Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti
Dopady minimální mzdy Trh práce w nedobrovolně nezaměstnaní
SL
wmin2
wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě
wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE
w* wmin1
DL L* dobrovolně nezaměstnaní
L
(I)racionalita minimální mzdy
je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou
je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou
MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE NEMÁ SMYSL
Ekonomická renta z vlastnictví VF Ekonomická renta = příjem z vlastnictví VF – transferový výdělek příjem z vlastnictví VF – skutečně vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. skutečně vyplacená mzda) transferový výdělek – výdělek, který by vlastníkovi VF plynul z alternativního využití VF, je to minimální úroveň mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovat Eko. renta = de facto obdoba přebytku výrobce – rozdíl mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou je pracovní síla ochotna začít pracovat
Ekonomická renta z vlastnictví VF w
SL Čím menší cenová elasticita nabídky daného VF, tím menší možnost alternativního využití VF a tím větší ekonomická renta
w*
DL L*
L
celkový skutečný výdělek z vlastnictví VF práce transferový výdělek ekonomická renta z vlastnictví VF práce
Nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE:
nabídka práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“:
SPOTŘEBA (C)
X
VOLNÝ ČAS (H)
Volba mezi spotřebou a volným časem SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w . L ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H) C je funkce „rozpočtového“ omezení užitek spotřebitele: U = f(C,H) optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL, čili:
optimum: MRS = w, čili δU/δH/δU/δC = w
Volba mezi spotřebou a volným časem C 24.w
C*
U=f(C,H) C=w(24-H) H*
24 hodin
H
Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit C* množství spotřeby (tedy w.L hodin práce) a H* hodin volného času
Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující SE C SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní
24.w2
24.w1
C
C2
B A
C1
U2
IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní
U1
H2
H1 SE
IE
24 hodin
H
TE = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží
TE
Zde převažuje SE – s růstem w je spotřebitel ochoten více pracovat
Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující IE C SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní
24.w2
24.w1 C
B
C2
A
C1
U2
IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní
U1 H1
H2
24 hodin
H
TE = SE + IE
SE
IE TE
Zde převažuje IE – s růstem w spotřebitel preferuje více volného času
Individuální nabídková křivka 1.
2.
sestává ze dvou částí: převažuje SE – nabídková křivka je rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce převažuje IE – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce
Individuální nabídková křivka w (CZK/h)
do mzdové sazby 2OO Kč za hodinu převažuje SE sL
300
při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje IE
200 100
6
7
9
L (h)
Ale: skutečnost – nabídka práce je rostoucí PROČ? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období
jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít
Dlouhodobá převaha důchodového efektu Average total hours and real wages, 1870-2000
Source: Burda, Wyplosz (2003)
Odborové svazy – poptávka po práci a nabídka práce
odbory = zájmová skupina, v níž se organizuje pracovní síla poptávka po práci = poptávka po odborově organizované pracovní síle; nabídka práce = nabídka odborově organizované pracovní síly rozhodování mezi: preferencí mzdové sazby a preferencí určité míry zaměstnanosti důraz na mzdovou sazbu: tzv. „hard line“ strategie důraz na zaměstnanost: tzv. „jobs first“ strategie nabídka práce odborových svazů odvozena z indiferenční analýzy
Tvar IC podle odborářské strategie w
w
hard line
jobs first
IC'
IC'
IC
IC
L w
L
průměrná preference mzdové sazby i zaměstnanosti IC' IC L
Odvození nabídky práce odborů w IC' SL IC E'
w2 w1
E
DL L1
L2
DL' L
Monopolní síla odborů odbory jako jediný subjekt nabízející VF práce cíle odborových svazů: maximalizace ekonomické renty členů odborů maximalizace objemu mezd členů odborů maximalizace zaměstnanosti
Monopolní síla odborů AW = TW/L = w.L/w = w
w (CZK/h)
MW = δTW/δL = δ(w.L)/δL A
w1 w2 w3
B
SL=min. w C
F
G
DL=AW=w L1
L2 L3
L (h)
MW A: max. ekonomické renty (plocha AFGw1) – L1 množství práce za mzdu w1 B: max. celkového objemu mezd – L2 množství práce za mzdu w2 C: max. zaměstnanosti – najímáno množství práce jako na DoKo. trhu práce – mzda, za níž je ochotno pracovat L3 množství práce je shodná se skutečně vyplácenou mzdou w3
