Ekonomické dopady alternativního vězeňského systému

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ekonomické dopady alternativního vězeňského systému Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. David Hampel, Ph.D.

Martin Šeda

Brno 2011

Děkuji vedoucímu této práce, Mgr. Davidu Hampelovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky, které pomohly dotvořit konečnou podobu bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vyřešil samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 15. května 2011

__________________

Abstract Šeda, M. The economic impacts of alternative prison system. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This bachelor thesis summarizes information about the alternative prison system, deals with the methodology of determining the cost of imprisonment in the various alternatives and compare them. It also deals with public opinion on alternative punishments. Keywords Alternative punishments, the costs of imprisonment in different variants, electronic monitoring, public opinion.

Abstrakt Šeda, M. Ekonomické dopady alternativního vězeňského systému. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Tato bakalářská práce sumarizuje informace z oblasti alternativního vězeňství, zabývá se metodikou stanovení nákladů na výkon trestu v různých alternativách a vzájemně je porovnává. Dále se zabývá názorem veřejnosti na alternativní tresty. Klíčová slova Alternativní tresty, náklady na výkon trestu v různých variantách, elektronické monitorování, názory veřejnosti.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ............................................................................................................. 10

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 10

Literární rešerše

Důvody vzniku alternativních trestů ......................................................... 12

2.2

Alternativní sankce ..................................................................................... 13

2.3

Negativní účinky trestu odnětí svobody .................................................... 14

2.4

Pozitiva alternativních sankcí .................................................................... 15

2.5

Alternativy v trestním řízení ...................................................................... 16

2.6

Alternativy k potrestání .............................................................................. 16

2.7

Alternativy k trestu odnětí svobody........................................................... 17

2.7.1

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody ................................ 18

2.7.2

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem ........... 19

2.7.3

Domácí vězení ..................................................................................... 19

2.7.4

Obecně prospěšné práce.................................................................... 20

2.7.5

Peněţitý trest ....................................................................................... 21

2.7.6

Další tresty.......................................................................................... 22

Dopady recidivy.......................................................................................... 23

Metodika 3.1

4

11

2.1

2.8 3

10

26

Marketingový výzkum ............................................................................... 26

3.1.1

Stanovené hypotézy ........................................................................... 26

3.1.2

Konstrukce dotazníku.........................................................................27

3.1.3

Zpracování nasbíraných dat...............................................................27

3.1.4

Test nezávislosti v kontingenční tabulce.......................................... 28

Vlastní práce

30

4.1

Metodika nákladnosti trestů ..................................................................... 30

4.2

Náklady a další efekty na výkon trestu v různých alternativách ............ 32

Obsah

6

4.2.1

Z pohledu státu .................................................................................. 32

4.2.2

Z pohledu odsouzeného......................................................................35

4.2.3

Z pohledu podnikatele ....................................................................... 36

4.3

Dotazník .......................................................................................................37

4.3.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ....................................37

4.3.2

Vyhodnocení hypotéz ........................................................................ 56

5

Závěr

60

6

Literatura

62

A

Dotazník

65

B

Vzorce popisné statistiky

69

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj udělených trestů v ČR

12

Obr. 2

Vývoj alternativních trestů v ČR

17

Obr. 3

Vývoj podmíněných trestů v ČR

19

Obr. 4

Vývoj obecně prospěšných prací v ČR

21

Obr. 5

Vývoj peněžitých trestů v ČR

22

Obr. 6

Počet udělených trestů domácího vězení s predikcí dalšího vývoje

31

Obr. 7

Otázka č. 2 – Znalost alternativních trestů

39

Obr. 8

Otázka č. 3 – Víte, že může být uložen alternativní trest? 40

Obr. 9

Otázka č. 11 – Souhlasíte s elektronickým monitorováním?

44

Obr. 10

Otázka č. 12 – Je alternativní trest méně nákladný?

45

Obr. 11

Otázka č. 16 – Snižují alternativní tresty recidivu?

48

Obr. 12

Otázka č. 18 – Velikost obce respondentů

49

Obr. 13

Otázka č. 19 – Pohlaví respondentů

50

Obr. 14

Otázka č. 20 – Vzdělání respondentů

51

Obr. 15

Otázka č. 21 – Ekonomická aktivita respondentů

52

Obr. 16

Otázka č. 22 – Příjem respondentů

53

Obr. 17

Otázka č. 23 – Histogram pro věk respondentů

55

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Hlavní sankce v roce 2009 v ČR

11

Tab. 2

Faktory související s trestnými činy

25

Tab. 3

Schéma rozdělení četností

28

Tab. 4

Kontingenční tabulka

29

Tab. 5

Porovnání nákladů – podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody

33

Porovnání nákladů – podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem

33

Tab. 7

Porovnání nákladů – domácí vězení (probační dohled)

34

Tab. 8

Porovnání nákladů – domácí vězení (elektronické monitorování)

34

Porovnání vypočtených nákladů s tendrem na elektronické monitorování

35

Tab. 10

Porovnání nákladů – Obecně prospěšné práce

35

Tab. 11

Otázka č. 1 – Znáte konkrétní alternativní tresty?

38

Tab. 12

Otázka č. 3 – Víte, že může být uložen alternativní trest? 40

Tab. 13

Otázka č. 4 – Souhlasíte s ukládáním alternativních trestů?

41

Otázka č. 5 – Je alternativní trest dostatečným potrestáním?

41

Otázka č. 6 – Má alternativní trest vyšší výchovnou funkci?

42

Tab. 6

Tab. 9

Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16

Otázka č. 7 – Je vhodné udělovat alternativní tresty i za závažnější trestné činy? 42

Tab. 17

Otázka č. 8 – Měly by alternativní tresty být udělovány pouze za přečiny?

43

Seznam tabulek

9

Tab. 18

Otázka č. 9 – Měl by odsouzený vykonávající alternativní trest být viditelně označen? 43

Tab. 19

Otázka č. 10 – Měl by být udělen vyšší trest při neplnění podmínek? 44

Tab. 20


45

Tab. 21


46

Tab. 22

Otázka č. 13 – Jsou alternativní tresty řešením přeplněných věznic?

46

Tab. 23

Otázka č. 14 – Podporujete stavbu nových věznic?

47

Tab. 24

Otázka č. 15 – Souhlasíte s politikou privatizace vězeňství?

47

Tab. 25

Otázka č. 16 – Snižují alternativní tresty recidivu?

48

Tab. 26

Otázka č. 17 – Měl by být zaveden trest smrti?

49

Tab. 27


50

Tab. 28


51

Tab. 29


52

Tab. 30


53

Tab. 31


54

Tab. 32

Otázka č. 23 – Věk respondentů

56

Tab. 33

Hypotéza B

57

Tab. 34

Hypotéza C

57

Tab. 35

Hypotéza D

58

Tab. 36

Hypotéza E

59

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Alternativní tresty nabízejí zajímavou alternativu k tradičnímu trestu – trestu odnětí svobody. Výkon trestu neprobíhá ve vězení, ale na svobodě s určitým omezením, které předem stanoví soud. Nejsou tak zpřetrhány sociální vazby s okolím, nedochází k izolaci a prizonizaci, odsouzený můţe nadále pokračovat v práci, můţe libovolně organizovat svůj volný čas a nehrozí, ţe se ve vězení něčemu „přiučí“. Důvodem, proč jsou alternativní tresty ukládány častěji, neţ trest odnětí svobody je ten, ţe soudem stanovené podmínky působí preventivně proti páchání trestné činnosti, napomáhají k resocializaci pachatele a obecně upevňují postoje a návyky pro vedení řádného ţivota. Většina politických stran má v programu zahrnut boj s kriminalitou, například heslo „třikrát a dost“. Zavřít co nejvíce recidivistů do vězení je sice zajímavá myšlenka, ale naráţí na řadu problémů. Věznice jsou uţ dnes přeplněné, vězeň stojí nemálo peněz a pravděpodobnost, ţe se do věznice po propuštění znovu vrátí, je vysoká. Minulý rok přibyly dva nové alternativní tresty, trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Trest domácího vězení je občas probírán v médiích. Diskuze se týká převáţně tendru na elektronické monitorování, který vypsalo ministerstvo spravedlnosti. Je cena 2 miliard korun za 10 let provozu adekvátní? Vyplatí se za těchto podmínek elektronické monitorování? Není levnější klasický trest odnětí svobody nebo jiný trest s probačním dohledem? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem této práce je sumarizovat informace z oblasti alternativních trestů, efektivního vězeňství a dopadů recidivy. K dalším cílům patří navrţení metodiky řešení a analyzování nákladů a dalších efektů vzhledem k výkonu trestu v různých alternativách a zjištění názorů veřejnosti na alternativní vězeňství. Posledním cílem je shrnout získané poznatky a učinit závěry ohledně reálného nasazení alternativního vězeňství.


11

2 Literární rešerše Alternativní tresty představují nejčastěji uplatňované formy sankcí, jejichţ počet i význam neustále narůstá, a to nejen v České republice, ale i ve světě. V roce 2009 bylo celkem uděleno 73 630 trestů (včetně 2 496 upuštění od potrestání, které v této statistice řadím do alternativních trestů). Nepodmíněných trestů bylo uděleno 10 419, zatímco alternativních 63 211, coţ představuje více neţ 85 % všech udělených trestů. Tab. 1

Hlavní sankce v roce 2009 v ČR

Hlavní sankce Nepodmíněný trest Podmíněný trest Zákaz činnosti Peněţitý trest Obecně prospěšné práce Trestní opatření Jiný trest Upuštěno od potrestání Celkem

Počet trestů 10 419 40 488 00 985 05 270 11 240 01 995 00 737 02 496 73 630

Relativní četnost [%] 14,15 54,99 01,34 07,16 15,27 02,71 01,00 03,39 100

V tabulce č. 1 je vidět, ţe nepodmíněný trest odnětí svobody je aţ třetí nejpouţívanější trest. Nejčastěji je uplatňován podmíněný trest odnětí svobody, který byl udělen ve více neţ 50 % případů. Druhý nejpouţívanější trest jsou obecně prospěšné práce. Čtvrtým je peněţitý trest. Do jiných trestu spadá vyhoštění, zákaz pobytu a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Trest domácího vězení zde není zahrnut, protoţe existuje aţ od roku 2010. Z obrázku č. 1 je patrný rostoucí trend alternativních trestů. Nepodmíněné tresty odnětí svobody jsou od roku 2002 na podobné úrovni, pohybují se kolem hodnoty 10 000.


12

Vývoj udělených trestů v ČR 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Počet nepodmíněných trestů Obr. 1

2.1

Počet alternativních trestů

Vývoj udělených trestů v ČR

Důvody vzniku alternativních trestů

Jedním z důvodů vzniku a rozvoje alternativních řešení trestních věcí je reakce na nárůst kriminality v poslední třetině 20. století a následné zahlcení institucí souvisejících s kontrolou kriminality, jako jsou soudy, vězeňství a policie. (Černíková, 2008) Dalšími důvody podle Černíkové jsou zejména:  Nízká účinnost trestu odnětí svobody, která se projevuje opakovanou recidivou propuštěných vězňů.  Neţádoucí důsledky trestu odnětí svobody, které ztěţují reintegraci vězňů do společnosti.  Ekonomická náročnost trestních systémů.  Represivní zacházení s vězni, které nevede k ţádoucí nápravě vězňů.  Nediferencovaný přístup k jedinci.  Neindividuální přístup k řešení trestních věcí.  Restorativní pojetí trestní justice. „Restorativní justici lze chápat jako soubor postulátů, cílů a metod, které charakterizují určitý přístup k řešení problematiky zločinnosti.“ (Karabec, 2003, s. 8) Jde o koncept zacházení s pachateli, vycházející z názoru, ţe současná trestní spravedlnost neadekvátně reaguje na růst kriminality, která nevede k ochraně jednotlivce ani společnosti. Tento koncept odmítá stát jako jedi-


13

ného řešitele konfliktů trestní povahy. V tomto pojetí trestní justice jsou ve velké míře zastoupeny prvky zdůrazňující práva oběti, jejich ochranu, mimosoudní projednávání věcí, mediační sluţbu apod. (Karabec, 2003) Restorativní justice umoţňuje navázat dialog mezi pachatelem a obětí, psychické vyrovnání se s trestným činem u všech zúčastněných. Díky tomu vzniká více alternativ k řešení trestních věcí. Alternativní řešení trestních věcí není moţné aplikovat na kaţdého pachatele, je nutné zohlednit osobnost pachatele, jeho moţnosti, schopnosti, ale i ochotu řešit trestný čin jiným, sociálně odpovědnějším způsobem. Tento přístup má většinou pozitivní vliv na pachatele. (Černíková, 2008)

2.2 Alternativní sankce V současnosti neexistuje jednotná definice pojmu alternativní trest, pojem není právně definován. (Černíková, 2008) Podle dokumentů OSN je moţné alternativní trest definovat jako alternativu, která nesmí zahrnovat ztrátu osobní svobody. Délka alternativní sankce musí být úměrná trestnému činu a délce trestu odnětí svobody, který by jinak mohl být uložen. Pachatel musí být schopen vyhovět stanoveným podmínkám. (Janda, 1994) Uloţení alternativních trestů, které nejsou spojeny s odnětím svobody, je chápáno jako projev důvěry k pachateli. Důvěra vychází z pozitivní sociální odpovědnosti pachatele, jeho osobnosti, tím, jak se celkově staví k trestnému činu, který spáchal a jak se snaţí zmírnit následky tohoto činu. (Černíková, 2008) V širším pojetí jsou jako alternativní tresty chápány i takové tresty, při kterých dochází k částečné ztrátě svobody v podobě různých forem odklonu. V užším pojetí je alternativní trest chápán jako jakýkoli trest, při kterém nedojde k odnětí svobody, ale vzhledem k povaze případu a osobnosti pachatele lze účelu trestu dosáhnout jiným způsobem. (Kuchta, 2005) Rada Evropy rozděluje alternativní tresty do tří kategorií. První kategorii tvoří opatření, která modifikují výkon uloţeného trestu odnětí svobody. Například částečná detence, která spočívá v uvěznění na určitou část dne, ve které pachatel nevykonává určenou činnost (práce, vzdělávání). Další moţnost je víkendové vězení umoţňující výkon trestu odnětí svobody o víkendu nebo jiném volném čase pachatele. (Janda, 1994) Do druhé kategorie spadají opatření nespojená s odnětím svobody, která jsou ukládána v těch případech, kdy by mohl být uloţen trest odnětí svobody. Spadá sem peněžitý trest a výchovná opatření. Výchovným opatřením je například povinný výchovný dohled, kdy pachatel musí navštěvovat sociálního pracovníka. K dalším opatřením patří morální sankce, jako je náhrada škody, omluva nebo zaplacení určité částky charitativní organizaci. Do této kategorie také spadají obecně prospěšné práce, se kterými souvisí institut probace. Probace zajišťuje kontrolu a dohled nad pachatelem vykonávajícím trest mimo věznici.


14

Třetí kategorii tvoří opatření umoţňující ustoupit od uloženého trestu odnětí svobody. Patří sem odložení rozsudku, upuštění od potrestání a závazek soudu, který spočívá v tom, ţe obţalovaný před soudem prohlásí, ţe se bude po určenou dobu správně chovat. Jestliţe je tento závazek splněn, je ustoupeno od potrestání. V České republice trestní zákoník v § 52 rozlišuje následující alternativy k trestu odnětí svobody podle výše uvedené definice: 1. 2.

podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody; podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem;

3. 4.

domácí vězení; obecně prospěšné práce;

5. 6. 7. 8. 9.

propadnutí majetku; peněţitý trest; propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty; zákaz činnosti; zákaz pobytu;

10. 11. 12. 13.

zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce; ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání; ztrátu vojenské hodnosti; vyhoštění.

Kromě alternativních trestů existují v trestním právu i další alternativy umoţňující diferencovaný přístup k jedincům, kterými jsou alternativy v trestním řízení a alternativy k potrestání.

2.3 Negativní účinky trestu odnětí svobody S trestem odnětí svobody je svázáno mnoho negativních dopadů, které mají jak psychické dopady, tak i sociální a ekonomické. S rostoucím počtem alternativních trestů jsou do vězení umisťování vězni, kteří byli odsouzeni za závaţnější trestné činy. Koncentrace vězňů s vyšší společenskou nebezpečností roste, zatímco jedinců s niţší společenskou nebezpečností ubývá. (Hála, 2006) Uvěznění představuje hromadění osob se sociální poruchou chování na jednom místě. U nově odsouzeného nastává po nástupu do vězení tzv. prizonizace, kdy se adaptuje na vězeňskou subkulturu, přejímá zvyky a chování ostatních vězňů, zapadá do kolektivu. Jaroslav Hála v tomto případě mluví o „nakaţení kriminalitou“ a „přiučení se kriminality“ od ostatních. Subkultura vězňů zabraňuje přijmout zodpovědnost za spáchaný trestný čin, racionalizační procesy zdůrazňují pocity nespravedlnosti z délky trestu, dochází k agresi a nespolupráci.


15

Vězni mají málo příleţitostí pro přijmutí zodpovědnosti za jiné chování kvůli vnějšímu řízení, dochází ke vzniku morálky podmíněné vnějším popudem. Samotné prostředí vězení má nedostatek pozitivních podnětů stimulující vězně k pozitivní změně chování a přijmutí odpovědnosti za spáchaný čin. Dochází k narušení vlastností podmíněných vůlí jedince, jako je odpovědnost, rozváţnost, sebeovládání aj. (Černíková, 2008) Uvěznění narušuje sociální vazby s prostředím rodiny, práce, přátel a dalšími zájmovými prostředími, které byly dříve navázány. Je sniţována hodnota sama sebe, která sniţuje sociální fungování odsouzeného, coţ má za následek ztíţení výchovných a sociálních zásahů. (Černíková, 2008) Pokud není vězeň dostatečně zaměstnáván nějakou činností, dochází ke změně vnímání času. Sociální reintegraci ztěţuje pobyt ve vězení z důvodu „označení“ za kriminálníka. Pachatel je uvězněn pouze na stanovenou dobu, při které nemusí dojít k ţádoucímu posunu v jeho chování a změně vztahu k sociálnímu prostředí, společnost je před pachatelem chráněna pouze určitou dobu. Ani doţivotní trest neznamená doţivotní uvěznění, za určitých okolností můţe dojít k předčasnému propuštění z vězení. Vězeň můţe být ohroţen mimořádnými událostmi ve výkonu trestu odnětí svobody, jako jsou vzpoury, agrese od jiných vězňů, šikanování. Dalšími problémy spojenými s vězením jsou homosexualita a omezená moţnost pracovat a tím vydělávat peníze. (Hála, 2006)

2.4 Pozitiva alternativních sankcí Klíčovou výhodou u alternativních sankcí je to, ţe nedochází k porušení sociálních vazeb odsouzeného v prostředí, kde ţije. Alternativní sankce umoţňují sociální sounáleţitost a umoţňují rozvoj osobních vztahů. (Černíková, 2008) Alternativní sankce umoţňují individuální přístup k jedincům, jsou zohledňovány jeho individuální vlastnosti, osobnost, schopnosti, potřeby a ţivotní podmínky. Dochází k příznivějším podmínkám pro řešení následků činu, vyrovnání se s obětí, sníţení napětí mezi pachatelem a obětí. Při stanovení alternativních sankcí je důraz kladen na sebereflexi pachatele, jeho etické hodnoty, přístup ke spáchanému činu a k oběti. Alternativní sankce představují humanizaci trestního práva, jsou uplatňovány výchovné přístupy ke stimulaci pachatele, aby se aktivně podílel na nápravě sebe i vykonaného trestného činu. U prvopachatelů nedochází k negativním vlivům spojeným s pobytem ve vězení jako je např. prizonizace. (Černíková, 2008) Dalším důvodem jsou důvody ekonomické. Odsouzený můţe i nadále pracovat a vydělávat peníze. Náklady na výkon trestu v alternativní podobě jsou podle odborníků niţší neţ náklady na výkon trestu odnětí svobody, podle publikace Electronic monitoring in practice (Mortimer, 2001), mohou být náklady na elektronické monitorování přibliţně o 55 % niţší neţ stejně dlouhý pobyt ve vězení. Celková úspora závisí na variabilních nákladech, jako je počet odsouzených a počet lidí, kteří je hlídají.


16

2.5 Alternativy v trestním řízení Alternativy v trestním řízení jsou procesní odklony modifikující trestní řízení. Trestní řízení nedospěje k vynesení rozsudku, ale v průběhu procesu se odkloní. Cílem těchto odklonů je urychlit řešení trestních věcí a zároveň zohlednit zájmy všech poškozených subjektů, u kterých dochází k posílení práv. (Černíková, 2008) Alternativami v trestním řízení jsou:  podmíněné zastavení trestního stíhání;  narovnání. Podmíněné zastavení trestního stíhání můţe být aplikováno pouze na lehké trestné činy, u kterých se dá předpokládat, ţe v případě rozsudku by byl uloţen podmíněný trest odnětí svobody a obviněný by se ve stanovené době osvědčil. Tento prostředek neslouţí primárně k potrestání, ale k usmíření pachatele a oběti. Trestné stíhání není ukončeno po podmíněném zastavení, protoţe se nejedná o rozhodnutí viny. Jde o tzv. mezitímní rozhodnutí. (Černíková, 2008) Narovnání je mimosoudní vyřízení věci. Můţe být uplatněno pouze u méně závaţných trestných činů. Při narovnání je pachatel konfrontován s obětí, aby se mohl aktivně podílet na odstranění důsledků svého činu. Při narovnání je přítomen mediátor, který zprostředkovává, kontroluje a usměrňuje komunikaci mezi obětí a pachatelem. Mediace je metoda řešení konfliktu, která zprostředkovává řešení konfliktu pomocí třetí strany – mediátora, který řídí proces mediace a pomoci stranám sporu dospět k řešení, které uspokojí jejich zájmy a potřeby. Řešení konfliktu vychází z přesvědčení, ţe strany konfliktu jsou schopny řešit spory vlastními silami s minimem vnějších zásahů. (Doubravová, 2001) Trestné stíhání je u narovnání, na rozdíl od podmíněného zastavení trestního stíhání, zastaveno.

2.6 Alternativy k potrestání Alternativy k potrestání lze vyuţít pouze při rozhodování ve standardním soudním řízení. Alternativy k potrestání jsou:  upuštění od potrestání;  podmíněné upuštění od potrestání s dohledem. Upuštění od potrestání je prostředkem, jak splnit cíl a účel trestu bez toho, aby byl nějaký trest uloţen. § 46 trestního zákoníku praví: „Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti.“ Upuštění od potres-


17

tání lze tedy chápat tak, ţe pokud to povaha činu a pachatele umoţňují, pouhé „postrašení“ stačí k tomu, aby byl pachatel potrestán. Upuštění od potrestání umoţňuje více individualizovat pachatele, protoţe bere ohled na věk a příčetnost pachatele. S upuštění od potrestání můţe být uloţeno ochranné léčení nebo detence. Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem je pouţíváno tehdy, pokud nepostačuje pouhé projednání věci, ale je i nutný dohled nad pachatelem. Jestliţe nejsou dodrţovány soudem stanovené podmínky během zkušební doby, je přistoupeno k potrestání. Kontrola je prováděna probačními pracovníky. „Probace je zákonnou metodou potrestání pachatele, opírající se o trestně politická a sociálně pedagogická kritéria. Její výkon je kombinací dohledu a pomoci. Vychází z diferencovaného a individuálního přístupu k osobě odsouzeného a možností a potřeb jeho sociální adaptace. Je tak zajišťována i ochrana společnosti. Dohled a pomoc a celá probační služba překračují rámec trestního práva a posouvají probaci do sféry společenské humanitární solidarity s pachateli, kteří se potýkají s těžkostmi a problémy.“ (Rozum, 2000)

2.7 Alternativy k trestu odnětí svobody Celosvětově dochází k nahrazování trestu odnětí svobody alternativními tresty. Vývoj alternativních trestů v ČR 70000 65000 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000

Počet alternativních trestů Obr. 2

Vývoj alternativních trestů v ČR

V širším pojetí je kaţdý trest, který není spojen s odnětím svobody, chápán jako alternativní. V uţším pojetí se podle Černíkové za alternativní tresty povaţují komunitní sankce s probačními prvky:  podmíněné odsouzení;  podmíněné odsouzení s dohledem;


18

 obecně prospěšné práce;  peněţitý trest. Ne všechny alternativní tresty lze dle českých zákonů uplatnit samostatně, některé musí být pouţity zároveň s trestem odnětí svobody. Jejich „alternativnost“ je proto sporná. Výčet alternativních trestů, které lze v České republice udělit samostatně:  podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody;  podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem;  domácí vězení;  obecně prospěšné práce;  peněţitý trest;  zákaz činnosti;  zákaz pobytu;  vyhoštění;  zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Výčet alternativních trestů, které nelze v České republice udělit samostatně:  propadnutí majetku;  propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty;  ztráta čestných titulů nebo vyznamenání;  ztráta vojenské hodnosti. 2.7.1

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je nejčastěji pouţívaný alternativní trest. Ze všech trestů uloţených v roce 2009 v České republice bylo téměř 55 % podmíněných trestů uloţeno jako hlavní sankce. Z grafu je patrný rostoucí trend. „Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu.“ (Zákon č. 40/2009 Sb.) Podstatou podmíněného odsouzení je to, ţe soud vynese rozsudek viny a výkon trestu odnětí svobody odloţí pod podmínkou, ţe se pachatel po stanovenou dobu bude chovat řádně. Délka zkušební doby se pohybuje v rozmezí od jednoho roku do pěti let. Jestliţe se pachatel po stanovenou dobu choval řádně, je na něho pohlíţeno, jako by nebyl odsouzen.


19

Vývoj podmíněných trestů v ČR 45000 40000 35000

30000 25000 20000 15000

Počet podmíněných trestů Obr. 3

Vývoj podmíněných trestů v ČR

Podmíněné odsouzení není projevem shovívavosti k pachateli, ale jiným prostředkem k dosaţení účelu trestu. Podmínečně odsouzenému je poskytnuta důvěra a moţnost nápravy bez uvěznění. (Černíková, 2008) 2.7.2

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem

Jestliţe vzhledem k povaze pachatele a dalším okolnostem nestačí k naplnění účelu trestu podmínka, je přistoupeno k dohledu nad pachatelem. Dohled je vykonáván probačním pracovníkem, který kontroluje odsouzeného v průběhu celé zkušební doby. Délka zkušební doby je, stejně jako u podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody, v rozmezí jednoho aţ pěti let. „Je-li třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat chování pachatele a poskytnout mu potřebnou péči a pomoc ve zkušební době, může soud za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta za současného vyslovení dohledu nad pachatelem.“ (Zákon č. 40/2009 Sb.) 2.7.3

Domácí vězení

Domácí vězení není novým trestem, jak by se mohlo zdát z nahrazení trestního zákona trestním zákoníkem od 1. 1. 2010, ale v českých zemích jiţ tento trest existoval mezi lety 1852 a 1950. Odsouzený se zavázal, ţe se zdrţí ve své domácnosti. Kontrola byla prováděna stráţí nebo nebyla vůbec, pokud soudu stačil slib odsouzeného. (Kalvodová, 2007) Podle Důvodové zprávy k návrhu trestního zákoníku by trest domácího vězení měl být ukládán osobám, které je vzhledem k povaze pachatele a závaţnosti trestného činu i moţnostem jeho resocializace bezprostředně postihnout ome-


20

zením osobní svobody, ale stačí menší intenzita zásahu vůči pachatelům s ohledem na rodinné poměry a osobnostní vlastnosti. Délka domácího vězení můţe být stanovena aţ na dva roky. Trest se uděluje pachateli, který spáchal přečin. Přečin je nedbalostní trestní čin a úmyslný trestní čin, u kterého je stanovena horní hranice trestu odnětí svobody do pěti let. Tento trest nelze uloţit bez souhlasu pachatele, který musí písemně slíbit, ţe se ve stanovené době bude zdrţovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. (Zákon č. 40/2009 Sb.) „Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.“ (Zákon č. 40/2009 Sb.) Pachatel se musí při výkonu trestu nacházet ve stanovenou domu doma, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Výjimkou je pouze výkon práce a zdravotní důvody. Soud můţe povolit i náboţenská setkání. Kontrola můţe být prováděna pracovníky Probační a mediační sluţby nebo pomocí elektronického monitorování. Elektronické monitorování v současné době není moţné, chybí technické vybavení, školený personál a společnost, která by se o celý systém elektronického monitorování za stát starala. V případě, ţe pachatel porušuje pravidla domácího vězení, můţe soud nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody v délce aţ jeden rok. 2.7.4

Obecně prospěšné práce

Obecně prospěšné práce jsou jedna z hlavních alternativ k trestu odnětí svobody. V zemích Evropské unie je hojně vyuţíván v Německu, Francii, Velké Británii, Dánsku a Holandsku. Odsouzený k obecně prospěšným pracím musí obvykle s tímto trestem a jeho výkonem souhlasit (v ČR nemusí, ale je brán ohled na jeho názor). Určená práce musí být uţitečná pro společnost i pachatele a musí být taková, aby ji odsouzený mohl zvládnout. Práce navrhují probační sluţby, v České republice je to institut Probační a mediační sluţba České Republiky. (Černíková, 2008) „Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humani-


21

tární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného.“ (Zákon č. 40/2009 Sb.) Povinnost odsouzeného je tedy v době svého volna bezplatně odpracovat stanovenou dobu práce a to do jednoho roku. Trest je vykonáván v obvodu okresního soudu svého bydliště. Délka trestu se můţe pohybovat mezi 50 a 300 hodinami. Jestliţe trest není ve stanovené době vykonán, je jeho část, případně celý převeden na trest odnětí svobody. Obecně prospěšné práce mohou být uloţeny, jestliţe pachateli můţe být udělen trest odnětí svobody do pěti let. Tento trest kombinuje probaci a obecně prospěšnou práci do jednoho trestu. Účelem trestu je to, aby se pachatel integroval do společnosti a zvykl si na práci. Výkon trestu je kontrolován probačními úředníky. Obecně prospěšné práce jsou často zaměňovány s veřejně prospěšnými pracemi a naopak. Rozdíl je v tom, ţe veřejně prospěšné práce nejsou druhem trestu, ale práce. Podle zákona o zaměstnanosti jsou veřejně prospěšné práce časově omezené pracovní příleţitosti, které spočívají hlavně v úklidu a údrţbách veřejných prostor vykonávaných ve prospěch obecně prospěšných institucí. Vývoj obecně prospěšných prací v ČR 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Počet obecně prospěšných prácí Obr. 4

Vývoj obecně prospěšných prací v ČR

2.7.5

Peněžitý trest

Peněţitý trest je nejčastěji ukládán za majetkově trestní činnost, často se pouţívá i jako prostředek k zabránění dalších trestních činů z důvodu nedostatku finančních prostředků nutných k jeho uskutečnění. „Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.“ (Zákon č. 40/2009 Sb.) Výše peněţitého trestu se určuje na základě denních sazeb, u kterých se určuje počet a výše sazby. Počet je v rozmezí 20 aţ 730, při určování počtu soud přihlíţí k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu. Denní sazba je


22

v intervalu 100 Kč aţ 50 000 Kč. Výše denní sazby se stanoví podle majetkových poměrů pachatele, vychází se z jeho čistých příjmů. Celková výše peněţitého trestu se tedy můţe pohybovat mezi 2 000 Kč a 36 500 000 Kč. Při stanovení peněţitého trestu se určuje náhradní trest odnětí svobody pro případ, kdyby nebyl zaplacen. Délka odnětí svobody můţe být stanovena aţ na čtyři roky. Jestliţe lze na základě majetkových poměrů pachatele očekávat, ţe nezaplatí hned celou částku, můţe soud stanovit přiměřené měsíční splácení a zároveň stanovit zrušení měsíčních splátek, pokud pachatel neplatí včas. Další podmínkou udělení peněţitého trestu je jeho vymahatelnost. Zaplacené částky se odvádí státu. Vývoj peněžitých trestů v ČR 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000

Počet peněţitých trestů Obr. 5

Vývoj peněţitých trestů v ČR

2.7.6

Další tresty

Trest propadnutí majetku můţe být uloţen pachateli, který je zároveň odsouzen k výjimečnému trestu nebo jestliţe je pachatel souzen za majetkově trestní činnost, kdy se snaţil získat majetkový prospěch. Propadnutí majetku můţe být uloţeno jak samostatně, tak v kombinaci s jinými tresty a vztahuje se na část nebo celý majetek. Vlastníkem propadlého majetku se stává stát. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty je uplatňováno na věci, které byly pouţity při páchání trestného činu nebo je pachatel touto činností získal. Jestliţe je věc, kterou by soud mohl prohlásit za propadlou zničena nebo jinak znehodnocena, můţe soud uloţit propadnutí odpovídající peněţité hodnoty. Vlastníkem propadlé věci nebo jiné majetkové hodnoty se stává stát. Zákaz činnosti je ukládán za spáchání trestného činu souvisejícího s touto činností, například zákaz řízení motorových vozidel u trestných činů v dopravě. Délka trestu se můţe pohybovat mezi jedním rokem a deseti lety. Po vykonání trestu je na pachatele pohlíţeno, jako by nebyl odsouzen k zákazu činnosti.


23

Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání spočívá v odejmutí vyznamenání, čestných uznání, vědeckých hodností, uměleckých hodností a dalších čestných titulů. Trest je ukládán, jestliţe je pachateli zároveň uloţen trest odnětí svobody v délce minimálně dva roky za „zvlášť zavrženíhodné pohnutky“. (Zákon č. 40/2009 Sb.) Ztráta vojenské hodnosti je ukládána ze stejných důvodů a za stejných podmínek jako ztráta čestných titulů nebo vyznamenání s tím rozdílem, ţe tento trest můţe být uloţen pouze příslušníkům ozbrojených sil. Odsouzenému se sniţuje současná vojenská hodnost na hodnost vojína. Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce můţe být uloţen v délce aţ deset let, ukládá se za trestné činy způsobené na dané společenské akci, například na fotbalovém zápase. V době výkonu trestu odsouzený nemůţe navštěvovat soudem stanovené společenské akce a musí spolupracovat s probačním úředníkem. Probační úředník můţe stanovit, aby se odsouzený hlásil na určené policejní stanici v době konání společenské akce, na kterou mu byl zakázán vstup. Zákaz pobytu znamená, ţe se pachatel nesmí pohybovat v určeném obvodě nebo na stanoveném místě. Nesmí však jít o lokalitu, kde má pachatel trvalé bydliště. Délka trestu je jeden aţ deset let. Pokud je uloţen samostatně, horní hranice odnětí svobody u spáchaného trestného činu nesmí převýšit tři roky. Zákaz pobytu je například ukládán pachatelům, kteří opakovaně cestují do určité oblasti za účelem páchání trestné činnosti. (www.trestni-rizeni.com - trestní právo a trestní řízení pro laiky) Vyhoštění je ukládáno pouze cizím státním příslušníkům, občanům České republiky nemůţe být tento trest uloţen. Dále nemůţe být vyhoštění uloţeno občanovi Evropské unie, který ţije na území České republiky minimálně deset let, pokud není ohroţena bezpečnost státu. Vyhoštěn nemůţe být také ten, kdo má na území České republiky trvalý pobyt ať uţ je jeho státní příslušnost jakákoliv. Délka trestu je jeden rok aţ deset let nebo na dobu neurčitou. Aby mohl být tento trest uloţen, je potřeba znát státní příslušnost pachatele.

2.8 Dopady recidivy Recidiva má ekonomické, sociální a psychické důsledky, které se dají částečně vyčíslit a rozdělit do tří skupin (Brand, 2000):  náklady spojené s očekávanou trestnou činností;  náklady spojené s důsledky trestného činu;  náklady spojené s reakcí na trestný čin. Do nákladů spojených s očekávanou trestnou činností patří:  výdaje na bezpečnost;  pojištění;  strach z kriminality a kvalita ţivota potenciálních obětí zločinu;


24

 preventivní chování;  programy na prevenci kriminální činnosti. Do nákladů spojených s důsledky trestného činu patří:  cena poškozeného, zničeného nebo ukradeného majetku;  kvalita ţivota oběti trestného činu;  emocionální a psychické důsledky;  zdravotní sluţby;  sluţby pro podporu oběti zločinu;  ušlý zisk. Do nákladů spojených s reakcí na trestný čin patří:  náklady na činnost policie;  stíhání pachatele;  probační sluţba;  vězeňská sluţba;  odškodnění obětí trestných činů;  náklady na právní sluţby a obhajobu;  justiční omyly;  náklady na soudní řízení;  finanční a jiné náklady způsobené svědkům;  finanční a jiné náklady způsobené rodině pachatele. Vyčíslit efektivnost programů na sniţování kriminality je velmi náročné, pro správné vyhodnocení výsledků je potřeba mnoţství dat, časových a plošných s velkým rozsahem. Existuje několik metod pro vyhodnocení výsledků, bohuţel se do nich nedají zahrnout všechny potřebné proměnné, např. „počet neuskutečněných trestných činů v souvislosti s programem na sniţování kriminality“ se velmi těţko vyčísluje. Jednou z technik je například analýza nákladové efektivity, která srovnává alternativní způsoby financování, pomocí kterých lze dosáhnout srovnatelných výsledků nebo výstupů. Další technikou je analýza nákladů a zisků, která rozšiřuje analýzu nákladové efektivity a to tak, ţe výstup je vyjádřen v peněţních hodnotách. (Dhiri, 2002) V tabulce č. 2 jsou uvedeny faktory, které souvisejí s trestnými činy buď přímo, nebo nepřímo. U 10 000 sledovaných osob, které byly ve výkonu veřejně prospěšných prací (VPP) nebo trestu odnětí svobody byly zjišťovány rizikové faktory, které mají vliv na rozvoj kriminální činnosti. Ne u všech faktorů byla prokázána přímá souvislost s kriminální činností, u některých dosud nebyla prokázána. Informace o pachateli, zahrnující kriminální minulost a současný


25

spáchaný trestný čin, ukazují, ţe v 50 % případů (u VPP) a v 65 % případů (odnětí svobody) měl uţ odsouzený v minulosti problémy se zákonem. Dalšími výraznými faktory jsou nedostatek vzdělání a nezaměstnanost, myšlení a chování a ţivotní styl a kamarádi. (Harper, 2009) Z těchto důvodů je důleţité se zaměřit nejen na jednorázové a krátkodobé programy na sniţování kriminality, ale hlavně na dlouhodobou spolupráci s recidivistou a snaţit se ovlivnit rizikové faktory majícími vliv na trestnou činnost. Tab. 2

Faktory související s trestnými činy

Rizikový faktor 1 a 2 Informace o pachateli 3 Bydlení Vzdělání, zaškolení 4 a zaměstnání 5 Vedení financí a příjmu 6 Vztahy 7 Ţivotní styl a kamarádi 8 Zneuţívání drog 9 Alkoholismus 10 Citová pohoda 11 Myšlení a chování 12 Postoje

Pachatelů vyhodnocených jako mající problém [%] Odnětí VPP svobody 50 65 31 43 53

65

22 36 35 27 34 40 50 21

29 42 52 39 33 38 59 32

Metodika

26

3 Metodika 3.1

Marketingový výzkum

„Marketingový výzkum je souhrn aktivit, které se uskutečňují na podporu marketingového rozhodování. Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací.“ (Stávková, Dufek, 2004) Pro účely bakalářské práce byl zvolen primární marketingový výzkum, který je charakteristický novým sběrem informací, nepouţívají se jiţ sesbíraná, cizí data. Proces marketingového výzkumu se podle Foreta (2008) skládá z pěti částí:  definování marketingového problému a cílů;  sestavení plánu;  sběr dat;  zpracování dat;  prezentace výsledků. Marketingový problém byl stanoven jako „informovanost veřejnosti o alternativních trestech“ a z toho byl určen vyplývající cíl – zjistit názory veřejnosti na alternativní tresty. V plánu byl stanoven primární sběr dat, způsob jejich sběru pomocí dotazníku umístěného na internetu, pro zajištění anonymity, délka sběru minimálně týden, aby bylo získáno alespoň 100 respondentů, seznam otázek a odpovědí v dotazníku a předběţnou formulaci hypotéz. Rozpočet výzkumu byl stanoven na 0 Kč, který má zajistit bezplatné a zcela dobrovolné odpovídání na poloţené otázky. Před samotným sběrem dat byl naplánován předvýzkum s přibliţně deseti respondenty, který má za úkol opravit nedostatky v dotazníku. Sběr dat bude probíhat pomocí dotazníku umístěného na internetu, zpracování dat proběhne pomocí statistických metod s pouţitím tabulek a grafů. Výsledky budou prezentovány písemnou a ústní formou. 3.1.1

Stanovené hypotézy

A) Souhlas s ukládáním alternativních trestů je shodný s výsledky průzkumu ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti provádělo průzkum, ve kterém 69 % respondentů vyjádřilo souhlas s ukládáním alternativních trestů. B) Názor na ukládání alternativních trestů je závislý na věku. Domnívám se, ţe mladí lidé spíše souhlasí s ukládáním alternativních trestů neţ lidé starší.

Metodika

27

C) Souhlas s ukládáním alternativních trestů je závislý na vzdělání. Podobně jako u předchozí hypotézy se domnívám, ţe čím je člověk vzdělanější, tím spíše bude souhlasit s ukládáním alternativních trestů. D) U respondentů, kteří znají alternativní tresty, existuje závislost mezi názorem na dostatečnost potrestání pachatele u alternativních trestů a výchovnou funkcí alternativního trestu. Domnívám se, ţe lidé znající alternativní tresty si myslí, ţe alternativní trest je dostatečným potrestáním pachatele a zároveň má vyšší výchovnou funkci neţ trest odnětí svobody. E) Názor na trest smrti je závislý na znalosti alternativních trestů. Myslím si, ţe lidé, kteří znají alternativní tresty, nesouhlasí s trestem smrti. 3.1.2

Konstrukce dotazníku

Dotazník je sestaven s ohledem na správnou formulaci otázek, ve shodě s kontextem dalších otázek a je uspořádán do tematických celků. Otázky jsou formulovány tak, aby byly správně pochopeny, byly jasné, srozumitelné, stručné, konkrétní, respondent na ně mohl a chtěl odpovědět a aby jeho odpovědi byly pravdivé. V otázkách se neobjevují málo známé výrazy, cizí slova a zkratky. Snahou bylo, aby otázky nebyly nudné, ale aby povzbudily při dalším vyplňování otázek. Odpovědi jsou stručné a jednoduché, je moţnost volby kladné i záporné odpovědi a stanoviska nevím nebo je otázka otevřená. (Kuchta, 2005) Dotazník je členěn na úvod, informace k vyplnění dotazníku, obsahové otázky a v závěru online dotazníku je uvedeno poděkování za vyplnění. V úvodu je uvedena ţádost o vyplnění dotazníku, jméno autora prováděného výzkumu, cíl výzkumu, předpokládaná délka vyplňování a anonymita výzkumu. Otázky jsou otevřeného i uzavřeného typu. 3.1.3

Zpracování nasbíraných dat

Odpovědi u kaţdé otázky jsou pomocí jednostupňového třídění uspořádány do tabulky rozdělení četností, kde jsou uvedeny absolutní ( ) a relativní ( ) četnosti u jednotlivých variant znaku – odpovědí. Relativní četnosti jsou uvedeny v procentech, kumulativní četnosti nejsou pouţity. Relativní četnost je vypočítána jako podíl absolutní četnosti a rozsahu souboru : . V tabulce ∑ platí: ∑

∑

∑

. (Hindls, 2007)

Metodika Tab. 3

28 Schéma rozdělení četností

Varianta znaku

Kumulativní četnost absolutní relativní

Četnost absolutní

relativní

∑ Celkem

∑

∑

∑

Graficky jsou výsledky interpretovány pomocí grafů. Jsou vyuţívány grafy spojnicové, sloupkové a výsečové. (Hindls, 2007) 3.1.4

Test nezávislosti v kontingenční tabulce

Náhodný vektor a veličina

( ) má diskrétní rozdělení, veličina nabývá hodnot . Označme

(

∑

),

,

nabývá hodnot ∑

.

Při výběru o rozsahu z tohoto rozdělení je počet případů s výskytem dvojice ( ). Náhodné veličiny mají sdruţené multinomické rozdělení s parametrem a pravděpodobnostmi . Kontingenční tabulka je tabulka typu Tab. 4, jsou marginální pravděpodobnosti a jsou marginální četnosti. (Anděl, 2003) ∑ ∑ ∑ ∑ ∑ ∑ V tabulce platí: , , . Veličiny jsou nezávislé, kdyţ platí pro všechny dvojice . Čtvercová kontingence ( ) ( ) stupních volnosti je vypočtena: ∑∑ Jestliţe vyjde . (Anděl, 2003)

(

)(

)(

), zamítáme hypotézu

o nezávislosti veličin

Metodika Tab. 4

29 Kontingenční tabulka

∑

∑

Vlastní práce

30

4 Vlastní práce 4.1 Metodika nákladnosti trestů Roční náklady na výkon trestu odnětí svobody na jednoho odsouzeného jsou vypočteny podle vzorce (1). jsou roční náklady na jednoho vězně, je průměrný počet vězňů ve věznicích, je počet zaměstnaných vězňů a je maximální částka, kterou je povinen uhradit pracující vězeň za měsíc (podrobněji rozebráno v kapitole 4.2.2). Po dosazení údajů z roku 2010 Kč, a vychází roční náklady Kč a denní náklady Kč.1 (1) Náklady na jednoho odsouzeného k trestu domácího vězení, v případě kontrol úředníky Probační a mediační sluţby České republiky, jsou v prvním roce vyčísleny podle vzorce (2), kde jsou finanční prostředky vyčleněné na zajištění kontrol výkonu trestu, je počet odsouzených k trestu domácího vězení v roce 2010, ̅ je průměrná délka jednoho trestu a hodnota jsou peníze, které musí odsouzený uhradit za jeden den výkonu trestu. Po dosazení Kč, ̅ a dostaneme výsledek Kč. Při přepočtu ročních nákladů na denní jsou náklady

Kč.2 ̅

(2)

Náklady pro druhý rok jsou vyčísleny podle vzorce (3). je počet pracovníků Probační a mediační sluţby vyhrazených pro kontrolu soudem stanovených podmínek, ̅ je průměrný měsíční plat probačního úředníka v roce 2010 a ̂ je odhadovaný počet odsouzených, který vychází z počtu odsouzených k TDV v roce 2010 a trendové křivky ve tvaru . Po dosazení , ̅ Kč a ̂ je Kč. Denní náklady jsou 3 Kč.

1

2

3

Vlastní výpočty na základě hodnot dosazených ze Statistické ročenky Vězeňské sluţby České republiky 2010. Vlastní výpočty na základě hodnot dosazených z PMS – Probační a mediační sluţba České republiky. Vlastní výpočty na základě hodnot dosazených z PMS – Probační a mediační sluţba České republiky.

Vlastní práce

31 ̅

̂

̅

(3)

̂

Počet udělených TDV s predikcí 25

y = 1,3726x1,0485 R² = 0,7145

20 15 10

Počet TDV

5

Trendová křivka

0

Obr. 6

Počet udělených trestů domácího vězení s predikcí dalšího vývoje

Roční náklady na jednoho odsouzeného v prvním roce v případě trestu domácího vězení a elektronického monitorování jsou vypočteny podle vzorce (4). Ve výpočtu jsou zahrnuty náklady na probační úředníky a vozidla ( ). jsou náklady na vybudování a vybavení kontrolního centra, je cena jednoho monitorovacího náramku a příslušenství, jsou náklady na kontrolu odsouzeného pomocí SMS, je koeficient neúspěšného výkonu trestu, kdy je odsouzenému udělen náhradní trest odnětí svobody a 825,79 představuje náklady na jeden den pobytu ve vězení. představuje startovní náklady, náklady na pořízení monitorovacích jednotek, ̅ jsou náklady na kontrolu výkonu trestu pomocí SMS, ̅ jsou náklady, které hradí odsouzení ̅ a představuje náklady spojené s převodem trestu na trest odnětí svobody. Ostatní proměnné jsou shodné s jiţ výše vysvětlenými. Jestliţe dosadíme Kč, Kč, , Kč, ̅ , Kč a , dostaneme roční náklady na jednoho vězně

4

Vlastní výpočty.

Kč a denní náklady

Kč.4

Vlastní práce

32 ̅

̅

̅

(4)

Náklady v dalším roce u trestu domácího vězení s elektronickým monitorováním jsou vypočteny podle vzorce (5). ̅ představuje plat probačních ( ) úředníků, ̂ je cena za nově nakoupené monitorovací zařízení. Ostatní proměnné jsou shodné s jiţ výše vysvětlenými. Po dosazení , ̅ Kč, ̅ , ̂ , Kč, Kč, jsou roční náklady ve druhém roce odsouzeného Kč.5 ̅

̅

̂

Kč a denní náklady na jednoho ̅

̅

̂

̂

(̂

)

̂

(5)

Náklady na probační dohled u jiných trestů neţ trestu domácího vězení, tj. podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem a obecně prospěšné práce, jsou vyčísleny podle vzorce (6), kde jsou výdaje Probační a mediační sluţby a je počet podnětů v rámci vykonávacího řízení. Při dosazení údajů z roku 2009, kde Kč a vychází roční náklady na jednu kontrolovanou osobu Kč a denní náklady Kč.6 (6)

4.2 Náklady a další efekty na výkon trestu v různých alternativách 4.2.1

Z pohledu státu

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je z hlediska nákladů pro stát nejvýhodnější (nepočítám-li peněţitý trest, kde peníze propadají státu), protoţe výkon trestu není kontrolován probačními úředníky. Roční úspora při porovnání s nepodmíněným trestem odnětí svobody činí 301 520 Kč na jednoho odsouzeného, denní úspora je 826 Kč. Při maximální moţné délce trestu v trvání pěti let, činí celková úspora 1 507 600 Kč.

5 6

Vlastní výpočty. Vlastní výpočty na základě hodnot dosazených z PMS – Probační a mediační sluţba České republiky.

Vlastní práce Tab. 5

33

Porovnání nákladů – podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody

Podmíněné odsouzení 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Celkem

0 0 0 0 0 0

Trest Kumulativní odnětí úspora svobody 301 520 0301 520 301 520 0603 040 301 520 0904 560 301 520 1 206 080 301 520 1 507 600 1 507 600 1 507 600

Výkon trestu podmíněného odsouzení s dohledem je kontrolován pracovníky Probační a mediační sluţby České republiky. Roční úspora nákladů na jednoho odsouzeného činí 215 327 Kč, denní úspora je 590 Kč. Maximální moţná délka trestu je pět let a celkové úspory za tuto dobu jsou 1 076 636 Kč. Tab. 6

Porovnání nákladů – podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Celkem

Podmíněné odsouzení s dohledem 86 193 86 193 86 193 86 193 86 193 430 963

Trest Kumulativní odnětí úspora svobody 301 520 0215 327 301 520 0430 654 301 520 0645 982 301 520 0861 309 301 520 1 076 636 1 507 600 1 076 636

Náklady na roční výkon trestu domácího vězení na jednoho odsouzeného v případě kontrol probačními úředníky jsou vyšší neţ běţný probační dohled. V prvním roce není úspora ţádná, náklady na trest domácího vězení jsou vyšší neţ náklady na trest odnětí svobody, ale v dalším roce se projeví niţší náklady trestu domácího vězení, odpadají fixní náklady, které byly v prvním roce. Po dvou letech (maximální moţná délka trestu domácího vězení) je úspora 169 522 Kč. Průměrná roční úspora činí 84 776 Kč, průměrná denní úspora je 232 Kč.


34

Porovnání nákladů – domácí vězení (probační dohled)

Trest odnětí Úspora svobody 1. rok 372 449 301 520 -70 929 2. rok 61 039 301 520 240 480 Celkem 433 488 603 040 169 522 Domácí vězení

Počáteční náklady v 1. roce u elektronického monitorování značně převyšují náklady na výkon trestu v případě trestu odnětí svobody, náklady jsou téměř dvakrát vyšší. Návratnost investice do elektronického monitorování se vrátí jiţ třetí rok, za předpokladu, ţe ve třetím roce bude odsouzeno k trestu odnětí svobody 840 lidí. Jestliţe se počet odsouzených ustálí na této hodnotě, budou průměrné roční náklady na jednoho odsouzeného a denní náklady . Při porovnání těchto hodnot s náklady na pobyt ve vězení, zjistíme, ţe náklady na výkon trestu domácího vězení představují 29,10 % z nákladů na trest odnětí svobody. Tab. 8

Porovnání nákladů – domácí vězení (elektronické monitorování)

Domácí vězení Trest (elektronické odnětí monitorování) svobody 1. rok 588 933 301 520 2. rok 1131 797 301 520 3. rok 087 756 301 520 Celkem 808 485 904 560

Úspora -287 413 1169 723 1213 764 96 075

Jestliţe se zaměříme na tendr, který vypsalo ministerstvo spravedlnosti na elektronické monitorování, který měl stát 2 miliardy korun za 10 let zajišťování elektronického monitorování, zjistíme, ţe při předpokládaném průměrném počtu odsouzených 841 jsou denní náklady 2,7 krát vyšší neţ náklady, které jsem vypočítal. Náklady tvoří v tomto případě pouze malou úsporu, náklady jsou ve výši 78,97 % z nákladů na výkon trestu ve vězení. Zakázka je značně předraţená, podle mých výpočtů zhruba o 1,4 miliardy Kč. Aby bylo elektronické monitorování za těchto podmínek stále výhodnější neţ odnětí svobody, kaţdý rok by muselo být k domácímu vězení odsouzeno alespoň 664 osob a trest by musel být úspěšně vykonán.


35

Porovnání vypočtených nákladů s tendrem na elektronické monitorování

Vypočtené Tendr náklady 1. 76 561 231 200 000 000 2. 46 260 685 200 000 000 3. 73 714 855 200 000 000 4.-10. 59 044 855 200 000 000 Celkem 609 850 758 2 000 000 000 Rok

Výkon trestu obecně prospěšných prací je také kontrolován probačními úředníky. Roční úspora na jednoho odsouzeného v porovnání s trestem odnětí svobody je 215 327 Kč, denní úspora činí 590 Kč. Jeden rok je zvolen proto, ţe odsouzený má na vykonání obecně prospěšných prací právě rok. Státu (resp. obcím) přináší tento trest ještě další úsporu v podobě bezplatně vykonané práce. Tab. 10

Porovnání nákladů – Obecně prospěšné práce

Obecně Trest prospěšné odnětí Úspora práce svobody 1. rok 86 193 301 520 215 327 Celkem 86 193 301 520 215 327 4.2.2

Z pohledu odsouzeného

Vězeň ve výkonu trestu odnětí svobody má velmi omezené pracovní moţnosti. Jestliţe je práceschopný a je mu přidělena práce, musí ji vykonat. Zaměstnanost vězňů je ale nízká. Z 15 103 vězňů v evidenci práce jich pracuje 9 417, reálná zaměstnanost je 62,35 %. Pokud se zaměříme na celkový počet vězňů, kterých je 19 472, a vypočítáme zaměstnanost vězňů, dostaneme se k číslu 42,97 %. V brněnské věznici je reálná zaměstnanost vězňů 94,24 %, nejvyšší je ve věznici v Českých Budějovicích (99,03 %), nejniţší ve věznici v Novém Sedle (46,55 %). (Statistická ročenka Vězeňské sluţby České republiky 2010) Jestliţe se vězeň k práci dostane, dostává základní sloţku platu podle potřebné kvalifikace a náročnosti práce. Existují 3 skupiny: I. skupina – práce, pro jejíţ výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní sloţky odměny činí 4 500 Kč; II. skupina – práce, pro jejíţ výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní sloţky odměny činí 6 750 Kč; III. skupina – samostatná, zvláště náročná a specializovaná práce, vyţadující zpravidla vyšší neţ úplné střední vzdělání nebo vyšší neţ úplné střední odborné vzdělání, výše základní sloţky odměny činí 9 000 Kč.

Vlastní práce

36

Průměrný hodinový výdělek je 30,25 Kč, průměrný měsíční výdělek je při přepočtu hodinového výdělku 5 102,17 Kč. Po očištění hrubé pracovní odměny o sociální a zdravotní pojištění a daně ze mzdy, je 100 % čistá pracovní odměna sníţena o následující poloţky: (Vězeňská sluţba České republiky)  30 % na sráţky k úhradě výţivného nezaopatřených dětí;  32 % na sráţky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1 500 Kč za kalendářní měsíc;  12 % na další sráţky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy;  4 % na ostatní sráţky;  20 % na kapesné;  2 % na úloţné. Odměna za práci, která vězni po odečtu všech sráţek zbyde, je spíše symbolická. Odsouzený, vykonávající trest mimo věznici (trest domácího vězení, obecně prospěšné práce,…), není limitován maximální moţnou velikostí výdělku. Vězni mají moţnost si zvýšit kvalifikaci. Vězeňská sluţba umoţňuje všechny typy vzdělávání a to buď sama, nebo ve spolupráci s jinými subjekty. Je zajištěno základní vzdělání, vyučení v oboru, středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Vysokoškolské vzdělání zajišťuje Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v prostorech vazební věznice Brno a věznice Světlá nad Sázavou, tento typ studia si musí odsouzený hradit, cena se pohybuje kolem 20 000 Kč za semestr. Kaţdoročně si kvalifikaci zvyšuje více neţ 1 000 vězňů. (Statistická ročenka Vězeňské sluţby České republiky 2010) 4.2.3

Z pohledu podnikatele

Vězně je moţné najmout na práci, která můţe být i mimo věznici. (Vězeňská sluţba České republiky) Výhody pro najímatele:  levná pracovní síla, není minimální mzda;  vězeň není jeho zaměstnancem;  neplatí sociální a zdravotní pojištění;  nezajišťuje základní pracovní oděv a obuv;  vězeň nemůţe čerpat dovolenou;  dostává příspěvky na stravu;  sleva na sociálním pojištění;  flexibilní počet pracovníků;  flexibilní časová doba. Nevýhody pro najímatele:  zajišťuje dopravu;

Vlastní práce

37

 zajišťuje stravu. Věznice Rapotice nabízí vězně k práci za 6 332 Kč za měsíc v I. skupině, za 9 499 Kč ve II. skupině a za 12 663 Kč ve III. skupině. Konečná cena se skládá ze základní odměny, sociálního pojištění ve výši 25 %, zdravotního pojištění ve výši 9 % a finanční přiráţky ve výši 5 %. Konečná cena můţe být navýšena o příplatek za výkon, který můţe být v I. a ve II. pracovní skupině aţ 20 % a ve III. pracovní skupině aţ 50 %. (Vězeňská sluţba České republiky) Při srovnání nákladů na najmutí vězně a zaměstnance, za předpokladu, ţe vycházíme z nejniţších moţných nákladů, je vězeň levnější neţ zaměstnanec. Minimální náklady na vězně činí 6 332 Kč za měsíc (není započtena doprava vězně a strava), minimální náklady na zaměstnance jsou 10 720 Kč (minimální mzda + sociální a zdravotní pojištění). Z toho srovnání můţeme konstatovat, ţe dochází k deformaci na trhu práce.

4.3 Dotazník Dotazníkové šetření probíhalo pod názvem Alternativní vězeňství. Dotazník byl umístěn na internetu, byl veřejně přístupný, anonymní a zúčastnilo se ho 228 respondentů. Online dotazník byl zvolen hlavně z toho důvodu, ţe umoţňuje v krátkém čase nasbírat dostatek odpovědí, odpovědi jsou anonymní a na dotazovaného není vyvíjen ţádný nátlak, proto očekávám upřímnější odpovědi neţ v případě osobního dotazování. Sbírání dat probíhalo po dobu dvanácti dnů. Dotazník byl větven v závislosti na odpovědích, počet otázek se, v závislosti na odpovědích, pohyboval mezi 22 a 23 otázkami. 21 otázek bylo uzavřeného typu, zbylé 2 byly otevřené. 17 otázek bylo zaměřeno na mínění a postoje respondenta nebo jeho vědomosti a znalosti a 6 otázek bylo identifikačních. 4.3.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku

Otázka č. 1: Znáte nějaké alternativní tresty? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Tato úvodní otázka dotazníku slouţila hlavně k větvení dotazníku. V případě odpovědi „ano“ byl respondent odkázán na následující otázku, v případě odpovědi „ne“ nebo „nevím“ byla otázka č. 2 přeskočena a dotazník pokračoval otázkou č. 3. Dalším důvodem k volbě této otázky jako první, byla snaha zaujmout a motivovat k vyplňování dalších otázek. Součástí otázky byla i stručná definice alternativních trestů: „Alternativní tresty jsou tresty jiné než odnětí svobody.“ Znalost konkrétních alternativních trestů vyslovilo 152 dotázaných, přesně dvě třetiny ze všech dotazovaných. Neznalost byla u 64 respondentů (28,07 %) a 12 dotázaných (5,26 %) si není jista znalostí konkrétních alternativních trestů. Respondenti, kteří odpověděli ano, jsou povaţováni za ty, kteří znají alternativní tresty (znající AT), ostatní jsou povaţováni za neznající alternativní tres-

Vlastní práce

38

ty. Hypotézy, které jsou zaloţeny na znalosti alternativních trestů, jsou vyhodnoceny jenom s respondenty, kteří znají alternativní tresty, tzn. do testování hypotéz je zařazeno místo 228 lidí pouze 152. Tab. 11

Otázka č. 1 – Znáte konkrétní alternativní tresty?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 152 66,67 152 100,00 ne 164 28,07 010 100,00 nevím 012 05,26 010 100,00 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 2: Jaké znáte alternativní tresty? Možné odpovědi: otevřená otázka. Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v předchozí otázce uvedli, ţe znají nějaké alternativní tresty. Této podmínce vyhovovalo 152 respondentů (66,67 %) z celkového počtu 228. Dva dotázaní (1,32 %), kteří uvedli, ţe znají alternativní tresty, si na ţádný alternativní trest nevzpomněli a ani se nepokusili obsah trestu popsat vlastními slovy. Dvakrát (1,32 %) byl za alternativní trest povaţován trest smrti, z toho jednou bylo konkrétně uvedeno ukamenování. Domácí vězení znalo 83 dotázaných (54,61 %). Nejznámějším trestem jsou obecně prospěšné práce, které byly často zaměňovány za veřejně prospěšné práce, nebo byla uvedena konkrétní náplň práce (např. sběr odpadu, práce pro obec nebo komunitu). Jednou byla zmíněna zahraniční obdoba obecně prospěšných prací – community work, která je pouţívána například v Kanadě a jednou nucené práce. Obecně prospěšná práce byla zmíněna 24 (15,79 %), veřejně prospěšné práce 72 (47,37 %) a jiná formulace práce 23 (15,13 %). Sečteme-li tyto odpovědi, zjistíme, ţe znalost práce jako trestu je u 119 odpovídajících, tzn. 78,29 % z těch, kteří znají nějaký alternativní trest, zná právě obecně prospěšné práce. Podmíněný trest odnětí svobody nebo podmíněný trest odnětí svobody s dohledem byl zmíněn 13 (8,55 %), peněţitý trest 21 (13,82 %), zákaz činnosti 7 (4,61 %), zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 5 (3,29 %), zákaz pobytu 3 (1,97 %), vyhoštění 5 (3,29 %), propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty 3 (1,97 %) a propadnutí majetku 4 (2,63 %). Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti byla zmíněna 1 (0,66 %). Kaţdý alternativní trest, který je moţné v České republice uloţit, byl zmíněn alespoň jednou.

Vlastní práce

39

Znalost alternativních trestů 90

80 70 60 50 40 30

20 10 0

Absolutní četnost odpovědí Obr. 7

Relativní četnost odpovědí [%]

Otázka č. 2 – Znalost alternativních trestů

Otázka č. 3: Víte, že místo trestu odnětí svobody může být uložen alternativní trest? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Tato otázka byla poloţena z toho důvodu, abych zjistil obecné povědomí respondentů o alternativách k trestu odnětí svobody. Z dotazovaných 228 respondentů 174 ví, ţe existují i alternativní tresty, coţ představuje více neţ tři čtvrtiny všech respondentů (76,32 %). Alternativní tresty nezná 38 tázaných (16,67 %) a zbývajících 16 (7,02 %) neví, jestli zná nebo nezná alternativní tresty. Můţeme říci, ţe obecné povědomí o alternativních trestech je dobré. Na konkrétní znalosti alternativních trestů jsem se zaměřil u dalších otázek.

Vlastní práce

40

Víte, že místo trestu odnětí svobody může být uložen alternativní trest? 17%

7%

ano ne

nevím

76%

Obr. 8

Otázka č. 3 – Víte, ţe můţe být uloţen alternativní trest?

Téměř všichni respondenti, kteří znají nějaké alternativní tresty, odpověděli, ţe ví, ţe můţe být uloţen alternativní trest místo trestu odnětí svobody. Tab. 12

Otázka č. 3 – Víte, ţe můţe být uloţen alternativní trest?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 174 76,32 144 94,74 ne 038 16,67 105 03,29 nevím 016 07,02 103 01,97 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 4: Souhlasíte s ukládáním alternativních trestů místo trestů odnětí svobody? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Souhlas s ukládáním alternativních trestů namísto trestů odnětí svobody vyslovilo 155 dotázaných, coţ představuje více neţ dvě třetiny ze všech odpovědí. (67,98 %). S tímto tvrzením nesouhlasí 29 respondentů (12,72 %) a těch, kteří nemají jednoznačný názor, je 44 (19,30 %). Respondenti, kteří znají alternativní tresty, více souhlasí s jejich ukládáním. S ukládáním alternativních trestů jich souhlasí 79,61 %.


41

Otázka č. 4 – Souhlasíte s ukládáním alternativních trestů?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 155 67,98 121 79,61 ne 029 12,72 013 18,55 nevím 044 19,30 018 11,84 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 5: Je podle Vás alternativní trest dostatečným potrestáním pachatele? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Alternativní trest je dostatečným potrestáním pro 103 respondentů (45,18 %), nedostatečný pro 54 (23,68 %) a přibliţně třetina dotázaných (71) nemá jednoznačný názor. U této otázky se ukazuje, ţe na názor na potrestání pachatele má vliv znalost alternativních trestů. Pozitivní názor má 52,63 % respondentů znajících alternativní tresty. Tab. 14

Otázka č. 5 – Je alternativní trest dostatečným potrestáním?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 103 45,18 80 52,63 ne 154 23,68 30 19,74 nevím 171 31,14 42 27,63 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 6: Myslíte si, že alternativní trest má vyšší výchovnou funkci než trest odnětí svobody? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Odpovědi u této otázky jsou zastoupeny téměř stejnou mírou, jednotlivé odpovědi mají přibliţně třetinovou četnost. Nejvíce bylo zaznamenáno neurčitých odpovědí, kterých bylo o 3 více neţ kladných odpovědí a o 6 více neţ záporných odpovědí. Podobně jako u minulé otázky, je při znalosti alternativních trestů alternativní trest povaţován za trest s vyšší výchovnou funkcí (39,47 %).


42

Otázka č. 6 – Má alternativní trest vyšší výchovnou funkci?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 76 33,33 60 39,47 ne 73 32,02 47 30,92 nevím 79 34,65 45 29,61 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 7: Je podle Vašeho názoru vhodné udělovat alternativní tresty i za závažnější trestné činy? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Většina respondentů (187, 82,02%) nesouhlasí s udělováním alternativních trestů za závaţné trestné činy. Pouze 18 dotázaných (7,89 %) souhlasí s udělováním těchto trestů za závaţnější trestné činy. 23 respondentů (10,09 %) nemělo jasnou představu. Tab. 16

Otázka č. 7 – Je vhodné udělovat alternativní tresty i za závaţnější trestné činy?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 018 07,89 011 07,24 ne 187 82,02 129 84,87 nevím 023 10,09 012 07,89 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 8: Myslíte si, že by alternativní tresty měly být udělovány pouze za méně závažné trestné činy? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Podobně jako u předchozí otázky je pro udělování alternativních trestů pouze za méně závaţné trestné činy 187 tázaných (82,02 %), 20 respondentů (8,77 %) si nemyslí, ţe by alternativní tresty měly být udělovány pouze za méně závaţné trestné činy a zbývajících 21 dotázaných (9,21 %) nemá jednoznačný názor.


43

Otázka č. 8 – Měly by alternativní tresty být udělovány pouze za přečiny?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 187 82,02 131 86,18 ne 020 18,77 013 08,55 nevím 021 19,21 018 05,26 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 9: Myslíte si, že odsouzený vykonávající alternativní trest by měl být nějak viditelně označen? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Přibliţně polovina lidí (46,49 %) si myslí, ţe by odsouzený měl být při výkonu alternativního trestu viditelně označen. 87 dotázaných (38,16 %) zastává opačný názor a 35 respondentů (15,35 %) nemá jednoznačný názor na tuto problematiku. Tab. 18

Otázka č. 9 – Měl by odsouzený vykonávající alternativní trest být viditelně označen?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 106 46,49 72 47,37 ne 187 38,16 60 39,47 nevím 135 15,35 20 13,16 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 10: Pokud odsouzený k alternativnímu trestu neplní podmínky stanovené soudem, měl by mu být udělen vyšší trest odnětí svobody, než kdyby byl rovnou odsouzen k trestu odnětí svobody? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Většina dotázaných (71,93 %) je toho názoru, ţe v případě neplnění soudem stanovených podmínek by měl být uloţen vyšší trest odnětí svobody, neţ kdyby byl rovnou uloţen tento trest místo trestu alternativního. 17,98 % dotázaných (41), nesouhlasí a zbývajících 10,09% respondentů (23) nemá určitý názor.


44

Otázka č. 10 – Měl by být udělen vyšší trest při neplnění podmínek?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 164 71,93 107 70,39 ne 041 17,98 034 22,37 nevím 023 10,09 011 07,24 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 11: Souhlasíte s elektronickým monitorováním místo fyzických kontrol? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Téměř dvě třetiny dotázaných (147) souhlasí s kontrolou odsouzených pomocí elektronického monitorování místo fyzických kontrol pracovníků Probační a mediační sluţby České republiky. 52 respondentů (22,81 %) nesouhlasí a 29 (12,72 %) neví nebo nemá jednoznačný názor. Souhlasíte s elektronickým monitorováním místo fyzických kontrol? 13% 23% ano ne nevím 64%

Obr. 9


Tato otázka byla poloţena hlavně v souvislosti s trestem domácího vězení, u kterého se předpokládá, ţe dodrţování stanovených podmínek (pobyt na určitém místě ve stanovenou dobu aj.) bude probíhat právě cestou elektronického monitorování.


45


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 147 64,47 105 69,08 ne 052 22,81 033 21,71 nevím 029 12,72 014 19,21 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 12: Myslíte si, že je alternativní trest méně nákladný než trest odnětí svobody? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Více neţ dvě třetiny dotázaných si myslí (164, 71,93 %), ţe alternativní trest je méně nákladný neţ „klasický“ trest odnětí svobody. Pouze 16 lidí (7,02 %) si naopak myslí, ţe alternativní tresty jsou nákladnější neţ trest odnětí svobody a 48 dotázaných (21,05 %) neví, jestli je výkon alternativního trestu draţší neţ trest odnětí svobody. Ti, co znají alternativní tresty, si v 80,26 % případů myslí, ţe alternativní tresty jsou méně nákladné. Myslíte si, že je alternativní trest méně nákladný než trest odnětí svobody? 21%

7%

ano ne nevím

72%

Obr. 10


Důvodem k poloţení této otázky je porovnat názor veřejnosti s výsledky mé analýzy nákladů na výkon trestu v různých podobách, coţ je jeden z cílů této bakalářské práce.


46


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 164 71,93 122 80,26 ne 016 17,02 012 07,89 nevím 048 21,05 018 11,84 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 13: Jsou podle Vašeho názoru alternativní tresty vhodným řešením přeplněných věznic? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Přibliţně dvě třetiny respondentů (150) si myslí, ţe alternativní tresty jsou vhodným řešením problému přeplněných věznic. Opačného názoru je 42 dotázaných (18,42 %) a těch, kteří nemají na tento problém názor je 36 (15,79 %). S problematikou přeplněných věznic souvisí také otázka č. 14 a č. 15. Podle Statistické ročenky Vězeňské sluţby České republiky 2009 byla průměrná ubytovací kapacita v roce 2009 překročena o 13,76 %. Toto číslo je průměr z ubytovacích kapacit všech typů věznic. K nejvyššímu překročení ubytovací kapacity došlo ve věznici Nové Sedlo, kde byla ubytovací kapacita překročena o 34,54 %. Tab. 22

Otázka č. 13 – Jsou alternativní tresty řešením přeplněných věznic?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 150 65,79 105 69,08 ne 142 18,42 031 20,39 nevím 136 15,79 016 10,53 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 14: Podporujete stavbu nových věznic? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Zde největší skupinu respondentů tvoří ti, kteří nemají na stavbu nových věznic názor, kterých je 91 (39,91 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou odpůrci stavby nových věznic, tvoří přibliţně třetinu respondentů (70). Nejméně je zastánců stavby nových, kterých je 67 (29,39 %).


47

Otázka č. 14 – Podporujete stavbu nových věznic?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 67 29,39 47 30,92 ne 70 30,70 42 27,63 nevím 91 39,91 63 41,45 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 15: Souhlasíte s politikou privatizace vězeňství? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Zde jsou dvě nejpočetnější skupiny respondentů stejně velké, obě mají po 99 členech (43,42 %). Menšinu představuje skupina souhlasící s politikou privatizace vězeňství, do které se řadí 30 lidí (13,16 %). Tato otázka souvisí s předchozími dvěma otázkami a také s trestem domácího vězení. U trestu domácího vězení se předpokládá, ţe elektronické monitorování odsouzených bude zajišťovat soukromá společnost. Tab. 24

Otázka č. 15 – Souhlasíte s politikou privatizace vězeňství?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 30 13,16 22 14,47 ne 99 43,42 70 46,05 nevím 99 43,42 60 39,47 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 16: Může podle Vašeho názoru alternativní trest více snížit opakování trestných činů než trest odnětí svobody? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. V této otázce, zaměřené na recidivu pachatelů trestných činů, jsou všechny odpovědi téměř stejně početné a kaţdá tedy tvoří přibliţně třetinu všech odpovědí. Nejvíce odpovědí bylo u těch, kteří neví, jestli alternativní trest přispívá ke sníţení recidivy (79), o jednu odpověď méně bylo u souhlasících (78) a skupina nesouhlasící se sníţením recidivy u alternativních trestů měla o 7 členů méně (71) neţ skupina souhlasících.

Vlastní práce

48

Může podle Vašeho názoru alternativní trest více snížit opakování trestných činů než trest odnětí svobody? 34%

35%

ano ne nevím

31% Obr. 11

Otázka č. 16 – Sniţují alternativní tresty recidivu?

Tab. 25

Otázka č. 16 – Sniţují alternativní tresty recidivu?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 78 34,21 60 39,47 ne 71 31,14 48 31,58 nevím 79 34,65 44 28,95 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 17: Myslíte si, že by měl být zaveden trest smrti? Možné odpovědi: ano; ne; nevím. Trest smrti nespadá do obecně přijímané definice alternativních trestů, nicméně si myslím, ţe i do této kategorie můţe být zařazen, i kdyţ český zákon neumoţňuje ukládat tento trest. Z ekonomického hlediska je trest smrti méně nákladný neţ dlouhodobý trest odnětí svobody, odpadají náklady na pobyt ve vězení. Z etického hlediska je ale tento trest značně problematický, navíc v případě justičního omylu nejde tento trest vzít zpět a „zmírnit“ jeho následky. Skupiny pro zavedení trestu smrti a proti zavedení trestu smrti jsou přibliţně stejně velké, trest smrti podporuje o 3 lidi víc neţ je jeho odpůrců. Relativní počet členů se u obou skupin pohybuje okolo 45 %. Respondentů s nekonkrétním názorem je 23 (10,09 %). Zvýšená podpora trestu smrti můţe být vyvolána čerstvými kauzami, jako je např. „Anička“ apod.


49

Otázka č. 17 – Měl by být zaveden trest smrti?

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] ano 104 45,61 73 48,03 ne 101 44,30 69 45,39 nevím 123 10,09 10 06,58 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 18: Jaká je velikost obce, ve které bydlíte? Možné odpovědi: do 2 000 obyvatel; 2 001 aţ 10 000 obyvatel; 10 001 aţ 50 000 obyvatel; 50 001 a více obyvatel. Největší zastoupení má skupina ţijící v obci s více neţ 50 000 obyvateli, ve které je 98 lidí (42,98 %). Nejvyšší četnost této skupiny není překvapující vzhledem k faktu, ţe spousta bývalých nebo současných spoluţáků ţije v Brně a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně se také nachází ve stejném městě. Druhou skupinou v pořadí je, se stejným počtem členů (46), skupina ţijící v obci do 2 000 obyvatel a skupina ţijící v obci s 10 001 aţ 50 000 obyvateli. Relativní četnost je u těchto skupin 20,18 %. Nejméně početnou skupinou jsou lidé ţijící v obci velikosti 2 001 aţ 10 000 obyvatel, kterých je 38 (16,67 %). Velikost obce respondentů

20%

43%

do 2000 obyvatel 17%

2001 aţ 10000 obyvatel 10001 aţ 50000 obyvatel 50001 a více obyvatel

20%

Obr. 12



50


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] do 2000 obyvatel 46 20,18 31 20,39 2001 aţ 10000 obyvatel 38 16,67 29 19,08 10001 aţ 50000 obyvatel 46 20,18 30 19,74 50001 a více obyvatel 98 42,98 62 40,79 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 19: Jaké je Vaše pohlaví? Možné odpovědi: muţ; ţena. Obě pohlaví jsou zastoupena přibliţně stejně, muţů je pouze o 4 více neţ ţen. Relativní četnosti se liší o méně neţ dvě procenta. Pohlaví respondentů

49%

51%

muţ

ţena

Obr. 13



51


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] muţ 116 50,88 74 48,68 ţena 112 49,12 78 51,32 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 20: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Možné odpovědi: bez dokončeného vzdělání; základní; středoškolské s výučním listem; středoškolské s maturitou; vyšší odborné; vysokoškolské. Nejvíce bylo v průzkumu zastoupeno lidí s ukončeným středním vzděláním s maturitou (132), kteří tvořili více neţ polovinu celkového počtu (57,89 %). Takto vysoká četnost je způsobena hlavně okruhem spoluţáků, kteří byli nejvíce přístupni vyplňování dotazníku a zároveň měli k odkazu na dotazník nejsnadnější přístup, protoţe byl mimo jiné umístěn na stránkách, kde se nejčastěji pohybují právě oni. Vzdělání respondentů bez dokončeného vzdělání základní

středoškolské s výučním listem středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 0 Obr. 14

20

40

60

80

100

120

140


Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním (28,95 %) a třetí v pořadí jsou lidé s dokončeným základním vzděláním (7,02 %). Zbývající skupiny respondentů mají v součtu přibliţně šestiprocentní podíl.


52


Odpověď bez dokončeného vzdělání základní středoškolské s výučním listem středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Celkem

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] 012 10,88 01 10,66 016 07,02 13 18,55 108

03,51

04

02,63

132 014 166 228

57,89 01,75 28,95 100

90 04 40 152

59,21 82,63 26,32 100

Otázka č. 21: Jaké je Vaše povolání? Možné odpovědi: student; zaměstnanec; OSVČ; důchodce; nezaměstnaný; poţivatel jiných dávek. Většina dotázaných, téměř dvě třetiny, studuje. Studentů je 143 (62,72 %). Největší četnost u této skupiny není překvapují vzhledem k důvodům, které jsem uvedl u předchozích identifikačních otázek. Druhou nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci (64, 28,07 %), třetí osoby samostatně výdělečně činné (10, 4,39 %). Zbylé skupiny, které můţeme souhrnně označit jako ekonomicky neaktivní, tvoří v relativním součtu méně neţ 5 %. Ekonomická aktivita respondentů student zaměstnanec OSVČ důchodce nezaměstnaný poţivatel jiných dávek 0 Obr. 15

20

40

60

80


100

120

140

160


53


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] student 143 62,72 94 61,84 zaměstnanec 164 28,07 44 28,95 OSVČ 010 04,39 07 14,61 důchodce 106 02,63 04 02,63 nezaměstnaný 104 01,75 02 01,32 poţivatel jiných dávek 011 00,44 01 00,66 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 22: Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Možné odpovědi: méně neţ 8 000 Kč; 8 001 aţ 16 000 Kč; 16 001 aţ 24 000 Kč; 24 001 aţ 32 000 Kč; 32 001 aţ 40 000 Kč; 40 001 Kč a více. Nejčetnější skupinou jsou lidé s příjmem menším neţ 8 000, tvořících přibliţně dvě třetiny (146) všech respondentů. Není to nijak překvapující údaj, protoţe nejvíce respondentů tvoří studenti ve věku 22 let ţijící ve městech s více neţ 50 001 obyvateli (podrobněji rozebráno u předchozích a následující otázky). Příjem respondentů méně neţ 8000 Kč 8001 aţ 16000 Kč 16001 aţ 24000 Kč 24001 aţ 32000 Kč 32001 aţ 40000 Kč 40001 Kč a více 0 Obr. 16

20

40

60

80

100

120

140

160


Druhou největší skupinu představují lidé s příjmem 16 001 aţ 24 000 Kč, kterých je 29 (12,72 %), třetí nejpočetnější je skupina s příjmem 8 001 aţ 16 000 Kč, která má 24 členů (10,53 %). Čtvrtou v pořadí je skupina lidí s příjmem 24 001 aţ 32 000 Kč, patří sem 15 lidí (6,58 %). Nejmenší skupinou překvapivě není skupina lidí s příjmem 32 001 aţ 40 000 Kč, ale skupina s příjmem větším

Vlastní práce

54

neţ 40 001 Kč. Tato skupina má o 4 členy více, absolutní četnost je 9 a relativní 3,95 %. Tab. 31


všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] méně neţ 8000 Kč 146 64,04 95 62,50 8001 aţ 16000 Kč 024 10,53 13 18,55 16001 aţ 24000 Kč 029 12,72 24 15,79 24001 aţ 32000 Kč 015 16,58 13 18,55 32001 aţ 40000 Kč 015 12,19 15 13,29 40001 Kč a více 109 13,95 12 11,32 Celkem 228 100 152 100 Otázka č. 23: Kolik je Vám let? Možné odpovědi: otevřená otázka. Věk respondentů se pohybuje od 12 do 70 let. Vzhledem k otevřenosti otázky a mnoţství různých odpovědí jsem věk pro větší přehlednost rozdělil do 6 intervalů o šířce 10 let. Největší skupina je podle tohoto rozdělení ve věku 21-30 let, protoţe marketingového průzkumu se zúčastnilo nejvíce vysokoškolských studentů ve věku 22 let. Skupina má 130 členů (57,02 %). Druhá nejpočetnější skupina je 20 a méně let, kam patří 38 respondentů (16,67 %). Třetí v pořadí je skupina 31-40 let, kam náleţí 31 lidí (13,60 %), čtvrtá je skupina 41-50 let, je zde zařazeno 21 lidí (9,21 %). Zbývající skupiny, 51-60 a 61 a více, mají v součtu 8 členů a sečtená relativní četnost je 3,51 %. Pokud se zaměříme na surová data věku respondentů, zjistíme, ţe největší četnost (modus) je u věku 22 let, kde je 50 záznamů a tvoří 21,93 % z celkového vzorku. Střední hodnota celého souboru dat (průměrná hodnota) je 27,37 let, medián je 23, dolní kvartil 21, horní kvartil 32, směrodatná odchylka 10,16 a rozptyl 103,20. Koeficient šikmosti je 1,67, to znamená, ţe věk je zešikmen vlevo a koeficient špičatosti je 2,68, coţ znamená, ţe je zde vysoká špičatost. Při porovnání aritmetického průměru, modu a mediánu zjistíme, ţe ̂ ̃ ̅ , věk je levostranně nesouměrně rozdělen. Pro lepší představu se můţeme podívat na obrázek 17, kde je soubor dat graficky znázorněn v histogramu. Věk přesně neodpovídá normálnímu rozdělení, kolem hodnoty 23 má vyšší četnost, ale pokrývá téměř všechny věkové skupiny.

Vlastní práce

55

Popisná statistika věku respondentů ̅

̃

, , ,

Obr. 17

̂

,

,

,

,

,

.

Otázka č. 23 – Histogram pro věk respondentů


56

Otázka č. 23 – Věk respondentů

všichni respondenti znající AT Relativní Relativní Odpověď Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost [%] [%] 20 a méně 038 16,67 26 17,11 21-30 130 57,02 87 57,24 31-40 031 13,60 21 13,82 41-50 021 19,21 15 19,87 51-60 015 12,19 01 10,66 61 a více 013 11,32 02 11,32 Celkem 228 100 152 100

4.3.2

Vyhodnocení hypotéz

A) Souhlas s ukládáním alternativních trestů je shodný s výsledky průzkumu ministerstva spravedlnosti. Vyhodnocení otázky č. 2 ukázalo, ţe s ukládáním alternativních trestů souhlasí 68 % respondentů. Od průzkumu ministerstva spravedlnosti se toto číslo liší pouze o jeden procentní bod, v jejich průzkumu vyjádřilo souhlas 69 % dotázaných. Je zřejmé, ţe alternativní tresty mají podporu veřejnosti, a proto je důleţité se na nástup alternativních trestů připravit a ekonomicky ohodnotit jejich dopad. Závěr: Hypotézu o shodnosti výsledků nezamítám. B) Názor na ukládání alternativních trestů je závislý na věku. Po sestavení kontingenční tabulky, výpočtu teoretických četností (2. řádek), výpočtu sloupcových relativních četností (3. řádek) vyšla čtvercová kontingence (ve dvou buňkách (22 %) byla porušena podmínka minimální teoretické četnosti). Kritický obor se 4 stupni volnosti na hladině významnosti vychází . Vypočtená čtvercová kontingence je větší neţ kritický obor , existuje závislost mezi věkem respondentů a názorem na ukládání alternativních trestů. Sloupcové relativní četnosti ukazují, ţe největší souhlas s alternativními tresty je ve věkové skupině 31 aţ 49 let, u ostatních věkových skupin je souhlas přibliţně o 20 procentních bodů niţší. Případná propagační kampaň zaměřená na osvětu alternativních trestů a jejich výhod oproti trestu odnětí svobody by měla být zaměřena na lidi mladší neţ 30 let (včetně) a starší neţ 50 let (včetně). ,

,

.

Závěr: Hypotézu o nezávislosti věku a názoru na alternativní tresty zamítám.


57

Hypotéza B

30 a méně 106 ano 114,21 63 % 26 Souhlas s alternativními ne 21,37 tresty 15 % 36 nevím 32,42 21 % Celkem 168

Věk 31 aţ 49 42 33,31 86 % 3 6,23 6% 4 9,46 8% 49

50 a více 7 7,48 64 % 0 1,40 0% 4 2,12 36 % 11

Celkem 155 68 % 29 13 % 44 19 % 228

C) Souhlas s ukládáním alternativních trestů je závislý na vzdělání. Výpočet čtvercové kontingence a následné porovnání s kritickým oborem vyvrátil mou domněnku o závislosti vzdělanosti na názoru na alternativní tresty (ve dvou buňkách (22 %) byla porušena podmínka minimální teoretické četnosti). Relativní sloupcové četnosti ukazují, ţe nejvyšší souhlas s ukládáním alternativních trestů mají lidé se základním vzděláním (83 %) a nejméně souhlasu vyjádřili respondenti se středoškolským vzděláním (64 %). Tab. 34 ukazuje, ţe nejméně lidí, kteří souhlasí s ukládáním alternativních trestů, má středoškolské vzdělání, proto by diskuze o alternativních trestech měla probíhat hlavně na středních školách. Tab. 34

Hypotéza C

Vzdělání Celkem základní středoškolské vysokoškolské 15 89 51 155 ano 12,24 95,18 47,59 83 % 64 % 73 % 68 % 2 20 7 Souhlas 29 s alternativními ne 2,29 17,81 8,90 tresty 11 % 14 % 10 % 13 % 1 31 12 44 nevím 3,47 27,02 13,51 6% 22 % 17 % 19 % Celkem 18 140 70 228 ,

,

.

Vlastní práce

58

Závěr: Hypotézu o nezávislosti vzdělání a názoru na alternativní tresty nezamítám. D) U respondentů, kteří znají alternativní tresty, existuje závislost mezi názorem na dostatečnost potrestání pachatele u alternativních trestů a výchovnou funkcí alternativního trestu. Výpočet potvrdil domněnku o závislosti těchto dvou vztahů. Relativní řádkové četnosti ukazují, ţe největší hodnoty jsou na hlavní diagonále v místech, kde se protínají stejné odpovědi (ano x ano; ne x ne; nevím x nevím). Nejvyšší četnost odpovědí je v buňce , kde si lidé myslí, ţe alternativní tresty mají vyšší výchovnou funkci a ţe alternativní trest je dostatečným potrestáním, proto i z této kontingenční tabulky vyplývá, ţe alternativní tresty mají podporu veřejnosti, a proto je důleţité se připravit na nástup alternativních trestů a ekonomicky kvantifikovat náklady. ,

,

.

Závěr: Hypotézu o nezávislosti názoru na to, jestli má alternativní trest vyšší výchovnou funkci a názorem na výchovnou funkci alternativních trestů zamítám. Tab. 35

Hypotéza D

Vyšší výchovná funkce AT Celkem ano ne nevím 50 14 16 80 ano 31,58 24,74 23,68 63 % 18 % 20 % 100 % 1 21 8 AT 30 a dostatečné ne 11,84 9,28 8,88 potrestání 3% 70 % 27 % 100 % 9 12 21 42 nevím 16,58 12,99 12,43 21 % 29 % 50 % 100 % Celkem 60 47 45 152

E) Názor na trest smrti je závislý na znalosti alternativních trestů. Relativní řádkové četnosti ukazují, ţe při znalosti nebo neznalosti konkrétních alternativních trestů je souhlas nebo nesouhlas s trestem smrti téměř stejný. Moje domněnka, ţe ti, co znají alternativní tresty, nesouhlasí s trestem smrti, se nepotvrdila, ale výpočet ukázal závislost mezi těmito znaky. Názor na trest smrti

Vlastní práce

59

je pravděpodobně závislý na více faktorech a nesouvisí pouze se znalostí alternativních trestů. ,

,

.

Závěr: Hypotézu o nezávislosti znalosti alternativních trestů a názorů na trest smrti zamítám. Tab. 36

Hypotéza E

ano Znalost AT ne Celkem

Souhlas s trestem smrti ano ne nevím 73 69 10 69,33 67,33 15,33 48 % 45 % 7% 31 32 13 34,67 33,67 7,67 41 % 42 % 17 % 104 101 23

Celkem 152 100 % 76 100 % 228

Závěr

60

5 Závěr Hlavním cílem této práce bylo sumarizovat informace z oblasti alternativních trestů, efektivního vězeňství a dopadů recidivy. K dalším cílům patřilo navrţení metodiky řešení a analyzování nákladů a dalších efektů vzhledem k výkonu trestu v různých alternativách a zjištění názorů veřejnosti na alternativní vězeňství. Posledním cílem bylo shrnout získané poznatky a učinit závěry ohledně reálného nasazení alternativního vězeňství. Alternativní tresty jsou tresty, u kterých odsouzený člověk nevykonává trest ve věznici, ale na svobodě s určitými omezeními, které předem stanoví soud. Mezi nejznámější alternativy k trestu odnětí svobody patří podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody (s dohledem nebo bez něj), obecně prospěšné práce, peněţitý trest a trest domácího vězení. Počet udělených alternativních trestů neustále přibývá, v současnosti tvoří alternativní tresty přibliţně 85 % ze všech udělených trestů a pravděpodobně se tento podíl bude v dalších letech zvyšovat. V roce 2009 bylo jako hlavní sankce uděleno 10 419 nepodmíněných trestů odnětí svobody, alternativních trestů bylo uděleno 63 211. Nejčastěji je udělován podmíněný trest odnětí svobody (55 %), druhým nejčastějším trestem jsou obecně prospěšné práce (15 %) a třetí nejčastěji udělovaný trest je nepodmíněný trest odnětí svobody (14 %). Jedním z důvodů vzniku a rozvoje alternativních řešení trestních věcí je reakce na nárůst kriminality v poslední třetině 20. století a následné zahlcení institucí souvisejících s kontrolou kriminality, jako jsou soudy, vězeňství a policie. K dalším důvodům patří nízká účinnost trestu odnětí svobody (projevující se recidivou), neţádoucí důsledky trestu odnětí svobody, ekonomická náročnost trestních systémů a represivní a neindividuální přístup k vězňům. Průměrná ubytovací kapacita ve věznicích byla v roce 2009 překročena o 13,76 %, v jednotlivých věznicích aţ o 34,54 %. Recidiva má ekonomické, sociální a psychické důsledky, které se dají rozdělit do tří skupin: náklady spojené s očekávanou trestnou činností, náklady spojené s důsledky trestného činu a náklady spojené s reakcí na trestný čin. Výzkumy ukazují, ţe recidivu ovlivňují různé rizikové faktory, které se přímo nebo nepřímo podílejí na vzniku kriminální činnosti. Mezi nejrizikovější faktory patří minulost pachatele, jeho vzdělání, zaměstnanost (resp. nezaměstnanost), myšlení a chování a bydlení. Z těchto důvodů je důleţité se zaměřit nejen na jednorázové a krátkodobé programy na sniţování kriminality, ale hlavně na dlouhodobou spolupráci s recidivistou. Po stanovení metodiky výpočtů nákladů trestů v různých alternativách jsem došel k závěru, ţe denní náklady na výkon trestu odnětí svobody v přepočtu na jednoho vězně jsou 825,79 Kč, denní náklady na probační dohled (obecně prospěšné práce, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem) v přepočtu na jednoho odsouzeného činí 236,14 Kč. Denní náklady na trest domácího vězení v prvním roce v přepočtu na jednoho pachatele v případě kontrol pouze probačními úředníky jsou 1 020,41 Kč. Další rok je předpokládán pokles

Závěr

61

na 167,23 Kč. Vysoká nákladnost v prvním roce je způsobena velkým počtem probačních úředníků (90), nízkým počtem takto hlídaných osob (130 v 1. roce) a fixními výdaji na automobily. Denní náklady na jednoho odsouzeného vykonávajícího trest domácího vězení v případě elektronického monitorování jsem v prvním roce vyčíslil na 1 613,51 Kč, ve druhém roce vycházejí denní náklady 361,09 Kč. Vysoké náklady v prvním roce jsou způsobeny výdaji na monitorovací centrum, monitorovací jednotky a také tím, ţe elektronické monitorování je kombinováno s probačním dohledem. Investice do monitorovacího systému se můţe vrátit jiţ třetí rok od jeho zavedení. Jestliţe bude ročně odsouzeno k domácímu vězení 840 lidí, vychází denní náklady na 240,43 Kč. Jestliţe se zaměříme na tendr, který vypsalo ministerstvo spravedlnosti na elektronické monitorování, který měl stát 2 miliardy korun za 10 let zajišťování elektronického monitorování, zjistíme, ţe při předpokládaném průměrném počtu odsouzených 841 jsou denní náklady 2,7 krát vyšší neţ náklady, které jsem vypočítal. Náklady jsou ve výši 78,97 % z nákladů na výkon trestu ve vězení. Zakázka je značně předraţená, podle výpočtů zhruba o 1,4 miliardy Kč. Aby bylo elektronické monitorování za těchto podmínek stále výhodnější neţ odnětí svobody, kaţdý rok by muselo být k domácímu vězení odsouzeno alespoň 664 osob a trest by musel být úspěšně vykonán. Marketingového výzkumu se zúčastnilo 228 respondentů. Výzkum ukázal, ţe 178 dotázaných (76,32 %) ví, ţe existují i jiné moţnosti odsouzení neţ odsouzení k trestu odnětí svobody. 155 respondentů (67,98 %) souhlasí s ukládáním alternativních trestů, čímţ se potvrdila hypotéza A o shodnosti výsledku s výsledkem výzkumu ministerstva spravedlnosti. Znalost konkrétních alternativních trestů byla prokázána u 66,67 % respondentů. Nejznámějším alternativním trestem jsou obecně prospěšné práce (119 odpovědí), druhým v pořadí skončil trest domácího vězení (83 odpovědí), třetím peněţitý trest (21 odpovědí). Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody bylo zmíněno pouze třináctkrát. Hypotéza B, o závislosti věku a názoru na alternativní tresty, byla potvrzena. Hypotéza C, o závislosti vzdělání a názoru na alternativní tresty, nebyla potvrzena. Hypotéza D, o závislosti mezi názorem na dostatečnost potrestání pachatele u alternativních trestů a názorem na výchovnou funkci alternativních trestů, byla potvrzena. Hypotéza E, o závislosti názoru na alternativní tresty a názoru na trest smrti, byla potvrzena. Alternativní vězeňství můţe být uplatňováno uţ dnes, moţnosti existují, ale alternativní tresty nejsou vhodné pro všechny typy pachatelů. Trest domácího vězení je také pouţíván, ale zatím v malé míře. Budoucnost je v elektronickém monitorování. Jestliţe elektronické monitorování, v souvislosti s domácím vězením, nechce provádět stát sám, měl by hledat levnější varianty neţ tendr za 2 miliardy korun, který je příliš drahý a nemusí se ekonomicky vyplatit.

Literatura

62

6 Literatura Tištěné zdroje ANDĚL, J. Statistické metody. 3. vydání. Praha: Matfyzpress, 2003. 299 s. ISBN 80-86732-08-8. BLAŠKOVÁ, V., et al. Statistika I. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. BRAND, S.; PRICE, R. The economic and social costs of crime. London: Home Office, 2000. 88 s. ISBN 1-84082-572-3. ČERNÍKOVÁ, V.; SOCHŮREK, J.; FIRSTOVÁ, J. Sociální ochrana: terciální prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 244 s. ISBN 978-80-7380138-0. DHIRI, S.; BRAND, S. Program snižování kriminality: Analýza nákladů a zisků: směrnice pro hodnotitele. 1. vydání. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002. 45 s. ISBN 80-7338-004-8. DOUBRAVOVÁ, D., et al. Příručka pro probaci a mediaci. Praha: SPJ, 2001. 180 s. ISBN 80-902998-0-6. FORET, M. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. HÁLA, J. Úvod do teorie a praxe vězeňství. 2. doplněné vydání. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2006. 183 s. ISBN 8086708-30-6. HARPER, G.; CHITTY, CH. Dopad nápravných opatření na recidivu pachatelů. 1. vydání. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2009. 103 s. ISBN 958-80-7338-080-9. HINDLS, R., et al. Statistika pro ekonomy. 8. vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. JANDA, P., et al. K problematice alternativních trestů. České vězeňství. 1994, č. 3, s. 51-62. ISSN 1213-9297. KALVODOVÁ, V. Domácí vězení - jedna z moţných alternativ odnětí svobody? In Dny veřejného práva. KANDALEC, P., et al. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 1275 s. ISBN 978-80-210-4430-2. KARABEC, Z. Koncept restorativní justice. In Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. KARABEC, Z. 1. vydání. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003. s. 146. ISBN 80-7338-021-8. KUCHTA, J., et al. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2005. 546 s. ISBN 80-7179-813-4. MORTIMER, E.; MAY, Ch. Electronic monitoring in practice: the second year of the trials of curfew orders. London: Home Office, 2001. 55 s. ISBN 185893-997-6.

Literatura

63

ROZUM, J., et al. Výzkum nově zavedených prvků probace do trestního práva ČR. 1. vydání. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2000. 149 s. ISBN 80-86008-77-0. STÁVKOVÁ, J.; DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. přepracované vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 189 s. ISBN 80-7157795-2.

Zákony Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Elektronické zdroje PMS – Probační a mediační služba České republiky [online]. c2011 [cit. 201104-06]. Dostupné z WWW: . Statistická ročenka kriminality 2009 [online]. [s.l.]: Ministerstvo spravedlnosti ČR, [2010] [cit. 2011-03-18]. 439 s. Dostupné z WWW: . Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2009 [online]. [s.l.] : Generální ředitelství Vězeňské sluţby České republiky, 2010 [cit. 2011-05-01]. 69 s. Dostupné z WWW: . Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2010 [online]. [s.l.] : Generální ředitelství Vězeňské sluţby České republiky, 2011 [cit. 2011-06-01]. 69 s. Dostupné z WWW: . Trestní zákoník [online]. 2009 [cit. 2011-04-01]. Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku. Dostupné z WWW: . Vězeňská služba České republiky [online]. c2009 [cit. 2011-05-11]. Nabídka podnikatelům. Dostupné z WWW: . Vězeňská služba České republiky [online]. c2009 [cit. 2011-05-11]. Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti. Dostupné z WWW: . Www.trestni-rizeni.com - trestní právo a trestní řízení pro laiky [online]. c2011 [cit. 2011-04-16]. Systém trestů. Dostupné z WWW: .

Přílohy

64

Přílohy

D t zník

65

A Dotazník Alternativní vězeňství Dobrý den, ţádám Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který se zabývá alternativním vězeňstvím. Vyplňování Vám nebude trvat déle neţ 5 minut. Dotazník je zcela anonymní a sebraná data budou pouţita jako podklad pro bakalářskou práci. Děkuji za Váš čas. Martin Šeda 1. Znáte nějaké alternativní tresty? Alternativní tresty jsou tresty jiné neţ odnětí svobody. Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 2. Jaké znáte alternativní tresty? Vyplňte pouze v případě, jestliţe jste v předchozí otázce odpověděl/a ano. …………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………….. 3. Víte, že místo trestu odnětí svobody může být uložen alternativní trest? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 4. Souhlasíte s ukládáním alternativních trestů místo trestů odnětí svobody? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 5. Je podle Vás alternativní trest dostatečným potrestáním pachatele? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím

D t zník

66

6. Myslíte si, že alternativní trest má vyšší výchovnou funkci než trest odnětí svobody? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 7. Je podle Vašeho názoru vhodné udělovat alternativní tresty i za závažnější trestné činy? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 8. Myslíte si, že by alternativní tresty měly být udělovány pouze za méně závažné trestné činy? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 9. Myslíte si, že odsouzený vykonávající alternativní trest by měl být nějak viditelně označen? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 10. Pokud odsouzený k alternativnímu trestu neplní podmínky stanovené soudem, měl by mu být udělen vyšší trest odnětí svobody, než kdyby byl rovnou odsouzen k trestu odnětí svobody? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 11. Souhlasíte s elektronickým monitorováním místo fyzických kontrol? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím

D t zník

67

12. Myslíte si, že je alternativní trest méně nákladný než trest odnětí svobody? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 13. Jsou podle Vašeho názoru alternativní tresty vhodným řešením přeplněných věznic? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 14. Podporujete stavbu nových věznic? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 15. Souhlasíte s politikou privatizace vězeňství? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 16. Může podle Vašeho názoru alternativní trest více snížit opakování trestných činů než trest odnětí svobody? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 17. Myslíte si, že by měl být zaveden trest smrti? Vyberte 1 odpověď. □ ano □ ne □ nevím 18. Jaká je velikost obce, ve které bydlíte? Vyberte 1 odpověď. □ do 2 000 obyvatel □ 2 001 aţ 10 000 obyvatel □ 10 001 aţ 50 000 obyvatel □ 50 001 a více obyvatel

D t zník

19. Jaké je Vaše pohlaví? Vyberte 1 odpověď. □ muţ □ ţena 20. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyberte 1 odpověď. □ bez dokončeného vzdělání □ základní □ středoškolské s výučním listem □ středoškolské s maturitou □ vyšší odborné □ vysokoškolské 21. Jaké je Vaše povolání? Vyberte 1 odpověď. □ student □ zaměstnanec □ OSVČ □ důchodce □ nezaměstnaný □ poţivatel jiných dávek 22. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Vyberte 1 odpověď. □ méně neţ 8 000 Kč □ 8 001 aţ 16 000 Kč □ 16 001 aţ 24 000 Kč □ 24 001 aţ 32 000 Kč □ 32 001 aţ 40 000 Kč □ 40 001 Kč a více 23. Kolik je Vám let? Doplňte kladné číslo. …………

68

Vzorce popisné statistiky

69

B Vzorce popisné statistiky U vybraných otázek jsou odpovědi také vyhodnoceny pomocí popisné statistiky. Je určován aritmetický průměr (7), modus (8), medián (9), dolní kvartil (10), horní kvartil (11), rozptyl (12), směrodatná odchylka (13) a koeficient šikmosti (14) a špičatosti (15). (Blašková, 2009). ∑ ̅

(7)

̂

(8) ̃

(9) (10) (11) ∑

(

̅)

√ ∑

√

∑ ∑

(

(

̅) ̅

( ̅

)

(12)

)

(13) (14) (15)

Ekonomické dopady alternativního vězeňského systému

Recommend Documents