Liberalizace energetiky v Evropské unii a její dopady na český trh s plynem

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Liberalizace energetiky v Evropské unii a její dopady na český trh s plynem

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová

Petra Vítková

Brno 2012

Na tomto místě bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ing. Pavlíně Balcarové, za čas, který mi věnovala při konzultacích, za poskytnuté cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Liberalizace energetiky v Evropské unii a její dopady na český trh s plynem zpracovala samostatně, a všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 20. května 2012

__________________

Abstract Vítková, P. Liberalization of the energy sector in the European Union and its impact on the Czech gas market. Bachelor thesis. Brno: Mendelu in Brno, 2012. Thesis deals with the liberalization of gas market in the European Union. The aim of bachelor is to evaluate the effects of energy liberalization on the Czech gas market from a consumer perspective. The theoretical part describes the gas market liberalization in the European Union. Then there is gas market liberalization in the Czech Republic described. It also explains the composition of the prices for the supply of gas. In the practical part, there is Czech gas market monitored, especially the development of gas prices for households in the Czech Republic. Bachelor thesis also describes development of gas prices for households in other countries of the European Union. Keywords Liberalization, gas market, gas prices, gas suppliers, energy.

Abstrakt Vítková, P. Liberalizace energetiky v Evropské unii a její dopady na český trh s plynem. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2012. Tato bakalářská práce pojednává o liberalizaci trhu s plynem v Evropské unii. Cílem je vyhodnotit dopady liberalizace energetiky na český trh s plynem z pohledu spotřebitelů. Nejprve je v teoretické části práce popsána liberalizace trhu s plynem v Evropské unii. Následně je popsána liberalizace trhu s plynem v České republice. Také je zde vysvětleno složení ceny za dodávku zemního plynu. Ve druhé části práce, v praktické části, je sledován český trh s plynem, především vývoj cen plynu pro domácnosti v České republice. Součástí práce je i zobrazení vývoje cen plynu pro domácnosti v ostatních zemích Evropské unie. Klíčová slova Liberalizace, trh s plynem, ceny plynu, dodavatelé plynu, energetika.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................13

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................14

Liberalizace trhu s plynem v EU a v ČR 2.1

4

15

Liberalizace trhu se zemním plynem v EU..............................................15

2.1.1

Liberalizační směrnice .....................................................................15

2.1.2

Cíle energetické politiky EU ............................................................ 17

2.1.3

Regulace evropských energetických trhů ........................................18

2.2

3

13

Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR ..............................................19

2.2.1

Průběh liberalizace trhu s plynem v ČR ..........................................19

2.2.2

Cíle české energetické politiky........................................................ 20

2.2.3

Regulace na českém trhu s plynem..................................................21

Cena za dodávku zemního plynu

23

3.1

Cena za distribuci zemního plynu .......................................................... 23

3.2

Cena za přepravu zemního plynu ........................................................... 25

3.3

Cena za služby operátora trhu ................................................................ 25

3.4

Cena za komoditu a obchod.................................................................... 25

3.5

Faktory ovlivňující cenu zemního plynu ................................................ 27

Český trh s plynem 4.1

28

Vývoj českého trhu s plynem .................................................................. 28

4.1.1

Velkoobchodní trh s plynem........................................................... 28

4.1.2

Maloobchodní trh s plynem............................................................ 30

4.2

Vývoj cen zemního plynu pro české domácnosti.....................................31

4.2.1

Vývoj průměrné ceny plynu............................................................ 32

4.2.2

Vývoj cen plynu u vybraných plynárenských společností .............. 33

4.3

Rozdíly v cenách za plyn u jednotlivých dodavatelů .............................. 34

4.3.1

Domácnosti s roční spotřebou plynu 30 MWh .............................. 35

10

Obsah

4.3.2 4.4

5

Domácnosti s roční spotřebou plynu 50 MWh ...............................36

Změny dodavatele plynu domácnostmi ................................................. 38

4.4.1

Počty změn dodavatele plynu domácnostmi.................................. 38

4.4.2

Plynárenské společnosti oblíbené u domácností ............................39

Vývoj cen plynu v zemích Evropské unie

41

5.1

Země, otevírající trhy s plynem před 1. červencem 2007 ....................... 41

5.2

Země, otevírající trhy s plynem 1. července 2007...................................44

6

Závěr

47

7

Literatura

49

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Složení ceny dodávky zemního plynu pro české spotřebitele v roce 2012

23

Obr. 2

Distribuční společnosti na svém distribučním území

24

Obr. 3

Počet dovozců plynu do ČR v období let 2005-2010

28

Obr. 4

Podíly jednotlivých dovozců plynu na dovozu plynu do ČR v období let 2005-2010

29

Podíly plynárenských společností na prodeji plynu konečným spotřebitelům v období let 2005-2010

30

Vývoj průměrné ceny plynu pro domácnosti v ČR v Kč/m3 v období let 1993-2010

32

Vývoj cen plynu pro domácnosti u vybraných plynárenských společností v Kč/MWh v období let 2004-2011

33

Náklady na plyn domácností s roční spotřebou plynu 30 MWh u jednotlivých obchodníků s plynem v Kč/rok

35

Náklady na plyn domácností s roční spotřebou plynu 50 MWh u jednotlivých obchodníků s plynem v Kč/rok

37

Obr. 10

Počet změn dodavatele plynu domácnostmi v letech 2007-2011

38

Obr. 11

Počty odběrných a předávacích míst jednotlivých plynárenských společností

39

Vývoj cen plynu v zemích EU otevírajících trh s plynem dříve než 1. července 2007

42

Vývoj cen plynu v zemích EU otevírajících trh s plynem 1. července 2007

44

Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9

Obr. 12 Obr. 13

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2

Výpočet nákladů na plyn u dodavatelů plynu při roční spotřebě plynu 30 MWh

58

Výpočet nákladů na plyn u dodavatelů plynu při roční spotřebě plynu 50 MWh

59

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Během 21. století výrazně narostl celosvětový zájem o energetiku. Energetické otázky se staly předmětem pozornosti ve všech zemích Evropské unie. Způsobil to především fakt, že ceny energií po přelomu tisíciletí začaly ve většině zemí EU intenzivně růst. Nebývalý zájem o energetiku také vyvolala plynová krize v roce 2009, kdy si země EU uvědomily, jak snadno jsou po energetické stránce zranitelné. Význam energetiky si připustila i Evropská unie a začala se o ni velmi zajímat. Energetika vládne světem. Čteme o ní na internetu, v odborných článcích, časopisech, i běžně v novinách. V televizi sledujeme naučné dokumenty o energetice, můžeme navštěvovat různé energetické konference či v rádiích poslouchat rozhovory s energetickými odborníky a experty. O energetice slyšíme i z úst podomních prodejců energií, kteří čím dál častěji v rámci snahy o získání dalších zákazníků pro plynárenskou společnost, kterou zastupují, zvoní u dveří našich domů či bytů. O energetice čteme slogany na billboardech, při sledování seriálů v televizi na nás také útočí energetika v podobě reklam, které nás lákají na přechod k výhodnějšímu dodavateli plynu či elektřiny. Mezi velmi diskutovanou část energetiky na úrovni Evropské unie patří trh se zemním plynem a jeho liberalizace (tj. otevření trhu s plynem konkurenci), o kterou Evropská unie usiluje již od roku 1998, kdy byla přijata první liberalizační směrnice Evropského parlamentu a Rady. Tímto tématem, liberalizací trhu se zemním plynem, se tedy budeme zabývat v této bakalářské práci. Dříve byla energetika v rukou státních monopolů jednotlivých členských států Evropské unie a pro občany bylo nemyslitelné, aby si mohli vybírat své dodavatele plynu. Ještě před několika lety působil na českém trhu s plynem jediný významný hráč. Tímto hráčem byla skupina RWE, která působila jako monopolní dovozce zemního plynu do České republiky. Přijetím první liberalizační směrnice se ale situace v jednotlivých zemích EU začala měnit a členské státy začaly postupně otevírat své plynárenské trhy konkurenci, přičemž ve většině zemí EU došlo k úplnému otevření trhů s plynem 1. července 2007. Cílem liberalizace plynárenského trhu je vytvoření konkurenčního, otevřeného trhu s energiemi, možnost rovného přístupu obchodníků na trhy s plynem či možnost spotřebitelů zvolit si svého dodavatele plynu a nakupovat plyn za dostupné ceny. Evropská unie tedy chce prostřednictvím liberalizace plynárenských trhů docílit snížení koncových cen zemního plynu pro spotřebitele a současně zvýšit kvalitu dodávek zemního plynu. [18, 66]

14

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dopady liberalizace evropského energetického trhu na český trh s plynem z pohledu spotřebitelů. Pro splnění tohoto hlavního cíle bude nutné splnit dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit, z jakých složek se konečná cena plynu účtovaná plynárenskými společnostmi domácnostem skládá. Druhým dílčím cílem je odhalit, které faktory ovlivňují výši ceny plynu pro konečného spotřebitele. Třetím dílčím cílem je vysledovat, jak se vyvíjela cena plynu pro české domácnosti od doby před liberalizací trhu s plynem do současnosti. Zaměříme se na to, zda cena plynu od doby liberalizace trhu s plynem v ČR do současnosti pro domácnosti klesla, vzrostla či se nezměnila. Na základě těchto dílčích cílů vyhodnotíme, jaké dopady měla liberalizace českého trhu s plynem na české domácnosti, zda vedla ke snížení cen dodávek zemního plynu, či jaké (ne)výhody domácnostem liberalizace trhu s plynem přinesla. V teoretické části práce se budeme věnovat liberalizaci plynárenského trhu v EU a v ČR. Bude zde vymezen pojem liberalizace trhu s plynem a s ním související tři důležité liberalizační směrnice. Dále budou popsány cíle evropské energetické politiky a regulace evropského energetického trhu. Následně bude popsán průběh liberalizace plynárenského trhu v ČR, cíle českého plynárenství a regulace českého trhu s plynem. V další části se zaměříme na složení ceny za dodávku zemního plynu pro domácnost v ČR. V praktické části práce se budeme věnovat českému trhu s plynem. Nejprve bude popsán vývoj českého trhu s plynem. Budeme sledovat, jak se měnil počet dovozců plynu (velkoobchodní trh s plynem) či jak se měnil počet obchodníků s plynem v ČR (maloobchodní trh s plynem). Dále zjistíme, jak se vyvíjely průměrné ceny plynu pro domácnosti, a také provedeme analýzu vývoje cen plynu u tří konkrétních plynárenských společností. Budeme zkoumat, jak se vyvíjely ceny plynu pro domácnosti od doby liberalizace trhu s plynem do současnosti. Dále budeme kalkulovat náklady na plyn pro domácnosti s různými ročními spotřebami plynu u různých plynárenských společností. Vyhodnotíme, zda jsou cenové rozdíly mezi jednotlivými dodavateli plynu velké, a zda má pro domácnosti smysl měnit dodavatele plynu. Budeme sledovat, zda, a jak často domácnosti mění své dodavatele plynu, a pokud ano, které dodavatele plynu upřednostňují. Na závěr praktické části zjistíme, jak se vyvíjely ceny plynu pro domácnosti od doby otevření trhu s plynem do současnosti v ostatních zemích EU. Na základě praktické části práce určíme, jaké jsou dopady liberalizace trhu s plynem pro české spotřebitele.

Liberalizace trhu s plynem v EU a v ČR

15

2 Liberalizace trhu s plynem v EU a v ČR Pojem liberalizace je ve Slovníku cizích slov vysvětlován jako „uvolňování, zmírnění omezení vlivu státní moci, uznání soukromého vlastnictví.“ [7, str. 200] Podle Rause je v rámci liberalizace nutné odstranit překážky vstupu na trh, jelikož zabraňují rozvoji konkurence na trhu. [6] Liberalizace trhu s plynem dle Chemišince znamená otevření trhu s plynem konkurenci, zajišťující spotřebitelům svobodnou volbu svého dodavatele plynu. Předpokladem liberalizace plynárenství je provedení privatizace v plynárenství a vytvoření legislativy opravňující k podnikání v plynárenství. [4] Cílem liberalizace trhu s plynem je zvýšení konkurence na plynárenském trhu, umožnit obchodníkům rovný přístup na trh s plynem, podporovat investice do infrastruktury a investice do nových přeshraničních propojení, či zajistit právo zákazníka na volbu svého dodavatelé plynu. [66] Výsledkem liberalizace by měly být nižší a transparentnější ceny pro spotřebitele a kvalitnější (bezpečnější) dodávky plynu. [18] Liberalizaci trhu s plynem dle Chemišince doprovází vznik nových informačních technologií či využívání marketingu, vznik spotových trhů - energetických burz. [4]

2.1 Liberalizace trhu se zemním plynem v EU Cílem Evropské unie byla snaha přeměnit neefektivní státní monopolní plynárenské odvětví v jednotlivých zemích EU na plynárenství, kde by existovala konkurence a plynárenství by bylo ovlivňováno pouze minimem regulací ze strany státu. Dříve totiž bylo plynárenství ve většině zemích Evropské unie monopolem a vlastníkem byl stát. [8] V této kapitole se budeme zabývat liberalizačními směrnicemi, cíly energetické politiky EU zaměřené na plynárenství a regulací evropských energetických trhů. 2.1.1

Liberalizační směrnice

Liberalizace trhu s plynem na úrovni Evropské unie je obsažena především v liberalizačních směrnicích Evropského parlamentu a Rady: 98/30/ES, 2003/55/ES, 2009/73/ES. Liberalizační směrnice 98/30/ES Otevírání trhu s plynem na úrovni Evropské unie započalo dle Brabcové v 90. letech přijetím liberalizační směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES (1. liberalizační balíček) o společných pravidlech vnitřního trhu s plynem. [2] Cílem této směrnice bylo upravit pravidla výroby, distribuce, tranzitu a dodávek zemního plynu a současně určit postup vytváření jednotného vnitřního trhu s plynem, kde by existovala konkurence. Dalším cílem této směrnice bylo, aby ceny dodávek zemního plynu pro spotřebitele byly určeny na základě tržních mechanismů, nikoliv monopolem státní plynárenské společnosti.

16


Členské země EU se zavázaly, že se budou snažit o vybudování jednotného vnitřního trhu s plynem. [79] Tato směrnice podle Brabcové požadovala po plynárenských společnostech v EU také tzv. účetní unbundling, což je oddělení účetnictví regulovaných činností (přeprava, distribuce plynu) od neregulovaných činností (obchod s plynem). Cílem bylo zabezpečení vyšší transparentnosti. [2] Liberalizační směrnice 2003/55/ES V roce 2003 nahradila směrnici 98/30/ES směrnice 2003/55/ES (druhý liberalizační balíček), která se stala účinnou dne 1. 7. 2004. Tato směrnice kromě účetního oddělení usiluje o právní unbundling, což znamená, že přepravou, distribucí či obchodem s plynem by se měly zabývat právně oddělené subjekty. Tímto úkonem se rozdělila např. společnost Pražská plynárenská, a.s., na dva subjekty – Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (zabývající se distribucí zemního plynu) a Pražská plynárenská, a.s. (zabývající se obchodem se zemním plynem). Směrnice také obsahuje závazná data pro otevření trhu s plynem v členských státech, 1. července 2004 – všichni zákazníci kromě domácností mají možnost volby svého dodavatele plynu, od 1. července 2007 i domácnosti mají možnost volby svého dodavatele plynu. [42] Ve směrnici byl také obsažen požadavek úpravy regulace a kontroly. Byla dána povinnost členským zemím, aby vytvořily jednoho či více regulačních orgánů, které by měly za úkol určovat podmínky přístupu do energetické soustavy a také provádět kontroly provozovatelů přepravní či distribuční soustavy. Také by měly zamezit zneužití monopolního postavení na trhu s plynem. [42] Liberalizační směrnice 2009/73/ES V dubnu 2009 byl schválen třetí liberalizační balíček, který mimo jiné obsahuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. [14] Tato směrnice usiluje o podporu hospodářské soutěže, ochranu spotřebitele, posílení nezávislosti národních regulačních orgánů a rozšíření jejich pravomocí. [30] Ve směrnici je opět kladen důraz na nutnost oddělení regulovaných činností (přeprava, distribuce) od neregulovaných (obchod s plynem) u plynárenských společností. [43] Směrnice přinesla větší práva pro zákazníky. Ve směrnici je obsažen požadavek, aby dodavatelé energetických surovin přesně informovali zákazníky o konečné ceně dodávky energií. Směrnice dává zákazníkům právo volby způsobu platby za dodávku energií. [77] Spotřebitelé mohou měnit svého dodavatele plynu, pokud dojde ke zvýšení ceny plynu, či nastane změna v obchodních podmínkách. Zákazník má právo odstoupení od smlouvy do tří měsíců od dne, kdy došlo ke zvýšení ceny či ke změně obchodních podmínek. Zákazník má také právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, a to v případě, jestliže ho obchodník s plynem neinformuje alespoň 30 dní přede dnem, kdy nabývá změna účinnosti.


17

Pokud byl zákazník o nových podmínkách informován, i přesto může bez uvedení důvodu odstoupit a to nejpozději 10 dnů před nabytím účinnosti změn. [81] 2.1.2

Cíle energetické politiky EU

Brabcová konstatuje, že společná energetická politika EU se poprvé objevuje až v Lisabonské smlouvě. V Lisabonské smlouvě jsou jednoznačně stanoveny cíle, kterých má být v energetice dosaženo. Lisabonská smlouva potvrzuje významnost energetické politiky a věnuje jí zvláštní kapitolu. [2] V Lisabonské smlouvě jsou stanoveny tyto cíle: zabezpečit fungování trhu s energiemi, zajistit bezpečnost energetických dodávek v Evropské unii, zvyšovat energetickou účinnost, úspory energií a důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zajistit propojení energetických sítí. [44] Energetická politika Evropské unie je tedy obsažena ve třech základních pilířích: bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Bezpečnost dodávek Energetickou bezpečností se rozumí dostupnost dodávek energií za adekvátní světovou cenu. Vzpomínky na plynovou krizi z ledna 2009 dle Bartušky nutí Evropskou unii k myšlence, že je nezbytně nutné zajistit a zvýšit energetickou bezpečnost EU. Kvůli sporům ruské plynárenské společnosti Gazprom s ukrajinskou plynárenskou společností Naftohaz tehdy došlo k přerušení dodávek zemního plynu do 18 evropských zemí. Přestože spor mezi ruskou plynárenskou společností Gazprom a ukrajinskou plynárenskou společností Naftohaz se nakonec urovnal, nemůže se do budoucnosti vyloučit možnost opakování podobné události. Proto během českého předsednictví v Radě EU bylo jednou z hlavních priorit zajistit energetickou bezpečnost. [1] Zvýšit energetickou bezpečnost lze pomocí diverzifikace. Waisová hovoří o třech podobách diverzifikace: diverzifikace energetických zdrojů, diverzifikace dodavatelů energií, diverzifikace tranzitních tras. [3] V rámci bezpečnosti je nutné budovat stále nedostatečnou infrastrukturu, aby země měly mezi sebou reálná propojení. Díky propojením by byla možnost velmi rychle a efektivně řešit krizové situace. [9] Celoevropský trh s energiemi stále nebyl vytvořen, protože není vzájemně propojen. Zde nastává problém, např. pokud nastane krize, teoreticky by se mohl dodat plyn z Rotterdamu, kde je dostatek plynu, např. do Bulharska či na Litvu. Prakticky to ovšem nejde, a toto je hlavní problém Evropy. Pokud by EU měla propojený trh s plynem napříč hranicemi, nebyla by šance vydírat některou zemi EU. Některé země se snaží na propojenosti pracovat. V září 2011 se propojila Česká republika s Polskem. Více je propojená západní Evropa, např. Francie je s Belgií propojena pomocí sedmi plynovodů. Východní Evropa, např. Bulharsko a Řecko, nejsou propojeny vůbec. [9]

18


Konkurenceschopnost Podmínkou k fungování efektivní energetické politiky je dobře fungující jednotný vnitřní trh s plynem a elektrickou energií. [45] Na trhu musí existovat konkurence jak ve výrobě, tak v dodávkách a současně trhy musí být transparentní, a zákazníkům musí být umožněn jednoduchý přístup na otevřený trh. Koneční zákazníci musí mít právo změny dodavatele energií. EU usiluje o to, aby docházelo k propojování národních trhů a následně vznikl celoevropský trh se zemním plynem. [57] Aby energetický trh dobře fungoval, hovoří Brabcová o následujících předpokladech: konkurenceschopnost na straně zákazníka, konkurenceschopnost na straně dodavatele a postačující infrastruktura. Konkurenceschopnost na straně zákazníka vyžaduje velký počet zákazníků na trhu s energiemi. Tito zákazníci si budou moci vybírat svého dodavatele energie. Budou požadovat nižší cenu či lepší podmínky. K dosažení konkurenceschopnosti na straně dodavatele je nutné mít k dispozici dostatečné množství přírodních zdrojů plynu. Další nutností je dostatečný počet obchodníků se zemním plynem a možnost pro vstup dalších obchodníků na energetický trh (zabezpečení co nejnižších možných překážek). Dostatečná infrastruktura na trhu s energiemi je založena na spravedlivém a vyváženém přístupu regulátorů, stabilní energetické politice, dále také na splnění technických požadavků. [2] Udržitelný rozvoj Cílem této oblasti je zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 %, snížit spotřebu energie v EU o 20 %, ve vyspělých zemích o 30 %. Porovnáváme s rokem 1990. Dalším cílem je snížit emise skleníkových plynů nejméně o 20 %. Opět je výchozím rokem stanoven rok 1990. Tyto cíle mají být naplněny do roku 2020. [50] 2.1.3

Regulace evropských energetických trhů

Regulaci evropských energetických trhů zajišťují především tři instituce: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Rada evropských energetických regulátorů (CEER), Skupina evropských regulátorů pro elektřinu a plyn (ERGEG). ACER Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, sídlící v Lublani, vznikla 3. března 2011. [41] Mezi hlavní činnosti ACER patří likvidace překážek přeshraničního energetického obchodu, uvádět do souladu aktivity národních energetických regulačních orgánů. ACER svými činnostmi podporuje hospodářskou soutěž a vytváření příznivých cen dodávek energií pro zákazníky. [8] Agentura ACER tvoří pokyny pro provoz přeshraničních plynovodů a také elektrických sítí. Provozovatelé plynovodů a elektrických sítí podle těchto nařízení urču-


19

jí konkrétní pravidla. ACER zpětně zkoumá, jestli tato konkrétní pravidla nejsou v rozporu s pokyny pro provoz přeshraničních plynovodů a elektrických sítí. V případě, že vznikne přeshraniční spor a jednotlivé národní regulační orgány se nedomluví na řešení, problém musí vyřešit ACER. Agentura ACER monitoruje vnitřní energetický trh a sleduje dodržování práv spotřebitelů. [19] CEER Rada evropských energetických regulátorů, založená v Bruselu v roce 2000, je podle Brabcové řazena mezi neziskové asociace a zabývá se koordinací mezi národními regulačními úřady. Prostřednictvím CEER si národní regulační úřady vyměňují zkušenosti. [2] CEER také napomáhá vybudování jednotného konkurenčního vnitřního energetického trhu. [47] CEER je tvořena národními regulačními úřady jednotlivých zemí EU a EHP. [48] ERGEG Skupina evropských regulátorů pro elektřinu a plyn vznikla v roce 2003 a sídlí v belgickém Bruselu. Svým charakterem se jedná o poradní skupinu, která spolupracuje s Evropskou komisí při budování jednotného vnitřního energetického trhu. Skládá se z národních regulačních úřadů. [32]

2.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR V následující části se budeme zabývat průběhem liberalizace trhu s plynem v České republice. Dále se zaměříme na cíle české energetické politiky zaměřené na plynárenství. Budeme sledovat regulaci na českém trhu s plynem. 2.2.1

Průběh liberalizace trhu s plynem v ČR

Otevírání trhu s plynem v ČR předcházela privatizace českého plynárenství. Privatizace českého plynárenství se uskutečnila ke konci roku 2001 prostřednictvím prodeje státního podniku Transgas, a.s., a jeho podílů v distribučních společnostech společnosti RWE z Německa. [83] Otevírání trhu s plynem v ČR započalo 1. ledna 2005, liberalizace probíhala postupně, přičemž úplné otevření trhu s plynem proběhlo 1. ledna 2007. Liberalizace trhu se zemním plynem byla v České republice tedy zahájena rokem 2005. Dnem 1. ledna 2005 největší koneční odběratelé zemního plynu přešli ze skupiny tzv. chráněných zákazníků1 do skupiny tzv. oprávněných zákazníků2. Byli to

Chráněný zákazník získává dodávky plynu za regulované ceny Energetickým regulačním úřadem. 2 Oprávněný zákazník je oprávněn uzavřít smlouvu na dodávky zemního plynu s libovolným dodavatelem plynu. 1

20


největší zákazníci, jejichž roční spotřeba zemního plynu převyšovala 15 mil. m3 a tito zákazníci dostali právo změnit svého dodavatele plynu. [24] V roce 2006 následovala druhá etapa liberalizace českého trhu s plynem. Dnem 1. ledna 2006 přešli do skupiny oprávněných zákazníků všichni koneční odběratelé zemního plynu kromě zákazníků typu domácnosti. Domácnosti totiž byly stále řazeny do skupiny chráněných zákazníků. Tímto došlo k otevření trhu pro dalších 140 000 zákazníků, kteří si mohli zvolit svého dodavatele plynu. [25] V roce 2007 se stali oprávněnými zákazníky i domácnosti, proto dnem 1. ledna 2007 se český trh se zemním plynem plně otevřel. Právo změnit dodavatele plynu dostalo 2 845 439 zákazníků. [26] 2.2.2

Cíle české energetické politiky

Zásadním dokumentem české energetické politiky je Státní energetická koncepce (SEK). Ve státní energetické koncepci vláda ČR definuje základní směr oblasti energetiky na několik let dopředu. V současné době (tj. 2. 2. 2012) je dle Musila stále v platnosti SEK schválená usnesením vlády č. 211 v březnu roku 2004. [5] Cíle státní energetické koncepce z roku 2004 jsou: maximalizace energetické efektivnosti, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. [57] Od března 2004 však došlo k mnohým změnám, jak uvnitř ČR, tak i ve vnějším okolí. Hlavní změnou je, že Česká republika vstoupila do Evropské unie, proto státní energetická koncepce musí být v souladu s cíly politiky EU v oblasti energetiky, a o to se snaží aktualizace státní energetické koncepce. [57] Návrh na aktualizaci Státní energetické koncepce z roku 2010 by měl být v roce 2012 předložen vládě k projednání. [38] V aktualizaci je kladen důraz na využívání tuzemských energetických zdrojů, preferuje nižší energetickou náročnost, snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj infrastruktury. Aktualizace vychází ze tří pilířů energetické politiky EU – konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek, udržitelnost. [63] Hlavním posláním energetiky ČR je zabezpečit spolehlivé, bezpečné dodávky energie, které uspokojí potřeby obyvatel a také ekonomiky ČR. Dodávky by měly být dostupné za konkurenceschopné a přijatelné ceny a také ohleduplné k životnímu prostředí. Zároveň je důležité zajistit plynulé dodávky energií i v případě krizových situací, aby nedošlo k ohrožení fungování státu či ztráty na lidských životech. [57] Velký důraz je kladen na diverzifikaci dodávek zemního plynu od různých zdrojů, ale také i přes odlišné dopravní cesty. Tímto krokem by se zvýšila bezpečnost a spolehlivost zásobování i v situacích, pokud by došlo např. k havárii či nějaké politické či obchodní krizi. Aktuálně totiž platí, že až 75 % dodávek zemního plynu Česká republika čerpá z Ruska. Zbývajících 25 % z Norska. Je důležité mít dodávky plynu v nouzových situacích, které by pokryly alespoň minimální technologickou spotřebu podle zákona o stavech nouze. Neméně důležité je zvyšování kapacit podzemních zásobníků plynu na území ČR a také budování nových podzemních zásobníků. Pokud dojde k omezení dodá-


21

vek plynu, je nutné využívat podzemní zásobníky přednostně pro domácí trh. ČR si klade za cíl získat prospěch z tranzitní schopnosti plynárenské soustavy v ose sever/jih a zachovat si významnou pozici tranzitéra plynu. [57] 2.2.3

Regulace na českém trhu s plynem

Regulace českého trhu s plynem je uskutečňována prostřednictvím několika institucí: Energetický regulační úřad (ERÚ), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Státní energetická inspekce (SEI) a Operátor trhu s elektřinou (OTE). Energetický regulační úřad (ERÚ) Energetický regulační úřad vznikl 1. ledna 2001. [2] ERÚ reguluje ceny dodávek energií – přeprava, distribuce plynu, čímž zajišťuje průhlednost a srozumitelnost ceny plynu pro konečného zákazníka. ERÚ se dále zabývá kontrolou soutěžních podmínek na trhu s plynem, v případě potřeby řeší spory. Spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Snaží se budovat konkurenceschopnost na trhu s plynem a vykonává dohled nad trhem s plynem. [33] Energetický regulační úřad zajišťuje implementaci směrnic EU, týkajících se energetiky, do českých podmínek. Zabývá se tvorbou pravidel, zabezpečujících efektivní fungování liberalizovaného trhu s energiemi a tvoří vyhlášky. [34] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vznikl v roce 1996. ÚOHS představuje ústřední orgán státní správy a není závislý na své rozhodovací aktivitě. V čele úřadu stojí předseda, jmenovaný prezidentem republiky. [74] Hlavním posláním této instituce je umožnit fungování trhů, které je v souladu s pravidly hospodářské soutěže, chránit spotřebitele. Úřad se snaží motivovat soutěžitele (dodavatele plynu) k tomu, aby jednali v souladu se soutěžním právem. Provádí zásahy, pokud zjistí praktiku, která by narušovala hospodářskou soutěž (kartelové dohody, zneužití dominantního postavení na trhu), umožňuje podnikům své chování napravit. ÚOHS vykonává dohled na trhem s plynem a v případě, že některá plynárenská společnost zneužije dominantního postavení na trhu, uloží jí pokutu. [74] Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Působnost Ministerstva průmyslu a obchodu je definována v zákoně č. 2/1969 Sb. MPO působí jako orgán státní správy, který má v kompetenci energetický sektor. MPO má za úkol vypracovat Státní energetickou koncepci, zajišťuje plnění mezinárodních závazků či smluv. Disponuje státním souhlasem v případě výstavby přímých vedení v plynárenství. [2] Ministerstvo průmyslu a obchodu

22


každý rok vypracovává Národní zprávu České republiky o elektroenergetice a plynárenství. MPO vypracovává nařízení v oblasti plynárenství.

Státní energetická inspekce (SEI) Státní energetická inspekce představuje orgán státní správy. Jejím nadřízeným je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. SEI je tvořena ústředním inspektorátem a územními inspektoráty. SEI má své sídlo v Praze a svým charakterem se jedná o rozpočtovou organizaci. Prostřednictvím zákona č. 458/2000 je SEI udělen rozsah své kontrolní činnosti i pravomoce. [22] Kromě kontrolních činností vykonává SEI i sankční činnosti. Pokud ERÚ zjistí porušení povinností plynárenskými společnostmi, ERÚ vyzve Státní energetickou inspekci, aby provedla kontrolu. Pokud SEI zjistí, že byl plynárenskou společností porušen zákon, je oprávněna jí pokutovat. [25] Operátor trhu s elektřinou (OTE) Společnost OTE, a.s., vznikla dne 18. dubna 2001. Funguje jako akciová společnost a jako její jediný akcionář působí stát, Česká republika. OTE nejdříve působil jako operátor trhu v elektroenergetice, novelou energetického zákona začal působit i jako operátor trhu s plynem. Společnost OTE představuje neutrální místo pro vypořádání odchylek mezi subjekty na trhu s plynem, zaznamenává změny dodavatele a organizuje krátkodobé trhy. [4] Jedním z cílů OTE je snažit se o transparentnější trh s plynem. OTE vypracovává měsíční a roční zprávy o trhu s elektřinou/plynem, monitoruje množství plynu umístěného v podzemních zásobnících a porovnává s kapacitou. OTE poskytuje informace provozovateli přepravní soustavy a provozovateli podzemních zásobníků plynu či provozovateli distribuční soustavy o tom, že někteří účastníci trhu si neplní své platební povinnosti. OTE vypracovává celkovou bilanci plynárenské soustavy a vypracovává statistiku, týkající se dovozu plynu a vývozu plynu. V neposlední řadě OTE vypracovává statistiku zákazníků, kteří změnili svého dodavatele plynu. [60]


23

3 Cena za dodávku zemního plynu Cena za dodávku zemního plynu, účtovaná plynárenskými společnostmi domácnostem, se skládá ze čtyř složek – distribuce plynu, přeprava plynu, poplatek za služby operátora trhu, čtvrtou složkou je komodita a obchod. Cena za distribuci plynu, přepravu plynu a poplatek za služby operátora trhu jsou složky regulované, každý rok je jejich výše stanovena Energetickým regulačním úřadem. Čtvrtá složka, cena za komoditu a obchod, je cenou neregulovanou, tržní, určují si ji jednotliví obchodníci s plynem. K rozdělení ceny dodávky plynu na složky regulované ERÚ a na složku tržní došlo díky liberalizaci trhu s plynem, tedy dne 1. 1. 2007. Na následujícím obrázku vidíme složení ceny dodávky plynu pro rok 2012. [11]

Distribuce a přeprava

OTE

Komodita a obchod 21 %

0,2 %

78,8 %

Obr. 1 Složení ceny dodávky zemního plynu pro české spotřebitele v roce 2012 Zdroj: vlastní zpracování; tzbinfo [11]

Pro rok 2012 tvoří regulované složky (distribuce, přeprava a služby operátora trhu) dohromady 21,2 % ceny dodávky plynu. Neregulovaná složka (komodita a obchod) tvoří 78,8 % ceny dodávky plynu. Nyní se zaměříme jednotlivě na cenu za distribuci, přepravu, služby operátora trhu a za komoditu a obchod.

3.1 Cena za distribuci zemního plynu Přeprava plynu pomocí distribuční soustavy do jednotlivých odběrných míst spotřebitelů je proces, který byl a vždy bude regulován. Vlastnictví distribuční soustavy vytváří na určitém geografickém prostoru přirozený monopol. Pouze jediná společnost na svém území zabezpečuje domácnostem distribuci plynu. Distribuční společnosti si navzájem nekonkurují a vytváří šest monopolních trhů. [24] Distributor plynu pouze dopravuje plyn pomocí distribuční soustavy k jednotlivým odběratelům (domácnostem), ale neobchoduje s plynem. S plynem obchoduje obchodník s plynem (dodavatel plynu), který plyn nakupuje a následně prodává domácnostem. Každá domácnost má tedy svého distributora

24


plynu, kterého si nemůže vybírat, a svého dodavatele plynu (obchodníka s plynem), kterého si sama vybírá. Na obrázku níže vidíme, jak je území ČR rozděleno do šesti distribučních území, na kterých působí šest distribučních společností. Distribuční společnost si domácnosti nemohou vybírat, je jim určena, podle místa, kde se domácnost nachází: v jižních Čechách zabezpečuje distribuci plynu všem domácnostem společnost E.ON Distribuce, a.s.3, ve východních Čechách společnost VČP Net, a.s. (skupina RWE), na severní Moravě společnost SMP Net, a.s. (skupina RWE), na jižní Moravě společnost JMP Net, a.s. (skupina RWE), v Praze společnost Pražská plynárenská Distribuce, a.s., ve zbývajícím území ČR zabezpečuje distribuci plynu domácnostem společnost RWE GasNet, a.s. (skupina RWE).

Obr. 2 Distribuční společnosti na svém distribučním území Zdroj: Tzbinfo [10]

V každém distribučním území existuje tradiční dominantní dodavatel plynu4, jelikož před otevřením trhu s plynem5 domácnosti v jednotlivých územích automaticky musely odebírat plyn od určitého obchodníka s plynem, např. všechny domácnosti z Prahy musely povinně odebírat plyn od společnosti Pražské plynárenské, a.s. Po otevření trhu s plynem některé domácnosti v Praze změnily svého dodavatele plynu, ale velmi mnoho domácností dodavatele plynu nemění, zůstává stále u společnosti Pražské plynárenské, a.s. Výsledkem toho je, že společnost Pražská plynárenská, a.s., je stále dominantním dodavatelem plynu na svém území, tedy v Praze. V jižních Čechách je potom tradičním dodavatelem plynu společnost E.ON Energie, a.s., ve východních Čechách společnost Společnost E.ON Distribuce, a.s., vznikla tak, že v důsledku unbundlingu došlo k rozdělení společnosti E.ON, a.s., na společnost E.ON Distribuce, a.s., zabývající se distribucí zemního plynu a na společnost E.ON Energie, a.s., zabývající se obchodem s plynem. 4 Dodavatel plynu, obchodník s plynem a plynárenská společnost jsou označení pro jeden stejný subjekt. 5 Před otevřením trhu s plynem působily v ČR jako obchodníci s plynem pouze společnosti: Pražská plynárenská, a.s., E.ON Energie, a.s., a společnosti ze skupiny RWE. 3


25

Východočeská plynárenská, a.s. (skupina RWE), na severní Moravě je dominantním dodavatelem plynu společnost Severomoravská plynárenská, a.s. (skupina RWE), na jižní Moravě společnost Jihomoravská plynárenská, a.s. (skupina RWE), ve zbývajícím území ČR je tradičním dodavatelem společnost RWE Energie, a.s. (skupina RWE). [10] Cena za distribuci plynu pokrývá náklady vzniklé provozováním distribuční soustavy, měřením, vypracováním dat, které jsou nutné pro vyvažování plynárenské soustavy v ČR. V ceně jsou zahrnuty rovněž odpisy. Ceny za distribuci plynu jsou u jednotlivých distribučních společností rozdílné, jelikož distribuční soustavy jsou v jednotlivých územích odlišné6. [35] Cena za distribuci plynu se skládá ze dvou částí, první složka je variabilní, druhá složka fixní. Variabilní složka je cena za plyn, který zákazník skutečně odebere (v Kč/MWh). Spotřebitel platí tím vyšší variabilní složku, čím více plynu odebírá. Fixní složka představuje stálý měsíční plat. Fixní složku ceny za distribuci musí spotřebitel platit za všechny měsíce roku (i za měsíce, kdy plyn neodebírá). Fixní složkou zákazník platí za možnost získávat plyn z distribuční soustavy v libovolný čas. [36] Cenu za distribuci platí domácnosti svému dodavateli plynu (nikoliv distributorovi).

3.2 Cena za přepravu zemního plynu Cena za přepravu zemního plynu se pro celý český trh s plynem neliší a je stejná, tudíž i vzdálenostně nezávislá, tzv. princip poštovní známky. Vzdálenostní nezávislost je způsobena relativně malou rozlohou naší republiky. Výše ceny za přepravu plynu se odvíjí od množství plynu, které je nutné přepravit v průběhu jednoho dne. Každá domácnost tedy platí stejnou částku za přepravu plynu. Výši této částky určuje podobně jako cenu za distribuci plynu Energetický regulační úřad. [36]

3.3 Cena za služby operátora trhu Prostřednictvím ceny za služby operátora trhu domácnosti hradí náklady operátora trhu. Domácnosti hradí za služby operátora trhu v roce 2012 částku 2,1 Kč za 1 MWh spotřebovaného plynu. Tato složka je také regulovaná a představuje nejmenší složku ceny dodávky plynu. [68]

3.4 Cena za komoditu a obchod Zbývajících téměř 80 % ceny plynu je neregulovaná složka ceny plynu. Tuto cenu si určují jednotliví dodavatelé plynu sami. Je tvořena nákupní cenou plynu od dovozce či jiného obchodníka s plynem, náklady na obchodní činnost, ziskem obchodníka (marží) a náklady na uskladňování plynu. [35] Cena za komoditu a obchod se skládá stejně jako cena za distribuci ze dvou částí, první složka je variabilní, druhá složka fixní. Variabilní složka je cena za plyn, který zákazník 6

Závisí např. na hustotě plynofikace domácností či na geografických podmínkách.

26


skutečně odebere (v Kč/MWh). Fixní složka představuje stálý měsíční plat, který spotřebitel platí za všechny měsíce roku (i za měsíce, kdy plyn neodebírá). Do roku 2007 určoval ceny plynu pro domácnosti jednotlivým obchodníkům s plynem Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad stanovil maximální ceny za plyn a jednotliví dodavatelé plynu si tyto ceny okopírovali do svých ceníků. První známkou snahy dodavatelů odlišit se bylo, že nastavili ceny o něco nižší než maximální. Od 1. ledna 2007 si jednotliví obchodníci s plynem určují ceny za plyn samy, ERÚ určuje pouze cenu za distribuci, přepravu, a poplatek za služby operátora trhu. [70] Existují dvě možnosti, pomocí kterých obchodníci s plynem v ČR mohou získat komoditu, kterou posléze budou prodávat spotřebitelům. První možností je koupit zemní plyn prostřednictvím dlouhodobých kontraktů s ruskými či norskými producenty plynu. Druhou možností je nákup zemního plynu na krátkodobých spotových trzích. Pokud se obchodník rozhodne nakoupit plyn prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, cena plynu v dlouhodobém kontraktu se vypočítává na základě cen ropy na světových trzích. Pokud tedy roste cena ropy na světových trzích, roste i cena plynu, protože ceny plynu kopírují s několikaměsíčním zpožděním a drobnými odchylkami cenu ropy. Důležitým faktem je, že obchodníci s plynem v ČR nakupují téměř všechen plyn z Ruska a Norska a za tento plyn platí v USD či EUR. Proto má na cenu plynu pro domácnosti vliv vývoj kurzu USD/CZK a EUR/CZK. [65] Druhou možností, jak mohou obchodníci s plynem nakoupit plyn, je prostřednictvím spotových trhů v Evropě, tedy na energetických burzách (např. německá energetická burza EEX a spotový trh TTF v Nizozemí). Cena plynu při nákupu na burze je určena pomocí tržních mechanismů, tedy střet aktuální nabídky a poptávky a obchoduje se v EUR/MWh. Konečná cena plynu pro české spotřebitele tedy závisí na kurzu EUR/CZK. [37] Společnost RWE Transgas, a.s., dominantní dodavatel plynu v ČR, se v minulosti zavázala nakupovat plyn prostřednictvím dlouhodobých kontraktů (výpočet ceny plynu z ceny ropy, která nyní na světových trzích silně zdražuje) s ruským Gazpromem, zatímco alternativní obchodníci s plynem nakupují plyn na energetických burzách v Evropě, kde je plyn podstatně levnější. [65] Přes dlouhodobé kontrakty nakupovala skupina RWE v lednu roku 2012 plyn od Gazpromu v ceně 482 USD za 1000 m3, zatímco alternativní obchodníci ve stejném období nakupovali plyn v ceně 300 USD za 1000 m3. [62, 84] Noví obchodníci, využívající nákupu plynu na energetických burzách, mohou spotřebitelům nabídnout nižší ceny, a tím sílí na českém trhu s plynem konkurence. [50] Nelze ovšem předpovídat, zda se alternativní obchodníci na českém trhu s plynem udrží i v případě, že ceny plynu na spotových trzích opět převýší ceny plynu v dlouhodobých kontraktech. V současné době má RWE dlouhodobé kontrakty na zemní plyn až do roku 2035. [53] Přestože v současné době RWE díky dlouhodobým kontraktům na trhu s plynem ztrácí, může v budoucnu nastat situace, že plyn na energetických burzách začne výrazně stoupat a RWE bude z dlouhodobého kontraktu těžit. [62]


27

3.5 Faktory ovlivňující cenu zemního plynu Cena plynu je určena převážně vývojem cen ropy na světových trzích. Pokud roste cena ropy na světových trzích, s několikaměsíčním zpožděním roste i cena plynu. Dalším faktorem, ovlivňujícím cenu plynu, je LNG (zkapalnělý plyn). Pokud dochází k rozvoji globalizace LNG, ceny plynu klesají, protože se snižuje poptávka po plynu dodávaném klasicky pomocí potrubí. Na cenu plynu má také vliv, jestliže se prosazuje politika, která preferuje využívání zemního plynu, potom dochází k nárůstu cen plynu, protože se zvyšuje poptávka po plynu. Pokud se prosazuje politika odklonu od jádra rovněž se zvyšuje poptávka po plynu a roste jeho cena. Mezi další faktory, ovlivňující cenu plynu na světových trzích, je vliv počasí či přírodních katastrof. Mírné teploty způsobují pokles cen plynu, naopak v době silných zimních mrazů se cena plynu prudce zvyšuje. Ceny plynu rostou i v důsledku hurikánů či přírodních katastrof. Ceny plynu zvyšují i různé občanské nepokoje, např. nepokoje na Blízkém východě či v Africe. [82] Pokud dojde k vyčerpání ložisek zemního plynu, aniž by došlo k nalezení nového ložiska, ceny plynu také rostou, protože se snižuje nabídka plynu. Naopak objevení nových ložisek zemního plynu má za následek snížení ceny plynu, protože se zvyšuje nabídka zemního plynu. Faktorem ovlivňujícím cenu plynu je i rozvoj ekonomik jako je Čína a Indie. Tyto země neustále zvyšují svou spotřebu zemního plynu, zvyšují poptávku po plynu, což způsobuje růst cen zemního plynu. [82]

28

Český trh s plynem

4 Český trh s plynem 4.1 Vývoj českého trhu s plynem Vývoj českého trhu s plynem budeme sledovat ze dvou hledisek – dovoz plynu do ČR (velkoobchodní trh s plynem) a dále prodej plynu konečným spotřebitelům (maloobchodní trh s plynem). U velkoobchodního trhu s plynem budeme sledovat vývoj od roku 2005 do roku 2010, u maloobchodního trhu s plynem vývoj od roku 2005 do roku 2011. 4.1.1

Velkoobchodní trh s plynem

V rámci velkoobchodního trhu s plynem budeme nejprve sledovat, jak se zvyšoval počet dovozců plynu do ČR, a následně se podíváme, jak se v letech snižoval podíl společnosti RWE Transgas, a.s., na dovozu plynu do ČR. Na následujícím obrázku vidíme, jak se každým rokem zvyšoval počet dovozců zemního plynu do České republiky.

Počet dovozců plynu do ČR 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 3 Počet dovozců plynu do ČR v období let 2005-2010 Zdroj: vlastní zpracování; Eru [24], Eru [25], Eru [26], Eru [27], Eru [28], Eru [29]

V roce 2005 a 2006 působila na velkoobchodním trhu s plynem jako jediný dovozce plynu společnost RWE Transgas, a. s. [24,25] V této době neměly žádné další společnosti odvahu společnosti RWE Transgas, a.s., konkurovat. První společností, která překonala obavy z neúspěchu, převzala na sebe nevyhnutelné podnikatelské riziko a začala konkurovat společnosti RWE Transgas, a.s., byla v roce 2007 společnost VEMEX, s.r.o. [26] V roce 2008 již dováželo plyn do ČR celkem pět dovozců. [27] Je pravděpodobné, že společnosti, které začaly nově dovážet plyn do ČR, se snažily napodobit společnost VEMEX, s.r.o., které se


29

úspěšně dařilo konkurovat společnosti RWE Transgas, a.s. Zlom nastal v roce 2009, kdy dováželo plyn do ČR již 12 dovozců, meziroční nárůst činil 140 %. Lze se domnívat, že takto velký nárůst počtu dovozců plynu byl způsoben úspěchem předchozích dovozců plynu v konkurenci společnosti RWE Transgas, a.s. Díky již velkému počtu dovozců plynu v roce 2009 sílila konkurence na velkoobchodním trhu s plynem. V roce 2010 došlo ke zvýšení počtu dovozců plynu na 19, meziroční nárůst činil 58,3 %. V roce 2010 začaly výrazně klesat ceny plynu na energetických burzách v západní Evropě. [29] Můžeme se tedy domnívat, že nárůst počtu dovozců plynu v roce 2010 byl způsoben faktem, že další společnosti využily příležitosti nákupu levného plynu na energetických burzách a začaly se zabývat dovozem plynu do ČR také. Na následujícím obrázku je ilustrován klesající podíl společnosti RWE Transgas, a.s., na dovozu plynu v jednotlivých letech.

RWE Transgas, a.s.

VEMEX, s.r.o.

Ostatní dovozci

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 4 Podíly jednotlivých dovozců plynu na dovozu plynu do ČR v období let 2005-2010 Zdroj: vlastní zpracování; Eru [24], Eru [25], Eru [26], Eru [27], Eru [28], Eru [29]

Podíl společnosti RWE Transgas, a.s., na dovozu plynu do ČR činil v roce 2005 i v roce 2006 100 %, jelikož společnost byla jediným dovozcem plynu. Během dalších let podíl společnosti RWE Transgas, a.s., klesal, až její podíl činí v roce 2010 72,6 %. Podíl společnosti RWE Transgas, a.s., klesal v důsledku růstu podílů společnosti VEMEX, s.r.o., a dalších společností, zařazených v našem obrázku pod skupinou „Ostatní dovozci“. Zatímco podíl společnosti RWE Transgas, a.s., se v letech snižoval, současně rostl podíl společnosti VEMEX, s.r.o., která v roce 2009 dosáhla dokonce podílu 8,5 %. Podíl společnosti VEMEX, s.r.o., ale v roce 2010 klesl, jelikož se výrazně zvýšil podíl „Ostatních dovozců“. V kategorii „Ostatních dovozců“ byla v roce 2010 významná společnost

30


United energy trading, a.s., která dosáhla podílu 4,94 %, či společnost SPP CZ, a.s., která dosáhla 5% podílu na velkoobchodním trhu s plynem. [29] 4.1.2

Maloobchodní trh s plynem

V rámci maloobchodního trhu s plynem se budeme zabývat podíly jednotlivých společností na prodeji plynu konečným spotřebitelům. Na obrázku je znázorněn pokles podílu skupiny RWE na prodeji plynu konečným spotřebitelům v ČR. Skupina RWE

Pražská plynárenská, a.s.

VEMEX Energie, a.s.

Ostatní dodavatelé

E.ON Energie, a.s.

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 5 Podíly plynárenských společností na prodeji plynu konečným spotřebitelům v období let 2005-2010 Zdroj: vlastní zpracování; Eru [24], Eru [25], Eru [26], Eru [27], Eru [28], Eru [29], Lidovky [69]

V roce 2005 činil podíl společností ze skupiny RWE na prodeji plynu konečným spotřebitelům 83,6 %. Skupina RWE byla dominantním dodavatelem plynu a ovládala více než 4/5 českého trhu s plynem. Podíl skupiny RWE ale postupně každým rokem klesal, až v roce 2011 činí 52,46 %. Podíl skupiny RWE klesal na úkor růstu podílů společnosti VEMEX, s.r.o., a dalších společností zařazených v našem obrázku pod názvem „Ostatní dodavatelé“. Podíl společnosti Pražské plynárenské, a.s., se v jednotlivých letech výrazně nezměnil, v roce 2011 se ustálil na 14 %. Přestože společnost Pražská plynárenská, a.s., nepatří mezi nejlevnější dodavatele plynu, u domácností je oblíbená. Lze se domnívat, že ji domácnosti považují za stabilního a důvěryhodného dodavatele plynu. Rozdíly v cenách plynu u plynárenských společností, aktuálně působících na českém trhu s plynem, budou znázorněny v kapitole 4.3, kde vyhodnotíme, kteří dodavatelé plynu patří mezi levnější a kteří mezi dražší. Podíl společnosti E.ON Energie, a.s., se v letech také výrazně neměnil, v posledních letech její podíl spíše roste. V roce 2011 se podíl společnosti E.ON Energie, a.s.,


31

ustálil na 4,87 %. Společnost E.ON Energie, a.s., je podobně jako společnost Pražská plynárenská, a.s., oblíbená na českém trhu s plynem. V posledních letech k ní domácnosti přechází často z důvodu, že patří ke stabilním dlouhodobým dodavatelům plynu v ČR a současně je řazena i mezi levnější dodavatele plynu. Podíl společnosti VEMEX, s.r.o., od roku 2007 do roku 2009 rostl. Společnost VEMEX, s.r.o., byla v této době u spotřebitelů oblíbená, lze předpokládat, že nabízela dodávky plynu levněji než společnosti ze skupiny RWE. Především kvůli růstu podílu společnosti VEMEX, s.r.o., v letech 2007 a 2008, klesal podíl skupiny RWE. V roce 2010 a 2011 podíl společnosti VEMEX, s.r.o., klesal. Je pravděpodobné, že domácnosti odcházely od společnosti VEMEX, s.r.o., k „Ostatním dodavatelům“. Je zřejmé, že v rámci skupiny „Ostatních dodavatelů“ některé plynárenské společnosti nabízely plyn domácnostem výrazně levněji než společnost VEMEX, s.r.o. Jak vidíme na obrázku, „Ostatní dodavatelé“ se na českém trhu s plynem objevili v roce 2007, kdy měli zanedbatelný podíl 0,33 %. V roce 2011 již činí podíl „Ostatních dodavatelů“ 23,95 %. Lze se domnívat, že k „Ostatním dodavatelům“ přecházely domácnosti od společností ze skupiny RWE, kterým významně klesal podíl na trhu. Je vysoce pravděpodobné, že „Ostatní dodavatelé“ nabízeli plyn domácnostem levněji než společnosti ze skupiny RWE. V rámci „Ostatních dodavatelů“ dosáhly významného podílu v roce 2011 např. společnosti BOHEMIA ENERY entity, s.r.o., či společnost ČEZ Prodej. s.r.o. [69] Velká oblíbenost společnosti ČEZ Prodej, s.r.o., je zřejmě způsobena faktem, že skupinu ČEZ zná v ČR téměř každá domácnost. Domácnosti proto uvítaly, když skupina ČEZ začala kromě elektřiny nabízet i plyn. Mnoho domácností potom odebírá od skupiny ČEZ současně elektřinu i plyn. Společnost ČEZ se navíc chová také společensky odpovědně, ohleduplně k životnímu prostředí, je možné, že i proto je u domácností oblíbená.

4.2 Vývoj cen zemního plynu pro české domácnosti V této kapitole budeme sledovat, jak se vyvíjely ceny zemního plynu pro české domácnosti. Nejdříve bude znázorněn graf, ve kterém si ukážeme vývoj průměrné ceny plynu pro domácnosti v České republice v období od vzniku ČR, od roku 1993, do roku 2010. Na tomto grafu budeme sledovat obecný vývoj průměrných cen plynu pro domácnosti v ČR. Ve druhé části bude zobrazen graf s vývojem cen plynu od roku 2004 do roku 2011 u tří konkrétních plynárenských společností, působících na českém trhu s plynem již před liberalizací trhu s plynem v ČR do současnosti. Na tomto grafu budeme sledovat vývoj cen plynu pro české domácnosti v závislosti na otevření trhu s plynem a budeme sledovat, jaké dopady liberalizace trhu s plynem na ceny plynu měla.

32


4.2.1

Vývoj průměrné ceny plynu

V grafu je zobrazen vývoj cen plynu pro domácnosti v jednotlivých letech podle indexu spotřebitelských cen (CPI). Používané průměrné ceny zemního plynu jsou včetně daně z přidané hodnoty. Jedná se o variabilní složku ceny za plyn (cena za odebraný plyn), tedy v cenách plynu není zahrnut měsíční fixní plat, který musí domácnosti také platit. 3 Průměrná cenaplynu plynu domácnosti v Kč/m Průměrná cena propro domácnosti v ČR v Kč/m3

16 14 12 10 8 6 4 2 1.93 7.93 1.94 7.94 1.95 7.95 1.96 7.96 1.97 7.97 1.98 7.98 1.99 7.99 1.00 7.00 1.01 7.01 1.02 7.02 1.03 7.03 1.04 7.04 1.05 7.05 1.06 7.06 1.07 7.07 1.08 7.08 1.09 7.09 1.10 7.10

0

Obr. 6 Vývoj průměrné ceny plynu pro domácnosti v ČR v Kč/m3 v období let 1993-2010 Zdroj: vlastní zpracování; Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY [56]

Na obrázku vidíme, že domácnosti na českém trhu s plynem čelí již od počátku vzniku České republiky, tedy od 1. 1. 1993, rostoucím cenám zemního plynu. Zatímco v lednu 1993 platily domácnosti průměrně 2,28 Kč za m3 plynu, v lednu roku 1999 domácnosti platily 5,25 Kč za m3 plynu. Během šesti let došlo tedy k nárůstu průměrných cen plynu pro domácnosti v ČR o 130 %. Nárůst cen plynu byl způsoben jednak růstem cen ropy na světových trzích, zčásti také nárůstem daně z přidané hodnoty, kdy od 1. 1. 1998 se zvýšila daň z přidané hodnoty z 5 % na 22 %. [56] Průměrné ceny plynu pro domácnosti v ČR začaly výrazněji růst na přelomu tisíciletí. Od července 1999 do ledna 2002 ceny plynu vzrostly z 5,25 Kč za m3 na 8,75 Kč za m3. Jednalo se tedy o nárůst o 67 %. V této době, na přelomu tisíciletí, rostly ceny plynu ve většině zemí EU, jelikož rostla cena ropy na světových trzích. Průměrné ceny plynu pro české domácnosti začaly podruhé výrazněji růst od dubna roku 2005, přičemž svého maxima dosáhly v lednu 2009. Ceny plynu opět reagovaly na rostoucí ceny ropy na světových trzích. V tomto období ceny plynu vzrostly z 8,17 Kč za m3 v dubnu 2005 na 13, 96 Kč za m3 v lednu 2009, nárůst celkem o 71 % během tří a půl let. Z obrázku je zřejmé, že průměrné ceny plynu pro domácnosti stále rostou. Během jedenácti let, od ledna roku 2000 do konce roku 2010 průměrné ceny plynu pro domácnosti v České republice vzrostly o 218 %. Růst cen plynu ovlivnil především růst cen ropy, dále pak růst daně z přidané hodnoty či oslabování české koruny vůči euru či dolaru.


4.2.2

33

Vývoj cen plynu u vybraných plynárenských společností

Vývoj cen plynu pro domácnosti v České republice si nyní ukážeme přímo na konkrétních plynárenských společnostech, které jsou tradičními regionálními dodavateli plynu vždy na svém distribučním území. Těmito plynárenskými společnosti jsou společnosti Východočeská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., Pražská plynárenská, a.s.. Jelikož společnosti Východočeská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s., a RWE Energie, a.s., jsou součástí skupiny RWE, ceny plynu jsou u těchto společností velmi podobné až totožné, liší se pouze z důvodu rozdílných poplatků za distribuci v jednotlivých distribučních územích. Cenový vývoj plynu v ČR tedy zobrazíme jen na jedné společnosti ze skupiny RWE – zvolíme společnost Jihomoravskou plynárenskou, a.s. Dále budeme vývoj cen sledovat na společnosti E.ON, a.s. (dříve Jihočeská plynárenská) a na společnosti Pražské plynárenské, a.s. Budeme vždy uvažovat domácnost z kraje, kde jsou jednotlivé společnosti dominantními obchodníky – domácnost z jižní Moravy, domácnost z jižních Čech a domácnost z Prahy. Modelová domácnost bude mít roční spotřebu plynu v intervalu 25-30 MWh. Bude zobrazen vývoj variabilní složky ceny plynu v Kč/MWh. Tato cena je včetně ceny za distribuci, přepravu, služby operátora trhu. Opět se nebudeme zabývat vývojem měsíčního fixního platu. Na následujícím obrázku vidíme vývoj cen plynu pro domácnosti u námi vybraných plynárenských společností v Kč/MWh. E.ON, a.s.

Pražská plynárenská, a.s.

Jihomoravská plynárenská, a.s.

1600 Cena plynu v Kč/MWh

1400 1200 1000 800 600 400 200 1.1.04 1.4.04 1.5.04 1.10.04 1.1.05 1.4.05 1.7.05 1.10.05 1.1.06 1.4.06 1.10.06 1.1.07 1.4.07 1.7.07 1.10.07 1.1.08 1.4.08 1.7.08 1.10.08 1.1.09 1.4.09 1.7.09 1.10.09 1.1.10 1.4.10 1.7.10 1.10.10 1.1 1.6.11 1.10.11 1.11.11 19.12.1

0

Obr. 7 Vývoj cen plynu pro domácnosti u vybraných plynárenských společností v Kč/MWh v období let 2004-2011 Zdroj: vlastní zpracování; tzbinfo [71]

Od ledna 2004 do dubna roku 2005 se ceny plynu u tří plynárenských společností výrazně neměnily. Ceny plynu u všech plynárenských společností začaly

34


výrazněji růst od dubna roku 2005, přičemž vrcholu dosáhly o rok později, v dubnu 2006, poté následoval pokles cen. Plyn v této době dovážela do ČR pouze společnost RWE Transgas, a.s., která nakupovala plyn přes dlouhodobé kontrakty, ve kterých je cena plynu vázána na cenu ropy. Cena ropy na světových trzích v této době výrazně rostla, a proto se vysoké ceny ropy odrazily ve vysokých cenách plynu, nabízených plynárenskými společnostmi českým domácnostem. Důvodem růstu cen plynu v ČR byl růst cen ropy na světových trzích Je zřejmé, že ani liberalizace trhu s plynem, která probíhala v období od 1. 1. 2005 do 1. 1. 2007, nevedla ke snížení cen plynu pro konečné spotřebitele. Naopak – během roku 2007 ceny plynu u plynárenských společností začaly výrazně růst. U společnosti Jihomoravské plynárenské, a.s., a Pražské plynárenské, a.s., začaly ceny plynu opět výrazněji růst 1. 4. 2007, u společnosti E.ON, a.s., až od 1. 10. 2007. V tomto období také začala výrazně oslabovat česká koruna vůči euru a dolaru. Od této doby ceny plynu u všech společností rostly, navzdory proběhlé liberalizaci trhu s plynem v ČR, až do konce roku 2008. Byla to situace před hospodářskou krizí. Zvyšovala se spotřeba plynu/ropy v Evropě, poptávka po plynu/ropě prudce rostla, ceny plynu a ropy na světových trzích rostly. Od 1. 1. 2009 se začala projevovat celosvětová hospodářská krize, kdy se zpomalil vývoj ekonomiky, začala klesat spotřeba i poptávka po ropě/plynu a následoval strmý pokles cen plynu a ceny plynu klesaly až do března 2010. Od dubna 2010 začaly ve všech plynárenských společnostech ceny plynu opět růst. Do března 2010 se ceny plynu ve všech plynárenských společnostech vyvíjely velmi podobně. Ceny se rozpojily a začaly se více lišit až od dubna 2010, kdy ceny plynu u Jihomoravské plynárenské, a.s., začaly výrazně převyšovat ceny plynu u Pražské plynárenské, a.s., a u společnosti E.ON, a.s., jelikož skupina RWE je vázána nevýhodnými dlouhodobými kontrakty na dodávky plynu. Od doby otevření trhu s plynem, od 1. 1. 2007 do 19. 12. 2011 ceny plynu u námi sledovaných plynárenských společností vzrostly nejvíce u společnosti Jihomoravské plynárenské, a.s. (skupina RWE), a to o 74 %. Liberalizace trhu s plynem v ČR nevedla ke snížení cen plynu pro konečné spotřebitele, jelikož na ceny plynu má silnější vliv než liberalizace trhu s plynem vývoj cen ropy. Na ceny plynu v ČR má také vliv kurz CZK/EUR i kurz CZK/USD, což se také promítlo ve vyšších cenách za plyn pro české domácnosti. Cenu plynu také ovlivňuje stále rostoucí daň z přidané hodnoty či inflace.

4.3 Rozdíly v cenách za plyn u jednotlivých dodavatelů I přesto, že ceny plynu pro domácnosti v ČR stále rostou, domácnosti mohou za dodávky zemního plynu ušetřit, a to výběrem vhodného dodavatele plynu. Možnost vybrat si svého dodavatele plynu domácnosti dostaly díky liberalizaci trhu s plynem. Na patnácti plynárenských společnostech, které jsou na našem českém trhu nejznámější a nejčastěji využívané domácnostmi, si ukážeme, jak mohou domácnosti snížit své náklady za dodávky plynu. Budeme sledovat náklady na plyn u domácností s roční spotřebou plynu 30 MWh (domácnost, která využívá plyn k vaření, ohřevu vody a topení v menším rodinném domě) a 50 MWh


35

(domácnost, která využívá plyn k vaření, ohřevu vody a topení ve velkém nezatepleném rodinném domě). Tyto konkrétní roční spotřeby plynu jsme zvolili z důvodu, že by nebylo významné uvažovat domácnosti s nízkou roční spotřebou plynu, tedy domácnosti, které plynem netopí, ale pouze pomocí plynu ohřívají vodu (spotřeba 1,5 MWh), či vaří (spotřeba 8 MWh). Hlavní úspory na dodávkách plynu mohou dosáhnout především domácnosti, které mají vysokou roční spotřebu plynu, tedy pomocí plynu i topí, a náklady na plyn pro ně představují vysoký podíl celkových ročních výdajů na bydlení. Budeme vycházet z ceníků jednotlivých plynárenských společností platných od 1. 1. 2012. Musíme si zvolit distribuční území, ve kterém se domácnost bude nacházet, jelikož pro různá distribuční území by se roční náklady na plyn lišily. Jako distribuční území si zvolíme jižní Moravu, domácnosti se tedy ve všech následujících případech nachází na jižní Moravě. 4.3.1

Domácnosti s roční spotřebou plynu 30 MWh

Následující graf zobrazuje, kolik by domácnost na jižní Moravě s roční spotřebou plynu 30 MWh, zaplatila ročně za dodávky plynu u jednotlivých plynárenských společností.7 Náklady na plyn v Kč/rok E.ON Energie, a.s. ELIMON, a.s. United Energy Trading, a.s. Optimum energy, s.r.o. LAMA, a.s. Pražská plynárenská, a.s. VEMEX Energie, a.s. Gas International, s.r.o. BICORN, s.r.o. ČEZ Prodej, s.r.o. X Energie s.r.o. České Energetické Centrum, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. RWE Energie, a.s.

37 076 37 704 38 640 39 313 40 886 41 498 41 772 44366 44 529 46 286 46 654 46 735 46 834 46 834 48 723

Obr. 8 Náklady na plyn domácností s roční spotřebou plynu 30 MWh u jednotlivých obchodníků s plynem v Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování; ELIMON, a.s. [21], Optimum Energy, s.r.o. [61], United Energy Trading, a.s. [73], E.ON Energie, a.s. [39], BICORN, s.r.o. [12], LAMA energy, a.s. [55], ČEZ Prodej, s.r.o. [67], VEMEX Energie, a.s. [75], České Energetické Centrum, s.r.o. [23], X Energie, s.r.o. [78], BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. [13], CENTROPOL ENERGY, a.s. [17], RWE Energie, a.s. [65], Gas International, s.r.o. [52], Pražská plynárenská, a.s. [64]

7

podrobnější výpočet v tabulce 1 v Přílohách

36


Z obrázku je zřejmé, že nejnižší roční náklady na plyn mají domácnosti u dodavatelů plynu – E.ON Energie, a.s., či ELIMON, a.s. Lze předpokládat, že těmto společnostem se daří nakupovat plyn za nízké ceny, a proto mohou posléze nabídnout levný plyn i domácnostem. Dalším možným důvodem nízkých cen u těchto společností je, že si ponechávají velmi nízkou marži (zisk), a proto nabízí domácnostem levný plyn. Naopak vysoké roční náklady zaplatí domácnosti, které získávají dodávky plynu od společností BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., či od společnosti CENTROPOL ENERGY, a.s. Je možné, že tyto společnosti nabízí domácnostem drahý plyn, jelikož plyn nakupují za vysoké ceny od ostatních obchodníků s plynem. Možné je i vysvětlení, že si tyto společnosti účtují vysokou marži (zisk), proto nabízí dražší plyn domácnostem. Jednoznačně nejvyšší náklady mají domácnosti, odebírající plyn od společnosti RWE Energie, a.s. Společnost RWE Energie, a.s., nabízí drahý plyn, jelikož je vázána cenově nevýhodným dlouhodobým kontraktem na dodávky plynu. Ztráty vzniklé nákupem drahého plynu si tak společnost RWE Energie,a .s., kompenzuje na vysokých cenách plynu nabízeného domácnostem. Jestliže by domácnost, odebírající plyn od společnosti RWE Energie, a.s., změnila svého dodavatele plynu na společnost E.ON Energie, a.s., ročně by ušetřila 11 647 Kč (24 %). V případě, že by domácnost měnila dodavatele ze společnosti RWE Energie, a.s., na tradičního dodavatele plynu - společnost Pražskou plynárenskou, a.s., ročně by ušetřila 7 225 Kč (15 %). Pokud by domácnost odešla od společnosti RWE Energie, a.s., např. ke společnosti ČEZ Prodej, s.r.o, ušetřila by ročně 2 437 Kč (5 %). Je zřejmé, že při takto velké roční spotřebě plynu se domácnostem vyplatí prostudovat cenové podmínky jednotlivých plynárenských společností, působících na českém trhu s plynem, a změnit svého dodavatele plynu. Změnou dodavatele plynu mohou domácnosti ušetřit ročně tisíce korun. 4.3.2

Domácnosti s roční spotřebou plynu 50 MWh

Na následujícím obrázku je ilustrováno, jaké jsou roční náklady na plyn domácností v jižní Moravě s roční spotřebou plynu 50 MWh u jednotlivých dodavatelů plynu.8 Vidíme, že cenové rozdíly u jednotlivých dodavatelů jsou velké. Při roční spotřebě plynu 50 MWh je nejlevnějším dodavatelem plynu společnost ELIMON, a.s., zatímco při spotřebě plynu 30 MWh byla nejlevnější společnost E.ON Energie a.s. Rozdílné pořadí dodavatelů plynu při různých spotřebách plynu je způsobeno tím, že při různých spotřebách plynu mají dodavatelé plynu stanovené různé ceny pro spotřebitele. Vysoké ceny za roční dodávky plynu zaplatí domácnosti opět u společnosti BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o, či u společnosti CENTROPOL ENERGY, a.s. Jednoznačně nejdražší plyn nabízí stejně jako při spotřebě 30 MWh společnost RWE Energie, a.s.

8

podrobnější výpočet v tabulce 2 v Přílohách


37

Náklady na plyn v Kč/rok ELIMON, a.s. E.ON Energie, a.s. United Energy Trading, a.s. Optimum energy, s.r.o. LAMA, a.s. Pražská plynárenská, a.s. VEMEX Energie, a.s. Gas International, s.r.o. BICORN, s.r.o. ČEZ Prodej, s.r.o. X Energie s.r.o. České Energetické Centrum, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. RWE Energie, a.s.

61 345 61 699 63 001 64 114 66 591 67 707 68 125 72 728 72 730 75 659 76 252 76 328 76 552 76 552 79 641

Obr. 9 Náklady na plyn domácností s roční spotřebou plynu 50 MWh u jednotlivých obchodníků s plynem v Kč/rok Zdroj: vlastní zpracování; ELIMON, a.s. [21], Optimum Energy, s.r.o. [61], United Energy Trading, a.s. [73], E.ON Energie, a.s. [39], BICORN, s.r.o. [12], LAMA energy, a.s. [55], ČEZ Prodej, s.r.o. [67], VEMEX Energie, a.s. [75], České Energetické Centrum, s.r.o. [23], X Energie, s.r.o. [78], BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. [13], CENTROPOL ENERGY, a.s. [17], RWE Energie, a.s. [65], Gas International, s.r.o. [52], Pražská plynárenská, a.s. [64]

Z obrázku lze také vysledovat, kolik by domácnost s roční spotřebou 50 MWh ušetřila v případě, že by odešla od nejdražšího dodavatele plynu, tedy od společnosti RWE Energie, a.s., k jiným plynárenských společnostem. Kdyby domácnost změnila svého dodavatele z RWE Energie, a.s., na ELIMON, a.s., ročně by ušetřila 18 296 Kč (23 %). Při přestupu ke společnosti E.ON Energie, a.s., by domácnost ušetřila 17 942 Kč (22,5 %). Při přestupu k tradičnímu dodavateli plynu, ke společnosti Pražské plynárenské, a.s., by domácnost ušetřila 11 934 Kč (15 %). Jestliže by domácnost přestoupila např. ke společnosti ČEZ Prodej, s.r.o., ročně by ušetřila 3 982 Kč (5 %). Při roční spotřebě plynu 50 MWh by bylo pro domácnosti nerozumné zůstávat u nejdražšího dodavatele plynu a nevyužít situace na trhu, kdy se ceny plynu u jednotlivých dodavatelů výrazně liší. Výběrem vhodného dodavatele plynu může domácnost s roční spotřebou plynu 50 MWh ušetřit i desetitisíce korun za rok.

38


4.4 Změny dodavatele plynu domácnostmi V následující části se podíváme, zda, a jak často, domácnosti své dodavatele plynu v období let 2007-2011 měnily. Zjistíme, ke kterým dodavatelům plynu domácnosti nejčastěji přechází. Bude nás zajímat, zda domácnosti přechází k dodavatelům plynu, které jsme v rámci kapitoly 4.3 vyhodnotili jako nejlevnější – společnost E.ON Energie, a.s., společnost ELIMON, a.s., či společnost United Energy Trading, a.s. 4.4.1

Počty změn dodavatele plynu domácnostmi Počet změn dodavatele plynu

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 10 Počet změn dodavatele plynu domácnostmi v letech 2007-2011 Zdroj: vlastní zpracování; Eru [31]

Na obrázku vidíme, jak často domácnosti měnily dodavatele zemního plynu. V roce 2007, kdy se trh s plynem plně otevřel konkurenci, změnilo dodavatele plynu 6524 domácností. V roce 2008 je znát velký pokles ve změnách dodavatelů plynu, dodavatele plynu změnilo pouhých 11 domácností, ve srovnání s předcházejícím rokem tedy o 99,83 % méně domácností. Lze se domnívat, že tento velký pokles ve změnách dodavatele byl způsoben tím, že plynárenské společnosti nejevily o domácnosti zájem a spíše se zaměřovaly na firmy. Domácnosti se také obávaly přestupu k jinému dodavateli plynu. Rok 2009 je charakterizován nárůstem počtu změn dodavatele plynu domácnostmi, a to na 28 402 změn dodavatele plynu, oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o 258 100 %. V roce 2009 domácnosti tedy začaly velmi často měnit dodavatele plynu a na trhu s plynem se začala projevovat konkurence. V roce 2010 domácnosti také často měnily dodavatele plynu, proběhlo 76 695 změn dodavatele plynu, ve srovnání s rokem 2009 nárůst o 170 %. Jednoznačně největší nárůst změn dodavatele plynu u domácností proběhl v roce 2011, kdy se uskutečnilo 333 268 změn dodavatele plynu, ve srovnání


39

s rokem 2010 se jedná o nárůst o 334,5 %. Počet změn dodavatele plynu u domácností v roce 2011 je čtyřikrát vyšší než počet změn dodavatele plynu u domácností v roce 2010. Lze se domnívat, že obrovský nárůst počtu změn dodavatele plynu v roce 2011 byl způsoben díky vysokým cenám plynu, které nabízela společnost RWE Energie, proto hodně domácností od ní odcházelo k jiným dodavatelům plynu. V roce 2011 se také o možnosti změnit si svého dodavatele plynu často mluvilo v médiích, proto se domácnosti dozvídaly o své možnosti a vlivem nátlaku z médií také často měnily dodavatele plynu. Domácnosti také byly ovlivněny svým okolím, kdy i ostatní domácnosti měnily své dodavatele plynu, a tím nepřímo ovlivňovaly a povzbuzovaly ostatní domácnosti ke změně dodavatele plynu. 4.4.2

Plynárenské společnosti oblíbené u domácností

Nyní bude znázorněno, ke kterým z patnácti plynárenských společností, se kterými jsme dosud pracovali, přecházejí domácnosti nejčastěji, kritériem bude počet odběrných a předávacích míst (OPM)9 jednotlivých společností. Vyhodnotíme, zda domácnosti nejčastěji přechází k dodavatelům plynu, které jsme v kapitole 4.3 vyhodnotili jako nejlevnější – společnost ELIMON, a.s., E.ON Energie, a.s., či společnost United energy trading, a.s.

Počet odběrných a předávacích míst (OPM) ELIMON, a.s. Optimum Energy, s.r.o. Gas International, s.r.o. United Energy Trading, a.s. X Energie, s.r.o. skupina RWE VEMEX Energie, a.s. BICORN, s.r.o. LAMA, a.s. Pražská plynárenská, a.s. České Energetické Centrum, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. E.ON Energie, a.s. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. ČEZ Prodej, s.r.o.

2 070 2 480 2 552 2 773 5536 6 427 6554 9044 16 936 25 837 37 803 41 260 46 813 143 622 155 845

Obr. 11 Počty odběrných a předávacích míst jednotlivých plynárenských společností Zdroj: vlastní zpracování; OTE [59]

Na obrázku jsou zobrazeny počty nově příchozích odběratelů k jednotlivým plynárenským společnostem za období od liberalizace trhu s plynem do 29. 2. 2012. 9

Počet OPM je počet odběratelů, kteří odebírají plyn od určité plynárenské společností.

40


Počet těchto příchozích odběratelů je současně celkovým počtem odběratelů u plynárenských společností, které před liberalizací na českém trhu s plynem nepůsobily10. U plynárenských společností, které působily na českém trhu s plynem již před liberalizací trhu s plynem (společnosti ze skupiny RWE, Pražská plynárenská,a .s., E.ON Energie, a.s.), je celkový počet odběratelů přirozeně daleko vyšší, jelikož před otevřením trhu s plynem skupina RWE ovládala 4/5 českého trhu s plynem. Odběratelé, kteří odebírali plyn např. od společností ze skupiny RWE již před otevřením trhu s plynem, a stále jej odebírají, nejsou tedy v našem obrázku započítáni. Počet OPM u skupiny RWE v našem obrázku tedy pouze zohledňuje tzv. nové odběratele, které společnost získala od liberalizace trhu s plynem. Počty OPM v našem obrázku nás tedy informují, ke kterým plynárenským společnostem odběratelé od doby otevření trhu s plynem do 29. 2. 2012 nejvíce přecházeli. Vidíme, že nejčastěji domácnosti přechází k dodavateli plynu ČEZ Prodej, s.r.o. Dále domácnosti velmi často přechází ke společnosti BOHEMIA ENERGY Entity, s.r.o. Často domácnosti přechází ke společnostem: E.ON Energie, a.s., CENTROPOL ENERGY, a.s., České Energetické centrum, s.r.o., Pražská plynárenská, a.s. Je zřejmé, že domácnosti při změně dodavatele plynu preferují dodavatele plynu, kteří jsou stabilní, na českém trhu s plynem působí dlouhou dobu, jsou domácnostem známé a nehrozí jim u nich riziko. Takovými společnostmi jsou právě společnost ČEZ Prodej, s.r.o. (skupina ČEZ je u domácností oblíbená díky elektřině, kterou od ní odebírají), BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., či společnost E.ON Energie, a.s. Pouze společnost E.ON Energie, a.s., je společností řadící se mezi levnější obchodníky s plynem (kapitola 4.3) na našem trhu, a současně hojně domácnostmi využívaná. Je pravděpodobné, že domácnosti také často přechází ke společnostem, které jsou propagovány v médiích. Společnost BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., byla silně propagována v roce 2011. V roce 2012 je často v médiích propagována společnost CENTROPOL ENERGY, a.s. Lze se domnívat, že domácnosti také při výběru dodavatele plynu ovlivňuje, zda společnost nabízí svým zákazníkům nějaké výhody či asistenční služby pro domácnosti. Naopak ke společnostem, u kterých domácnosti zaplatí při každé roční spotřebě za dodávky plynu dle kapitoly 4.3 nejméně - společnost ELIMON, a.s., či společnost United Energy Trading, a.s, domácnosti zatím moc často nepřechází. Zřejmě je to způsobeno vyšší mírou nejistoty u těchto malých společností, které domácnosti nejsou ochotny se vystavovat. Lze se domnívat, že tyto plynárenské společnosti nenabízí domácnostem žádné nadstandardní výhody navíc a domácnosti u těchto společností mají menší jistotu bezpečných dodávek zemního plynu než u stabilních společností. Proto i přes nízkou cenu za dodávky plynu, domácnosti při výběru svého dodavatele plynu tyto společnosti nepreferují. V našem obrázku se jedná o společnosti: ELIMON, a.s., Optimum Energy, s.r.o., Gas International, s.r.o., United Energy Trading, a.s., X Energie, s.r.o., VEMEX Energie, a.s., BICORN, s.r.o., LAMA, a.s., České Energetické Centrum, s.r.o., CENTROPOL ENERGY, a.s., BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., ČEZ Prodej, s.r.o.

10


41

5 Vývoj cen plynu v zemích Evropské unie V této kapitole budeme sledovat, jak se vyvíjely ceny zemního plynu pro domácnosti v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Jedná se průměrné národní ceny zemního plynu, které byly účtované domácnostem s průměrnou spotřebou plynu, tedy s roční spotřebou plynu 20-200 GJ (tj. 5,75 MWh57,5 MWh). Používané národní průměrné ceny zemního plynu jsou bez daně z přidané hodnoty. Ceny zemního plynu pro domácnosti jsou platné pro první pololetí každého roku. [51] Některé země z naší analýzy vývoje cen plynu vyloučíme. Nebudeme sledovat vývoj cen plynu pro domácnosti v Portugalsku, jelikož trh s plynem je v Portugalsku plně otevřen teprve od roku 2010, proto by nebylo významné sledovat vliv liberalizace trhu s plynem na ceny plynu. [40] Dále nebudeme sledovat vývoj cen plynu ve Finsku, Řecku a Lotyšsku, jelikož v těchto zemích nedošlo stále k otevření trhu s plynem. Také se nebudeme zabývat vývojem cen plynu na Kypru a Maltě, jelikož v těchto státech ještě stále nebyl vytvořen trh s plynem. [40] Země EU s jejich vývojem cen plynu rozdělíme do dvou skupin, dle data otevření trhu s plynem v jednotlivých zemích, jelikož otevření trhu s plynem neproběhlo ve všech zemích ve stejném termínu. V první skupině bude zobrazen vývoj cen plynu v zemích EU, které otevřely svoje trhy s plynem dříve, než bylo závazné datum stanovené Evropskou unií, tedy před 1. červencem 2007. Ve druhé skupině bude zobrazen vývoj cen plynu v zemích EU, které otevřely svoje trhy s plynem až v Evropskou unií požadovaném termínu, tedy dne 1. července 2007.

5.1

Země, otevírající trhy s plynem před 1. červencem 2007

Na obrázku níže jsou znázorněny vývoje cen plynu v zemích EU, které otevřely svoje trhy s plynem před 1. červencem 2007. Vidíme, že vývoj cen plynu v těchto zemích je velmi podobný. Již v roce 2000 otevřely svoje trhy s plynem konkurenci Německo a Velká Británie. [16,76] Byly to první země, které v EU provedly liberalizaci trhu s plynem. Až do roku 2004 v obou zemích ceny plynu stagnovaly. Lze se domnívat, že tento vývoj cen byl ovlivněn vývojem cen ropy, která na světových trzích do poloviny roku 2004 jen velmi mírně rostla. Od roku 2005 začaly ceny plynu pro domácnosti v Německu růst, ve Velké Británii ceny plynu začaly růst od roku 2006, v tomto období rostly ceny ropy na světových trzích. Od roku 2000, kdy se trhy s plynem v námi sledovaných zemích otevřely, do roku 2011 vzrostly ceny plynu pro domácnosti v Německu o 85 % a ve Velké Británii o 69 %. Možnými důvody rozdílných nárůstů cen plynu v jednotlivých zemích se budeme zabývat v posledním odstavci této kapitoly.

42


Belgie

Česká republika

Nizozemí

Dánsko

Itálie

Španělsko

Rakousko

Německo

Velká Británie

18

Cena plynu v Euro/Gigajoule

16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001 2002

2003

2004

2005 2006

2007

2008

2009 2010

2011

Obr. 12 Vývoj cen plynu v zemích EU otevírajících trh s plynem dříve než 1. července 2007 Zdroj: vlastní zpracování; Eurostat [51]

V listopadu 2002 otevřelo svůj trh s plynem Rakousko [20]. Dne 1. ledna 2003 otevřely svoje trhy s plynem Itálie a Španělsko [72, 80]. Lze předpokládat, že velkým příkladem pro tyto země byly státy jako Německo či Velká Británie. Vývoj cen plynu v Rakousku, Itálii a Španělsku je velmi podobný. Od roku 2001 do roku 2004 ceny plynu pro domácnosti v Rakousku, ve Španělsku a v Itálii mírně klesaly, jelikož ceny plynu kopírovaly vývoj cen ropy na světových trzích. Od roku 2005 až do roku 2009 ceny plynu v námi sledovaných zemích nepřetržitě rostly, neboť rostla cena ropy na světových trzích. V období let 2009-2010 ceny plynu v Rakousku, Itálii i Španělsku klesaly, neboť se projevila celosvětová hospodářská krize. Důležité je si povšimnout, že v tomto období klesaly ceny plynu v Itálii výrazně rychleji než ve Španělsku či Rakousku. Je zřejmé, že hospodářská krize se tak v cenách plynu pro italské domácnosti projevila výrazně více než v cenách plynu pro španělské domácnosti. Od roku 2003 do roku 2011 cena plynu pro italské domácnosti vzrostla o 22 %, pro španělské domácnosti o 21 % a pro rakouské o výrazných 61 %.11 V roce 2004 otevřely svoje trhy s plynem Dánsko a Nizozemí. Dánsko otevřelo trh s plynem dne 1. ledna 2004 a Nizozemí dne 1. července 2004. [49, 58] Ihned po otevření trhu s plynem v těchto zemích začaly ceny plynu růst, jelikož Příčinami, proč ceny plynu v některých zemích vzrostly výrazně a v některých zemích jen nepatrně, se zabýváme v posledním odstavci této kapitoly.

11


43

kopírovaly vývoj cen ropy, která na světových trzích rostla. V Dánsku následoval mezi lety 2004 a 2005 prudký nárůst cen plynu, což lze vysvětlit tím, že došlo k oslabení dánské měny vůči měně, ve které dánští obchodníci nakupovali plyn. Důvodem by také mohlo být, že dánští obchodníci s plynem díky uzavřeným nevýhodným kontraktům nakupovali drahý plyn, který pak nabízeli domácnostem za vysoké ceny. V Nizozemí rostly ceny plynu spíše pozvolně, důsledkem pozvolného růstu cen ropy. Růst cen plynu v Nizozemí se zastavil v roce 2009, kdy ceny dosáhly maxima. Od této doby se v cenách plynu pro nizozemské domácnosti začala projevovat celosvětová hospodářská krize a ceny plynu začaly klesat. V Dánsku se celosvětová hospodářská krize v cenách plynu pro domácnosti neprojevila, neboť od roku 2009 začaly ceny plynu prudce růst. Růst cen plynu v době hospodářské krize je neobvyklý, neboť ve všech osmi ostatních zemích ceny plynu v období let 2009-2010 klesaly. Lze se domnívat, že růst cen plynu v Dánsku v období hospodářské krize byl způsoben vysokými maržemi, které si účtovali dánští obchodníci s plynem. V Dánsku od roku 2004 do roku 2011 vzrostly ceny plynu pro domácnosti o 95 %, v Nizozemí o 42 % (blíže vysvětleno v posledním odstavci této kapitoly). Česká republika společně s Belgií otevřely svoje trhy s plynem dne 1. ledna 2007. [40] V obou zemích od roku 2003 do roku 2006 ceny plynu rostly, v období let 2006-2007 následoval pokles cen. Tento mírný pokles může být důsledkem skutečnosti, že ceny ropy na světových trzích od poloviny roku 2006 velmi mírně klesaly. V obou zemích ceny plynu následně rostly až do roku 2009, jelikož rostla cena ropy. V důsledku hospodářské krize ceny plynu v České republice i v Belgii v období let 2009-2010 klesaly. Nárůst cen plynu v ČR od roku 2007 do roku 2011 činí 59 %, zatímco cenový nárůst v Belgii činí 23 %. Ve všech námi sledovaných zemích ceny plynu od doby otevření trhů s plynem do roku 2011 rostly. Liberalizace trhů s plynem tedy nezpůsobila pokles cen. Ceny plynu ve všech zemích rostly především z důvodu růstu cen ropy na světových trzích či v závislosti na vývoji domácí měny. Nyní nás ale bude zajímat, proč v některých zemích ceny plynu vzrostly výrazně, a v ostatních zemích ceny plynu vzrostly jen lehce. Lze předpokládat, že rozdíly ve výši nárůstu cen plynu v jednotlivých zemích jsou způsobeny rozdílným počtem obchodníků s plynem působících v jednotlivých zemích. Lze se domnívat, že např. na dánském trhu s plynem12 působilo po otevření trhu jen velmi málo obchodníků s plynem, a proto si obchodníci mohli dovolit výrazně zvyšovat ceny plynu domácnostem, jelikož na dánském trhu s plynem neexistovala konkurence. Dalším možným důvodem je, že v určité zemi působila pouze jediná společnost jako dovozce plynu, na velkoobchodním trhu s plynem tedy nefungovala konkurence. Velký nárůst cen plynu v určité zemi může být také důsledkem vysoké ceny za regulovanou složku ceny plynu (cena za přepravu, distribuci). Výši regulované složky si totiž určuje vždy regulační úřad v dané zemi. Můžeme tedy také předpokládat, že velký nárůst cen plynu v určité zemi ovlivnil regulační úřad. Regulační úřad mohl stanovit domácnostem v této zemi vyšší ceny za přepravu či dis12

Nárůst cen plynu v Dánsku od roku 2004 do roku 2011 činí 95 %.

44


tribuci plynu než např. regulační úřady v ostatních zemích EU. Rozdílný nárůst cen plynu v jednotlivých zemích mohl být také způsoben faktem, že v určité zemi domácnosti nebyly příliš informovány o možnosti změny dodavatele plynu, a proto zůstávaly u stávajícího, pravděpodobně dražšího dodavatele plynu. V důsledku toho průměrné ceny, které platily domácnosti v této zemi rostly, protože domácnosti nevyužívaly svou možnost přechodu k levnějšímu dodavateli plynu. Naopak malý nárůst cen plynu v určité zemi může být následkem toho, že tato země má velké zásoby uhlí či dřeva. Domácnosti v této zemi potom preferují vytápění svých domů dřevem. Na tuto skutečnost musí reagovat plynárenské společnosti, a ve snaze udržet si své odběratele plynu si musí účtovat co nejnižší obchodní přirážky. Pokud má země velké zásoby plynu, např. Nizozemí, ceny plynu pro domácnosti jsou nižší,jelikož odpadají náklady za dopravu plynu.

5.2 Země, otevírající trhy s plynem 1. července 2007 V následujícím obrázku je ukázáno, jak se vyvíjely ceny plynu v zemích, které otevřely svoje trhy s plynem ve stejném termínu - dne 1. července 2007. [40] Polsko

Slovensko

Rumunsko

Lucembursko

Estonsko

Irsko

Slovinsko

Švédsko

Litva

Francie

Bulharsko

Maďarsko

20 18

Cena plynu v Euro/Gigajoule

16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 13 Vývoj cen plynu v zemích EU otevírajících trh s plynem 1. července 2007 Zdroj: vlastní zpracování; Eurostat [51]

Vidíme, že rozdíly ve vývoji cen plynu v těchto zemích jsou poměrně velké oproti vývoji cen plynu v zemích, které jsme sledovali v předchozím obrázku.


45

Z obrázku je zřejmé, že od roku 2003 do roku 2007 ceny plynu v námi sledovaných zemích rostly, jelikož v tomto období rostly ceny ropy na světových trzích. Ceny plynu rostly v jednotlivých zemích velmi podobným tempem, pouze v Irsku a Švédsku ceny plynu v tomto období rostly výrazně rychleji. Lze předpokládat, že velký nárůst cen plynu v Irsku mezi roky 2006-2007 a ve Švédsku mezi roky 2005-2006 byl způsoben oslabením irské/švédské měny vůči měně, ve které irští/švédští obchodníci s plynem nakupovali plyn. Od roku 2007, kdy se trhy s plynem otevřely, do roku 2008 ceny plynu ve většině zemí stále pokračovaly v růstu či velmi mírně klesaly. V tomto období totiž stále rostly ceny ropy na světových trzích. Výrazný pokles cen plynu v období let 2007-2008 nastal pouze v Irsku a Rumunsku. Důvodem poklesu cen plynu v Rumunsku by mohla být skutečnost, že Rumunsko má své vlastní zásoby plynu. V roce 2012 rumunské zásoby zemního plynu pokrývají 80 % roční spotřeby plynu v Rumunsku. Je tedy pochopitelné, že pro rumunské domácnosti ceny plynu klesají, jelikož v ceně plynu neplatí náklady, které by souvisely s dovozem plynu např. z Ruska. Důvodem poklesu cen plynu v Rumunsku může být i fakt, že na rumunském trhu s plynem se začala projevovat sílící konkurence, a ceny plynu začaly klesat. Je vysoce pravděpodobné, že na rumunském trhu s plynem začalo působit velké množství obchodníků s plynem, nabízejících levný plyn domácnostem. Pokles cen plynu v Irsku byl zřejmě způsoben posilováním irské měny vůči měně, ve které irští obchodníci nakupovali plyn. Dalším důvodem by mohlo být, že irští obchodníci s plynem si ponechávali nižší marži. Pokles cen plynu v Irsku byl velmi krátkodobý13, nepředpokládáme tedy, že souvisí s liberalizací. Mezi léty 2008 a 2009 ceny plynu ve většině zemí rostly důsledkem růstu cen ropy na světových trzích14. Ceny plynu v tomto období výrazně klesaly pouze v Lucembursku, Rumunsku a Polsku. Lze se domnívat, že v Lucembursku se celosvětová hospodářská krize projevila již dříve než v ostatních zemích, proto ceny plynu klesaly již dříve. Pokles cen plynu v Polsku může být vysvětlen významně se projevující konkurencí na trhu s plynem, která tlačila ceny plynu dolů. Mezi léty 2009 a 2010 ceny plynu ve většině námi sledovaných zemí klesaly, jelikož se projevil pokles cen ropy na světových trzích od poloviny roku 2008. Ceny plynu v tomto období výrazně rostly pouze ve Švédsku, plynárenské společnosti ve Švédsku zřejmě nakupovaly drahý plyn či došlo oslabení švédské měny. Možným vysvětlením také je, že švédské plynárenské společnosti účtovaly domácnostem vysokou marži. Mezi léty 2010 a 2011 ceny plynu rostly téměř ve všech zemích, jelikož došlo k oživení evropských ekonomik, zvýšila se spotřeba plynu v jednotlivých zemích, zvýšila se poptávka po plynu. Dalším možným důvodem růstu cen plynu v tomto období je fakt, že na začátku roku 2011 se projevily nepokoje v Libyi, díky kterým se zvýšila cena plynu v Evropě. Cena plynu Pokles cen plynu v Irsku trval pouhý rok. Cena ropy se začala snižovat v polovině roku 2008, v cenách plynu se to projevilo až od roku 2009 13

14

46


v roce 2011 rostla i díky odklonu Německa od jádra. V důsledku havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušimě, v březnu 2011, se zvýšila poptávka po plynu v Evropě, což vedlo ke zvýšení cen plynu. V tomto období cena plynu klesala pouze v Rumunsku, kde ceny plynu klesaly nepřetržitě od roku 2007. Ve většině námi sledovaných zemí ceny plynu od roku 2007 do roku 2011 vzrostly. Liberalizace trhu s plynem tedy nevedla ke snížení cen plynu. V Lucembursku ceny plynu vzrostly o 10 %, na Slovensku o 12 %, ve Francii o 18 %, v Polsku o 19 %, ve Švédsku o 22 %, ve Slovinsku o 33 %, v Bulharsku o 35 %. Ceny plynu narostly ve stejném období v několika zemích výrazně. Na Litvě o 67 %, v Estonsku o 82 %, v Maďarsku o 108 %. Možnými důvody, proč v některých zemích ceny plynu vzrostly více a v některých méně jsme se již zabývali v posledním odstavci předchozí kapitoly. Od roku 2007 do roku 2011 cena plynu klesla pouze ve dvou zemích - v Irsku o 21 % a v Rumunsku o 46 %. V případě Irska nelze s jistotou tvrdit, že pokles cen byl způsoben liberalizací, protože při pohledu na obrázek vidíme, že vývoj cen plynu v Irsku je velmi proměnlivý a nestálý. Klesající trend cen plynu v Rumunsku je pravděpodobně způsoben velkými zdroji zemního plynu na území Rumunska. Vzhledem ke skutečnosti, že Rumunsko má nejotevřenější plynárenský trh ve střední a východní Evropě, je vysoce pravděpodobné, že ceny plynu klesají i následkem liberalizace trhu s plynem. [66] Pokles má dlouhodobý, trvalý charakter.

Závěr

47

6 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit dopady liberalizace evropské energetiky na český trh s plynem z pohledu spotřebitelů. V praktické části práce jsme se zabývali českým trhem s plynem. Nejdříve jsme sledovali vývoj českého trhu s plynem, jak z hlediska dovozu plynu do ČR, tak z hlediska prodeje plynu konečným zákazníkům. V roce 2005 působil na českém trhu s plynem jediný dovozce plynu – společnost RWE Transgas. V roce 2010 již působilo na českém trhu s plynem 19 dovozců plynu, což značí sílící konkurenci na straně dovozu na českém trhu s plynem. Na maloobchodním trhu s plynem klesl podíl skupiny RWE na prodeji plynu konečným zákazníkům z 84 % v roce 2005 na 52 % v roce 2011. Toto číslo opět značí, že se na českém trhu s plynem rozvíjí konkurence. Plně konkurenční trh se v ČR začíná projevovat až v několika posledních letech. Dále jsme sledovali vývoj cen plynu pro české domácnosti. České domácnosti jsou již od vzniku ČR vystavovány stále rostoucím cenám plynu. Ceny plynu pro české domácností v období, kdy v ČR probíhala liberalizace trhu s plynem, rostly. Liberalizace trhu s plynem v ČR nevedla ke snížení cen plynu pro domácnosti, protože během roku 2007 (kdy se trh s plynem v ČR plně otevřel) začaly ceny plynu u tří námi sledovaných plynárenských společností růst a rostly až do 1. 1. 2009, kdy se na trhu s plynem projevila hospodářská krize, díky které začaly ceny plynu klesat. O několik měsíců později ceny plynu začaly opět růst a rostou dosud. Důvodem růstu cen plynu je fakt, že ceny plynu jsou závislé na vývoji cen ropy, kterou kopírují, na vývoji kurzu CZK/EURO a CZK/USD, zvyšující se dani z přidané hodnoty, inflaci. I přesto, že se trh s plynem otevřel, tyto faktory jsou silnější než liberalizace a určují ceny plynu. Přestože liberalizace trhu s plynem nepřinesla domácnostem levnější plyn, liberalizace přinesla vznik energetických burz, díky kterým alternativní obchodníci s plynem nakupují plyn v současné době levněji. Tento levnější plyn potom mohou nabízet domácnostem, které tak mohou ušetřit na dodávkách zemního plynu. I přes rostoucí ceny plynu je totiž velký rozdíl v cenách plynu, které nabízí jednotliví obchodníci s plynem. Pokud má domácnost velkou roční spotřebu plynu, může výběrem vhodného dodavatele plynu ušetřit ročně i desetitisíce Kč. Udělali jsme průzkum, kteří dodavatelé plynu patří v současné době mezi levnější, a kteří mezi dražší. Téměř při každé roční spotřebě je nejdražším dodavatelem plynu společnost RWE Energie, a.s., která je vázána cenově nevýhodnými dlouhodobými kontrakty. V další části práce jsme zkoumali, zda domácnosti využívají své možnosti změnit dodavatele plynu. Každým rokem mění více domácností svého dodavatele plynu. V roce 2011 domácnosti měnily dodavatele plynu čtyřikrát častěji než v roce 2010. Obchodníci s plynem využívají i různých reklam v médiích s cílem nalákat domácnosti, což je pro domácnosti přínosné. Stále hodně domácností neví, že si svého dodavatele plynu může změnit. V důsledku toho zůstávají domácnosti u tradičních dodavatelů plynu, společností ze skupiny RWE, z pouhé

48

Závěr

nevědomosti. Domácnosti se totiž často mylně domnívají, že plyn mohou odebírat pouze od společnosti, která vlastní plynovod, vedoucí k jejich domu. Spotřebitelé by si měli informace získané z reklam vždy ověřovat, zda jsou opravdu pravdivé. To stejné platí v případě podomních prodejců plynu. Spotřebitelé by si vždy měli důkladně prostudovat a ověřit obchodní a cenové podmínky dodavatele a nejednat ukvapeně, aby jim liberalizace trhu s plynem spíše neuškodila. Dále jsme se zabývali tím, kteří dodavatelé plynu jsou u domácnosti nejoblíbenější a domácnosti k nim často přechází. Domácnosti často přechází spíše k tradičním známým stabilním dodavatelům plynu, i přesto, že patří mezi dražší dodavatele plynu. Lze se domnívat, že je tomu tak z důvodu neochoty domácností podstupovat riziko u levnějších plynárenských společností, které ale na českém trhu s plynem působí velmi krátce. Spotřebitelé si tedy raději připlatí za jistotu bezpečných dodávek plynu. Společností, která nabízí levný plyn a u domácností je oblíbená, je společnost E.ON Energie, a.s. Z dražších dodavatelů plynu je u domácností velmi oblíbená společnost ČEZ Prodej, s.r.o., či společnost BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. Nakonec jsme srovnávali vývoj cen plynu v ČR a v ostatních zemích Evropské unie. Ve většině zemí EU od doby otevření trhu s plynem v jednotlivých zemích do roku 2011 ceny plynu vzrostly, ceny plynu v ČR od doby otevření trhu s plynem do současnosti vzrostly o 59 %. Zde se nám opět potvrzuje fakt, že liberalizace trhu s plynem téměř v žádné zemi Evropské unii nevedla ke snížení cen plynu pro domácnosti. Pouze v Rumunsku mělo otevření trhu s plynem pozitivní dlouhodobý efekt, ceny plynu pro rumunské domácnosti od roku 2007 nepřetržitě klesají. Liberalizace trhu s plynem nepřinesla českým spotřebitelům nižší ceny za dodávky zemního plynu, přinesla jim ale možnost volby svého dodavatele plynu - možnost úspory až desetitisíce Kč ročně. Na trhu s plynem vznikla konkurence, která je pro domácnosti prospěšná, sílí boj o spotřebitele. Další výhodu pro domácnosti, kterou přinesla liberalizace trhu s plynem, jsou transparentnější ceny za dodávky zemního plynu. Plynárenské společnosti se rozdělily na distribuční a obchodní část (unbundling). Oddělením distribuce (přepravy) od vlastního obchodu s plynem, došlo ke zvýšení transparentnosti (průhlednosti) ceny plynu účtovaných domácnostem. V ceně se již nemohou skrývat další náklady. Díky třetímu liberalizačnímu balíčku, který podporuje liberalizaci energetiky, mají spotřebitelé větší práva. Spotřebitelé mohou bezplatně odstoupit od smlouvy do deseti dnů před datem, kdy začnou být účinné změny v cenách. Obchodníci s plynem o změnách v cenách plynu musí 30 dní před datem účinnosti informovat zákazníky. Dopady liberalizace trhu s plynem na české spotřebitele tedy hodnotíme pozitivně, jelikož kdyby liberalizace neproběhla, většina domácnosti by musela odebírat plyn od některé společnosti ze skupiny RWE. Díky liberalizaci se domácnosti mohou svobodně rozhodnout, od kterého dodavatele plynu chtějí plyn odebírat, a tím výrazně snížit své roční náklady na bydlení.

Literatura

49

7 Literatura Monografické publikace 1. 2.

3.

4. 5.

6. 7.

BARTUŠKA, Václav a Marek LOUŽA. Energetická politika: sborník textů. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. ISBN 2-1225.184. BRABCOVÁ, Lucie. Vlastnický unbundling jako nástroj liberalizace evropských energetických trhů. Ostrava: Key Publishing, 2009, 83 s. ISBN 97880-7418-008-8. CABADOVÁ WAISOVÁ, Śárka. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 203 s. ISBN 978-80-7380148-9. CHEMIŠINEC, Igor. Obchod s elektřinou. Praha: Conte, 2010, 201 s. ISBN 978-80-254-6695-7. MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika : se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha: C.H. Beck, 2009. ISBN 978-807400-112-3. RAUS, David. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU. Brno: CP Books, 2005, 359 s. ISBN 80-251-0394-3. Slovník cizích slov. Praha: BARONET, 2005, 366 s. ISBN 80-7214-797-8.

Internetové zdroje 8.

9.

10.

11.

ACER [online]. c2011 [cit. 2012-02-11]. Welcome to ACER – the EU Agnecy for the Cooperation of Energy Regulators. Dostupné z: http://www.acer.europa.eu/portal/page/portal/ACER_HOME BARTUŠKA, Václav. Revuepolitika [online]. 3. 8. 2011 [cit. 2012-04-14]. Společná energetická politika EU dnes není prioritou. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1510/spolecna-energeticka-politikaeu-dnes-neni-prioritou BECHYNĚ, Milan. Tzbinfo [online]. 6. 2. 2012 [cit. 2012-04-14]. Jak změnit dodavatele plynu nebo elektřiny? Dostupné z: http://energetika.tzbinfo.cz/8257-jak-zmenit-dodavatele-plynu-nebo-elektriny BECHYNĚ, Milan. Tzbinfo [online]. 23. 1. 2012 [cit. 2012-04-14]. Rozdíly v cenách plynu pro domácnosti jsou výrazné. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/ceny-paliv-a-energii/8218-rozdily-v-cenach-plynu-pro-domacnostijsou-vyrazne

50

Literatura

12.

BICORN, s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník zemního plynu. Dostupné z http://www.bicorn.cz/_files/bicorne58f71beb60c2705089741a2a0ce7d6d/rwe-atd_2012-cenik-plyn.pdf BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník 2012. Dostupné z: http://www.bohemiaenergy.cz/res/files/cenik/domacnosti_plyn_8.pdf BusinessInfo.cz [online]. 16. 6. 2009 [cit. 2012-04-10]. Energetická politika EU a její nástroje. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/energeticka-politika-eunastroje/1000521/36951/ BusinessInfo.cz [online]. c1997-2011 [cit. 2012-04-09]. Lotyšsko: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/lotyssko-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000682/ Centre for the study of regulated industries [online]. c2002 [cit. 2012-0409]. Industry brief. Dostupné z: http://www.bath.ac.uk/management/cri/pubpdf/Industry_Briefs/Gas_Gil lian_Simmonds.pdf CENTROPOL [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník zemního plynu společnosti CENTROPOL Energy, a.s. Dostupné z: http://www.centropol.cz/data/ceniky/plyn/2012-01/CENTROPOL-JMPNet-STANDARD-plyn-ceny-01-2012.pdf Česká plynárenská unie [online]. 2006 [cit. 2012-04-10]. Informační materiál zemní plyn pro Českou republiku. Dostupné z: http://www.cpu.cz/data/downloads/Informacni_material_CPU.pdf Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu [online]. 4. 3. 2011 [cit. 2012-02-11]. ENERGETIKA: Nová Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů se otvírá ve Slovinsku. Dostupné z: http://www.cebre.cz/cz/archiv-zprav/zprava-4781/ E-control [online]. c2003 [cit. 2012-04-09]. Annual report 2002. Dostupné z: http://www.econtrol.at/portal/page/portal/medienbibliothek/publikationen/dokumente/p dfs/ECG_JB_2002_ENGL.pdf Elimon, a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Přehled cen za distribuci a dodávku zemního plynu pro domácnosti a maloodběratele. Dostupné z: http://www.elimon.cz/data/plyn/jmp_podrobny_cenik_01_2012.pdf Energetická inspekce [online]. c2011 [cit. 2012-04-10]. Výroční zpráva Státní energetické inspekce v roce 2010. Dostupné z: http://www.crsei.cz/vyrzp10_cz.htm

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

Literatura

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

51

Energetické centrum [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Přehled cen zemního plynu pro kategorii domácnost a maloodběratel. Dostupné z: http://www.energetickecentrum.cz/datab/2012091251-jmp-standard-od1.1.2012.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2006 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2005. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/NZ2005.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2007 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2006. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/NZ2006.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2008 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2007. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/narodni%20zpravy/N%C3%A1rodn%C 3%AD%20zpr%C3%A1va%202007.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2008. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/narodni%20zpravy/NZ%202008.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2010 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2009. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/narodni%20zpravy/NZ.pdf Energetický regulační úřad [online]. 2011 [cit. 2012-04-08]. Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2010. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/narodni%20zpravy/NZ2010_FINAL.p df Energetický regulační úřad [online]. c2009 [cit. 2012-04-10]. Tzv. Euronovela energetického zákona. Dostupné z: http://www.uppcr.cz/data/_text/000071/euronovela-energetickehozakona-mgr-antonin-panak-eru.pdf Energetický regulační úřad [online]. 1. 12. 2011 [cit. 2012-04-09]. Statistika zákazníka, kteří změnili dodavatele plynu v ČR. Dostupné z: http://eru.cz/dias-searchresults.php?highlight=zmena+dodavatele+plynu +xls&x=0&y=0&where=articles Energetický regulační úřad [online]. c2008 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diassearchresults.php?highlight=regulÃ¡torÅ‾&where=pages Energetický regulační úřad [online]. 6. 4. 2012 [cit. 2012-04-10]. Informace o energetickém regulačním úřadě. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=52

52

Literatura

34.

Energetický regulační úřad [online]. 2007 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/plyn/40_statistika/charakteristika.pdf Energetický regulační úřad [online]. c2008 [cit. 2012-04-10]. Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2007. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/vyrocni%20zpravy/vyrocka07.pdf Energetický regulační úřad [online]. c2010 [cit. 2012-04-10]. Struktura celkové ceny za dodávku plynu a vliv Energetického regulačního úřadu na výši této ceny. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/plyn/60_FAQ/faq7_jake_je_slozeni_c eny_za_dodavku_plynu.pdf Energetický regulační úřad [online]. 6. 4. 2012 [cit. 2012-04-10]. Cena plynu v České republice. c 2009, Dostupné z: http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=626 ENERGOSTAT [online]. c2011 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://energostat.cz/energetika-v-parlamentu-cr.html E.ON Energie, a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Produkty a ceny zemního plynu. Dostupné z: http://www.eon.cz/cs/citizen/natural_gas/products.shtml?region=place-jc EUbusiness [online]. 29.6.2007 [cit. 2012-04-09]. European Energy Consumers' Charter: Q&A on the opening of the EU energy markets. Dostupné z: http://www.eubusiness.com/topics/energy/energy-consumers.qa/ Euractiv [online]. 2009 [cit. 2012-02-11]. Zklamání pro Slovensko: ACER bude ve Slovinsku. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/zklamani-pro-slovensko-acerbude-ve-slovinsku-006833 EUR-Lex.Europa.eu [online]. 26. 6. 2003 [cit. 2012-04-10]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0055:CS:HT ML EUR-Lex.Europa.eu [online]. 13. 7. 2009 [cit. 2012-04-10]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:211:0094:0136:C S:PDF EUR-Lex.europa.eu [online]. 30.3.2010 [cit. 2012-04-14]. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:FULL:CS:P DF Eur-Lex.europa.eu [online]. 10.1.2007 [cit. 2012-04-09]. Energetická politika pro Evropu. Dostupné z: http://eur-

35.

36.

37.

38. 39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

Literatura

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

53

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0001:FIN:CS:P DF Europa.eu [online]. 19. 4. 2010 [cit. 2012-04-10]. Energetika. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/lisb on_treaty/ai0024_cs.htm European energy regulators [online]. 2011 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.energyregulators.eu/portal/page/portal/EER_HOME/EER_ACTIVITIES European energy regulators [online]. 2008 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.energyregulators.eu/portal/page/portal/EER_HOME/EER_ABOUT/MEMBERS European Commission [online]. c2007 [cit. 2012-04-09]. NETHERLANDS – Internal Market Fact Sheet. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/market/market _nl_en.pdf European Commission [online]. 12. 4. 2012 [cit. 2012-04-14]. Udržitelný růst – konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomika méně náročná na zdroje. Dostupné z: http://ec.europa.eu/europe2020/priorities/sustainablegrowth/index_cs.htm Eurostat [online]. 2011 [cit. 2012-04-09]. Gas prices for household consumers. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&languag e=en&pcode=ten00113&plugin=1 Gas International [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Přehled cen zemního plynu pro kategorie domácnost a maloodběratel. Dostupné z: http://www.gasinternational.cz/objekty/2012_01_01_jmp_net.pdf CHALUPSKÝ, Martin. RWE [online]. 5. 5. 2011 [cit. 2012-04-14]. RWE prodělává na dlouhodobých nákupních kontraktech. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/tiskove-zpravy-9415/ KUBÁTOVÁ, Zuzana. Hn.ihned.cz [online]. 21.6.2010 [cit. 2012-04-14]. Boj o ceny plynu nutí Gazprom k ústupkům. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c144379460-boj-o-ceny-plynu-nuti-gazprom-k-ustupkum Levný plyn.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník za plyn a distribuci. Dostupné z: http://static.levnyplyn.upgates.com/c/cuz99wxzdh4ed742df40088.pdf Ministerstvo financí ČR [online]. 4. 3. 2011 [cit. 2012-04-08]. Vývoj a současný rozsah cenové regulace. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/cenova_regulace_cr_60888.h tml

54

Literatura

57.

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2012-04-09]. Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument5903.html Nord pool gas [online]. c2010 [cit. 2012-04-09]. History of the market. Dostupné z: http://nordpoolgas.com/end-user/history-of-the-market Operátor trhu s elektřinou [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Počty OPM dodavatelů. Dostupné z: http://www.ote-cr.cz/statistika/mesicni-zpravaplyn/pocty-opm-dodavatelu Operátor trhu s elektřinou [online]. 2010 [cit. 2012-04-10]. O společnosti. Dostupné z: http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/zakladni-udaje Optimum Energy, s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník plynu pro zákazníky kategorie domácnost a maloodběratel. Dostupné z: http://www.optimumtrading.eu/file/cenik_JMP_2012.pdf Patria [online]. 18. 1. 2012 [cit. 2012-04-10]. Gazprom dal slevu na plyn pěti zákazníkům v Evropě. Poláci neuspěli. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1991290/gazprom-dal-slevu-na-plynpeti-zakaznikum-v-evrope-polaci-neuspeli-komentar-kbc.html PAZDERA, František. Parlamentní magazín [online]. 11. 12. 2011 [cit. 2012-04-14].Aktualizace Státní energetické koncepce. Dostupné z: http://www.parlamentnimagazin.cz/aktualizace-statni-energetickekoncepce/ Pražská plynárenská, a.s. [online]. 2012. 2012 [cit. 2012-04-08]. Prodejní ceny zemního plynu Pražské plynárenské, a.s., platné od 1. ledna Dostupné z: http://files.ppas.cz/produkty-a-sluzby/plyn/domacnosti-amaloodberatele/ceniky/jmp-net-s.r.o./ceny-zp-2012-01modom_jmpnet.pdf RWE [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Přehled cen zemního plynu pro kategorii domácnost a maloodběratel. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/media/ceny-zp2012/01_JMP_prehled_ZP_010112.pdf?jis=20120401070618 SKUPINA ČEZ [online]. c2012 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/evropska-agenda/otazky-aodpovedi.html Skupina ČEZ [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceny plynu 2012. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/pro-zakazniky/plyn/ceny.html Snižujeme.cz [online]. c2012 [cit. 2012-04-10]. Regulovaná cena plynu. Dostupné z: http://www.snizujeme.cz/slovnik/regulovana-cena-plynu TRAMBA, David. Lidovky.cz [online]. 9. 2. 2012 [cit. 2012-04-14]. Lidé houfně mění dodavatele energií. Největší hráči ztrácí. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/lide-houfne-meni-dodavatele-energii-nejvetsihraci-ztraci-pmu-/energetika.asp?c=A120208_171454_energetika_apa

58. 59.

60. 61.

62.

63.

64.

65.

66.

67. 68. 69.

Literatura

70.

71.

72.

73.

74.

75. 76.

77.

78.

79.

80.

81.

55

Tzbinfo [online]. 28. 8. 2006 [cit. 2012-04-10]. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2006 ze dne 28. srpna 2006, o cenách plynů. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/download.py?file=docu/predpisy/download/CR6-2006.pdf Tzbinfo [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Vývoj a současný rozsah cenové regulace. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/8092-ceny-zemniho-plynuplatne-od-1-1-2011-do-31-12-2011 UNECE [online]. c2006 [cit. 2012-04-09]. Overview of the spanish gas market in year 2005. Dostupné z: http://www.unece.org/fileadmin/DAM/ie/se/pdfs/wpgas/session/16_sess ion/Spanish%20gas%20market%202005.pdf United Energy Trading, a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Cena za dodávku plynu. Dostupné z: http://www.uet.cz/extrapages/domacnosti/prod/plyn Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. c2006-2012 [cit. 201204-10]. Poslání a kompetence. Dostupné z: http://www.compet.cz/ouradu/poslani-a-kompetence/ VEMEX Energie, a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceníky. Dostupné z: http://rspe.cz/cs/ceniky VERIVOX [online]. c2007 [cit. 2012-04-09]. German Market History. Dostupné z: http://www.bath.ac.uk/management/cri/pubpdf/Industry_Briefs/Gas_Gil lian_Simmonds.pdf VlČEK, Pavel. Energetický zákon od zítřka lépe chrání zákazníky. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 17.8.2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90018.html X Energie, s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Ceník zemního plynu pro kategorii domácnost a maloodběratel, Jižní Morava. Dostupné z: http://www.xenergie.cz/cenik_plyn_1Q2012%20JMPnet.pdf WEBERSCHINKE, Jiří. Vývoj a limity energetické politiky České republiky po roce 1996 [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/128532/fss_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. WIKINVEST [online]. c2009 [cit. 2012-04-09]. Liberalization of the Italian Natural Gas Market. Dostupné z: http://www.wikinvest.com/stock/ENI_S.p.A._%28E%29/Liberalization_I talian_Natural_Gas_Market ZAUR, Miloslav. Novela Energetického zákona významně posiluje postavení zákazníků i Energetického regulačního úřadu. Česká plynárenská unie [online]. 6.9.2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.cpu.cz/tiskove-zpravy/2064-3

56

Literatura

82.

ZEJSTŘÍK, Michal. Eeip [online]. Vývoj cen ropy a zemního plynu. 2007 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.eeip.cz/download/070323_Vyvoj%20cen%20ropy%20a%20pl ynu_Konference_Brno.pdf Zemní plyn [online]. 2010 cit. 2012-02-07. Historie plynárenství. c2007 Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/historie/ ŽIŽKA, Jan. Mladá fronta E15 [online]. 26. 1. 2012 [cit. 2012-04-14]. Gazprom slevuje Evropě, Čechům zatím ne. Dostupné z: http://file.mf.cz/603/2-01-24-E15-2601.pdf

83. 84.

Přílohy

57

Přílohy

58

Přílohy

Tab. 1 Výpočet nákladů na plyn u dodavatelů plynu při roční spotřebě plynu 30 MWh Zdroj: vlastní zpracování; ELIMON, a.s. [21], Optimum Energy, s.r.o. [61], United Energy Trading, a.s. [73], E.ON Energie, a.s. [39], BICORN, s.r.o. [12], LAMA energy, a.s. [55], ČEZ Prodej, s.r.o. [67], VEMEX Energie, a.s. [75], České Energetické Centrum, s.r.o. [23], X Energie, s.r.o. [78], BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. [13], CENTROPOL ENERGY, a.s. [17], RWE Energie, a.s. [65], Gas International, s.r.o. [52], Pražská plynárenská, a.s. [64]

Konečná cena s DPH (včetně ceny za distribuci)

Náklady při spotřebě 30 MWh

Kč/MWh Kč/měsíc Kč/MWh Kč/měsíc

Kč/rok

Cena za odebraný plyn Obchodník s plynem E.ON Energie, a.s.

774

142

1100

339

37 076

ELIMON, a.s.

809

99

1142

287

37 704

839

89

1178

275

38 640

857

90

1200

276

39 313

895

105

1245

294

40 886

910

110

1263

300

41 498

922

99

1278

287

41 772

995

96

1366

283

44 366

BICORN, s.r.o.

999

98

1370

286

44 529

ČEZ Prodej, s.r.o.

1049

94

1431

281

46 286

X Energie, s.r.o.

1057

100

1440

288

46 654

1057

106

1440

296

46 735

1062

100

1446

288

46 834

1062

100

1446

288

46 834

1112

106

1506

296

48 723

United Energy Trading, a.s. Optimum energy, s.r.o. LAMA, a.s. Pražská plynárenská, a.s. VEMEX Energie, a.s. Gas International, s.r.o.

České Energetické Centrum, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. RWE Energie, a.s.

Přílohy

59

Tab. 2 Výpočet nákladů na plyn u dodavatelů plynu při roční spotřebě plynu 50 MWh Zdroj: vlastní zpracování; ELIMON, a.s. [21], Optimum Energy, s.r.o. [61], United Energy Trading, a.s. [73], E.ON Energie, a.s. [39], BICORN, s.r.o. [12], LAMA energy, a.s. [55], ČEZ Prodej, s.r.o. [67], VEMEX Energie, a.s. [75], České Energetické Centrum, s.r.o. [23], X Energie, s.r.o. [78], BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. [13], CENTROPOL ENERGY, a.s. [17], RWE Energie, a.s. [65], Gas International, s.r.o. [52], Pražská plynárenská, a.s. [64]

Konečná cena s DPH (včetně ceny za distribuci)

Náklady při spotřebě 50 MWh

Kč/MWh Kč/měsíc Kč/MWh Kč/měsíc

Kč/rok

Cena za odebraný plyn Obchodník s plynem E.ON Energie, a.s.

774

268

1095

580

61 699*

ELIMON, a.s.

809

99

1136

378

61 345

839

89

1172

366

63 001

857

90

1194

367

64 114

895

105

1239

385

66 591

910

120

1257

403

67 707

922

99

1272

378

68 125

1000

96

1365

373

72 728

BICORN, s.r.o.

999

98

1364

376

72 730

ČEZ Prodej, s.r.o.

1050

90

1425

367

75 659

X Energie, s.r.o.

1057

100

1434

379

76 252

1057

106

1434

386

76 328

1062

100

1440

379

76 552

1062

100

1440

379

76 552

1112

106

1500

386

79 641

United Energy Trading, a.s. Optimum energy, s.r.o. LAMA, a.s. Pražská plynárenská, a.s. VEMEX Energie, a.s. Gas International, s.r.o.

České Energetické Centrum, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. RWE Energie, a.s.

*61 699 = (1095 x 50) + (580 x 12)

Liberalizace energetiky v Evropské unii a její dopady na český trh s plynem

Recommend Documents