Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika
DOPADY MINIMÁLNÍ MZDY NA DYNAMIKU REGIONÁLNÍCH A DISAGREGOVANÝCH TRHŮ PRÁCE V ZEMÍCH V4 Minimum wage impacts on the regional and disaggregated labour markets dynamics in V4 countries Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Daniel Němec, Ph.D.
Autor: Kateřina Orlíková
Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Kateřina Orlíková
Ná z e v bakal ář sk é pr áce:
Dopady minimální mzdy na dynamiku regionálních a disagregovaných trhů práce v zemích V4
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Minimum wage impacts on the regional and disaggregated labour markets dynamics in V4 countries
Ka t e dr a:
ekonomie
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Daniel Němec, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2016
Anotace Cílem bakalářské práce je ověřit dopady změn minimální mzdy na dynamiku regionálních a disagregovaných trhů práce v zemích V4 na vybrané skupiny obyvatel s ohledem na vzdělanostní a věkovou strukturu. První část je zaměřena na mechanismy utváření, funkce, teoretické důvody a dopady zavedení minimální mzdy. Dalńí část se zabývá institutem minimální mzdy v České republice a Polsku, právní úpravou a vývojem sazeb minimální mzdy a také stručnou reńerńí literatury. V praktické části je provedena analýza vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost dle určitých specifik pomocí ekonometrických nástrojů. V závěru práce jsou prezentovány výsledky analýzy včetně jejich vzájemné komparace.
Annotation The goal of the bachelor thesis is to verify the impacts of minimum wage changes on dynamics of regional and disaggregated labour markets in V4 countries on selected groups of inhabitants with regard to education and age structure. The first part focuses on the mechanism
of
formation,
functions,
theoretical
reasons
and
impacts
of the implementation of a minimum wage. The next part deals with the institute of minimum wage in the Czech Republic and Poland, legislation and development of the minimum wage rate as well as brief review of literature. The practical part includes an analysis of the impact of minimum wage on unemployment based on certain specifics using econometric tools. In conclusion, the results of the analysis including their mutual comparison are presented.
Klíčová slova minimální mzda, nezaměstnanost, průměrná mzda, medián mezd, Visegrádská skupina
Keywords minimum wage, unemployment, average wage, median wage, Visegrad group
Prohlášení Prohlańuji, ņe jsem bakalářskou práci Dopady minimální mzdy na dynamiku regionálních a disagregovaných trhů práce v zemích V4 vypracovala samostatně pod vedením Ing. Daniela Němce, Ph.D. a uvedla v ní vńechny pouņité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 15. prosince 2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Danielu Němcovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 1
VYMEZENÍ KONCEPTU MINIMÁLNÍ MZDY ............................................................15 1.1
2
Mechanismy utváření minimálních mezd ..................................................................15
1.1.1
Statutární minimální mzda ..................................................................................15
1.1.2
Kolektivně vyjednaná minimální mzda ..............................................................16
1.2
Historie minimální mzdy............................................................................................17
1.3
Funkce minimální mzdy .............................................................................................18
1.3.1
Sociálně-ochranná funkce ...................................................................................18
1.3.2
Ekonomicko-kriteriální funkce ...........................................................................18
1.4
Důvody pro zavedení minimální mzdy ......................................................................19
1.5
Teoretické dopady zavedení minimální mzdy ...........................................................20
1.5.1
Neoklasický model .............................................................................................20
1.5.2
Model monopsonu ..............................................................................................22
MINIMÁLNÍ MZDA V KONTEXTU VISEGRÁDSKÉ SKUPINY ..............................25 2.1
Visegrádská skupina...................................................................................................25
2.1.1 Výńe minimálních mezd v zemích Visegrádské skupiny a jejich vzájemná komparace..........................................................................................................................25 2.2
2.2.1
Právní úprava minimální mzdy v České republice .............................................30
2.2.2
Vývoj sazeb minimální mzdy v České republice................................................30
2.2.3
Institut minimální mzdy v české literatuře .........................................................34
2.3
3
4
Institut minimální mzdy v České republice ...............................................................29
Institut minimální mzdy v Polsku ..............................................................................36
2.3.1
Právní úprava minimální mzdy v Polsku ............................................................36
2.3.2
Vývoj sazeb minimální mzdy v Polsku ..............................................................37
2.3.3
Institut minimální mzdy v polské literatuře ........................................................40
DATOVÝ SOUBOR .........................................................................................................43 3.1
Přehled a popis proměnných ......................................................................................43
3.2
Testování proměnných ...............................................................................................44
ANALÝZA DOPADŮ MINIMÁLNÍ MZDY NA NEZAMĚSTNANOST .....................47 4.1
Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let ..........................48
4.2
Vliv minimální mzdy na regionální nezaměstnanost .................................................52
4.3
Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním .....................55
4.4
Komparace výsledků ekonometrických analýz ..........................................................58
4.5
Ověření robustnosti modelů ....................................................................................... 59
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŅITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 66 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................. 67 SEZNAM POUŅITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 68 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 69
ÚVOD Téměř od počátku fungování lidské společnosti a vzniku dělby práce bylo nezbytné odměňovat zaměstnance za vykonanou práci. Mnoho let vývoje se podepsalo na velmi výrazné diferenciaci pracovních činností. S rozrůzňováním pracovních úkonů je úzce spjat právě zmíněný systém odměňování. V současné době jsou rozdílné pracovní výkony i pozice odlińně ohodnoceny, například v závislosti na vzdělání, časové náročnosti, zodpovědnosti a výsledcích. Z výńe uvedeného vyplývá, ņe lidé na své ņivobytí dostávají různorodé finanční prostředky. Z důvodu zabránění pádu do chudoby díky nedostatečné mzdě, respektive zachování alespoň určité uspokojivé a důstojné ņivotní a sociální úrovně, byl zřízen institut minimální mzdy. Jedná se o nejniņńí mzdovou úroveň, která je zaměstnancům vyplácena za vykonanou práci. Minimální mzda je jedním z politických nástrojů státu, který reguluje fungování trhu práce. Problematika minimální mzdy, předevńím zavedení, zvyńování její úrovně a s tím související ekonomické dopady, je neustále předmětem ekonomických a politických diskuzí, avńak neexistuje jednoznačná shoda mezi zastánci a odpůrci tohoto hospodářsko-politického opatření státu. Obecně lze konstatovat, ņe predikce dopadů změn minimální mzdy na nezaměstnanost je velmi obtíņná a nejasná. Příkladem můņe být stagnace minimální mzdy vycházející
z
předsvědčení
pravicově
orientovaných
vlád
o
negativním
dopadu
na zaměstnanost. Dosud vńak nebyl její jednosměrný vliv potvrzen ani vyvrácen. Cílem bakalářské práce je ověření dopadů minimální mzdy na dynamiku regionálních a disagregovaných trhů práce v zemích Visegrádské skupiny. Vliv minimální mzdy je zkoumán na nezaměstnanosti celkové populace, osob ņenského a muņského pohlaví s ohledem na věkovou a vzdělanostní strukturu. Práce je rozdělena do níņe obsahově vymezených kapitol. První kapitola pojednává o systému minimální mzdy z teoretického hlediska. Nejdříve je pozornost věnována vymezení konceptu minimální mzdy a mechanismům utváření, dle kterých se rozlińuje statutární a kolektivně vyjednaná minimální mzda. Dále je zmíněna stručná historie a základní funkce minimální mzdy ve vztahu k zaměstnavatelům i zaměstnancům. Nakonec se kapitola zaměřuje na teoretické důvody a dopady zavedení institutu minimální mzdy, které jsou obsahem mnoha ekonomických teorií.
13
Druhá kapitola se zabývá problematikou minimální mzdy v kontextu Visegrádské skupiny a komparací jednotlivých výńí na základě různých principů. V dalńích částech je zkoumán systém minimální mzdy v České republice a Polsku. Je zde zmíněna právní úprava, způsob stanovení, vývoj sazeb minimální mzdy v letech 2000 – 2015 včetně reńerńe literatury zabývající se tématem minimální mzdy. Ve třetí kapitole je představen datový soubor obsahující proměnné vystupující v dílčích ekonometrických modelech. Následuje popis jednotlivých proměnných a jejich interpretace. Důleņitou součástí je testování proměnných z důvodu zjińtění moņných neņádoucích vlastností modelů. Závěrečná kapitola je zaměřena na testování regresních modelů. Jsou zde provedeny dílčí analýzy vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost dle různých kritérií, vyhodnoceny moņné pozitivní a negativní dopady na dynamiku trhu práce a prezentovány výsledky analýz včetně jejich vzájemné komparace.
14
1
VYMEZENÍ KONCEPTU MINIMÁLNÍ MZDY
První kapitola bakalářské práce se zaměřuje na teoretické vymezení konceptu minimální mzdy, mechanismy utváření, jednotlivé funkce minimální mzdy a stručnou historii této mzdové veličiny. Na konci kapitoly jsou uvedeny teoretické důvody a dopady zavedení institutu minimální mzdy pomocí ekonomických modelů. Minimální mzda patří mezi historicky nejstarńí typy odměňování zaměstnanců. Jedná se o nejniņńí úroveň mzdy, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za provedenou práci na základě právního předpisu nebo kolektivní smlouvy zaloņené mezi zaměstnavatelem a odbory zastupující zaměstnance. V rámci jednotlivých států se toto obecné pojetí minimální mzdy odlińuje dle konkrétní právní úpravy dané země a smluvních ustanovení jednotlivých podniků1.
1.1 Mechanismy utváření minimálních mezd Minimální mzda je v jednotlivých státech stanovena rozdílnými způsoby. Z tohoto pohledu lze uvaņovat dva mechanismy utváření minimální mzdy, které podrobněji znázorňuje obrázek č. 1. V současné době je institut minimální mzdy součástí legislativy mnoha evropských i mimoevropských států. Existuje vńak i jiný způsob utváření minimální mzdy, který je uskutečňován pomocí kolektivních vyjednávání, v rámci kterých se zaměstnavatelé a zástupci odborových organizací dohodnou na konkrétních pracovních podmínkách a výńi minimální mzdy, která je optimální jak z pohledu zaměstnavatele, tak i jednotlivých zaměstnanců2. 1.1.1
Statutární minimální mzda
Minimální mzda stanovená na základě právního předpisu země se nazývá tzv. statutární minimální mzda. Statutární minimální mzda je určena vńem zaměstnancům v dané zemi nebo určitým skupinám zaměstnanců, které se odlińují dle odvětví, profese nebo kvalifikace. Ve vybraných odvětvích můņe být stanovena i jiná výńe minimální mzdy. V některých právních předpisech jsou vedle základní sazby minimální mzdy vymezeny také sníņené sazby minimálních mezd pro rizikové skupiny osob, od kterých se předpokládá niņńí produktivita
1
BAŃTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 4. ISBN 80-239-5293-5. 2 Tamtéņ. s. 6 – 10.
15
práce3. Do zmíněných rizikových skupin řadíme osoby se zdravotním postiņením, absolventy středních a vysokých ńkol, mladistvé či nekvalifikované osoby, ale také osoby vyńńí věkové kategorie4. V Evropské unii (dále jen „EU”) má 22 členských států stanovenou celostátní minimální mzdu formou zákona. K těmto státům řadíme mj. Bulharsko, Českou republiku, Francii, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ńpanělsko5. Obrázek č. 1: Mechanismy utváření minimálních mezd
Pramen: Vlastní zpracování dle: BAŠTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 7. ISBN 80-239-5293-5.
1.1.2
Kolektivně vyjednaná minimální mzda
V menńí míře uplatňovaný způsob stanovení minimální mzdy je prostřednictvím kolektivních smluv v rámci jednoho podniku nebo kolektivních smluv vyńńího stupně pro určené odvětví či profesi. Kolektivní smlouva vyńńího stupně je obvykle uplatňována i na ty zaměstnavatele 3
PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 8. ISBN 978-80-86729-94-7. 4 ŃIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. 1. vyd. Ostrava: VŃB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007. Studijní opora pro distanční vzdělávání. s. 84. ISBN 978-80-248-1416-2. 5 Minimální mzda od 1. 1. 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné na WWW:
16
a zaměstnance, kteří osobně, ani v zastoupení, nebyli přítomni kolektivního vyjednávání. V některých případech je kolektivně stanovená minimální mzda vyńńí neņ statutární minimální mzda6. Tento způsob utváření minimálních mezd je uplatňován např. v Itálii, Rakousku a skandinávských zemích, coņ jsou země, jejichņ zaměstnanci jsou ve velké míře zastupováni odborovými organizacemi7.
1.2 Historie minimální mzdy Odměňování zaměstnanců na úrovni minimální mzdy se prosazovalo jiņ na konci devatenáctého století. V roce 1894 byl na Novém Zélandu schválen zákon, který zřizoval úřad zejména pro řeńení pracovních sporů. Přestoņe hlavním úkolem této instituce bylo urovnání sporů mezi zaměstnavateli a odbory, v určité míře jí byla také přenechána pravomoc stanovit podmínky zaměstnávání, včetně úrovně minimální mzdy. Tyto minimální mzdy měly za úkol chránit dělníky před chudobou a vykořisťováním ze strany zaměstnavatelů. V roce 1899 byla ustanovena celostátní minimální mzda, která bránila zaměstnavateli najímat děti a učně za nulovou mzdu8. V roce 1896 dońlo ve státě Victoria v Austrálii k zavedení minimální mzdy na státní úrovni ve dvou základních formách. Existovala zde mzdová instituce, která se skládala z rovného počtu zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců určitého odvětví, jejímņ hlavním posláním bylo stanovení nejniņńí přípustné mzdy. Ačkoli původní legislativa zahrnovala aplikaci minimální mzdy pouze na ņeny a děti, před schválením zákona se tato forma odměňování vztahovala i na dospělé muņe. Postupně se různé podoby minimální mzdy ńířily i do ostatních zemí, např. Spojených států amerických či Velké Británie9. V důsledku rozdílného historického vývoje jednotlivých zemí při vyjednávání pracovních podmínek se v současné době mechanismus stanovení minimálních mezd výrazně odlińuje. V zásadě se ale napříč zeměmi vyskytují jiņ zmíněné dva mechanismy utváření minimálních
6
PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 8. ISBN 978-80-86729-94-7. 7 FUNK, Lothar a Hagen LESCH. Minimum Wage Regulations in Selected European Countries. Intereconomics [online]. 2006, 41(2): 78-92 [cit. 2015-04-03]. DOI: 10.1007/s10272-006-0178-3. s. 81. ISSN 0020-5346. Dostupné na WWW: ˂http://link.springer.com/10.1007/s10272-006-0178-3˃. 8 NEUMARK, David a William L WASCHER. Minimum wages [online]. 1st MIT Press paperback ed. 2010. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2008. s. 10-11. [cit. 2015-04-03]. ISBN 978-0-262-14102-4. 9 Tamtéņ. s. 11.
17
mezd. V některých státech není výjimkou uplatnění jejich kombinace či nepatrné modifikace10.
1.3 Funkce minimální mzdy Ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům plní minimální mzda dvě důleņité funkce: sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální funkci. Jednotlivé subjekty pracovněprávního vztahu zastávají protichůdné zájmy, které se povětńinou neshodují ani se zájmy státu. K dosaņení určité shody mezi těmito stranami, a také ke splnění sociálně-ekonomických cílů je zapotřebí vyváņení vńech sociálně-ekonomických funkcí a stanovení optimální výńe minimální mzdy11. 1.3.1
Sociálně-ochranná funkce
Z pohledu sociálně-ochranné funkce je stěņejním úkolem minimální mzdy zajińtění minimální ņivotní úrovně pro zaměstnance s nízkými příjmy, garance určité výńe disponibilního příjmu pro důstojné ņití, a také ochrana před pádem do chudoby. Tato ochranná úloha minimální mzdy se řadí mezi klíčové důvody pro zavedení a postupné zvyńování této příjmové veličiny12. Institut minimální mzdy také chrání jednotlivé zaměstnavatele před mzdovým dumpingem, neboli podbízením ze strany domácích i zahraničních zaměstnanců, a zabezpečuje rovnocenné podmínky mzdové konkurence mezi jednotlivými subjekty na trhu práce13. 1.3.2
Ekonomicko-kriteriální funkce
Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy motivuje obyvatelstvo k hledání a vykonání legální pracovní činnosti. Příjem z pracovněprávního vztahu ve výńi minimální mzdy by měl být pro zaměstnance finančně výhodnějńí neņ pobírání samotných sociálních dávek, které úzce souvisí s touto problematikou. Snahou této ekonomické funkce je dosaņení určitého příjmového zvýhodnění zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou vůči lidem závislým na sociálních dávkách. Důleņitým faktorem pro jejich rozhodování je rozdíl mezi výńí minimální mzdy a sociálními dávkami, který můņe motivovat občany k pracovní činnosti, 10
Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR. Vláda České republiky. [online]. c2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné na WWW:
. 11 BAŃTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 4-6. ISBN 80-239-5293-5. 12 Tamtéņ. s. 4-6. 13 Tamtéņ. s. 4-6.
18
ale také demotivovat a setrvávat dalńí dobu bez zaměstnání. V tomto případě se ve společnosti prohlubuje negativní jev zvaný sociální parazitismus, který označuje situaci, kdy člověk ņije na úkor státu a pobírá pouze sociální příjem bez vykonání pracovní činnosti14. Mzdové náklady, a s tím spojené odvody zaměstnavatelů za sociální a zdravotní pojińtění, představují pro zaměstnavatele značně velkou část nákladů na výrobu. V této souvislosti zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům nejniņńí moņnou mzdu, coņ představuje nejniņńí úroveň mzdových nákladů15.
1.4 Důvody pro zavedení minimální mzdy Mezi zastánci minimální mzdy se objevuje řada důvodů, dle kterých obhajují zavedení, udrņení nebo zvyńování úrovně minimální mzdy. V řadě zemí byla minimální mzda zavedena ze sociálních a ekonomických důvodů, které v mnoha ohledech souvisí se zmiňovanými funkcemi minimální mzdy. Je vńak velmi důleņité posoudit, zda existence této příjmové veličiny bude mít v konečném důsledku pozitivní dopad na rizikové skupiny osob, pro které je minimální mzda prvotně určena, a nepońkodí jejich postavení na trhu práce. Jedním z důvodů pro zavedení minimální mzdy je odstranění nebo zmírnění chudoby ve společnosti. Garance minimálního příjmu má zajistit uspokojování základních ņivotních a sociálních potřeb jedince a jeho rodiny na nízké úrovni v porovnání s průměrnou úrovní ve společnosti. Ve větńině domácností s velmi nízkými příjmy ņijí osoby bez příjmu ze zaměstnání, a v důsledku této skutečnosti, zavedení minimální mzdy nemusí přispět k omezení chudoby16. Motivace obyvatelstva k hledání práce a setrvání na získaných pozicích je neméně důleņitým důvodem pro zavedení institutu minimální mzdy. Osoby bez zaměstnání budou usilovat o nalezení pracovního místa a nebudou závislé na sociálním systému. V tomto ohledu je podstatné, aby systém minimálních mezd a sociálních dávek byl v daném státě správně nastaven a nepůsobil negativně na motivaci lidí17. Dalńím z uváděných důvodů je sníņení příjmové nerovnosti ve společnosti tak, aby nevznikal příliń velký rozdíl mezi spodní a střední hranicí rozdělení příjmů. V této souvislosti 14
BAŃTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 4-5. ISBN 80-239-5293-5. 15 Tamtéņ. s. 5. 16 GREGG, Paul. The use of wage floors as policy tools. OECD Economic Studies No. 31, 2000/II. s. 135-136. [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné na WWW: ˂http://www.oecd.org/eco/growth/33709377.pdf˃. 17 Tamtéņ. s. 135-136.
19
je onen důvod
mezi
zastánci
spojován
s pojmem
spravedlnost
v rozdělení
příjmů
ve společnosti18. Posledním předkládaným důvodem je ochrana zaměstnanců před vykořisťováním ze strany zaměstnavatelů a omezení nerovnosti v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatelům je tudíņ zabráněno zneuņívat jejich postavení a vyplácet zaměstnancům niņńí mzdu neņ je úroveň stanovené minimální mzdy19.
1.5 Teoretické dopady zavedení minimální mzdy Ve srovnání s pozitivními vlivy na obyvatelstvo a zaměstnanost nízkopříjmových zaměstnanců při zavedení minimální mzdy se mezi politiky a ekonomy ve větńí míře vyskytuje názor, ņe zavedení či zvýńení minimální mzdy můņe na tyto skupiny lidí působit spíńe negativně. Ačkoliv toto hospodářsko-politické opatření má prospět zejména zaměstnancům s nízkou kvalifikací a nízkými příjmy a problémovým osobám na trhu práce, zavedení minimální mzdy v určitých případech sníņí jejich zaměstnanost a odsoudí je k nedobrovolné nezaměstnanosti. Tuto skutečnost ekonomové popisují prostřednictvím různorodých ekonomických modelů. Nejčastěji je vyuņíván tzv. neoklasický model, jeho modifikace pro existenci heterogenní práce (tj. kvalifikovaná a nekvalifikovaná pracovní síla) a existenci dvou sektorů, jednoho se zavedenou minimální mzdou a druhého bez minimální mzdy, dále model monopsonu (tj. model s jedním poptávajícím na trhu práce), nebo model efektivnostních mezd20. V následujících podkapitolách budou podrobněji popsány pouze dva z uvedených modelů, a to neoklasický model a model jednoho poptávajícího na trhu práce. 1.5.1
Neoklasický model
Větńina ekonomů se při vysvětlování dopadů minimální mzdy na zaměstnanost opírá o neoklasický model, který je zaloņen na několika následujících předpokladech: dokonalá konkurence na trhu práce i na trhu finální produkce; homogenní pracovní síla;
18
GREGG, Paul. The use of wage floors as policy tools. OECD Economic Studies No. 31, 2000/II. s. 135-136. [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné na WWW: ˂http://www.oecd.org/eco/growth/33709377.pdf˃. 19 ŃIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. 1. vyd. Ostrava: VŃB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007. Studijní opora pro distanční vzdělávání. s. 84. ISBN 978-80-248-1416-2. 20 PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 17. ISBN 978-80-86729-94-7.
20
dokonalé informace; dva výrobní faktory vyrábějící produkt (práce, kapitál); mzdová sazba a ceny přebírány firmou z trhu21. Obrázek č. 2: Minimální mzda na dokonale konkurenčním trhu práce
Pramen: Vlastní zpracování dle: PAVELKA, Tomáš. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 18. ISBN 978-80-86729-94-7.
Obrázek č. 2 znázorňuje neoklasický model trhu práce. Nabídka práce je určena zaměstnanci a poptávka po práci zaměstnavateli. V případě neexistence minimální mzdy se mzda přizpůsobuje tak, ņe vyrovnává nabídku práce SL a poptávku po práci DL. Tato skutečnost je znázorněna průsečíkem E bodů WE a LE, tedy rovnováņnou mzdou a rovnováņnou zaměstnaností. Pokud stát zavede minimální mzdu WM nad úroveň rovnováņné mzdy WE, nabízené mnoņství práce LS převýńí poptávané mnoņství práce LD a vznikne přebytek nabízené práce neboli nezaměstnanost22. Dopad minimální mzdy na zaměstnanost záleņí předevńím na kvalifikaci a zkuńenostech zaměstnanců. Zaměstnanci s vyńńí kvalifikací s dlouholetou praxí a zkuńenostmi nebudou ovlivněni zavedením minimální mzdy, jelikoņ jejich příjem se nachází nad úrovní minimální mzdy. Největńí dopad má minimální mzda na trh práce s mladými lidmi, kteří se řadí k nekvalifikované části pracovní síly s nejmenńí mírou pracovních zkuńeností.23 Jejich jedinou
21
PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 17. ISBN 978-80-86729-94-7. 22 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. s. 138. ISBN 978-80-7169891-3. 23 Tamtéņ. s. 138-139.
21
příleņitostí, jak konkurovat jiným zaměstnancům, je pracovat za poměrně niņńí mzdu neņ ostatní skupiny zaměstnanců24. Zavedením minimální mzdy nejsou ovlivněni pouze pracující lidé pobírající tuto mzdu. Vyńńí mzdy také přilákají mladistvé, kteří jeńtě studují nebo jsou bez práce a rozhodují se, zda si začnou hledat pracovní místo. Tito mladí lidé jsou často ochotni pracovat i za nízkou mzdu a ńkolit se při práci25. 1.5.2
Model monopsonu
Opačný efekt je výsledkem zavedení minimální mzdy na trh jednoho poptávajícího po práci. Tuto situaci lze popsat pomocí modelu monopsonu, který je zaloņen na předpokladu nedokonalé konkurence na trhu práce, homogenní pracovní síle, moņnosti stanovení vlastní mzdové sazby a nízké vyjednávací síle zaměstnanců, pro které není snadné najít práci u konkurenčních zaměstnavatelů. Obrázek č. 3 znázorňuje model monopsonu, kde průsečík E křivky příjmu z mezního produktu práce (MRPL) a křivky mezního nákladu na práci (MFCL) určuje optimální mnoņství práce LE z pohledu zaměstnavatele. Díky určité monopolní síle můņe zaměstnavatel stlačit mzdu na úroveň WE26. Obrázek č. 3: Minimální mzda na monopsonním trhu práce
Pramen: Vlastní zpracování dle: PAVELKA, Tomáš. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 22. ISBN 97880-86729-94-7.
24
ŃIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. 1. vyd. Ostrava: VŃB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007. s. 84. Studijní opora pro distanční vzdělávání. ISBN 978-80-248-1416-2. 25 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. s. 138-139. ISBN 978-807169-891-3. 26 PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 22-23. ISBN 978-80-86729-94-7.
22
Při stanovení minimální mzdy WM nad úroveň WE dochází ke zvýńení zaměstnanosti na úroveň LA. Mezní náklady na práci MFCL se budou rovnat právě minimálně mzdě aņ do úrovně zaměstnanosti LA. Po této úrovni se jiņ shodují s původní křivkou mezních nákladů na práci MFCL. Tato skutečnost je na obrázku č. 3 zachycena výraznou přeruńovanou čarou. V uvedeném modelu lze také vypozorovat určitou hranici minimální mzdy WC, která by v případě zavedení této konkrétní výńe minimální mzdy odpovídala maximalizaci zaměstnanosti LC v tomto modelu. Při překročení této hranice směrem nahoru by docházelo ke sniņování zaměstnanosti. Velikost pozitivních dopadů minimální mzdy bude také záviset na elasticitách nabídky práce a poprávky po práci27. „Čím vyšší elasticita nabídky a/nebo čím nižší elasticita poptávky po práci, tím větší rozmezí, ve kterém může být minimální mzda zvyšována bez ztráty zaměstnanost28.” Z výńe popsaného modelu lze tedy vyvodit, ņe zavedení minimální mzdy na trh monopsonu můņe vést ke zvýńení zaměstnanosti i mzdové sazby. Závěrem lze říci, ņe dle neoklasického modelu zavedení minimální mzdy povede k negativnímu dopadu na zaměstnanost. V kontrastu s tím, dle modelu monopsonu můņe zavedení institutu minimální mzdy vést k pozitivnímu dopadu na zaměstnanost. Jak je patrné, ani ekonomická teorie nedochází k jasnému závěru o dopadech minimální mzdy na zaměstnanost.
27
PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 22-23. ISBN 978-80-86729-94-7. 28 Employment Outlook 1998: June 1998 [online]. Edition 1998. Paris: OECD Publishing, 1998. s. 44 [cit. 201503-15]. ISBN 978-926-4163-089. Dostupné na WWW:
23
2
MINIMÁLNÍ MZDA V KONTEXTU VISEGRÁDSKÉ SKUPINY
Ve druhé části bakalářské práce je popsán institut minimální mzdy v kontextu Visegrádské skupiny, která v současné době patří k nejstabilnějńím seskupením zemí EU. Tato kapitola nejdříve popisuje Visegrádskou skupinu v obecném pojetí, poté se zaměřuje na srovnání výńí minimálních mezd v rámci Visegrádské skupiny a EU dle různých principů. V dalńích částech je věnována pozornost systému minimální mzdy v České republice a Polsku. V podkapitolách jsou obsaņeny informace o způsobech stanovení, právní úpravě a vývoji jednotlivých sazeb minimální mzdy v těchto zemích, a stručné reńerńe literatury zabývající se minimální mzdou a jejími dopady na zaměstnanost.
2.1 Visegrádská skupina Visegrádská skupina (dále jen „V4“), často neoficiálně označována názvem Visegrádská čtyřka, je seskupení čtyř postkomunistických zemí střední Evropy - České republiky, Slovenské republiky, Polska a Maďarska. Název seskupení souvisí s místem setkání prezidentů jednotlivých zemí dne 15. února 1991 v maďarském městě Visegrádu. Původní sloņení tohoto seskupení se týkalo pouze tří zemí: Česko-slovenské federativní republiky, Polska a Maďarska29. Spolupráce členských států se odráņí v jednotlivých činnostech realizovaných zejména v oblasti kultury, ņivotního prostředí, vnitřní bezpečnosti, obrany, vědy a vzdělávání. V poslední době dochází také ke zintezívnění spolupráce v oblasti spravedlnosti, dopravy, cestovního ruchu, energetiky či informačních technologií. Veńkeré vyvíjené aktivity jsou zaměřeny na upevnění stability ve střední Evropě. Členské státy se orientují i na spolupráci s nejbliņńími sousedními státy, ostatními státy v ńirńím regionu a organizacemi, které mají zájem společně rozvíjet celoevropskou spolupráci ve zmiňovaných oblastech30. 2.1.1
Výše minimálních mezd v zemích Visegrádské skupiny a jejich vzájemná komparace
Členské státy V4 patří mezi země s celostátně zavedenou minimální mzdou. Tabulka č. 1 zahrnuje údaje o výńi minimální mzdy v zemích V4 vyjádřených v národních měnách platné k 1. 1. 2015. 29
Historie V4. The Visegrad Group:the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. [online]. [cit. 2015-0313]. Dostupné na WWW:
25
Tabulka č. 1: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v národní měně Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v národní měně Země Měna Výńe minimální mzdy Česká republika CZK 9 200 Maďarsko HUF 105 000 Polsko PLN 1 750 Slovenská republika EUR 380 Pramen: Vlastní zpracování dle: National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-AP-EN.pdf/42097ff5231b-4116-b0cf-8a28ca316f84˃.
Údaje obsaņené v tabulce č. 1 pouze informují o výńi minimální mzdy v jednotlivých státech V4, neboť absolutní výńi minimální mzdy uvedenou v národní měně nelze pouņít ke komparaci mezi státy V4. Srovnání jednotlivých částek minimální mzdy v rámci zemí V4 lze provést na základě jejich převedení na společnou měnu. V tabulce č. 2 jsou uvedeny výńe minimálních mezd v zemích V4 vyjádřených v eurech dle směnného kurzu zaznamenaného na konci předcházejícího měsíce vzhledem k platnosti jednotlivých částek minimální mzdy31. Tabulka č. 2: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v eurech Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v eurech Země Měna Výńe minimální mzdy Česká republika EUR 332 Maďarsko EUR 333 Polsko EUR 410 Slovenská republika EUR 380 Pramen: Vlastní zpracování dle: National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-AP-EN.pdf/42097ff5-231b-4116b0cf-8a28ca316f84˃.
Z tabulky č. 2 je patrno, ņe nejniņńí minimální mzda v rámci zemí V4 je vyplácena v České republice a Maďarsku. Přibliņně o necelých 50 eur je minimální mzda vyńńí ve Slovenské republice. V Polsku je zaznamenána nejvyńńí částka minimální mzdy v rámci zemí V4, která činí 410 eur. V EU má ustanovenou celostátní minimální mzdu 22 z 28 členských států. Výńe minimální mzdy se v rámci zemí EU v roce 2015 pohybuje od 184 eur do 1923 eur za měsíc. Státy EU
31
Směnný kurz na konci prosince 2014 byl pouņit pro výpočet minimální mzdy vyjádřené v eurech, která je platná od 1. 1. 2015.
26
jsou rozděleny na základě jednotlivých částek minimální mzdy vyjádřených v eurech do tří následujících skupin: 1. skupina států: minimální mzda niņńí neņ 500 eur za měsíc; 2. skupina států: minimální mzda v rozmezí od 500 eur do 1000 eur za měsíc; 3. skupina států: minimální mzda vyńńí neņ 1000 eur za měsíc32. Z výńe uvedených informací je zřetelné, ņe země Visegrádské skupiny patří k první skupině států se mzdou niņńí neņ 500 eur. K těmto státům se řadí také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyńsko, Chorvatsko a Rumunsko. Ke druhé skupině států patří Malta, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Ńpanělsko. Ve třetí skupině států se nachází Belgie, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí a Spojené království33. Výńe uvedené rozdělení jednotlivých států EU dle výńe minimální mzdy vyjádřené v eurech v roce 2015 je zobrazeno na obrázku č. 4. Za účelem dosaņení vyńńí přehlednosti jsou rozdílně označeny státy V4. Obrázek č. 4: Minimální mzda v členských státech EU v roce 2015 Minimální mzda v členských státech EU v roce 2015 (euro/měsíc) 2000 1500 1000 500 0
Pramen: Vlastní zpracování dle: National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. [online]. [cit. 201503-18]. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-APEN.pdf/42097ff5-231b-4116-b0cf-8a28ca316f84˃.
Výńi minimální mzdy v rámci zemí V4 lze srovnat i na základě dalńího uvedeného principu, a to dle parity kupní síly (dále jen „PPP“). Značně velké rozdíly ve výńích minimální mzdy
32
National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-AP-EN.pdf/42097ff5-231b-4116-b0cf8a28ca316f84˃. 33 Tamtéņ.
27
mezi státy se podstatně zmenńí, pokud jsou odstraněny rozdíly v cenových hladinách v jednotlivých státech. Minimální mzdy ve státech s relativně niņńími cenovými úrovněmi budou relativně vyńńí a relativně niņńí ve státech s vyńńími cenovými úrovněmi. PPP v kaņdé zemi se pouņijí k převodu minimální mzdy vyjádřené v eurech nebo v národní měně na umělou společnou jednotku s názvem standard kupní síly (dále jen “PPS“)34, kterou ke komparaci vyuņívá Statistický úřad EU („dále jen Eurostat”). Tabulka č. 3 zachycuje výńe minimálních mezd v zemích V4 vyjádřených v jednotkách PPP v roce 2015. Tabulka č. 3: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v jednotkách PPP Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v jednotkách PPP35 Země Měna Výńe minimální mzdy Česká republika EUR 502 Maďarsko EUR 593 Polsko EUR 738 Slovenská republika EUR 536 Pramen: Vlastní zpracování dle: National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. [online]. [cit. 201503-18]. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-APEN.pdf/42097ff5-231b-4116-b0cf-8a28ca316f84˃.
Z tabulky č. 3 je zřejmé, ņe země V4 se po odstranění rozdílů v cenových hladinách mezi zeměmi EU zařazují do druhé skupiny států s minimální mzdou v rozmezí od 500 do 1000 eur. Dalńí moņností, dle které lze porovnat výńe minimálních mezd v rámci zemí V4, je relativní vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě či mediánu mezd. Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě či mediánu mezd je v rámci srovnání výńí minimálních mezd velmi sledovanou komparativní veličinou, neboť se pouņívá k posuzování dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost. Co se týče průměrné mzdy, ta můņe být v jednotlivých zemích podhodnocena díky jedincům pobírajícím nízké mzdy, nebo naopak nadhodnocena díky jedincům pobírajícím vysoké mzdy. Z tohoto důvodu se pro srovnání výńí minimálních mezd ve větńí míře vyuņívá podíl minimální mzdy k mediánu mezd36. V tabulce č. 4 jsou zachyceny podíly minimální mzdy k průměrné mzdě v zemích V4 v roce 2014.
34
National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/3-26022015-AP-EN.pdf/42097ff5-231b-4116-b0cf8a28ca316f84˃. 35 Pro níņe uvedené srovnání byly pouņity PPP dostupné za rok 2013. 36 PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 112. ISBN 978-80-86729-94-7.
28
Tabulka č. 4: Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v zemích V4 v roce 2014 Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v zemích V4 v roce 2014 Země MM/průměrná mzda (v %) 2222201420152013 Česká republika 31,5 Maďarsko 40,2 Polsko 40,1 Slovenská republika 37,5 Pramen: Vlastní zpracování dle: Minimum relative to average wages of full-time workers. OECD.Stat. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné na WWW: ˂https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=MIN2AVE˃.
V roce 2014 byl nejvyńńí podíl minimální mzdy k průměrné mzdě zaznamenán v Maďarsku, a to na úrovni 40,2%. Nejniņńí podíl v rámci zemí V4 v roce 2014 byl naměřen v České republice a pohyboval se okolo 31,5%. Z tabulky č. 4 vyplývá, ņe rozdíl mezi nejvyńńí a nejniņńí hodnotou podílu minimální mzdy k průměrné mzdě byl 8,7%. Srovnání jednotlivých výńí minimální mzdy v zemích V4 na základě podílu minimální mzdy k mediánu mezd v roce 2014 lze učinit z tabulky č. 5. Tabulka č. 5: Podíl minimální mzdy k mediánu mezd v zemích V4 v roce 2014 Podíl minimální mzdy k mediánu mezd v zemích V4 v roce 2014 Země MM/medián mezd (v %) 2222201420152013 Česká republika 36,8 Maďarsko 53,6 Polsko 50,2 Slovenská republika 47,5 Pramen: Vlastní zpracování dle: Minimum relative to average wages of full-time workers. OECD.Stat. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné na WWW: ˂https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=MIN2AVE˃.
V porovnání s předchozími údaji se pořadí zemí V4 na základě podílů minimální mzdy k mediánu mezd nezměnilo. V roce 2014 nejvyńńí podíl minimální mzdy k mediánu mezd činil 53,6% v Maďarsku. V České republice se podíl minimální mzdy k mediánu mezd rovnal 36,8 % a patřil k nejniņńí hodnotě zaznamenané v tabulce. Rozdíl mezi nejvyńńí a nejniņńí hodnotou podílu minimální mzdy k mediánu dosahoval hodnoty 16,4%.
2.2 Institut minimální mzdy v České republice Následující podkapitoly se věnují právní úpravě minimální mzdy v České republice, vývoji jednotlivých sazeb minimální mzdy v letech 2000 – 2015, a také stručné reńerńi české literatury zabývající se minimální mzdou a jejími dopady na trh práce v České republice, zejména nezaměstnanost. 29
2.2.1
Právní úprava minimální mzdy v České republice
V České
republice
je
institut
minimální
mzdy
právně
zakotven
v § 111
zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znění pozdějńích předpisů37. Dle § 111 odst. 1 Zákoníku práce se minimální mzdou rozumí „nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli38.” Minimální mzda se vztahuje ke vńem pracovněprávním vztahům, kterými jsou pracovní poměry na dobu určitou i neurčitou a právní vztahy zaloņené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, ke kterým se řadí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. „Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy39” stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniņńích úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíņeného pracovního prostředí a o výńi příplatku ke mzdě za práci ve ztíņeném pracovním prostředí, ve znění pozdějńích předpisů40. 2.2.2
Vývoj sazeb minimální mzdy v České republice
Institut minimální mzdy má dlouholetou tradici na území České republiky. Československá republika se řadila k prvním zemím Evropy, na jejichņ území se začalo uplatňovat vyplácení zaměstnanců na úrovni minimální mzdy. V roce 1919 se tato mzda pouņívala k odměňování zaměstnanců v některých nízkoplacených profesích41. Statutární minimální mzda byla v Československé republice uzákoněna aņ po roce 198942. První výńe minimální mzdy byla 37
Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějńích předpisů. [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné na WWW: . 38 Tamtéņ. §111odst. 1. 39 Tamtéņ. §111odst. 2. 40 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniņńích úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíņeného pracovního prostředí a o výńi příplatku ke mzdě za práci ve ztíņeném pracovním prostředí, ve znění pozdějńích předpisů. [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné na WWW: ˂https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006567˃. 41 Minimální mzda od 1. 1. 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné na WWW: . 42 LAJTKEPOVÁ, Eva. Postavení minimální mzdy v mzdové distribuci podnikatelské sféry České republiky. In: Ekonomická revue - Central European Review of Economic Issues [online]. 2009-6-30, 12(2), s. 51-61 [cit. 2015-04-15]. DOI: 10.7327/cerei.2009.06.01. s. 51. ISSN 1212-3951. Dostupné na WWW: ˂http://www.ekf.vsb.cz/export/sites/ekf/cerei/cs/Papers/VOL12NUM02PAP01.pdf˃.
30
stanovena v roce 1991 částkou 2000 Kč43. Aktuální výńe této mzdové veličiny je 9200 Kč za měsíc a 55 Kč za hodinu. Jedná se jiņ o sedmnáctou úpravu minimální mzdy od roku 1991, kdy byla poprvé zavedena44. V tabulce č. 6 je uveden vývoj sazeb minimální mzdy v České republice v letech 2000 – 2015. Z tabulky č. 6 je zřejmé, ņe kaņdým rokem docházelo k navyńování částek minimální mzdy, aņ na výjimku, a to v období 2007 – 2013, kdy minimální mzda zůstala na stejné výńi po několik let. V roce 2014 k navýńení minimální mzdy také nedońlo. Lze zpozorovat, ņe v letech 2000 a 2006 se výńe minimální mzdy upravovala dvakrát ročně. Stagnace částek minimální mzdy od roku 2007 do roku 2012 vyústila ve skutečnost, kdy minimální mzda neplnila své základní funkce v takové míře, která se od ní očekávala. Dońlo také k poklesu kupní síly zaměstnanců pobírajících minimální mzdu45. Tabulka č. 6: Vývoj sazeb minimální mzdy v České republice v letech 2000 – 2015 Vývoj sazeb minimální mzdy v České republice v letech 2000 – 2015 Výńe minimální Výńe minimální mzdy mzdy Rok46 Rok Kč/měsíc Kč/měsíc 2000 4 000 2007 8 000 2000 (červenec) 4 500 2008 8 000 2001 5 000 2009 8 000 2002 5 700 2010 8 000 2003 6 200 2011 8 000 2004 6 700 2012 8 000 2005 7 185 2013 (srpen) 8 500 2006 7 570 2014 8 500 2006 (červenec) 7 955 2015 9 200 Pramen: Vlastní zpracování dle: Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné na WWW: .
Poslední právní úprava minimální mzdy proběhla na základě nařízení vlády č. 204/2014 Sb., dle kterého se základní sazba minimální mzdy k 1. 1. 2015 navýńila o 700 Kč za měsíc
43
Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-0404]. Dostupné na WWW: . 44 Tamtéņ. 45 Minimální mzda se od Nového roku zvýńí na 9 200 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015. [cit. 2015-03-28]. Dostupné na WWW: . 46 Pokud není uvedeno jinak, částka minimální mzdy se vztahuje k měsíci lednu uvedeného roku.
31
(o 4,40 Kč za hodinu)47. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV”) tvrdí, ņe „výše čisté minimální mzdy je v současné době postačující na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb, nestačí však například k zabezpečení rostoucích nákladů na bydlení.48“ Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v tiskové zprávě MPSV ze dne 15. září 2014 k této problematice uvedla: „Poctivě pracujícím chceme zajistit důstojnou odměnu za vykonanou práci. Postupně proto budeme zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Vláda tímto realizuje svůj záměr, který představila v Programovém prohlášení. Toto řešení zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, stejně jako předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen49.” Michaela Marksová se zmínila i o dalńím plánovaném zvýńení minimální mzdy v průběhu následujících tří let. Do roku 2018 by se výńe minimální mzdy měla pohybovat okolo částky 11 200 Kč, pokud je brán v úvahu záměr vlády přiblíņit úroveň minimální mzdy 40 % průměrné mzdy. Z výńe uvedeného vyplývá, ņe by se minimální mzda musela kaņdým rokem navýńit o 500 aņ 700 Kč50. V tabulce č. 7 jsou uvedeny údaje o relativním vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v České republice v letech 2000 – 2014. Na počátku sledovaného období, v roce 2000, se relativní vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě rovnalo 32,15 %. V dalńích letech docházelo k nárůstu jednotlivých podílů minimální mzdy k průměrné mzdě, přičemņ v roce 2006 byla tato rostoucí tendence zastavena. Minimální mzda v roce 2006 tvořila 39,71 % průměrné mzdy. V letech 2007 – 2012 docházelo k poklesu hodnoty relativního vyjádření mezd. V roce 2014 se podíl minimální mzdy k průměrné mzdě pohyboval na úrovni 33 %. Z posledního uvedeného číselného údaje je zřejmé, ņe minimální mzda nedosahuje výńe zmíněného poměru 40%, ke kterému se vláda chce v následujících letech přiblíņit. Na obrázku č. 5 je zobrazeno srovnání výńí minimální a průměrné mzdy v České republice v letech 2000 – 2014.
47
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniņńích úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíņeného pracovního prostředí a o výńi příplatku ke mzdě za práci ve ztíņeném pracovním prostředí, ve znění pozdějńích předpisů [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mpsv.cz/files/clanky/19291/NV_204_2014.pdf˃. 48 Minimální mzda se od Nového roku zvýńí na 9 200 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015. [cit. 2015-03-28]. Dostupné na WWW: . 49 Tamtéņ. 50 Růst minimální mzdy v ČR. Otázky Václava Moravce, 28. 9. 2014. [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné na WWW: .
32
Tabulka č. 7: Relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v České republice v letech 2000 – 2014 Relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v České republice v letech 2000 – 2014 (v%) Rok MM/průměrná mzda 2000 32,15 2001 34,78 2002 36,72 2003 37,74 2004 38,36 2005 39,17 2006 39,71 2007 38,17 2008 35,41 2009 34,27 2010 33,52 2011 32,71 2012 31,91 2013 32,90 2014 33,09 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat dle: MPSV51, ČSÚ52.
Z obrázku č. 5 je patrné, ņe v České republice dochází ke zvětńování rozdílu mezi výńí minimální a průměrné mzdy. Ačkoli v posledních letech nedońlo k výraznému nárůstu průměrné mzdy, v předchozích letech se jednotlivé výńe průměrné mzdy kaņdý rok zvyńovaly o necelých 1000 Kč. Na rozdíl od průměrných mezd se částky minimální mzdy ve sledovaném období příliń neměnily. Největńí nárůst minimální mzdy byl zaznamenán v letech 2000 – 2006. Zmrazení minimální mzdy v letech 2007 – 2013 přispělo ke zvyńování rozdílu mezi výńí minimální a průměrné mzdy. V případě stejného vývoje jednotlivých částek by v následujících letech docházelo k větńímu „rozevírání pomyslných nůņek” a cíl vlády by zůstal nenaplněn. Výńe minimální mzdy by se proto v dalńím období měla úměrně zvyńovat vzhledem k nárůstu výńe průměrné mzdy, aby jiņ nedocházelo ke zvětńování rozdílu mezi jednotlivými mzdami.
51
Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-0404]. Dostupné na WWW: . 52 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti (sekce CZNACE) a sfér - kumulace ze čtvrtletních zjińťování. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: .
33
Obrázek č. 5: Minimální a průměrná mzda v České republice v letech 2000 – 2014
Minimální a průměrná mzda v České republice v letech 2000 - 2014
30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 průměrná mzda [Kč] minimální mzda [Kč]
Pramen: Vlastní zpracování na základě dat dle: MPSV53, ČSÚ54.
2.2.3
Institut minimální mzdy v české literatuře
V České republice je institut minimální mzdy častým tématem diskuzí a sporů, při kterých vņdy nedochází k jednohlasné shodě. V české odborné literatuře vńak problematika minimální mzdy není tak důkladně rozebírána v porovnání se světovou literaturou. Čeńtí autoři věnující se problematice minimální mzdy se ve větńině případů ve svých odborných článcích zaměřují na popis fungování a vývoj této veličiny v České republice, teoretické důvody a dopady jejího zavedení a srovnání výńí minimální mzdy v České republice a v členských státech EU. V některých studiích lze najít minimální mzdu v souvislosti s jinými mzdovými veličinami: průměrnou
mzdou,
mediánem
mezd,
zaručenou
mzdou,
či
dalńími
sociálními
a ekonomickými ukazateli, které velkou měrou ovlivňují zaměstnanost v České republice. Podrobnějńí ekonometrická analýza dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost se vyskytuje v české literatuře pouze v malém rozsahu. Příčinou můņe být nedostupnost relevantních dat a jejich krátká časová řada55. V této podkapitole jsou uvedené některé odborné studie zabývající se minimální mzdou v České republice.
53
Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-0404]. Dostupné na WWW: . 54 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti (sekce CZNACE) a sfér - kumulace ze čtvrtletních zjińťování. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: . 55 PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 14. ISBN 978-80-86729-94-7.
34
Ludmila Chomátová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se ve své průběņné zprávě z roku 2003 „Optimalizace úrovně a relací minimální mzdy v ČR: průběņná zpráva” zabývá institucionálním rámcem, vzájemnými vazbami a relacemi minimálních mezd v členských zemích EU a vybraných vstupujících státech a regionální diferenciací mezd. Autorka ve své práci vyuņila dotazníkové ńetření mezi zaměstnavateli a terénní průzkum mezi zaměstnanci, díky kterým dospěla k poznatkům, které se vztahují do období před rokem 2003. Dle autorky je ve vńech členských státech EU se zavedenou statutární minimální mzdou úroveň minimální mzdy vyńńí neņ příjem, který je rozhodující pro dávky ņivotního minima. Průměrné mzdy v členských státech jsou přibliņně dvojnásobně vyńńí neņ minimální mzdy a v kandidátských zemích aņ trojnásobně vyńńí. Z dotazníkového ńetření vyplývá, ņe se zaměstnavatelé neshodli v názoru na ideální výńi minimální mzdy. Z průzkumu mezi zaměstnanci autorka vyvodila závěr, ņe zaměstnancům odměňovaným minimální mzdou by nevadilo, kdyby pracovali za niņńí minimální mzdu56. Ve své studii „Minimální mzda: vývoj a ekonomické souvislosti v České republice” z roku 2007 se Kamila Fialová zabývá nejdříve argumenty pro zavedení minimální mzdy a stručným popisem ekonomických teorií. Dále se věnuje problematice minimální mzdy v České republice, jejímu vývoji a analýze přínosů a dopadů na regionální trh práce. Cílem studie je ověření, zda změna minimální mzdy měla vliv na růst příjmů nízkoplacených domácností. Pomocí ekonometrické analýzy autorka vyvodila závěr, ņe zvýńení minimální mzdy nezpůsobilo nárůst příjmů nízkoplacených domácností. Minimální mzda navíc negativně působí na regiony s nízkými mzdami a její nárůst zvyńuje nezaměstnanost. Závěrem autorka předkládá doporučení o změně systému minimálních mezd57. Minimální mzdou v České republice se zabývá také Ivo Bańtýř z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ve své studii „Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR” z roku 2005. První část studie obsahuje přehledné shrnutí funkcí a mechanismů vzniku minimálních mezd. Ve druhé části se autor zabývá problémem diferenciace výńe minimální mzdy dle krajů v ČR a dochází k závěru, ņe diferenciace minimálních mezd by nebyla vhodná kvůli sloņité změně systému minimálních mezd, a spíńe doporučuje soustředit se na diferenciaci dle odvětví58. Ve studii „Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních 56
CHOMÁTOVÁ, Ludmila. Optimalizace úrovně a relací minimální mzdy v ČR: průběžná zpráva. Praha: VÚPSV, 2003. s. 3-45. ISBN 80-239-2954-2. 57 FIALOVÁ, Kamila. Minimální mzda: vývoj a ekonomické souvislosti v České republice. IES Working Paper 12/2007. IES FSV. Charles University. s. 1-31. 58 BAŃTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 3-31. ISBN 80-239-5293-5.
35
mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie” z roku 2007 se Bańtýř zaměřuje na srovnání minimálních mezd a minimálních pracovních nákladů v EU a hodnocení jednotlivých politik členských státu EU. V závěru studie autor uvádí doporučení na základě provedené analýzy minimálních mezd59. Studie Tomáńe Pavelky „Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie” z roku 2014 obsahuje komplexní analýzu systému minimální mzdy v ČR a EU. Autor si v první části své práce klade za cíl systematicky popsat fungování, funkce a vývoj minimální mzdy v ČR. Dále provést ekonometrickou analýzu získaných dat a zhodnotit moņné dopady minimální mzdové veličiny na dynamiku trhu práce. Ve druhé části se zaměřuje na systém minimálních mezd v členských státech EU, provádí komparaci vývoje minimálních mezd mezi jednotlivými státy podle různých kritérií. Na základě analýzy hodnotí vlivy minimálních mezd na evropský trh práce. Závěrem autor shrnuje svá zjińtění, ņe nelze vyvodit závěry o dopadu minimální mzdy na trh práce v ČR kvůli nedostupnosti dlouhé časové řady. Co se týče států EU, nebyla zjińtěna závislost mezi nezaměstnaností osob s ņádným nebo velmi nízkým vzděláním a podílem minimální mzdy na mediánu60.
2.3 Institut minimální mzdy v Polsku V následujících podkapitolách je popsána právní úprava, včetně procesu navrhování výńe minimální mzdy, vývoj sazeb v letech 2000 – 2015, souvislost minimální mzdové veličiny s průměrnou mzdou, a také zmíněna stručná reńerńe literatury zabývající se systémem minimální mzdy a dopady na dynamiku polského trhu práce. 2.3.1
Právní úprava minimální mzdy v Polsku
Celostátní minimální mzda je v Polsku stanovena v souladu se zákonem o minimální mzdě ze dne 10. října 200261. Dle čl. 2 odst. 1 zákona o minimální mzdě je výńe minimální mzdy kaņdoročně vyjednávána na základě dohod tzv. Tripartitní komise pro sociálně-ekonomické záleņitosti (dále jen „Tripartitní komise”), coņ má zajistit, aby výsledná výńe minimální mzdy
59
BAŃTÝŘ, Ivo. Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie: analýza statistických údajů. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007. s. 7-45. ISBN 978-8087007-80-8. 60 PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. ISBN 978-80-86729-94-7. 61 Ustawa z dnia 10 października 2002 r. o minimalnym wynagrodzeniu za pracę. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na WWW: .
36
byla kompromisem mezi sociální a ekonomickou hodnotou práce62. Tripartitní komise je sloņena z následujících členů: ministr práce a sociální politiky, čtyři organizace zaměstnavatelů a tři odborové organizace zastupující zaměstnance. Dále zde ve funkci poradců působí představitelé územní samosprávy, prezident Polské národní banky a předseda Ústředního statistického úřadu63. V počáteční fázi stanovení konkrétní výńe minimální mzdy předkládá Rada ministrů návrh výńe minimální mzdy spolu s dalńími důleņitými dokumenty členům Tripartitní komise (čl. 2 odst. 2 zákona o minimální mzdě). Po obdrņení návrhu a výńe zmíněných dokumentů Tripartitní komise odsouhlasí navrhovanou částku minimální mzdy do stanovené lhůty64 (čl. 2 odst. 3 zákona o minimální mzdě). V případě, ņe se Tripartitní komisi nepodaří dosáhnout shody o konkrétní výńi minimální mzdy do uvedené lhůty, výńe minimální mzdy pro následující rok je stanovena Radou ministrů. Tato výńe minimální mzdy nesmí být niņńí neņ výńe určená v původním návrhu (čl. 2. odst. 5 zákona o minimální mzdě) 65 66. Odměna za práci na plný úvazek nesmí být niņńí neņ stanovená minimální mzda (čl. 6 odst. 1 zákona o minimální mzdě). Zaměstnanci s částečným pracovním úvazkem jsou odměňováni na základě úměrně sníņené minimální mzdy. V zákoně o minimální mzdě je také stanovena výńe odměny pro zaměstnance pracujícího první rok v zaměstnání, která nesmí být niņńí neņ 80% minimální mzdy 67. 2.3.2
Vývoj sazeb minimální mzdy v Polsku
Minimální mzda je v Polsku uzákoněna od roku 1956. Její role v systému mezd a v poskytování dalńích dávek prońla v průběhu let mnoha změnami. V době komunistického reņimu slouņila minimální mzda k naplňování různých funkcí a způsob jejího stanovení
62
Misiewicz, K.. The minimum wage in Poland – from the post-communist heritage to the global economic crisis 2009’. Social Justice Conference 12, 2014. [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné na WWW: . 63 Ustawa z dnia 10 października 2002 r. o minimalnym wynagrodzeniu za pracę. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na: . 64 15. červenec kaņdého roku 65 Ustawa z dnia 10 października 2002 r. o minimalnym wynagrodzeniu za pracę. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na: . 66 Misiewicz, K.. The minimum wage in Poland – from the post-communist heritage to the global economic crisis 2009’. Social Justice Conference 12, 2014. s. 4-5. [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné na WWW: . 67 Tamtéņ. s. 6.
37
se v průběhu
doby
několikrát
měnil.
Od roku 1986
do
poloviny
90. let 20. století
představovala minimální mzda pevně stanovený základ mzdového plánu pro vńechny zaměstnance. Z tohoto důvodu, zvyńování minimální mzdy automaticky navyńovalo mzdy vńech zaměstnanců, kteří byli placeni vyńńími mzdami. Uvedený postup byl zakázán na konci 90. let 20. století. Do roku 2002 byla výńe minimální mzdy určena jednostranně vládou. Od roku 2003 je minimální mzda kaņdoročně stanovena na základě dohod jiņ zmíněné Tripartitní komise68. Tabulka č. 8 obsahuje údaje o vývoji sazeb minimální mzdy v Polsku v letech 2000 – 2015. Tabulka č. 8: Vývoj sazeb minimální mzdy v Polsku v letech 2000 – 2015 Vývoj sazeb minimální mzdy v Polsku v letech 2000 – 2015 Výńe minimální Výńe minimální 69 mzdy mzdy Rok Rok PLN/měsíc PLN/měsíc 2000 (březen) 700,00 2008 1126,00 2001 760,00 2009 1276,00 2002 760,00 2010 1317,00 2003 800,00 2011 1386,00 2004 824,00 2012 1500,00 2005 849,00 2013 1600,00 2006 899,10 2014 1680,00 2007 936,00 2015 1750,00 Pramen: Vlastní zpracování dle: Prawo pracy: Wynagrodzenia. Ministerstwo Pracy i Polityky Społecznej. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mpips.gov.pl/prawo-pracy/wynagrodzenia/˃.
Z tabulky č. 8 vyplývá, ņe v letech 2000 – 2007 docházelo k nárůstu minimální mzdy v rozmezí od 24 do 60 PLN. Výjimkou je rok 2002, ve kterém ke změně minimální mzdy nedońlo. Největńí nárůst minimální mzdy byl zaznamenán v roce 2008, kdy výńe minimální mzdy vzrostla o 190 PLN oproti roku 2007. V letech 2009 – 2015 minimální mzda rostla v rozmezí od 41 PLN do 150 PLN. Aktuální výńe minimální mzdy je 1750 PLN. Minimální mzda v roce 2015 vzrostla o 70 PLN, coņ je nárůst o 4,1 % oproti předcházejícímu roku. Pro srovnání s Českou republikou jsou v tabulce č. 9 uvedeny údaje o relativním vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v Polsku v letech 2000 – 2014. Z tabulky č. 9 vyplývá, ņe se v roce 2000 hodnota relativního vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě pohybovala na úrovni 36,38%. Tuto hodnotu lze porovnat s hodnotou 68
Brzeziński M., Jancewicz B., Letki N. Gini Country Report: Growing inequalities and their impacts in Poland. AIAS, 2013. s. 80. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné na WWW: ˂http://giniresearch.org/system/uploads/450/original/Poland.pdf?1370090614˃. 69 Pokud není uvedeno jinak, částka minimální mzdy se vztahuje k měsíci lednu uvedeného roku.
38
relativního vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v České republice na počátku sledovaného období v roce 2000, která činila 32,15%. Je zřejmé, ņe částky minimální a průměrné mzdy se v Polsku pohybují na jiné úrovni neņli v České republice. V letech 2000 – 2009 hodnota kolísala mezi 34% - 41%. Od roku 2010 docházelo k rostoucí tendenci hodnoty, která se v roce 2014 pohybovala na úrovni 44,41%. Po srovnání s Českou republikou, kde hodnota na konci sledovaného období činila 33,09, je zřejmý více neņ desetiprocentní rozdíl mezi hodnotami v obou zemích. Na obrázku č. 6 jsou zobrazeny výńe minimální a průměrné mzdy v Polsku v letech 2000 – 2014. Tabulka č. 9: Relativní vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v Polsku v letech 2000 – 2014 Relativní vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v Polsku v letech 2000 – 2014 (v %) Rok MM/průměrná mzda 2000 36,38 2001 36,86 2002 35,63 2003 36,35 2004 35,98 2005 35,67 2006 36,29 2007 34,78 2008 38,25 2009 41,12 2010 40,84 2011 40,76 2012 42,59 2013 43,84 2014 44,41 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat dle: Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej70; Central Statistical Office of Poland71.
Z obrázku č. 6 lze vyvodit, ņe v Polsku dochází k úměrnému navyńování minimální a průměrné mzdy v porovnání s Českou republikou. V letech 2000 – 2014 se průměrná mzda kaņdým rokem navyńovala o necelých 100 PLN. U částek minimální mzdy docházelo v letech 70
Prawo pracy: Wynagrodzenia. Ministerstwo Pracy i Polityky Społecznej. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mpips.gov.pl/prawo-pracy/wynagrodzenia/˃. 71 Average monthly gross wage and salary in national economy (1950 – 2014). Central Statistical Office of Poland. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné na WWW: ˂http://stat.gov.pl/en/topics/labour-salaries/workingemployed-wages-and-salaries-cost-of-labour/average-monthly-gross-wage-and-salary-in-national-economy1950-2014,2,1.html˃.
39
ve sledovaném období také k rostoucí tendenci. Největńí nárůst minimální mzdy se projevil v roce 2008, od kterého výńe minimální mzdy začala stoupat strměji oproti předcházejícímu období. Pokud by se jednotlivé mzdy v následujících letech vyvíjely v podobném tempu, nemuselo by docházet, tak jako v případě České republiky, ke zvyńování rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou. Obrázek č. 6: Minimální a průměrná mzda v Polsku v letech 2000 – 2014
Minimální a průměrná mzda v Polsku v letech 2000 - 2014 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 průměrná mzda [PLN]
minimální mzda [PLN]
Pramen: Vlastní zpracování na základě dat dle: Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej72, Central Statistical Office of Poland73.
2.3.3
Institut minimální mzdy v polské literatuře
Následující podkapitola je orientována na problematiku minimální mzdy z pohledu polských autorů. Z dostupných odborných článků je patrno, ņe polńtí autoři se ve svých studiích hlouběji zabývají dopady minimální mzdy na trh práce v Polsku ve srovnání s ČR. Autoři Aleksandra Majchrowska a Zbigniew Zołkiewski ve svém článku „The impact of minimum wage on employment in Poland” z roku 2012 shrnují teoretické a empirické poznatky o systému minimální mzdy v Polsku a předkládají zjińtěné závěry na základě provedené ekonometrické analýzy. Cílem tohoto článku je ověřit stanovenou hypotézu, zda minimální mzda negativně působí na zaměstnanost některých pracovníků a regionů 72
Prawo pracy: Wynagrodzenia. Ministerstwo Pracy i Polityky Społecznej. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mpips.gov.pl/prawo-pracy/wynagrodzenia/˃. 73 Average monthly gross wage and salary in national economy (1950 – 2014). Central Statistical Office of Poland. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné na WWW: ˂http://stat.gov.pl/en/topics/labour-salaries/workingemployed-wages-and-salaries-cost-of-labour/average-monthly-gross-wage-and-salary-in-national-economy1950-2014,2,1.html˃.
40
v Polsku. První část článku se zabývá teoretickými poznatky a úvahami o dopadu minimální mzdy na dynamiku trhu práce a empirickými důkazy o vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost z pohledu světových, českých a polských odborníků. Druhá část článku pojednává
o
vyjednávání
úrovně
minimální
mzdy,
vývoji
minimální
mzdy
v letech 1999 - 2010 a komparaci výńí minimálních mezd v EU. Pomocí grafických analýz jsou porovnány výńe minimální a průměrné mzdy s inflací, a také znázorněny regionální rozdíly v průměrných mzdách. V poslední části článku autoři na základě ekonometrického modelu panelových dat zhodnotili vliv minimální mzdy na zaměstnanost. Dle výsledků jednotlivých odhadů se ukázalo, ņe minimální mzda měla v letech 1999 – 2010 negativní vliv na celkovou zaměstnanost. V období 2005 – 2010, kdy dońlo k výraznému nárůstu minimální mzdy, se změny negativně projevily na zaměstnanosti mladých osob ve věku 15 – 24 let. Dalńím zjińtěním je skutečnost, ņe jednotná minimální mzda vyplácená bez rozdílu nepříznivě ovlivňuje zaměstnanost v nejchudńích regionech74.
74
MAJCHROWSKA, Aleksandra, ZOŁKIEWSKI, Zbigniew. The impact of minimum wage on employment in Poland. © Investigaciones Regionales, 24 – Pages 211 to 239. 2012. [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: .
41
3
DATOVÝ SOUBOR
Třetí kapitola bakalářské práce je zaměřena na seznámení se s datovým souborem vyuņitým v praktické části a na testování proměnných. Ekonometrická analýza vychází z dostupných údajů databází Eurostatu, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD”), Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ”) a Polského statistického úřadu. Zkoumané časové období se v jednotlivých ekonometrických analýzách modelů lińí v závislosti na dostupnosti souvislých dat pro ČR a Polsko. Časová období byla zvolena tak, aby bylo moņné provést komparaci mezi oběma zeměmi. K dispozici jsou data na národní a regionální úrovni.
3.1 Přehled a popis proměnných V ekonometrických modelech vystupují následující proměnné: míra nezaměstnanosti, relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě a tempo růstu hrubého domácího produktu (dále jen „HDP”). Míra nezaměstnanosti je definována jako podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle (tj. zaměstnaní a nezaměstnaní) vyjádřená v procentech. Dle ekonomických teorií o dopadech minimální mzdy na nezaměstnanost jsou změnami minimální mzdy nejvíce zasaņeni absolventi středních a vysokých ńkol a osoby bez praxe. V dílčích modelech vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost osob v ČR a Polsku jsou z tohoto důvodu vyuņity míry nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 25 let. V ostatních modelech jsou aplikovány míry nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 64 let, které byly dostupné pro obě země. Vńechna data o míře nezaměstnanosti pouņitá v ekonometrických modelech pochází z databází Eurostatu, ČSÚ a Polského statistického úřadu a jsou národního i regionálního charakteru. Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost je v modelech zkoumán dle proměnné relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě. Tento ukazatel vyjadřuje, zda jsou lidé motivováni pracovat pouze za částku minimální mzdy. Čím větńí je podíl minimální mzdy k průměrné mzdě, tím více se výńe minimální mzdy přibliņuje k výńi průměrné mzdy. Údaje o relativním vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě jsou pro účely testování modelů vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let a osob s nejniņńím vzděláním získány z databáze OECD. Data o minimální a průměrné mzdě jsou ve výńe zmíněných modelech národního charakteru. V modelech vlivu minimální mzdy na regionální 43
nezaměstnanost jsou pouņita regionální data o průměrné mzdě z databáze ČSÚ a Polského statistického úřadu. Faktorem, který ovlivňuje nezaměstnanost, je i hospodářský cyklus země. V období hospodářského růstu se zvyńuje spotřeba produkce a dochází k růstu poptávky po práci, čímņ se sniņuje nezaměstnanost. Naopak v období hospodářského poklesu klesá nabídka pracovních příleņitostí a roste nezaměstnanost. Z tohoto hlediska je nutné rozlińit, zda nezaměstnanost roste na základě hospodářské recese, nebo z důvodu zvýńení minimální mzdy. Dalńím ukazatelem pouņitým v modelech je tempo růstu reálného HDP. Jedná se o procentní změnu růstu oproti předcházejícímu časovému období (rok, čtvrtletí). HDP se vyuņívá jako měřítko ekonomické výkonnosti země75. Data o tempu růstu reálného HDP jsou získána z databáze OECD.
3.2 Testování proměnných Z charakteru získaných dat lze zpozorovat, ņe se jedná o časové řady. V případě analýzy časových řad je nutné vypořádat se s tzv. nestacionaritou časových řad, tedy neņádoucí vlastností. Před samotnou ekonometrickou analýzou je nezbytné provést testy jednotkového kořene, které jsou součástí programu gretl. Pro časové řady je vhodné pouņít rozńířený Dickey-Fullerův test (ADF test), v případě panelových dat je k dispozici Levin-Lin-Chu test. Nulová hypotéza pro časové řady vyjadřuje, ņe časová řada má jednotkový kořen. Nulová hypotéza pro panelová data je, ņe vńechny skupiny obsahují jednotkový kořen. Kvůli velkému počtu vysvětlovaných a vysvětlujících proměnných jsou podrobné výsledky Dickey-Fullerova a Levin-Lin-Chu testu uvedené v relacích gretlu. Z výsledků testů je zřejmé, ņe některé vysvětlované i vysvětlující proměnné se jeví jako nestacionární. Z důvodu odstranění problému nestacionarity proměnných byla provedena transformace na stacionární proměnné pomocí diference. Ve vńech regresních modelech jsou vysvětlované proměnné z důvodu zachování konzistentnosti modelů převedeny na diference míry nezaměstnanosti. V některých modelech jsou podíly minimální mzdy na průměrné mzdě převedeny na diference tohoto podílu na základě statistické významnosti a hodnotě koeficientu determinace. Před testováním je také nutné ověřit klasické předpoklady modelu, ke kterým patří test normality, heteroskedasticity a autokorelace. Výsledky jednotlivých testů jsou součástí relací 75
Míra růstu reálného HDP. Český statistický úřad. Databáze Eurostatu. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné na WWW: .
44
gretlu. Po ověření klasických předpokladů byla na základě provedených testů u některých modelů zjińtěna přítomnost heteroskedasticity a autokorelace reziduí. Z tohoto důvodu jsou regresní modely v ekonometrické analýze odhadovány pomocí robustního (HAC) estimátoru, který je odolný vůči autokorelaci i heteroskedasticitě.
45
4
ANALÝZA DOPADŮ MINIMÁLNÍ MZDY NA NEZAMĚSTNANOST
Ve čtvrté kapitole bakalářské práce je provedena analýza dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR a Polsku pomocí ekonometrických modelů. Nejdříve jsou zkoumány vlivy minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR a Polsku na vybraných skupinách osob a vyhodnoceny moņné pozitivní či negativní dopady na nezaměstnanost. V závěru je provedena komparace výsledků mezi oběma státy včetně ověření robustnosti modelů. Vńechny regresní modely jsou v následující podobě vícenásobné regrese: Yit = α + ß1X1it + ß2X2it + εit, kde Yit představuje vysvětlovanou proměnnou, α úrovňovou konstantu, ß1 a ß2 odhadované koeficienty, které udávají míru vlivu vysvětlujících proměnných na vysvětlovanou proměnnou a εit náhodnou sloņku, a zároveň kde i je pořadí průřezové sloņky a t časové období. V analýze vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost na národní úrovni jsou modely ve formě časových řad. K odhadu výńe specifikovaného modelu je pouņita metoda nejmenńích čtverců (OLS). Vliv minimální mzdy na regionální nezaměstnanost je zkoumán pomocí modelů fixních vlivů, jelikoņ jsou k dispozici panelová data pro 14 krajů (resp. 16 vojvodství). Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, z důvodu poruńení klasických předpokladů jsou vyuņity u obou metod robustní směrodatné odchylky (HAC). Je důleņité zmínit, ņe konkrétní vymezení modelů a aplikované metody jsou ve velké míře závislé na charakteristice a dostupnosti dat ve stejném časovém období v obou zemích. Z toho plynou určitá omezení vypovídací schopnosti modelů. Samotné testování ekonometrických modelů je realizováno pomocí statistického programu Gretl. V bakalářské práci jsou uvedeny výsledky regresních modelů pouze v omezené míře. Podrobné výstupy ze statistického programu jsou součástí relací Gretlu a příloh bakalářské práce z důvodu úspory místa v jednotlivých podkapitolách. V níņe uvedených tabulkách jsou prezentovány výsledky jednotlivých analýz včetně hodnoty koeficientu determinace (R2), počtu pozorování a pouņité metody. U vńech vysvětlujících proměnných je uvedena hodnota míry vlivu vysvětlující proměnné na vysvětlovanou proměnnou (koef.), hodnota testové statistiky (t-podíl) a p-hodnota v podobě znaků hvězd, které označují hladinu významnosti (* představuje 10% hladinu významnosti, ** 5% hladinu 47
významnosti a *** 1% hladinu významnosti), na základě které se zamítá hypotéza o nevýznamnosti proměnné.
4.1 Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let Cílem této podkapitoly je ověřit, zda změny minimální mzdy ovlivňují nezaměstnanost absolventů středních a vysokých ńkol a osob bez praxe, tedy osob ve věku 15 – 25 let, na území ČR a Polska. Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost je zjińťován na celkovém obyvatelstvu i na vybraných skupinách osob rozdělených dle pohlaví v období let 1997 - 2014. V modelech jsou pouņita roční data ve formě časových řad. V modelech obsahujících data o nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 25 let v ČR a Polsku vystupují tyto vysvětlované proměnné: d_NezamAll1525_CR – diference míry nezaměstnanosti vńech osob ve věku 15 - 25 let v ČR vyjádřená v % d_NezamWom1525_CR – diference míry nezaměstnanosti ņen ve věku 15 – 25 let v ČR vyjádřená v % d_NezamMen1525_CR – diference míry nezaměstnanosti muņů ve věku 15 – 25 let v ČR vyjádřená v % d_NezamAll1525_PL – diference míry nezaměstnanosti vńech osob ve věku 15 - 25 let v Polsku vyjádřená v % d_NezamWom1525_PL – diference míry nezaměstnanosti ņen ve věku 15 – 25 let v Polsku vyjádřená v % d_NezamMen1525_PL – diference míry nezaměstnanosti muņů ve věku 15 – 25 let v Polsku vyjádřená v %. Mezi vysvětlující proměnné patří: RustHDP_CR – tempo růstu reálného HDP v ČR vyjádřené v % MM/PM_CR – relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v ČR vyjádřené v % RustHDP_PL – tempo růstu reálného HDP v Polsku vyjádřené v % d_MM/PM_PL – diference relativního vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v Polsku vyjádřené v %. První část analýzy je zaměřena na testování vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v ČR. Výsledky odhadů regresních modelů obsahuje tabulka č. 10. 48
Tabulka č. 10: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v ČR (roční data) Vysvětlovaná/
Model 1
Model 2
Model 3
vysvětlující proměnná
d_NezamAll1525_CR
d_NezamWom1525_C R koef. t-podíl
d_NezamMen1525_C R koef. t-podíl
9,17222 4,040 *** -0,55434 -2,465 ** -0,24897 -2,720 ** 48,8%
10,46370 2,823 ** -0,47731 -1,918 * -0,29673 -2,103 * 40,0%
const RustHDP_CR MM/PM_CR R2
koef.
t-podíl
10,11320 3,622 *** -0,50315 -2,191 ** -0,28340 -2,554 ** 46,3%
Metoda
OLS, HAC standardní chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Na základě provedeného odhadu z modelu 1 vyplývá, ņe proměnná představující vliv minimální mzdy na nezaměstnanost vńech osob ve věku 15 – 25 let v ČR je statisticky významná na hladině významnosti 5%. V případě zvýńení podílu minimální mzdy na průměrné mzdě o 1% klesne nezaměstnanost celé populace ve věku 15 – 25 let o 0,28%. Proměnná tempo růstu reálného HDP je statisticky významná na hladině významnosti 5%. Zvýńení tempa růstu HDP o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti o 0,5%. Z výńe uvedeného, lze obecně konstatovat, ņe na nezaměstnanost celé populace ve věku 15 – 25 let má významný vliv změna minimální mzdy i změna HDP. Z modelu 2 je patrné, ņe nezaměstnanost ņen ve věku 15 – 25 let ovlivňuje proměnná tempo růstu HDP i podíl minimální mzdy na průměrné mzdě. Nulovou hypotézu o nevýznamnosti vlivu HDP na nezaměstnanost zamítáme na hladině významnosti 5%. Nárůst proměnné tempo růstu HDP o 1%, vede k poklesu nezaměstnanosti ņen o 0,55%. Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě je statisticky významný na hladině významnosti 5%. V případě zvýńení minimální mzdy relativně k průměrné mzdě o 1% se sníņí nezaměstnanost ņen o 0,25%. I v případě nezaměstnanosti ņen se projevil významný vliv změny minimální mzdy i změny HDP. V modelu 3 proměnná podíl minimální mzdy na průměrné mzdě vykazuje statistickou významnost na hladině významnosti 10%. Zvýńení podílu minimální mzdy na průměrné mzdě o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti muņů ve věku 15 – 25 let o 0,3%. Proměnná zastupující vliv HDP na nezaměstnanost se v modelu projevila jako statisticky významná
49
na hladině významnosti 1%. Nárůst proměnné tempo růstu HDP o 1% sníņí nezaměstnanost muņů ve věku 15 – 25 let o 0,48%. Výsledky analýzy vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost vybraných skupin osob ve věku 15 – 25 let ukazují, ņe změny minimální mzdy relativně k průměrné mzdě ve sledovaném období 1997 – 2014 měly pozitivní vliv na nezaměstnanost ņen, muņů i celé populace na území ČR. Výsledný efekt působení minimální mzdy na nezaměstnanost byl v souladu s očekáváním. Co se týče vypovídací schopnosti modelů, dle koeficientů determinace lze zjistit, kolik variability dat je vysvětleno daným modelem. Nejvyńńí vypovídací schopnost vykazuje model 2, jehoņ koeficient determinace je roven 48,8%. Lze tedy říci, ņe model 1 vysvětluje sledovaná data ze 48,8%. Dalńí část analýzy se zabývá nezaměstnaností osob ve věku 15 – 25 let v Polsku. Výsledky odhadů regresních modelů jsou znázorněny v tabulce č. 11. V následujících modelech je pro testování zvolena diference podílu minimální mzdy vyjádřena relativně k průměrné mzdě, díky které je odstraněna nestacionarita proměnné. Modely s diferencí podílu také vykazovaly větńí statistickou významnost a vyńńí koeficient determinace. Tabulka č. 11: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v Polsku (roční data) Vysvětlovaná/
Model 4
Model 5
Model 6
vysvětlující proměnná
d_NezamAll1525_PL
d_NezamWom1525_P L koef. t-podíl
d_NezamMen1525_PL
5,47433 3,342 *** -1,49008 -2,902 ** -0,50197 -1,909 * 31,6%
7,49707 4,615 *** -1,98038 -4,180 *** -0,66538 -2,308 ** 48,6%
const RustHDP_PL d_MM/PM_PL R2 Metoda
koef.
t-podíl
6,55956 4,064 *** -1,75341 -3,573 *** -0,58610 -2,132 * 42,3%
koef.
t-podíl
OLS, HAC standardní chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Z výńe uvedených modelů 4, 5 a 6 je zřejmé, ņe na nezaměstnanost vybraných skupin osob ve věku 15 – 25 let v Polsku mají vliv změny HDP i minimální mzdy. Proměnná tempo růstu HDP se v modelech 4 a 6 projevila jako statisticky významná na hladině významnosti 1%, v modelu 5 na hladině významnosti 5%. Navýńení tempa růstu HDP o 1% vede k poklesu nezaměstnanosti vńech osob o 1,75%, ņen o 1,49% a muņů o 1,98%. Výsledný směr dopadu 50
změn v tempu růstu HDP na nezaměstnanost je pozitivní, jelikoņ dochází ke sníņení nezaměstnanosti v některých případech aņ o necelé 2%. Z výńe uvedeného je zřejmé, ņe změny HDP hrají významnou roli na polském trhu práce. V případě proměnné podíl minimální mzdy na průměrné mzdě je ze vńech modelů patrný určitý pozitivní vliv na nezaměstnanost. V modelu 4 a 5 je proměnná statisticky významná na hladině významnosti 10%, v modelu 6 na hladině významnosti 5%. Zvýńení podílu minimální mzdy relativně k průměrné mzdě o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti celé populace o 0,59%, ņen o 0,50% a muņů o 0,67%. Výsledky analýzy vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost absolventů a osob bez praxe ukazují, ņe ve sledovaném období 1997 – 2014 rostoucí minimální mzda vyjádřená relativně k průměrné mzdě měla pozitivní dopad na nezaměstnanost ņen, muņů i celé populace ve věku 15 – 25 let v Polsku. Největńí vliv změn minimální mzdy se projevil na nezaměstnanost muņů. Co se týče vypovídací schopnosti modelů, koeficient determinace v modelu 5 se pohybuje na niņńí úrovni neņ zbývající modely 4 a 6. Nejvyńńí vypovídací schopnost má model 6, neboť 48,6% variability dat je vysvětleno daným modelem. Z důvodu srovnání jsou v tabulce č. 12 prezentovány výsledky regresních analýz vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let, ve kterých byla pouņita čtvrtletní data, která zajińťují větńí počet pozorování (T = 71). Na základě výsledků analýzy vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost vybraných skupin osob ve věku 15 – 25 let lze říci, ņe změny minimální mzdy relativně k průměrné mzdě ve sledovaném období 1997 – 2014 měly významný pozitivní vliv na nezaměstnanost ņen, muņů i celé populace na území ČR. Zvýńení minimální mzdy relativně k průměrné mzdě o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti v průměru o 0,65%. Co se týče Polska, ve výńe uvedených modelech se neprokázaly dopady minimální mzdy na nezaměstnanost, coņ je v kontrastu s předchozími výsledky, kde byla aplikována roční data, a prokázal se významný pozitivní vliv minimální mzdy na nezaměstnanost. Rozdílnost výsledků můņe být způsobena proměnnou podíl minimální mzdy na průměrné mzdě, která byla z důvodu nedostupnosti čtvrtletních dat v obou zemích nahrazena hodnotou roční.
51
Tabulka č. 12: Výsledky modelů – nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 25 let v ČR a Polsku (čtvrtletní data) Vysvětlovaná/
Model 1
Model 2
Model 3
vysvětlující proměnná
d_NezamAll1525_CR
d_NezamWom1525_C R koef. t-podíl
d_NezamMen1525_C R koef. t-podíl
2,64494 4,077 *** -0,45656 -2,057 ** -0,07816 -2,932 *** 19,1%
2,40079 2,516 ** -0,44777 -3,106 *** -0,06921 -2,036 ** 19,7%
const RustHDP_CR MM/PM_CR R2
koef.
t-podíl
2,52935 3,517 *** -0,44551 -2,665 *** -0,07394 -2,729 *** 27,2%
Metoda
OLS, HAC standardní chyby
Vysvětlovaná/
Model 4
Model 5
Model 6
vysvětlující proměnná
d_NezamAll1525_PL
d_NezamWom1525_P L koef. t-podíl
d_NezamMen1525_PL
koef.
t-podíl
const
3,90763
1,316
4,19325
RustHDP_PL
-0,65326 ** -0,09342
-2,408
-0,65413 ** -0,10226
MM/PM_PL R2 Metoda
-1,131
12,6%
koef.
t-podíl
1,210
3,76732
1,210
-2,333
-0,65967 ** -0,08851
-2,333
-1,026
10,9%
-1,026
9,8%
OLS, HAC standardní chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
4.2 Vliv minimální mzdy na regionální nezaměstnanost Následující podkapitola je zaměřena na analýzu vlivu minimální mzdy na regionální nezaměstnanost osob v ČR a Polsku. Cílem je ověřit, zda změny minimální mzdy ovlivňují regionální trh práce z hlediska nezaměstnanosti. Vliv minimální mzdy na regionální nezaměstnanost je zjińťován na celkovém obyvatelstvu i na vybraných skupinách osob rozdělených dle pohlaví. V modelech jsou pouņita panelová data, jelikoņ je přítomna průřezová (i = 1 aņ 14 pro ČR a 1 aņ 16 pro Polsko) i časová sloņka. Regiony v ČR a Polsku jsou pro potřeby ekonometrické analýzy stanoveny na základě Nomenklatury územních statistických jednotek (dále jen „NUTS”), coņ je „jednotný systém klasifikování územních statistických jednotek76.” Do analýzy vstupují data o ČR na základě NUTS 3 (14 krajů), o Polsku na základě NUTS 2 (16 vojvodství). Ze získaných dat je zřetelné, ņe se míra 76
NUTS. Portál územního plánování. [online]. [cit. 2015-10-03].
52
Dostupné
na WWW:
nezaměstnanosti a výńe průměrné mzdy výrazně lińí napříč jednotlivými kraji a vojvodstvími. Mezi kraje ČR, ve kterých se výńe průměrné mzdy ve sledovaném období pohybovala na nejniņńích úrovních, patří Karlovarský kraj následovaný Zlínským krajem. Co se týče polských vojvodství, nejniņńí průměrná mzda byla naměřena v Podkarpatském vojvodství. V modelech obsahujících data o regionální nezaměstnanosti osob v ČR a Polsku vystupují tyto vysvětlované proměnné: d_NezamAll_rCR – diference míry regionální nezaměstnanosti vńech osob v ČR vyjádřená v % d_NezamWom_rCR – diference míry regionální nezaměstnanosti ņen v ČR vyjádřená v % d_NezamMen_rCR – diference míry regionální nezaměstnanosti muņů v ČR vyjádřená v % d_NezamAll_rPL – diference míry regionální nezaměstnanosti vńech osob v Polsku vyjádřená v % d_NezamWom_rPL – diference míry regionální nezaměstnanosti ņen v Polsku vyjádřená v % d_NezamMen_rPL – diference míry regionální nezaměstnanosti muņů v Polsku vyjádřená v %. K vysvětlujícím proměnným se řadí: RustHDP_CR – tempo růstu reálného HDP v ČR vyjádřené v % d_MM/PM_CR – diference relativního vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v ČR vyjádřené v % RustHDP_PL – tempo růstu reálného HDP v Polsku vyjádřené v % d_MM/PM_PL – diference relativního vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v Polsku vyjádřené v %. V modelech jsou pouņity diference podílu minimální mzdy z důvodu vyńńí statistické významnosti a hodnotě koeficientu determinace v porovnání s modely, kde diference podílu nevystupuje. V první části je analyzována regionální nezaměstnanost osob v ČR. Výsledky odhadů regresních modelů jsou obsahem tabulky č. 13. Na základě výsledků regresní analýzy z modelů 7, 8 a 9 vyplývá, ņe regionální nezaměstnanost ņen, muņů i vńe osob je ovlivněna změnami HDP i minimální mzdou. 53
Ve vńech modelech je proměnná tempo růstu HDP a podíl minimální mzdy na průměrné mzdě statisticky významná na hladině významnosti 1%. Zvýńení tempa růstu HDP o 1% vede ke sníņení regionální nezaměstnanosti vńech osob o 0,23%, ņen o 0,24% a muņů o 0,22%. Směr výsledného efektu dopadu HDP na nezaměstnanost je ve vńech případech pozitivní a v souladu s očekáváním. V kontrastu s tím, podíl minimální mzdy relativně k průměrné mzdě negativně ovlivňuje regionální nezaměstnanost ņen, muņů i celé populace v ČR, neboť při zvýńení podílu minimální mzdy na průměrné mzdě o 1% dochází k nárůstu regionální nezaměstnanosti vńech osob o 0,21%, ņen o 0,29% a muņů o 0,14%. Tabulka č. 13: Výsledky modelů – regionální nezaměstnanost osob v ČR Vysvětlovaná/
Model 7
vysvětlující proměnná
d_NezamAll_rCR
const RustHDP_CR d_MM/PM_CR LSDV R2 Metoda
koef.
t-podíl
0,66912 14,29 *** -0,23059 -13,62 *** 0,20758 8,29 *** 35,5%
Model 8 d_NezamWom_rCR koef.
t-podíl
0,70461 11,63 *** -0,24452 -11,13 *** 0,29253 8,30 *** 29,4%
Model 9 d_NezamMen_rCR koef.
t-podíl
0,63901 12,73 *** -0,21893 -11,73 *** 0,13867 5,33 *** 30,6%
Pevné efekty, robustní (HAC) směrodatné chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Z výńe prezentovaných modelů lze obecně vyvodit závěr, ņe změny podílu minimální mzdy na průměrné mzdě ve sledovaném období 2002 – 2013 negativně působily na regionální nezaměstnanost vńech osob v ČR. Jiņ zmíněná diferenciace ve výńi průměrných mezd v jednotlivých krajích můņe být jednou z příčin, která způsobuje růst regionální nezaměstnanosti na základě změn minimální mzdy. Nejvyńńí vypovídací schopnost vykazuje model 7 na základě hodnoty koeficientu determinace, která se pohybuje na úrovni 35,5%. Z toho vyplývá, ņe 35,5% variability dat je vysvětleno daným modelem. Niņńí hodnoty koeficientu determinace ve výńe uvedených modelech můņou být způsobeny nezahrnutím relevantních vysvětlujících proměnných do modelu. Dalńí část analýzy se zabývá regionální nezaměstnaností osob v Polsku. Výsledky odhadů regresních modelů jsou obsaņeny v tabulce č. 14.
54
Tabulka č. 14: Výsledky modelů – regionální nezaměstnanost osob v Polsku Vysvětlovaná/
Model 10
vysvětlující proměnná
d_NezamAll_rPL
const RustHDP_PL d_MM/PM_PL LSDV R2
koef.
t-podíl
3,52808 12,05 *** -1,04644 -16,17 *** -0,32506 -5,47 *** 54,2%
Metoda
Model 11 d_NezamWom_rPL koef.
Model 12 d_NezamMen_rPL
t-podíl
3,89768 11,73 *** -1,12760 -15,26 *** -0,40609 -6,10 *** 52,0%
koef.
t-podíl
3,29640 9,89 *** -0,99541 -13,74 *** -0,26524 -3,54 *** 49,3%
Pevné efekty, robustní (HAC) směrodatné chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Z tabulky č. 14 je zřejmé, ņe vývoj regionální nezaměstnanosti osob v Polsku je ovlivněn, stejně jako v případě ČR, tempem růstu HDP i minimální mzdou vyjádřenou relativně ke mzdě průměrné, avńak výsledné efekty působení na nezaměstnanost jsou rozdílné. Obě zmíněné proměnné vykazují statistickou významnost na hladině významnosti 1% ve vńech znázorněných modelech. Nárůst proměnné tempo růstu HDP o 1% způsobí sníņení regionální nezaměstnanosti celé populace, ņen i muņů v průměru o 1,06%. Ve srovnání s ČR, podíl minimální mzdy na průměrné mzdě ve výńe zmíněných případech působí pozitivně na regionální nezaměstnanost. Zvýńení minimální mzdy relativně k průměrné mzdě o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti vńech osob o 0,33%, ņen o 0,41% a muņů o 0,27%. Z předloņených
výsledků
regresních
analýz
vlivu
minimální
mzdy
na regionální
nezaměstnanost osob v Polsku lze učinit závěr, ņe změny minimální mzdy vyjádřené relativně k průměrné mzdě měly v období 2002 – 2013 signifikantní pozitivní vliv na regionální nezaměstnanost ņen, muņů i celé populace. Výsledné modely mají v porovnání s předchozími, jiņ prezentovanými modely ČR, značně vyńńí hodnoty koeficientů determinace. Největńí vypovídací schopnost má model 10, jehoņ koeficient determinace se rovná 54,2%, coņ nasvědčuje ņe, 54,2% variability dat je vysvětleno daným modelem.
4.3 Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost osob s nejnižším vzděláním Cílem následující podkapitoly je ověřit vliv minimální mzdy na nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v ČR a Polsku. Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost je zjińťován na celkovém obyvatelstvu i na vybraných skupinách osob rozdělených dle pohlaví. Nejniņńím
55
vzděláním je pro účely následujících analýz chápáno preprimární, primární a niņńí sekundární vzdělání stanovené na základě Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED 1177. V modelech obsahujících data o nezaměstnanosti osob s nejniņńím vzděláním v ČR a Polsku vystupují tyto vysvětlované proměnné: d_NezamEdAll_CR – diference míry nezaměstnanosti vńech osob v ČR vyjádřená v% d_NezamEdWom_CR – diference míry nezaměstnanosti ņen v ČR vyjádřená v % d_NezamEdMen_CR – diference míry nezaměstnanosti muņů v ČR vyjádřená v %. d_NezamEdAll_PL – diference míry nezaměstnanosti vńech osob v Polsku vyjádřená v% d_NezamEdWom_PL – diference míry nezaměstnanosti ņen v Polsku vyjádřená v % d_NezamEdMen_PL – diference míry nezaměstnanosti muņů v Polsku vyjádřená v %. Mezi vysvětlující proměnné patří: RustHDP_CR – tempo růstu reálného HDP v ČR vyjádřené v % MM/PM_CR – relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v ČR vyjádřené v % RustHDP_PL – tempo růstu reálného HDP v Polsku vyjádřené v % MM/PM_PL – relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v Polsku vyjádřené v %. První část je zaměřena na nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v ČR. Výsledky odhadů regresních modelů jsou obsaņeny v tabulce č. 15. Z modelu 13 a 15 je zřejmé, ņe směr působení proměnné tempo růstu HDP a proměnné podíl minimální mzdy na průměrné mzdě je v souladu s očekáváním, avńak ani jedna z proměnných není v modelu statisticky významná. V modelu 14 je zjevný vliv změn HDP na nezaměstnanost ņen s nejniņńím vzděláním v ČR. Proměnná tempo růstu HDP je statisticky významná na hladině významnosti 10%. Při zvýńení tempa růstu HDP o 1% se sníņí nezaměstnanost ņen s nejniņńím vzděláním o 0,29%. Vliv minimální mzdy se v modelu neprokázal.
77
Nová mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED 2011. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. [cit. 2015-1015]. Dostupné z: .
56
Tabulka č. 15: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v ČR Vysvětlovaná/
Model 13
Model 14
Model 15
vysvětlující proměnná
d_NezamEdAll_CR
d_NezamEdWom_CR
d_NezamEdMen_CR
koef.
t-podíl
koef.
t-podíl
koef.
t-podíl
const
8,04692
0,930
3,85440
0,616
14,4490
1,097
RustHDP_CR
-0,30836
-1,446
-2,117
-0,32690
-0,988
MM/PM_CR
-0,22162
-0,752
-0,29404 * -0,08636
-0,405
-0,42839
-0,956
R2
18%
16,6%
Metoda
16,9%
OLS, HAC standardní chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Z výsledků analýzy lze obecně vyvodit závěr, ņe změny v podílu minimální mzdy na průměrné mzdě ve sledovaném období 1999 – 2013 neovlivnily nezaměstnanost ņen, muņů a vńech osob s nejniņńím vzděláním v ČR. Nejvyńńí vypovídací schopnost má model 13. 18% variability dat je vysvětleno tímto modelem. Dalńí část analýzy se zabývá nezaměstnaností osob s nejniņńím vzděláním v Polsku. Výsledky odhadů regresních modelů jsou shrnuty v tabulce č. 16. Tabulka č. 16: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v Polsku Vysvětlovaná/
Model 16
Model 17
Model 18
vysvětlující proměnná
d_NezamEdAll_PL
d_NezamEdWom_PL
d_NezamEdMen_PL
koef.
t-podíl
koef.
t-podíl
koef.
t-podíl
Const
0,92671
0,075
0,09670
0,007
1,49603
0,127
RustHDP_PL
-1,06859 ** 0,09026
-2,900
-1,01429
-2,397
-3,277
0,269
0,11115
0,301
-1,11511 *** 0,07674
MM/PM_PL R2
39,6%
Metoda
33,0%
0,236
43,9%
OLS, HAC standardní chyby
Pramen: Vlastní zpracování dle: Statistický software Gretl.
Z jednotlivých výsledků regresních modelů 16, 17 a 18 je zřejmé, ņe na nezaměstnanost vybraných skupin osob s nejniņńím vzděláním nedopadají změny minimální mzdy relativně k průměrné mzdě. V modelu 16 proměnná tempo růstu HDP vykazuje statistickou významnost na hladině významnosti 5%. Nárůst tempa růstu HDP o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti
vńech
osob
s nejniņńím 57
vzděláním
na
území
Polska
o 1,07%.
Na nezaměstnanost muņů s nejniņńím vzděláním působí změny tempa růstu HDP, coņ lze zpozorovat z modelu 18, kde je tato proměnná statisticky významná na hladině významnosti 1%. Zvýńení tempa růstu HDP o 1% vede ke sníņení nezaměstnanosti muņů s nejniņńím vzděláním. Z výńe uvedeného lze usoudit, ņe na nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním ve sledovaném období 1999 – 2013 neměly změny minimální mzdy relativně k průměrné mzdě ņádný prokazatelný vliv. Koeficienty determinace jednotlivých modelů se řadí k těm s vyńńí hodnotou v rámci vńech provedených ekonometrických analýz. Největńí vypovídací schopnost má model 18, jehoņ koeficient determinace je na úrovni 43,9%.
4.4 Komparace výsledků ekonometrických analýz První část analýzy dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost byla zaměřena na absolventy a osoby bez praxe. Rostoucí minimální mzda vyjádřena relativně k průměrné mzdě měla ve sledovaném období 1997 – 2014 značný pozitivní vliv na nezaměstnanost ņen, muņů i vńech osob v ČR i Polsku. Směr dopadu minimální mzdy byl ve vńech případech v souladu s očekáváním. Zvýńení minimální mzdy relativně k průměrné mzdě by se nejvíce projevilo na nezaměstnanosti muņů, jelikoņ v ČR by dońlo ke sníņení nezaměstnanosti o 0,3% a v Polsku téměř o 0,7%. Druhá část analýzy se zabývala vlivem minimální mzdy na regionální nezaměstnanost v ČR a Polsku. Z výsledků lze dospět k závěru, ņe změny podílu minimální mzdy na průměrné mzdě ve sledovaném období 2002 – 2014 negativně působily na nezaměstnanost v krajích ČR a pozitivně na nezaměstnanost v polských vojvodstvích. Zde je patrný kontrast mezi dopady minimální mzdy na dynamiku trhů práce. Zatímco trh práce v ČR by při zvýńení podílu minimální mzdy relativně k průměrné mzdě zaznamenal zvýńení nezaměstnanosti ņen o 0,29%, na polském trhu by dońlo ke sníņení nezaměstnanosti ņen o 0,41%. Z uvedeného vyplývá, ņe zvyńování úrovně minimální mzdy se v krajích ČR projevuje v opačném směru, neņ bylo státem prvotně zamýńleno. Toto tvrzení je v souladu s některými ekonomickými teoriemi, které povaņují zvyńování minimální mzdy za neúčinnou intervenci státu na trhu práce. Posledním kritériem pro určení dopadu minimální mzdy na nezaměstnanost bylo vzdělání osob v ČR a Polsku. Výsledky ze třetí části analýzy dokládají, ņe na osoby bez vzdělání
58
a se základním vzděláním v ČR a Polsku ve sledovaném období 1999 – 2013 nepůsobily změny minimální mzdy vyjádřené relativně k průměrné mzdě.
4.5 Ověření robustnosti modelů Vńechny zkoumané modely jsou na závěr ověřeny z hlediska robustnosti. Zajímá nás, zda se změny minimální mzdy projevují se zpoņděním jednoho roku, a zda je vliv minimální mzdy odlińný v období růstu a poklesu ekonomiky, tedy na základě hospodářského cyklu. Na základě těchto tvrzení jsou opět odhadnuty jiņ prezentované modely s přidáním nových vysvětlujících proměnných. Pokud jde o vliv změn minimální mzdy projevující se aņ s odstupem času, v modelech vystupuje vysvětlující proměnná podíl minimální mzdy na průměrné mzdě v čase t-1 (MMPM_1), popř. diference podílu v čase t-1 (d_MMPM_1), rozlińená dle konkrétní země. Co se týče vlivu minimální mzdy z hlediska hospodářského cyklu, do modelů byl zahrnut interakční člen (int), který vznikl vynásobením proměnné podíl minimální mzdy na průměrné mzdě a uměle vytvořené proměnné (dummy) nabývající hodnoty 1 pro růst a 0 pro pokles ekonomiky, popř. interakční člen (int_d), který je definován jako součin diference podílu minimální mzdy na průměrné mzdě a uměle vytvořenou proměnnou. Výsledky jednotlivých regresních modelů jsou součástí přílohy. V tabulkách jsou uvedeny koeficienty míry vlivu na nezaměstnanost a statistická významnost proměnné spolu s koeficientem determinace. V této části jsou okomentovány pouze rozdílné výsledky dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost ČR a Polska v porovnání s předchozími modely. Ve vńech modelech s nově přidanými proměnnými (MM/PM_1 a int) je patrný vyńńí koeficient determinace, tudíņ modely mají větńí vypovídací schopnost v porovnání s původními modely a lépe vysvětlují zkoumaný vztah minimální mzdy a nezaměstnanosti. Z výsledků tedy obecně vyplývá, ņe vliv minimální mzdy na nezaměstnanost vńech osob, ņen i muņů ve věku 15 – 25 let v ČR i Polsku se projevuje se zpoņděním. Dopad minimální mzdy na nezaměstnanost mladých osob je pozitivní, jelikoņ dochází ke sniņování nezaměstnanosti. Co se týče regionální nezaměstnanosti v ČR, u nezaměstnanosti vńech osob a ņen se projevil pozitivní vliv minimální mzdy se zpoņděním. Směr efektu působení je opačný v porovnání s původními modely. U regionální nezaměstnanosti muņů se vliv minimální mzdy se zpoņděním
neprokázal.
Pokud
jde
o 59
regionální
nezaměstnanost
v Polsku,
u nezaměstnanosti vńech osob, ņen i muņů se prokázal negativní vliv minimální mzdy se zpoņděním. Směr dopadu je opačný v porovnání s původními modely. Statistická významnost interakčního členu se prokázala v modelech ověřujících dopad minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v Polsku (modely 4, 5, 6), regionální nezaměstnanost osob v ČR (modely 7, 8, 9), regionální nezaměstnanost ņen a celé populace bez rozdílu pohlaví v Polsku (modely 10, 11) a nezaměstnanost ņen s nejniņńím vzděláním v Polsku (model 17). V ostatních modelech se významnost proměnné neprokázala. Dle negativního znaménka u interakčních členů modelů 4, 5, 6, 10 a 11 lze vyvodit, ņe vliv minimální mzdy relativně k průměrné mzdě je menńí v období hospodářského růstu (dummy = 1). V modelech 1 a 3 se čtvrtletními daty jsou hodnoty koeficientů determinace vyńńí v porovnání s původními modely. Na základě těchto hodnot lze usoudit, ņe se vliv minimální mzdy na nezaměstnanost vńech osob a muņů ve věku 15 – 25 let v ČR projevil se zpoņděním. Interakční člen je v modelech statisticky nevýznamný.
60
ZÁVĚR V členských
státech
Visegrádské
skupiny
je
úroveň
minimální
mzdy
stanovena
prostřednictvím právního předpisu dané země. Komparace jednotlivých částek minimální mzdy v rámci zemí V4 na základě převedení na společnou měnu vedla je zjińtění, ņe nejvyńńí minimální mzdu v roce 2015 pobírají zaměstnanci v Polsku. Naopak nejniņńí mzda je vyplácena v ČR. Výńe uvedené pořadí zemí se prokázalo i na základě srovnání dle parity kupní síly. V porovnání s ostatními státy EU se Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko řadí mezi státy s minimální mzdou niņńí neņ 500 eur. K získání prokazatelnějńích výsledků je vyuņíván podíl minimální mzdy k průměrné mzdě či mediánu mezd, dle kterého je nejvyńńí procentuální hodnota připisována Maďarsku, přičemņ Česká republika dosahuje výsledků odpovídajícím předeńlým komparacím. Za účelem dosaņení stanoveného cíle bakalářské práce byla provedena analýza vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost vybraných skupin osob dle určitých specifik. Z výsledků dílčích analýz vyplývají níņe uvedené závěry. První část analýzy dopadů minimální mzdy na nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v ČR a Polsku 2014 vyústila k závěru, ņe změny minimální mzdy vyjádřené relativně k průměrné mzdě ovlivňují nezaměstnanost mladých lidí se zpoņděním jednoho roku. Dopad minimální mzdy je pozitivní, jelikoņ změny v podílu minimální mzdy k průměrné mzdě sniņují nezaměstnanost na národní úrovni. Z hlediska hospodářského cyklu je dopad minimální mzdy na nezaměstnanost osob v Polsku menńí v období hospodářského růstu oproti období recese. V ČR je tento vliv opačný. Druhá část analýzy se zabývala vlivem minimální mzdy na regionální nezaměstnanost osob v ČR a Polsku. Z dílčích výsledků vyplývá, ņe na nezaměstnanost muņů v ČR ve sledovaném období negativně působily změny minimální mzdy relativně ke mzdě průměrné. V kontrastu s tím, u nezaměstnanosti vńech osob a ņen v ČR se projevil pozitivní vliv minimální mzdy se zpoņděním. Co se týče regionální nezaměstnanosti v Polsku, na základě analýzy se prokázal negativní vliv minimální mzdy na nezaměstnanost vńech osob, ņen i muņů se zpoņděním. Rozdílné dopady mohou být zapříčiněny diferenciací průměrných mezd v jednotlivých krajích ČR a polských vojvodstvích. Na základě třetí analýzy lze konstatovat, ņe nezaměstnanost osob bez vzdělání a se základním vzděláním v ČR i Polsku ve sledovaném období neovlivnily změny minimální mzdy 61
vyjádřené relativně k průměrné mzdě. Dle ekonomických teorií a odborníků na problematiku minimální mzdy zvyńování minimální mzdy právě nejvíce dopadá na osoby s nejniņńím vzděláním. Pro firmy představuje zvýńení minimální mzdy růst mzdových nákladů, díky kterému dochází k propouńtění málo kvalifikovaných zaměstnanců. Tento překvapivý výsledek je moņné přikládat nedostatečnému počtu pozorování, nezahrnutím dalńích proměnných do modelu či chybnou specifikací modelu. Z výńe prezentovaných závěrů je patrné, ņe ani na základě empirické analýzy zaloņené na reálných
datech
neexistuje
jednoznačný
závěr
o
dopadu
minimální
mzdy
na nezaměstnanost. Některé dílčí výsledky se shodují se závěry ekonomické teorie o negativním vlivu této mzdové veličiny, jiné potvrzují, ņe institut minimální mzdy je účinným nástrojem státní politiky a plní vńechny stanovené funkce.
62
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1] BAŃTÝŘ, Ivo. Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie: analýza statistických údajů. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007. s. 64. ISBN 978-80-87007-80-8. [2] BAŃTÝŘ, Ivo. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v ČR: dílčí analýzy. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. s. 33. ISBN 80-239-5293-5. [3] FIALOVÁ, Kamila. Minimální mzda: vývoj a ekonomické souvislosti v České republice. IES Working Paper 12/2007. IES FSV. Charles University. [4] CHOMÁTOVÁ, Ludmila. Optimalizace úrovně a relací minimální mzdy v ČR: průběžná zpráva. Praha: VÚPSV, 2003. s. 69 příl. ISBN 80-239-2954-2. [5] MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. s. 768. ISBN 978-80-7169-891-3. [6] PAVELKA, Tomáń. Minimální mzda v České republice a její srovnání v rámci členských států Evropské unie. 1. vyd. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014. s. 153. ISBN 978-80-86729-94-7. [7] ŃIMEK, Milan. Ekonomie trhu práce A. 1. vyd. Ostrava: VŃB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2007. Studijní opora pro distanční vzdělávání. s. 171. ISBN 978-80-248-1416-2.
Elektronické zdroje [8] Aims and structure. The Visegrad Group:the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné na WWW: ˂http://www.visegradgroup.eu/about/aims-and-structure˃. [9] Average monthly gross wage and salary in national economy (1950 – 2014). Central Statistical Office of Poland. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné na WWW: ˂http://stat.gov.pl/en/topics/labour-salaries/working-employed-wages-and-salaries-cost-oflabour/average-monthly-gross-wage-and-salary-in-national-economy-1950-2014,2,1.html˃. [10] Brzeziński M., Jancewicz B., Letki N. Gini Country Report: Growing inequalities and their impacts in Poland. AIAS, 2013. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné na WWW: ˂http://www.uva-aias.net/uploaded_files/publications/Poland.pdf˃. [11] Employment Outlook 1998: June 1998 [online]. Edition 1998. Paris: OECD Publishing, 1998. [cit. 2015-03-15]. ISBN 978-926-4163-089. Dostupné na WWW:
[13] GREGG, Paul. The use of wage floors as policy tools. OECD Economic Studies No. 31, 2000/II. [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné na WWW: ˂http://www.oecd.org/eco/growth/33709377.pdf˃. [14] Historie V4. The Visegrad Group:the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné na WWW: . [17] Minimální mzda od 1. 1. 2015. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné na WWW: . [19] Minimum relative to average wages of full-time workers. OECD.Stat. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné na WWW: ˂https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=MIN2AVE˃. [20] Misiewicz, K.. The minimum wage in Poland – from the post-communist heritage to the global economic crisis 2009’, Social Justice Conference 12, 2014. Dostupné na WWW: . [21] Míra růstu reálného HDP. Český statistický úřad. Databáze Eurostatu. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné na WWW: . [22] Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniņńích úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíņeného pracovního prostředí a o výńi příplatku ke mzdě za práci ve ztíņeném pracovním prostředí, ve znění pozdějńích předpisů. [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné na WWW: ˂https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-567˃. [23] Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniņńích úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíņeného pracovního prostředí a o výńi příplatku ke mzdě za práci ve ztíņeném pracovním prostředí, ve znění pozdějńích předpisů [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mpsv.cz/files/clanky/19291/NV_204_2014.pdf˃.
64
[24] National minimum wages in the EU: Monthly minimum wages in euro varied by 1 to 10 across the EU in January 2015. Eurostat. Eurostat Press Office, 2015. [online]. [cit. 2015-0318]. Dostupné na WWW: ˂http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6652357/326022015-AP-EN.pdf/42097ff5-231b-4116-b0cf-8a28ca316f84˃. [25] NEUMARK, David a William L WASCHER. Minimum wages [online]. 1st MIT Press paperback ed. 2010. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2008. [cit. 2015-04-03]. 377 s. ISBN 9780-262-14102-4. [26] Nová mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED 2011. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné na WWW: . [27] NUTS. Portál územního plánování. [online]. [cit. 2015-10-03]. Dostupné na WWW: . [30] Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. c2015. [cit. 2015-04-04]. Dostupné na WWW: . [31] Růst minimální mzdy v ČR. Otázky Václava Moravce, 28. 9. 2014. [online]. [cit. 201503-10]. Dostupné na WWW: . [32] Ustawa z dnia 10 października 2002 r. o minimalnym wynagrodzeniu za pracę. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na WWW: . [33] Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR. Vláda České republiky. [online]. c2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné na WWW: . [34] Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějńích předpisů. [online]. [cit. 201503-09]. Dostupné na WWW: .
65
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v národní měně............................... 26 Tabulka č. 2: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v eurech .......................................... 26 Tabulka č. 3: Minimální mzda v zemích V4 v roce 2015 v jednotkách PPP ........................... 28 Tabulka č. 4: Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v zemích V4 v roce 2014 .................. 29 Tabulka č. 5: Podíl minimální mzdy k mediánu mezd v zemích V4 v roce 2014 .................... 29 Tabulka č. 6: Vývoj sazeb minimální mzdy v České republice v letech 2000 – 2015 ............. 31 Tabulka č. 7: Relativní vyjádření minimální mzdy k průměrné mzdě v České republice v letech 2000 – 2014 ................................................................................................................. 33 Tabulka č. 8: Vývoj sazeb minimální mzdy v Polsku v letech 2000 – 2015 ............................ 38 Tabulka č. 9: Relativní vyjádření minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v Polsku v letech 2000 – 2014 ................................................................................................................. 39 Tabulka č. 10: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v ČR (roční data) .................................................................................................................................................. 49 Tabulka č. 11: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let v Polsku (roční data) .......................................................................................................................................... 50 Tabulka č. 12: Výsledky modelů – nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 25 let v ČR a Polsku (čtvrtletní data).......................................................................................................................... 52 Tabulka č. 13: Výsledky modelů – regionální nezaměstnanost osob v ČR.............................. 54 Tabulka č. 14: Výsledky modelů – regionální nezaměstnanost osob v Polsku ........................ 55 Tabulka č. 15: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v ČR .......... 57 Tabulka č. 16: Výsledky modelů – nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním v Polsku .... 57
66
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Mechanismy utváření minimálních mezd ..........................................................16 Obrázek č. 2: Minimální mzda na dokonale konkurenčním trhu práce ....................................21 Obrázek č. 3: Minimální mzda na monopsonním trhu práce ....................................................22 Obrázek č. 4: Minimální mzda v členských státech EU v roce 2015 .......................................27 Obrázek č. 5: Minimální a průměrná mzda v České republice v letech 2000 – 2014 ..............34 Obrázek č. 6: Minimální a průměrná mzda v Polsku v letech 2000 – 2014 .............................40
67
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
EUR
Euro
Eurostat
Statistický úřad Evropské unie
HDP
Hrubý domácí produkt
HUF
Maďarský forint
MM
Minimální mzda
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek
OECD
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
PLN
Polský zlotý
PM
Průměrná mzda
PPP
Parita kupní síly
PPS
Standard kupní síly
V4
Visegrádská skupina
68
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti
69
Příloha 1 – Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let (roční data) Model/ vysvětlující proměnná
const RustHDP MM/PM_1
Model 1
Model 2
Model 3
Model 4
Model 5
Model 6
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
9,4296 *** -0,5702 * -0,2693 **
8,59295 *** -0,5557
9,8674 *** -0,5804
8,0085 *** -2,1591 ***
6,9159 *** -1,8806 ***
8,9558 *** -2,3963 ***
-0,2292 **
-0,2911 ** -0,6139 *
-0,6082 *
-0,6195 *
-0,5641 *** 46,2%
-0,6955 *** 61,5%
32,8%
51,9%
d_MM/PM_1 int
0,0103
-0,0068
0,0205
R2
49,6%
51,1%
44,1%
-0,6277 *** 56,4%
Adj. R2
38,0%
39,9%
31,2%
45,5%
int_d
Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti – nezaměstnanost osob ve věku 15 – 25 let (čtvrtletní data) Model/ vysvětlující proměnná
Model 1
Model 2
Model 3
Model 4
Model 5
Model 6
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
2,4401 *** -0,5797 * -0,0784 ** 0,0113
2,4668 ** -0,3394 * -0,0648 ** -0,0111
2,5920
3,1757
2,1418
-0,5954
-0,6156
-0,5699
-0,0591
-0,0772
-0,0439
int
2,4767 *** -0,4251 * -0,0707 ** -0,0027
0,0011
0,0029
-0,0016
R2
27,6%
18,9%
21,2%
10,2%
9,1%
7,7%
Adj. R2
24,4%
15,3%
17,7%
6,1%
5,0%
3,6%
const RustHDP MM/PM_1
Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti – regionální nezaměstnanost osob Model/ vysvětlující proměnná
Model 7
Model 8
Model 9
Model 10
Model 11
Model 12
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
0,1436 -0,0832 * -0,5295 *** 0,6886 *** 44,7%
0,4501 *** -0,1484 *** -0,2426 0,4649 *** 41,0%
2,0648 *** -0,8012 *** 0,5212 *** -0,1742 *** 67,3%
2,8143 *** -0,9451 *** 0,3955 *** -0,2953 *** 59,2%
1,4918 *** -0,6933 *** 0,6378 *** -0,0786
LSDV R2
0,3146 ** -0,1199 *** -0,3693 *** 0,5623 *** 50,2%
Within R2
49,0%
42,9%
40,0%
66,4%
58,1%
67,1%
const RustHDP d_MM/PM_1 int_d
67,8%
Výsledky modelů z hlediska ověření robustnosti – nezaměstnanost osob s nejniņńím vzděláním Model/ vysvětlující proměnná vysvětlující const proměnná ná
Model 13
Model 14
Model 15
Model 16
Model 17
Model 18
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
koef.
6,5380
4,8272
9,6030
-0,1438
-1,5503
0,8910
RustHDP
-0,2632
-0,0315
-0,5798
MM/PM_1
-0,1640
-0,0819
-0,3008
-0,8930 ** -0,4987
-0,7442 * -0,7673
-1,0159 ** -0,2819
int
-0,0201
-0,0755
0,0567
0,5907
0,3596
R2
18,9%
21,4%
20,4%
44,0%
0,8811 * 42,2%
Adj. R2
-5,4%
-2,1%
-3,4%
27,2%
24,9%
28,9%
45,3%
