tangl leg. (PRM 756100). A n m e r k u n g : W ir h ab en diese n u r an F lu ssu fern v o rkom m ende Inocybe in den J a h re n 1965—1968 b eobachtet, bis d er S ta n d o rt bei einem H ochw asser im S om m er 1968 z e rstö rt w urde. Z uw eilen e rin n e rn u n sere F u n d e an Inocybe splendens Heim , die aber, in ih re r ty p isch en F o rm längsrissig, ein G rasb ew o h n er d e r A lp en rain e ist; die fö rm lich n ä c h stv e rw a n d te Ino cyb e gram m opodia M alençon in M alençon et B e rta u lt 1970 u n te rc h e id e t sich d u rch ih re n g e stre ift-g e rillten S tiel u n d durch den W uchs in re in e n Z e d e rw ä ld em des M ittleren A tlas. D ie ebenso n a h esteh e n de A rt Inocybe phaeoleuca K ü h n e r sensu J. S tan g l 1971 h a t k ein e an h afte n d e w eisslichgraue V elum reste, ih r S tiel ist n ich t g eran d et-k n o llig u n d sie kom m t in + — festerem H um us a u f L ehm en vor. D as u n t e r s u c h t e
Material.
A ugsburg, G öggingen, a m W e rta c h u fe r a u f S c h w e m m sa n d in d e r H o c h w asserzo n e bei W eiden, E rle n u n d L ig u ste rb ü sc h e n , 20. VI. 1968 leg. J. S ta n g l (H o lo ty p u s PR M 756100); 3. V II. 1968 leg. J. S ta n g l (PR M 756099).
Schlusswort. M it diesem 7. B e itra g g lau b en w ir die, in u n serem 5. B e itra g angefangene, G ru p p e d e r gänzlich o d er w en ig sten s ü b e r S tie lm itte b ereiften Inocyben fast k o m p lett in F a rb e n k la r k e n n tlic h d a rg e ste llt zu haben. D ie in diese G ruppe g ehören d en A rte n Inocybe pélarg o n iu m K ü h n e r u n d Inocybe phaeoleuca K ü h n er w u rd e n schon im J a h re 1971 (J. S tan g l 1. c.) publiziert. Danksagung. D en H e rre n A. E in h ellin g er u n d Ing. J. K u th a n sind w ir besonders zu grossem D ank v e rp flic h te t f ü r fre u n d lic h e Ü b erlassu n g d e r seltenen B elege u n d F u n d m itteilu n g en . L iteratur B B H K K
r e s a d o l a G. (1930): Ic a n o g ra p h ia m y co lo g ica 15, t. 742, M ilano. u l l i a r d P . (1778): H e rb ie r d e la F ra n c e 16, t. 599. P a ris. e i m R. (1931) : L e g e n re In o cy b e. P a ris. o n r a d R. e t M a u b l a n c A. (1930: Ico n es se le c ta e fu n g o ru m , t. 76, t. 101, P aris. ü h n e r R. (1955): C o m p lé m e n ts à la F lo re a n a ly tiq u e d es c h a m p ig n o n s su p é rie u rs. B ull. Soc n a t. O y o n n ax 9, S u p p l. 1: 1 —95. K ü h n e r R. e t R o m a g n e s i H. (1953): F lo re a n a ly tiq u e des c h a m p ig n o n s su p é rie u rs. P a ris. L a n g e J . E. (1917): S tu d ie s in th e A g a ric s of D e n m a rk III. P lu te u s, C ollybia, In o cy b e, D an sk bot. A rk . 2 (7): 23 —48. M a l e n ç o n G. et B e r t a u l t R. (1970): F lo re des ch am p ig n o n s s u p é rie u rs du M aro c I. R a b a t. M a s s e e G. (1904): A m o n o g ra p h o f th e g e n u s In o c y b e K a rste n . — A n n a ls of
9. In o c y b e a llu v io n is S ta n g l e t V eselský. — M ik ro m e rk m a le des H o lo typ us, A u g s b u r g - G ö g g in g e n , 20. V I. 1968 leg. J . S tan g l. J . S ta n g l del.
79
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
b o ta n y 18 (71): 4 5 9 -5 0 4 . M i c h a e l E. et H e n n i g B. (1967): H a n d b u c h f ü r P ilz fre u n d e 4, f. 71. Je n a . M o s e r M. i n G a m s H. (1967): D ie R ö h rlin g e u n d B lä tte rp ilz e . K le in e K ry p to g a m e n flo ra 2b/2. Jen a . P e a r s o n A. A. (1954): T h e g en u s Inocybe. N a tu ra lis t 2 (6): 1 1 7 -1 4 0 . Q u é l e t L. (1879): S u p p lé m e n ts a u x C h a m p ig n o n s d u J u r a e t des V osges. P a ris. S i n g e r R. (1962): T h e A g a ric a le s in m o d e rn T ax o n o m y . W ein h e im . S t a n g l J. (1971): Ü b e r e in ig e R issp ilze S ü d b a y e rn s. Z. f. P ilz k . 37: 19 —32, t. 1 —8. S t a n g l J. e t V e s e l s k ý J . (1974): F ü n f te r B e itra g z u r K e n n tn is d e r se lte n e re n In o c y b e -A rte n . Ces. M ykol. 28 (4): 195 —218, t. 86. S t a n g l J. e t V e s e l s k ý J. (1975): In o c y b e a lb id o d is c a K ü h n e r u n d e tlic h e a n d e re d e r g ä n z lic h stie lb e re ifte n G la ttsp o rig e n . (B e iträ g e z u r K e n n tn is se lte n e r e r In o c y b e n N r. 6). Ces. M ykol. 29 (2): 65 —78, t. 87. A n s c h r i f t d e r V e r f a s s e r : J o h a n n S tan g l, v. d e r T a n n s tra s s e 48, 89 A ugs b u rg . BRD. J a ro s la v V eselský, D r. m ed., C h rju k in o v a 1, 704 00 O stra v a . CSSR.
80
Notes on Chroogomphus (Gomphidiaceae) Poznám ky k rodu Chroogomphus (Gomphidiaceae) R o lf S in g e r a n d J a n K u th a n O n th e b asis o f th e i r o w n collections., re v isio n of th e m a te ria l a n d c ri tic a l e v a lu a tio n th e a u th o rs conclude, th a t C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s (Sing.) M o ser e x is ts in tw o w e ll d is tin g u ish e d eco lo g ical ra c e s, h e re c o n sid e re d a s subspecies. S im u lta n e o u sly to C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s a n ecological ra c e of C h ro o g o m p h u s r u tilu s (S ch aeff. e x F r.) M ille r is d e sc rib e d a s a n e w s u b species: C h ro o g o m p h u s r u tilu s ssp . m ich o a c a n en sis. A s a re s u lt o f th e s tu d y of th is g ro u p a re v ise d k e y to th e sp e c ie s of th e g e n u s C h ro o g o m p h u s (Sing.) M ille r is given. N a z á k la d ě v la s tn íc h sb ě rů , re v ise d o k la d o v é h o m a te riá lu a k ritic k é h o h o d n o cen í došli o b a a u to ř i k zá v ě ru , že d ru h C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s Sing.) M o ser se v y s k y tu je v e d v o u d o b ře ro z liše n ý c h ek o lo g ick ý ch ra s á c h , k te ré h o d n o tí ja k o p o d d ru h y . S o u b ěžn ě s d ru h e m C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s p a k n o v ě p o p is u jí ek o lo g ick o u ra s u d r u h u C h ro o g o m p h u s ru tilu s (S chaeff. ex Fr.) M ille r jaiko je h o p o d d ru h : C h ro o g o m p h u s ru tilu s ssp. m ich o a ca n ensis. V ý sled k y s tu d ia celé s k u p in y p a k u v á d ě jí ja k o re v id o v a n ý k líč k d ru h ů m ro d u C h ro o g o m p h u s (Sing.) M iller.
O. K. M iller (1964) h as convincingly sta te d his convictions th a t th e subgenus C hroogom phus Sing. (1948) should be g en erically sep arated fro m G om phidius i. e. th e ta x o n based on G. glutinosus. T h e n o m en clato rial aspect of th is q u estion has been tre a te d b y K o tlab a an d P o u z a r (1972) an d S inger (1973). C hroogom phus O. K. M iller is — since Im ai (1938) — d ivided in to tw o sections, accepted by S in g er (1949), M iller (1964) an d K u th a n (1973). T hese a re Floccigom phus (Imai) O. K. M iller a n d C hroogom phus ( = V iscigom phus Im ai em end. Singer). A s fo r th e d istin ctio n of th e species of th e genus fro m each o th e r and from th e species of G o m p h id iu s sensu stric to (L eucogom phidius K otl. et Pouz.), S in g e r (1949) h as in tro d u ced a c h a ra c te r w e believe v alu ab le viz. th e color of th e basal m ycelium w h en d rie d c arefu lly o r d ry in g out in situ. M iller (1964) has ad d ed th e im p o rta n t c h a ra c te r of h y p h a l am yloidity w hich enabled him to circum scribe C hroogom phus satisfacto rily and to tra n s fe r G om phidius flavipes P eck fro m G om p h id iu s to C hroogom phus; fu rth erm o re, th e d istrib u tio n and q u a n tity of am yloid h y p h a e in th e d iffe re n t layers an d p a rts of th e tra m a w as fo u n d to be d iffe re n t in d iffe re n t species of th a t genus. U n til th e discovery of C hroogom phus h elveticus, m ycologists w o rk in g on the tax o n o m y of C hroogom phus did n o t d isagree on an y m a jo r points of specific tax o n o m y in th e genus, except fo r so m ew hat w id er o r n a rro w e r conception of th e lim its of c e rta in species such as C. vinicolor and C. rutilus. T he firs t re p re se n ta tiv e of th e section F loccigom phus in E urope w as no doubt discovered by P'ayod w ho called it G y m n o g o m p h u s helveticus Fayod in his unpublished p a in tin g s an d n o tes (in th e C o n serv ato ire a t G eneva, S w itzerland). T he first p u b lish ed reco rd is th a t b y P ilá t (1926) as G om phidius viscidus var. tatrensis P ilát. As a species b elonging to section Floccigom phus, a E uropean re p re se n ta tiv e w as firs t described b y one of u s (S inger 1950) as G om phidius helveticus Sing., la te r tra n sfe rre d to C hroogom phus as C. helveticus (Sing.) Moser. The q u estio n arises w h e th e r th e E u ro p ean Floccigom phus form s a re actually m erely v a rie tie s of C. ru tilu s as P ilá t th o u g h t, and w h a t th e ir relatio n to th e fiv e A m erican C hroogom phi is. P ilá t an d D erm ek (1974) w o n d er w h e th e r C. to m en to su s an d C. lep to cystis a re possible synonym s of w h a t th e y describe as 81
C ESK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
G o m phidius h elveticu s var. ta tren sis (Pilat) P ila t et D erm ek. F u rth e rm o re , it m u st be in v estig ated w h e th e r an d to w h a t degree th is la tte r is actu a lly identical w ith C. h elveticu s (Sing.) M oser. T hese q u estio n s w e re asked an d discussed fo r th e first tim e by one of us (K u th an 1973) in a p a p e r illu stra te d by one p la te (t. 84) repro d u ced fro m a p a in tin g b y D erm ek. T his p la te as w ell as th e descrip tiv e notes fro m Czecho slovak m a te ria l w ere m ade fro m fu n g i w hich a re obviously id en tical w ith C. ru tilu s v ar. ta tren sis an d a g ree p erfectly w ith those collections m ad e u n d e r Picea an d A b ies in S w itzerlan d an d T irol w h ere th e y w ere, as w e are told by M oser (Innsbruck), M arch an d (P erpignan) and M arti (N euchatel) id en tifie d as C. h elveticu s (cf. M arch an d 1973 pi. 172). As w as correctly p o in ted o u t by one of us (K u th an 1. c.), th e re a re som e m in o r discrepancies b etw een th is fu ngus a n d th e original C. h elveticu s in clu d in g those la te r collections m ade u n d e r five-n eed le pines. In th e sam e a rtic le C. h elveticu s an d C. ru tilu s var. ta tren sis are! tre a te d to g e th e r an d com pared w ith o th e r species, described re c e n tly from E urope an d N o rth A m erica, w ith C. sibiricus, C. to m en to su s an d C. leptocystis. As a resu lt, b o th C. h elveticu s var. ta tren sis an d C. h elveticu s w e re fo u n d to be d iffe re n t fro m C. corallinus M iller et W atling fro m E ngland, an d all th e A m e rican re p re se n ta tiv es of section F loccigom phus. W hile th e au th o rs of th e p re se n t p a p e r sp en t a sh o rt tim e to g e th e r in M ora v ia an d Slovakia, th e y decided to in v estig a te th e problem of a d istin ctio n b etw een C. h elveticu s var. ta tren sis an d C. h elveticu s on one h an d , an d th e re la tio n of th e se tw o ta x a o r fo rm s to C. ru tilu s on th e other. T he com parison w ith C. ru tilu s n a tu ra lly b ro u g h t u p th e q u estio n of d elim itatio n of th e la tte r species. It w as fo u n d th a t th e ta x o n w hich grow s in m y co rrh izal connection w ith Picea a n d A b ies in S w itzerlan d a n d T irol w h e re th e y w ere, as w e a re to ld by first tim e — is in ev ery re g a rd id en tical w ith th e collection u n d e r th e sam e tre e in S w itzerlan d an d d iffers fro m v ar. tatrensis m ain ly in spore m e a su re m en ts an d shap e of pileus. A m ple m a te ria l of C. h elveticu s v ar. ta tren sis gave us th e possibility to s ta te th a t th e se differences a re co n stan t and coincide com pletely w ith th e species of th e m yco rrhizal p a rtn e r i. e. w ith th e ecological ch aracteristics of th e se tax a. C onsequently, “lu m p e rs“ w ill consider th e m conspecific an d d istin g u ish th e m as m ycoecotypes (Singer 1941) on th e subspecific level, b u t “sp litte rs “ m ay p re fe r to tr e a t th e m as in d e p en d e n t species and shall re fe r to th e m as C. h elveticu s Sing. (i. e. in th e n a rro w e r sense) and C. ta tren sis Pilat. Since ssp. ta tren sis h a s a lre a d y b een redescribed by one of us (K u th a n 1. c.), we sh all ad d a rev ised description, below , only fo r C. helveticu s ssp. helveticus. Chroogomphus helveticus ssp. tatrensis (P ilat) K u th a n e t S in g e r com b. nov. G o m p h id iu s v isc id u s v a r. ta tre n sis P ila t, M ykologia, P ra h a , 3 :1 2 , 1926 (basionym ). G o m p h id iu s h e lv e tic u s v a r. ta tre n sis (P ild t) P ila t e t D e rm e k , H rib o v ite h u b y , p. 165, 1974.
Chroogomphus helveticus (Sing.) M oser, K l. K ry p to g a m e n flo ra I l/b 2, 3 rd ed., p. 51, 1967, ssp. helveticus. G o m p h id iu s h e lv e tic u s S ing. S chw eiz. Z e itsc h r. P ilzk . 28: 198. 1950.
P ileu s basically ochraceus o r d irty o range yellow , on th e m a rg in often w ith a liv id -lead -g ray shad e a n d /o r on th e disc u m b er to fu lv o u s brow n, w ith a 82
S IN G E R E T K U T H A N : C H R O O G O M P H U S
b row n to fuscous fib rillo sity , th e fib rils an d besides th e surface ap p ea rin g in n a te ly to m en to se w h en d ry in a d u lt specim ens, only b arely subviscid a fte r rain s in you n g carpophores, soon com pletely dry, e v en tu ally appressedly tom entose an d m ostly slig h tly uneven, th e fib rils o ften in sp ot-like bundles, soon tu r n in g V erona re d o r p in k a n d th e w hole pileus te n d in g to becom e copper re d to vinous fro m th e m a rg in in w ard s, a t firs t w ith yellow ish fin ely fibrillose veil rests w hich la te r disap p ear, a t firs t alw ays convex w ith p ap illa-lik e um bo, la te r fla t o r depresssed a ro u n d th e um bo, 18—60 m m broad. Lam ellae d irty orange-ochraceous to g rayish-yellow , th e n yellow ish gray and fin ally becom ing b lackish g ra y fro m th e spores, broad, a rc u a te to obliquely descendant, d ista n t, insered, d ec u rre n t. S pore p rin t as in C. ru tilu s an d C. hel veticu s ssp. tatrensis. S tip e o ran ge-ochraceous to o ran g e o r yellow , usu ally th ese colors m ixed, or m ore ra re ly q u ite unicolorous, fib rillo se on in n a te ly fibrillose ground, ev en tu a l ly o ften g lab rescen t an d on d ry in g becom ing copper red to vinous, alw ays dry, solid, equal, m o re ra re ly slig h tly b ro ad en ed in th e m iddle portion, a t th e base ro u n d e d or a tte n n u te -su b a cu te , o ften curved o r sligtly flexuous, 33—57x3—18 m m : basal m ycelium fresh an d m oist pale dull orange to cream o r d irty cream , ch aracteristically tu rn in g p in k on d ry in g out; veil fo rm in g a co rtin a in young specim ens, th e fib rils of th e co rtin a concolorous w ith pileus an d stipe and often rem ain in g as su p erficial on pileus an d /o r stip e- apex u n til m a tu rity , b u t not fo rm in g an annulus. C o n tex t orang e-y ello w or o range-ochraceous in th e pileus and stipe, deeper colored in th e p e rip h e ric al zones, n o t d iffe re n tly colored in th e basal p a rt of th e stipe, b u t on d ry in g te n d in g to becom e w in e re d from th e base u p w ard s; odor none, ta s te m ild. Spores 17—23X 6,8—8 ¿¿m, m o stly 19,2—20,7X 7—7,2 um , deep g ray -b ro w n w hen m atu re , sm ooth, w ith a slig h t su p ra h ila r depression, oth erw ise fusoid, inam yloid b u t a m in o rity of spores pseudoam yloid, w ith ab o u t 1 .um th ick w all w hen fully m a tu re . H y m en iu m : B asidia (30)40—68X 10—14,5 ¡xm, 4-spored. C ystidia nu m ero u s b u t n o t crow ded, 60—128X15—24 um , m ostly e lo n g ate -u trifo rm w ith a slig h t con strictio n b etw een th e su b clav ate u p p e r an d th e sligthly ventricose low er p o rtio n (constriction 11—15 um. w ide), m ore ra re ly subcylindric o r sub clav ate w ith o u t a d istin ct constriction, w ith th in to firm n o t thick en ed w all (0,2—0,3 ^ m thick), fre q u e n tly in c ru ste d b y a resin o u s m elleous in c ru statio n w hich fo rm s viscous liq u ified d ro p s in M elzer’s rea g en t b u t w alls n o t am yloid or pseudoam yloid in a n y p a rt. H y p h ae w ith o u t clam p connections in th e tra m a an d su bhym enium , in th e tra m a of th e pileus only about h a lf of th e h y p h a e d istin ctly b lu ish-am yloid, stro n g ly in terw oven, 3—14 bro ad ; tra m a of stip e w ith alm ost all h y p h ae stro n g ly am yloid; h y m enophoral tra m a b ila tera l as in C. ru tilu s, m o stly inam y lo id b u t th e m e d io stra tu m w ith nu m ero u s th in ly am y lo id -in cru sted h y p h ae; b asal m ycelium consisting of th in - to thick -w alled filam en to u s h y p h a e 3—10 ym broad, h eav ily g ra n u la r in cru ste d fro m a stro n g ly am yloid, violet in cru statio n , only one of fifty septa seen in tw o p rep a ra tio n s clam p -b earin g , th e o th ers clam p-less. C ortical la y e rs: E picutis of th e pileu s consisting of stra n d s of h y p h ae p arallel or su b p arallel w ith each o th e r an d 4—10(14) broad, w ith ro u n d ed ends at th e te rm in a l h y p h a e b u t th e se n o t b ro ad en ed n o r cystidioid, n o t gelatinized except in y o ung carp o p h o res in th e lo w er p a rt of th e epicutis an occasional h y p h a l stra n d co n tain in g a sm all n u m b e r of som ew hat gelatinized hyphae, all 83
Č E S K Á M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
or m ost h y p h a e stro n g ly in c ru ste d by a stro n g ly am yloid (violet) m ass form ing granules. C overing la y e r of th e stip e (fibrillosity) consisting of 5—9 u m broad h y p h ae w hich a re likew ise stro n g ly am yloid-incrusted. C hem ical c h a ra c ters: N H 3 on pileus an d c o n tex t deep violet to lilac; on stipe sim ilar b u t on a p ex som etim es p u rp le red on lam ellae, dull am eth y st. NH/.OH sim ilar b u t e v en tu ally o ften tu rn in g to spinel red, m ore p u rp le b ro w n on su r face of pileus an d m o re sord id on base of stipe. FeSC >4 on surface of pileus an d co n tex t of stip e black. On th e g ro u n d u n d e r P in u s cem bra, P. peuce, P. strobus (all 5-needle-pines), fru itin g in su m m er an d fall. D istrib u tio n : E urope, a p p a re n tly lim ited to th e occurrence of 5-needle pines. M a t e r i a l s t u d i e d b y t h e a u t h o r s : Č S S R , S l o v a k i a , N of S tr b »ké P leso a t a b o u t 1600 m a lt. (Solisko), u n d e r P in u s cem b ra , 9. IX . 1974, R. S in g e r (F). S w itz e rla n d : G ra u b ü n d e n , U n s e m w a ld ü b e r A n d e rm a tt, a t a b o u t 1800 m alt., u n d e r P. cem b ra , 15. V III. 1950, R. S in g e r (L IL , d u p lic a te a t M ICH ), ty p u s. T h e m a te ria l of ssp. ta tre n sis stu d ie d b y J. K u th a n in C z ech o slo v a k ia is e n u m e ra te d in h is a rtic le p. 233; th e m a te ria l stu d ie d b y R. S in g e r is th e fo llo w in g : C S S R , S l o v a k i a , Š trb sk é P leso , u n d e r P icea abies, 14. IX . 1974, J. K u th a n o v á , J. K u th a n , R. S in g e r C 6029, C 6030 (F). — B elo w Š trb s k é Ples-o a t a b o u t 1260 m alt. u n d e r P icea abies, 4. 4. IX . 1974, R. S in g e r C 5842 a (F). — H ig h T a tra s, V yšné p a sien k y , u n d e r P icea abies, 11. IX . 1974, R. S in g e r C 5979 (F).
W hen com paring th e descriptions of ssp. helveticu s an d ssp. tatrensis, one m u st ta k e in to con sid eratio n th a t th e re is a difference in th e am y lo id ity of th e hy p h ae in y o ung an d in old specim ens of th e carpophores of th e sam e species. Y oung carpophores h av e few er am yloid h y p h ae in th e epicutis an d in th e hy m en o p h o ral tra m a ; th e se y o ung specim ens a re u su ally p roducing slig h tly s h o rte r spores and, of course, few er. F u rth e rm o re , y o ung specim ens of ssp. helveticu s a re co n stan tly p ap illate w h ile those of ssp. tatrensis a re ob tu se or occasionally o btusely um bo n ate, a condition w hich m ay in older specim ens and in d ried m a te ria l som etim es becom e m ore distin ct — a low ro u n d ed umbo. M any specim ens of b o th subspecies, if exposed to prolonged ra in a n d th en d ry in g out, develop a scaly ag g reg ation of fib rils w h e re th e fibrillose surface has been m erly m in u te ly u n ev en in young caps so th a t th e pileus of som e specim ens ap p ears sq uam ulose r a th e r th a n naked. P ilá t and D erm ek (1974) based th e ir d istin ctio n of C. h elveticu s an d its “v a rie ty “ ta tren sis m ain ly on th is la tte r ch aracter. E qually clim atically induced is th e v e ry slig h t viscidity of y o u n g er specim ens in b o th subspecies. T he occurrence of such slightly viscidulous pilei can n o t d e tra c t fro m th e fact, th a t th e epicutis of a d u lt speci m ens is n o rm a lly n o t a t all gelatinized. B ut th e fact th a t a slight viscidity and occasional slig h tly gelatinized h y p h ae can be found in c e rta in places of th e epicutis in y o u n g specim ens show s th a t C. helveticu s show s a ten dency ap p ro ach in g th e section C hroogom phus, ju s t th e sam e as C. fla v ip es w hich is described as non-viscid by M iller (1964) an d V asil’ieva (1973) te n d s n e v e r theless to w a rd s th e section C hroogom phus because of th e g elatinous h y p h ae of th e epicutis, as in d icated by M iller (1964). B u t C. flavipes, because of th e b u n d les of la rg e d erm ato cy stid ia on th e stip e an d th e ex trem e ly larg e spores seem s so m ew h at a b e rra n t w ith re g a rd to both sections an d m ay w ell ju stify th e erectio n of a th ird . H ow ever, w ith re g a rd to C. helveticus, th e gelatin izatio n is m uch too in sig n ifican t an d e rra tic to rem ove th is species fro m section Floccigom phus. 84
I
S IN G E R ET K U T H A N : C H R O O G O M P H U S
I ■ ■ I I I I I I ■ I I ■ I I I I
N evertheless, a com parison w ith C. r u tilu s is in order. W e fin d th a t aside from th e d ifferen ce in ep ic u tic u la r gelatin ization, th e color of th e d ry basal m ycelium is com pletely co n stan t: P in k in C. h elveticu s and d irty ochraceous in C. ru tilu s. T his goes fo r all collections of C. ru tilu s an d its f. testaceus in E urope, or a t le a st in C e n tra l an d N o rth e rn Europe. F u rth e rm o re , th e epicutis hyphae, w ell gelatinized, a re only 3—7 ¿¿m broad, an d th e am yloid-incrusted hy p h ae (except to w a rd s th e edge of th e lam ellae) seem to b e extrem ely nu m ero u s all th ro u g h th e h y m en o p h o ral tra m a . T he shap e of th e pileus is u su ally m o re lik e th a t of ssp. h elveticus, an d th e spores m ore like th o se of ssp. tatrensis. T hese sta te m e n ts req u ire, how ever, som e m odification. M iller (1964) does not consider th e o btuse um bo-less fo rm s of S o u th e rn N o rth A m erica as a sep arate tax o n w h ereas S in g er (1949) considered th ese as a geographic race: ssp. alabam ensis. T his is a m in o r q u estio n b u t one w hich becom es com plicated by th e fact th a t th e re is a th ir d ta x o n involved w hich aside fro m a d ifference in the shape of th e pileus (obtuse) also h as sm aller spores an d a d ifferen t m ycorrhizal host. W e describe th is n ew ta x o n below as a fu r th e r subspecies of C. rutilus:
I
Chroogomphus rutilus ssp. michoacanensis ssp. nov.
I I
A C . r u tilo ssp . r u tilo d if fe rt sp o ris m in o rib u s, p ile o c o n s ta n te r o b tu s» , a sso cia tio n e q u e cu m P in is q u in q u e a c ic u la tis . A R. S in g e r in M ex ico le c tu s e t in F c o n se rv a tu s.
I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I
P ileu s cinnam on, on d ry in g becom ing n e a r “chocolate“ (M aerz et P au l 1930) w ith a slig h t vinous tin g e an d som etim es alm ost blackish in center, glabrous, glutinous, becom ing so m ew h at riv u lo se in age, up to 49 m m broad. Lam ellae b ro w n -g ra y w h en m a tu re , som etim es d irty g ra y or d a rk g ra y w h en old, d istan t, broad, arcu ate, d ecu rren t. S tip e fulvous yellow becom ing p a rtly “chocolate“ on drying, su b g lab ro u s or fin ely fibrillose, equal or subequal, solid, ab o u t 40X 5 m m ; basal m ycelium sordid, n o t tu rn in g p in k on drying. C ontext concolorous w ith th e su rface of th e stip e; o dor none, ta s te m ild. Spores 13,8—17,5X5,5—6,5 ^ m , w ith som e g ian t spores occurring rarely , these reach in g 19X 7 ¡xm, sm ooth, p ale m elleo u s-stram ineous, inam yloid, few w eakly pseudoam yloid, w ith 0,2—1 ^ m th ick w all, fusoid. H ym enium : B asidia 27—34X 8—10 «m , (2)-4-spored. C ystidia m o d erately n u m ero u s an d easily collapsing, w ith resin o u s straw -co lo red to succineous in cru statio n , w hich liquifies in th e M elzer’s re a g e n t to form b ro w n drops, w ith th in w all, m ostly m ore or less su b clav ate to clavate, fe w e r slig h tly u trifo rm o r cylindric, few w ith apical excrescencies, 32—115X 9—18 p jn. H yphae w ith o u t clam p connections in th e tra m a an d a t th e b ase of cy stid ia an d basidia, th e hy m en o p h o ral tra m a bilateral, its h y p h a e stro n g ly am yloid in th e m e d io stratu m fro m a strongly reactin g o u te r w all a n d /o r in cru statio n s, b u t n o t all am yloid in th e la te ra l stra tu m ; h y p h ae of th e pileus tra m a in th e ir g re a t m a jo rity am yloid, in th e stipe alm ost all. C overing lay er: E picutis of pileus gelatinized, consisting of h y p h a e 2—9 um broad, gelatinized, m a n y w ith a coarse b u t n o t continuous am yloid in cru statio n , b u t m a n y w ith o u t an in c ru sta tio n an d inam yloid. U nder 5-needle pines in m onta n e fo rests on th e ground.
I I
M a te ria l stu d ied : Mexico, R. S in g e r M 8986, (F), ty p u s.
I I I
T he holo ty p e is a fu lly m a tu re specim en w ith a b u n d a n t sporulation, yet th e spores a re (w ith th e exception of r a r e “g ia n t“ spores, possibly fro m 2 -spored basidia) d efin itely sm aller th a n in o th e r races of C. ru tilu s and of C. helveticus.
M ieh o acân , S a n Jo sé d e P u rü a , 8. V III. 1969,
C ESK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
T he color of th e d ry in g or dried m ycelium a t th e b ase of th e stip e w ould n o t hold as a d istin g u ish in g c h a ra c te r betw een C. ru tilu s an d C. helveticus, if M iller’s p o in t of view (1964) is accepted according to w hich1, C. ru tilu s m ay h av e only “cream color, buff, or y ello w “ b asal m ycelium (dried?), y et G o m p h i dius ochraceus ssp. m u scig en u s Sing. (1949) a n d G. superiorensis K a u ffm an et Smvth a re included in th e synonym y of C. rutilus. Since M iller w ho observed th a t C. ochraceus has co n stan tly an d c h arac teristic aly b rig h t colors (m ore or less orange) on th e pileus an d stipe, it m u st b e concluded th a t th e colors de scribed fo r ssp. m uscigenus an d C. superiorensis exclude C. ochraceous an d th a t G. superiorensis should b e recognized as a sep arate species, d ifferin g fro m C. ru tilu s in p in k m ycelium an d fro m G. ochraceus in th e d a rk e r-d u lle r colors of th e pileus. T h erefo re th is species is listed in Singer, A garicales in m odern taxonom y, 3rd edition, as C hroogom phus superiorensis (K auffm . et Sm ith) Sing. M iller cites w ith a “ ?“ as a fu r th e r synonym of C. ru tilu s th e G om phidius p u rpurascens V asil’iev a (1950) w h ich according to its a u th o r h as likew ise p in k b asal m ycelium , b u t sm aller spores th a n th e o th e r species w ith p in k m ycelium . It w o u ld seem d esirab le to stu d y th e re la tio n s betw een th e se ta x a (G. ochraceus ssp. m uscigenus, C. superiorensis an d G. purpurascens) in detail as w e h av e stu d ied th e C. h elveticu s com plex. F o r o u r p resen t purposes, m a y it suffice to em phasize th a t th e colors o r sp o re sizes indicated, an d p rin cip a lly th e g lu tin o u s covering of th a t g ro u p (C. superiorensis et aff.) a re am ply su fficien t to m ak e it ev id en t th a t C. h elveticu s is d iffere n t fro m these, in fact d iffe re n t enough to place it in a n o th e r section. M iller also believes th a t th e E u ro p ean (C atalonia) G om phidius viscidus var. fu lm in e u s Heim , T reb. Mus. Cienc. N at. B arcelona 15:68, 1934, (erroneously cited as G. ru tilu s var. fu lm in e u s an d said to b e based on a description by M aire et al., 1933, w h e re th is fu n g u s is n o t m entioned) is th e sam e as C. ochraceus w hich, if tr u e w o u ld be th e firs t m e n tio n of th e la tte r species in E urope. H ow ever, H eim (1934) states th a t th e pileus is m o re fibrillose th a n in G. viscidus, scarcely viscid, w ith a b u n d a n t fib rillose cortina. A ll th ese data, including H eim ’s color p la te I, III, w o u ld in d icate to us th a t th e C atalo n ian fu ngus is in d eed a C hroogom phus sim ila r to C. ochraceus b u t once w e dispose of th e lack in g d a ta on th e color of th e d ry in g basal m ycelium , th e h a b ita t, a n d th e am yloidity of th e epicutis, w e m a y fin d th a t H eim ’s is th e firs t in d icatio n of C. h elveticu s ssp. tatrensis fro m S o u th ern E urope. M iller did n o t consider th is possibility because, in his m onograph, h e som ehow om itted C. helveticus. S u m m arizin g th e n o u r findings, w e shall add a n ew key to th e species and subspecies of C hroogom phus. T hose species w e h av e n o t stu d ied perso n ally a re m ark ed w ith an aste risk (*); fo r th e se w e used th e c h a ra cters as in d icated by th e ir au th o rs. T he asterisk s (* *) m a rk th e species occuring in Czechoslo vakia. A. S p o res u p to 23 ¡xm long, e x c e p tio n a lly a fe w sp o re s in a p r i n t re a c h in g u p to 26 jxm in le n g h t; c a rp o p h o re s n o t c o m b in in g th e c h a ra c te rs in d ic a te d b elo w , g ro w in g in a ll k in d s of c o n ifero u s w oods a n d u n d e r co n ifers. B. E p icu tis of th e p ile u s v isc id u lo u s o n ly a f te r h e a v y r a in s in y o u n g sp e c im e n s b u t so o n c o m p le te ly d ry , fib rillo se , sq u a m u lo se, to m en to sew o o ly , rim o se o r flo ccu lo se -sq u a rru lo se . Sect. F lo ccig o m p h u s. C. E p ic u tis of p ile u s w ith b ro a d (8—21.5 ,um) te r m in a l cells, th e s e o fte n cy stid io id . A sso ciated w ith P in u s sib irica (5 -n eed le p in e) in A sia. C o n te x t b r ig h t y ello w , b u t d isco lo ro u s (b rig h t o ran g e) in b a sa l p o rtio n ; c y stid ia th in -w a lle d . C. sib iric u s (Sing.) M ille r
86
S IN G E R ET K U T H A N : C H R O O G O M P H U S C. E p ic u tis h y p h a e n a r r o w e r a n d te r m in a l cell» n o t c y stid io id or, if so, m u ch n a rr o w e r; d iscoloro u s, n o t o ra n g e to p in k is h o ra n g e in th e b a sa l p o rtio n (ex cep t as a n in te rm e d ia te s ta g e w h ile b e g in n in g to d ry o u t; c y stid ia l w a ll e ith e r th in o r th ick , b u t if th in — E u ro p e a n o r A m e ric a n species. D. C y stid ia l w a lls a ll th in - re a c h in g o cc a sio n a lly u p to 0,7 am , o r v e ry e x c e p tio n a l ly u p to 1,5 um , b u t n e v e r th ic k e r. E. S p o res (12)14—17(20) X 6 —7,3 « m ; e p ic u tis w ith h y p h a e 6—9 a m b ro a d , i. e. d is tin c tly n a r r o w e r th a n th e h y p h a e o f th e c o n te x t; h y m e n o p h o ra l tr a m a w ith v e ry fe w o r n o a m y lo id -in c ru s te d h y p h a e e v e n w h e n fu lly a d u lt. S p ecies o f th e W e ste rn U n ite d S ta te s. C. leptocystis (Sing.) M ille r E. S pores, w h e n q u ite m a tu re , 14,5—23 ,umlong, a lw a y s m a n y sp o res o v e r 17 «m p re s e n t in th e p r i n t; e p ic u tis w ith h y p 'h ae 5—18 a m b ro a d , m a n y of th e m o v e r 9 um b ro a d a n d as b ro a d a s th e h y p h a e o f th e c o n te x t; h y m e n o p h o ra l tr a m a of a d u lt sp e c im e n s a lw a y s w ith v e ry n u m e ro u s a m y lo id h y p h a e (e x c e p t v e ry n e a r th e edge). E u ro p e a n species. C. helveticus (Sing.) M o ser F. Y oung c a rp o p h o re s a lm o st c o n sta n tly u m b o n a te -p a p illa te ; sp o res 17—23 X (6 ,8 ) 7—8 jum. U n d e r 5 -n e e d le p in es. ** ssp . helveticus F. Y o u n g c a rp o p h o re s m o stly o b tu se, m o re ra re ly w ith a lo w o b tu se u m b o or beco m in g su b u m b o n a te ; sp o res 14,5—21(23)X6,8(7,2) um ; u n d e r Pinus (?) a n d o th e r conifers, m o stly u n d e r Picea abies, n o t u n d e r 5 -n e e d le p in e s. ** ssp. tatrensis D. C y stid ial w a lls in m a tu re sp e c im e n s re a c h in g 2 /im in d iam . o r th ic k e r, th in w a lle d c y stid ia a b s e n t o r n u m e ro u s. G. C y stid ia l w a lls th in , b u t m a n y w a lls a b o u t 2 i(um th ic k ; cy stid ia all in am y lo id ; la m e lla e su b d is ta n t; g ro w in g s c a tte r e d o n th e g ro u n d in E u ro p e (a d v en titio u s?). * C. corallinus M ille r e t W atlin g G. C y stid ia l w a lls th ic k e r (re a ch in g m o re th a n 2 ^ m in d ia m e te r), o n ly e x c e p t io n a lly th in -w a lle d o r a ll th ic k -w a lle d ; la m e lla e su b clo se to su b d ista n t, m o re ra re ly d is ta n t, A m e ric a n a n d A siatic species. H. S tip e cespitó se, 60—9 0 X 2 0 —40 m m ; p ile u s “h a e m a tite r e d “ (R idgw ay); sp o re p r i n t “e lm g re e n “ , “R o m a n g re e n “, “B u ffy c itrin e “ (R idgw ay), b u t a lso “d a r k g ra y ish o liv e “ to “o liv a c e o u s b la c k “ ; a d e n se ly p a c k e d tr ic h o d e r m iu m o n th e p ile u s ab o v e a w e ll d ev elo p e d lip o id a l la y e r. * C. pseudovinicolor M ille r H. S tip e n o t cesp itó se, m o re e lo n g a te d ; p ile u s n o t b eco m in g “h a e m a tite r e d “ b u t m e re ly th e fib rils in p a r t e v e n tu a lly a ss u m in g a s lig h t p in k is h v in a c e o u s tin g e ; sp o re p r in t n e v e r g ree n , u su a lly a b o u t “b o n e b ro w n “ to n e a rly b la c k ; a w e ll d ev elo p e d lip o id a l la y e r a b s e n t a c c o rd in g to M ille r (1966). C. tomentosus (M urr.) M ille r B. E p ic u tis of th e p ile u s d is tin c tly g e la tin iz e d ; p ile u s g lu tin o u s to d is tin c tly v iscid w h e n fre sh , g la b ro u s o r w ith few su p e rfic ia l a p p re s se d fib rils o f t h e v eil, so o n g la b re s c e n t o r e v e n tu a lly b eco m in g m in u te ly riv u lo se o r rim u lo se. S ect. Chroogomphus I. C y stid ia w ith th i n w a lls, o r so m e th ic k -w a lle d c y stid ia in te rm ix e d , b u t th e w a lls o f th e s e n e v e r re a c h in g m o re th a n 2 jxm in d iam . J. B asal m y celiu m b e co m in g soon d is tin c tly p in k w h e n b e g in n in g to d ry out. A m e ric a n species, so m e a lso o c c u rin g in A sia, o r in p in e p la n ta tio n s in o th e r co n tin e n ts. K. P ile u s b rig h t o ra n g e “ a p ric o t o ra n g e “, “d eep c h ro m e “ , “ o ch ra c e o u s o ra n g e “ etc. C. ochraceus (K auffm .) M ille r K . P ile u s m o re g ra y , “b a y “ , “a u b u r n “ , “N a ta l b ro w n “ . L. P ile u s a t firs t g ray . E a st A sia tic species. * C. purpurascens V a s il’ie v a L. N ot so. C. superiorensis (K au ffm . e t S m ith ) Sing. M. U n d e r 5 -n eed le p in e s (see n o te s a b o v e o n Gomphidius ochraceus ssp . musci
genus).
M. U n d e r 2 -n e e d le p ines. J . B a sa l m y celiu m n o t p in k w h e n d ry . C. superiorensis v a r. superiorensis. N. S p o res 17—2 3 X 6 —7,8 am , fe w sp o res o n ly slig h tly s m a lle r; k n o w n o n ly fro m co n ifero u s w oods a c c o m p a n y in g 2 -n e ed le p in e s. O. P ile u s a lm o s t c o n s ta n tly a n d p e rs is te n tly o b tu se. W ith P in u s se rie s In sig n e s a n d A u stra le s. ssp . alabamensis (E a rle e x Sing.) O. P ile u s m o stly d is tin c tly u m b o n a te . G ro w in g w ith v a rio u s p in e s of se ctio n D ip lo x y lo n . ** ssp. rutilus
87
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
N. S p o res 13,8—17,5X 5,5—6,5 fim , fe w sp o re s o c c a sio n a lly s lig h tly la r g e r; k n o w n o n ly fro m co n ifero u s w o o d s a c c o m p a n y in g 5 -n e e d le p in e s; p ile u s o b tu se. ssp. m ic h o a ca n e n sis nob. I. S tro n g ly a n d d is tin c tly th ic k e n e d cy stid ia l w a lls (in th e m id d le o r ju s t b e llo w th e m id d le re a c h in g 5,8 um in d ia m , (p re s e n t in a ll b u t a fe w e x c e p tio n a l cy stid ia. A m erican species. P . E p ic u tic u la r h y p h a e 2—5 um b ro a d . G ro w in g w ith P in u s taeda, P. p a lu s tis a n d o th e r s o u th e rn p in e s. C. ja m a ic e n s is (M urr.) M ille r P. E p ic u tic u la r h y p h a e 6—7 u m b ro a d . G ro w in g w ith o th e r p in e s. C. v in ic o lo r (Peck) M ille r Q. P ile u s m o re o fte n u m b o n a te th a n o b tu se ; la m e lla e m o re o fte n d is ta n t th a n m o d e ra te ly d is ta n t; c y stid ia n u m e ro u s b u t n o t c ro w d ed . E a s te r n A m erica. ssp. v in ic o lo r Q. P ile u s g e n e ra lly o b tu se to su b u m b o n a te ; c y stid ia e x tre m e ly n u m e ro u s a n d crow ded. W e ste rn A m e rica . ssp. ca lifo rn icu s A. sp o res a t m a tu rity re a c h in g 30 um (32,5 um ); h y m e n o p h o re lo c u ta te o r s tip e w ith co nspicuous fascicles o f la rg e d e rm a to c y s tid ia ; p ile u s s m a ll (to 40 m m ) o r c y stid ia a t le a s t p a rtly th ic k -w a lle d . U n d e r T su g a o r in L a rix -P ic e a sw a m p s. R. M an y c y stid ia th ic k -w a lle d ; h y m e n p h o re lo c u la te o r a t le a s t s tro n g ly a n a sto m o sin g ; e p ic u tis wot g elatin iz ed , c o n ta in in g h y p h a e w ith am y lo id w a lls o r in c r u s ta tions. U n d e r T su g a in W e ste rn N o rth A m erica. T C. lo cu la tu s T ra p p e e t M ille r in M ille r e t T ra p p e R. C y stid ia th in w a lle d ; h y m e n o p h o re s tric tly la m e lla te ; e p ic u tis g e la tin iz e d , c o n ta in in g n o a m y lo id h y p h a e (a cco rd in g to M iller). I n L a rix -P ic e a sw a m p s in E a s te rn N o rth A m e ric a a n d E a s te rn A sia. C. fla v ip e s (Peck) M ille r Acknowledgements. T h e a u th o r s w ish to th a n k Z. P o u z a r (N a tio n al re a d in g of th is m a n u s c rip t a n d v a lu a b le no tes.
M u seu m
P ra g u e )
fo r c ritic a l
Souhrn. P ro b le m a tik o u d r u h u C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s (Sing.) M o se r z a b ý v a l se již d řív e je d e n z a u to rů (J. K u th a n 1973), k te r ý n a z á k la d ě v la s tn íc h s b ě r ů a h e rb á řo v ý c h d o k la d ů došel k zá v ěru , že v e šk e ré sb ě ry v Č esk o slo v e n sk u p o c h á z e jíc í ze sm rč in n á le ž í p ře s d ro b n é o d c h y lk y k té m u ž d ru h u . O táz k u p říp a d n é to to ž n o sti či o d lišn o sti s p ů v o d n ím n á le z e m p rv é h o z a u to rů (R. S in g e r 1950), k te r ý s b íra l tu to h o u b u pod lim b a m i (P in u s cem b ra ) a s d a lš ím i ú d a ji o s b ě re c h p o d p ě tije h lic o v ý m i b o ro v ic e m i (P in u s peuce, P. stro b u s) n e b y lo te h d y m o žn o d o ře šit, n eboť v Č esk o slo v en sk u n e b y la ta to h o u b a v e z m ín ě n ý c h ek o lo g ick ý ch p o d m ín k á c h d o té d o b y s b írá n a . B ěh em p o b y tu R. S in g e ra v Č esk o slo v en sk u a z e jm é n a p ři sp o le č n ý c h e x k u rs íc h o b o u a u to rů v e V ysokých T a trá c h b y la ta to o tá z k a p o d ro b n ě ji d is k u to v á n a , z v lá ště k d y ž se je d n o m u z n á s (R. S in g ero v i) p o d a řil i n á le z té to h o u b y p o d lim b a m i. T o u m o žn ilo k ritic k y p ře h o d n o tit a d o p ln it d řív ě jš í p o z o ro v á n í a u to rů , k te ř í n y n í d o c h á z e jí k zá v ě ru , ž e jd e o d v ě e k o lo g ick é ra s y té h o ž d ru h u n a ú ro v n i su b sp ecií. S u b sp ecíe m y k o rrh itic k y v á z a n á n a s m rk y (Ch. h e lv e tic u s ssp. ta tre n sis) b y la již J. K u th a n e m (1973) p o d ro b n ě ji p o p sá n a a p ro to v č lá n k u je u v e d e n p o u z e ro z š íře n ý p o p is su b sp e c íe v á z a n é n a p ě tije h lic o v é b o ro v ic e (Ch. h e lv e tic u s ssp . h e lv e tic u s). S o u časn ě b y ly p o d ro b n ě ji ro z e b rá n y o k o ln o sti o v liv ň u jíc í c h a ra k te r a v la s tn o s ti p o v rc h o v ý c h s tr u k tu r k lo b o u k u , ja k o ž i d a lš í ro z lišu jíc í z n a k y obou su b sp e c ií Ch. h e lve tic u s. O bdobně b y la z v á že n a i s itu a c e k o le m d ru h u C h ro o g o m p h u s ru tilu s (S chaeff. ex Fr.) M iller. V edle ie d n é již z n á m é g eo g ra fic k é ra s y (C h. ru tilu s ssp . a la b a m e n sis) je n o v ě p o p sá n a n a ú ro v n i su b sp e c ie ek o lo g ic k á r a s a (Ch. ru tilu s ssp . m ich o a ca n en sis), k te r á ro v n ěž ja k o Ch. h e lv e tic u s ssp. h e lv e tic u s je m y k o rrh itic k y v á z á n a n a p ě ti je h lico v é borovice. J á k o d o su d n e d o ře š e n á je v í se p ro b le m a tik a d ru h u Ch. ochraceus (K auffm .) M iller, p říp a d n ě d ru h ů je m u b líz k ý c h (Ch. su p e rio re n sis, G. p u rp u ra sc e n s, G. ochraceu s ssp. m u scig en u s). B y lo b y n e jv ý š e ž á d o u cí se v b u d o u c n u n a z á k la d ě no v ý ch sb ě rů a m a te riá lů tě m ito o tá z k a m i zab ý v at. V z á v ě ru své p rá c e u v á d ě jí a u to ř i k líč k d ru h ů m a p o d d ru h ů m ro d u C h ro o g o m phus. A u to ry s tu d o v a n é d ru h y jso u b ez označení, d ru h y k te r é n e stu d o v a li osobně a u v á d ě jí p o d le lite r a tu r y js o u o z n a č e n y je d n o u h v ě z d ič k o u (*), d ru h y ro s to u c í v Č es ko slo v en sk u d v ě m a h v ě z d ič k a m i (**).
88
S IN G E R ET K U T H A N : C H R O O G O M PH U S L iteratura I m a i S. (1938); S tu d ie s on th e A g a ric a c e a e of H o k k aid o . II. Jo u rn . F ac. A g r. H okk. Im p . U niv. S a p p o ro 43: 179 —378. K u t h a n J. (1973): S liz á k šv ý c a rsk ý -C h ro o g o m p h u s h e lv e tic u s (Sing.) M o ser v Č es ko slo v en sk u . Ces. M ykol. 27: 229 —235. M a r c h a n d A. (1973): C h a m p ig n o n s d u N o rd e t d u M idi. II. P e rp ig n a n . M i l l e r O. K . jr. (1964): M o n o g ra p h o f C h ro o g o m p h u s (G o m p h id iaceae). M ycologia 56: 5 2 6 -5 4 9 . M i l l e r O. K . jr. (1966): A n e w W e ste rn sp ecies of C h ro o g o m p hu s. M ycologia 68: 8 5 5 -8 6 1 . M i l l e r O. K. jr. e t T r a p p e J. M. (1970): A n e w C h ro o g o m p h u s w ith a lo c u la te h y m é n iu m a n d re v ise d k e y to th e se ctio n F lo ccig o m p h u s. M ycologia 62: 831 —836. M i l l e r O. K. jr. e t W a 1 1 i n g R. (1970). A n e w C h ro o g o m p h u s fro m G re a t B rita in . N otes R. B ot. G ard . E d in b u rg h 30: 391 —394. P i l á t A. (1926): Z a jím a v á o d rů d a sliz á k a le p k a v é h o . M y k o lo g ia P ra h a , 3: 12. P i l á t A. e t D e r m e k A. (1974): H ríb o v ité h u b y . B ra tisla v a . S i n g e r R. (1941): O p o n ja tii v id a u v y šších b a sid ia ln y c h g rib o v . Sov. B o ta n ik a 1940, no. 5 - 6 : 2 6 2 -2 6 9 . “1940“. S i n g e r R. (1949): T h e g en u s G o m p h id iu s F rie s in N o rth A m eric a . M ycologia 41: 4 6 2 -4 8 9 . S i n g e r R. (1950): Z w ei n e u e P ilz a rte n a u s d e n A lp en . S chw eiz. Z e itseh r. P ilz k u n d e 28: 1 9 8 -2 0 0 . V a s i l ’ i e v a L. N. (1950): N o v y je v id y g rib o v (Species N o v ae F u n g o ru m ). B ot. M at. S por. R ast. 6: 193. V a s i l ’ i e v a L. N. (1973): A g a rik o v ie šlja p o č n y je g rib y (por. A g aricales) P rim o rsk o v o k ra ja . L en in g ra d . A d d r e s s e s o f a u t h o r s : D r. R o lf S in g er, F ie ld M u seu m of N a tu ra l H isto ry , R o o sev elt Rd. a t L a k e S h o re D riv e, C hicago, Illin o is 60605. U. S. A. Ing. J a n K u th a n , G o ttw a ld o v a tř . 1127, 708 00 O s tra v a P o ru b á , Č eskoslovensko.
89
—
...—
•..—
•
- .
K poznání hnědé rzi pýru v ČSR. 1. Tu the know ledge of the brown rust of couch grass in Bohem ia and Moravia. 1. J a ro sla va M arková*) N a ro d u A g ro p y ru m se v Č SSR v y s k y tu jí d v ě fy ziologicky, ek o lo g ic k y a m o rfo io g ick y o d lišite ln é h n ě d é rzi. P rv n í je h e te ro e c ic k á (p o k u sn ě d o k á z a n ý p ře n o s A g r o p y r u m x a p ic u la tu m — ■* T h a lic tr u m m in u s a n ao p a k ), d o lic h o so o ric k á (D/šd = 3,77) a n e n a p a d á A . re p e n s a T r itic u m a e s tiv u m ; je s c h o p n á n a p a d a t Seca le sp p . T a x o n o m ic k y ji h o d n o tím e ja k o P u ccin ia p e rsisten s P lo w , su b sp . a g ro p y rin a (E riks.) U rb a n e t M a rk o v á , com b. nov. D ru h á re z p a ra z itu je n a A . rep en s, u d rž u je se p ra v d ě p o d o b n ě b ez e z m ě n y h o stite le, j e b ra c h y s p o ric k á (D/šd = 2,97); n e n a p a d á T r itic u m a e stiv u m , je sch o p n á n a p a d a t n ě k te ré ro s tlin y Seca le ssp. T u to re z o z n a ču je m e ja k o P. p e rsiste n s su b sp . p e rsiste n s v a r. p ersiste n s. S tu d o v a n é p o p u la c e rz i p še n ič n é n e js o u sc h o p n y n a p a d a t A . rep en s, p o m ě r D/šd = 3,32. R ez p še n ič n o u h o d n o tím e ja k o P. p e rsiste n s su b sp . p e rsiste n s v a r. tr itic in a (E riks.) U rb a n e t M a r ková, com b. n o v . T h e re a re 2 b ro w n ru s ts o n A g r o p y r u m in C zec h o slo v a k ia w h ic h d if fe r in th e ir ecology, p h y sio lo g y a n d m o rp h o lo g y , too. O ne of th e m is o b lig a to rily h e te ro e c io u s (fro m A g r o p y r u m X a p ic u la tu m to1 T h a lic tr u m m in u s a n d v ic e v ersa), d o lich o sp o ro u s (D/šd = 3,77) a n d d o es n o t in fe c t A . re p e n s a n d T r i tic u m a e stiv u m ; p a r tia lly S eca le sp p . m a y b e g e t in fe c te d . T a x o n o m ic a lly , th is r u s t re p re s e n ts P u ccin ia p e rsiste n s P lo w , su b sp . a g ro p y rin a (E riks.) U rb a n e t M ark o v á, oomb. n o v . T h e r u s t p a ra s itiz in g A . re p e n s liv e s w ith o u t a h o s t-a lte rn a tio n , d o es n o t in fe c t T r itic u m a e stiv u m , b u t so m e in d iv id u a ls of Seca le sh o w su s c e p tib ility to it. T h is r u s t is b ra c h y s p o ro u s (D/šd = 2,97) a n d sh o u ld b e n a m e d P. p e rsiste n s su b sp . p e rsiste n s v a r. p e rsiste n s. B ro w n ru s t o f w h e a t is clo sely r e la te d to b o th ta x a m e n tio n e d . I t d o es n o t in fe c t A . rep en s a n d te lio s p o re c h a ra c te ris tic s a re in te rm e d ia te (D/šd = 3,32). T a x o n o m ically , b ro w n r u s t of W heat re p r e s e n ts P. p e rsiste n s sub sp . p e rsiste n s v a r. tr itic in a (E riks.) U rb a n e t M a rk o v á , com b. nov. Úvod
V p rv n ím p řísp ěv k u (O ndráčková et U rb a n 1972) jsm e pu b lik o v ali výsledky p okusů s h n ědou rzí p ý ru s aeciosporam i z T h a lictru m m in u s L. a s urediosporam i z A g ro p y ru m X a p icu la tu m T schem . [ = A . in te rm e d iu m (Host) P. Beauv. X A. repens (L.) P. B eauv.] a A g ro p y ru m repens se b ran ý m i v Čechách. V ý sledkem bylo p o tv rzen í p řed p o k lad u , že n a územ í Čech (zřejm ě i ČSSR) se v y sk y tu jí rasy, k te ré jso u závazně heteroecické, společně s rasam i, jejichž m ezihostitel n en í znám , n ebo k te ré se obejdou bez m ezihostitele. P ok u sy též n a značily, že h n ěd á rez p ý ru je schopna p ře jít n ejen n a jin é trá v y , ale i n a řa d u k u ltiv a rů žita s reak cí stře d n ě re z isten tn í až stře d n ě náchylnou. N aopak, v po ku se použité k u ltiv a ry pšenic se p ro jev ily ja k o im u n n í až vysoce rezisten tn í. V to m to p řísp ěv k u u v ed en é p o k u sy z le t 1970—1971 p o tv rz u jí naše d řív ější výsledky. N avíc jsem se věn o v ala b io m etrick ém u zhodnocení ro zm ěrů teliospor hněd é rzi p ý ru na obou d řív e zm íněných hostitelích a teliospor rzi pšeničné. M ateriál
a
metody
K in fe k č n ím p o k u sů m jse m p o u ž ila te n to m a te riá l: 1) A ecioispory z T h a lic tr u m m in u s L., Z em ěch y u K ra lu p n. V it. (okr. M ělník), 15. VI. 1971, J. O n d ráč k o v á; *) K a te d ra b o ta n ik y P ř F K U , B e n á ts k á 2, P r a h a 2, P S Č 128 01.
90
M A R K O V Á : H N É D Á R EZ PÝ R U V CSR. 1. T abulka č. 1 Reakce rostlin A gropyrum X apiculatum , očkovaných aeciosporami rzi pýrové z Thalictrum m inus ze Zeměch. Infection(types on various individuals Agropyrum x apiculatum' inoculated b y aeciospores of couch grass ru st on Thalictrum m inus from Zeměchy.
rostlina rostlina rostlina rostlina rostlina rostlina rostlina
č. č. č. č. č. č. č.
1 2 3 4 5 6 7
0, (5)* 0, (1) 0, (2) 0, (2) 0, (2) 0, (2)
3 (1) 3 (1) 3 (3)
I 3 —4 (2)
3 (2) 3 (2)
I 3 —4 (4)
* číslo v závorce udáv á počet očkovaných listů 2) U re d io sp o ry z A g r o p y r u m X a p ic u la tu m T sc h e m . ( = A g ro p y ru m in te r m e d iu m (H ost.) P . B eau v . X A g r o p y r u m re p e n s (L.) P . B eauv.), Z e m ě ch y (okr. M ělník), 15. VI. 1971, J. O n d rá č k o v á ; 3) T e lio sp o ry z A g r o p y r u m re p en s (L.) P. B eau v ., A lb re c h tic e n. V it. (okr. P ísek), 12. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; B rte v u L á z n í B ě lo h ra d (okr. Jič ín ), 28. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; H a v líč k ů v B ro d , 20. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; K očičí h o ra u M ik u lo v a M iro šo v ice u P r a h y (okr. P ra h a -v ý c h o d ), 4. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; P ře š tic e (okr. P lz e ň -jih ), 6. IX . 1970, J . O n d rá č k o v á ; S k o číce (okr. P lz e ň -jih ), 5. IX . 1970, J. O n d rá č k o v á; S tře v a č (okr. Jičín ), 30. X . 1970, Z. U rb a n ; 4) T e lio sp o ry z A g r o p y r u m X a p ic u la tu m T sc h e rn ., H a z m b u rk (okr. L ito m ěřice), 1. V. 1971, J. O n d rá č k o v á ; 5) U re d io sp o ry z A g r o p y r u m rep en s (L). P . B eau v., A lb re c h tic e n . V it. (okr. P ísek), 12. V III. 1970, J . O n d rá č k o v á ; B rte v u L á z n í B ě lo h ra d (okr. Jičín ), 28. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; H a v líč k ů v B ro d 20. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; K očičí h o ra u M ik u lo v a (okr. B řecla v ), 8. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; M ik u lo v (okr. B řecla v ), 9. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; M iro šo v ice u P r a h y (okr. P ra h a -v ý c h o d ), 4. V III. 1970, J. O n d rá č k o v á ; M o d lan y (okr. T eplice), 24. V II. 1970, J. O n d rá č e k ; P ě tk o v ý (okr. M la d á B oleslav), 25. V II. 1970, J. O n d rá č k o v á ; P ře š tic e (okr. P lz e ň -jih ), 6. IX . 1970, J . O n d rá č k o v á ; S ý ro v ice (akr. L ouny), 5. IX . 1970, J. O n d rá č k o v á ; Z e m ě ch y u K ra lu p n. V it. (okr.| M ělník), 23. V II. 1970, J. O n d rá č k o v á ; Z n o jm o , 10. V III. 1970, J . O n d rá č k o v á ; 6) U re d io sp o ry z T r itic u m a e stiv u m L., K líč a n y (okr. P ra h a -v ý c h o d ), 23. V II. 1971, J. O n d rá č k o v á ; P ra h a -R u z y ň , 29. V II. 1971, J. O n d rá č k o v á ; S tře v a č (okr. Jičín ), 23. V II. 1971, Z. U rb a n ; T ře b o ň (okr. J in d řic h ů v H rad ec), 21. V II. 1971, J. O n d rá č k o v á ; V elem y šlev es (okr. L ouny), 26. V II. 1971, J. O n d rá č k o v á ; Z d e ra z (okr. K lato v y ), 26. V II. 1971), J. O n d rá č k o v á ; Z u b ří (okr. V setín), 22. V II. 1971, B. C a g aš; S e m e n a o b ilovin, k te r á b y la p o u ž ita v p o k u sech , p o c h á ze la z Ú stře d n íh o ú sta v u p ro g e n e tik u a v ý z k u m k u ltu rn íc h r o s tlin v G a te rs le b e n u , z V ý zk u m n ý c h ú s ta v ů ro s t lin n é v ý ro b y v P ra z e -R u z y n i a ze Š le c h tite ls k é s ta n ic e K ru k a n ic e . O b ilo v in y b y ly o čk o v án y ve s ta d iu p rv n íh o listu . R o stlin y A g r o p y r u m re p e n s a A. X a p ic u la tu m b y ly v y p ě sto v á n y z o d d e n k ů a očko v án y v e fázi 2 —3 listů . R o stlin y T h a lic tr u m m in u s b y ly v y p ě sto v á n y ze sem en . V době, k d y b y ly v y sta v e n y infekci, m ěly 3 —5 listů . V p říro d ě s e b r a n ý in fe k č n í m a te riá l (aecio sp o ry a u red io sp o ry ) b y l u su š e n v p a p íro v ý c h sáčcích. P o k u d n e b y l h n e d p o u ž it p r o p o k u sy n e b o n a m n o ž e n , b y l u c h o v á n v c h la d n ič c e p ř i te p lo tě 2 —5°C . S p o ry b y ly n a m n o ž e n y n a to m té ž h o stite li, ze k te ré h o pocházely. L is ty A 8 ropy ru m re p e n s s te lio s p o ra m i b y ly u z a v ře n y d o sá č k ů ze silo n o v é síťo v in y a u lo ž e n y k p ře z im o v á n í n a p o k u sn é m p o ze m k u v P ra ze -R u zy n i. T elio sp o ry n a A g r o p y r u m X a p ic u la tu m b y ly s e b rá n y n a lo k a litě H a z m b u rk p o p ře z im o v á n í. L isty s p ře z im o v a n ý m i te lio s p o ra m i b y ly d v a k r á t p ro m y ty v o d o u a u m ís tě n y n a d ro s tlin y T h a lic tr u m m in u s. I R o stlin y o b ilo v in a p ý r u b y ly o č k o v á n y v o d n í su sp e n z í sp o r, k te r á b y la n a n á š e n a n a s v rc h n í s tr a n u listů . N ao čk o v an é ro s tlin y b y ly in k u b o v á n y 48 h o d in p o d sk le n ě -
I
I
Če
sk á
m y k o l o g ie
30 (2) 1976
T abulka č. 2 R eakce rostlin, očkovaných aeciosporami rzi pýrové z TI alictrum m inus ze Zeměch. Infection types on various plants inoculated b y aeciospores of couch crass ru st on Thalictrum m inus from Zeměchy. H ostitel
■
■
Reakce
Secale cereale L. cv. České cv. D anae D eutschland H R 127/69 cv. Double Steel 4n cv. Charkovské cv. K eferm arkter 4n cv. P etkuser K urzstroh
0, (8) 0 ,(1 9 ) 0, (5) 0, (1) 0, (6) 0, (7) 0, (14)
Secale segetale (Zhuk.) Rozhev. cv. Sornopolevaja
0, (9)
Triticum aestivum L. var. erythrosperm um (Korn.) Msf. cv. K aítick á osinatka var. erythrosperm um com pactoides (Kob.) Msf. cv. L ittle Club
0, (23)
Agropyrum repens (L.) P. Beauv. rostlina č. 1 rostlina ě. 2 rostlina č. 3
0, 0, 0,
1 (4)
3 (2) 3 (1) 4 (1)
1 (2) 1 (3) 1 (2) 1( 1)
3 (1) 3(2) 3 —4 (3) 3( 1)
0;-l(l)
0; (2)
1 (2)
2 (1)
1 + 3 (1)
0, (30)
n ý m i v álc i p o k ry tý m i p o ly e ty lé n o v ý m i fo lie m i p ři te p lo tě 15—20 °C. P o o d k ry tí fo lie byly ro s tlin y p ě sto v á n y p o d sv ě te ln ý m i rá m y (16hodinový sv ě te ln ý d en ) v č á ste č n ě k lim a tiz o v a n é m s k le n ík u p ř i te p lo tá c h 17—26 °C. T y p n a p a d e n í b y l h o d n o c en p o 2 —3 tý d n e c h p o d le k la s ifik a č n í s tu p n ic e d le S ta k m a n a , S te w a rta a L o e g e rin g a (1962) (viz O n d rá č k o v á e t U rb a n , 1972). B io m e tric k y b y ly z p ra c o v á n y te lio sp o ry je d n a k se b ra n é b ě h e m stu d ia , je d n a k u lo žené v h e rb á říc h k a te d r y b o ta n ik y U K (PRC), N á ro d n íh o m u z ea (PR M ) a b o ta n ic k é h o o d d ělen í M o rav sk é h o m u z e a (BRNM ). V ě tšin a m a te riá lu p o c h á z í z CSR. U k až d é h o sb ě ru b y lo p ro m ě ře n o (k ro m ě 1 p říp a d u ) 100 te lio sp o r. K disp o zici b y ly : 3 sb ě ry n a A . X a p ic u la tu m a 5 sb ě rů n a A . in te r m e d iu m (celkem 800 v ý tru sů ), 15 s b ě rů n a A . rep en s (1432 v ý tru sů ), 22 s b ě rů n a T r itic u m a e s tiv u m a 1 s b ě r n a T. s p e lta (2300 v ý tru sů ). K ro m to h o js e m p o d o b n ě b io m e tric k y z p ra c o v a la ro z m ě ry te lio s p o r n ě k o lik a jin ý c h česk o slo v en sk ý ch s b ě rů a ty p ů , re s p e k tiv e iso ty p ů . J e jic h v ý č e t i s n a m ě ře n ý m i h o d n o ta m i v iz „V ý sle d k y “. T elio sp o ry b y ly m ě ře n y v k y se lin ě m lé č n é z a h řá té d o v a ru . Z ísk a n é ú d a je b y ly s ta tis tic k y zp ra c o v á n y ; b y l v y p o č te n a ritm e tic k ý p rů m ě r h o d n o t (X), h o d n o ta p o m ě ru d élk y k u šířc e h o rn í a d o ln í b u ň k y (D/šh, D/ša) a d a ta u rč u jíc í, zd a m ezi h o d n o ta m i e x is tu jí s ta tis tic k y p rů k a z n é ro z d íly (M acek e t P o k o rn ý , 1956).
Výsledky P řezim o v an ý m i telio sp o ram i rzi pýrové, seb ran ý m i n a A g ro p y ru m repens ze sedm i lo k alit (A lbrechtice n. Vit., B rtev, Kočičí hora, M irošovice, P řeštice, Sko číce, Střevač), jsem se snažila in fik o v at T h a lictru m m inus. V ýsledek b y l nega tivní. Rez p ý ro v á p a ra z itu jíc í n a A g ro p y ru m repens pravděp o d o b n ě n e n í schop92
—
—
-
M A R K O V Á : H N Ě D Á R EZ P Ý R U V CSR. 1.
n á žluťuchu in fik o v at. T a to rez m á buď zm ěnu s jin ý m hostitelem nebo, a to se zdá b ý t prav d ěp o d o b n ější, h o stitele n estříd á. V pokuse jsem nezjistila, zda teliospory vyklíčily a zda se v y tv o řily bazidiospory. V předchozím p řísp ěv k u (O ndráčková et U rban, 1972) se nám po d ařilo ex p erim e n tá ln ě d o k ázat p řen o s rzi p ý ro v é z T h a lictru m m in u s n a A g ro p y ru m X a p icu la tu m (m ateriál z lo k a lity H azm burk). V té to práci jsem úspěšně infiko vala T h a lic tru m m in u s (vytvořilo se n ěk o lik sperm ogonií) rzí z A. X apiculatum z téže lokality. Z novu jsem tím p o tv rd ilo fak t, že n a H azm b u rk u p rodělává rez pýrová ú p ln ý životní cyklus, během něhož s tříd á oba zm íněné hostitele. T utéž rez zn ám e i z lo k ality Zeměcbjy u K ra lu p n. Vit., kde jsm e již několik let nacházeli v zájem n ě p rom íšené n ap ad en é ro stlin y T h a lictru m m in u s a A gro p y ru m X apicu la tu m . P řen o s rzi ze žluťuchy n a p ý r jsem si rovněž pokusně ověřila, ja k je p a trn é z ta b u lk y č. 1. Z ko u m ala jsem p ato g en itu to h o to v zo rk u rzi pýrové k obilovinám a k pýru plazivém u. V tab u lc e č. 2 jso u u v ed en y v ýsledky očkování aeciosporam i. P še nice, p ý r plazivý a n ě k te ré ro stlin y rů zn ý ch k u ltiv a rů žita byly im unní, zatím co n a n ě k te rý c h ro stlin ách žita se objevila i reak ce vysoce náchylného ty p u s pom ěrn ě b o h ato u sporulací. U rediospory jsem sebrala a spolu se sporam i z A. X a p icu la tu m jsem je použila p ro další pokus, ve k te rém jsem prověřovala citlivost v ětšíh o o k ru h u k u ltiv a rů žita. Z ísk an é výsledky jsou p a trn é z ta b u lk y č. 3. Im u n n í až vysoce odolné b y ly k u ltiv a ry České, D anae, F rie d ric h sw e rth e r HR 90/69, F rie d ric h sw e rth e r P 10 HR 89/69, M elker, Z itk in sk aja M estnaja, D eutsch lan d HR 107/69, H R 108/69, HR 113/69, HR 114/69, A n atolien Nr. 1965 122b, N r. 1965 134b a O rlovskij G ibrid. D á se v šak před p o k lád at, že i u v y jm e novaných k u ltiv a rů žita by se v y sk y tli n ách y ln í jedinci, kdybych testovala více ro stlin . V yplývá to k u p řík la d u z p o ro v n án í reakce k u ltiv a rů České a D anae v tab u lc e č. 2 a 3. V p rv n ím pok u se b y lo testo v án o ro stlin více a byly tudíž zaznam en án y i ro stlin y vysoce náchylné. Rez pýrovou, k te rá p a ra z itu je n a A g ro p y ru m repens, jsem sebrala n a 12 lo k a litá c h a použila jsem ji n a očkování č ty ř k u ltiv a rů a šesti nově vyšlechtěných vzork ů žita (ze ŠS K rukanice). Z ísk an ý infek ční obraz u k azu je ta b u lk a č. 4. V ětšina ro stlin b yla im u n n í n ebo vysoce a o jediněle i stře d n ě rezistentní. P o pulace rzi z lo k alit M odlany, P ětk o v ý a Z em ěchy nevyvolaly reakci u žádné z testo v an ý ch ro stlin. N edá se vyloučit, že ty to vzorky z tra tily klíčivost. Na-j p ro ti to m u populace rzi ze Z nojm a v yvolala vedle reakcí rezisten tn ích i reakci střed n ě náchylnou. Z n áchylných ro stlin jsem seb rala vytv o řen é urediospory a použila jsem je spolu s pův o d n ím m a te riá le m ze Z nojm a (po nam nožení na p ý ru plazivém ) k naočkování 56 v zo rk ů žita. V ýsledky očkování u k azu je prvá část ta b u lk y č. 5. J a k o im u n n í až stře d n ě re z iste n tn í se jevily ty to k u ltiv a ry : F F rie d ric h sw e rth e r H R 81/68, O tterb ach er, P e tk u se r K u rzstroh, R žaksinskaja, D eutsch lan d HR 108/69, HR 114/69, HR 119/9, HR 121/69, HR 122/69, HR 124/69, A nato lien Nr. 1965 122b, N r. 1965 131. V šechny ostatn í testo v an é k u ltiv a ry ob sahovaly vedle jed in ců im u n n íc h či re zisten tn ích ta k é jedince střed n ě až vy soce n ách y ln é k e zko u m an ém u v zo rk u rzi pýrové. V d ru h é části ta b u lk y č. 5 je u v ed en výsledek pokusu, p ři k teré m byl očko ván v ětší počet ro stlin šesti v y b ran ý ch k u ltiv a rů žita stejn ý m vzorkem rzi jak o v předchozím pokusu, av šak obohaceným o izoláty z n áchylných ro stlin žita. Z re a k c í k u ltiv a rů D an ae a R žak sin sk aja je p a trn é to, že p ři vyšším počtu testo v an ý ch ro stlin jso u zasto u p en y všechny ty p y napadení, i když se oba k u l tiv a ry jev ily v předchozím p o k u su ja k o odolné. P ro to lze záv ěry tý k ající se 93
Č eská m y k o lo g ie
30 (2 ) 1976
Tabulka č. 3 Reakce žita, očkovaného urediosporam i rzi Infection types on rye inoculated by urediospores of couch H ostitel
Secale cereale L.
\
tetrap lo id n í:
Secale sp.
Secale segetale Zhuk.
cv. České cv. D anae cv. Finnischer Landroggen cv. Friedrichsw erther H R 90/69 cv. Friedrichsw erther P 10 H R 89/69 cv. H orton cv. Jy g ev a 112 cv. K uckucks Inzuchtroggen cv. K uckucks K N cv. M anyčskaja cv. Melker cv. Z itkinskaja M estnaja cv. D eutschland H R 107/69 cv. D eutschland H R 108/69 cv. D eutschland H R 110/69 cv. D eutschland H R 112/69 cv. D eutschland H R 113/69 cv. D eutschland H R 114/69 cv. D eutschland H R 116/69 cv. D eutschland H R 118/69 cv. D eutschland H R 122/69 U ruquay cv. Double Steel cv. K eferm arkter cv. N orskgrärug Anatolien A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.I.R.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. Orlovskij Gibrid
Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. N r. N r. N r.
1835 1836 1837 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965
20 122b 123B 134b 149B 153B 156B 160
cv. Sornopolevaja
odolnosti jed n o tliv ý ch k u ltiv a rů žita fo rm u lo v at te p rv e n a základě k v a n tita tiv n í analýzy in fek čn íh o obrazu. Jestliže p o ro v n ám e reak ci cv. D anae po naočkování p ů vodní populací rzí pýrové ze Z nojm a (viz tab . 4) s reak cí téhož k u ltiv a ru po naočkování nam n o ženým a o izoláty ze žita obohaceným vzorkem téže rzi (viz tab. 5), je zřejm é, že ve d ru h é m p říp ad ě bylo pro cen to n ap ad en ý ch ro stlin vyšší. J e to dáno m im o jin é tím , že jsem u m ěle zm ěnila složení p ů vodní populace rzi ve prospěch bioty p ů , k te ré jso u schopny n a p a d a t žito. U vedeným i pokusy jsem si znovu ověřila schopnost hněd é rzi z p ý ru n a p a d a t žito. 94
M A R K O V Á : H N É D Á R EZ P Ý R U V CSR. 1.
pýrové z Agropyrum X apiculatum ze Zeměch. grass ru st on Agropyrum X apiculatum from Zeměchy. Reakce
0, (3) 0 ,(7 )
0; (2)
1 (1) 1(1) 1 (1)
0; (1) 0, (3) 0 ,(1 ) 0 ,(3 ) 0 ,(2 ) 0, (2)
0; (2)
0; (1)
0; 0; 0; 0; 0;
1 (1) - 1 (1) —1 (1) —1 (2) —1 (1)
1 + 3 (1 )
3 (1)
1 (3) 0; + 4 (1)
4 (2) 3 (1 )
3 -4 (1 )
1 + 4 (1 ) 1 + 3(1 )
4 (1 ) 3 (1)
0; (2)
1 (1)
0, (3)
0, (2) 0, (2) 0, (1) 0 ,(1 ) 0, (3) 0, (2) 0, (3) 0 ,(3 ) 0 ,(1 ) 0, (4) 0 ,(1 ) 0 ,(1 ) 0 ,(2 ) 0, (4) 0, (4) 0, (2) 0, (2) 0 ,(3 )
1 (1) 1 (1)
1 (3) 3 (2) 0; + 4 (1)
0 ,(5 )
4 (2 )
0; (1) 0; (1) 0; (1)
3 (1 ) 3 (1) 3 (3 )
0; —1 (1) 0; 1 (1)
4 (1 ) 4 (2 ) 4 (1 )
3 (1 )
0; (1)
3 (3) 3 (1) 3 (3) 0; + 3 (1) 3 (1)
0; (1) 0;
0,(2) 0 ,(1 ) 0, (5) 0 ,(6 ) 0 ,(3 ) 0, (3) 0, (1) 0, (3)
3 (5) 3 (3)
0; — 1 (1)
1 (1)
1 (1 )
3 -4 (1 )
4 (2) 4 (1 )
3 -4 (3 )
4 (1 )
0; —1 (1) 1 (1) 0; (1)
0; —1 (1) 1 (1) 0; - 1 (1) 0; - 2 (1) 1 (1)
0; + 3 (1) 3 (1 ) 3 (2) 3 (2)
1 (2) 1(1)
3 (1 )
V dalším p o k u se jsem zkoušela, zda je rez pšeničná schopná p ara zito v a t n a p ý ru plazivém . P oužila jsem sb ěry rzi pšeničné ze sedm i lo k alit a očkovala jsem vždy 3 ro stlin y p ý ru plazivého. J a k o k o n tro lu jsem do pokusu za řa d ila pšenici, cv. K aštick á osin atk a. J a k je p a trn é z ta b u lk y č. 6, rez pšeničná n a p ý r n ep řech á zí. N a n ě k te rý c h ro stlin ách se v y sk y tla vysoce rez iste n tn í reakce, k e sporulaci nedošlo v žádném p řípadě. K o n tro ln í pšenice byla silně n ap adena. Zdá se, že v našich pod m ín k ách rez pšen ičn á n a p ý ru plazi vém n e p araz itu je, i když by bylo tře b a p ro ta k o v ý záv ěr z n á t reak ci p ý ru n a celý so rtim e n t fyziologických ra s rzi pšeničné, k te ré se u n á s v y sk y tu jí. 95
Č eská m y k o lo g ie
30 (2 ) 1976
Tabulka č. 4 Reakce žita, očkovaného urediosporam i rzi Infectiontypes on rye inoculated by urediospores H ostitel
Albrechtice
Secale cereale L. cv. České
0,(4)
0;(2)
B rtev
H avl. B rod
Kočičí hora
0,(7)
0.(7)
0,(6)
0,(5)
0,(6)
0,(7)
2 ( 1)
cv. Danae
0,(2) 0;
0;(1)
1(2 ) 2(1 )
cv. Charkovské
cv. P etkuser K urzstroh
0,(1)
0;(3) 0,(7) 0; —1(1)
1 (1
2(1
)
0,(4)
0,(4)
0,(5)
0,(6) 1(1) 0,(4)
0;( 1)
)
0;(1)
0; —1(1) novošlechtěnec D P
0,(3)
0,(5) 0;(1)
0,(3)
1(2)
0;(2) 0; —1(1) 0,(5) 1()1 0,(7)
0,(5) 1(2)
novošlechtěnec D x P '
0,(3)
0;(2) 0,(5) 0;(1) 0,(5) 0; —1(1)
0,(4)
novošlechtěnec D x P"
0,(4)
1(1)
0,(3)
0,(5)
0,(4) 0 ; — 1( 1)
novošlechtěnec (D x P) X (H x P)
0,(4)
0;(3) 0,(5) 1(1) 0,(6) 0; —1(1)
0,(6)
novošlechtěnec K I I -
0,(3)
0;(1) 0,(4) 0;(1) 0,(5) 0; —1(1) 0;(3) 2 ( 1)
0,(6) 0;(1)
3P
1( 2 )
novošlechtěnec V / 69
0,(6)
0,(7)
0,(4)
0;(2)
0,(3)
0; —1(1) V elik o st te lio s p o r jse m p ro m ě řila u to h o to m a te riá lu : A g ro p y ru m X a p ic u la tu m : Z e m ěc h y u K ra lu p n . V it., 15. VI. 1971, J. O n d ráč k o v á, 39.5 X 14,8 X 13,1 ¿¡m, D/šd = 3,01; — H a z m b u rk , 21. II. 1971, J. O n d ráč k o v á, 50.7 X 14,5 X 11,9 u m , D /šd = 4,27; - ta m té ž , 2. IX . 1969, J . O n d rá č k o v á , 50,6 X 15.4 X 12,6 ¿on, D/šd = 4,00; A g ro p y ru m in te r m e d iu m : B rn o , K a m e n n ý kopec, 24. X . 1924, R. P ic b a u e r, 50,1 X 16.2 X 12,7 jum, D/šd = 3,95; — ta m té ž , 24. X. 1924, R. P ic b a u e r, 52,5 X 16,5 X 12.6 jm , D/šd = 4,17; — B rn o , k opec S p id lá k , 10. V I. 1951, M. S o učková, 46,4 X 14.6 K 12,5 /tm , D/šd = 3,73; - ta m té ž , 10. VI. 1951, M. S ou čk o v á, 46,6 X 14,9 X 12,1 jm , D/šd = 3,85; — K a m e n ic a n. H ro n o m , n a d žel. stan ic í, 9. V II. 1961, Z. U rb a n , 47,1 X 18,2 X 14,9 ,um, D/šd = 3,17; A g ro p y ru m rep en s: Č eské stře d o h o ří, p o d M ilešo v k o u , 20. IX . 1961, Z. U rb a n , 41,3 X 14.8 X 12,8 um, D/šd = 3,24; — ta m té ž , M ilešo v sk ý p o to k , 19. IX . 1961. Z. U rb a n , 39.7 X 15,2 X 13,1 jxm , D /šd = 3,03; - F ra n tišk o v y L ázn ě, N a tá lk a , 12. V III. 1957, Z. U rb a n , 38,1 X 14,6 X 12,6 u m , D /šd = 3,03; - J ič ín : S třev a č, 23. V II. 1961, Z. U rb an , 34,9 X 15,1 X 13,1 .um, D/šd = 2,66; - ta m té ž , 12. V II. 1970, Z. U rb a n , 38.6 X 14,0 X 12,4 u m , D /šd = 3,12; - ta m té ž , 23. V II. 1971, Z. U rb a n , 39,5 X 15.6 X 13,9 jxm, D /šd = 2,85; - K a ře z u P lz n ě, 27. V II. 1971, J. O n d ráč k o v á, 39.4 X 13,8 X 12,1 „um, D/šd = 3,25; - M iro šo v ice u P ra h y , 3. V III. 1969, J. O n96
M A R K O V Á : H N Ě D Á R EZ P Ý R U V CSR, 1.
pýrové na Agopyrum repens z lokality: of couch grass ru st on Agropyrum repens from: Mikulov
Mirošovice
Modlany P ětkový Přeštice
Sýrovice Zeměchy
0,(6)
0,(7)
0,(7)
0,(6)
0,(6)
0,(6)
Znojmo
0,(7) 2(1)
0,(6) 0,(7) 0 ;—1(1) 0,(7)
0,(7)
0,(5) 2(1)
0,(7)
0,(7)
0,(6)
0,(6)
0,(5) 0,(6) 1(1)
0,(5)
0,(7)
0,(6)
0,(6)
0,(8)
0,(6)
0;(3) 0,(6) 0; —1(1)
0,(7)
0,(5)
0,(5)
0,(5)
0,(5)
0,(5)
0,(4)
0,(6)
0,(5)
0,(3)
0; (1)
1-2(1)
0; —1(3) 2 -3 ( 1 )
0,(1) 0;(1) 0; —1(3) 0 ;—2(1) 2(1)
0; —2(1) 2 -3 ( 4 )
0,(1) 0;(2)
0; —1(1) 0,(2) 0,(4) 0;(2) 0; —1(1) 0; —1(1)
0,(6)
0,(6)
0,(2) 0,(5) 0; —1(1)
0,(7)
0,(2) 0; —2(1) 3(1)
0,(3) 0,(7) 0; —1(1)
0,(7)
0,(4) 0;(1)
0,(4)
0,(4)
0,(6)
0,(2) 0;(2) 0; —2(1) 2(1) 3(1)
0,(6)
0,(6)
1(1)
0,(8)
0,(5)
0,(5)
0,(4)
0,(7)
0;(1)
0,(4)
0,(5)
0; (1) 0,(7) 0 ; — 1( 1)
0,(8)
0,(6) 1 ( 1)
0,(6) 1( 1 )
0,(8)
0;(2) 0 ; — 2( 2 ) 2 -3 ( 1 )
0,(5) 1(1)
0,(6)
0,(7)
0,(4)
0,(3) 0; (1)
0,(3)
0,(3)
0 ; ( 1)
0,(4) 0;(1) 2 —3(11
d rá č k o v á , 39,4 X 13,8 X 12,2 ¡¿m, D/šd = 3,22; — Č esk é B u d ějo v ice, Š p itá ls k ý les, 11. IX . 1971, J. O n d rá č k o v á , 37,4 X 14,7 X 12,9 p.m, D/šd = 2,89; — L e d n ic e n a M oravě, 14. V III. 1968, J. O n d rá č k o v á , 37,8 X 15,6 X 13,3 ¿im, D/šd = 2,83; - Z u b ří u V se tín a , 26. V II. 1971, B. C agaš, 36,9 X 14,8 X 13,2 um , D /šd = 2,79; - ta m té ž , 10. V III. 1971, B. C agaš, 40,5 X 15,4 X 13,3 ^ m , D/šd = 3,05; - M a lá M o ráv k a, 7 0 0 -8 0 0 m n . m ., IX . 1952, E. M encl, 40,2 X 15,0 X 12,4 ,um (n = 32), D/šd = 3,26; — K a m e n ic a n. H ra n o m , u žel. z a stá v k y , 9. V II. 1961, Z. U rb a n . 36.6 X 15,5 X 13,1 „ura, D/šd = 2,79; — L ev o čsk é p o h o ří, sev. č ást, 24. V II. 1970, E. H ad ač, 37,3 X 16,6 X 14,3 um . D /šd = 2,60; T r itic u m a e stiv u m : P ra h a , h o stin ec N a D iůtku, 19. V III. 1954, J. S im o n o v á, 42,7 X 15.8 X 13,2 íim , D/šd = 3,22; - P ra b a -R u z y n ě , 29. V II. 1971, J . O n d ráč k o v á , 40.8 X 14,4 X H ,9 ¿¡m, D/šd = 3,42: — K líč a n y u P ra h y , 23. V II. 1971, J. O n d rá č k ová, 42,7 X 13,7 X 11,8 um . D/šd = 3,62; - P a rd u b ic e , 20. V II. 1971, Z. U rban. 43,2 X 15,7 X 13,1 ,um, D/šd = 3,30; - S tře v a č u Jič ín a , 23. V II. 1971, Z. U rb an , 43.6 X 15,4 X 12,7 ,um, D/šd = 3,43; — Ž ele z n ý B ro d , L íšn ý -M a lá S k á la , 6. V IU 3944, Z. U rb a n , 41,0 X 15,7 X 12,8 ,um, D/šd = 3,21; — cv. J u b ila r, O A, M la d í B oleslav, 2. V III. 1970, Z. U rb a n , 40,9 X 14,9 X 12,2 ,um, D /šd = 3,36; - V elem y šlev es u Ž atce, 26. V II. 1971, J. O n d rá čk o v á , 38,9 X 14,5 X 12,7 ^m , D/šd = 3,06 - L o m n ice n. L u žn icí, 22. V II. 1971, J. O n d ráč k o v á , 40,3 X 15,0 X 13,0 ^m 97
Č eská m y k o lo g ie
30 (2) 1976 T abulka č. 5 část 1 R eakce žita, očkovaného urediosporam i
p a rt 1 Infection types on rye inoculated b y urediospores H ostitel
Secale cereale L.
cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv. cv.
České D anae Finnischer Landroggen Friedrichsw erther H R 81/68 Lriedrichsw erther H R 90/69 Friedrichsw erther P 10 H R 89/69 Friedrichsw erther P 50 H R 86/69 (47/21) H orton Charkovské K uckucks Inzuchtroggen K uckucks K N Melker O tterbacher P etkuser K urzstroh R žaksinskaja Ž itkinskaja M estnaja D eutschland H R 108/69 D eutschland H R 110/69 D eutschland H R 113/69 D eutschland H R 114/69 D eutschland H R 117/69 D eutschland H R 118/69 D eutschland H R 119/69 D eutschland H R 120/69 D eutschland H R 121/69 D eutschland H R 122/69 D eutschland H R 124/69 D eutschland H R 125/69 D eutschland H R 127/69 Tťirkey U ruqay DP
novošlechtění:
( Dx P ) x ( Hx P ) tetraploidn!:
cv. cv. cv. cv. cv.
D ublestal Double Steel K eferm arkter N orskgrärug Tetraroggen B ernburg K 211
D/šd = 3,77; - F ila kovo, d v ů r B ik tetó , 11. V II. 1961, Z. U rb a n , 42,4 X 16,2 X D/šd = 3,09; — V ře sk o v ic e u P ře š tic , 26. V II. 1971, J. O n d ráč k o v á, 41,3 X 14,4 X 12,3 /im , D/šd = 3,37; — Č eské B u d ějo v ice, Š p itá ls k ý les, 11. IX . 1971, J. O n d rá č k ová, 41,2 X 14,9 X 12,8 jj.m, D/šd = 3.23; — O lom ouc, b o ta n ic k á z a h ra d a , 1. V II 39,5 X 14,9 X 12,5 1908, R. P ic b a u e r, ¿im, D/šd = 3,15; O lom o u c: H n ě v o tín , 14. VI. 1908, R. P ic b a u e r, 39,3 X 14,5 X 12,2 ¿tm, D/šd = 3,21; cv. K a v k az, D ě dice u V yškova, 23. V II. 1972, A . Ř ezáč, 43,3 X 15,0 X 12,8 ,um, D/šd = 3,40; Z u b ří u V setín a, 22. V II, 1971, B. C agaš, 40,8 X 15,4 X 12,6 jxm, D/šd = 3,23; tamtéž, 22. V II. 1971, B. C agaš, 42,3 X 14,9 X 12,6 Mm , D /šd = 3,36; - S a k v ice u H usto p ečí, 28. VI. 1952. M. S ou čk o v á, 43,7 X 15,9 X 13,5 ^m , D/šd = 3,24; — Š u m p e rk , 7. V III. 1890, J. P a u l, 45,9 X 15,5 X 12,5 jxm , D/šd = 3,69; — K o m árn o , k o ta 121 m ezi N esv a d y a B ajčem , 6. V II. 1961, Z. U rb an , 45,2 X 15,1 X 12,0 ¿im, 98
M A R K O V Á : H N Ě D Á R E Z P Ý R U V CSR. 1.
rzi pýrové z Agropyrum repens ze Znojma. of couch grass ru st on Agropyrum repens from Znojmo. Reakce
0, (1) 0, (1) 0 ,(1 ) 0, (2) 0, (1) 0, (1) 0, (1) 0, (2) 0, (1) 0 ,(1 ) 0.
0; - 1 (1) 0; (5)
3 (2) 3 (3) 3 (2) 3 (2) 3 (1) 3 (3) 3 (3 )
0; (1) 0; (1)
(1) 0; (.'i)
0, (4)
0; (1)
0, (2)
0; (2) 0; (1)
0 , (1)
0 ; (2 )
0, (2) 0, (3)
0; (1)
o! (2)
0; (3)
0 , ( 1)
0 ; (2 )
0, (1)
0; (3) 0; (1) 0; (2) 0; (2) 0; (1)
0, (3) 0 ,(1 ) 0, (2) 0 ,(1 ) 0 ,(1 ) 0, (2)
3 -4 (1 )
2 (1) ^ 0; - 2 (1)
0 ; (2 )
’
3 (5) 3 (1) 3 (2)
3 (1) 3 (2) 3 (3) 3 (2) 2 (1 )
2 (1 ) 2 (1) 0; (3)
3 (1) 3 (2) 3 (1) 3 (3) 3 (1) 3 (3 ) 3 (2) 3 (2 ) 3 (1 ) 3 (2 ) 3 (4)
3 -4 (2 ) 3 -4 (1 ) 3 -4 (1 )
4 (1 )
13,1 um , D/šd = 3,24; P re šo v . 1856. J. V eselsk ý , 43,6 X 16,4 X 13,1 ¿um. D/šd = 3,32; - ta m té ž , J. V eselský, 43,4 X 16,1 X 13,0 ¿im, D /šd == 3,33; T r itic u m sp elta : O lom ouc, b o ta n ic k á z a h ra d a , 1. V I. 1908, R. P ic b a u e r, 40,6 X 15,3 X 13,3 /¿m, D/šd = 3,05. S o u h rn n é c h a ra k te ris tik y te lio s p o r A g r o p y r u m X a p ic u la tu m ( + A . (39,5)47,9(52,5) X (14,5)15,6(18,2) D/šh = D/šd =
h n ě d é rz i p ý ru a rzi p še n ič n é n a h o stite líc h : in te rm e d iu m ) X (11,9)12,8(14,9) ^ m (2,59)3,08(3,51) (3,01)3,77(4,27)
Č ESK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
H ostitel
Secale sp.
Secale segetale Zhuk.
A natolien A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. Anatolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. A natolien C.R.I.C. C.R.I.C. Nr. 1831 Orlovskij Gibrid
Nr. Nr. N r. Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. Nr. N r. Nr. Nr. Nr. Nr.
1824 1835 1836 1837 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965 1965
15 20 112B 122b 123B 131 134b 138B 149B 156B
cv. Sornopolevaja
část 2 Secale cereale L. tetraplo id n í:
cv. D anae cv. R žaksinskaja D eutschland H R 108/69 cv. Double Steel cv. K eferm arkter cv. N orskgrärug
A g ro p y ru m re p e n s (34.9)38,5(41,3) X (13,8)15,0(16,6) D/šb = D/šd = T ritic u m (38.9)42,0(45,9) X (13,7)15,2(16,4) D/šh = D/šd =
X (12,1)13,0(14,3) ¿xm (2,25)2,58(2.86) (2,60)2.97(3.26) X (11,8)12,7(13,5) (2,61)2,77(3,11) (3,05)3,32(3,77)
S ta tistic k y p rů k a z n é rozdíly b y ly zjištěn y m ezi délkam i teliospor rzi pýrové z A g ro p y ru m X a p icu la tu m (A. in te rm e d iu m ) a z A g ro p y ru m repens, ste jn ě ja k o m ezi délkam i telio sp o r rzi p ý ro v é z A. a p icu la tu m a rzi pšeničné. S ta tis ticky p rů k a z n ý rozdíl je též m ezi délkam i teliospor rzi pýrové z A . repens a rzi pšeničné. Rozdíly v šířk ách jsou sta tistick y n ep rů k azn é. B yly sta n o v en y sta tistic k y p rů k a z n é rozdíly ta k é v hodnotách! p o m ěru délky k u šířce h o rn í a dol ní b u ň k y (týká se p o ro v n án í všech h o stitelů nav zájem m ezi sebou). Zdá se tedy, že rozd íly ve fyziologii jsou p rovázeny k v a n tita tiv n ě m orfologickým i rozdíly m ezi teliosporam i. N av íc js e m p ro m ě řila v e lik o st te lio s p o r u n ě k te rý c h d a lš íc h s b ě rů a ty p ů , resp . is o ty p ů : “P u ccin ia p e rsiste n s P lo w ., o n T r itic u m rep en s, W allirig to n , J u n e 1888, C. B. P. T h is is th e m a te ria l w h ic h p ro d u c e d th e a e c id iu m o n T h a lic tr u m fla v u m .“ (T ypus, K ); x = 39,7 X 15,3 X 13,4 ¿an, D /šd = 2,97. 100
M A R K O V Á : H N Ě D Á R E Z P Ý R U V CSR. 1.
Reakce
0; (1)
0; - 2 (1) 1 (1) 0; —1 (1) 1 (2 )
2 (2) 2 (1)
0 ,(1 )
0; (2) 0; (1) 0; (1)
0; - 1 (1) 2 -3 (1 ) 1 -2 (1 ) 2 - 3 (1) 2 (2)
0,(1) 0 ,(2 ) 0, (1)
0, (1)
3 -4 (1 )
0; —1 (2) 0; (2) 0; (2) 0; (1) 0; (1) 0; (2)
1 —2 (1)
3 (1 )
1 -2 (2 )
3 (3 ) 3 (3) 3 (2) 3 (2) 3 (3) 3 (2)
2 (3) 0; - 1 (1) 2 - 3 (1)
0, (1)
3 (1) 3 (3 ) 3 (2) 3 (1 ) 3 (3 ) 3 (3 ) 3 (3) 3 (3)
0; (3)
4 (1 )
3 - 4 (1)
3 (1)
part 2
0, (5) 0 ,(4 ) 0, (5) 0, (3)
0; (11) 0; (2) 0; (6)
X (3) 0; —1 (1)
0; (8)
0; - 2 (1) 0; - 2 (1)
2 (2) 2 (1 )
3 (10) 2 (6 )
2 (1 ) 2 (1) 0; + 3 (1)
3 (3 ) 3 (6) 3 (2)
3 -4 (2 ) 3 -4 (3 ) 3 - 4 (5)
4 (1)
“P u ccin ia a c ta e a e -e ly m i E. M ayor, n o v . spec. — II, I I I A n n a l. m ycol. 9, 1911, p. 361, H e lv e tia : in s ilv is m o n tu o sis e a lc a riis p r. N e u c h â tel. I n fo liis E ly m i E u ro p a ei L., X . 1911 leg. E. M ay o r.“ S ydow , U re d in e e n 2459 (Iso ty p , P R C ); x = 42,6 X 15,7 X 13.5 ,um, D/šd = 3,16. “P u ccin ia d isp ersa E rik s, e t H en n . f. sp. a g ro p yri E rik s. S u e c ia e in fo liis T ritic i re p e n tis a f E x p e rim e n ta lfä lte t S to ck h o lm . 18. IX . 1894, Ja c o b E rik s so n .“ E rik sso n , F u n g i p a ra s itic i S c a n d in a v ic i 419 (Isotyp, P u ccin ia a g ro p yrin a E rik s., S); x = 47,7 X 14,8 X 12,7 um , D/šd = 3,75. “P u ccin ia a g ro p yri E. e t E v.: Sacc. S yll. X I, p. 201 — ß europaea, T e leu to sp o ris c la v a to — elo n g a tis, fa r e se ssilib u s 60 : 70 X 12 :1 7 p. n e c u t in ty p o 20 : 25 ¿x c rassis — U re d o sp o ra s h a u d vid i. II I I n fo liis v a g in is q u e “A g ro p y ri g la u ci“ T re g n a n o Sept. 96 C. M .“ (T ypus, V ER, H erb . C. M aissalongo); x = 60,5 X 14,5 X 11,0 ¿an, D/šd = 5,48. A eg ilo p s c y lin d ric a H ost, S lo v en sk o , K ováčoivské kopce, p a stv isk a a k řo v in y n a d K a m e n ic í, 9. V II. 1961, Z. U rb a n (PR C ); x = 42,1 X 15,1 X 13,0 ,um, D/šd = 3,24. P uccinia sca rlen sis G äu m ., K o e leria p y ra m id a ta (L am .) D om ., Č esk ý K ru m lo v , V ýše n sk é kopce, 13. V II. 1960, Z. U rb a n (P R C ; v iz U rb a n 1954); x = 46,9 X 16,3 X 14.1 ^m , D/šd = 3,33. A g r o p y r u m c a n in u m (L.) P. B eau v .: p o d a e c ie m i n a C im ic ifu g a europaea Schipcz., V ysoké T a try , H o lu b y h o d o lin a, 2. V III. 1959, Z. U rb a n (PR C ); x = 39,4 X 16,2 X 14.6 jxm, D/šd = 2,70; - N ízk é T a try , V e m á r, 6. V III. 1961, Z. U rb a n (PRC), x = 36,7 X 17,3 X 15,6
Česká
m y k o lo g ie
30 (2) 1976
Tabulka č. 6 R eakce rostlin Agropyrum repens, očkovaných urediosporam i rzi pšeničné z lokalit: Infection types on various individuals Agropyrum tepens inoeulated by urediospores of w heat leaf ru st from : lra h a , K uzyn rostlina č. 1 rostlina č. 2 rostlina č. 3
kontrola cv. K aštická
0, 0; 0,
3 —4
zderaz
myšleves
K líčany J
Z ubří
Třeboň
Střevač
0, 0; 0,
0; 0, 0,
0; 0; 0,
0; 0, 0,
0, 0, 0,
0, 0, 0,
3 —4
3 —4
3 —4
3 —4
3 —4
3 —4
x = 45,4 X 17,8 X 14,7 (tím; D/šd = 3,08; — ta m té ž , ae c ia z a s ta ra lá , 16. V II. 1975, Z. U rb a n ; x = 47,0 X 18,9 X 15,2 /xm, D/šd = 3,09; — ta m té ž , v p o ro s tu n a p a d e n é h o L. p u rp u re o -c o eru le u m , a le a si 150 m n íž e p o d p ře d e š lo u lo k a lito u , 16. V II. 1975, Z. U rb a n ; x = 47,0 X 18,8 X 15,1 fim, D/šd = 3,11; — ta m té ž , a le u ste zk y n a o k ra ji lom u, v m ístě, k d e k o n čí p o ro s t R o b in ia pseudoacacia, n a p a d e n é L ith o s p e r m u m cca o 2 m d á le pod lísk am i, 16. V II. 1975, U rb a n ; x = 46,1 X 18,7 X 15,7 ¡.um, D/šd = 2,92.
N a základě uvedených výsled k ů a posouzení lite rá rn íc h ú d ajů , k te ré uvádím e v sam o statn ě p u b lik o v an é části (M arková et U rb an 1976), podávám e to to ta x o nom ické p o jetí: Puccinia persistens Plow ., Mon. B rit. U red. Ú stil., p. 180, 1889, subsp. persistens, var. persistens. Syn.: P. a c ta e a e -e ly m i M ayor, A n n . m ycol. 9: 361, 1911. T y p : P. p e rsiste n s P lo w . O n T r itic u m rep en s, W a llin g to n , J u n e 1888. C. B. P . “ T h is is th e m a te ria l w h ic h p ro d u c e d th e a e c id iu m o n T h a lic tr u m fl a v u m “. (H erb. H o rt. B ot. R eg. K ew ). x = 39,7 X 15,3 X 13,4 lfím , D/šd = 2,97.
U rediospory 22,5—30(35) X (17,5)20—25(27,5) |(um, stě n a nažlo u tle nah n ěd lá, cca 2 (um tlu stá , rozestup o stnů 2—2.5—3 um : 7—9(11) p o rů ve dvou rovinách. T elia ten ce až žlutě čárk o v itá, hypofylní, zp rav id la s hn ěd ý m i p arafýzam i. Teliospory 34,9—41,3X13,8—16,6X12,1—14,3 ^m , x = 38,5X15,0X13,0 um ; D/šd = (2,60)2,97 (3,26) — b rachysporická. S to p k a k ra tič k á , v tem en i v délce až 5 u m hnědá. N a zástupcích ro d ů A egilops, A g ro p y ru m , B rom us, H ordelym us, H ordeum , Koeleria, M ilium , Secale. A ecia n a zástupcích ro d ů A c o n itu m , Actaea, A quilegia, C im icijuga, C lem atis, H epatica, Iso p yru m , T halictrum , Trollius. Z a h rn u je rasy závazně h eteroecické i obnovující se beze zm ěny hostitele. K té to v a rie tě p ra v d ě podobně p a tří i další, d řív e popsané d ru h y : P. actaeae-agropyri E. Fisch. 1901, P. subálpina L agerh. ex L iro 1908, P. th u le n sis L agerh. ex L iro 1908, P. scarlensis G aum . 1936, P. thalictri-ko eleria e G áum . 1936, P. h o rd ei-m a ritim i G uyot 1951.*) *) P o sled n ě z m ín ě n ý d ru h b y l p o p sá n v r. 1951. P o d le p o z d ě jšíc h p ra c í se zdá, že G u y o t u p u s til od re á ln é e x iste n c e v la s tn íh o d ru h u . V ro c e 1961 píše, že je p ře s v ě d čen, že P. h o rd e i-m a ritim i n e n í n ic jin é h o n e ž P. a g ro p yri E. e t E. (fo rm ě eu ro p é e n n e ) p o p sa n á z p o k u sn ý c h se m e n á č k ů , k te r á s e v š a k o d lišu je sv ý m b ra c h y s p o ric k ý m typem . 10 2
1 ■
■
1
■
1
...............
M A R K O V Á : H N Ě D Á R EZ P Ý R U V CSR. 1.
Puccinia persistens subsp. persistens v ar. triticina (Eriks.) U rban et M arková, com. nov. S yn.: P. ru b ig o -v e ra W in t. ex R a b en h ., K ry p t. Fl., Ed. 2, 1, 1,: 217, 1882, p. p. P. ru b ig o -vera v a r. tr itic i C a rle to n , U .S . D ept. A gric. B u ll. 16:19,1899, n o m . n u d . P. tr itic in a E rik s., A n n . Sei. n a t., B ot., 8, 9: 270, 1899. P. p e rp le x a n s v a r. tritic in a (E riks.) U rb a n , Gets. M ykol. 21: 16, 1967. N eotyp*): n a T r itic u m a e s tiv u m cv. K a v k a z, M o ra v a : D ěd ice b líž e V yškova, 23. 7. .1972, A. Ř ezáč (PR C ); x = 43,3 X 15,0 X 12,8 /im , D/šd = 3,40 (n = 100).
U rediospory ostnité, ro zestu p 2—2,5—3 um , s 8—9(7—11) po ry ve dvou ro v i n ách; stě n a n ažlo u tle n ah n ěd lá, ca. 2 ^ m tlu s tá ; (20)25—30(32,5)X (17)20—25 jxm. T elia hypofylní, též n a stéb le a pochvě, je m n ě čárkovitá, h n ědé p arafý zy rozčleň u jí sorus. T eliospory 38,9—45,9X13,7—16,4X11,8—13,5 um , x = 42,02X15,20 X12,70 (1u m ; D/šd = (3,05)3,32(3,77) — dolichosporické. S topka k ratičk á , v tem eni v délce 2,5—4(8) ^ m hněd ě ztlustlá. N a k u ltiv o v an ý ch pšenicích; u d ržu je se zp ravidla bez účasti m ezihostitele, v n ě k te rý c h k ra jin á c h však p řiro zen ě v y tv á ří aecia n a n ě k terý ch zástupcích r. T halictrum . Puccinia persistens subsp. agropyrina (Eriks.) U rb a n et M arková, comb. nov. Syn.: P. a g ro p yrin a E rik s., A n n . Sei. n a t. (Bot.), 8 ,9 : 273, 1899 P. a g ro p yri E li. e t Ev. f. europaea G u y o t, C. R. A cad. A gric. F ra n c e : 574, 1961. nom . n u d . Iso ty p : P. dispersa E rik s, e t H en n . f. sp. a g ro p yri E rik s. S u e c ia e in fo liis T ritic i re p e n tis a f E x p e rim e n ta lfä lte t S to ck h o lm . 18. IX . 1894, Ja c o b E rik sso n . E rik sso n , F. p a ra s . S cand . 419 (S). x = 47,7 X 14,8 X 12,7 ¿an, D /šd = 3,75.
U redio sp o ry ja k o u subsp. persistens. T elia drobná, většin o u hypofylní, po m ěrn ě ro v n o m ěrn ě rozložená; v ětší ložiska členěna do m enších částí hnědavým i p a rafý zam i (Eriksson). T eliospory 39,5—52,5X14,4—18,2X11,8—14,9 ^ m ; x == 47,9 X 15,6X 12,8 ^ m , D /šd = (3,01)3,77(4,27) — dolichosporická. S to p k a k ratičk á, v tem en i hnědá. N a zástu p cích ro d ů A g ro p y ru m , B rom us, H ordeum , M ilium . A ecia n a Cle m atis, C ynoglossum , L ith o sp erm u m , P ulm onaria, S y m p h y tu m , T halictrum . P rav d ěp o d o b n ě z a h rn u je závazně h eteroecické rasy. K té to subspecií p ra v d ě podobně p a tří též: P. cerinthes-a g ro p yrin a Tranzsch., P. alternans A rth., P. b ro m i-m a x im i G uyot, P. brom ina var. paucipora U rban, aj. K té to subspecií p a tří ta k é Puccinia agropyri E. et E. (form e européenne), k te ro u stu d o v al v řa d ě prací G uyot. S tu d o v ali jsm e též ty p Puccinia agropyri E. et E. var. europaea M assalongo. Je d n á se o význačně dolichosporickou rez, k te rá m ůže b ý t p ře d sta v ite le m zv láštn í populace; je m ožné, že po stu d iu dal šího m a te riá lu b y m o h la b ý t považována za zv láštn í v n itro d ru h o v o u jed n o tk u Puccinia persistens. Souhrn In fe k č n ím i p o k u sy b y lo p ro k á z á n o , že te lio sp o ry rz i p ý ro v é z A g r o p y r u m X a p ic u la tu m z H a z m b u rk u p o v y k líč e n í in f ik u jí T h a lic tr u m m in u s. R ez je te d y záv azn ě *) V e sv ém d o p ise p íš e D r. R. S a n te sso n z N a tu rh is to r is k a R ik sm u se e t v e S to ck h o lm u , že E rik s so n ů v h e r b á ř je u lo ž e n v e S ta te In s titu te fo r P la n t P ath o lo g y . “I t is in p a r t v e ry in co m p lete . W e h a v e s e a rc h e d fo r th e sp ecies m e n tio n e d (P. tr itic in a E rik s.) b u t no E rik sso n sp e c im e n co u ld b e fo u n d th e re . In o u r h e rb a r ia h e re a t R ik sm u se u m w e h a v e n o sp ec im e n of P. tr itic in a (P. d isp ersa f. sp. tr itic i E rik s, et H en n.) h a v in g te lia a n d b e in g in a n y w a y a u th e n tic . T h e sp e c im e n d is trib u te d u n d e r n. 418 in E rik sso n , F u n g i p a ra s . S can d . exs. h a s o n ly u re d ia , n o te lia .“ 10 3
Č eská m y k o lo g ie
30 (2) 1976
h e tero ecick á. Z n á m e d v ě lo k a lity je jíh o v ý sk y tu , H a z m b u rk v Č esk ém s tře d o h o ří a Z em ěch y u K ra lu p n . V it. P o p u la c e rz i ze Z em ěch , s te jn ě ja k o z H a z m b u rk u , je č á stečn ě sch o p n á n a p a d a t žito. P še n ic i a p ý r p la z iv ý n e n a p a d á . U o sm i s b ě rů rzi p ý ro v é z A g r o p y r u m X a p ic u la tu m (resp. A . in te r m e d iu m ) b y ly p ro m ě ře n y te lio sp o ry s tím to v ý sle d k e m : 47,9 X 15,6X 12,8 um, D/šd = (3,01)3,77(4,27). T elio sp o ram i rz i p ý ro v é, k te r á p a ra z itu je n a A g r o p y r u m rep en s, se n e p o d a řilo in fik o v a t T h a lic tr u m m in u s. T a to re z s e v p říro d ě p ra v d ě p o d o b n ě u d rž u je b e z s tříd á n í h o stitele. R ez p ý ro v á z A g r o p y r u m re p e n s je ro v n ě ž sc h o p n á n a p a d a t žito, i k d y ž m ezi 12 te s to v a n ý m i p o p u la c e m i e x is tu jí u rč ité ro zd íly . N e jv ir u le n tn ě jš í b y l s b ě r rzi p ý ro v é ze Z n o jm a. T e lio sp o ry b y ly p ro m ě ře n y u 15 s b ě r ů a b y ly z jiště n y ty to ro z m ě ry : 38,5 X 15,0 X 13,0 ,um, D/šd = (2,60)2,97(3,26). U re d io sp o ry rz i p še n ič n é ze 7 lo k a lit b y ly o čk o v á n y n a A g ro p y ru m re p e n s. V šech n y o čk o v an é ro s tlin y se u k á z a ly b ý t im u n n í. T e lio sp o ry rz i p še n ič n é ze 23 lo k a lit b y ly ro v n ě ž p ro m ě ře n y : 42,0 X 15,2 X 12,7 ^m , D/šd = (3,05)3,32(3,77). B yly z jiště n y s ta tis tic k y p rů k a z n é ro z d íly v d é lc e te lio s p o r rz i p ý ro v é z A g ro p y ru m
X a p ic u la tu m (resp. in te rm e d iu m ), rz i p ý ro v é z A g r o p y r u m re p e n s a rz i p šen ičn é. S ta tis tic k y p rů k a z n é ro z d íly jso u té ž m ezi h o d n o ta m i p o m ě rů d é lk y k u š ířc e d o ln í b u ň k y a d é lk y k u šířc e h o rn í b u ň k y te lio s p o r u v še c h tř í stu d o v a n ý c h s k u p in rzí. R o zm ěry te lio s p o r b y ly z jiště n y je š tě u 9 jin ý c h s b ě r ů h n ě d ý c h rz í z Č esk o slo v en sk a a u 4 ty p ů (isotypů). R ez p ý ro v á p ře d s ta v u je v Č esk o slo v en sk u d v ě ek o lo g ick y , fy zio lo g ick y a m o rfo lo g ick y v ícem én ě o d lišite ln é je d n o tk y , k te r é ta x o n o m ic k y h o d n o tím e ja k o : P u ccin ia p e rsisten s P lo w , su b sp . p e rsiste n s v a r. p e rsiste n s (b ra c h y sp o ric k á ) a P u ccin ia p e r siste n s su b s, a g ro p yrin a (E riks.) U rb a n e t M ark o v á , com b. nov. (do lich o sp o rick á). R ez p šen ičn o u p o jím á m e ja k o P u ccin ia p e rsiste n s su b sp . p e rsiste n s v a r. tr itic in a (E riks.) U rb a n e t M ark o v á, com b. nov.
Summary T eliospores. of th e b ro w n r u s t o f couch g ra ss g a th e re d on. A g r o p y r u m X a p ic u la tu m in H a z m b u rk g iv e in fe c tio n s o n T h a lic tr u m m in u s ; i t is a n o b lig a to rily h e te ro e c io u s ru s t. U p to n o w in B o h e m ia th e r e a re tw o e x p e rim e n ta lly p ro v e d lo c a litie s: H a z m b u rk in Č eské stře d o h o ří a n d Z e m ěch y n e a r K ra lu p y n. V lt. B o th p o p u la tio n s o f r u s t in fe c t ry e p a rtia lly . T h e r u s t re fu se s w h e a ts a n d A g r o p y r u m repen s. T elio sp o res o f 8 sp e c im e n s of th e r u s t on A . X a p ic u la tu m (A . in te r m e d iu m in cluded) a re c h a ra c te riz e d : 47,9 X 15,6 X 12,8 ,um; D/šd = (3,01)3,77(4,27). T h e b ro w n r u s t fro m A g r o p y r u m re p en s does n o t in fe c t T h a lic tr u m m in u s. In B o h em ia, th is r u s t p ro b a b ly liv e s w ith o u t a n y h o s t a lte rn a tio n . I t also in fe c ts ry e ; n e v e rth e le s s 12 p o p u la tio n s te s te d sh o w e d c e rta in d iffe re n c e : th e m o st v ir u le n t w a s th e p o p u la tio n fro m Z n o jm o . T elio sp o res o f 15 C zech o slo v a k sp e c im e n s s tu d ie d a re c h a ra c triz e d : 38,5 X 15,0 X 13,0 fim ; D/šd = (2,60)2,97(3,26). U re d io sp o re s of 7 v a rio u s p o p u la tio n s of th e b ro w n ru s t of w h e a t d id n o t in fe c t A g r o p y r u m rep en s. T e lio sp o res of 23 C zech o slo v a k sp e c im e n s of b ro w n r u s t of w h e a t a re c h a ra c te riz e d as fo llo w s: 42,0 X 15,2 X 12,7 ,um; D/šd = (3,05)3,32(3.77)1 S ig n ific a n t d iffe re n c e b e tw e e n te lio s p o re le n g th s m e a s u re d fro m a ll h o s t s tu d ie d , i. e. A g ro p y ru m X a p ic u la tu m (A. in te r m e d iu m in c lu d ed ), A . rep en s, T r itic u m a e sti vu m , w e re e stim a te d . A lso, sig n ific a n t d iffe re n c e b e tw e e n c a lc u la te d ra tio s te lio s p o re le n g th /lo w e r cell w id th in a ll th r e e g ro u p s o f ru s ts stu d ie d w e re p ro v e d . F o r co m p ariso n , te lio s p o re c h a ra c te ristic s of o th e r 9 C z ech o slo v a k b ro w n ru s ts fro m P. p e rsiste n s g ro u p w e re sta te d . A d d itio n a lly , 4 ty p e s (isotypes) of r u s t sp e c ie s o f th e sam e g ro u p w e re stu d ie d . I n C zech o slo v a k ia th e b ro w n r u s t of co u ch g ra s s is re p re s e n te d b y 2 ta x o n o m ic u n its d iffe re n tia tin g in th e ir eeologic, p h y sio lo g ic a n d m o rp h o lo g ic fe a tu re s. T h e y a re rla ssifie d as a b ra c h y sp o ro u s P u ccin ia p e rsiste n s P lo w , su b sp . p e rsiste n s v a i. p e r sisten s an d th e o th e r o n e d o lich o sp o ro u s P. p e rsiste n s su b sp . a g ro p y rin a (E riks.) U rb a n e t M a rk o v á , com b. n o v . T h e b ro w n r u s t of w h e a t is clo sely r e la te d to b o th ru s ts m e n tio n e d a n d sh o u ld b e n a m e d a s P. p e rsiste n s su b sp . p e rsiste n s v a r. tritic in a (E riks.) U rb a n e t M ark o v á , com b. nov.
104
V ■■■■ť
M A R K O V Á : H N Ě D Á R EZ P Ý R U V CSR. 1.
Literatur G u y o t A. L. (1951): D e q u e lq u e s U ré d in é e s n o u v e lle s. U re d in e a n a , 3:6 1 —68. G u y o t A. L. (1961): A p ro p a s ď u n e ro u ille des c h ie n d e n ts (P u cc in ia a g ro p y ri E.& E., fo rm ě eu ro p é e n n e ). C. R. A cad. A gric. F ra n c e , 1961:574 —586. M a c e k J. e t P o k o r n ý V. (1956): Z a k lá d á n í a h o d n o c e n í b io lo g ick ý ch p o k u sů . P ra h a . M a r k o v á J. e t U r b a n Z. (1976): K p o z n á n í h n ě d é rz i p ý r u v ČSR. 2. Čes. M ykol. 30 (v tisk u ). M a s s a l o n g o C. (1900): N o v itá d e lla flo ra m ico lo g ica V eronese. B ull. Soc. bot. Ita lia n a , 1900: 2 5 4 -2 5 9 . O n d r á č k o v á J. et U r b a n Z. (1972): K p o z n á n í h n ě d é rz i p ý ro v é, P u c c in ia p e rp le x a n s P lo w . v a r. tr itic in a (E riks.) U rb a n f. sp. p e rs is te n s v Č echách. Č es M ykol., P ra h a , 26/1: 9 - 2 2 . P l o w r i g h t C h. B. (1889): A m o n o g ra p h o f B ritis h U re d in e a e a n d U stilag in eae. L ondon. S t a k m a n E. C., S t e w a r t D. M.. e t L o e g e r i n g W. Q. (1962): Id e n tific a tio n of phy sio lo g ic ra c e s of P u c c in ia g ra m in is v a r. tritic i. — U. S. D ept. A gric., A gr. R ?s. S ervice, E 617.
L iteratura
Kauppasienet niiden tuntomerkit, esiintyminen ja kassitelyohjeet. (T ržn í h o u b y F in sk a . P u b lik a c e m in is te rs tv a lesů, H e lsin k i 1973, 24 stra n .) K a ž d ý d ru h je ozn ačen fin sk ý m a la tin s k ý m n ázv em , p ro n ě k te r ý d ru h jso u i d v a fin sk é n á z v y n e b o jin d e je fin sk ý n á z e v sh o d n ý p ro d v a d ru h y h u b . P o d le k o n su m n i h o d n o ty jso u h o u b y ro z liše n y d o t ř í s k u p in , n e jv y š ší m á t ř i h v ězd ič k y , n e jn iž ší je d n u , h o u b y je d lé je n p o u rč ité ú p ra v ě (n ap ř. p a lč iv é ry zc e n e b o u ch áče) jso u o z n ačen y je š tě k ro u ž k e m a u c h á č k ro m ě to h o k říž k e m a p o a n á m k o u , že za sy ro v á je zn a č n ě je d o v a tý , a le je d o v a to st s e o d s tra n í v a ře n ím n e b o su šen ím . U k a ž d é h o d ru h u jso u u v e d e n y ro zlišo v ac í z n ak y , p o d o b n é d ru h y , o d k te rý c h je n u tn o h o u b u o d lišit, celk o v é ro z š íře n í v e F in s k u (n a p ř. v še o b e c n ě po' celé zem i apod.), n a ja k ý c h m íste c h h o u b a ro ste, h o jn o s t v ý sk y tu a d o b a rů s tu p lo d n ic. D á le jso u ro zlišešn y I. a II. (u b e d e l i III.) ja k o s tn í tříd a , m la d é p lo d n ič k y do u rč ité v e lik o sti u n ě k te rý c h d ru h ů lze z a řa d it je š tě d o z v lá š tn í ja k o s tn í tř íd y (“L u o k k a E x tr a “). S tru č n ě je p o p sá n zp ů so b siběru a p ře d e p s a n á ú p ra v a za sy ro v á (celé p lo d n ice n e b o je n klob o u k y , č iště n í apod.) a zp ů so b k o n se rv a c e (sušení, o b v y k le u m ě lý m z d ro je m te p la p ř i te p lo tě 55 °C n e b o k o n se rv a c e solí). O zn ačen í n e jv y š ší k o n su m n i h o d n o ty (v y n ik a jíc í je d lé hou by ) m a jí ty to d ru h y (u v e d e n y jso u n á z v y p o d le fin sk é p u b lik a c e ): S u illu s lu teu s, B o le tu s e d u lis a B o le tu s pinicola, L e c c in u m a u ra n tia c u m (v širším sm y slu ), L a c ta riu s d elicio su s, K u e h n e ro m y c e s ( = P holiota) m u ta b ilis, M a cro lep io ta procera a M a cro lep io ta rhacodes, T rich o lom a fla v o v ír e n s ( = T. eq u estre), L e p is ta n u d a a L e p ista p erso n a ta , H yg ro p h o ru s ca p rin u s ( = H . ca m a ro p h y llu s), R o zite s caperata, C o p rin u s c o m a tu s (m á je n d ru h o u ja k o s tn í tříd u ), C a n th a re llu s cibarius, C a n th a rellu s tu b a e fo rm is, C ra terellu s co rn u copioides, H y d n u m repandum ., G y ro m itra e sc u le n la a M o rch ella (bez ro zlišen í d ru h ů ), S tře d n í k o n su m n i h o d n o tu (d o b ré je d lé ho u by ) m a jí: S u illu s va rieg a tu s, S u illu s b o v in u s, L a c ta riu s triv ia lis, L a c ta riu s n ec a to r (k te rý m á v š a k je n d ru h o u ja k o s tn í tříd u ), L a c ta riu s to rm in o su s, R u ssu la d ecolorans, R u ssu la paludosa, A rm illa ria m ellea , H y p h o lo m a capnoides, C lito cyb e n eb u la ris, P o lyp o ru s o v in u s a C lavaria jla va . O zn ačen í n e jn iž ší k o n su m n i h o d n o ty (p o živ a teln é je d lé houby) m á je n L a cta riu s ru fu s, u něh o ž s e v ša k ro z lišu jí z v lá š tn í ja k o s tn í tř íd a s p lo d n ič k a m i d o 30 m m , I. ja k o s tn í tř íd a d o 50 m m a II. ja k o s tn í tříd a . R e fe rá t o té to o fic iá ln í fin sk é p u b lik a c i s n a d n e p o tře b u je b liž šíh o k o m e n tá ře . J e z n ě h o p a tr n o 1, že o b lib a a h o d n o c e n í n ě k te rý c h d ru h ů h u b jso u u rů z n ý c h n á ro d ů v e lm i rů z n é a že se v n ě k te rý c h zem ích b o h a tě v y u ž ív á i d ru h ů jin d e n a p ro s to opo m íje n ý c h n e b o ja k o je d lé h o u b y zcela z av ržen ý ch . A n to n ín P říhoda
105
v Výskyt keratinolytických hub v hnízdech vrabce polního (Passer montanus L.) v závislosti na vlhkosti substrátu Occurrence of keratinolytic fungi in nests of Tree Sparrow (Passer montanus L.) in relation to the substrate moisture Z d e n ě k H ubálek*) B y la s le d o v á n a fre k v e n c e v ý sk y tu k e ra tin o ly tic k ý c h h u b v 95 h n íz d e c h v ra b c e p o ln íh o n a je d n é lo k a litě v z á v islo sti n a o b sa h u vody, h y g ro sk o p ičn o sti a n a sy c e n o sti v o d o u h n íz d n íh o v ý ste lk o v é h o m a te riá lu . H y g ro sk o p ičn o s t s u b s trá tu n e o v liv ň o v a la p rů k a z n ě fre k v e n c i v ý sk y tu h u b . K e ra tin o ly tic k é h o u b y v c e lk u b y ly s ta tis tic k y n e p rů k a z n é č a stě jší v e v z o rc ích s v ě tš ím o b sa h e m v o d y (n ad 20 % ) a n a sy c e n o stí v o d o u (n ad 40 %). P rů m ě rn ý o b sa h v o d y a n a sy c e n o st v o d o u h n ízd , z n ic h ž b y ly izo lo v án y C h ry so sp o riu m k e ra tin o p h ilu m a A rth r o d e rm a c iferrii, b y ly p rů k a z n ě v y šší n e ž u v z o rk ů ty to d ru h y n e o b sah u jícíc h . T h e fre a u e n c y of o c c u rre n c e o f k e ra tin o ly tic fu n g i w a s fo llo w e d in 95 n e s ts o f T re e S p a rro w in a lo c a lity a s re la te d to th e w a te r c o n te n t, h y grosco p icity , a n d w a te r s a tu ra tio n of th e n e s t lin in g m a te ria l. T h e s u b s tra te h y g ro sc o p ic ity d id n o t in flu e n c e s ig n ific a n tly th e fre q u e n c y of o c c u rre n c e of th e fu n g i. K e ra tin d ec o m p o se rs in to ta l w e re s ta tis tic a lly in s ig n ific a n tly m o re fr e q u e n t in th e sa m p le s w ith a h ig h e r w a te r c o n te n t (ab o v e 20'%) a n d w a te r s a tu ra tio n (ab o v e 40%). M ean w a te r c o n te n t a n d m e a n w a te r s a tu r a tio n w e re sig n ific a n tly h ig h e r of th e n e s ts w h ic h y ield e d C h ryso sp o riu m k e ra tin o p h ilu m a n d A rth r o d e r m a c ife rrii th a n of th o se w h ic h d id n o t c o n ta in th e s e sp ecies.
Materiál
a metodika
B yla v y šetřo v án a v ý stelková část 95 hnízd vrab ce polního, um ístěn ý ch po blíž Bzence (okres H odonín) v dřev ěných h n ízdních b u d k á ch v p o ro stu borovic (P inus silvestris) n a písčité půdě. H nízda b y la sbírána**) p rů b ěžn ě od dubna 1971 do ú n o ra 1972; 20 h n ízd b y lo n ově postavených či u p ra v e n ý c h a dosud bez snůšky, v 12 h nízdech b y la násada, v šestn ácti m láď ata, a 47 hnízd bylo vyve dených n ebo p tá k y opuštěných. C h a ra k te ristik a biotopu, způsob od b ěru m a te riá lu a je h o zp racování jso u d etailn ě popsány v předešlých pracích (H ubálek e t al. 1973; H ub álek a B alát 1974, 1975; H ubálek 1974). U k až d é h o h n íz d a b y ly zjišťo v án y 3 v lh k o s tn í c h a ra k te ris tik y m a te riá lu , p o u ž ité h o k izolačním p o k u sů m : 1) O b sah v o d y v e v z o rk u n e b o li v l h k o s t v z o r k u je V v = 100 w :x , k d e x je v á h a č e rs tv é h o v z o rk u a w v á h a v o d y v n ě m (tj. ú b y te k č e rs tv é v á h y v z o rk u p o je h o su š e n í 3 h./105 °C). J d e te d y o p ro c e n tu á ln í v á h o v ý o b sa h v o d y v č e rstv é v áze v zo rk u . O b sa h v o d y v su š in ě je V s = 100 w : s, k d e s = x -w (tj. v á h a s u šiny). M ezi o b sa h e m v o d y v e v z o rk u a o b sa h e m v o d y v su š in ě e x is tu jí n á s le d u jíc í v z ta h y : V s = 100 V v : (100-Vv); V v = 100 V s : (100 + V s). 2) H y g r o s k o p i č n o s t v z o r k u b y la H = lOOy : s, k d e y b y l p ř ír ů s te k v á h y s u š in y v z o rk u p ř i je jím u m ístě n í d o a tm o sfé ry s r e la tiv n í v lh k o s tí 100% p o dobu 7 dní/20 °C. 3) N a s y c e n o s t v z o r k u v o d o u j e N = V s : H.
Výsledky C elkem 91,6 % v y šetřen ý ch h n ízd obsahovalo k era tin o ly tick é houby, a p rů m ě rn ý počet d ru h ů těch to h u b n a hnízdo byl 2,26. V Tab. 1 jsou zachyceny *) P a ra s ito lo g ic k ý ú sta v ČSAV, F le m in g o v o n á m . 2, 166 32 P ra h a . ■**) o d b ě r h n íz d n íh o m a te riá lu b y l u m o ž n ě n la s k a v o stí D r. F. B a lá ta . 106
H U B Á L E K : K E R A T IN O L Y T IC F U N G I IN N EST S Tab. 1. V lhkostní charakteristika hnízd, z nichž byly izolovány jednotlivé druhy keratinolytických hub. Počet hnízd
Všechna vyšetřená hnízda K eratinolytické houby celkem: a) pozitivní hnízda b) izoláty (vážený prům ěr)
Obsah vody (Vv) %
H ygroskopičnost (H) %
N asycenost vodou (N) %
Min. Max.
A ritm . prům ěr
Min. Max.
A ritm . prům ěr
Min. Max.
A ritu . prům ěr
95
6,5 36,0
12,76
28,9 67,7
44,87
15,5 124,6
34,52
87
6,5 36,0
13,05
28,9 67,7
45,07
15,5 124,6
35,38
215
13,54
44,76
37,13
Aphanoascus fulvescens
50
6,5 30,2
13,19
30,4 67,7
46,15
15,5 105,6
34,95
Aphanoascus terreus
11
6,5 22,4
12,87
31,1 63,5
43,19
19,8 66,0
35,73
Arthroderma cijerri
48
6,5 36,0
14,31
28,9 61,4
44,28
16,2 124,6
39,96
Arthroderma curreyi
11
7,6 23,3
11,81
31,3 57,9
42,70
20,1 67,9
32,31
Arthroderma quadrifidum
26
8,1 30,2
13,58
29,6 60,3
45,01
20,2 105,6
36,44
Arthroderma tuberculatum
14
7,8 18,2
10,61
30,5 57,8
43,63
16,2 48,0
28,43
Ghrysosporium keratinophilum
10
8,3 36,0
18,86
36,9 66,0
48,96
15,5 124,6
53,67
Ghrysosporium tropícím
19
7,6 36,0
13,77
30,4 58,7
45,60
16,2 124,6
37,52
Gtenomyces serratus
11
7,6 22,4
12,07
30,4 56,3
40,45
21,9 66,0
34,21
v lh k o s tn í c h a r a k t e r i s t i k y h n íz d , z n ic h ž b y ly iz o lo v á n y j e d n o t li v é d r u h y k e r a ti n o ly t ic k ý c h h u b , a v T a b . 2 je z h o d n o c e n a r o v n o m ě r n o s t f r e k v e n c e v ý s k y t u h u b v h n íz d e c h p o d le j e j ic h v lh k o s tn í c h c h a r a k t e r i s t i k . J e z ř e jm é , ž e v ý s k y t k e r a t in o l y ti c k ý c h h u b v c e lk u i v ě tš in y z ji š t ě n ý c h d r u h ů n e b y l s t a t i s t i c k y p r ů k a z n ě o v liv n ě n v lh k o s tí h n íz d , i k d y ž T a b . 2 u k a z u je t r e n d v ě tš í č e tn o s ti k e r a ti n o ly t ic k ý c h h u b v h n íz d e c h s v y š š ím o b s a h e m v o d y a v y š š í n a s y c e n o s tí v z o r k ů v o d o u . P ř e s n é s t a ti s ti c k é z h o d n o c e n í u je d n o t li v ý c h d r u h ů b y lo u m o ž n ě n o s r o v n á n ím p r ů m ě r n ý c h h o d n o t h n íz d o b s a h u jíc íc h a n e o b s a h u jíc íc h u r č i 10 7
Česká
m y k o lo g ie
30 (2) 1976
Tab. 2. Frekvence v ýskytu keratinolytických h u b v hnízdech podle vlhkosti, hygroskopičnosti a nasycenosti su b strátu vodou.
v, .ťocet hnízd
Obsah vody (Vv) % 5 , 0 - 9,9 1 0 .0 -1 4 ,9 1 5 .0 -1 9 ,9 20.0 a víc
Celkový P rům ěrný vr počet druhu počet r , , keratinolyt. ^ hub , , , n a hnízdo
,, O čekávány počet hub
37 35 1■
71 82 34 28
1,92 2,34 2,43 3,11
83,74 79,21 31,68 20,37
H ygroskopičnost (H) % 2 5 .0 -3 4 ,9 3 5 .0 -4 4 ,9 4 5 .0 -5 4 ,9 55.0 a víc
11 42 24 18
30 88 55 42
2,73 2,10 2,29 2,33
24,89 95,05 54,32 40,74
Nasycenost vodou (N) % 19,9 a méně 2 0 .0 -2 9 ,9 3 0 .0 -3 9 ,9 4 0 .0 -4 9 ,9 50.0 a vic
8 38 29 9 11
14 80 66 25 30
1,75 2,11 2,28 2,78 2,73
18,11 86,00 65,63 20,37 24,89
«, ^
5,06 (P > 0,10)
1,62 (P > 0,60)
3,45 (P > 0,40)
to u houbu, pom ocí t-te s tu (G reig -S m ith 1964; Snedecor 1950). P oněvadž t-te s t je p a ra m e tric k ý a v y žad u je n o rm á ln í d istrib u ci frek v en ce ho d n o t testo v an ý ch souborů, bylo n u tn o p ro cen tu áln í h o d n o ty tra n sfo rm o v a t n a dekadické lo g a rit m y, čím ž bylo dosaženo značného p řib lížení n o rm áln í d istrib u ci (lepšího než po arcsin tran sfo rm aci). Ze statistick éh o p o rovnání rozdílů jed n o tliv ý ch p rů m ě rů vyplynulo, že h y g roskopičnost m a te riá lu n eo vlivnila p rů k azn ě frek v en ci v ý sk y tu keratin o ly tick ý ch h u b v hnízdech, zatím co v lh k o st a nasycenost vodou vzorků hnízd, z nichž b y ly izolovány C hrysosporium k e ra tin o p h ilu m (Frey) C arm ichael a A rth ro d e rm a cijerri V arsav sk y et A jello, byly p rů k a zn ě vyšší (P<0,05) než u v zorků ty to d ru h y neobsahujících; obě h o uby lze ted y považovat za hygrofilní. Ž ád n á z izolovaných h u b n eb y la sig n ifik a n tn ě xerofilní. Diskuse N a zák lad ě získaných ú d a jů n e n í m ožno rozhodnout, zda je p ro v ý sk y t hub v hnízdech d ů ležitějším fa k to re m obsah vody v su b strá tu anebo je h o nasyce n o st vodou. V yřešení té to o tázky b y vyžadovalo zřejm ě jin ý p řístu p a stu d ie in vitro. V livem v lh k o sti s u b s trá tu n a v ý sk y t k eratin o ly tick ý c h h u b v hnízdech p tá k ů se zabývali pouze P u g h a E vans (1970a), k te ří izolovali přev ážn o u v ě tšin u těch to h u b z hnízd s obsahem vody nižším než 10 % , dále H u b álek et al. (1973) a H ub álek a B a lá t (1975), k te ří n alézali h o uby n e jča stě ji v hnízdech s vlhkostí 15—20 % (hygrofilní d ru h y b y ly C hrysosporium k e ra tin o p h ilu m (Frey) C arm i10 8
H U B Á L E K : K E R A T IN O L Y T IC F U N G I IN N ESTS
chael a A phanoascus fu lv e sc e n s (Cooke) A pinis). H ubálek (1975) zjistil, že se zvyšující se v lh k o stí hnízd p tá k ů se snižovala frekvence izolací d ru h ů rodu C h a eto m iu m K u n ze e t F ries z těch to hnízd. P u g h a E vans (1970b) pozorovali in vitro, že klíčení sp o r A rth ro d e rm a uncin a tu m D aw son e t G en tles a C tenom yces serratus E idam nep ro b íh alo p ři re la tiv n í v lh k o sti vzdu ch u nižší než 90 % . V šeobecně jsou hou b y podle n á ro k ů na v lhk o st n e jč a stě ji ro zdělovány podle H ein tzellera (1939) n a h y g ro filn í (m ini m áln í re la tiv n í v lh k o st p ro rů s t je více než 9 0 % ), m esofilní (min. r. v. 80—90 % ), a x e ro filn í (min. r. v. m éně než 8 0 % ). M noho základních ú d a jů o v liv u vlhkosti n a houby, odvozených před ev ším z fyziologických stu d ií in vitro, lze nalézt n ap ř. v pracích Lilly a B a rn e tt (1951), G riffin (1963), P a n asen k o (1967), C layton (1942), S now (1949). In te rfe re n c í te p lo ty a vlhkosti, p říp ad n ě su b strá tu , jeho pH a vlhkosti, p ři je jic h v liv u n a vývoj h u b se zabývali především n ap ř. T om kins (1929), B o n n er (1948), Snow (1949), A y erst (1969) a H o rn er a A nagnostopoulos (1973). L iteratura A y e r s t G. (1969): T h e effe cts of m o istu re a n d te m p e ra tu re o n g ro w th a n d sp o re g e rm in a tio n in so m e fu n g i. J. s to re d P ro d . R es. 5: 127 —141. B o n n e r J. T. (1948): A stu d y of th e te m p e ra tu re a n d h u m id ity re q u ire m e n ts of A sp e rg illu s n ig er. M ycologia 40: 728 —738. C l a y t o n C. N. (1942): T h e g e rm in a tio n of fu n g o u s sp o res in re la tio n to c o n tro lled h u m id ity . P h y to p a th o lo g y 32: 921 —943. G r e i g - S m i t h P . (1964): Q u a n tita tiv e p la n t ecology. L ondon. G r i f f i n D. M. (1963): Soil m o is tu re a n d th e ecology of soil fu n g i. B iol. R ev. 38: 1 4 1 -1 6 6 . H e i n t z e l i e r J. (1939): D as W ac h stu m d e r S c h im m e lp ilze in A b h ä n g ig k e it v o n d en H y d ra tu r v e rh ä ltn is s e n u n te r v e rs c h ie d e n e n A u sse n b e d in g u n g en . A rc h . M ik ro biol. 10: 9 2 -1 3 2 . H o r n e r K. J. et A n a g n o s t o p o u l o s G. D. (1973): C o m b in ed effects of w a te r ac tiv ity , pH a n d te m p e ra tu re on th e g ro w th a n d sp o ilag e p o te n tia l of fu n g i. J. a p p l. B act. 36: 427 —436. H u b á l e k Z. (1974): F u n g i a ss o c ia te d w ith fre e -liv in g b ird s in C zech o slo v a k ia a n d Y u g o slav ia. A c ta Sei. n a t. B rn o 8, no. 1: 1 —62. H u b á l e k Z. (1975): D isp e rsa l o f fu n g i o f th e fa m ily C h a e to m ia c e a e b y fre e -liv in g b ird s. II. E cological a sp e c ts. Čes. M ykol. 29: 4 6 —58. H u b á l e k Z. e t B a l á t F. (1974): T h e s u r v iv a l o f m ic ro fu n g i in th e n e s ts of T re e -S p a rro w (Paisiser m o n ta n u s L.) in th e n e st-b o x e s o v e r th e w in te r seaso n M ycopath. M ycol. ap p l. 54: 517 —530. H u b á l e k Z. e t B a l á t F. (1975): S ea so n a l d is trib u tio n o f k e ra tin o ly tic fu n g i in th e n e sts of T re e S p a rro w (P a s se r m o n ta n u s L.). Z bl. B a k t. II, 131: 179—197. H u b á l e k Z., B a l á t F., T o u š k o v á I. e t V l k J . (1973): M y co flo ra of b ird n e sts in n e st-b o x e s. M y co p ath . M ycol. ap p l. 49: 1 —12. L i l l y V. et B a r n e t t H. (1951): P h y sio lo g y of th e fu n g i. L ondon. P a n a s e n k o V. T. (1967): E cology of m icro fu n g i. B ot. R ev. 33: 189 —215. P u g h G. J . F. e t E v a n s M. D. (1970a): K e ra tin o p h ilic fu n g i a sso ciate d w ith b ird s. I. F u n g i iso la te d fro m fe a th e rs, n e s ts a n d soil. T ra n s, b rit. m ycol. Soc. 5: 2 3 3 -2 4 0 . P u g h G. J. F. et E v a n s M. D. (1970b): K e ra tin o p h ilic fu n g i asso c ia te d w ith b 'rd s . II. P h y sio lo g ica l stu d ie s. T ra n s, b rit. m ycol. Soc. 54: 241 —250. S n e d e c o r G. W. (1950): S ta tis tic a l m eth o d s, Iow a. S n o w D. (1949): T h e g e rm in a tio n of m o u ld sp o re s a t c o n tro lle d h u m id ities. A n. ap p l. B iol. 36: 1 —13. T o m k i n s R. G. (1929): S tu d ie s o n th e g ro w th of m olds. P ro c. roy. Soc. (Lond. Ser. B. 105: 3 7 5 -4 0 1 .
109
Ultrastructure of conidia of Paecilomyces fumoso-roseus (Wize) Brown et Smith isolated from Zoothermopsis sp. Ultrastruktura konidií houby Paecilom yces fum oso-roseus (Wize) Brown et Sm ith isolované ze Zoothermopsis sp. R ů že n a K rejzo vá * ) In th e p re s e n t p a p e r, th e is o la tio n o f th e fu n g u s P a ecilo m yces fu m o so -roseus (W ize) B ro w n e t S m ith (B ro w n e t S m ith 1957) fro m Z o o th e rm o p sis sp. is d esc rib e d , w h ic h is th e f i r s t iso la tio n o f th is fu n g u s fro m te rm ite s. T h e su rfa c e s tr u c tu r e s o f h y p h a e , p h ia lid e s a n d c o n id ia w e re o b se rv e d in th e »cannin g e le c tro n m icro sco p e, th e co n id ia a n d th e ir c h a in s w e re e x a m in e d a s su rfa c e re p lic a s in th e tra n sm issio n e le c tro n m icroscope. V té to s tu d ii je p o p s á n a iso lac e h o u b y P a e c ilo m y c e s fu m o so -ro se u s (Wize) B ro w n e t S m ith (B ro w n e t S m ith , 1957) p o p rv é n a le z e n é n a te rm ite c h z r. Z o o th erm o p sis. P o v rc h o v é s t r u k tu r y h y f, fia lid a k o n id ií b y ly p o zo ro v á n y o d ra z o v ý m e le k tro n o v ý m m ik ro sk o p em , re p lik y k o n id ií a je jic h ře tíz k ů p ro zařo v a c ím e le k tro n o v ý m m ik ro sk o p e m .
Introduction In 1973 w e o b tain ed te rm ite s belon ging to Z o otherm opsis sp. collected fro m a to ta lly died out te rm ite -n e st fro m M onte R ey del M onte F o rest on th e C ali fo rn ia peninsula. A lread y a t th e firs t su p erficial ex am in atio n it w as obvious th a t th e anim als died of m ycosis. T h e fu n g u s p a rtly g rew th ro u g h to th e body su rfac e of m u m m ified dead an im als a n d w h en th e body cavity w as opened, it w as fo u n d th a t th e in n e r organs w e re alm o st com pletely digested by th e fungus. W e succeeded in iso latin g a n d d eterm in in g th e fu n g u s an d observed th e su rface u ltra s tru c tu re s of it. Material
and
methods
D ead te rm ite s w e re ta k e n o u t o f th e re s ts of te r m ite -n e s t a n d c le a n e d in th e ro u g h by a s m a ll b ru s h . T h e s u r fa c e o f th e ir b o d ies w a s th e n o b se rv e d u n d e r th e m ic ro scope a t lo w m a g n ific a tio n . S o m e o f th e b o d ies w e re o p en ed a n d m ic ro sco p e m o u n ts s ta in e d b y la c to p h e n o l-c o tto n b lu e w e re p re p a re d . T h e te r m ite s fo r iso la tio n o f fu n g u s w e re p u t in c o n c e n tra te d so lu tio n o f a ja tin e (K rejzo v á 1973) fo r 1 h o u r a n d th e n w a sh e d s e v e ra l tim e s w ith s te rile d is tille d w a te r. T h e w h o le bo d ies o r th e i r p a r ts w e re p la c e d o n to S a b o u ra u d g lu co se a g a r w ith p e n ic illin a n d stre p to m y c in . T h e iso la te d c u ltu re s w e re u se d f o r p re p a r a tio n o f m ic ro sc o p ic m o u n ts s ta in e d b y lacto p h e n o l-c o tto n b lu e a n d m o u n ts w ith c o n id ia s ta in e d b y H e id e n h a in ’s iro n h a e m a to x y lin o r G iem sa. T h ese m o u n ts w e re th e n u sed f o r m e a s u rin g of co n id ia, o b se rv a tio n of th e m o rp h o lo g y of th e fu n g u s a n d , e v e n tu a lly , its id e n tific a tio n . T h e co n id ia fro m iso la te d c u ltu re s w e re a lso u se d fo r e le c tro n m ic ro g ra p h s. F o r th e e x a m in a tio n in JE O L JS M 35 sc a n n in g ele c tro n m icro sco p e th e m a te ria l o f co n id ia d u ste d on a lu m in iu m p la te s w a s c o ate d p e rp e n d ic u la rly w ith carb o n , fo llo w ed b y gold d ep o sitio n a t th e a n g le o f 45° d u rin g ro ta tio n of p la te s u n d e r v acuum . T h e co n id ia d u ste d o n slid e s w e re p re s h a d o w e d w ith a P t- P d a llo y a t th e a n g le of 30° fo llo w e d b y a c a rb o n co a tin g u n d e r v acc u u m . T h e c a rb o n re p lic a s w e re flo a te d o n th e w a te r su rfa c e , th e n tr a n s fe r re d on g rid s a n d o b se rv e d in JE O L JE M 6A tr a n s m issio n e le c tro n m icroscope. *) D e p a rtm e n t of In s e c t P a th o lo g y , I n s titu te o f E n to m o lo g y , C zech o slo v ak A ca d e m y of Sciences, F le m in g o v o n á m . 2, 166 09 P r a h a 6, C zech o slo v ak ia. 110
K R E JZ O V Á : PA E C IL O M Y C E S F U M O SO -R O SE U S
x Y íi • BfeO^' i >\ 5 j& ! .
1
'—
I
■ É P r *r
^
-
I. P a ecilo m yces fu m o so -ro se u s (W ize) B ro w n e t S m ith — 1. a n d 2. C h ain s of co n id ia (8 800 X an d 9 600 X)- — 3. a n d 4. C o n id ia fro m d is in te g ra te d c h a in s (7 200 X a n d 9 000 X). Ill
Česká
m y k o lo g ie
30 (2) 1976
5
6
7 2. P a ecilo m yces fu m o so -ro se u s (Wize) B ro w n e t S m ith . — 5. T w o c o n id ia u n ite d w ith m u cilag e n o u s la y e rs (62 000 X ). — 6. a n d 7. F in e s tr u c tu r e of co n id iu m s u rfa c e (30 000 X a n d 50 000 X)1 —7. re p lic a s w e re e x a m in e d in tra n sm issio n e le c tro n m icroscope.
K R E JZ O V Á : PA E C IL O M Y C E S F U M O SO -R O SE U S Table 1. M easurements of conidia of P. íumoso-ioseus. S train
C ulture m edium
Brown and Sm ith's strain Czapek agar m altose agar Strain isolated from Zoothermopsis sp.
Size of conidia in fxm m axim um minim um average 4x2 5x2
Sabouraud glucose agar
4.9 x 2.7
3x1
3.2 x 1.6
4 x 2 .4
Results
A fte r a ro u g h clean in g of dead bodies of Z ootherm opsis term ite s it w as fo u n d th a t th e y w ere m u m m ified b y a fu n g u s w hich h a d p a rtly grow n th ro u g h to th e body surface. W hen th e body cav ity w as opened, th e in n e r organs a p p e a re d to be com pletely d igested b y th e fungus. T his w as obvious fro m th e m ou n ts stain ed w ith lacto p h en o l-co tto n blue an d histological p rep a ra tio n s stain ed w ith H e id e n h a in ’s h aem ato x y lin . H ow ever, no sp o ru latio n of th e fungus occurred, since it w as su p p ressed by a stro n g secondary co n tam in atio n of sap ro p h y tic fu n g i w hich g rew th e p a ra sitic fu n g u s over. A fte r tre a tm e n t of te rm ite s w ith a ja tin (K rejzová 1973) p a rts of th e bodies w ere placed on S a b o u ra u d glucose a g a r w ith penicillin an d streptom ycin. T he fu n g u s sta rte d to gro w 24—36 h o u rs la te r in fo rm of m in u te w h ite tu fts, w hich th e n e n larg ed an d often filled th e e n tire d ia m e te r of th e tube. A fte r 10—14 days th e c u ltu re s ta rte d to g e t a p in k colour and a fte r 3 w eeks th e y w ere m ostly of p ale p in k to p ale beige colour. A lso th e m orphology of th e cu ltu re surface changed. T h e lu x u ria n tly g ro w in g h y p h ae deg en erated an d th e surface of th e c u ltu re got a r a th e r loose, fla k y ch aracter. T he conidia (phialoconidia) fo rm ed e ith e r on single phialides o r th e phialides w e re clu stered in w horls. T h e m e a su re m e n ts of conidia sta in ed by G iem sa or H eid e n h a in ’s h a e m a to x y lin w e re 3.2—4.9X 1.6—2.7 fim (average 4X 2.4 um ) (Table 1). T he su rface of hyphae, phialid es an d th e conidia observed in scanning electron m icroscope seem s to be sm ooth, w ith o u t an y c h aracteristic stru ctu res (Fig. 8, 9, 10 an d 11). T h e su rface replicas ex am in ed in an electron m icroscope show ed chains of conidia (at m agnifioations of 8 800 X an d 9 600 X — Figs. 1, 2) an d conidia from a lre a d y d isin te g ra te d chains (at m ag n ificatio n s of 7 200 X and 9 000 X — Figs. 3, 4). As it is illu s tra te d in Figs. 2 an d 5, th e w hole chains of conidia are covered b y a m ucilagenous la y e r a n d th e single conidia a re covered by fu rth e r m ucilagenous la y e r (Figs. 2, 3, 4 an d 5). B oth th e se layers cover th e phialo conidia (Figs. 2 an d 5) u n itin g th em . T h e in n e r la y e r is m ore com pact (Fig. 5 — 62 000 X). A fte r d isin te g ra tio n of chains of conidia, w hich occurs read ily in m a tu re chains a t th e place w h e re th e single conidia a re united, th e re rem ains a p ro tru sio n on th e b asal en d of th e conidia and a scar on th e distal. F in e r s tru c tu re s of conidia su rface a re seen in Figs. 6 an d 7 (30 000 X and 50 000 X). T he conidia su rface is fo rm ed m o stly by groupings of “ro d le ts“. On each conidium a v acu u m -co n tracted cytoplasm lik e a d a rk strip e can be seen (Z ach aru k 1970) (Figs. 6 an d 7). Discussion
and
conclusion
T he fu n g u s P. fu m o so -ro seu s fro m Z oo th erm opsis sp. w as iden tified on th e basis of th e m acroscopical g ro w th an d colour of th e culture, shape and m ode 113
Č eská m y k o lo g ie
30 (2) 1976
of fo rm atio n of phialid es an d size of conidia. O u r stra in isolated fro m th e te r m ites Z o o therm opsis sp. fo rm ed so m ew hat la rg e r conidia on S a b o u rau d glucose a g a r th a n th e s tra in described b y B row n an d S m ith (Table 1). T h e su rface of hyphae, p hialides an d conidia, w h en observed w ith a scanning electron m icroscope, is sm ooth a n d w ith o u t c h ara cteristic su rfa ce stru ctu res. T he close re la tio n sh ip of th e genus P aecilom yces to P énicillium , as m entioned by R ap er an d T hom 1949, Sam son 1974, B row n an d S m ith 1957 is d e m o n stra ted also by a v e ry sim ilar u ltra s tru c tu re of th e su rface of conidiospores of both g en era (Hess, Sassen an d R em sen 1966; F u jii an d Hess 1969). T he m ucilagenous envelopes covering b o th th e chains of conidia an d single conidia, as w ell as th e stru c tu re s fo rm ed by d ésin tég ratio n of th e chains in to single conidia of P. fum oso-roseus, occur sim ilarly on th e conidia of F usarium (M archant 1966) or on th e blastospores of Rhodotorula (M archant an d S m ith 1967), as can be seen in th e m icro g raphs of replicas. A c k n o w l e d g e m e n t . M y th a n k s a r e d u e to D r. F a ss a tio v á fo r ta x o n o m ic e v a lu a tio n of th e fu n g u s a n d lo a n in g m e t h e r e le v a n t lite r a tu re . I a m a lso g ra te fu l to D r. H rd ý , w h o c o llected a n d su p p lie d m e w ith th e m a te ria l o f in fe c te d te rm ite s. REFERENCES B r o w n A. H. S. e t S m i t h G. (1957): T h e genuis P ae c ilo m y c es B a in ie r a n d its p e rfe c t sta g e B y sso ch lam y s W estlin g . T ra n s, b rit. M ycol. Soc. 40(1): 17—89. F u j i i R. K. et H e s s W. M. (1969): S u rfa c e c h a ra c te ris tic s of c o n id ia fro m m o n o sp o ro u s c u ltu re s of P é n ic illiu m d ig ita tu m a n d A sp e rg illu s n id u la n s v a r. e c h in u la tus. C an ad . J. M icrobiol. 15: 1472 —1473. H e s s W. M. , S a s s e n M. M. A. et R e m s e n C. C. (1966):S u rfa c e s tru c tu r e s of fro z e n -e tc h e d P é n ic illiu m co n id io sp o res. N a tu rw is s. 53: 708. K r e j z o v á R. (1973): T h e re s is ta n c e of c u ltu re s a n d d rie d re s tin g sp o re s of th r e e sp ecies of th e g e n u s E n to m o p h th o ra to a ja tin a n d th e v ia b ility of th e i r re s tin g sp o re s a f t e r lo n g -te rm s to ra g e in th e re frig e ra to r. Ces. M ykol. 27: 107—111. M a r c h a n t R. (1966): W all s tr u c tu r e a n d sp o re g e rm in a tio n in F u s a riu m cu lm o ru m . A n n . B ot. 30: 821 —830. M a r c h a n t R. e t S m i t h D. G. (1967): W a ll s tr u c tu r e a n d b u d fo rm a tio n in R h o d o to ru la g lu tin is. A rch . M ik ro b io l. 58: 248 —256. R a p e r K. B. e t T h o m C. (1949): A m a n u a l of th e P e n ic illia . W illia m s and W ilk in s Co., B a ltim o re : 1 —875. S a m s o n R. A. (1974): Paeciloim yces a n d so m e a llie d H y p h o m y c e te s. S tu d ie s - in M ycology No. 6: 1 —119. Z a c h a r u k R. Y. (1970): F in e s tr u c tu r e of th e fu n g u s M e ta rrh iz iu m a n iso p lia e in fe c tin g th r e e sp e c ies o f la r v a l E la te rid a e . J . In v e r te b r. P a th . 15: 63—80.
114
Absidia ramosa — první nález na našem území Absidia ramosa — first finding on the Czechoslovak territory P e tr F ragner, M arie V á ň o vá , J iř í V íto v e c a P e tr V la d ík U v ed en p rv n í n á le z A b sid ia ra m o sa (L in d t) L e n d n e r n a ú zem í ČSSR. K u ltu r a p o ch ází z v e n tr ik u lá r n í a p a r a v e n tr ik u lá r n í m y k ó zy k rm n ý c h b ý k ů . T o to s m rte ln é o n e m o c n ě n í se h ro m a d n ě v y sk y tlo p o z k rm o v á n í o d p a d ů z p e k á re n v je d n o m ch o v u v již n íc h C echách. P řip o je n s tru č n ý p o p is n a ší k u ltu r y a ú d a je p ís e m n ic tv í o n ě k te rý c h n ále z e c h A . ram osa v rů z n é m m a te riá lu . T h e a u th o r s p re s e n t th e í i r s t fin d in g of A b sid ia ram osa (L in d t) L e n d n e r on th e C zech o slo v a k te rrito ry . T h e c u ltu re o rig in a ta s fro m v e n tr ic u la r a n d p a r a v en tr i c u la r m ycoses of s la u g h te r b u lls. M ass in c id e n c e of th is f a ta l d ise a se w a s re c o rd e d in o n e b re e d in S o u th B o h e m ia a f t e r fe e d in g b a k e ry w a ste s. A s h o r t d e sc rip tio n of th is c u ltu re a n d lite r a r y re fe re n c e s on se v e ra l fin d in g s of A . ra m o sa in v a rio u s m a te ria ls a re ad d ed .
A bsid ia ram osa (Lindt) L en d n er 1908 b y la zachycena — ja k u d á v á písem n ictv í — z půdy, z rů zn ý ch p říro d n íc h s u b s trá tů a p ro d u k tů a konečně jako původce onem ocnění člověka a zvířat. L in d tů v (1886) popis (jako syn.: M ucor ram osus) je založen n a jedné k u ltu ře , k te ro u te n to a u to r dostal od L ichtheim a bez u d á n í původu. P odle Ellise a Hesseltin a (1966) pocházejí k u ltu ry A . ram osa z k akaových bobů n a Z latém P obře ží (R. B unting), z h n o je v N o rsk u (H agem 1910), z arašídové m ouky (Ellis a H esseltine), z k o ň sk éh o h n o je v USA, z tab ák o v ý ch listů, z půdy v jižní A ustrálii, ze sen a k o střa v y v USA, z p lesnivé sojové m ouky v USA, ze sm etí ve stodole, z k v asn ic v T ex asu (G. H. M eyer) a ja k o la b o ra to rn í kontam inace v N ew Y orku. L en d n er (1908) u v ed l izolát z p ra c h u b y tu v e Švýcarsku, P idopličko (1953) z tle jíc íh o k rm iv á v SSSR. Z ycha et al. (1969) se zm iňují o nálezu z p ů d y v T u n isk u (M uscat 1955). M ilko (1974) stu d o v al 17 k u ltu r, izolovaných v SSSR z tlejícíh o k rm iv á, z p ů d y a z „obsahu jizev živočichů“. Z lidsk éh o m a te riá lu b y la A . ram osa zachycena je n ojediněle. S nad n e jsta rší ú d a j se tý k á lid sk éh o u ch a (S iebenm ann 1889 — cit. Zycha et al. 1969). V no vější době ji u v á d í C hiba (1960) z Ja p o n sk a ja k o původce m ukorm ykózy kůže a n eh tů . E llis a H esseltine (1966) se zm iň u jí o je d n é k u ltu ře lidského původu bez bližšího u d án í, označené ja k o A . italiana (km en IM I 15,396). Z n álezů ze zvířecího m a te riá lu je tře b a n a p rv n ím m ístě u v é st zev ru b n é stu d ie C h ristia n se n a (1929) a N ielsena (1929), k te ří prokázali systém ová one m ocnění u osm i v ep řů . A in sw o rth a A ustw ick (1955) ve svém p řeh le d u vy jm en o v á v a jí nálezy A. ram osa z v n itřn íc h o rg án ů a z kůže z v ířa t: k ůň, ovce, m orče, pes, slepice, krocan, hovězí d o b y tek (též m ykotický abortus) a v další pub lik aci (1959) se zm iň u jí o nálezech A . ram osa v m esen teriáln ích m ízních u zlinách m o rčat p ři pseudotu b erk u ló ze, k te ré popsali ro k u 1955. V anbreuseghem (1966) u v ád í fo to g rafii (od P. K. C. A ustw icka) p lacenty k ráv y , infikované A . ram osa. Z ycha et al. c itu jí nálezy p ři a b o rtu sk otu v D ánsku (Plum 1932). D alší k u ltu ry (podle Ellise a H esseltina) pocházejí z plodu p ři a b o rtu k rá v y v USA (C arm ichael 1958) a z p le u rá ln í te k u tin y je h n ě te v USA (1963). J e velm i p ravděpodobné, že A . ram osa b yla v m inulosti zam ěňována s A . cory m b ife ra (Cohn) S accardo e t T ro tte r a p ro to v ě tšin u starších nálezů a ú d a jů je n u tn o b rá t s rezervou. 115
Česká
m y k o lo g ie
30 (2 ) 1976
A . ram osa — p o k u d je n á m znám o — n eb y la u nás dosud zachycena a pro to považujem e za vhodné zm ín it se o n ašem nálezu. N aše k u ltu ra b y la izolována ze v ře d ů žalu d k u a p řed ž a lu d k ů jatečn ý ch býků. Šlo o hrom adné, velm i ne obvyklé onem ocnění, v y volané neu v áženým zk rm o v án ím p ek á ren sk ý ch odpadů. D evět z v ířa t za p říz n a k u k řečí u h y n u lo a m uselo b ý t utraceno. P o d ro b n á zpráva, p ředevším z h led isk a v e te rin á rn íh o včetně patologicko-anatom ických nálezů, b u d e u v e ře jn ě n a n a jin ém m ístě. Popis
kultury
M a k r o s k o p i c k ý v z h l e d . V k u ltu rá c h n a šikm ém S ab o u rau d o v ě glukózovém a g a ru s an eu rin em ve zk u m av k ách p ři 24 °C po 3 dnech bělavé chm ýří, dosahující 5—10 m m výšky, p o k rý v á celý povrch živných půd; po 6 dnech d o stáv á šedohnědé až tm a v ě šedé zbarvení. N a téže pů d ě p ři 37 °C po 3 dnech je n á rů s t v h o rn í polovině zkum av ek šedý až tm av ě šedý, po 6 dnech je celý šedohnědý, v h o rn í části zk u m av ek v ětšinou tm avší. Spodní stra n a je ve všech p říp ad ech bělavá, p ů d a nezbarvena.
Ry
o
&
o f
/
j
■ •' ■
m
m
Q>
0
1. A b sid ia ram osa, u v o ln ě n é sp o ra n g io sp o ry v k u ltu ř e n a S a b o u ra u d o v ě g lu k ó zo v ém a g a r u s a n e u rin e m p o 4 d n e c h p ři 24 °C ; n a tiv n í p r e p a r á t; z v ě tše n o asi lOOOkrát. A b sid ia ram osa, loose sp o ra n g io sp o re s in th e c u ltu re o n S a b o u ra u d g lucose a g a i w ith a n e u rin a fte r 4 d a y s a t 24 °C ; c ru d e p re p a r a tio n ; m a g n ifie d a p p ro x . 1000 X -
M i k r o s k o p i c k ý v z h l e d . V n ativ n ích p rep arátec h z k u ltu r n a S a bou rau d o v ě glukózovém a g a ru s a n eu rin e m po 4—6 dnech p ři 24 °C nebo 37 °C n alézám e h ru štič k o v itá sporangia, 30—100 um (nejčastěji kolem 60 ¿¿m), m lad á h yalinní, zralá šedá; k olum ely p řevážně polokulovité, n ě k d y kuželovité, většin o u h la d k é a bez výběžků, 20—50 ju.m (nejčastěji kolem 30 um), n ěk te ré s lím ečky; sp orangiospory p řev ážn ě oválné až válcovité, 2—3 X 5 —6 um (nejčastěji kolem 2X 5 /¿m), ale v m além m nožství i té m ě ř k u lo v ité a n epravidelné, kolem 4—5 ¡¿m. K u ltu ra je uložena ve S bírce plísní a h u b n a K a te d ře b o tan ik y K U v P raz e pod číslem 1498. 116
FR A G N E R , V A N O V Á , V ÍT O V EC , V L A D ÍK : A B S ID IA R A M O SA V CSR L iteratura A i n s w o r t h G. C. et A u s t w i c k P. K . C. (1955): A su rv e y o f a n im a l m ycosis in B rita in : m y co lo g ical asp ects. T ra n s. B rit. M ycol. Soc. 38: 369 —386. A i n s w o r t h G. C. e t A u s t w i c k P. K . C. (1959): F u n g a l d is e a se s of a n im a ls. C o m m o n w e a lth A g ric u ltu ra l B u re a u x , F a m h a m R o y al B ooks, E n g la n d . E l l i s J. J. et H e s s e l t i n e C. W . (1966): S p ec ies of A b sid ia w ith o v oid sp o ra n g iospores. II. S a b o u ra u d ia 5: 59 —77. C h i b a K. (1960): S tu d ies o n th e A b sid ia ra m o sa iso la te d fro m c a se s o f m u c o r m ycosis of s k in a n d n a il. S h in k in to S h in k in sh o (Ja p . J. m ed. M ycol.) 1: 330—339. C h r i s t i a n s e n M. (1929): M u c o rm y k o se b e im S ch w ein . I. M itte ilu n g . V irch . A rch . p a th . A n a t. P h y sio l. 273: 829 —858. L e n d n e r A. (1908): L es M u co rin ées d e la S uisse. M a te r. F lo re c ry p t. S u isse 3: 1 -1 8 0 . L i n d t W. (1886): M itte ilu n g e n ü b e r e in ig e n e u e p a th o g e n e S ch im m elp ilze. A rch . ex p . P a th . P h a rm . 21: 269 —298. M i l k o A. A. (1974): O p re d e lite l m u to r a ln y c h g rib o v . P p . 1—303, K iev. N i e l s e n N. (1929): M u c o rm y k o se b eim S ch w ein . II. M itte ilu n g . V irch . A rch . p a th . A n a t. P h y sio l. 273: 859 —863. P i d o p l i č k o N. M. (1953): G rib n a ja flo ra g ru b y c h korrnov. P p. 1 —485, A N U SSR. V a n b r e u s e g h e m R. (1966): G u id e p r a tiq u e d e m y co lo g ie m é d ic a le e t v é té r in a ire . P p . 206, M asso n e t Cie., P a ris. Z y c h a H., S i e p m a n n R. e t L i n n e m a n n G. (1969): M u co rales. P p . 1 —355, J. C ra m e r, L eh re . A d re sy P r a h a 2; M V Dr J. 371 39 C.
a u to r ů : R N D r P . F ra g n e r, M y to lo g ic k é odd. K H S, A p o lin á řs k á 4, 128 00 M. V áň o v á, p ro m , biol., K a te d ra b o ta n ik y K U , B e n á ts k á 2, 128 01 P r a h a 2; V ítovec, CSc. a M V D r P . V la d ík , S tá tn í v e te r in á r n í ú sta v , tř . O br. m íru 79, B u d ějo v ice.
117
Mass cultivation of entomophagous fungus Verticillium lecanii Hromadná kultivace entom ofágní houby Verticillium lecanii A n n a S a m šiň á k o v á a n d S y lv ie K á la lo v á T h e en to m o p h a g o u s fu n g u s V e r tic illiu m leca n ii (Z im m .) V iég. ca n b e used w ith success a s a b io lo g ical m e th o d fo r th e c o n tro l of d if fe re n t in sects, m a in ly th e C occidae. F o r its la rg e -s c a le c u ltiv a tio n a c o m b in e d m e th o d of su b m e rse d c u ltiv a tio n (in a sy n th e tic liq u id m ed iu m ) w ith s u rfa c e c u ltiv a tio n (on a n o rg a n ic so lid m e d iu m ) w a s em p lo y ed . A s a r e s u lt of a 4 -w eek cu ltiv a tio n , p u r e sp o res of th e fu n g u s w e re o b ta in e d in th e a m o u n t of 41 X 107 sp o res p e r lg. E n to m o fág n í h o u b a V e r tic illiu m leca n ii (Z im m .) V iég. se d á s ú sp ě c h e m p o u ž ít ja k o b io lo g ick ý p ro s tře d e k p ro ti rů z n é m u h m y zu , h la v n ě p ro ti č e rv cům . P r o je jí n a p ě s to v á n í v e v e lk é m b y lo p o u ž ito k o m b in o v a n é m e to d y sú b m e rs n í k u ltiv a c e (v s y n th e tic k é te k u té p ů d ě) s k u ltiv a c í p o v rc h o v o u (n a o rg a n ic k é p e v n é p ů d ě). V ý sle d k e m 4 tý d e n n í k u ltiv a c e b y lo z ísk á n í čistý ch s p o r h o u b y v m n o ž stv í 41 X 107 sp o r/lg .
In th e con tro l of insect pests in creasing effo rts h a v e been m ade recen tly to rep lace th e ro u tin e ly used chem ical insecticides by biological p re p aratio n s. In th e search of such biological tools a tte n tio n w as given m ost fre q u e n tly to entom ophagous fungi. T rials w e re conducted w ith th e use of polyphagous p a ra sitic fungi, such as th e species of th e genus B eauveria, w ith a view to con tro llin g th e v ario u s groups of insects, b est success being achieved w ith th em in th e control of b u tte rflie s (N eužilová et W eism ann, 1955), beetles (K rál et N eubauer, 1953) o r bugs (Snow, 1896). T he fu n g i w ere likew ise te ste d as a m eans fo r th e control of scale insects — th e Coccoidea — w hich w e re know n to be causing co nsiderable d am age to d ecorative p la n ts in sub tro p ical and tro p ic a l glass-houses (N eužilová, 1957). In th e open, too, th e D iaspididae and Lecaniidae o ften increase th e ir n u m b e rs excessively and th is re su lts th e n in g re a t d am age to plants, chiefly in th e hu m id g rass-lan d are a s of Czechoslo v akia. In th is co u n try th e Coccoidea affect m ost severaly ash -trees, c u rra n t-bushes, apple-trees, p lu m -tre e s an d hazel-bushes. It is especially th e S an José scale of th e D iaspididae (Q uadraspidiotus perniciosus), f u rth e r th e Q uadraspid io tu s ostreaeform is, th e M ytilococcus u lm i a n d also P arthenolecanium corni th a t belong to th e m ost d e stru c tiv e p ests (K a lan d ra et Rozsypal, 1933). T he lim ita tio n of th e use of th e en tom ophagous fu n g i as a biological m ethod in th e con tro l of pests is th e p ro d u ctio n of th e infectious m a te ria ls on a large scale w ith m in im al expenses. A m odel p ro d u ctio n w as d e m o n stra ted on th e species B eauveria bassiana. T he fu n g u s w as first cu ltiv ated on th e su rfac e of solid o r liq u id m ed ia in w hich, a fte r a re la tiv e ly long tim e, it form ed viable a e ria l spores-conidia. As a su b stra te , in ex p en siv e n a tu ra l m ed ia w ere used, e. g. b re w e r’s grains, potato, su g ar-b eet, c a rro t pulp, etc. (K rasilščik, 1888). H ow ever, as th e th u s produced fu n g al m a te ria l contained, besides active spores, also nu m ero u s non-active com ponents (m ycelium , su b stra te residues), w ays w e re sought of coping w ith th is disproportion. V ario u s in ex p en siv e m edia enhan cin g sp o ru la tio n w ere tried. K rál an d N eu b a u e r (1. c.) used a p o ta to p a ste w ith g re a t success, th e fu n g u s B eauveria bassiana sp o ru la tin g in it rich ly and th e spores b ein g se p a ra te d from th e su b stra te b y ex h au stio n w ith th e use of a m odified vacuum cleaner. In th is w ay, infectious m aterial, fre e of an y in effectiv e com ponent p arts, w as ob ta in e d (K rál et N eu b au er, 1956). T he d isad v a n tag e of th is p re p a ra tio n was, asj 118
SA M ŠIŇ Á K O V Á ET K Á L A L O V Á : V E R T IC IL L IU M L E C A N II
discovered la te r, an easy in fla m m a b ility of th e fine particles (spores) w hich, w h en h a n d le d w ith o u t good care, becam e electrically charged an d caused ex plosion. A n o th e r m ethod, elim in atin g th is risk, w as th e re fo re sought. In 1964 one of th e a u th o rs (A. S.) p u b lish ed h e r p a p e r on th e m ethod of subm erse c u ltiv a tio n of th e en tom ophagous fu n g u s B eauveria bassiana. T he subm erse spores (blastospores), pro d u ced w ith th e use of th is m ethod, com plied w ith all th e re q u ire m e n ts an infectious biological p re p a ra tio n w as expected to m eet. T he only d raw b ack w as th e ir re la tiv e ly sh o rt viability. To cou n teract this dis ad v an tag e, scientists of th e m ycological la b o ra to ry in F ran ce a re a t presen t try in g to coat b lasto sp o res w ith chem ical substances, th e re b y p re v en tin g th e escape of an y flu id s from th e spores a n d th u s avoiding also th e ir depreciation (B lanchěre et al., 1973). A s a c o n trib u tio n to th e solution of th e problem of production of infectious sp o rifero u s m a te ria ls based on entom ophagous fungi, cultiv atio n of th e fu n g u s V e rtic illiu m lecanii (fo rm erly C ephalosporium lecanii) w as a tte m p te d in o u r la b o rato ry . F o r th is p u rp o se a m odification of th e m eth o d used by P rim a k w as intro d u ced , o rig in ally m ak in g use of a co m bination of th e subm erse and s u r face c u ltiv atio n fo r th e p ro d u ctio n of th e sp ores of B. bassiana (personal com m unication). S u b m erse c u ltiv atio n enables th e g en e ra tio n of an im m ense q u a n tity of su b m erse spores (blastospores) in a v e ry sh o rt tim e. A fte r being tra n sfe rre d onto a solid su b s tra te (husked m illet o r o th e r g rains), th e blastospores develop into hyp h ae w hich p ro d u ce a e ria l spores-conidia. C ereal g rain s a re v e ry su itab le fo r th e cu ltiv atio n of fungi, m ain ly because of th e ir high sta rch content. T he fu n g u s V e rtic illiu m lecanii is g ro w n first a t pH 5 fo r 4—5 days in a sy n th etic m ed iu m h a v in g th e follow ing com position: 2.5 p er cent of glucose, 2.5 p e r cent of starch, 2.0 p e r cent of corn -steep liquor, 0.5 p er cent of NaCl, 0.2 p e r cent of CaCC>3. As a re su lt of th e cultivation, blastospores a re obtained an d th e se larg ely p re p o n d e ra te in th e c u ltu re (4.5X 107 spores p e r 1 m l); only a negligible p ercen tag e is fo rm ed by fra g m e n ts of th e hyphae. T he blastospores are u sed as an inoculum fo r th e ino cu latio n of h u sked m illet, m odified for th e c u ltiv atio n p u rp o ses in th e follow ing w ay : F irst of all, boiling w a te r is p o u re d o v er it, th e n it is allaw ed to sw ell so as to double its volum e and, a fte r th a t, it is th o ro u g h ly w ash ed dow n w ith ru n n in g w a ter, th e excessive starch bein g th u s rem oved. A fte r all w a te r is drained, th e m illet is dried a t room te m p e ra tu re , th e n filled u p to th e level of 1 cm in to E rlen m ey er’s flasks, hav in g volum e of 500 ml, an d sterilized a t 1.5 atm . fo r 30 m inutes. A fte r cooling and shaking, th e m a te ria l is re a d y fo r inoculation. T he fungus, in o cu lated o n to h u sk ed m illet, is allow ed to grow , optim ally at 25 °C an d a t a high re la tiv e h u m id ity (as high as 90 p e r cent), fo r 7 days. D u rin g th is p erio d lu x u ria n t m ycelium is form ed. T he cu ltu res a re th e n ex posed to a h ig h e r te m p e ra tu re (of ab o u t 28—30 °C) and a low er re la tiv e h u m i d ity (50 p e r cent), th e su b s tra te b ein g allow ed to d ry slow ly; w ith in 2—3 w eeks a b u n d a n t sp o ru latio n of th e fu n g u s is achieved. To e n su re a m o re th o ro u g h drying, th e flask s m ay be le ft opened in th e last 5 days of cultivation. A fter drying, th e m a te ria l is processed and, in o u r lab o rato ry , it is gro u n d in a ball m ill. T he fu n g a l m aterial, processed in th is w ay, m ay b e im m ed iately used, n am ely w ith su ita b le fillin g m a te ria l fo r dusting, or, w ith w ater, fo r spraying purposes. 119
*
'
■
'
v
'
1
Č e s k á m y k o l o g i e 30 (2) i9?G
A s com pared w ith th e su rface m eth o d of cultivation, th e m eth o d described h e re enjoys th e follow ing ad v an tag es: 1) By grow ing on th e su rface of th e su b stra te and p e n e tra tin g also in to th e spaces b etw een th e h u sk ed m illet g rains, th e fu ngus occupies a larg e area, and th e re su ltin g n u m b e r of spores is th u s m a n y tim es h ig h e r th a n th a t in th e m ed ia h a v in g an even surface. In lg of m a te ria l obtained by th is m eth o d th e re are 41X 107 spores. 2) T he re s u lta n t in fectiv e m a te ria l n eed n o t be se p a ra te d from th e su b stra te by filtra tio n o r c e n trifu g a tio n as w ith th e use of th e sta n d a rd m edia. The fu n g u s grow s n o t only on th e su rface of th e su b stra te, b u t it in filtra te s also th e w hole inside of th e in d iv id u al g rain s an d th u s decreases th e am o u n t of th e “b a rre n m a te ria l“ to a m in im u m (approx. 10 p e r cent). A fte r due d ilu tio n to th e com m only used 5—10 p e r cent co ncentration, th e fin al p ro d u ct can be em ployed, th erefo re, fo r infection tria ls. T he n eg ativ e aspect of th is p ro d uction m eth o d is th e re la tiv e ly long p erio d of cultivation, th e process of subm ersive cu ltiv atio n la stin g 3—4 days, th e g ro w th of th e fu n g u s on a solid m edium a n o th e r 3—4 w eeks an d th e fin ish in g process (grinding) 1—2 days. T his m akes it necessary to keep th e c u ltiv atio n en v iro n m en t ste rile fo r a prolonged period of tim e. F o r th e above reaso n s th e m eth o d described h e re is su ita b le fo r th e production of m o d erate volum es of in fective m aterials. If it is to b e used fo r a large-scale production, th e m eth o d w ill h av e to be ad ju ste d to th e possibilities of th e pro d u cin g plant. References B l a n c h è r e H. e t al. (1973): E tu d e d e la fo rm a tio n e t d e la c o n se rv a tio n d ’u n e p ré p a r a tio n e n to m o p a th o g è n e à baise d e b la sto sp o re s d e B e a u v e ria te n e lla (Delacr.) Siem . A n n . Zool. A n im . 5: 69—79. K a l a n d r a A. e t R o z s y p a l J. (1933): N ě k o lik p o z n á m e k o p u k lic i šv estk o v é (L ecan iu m co ry li L.) n a ja s a n e c h a n a n í cizo p a sících h o u b á c h . O chr. R o stlin 13: 1 - 2 4 . K r á l J. e t N e u b a u e r S. (1953): P o u ž ití e n to m o fy tn íc h h u b ro d u B e a u v e ria p ro ti m a n d e lin e e b ra m b o ro v é . Zool. e n t. L isty 2: 241—250. K r á l J. et N e u b a u e r Š. (1956): P o u ž ití e n to m o fy tn íc h h u b ro d u B e a u v e ria p ro ti m a n d e lin e e b ra m b o ro v é II. Zool. L isty 5: 178—186. K r á s i l š č i k J. (1888): L a p ro d u c tio n in d u s trie lle des p a ra s ite s v é g é ta u x p o u r la d é stru c tio n d e s in se c te s n u isib le s. B u ll. Sci. F ra n c e , B e lg iq u e 19: 461 —472. N e u ž i l o v á A. (1957): P o u ž ití n ě k te rý c h d ru h ů e n to m o fy tn íc h h u b v b o ji p ro ti č e rv ců m v e sk le n ík u . U n iv . C arol. B iol. 3: 7 —29. S a m š i ň á k o v á A. et Č e r m á k o v á A. (1960): V liv in fe k c e h o u b y B e a u v e ria b a ss ia n a (Bals.) V uill. n a la rv y m a n d e lin k y b ra m b o ro v é L e p tin o ta rs a d e c e m lin e a ta Say. S b o rn . čsl. A k ad . Z em ěd . V ěd, R ostl. V ý r. 6: 163 —168. S a m š i ň á k o v á A. (1964): S p o re n g e w in n u n g v a n B e a u v e ria b a s s ia n a (Bals.) V uill. a u s S u b m e iisk u ltu re n . N a tu rw isse n sic h aft 51: 121 —122. S n o w F. H. (1896): C o n ta g io u s d iseases of th e c h in c h bug. 5 th A n n . R ep t. D ire cto rs, K a n sa s U niv. E xp. S ta. 7: 55. W e i s m a n n L. et N e u ž i l o v á A. (1955): Š tú d iu m e n to m o fá g n y c h h ú b a m o ž n o stí ich v y u ž itia v b o ji p ro ti m o lu re p n é m u (G n o rim o se h e m a o c e lla te llu m Boyd.) P o ln o h o sp o d á rstv o 2: 409—419.
12 0
Intolerance hub při deficitu střevní trehalázy M ushroom intolerance caused by small bowel trehalase deficiency J a rm ila M a d ža ro v o v á -N o h e jlo v á T re h a ló z a je d is a c h a rid , k te r ý se n a lé z á v e v ě tš in ě n iž šíc h ro s tlin , v n ě k te rý c h d ru z íc h h m y z u a v lid sk é p o tr a v ě p ře v á ž n ě ja k o so u č á st m la d ý c h h u b . E n zy m tre h a lá z a , p ů so b íc í h y d ro lý z u c u k ru tre h a ló z y , b y l z jiště n v e s tře v n í sliz n ic i v še c h d o su d v y še třo v a n ý c h osob. J e p o p sá n o je d in ě lý v ý sk y t d e fic itu s tře v n í tr e h a lá z y u 241etého m u ž e a je h o otce, k te ř í n e s n á š e jí houby. T h e d is a e h a rid e tr e h a lo s e o c cu rs in m o s t p a r t o f th e lo w e r p la n ts, in so m e sp ecies of in s e c ts a n d in h u m a n fo o d p ra c tic a lly o n ly a s a p a r t of y o u n g m u sh ro o m s. T h e e n z y m e tr e h a la s e c a u sin g its h y d ro ly sis, w a s fo u n d in th e sm a ll b o w el m u c o sa o f a ll p e rso n s e x a m in e d . W e h a v e d e sc rib e d a r a r e čase o f th e s m a ll b o w e l tr e h a la s e d e fic ie n c y in a y o u n g m a n (aged 24) a n d his fa th e r, su ffe rin g fro m m u s h ro o m in to le ra n c e .
P otíže po požití h u b b ý v a jí nej častěji způsobeny a lim e n tá rn í o trav o u jedo vatým i h o u b am i; dochází k n im velm i často. Z au jím a jí p rv é m ísto ve v ý skytu o tra v y ro stlin a m i a d ru h é m ísto v celé širo k é skupině o tra v p o trav in am i (He rin k , 1967), protože n e jširší v rstv y o b y v atelstv a m a jí v elk ý zájem o sb ěr a po žíván í jed lý ch hub. N ejzávažnější z nich, o tra v a m uch o m ů rk o u zelenou (A m anita phalloides) si ta k řk a každoročně v y žad u je lidské oběti. A však i je d lé h o u b y m ohou způsobit o trav u , především zkažené houby, nebo houby, k o n ta m in o v a n é cizím i jedy. N ep rav é o tra v y h o u b am i jso u ta k o v é p o ru chy z d rav í (H erink, 1967), k teré jsou v p říč in n é souvislosti s požitím hub, n e m a jí však c h a ra k te r intoxikace. P a tří sem p ro stá in to leran ce (nesnášení) hub, střev n í neprůchodnost, zvláště po požití n a d m ě rn é h o m nožství h u b n ajed n o u , alergózy a ta k zvané psychogenn í dyspepsie. In to le ra n c e (nesnášení) h u b m ůže vzácně b ý t vyvoláno chyběním střev n í treh alázy , tj. enzym u, k te rý se nach ází v k artáčo v ém lem u ten k éh o střev a a k te rý štěp í h y d ro ly tick y c u k r treh aló zu , obsažený v n ěk te rý ch houbách. Člověk požívá v ě tšin u u h lo v o d an ů ve fo rm ě p o lysacharidů či disacharidů. P o ly sach arid y jso u šk ro b a glykogen a jso u štěp en y slinou a p an k reatick o u am ylázou n a m a ltá z u a m alo u fra k c i jin ý ch jednoduchých cukrů. O disacharidech se je ště n ed á v n o soudilo, že jso u štěp en y v e střev n í šťávě. N a podkladě prací C ran a (1966), M illera a C ran a (1963) a U goleva (1967) bylo zjištěno, žej jsou štěp en y h y d ro ly tick y až v b u ň k á c h ja k o v mozaice. V těch to b u ň k ách — entero cy tech se n ach ázejí p říslu šn é en zym y-disacharidázy, k te ré štěpí jed n o tli vé d isach arid y n a m onosacharidy. Nej důležitější d isacharidy jsou m altóza, izom altóza, sacharóza, laktóza, tre h a ló z a a cellobióza a enzym y je štěpící: m altáza, izom altáza, sacharáza, lak táza, tre h a lá z a a cellobiáza. M altóza, sacharóza a lak tó za se v y sk y tu jí v běžné stravě, kdežto trehalóza, izom altóza a cellobióza jso u vzácnější, p ře sto v šak m a jí v enterocytech své spe cifické enzym y. K linické p ro je v y n e d o sta tk u těch to enzym ů, disacharidáz, se vyzn aču jí p řed ev ším p rů jm y , k řečem i a p ly n atostí. P ři požívání příslu šn éh o cu k ru vedou p a k k p o stu p n ém u c h á trá n í organism u. P ři o d stran ěn í p říslu š néh o cu k ru z p o tra v y potíže mizí. U lid í je n e jč a stě jší n e d o sta te k lak tó zy — m léčného cukru. L aktóza je h lav ním cu k rem m lé k a savců; k ro m ě u sevců je lak tó za obsažena je n v těle švába. Biologové P ilson a K elly (1962) popsali n e d o state k lak tó zy v m léce tu le n ě Za121
Č e s k á m y k o l o g i e 30 (i) 1976 TABULKA 1,
I
I
I
I
I
PAC.
POHL.
A .F .
cf
1915
95
5
1
0
15,5
45
3(1
9
27,9
M .F .
O
1920
100
3
1,5
4
16
36
5,3
12
65,6
M .S .
g
1939
88
5
1
6
20
40
4
8
J2
R . F.
1942
96
6
1
5
24
48
4
8
32
UF.
J
1944
110
4
I
4
18
30
4,5
7,5
33,75
.J
1945
84
3
1
0
24
30
8
10
80
].
F.
R O Z.
PROTEINY LACTÁZACELLO' TRE SACHA- MALT^ ZA S/L M/L s/L v m / l BlÁZA HALÁZA RÁZA
T A B U L K A 2. P ro te in y v mg na gram vlhké váhy
L a k tá z a
C ellobiáza v jed notkách
T re h a lá z a
na gram
vlhké
S acharáza
M altáza
váhy
x+s
96 i 14,2
4,9 i 2,4
2,1 ± 0,8
2,9 í 1,3
13,1 ± 5,6
33,9 í 12,1
krajní hodnoty
55-150
2,1 -1 1 ,4
1,1 - 3 , 2
1,3 - 5,2
4,6 - 3 0
22 - 62,2
M /L
S /L
M /L X S /L
R ís
7,9 1 2,7
3,1 - 1,8
26,5 ± 25,6
krajní hodnoty
2,3 — 13,8
1,3 —8,5
/,98 — 85
lophus calijornianus. R. 1965 popsali te n to n e d o statek v celé čeledi Otoricideae n a rozdíl p ro ti zástu p ců m čeledi Phocoideae, k te ří laktózu v m léce a p rav d ě podobně i la k tá z u ve střev ě m ají. V zácný je deficit (nedostatek) stře v n í sacharázy a současně ta k é izom altázy u lidí. B yl popsán W eiersem a K am erem (1962). P ro k linickou diagnózu chybění stře v n í disacharidázy je nej důležitějším po žadavkem zjištěn í je jí enzy m atick é a k tiv ity p řím o ve vzo rk u střeva, k te rý byl získán stře v n í biopsií. V šechny o sta tn í m etody n ejsou dosti precizní. Jso u ovliv n ěn y řa d o u fa k to rů . V edle en zym atické a k tiv ity v e stře v n ím vzo rk u p rovádím e ještě to le ra n č n í te sty p říslu šn ý m cukrem , k d y po v y p ití n e jča stě ji 100 gram ů 122
'
"
.
M A D Ž A R O V O V Á -N O H E JL O V Á : IN T O L E R A N C E H U B 160-
60- ^
160-
~ '
l
"
'
"
l
'
"
l
-A
l
30 60 90 120 GLYKEMIE PO ORÁLNÍ ZÁTĚŽI 50 GR TREHALÁZY U OSOB A ,L,F
60-
l
l
I
I
30 60 90 120 GLYKEMIE PO ORÁLNÍ ZÁTĚŽI GLUKÓZOU
disach arid u , ro zp u štěn éh o ve vodě n ebo čaji, odebírám e v u rčitý ch interv alech v zorky k rv e a zjišťujem e obsah k re v n íh o cukru-glukózy. P ři chybění příslu š n éh o enzym u dochází po v y p ití ro zto k u d isacharidu k zažívacím potížím , p rů jm ů m a v zestu p k re v n íh o cu k ru je a b n o rm áln ě nízký. B ergoz (1971) u p ozornil n a nem ocnou s nesnášenlivostí hub, u níž m ěl po dezření n a m ožné chybění stře v n í treh alázy . P ro šp a tn ý sta v nem ocné však n e m ohl p ro v ést o d eb rán í v zo rk u stře v n í sliznice. P o p rv é b y l zjištěn deficit stře v n í tre h a lá z y v y šetřen ím p řím o ze vzorku sliz nice te n k é h o stře v a u 241etého m uže a jeh o otce (M adžarovová-N ohejlová, 1973), což je p řed m ětem to h o to sdělení. Popis
případu:
C ty řia d v a c e tile tý m u ž b y l p ř i ja t n a d ru h o u in te rn í k lin ik u v P lz n i p ro p o d e z ře n í n a o tra v u h o u b am i. S těž o v a l si n a b řiš n í p o tíže, z v ra c e n í a p ře d e v š ím p rů jm y . S ta v n em o cn é h o se u p ra v il b ě h e m 24 h o d in p o z ap o č a té m léče n í. M a n ž e lk a n em o c n é h o p řin e s la d o d a te č n ě h o u b y , ze k te r ý c h b y l p ř ip r a v e n p o ž itý p o k rm . D e te rm in a c i h u b la s k a v ě p ro v e d l A n to n ín P y šek . Z jis til ža m p io n ovčí — A g a ric u s a rv e n sis Schaeťf. ex F r. a h řib sm rk o v ý — B o le tu s e d u lis ssp. b u lb o su s (S chaeff. ex S dhroet.) P il. M a n ž e lk a a tch ý n ě, k te r é též je d ly p řip ra v e n ý p o k rm , b y ly zcela b e z p o tíží. N em o cn ý d o d a te č n ě u d a l, že h o u b y n e s n á š í již od d ě ts tv í; je jic h p o ž ití m u p ů so b í z a žív ací p o tíže s p rů jm e m ; n e s n á š e n liv o s t h u b s e v y s k y tu je u v íc e č le n ů ro d in y — ta k é je h o otec, s tr ý c (o tců v b r a tr ) a d v a b r a tr a n c i n e s n á š e jí h o u b y . C elk o v é v y š e tře n í in te rn í a g a stro e n te ro lo g ic k é n e v y k á z a lo c h o ro b n ý c h zm ěn . P ro to ž e o n e m o c n ě n í p řip o m ín a lo sy m p to m y ty p ic k é p ro n e sn á š e n liv o s t d is a c h a rid u , b y li ja k n em o cn ý , t a k je h o ro d iče, b r a t r a d vě s e s try v y š e tře n i p ro p o d e z ře n í n a ch y b ě n í s tře v n í tre h a lá z y . S trý c a d v a b ra tra n c i, k te ř í ú d a jn ě též h o u b y n e sn á š e jí, v y š e tře n i b ý t n em o h li. M ateriál
a metodika
U v šech še sti v ý še u v e d e n ý c h osob b y la b ia sk o p ic k o u k a p s lí o d ň a ta č á s tk a te n k é h o stře v a , k te r á b y la v y š e tře n a h isto lo g ic k y a e n z y m a to lo g ic k y n a a k tiv itu stře v n íc h d is a c h a rid á z D a h lq u isto v o u m e to d o u v ú p ra v ě K o je c k é h o a M a tlo c h y (1965). J e d n o t123
.....
Č E SK A M Y K O L O G IE 30 (2) 1976
A
C
B
.
D
E
RODOKMEN S E DVĚMA P Ř ÍPA D Y D E F IC IT U
□
MUŽ
(^ ^ Ž E N A
□
F TREH A LÁ ZY
NORMÁLNÍ AKTIVITA TREHALÁZY
|H
D EFICIT
TREHALÁZY
k y d is a c h a rid á z (m ik ro m o ly s u b s trá tu , h y d ro ly z o v a n é h o za m in u tu ) js o u v y já d ř e n y n a g ra m v lh k é v á h y . V ý sled k y v y š e tře n í js o u v ta b u lc e 1. K o n tro ln í v y š e tře n i u s k u p in y d v a c e ti z d ra v ý c h osob jso u u v e d e n y v ta b u lc e 2. T o le ra n č n í te s t p o zátě ži tr e h aló zo u p ro k á z a l p lo c h o u k řiv k u u o tc e a sy n a , v e sro v n á n í s k řiv k o u z d ra v é s e s try s n o rm á ln ím v z e stu p e m k re v n íh o c u k ru (o b rá z e k 2). Z á tě ž tre h a ló z o u v y v o la la u otce a sy n a v e lm i v á ž n ě trá v íc í p o ru c h y , k te r é u sto u p ily a ž p o n ě k o lik a d n ech . R o d o k m e n v y še třo v a n ý c h osob je n a o b r. 1. B yl z jiš tě n k o m p le tn í d e fic it (ú p ln é ch y b ě n í) s tře v n í tre h a lá z y u o tc e a sy n a.
Diskuse V ýsledky a k tiv ity střev n ích disacharidáz a treh aló zo v é a glukózové to le ra n č n í testy , pro v ed en é u ro d in y se čty řm i dospělým i dětm i, pro k ázaly selek tiv n í p rim á rn í deficit stře v n í tre h a lá z y u otce a syna. T rehalóza, n e re d u k u jíc í d isacharid, je alfa-D -g lu k o p y ran o sy l-D -g lu k o p y ranosid. O bě je d n o tk y glukózy v m o lek ule treh aló zy m a jí fo rm u p y ranózy a jsou vzájem ně spojeny alfa-glykosidickým i m ůstky. T rehalóza byla izolována z k v as n ic a nám ele. A však obvyklým zdro jem treh aló zy je tre h a lo v á m ana. Č lověk požívá treh aló zu je n v m ladých houbách, kde je jí m nožství nebývá v ětší než 1 ,4 % . K dyž jso u h o u b y starší, tre h aló z a je h y d rolyzovaná n a glukó zu. P řesto že tre h a ló z a je v p o tra v ě člověka m o d ern í doby vzácná, specifický enzym p ro je jí hydrolýzu, tj. treh aláza, byl nalezen ve všech až doposud v y še tř-o v án ý ch vzorcích lidského te n k é h o střeva. V ýskyt deficitu tre h a lá z y u členů je d n é ro d in y je n u tn o považovat vzhledem k n esm írn é vzácnosti tohoto n álezu za vysoce vý zn am n ý p ro je h o genetický ch arak ter, k te rý se p řed p o k lá d á u d aleko častějšího d eficitu stře v n í laktázy. 124
I
I
■ ■ ■ ■ ■ ■ H
M A D Ž A R O V O V Á -N O H E JL O V Á : IN T O L E R A N C E H U B
K o n sta n tn í p říto m n o st stře v n í tre h a lá z y v te n k é m střevě člověka je velm i zajím avá. N aši p ředci p rav d ěp o d o b n ě požívali ve velkém m nožství p otravu, obsahující treh aló zu , tj. nižší rostlin y , h o u b y a snad i hm yz. C hybění stře v n í tre h a lá z y je te d y p rav d ěp o dobně vrozené, dědičné a velm i vzácné. J e n u tn o n a ň pom ýšlet tam , k d e došlo k zažívacím potížím po požití zaručeně jed lý ch h u b a nem ocný u d á v á n esn ášenlivost h u b od dětství. Literatura
■ ■ ■ ■ ■ I ■ ■ ■ I ■ ■ ■ I I I I I
B e r g o z R. (1971): T re h a lo se m a la b so rp tio n c au sin g in to le ra n c e to m u sh ro o m s. G a stro e n te ro lo g y 60: 909—912. C r a n e R. K . (1966): E n z y m e a n d m a la b so rp tio n : c o n c e p t o f b ru s h b o rd e r m em b r a n e d isease. G a stro e n te ro lo g y 50: 254—262. H e r i n k J. (1967): H ouby. L é k a řs k é re p e tito riu m . SZ N : 1064—1069. K o j e c k ý Z. et M a t l o c h a Z. (1965): Q u a n tita tiv e d iffe re n c e s o f in te s tin a l d isa c c h a rid a se s. G a stro e n te ro lo g ia (B asel) 104: 343 —351. M a d ž a r o v o v á - N o h e j l o v á J . (1973): T re h a la s e d e ficien cy in a fa m ily . G a stro e n te ro lo g y 65: 130 —133. M i l l e r D. e t C r a n e R. K . (1963): T h e d ig e stio n o f c a rb o h y d ra te s in sm a ll in te s tin e . A m er. J. C lin. N u trit. 12: 220. P i I s o n M. E. Q. e t K e l l y A. L. (1962): C o m p o sitio n o f th e m ilk fro m Z alo p h u s c a lifo rn ia n u s, th e C a lifo rn ia s e a lion. S c ien ce 135: 105 —108. U g o l e v A. M. (1967): P a to lo g ija ž alu d e čn o -k iše čn o g o tr a k ta i p ris tě n o č n o je p iš č e v a re n ije . T ru d y 13-oj i 14-oj V seso ju zn y c h k o n fe re n c ij n a u č n o g o o b šč e stv a te rp e v tov, M oskva, p. 402—405. W e i e r s M. A. et v a n d e K a m e r J. M. (1962): D ia rrh o e c a u se d b y su g a r s p littin g enzym es. A c ta p a e d ia t. 51: 371—375.
I
A d re sa a u to rk y : M U D r. J a r m ila M a d ž a ro v o v á-N o h e jlo v á , CSc., Popelnicová 52, Plzeň
Nové nálezy hub v Československu Czechoslovak records 15. Inocybe brunneo-rufa Stangl et Veselský K l o b o u k 10—22 m m v p rů m ě ru , te n c e m a sitý , s o k ro u h lo u , tu p ě v y n ik lo u b r a d av k o u , přitiskl© š u p in k a tě v lá k n itý , k sv ě tle jším u o k ra ji b rá z d itě rý h o v a n ý a je n n a sa m ě m o k ra ji tro c h u ro z p u k an ý , o říšk o v ě h n ě d ý a ž h n ě d o ry ša v ý , n a h rb o lu a k o lem n ě h o s tř íb ř itě o jín ě n ý , což b ý v á č a sto z a k ry to u lp ív a jíc ím i z b y tk y z e m in y ; d u ž n in a sy tě o k ro v á , z e m ité h o p a ch u . L u p e n y neipříliš h u stě [L 26 —30; 1 (1) 3], je n ú z k ý m zo u b k e m p řip n u té , 2—3 m m širo k é, š tíh le la n c e to v ité , z p rv u šed o b ílé, v e s tá ří šp in a v ě o k ro v é až h n ěd é, n a o stří bílé. T ř e ň 20—40 X 2 —4 m m , v lá k n itý a p o d é ln ě tře p iv ý , v á lc o v itý , s b ílo u o d sed lo u h lízk o u až 7 m m v p rů m ě ru ; z á k la d n í o k ro v á až re z a v á b a r v a p o k o žk y je z a k ry ta čistě b ílý m o jín ě n ím p o celé d é lc e tř e n ě ; d u ž n in a o k ro v á, n ě k d y s je m n ý m č erv e n o h n ě d ý m n á d e c h e m ; p a c h zem itý , ch uť n a h o řk lá . V ý t r u s y 8 —10 ( —12) X (6,5) 7 —8 ¡j.m s v y n ik lý m i o b lý m i h rb o lk y v p o č tu 6 —8 ( —14), n ě k te ré v ý tru s y až Skoro iso d ia m e tric k é , p řip o m ín a jíc í v lá k n íc í h v ě z d o v ý tru so u — I. asterospora. B a s i d i e 30 X 10 fim , te tra sp o ric k é . C h e i l o c y s t i d y v ře te n ité , 50—70 X (12) 14—22 ( —24) /¿m s tlu stý m i s tě n a m i až 2 fím , ž lu tý m i v 20% K O H . P l e u r o c y s t i d y b řic h a té , 50—60 X 17 —24 ( —28) u m s n á p a d n ě tlu s tý m i stě n a m i až d o 3 ¿¿m, žlu tý m i v 20% K O H . K a u l o c y i s t i d y h o jn é p o c elé d élce tř e n ě až k b ázi h líz k y 30 —80 X 10 —14 ( —22) um, p o m ě rn ě te n k o s tě n n é , s k ry s ta lo vou čep ič k o u i b ez ní.
0Q&
Chu-PL
K
In o cyb e b ru n n e o -ru fa S ta n g l e t V eselsk ý — v l á k n í c e h n ě d o r y š a v á . V ý tru sy , ch eilo cy stid y a p le u ro c y stid y , k a u lo c y stid y ; p o d le n á le z u z 26. V II. 1975. J. S ta n g l del. M o r a v a : O stra v a , h u tn ic k á ta b u lo v á h a ld a “H ra b ů v k a “ , n a m e z e m a tě sk e le to v ité k a m e n ité s u ti z v y so k o p ec n í o c elá řsk é stru sk y , o b sa h u jíc í p řím ě s š tra m b e rs k é h o v áp en ce, v b o h a té v rs tv ě h u m u s u p ři p ů d n ím p H 6,82 p o d jilm e m h o la n d s k ý m — U lm u s holla n d ica M ill. ( = U. c a rp in ifo lia X glabra), 2-3. V III. 1970 (h arb . J. V eselský, O strav a) a 5. IX . 1970 (PRM ) s b íra l J. V eselsk ý . — S l o v e n s k o : Š u tov ce, o k re s B ojnice, v lese “O sičin a“ p o d h a b re m o b e c n ý m — C a rp in u s b e tu lu s L. sb íra li 26. V II. 1975 J. D ítě a J. K u th a n (herb. J. V eselský, O strav a). In o c y b e b ru n n e o -ru fa S ta n g l e t V eselský, Čes. M ykol. 28 (1); p. 5, 1971, česk ý n á zev: v lá k n íc e h n ě d o ry ša v á , b y la p o p rv é p o p sá n a d le n á le z ů v A u g sb u rg u , B R D (ho lo ty p u s M). R o ste n a m in e rá ln ě b o h a tý c h n e u tr á ln íc h až le h c e b a z ic k ý c h p ů d á c h , v á p n itý c h p ísk o v c íc h a n a m e z e rn a tě s k e le to v ité k a m e n ité p ů d ě s b o h a tě v y v in u tý m h u m ó zn ím h o riz o n te m , a to d le d o su d z n á m ý c h n á le z ů p o d ja s a n e m z te p ilý m (F rax in u s excelsio r), jilm e m h o la n d s k ý m (U lm u s X h o lla n d ica M ill.), h a b re m ob ecn ý m (C arpinus b etu lu s) a h a b ro v c e m h a b ro listý m (O strya ca rp in ifo lia ), p ře d e v š ím v s ta 126
NOVÉ NÁLEZY rý c h m ě stsk ý ch p a rc íc h a v h a b ro v ý c h ja v o řin á c h le sn íh o ty p u C a rp in e to -A c e re tu m Z la tn ík 1956. V elik o stí i v y b a rv e n ím je v e lm i p o d o b n á v lá k n íc e n íz k á — I. h u m ilis F a v re , k te r á v ša k m á k a u lo c y s tid y je n v h o rn í p o lo v in ě tř e n ě a je jí s v ě tle ž lu to h n ě d ý tř e ň m á m aličk o u , s o tv a 4 m m širo k o u h líz k u s le h c e zv ý šen ý m o k ra je m , n ik o liv odsedlou. J. S ta n g l (in litt.) v y tv o řil p ro n i a p ro v lá k n íc í v rb o v o u — I. salicis K ü h n e r su b sö k ci H u m iles S ta n g l (ined.) v sek ci M a rg in a ta e K ü h n e r. Inocybe
brunneo-rufa
Stangl
et
Veselský
1971
H aec sp ecies h a u d scio r a r a , se d v e ri s im ile om issa, d u a b u s lo c a líta tib u s in C echos lo v a k ia le c ta : M o r a v i a (ČSR): O stra v a , s tr u e s o ffic in a e m eta llic a e , “ H a ld a H ra b ů v k a “ d ieta, u t n e m u s fro n d o su m a g re s te v e stita , in h u m o p H 6,82 su b U lm o X h o lla n d ica d ie b u s 23. V III. a tq u e 5. IX . 1970 J. V eselsk ý leg it. — S l o v a k i a (SSR): S u to v c e p ro p e B o jn ice in s ilv a “ O sič in a “ d ie ta in h u m o su b C arpino d ie 26. V II. 1975 J. D ítě u n a cum J. K u th a n legit. D o m in o J. S tan g l, o p p id o A u g u sta V in d e lie o ru m (A ugsburg), p ro re v isio n e colle c tio n u m e C eeh o slo v a k ia e t p ro p ic tu ris lin e a rib u s m u lta s g ra c ía s refero . J a ro sla v V e se lsk ý Sp e
-
i
O
f
S
K
&
č
y
" ífr?
o ů a| /
\ /
\\ //
V
^ K .W - S O X 1 l- 1 S - ( ftJ ju m
In o cyb e fu lig in e o -a tro H u ijs m a n — v l á k n í c e s a z o v á . V ý tru sy , b a sid ie, c h e ilo cystidy, p le u ro c y stid y a k a u lo c y stid y ; p o d le n á le z u z 29. VI. 1975. J. S ta n g l deí
16. Inocybe fuligineo-atra Huijsman K l o b o u k 1 0 - Í8 ( —25) m m v p rů m ě ru , te n c e m a sitý , z á h y p lo še rozložený, s tu* pě v y n ik lý m h rb o le m , p o d v in u tý m o k ra je m ; o d ěn í k lo b o u k u je tv o ře n o tě sn ě řa z e n ý m i ra d iá ln ím i sv a z e č k y v lá k e n , k te r é se u s ta ršíc h p lo d n íc ště rb in o v itě ro z estu p u j] s m ě re m k o k ra ji k lo b o u k u a je jic h ž z á k la d n í b a rv a je v m lá d í a za v lh k a sy tě sepiově h n ě d á , v e s tá ř í a za s u c h a sk o ro h n ě d o č e rn á , p ři čem ž v m e z e rá c h ro z e sto u p lý c h svazečků fib ril p ro s v ítá ž lu ta v ě b ě la v á b a rv a d u ž n in y k lo b o u k u . L u p e n y d o sti h u s té (dle H u ijs m a n a L : 32), so u m ě rn ě p ro h o z e n é 3 lu p ín k y , b ř i c h até , až 4 m m širo k é, p ř ip n u té k e tř e n i a s i Ví šířk y , z p rv u ž lu to h n ěd é , p a k sk o řico vé, s b rv itý m , b le d ý m o střím . T ř e ň 25 —35 m m d lo u h ý , 2 —4 ( —5) m m širo k ý , v álc o v itý , n ě k d y tro c h u zprohýb an ý , se sla b ě o d se d lo u h líz k o u d o 8 m m šířk y , k te r á s e sn a d n o lá m e a z ů stá v á v s u b s trá tu . P o k o ž k a tř e n ě je p o d é ln ě v ro s tle v lá k n itá , p o p ela v ě h n ě d á v o d stín u 127
Č ESK Á M Y K O L O G IE 30 (2) 1976 b a rv y p o k o žk y k lo b o u k u , n ě k d y s n á p a d n ý m ry š a v ě č e rv e n ý m n á d e c h e m , k te rý jsm e pozorovali- u 3 ze 7 n a le z e n ý c h p lo d n ic, a s je m n ý m šed o b ílý m o jín ě n ím p o celé délce třen é . V ý t r u s y 8 -1 0 ,5 X 6,5 - 7,6 ¿¡m s v y n ik lý m i h rb o lk y , jic h ž lze n a p o č íta t 8 —14. B a s i d i e te tra s p o ric k é 27—30 X 9 —11 ,um. C y s t i d y n a p lo še i o s tří lu p e n ů h o jn é 48 —60 X 15 —18 ( —22) fxm , la h v ic o v ité s k rá tk ý m k rk e m , h y a lin n ím i stě n a m i a s k ry s ta lic k o u čep ič k o u i b e z ní. K a u l o c y s t i d y 40 —50 X 12—15 ( —17) ¿¿m. M o r a v a : s ta rá z ám e c k á z a h ra d a v O stra v ě -T ře b o v ic íc h , n a zem í u p lo tu v tr á v ě pod p á m e ln ík e m (S y m p h o ric a rp o s riv u la ris S u k sd f. = S. ra cem o su s M chx.) poblíže b řízy (B e tu la sp.) s b íra li 23. VI. 1975 J. D ítě a J. V eselsk ý (2 p lo d n ice), 29. VI. 1975 J. D ítě (2 plo d n ice) re v id . J. S tan g l, 6. V II. 1975 J. D ítě, šťa stn ý o b je v ite l lo k ality , 3 p lo d n ice (PRM ). In o cyb e fu lig in e o -a tra H u ijs m a n F u n g u s 25: 27 —28, 1955, v h o d n ý česk ý název : v lá k n íc e sazo vá, n álež í d le c ito v a n é h o a u to ra d o k o m p le x u In o c y b e o b lecta b ilis. Od o s ta tn íc h č le n ů té to o b tížn é sk u p in y , jm e n o v itě od d ru h u I. o b lecta b ilis. (B ritz.) Sacc. t. d ecem g ib b o sa K ü h n e r [cf. K ü h n e r, B ull. Soc. m ycol. F r. 49 (1): 116 —117, 1933] se liší p ře d e v š ím svou k o n s ta n tn í d ro b n o stí, v e lm i tm a v o u a ž sk o ro č e rn o u b arv o u k lo b o u k u s p e rs istu jíc ím i z b y tk y šed o b ílé h o v é la n a v y n ik lé m te rč i k lo b o u k u . H ab itu á ln ě je v te ré n u až šá liv ě p o d o b n á I. o va lisp o ra K a u ffm a n , k te r á je v š a k h lad k o v ý tru sá , a In o c y b e b ru n n e o -ru fa S ta n g l e t V eselský, k te r á se k ro m ě h n ě d o ry šav é h o k lo b o u k u liší p ře d e v š ím tlu sto stě n n ý m i cy stid a m i a jin ý m tv a r e m v ý tru sů , ta k ž e ji J. S ta n g l z a řa z u je v sek ci M a rg in a ta e K ü h n e r d o su b se k c e A ste ro sp o ra e (S tan g l ined. in litt.). Z a n a k re s le n í m ik ro z n a k ů o stra v sk é h o n á le z u v lá k n íc e sazo v é a p o ro v n á n í s typo vou p lo d n icí H u ijsm a n o v o u , u lo žen o u v R ijk s h e rb a riu m L eid en , jsem d ík y zavázán p a n u J. S tan g lo v i, A u g sb u rg Inocybe
fuligineo-atra
Hu i j s m a n
in
Moravia
H aec species r a r a h a u d p ro c u l s a e p ib u s h o rti c la u s to ru m T ře b o v ic e (“D riw ic z “) u rb is O strav a , c a p itis M o ra v ia e b o re o -o rie n ta lis, in g ra m in e su b fru tic e S y m p h o ric a rpus riv u la ris S u k sd f. v ic in ia B e tu la e sp. 23. VI., 29. VI. a tq u e 6. V II. 1975 d e J. D ítě, in v e n to re lo c a lita tis felice, c o llec ta est. Ja ro sla v V e se ls k ý
Č ESK Á M Y K O L O G IE — V y d á v á Čs. v ě d e c k á sp o leč n o st p ro m y k o lo g ii v A cad em ii, n a k la d a te ls tv í ČSAV, V o d ičk o v a 40, 112 29 P r a h a 1. — R e d a k c e : V ác la v sk é n á m . 68, 115 79 P r a h a 1, tel. 261441—5. T isk n e : S tá tn í tis k á rn a , n. p., záv o d 4, S á m o v a 12, 10146 P r a h a 10. — O b je d n á v k y a p ře d p la tn é p řijím á P N S , ad m in . o d b o r tisk u , J in d řiš s k á 14, 125 05 P r a h a 1. L ze ta k é o b je d n a t u k a ž d é h o p o što v n íh o ú řa d u n e b o d o ru čo v a te le. C en a je d n o h o č ísla K čs 8 ,—, ro č n í p ře d p la tn é (4 sešity ) K čs 32, —. (T yto cen y jsou p la tn é pouze p ro Č eskoslovensko.) — S ole a g e n ts fo r a ll w e s te rn c o u n trie s w ith th e ex c e p tio n o f th e G e rm a n F e d e ra l R e p u b lic a n d W est B e rlin JO H N B E N JA M IN S B. V., A m ste ld ijk 44, A m s te rd a m (Z.), H o lla n d . O rd e rs fro m th e G. F. R. a n d W est B e rlin sh o u ld b e s e n t to K u b o n & S a g n e r, P . O. B ox 68, 8000 M ü n c h e n 34 o r to a n y o th e r s u b s c rip tio n a g e n cy in th e G. F. R. A n n u a l s u b s c rip tio n : Vol. 30. 1976 (4 issues) D u tch G lds. 5 0 . - (DM 4 8 .- ) . T oto číslo v y šlo v k v ě tn u 1976. (č) A cad em ia, P r a h a 1976. 12 8
U pozornění p řisp ěvatelů m České m ykologie V zh led em k to m u , že v ě tš in a a u to r ů z asílá re d a k c i ru k o p is y fo rm á ln ě n e v y h o v u j í c í , u v e ře jň u je m e n ě k te ré n e jd ú le ž itě jš í z á sad y p ro ú p ra v u ru k o p is ů (jin a k o d k a z u je m e n a p o d ro b n ě jš í s m ě rn ic e u v e ře jn ě n é v 1. čísle Č esk é m y k o lo g ie, roč. 16, 1962). 1. Č lán e k za č ín á Českým n a d p ise m , po d n ím ž je p ř e k l a d n á z v u n a d p i s u v n ě k te ré m ze sv ě to v ý c h ja z y k ů , a to v tém že, jim ž je p sá n a b s tra k t a p říp a d n ě s o u h rn n a k o n c i č lá n k u . P o d nfm n á s le d u je p ln é k ř e s t n í j m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a (a u to rů ), b ez a k a d e m ic k ý c h titu lů . 2. V šech n y p ů v o d n í p rá c e m u sí b ý t d o p ln ě n y k r á tk ý m ú v o d n ím s o u h rn e m — a b s t r a k t e m v č e s k é a n ě k t e r é s v ě t o v é ř e č i . R ozsah a b s tra k tu , v e k te ré m m ají b ý t v ý stiž n ě a s tru ě n ě c h a ra k te riz o v á n y v ý sle d k y a p řín o s p o je d n á n í, n e sm í p ře s a h o v a t 15 ř á d e k s tro jo p isu . 3. U d ů le ž itý c h a v ý z n a m n ý c h stu d ií d o p o ru č u je m e p ř ip o jit (k ro m ě a b s tra k tu , k te r ý je p ouze in fo rm a tiv n í) p o d ro b n ě jš í c iz o ja z y č n ý s o u h r n ; je h o ro z sa h n e n í om ezen. K ro m ě to h o se p ř ijím a jí č lá n k y p sa n é cele cizo jazy čn ě , s č e sk ý m p o d titu le m , d o p ln ě n é česk ý m a b s tra k te m a p o p říp a d ě i so u h rn e m . 4. V la stn í ru k o p is, tj. stro jo p is (30 ř á d e k p o 60 ú h o z e c h n a s tr á n k u o n e jv ý š e s 5 p ře k le p y n eb o š k r ty a v p isy n a s trá n k u ) m u sí b ý t p s á n o b y č e j n ý m z p ů s o b e m . Z ása d n ě n en í p ř íp u s tn é p s a n í a u to r s k ý c h jm e n vel. p ísm e n y , p r o k lá d á n í n e b o p o d trh o v á n í slo v či celý ch vět a td . To, co ch c e a u to r z d ů ra z n it, sm í p ro v é s t v r u k o p is e p o u z e t u ž k o u (p o d trh n e p ř e ru šo v a n o u č aro u ). V e šk e ro u ty p o g ra fic k o u ú p r a v u p ro v á d í v ý h ra d n ě re d a k c e . T u ž k o u m ů ž e a u to r p o s tr a n ě ru k o p is u o zn ačit, co m á b ý t v y sá z e n o p etite m . 5. C itace lite r a tu r y : k a ž d ý a u to r s ú p ln o u lite rá rn í c ita c í je n a sa m o statn ém řádku. Je -li o d je d n o h o a u to r a u v á d ě n o v íce c ito v a n ý c h p ra c í, je h o jm é n o se v žd y z n o v u celé v y p isu je i s c ita c í z k r a tk y časo p isu , k te r á se o p a k u je (n ep o u žív ám e „ ib id e m “). Z a p říjm e n ím n á sle d u je (bez č á rk y ) z k r a tk a k ře s tn íh o jm é n a , p a k v záv o rce le to p o č e t p rá c e , za z á v o rk o u d v o jte č k a a za n í ú p ln á (n ezk rácen á) cita c e n á z v u p o je d n á n í n e b o k n ih y . P o te č c e za n áz v e m m ísto , k d e k n ih a v y šla , n e b o z k rá c e n á cita c e časo p isu . J m é n a d v o u a u to r ů s p o ju je m e l a t i n s k o u s p o j k o u „ e t“ a t ř í či v íce a u to r ů č á rk a m i; je n m ezi p o sle d n ím i d v ěm a je s p o jk a „ e t“. 6. N ázv y č a s o p isů p o u ž ív á m e v m e z i n á r o d n ě s m l u v e n ý c h z k r a t k á c h . J e jic h se z n a m u n á s d o su d s o u b o rn ě n e v y šel, ja k o v zo r lze v ša k p o u ž ív a t z k r a te k p e rio d ik z 1. sv a zk u F lo ry CSR — G a s te ro m y c e te s, z p o sle d n íc h r o č n ík ů Č eské m y k o lo g ie, z L o m sk éh o S o u p isu cizo z e m sk ý c h p e rio d ik (1955—1958) n e b o z b o ta n ic k é b ib lio g ra fie F u tá k -D o m in : B ib lio g ra fia k fló re CSR (1960), k d e je i s tr u č n ý v ý k la d o z k r a tk á c h č a so p isů a b ib lio g ra fii vůbec. 7. P o z k ra tc e č a so p isu n e b o po c ita c i k n ih y n á s le d u je ro č n ík n e b o d íl k n ih y v ž d y je n a r a b s k ý m i č í s l i c e m i a b ez v y p iso v á n í z k r a te k (roč., to m ., B a n d ., vol., etc.) a p ře s n á c ita c e s tr á n e k . Č íslo ro č n ík u n e b o sv a z k u je od cita c e s tr á n e k o d d ělen o d v o jte č k o u . U je d n o d íl n ý c h k n ih p íše m e m ísto číslice 1: p o u z e p . ( = p a g in a , s trá n k a ). 8. P ř i u v á d ě n í d a t sb ě ru ap o d . p íše m e m ě s í c e z á s a d n ě ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. VI.). 9. V šech n y d r u h o v é n áz v y z a č ín a jí z á s a d n ě m a l ý m p í s m e n e m (n a p ř. S clero tin i* v eselý i), i k d y ž je d r u h p o jm e n o v á n po n ě k te r é m b a d a te li. 10. U p o z o rň u je m e a u to r y , a b y se ve sv ý c h p řísp ě v c íc h p řid rž o v a li p o sle d n íh o v y d á n í N o m e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l (viz J . H o lu b ; M e zin áro d n í k ó d b o ta n ic k é n o m e n k la tu ry 1966; Z p rá v y Cs. b o t. S pol. 3, P říl. 1, 1968). J d e p ře d e v ším o u v á d ě n í ty p ů u n o v ě p o p i so v a n ý c h ta x o n ů , o p ře s n o u cita c i b a s io n y m u u n o v ě p u b lik o v a n ý c h k o m b in a c i apod. 11. Ilu s tr a č n í m a te riá l (k re s b y , fo to g rafie) k č lá n k ů m č ís lu jte p rů b ě ž n ě u k a ž d é h o č lá n k u zvlášť a r a b s k ý m i č íslic e m i (bez z k r a te k o b r., A bbild. apod.) v to m p o řa d í, v ja k é m m á b ý t u v e ře jn ě n . 12. P ře d n o s tn ě se o tis k u jí p ř ís p ě v k y čle n ů Č e sk o slo v e n sk é v ěd e c k é sp o le č n o sti p ro m ykologii. P ř i c ita c i h e rb á řo v ý c h d o k la d ů u v á d ě jte z á s a d n ě m e z in á ro d n í z k r a tk y v še ch h e r b á ř ů (In d ex h e r b a r io r u m 1956): BRA — S lo v e n sk é n á ro d n ě m ú z e u m , B ra tisla v a BRNM - B ot. od d. M o rav sk éh o m u zea, B rn o B R N S — Ú s tře d n í fy to k a ra n té n n í la b o r a to ř p ř i U stř. k o n tr. a zk u š. ú st. zem ěd., B rn o B R N U — K a te d r a b o ta n ik y p říro d , fa k . J . E. P u rk y n ě , B rn o O P — B o t. o dd. S lezsk éh o m u zea, O pava PR M — N á ro d n í m u z e u m , m y k o lo g ic k é o d d ělen i, P ra h a PRC — K a te d r a b o ta n ik y p říro d , fa k . K a rlo v y Univ., P ra h a S o u k ro m é h e r b á ř e n e c itu je m e n ik d y z k ra tk o u , n ý b rž p říjm e n ím m a jite le , n a p ř. h e rb . J. H e rin k , h e rb . F. Š m a rd a ap o d . P o d o b n ě u h e r b á ř ů ú sta v ů , k te ré n e m a jí m e z in á ro d n í z k ra tk u . R u k o p isy n e o d p o v íd a jíc í v ý še u v e d e n ý m z á sa d á m b u d o u v rá c e n y v ý k o n n ý m re d a k to re m zp ět a u to rů m k p ře p ra c o v á n í, an iž b u d o u p r o je d n á n y re d a k č n í ra d o u . R e d a k c e časopisu Č eská m y k o lo g ie
46 238 ČESKÁ
MYKOLOGIE
T h e jo u r n a l o f th e C zech o slo v a k S c ie n tific S o ciety fo r M ycology, fo rm e d f o r th e a d v a n c e m e n t of s c ie n tific a n d p ra c tic a l k n o w le d g e of th e F u n g i Vol . 30
Part
2
May
1976
Chief E d i t o r :
R N D R . Zdeněk Urban, D rSc. E d i t o r i a l C o m m i t t e e : A c a d e m ic ia n Ctibor Blattný, DrSc., Professor Karel Cejp, D rSc., R N D r. Petr Fragner, M U D r. Josef Herink, RNDr. František Kotlaba, CSc., In g . Karel Kříž, P ro m . bio l. Zdeněk Pouzar. E d i t o r i a l S e c r e t a r y : R N D r. Mirko Svrčck, CSc. A ll c o n trib u tio n s sh o u ld b e s e n t to th e a d d re ss o f th e E d ito ria l S e c re ta ry : T h e N a tio n a l M u seu m , V á c la v sk é n á m . 68, 115 79 P ra g u e 1, te le p h o n e No. 269451—59, e x t. 49. A d d re ss fo r e x c h a n g e : Č esk o slo v e n sk á v ě d e c k á sp o le č n o st pro mykologii, 111 21 P r a h a 1, P . O. B o x 106. P a r t 1 w a s p u b lish e d o n th e 1. F e b ru a r y 1976
CONTENTS J. S t a n g l e t J. V e s e l s k ý : In o c y b e a b ie tis K ü h n e r u n d irg e n d w e lc h e d e r n ä c h s t V e rw a n d te n . (B eiträ g e z u r K e n n tn is s e lte n e r e r In o c y b e n . N r. 7.) M it F a rb ta fe l N r. 9 0 ) ......................................................................................................................65 R. S i n g e r e t J. K u t h a n : Note® o n C h ro o g o m p h u s (G o m p h id iaceae) . . . 81 J. M a r k o v á : T o th e k n o w le d g e of th e b ro w n ru s t of co u ch g ra ss in B o h e m ia a n d M o rav ia. 1.....................................................................................................................................90 Z. H u b á l e k : O c c u rre n c e of k e ra tin o ly tic fu n g i in n e sts of T re e S p a rro w (P a sse r m o n ta n u s L.) in re la tio n to th e s u b s tra te m o i s t u r e .........................................................106 R. K r e j z o v á : U ltr a s tr u c tu r e of c o n id ia of P ae c ilo m y c e s fu m o so -ro se u s (Wize) B ro w n e t S m ith iso la te d fro m Z o o th e rm o p sis sp ..............................................................110 P. F r a g n e r , M. V á ň o v á , J. V í t o v e c e t P. V l a d i k : A b sid ia ra m o s a — firs t fin d in g o n th e C zech o slo v ak t e r r i t o r y ............................................................................115 A. S a m š i ň á k o v á e t S. K á l a l o v á : M ass c u ltiv a tio n of en to m o p h a g o u s fu n g u s V e rtic illiu m l e c a n i i ..................................................................................................... 118 J. M a d ž a r o v o v á - N o h e j l o v á : M u sh ro o m in to le ra n c e c a u se d b y small b o w el tre h a la s e d e f i c i e n c y ..................................................................................................... 121 Czechoslovak 15. 16.
I
records
In o cy b e b ru n n e o - ru fa S ta n g l e t V eselsk ý (J. V e s e 1 s k ý ) ........................................ 126 In o cy b e fu lig in e o -a tra H u ijs m a n (J. V e s e 1 s k ý ) .......................................................127
R e f e r e n c e s ...................................................................................................................................105 W i t h c o l o r e d p l a t e N o . 8 9 : B o le tu s e ry th ro p u s (Fr. ex F r.) K ro m b h . ssp. d isco lo r (Quél.) D e rm ek , K u th a n e t S in g e r (A. D e rm e k p in x .) N o . 9 0 : In o cybe a b ie tis K ü h n e r, 2. I. f u r f u r e a K ü h n e r, 3 . 1, v a c c in a K ü h n e r, 4. I. b r u n n e a Q u élet, 5. I. a llu v io n is S ta n g l e t V eselsk ý (J. S ta n g l p in x .) W i t h b l a c k a n d w h i t e p h o t o g r a p h s : V.—V I. A b sid ia ra m o s a (L in d t) L e n d n e r. V II.—V III. P a e c ilo m y c e s fu m o so -ro se u s (W ize) B ro w n e t S m ith
Cena jednoho čísla 8 ,- Kčs.
I I I I I
I