KV Venti podniká ve dvou zemích - v České republice (respektive v Evropské unii) a ve Vietnamu. Z ekonomického hlediska jde o dva zcela odlišné trhy, jejichž vazba je velmi malá, proto budou rozebírány samostatně.
Situace v EU V Evropské unii je silně regulovaný trh energetiky, obvykle s jednou státní či polostátní firmou vlastnící rozvodnou síť a většinu elektráren. Je patrná silná vertikální integrace v odvětví i přes snahu o deregulaci. Změna není v nejbližší době pravděpodobná vzhledem ke snaze jednotlivých států zachovat si energetickou soběstačnost (v případě krize je snazší ovládat - alespoň navenek vůči voličům - jednu monopolní firmu).
1999 2007
M al t Cy a pr u G s re ec e Ire la nd La tv i Fr a an c Es e to n Be ia lg iu m Sl ov ak Li i th a ua ni a Cz ec Ita h Re ly pu b Po lic r tu g Sw al ed en Sp De ain nm a Hu r k ng ar y Un ite Finl an d Ki d ng do m Po la nd
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
10 0
Graf: Tržní podíl podíl největšího producenta el. energie v členském státu
Údaje v procentech. V grafu nejsou státy, které údaje neuvádí (obchodní tajemství). Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsier060&plugin=1
Odvětví výroby (a distribuce) elektrické energie je jako celek charakteristické vysokými náklady na vstup do odvětví. Výjimkou jsou malé elektrárny (větrné, solární, v některých oblastech vodní) s nižšími náklady a zejména rizikem, ale pouze v případě vhodných institucionálních podmínek. Jinak dochází ke složitému vyjednávání jednak s dodavateli a silnými hráči (srov. tepelné elektrárny a dodávky uhlí), jednak s odběrateli (vlastník nebo provozovatel rozvodné sítě). V příštích deseti letech bude trh zejména ovlivněn automobily na alternativní pohon a přesunem od tepelných elektráren k ekologičtějším zdrojům a od plynových el. ke zdrojům méně závislým na dodávkách surovin (viz „boom”
plynových turbín v 90. letech díky levnému a spolehlivě dodávanému plynu malý kapitál, vysoká návratnost). Trh rovněž ovlivní obměna vlády v Německu - povolební situace je prozatím nejasná, ale lze předpokládat posun od absolutního zákazu jaderných elektráren minimálně k prodloužení jejich provozu (původně byl prosazen plán „Zelených” ukončit provoz všech elektráren do roku 2020; důsledkem plánu je vysoký podíl obnovitelných zdrojů na produkci el. energie v Německu). V celé EU je pravděpodobný růst spotřeby elektrické energie a zároveň snaha zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů. V ČR lze očekávat, podobně jako v ostatních zemích z připojení z let 2004/2006, další investice do větrných elektráren, a to minimálně na současnou úroveň EU15.
Graf A: Relativní podíl větrných elekráren na celkové produkci elektrické energie v dané oblasti 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
EU 27 EU nově přijaté země
2002
2003
EU 15 EU nově přijaté země včetně Rum. a Bulh.
2004
2005
2006
2007
CZ
Údaje v procentech. Zdroj: tabulka A
Z grafu a tabulky A je patrné, že v nově přijatých zemích dojde k růstu podílu výroby el. energie ve větrných elektrárnách. Zkreslení přírodními podmínkami lze zanedbat (minimálně v případě EU15 vs EU27-EU15). Zajímavý je i relativní meziroční růst produkce elektřiny ve větrných elektrárnách:
YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách 60 50 40 30 20 10 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
EU 15 Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech
YoY relativní růst produkce elektřiny ve větrných elekrárnách 60 50 40 30 20 10 0 2003
2004
2005
EU 15
EU 27
2006
EU nové země
2007
CZ
Zdroj: tabulka B. Údaje v procentech; EU 15 kopíruje EU 27
Tempa růstu jsou v rámci „starých” zemí EU mnohem menší než v nově přijatých, zároveň je patrné, že produkce nově přijatých zemí je ve srovnání s EU15 minimální. Z hlediska KV Venti je zajímavý setrvalý růst v ČR (přes 50 %). Údaje pro rok 2008 nejsou zatím k dispozici, ale lze předpokládat, že růst produkce mírně klesne vzhledem k ekonomické krizi. Trh obnovitelných zdrojů je pro každou zemi specifický různým typem státní podpory (pevná výkupní cena, přímé dotace, bonus k výkupní ceně, obdoba emisních povolenek). Podpora je politicky motivována (zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, energetická soběstačnost), nemá tržní základ ve zpoplatnění negativních externalit a sjednocení je nepravděpodobné (viz studie z jednání COM(2005) 627; {COM(2008) 19 final}). Dochází však k postupné konvergenci různých forem podpor. Celý systém je v rámci EU zaštítění směrnicí 77/2001/EC. V České republice je výstavba větrných elektráren podporována buď pevnou výkupní cenou nebo příplatkem k tržní ceně elektřiny („zelený bonus”). Ceny jsou stanovovány dle zákona zákon č. 180/2005 Sb. nařízením Energetického
regulačního úřadu tak, aby zajišťovaly patnáctiletou návratnost investice a přiměřený zisk. Garantovaná výkupní cena je zajištěna na 20 let. Aktuální výkupní ceny
(1.7.) Výkupní ceny azelenébonusy provětrnéelektrárny:
Datumuvedení doprovozu
dodané dosítěv Kč/M W h
Zelené bonusy v Kč/M W h
Po1. lednu2009včetně
2340
1630
Od1. ledna2008do31. prosince2008
2550
1840
Od1. ledna2007do31. prosince2007
2620
1910
Od1. ledna2006do31. prosince2006
2670
1960
Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008
Pohyb cen elektřiny v ČR bude ovlivněn případnou dostavbou jaderné elektrárny Temelín a úpravou těžebních limitů. Dostavba j.e. by (v závislosti na vyjednávací pozici ČEZ vzhledem k vládě) způsobila určitý pokles cen elektřiny v ČR (návratnost investic je v dlouhém období, ale cena za MWh z jaderné elektrárny je zhruba čtyřikrát nižší než z větrné; viz Francie, Norsko) V rámci ČR jsou z hlediska energeticky obnovitelných zdrojů významné zejména větrné a v menší míře vodní elektrárny (rozsáhlejší vodní díla). Není předpoklad masivního rozvoje jiných zdrojů než větrných, vzhledem k přírodním podmínkám (solární), a možnostem domácích investorů (vodní). Není předpoklad pro stavbu elektráren s plynovou turbínou, které podobně jako větrné elektrárny přinášejí návratnost investic v krátkém období a jsou tedy z pohledu investora alternativou. Vzhledem k politické a ekonomické situaci je pravděpodobné zvýšení těžebních limitů a udržování tepelných elektráren, doplněných j.e. Temelín a Dukovany (bez dostavby) a v menší míře rozvoj alternativních zdrojů energie (biomasa, větrné elektrárny). Omezení těžby by zvýšilo nezaměstnanost v problémových regionech a za současného velmi nízkého postihu negativních externalit nelze předpokládat substituci za ekologicky méně náročnou produkcí elektřiny. Stavba tepelné elektrárny, na rozdíl od stavby jaderné, vzbudí v médiích jen minimální rozruch (byť vlivem na životní prostředí a zdraví jsou tepelné elektrárny mnohem nebezpečnější). Z hlediska celého trhu energetiky v ČR není předpoklad výrazného snížení spotřeby. Posun „zpět“ se týká spíše plynu (substituce plynu za uhlí, koks a běžný odpad). Pro KV Venti existují v ČR dvě „makroekonomické” hrozbyprohloubení hospodářské krize, kdy by byly zrušeny či omezeny dotace pro obnovitelné zdroje a naopak výrazné zjednodušení administrativy, spojené se stavbou větrné elektrárny (firma funguje jako zprostředkovatel).
Situace ve Vietnamu Trh ve Vietnamu ovládá monopolní, státem vlastněný dodavatel EVN se 78 % podílem na produkci. Dominantní jsou tepelné elektrárny doplněné vodními, v odlehlých regionech diesel-agregáty. Stav rozvodné sítě je je velmi špatný (ztráty
v roce 1995: 22 %, v roce 2005: 12 %). Vzhledem k průmyslovému růstu země prudce roste i poptávka po elektrické energii. Díky nízké urbanizaci žije 75 % procent obyvatel na venkově, 20 % nemá vůbec přístup k elektřině. Větrné elektrárny zde představují zajímavou možnost pro lokální elektrifikaci; problémem jsou náklady na výstavbu, které jsou i u velmi malých elektráren mimo možnosti místních obyvatel bez pomoci od státu. Dotace na obnovitelné zdroje obdobné dotacím v EU neexistují. V budoucnu lze očekávat příklon země k tepelným elektrárnám, které budou pravděpodobně jediné schopny uspokojit poptávku po elektřině z průmyslových podniků. V odlehlých oblastech jsou spíše používány diesel-agregáty nebo vodní elektrárny bez napojení na rozvodnou síť, které lépe vyhovují místním podmínkám a vyžadují výrazně menší náklady na instalaci a provoz než větrné. Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebičů v Giap Trung, provincie Ha Giang: Spotřebič Žárovka 1 Žárovka 2 Zářivka Rádio / kazetový přehrávač Televize Video Elektrický vařič Lednice Ventilátor
Procento domácností 100% 60% 30% 70% 40% 5% 0% 0% 30%
Ekonomické možnosti KV Venti ve Vietnamu jsou nejasné a může se jen jednat o způsob vyvedení peněz z firmy.
Přílohy: Tabulka (A): relativní podíl produkce větrných elektráren na celkové produkci el. energie v dané zemi EU EU CZ EU EU
1996 1997 1 9 98 1 9 99 2 00 0 2001 2 0 02 2 0 03 2 0 04 2005 2006 2007 0. 17 1 2 5 1 8 7 704. 25 8 0 1 8 6 4 20.1 3 87 5 5 36 1 16 0. 48 3 1 7 6 4 108.79 3 6 53 0 3 49 50 .8 6 7 96 4 8 9719.1 4 5 70 0 65 4 81 .3 7 9 65 5 59 9 21 .7 8 9 0 1 35 1 332 .1 3 0 16 4 0 62.7 345 3 9 99 0 7 039.1 01 3 8 2 8 14 7 0 .2 0 0 8 9 18 0 02 . 30 1 8 4 0 4 9 70.9 4 51 9 3 63 9 77 0. 56 0 1 7 9 7 608.89 5 5 20 2 7 20 31 .0 0 8 14 9 1 8712.3 2 9 85 7 60 5 91 .5 9 9 13 8 28 5 22 .0 6 9 8 4 67 2 922 .4 6 6 08 7 5 62.3 883 7 2 31 4 6 938.5 73 2 1 8 0 04 9 0 0 0 0 0 0 0 . 00 2 61 9 5 840 .0 0 4 80 6 13 2 60 .0 1 1 8 5 77 5 440 .0 2 5 43 0 5 00.2 105 8 0 83 7 1 107.1 41 7 2 6 5 69 8 no vě p řijat é z e m ě 0. 00 0 3 1 8 5 3 402. 00 0 9 5 6 9 7 40.4 0 02 1 8 13 1 73 0. 00 2 2 1 2 4 509.03 0 3 05 3 3 41 90 .0 0 5 65 0 8 6001.0 2 2 37 1 29 8 80 .0 5 3 12 0 54 9 70 .0 6 1 8 8 63 6 330 .0 7 7 01 9 2 40.3 613 5 1 73 5 3 205.2 75 2 6 2 4 48 5 no vě p řijat é z e m ě vč e t ně 0. R u00m0.2a3 9B2ulh. 3 2 20. 00 0 7 25 6 2 01 . 0 01 6 8 22 3 13 0. 00 1 7 2 6 9 1 102.0 0 23 7 8 8 6 80 .0 0 4 37 7 2 1405.0 1 7 37 7 98 2 60 .0 4 1 48 6 72 5 40 .0 4 8 8 1 51 9 180 .0 6 0 80 5 4 00.1 110 8 4 83 8 1 606.2 24 8 2 1 5 67 7 27 15
Zdroj: Produkce el. energie v EU: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do? tab=table&init=1&language=en&pcode=ten00087&plugin=1 Produkce větrnýc elekráren v EU: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do? tab=table&init=1&language=en&pcode=ten00093&plugin=1
Tabulka (B): relativní YoY růst produkce elektřiny ve větrných elektrátnách
19 9 7 19 9 8 1 9 99 2 00 0 2001 2 00 2 200 3 2004 2 0 05 20 0 6 E U 15 Y o Y rů s t prod uk c e 33 .8 7 4 70 9 9 76348 .9 9 24 5 8 52 21 09 .6 0 99 8 8 02 35 6.1 6 64 5 6 83 4 5 3 # ## 2 4.34 7 5 332 5 19. 48 34 7 24 5 4 846 24 .5 9 380 1 20 15 1 6 .54 1 556 8 6 92 1 4.1 69 57 0 267 1 E U 27 Y o Y rů s t prod uk c e 33 .8 8 8 13 0 9 68356 .0 0 62 0 6 77 24 03 .5 9 98 3 1 03 3 6.1 5 61 7 9 77 5 2 8 # ## 2 4.45 5 3 346 4 19. 02 51 7 69 2 1 343 24 .5 6 006 1 20 89 1 6 .55 7 898 0 2 23 1 4.3 61 04 2 937 3 E U no vé z e m ě Y oY rů s t p ro du 66k.6c e6 6 66 6 6 66577 .1 4 28 5 7 14 2 9 0 30 # ## 75 59. 57 4 46 8 0 851 15 .6 9 506 7 26 462 0.6 4 0 56 9 3 954 5.0 09 78 4 735 8 C Z Y o Y rů s t p rod u k c e # D IV /0 ! # D IV /0 ! # DIV /0 ! #D IV /0 ! # D IV /0 ! 10 0 50 6 0 5 2.3 8 0 95 2 3 815 7.1 42 85 7 142 9 20 0 3 20 0 4 2 0 05 2 00 6 2007 E U 15 Y o Y rů s t prod uk c e 19 .3 4 7 24 5 4 84246 .5 9 38 0 1 20 1 65 .5 4 15 5 6 86 19 4.1 2 69 5 7 02 6 7 1 # ## E U 27 Y o Y rů s t prod uk c e 19 .5 1 7 69 2 1 34243 .5 6 00 6 1 20 18 69 .5 5 78 9 8 02 12 4.3 3 61 0 4 29 3 7 3 # ## E U no vé z e m ě Y oY rů s t p ro du 59k.5c e7 4 46 8 0 85151 .6 9 50 6 7 26 4260 .64 05 69 3 95 4 5.0 09 7 8 47 3 5 8 # ## C Z Y o Y rů s t p rod u k c e 50 6 0 5 2 .38 09 52 3 81 5 7.1 42 8 5 71 4 2 9 6 0.8
2 007 ## # ## # ## # 60 .8
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=ten00093&plugin=1
Informační část o Vietnamu čerpá z: Nhan, Nguyen Thanh, Ha-Duong, Minh: Economic Potential of Renewable Energy in Vietnam’s Power Sector, Energy Policy 37 (2009) 1601–1613 Nguyen, Khanh Q., Wind energy in Vietnam: Resource assessment, development status and future implications, Energy Policy (?) Anindya Bhattacharya, Nguyen Thi Anh Tuyet, Mark Elder, An Assessment of Vietnam’s Renewable Energy Policy, International Conference on Energy Security and Climate Change: Issues, Strategies, and Options (ESCC 2008) Tabulka: Zastoupení elektrických spotřebičů v Giap Trung, provincie Ha Giang Zdroj: Tran Hong Ky, “ A Model for Sustainable Development of Grid Connected Renewable Energy in Vietnam ”, International Institute of Management, University of Flensburg, Germany, 2003
