Socioekonomické dopady fenoménu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Studijní obor Ekonomika a management

Socioekonomické dopady fenoménu kouření tabáku v České republice

Autor diplomové práce: Bc. M. Kratochvílová Vedoucí diplomové práce: Ing. O. Lešetický Rok obhajoby: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Socioekonomické dopady fenoménu kouření tabáku v České republice jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu.

V Českých Budějovicích dne 5.6.2013

……………………………….

Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Ondřeji Lešetickému za jeho pomoc, pochopení a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Výjimečné poděkování patří Mgr. Petrovi Vašíčkovi za jeho cenné rady, věcné připomínky a vstřícnou pomoc při kompletaci této práce.

……………………………..

Název: Socioekonomické dopady fenoménu kouření tabáku v České republice Autor: Bc. Kratochvílová Michaela Vedoucí práce: Ing. Lešetický Ondřej

Katedra: Katedra managementu

Abstrakt Tato práce je zaměřená na zkoumání vlivu kouření na samotného spotřebitele, jeho okolí a státní rozpočet. Jedná se o vlivy jak sociální, finanční, tak zdravotní. Všechny tyto vlivy i samotní tři aktéři jsou propojení a práce řeší, jak se jejich aktivity prolínají či naopak jsou zaměřené proti sobě. V práci je nejprve vymezen pojem kouření, státu a finančních transakcí, které se v něm odehrávají. Další částí je i zahrnutí problému soužití okolí a kouřících spoluobčanů. Zde je použito dotazníkového šetření, řízených rozhovorů, analýz dokumentů či empirických zkušeností. Dotazníkové zkoumání ukáže názory respondentů vyjadřující se k problematice kouření, jeho nákladnosti, ovlivnění prostředím. Z rozhovorů a zkoumání jsou vyvozeny jednotlivé závěry, které analyzují problematiku sociálního dopadu na kuřáka, jeho přátelé či nejbližší a společnost jako takovou. Výsledky jsou podrobně popsány a porovnány z obou stran. Z praktické části jsou vyvozené výsledky, které korespondují s vnímáním socioekonomického problému kouření v České republice. Na základě těchto výsledků jsou v závěru vypsána opatření a návrhy, které mohou toto nebezpečí zmírnit či pozastavit. Cílem práce je zhodnotit sociální a ekonomické dopady kouření tabáku na fiskální politiku státu a financování zdravotní péče v ČR.

Klíčová slova tabák spotřební daň sociální dopad odvykání

Title: Socio-economic impacts of the phenomenon of tobacco smoking in the Czech Republic Author: Bc. Michaela Kratochvílová Supervisor: Ing. Ondřej Lešetický

Department: Institute of Management

Abstract

This work is aimed at investigating the effects of smoking on the actual consumers, the environment and the state budget. These factors are social, financial, and health. All these influences (as well as three actors themselves) are connected and the work addresses how their activities overlap or vice are versa directed against each other. The paper first defines the concept of smoking, the state and the financial transactions that take part in it. Another part of the problem is the inclusion of symbiosis around and smoking citizens. It uses questionnaires, structured interviews, document analysis or empirical experience. A questionnaire study shows respondents expressing opinions to the issue of smoking and their cost, the effect on the environment. The interviews and research draw various conclusions that analyze the impact of social issues on the smokers, or their closest friends and society as a whole. The results are described in detail and compared from both sides. The practical part of the inferred results that correspond to the perception of socio-economic problem of smoking in the Czech Republic. Based on these results the measures and proposals that can reduce or suspend this risk are listed at the end. The aim is to assess the social and economics effects of tobacco smoking on state fiscal policy and financing of health care in the Czech Republic.

Key words

tobacco excise social impact quitting

Obsah 1.

Úvod............................................................................................................................... 8

2.

Terminologie .................................................................................................................. 9

3.

2.1

Cigareta ................................................................................................................... 9

2.2

Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí .................... 9

2.3

Fenomén kouření ..................................................................................................... 9

2.4

Fyzická závislost ................................................................................................... 10

2.5

Typologie kuřáků .................................................................................................. 11

2.5.1

Příležitostný kuřák ......................................................................................... 11

2.5.2

Návykový kuřák ............................................................................................. 12

2.5.3

Kuřák s psychickou závislostí........................................................................ 12

2.5.4

Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí ...................................................... 12

2.5.5

Pasivní kouření .............................................................................................. 12

Tabák a ekonomika ...................................................................................................... 14 3.1

Státní rozpočet (8) ................................................................................................. 14

3.2

Příjmy do státního rozpočtu (9)............................................................................. 14

3.3

Spotřební daň – vymezení ..................................................................................... 15

3.4

Plátci daně (11) ..................................................................................................... 15

3.5

Výpočet daně ......................................................................................................... 16

3.6

Sazby daně v roce 2012......................................................................................... 17

3.7

Osvobození od daně .............................................................................................. 17

3.8

Přehled současné platné legislativy ....................................................................... 18

4.

Úvod do problematiky ................................................................................................. 19

5.

Hypotézy ...................................................................................................................... 23

6.

Metodická část ............................................................................................................. 23 6.1

Komparace klasické cigarety s e-cigaretami a nikotinovými náhražkami ............ 24

6.2

Sociální dopad kouření .......................................................................................... 26

6.3

Kuřák a partner ...................................................................................................... 26

6.4

Kuřák a blízcí přátelé ............................................................................................ 27

6.5

Kuřák a široká společnost ..................................................................................... 27

6.6

Kuřáci a váha......................................................................................................... 27

6.7

Zákaz kouření v provozovnách veřejného stravování v EU (15) .......................... 29

6.8

Nekuřácké restaurace v ČR ................................................................................... 31

6.9

Ekonomické dopady .............................................................................................. 31

6.9.1

Výdaje státní pokladny .................................................................................. 31

6.9.2

Příjmy státní pokladny ................................................................................... 32

6.9.3

Příjmy a výdaje kuřáka v ČR ......................................................................... 32

6.9.4

Financování zdravotní péče ........................................................................... 35

6.9.5

Zdravotní pojištění ......................................................................................... 35

6.9.6

Zdravotní pojišťovny ..................................................................................... 38

6.10 Počet dní strávených v hospitalizaci ..................................................................... 40 6.11 Společenské náklady užívání tabáku v ČR a dopad na fiskální politiku............... 41 6.12 Philip Morris International .................................................................................... 43 6.13 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 45 6.14 Analýza výsledků .................................................................................................. 46 Dílčí shrnutí ..................................................................................................................... 60 7.

Shrnutí .......................................................................................................................... 61

8.

Výsledky a zhodnocení řešení ..................................................................................... 62

9.

Závěr ............................................................................................................................ 63

Použitá literatura .................................................................................................................. 64 Seznam tabulek .................................................................................................................... 69 Seznam obrázků ................................................................................................................... 69 Přílohy.................................................................................................................................. 70

1. Úvod V této diplomové práci bych se ráda zaobírala problematikou kuřáků a s tím spojenými náklady. Díky zákazům, nařízením či návrhům zákonů se obyvatelstvo začalo dělit na dvě skupiny – na ty, kteří se před cigaretovým dýmem a pasivním kouřením snaží schovat a na ty, jež ho produkují. Kuřáka potkáte všude – na ulici, na zastávce, v restauraci, před školou, před úřadem, i před nemocnicí. Reklamy na cigarety dříve bývaly všude přítomné, nyní jsou zakázané, což ale od kouření odradilo minimální počet lidí, ne-li žádného kuřáka. Na cigarety platí spotřební daň. Ta jde do kasičky státu. A není to malá kasička. Je pro stát kuřák opravdu přítěží? Náklady na léčbu nemocí spojených s kouřením jsou vysoké, ale již neplynou z toho samého rozpočtu, kam putuje spotřební daň, ale hradí se z rozpočtů veřejných zdravotních pojišťoven. Ale ne každý kuřák onemocní, ne každý dřív než skončí jeho produktivní věk a ne každý se chce nechat draze léčit. Cigareta je zlozvyk, ničí zdraví a obtěžuje okolí. Ale opravdu zhoršuje stav ekonomiky? Nebo se díky spotřební dani a kuřákům do příjmů státu kutálejí peníze rychleji, než by obyčejný nekuřák tušil? Především je nutné mít vždy na paměti, že kouření poškozuje všechny části těla, neboť škodlivé látky jsou z plicních sklípků do cév a krví roznášeny dále do zbytku těla pomocí cigaretového kouře. Nikotin je podle rychlosti návyku a jeho úpornosti tvrdá droga stejně jako heroin nebo kokain. Celosvětové důsledky, především kvůli explozivnímu nárůstu kuřáků v rozvojových zemích, si lze představit na základě následujících čísel. V současnosti jsou ve světě dvě nejrychleji rostoucí příčiny úmrtnosti lidí, a to HIV infekce a kouření. (1) V této chvíli ale asi není překvapením, že HIV je pro všechny, bez výjimky, nebezpečná a smrtelná nemoc, proti které všichni bojujeme. Ale druhá největší příčina je kouření, a proti tomu se nebojuje tak silně. A co víc – někdy kuřáci naopak proklamují svoje práva sedět a ničit si zdraví. V extrému by se dalo říci, že si vedle něj může sednout člověk, který se brání ochraně před nákazou AIDS. Oba jsou v ohrožení života, ale jen jednoho část společnosti chápe. Dostane se země do takového stavu, kdy vymýtí strach z nákazy AIDS, ale zároveň bude chránit práva občana na zničení si zdraví dehtem a nikotinem? V tom případě budeme vymírat dál a už se to nebude týkat jen rozvojových zemí a zemí třetího světa. Bude se to týkat nás.

8

2. Terminologie

2.1

Cigareta

„Cigareta je tabákový výrobek – jemně řezaná tabáková směs (FCSA) zabalená v cigaretovém papírku. V současnosti jsou průmyslově vyráběné cigarety většinou opatřené filtrem. Tabák v cigaretách je směsí tabáků (až 30 druhů tabáku) různého původu s různými postupy fermentace a dalších přísad. Výsledný mix dává různým značkám cigaret různou chuť. Tvoří jej tabák nakrájený na velmi tenké nitkovité proužky z vysokých obsahem laminy a s minimálním množstvím zlomků laminy. V současnosti je u většiny cigaret používaný řez 0,9 mm. Čím hrubší řez, tím silnější a aromatičtější kouř a tím větší tvorba částicové fáze.“ (2)

2.2

Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí

„Syndrom závislosti: Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivním fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou závislosti je touha. Konečná diagnóza závislosti se stanovuje tehdy, dojde-li během jednoho roku k minimálně třem jevům – silná touha, potíže v sebeovládání, postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů, pokračování v užívání i přes jasné znaky sebepoškození.“ (3) (5)

2.3

Fenomén kouření

„Kouření poškozuje všechny části těla, neboť škodlivé látky jsou z plicních sklípků do cév a krví roznášeny dále do zbytku těla pomocí cigaretového kouře. Kouření - větší riziko než AIDS. Nikotin je podle rychlosti návyku a jeho úpornosti tvrdá droga stejně jako heroin nebo kokain. Celosvětové důsledky, především kvůli explozivnímu nárůstu kuřáků v rozvojových zemích, si lze představit na základě následujících čísel. V současnosti jsou ve světě dvě nejrychleji rostoucí příčiny úmrtnosti lidí, a to HIV infekce a kouření. Při stávajícím trendu však překoná kouření ve 21. století s předpokládanou 1 miliardou obětí počet úmrtí na AIDS a 10x tak převýší počet zemřelých na důsledky kouření ve století dvacátém. Ženy kuřačky, které, jak se ukazuje, doplácejí zdravotním postižením na kouření více než muži, tvoří dnes z 9

uvedeného počtu asi 1/3 ve vyspělých zemích a 1/7 v zemích rozvojových a jejich podíl stále roste. V dnešní době umírá na následky kouření ve světě ročně přes 4 miliony lidí, 2 miliony ve vyspělých zemích a zbytek v krajinách rozvojových. Protože v zemích třetího světa je dnes již přes 800 milionů kuřáků (Čína má asi 300 milionů kuřáků a z toho 1 milion mrtvých za rok) oproti 300 milionům ve vyvinutých zemích, počet obětí poroste právě zde.“ (4)

2.4

Fyzická závislost

„Fyzická závislost je ovlivněna návykovou látkou – nikotinem. Nikotin, toxický rostlinný alkaloid je obsažen v tabáku. Pravidelným užíváním nikotinu dochází v mozku po určité době ke znásobení receptorů pro tuto chemickou látku, což má za následek vznik závislosti na kouření. Na mozková centra začne nikotin libě působit již 7 vteřin po prvním vdechnutí. Po navázání na nikotinové receptory v mozku, se dostavuje pocit odměny, pocit štěstí nebo pocit požitku. Nikotin je psychoaktivní látka, která v mozku ovlivňuje pozornost, náladu, výkonnost.“ (5)

10

Obrázek 1- Složení škodlivých látek v cigaretě (5)

2.5

Typologie kuřáků

Následující klasifikace kuřáků podle Schmidta se v různých obměnách objevuje v tisku již od roku 1982. 2.5.1

Příležitostný kuřák



kouří občas na základě svých kuřáckých zvyklostí



necítí potřebu, ale pokud se objeví, uspokojí ji



pokud nekouří, nezpůsobí mu to žádné komplikace (6)

Příležitostný kuřák se dělí na tři typy: 1) Kuřák, který, aniž by si toho všiml, již je v pasti. Stojí na nejnižší příčce žebříčku, brzy bude patřit k silným kuřákům. Každý takto začínal. 11

2) Kuřák, který původně hodně kouřil a myslel si, že s tím nikdy nedokáže úplně přestat, tak závislost pouze omezil. 3) Další typy – kouřím jenom ráno a večer, kouřím jenom při zvláštních příležitostech, kouřím, ale mohu kdykoliv přestat, apod. (7) 2.5.2

Návykový kuřák



kouří ze zvyku ve vleku kuřáckých zvyklostí a napodobení



psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby se mohla vyvinout psychická závislost

2.5.3

Kuřák s psychickou závislostí



do této skupiny patří kuřák z požitku



v popředí stojí vůně, chuť a kuřácký rituál



lze sem řadit i ty, kteří jsou motivováni prožívaným uvolněním, uklidněním a odstraněním pocitu prázdnoty

2.5.4 

Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí

do popředí vystupují farmakodynamické účinky nikotinu, které kuřák vyhledává pro emoční i tělesné prožitky



na tělesnou závislost upozorňuje bušení srdce, návaly pocení, třes a neklid po absenci kouření

2.5.5

Pasivní kouření

„Pasivní kuřáci jsou další skupina populace, na které se vztahuje riziko zdravotního poškození vlivem tabákového kouře. Pasivnímu kouření jsou vystaveni i ti, kteří vdechují kouř při pobytu v zakouřeném prostředí nedobrovolně. Vdechování kouře osobou, která sama aktivně v danou chvíli nekouří je rovněž významně ovlivněno. Kouř pocházející z doutnajícího konce cigarety je svým složením odlišný od kouře aktivně vdechovaného. Ani ne tak z hlediska složení, ale zplodiny mají nižší teplotu a reagují s okolním vzduchem, proto některé škodliviny vznikají ve větším množství než u kouře aktivně vdechovaného kuřákem.“ (6)

12

„Současné poznatky dokumentují, že při vzniku nikotinového návyku sehrává významnou úlohu individuální životní styl jedince. Ten mu umožňuje vyrovnávat se s každodenními stresovými situacemi. A stejně je tomu i v případě kuřácké abstinence. Na kouření závislí jedinci jsou charakterizováni určitými osobnostními rysy, které odráží jejich schopnost vyrovnávat se stresujícími podněty určitým specifickým stylem chování. Jedná se o formy reakcí, které jsou součástí hlavních osobnostních rysů jedince, a tyto rysy potom do značné míry ovlivňují reaktivitu osob závislých na nikotinu. To vše platí nejen v podmínkách jejich počátečního kouření, ale i v případě závislosti na dalších drogách.“ (6)

13

3. Tabák a ekonomika

3.1

Státní rozpočet (8)

„Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje parlament. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance.“

3.2

Příjmy do státního rozpočtu (9)



daně, cla, poplatky



dotace, podpory, dar



prodej zpoplatněných statků a služeb



půjčky od státu

„Podíváme-li se na zisk z daní (clo, spotřební daň a DPH), pak ani tato částka nepokrývá sociální a zdravotní pojištění vynaložené předčasnými úmrtími kuřáků. V České republice činí roční náklady na léčbu nemocí způsobené kouřením přibližně 80 miliard Kč, oproti tomu příjem z daní tabákových výrobků je asi 35 miliard Kč. Společnost tedy na kuřáky velmi silně doplácí. Kouření tabáku také výrazně zatěžuje kuřákům rovněž rodinný finanční rozpočet. Dalo by se říci, že rodině kuřáka, kde kuřák vydá za tabákové výrobky nemalé prostředky, snižuje životní úroveň. Tyto finanční prostředky by mohla rodina použít k lepším účelům. Při průměrné ceně krabičky cigaret 80 Kč a spotřebě jedné za den je to přibližně 2 400 Kč za měsíc, 29 200 Kč za rok. Pokud bychom uvažovali investici do bytu nebo luxusního auta 1 mil. Kč, pak kuřák tuto investici prokouří za přibližně 35 let.“ (5) 14

3.3

Spotřební daň – vymezení

„Spotřební daně se v České republice užívají od 1. 1. 1993. Jejich režim byl nejprve upraven zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daní, ve znění pozdějších předpisů., který byl mnohokrát novelizován. Cílem je sbližování právní úpravy spotřebních daní platných v České republice s právním režimem Evropské unie. Postupně se zpřesňovaly definice předmětu spotřebních daní, sazby spotřebních daní se přibližovaly minimálním sazbám platných v Evropské unii, upravoval se režim osvobození od daně a podobně. Posledních krokem ve sbližování právní úpravy spotřebních daní v České republice s právní úpravou Evropské unie bylo přijetí zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.“ (11) „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi a způsob označení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Správu daní vykonávají orgány Celní správy České republiky.“ (12) Zákon o spotřebních daních vymezuje daň z lihu, z piva, z vína a meziproduktů, z minerálních olejů a daň z tabákových výrobků. (10)

3.4

Plátci daně (11)

„Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Ta vzniká například okamžikem uvedení výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Až na výjimky se musí osoby registrovat jako plátce u celního úřadu, a to nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Ta osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně, se registruje nejpozději v den prvního uplatnění nároku na vrácení daně (pakliže není již evidována jako plátce). Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané 15

výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nejsou od daně osvobozeny zcela. V případě dovozu (uvedení výrobků do volného daňového oběhu) odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě neoprávněného dovozu (uvedení výrobků do volného daňového oběhu) odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném dovozu (uvedení výrobků do volného daňového oběhu) podílela. Pro veškeré komodity zahrnuty do spotřební daně se zavedl institut „vyšší moci“, podle kterého nevzniká povinnost přiznat a zaplatit daň v případě ztráty či znehodnocení, a to v důsledku neodvratitelné a nepředvídatelné události.“

3.5

Výpočet daně

„Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech. Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek: 

součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,



součin pevné části sazby daně a počtu kusů. Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele. Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů. Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety. Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy 16

cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce, se považuje za další 1 kus cigarety.“ (15)

3.6

Sazby daně v roce 2012

Tabulka 1 - Sazby daně v roce 2012

Sazba daně - pevná Sazba daně - procentní

Text

Cigarety Doutníky,

část

část

1,12 Kč / kus

28 %

Minimální celkem nejméně však 2,10 Kč / kus

1,25 Kč / kus

cigarillos

Tabák ke kouření 1 400Kč / kg Ostatní tabák

1 350 Kč / kg

Zdroj: (15)

3.7

Osvobození od daně

„Od daně jsou osvobozeny 

tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky,



odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo



znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu, nebo zničené za jejich přítomnosti zničené (to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, 17

které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země).“ (15)

3.8

Přehled současné platné legislativy

„Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, poslední novelizace 255/2002 Sb.: stanoví se podmínky zdaňování piva, lihu, vína a tabákových výrobků spotřebními daněmi a způsob značení některých tabákových výrobků. Z opatření uvedených v tomto zákoně vyplývá, že daň na tabákové výrobky je v současné době (dle výpočtů ze zákona) 35 %. Tabákové výrobky musí být značené tabákovou nálepkou, tato povinnost se ovšem nevztahuje na prodej cigaret, doutníků a cigarillos na palubách letadel zahraničních linek a v prodejnách DUTY FREE, které jsou oprávněny k prodeji za ceny bez daně. Zdaňování piva, vína a lihu obsaženého v alkoholických nápojích je uskutečněno na základě typu alkoholického nápoje. Vyhláška 415/2001 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva financí č.11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 257/1994 Sb. a vyhlášky č. 309/1995 Sb. Touto vyhláškou se stanoví přesný vzhled a umístnění tabákové nálepky na tabákových výrobcích. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, který obsahuje opatření na ochranu nekuřáků na pracovišti a zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovišti. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, jehož část obsahující opatření vztahující se k reklamě na tabákové výrobky, byla změněna zákonem č.132/2003 Sb., který nabývá účinnosti dne 1. července 2004. Schválení takto zásadní změny znamená zákaz veškerých forem reklamy na tabákové výrobky s výjimkou oznámení určeného výhradně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky, reklamy ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků. Výjimkou je také ustanovení o sponzorování motoristických soutěží, které ovšem pozbývá dnem 1. ledna 2007 účinnosti. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, obsahující usnesení, kde provozovatelé jsou povinni nezařazovat do vysílání reklamy na tabák a tabákové výrobky, skryté a podprahové reklamy a reklamy, které podporují chování ohrožující morálku a zájmy spotřebitele anebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jehož účelem je stanovit povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a jejich uvádění do oběhu a upravit státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona. Z Usnesení vyplývají povinnosti pro výrobu tabákových výrobků včetně jejich uvádění na trh. Tabák 18

pro orální užití je zakázáno uvádět do oběhu. Vyhláška č. 325/1997 Sb., kterou se provádí §18 písm. a), d), j), k), l) a m) zákona č. 110/1997Sb. Obsahem vyhlášky je vymezení pojmů vztahujících se k tabákovým výrobkům, označování, požadavků na jakost a uvádění do oběhu tabákových výrobků. Dále je zde stanoven výčet látek povolených a látek zakázaných, které smějí být použité pro výrobu výše uvedených výrobků. Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholizmem a jinými toxikomaniemi, který mimo jiné obsahuje opatření vztahující se k výchově k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření, opatření omezující prodej tabákových výrobků, prodej a podávání alkoholických nápojů. V současné době probíhá legislativní proces návrhu zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami, který by měl nahradit zákon č. 37/1989 Sb. Nový návrh zákona byl připraven na základě zastaralé a nevyhovující současné právní úpravy vedoucí k ochraně před škodami výše uvedených komodit.“ (16)

4. Úvod do problematiky Kolik přispívá pojišťovna na odvykání kouření VZP (15) – příspěvek 1000Kč, ale požaduje potvrzení o návštěvě centra, o tom že pacient 3 měsíce nekouří a účtenku z lékárny ne starší 30 dnů Vojenská zdr. poj. (13) – příspěvek 1000Kč, požaduje potvrzení o návštěvě centra a účtenku z lékárny OZP (15)– přispívá 500Kč, pokud jste nevyčerpali určitý limit, požaduje potvrzení o návštěvě centra a účtenku z lékárny ZPMV (15)– přispívá 1000Kč, těhotným a kojícím 2000Kč, požaduje potvrzení o návštěvě centra a účtenku z lékárny RBP (17)– nepřispívá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (18) – získání 50 bodů na účet Bonus Plus po absolvování kurzu Odvykání kouření (za body se poté čerpají služby a produkty) Škoda (14) – přispívá 300 Kč

19

Tabulka 2 - Názor na kouření - zvyk / zlozvyk /závislost

Zdroj: (20)

Ženy se častěji domnívají, že jde o zlozvyk (42%), muži častěji hovoří o závislosti (33%); v názoru na to, že jde o zvyk, se obě kategorie shodují. Čím jsou lidé mladší, tím častěji mají za to, že kouření je zvyk; jestliže mladá generace mezi 18 až 35 lety také častěji vypovídá o zlozvyku, střední a starší generace častěji míní, že jde o závislost (uvedl minimálně každý třetí). Čím je denní dávka vykouřených cigaret nižší, tím častěji jde o přesvědčení, že kouření je zvyk nebo zlozvyk; čím je počet vykouřených cigaret vyšší, tím častěji je 20

uváděna závislost: např. zatímco o závislosti hovoří každý čtrnáctý kuřák, který denně vykouří nejvýše čtvrt krabičky cigaret (7%) a každý sedmý, který spotřebuje půl krabičky (14%), z těch, kteří vykouří jednu až půl druhé krabičky zastává stejný názor již minimálně každý třetí (35% a 38%), ze silných kuřáků, kteří vykouří více než třicet cigaret denně, hovoří o závislosti již dvě třetiny (62%).

Tabulka 3 - Nevítané aspekty kouření

Zdroj: (20)

Na tomto grafu jsou viditelné jak ekonomické, tak zdravotní či sociální aspekty, které jsou s kouřením spojeny. Nejvíce respondentů si kouření spojuje se zdravotními problémy a nemoci způsobených kouřením. Tyto nemoci můžou a nemusí nastat, nicméně nepříjemný pocit v ústech po večeru, kdy jedinec vykouřil více cigaret než obvykle (např. na večírku), příp. otravný kašel, zažilo mnoho kuřáků. Dále si respondenti jsou vědomi neustálé zvyšování ceny cigaret a s tím spojenou finanční zátěž pro peněženku. Nejhorší případy nastávají, když v rodině nebo jedné domácnosti kouří více osob, ne-li všichni. V tu chvíli si náklady mohou vyšplhat na i několik desítek stovek korun. Reakci nekuřáckého okolí nebo rodiny je nejzásadnější sociální dopad. Kuřáci, ač dopřávají svým chutím či potřebám, tím nepříznivě působí na své okolí, které o tento aspekt nestojí. Cigaretový dým pronikne všude a je bohužel pro blízké nevylučitelný. Jak 21

už bylo řečeno, kuřácký kašel je další nepříjemnost, kterou kuřáci znají. Tzv. „tuberák“, jak je přezdíván, je velice nežádoucí zdravotní stav, který upozorňuje na další zdravotní problémy, o to více jestli je chronický. Např. problém s poškozenými plícemi, jak si uvědomuje další skupina respondentů. Ačkoliv kuřákovi plíce se dokážou vyčistit při dlouhotrvající abstinenci cigaret, nicméně ve chvíli aktivního kouření se značně poškozují. Dech páchnoucí po cigaretách se sice dá částečně utlumit žvýkačkami či dalšími orálními osvěžovači, nicméně bezprostředně se vykouření cigarety je kuřák poznán i poslepu. Stejně tak vlivem zápachu dýmu z oblečení, které zcela určitě načichne, pokud jedinec kouří v částečně nebo zcela neodvětrané místnosti. Postupem času bohužel tímto specifickým pachem nasákne všechno oblečení (vč. vlasů kuřáka) a poté nastává jistá „provozní deformace“, kdy kuřák už ani pach z cigaret ze sebe a svého oblečení necítí. Hrozba smrti zahrnuje všechny nemoci, které kouření může způsobit nebo zhoršit. Jakkoliv může kuřák sportovat či stravovat se zdravě, kouřením se vysoce zvedá riziko smrtelných chorob či náhlých úmrtí. Zákazy kouření na veřejných místech jsou v tuto chvíli také velice diskutovaným tématem, zvláště po návrhy ministra Hegera na protikuřácký zákon v provozovnách veřejného stravování. Už nyní je na některých veřejných místech zákaz kouření, např. zastávky – pouze krytá nástupiště nebo přístřešky (dále jen „zastávky“), dopravní prostředky, školy, kina, divadla, sportovní haly, budovy státních orgánů apod. Na některá omezení si kuřáci zvyknuli snadno (kouřit ve škole?), na některé hůře (kuřácké vagóny jsou již minulostí). Jsou si však vědomi, že porušení těchto zákazů vede k pokutě, minimálně domluvě od státních orgánů. Přinejmenším si stěžuje nekuřácké okolí, takže prostory se zákazem kouření jsou i podle grafu relativně respektována. Na zhoršenou kvalitu vlasů či pleti si stěžují převážně ženy. Jak bylo psáno výše, vlasy při dlouhodobém a pravidelném kouření nasáknout dým z cigaret, ničí se tím jejich struktura i barva. Pleť je u silného kuřáka vysušená, má větší sklony ke vráskám, nemá zdravou flexibilitu vlivem dehydratace. Také prsty a nehty získávají nevzhlednou barvu. Výčitky vůči pasivnímu kouření je posledním aspektem kouření, který kuřáci vnímají jako negativní. Celé výsledky grafu by se daly shrnout pod problémy zdravotní (nemoci, kašel, hrozba smrti), ekonomické (finanční nákladnost), kosmetické (zápach, zhoršená kvalita pleti) a sociální (reakce nekuřáckého okolí, pasivní kuřáci, ohrožení rodiny). Ačkoliv kuřáci tyto aspekty vnímají a jsou si vědomi ohrožení pro sebe i pro okolí, v České republice kouří více jak 2,3 mil (21) lidí a 1,3 (21) miliardy na světě.

22

5. Hypotézy 1) má kouření tabáku negativní dopady na kuřáka v ČR? 2) má kouření tabáku negativní dopady na fiskální politiku v ČR?

6. Metodická část

„Stát na kouření vydělává, prohlašují zdravotnictví Leoš Heger a ministr financí Miroslav Kalousek. Daňový příjem 60 miliard ročně, výdaje na léčbu nemocí způsobených kouřením šest až deset miliard korun ročně. Jednoduchá matematika slibuje magickou jistotu desetinásobku. Problém je ale v tom, že tato studie, na kterou se pánové odvolávají, nebyla zveřejněna, a není tedy jasné kdo, jak ani na čí objednávku ji vytvořil. Přitom existuje řada výpočtů s diametrálně odlišnými výsledky. Např.: 

zisk 25,5 (resp. 32,7) miliardy;



zisk 5,8 miliard,



ztráta 15 miliard,



ztráta 40-50 miliard.

První číslo najdeme v časopise Liberálního institutu Terra libera (resp. vylepšenou verzi později v Hospodářských novinách). Druhá studie vznikla na objednávku tabákové společnosti Philip Morris, která se za ni pod celosvětovým tlakem následně omluvila. Třetí vydal Ústav preventivního lékařství Masarykovy univerzity, čtvrtá je z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rozpornost čísel bije do očí. Bližší pohled na metodiky jednotlivých studií ukazuje, že čím komplexnější a důvěryhodnější propočet, tím vyšší je výsledná ztráta.“ (1)

23

6.1

Komparace klasické cigarety s e-cigaretami a nikotinovými náhražkami

„Kromě vyšších daní a necenových nástrojů existuje ještě třetí skupina nástrojů, které pomáhají snížit spotřebu cigaret. Jedná se o léčení a programy různých typů zahrnující individuální i nemocniční léčbu, programy s asistencí psychologa a stále rostoucí počet farmakologických produktů pomáhajících při léčbě, jako např. NRT (nicotine replacement therapy) a antidepresiva. NRT produkty ve formě náplastí, žvýkaček, sprejů, inhalátorů a tablet obsahují nízkou dávku nikotinu, avšak neobsahují škodlivé složky tabákového kouře. Při správném užívání NRT léků jsou tyto považovány většinou zdravotnických organizací v zemích s vysokým důchodem za bezpečný a efektivní způsob léčby. Míra úspěšnosti tohoto typu léčení je ve srovnání s ostatními dvojnásobná. NRT je doporučována pouze pro léčbu symptomů absence nikotinu kuřákům, kteří se snaží přestat kouřit. Doposud nebyla odhalena žádná souvislost mezi NRT produkty a jakýmkoli kardiovaskulárním nebo respiračním onemocněním a jsou mnohem bezpečnějšími zdroji nikotinu než tabák. Nikotin má samozřejmě psychologické efekty a zvyšuje krevní tlak. Ale ve srovnání s cigaretami je dávka nikotinu v NRT produktech nižší a dostává se do těla pomaleji. NRT je pro běžné kuřáky prostředkem snižujícím náklady na léčbu závislosti. Také v ČR se odborníci snaží zainteresovat zdravotní pojišťovny do léčby závislých kuřáků. Zatím není hrazena ani účast lékaře v odvykacím procesu, ani příspěvky na NRT, přestože ministerstvo zdravotnictví garantuje, že v každé skupině nemocí by měly být léky plně hrazeny z pojištění. “ (27)

„Elektronická cigareta je náhražka cigaret klasických. Má stejný tvar a design, ale je poháněna baterkou, která rozehřívá tekutinu obsahující nikotin a nejrůznější příchuti. Vypařující se kouř vdechuje kuřák, čímž napodobuje kouření a do těla dostává nikotinovou dávku. Přestože řada lidí nahlíží na elektronické cigarety jako na zdravější variantu, je možné se při jejich častém používání nikotinem i předávkovat. V některých zemích včetně Norska a Švýcarska jsou z těchto důvodů zakázány. Elektronické cigarety imitují klasické cigarety, ale slibují kuřákům, že s nimi bude jejich tělo zdravější. A většina lidí také věří, že elektronické cigarety jim méně ubližují. Vyplývá to z nového průzkumu britské University of East London. Každý den si elektronickou cigaretu 24

zapálí několik milionů Evropanů. Zhruba jedna čtvrtina z nich si tak chce ochránit zdraví či přestat s kouřením, zbytek lidí hledá jen náhražku klasických cigaret, uvedl časopis Addiction s odvoláním na londýnskou University of East London, která do svého výzkumu zahrnula údaje lidi z 33 zemí světa. Výsledky naznačují, že většině dotázaných pomohly e-cigarety zbavit se alespoň částečně touhy po klasické cigaretě nikotinové. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že při kouření elektronické varianty se klasickou cigaretu nedají i několik týdnů, 90% z nich potvrdilo, že se jim subjektivně zdá, že mají menší touhu po nikotinu. Studie však oslovovala své respondenty nejen pomocí univerzitních webových stránek, ale tako pomocí serverů provozovaných dvěma významnými výrobci elektronických cigaret, Lze proto předpokládat, že do studie se tak zapojili především lidé, kteří mají pozitivní zkušenosti s elektronickými cigaretami. Nejde proto tento vzorek respondentů považovat za reprezentativní.“ (28) Podle MUDr. Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku při pražské Všeobecné fakultní nemocnici je elektronická cigareta bezpečnější, protože na rozdíl od klasické se v ní objevuje menší procento škodlivých látek. „ V e-cigaretě nic nehoří, účelné látky se jen odpařují. Navíc jejich množství je minimální a zdraví neohrožují, ve srovnání s klasickou cigaretou je to množství zanedbatelné.“ Více ohrožení se ale skrývá v dávce nikotinu, která je nevyzpytatelná. Člověk ho může vstřebat, byť nevědomky, mnohem víc než u klasické cigarety. Další nebezpečná složka e-cigaret je propylénglykol. Tato chemikálie se vyskytuje všude kolem nás v drogistických výrobcích, v potravinách, známá je i z tzv. falešné mlhy, která lze vidět na diskotékách. Tento nebezpečný jed může způsobovat alergie a další vyrážky. Životu nebezpečný je pouze při aplikaci velmi vysoké dávky. Což bohužel nic nemění na tom, že zatím nikdo nezjistil, jaké účinky má při dlouhodobé inhalaci. Elektronická cigareta avšak zcela osvobodí uživatele od požití dehtu, který je v klasických cigaretách inhalován. U e-cigarety se vdechuje pouze čistý nikotin, který je ve speciálních ampulkách a dá se koupit v různých příchutích. V závislosti na tom ale nejsou e-cigarety doporučovány všem, protože s nimi nelze odbourat závislost na nikotinu. V některých případech se tato závislost dokonce zvětší. Mnoho zemí je prodává pouze na lékařský předpis doktora nebo je zakázala úplně. Volně prodávat či kupovat elektronické cigarety se smí kromě v ČR i v VB nebo USA. (29) V České republice není elektronická cigareta, ani nikotin v ampulkách, tzv. e-liquid, nikterak kontrolována. Není řádně určeno, do které gesce kontrola spadá – jestli do ministerstva zemědělství (je to cigareta, neobsahuje ale tabák), ministerstvo průmyslu a obchodu nebo dozor má provádět Státní zdravotní ústav nebo Státní úřad pro kontrolu léčiv. Oddělení ochrany spotřebitelů ČOI kontroluje pouze bezpečnost zařízení, nikoliv chemické látky, kterými se cigarety plní. (30)

25

Podle výzkumů 83,2% (28) občanů uvedlo, že elektronickou cigaretu nikdy nevyzkoušeli. Pravidelných kuřáků elektronických cigaret v ČR zatím není mnoho a ani trend nevypovídá o rostoucí tendenci.

6.2

Sociální dopad kouření

Sociální dopad kuřáka či kuřáků na jednotlivce či společnost je více jak zřejmý. Kuřák s sebou do společnosti vnáší hodně vizuálních i pachových stop, kdy je na první pohled rozpoznatelný. Kuřák svých zlozvykem ohrožuje v přímém kontaktu nekuřáka a to rizikem pasivního kouření. Kuřáka a nekuřáka dělí velké množství morálních (nedostatečná vůle, nezdravý zlozvyk či nerespektování nekuřáků), vizuálních či pachových (zažloutlé nehty a zuby, zápach cigaretového dýmu z oblečení či úst) a zdravotních rozdílů (chronický kašel, nervozita či třes při abstinenčním příznaku), které může vést k izolaci od společnosti (30), které tyto rozdíly nechce respektovat.

6.3

Kuřák a partner

V případě, kdy se jedná o pár navazující osobní kontakt, v mnoha případech dochází k velké motivaci a podpoře kuřáka, aby přestal kouřit. (16) Tento stav je ideální, protože kuřák má v té chvíli na své straně pomoc a také je zaměstnáván jinými pocity než je touha po nikotinu (zamilovanost, myšlenky na partnera atd.). V té době nastává velmi příznivá doba ke kroku odvykání. „Z hlediska rodinného stavu byl v roce 2011 identifikován vyšší podíl kuřáků mezi svobodnými a rozvedenými. S tímto zjištěním koresponduje i skutečnost, že mezi lidmi žijícími v manželství je méně kuřáků. Tyto statisticky významné vazby byly identifikovány i v minulých letech.“ (30)

26

6.4

Kuřák a blízcí přátelé

Zde se dostáváme na nebezpečnou křižovatku. Na jedné straně může být společnost, kde kouří (skoro) všichni, cigaretový dým a kouř jim nevadí, cigarety chutnají a v kouřícím jedincovi nevidí problém. Tato skupina může být sice jistým smyslem slova souzněná ve svém zlozvyku (když dojdou cigarety jednomu, druhý mu daruje, vždycky jdou do hospody kuřácké a nejlépe s prodejem cigaret či automatem na cigarety), ale individuálnímu kuřákovi se jen těžko podaří s kouřením přestat. Buďto by měl mít opravdu tak silnou vůli, že se nenechá svést svým kouřícím okolím. Nebo bude muset kontakt se svými nebližšími kouřícími přáteli omezit, aby nebyl v pokušení. A v neposlední řadě – nejspíš tam nejlepší možnost – své přátelé do tohoto pokusu zapojit a snažit přestat kouřit jako skupina. Stejně jako s nekouřící partnerkou je tento postup naplněn povzbuzováním, motivací, jistou dávkou soutěživosti a má velké naděje na to, být úspěšný.

6.5

Kuřák a široká společnost

Tak zde je situace absolutně jasné. Ať už z dotazníkového šetření, či z prostého pozorování, je kuřák v široké společnosti nevítaný. A to už jak ve volném prostranství (park, les, ulice, přechod pro chodce), tak v uzavřeném (restaurace, kavárna, krytá zastávka autobusu či nástupiště vlaku). A tyto nesympatie ke kuřákovi, bezprostředně vyfukujícímu dým na „širokou“ veřejnost, nesou jak nekuřáci, tak i samotní kuřáci, kteří raději ukojí svojí chuť na cigaretu v soukromí či v prostorách, kde za to nesklidí pohrdavé pohledy či výrazné zasyčení.

6.6

Kuřáci a váha

Mnoho kuřáků, mužů i žen, nepovažují za největšího strašáka riziko chorob a následků vzniklých kouření, ale možné následky vzniklé odnaučením se – přibírání na váze. Tato informace koluje mezi kuřáky už dost dlouho a jsou rozdílné názory na její pravdivost. Samozřejmě že absence cigaret a nikotinu jako takového nevede ke zvýšení tělesné hmotnosti. Tělo bez nikotinu, dehtu a dalších nepříznivých látek pro organismus pracuje lépe, postupně se 27

od všech škodlivin vyčistí a po několika letech nekouření se dá přirovnat k tělu nekuřáka. Všechny fyziologické jevy vzniklé nekouřením jsou pozitivní. Otázkou je psychologický stav, se kterým se musí potýkat člověk, který přestává kouřit. Právě fakt, jak se mozek vyrovná s myšlenkou, že ztrácí jednu ze svých zvyklostí či zlozvyků, je rozhodující při riziku obávaného zvyšování tělesné váhy. Právě protože kouření bylo pro psychiku člověka zvyk, snaží se ho nahradit či obalamutit mozek. A toto balamucení má za následek přejídání či nevědomé uzobávání pochutin (oříšků, chipsů atd.). Ať už se žena vrhne na ledničku v touze zahnat chuť na cigaretu nebo muž neustále mlsá nezdravé chipsy při pivu s kamarádem, protože je zvyklý při pivu „něco“ dělat (kouřit), obojí se projeví přibráním na váze či zvětšením tělesných proporcí. Přitom tyto tendence se dají zahnat mnohem zdravějším způsobem. Je doporučováno při nezvladatelné touze po cigaretě vykonávat aktivitu, která způsobí vypouštění endorfinů do těla a tím zažene myšlenku na nikotin. Např. jít si zaběhat, hrát si s dětmi atd. Při problému zvyklostí (cigareta při pivu, kávě, povídaní s přáteli) se dá tučná pochutina nahradit jinou – např. čerstvým hroznovým vínem, nakrájenou okurkou či v restauraci grilovanou zeleninou. Jedinec si však musí problém uvědomit zavčasu. Když ručička na váze ukáže o 10 kilogramů více, je již trochu pozdě. Provedený průzkum (15)

11% kuřáků se bojí přestat kouřit, protože by přibralo 20% kuřáků, kteří přestali kouřit, přibralo víc jak 5 kg

V rámci tohoto jsem našla zajímavé video. To se sice kouření jako takového netýká, nicméně Jacob Sullum (17) tam měl zajímavý postřeh zobrazující riziko kouření v Americe. Byl jsem se najíst a jeden z lidí si tam zapálil, a někdo jiný ho kvůli tomu začal poučovat: „Co je to s tebou? Neuvědomuješ si, jak je to pro tebe škodlivé? Způsobuje to tohle a támhle, a ještě tohleto, váženě bys měl přestat.“ A ten kuřák, místo aby řekl: „Vyser si oko, starej se o sebe“… Což je podle mě přirozená reakce… byl v rozpacích a bránil se. „Snažil jsem se přestat, zkouším to znovu, máš pravdu,“ a tak dále. U toho samého stolu seděla docela tlustá žena, a já jsem přemýšlel… Co kdyby ten chlapík, místo kritizování toho kuřáka, řekl té ženě: „Co je to s tebou ty tlustý prase? Neuvědomuješ si, jak je nebezpečné mít nadváhu? Přestaň se přecpávat. A neopovažuj se sníst ten koláč, co je to s tebou?“ Stejná logika. Bylo by těžké najít rozdíl mezi těmito dvěma příklady. 28

6.7

Zákaz kouření v provozovnách veřejného stravování v EU (15)

Následuje tabulka, která konkrétně informuje o omezeních v jednotlivých zemích EU, co se kouření v prostorách veřejného stravování týče.

Tabulka 4 - Země, jejich omezení a míra omezení

Země

Míra omezení

Typ omezení

Belgie

téměř kompletní

kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje

Bulharsko

kompletní

ČR

žádné

Dánsko

částečné

neplatí pro malé provozy

Estonsko

téměř kompletní

kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje

Finsko

téměř kompletní

kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje

Francie

kompletní

Irsko

kompletní kouřit lze v oddělené místnosti, za splnění přísných

Itálie

téměř kompletní

Kypr

kompletní

technických podmínek (například automatické dveře)

kouřit lze ve speciálních kuřáckých klubech, kde se Litva

téměř kompletní

Lotyšsko

kompletní

nepodává jídlo ani pití

oddělené kuřácké části musí být menší než 25% z celkové Lucembursko

částečné

plochy restaurace; v kavárnách úplný zákaz

Maďarsko

kompletní

Malta

částečné

zákaz ve všech uzavřených klubech

Německo

částečné

různá regulace v jednotlivých spolkových zemích

Nizozemsko

téměř kompletní

kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje

Polsko

téměř kompletní

je možné zřídit speciální kuřáckou místnost

Portugalsko

částečné

je možné zřídit speciální oddělené kuřácké části

Rakousko

částečné

malé provozy mají výjimku

Řecko

kompletní

Rumunsko

částečné

možné v oddělené kuřácké části

29

oddělené kuřácké části menší než polovina plochy Slovensko

částečné

provozu kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje, nejí

Slovinsko

téměř kompletní

Španělsko

kompletní

ani nepije

kouřit lze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje, nejí Švédsko

téměř kompletní

Velká Británie

kompletní

ani nepije

Zdroj: (3)

Na následujícím obrázku je grafické znázornění míry omezení v prostorách veřejného stravování v EU. Čím je datová řada blíže vnějšímu okraji, tím přísnější, resp. kompletní omezení platí. Čím je blíže ke středu, tím menší. ČR jako jediná se středu dotýká, tzn. omezení má nulové.

Obrázek 2 - Míra omezení kouření v EU

Míra omezení Velká Británie Švédsko

Belgie 3

Španělsko Slovinsko Slovensko

Bulharsko ČR Dánsko

2

Estonsko Finsko

1

Rumunsko

Francie 0

Řecko

Irsko

Rakousko

Itálie

Portugalsko

Kypr

Polsko Nizozemsko Německo

Litva

Malta

Zdroj: vlastní 30

Lotyšsko Lucembursko Maďarsko

Na tabulce a grafu je názorně vidět, že jsme zatím jedinou zemí EU, která nemá, kromě pár zákazů, jiné nařízení či omezení kouření v provozovnách veřejného stravování.

6.8

Nekuřácké restaurace v ČR

V ČR je podle internetové databáze registrovaných 637 (16) restauračních zařízení. Bohužel v této sekci se pojednává více o pasivních kuřácích, než o kuřácích aktivních. Protože kuřák aktivní kouří, ví to a uvědomuje si všechny následky svého počínání. Pasivní kuřák si myslí, že tato problematika se jeho netýká. Ale týká se ho více či méně také. Vše záleží na množství času, které stráví pasivní kuřák s aktivním, který aktuálně kouří, v uzavřené místnosti. (31) Samozřejmě, že rizika jsou menší, než když kuřák vdechuje škodliviny přímo do svých plic. Ale bohužel i minimální dávka dýmu stačí, aby došlo k poškození cév. A co teprve lidi, kteří v zakouřeném prostředí pracují, v restauracích, barech apod. Ve všech zemích, kde je zákaz kouření v prostorech určených k veřejné konzumaci, se snížil počet infarktů o 15%. V našem měřítku by tento zákon zachránil 5400 lidí ročně. (32)

6.9

Ekonomické dopady

6.9.1

Výdaje státní pokladny

Do výdajů státní pokladny se řadí náklady na zdravotnictví, nemocenské dávky, snížení HDP kvůli předčasným úmrtím způsobených kouřením, z toho vyplývající ušlé daně z příjmu, snížení HDP a ušlých daní z příjmů kvůli nemocnosti způsobené kouřením a neposlední řadě všechny následky způsobené požáry, které jsou zaviněné kuřáctvím. Mezi další výdaje státu patří také nelegální podíl cigaret, který vysoce narůstá. Podle největší tabákové společnosti Philip Morris byla v nedávných letech nelegální každá desátá cigareta. Bohužel vlivem zvyšujících se daní a zhoršující se ekonomické situaci vzrostl tento trend - v tuto chvíli jako nelegální můžeme považovat každou sedmou cigaretu. (32) Tento fakt je způsobován buďto propašováním z jiných zemí, kde lze cigarety koupit za více jak poloviční cenu než u nás, nebo tajnými výrobnami. Bohužel tyto cigarety nelze v žádném případě považovat za kvalitní komplement, neboť suroviny v nich obsažené jsou velice nekvalitní – její výroba se často neprovádí v hygienicky odpovídajících podmínkách, mohou obsahovat myší trus

31

či jiné závadné části. Samozřejmě proti nelegálním cigaretám se snaží bojovat vlády stejně tak jako největší cigaretové společnosti samotné. Bohužel nelegálnímu obchodu se nedaří vyhnout, jak dokazují záznamy o tunách nezdaněného ilegálního tabáku, který byl lze sehnat v ČR v podobně usušených tabákových listů. Ty lze koupit v prodejnách, které jsou pod zástěrkou ilegálního prodeje zřízeny jakožto prodejny dekorativních předmětů. Dají se též použít k hubení škůdců, hnojení nebo jako aroma. Ale i tak se na tabákové listy vztahuje spotřební daň, která v případě dovozu do tzv. obchodů s dekorativními předměty, zaplacena není. Stejně tak tento prodej nemá omezení jako cigarety – tj. zákaz prodeje osobám mladším 18 let, tudíž se k tabákovým listům mohou dostat i nezletilí. (33)

6.9.2

Příjmy státní pokladny

Mezi příjmy v první řadě patří DPH a spotřební daň z tabákových výrobků, cla z tabákových výrobků, daň ze zisku tabákového průmyslu v ČR a ušetřené starobní důchody způsobené předčasným úmrtím kvůli kuřáctví.

6.9.3

Příjmy a výdaje kuřáka v ČR

Medián mezd v posledním čtvrtletí roku 2012 činil 22 446 Kč. Vzrostl proti stejnému období roku 2011 o 1,9% (32). Dále průměrná spotřeba cigaret v ČR za poslední sledované období klesla na 1988 cigarety na osobu za rok (pokles o 2%) (33). V další tabulce můžeme vidět rozdílnou průměrnou cenu cigaret a různé zdanění. To je bráno jako spotřební daň na 1 000ks cigaret. Podle staršího statického zkoumání vyšlo najevo, že výdaje za cigarety jsou oproti výdajům za chleba a pšeničné pečivo o 1,5% vyšší. Při průměrné ceně krabičky cigaret 72,- (vlastní dopočet), spotřebě 8,3 krabičky na měsíc a mediánu mzdy se snadno dopočteme, že průměrný kuřák spotřebuje na svůj zlozvyk 2,6% platu.

32

Těchto 2,6% neboli 598 Kč, by v běžném nákupu stačilo na:

Tabulka 5- Průměrné spotřebitelské ceny vybraných potravinářských výrobků sledované ve 24. týdnu roku 2013, 11. června za 2,6% platu Produkt

měrná

průměrná

utracené

za

jednotka

cena v ČR

tabák

lze

nakoupit Jogurt bílý netučný / White yoghurt, fat content: low

150g

7,50

79,73

Přírodní minerální voda uhličitá / Table mineral water, carbonated

1L

8,83

67,72

Pivo výčepní, světlé, lahvové / Bottled beer, 3.4-4.1% of alcohol

500ml

10,52

56,84

Pšeničná mouka hladká / Wheat flour

1kg

13,51

44,26

Mléko polotučné pasterované / Half-cream milk, pasteurized

1L

19,14

31,24

Chléb konzumní kmínový / Caraway-flavoured bread

1kg

23,02

25,98

Cukr krystalový / Granulated sugar

1kg

23,89

25,03

Mrkev / Carrot

1kg

25,20

23,73

Konzumní brambory / Potatoes

1kg

26,18

22,84

Vejce slepičí čerstvá / Fresh eggs

10ks

28,25

21,17

Banány žluté / Bananas, yellow

1kg

31,46

19,01

Pomeranče / Oranges

1kg

32,76

18,25

Rajská jablka červená kulatá / Tomatoes, red, round

1kg

33,92

17,63

Rýže loupaná dlouhozrnná / Rice, long-grain

1kg

34,86

17,15

Jablka konzumní / Table apples

1kg

38,77

15,42

Těstoviny vaječné / Egg pasta products

1kg

41,25

14,50

Pečivo pšeničné bílé / White wheat bread

1kg

41,27

14,49

Jakostní víno bílé / Quality-grade white wine

1L

67,14

8,91

Kuřata kuchaná celá / Drawn chicken

1kg

70,19

8,52

Papriky / Green peppers

1kg

75,45

7,93

Rostlinné máslo /Vegetable butter

1kg

92,94

6,43

Vepřová pečeně s kostí / Loin of pork on bone

1kg

115,28

5,19

Šunkový salám / Ham sausage

1kg

125,54

4,76

Eidamská cihla / Cheese "Eidam"

1kg

134,29

4,45

Máslo čerstvé / Unsalted butter

1kg

154,69

3,87

Hovězí maso zadní bez kosti / Quality beef

1kg

206,86

2,89

Uvedené ceny jsou v Kč za jednotku. Ceny se zjišťují u malého souboru prodejen a mají orientační charakter. Zdroj: (44) a vlastní dopočty

33

Tabulka 6 - Výše spotřební daně u krabičky cigaret v EU (k 1. červenci 2011) (34)

Průměrná cena Země

Spotřební daň

Spotřební daň (v % z prodejní

krabičky cigaret (v euro)

ceny)

(v euro) Velká Británie

6,27

4,61

73,47

Bulharsko

2,25

1,55

68,9

Estonsko

2,21

1,49

67,78

Rumunsko

2,39

1,6

66,74

Polsko

2,32

1,53

66,07

Portugalsko

3,45

2,28

66,04

Nizozemí

4,73

3,12

65,9

Lotyšsko

2,21

1,46

65,85

Řecko

3,13

2,04

65

Slovensko

2,66

1,72

64,95

Španělsko

3,33

2,15

64,63

Kypr

3,27

2,11

64,46

Francie

5,4

3,47

64,25

Malta

3,76

2,33

61,89

Irsko

8,47

5,23

61,73

Německo

4,6

2,82

61,45

Dánsko

4,65

2,82

60,65

Slovinsko

2,64

1,6

60,61

Maďarsko

2,21

1,34

60,6

Litva

2,16

1,3

60,39

Finsko

4,32

2,6

60,1

Česko

2,80

1,68

60

Rakousko

3,79

2,27

59,95

Belgie

4,53

2,69

59,45

Itálie

4,1

2,39

58,32

Lucembursko

3,6

2,06

57,22

Švédsko

4,97

2,81

56,49

34

6.9.4

Financování zdravotní péče

Dle veřejného mínění (33) jsou dvě třetiny občanů se stavem českého zdravotnictví nespokojeni. Toto nespokojení plyne jak z financování veřejného zdravotnictví, fungování pojišťoven, tak hospodaření s léky a farmacií jako takovou. Ačkoliv zdravotní pojištění představuje největší zdroj financí zdravotnictví, je též diskutabilním tématem pro mnohé. Toto financování se dotýká celkové výkonnosti ekonomiky, veřejné i soukromé sféry a náklady na pracovní jednotku. Dílčí problémy financování zdravotnictví se také často objevují v kampaních různých politických stran. Bohužel jen dílčí, protože soustavnost a zdravotnictví jako celek je opomíjeno. Ani vysoké odvody z mezd na zdravotnictví tak nekomplikují jeho chod, jako spíše špatné rozdělení financí, nízká úroveň kontroly a neovlivnitelností cen léčiv. Zdravotnictví je v ČR financování prostředky, které občané odvedou na daních státu a zaplatí zdravotním pojišťovnám. Zdravotní péče může být financována přímo pacientem, dále z charitativních zdrojů nebo z prostředků z účelového zdravotního spoření.

Obrázek 3 – Financování zdravotnictví (34)

6.9.5

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění lze rozdělit na statutární a privátní pojištění (34) a to podle dobrovolnosti účasti. Privátní pojištění si sjednává sám pojištěnec se zdravotní pojišťovnou. Statutární je povinné na základě zákona pro všechny. Soukromé zdravotní pojištění závisí na dalších specifikacích pojištěnce, např. na věku, zdravotním stavu apod. Podle těchto znaků se odvíjí výše pojištění. Oproti tomu veřejné pojištění je solidární, výše se určuje podle příjmů. Z toho dvě třetiny odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, jednu třetinu sám zaměstnanec.

35

Jedincům, kteří nemají svůj vlastní zdroj příjmů, hradí pojištění stát (děti – studenti, důchodci, ženy na MD). V rámci zdravotních pojišťoven zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna seznam nejdražších pacientů. Tento seznam je bezejmenný, je v něm pouze zaznamenáno, jestli je pacient muž či žena, jeho/její věk, diagnóza apod. Z tohoto zveřejnění plyne, že mezi nejnákladnější choroby patří hemofilie, poruchy metabolismu, leukemie, noční hemoglobinurie nebo plicní arteriální hypertenze. (37) Jedná se o vzácné choroby, které vyžadují nákladné vyšetření a drahé léky. V souvislosti s tím vyjádřilo ministerstvo zdravotnictví přání více se zaměřit na efektivitu léčby. Pro lepší zhodnocení poměru „cena – výkon“ poslouží systém HTA – Hodnocení kvality technologií. (37)

36

Obrázek 4 - Vývoj prevalence kouření v populaci v letech 1997 - 2011 (v %)

N = 1346 (1997); N = 1340 (1999); N = 1419 (2000); N = 1265 (2001); N = 1315 (2002); N = 1412 (2003); N = 1356 (2004); N = 1356 (2005); N = 1495 (2006); N = 1341 (2007); N = 1495 (2008); N = 1486 (2009); N = 1497 (2010); N = 1481 (2011);

Legenda: 1 – kuřák v současné době kouřící nejméně 1 cigaretu denně; 2 – kuřák v současné době kouřící méně než 1 cigaretu denně; 3 – bývalý kuřák, který v životě vykouřil více než 100 cigaret, ale v 37

současné době nekouří; 4 – nekuřák, i když kdysi zkoušel kouřit (bylo to však méně než 100 cigaret v životě); 5 – nekuřák, který nikdy nekouřil. Zdroj: (40)

6.9.6

Zdravotní pojišťovny

Tyto pojišťovny představují veřejnoprávní instituci řídící se zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (35). Ke vzniku nové zdravotní pojišťovny je potřeba povolení MZ a určitého počtu pojištěnců. Narozené dítě je pojištěnce té pojišťovny, u níž je pojištěna matka. Do doby své neplnoletosti o jeho pojišťovně rozhodují rodiče či zákonný zástupce. Po dovršení plnoletosti může pojišťovnu změnit, maximálně však jednou ročně.

Tabulka 7 – Jaké bude zdanění při ceně krabičky 80 Kč?

Částka Součin procentní části daně

21,60 Kč (27 % z 80 Kč)

Součin pevné sazby daně

23,20 Kč (1,16 Kč x 20 ks)

Spotřební daň

44,80 Kč (21,60 Kč + 23,20 Kč)

DPH

13,90 Kč (80 Kč: 121 x 21)

Zdanění celkem

58,70 Kč

Zdanění v % z konečné ceny

73,40%

Zdroj: (32)

38

Obrázek 5 – Spotřeba cigaret v ČR

Zdroj: (33) Podle Českého statistického úřadu spotřeba cigaret v ČR republice, navzdory trendu, klesá. Dále Česká republika každoročně vyveze ze země několik miliard kusů, přičemž ale převážná většina komponentů, z nichž se u nás cigarety vyrábějí, jsou dovezené.

39

Obrázek 6 - Množství vykouřených cigaret za jeden den (v %)

Zdroj: (43)

6.10 Počet dní strávených v hospitalizaci „V roce 2007 strávily v ČR všechny osoby (bez ohledu na věk) v důsledku onemocnění přiřaditelných alkoholu, tabáku a nelegálním drogám hospitalizacemi ve zdravotnických zařízeních celkem 997 394,2 dní. Z toho 63,2% bylo přiřaditelných tabáku. U tabáku v přiřaditelných hospitalizačních dnech drtivě převládala kardiovaskulární onemocnění (47,1% všech hospitalizačních dnů) spolu s nádorovými onemocnění (42,6%); 8,6% přiřaditelných hospitalizačních dní souviselo s nenádorovými onemocněními dýchacího ústrojí.“ (50) 40

6.11 Společenské náklady užívání tabáku v ČR a dopad na fiskální politiku „Společenské náklady užívání tří hlavních skupin psychotropních látek: legálního tabáku, legálního alkoholu a nelegálních (pouličních) drog v roce 2007 činily celkem 56,2 miliardy Kč. Z toho společenské náklady užívání tabáku v ČR činily 33,1 miliardy Kč (59%). Největší společenské náklady tedy jdou na vrub (spalných zplodin kouřeného) tabáku, již jsou téměř dvojnásobné oproti společenským nákladům v tuzemsku nejrozšířenější drogy – alkoholických nápojů. Psychotropní látky s nejmenším rozšířením mezi populací, tedy nelegální drogy, způsobily náklady relativně nejnižší, které však stále ještě představují náklady, jež odpovídají 0,19% hrubého domácího produktu roku 2007. U tabáku je poměr mezi nepřímými a přímými náklady 2,5:1. Drtivou většinu z nepřímých nákladů tvoří náklady z předčasných úmrtí způsobených kouřením tabáku. U přímých společenských nákladů jsou nejdůležitější položkou (92% přímých nákladů) náklady na léčbu tabákem způsobených onemocnění, naopak jen 0,05% přímých nákladů bylo v roce 2007 věnováno vlastní léčbě závislosti na (škodlivém užívání) tabáku. Tento alarmující fakt lze zřejmě vysvětlit jednak převažujícím mýtem „kuřáci se státní pokladně vyplatí“, podporovaným především zainteresovaných průmyslem a proponenty jeho zájmů, jednak převažujícím podílem nepřímých nákladů a z nich zejména těch, ke kterým (u předčasných úmrtí) dojde i v případě, že současné preventivní a léčebné intervence budou nadprůměrně úspěšné. Celkové náklady na zdravotní péči podle dat VZP přiřaditelné užívání tabáku byly více než ze třech čtvrtin (78,7%) tvořeny kardiovaskulárními onemocněními a z více než desetiny (12,4%) nádorovými onemocněními; v absolutním čísle byly ale náklady na nádorová onemocnění u tabáku asi dvakrát vyšší než náklady na nádorová onemocnění způsobená užíváním alkoholu. Náklady přímo přiřaditelné užívání tabáku, například léčba závislosti, však byly zanedbatelné, a to ve výší asi 0,05% všech nákladů přiřaditelných tabáku.“ (31) „Podle studie by v Evropě po zvýšení cen cigaret o 10% přestalo kouřit 4% kuřáků a 3% by se zachránila před úmrtím v důsledku kuřáctví. V ČR by to znamenalo kolem 900 úmrtí v důsledku kouření méně.“ (25)

41

Tabulka 8 – Onemocnění přiřaditelná užívání tabáku a jejich etiologický faktor (výtah)

Novotvary Novotvary Novotvary Novotvary Novotvary

Skupina diagnóz podle MKN10 C00-C14, D00.0 C15, D00.1 C16,D00.2 C32,D02.0 C33-C34

Rakoviny hltanu Rakovina jícnu Rakovina žaludku Nádor hrtanu Rakovina plic (aktivní kuřák)

0,708 0,564 0,170 0,586 0,956

0,513 0,384 0,130 0,539 0,855

Onemocnění dýchacího systému

I26-I28

Plicní nemoci oběhové

0,892

0,824

Onemocnění dýchacího systému

J40-J44

Chronická obstrukční plicní nemoc

0,892

0,000

Těhotenství, porod a šestinedělí

K50

Crohnova nemoc

0,141

0,579

Stavy v souvislosti s porodem Vnější příčiny úrazu

P05-P07 R95

Nízká porodní hmotnost a krátké těhotenství Syndrom náhlého úmrtí dítěte

n.a. n.a.

0,217 0,270

Poruchy v souvislosti s užíváním alkoholu

F17

Závislost na tabáku a související poruchy

1,000

1,000

Kategorie onemocnění

Název skupiny diagnóz

EF MUŽI EF ŽENY

Zdroj: (31) Tabulka 9 – Zdravotní náklady přiřaditelné užívání tabáku

Přímé celkem

Podíl na celku

Hosp

ZUM/ZULP

Výkony

Podíl hosp a ZZ 0,58

Nádorová onemocnění Neuropsychiatrie

8607,00 1066,10 -27,60

0,12 -0,30

2434,90 711,50 -6,30

2558,80 99,30 -1,10

3613,40 255,30 -20,20

Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku (EF=1) Kardiovaskulární nemoci

4,40 6770,30

0,05 78,70

1,00 1522,70

0,30 2404,30

3,20 2843,30

28,20 58,00

Onemocnění dýchacího ústrojí Zažívací onemocnění Těhotenství a porod

640,10 50,30 3,20

7,40 0,60 0,00

76,90 33,20 2,70

48,10 5,70 0,20

515,10 11,40 0,40

19,50 77,40 88,70

Předporodní a porodní období

100,20

1,20

93,10

2,00

5,10

94,90

Zdroj: (31) 42

26,70

6.12 Philip Morris International Společnost

je předním

výrobcem

a

prodejcem

tabákových

výrobků

v

České

republice. Dospělým zákazníkům nabízíme oblíbené mezinárodní a domácí značky cigaret, jako jsou Marlboro, L&M, Red & White, Philip Morris, Petra či Sparta. Philip Morris ČR a.s. zaměstnává přibližně 1 100 osob. (15)

Tabulka 10 - Konsolidované údaje podle segmentu (15)

43

Regulace tabákových výrobků firmy Philip Morris International

Společnost podporuje komplexní a účinnou regulaci tabáku, nepodporuje regulaci znemožňující dospělým koupit si a užívat tabákové výrobky ani klást na trh s tabákem zbytečné překážky. Brání se opatřením jako je jednotné balení či zákaz vystavování v místech prodeje. Tyto aktivity otevírají dveře trhu s nelegálním prodejem cigaret. Veškeré regulátory by měly vést ke snižování rizik a zahrnují: - povinná zdravotní varování na balíčcích a v reklamě - omezení reklamy na tabákové výrobky vč. zákazu reklam v televizi a rádiu - omezení kouření na veřejných místech apod. - zákon ukládající minimální věk - regulace výrobků vč. povinnosti hlásit přísady a kouřové emise - přísné sankce za prodej pašovaných nebo padělaný cigaret - politiku zdanění tabákových výrobků integrovanou do zdravotní politiky - regulace vztahující se na výrobky s potenciálem snížení rizik (15)

Jak bylo výše popsáno, do zisků státní poklady ČR v důsledku kuřáctví patří DPH a spotřební daň, cla, daň ze zisku tabákového průmyslu a ušetřené starobní důchody v důsledku zvýšené úmrtnosti kuřáků. Ztráty, resp. výdaje státní pokladny musejí pokrýt náklady na zdravotnictví, nemocenské dávky, invalidní důchody vyplacené v důsledku kouření, vdovské a vdovecké důchody vyplacené v důsledku kuřáctví, sirotčí důchody vyplacené v důsledku kuřáctví, snížení HDP vlivem zvýšené úmrtnosti kuřáků, s tím spojené ušlé daně z příjmu osob, snížení HDP kvůli vyšší nemocnosti a také ušlé daně z příjmu osob, škody na státním majetku či likvidace požárů, ke kterým dochází ve zvýšené míře u kuřáků, dále samozřejmě snížení HDP či ušlých daní z příjmu kvůli úrazech či předčasných úmrtí vlivem požáru způsobeným kouření. Dále ztráty způsobené nelegálním dovozem či výrobou kuřiva. Důsledku těchto mnohonásobně převyšujících nákladů nad zisky české státní kasy je fenomén kouření negativním vlivem na fiskální politiku státu. Pro představu v roce 2003 přišla státní pokladna o celkem 20 – 52 mld. Kč. (27) „K rozdílu výsledků dochází kvůli rozporuplnosti údajů o DPH a spotřební dani zaplacených v roce 2003 v ČR z tabáku a tabákových výrobků. Podle údajů Celní správy ČR tvořily DPH a daň z přidané hodnoty 5,953 mld. Kč. Podle údajů UZIS o celkových prodejích cigaret v ČR v roce 2003 by DPH a spotřební daň měly tvořit asi 21,624 mld. Kč. Optimálním výsledkem je zřejmě ztráta státní pokladny kvůli kuřáctví 36 mld. Kč, ke které dospějeme, počítáme-li s odhadem DPH a spotřební daně za rok 2003 21,624 mld. Kč a přihlédneme-li i k 44

budoucímu snížení HDP v důsledku předčasné úmrtnosti zaviněné kuřáctvím. Pokud je však údaj Celní správy ČR o DPH a spotřební dani za rok 2003 správný, ztratí státní pokladna kvůli kuřáctví v roce 2003 dokonce 52 mld. Kč. Nutno podotknout, že i v případě počítání s částkami hovořícími pro tabakismus, tj. s příjmem z DPH a spotřební daně 21,624 mld. Kč a s odhlédnutím od budoucího snížení HDP kvůli předčasné úmrtnosti, dospějeme k závěru, že státní pokladna ČR ztratí kvůli kuřáctví 20 mld. Kč.“ (27)

6.13 Dotazníkové šetření Údaje, které jsou v práci analyzovány, byly získány od výběrového souboru o velikosti 86 respondentů

vybraných

náhodným

výběrem

pomocí

online

dotazníku.

Soubor

je

reprezentativním vzorkem obyvatel České republiky nad 15 let věku. Složení výběrového souboru základních znaků je následný – z hlediska pohlaví odpovídalo 64% žen a 36% mužů. K územnímu rozčlenění posloužilo v práci členění dle krajů ČR, platné od r. 2001. Tabulka 11 – Složení souboru dle krajů

Vzhledem k již proběhnutým studiím a přístupným údajům týkající se prevalence kouření a jeho dopadů v populaci České republiky v letech 1997 – 2010 je i tento soubor interpretován ve 45

věkové skupině 15 – 64 let. Každý vyplněný dotazník prošel kontrolou, kdy byly vyřazeny neúplné či nelogické odpovědi. Vyřazeno bylo 6 ks dotazníků. Dalších 33% dotazník nedokončilo. Dotazník by přístupný na webových stránkách sociálních sítí, dále rozposílávám prostřednictvím emailu a poskytnut mé vlastní rodině a blízkým přátelům. Čas potřebný k vyplnění se pohyboval od 1-2 min (48,8%), 2-5 min (17,4%) do <1 min (31,4%). Respondenti měli možnost vyplňování 6 měsíců. Vzhledem k jeho přístupnost nelze vyčíslit, kolika respondentům byl poskytnut. Celkový vstup do dotazníku využilo 117 lidí, návratnost byla 86 dotazníků, tj. 73,5%.

6.14 Analýza výsledků 1) Pohlaví

Pohlaví Muž

Žena

36%

64%

Počáteční jasné rozřazení na muže a ženy. Další informační otázky do dotazníku zařazeny nebyly, protože je zkoumaná celá oblast ČR a je nepravděpodobné, že by dotazník vyplňoval cizinec. Více jak polovina respondentů - 64% - byly ženy. Kouření tabáku mezi dospívajícími zdokumentovala pravidelně se opakující mezinárodní studie WHO Mládež a zdraví a ESPAD, který provedl studii GYTS – The Global Youth Tobacco Survey. „Prevalence kouření mezi žáky ve věku 13 – 15 let je vysoká (35%), mnohem vyšší než mezi dospělými (29%). Přestože výsledky GYTS neukazují žádné významné rozdíly 46

v prevalenci kouření mezi chlapci a děvčaty, je výskyt kouření v těchto mladých dívek (33,4%) mnohem vyšší než u dospělých žen (22%). Zarážející je podíl žáků, kteří dosud nikdy nekouřili (23%), ale uvedli, že pravděpodobně začnou kouřit během příštího roku (dívky 28% a chlapci 17,5%).“ (55) Výsledky tohoto výzkumu ukazují na mírně se snižující trend kouření u dospělé populace a naopak zvyšující se u dospívající mládeže. Za příčinu se jeví masivnější a agresivnější reklamy tabákových koncernů, stále trvající finanční dostupnost cigaret a v největším měřítku má dospívajícího kuřáka na svědomí jeho rodiče či kamarád/ka. V případě, že lidé z této nejbližší skupiny mladistvého kouří, možnost, že i on bude kouřit, je v rozmezí od 40 – 60% (55). V opačném případě nekouřícího okolí je riziko začátku kouření max. 30%, tzn. 72 – 90% (55) těchto dětí též nezačne kouřit. Pesimistickým faktem je také údaj, že většina silných kuřáků začala s cigarety v kritickém věku 14 – 15 let. Celkem 75% (28) současných kuřáků uvedlo, že s kouřením začali do 18 let věku. Prevalence kouření klesá po věku 65 let.

47

2) Vy a kouření tabáku

Vy a kouření tabáku Jsem každodenní kuřák

Jsem příležitostný kuřák

Jsem odnaučený kuřák

Jsem nekuřák

41%

41%

6%

12%

Tento výsledek poukazuje na rozdělení respondentů na každodenní kuřáky, příležitostné kuřáky, odnaučené kuřáky a nekuřáky. Každodenní kuřák je míněn ten, kdo každý den vykouří min. 1 cigaretu, resp. „nevydrží“ bez cigarety ani jeden den. Jako příležitostného kuřáky označuji takovou skupinu lidí, kteří každý den s sebou krabičku cigaret nenosí, nemají tendenci po ránu či obědě si zapálit. Jedná se o takové respondenty, kteří si zapálí opravdu pouze jenom pro chuť, tzn. jednou za čas u kávy či ve větším případě v hospodě u piva. Takoví kuřáci jsou schopni 3 týdny nemít cigaretu a pak za večer v restauraci a diskotéce spotřebovat celou krabičku. Těch se v průzkum nachází 12%. Kuřáků každodenních vyplnilo dotazník 41%, stejný počet i nekuřáků. Odnaučených se sešlo 6%.

48

3) Kolik měsíčně utratíte za tabák

Kolik měsíčně utratíte za tabák více jak 2500,-

1300 - 2500,-

500 - 1300,-

méně jak 500,-

2% 29%

36%

33%

Otázka nepřímo týkající se spotřeby tabáku. Vezmeme-li v potaz ceny cigaret, tabáku či doutníků, můžou se vyskytnout malé odchylky. Nejlevnější cigarety na trhu jsou v tuto chvíli za 68Kč, nejdražší za 86Kč. Cena řezaného tabáku se pohybuje cca od 130Kč do 150Kč, beru-li průměrnou kvalitu tabáku v množství 40 g. V tomto případě nezahrnuji do ceny nákup baličky cigaret či filtry. Ceny doutníků jsou nejvíce rozličné – od několika korun na kusový doutníček až po několik tisíc např. za doutník Pinar Del Rio. Odpovídajících 29%, kteří utratí za cigarety méně než 500Kč, odpověděli nejčastěji na předchozí otázku „jsem příležitostný kuřák“ nebo „jsem každodenní kuřák“. V tomto případě je patrné, že buď každodeně kouří menší množství cigaret, kupují levnější značky či si tabák doma sami balí (dle kupovaného tabáku v tomto případě vyjde 20ks cigaret na cca 30-50Kč). Skoro 70% (36+33%) utratí za cigarety od 500Kč – 2 500Kč. Při průměrné ceně krabičky 77Kč si lze vypočítat, že skupina, která utratí 500Kč 1 300Kč, spotřebuje od 6,4 do 16,8 ks krabiček cigaret měsíčně. Respondentům, kteří vynaloží 1 300Kč až 2 500Kč, vyskočí tento údaj na 16,8 až 32,4 krabiček. V nejvyšším případě je to více jak krabička na den, v nejnižším krabička a půl týdně. Jak jsem ale avizovala, v případě řezaného tabáku může být spotřeba větší, v případě doutníků o hodně menší. Spotřeba 500 Kč za měsíc může představovat jeden večer s velice kvalitním doutníkem, např. značky Vasco da Gama.

49

4) Kolik jste ochotni zaplatit za krabičku

Kolik jste ochotni zaplatit za krabičku? Ne více jak doposud

Do 120,-

jiná

2% 32% 66%

Jiné možnosti – do 200 Kč Cigarety se zdražují rok od roku. Od roku 1980, kdy se začaly vyrábět cigarety značky Petra a stávaly 6,- Kč se hodně změnilo. Tento nárůst referenční krabičky cigaret je tedy za posledních více jak 30 let 60,- Kč a více. I přes tento fakt, drtivá většina respondentů nechce za cigarety či tabák utrácet více jak 120,- Kč. 66% kuřáků ani neobětuje za cigarety více jak doposud. Tento údaj se ale nezdá být objektivní, pokud připomeneme nárůst cen cigaret a nárůst spotřební daně za ně. Cena referenční krabičky stoupla od roku 1988 o téměř 400 %. Přesvědčení respondentů, že s dalším navýšením ceny, přestanou kouřit, je spekulativní. Nehledě na to, že více jak polovina lidí, kteří v této otázce odpověděli „Ne více jak doposud“, se v předchozí označili za pravidelné kuřáky, kteří kouří cigarety denně. Dalších 32% označilo za odpověď „Do 120,- Kč“. Tuto hranici jsem označila jakožto náklad za cca 1,5 ks referenční krabičky. Nárůst ceny o 50% je možný do jednoho roku, tudíž v blízké budoucnosti. Poté by teoreticky i těchto 32% respondentů mělo přestat kouřit. Poslední 2% odpovídajích označilo odpověď „Jiná“ a zaznamenalo, že za tabák jsou ochotni utratit do 200,- Kč měsíčně. Odpovídající v této variantě se označili jako příležitostné kuřáky, proto se dá předpokládat, že jejich kouření tabáku převážně zahrnuje lepší značky či dražší doutníky. I přes tyto nárůsty cen cigaret jsou velice dostupné v porovnání s růstem průměrných mezd – nárůst cen cigaret je většinou nepatrný pro konečného spotřebitele.

50

5) Snažili jste se přestat kouřit

Snažili jste se přestat kouřit Ano, vícekrát

29%

Ano, jednou

Ne

47%

24%

Skoro ¾ respondentů se jednou či vícekrát snažilo přestat kouřit. Z celého počtu respondentů skoro polovina vícekrát, což svědčí o tom, že jeden pokus nestačí. Buď má kuřák slabou vůli, nezvládne celkový stav bez nikotinu či přestane kouřit a po čase se k cigaretě vrátí. 24% respondentů se snažilo přestat kouřit jednou – do této skupiny se dají zařadit kuřáci, kteří použili k odvykání pomůcek jako nikotinové náhražky, nebo skupinovou pomoc, či měli zdravotní problémy a museli přestat kouřit okamžitě. Samozřejmě sem spadají i kuřáci se samostatnou silnou vůlí přestat a mimo jiné i mladiství, jejichž závislost se plně nerozvinula. Tito školáci a studenti, kteří začínají kouřit už mezi 13 – 15 rokem, považují cigaretu pouze jako doplněk image. Skutečná fyzická závislost se u nich neprojeví vzhledem k množství cigaret, které za den/týden/měsíc vykouří. Jejich spotřeba je korigována velikostí příjmů (kapesné, výdělky z brigád či nelegální činnosti) a benevolencí či netečností rodičů.

51

6) Použili jste při odvykání pomůcky

Použili jste při odvykání pomůcky (žvýkačky, tablety, náplasti apod.) Ano, pomohly mi

Ano, ale nepomohly mi 5%

Ne

12%

83%

Tento závěr byl velice jednoznačný – 83% respondentů nikdy nepoužili pomůcky při odvykání kouření. Buď byl hlavním důvodem nevědomost o jejich existenci, jejich cena, jejich účinek či prostá důvěra ve vlastní vůli. Na rozdíl od cigaret je reklama na odvykací pomůcky plně povolena, objevuje se jak v televizi, rádiu, v tiskovinách apod. Nejnovějším trendem náhražky nikotinu je elektronická cigareta. Tato cigareta neomezuje okolí a neškodí spotřebiteli tolik, jako klasická. Do plic vdechuje pouze dávku nikotinu, nikoliv dehet. Elektronická cigareta je bez zápachu, tudíž se její užívání povoluje na zastávkách veřejné dopravy, v kancelářích a dalších místech, kde je kouření zakázano či nerespektováno. Prvotní investice do cigarety je sice větší, nicméně oproti spotřebě a nákladům na klasické cigarety se stále vyplatí. Dalším zlepšovákem je možnost nákupu různých příchutí, ať už ovocných (cherry, vanilka apod.), tak přímo konkrétní příchutě cigaret (Marlboro, Petra apod.). Stejně tak se dá libovolně upravovat dávka nikotinu. Ostatní náhražky již přistupují k odvykání jako ke zcela omezenému užívání. Nikotinové náplastí, žvýkačky či tablety mají člověku pomoci od abstinenčních příznaků díky uvolňování nikotinu do těla. Samotné jako takové však chuti na cigaretu nezbaví a jsou řazeny do léčiv. Dalších 15% respondentů do pomůcek investovali nějaké finance, bohužel však bezúspěšně, protože jim nepomohly. To je možné buď z vysoké závislosti, nedostatečné vůle, chybného užívání do špatně zvoleného druhu. Pouze 5% se vyjádřilo, že jim výrobky pomohly při snaze přestat kouřit.

52

7) Chcete přestat kouřit

Chcete přestat kouřit Ano

31%

Ne

Nevím

48%

21%

Rozhodnutí, ohledně omezení či přestání s kouření, je pro kuřáka docela často řešený jev. Ať je na tom kuřák ekonomicky, sociálně či zdravotně dobře, každý někdy řešil situaci, kdy mu bylo odepřeno si zapálit či neměl možnost. Každému kuřákovi někdy vyvstala v hlavě myšlenka, jestli by to musel řešit i v případě, že by byl nekuřák. Podobná nařízení, příkazy či zákazy na kuřáka čekají na každém rohu. Ať z těchto či jakýkoliv jiných důvodů chce přestat kouřit, připojuje se k němu 48% respondentů. Tito všichni by rádi se svým zlozvykem skoncovali a stejně tak v předchozí otázce drtivá většina odpověděla, že se vícekrát pokoušela. 21% lidí, kteří dotazník vyplnili, jejich nezdravý koníček neznepokojuje a přestat nechtějí. Rozborem „proč“ se budeme zabývat v další části. Třetí část zaujímá nerozhodnutá populace, kteří si svou odpovědí nejsou jistí nebo zatím výše zmíněný aspekt ekonomického, sociálního či zdravotního problému neřešili. Do této skupiny bych zařadila tu skupinu lidí, kteří si více či méně pravdivě myslí, že „když budu chtít přestat, přestanu“. Tento názor o vlastní síle vůle je z empirických zkušeností a pozorování v drtivé většině zcela mylný. Ve chvíli, kdy kuřák nemá psychickou či fyzickou závislost na nikotinu, je buďto tak příležitostný kuřák, nebo ho k okamžitému skoncování s kouřením musí donutit akutní zdravotní problémy či jiný pohnutek – zjištění gravidity či přesun na nekuřácká místa – např. věznice, detoxy apod.

53

8) Proč nechcete přestat kouřit

Proč nechcete přestat kouřit Jiná Již jsem odnaučený kuřák Nemám vůli přestat Pomáhá mi to zvládat stres Jsem zvyklý Pohybuji se ve společnosti většinou kuřáků Chutná mi to Finančně mi to nepřekáží

0

5 10 15

Zde jsou rozebrány důvody, proč kuřáci nechtějí přestat kouřit. Nejmenší podíl – odpověď „jiná“ – zvolili respondenti, kteří jako důvod uvedli, že cigareta je pro ně doplněk v restauraci, kavárně apod. V tomto případě se také jedná o psychickou závislost či zvyk, kdy člověk, pije-li určitý alkoholický nápoj, kávu nebo se pohybuje v prostředí kuřáckého zařízení, má tendence si k tomu připálit cigaretu. Pokud kouří pouze z těchto příčin, dá se to považovat za závislost, která se pouhým omezením styku s rizikovým prostředím dá odnaučit. Další díl – odnaučený kuřák – již svůj zlozvyk překonal. Dalším důvodem je, i přes neustálé zvyšování cen cigaret a spotřební daně, finanční disponibilita. V případě, kdy jedinec vydělává dostatečné množství peněz a svojí potřebu kouřit finančně utáhne, nemá potřebu na spotřebě či konečném stavu něco měnit. Opačný případ je též častý důvod, kdy kuřáci spočítají své průměrné náklady na cigarety a na základě toho kouření omezí či úplně skončí. Stejně tak u mladistvích absolutní vyčerpání jejich omezených financí vede k nulové spotřebě. Kuřáci, kteří jako důvod označili „nemám vůli přestat“, se nejspíše nachází v bludném kruhu pokusů a nezdarů. Ať už přestávali kouřit nebo se k tomuto kroku zatím neodhodlali, nevěří své vůli a ví (myslí si), že by s kouření nadobro nepřestali. Pravděpodobně už několikrát přestat zkoušeli a nikdy se jim to nepodařilo a 54

v tuto chvíli jsou již tak zdeprimovaní vlastními neúspěchy, že se do dalšího pokusu nechtějí pouštět. Další odpovědí je prostá „chutná mi to“. Tato odpověď neznačí nic jiného, než fyzický i psychický požitek z kouření. Ať už je to závislost čistě zvyková, může vyvolat pocit dobré chuti a nálady po vykoření cigarety. Odpověď respondentů „pohybuji se ve společnosti kuřáků“ poukazuje na sociální aspekt kouření. I když společnost se nyní snaží nebezpečný zlozvyk vytěsnit z veřejných prostor, ulic a restaurací, je paradoxem, že tím se ze společnosti „vytlačovaných“ stává jedna skupina. Je jedno, jestli kouří žena či muž, starší či mladší, podřízený či nadřízený. V hloučku, který se může utvořit před budovou soudu či školy, před nekuřáckou restaurací či na okraji autobusového nádraží, panuje jistá míra soudržnosti a beztřídnosti. Z vlastní zkušenosti vím, že v případě, kdy se pohybujeme v cizím prostředí nového kolektivu, je odstrčené místo s popelníkem či místnost určená pro kouření učitým uvolněním, které mimo jiné způsobuje minimum rozdílů mezi kuřáky. I mnoho kuřáků podporuje zákazy kouření, nicméně faktem zůstává, že se společnost tímto rozdělí na dvě skupiny – ti, co v budou v budoucnu nejspíš sedět v nekuřácké restauraci a ti, co zabaleni v zimním kabátě budou kouřit venku před vchodem. Mnoho lidí, pohybující se v kuřácké společnosti, by s kouřícími společníky v nekuřáckém prostředí víkendový večer nestrávila. Další odpověď je „jsem zvyklý“. Tady narážíme na psychickou závislost, která sice neodmyslitelně patří k té fyzické, občas ji ale kryje. Zvyk nemusí být jen železná košile, ale i pomalý zabiják. Bohužel tento fakt potvrzuje mnoho příležitostných kuřáků, kteří právě nemají fyzickou potřebu si zapálit, ale jsou zvyklí si právě v tuto chvíli zapálit. Ať už je to na kávě s kamarádkou, na pivu s přáteli, po příchodu z práce, při čekání na autobus nebo při krizových situacích. V tuto chvíli se jedná pouze o zvyk a tělo si nikotin nežádá – to jen mozek vysílá špatné signály. Tato skupina je nejnebezpečnější, protože při odvykání sice málokdy hrozí vyloženě kuřácké abstinenční příznaky, ale je potřeba se zcela odprostit od zvyklostí, které nás nutí do ruky cigaretu vzít. Což by v konečném slova smyslu mohlo znamenat omezit návštěvy restauračních zařízení, kde se smí kouřit, nebo vybírat si takové odjezdy veřejné hromadné dopravy, kde mě potencionální čekání nebude nutit si zakouřit. Samozřejmě z této skupiny vyjímám kuřáky silné, kteří mají skoro každou denní činnost spojenou s cigaretou. Tato závislost je zvykem psychickým i fyzickým, kdy vypitá káva bez cigarety nejenom že „nějak nechutná“, ale doprovází ho např. i třes rukou, což je následek abstinenčního příznaku. Poslední odpovědí, která získala nejvíce % respondentů, je odpověď „pomáhá mi to zvládat stres“. I v této skupině jsou dva druhy lidí – ti , kteří jsou opravdu na nikotinu závislí a při požití se uvolní a ti, kteří mají spojitost se stresem a cigaretou zakořeněnou v hlavě a při náznaku stresové situace intuitivně šáhnou po krabičce. Ať ta či druhá, je velice nebezpečné a v neposlední řadě nezdravé řešit stres či nepříjemné situace tabákem. Bohužel 55

v této uspěchané době se to již stalo trendem. O případech, kdy jediná možnost, jak se vyhnout či na chvíli utéct z každodenního chaosu a zmatků, je schovat se do vlastního světa s cigaretou, jsem slyšela mnohokrát. Tato chvíle, kdy člověku trvá cca 3-7min k vykouření jedné cigarety, dokáže pomoci utřídit si myšlenky a po okolí bývá mnohokrát znamením, že kuřák si chce v tu chvíli vychutnat cigaretu a nebýt rušen. Nebo konkrétní případě, kdy si manžel po hádce s manželkou jde ven vyvětrat hlavu a „v klidu si zakouřit“. Dále určené místnosti ve fabrikách, které pro dělníky představují jedinou chvíli, kdy uniknout před monotónně se opakující prací a na 5min jsou daleko od hlučných strojů či zákazníků. Někomu stačí se projít na čerstvém vzduchu, udělat si pár dřepů či napočítat do deseti, ale kuřáci mají na zvládání stresu svůj způsob. Proto tuto možnost zvolilo nejvíce respondentů.

56

9) Víte o příspěvcích na odvykání od vaší pojišťovny

Víte o příspěvcích na odvykání od vaší pojišťovny Ano, využil jsem je

Ano, ale nevyužil jsem je

Ne

0% 13%

87%

Tato analýza jasně poukázala na to, že příspěvky na odvykání od pojišťoven jsou velice málo zpopularizované či jim absolutně chybí marketingová reklama. Vzhledem ke svému účelu by o nich měl mít povědomí každý kuřák, což bohužel pravda není. Přitom jsou známé příspěvky např. na lyžařské helmy, obroučky dioptrických brýlí či zdravotnickou obuv. A na tuto zdravotní indispozici – kdy se kuřák snaží přestat a jeho tělu chybí nikotin – se příspěvky řadí jako vedlejší. Z respondentů nikdo nevyužil příspěvků od pojišťoven, celých 87% je ani nezná. Bohužel ani já jsem nikdy neviděla letáčky, reklamy či jiné zvýraznění těchto služeb, které skoro všechny pojišťovny nabízejí. I když lidé příliš nepoužívají prostředky jako náplasti či tabletky při odvykání kouření, nebylo by od věci tuto službu více zveřejnit. Není zaručeno, že se na to chytne nějak velké množství kouřící populace, ale i kdyby jeden ze sta měl díky příspěvkům na např. kurz odvykání kouření přestat, podělil se o tom se svými kamarády kuřáky, byl to to krok správným směrem. Tato fáze, kdy o příspěvkách lidé ani neví, natož na ní nemají názor, je zbytečným plýtváním času i lidské práce na výmýšlení těchto aktivit. Z dotazů na pojišťovny jich využívá jen mizivé procento pojištěnců.

57

10) Zdá se vám výše příspěvků efektivní

Zdá se vám výše příspěvků efektivní Ano

Ne

27%

Neznám jejich výši

6%

67%

V návaznosti na předchozí otázku a 13% respondentů, kteří byli s příspěvky seznámeni, jsem zjišťovala jejich výši. Většina lidí nepovažuje výši příspěvků za efektivní. Vezmeme-li v potaz fakt, že pojišťovny přispívají od 300,- do 1.000,- (nepočítáme – li těhotné a kojící ženy), ceny pomůcek jsou následující: - kurzy odvykání kouření je možná absolvovat na nejrůznějších institucích. Ať už na klasických klinikách, kde stojí kurz od 1200 – 4000,-, tak v rehabilitačních centrech ( přibližná cena 1400 – 2000,-), nebo formou hypnózy či akupuntury (ceny od 500 do 2000,-) - mezi další pomůcky při odvykání kouření můžeme řadit nikonitové náplasti, které se na dají koupit v rozmezí od 400-500 Kč / 7 ks - dále máme nikotinové žvýkačky, které jsou v závislosti na množství uvolňovaných látek k sehnání např. za 705,- / 105 ks - k použití je také nikotinový sprej, který řadí k nejlevnějším, dá se koupit od 100 – 200,- nejznámější značky nikotinových pomůcek je Niquitin a Nicorette - téměř všechny náhražkové pomůcky jsou rozděleny pro slabé kuřáky, silné a velmi silné (např. jsou zcela nevhodné pro příležitostné kuřáky, protože množství uvolňovaného nikotinu v náhražce je několikrát vyšší než jeho vlastní spotřeba) - elektronické cigarety se jako nikotinová náhražka, na již by přispívala pojišťovna, nepočítá Již není zjištěno, jestli respondenti opravdu výši příspěvků znají, či automaticky usuzují, že sazba je neefektivní. Nicméně v porovnání s výše uvedeným tam tomu je, příspěvek dosáhne např. na 3 ks nejlevnějšího nikotého spreje, uhradí 42% nikotinových žvýkaček a nedosáhne ani 58

na 10% ceny průměrně drahého kurzu odvykání kouření. Stále je ale potřeba mít na paměti, že pokud kuřák přestane kouřit, vydělá na to převážně on. Tím „výdělkem“ jsou samozřejmě peníze neutracené za tabák, což je podle předchozí otázky až 2500,-, což je více jak polovina ceny kurzu. Třetina respondentů jejich výši vůbec nezná a 6% ji považuje za efektivní.

11) Návrh na zákaz kouření v restauracích

Návrh na zákaz kouření v restauracích Se mi líbí, považuji ho za správný Se mi nelíbí, ale považuji ho za správný Se mi nelíbí, diskriminuje to kuřáky Jiná 6% 18% 19%

57%

Otázka týkající se legislativy stále více států v EU, kterou navrhují ministr Leoš Heger. Vzhledem k faktu, že většina mladých lidí začíná kouřit na diskotékách a i mnoho příležitostných kuřáků kouří právě jenom v restauracích a podobných zařízeních, dá se odhadovat, že počet příležitostných kuřáků a začínajících mladých kuřáků by se zákazem snížil. Více jak 1/2 respondentů považuje návrh zákona za správný, ať už se jim líbí či ne. Zde je vidět i velká podpora kuřáků jako takových, kteří by také uvítali čisté a voňavé prostředí restaurace bez všudepřítomného oblaku kouře. Lze se logicky domnívat, že ze 19%, kterým se návrh nelíbí, ale považují ho za správný, se z velké části skládá z kuřáků. Ti ví, že zákon může být prospěšný, jen se jim nejspíš nezamlouvá budoucnost strávená mimo restaurační zařízení či před jejich vchodem. Dalších 18% respondentů cítí, že s realizací zákazu kouření jsou kuřáci diskriminovaní. Znění této otázky muselo být v průběhu šetření poupraveno, protože stále více respondentů se přikláněla k odpovědi „jiná“, přičemž do vysvětlení napsali, že jsou pro kuřácké 59

a nekuřácké restaurace. Stejně tak s oddělenými prostory v jedné restauraci je spokojenost. Bohužel v případě schválení návrhu zákona i toto oddělené místnosti pozbydou platnost, neboť se nebude moci kouřit nikde. Není asi ani zapotřebí zmiňovat fakt, že nemálo majitelů restaurací ve snaze zvýšení komfortu pro obě strany svojí restauraci přestavěli či postavili příčky k rozdělení většího prostoru na dva menší. Těžko se k téhle otázce přistupuje černě nebo bíle. Diskriminují kuřáci nekuřáky tím, že jim vypouštějí nebezpečné látky pod nos? Nebo diskriminují nekuřáci kuřáky tím, že je vyloučí ze všech restaurací? Kuřáci by však mohli v restauracích být, ale nekouřit. Opět je to ale jisté nucené chování, kterého by se kuřák v případě svobodné volby nedopustil a cigaretu si zapálil. Druhá strana – nekuřáci, mají stále na výběr, jestli půjdou do kuřácké, nekuřácké či do restaurace s oddělenými prostory.

Dílčí shrnutí „Z dlouhodobé hlediska lze tedy kontatovat, že zatím nebyl zaznamenán trend, signalizující snížení prevalence kouření v populaci. Zastoupení kuřáků mezi občany ČR je poměrně stabilní a dosud přijateá protikuřácké opatření ke snížení jejich podílu nepřispěla. Dále výsledky signalizují vyšší podíl v nejmladší věkové skupině 15 – 24 let. Tato prevalence je v porovnání s ostatními věkovými skupinami nejvyšší.“ (43) Výzkum nadále informuje, že více kuřáků je u občanů s vyučením než u respondentů s VŠ. To koresponduje se skutečností, že více kuřáků najdeme v dělnických a manuálních profesích. Dalším ukazatelem je víra – kouří více nevěřících než věřících. (30) „Velikost místa bydliště ani výše čístého měsíčního příjmu s kouřením nekoreluje.“ (30)

60

7. Shrnutí Fakt, že kouřící obyvatelé jsou nejvýznamnějšími dotovateli největší koncernů vyrábějících tabák, je nesporný. Firmy také velice jemně a mazaně tento byznys neustále podbízejí a propagují. Stejně tak vlády, které by přišly o nemalé částky, kdyby tento trend, či zlozvyk, vymizel. Jen je tato propagace mnohem tajnější. Možná i snahy Evropských komisí polepit krabičky hrůzostrašnými obrázky nemocných plic, rakovin jazyka či předčasně narozených dítek, je jeden z jejich velice mazaných tahů. Bohužel mi připadá, že celé tyto rozjednané aféry mají jiné účely, než snahy o pravidla mezi kuřáky/nekuřáky nebo apelování na neustálé zdravotní problémy, které kouření způsobuje. Ať už se jedná o zákon o kouření na veřejných prostranstvích, který byl časem upraven a vynalézaví Češi ho začali obcházet, a to doslova. Nebo o hrůzostrašné obrázky prokouřených plic a rakovin jazyka, které každý již mnohokrát mohl shlédnout na internetu a tudíž ho, pokud vůbec někdy budou na krabičky tištěny, nevylekají. A v neposlední řadě návrh zákona o zákazu kouření v prostorách určených ke stravování. Nechci tvrdit, že tento stále nedokončený a neprosazený návrh omílající se mezi širokou veřejností, má posilovat důvěryhodnost či snahu o ochranu státu jedné politické strany či jedince. Bohužel ale i takto to občas vyznívá. Sám ministr Heger prohlásil, že stát na kouření populace vydělává (36). I přes argumentaci, že tento zákon sám o sobě má více bodů, je složitý k přípravě i projednání, je podle mě zbytečné tvrzení, že největší odpor či za negativní zásahy jsou odpovědní provozovatelé restaurací. Ze zdravotní stránky budiž, z ekonomického hlediska, výsledkům různých výpočtů, závěru dotazníkového řešení i samotného vyjádření pana ministra se kouřící či nekouřící občan nemůže divit, proč zákon není už dávno schválen. Nelze odmítat fakta, že kouřit v přítomnosti dětí či na veřejných prostorách zastávky MHD, je nezdravé, eticky nepřijatelné a velice rizikové. Ale jeví se abnormálně familiérně, či snad až infantilně, bránit dospělé osobě zapálit si v soukromí. (20) Ať už nařízením vlády nebo obrázkem na krabičce. Protože těmito omezeními, přikázáními a dalšími pohnutky k uvědomění si následků kouření tabáku se člověk může cítit utiskován a diskriminován. Protože on má svobodnou volbu začít/nezačít či přestat/nepřestat kouřit.

61

8. Výsledky a zhodnocení řešení Cílem celé politiky je naleznout střední cestu a symbiózu mezi kuřáky, nekuřáky, podnikateli a státem. Celá situace ústí ve velmi propletený celek – bez zdravotnictví nebudou občané, bez občanů nebude podnikání, bez podnikání a daní nebude stát. Nakazovat celoplošně zákazy či omezení se mi nezdá nejefektivnější, zvláště když problém se dá vnímat z více stran. Jakožto první bod navrhuji razantní zvýšení spotřební daně a tím i celkové ceny cigaret. Tento krok prvotně oslabí finanční možnosti kuřáků ze všech sociálních vrstev. Ale právě v té nižší a střední by tento krok pravděpodobně znamenal omezení či úplné skoncování s tabákem. Tabákové koncerny by dále profitovali z bohaté třídy relativně neměnnými zisky (úbytek kuřáků vs. vyšší ceny). Dalším přínosem zvýšení cen je v zajištění nedostupnosti pro mládež. Jediným problémem zůstávají ilegálně dovezené či vyrobené cigarety s nízkou cenou. Dále bych ponechala možnost volby, co se kouření v restauracích týká. Tento medializovaný guláš už tolik nepojednává o ne/kuřácích, jak se původně jevil, ale o podnikatelích. Ti mají svobodné právo se rozhodnout, na jaké základě chtějí vydělávat. Jestli z restaurace udělají prostor ke kouření, nebo nikoliv. V tuto chvíli se stejně v době oběda nikde nekouří, pokud si kuřák chce dopřát cigaretu, musí vyhledat zařízení, kde jsou oddělené prostory. Pokud si kuřák nechce kazit zdraví pasivním kouření, může navštívit nekuřáckou restauraci. Stejně jako některá ostatní nařízení jsou na hranici demokracie, kdy podnikatel, ač neporušuje zákon, je stále více limitován. Větším problém vidím v případě, kdy kuřák, který by nemohl navštívit restauraci kvůli zákazu, zůstane doma a bude kouřit svému dítěti pod nos. Celkově bych posílila prevenci, ať už na školách či ze stran pojišťoven. Ve školách je obecně mluveno o škodlivosti kouření, ale stejně tak před branami sedí partičky nezletilých s cigaretou v ruce. Bohužel pravomoci pedagogických pracovníků jsou též neovlivnitelné, vůbec bych se ale nebála použít drastičtější výuku o nebezpečí tabáku. Ať už obrázky rakovin jazyka, videa znázorňující průchod škodlivin v těle či porovnání plic kuřáka a nekuřáka. Pro mládež to může za začátku být úsměvné, čím surověji jim ale pravdu předneseme, tím více se jim vštípí. I když možná kouřit nepřestanou, obrázky černých plic jim vyvstanou při zapálení cigarety ještě dlouhou. Samozřejmá by měla být i snaha od rodiny uchránit dítě od závislosti na cigaretách. Bohužel v této době, kdy dítě vidí celý život oba kouřící rodiče, má k tomuto zlozvyku větší náchylnost. Další pomoc by měla pocházet ze stran pojišťoven, do kterých velký podíl financí plyne. Ať už formou prevence u dětí, tak větší informovaností v situacích, kdy silný kuřák chce přestat kouřit. Na tyto stavy má většina pojišťoven vyhrazený fond, ale absolutně nulovou reklamu. Proto se nemůžeme divit, že občané o této možnosti nevědí, tudíž ji nevyužívají. 62

9. Závěr Kouření tabáku a další civilizační choroby mají špatný vliv na každého přímého i nepřímého uživatele. Ať už po stránce společenské, sociální, zdravotní či finanční. Tento fenomén je jen velmi těžko vymýtitelný, protože právo každého jedince na to, jestli tato rizika podstoupí či ne, je nediskutabilní. Volně šiřitelný prodej a nedostatečná prevence či pomoc při odvykání přispívá k tomu, že s cigaretami se setkává čím dál tím více spotřebitelů již na základní škole. V tomto případě se může zdát, že „zapálit si“ s kamarády je sociální výhoda, protože „kouří přece každej“. Bohužel tento jev a samotná nepoučenost dětí vítězí nad uvědoměním si následků. Z těchto spotřebitelů často rostou největší konzumenti a též nejohroženější skupina z ostatních stránek, především zdravotní a finanční. Tímto tempem bude za pár desítek let populace dětí na ZŠ většina kuřáků. Silní kuřáci v dospělém věku též nemají tendence kouření omezovat či s ním skoncovat. Zákaz kouření v restauracích, který může být od roku 2014 schválen, je brán ze stran zákazníků převážně pozitivně. Ze strany podnikatelů jsou slyšet výkřiky o omezování vlastního podnikání nebo demokracie jako takové. Dále se majitelé restaurací opírají o porušování práv občanů a vlastníka nemovitosti. Bohužel na stranu druhou se staví neodpíratelný fakt, kouření není „bez obětí“ a jako negativní externalita zde figuruje pasivní kouření. Vzhledem k tomu, že zákon u nás ještě neplatí, můžeme se jenom domýšlet, jestli jeho následkem bude nárůst či úbytek zisků podnikatelů. Další proměnné se objevují v otázce pojišťoven. Jak bylo řečeno, kuřáci ani nekuřáci ve většině neví, že tyto příspěvky existují. Jak jsem se informovala v jedné pojišťovně, balíček, který obsahuje i příspěvky na odvykání kouření, využilo v roce 2011 přes 10 tisíc pojištěnců a částka se nedošplhala ani do 5.000,- Kč. V množství peněz, které se v pojišťovnách točí, to považuji za velice nepřiměřené náklady. V této práci jsem zhodnotila, jak fenomén kouření ovlivňuje ze stránky sociální, ekonomické a zdravotnické. Pomocí dotazníkového řešení, řízených rozhovorů, pozorování a vlastním výzkumem bylo dosaženo cíle práce. Práci zahrnovala pojetí jak od kuřáka jakožto spotřebitele, tak státu a financování pojišťoven. Hypotéza 1) i hypotéza 2) se potvrdily.

63

Použitá literatura 1. P., Sadílek. Vyčíslení podílu kouření na nákladech vynaložených v roce 1999 v České republice na nemocniční léčení. místo neznámé : Lékařské informační centrum, 2001. 2. Wikipedia. [Online] [Citace: 10. prosinec 2012.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Cigareta. 3. Karel, Nešpor. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2007. 976-80-7367-267-6. 4. H., Sovinová. Podíl kuřáctví na hospitalizacích v ČR v roce 2002 a odhad nákladů nemocničního léčení. Praha : SZu. 5. Dokuřte. www.dokurte.cz. [Online] 20. duben 2012. [Citace: 10. prosinec 2012.] www.dokurte.cz/index.php?lang=en&stranka=aktuality&typ. 6. Ošmerová, Dana. Diplomová práce - Prevence kouření dětí a mládeže. [Online] 2010. [Citace: 3. leden 2013.] http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11259/o%C5%A1merov%C3%A1_2010_dp.pdf?s equence=1. 7. Typologie kuřáků. Odvykání kouření. [Online] [Citace: 3. leden 2013.] http://www.odvykanikoureni.cz/typologie-kuraku. 8. Carr, Allen. Snadná cesta jak přestat kouřit. místo neznámé : Earth Save, 2003. 80-9030852-X. 9. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky. www.ius-wiki.eu. [Online] [Citace: 4. leden 2013.] http://www.ius-wiki.eu/tnh/pfuk/tnh/zkouska/otazka-76. 10. Státní rozpočet České republiky. www.wikipedia.cz. [Online] [Citace: 2. únor 2013.] http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8CR. 11. Spotřební daně a jejich správa. Celní správa České republiky. [Online] [Citace: 1. duben 2013.] http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/Stranky/default.aspx. 12. Předpis č. 353/2003 Sb. Zákon pro lidi. [Online] [Citace: 2. duben 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-353. 13. Spotřební daň - vymezení. Firemní finance. [Online] [Citace: 4. leden 2013.] http://firmy.finance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/spotrebni-dan/spotrebni-dan/. 14. Spotřební daň - vymezení. Finance. [Online] [Citace: 4. leden 2013.] http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/vymezeni-dane/. 15. Spotřební daň - tabák a tabákové výrobky. Finance. [Online] [Citace: 3. leden 2013.] http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/tabak-a-tabakovevyrobky/. 64

16. Hana Sovinová, Ladislav Csémy. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. místo neznámé : Státní zdravotní ústav. 80-7071-230-9. 17. Kuřákovo plíce. Kolik přispívá pojišťovna na odvykání kouření. [Online] [Citace: 10. leden 2013.] http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/poradna/175-kolik-prispiva-pojistovna-naodvykani-koureni.html. 18. Lazarevič, Arsen. Měšec . Jaké bonusy a benefity nabízejí pojišťovny. [Online] 20. červen 2012. [Citace: 5. leden 2013.] http://www.mesec.cz/clanky/jake-bonusy-a-benefity-nabizejizdravotni-pojistovny/. 19. RBP-ZP. Dotazy. [Online] [Citace: 10. leden 2013.] http://www.rbp-zp.cz/dotazy/vy-septate-my-odpovidame/sekce9.html. 20. ČPZP. Bonus Plus. [Online] [Citace: 10. leden 2013.] http://www.cpzp.cz/clanek/3509-0Bonus-Plus.html. 21. Kohoutová, Zuzana. Finence idnes. Co navíc nabízejí zdravotní pojišťovny. [Online] 3. březen 2009. [Citace: 5. leden 2013.] http://finance.idnes.cz/co-navic-nabizeji-zdravotnipojistovny-f0d-/viteze.aspx?c=A090301_185242_viteze_hla. 22. Dokuřte. Provedené výzkumy. [Online] [Citace: 10. leden 2013.] http://www.dokurte.cz/download/DEMA-pruzkum.pdf. 23. Kuřákovo plíce. Kouření v ČR. [Online] [Citace: 11. leden 2013.] 24. ban. Česká televize. [Online] 14. srpen 2011. [Citace: 10. prosinec 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/132901-podle-hegera-stat-na-kuracich-vydelavanesmysl-tvrdi-lekari/. 25. Daniela, Habrová. Národní technická knihovna. [Online] 2006. [Citace: 15. březen 2013.] http://aleph.techlib.cz/F/FVDPEKG7I1XH782LIJK3MD8UHJUYTM9CXKK3HGHSKC7GF6 G3FE-02875?func=findb&request=000644246&find_code=SYS&local_base=STK01&pds_handle=GUEST. 26. Jandová, Hana. E-cigarety jako lék proti závislosti. Týden. [Online] 15. duben 2013. [Citace: 20. duben 2013.] http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/e-cigarety-jako-lek-protizavislosti-skutecne-pomahaji_267166.html. 27. V e-cigaretě škodí jedna chemikálie, v té běžné stovky. Doma. [Online] 15. duben 2013. [Citace: 20. duben 2013.] http://doma.nova.cz/clanek/zdravi/v-e-cigarete-skodi-jednachemikalie-v-te-bezne-stovky.html. 28. Petr, Matějček. E-cigarety: Sen o zdravém kouření se rozplývá. Česká pozice. [Online] 14. březen 2012. [Citace: 20. duben 2013.] http://www.ceskapozice.cz/magazin/special-report/rucepryc-od-elektronickych-cigaret. 65

29. Autorský kolektiv: MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Petr Sadílek, PhDr. Ladislav Csémy. Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR, názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 - 2011). 2013, Státní zdravotní ústav. 30. Richmond R., Kehoe L. General prectitioners´promotion of healthy life styles: what patients think. 1996. 20:195-200. 31. Rollnick S., Butler CC., McCambridge J., Kinnersley P., Elwyn G., Resnicow K. Consultations about changing behaviour . místo neznámé : BMJ, 2005. 961-963. 32. Novinky. V Česku přibývá dívek s podváhou. [Online] 15. duben 2013. [Citace: 16. duben 2013.] http://www.novinky.cz/zena/zdravi/298640-v-cesku-pribyva-divek-s-podvahou.html. 33. Sullum, Jacob. Reason.com. Big Mac Attack. [Online] July 2004. [Citace: 25. leden 2013.] http://reason.com/archives/2004/07/01/big-mac-attack. 34. Charvát, Jan. Česká pozice. Potvrzeno - Česko jako jediná země EU vůbec nereguluje kouření v restauracích. [Online] 28. únor 2013. [Citace: 1. duben 2013.] http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/potvrzeno-cesko-jako-jedina-zeme-eu-vubecnereguluje-koureni-v-restauracich. 35. Nekuracke-restaurace. [Online] [Citace: 10. leden 2013.] http://nekurackerestaurace.cz/kraj/15-vsechny-kraje. 36. Tesař Romáš, Braniš Martin. Koncentrace aerosolu v kuřáckých a nekuřáckých sekcích restauracích a barů. Česko : autor neznámý, 2012. 1211-0337. 37. Nouzová, Pavlína. To je moje svoboda. Menšina mi nebude diktovat, slyšel ministr u Jílkové. Parlamentní listy. [Online] 3. květen 2013. [Citace: 3. květen 2013.] http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/To-je-moje-svoboda-Mensina-mi-nebudediktovat-slysel-ministr-u-Jilkove-270830. 38. Arsen, Lazarevič. Kuřáci, dojné krávy státu. Měšec. [Online] 9. únor 2012. [Citace: 02. duben 2013.] http://www.mesec.cz/clanky/kuraci-dojne-kravy-statu/. 39. Vladislav, Prouza. Do Česka proudí tuny ilegálního tabáku. Novinky. [Online] 29. květen 2013. [Citace: 29. květen 2013.] http://www.novinky.cz/krimi/303282-do-ceska-proudi-tunyilegalniho-tabaku.html. 40. Průměrné mzdy - 4.čtvrtelí 2012. Český statistický úřad. [Online] 11. březen 2013. [Citace: 1. duben 2013.] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc. 41. Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret. Český statistický úřad. [Online] 30. listopad 2012. [Citace: 02. duben 2013.] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C40050A1DC/$File/21391202.pdf.

66

42. Český statistický úřad. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - potravinářské výrobky červen 2013. [Online] 14. červen 2013. [Citace: 17. červen 2014.] http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/tdp2413.doc. 43. Gola, Petr. Cigarety zdražily, jak to bude dál? Finance. [Online] 23. únor 2013. [Citace: 02. duben 2013.] http://www.finance.cz/zpravy/finance/343594-cigarety-zdrazily-jak-to-bude-dal-/. 44. Bayer Ivo, Šafr Jiří, Gatnar Lumír, Sedláčková Markéta. Reforma zdravotnictví: názory veřejnosti na problémy zdravotnictví a jeho financování. 2006. CEZ:AV0Z70280505. 45. kol., Nahodil F. a. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 46. Jiří, Němec. Principy zdravotního pojištění. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 97880-247-2628-1. 47. Lenka, Krbcová. Nejdražší pacient VZP stojí 54 milionů korun za rok. Vitalia. [Online] 24. květen 2013. [Citace: 27. květen 2013.] http://www.vitalia.cz/clanky/nejdrazsi-pacient-vzp-stoji54-milionu-korun-za-rok/. 48. Svobodová, Michaela. Nejdražší pacient stojí šest milionů ročně. Resort řeší, jak ušetřit. iDnes. [Online] 19. duben 2013. [Citace: 22. duben 2013.] http://zpravy.idnes.cz/efektivitalecby-vzacnych-nemoci-dqp-/domaci.aspx?c=A130418_200021_domaci_brd. 49. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Předpis 551/1991 Sb. [Online] [Citace: 05. duben 2013.] http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=1991&cz=551. 50. Petr, Gola. EU: Jak vysoké je zdanění cigaret. Finance. [Online] 8. duben 2013. [Citace: 10. duben 2013.] http://www.finance.cz/zpravy/finance/384756-eu-jak-vysoke-je-zdaneni-cigaret-/. 51. Chrámecký, Ing. Tomáš. Spotřeba potravin v Česku. Český statistický úřad. [Online] 10. duben 2012. [Citace: 01. duben 2013.] http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/spotreba_potravin_v_cesku_2010_20120410. 52. Zábranský T., Běláčková V., Štefunková M., Vopravil J., Langronová M. Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha : Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1.LF UK v Praze a VFN v Praze, 2011. 978-80-260-1680-9. 53. Philip Morris International. O nás. [Online] [Citace: 5. leden 2013.] http://www.pmi.com/cs_cz/about_us/Pages/about_us.aspx. 54. Philip Morris International. Výroční zpráva. [Online] 2011. [Citace: 5. leden 2013.] http://www.pmi.com/cs_cz/about_us/philip_morris_cr_shareholder_information/documents/vyro cni%20zprava%202011.pdf. 55. Philip Moriis International. Regulace tabákových výrobků. [Online] 2013. [Citace: 5. leden 2013.]

67

http://www.pmi.com/cs_cz/tobacco_regulation/regulating_tobacco_products/pages/regulating_to bacco_products.aspx. 56. Tomáš, Belica. Kvůli zákazu kouření jsem pod tlakem, říká ministr Heger. Metro. [Online] 6. květen 2013. [Citace: 20. květen 2013.] http://www.metro.cz/rozhovor-kvuli-zakazu-kourenijsem-pod-tlakem-rika-ministr-heger-p91-/co-se-deje.aspx?c=A130506_094244_co-se-deje_Bel. 57. MJ, Jarvis. Proč lidé kouří. místo neznámé : BMJ, 2004. 328:277-9.

68

Seznam tabulek Tabulka 1 - Sazby daně v roce 2012 ............................................................................................. 17 Tabulka 2 - Názor na kouření - zvyk / zlozvyk /závislost ............................................................ 20 Tabulka 3 - Nevítané aspekty kouření .......................................................................................... 21 Tabulka 4 - Země, jejich omezení a míra omezení ....................................................................... 29 Tabulka 6- Průměrné spotřebitelské ceny vybraných potravinářských výrobků sledované ve 24. týdnu roku 2013, 11. června ......................................................................................................... 33 Tabulka 7 - Výše spotřební daně u krabičky cigaret v EU (k 1. červenci 2011) (34) .................. 34 Tabulka 5 – Jaké bude zdanění při ceně krabičky 80 Kč? ............................................................ 38 Tabulka 8 – Onemocnění přiřaditelná užívání tabáku a jejich etiologický faktor (výtah) ........... 42 Tabulka 9 – Zdravotní náklady přiřaditelné užívání tabáku ......................................................... 42 Tabulka 10 - Konsolidované údaje podle segmentu (15) ............................................................ 43 Tabulka 11 – Složení souboru dle krajů ....................................................................................... 45

Seznam obrázků Obrázek 1- Složení škodlivých látek v cigaretě (5) ...................................................................... 11 Obrázek 2 - Míra omezení kouření v EU ...................................................................................... 30 Obrázek 3 – Financování zdravotnictví (34) ................................................................................ 35 Obrázek 4 - Vývoj prevalence kouření v populaci v letech 1997 - 2011 (v %) ........................... 37 Obrázek 5 – Spotřeba cigaret v ČR .............................................................................................. 39 Obrázek 6 - Množství vykouřených cigaret za jeden den (v %) ................................................... 40

69

Přílohy Příloha 1 – Dotazníkové šetření

1) Pohlaví: - Muž - Žena 2) Vy a kouření tabáku – cigarety, tabák, doutníky: - Jsem každodenní kuřák - Jsem příležitostný kuřák - Jsem odnaučený kuřák - Jsem nekuřák (pokr. ot. 11) 3) Kolik měsíčně utratíte za tabák/cigarety/doutníky? - více jak 2500,- 1300 – 2500,- 500 – 1300,- méně jak 500,-

4) Kolik jste ochotni zaplatit za krabičku cigaret? - Ne víc jak doposud - Do 120,- Více jak 120,- (uveďte maximální částku) 5) Snažili jste se přestat kouřit? - Ano, víckrát - Ano, jednou - Ne (pokr. ot. 7) 6) Použili jste při odvykání pomůcky (žvýkačky, tablety, náplasti apod.)? - Ano, pomohly mi - Ano, ale nepomohly mi 70

- Ne 7) Chcete přestat kouřit - Ano (pokr. ot. 9) - Ne - Nevím 8) Proč nechcete přestat kouřit? (více odpovědí) - Finančně mi to nepřekáží - Chutná mi to - Pohybuji se ve společnosti většinou kuřáků - Jsem zvyklý (ranní cigareta, při kávě atd.) - Pomáhá mi zvládat stres, nervozitu atd. - Nemám vůli přestat - Již jsem odnaučený kuřák - Jiná (doplňte) 9) Víte o příspěvcích na odvykání od svojí pojišťovny? - Ano, využil jsem je - Ano, ale nevyužil jsem je - Ne (pokr. ot. 11) 10) Zdá se vám výše příspěvku efektivní? - Ano - Ne - Neznám jejich výši 11) Návrh na zákaz kouření v restauracích Informace: v případě schválení zákona nebude možnost oddělených prostorů pro kuřáky a nekuřáky, neuvádět jako jinou možnost - se mi líbí, považuji ho za správný - se mi nelíbí, ale považuji ho za správný - se mi nelíbí, diskriminuje to kuřáky - jiný názor (uveďte jaký)

71